Palné Zbraně Vybraných Složek Ozbrojených Sborů České Republiky

Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS

Katedra bezpečnosti a práva

Palné zbraně vybraných složek ozbrojených sborů

České republiky

Bakalářská práce

Autor: Lukáš Javorský

Bezpečnostní management v regionech

Vedoucí práce: prof. Ing. Ludvík Juříček, Ph.D.

Praha 2020

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně VŠ AMBIS a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 1. 5. 2020 Lukáš Javorský

Poděkování

Tímto bych rád poděkoval panu prof. Ing. Ludvíku Juříčkovi, Ph.D. za důležité poznámky a poznatky, které mi věnoval při zpracovávání této bakalářské práce.

Anotace

Tato práce řeší historický vývoj konstrukce malorážových ručních palných zbraní a jejich příslušenství zařazených do výzbroje ozbrojených složek na území dnešní České republiky v období od roku 1919 až do roku 2019. V bakalářské práci jsou posouzeny čtyři typy krátkých palných zbraní a čtyři typy dlouhých palných zbraní z hlediska technických (konstrukčních a balistických) parametrů a jejich základních mechanismů. Předmětem zájmu se stalo posouzení jejich celkové užitné hodnoty, včetně komfortu jejich použití příslušníky útvarů a jednotek vybraných složek ozbrojených bezpečnostních sborů. Klíčová slova

Policie ČR, Armáda ČR, Celní správa ČR, Vězeňská služba ČR, Městská policie, Obecní policie, Pořádkové sbory, Státní bezpečnost, Československá armáda, Četnictvo.

Annotation

This work is focused on historical development of the construction of small-caliber small arms guns and their accessories included in the armament of the armed units in the territory of today’s Czech Republic from 1919 to 2019. In bachelor thesis are compared four types of handguns and four types of rifles in terms of technical (construction and ballistic) parameters and their basic mechanisms. Man point of interest is the assessment of their total utility value, including the convenience of their use by members of armed unist and selected units of the armed security corps. Key words

Police of the Czech Republic, Army of the Czech Republic, Customs of the Czech Republic, Prison Service of the Czech Republic, Municipal Police, Order corps, State security, Czechoslovak army, Gendarmerie.

Obsah

Seznam zkratek ...... 14 Úvod ...... 15 1 Organizace ozbrojených složek v České republice ...... 16 1.1 Pořádkové sbory 1919-2019 ...... 16 1.1.1 Pořádkové sbory 1919-1939 ...... 16 1.1.2 Pořádkové sbory 1939-1945 ...... 17 1.1.3 Pořádkové sbory 1945-1993 ...... 17 1.1.4 Pořádkové sbory 1993-2019 ...... 18 1.2 Vězeňská služba 1993-2019 ...... 18 1.3 Celní správa 1993-2019 ...... 19 1.4 Městská policie 1991-2019 ...... 19 1.5 Armáda ČR 1919-2019 ...... 19 2 Vývoj výzbroje a výstroje v České republice ...... 22 2.1 Pořádkové sbory 1919-2019 ...... 22 2.1.1 Pořádkové sbory 1919-1939 ...... 22 2.1.2 Pořádkové sbory 1939-1945 ...... 25 2.1.3 Pořádkové sbory 1945-1993 ...... 25 2.1.4 Pořádkové sbory 1993-2019 ...... 26 2.2 Vězeňská služba 1993-2019 ...... 27 2.3 Celní správa 1993-2019 ...... 28 2.4 Městská policie od roku 1991 do roku 2019 ...... 29 2.5 Armáda 1919-2019 ...... 29 2.5.1 Armáda 1919-1945 ...... 29 2.5.2 Armáda od roku 1945 do roku 1993 ...... 31 2.5.3 Armáda od roku 1993 do roku 2019 ...... 31 3 Posouzení technických parametrů zbraní ...... 33 3.1 Krátké palné zbraně na kulové střelivo ...... 33 3.1.1 Pistole ČZ 75 B ...... 33 3.1.2 Pistole ČZ 75 D Compact ...... 33 3.1.3 Pistole ČZ vzor 82 ...... 33 3.1.4 Pistole GLOCK 17 ...... 34 3.2 Dlouhé palné zbraně na kulové střelivo ...... 35 12

3.2.1 Odstřelovací puška SVD Dragunov ...... 35 3.2.2 Samopal SA 58 ...... 35 3.2.3 Automatická puška BREN CZ 805 ...... 35 3.2.4 Samopal Škorpion EVO 3S ...... 35 4 Výzkumná část ...... 37 4.1 Sociologický dotazníkový výzkum ...... 37 4.2 Cíle výzkumu ...... 37 4.3 Návrh pracovních hypotéz ...... 38 4.3.1 Hlavní pracovní hypotézy ...... 38 4.3.2 Vedlejší pracovní hypotézy ...... 38 4.4 Metodika výzkumu ...... 39 4.4.1 Dotazník a jeho struktura ...... 39 4.5 Zpracování dat ...... 39 4.6 Verifikace pracovních hypotéz ...... 54 4.6.1 Hlavní pracovní hypotézy ...... 54 4.6.2 Vedlejší pracovní hypotézy ...... 55 4.7 Dílčí závěry ...... 55 Závěr ...... 57 Seznam použitých zdrojů...... 58 Seznam příloh ...... 62

Seznam zkratek

SUSB: Sbor uniformované stráže bezpečnosti

SNSB: Sbor neuniformované stráže bezpečnosti

SB: Státní bezpečnost

MP: Městská policie

PČR: Policie České republiky

AČR: Armáda České republiky

Úvod

Tato bakalářská práce zpracovaná na téma „Palné zbraně vybraných složek ozbrojených sborů České republiky“ se zabývá organizací a historickým vývojem palných zbraní a bezpečnostního materiálu ozbrojených složek na území České republiky. Pozornost je věnována organizaci pořádkových sborů Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, Celní správy České republiky, Armády České republiky a Obecní policie, kdy jednotlivé sbory jsou postupně posouzeny v časové ose od roku 1919 nebo od jejich založení až do roku 2019.

Bakalářská práce řeší historický vývoj konstrukce malorážových ručních palných zbraní a jejich příslušenství zařazených do výzbroje ozbrojených složek na území dnešní České republiky v období od roku 1919 až do roku 2019. V bakalářské práci jsou posouzeny čtyři typy krátkých palných zbraní a čtyři typy dlouhých palných zbraní z hlediska technických (konstrukčních a balistických) parametrů a jejich základních mechanismů. Předmětem zájmu se stalo posouzení jejich celkové užitné hodnoty, včetně komfortu jejich použití příslušníky útvarů a jednotek vybraných složek ozbrojených bezpečnostních sborů

Cílem bakalářské práce je zpracování historického vývoje malorážových zbraní a jejich příslušenství, pro jednotlivce zařazených do výzbroje ozbrojených složek na území dnešní České republiky od roku 1919 do roku 2019, jejich historií a konstrukcí. Předmětem zájmu je také posouzení technických (konstrukčních a balistických) parametrů zbraní a jejich celková užitná hodnota, včetně komfortu jejich použití příslušníky útvarů a jednotek vybraných složek ozbrojených bezpečnostních sborů (OBS).

Používané metody pro vypracování této práce byly zejména analýza odborných textů a syntéza získaných informací. Studována byla zejména domácí literatura a internetové zdroje, jelikož zahraniční literatura se vývojem zbraní u ozbrojených sborů Československa potažmo České republiky zabývá jen velmi okrajově.

V praktické části BP je proveden sociologický průzkum metodou dotazníkového šetření mezi příslušníky ozbrojených sborů České republiky zaměřený zejména na hodnocení užitné hodnoty a komfortu použití palných zbraní a bezpečnostního materiálu zařazených do výzbroje v rámci služebního zákroku. Poznatky z výzkumu jsou vyhodnoceny na závěr práce.

1 Organizace ozbrojených složek v České republice

První kapitola se bude zabývat historickou organizací ozbrojených složek na území dnešní České republiky. 1.1 Pořádkové sbory 1919-2019

1.1.1 Pořádkové sbory 1919-1939

Na území Československa mezi roky 1919 až 1939 působily tři pořádkové sbory. Jednalo se o četnictvo, policii a obecní policii. Policejní sbor byl z počátku mladé republiky velmi úzký. Musel totiž vycházet ze situace z Rakousko-Uherska, kdy státní policie měla jen málo úřadoven a její činnost nahrazovala ve městech obecní policie.

I za dob tzv. První republiky byla státní policie poměrně nepočetnou organizací. Její struktura byla následující:

1. Policejní ředitelství – Praha, Brno 2. Policejní komisařství – Plzeň a Moravská Ostrava 3. Pohraniční policejní komisařství Podmokly, Cheb a Bohumín (Macek a Uhlíř, 2011).

Jedním z prvních vojensky organizovaných bezpečnostních sborů na území České republiky bylo Československé četnictvo. Přestože fakticky vzniklo dříve, definitivní podobu oficiálně dostalo v roce 1920 na základě vydání zákona o četnictvu č. 299/1920 Sb. Četnictvo spadalo pod ministerstvo vnitra, bylo současně podřízeno státním politickým úřadům, a i četnickým důstojníkům v oblasti výcviku nebo kontroly služby. (Policie ČR, 2019), (Beck-online, 2019).

Další zmíněný pořádkový sbor na území České republiky je státní policie. Vznik československé státní policie spadá pod období 1919–1939, konkrétně některé zdroje hovoří o roce 1928. Úkoly státní policie spočívaly zejména v zachování veřejné bezpečnosti, záležitost tisku, dohled nad spolkovým právem, evidence obyvatelstva, dopravní služba, mravnostní záležitosti.

Ve dvacátých letech minulého století tak existovaly dva policejní sbory pod oficiálním označením SUSB (Sbor uniformované stráže bezpečnosti) a SNSB (Sbor neuniformované stráže bezpečnosti). Označení policisty se začalo používat, až zhruba v roce 1938. SUSB byl

16 zodpovědný za výkon policejní služby správní, SNSB pak za úkoly kriminální policie. Státní policie měla jen málo členů SUBS, pro představu, v roce 1937 činil počet příslušníků státní police asi 14 000 osob a jen málo z nich však bylo uniformovaných. Mezi členy sboru byli také úředníci a takzvaní gážisti bez hodnostních tříd (Policie.cz, 2019).

Činnost obecní policie spočívala zejména v tom, že kontrolovala dodržování veřejného pořádku, trestala pokutou hrubé chování či jednání proti obecním orgánům. Obecní policie dohlížela například na čistotu chodníku a jejich schůdnosti v zimním období, kontrolovala veřejné studny, a i například osazení domů domovním číslem. Obecní police vedla evidenci úmrtí a infekčních chorob, nejen u lidí, ale i u domácích zvířat (Macek a Uhlíř, 2011).

1.1.2 Pořádkové sbory 1939-1945

Otázka pořádkových sborů na území České republiky je poněkud problematická. V tomto období totiž bylo naše území okupováno a rozvoj pořádkových sborů tak nebyl možný (Ryneš, 2018).

V daném období se tedy struktura bezpečnostních složek dělila na protektorátní uniformovanou a neuniformovanou policii. K protektorátní uniformované policii patřilo například četnictvo nebo obecní policie, velitelem byl velitel německé pořádkové policie u říšského protektora. Pod protektorátní neuniformovanou policii spadala například kriminální policie, velitelem byl velitel německé bezpečnostní policie. Roku 1944 po reorganizaci vznikla jedna protektorátní policie, jejíž součástí byli i profesionální hasiči. Co se týká četnictva, to do roku 1942 zůstalo spíše zachováno. Jednalo se o Ústřední četnické pátrací oddělení v Praze a další četnické pátrací stanice nebo pohotovostní oddíly. Pohraniční i okresní kontrolní stanice byly zrušeny. V roce 1942 došlo ke sjednocení kriminální služby a pražské kriminální ústředně byly podřízeny policejní i četnické útvary (Ozbrojeneslozky.cz, 2014).

1.1.3 Pořádkové sbory 1945-1993

V této době již četnictvo neexistovalo, neboť se v roce 1945 transformovalo do Sboru státní bezpečnosti. Bezpečnost se stala jednou celostátní organizací řízenou jednotnými zásadami. Bezpečnostní sbor tvořily tři útvary, a to uniformovaný, neuniformovaný a pohotovostní. V roce 1945 tvořily sbor tyto složky: pořádková jednotka, kriminální služba, Státní

17 bezpečnost, zpravodajské služby a pohotovostní pluk. Četnictvo i policejní sbory tedy v roce 1945 zanikly (Kaplan, 2015).

K další reformě dochází po roce 1968. Na základě ústavního zákona č. 143/1968 totiž vzniká Československá federativní republika. Na vnitřní pořádek pak tehdy dohlíží nejen federální ministerstva, ale i ministerstva jednotlivých republik. Rovněž dochází k posilování funkce Veřejné bezpečnosti, která v rámci Sboru státní bezpečnosti měla, být odpovědná za pořádek, bezpečnost občanů a bezpečnost dopravy. V 80. letech 20. století byl pak zřízen tzv. Odbor zvláštního určení. Tento odbor byl určen zejména pro boj s teroristy a nebezpečnou trestnou činností (Policie.cz, 2019).

1.1.4 Pořádkové sbory 1993-2019

Policie České republiky vznikla transformací Sboru národní bezpečnosti. Ten fungoval v České republice až do roku 1991. V roce 1991 vzniká Policie České republiky. Ta se tak stává všeobecným bezpečnostním sborem na území České republiky.

Policie České republiky byla ihned od svého vzniku podřízena ministerstvu vnitra, a tak je tomu až do současnosti. Vrcholným orgánem pak bylo a stále je Policejní ředitelství. V jeho čele je policejní prezident, který podléhá ministerstvu vnitra. Policejnímu ředitelství pak byly podřízeny jednotlivé územní útvary. Byly to: krajská ředitelství, okresní ředitelství, městská ředitelství a obvodní ředitelství.

Po svém vzniku měla Policie České republiky tyto složky: pořádkovou policii, správní službu, dopravní policii, kriminální policii, vyšetřovací službu, službu ochrany ústavních činitelů, kriminalisticko-technickou a expertní službu. Pod Policii České republiky byla také přidělena Železniční policie (Policie.cz, 2019).

1.2 Vězeňská služba 1993-2019

Po roce 1989 dochází k významným celospolečenským změnám, na které reagovalo i vězeňství. Vězeňská služba ČR sice vznikla až 1. 1. 1993, kdy zároveň zanikl tehdejší Sbor nápravné výchovy, ale vývoj Vězeňské služby ČR poznamenaly již události a činy následující po roce 1989 (Psp.cz, 1991).

1. 1. 1993 vznikla Vězeňská služba České republiky. Ta je podřízena Ministerstvu spravedlnosti České republiky, řídí ji Generální ředitelství vězeňské služby a jednotlivé

18 organizační jednotky jsou pak věznice – s dohledem, s dozorem, s ostrahou a zvýšenou ostrahou (Vacek, 2004) a (Vscr.cz, 2019).

1.3 Celní správa 1993-2019

Samostatná Celní správa ČR vznikla v lednu 1993 a byla podřízená Ministerstvu financí ČR. Podle zákona z roku 2012 je Celní správa ČR soustavou správních orgánů a ozbrojeným bezpečnostním sborem (Celnisprava.cz, 2015).

Od roku 2016 platí pro celé území EU jednotný Celní kodex, který mimo jiné zavádí povinnou elektronickou komunikaci mezi úřady a podniky EU. Na základě toho byl v ČR přijat nový Celní řád (Businessinfo.cz, 2016).

Celní správa v současnosti zajišťuje propouštění zboží do celních režimů, výběr cla při dovozu zboží ze zemí mimo EU, i správu spotřebních daní, a angažuje se také v oblasti kontrolní činnosti a pátrání. Celní správa je zapojena do IZS (Celnisprava.cz, 2015).

1.4 Městská policie 1991-2019

Vznik městské policie umožnil zákon č. 376/1993 Sb., o obcích. Nicméně, ještě se nejednalo MP v takové podobě, jako ji známe dnes. Pracovníci MP totiž byli pouze pověřenými pracovníky městských úřadů s velmi omezenými pravomocemi. Změna nastala od 1. 1. 1992, kdy vstoupil v platnost zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Tento zákon umožnil, že se MP stala samostatným subjektem města a její zaměstnanci získali status strážníka se všemi pravomocemi. Mezi roky 1991 a 2005 zaniklo celkem 139 obecních a městských policií. Jedním z důvodů bylo snížení počtu obyvatel v obcích a nedostačující obecní rozpočty (Mpb.cz, 2011), (Psp.cz, 1991), (Zakonyprolidi.cz, 2018).

1.5 Armáda ČR 1919-2019

Československá armáda se vytvářela mezi rokem 1918 a 1920. V dubnu 1920 byl vydán stěžejní předpis pro výstavbu armády, tedy tzv. branný zákon. Byly také položeny základy pro zřízení vojenského školství a pro evidenci osob, dopravních prostředků a koní. Branný zákon stanovil všeobecnou brannou povinnost pro všechny občany státu, tedy mužů ve věku 20 až 50 let (Fetka, 2015)

V roce 1922 byla československá armáda o počtu asi 150 tisíc mužů tvořena celkem 12 pěšími divizemi, 2 horskými brigádami a 3 jezdeckými brigádami. Délka vojenské služby

19 byla stanovena na dva roky, od roku 1924 pak na jeden a půl roku. Reorganizace trvala několik let, až do roku 1938, kdy byla složena ze 7 velitelských sborů, 17 pěších divizí a několika dalších divizí. Počet vojáků vzrostl na 200 tisíc a prestiž armády rostla. V tomto roce patřila československá armáda k těm nejlepším v celé Evropě. Roku 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace, poté vznikla druhá světová válka (Armada.vojenstvi.cz, 2019).

Likvidace československé armády byla zahájena v dubnu roku 1939, přičemž od srpna toho roku bylo vojákům zakázáno nošení uniforem. Mezi roky 1938 a 1939 proběhly boje o republiku, kde byli stovky vojáků, četníků nebo policistů zraněno, nebo se stali zajatci. Likvidace branné moci na československém území znamenala prakticky předání výzbroje Němcům a celkově rozpuštění armády (Pejčoch, 2013).

Od druhé světové války se počet vojáků pohyboval mezi 150 tisíci a 300 tisíci, přičemž vojáků z povolání byla asi čtvrtina. Armáda před druhou světovou válkou čítala asi 230 tisíc vojáků, ale poválečná v roce 1946 jen necelých 190 tisíc. Následovala reorganizace a v roce 1947 se dokonce počet vojáků snížil na 150 tisíc osob. Když Československo podepsalo v roce 1955 Varšavskou smlouvu, proběhla reorganizace na základě sovětského modelu a v té době armádu tvořilo 180 tisíc vojáků. V šedesátých letech byly vytvořeny jednotné ozbrojené síly a počet vojáků byl dokonce vyšší než 220 tisíc (Acr.army.cz, 2004).

Roku 1948 došlo k redukci velitelského sboru. Reorganizace z roku 1950 představovala vznik prvního vojenského okruhu na území Čech a druhého okruhu na území Moravy, Slezska a Slovenska. Další mezník přišel roku 1955, kdy došlo k velmi úzké spolupráci se Sovětským svazem. Organizačně byla armáda opět přestavěna roku 1958, kdy dvě vševojskové armády nahradily první vojenský okruh. Následně 70. léta znamenala další propouštění z armády z důvodu normalizace. Mírová iniciativa v roce 1988 znamenala i snížení počtu sovětských vojáků o půl milionu a 10 divizí (Armada.vojenstvi.cz, 2019).

Československá armáda se reorganizovala ze tří vševojskových divizí na sklady a výcvikové základy. Novela branného zákona v témže roce znamenala mimo jiné zkrácení vojenské služby na 18 měsíců. Armáda ukončila svou činnost v roce 1992 v souvislosti se zánikem Československé federativní republiky a daný útvar se nově jmenoval Armáda České republiky a Armáda Slovenské republiky. Přijetí do NATO znamenalo další reformu. Významným mezníkem v novodobé historii armády byl rok 2004, kdy po více než 140 letech povinné vojenské služby na našem území došlo k jejímu zrušení a od roku 2005 tak příslušníci Armády ČR představovaly profesionální vojáky (Acr.army.cz, 2004).

Jedním z důležitých dokumentů současné Armády je Koncepce výstavby Armády České republiky 2030. Armáda se v současnosti zaměřuje na moderní způsob řešení boje, nebo na kybernetické síly (Mocr.army.cz, 2019).

2 Vývoj výzbroje a výstroje v České republice

Tato kapitola se bude zabývat historickým vývojem výzbroje a výstroje ozbrojených složek na území dnešní České republiky.

2.1 Pořádkové sbory 1919-2019

2.1.1 Pořádkové sbory 1919-1939

Po vzniku nového státu byla převzata většina zákonů zaniklého Rakousko-Uherska, ale také i fungující instituce s veškerým inventářem. Tak se stalo i u četnictva. Rakousko-Uherské četnictvo využívalo karabiny Mannlicher M 90, později nahrazené karabinami Mannlicher M95. Rovněž bylo možné se u četnictva setkat s puškou Mosin M 91, která byla vyráběna v Rusku (Vhu.cz, 2020).

Obr. 1 Karabina Mannlicher M 90 Obr. 2 Karabina Mannlicher M 95

Obr. 3 Ruská Mosin M 91 Zdroje: https://en.wikipedia.org/wiki/Mannlicher_M1890_Carbine https://en.wikipedia.org/wiki/Mannlicher_M1895 https://www.wikiwand.com/cs/Mosin-Nagant V roce 1925 docházelo k přezbrojování armády novými puškami československé výroby vzor 24. Četnictvo tuto pušku odmítlo s tím, že je příliš těžká a představovala by pro jednotlivé četníky velkou zátěž. V roce 1927 tak bylo rozhodnuto, že pro účely četnictva bude zkonstruována nová krátká a lehká karabina (Vhu.cz, 2020).

Obr. 4 Československá puška vzor 33 Zdroj: https://www.sberatelskezbrane.cz/zbran/ceskoslovenska-puska-vz-33/

I když puška vz.33 navazovala na pušku vz.24, měla oproti ní řadu konstrukčních změn, které zlepšovaly její vlastnosti. Jednalo se například o rozměry a váhu. Puška vz.33 byla lehčí a menší. Pro četníky, ale i vojáky v poli tak byla manipulace s ní příjemnější (Vhu.cz, 2020).

Četníci rovněž byli vybaveni i pistolí. Do roku 1939 se ve výzbroji četnictva vystřídaly následující: postole vzor 13, 22, 24 a 27 (Vhu.cz, 2020).

V roce 1920 však bylo rozhodnuto o výrobě nové pistole pro armádu a četnictvo. S touto výrobou započala zbrojovka v Brně ještě tentýž rok. Nejednalo se však o vývoj zcela nové pistole, ale jen o úpravu pistole Mauser-Nickel 1914 ráže 9 mm. Nicméně, upravit tuto pistoli, tak jak požadovala armáda a četnictvo nakonec zbrojovce trvalo 2 roky. Na konci roku 1922 bylo četnictvu dodáno celkem 2759 pistolí vzoru 22 (Vhu.cz, 2020).

Obr. 5 Pistole vzor 22 Obr. 6 Pistole vzor 27

Zdroje: http://www.vhu.cz/exhibit/cs-armadni-pistole-vz-22-1-provedeni/ http://www.vhu.cz/pistole-cz-vz-27/ Od roku 1927 začal být do výzbroje nejen četnictva zařazována pistole vzor 27. Tato pistole se lišila zejména ráží. Zatímco její předchůdkyně měly ráži 9 mm, tato měla 7.65. Jinak byla shodná s pistolí vzor 24 (Vhu.cz, 2020).

U četnictva bylo možné se v případě pohotovostních oddílů setkat i s lehkým kulometem vzor 26. Tento kulomet se stal inspirací pro podobné zbraně na celém světě a je považován za jednu z nejlepší zbraní československé výroby (Vhu.cz, 2020).

Obr. 7 Lehký kulomet vzor 26 Zdroj: http://www.vhu.cz/lehky-kulomet-zb-26/

Četnictvo používalo kromě palných zbraní i zbraně chladné. Za typického představitele chladné zbraně zařazené do výzbroje četníka, lze považovat bodák. Ten četníci využívali jako doplněk k hlavní zbrani – karabině či pušce.

Po vzniku Československé republiky používalo četnictvo bodák pro karabinu vz.90. Tyto bodáky byly přejaty, stejně jako samotné karabiny z dob Rakouska-Uherska. Současně s karabinou vz.90 používalo četnictvo i pušku vz.95, k níž náležel bodák označovaný jako bodák pro pušku vz.95 (Policie.cz, 2019).

Obr. 8 Bodák pro karabinu vzor 90 Obr. 9 Bodák pro karabinu vzor 95 Zdroje: https://www.policie.cz/clanek/historie-cetnictva-a-policie-historie-cetnictva-a- policie.aspx?q=Y2hudW09OQ%3D%3D https://www.policie.cz/clanek/historie-cetnictva-a-policie-historie-cetnictva-a- policie.aspx?q=Y2hudW09OQ%3D%3D

Obr. 10 Bodák pro pušku vzor 33 Zdroj: https://www.policie.cz/clanek/historie-cetnictva-a-policie-historie-cetnictva-a- policie.aspx?q=Y2hudW09OQ%3D%3D

2.1.2 Pořádkové sbory 1939-1945

Četnictvo a policie byly na území protektorátu řízeny rozkazem č. 7 ze dne 18. března 1939. Tento rozkaz nařizoval podřízení četnictva a policie představitelům říšských policejních velitelů. Příslušníci četnictva a policie tak musely plnit příkazy okupačních představitelů. To se týkalo i výzbroje a výstroje.

Během období německé okupace byly všechny zbraně na našem území pod důkladným dohledem okupačních sil. Ve službě tak během protektorátu četníci používali zejména pušky vzor 33 a pistole vzor 27 (Žáková, 1989).

2.1.3 Pořádkové sbory 1945-1993

V této kapitole se budeme věnovat palným zbraním Sboru národní bezpečnosti. Z pistolí používal Sbor národní bezpečnosti Hlavně pistoli CZ 27. Jednalo se o ráži 7,65 mm. Tyto pistole pak začaly být během 50. let 20. století přezbrojovány na modernější pistole vzor 50. Ty byly opět ráže 7,65 mm, jako jejich předchůdce vzor 27. Zlom pak nastal v 80. letech 20. století, kdy došlo v případě pistolí k dalšímu přezbrojení, a do výzbroje Sboru národní bezpečnosti začala být zařazována pistole CZ vzor 82. Ta už však byla ráže 9 mm (Vhu.cz, 2020).

Obr. 11 Pistole vzor 50 Obr. 12 Pistole vzor 82 Zdroje: http://www.panzer.cz/cs/pistole/436-pistole-cz-vz50-765-mm-br.html https://cs.wikipedia.org/wiki/Pistole_vz._82 Z dalších zbraní využíval Sbor národní bezpečnosti zejména samopaly. Těsně po válce se jednalo zejména o prvorepublikové samopaly vzor 24, stejně však jako pušky vzor 24 i 33 a různé další karabiny. Později byla výzbroj sjednocena na samopal vzor 61 tzv. Škorpion. Odstřelovači Sboru národní bezpečnosti využívali odstřelovací pušky SVD ráže 7,62 mm (Miller, 2010) a (Bishop, 2010).

Obr. 13 Samopal vzor 24 Obr. 14 Samopal vzor 61 - Škorpion Zdroje: http://www.militaria.wz.cz/cs/sa-24.htm# http://www.militaria.wz.cz/cs/sa-61.htm#

Obr. 15 Odstřelovací puška SVD vzor 63 Zdroj: https://www.vojsko.net/vyzbroj-pechoty/73-odstrelovaci-pusky/574-dragunov-svd

2.1.4 Pořádkové sbory 1993-2019

Tato kapitola je věnována vývoji výzbroje Policie České republiky, která se po roce 1993 stala na území České republiky jediným pořádkovým sborem. Policie České republiky z počátku své existence samozřejmě využívala palné zbraně převzaté od Sboru národní bezpečnosti. Běžný policista tak mohl mít jako služební zbraň pistoli CZ vzor 82, případně pistoli CZ 75 (Vhu.cz, 2020).

Dnes příslušníci Policie České republiky používají pistole CZ 75 D Compact, kterou stále vyrábí Česká zbrojovka v Uherském brodě. Jedná se o nástupkyni pistole CZ 75. Jedná se o velmi spolehlivou zbraň, která splňuje všechny normy NATO. Kromě nových pistolí byl v roce 2001 uveden do výzbroje Policie České republiky i samopal Heckler a Koch MP5 A5 ráže 9x19.

Ve výzbroji Policie České republiky se však také nachází stále ještě samopal vzor 61 a samopal Steyer AUG – carbine. Zatímco posledně jmenovaný má opět ráži 9x19, samopal vzor 61 má ráži 7, 65 Browning.Speciální jednotky, zejména pak URNA používají pistoli 9 mm Luger Glock 17 a 26, samopaly Luher heckler a Koch G36 a lehký kulomet FN MINIMI. Ovšem, pokud se jedná o historickou výzbroj této speciální jednotky, byl tento vývoj obdobný, jako u ostatních útvarů Policie České republiky. Tento útvar využíval v minulosti celou řadu druhů zbraní, obdobných jako ostatní útvary (Policie.cz, 2011) a (Policie, 2017). 26

Obr. 16 Pistole CZ 75 D Compact Obr. 17 Samopal Heckler a Koch MP5 Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/CZ_75D_Compact https://cs.wikipedia.org/wiki/Heckler_%26_Koch_MP5 Ve výzbroji Policie České republiky se však také nachází stále ještě samopal vzor 61 a samopal Steyer AUG – carbine. Zatímco posledně jmenovaný má opět ráži 9x19, samopal vzor 61 má ráži 7, 65 Browning. Speciální jednotky, zejména pak URNA používají pistoli 9 mm Luger Glock 17 a 26, samopaly Luher heckler a Koch G36 a lehký kulomet FN MINIMI. Ovšem, pokud se jedná o historickou výzbroj této speciální jednotky, byl tento vývoj obdobný, jako u ostatních útvarů Policie České republiky. Tento útvar využíval v minulosti celou řadu druhů zbraní, obdobných jako ostatní útvary (Policie.cz, 2011) a (Policie.cz, 2017).

2.2 Vězeňská služba 1993-2019

Příslušníci vězeňské v minulosti používali velké množství různých zbraní. Každá příslušník má osobní pistoli. Zde to byla ze začátku pistole vzor 82, posléze 75. Také používaly samopaly vzor 61 i 58 a různé druhy brokových zbraní. V současné době používá vězeňská služba pistole CZ 75 D, stejně jako policisté. Dále je ve výzbroji Vězeňské služby České republiky zařazen stále samopal vz.58 a nově je zaváděn CZ Scorpion EVO 3A v ráži 9x19 (České vězeňství, 1992).

Vězeňská služba má k dispozici neletální, tedy nesmrtící zbraň KRAKEN SF1, která je určena pro obranu jednotlivce, kdy výkon zbraně stačí na spolehlivé zastavení útočníka, ale nezpůsobí smrtelný úraz. Lze jí použít při obraně proti zvířeti či násilníkovi, ať už jednotlivému nebo v davu. Výhodou zbraně je možnost použití v uzavřených prostorách. Jako střelu je možné použít tenisový míč, nebo speciální střely schválené výrobcem, a to nábojku ráže 357 KRAKEN (Netík, 1998).

Neletální zbraně, jsou takové, které umožňují dosáhnout požadovaných cílů v situacích, kdy by použití klasických konvenčních smrtících zbraní bylo z různých důvodů nepřijatelné (Juříček, 2018).

Obr. 18 CZ Scorpion EVO 3A Obr. 19 Neletální zbraň KRAKEN SF1 Zdroje: https://cz-usa.com/product/cz-scorpion-evo-3-s1-pistol-w-flash-can-folding-brace/ https://www.lubawa.com.pl/en/158-produkty/ochrona-indywidualna/bron- obezwladniajaca/3005-kraken-sf-1 2.3 Celní správa 1993-2019

Výzbroj celní správy prošla obdobným vývojem, jako u dalších bezpečnostních sborů. Dá se říci, že z počátku bylo využíváno vše, co šlo. Jednalo se zejména o pistole CZ 75 a 82, samopaly vzor 61 a 58 (Celnisprava.cz, 2011).

Informací je tak velmi málo. O dalších zbraní tak lze usuzovat pouze na základě velmi vzácných fotografií a pak z pozorování na různých dnech pro veřejnost. Jedná se však s velkou pravděpodobností o Samopal Heckler & Koch MP5 a útočnou pušku Heckler & Koch G36.

Obr. 20 Heckler a Koch G36 Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Heckler_%26_Koch_G36

Vybavení celní správy je velmi rozličné, a z moderních technologií je možno jmenovat například nákladní vozidlo s vestavbou mobilní laboratoře. K moderní technice celní správy dále patří bezpečnostní rentgen pro kontrolu zásilek v letištním provozu, elektronická zařízení pro stopovou detekci drog a výbušnin, zařízení pro detekci gama a neutronového záření pro provoz detekčních bran, dále fluorescenční rentgen nebo Ramanovy spektrometry. Kancelářská technika dosahuje hodnoty mnoha milionů. V posledních letech byla také celní správa vybavena speciálními kamerami v hodnotě 10 milionů (Defendia.cz, 2018) a (Euro.cz, 2017).

2.4 Městská policie od roku 1991 do roku 2019

Nejdříve je nutné říci, že výzbroj městské či obecní policie není v rámci České republiky jednotná. Jednotlivá města řeší vyzbrojování příslušníků svých policií samostatně. Strážníci městské policie přispívají k většímu bezpečí občanů i jejich majetku, a proto mají řadu oprávnění. Vybavení strážníka městské policie se může lišit podle toho, zda se jedná o strážníka, hipologa nebo kynologa (Defendia.cz, 2018)

Například u Městské policie Brno, mají strážníci následující zbraně: Cca 93 % služebních zbraní používaných při výkonu činnosti, jsou pistole ČZ jedná, se o modely ráže 9 mm: 75, 85, 75 Compact, 75 Semi-compact, 75 B, 75 BD, 75 BD, POLICE, 75 D, 75 P 07 DUTY.

Cca 5 % pistolí používaných při výkonu služby jsou pistole Alfa, jejichž výrobcem je ALFA prof s.r.o, Zábrdovická 11, Brno. Modely zbraní: Combat, Police Defender Ráže: 9 mm, 45.Cca 2 % jsou zbraně zahraniční výroby: pistole H & K model: USP Ráže: 9 mm; pistole Glock model: 17 Ráže: 9 mm; revolver Colt model: Detective (Mpb.cz, 2011).

2.5 Armáda 1919-2019

2.5.1 Armáda 1919-1945

V počátcích své existence se musela Československá armáda potýkat s nedostatkem zbraní. Jednalo se o: Rakouská puška 8x50R Steyr Mannlicher M95; Německá puška Mauser vzor 98; Francouzská puška Lebel vzor 1886; Francouzská puška Berthier Mle1907/15; Japonská puška Arisaka vzor 1905(38); Ruská puška Mosin-Nagant M1891 pěchotní verze (Vojsko.net, 2015).

Obr. 21 Francouzská puška Lebel vz. 1886 Obr. 22 Japonská puška Arisaka vZ. 1905 Zdroje: https://www.vojsko.net/ceskoslovensko/3168-zbrane-pro-pechotu-prvni-republiky-2- dil-stav-armady-a-jeji-vyzbroje-v-letech-1919-az-1921 https://www.vojsko.net/ceskoslovensko/3168-zbrane-pro-pechotu-prvni-republiky-2-dil-stav- armady-a-jeji-vyzbroje-v-letech-1919-az-1921

Stejná byla situace v případě samopalů a kulometů Československá armáda využívala v prvních letech zejména zbraně cizí, většinou opět po Rakousko-Uherské armádě. Jednalo se zejména o: Rakouský těžký kulomet Schwarzlose, verze 1907/12; Německý těžký kulomet Maxim vzor 08; Německý odlehčený kulomet Maxim vzor 08/15; Britský lehký kulomet Lewis Mk1; Francouzský lehký kulomet FM 15 „Chauchat“ (Vojsko.net, 2015).

Obr. 23 FM 15 Chauchat Obr. 24 Maxim vzor 08/15 Zdroje: https://www.vojsko.net/ceskoslovensko/3168-zbrane-pro-pechotu-prvni-republiky-2- dil-stav-armady-a-jeji-vyzbroje-v-letech-1919-az-1921 https://www.vojsko.net/ceskoslovensko/3168-zbrane-pro-pechotu-prvni-republiky-2-dil-stav- armady-a-jeji-vyzbroje-v-letech-1919-az-1921 Naprosto stejná byla i situace v případě pistolí, kdy ve výzbroji Československé armády byly následující pistole: Rakousko-uherská armádní pistole Steyr vzor 1912; Rakousko-uherská armádní pistole Steyr vzor 1907; Maďarská pistole Frommer.

Obr. 25 Maďarská pistole Frommer Zdroj: https://www.vojsko.net/ceskoslovensko/3168-zbrane-pro-pechotu-prvni-republiky-2- dil-stav-armady-a-jeji-vyzbroje-v-letech-1919-az-1921

Armádě se podařilo alespoň zajistit, aby každá organizační složka měla jeden druh zbraně. Započal tak vývoj vlastních zbraní, které se sice v počátcích byly inspirovány zahraničím, ale postupně vývojáři národních zbrojovek začali vyvíjet zcela vlastní zbraně. Postupně tak byly pro potřeby armády vyvinuty a vyrobeny jak pistole, pušky, samopaly i těžké kulomety.

Postupně tak byly do výzbroje zaváděny následující zbraně: pistole vzor 22, 24 a 27, samopal vzor 24 a 33, těžké kulomety 24 a 37 (Rozhlas.cz, 2019) a (Vojsko.net, 2015).

2.5.2 Armáda od roku 1945 do roku 1993

V poválečném období používala armáda všechny možné druhy a typy zbraní. Armádě bylo například dodáváno několik typů samopalů a útočných pušek, ale nejznámější z nich, s kterým se lze setkat po celém světě i v dnešní době, je samopal (útočná puška) vzor 58.

Obr. 26 Samopal vzor 58 Zdroj: https://www.armyweb.cz/clanek/ceskoslovenska-legenda-samopal-vz-58

Samozřejmě měla armáda dále ve výzbroji i samopal vzor 61, dále pak 7,62 mm odstřelovací pušku SVD 63; 7,62 mm samonabíjecí puška vzor 52/57; 7,62 mm odstřelovací pušku vzor 54 (Vhu.cz, 2020).

2.5.3 Armáda od roku 1993 do roku 2019

Po roce 1989 začala být armáda postupně přezbrojována tak, aby zbraně byly v souladu s potřebami NATO. Je to dlouhý proces, který není ukončen dodnes.

V současné době je hlavní zbraní ve výzbroji Armády České republiky útočná puška BREN (Acr.army.cz, 2004).

Obr. 27 CZ 805 BREN A1/A2 Zdroj: http://www.73tankovyprapor.army.cz/fotogalerie/556-mm-cz-805-bren-a1a2

Další zbraň, kterou příslušníci Armády České republiky používají je útočná puška 5,56 × 45 mm CZ 805 BREN A1/A2. jedná se o předchůdce výše uvedené útočné pušky Dále je ve výzbroji Armády České republiky i samopal CZ SCORPION EVO 3 S (Acr.army.cz, 2004).

Z pistolí pak Armáda České republiky používá pistole CZ 75 SP-01 Phantom; samonabíjecí pistole Glock; Pistole CZ P-10 C. Dále je ještě stále ve výzbroji samopal vzor 58, dále univerzální kulomet vzor 59 a lehký univerzální kulomet FN MINIMI (Policie.cz, 2019).

Armáda také využívá tři druhy odstřelovačích pušek. Jedná se o těžkou odstřelovací pušku Barret,odstřelovací pušku SAKO TRG 22 a odstřelovací pušku Falcon (Acr.army.cz, 2004).

Obr. 28 CZ SCORPION EVO 3S Obr. 29 Odstřelovací puška SAKO TRG 22

Zdroje: http://www.acr.army.cz/technika-a-vyzbroj/pechotni/cz-scorpion-evo-3-s1-209522/ http://www.acr.army.cz/technika-a-vyzbroj/pechotni/odstrelovaci-puska-sako-trg-22-89726/

3 Posouzení technických parametrů zbraní

Tato kapitola se bude zabývat posouzením technických parametrů zbraní a jejich mechanismy.

3.1 Krátké palné zbraně na kulové střelivo

3.1.1 Pistole ČZ 75 B

Jde o krátkou palnou zbraň ČZ 75 B, která je vyráběna v České republice. Kapacita zásobníku je 15-16 nábojů. Rám je tvořen ocelí a střenky jsou polymerové. Jedná se o poměrně novou zbraň, která zapadá do sériové řady ČZ 75 (Czub.cz, 2020).

3.1.2 Pistole ČZ 75 D Compact

Krátká palná zbraň ČZ 75 D Compact je také vyráběna v České republice. Jak název napovídá, má stejný základ a modelovou řadu jakožto série ČZ 75 (do které patří také ČZ 75 B), avšak tato pistole již splňuje nejnáročnější požadavky na služební zbraně (například splňuje požadavky NATO), je využívána v armádních a policejních složkách po celém světě (Czub.cz, 2020).

Obr. 30 Pistole CZ 75 B Obr. 31 Pistole CZ 75 D Compact Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/CZ_75D_Compact https://www.czub.cz/firearms-and-products-product/cz-75-b

3.1.3 Pistole ČZ vzor 82

Ve své době nová pistole, která sloužila především armádě, disponovala především oboustrannou manuální pojistkou a záchytkou zásobníku. Dalším zajímavým konstrukčním prvkem byla například pojistka zabraňující sklopení lučíku v případě, že se ve zbrani nacházel zásobník. Zbraň také byla určena k exportu. Opět česká zbraň, jejíž vývoj byl ukončen již

33 v roce 1982. Vyjímatelný zásobník, 12 nábojů. Střenky jsou z černého plastu, což je zklamáním (Loprais, 2004), (Panzer.cz, 2020) a (Vhu.cz, 2020).

3.1.4 Pistole GLOCK 17

Jedná se o zbraň, která není vyrobena v České republice, ale v Rakousku. Jedná se o samonabíjecí pistoli, která využívá Safe Action (SA) mechanismus (Armed.cz, 2020), (Gunbacker.cz, 2020) a (Us.glock.com, 2020).

Obr. 32 Pistole CZ vzor 82 Obr. 33 Pistole GLOCK 17

Zdroje: http://www.panzer.cz/cs/pistole/879-pistole-cz-vz82-9-mm-makarov.html https://www.armed.cz/pistole-glock-17/

Tabulka č. 1 - Přehledová tabulka vybraných dat – krátké zbraně

Parametry Jednotky CZ 75 B CZ 75 D CZ Vzor 82 Glock 17 Compact Ráže mm 9 9 9 9 9 mm 9 mm Náboj - Luger 9 mm Luger 9x18 Makarov Luger Délka zbraně mm 206 184 172 185 Hmotnost zbraně kg 1000 800 800 620 Úsťová rychlost m/s 370 370 310 360 Maximální dostřel m 2000 2000 1300 2000 Účinný dostřel m 50 50 50 50 Kapacita zásobníku nábojů 15 14 12 17 Zdroj: vlastní zpracování autora dle zjištěných dat

3.2 Dlouhé palné zbraně na kulové střelivo

3.2.1 Odstřelovací puška SVD Dragunov

Tato zbraň vychází z řady zbraní typu AK a do výzbroje Sovětské armády a ostatních armád Varšavské smlouvy byla zavedena v roce 1963. V současnosti se vyrábí v provedení N3 i v bohatém sortimentu pro civilní trh. Puška „Dragunov“ pracuje, stejně jako většina standardních útočných pušek, na principu odběru části plynů z hlavně tlakem na píst uložený nad hlavní (Juříček, 2018).

3.2.2 Samopal SA 58

Samopal vzor 58 je automatická zbraň jednotlivce určená k ničení živé síly protivníka, ale i lehce pancéřovaných cílů. Zbraň se svým výkonem a určením, jak už bylo výše uvedeno, řadí mezi útočné (automatické) pušky (Juříček, 2018).

Obr. 34 Odstřelovací puška SVD Dragunov Obr. 35 Samopal vzor 58 Zdroje: https://www.vojsko.net/vyzbroj-pechoty/73-odstrelovaci-pusky/574-dragunov-svd http://www.militaria.wz.cz/cs/sa-58.htm#

3.2.3 Automatická puška BREN CZ 805

Je moderní automatická zbraň, která se do výzbroje OS dostává v průběhu roku 2012 v ráži 5,56x45 mm (223 Remington). Vývoj útočné pušky s konečným označením CZ 805 BREN A1 a její krátké varianty CZ 805 BREN A2 ve stejné ráži započal v roce 2006 a vyvrcholil na podzim roku 2009 (Juříček, 2018).

3.2.4 Samopal Škorpion EVO 3S

CZ SCORPION EVO 3S je osobní obranná krátká poloautomatická zbraň v ráži 9x19 Luger. Je používaný bezpečnostními silami a armádami po celém světě. Zbraň se vyznačuje mimořádnou ergonomií, odolností a jednoduchostí použití.

Od modelu A se verze S liší nemožností střelby dávkami a její páčka přeřaďovače/manuální pojistky má pouze dvě polohy: zajištěno a střelba jednotlivými ranami. Ve všech ostatních ohledech se model S zachovává vynikající ergonomické a střelecké vlastnosti svého služebního předchůdce a představuje také ideální sportovní zbraň pro moderní dynamické střelecké disciplíny (Acr.army.cz, 2004).

Obr. 36 Automatická puška BREN CZ 805 Obr. 37 Samopal Škorpion EVO 3S Zdroje: http://www.73tankovyprapor.army.cz/fotogalerie/556-mm-cz-805-bren-a1a2 http://www.acr.army.cz/technika-a-vyzbroj/pechotni/cz-scorpion-evo-3-s1-209522/

Tabulka č. 2 - Přehledová tabulka vybraných dat – dlouhé zbraně

Parametry zbraní Jednotky SVD Samopal vz. 58 Bren CZ Škorpion EVO Dragunov 805 3S Ráže mm 7,62 7,62 5,56 9 Náboj - 7,62x54 R 7,62x39 5,56x45 9 mm Luger Délka zbraně mm 1225 845/1000 670-870 410-660 Hmotnost zbraně kg 4,39 2,91 3,49 2,55 Úsťová rychlost m/s 830 705 855 370 Maximální dostřel m 1300 2800 3200 2000 Účinný dostřel m 600-1300 350-500 500 250 Kapacita zásobníku nábojů 10 30 30 20 Zdroj: vlastní zpracování autora dle zjištěných dat

4 Výzkumná část

V aplikační části bakalářské práce jsem se zaměřil na uživatelské zkušenosti příslušníků bezpečnostních ozbrojených sborů s bezpečnostním materiálem a vybranými palnými zbraněmi. 4.1 Sociologický dotazníkový výzkum

Šetření jsem prováděl formou sociologického dotazníkového výzkumu pomocí písemného dotazníku. Výzkum je anonymní a výsledky budou zpracovány statisticky s využitím pro účel této bakalářské práce s tématem “Palné zbraně vybraných složek ozbrojených sborů České republiky“. V příloze č. 1 je uveden vzor dotazníku.

Dotazníkové šetření usiluje o prokázání zkušeností a spokojenosti s palnými zbraněmi mezi příslušníky ozbrojených sborů v České republice. Ve výzkumu jsem se zaměřil především na to, s jakými zbraněmi se příslušníci setkali, jak jim zbraně vyhovují a jaká kritéria jsou pro ně nejdůležitější při výběru zbraně.

Předmětem výzkumu je současná situace příslušníků bezpečnostních ozbrojených sborů a jejich zkušeností s palnými zbraněmi. Objektem výzkumu jsou samotní příslušníci ozbrojených sborů.

Sociologický výzkum slouží k analýze osobních zkušeností respondentů s palnými zbraněmi, jejich spokojeností a kritérii, která jsou pro ně důležitá při výběru zbraní.

4.2 Cíle výzkumu

Cílem výzkumu praktické části bakalářské práce je zjistit zkušenosti vybraných respondentů (příslušníci ozbrojených sborů) s výzbrojí jejich sboru a palnými zbraněmi, se kterými přicházejí do styku. Základním cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, zda jsou příslušníci ozbrojených sborů uživatelsky spokojeni s vybranými palnými zbraněmi.

Vedlejším cílem bylo zjistit, které faktory nejvíce ovlivňují příslušníky bezpečnostních sborů při výběru krátkých nebo dlouhých palných zbraní.

4.3 Návrh pracovních hypotéz

V rámci šetření jsem si stanovil čtyři hypotézy, které pomocí dotazníku ověřím. Hypotézy jsem si rozdělil na dvě hlavní a dvě vedlejší.

4.3.1 Hlavní pracovní hypotézy

První hlavní pracovní hypotézou je, že více než 70 % respondentů se setkalo nejvíce s krátkou palnou zbraní ČZ 75 D Compact.

Vycházím z teoretických poznatků získaných z odborných textů. Zbraň je vyráběna v České republice a je využívána v armádních a policejních složkách ve světě. Z těchto důvodů očekávám u první hlavní pracovní hypotézy vysoké procentuální zastoupení mezi respondenty.

Druhou hlavní pracovní hypotézou je, že více než 40 % respondentů se setkalo nejčastěji s dlouhou palnou zbraní, a to se Samopalem vz. 58.

V případě druhé hlavní pracovní hypotézy vycházím opět z teoretických poznatků. Samopal vz. 58 je útočnou automatickou puškou a mimo živý cíl dokáže zničit i lehce pancéřované cíle.

4.3.2 Vedlejší pracovní hypotézy

První vedlejší pracovní hypotézou je, že méně než 30 % respondentů si volí krátké palné zbraně podle účinnosti zbraně a její palebné síly.

Důvodem první vedlejší hypotézy jsou především vlastní pracovní zkušenosti a zkušenosti mých kolegů, kdy u krátkých palných zbraní upřednostňujeme její hmotnost a přesnost.

Druhou vedlejší pracovní hypotézou je, že méně než 45 % respondentů si volí dlouhé palné zbraně podle její hmotnosti.

Jako důvod druhé vedlejší pracovní hypotézy jsou opět zkušenosti ze zaměstnání, kdy v případě dlouhých palných zbraní upřednostňují tu, která má nižší hmotnost.

4.4 Metodika výzkumu

Výzkum byl proveden dotazníkovým šetřením. Dotazník, který jsem vytvořil, má písemnou formu a předal jsem ho na konkrétní útvar vždy osobně nebo pomocí kolegů z jiných bezpečnostních sborů. Výzkumu se zúčastnilo 250 respondentů z řad různých ozbrojených sborů ČR. Mezi respondenty byly následující bezpečnostní útvary – Policie ČR, Armáda ČR, Městská policie, Vězeňská správa a Celní správa. Každý útvar dostal po 50 kusech dotazníku.

4.4.1 Dotazník a jeho struktura

Dotazník sestává ze 14 uzavřených otázek. Tři otázky (č. 1, 6, 7) jsou dichotomické a je u nich výběr pouze ze dvou odpovědí (ano x ne). Ostatní otázky jsou polytomické a nabízí více než dvě odpovědi. První část dotazníku je zaměřena na zjištění informací o respondentech a druhá část je zaměřena na uživatelské zkušenosti s bezpečnostním materiálem a palnými zbraněmi. Dotazník byl sestaven z uzavřených otázek, aby byl pro respondenty srozumitelných a výstižný. 4.5 Zpracování dat

Otázka 1. Jaké je Vaše pohlaví?

Z 250 respondentů je 199 můžu a 51 žen. Je všeobecně známo, že ve sborech Policie ČR a Armády ČR je více můžu, než žen. Grafické procentuální zobrazení pohlaví respondentů ukazuje graf č. 1

Graf č. 1 – Otázka č. 1 (zdroj: autor)

Otázka 2. Jaký je Váš věk?

U druhé otázky vybírali respondenti ze tří odpovědí:

- 18-25 let - 25-40 let - 40-65 let Nejsilnější zastoupení měla skupina ve věku 25-40 let, kam spadalo necelých 50 % respondentů. V číslech to představuje 116 z nich.

Ve zbylých dvou skupinách měli respondenti zastoupení shodně 27 %, což v číslech je po 67 respondentech na skupinu.

Z dotazníkového šetření vyplývá, že ve skupině 18-25 let se nejčastěji objevují členové Armády ČR, následovaní členy Celní správy. U skupiny 25-40 let je nejpočetnější zastoupení respondentů u Policie ČR, následováni jsou Vězeňskou službou. Ostatní skupiny jsou v počtech vyrovnané. Skupina respondentů ve věku 40-65 let nejčastěji uvedla příslušnost k Městské policii. Nejméně respondentů z této věkové kategorie bylo u Armády ČR.

Graf č. 2 – Otázka č. 2 (zdroj: autor)

Otázka 3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? U třetí otázky si respondenti mohli vybrat ze tří odpovědí o dosaženém vzdělání:

- středoškolské - vyšší odborné - vysokoškolské Respondenti nejčastěji uvedli, že mají středoškolské vzdělání – 72 % z nich, což číselně představuje 180 respondentů. 47 respondentů, tudíž 19 % ze všech, získalo vysokoškolské vzdělání a zbylých 9 %, tudíž 23 respondentů, dosáhlo na vyšší odborné vzdělání.

Dále z odpovědí respondentů na tuto otázku lze říci, že středoškolské vzdělání má v průměru stejný počet dotázaných u jednotlivých sborů. Stejně tak vyšší odborné vzdělání mají v průměru všechny sbory v obdobném počtu. Vysokoškolské vzdělání uvedli nejčastěji příslušníci Policie ČR a Celní správy.

Graf č. 3 – Otázka č. 3 (zdroj: autor)

Otázka 4. Příslušníkem jakého ozbrojeného sboru jste? U čtvrté otázky vybírali respondenti z pěti variant. Otázka je kontrolní, zda byly dotazníky rozdány správně, tudíž 50 kusů dotazníků na každý sbor, který se výzkumného šetření účastnil. Možnosti odpovědí:

- Armáda ČR - Policie ČR - Vězeňská služba ČR - Celní správa - Městská/Obecní policie

Z výsledků odpovědí respondentů je jasné, že dotazníky se dostaly na správná místa k těm respondentům, ke kterým se měly dostat. Každý sbor obdržel 50 kusů dotazníků a návratnost dotazníků byla 100 %, tedy všichni, kteří dotazník obdrželi, jej zodpovědně odevzdali vyplněný zpět.

Graf č. 4 – Otázka č. 4 (zdroj: autor)

Otázka 5. Jaká je délka Vašeho služebního poměru?

U páté otázky odpovídali respondenti na délku jejich služebního poměru. Výběr byl možný z následujících tří variant:

- 1-5 let - 5-15 let - 15 a více let Nejčastěji uváděli respondenti délku jejich služebního poměru v rozmezí 5-15 let. Tuto odpověď zvolilo 43 % z nich, číselně jde o 108 respondentů. Služební poměr v délce 1-5 let uvedlo 28 % respondentů, tudíž 69 a v délce vyšší než 15 let obdobný počet – 29 %, což představuje 73 respondentů.

Odpověď 1-5 let nejčastěji uváděli příslušníci Armády ČR a nejméně příslušníci Městské policie. Odpověď 5-15 let se nejčastěji objevila u příslušníku Policie ČR a odpověď 15 a více u Celní správy a Městské policie.

Graf č. 5 – Otázka č. 5 (zdroj: autor)

Otázka 6. Jste spokojen/a s kvalitou bezpečnostního materiálu, který má Váš útvar k dispozici?

U šesté otázky respondenti hodnotili kvalitu bezpečnostního materiálu, který mají k dispozici. Celkové hodnocení jejich spokojenosti měli vyjádřit odpovědí ano (spokojenost) nebo ne (nespokojenost).

Z 250 dotázaných respondentů je s kvalitou bezpečnostního materiálu spokojeno 71 % z nich. Zbývajících 29 % respondentů spokojeno není.

Graf č. 6 – Otázka č. 6 (zdroj: autor)

Otázka č. 6 se zabývala spokojeností respondentů v rámci jejich útvaru, a tak je dále vypracován graf č. 7, který ukazuje odpovědi v rámci jednotlivých útvarů.

V rámci všech útvarů převažuje spokojenost příslušníků s kvalitou bezpečnostního materiálu. Ve vzájemném porovnání lze vidět, že nejvíce spokojená je Armáda ČR. Zatímco vyšší nespokojenost je viditelná v odpovědích respondentů z řad Vězeňské služby a Policie ČR.

Graf č. 7 – Otázka č. 6 (zdroj: autor)

Otázka 7. Setkal/a jste se během své služby se staršími typy ručních palných zbraní zařazených do výzbroje před rokem 1993?

Otázka sedm se zabývala zkušenostmi respondentů se staršími typy ručních palných zbraní zařazených do výzbroje před rokem 1993 ve službě. Respondenti vybírali mezi možnostmi ano (setkal/a) a ne (nesetkal/a).

Větší část respondentů, 78 % z nich, tudíž 194 se s těmito typy ručních palných zbraní ve své službě nesetkala. Z 22 % odpovědí respondentů, kteří odpověděli ano vyšlo, že nejvíce zkušeností s tímto typem palných zbraní mají příslušníci Armády ČR.

Graf č. 8 – Otázka č. 7 (zdroj: autor)

Otázka 8. Pokud srovnáte zkušenosti se starší výzbrojí Vašeho sboru a moderní výzbrojí, je pro Vás moderní výzbroj uživatelsky příjemnější?

Osmá otázka se zabývala srovnáním zkušeností respondentů se starší a modernější výzbrojí. Otázka byla zaměřena na větší uživatelskou přijatelnost moderní výzbroje, kdy respondenti vybírali z následujících možností:

- ano (modernější výzbroj je přijatelnější) - ne - nevím Pro větší část respondentů je moderní výzbroj uživatelsky přijatelnější. Kladně odpovědělo 68 % z nich, což číselně představuje 169 respondentů. 14 % respondentů, tudíž 36, se domnívá, že moderní výzbroj není uživatelsky přijatelnější. Zbylých 18 %, tudíž 45 respondentů označilo odpověď nevím a nezastávají tak k otázce přímý postoj.

Nejčastěji na tuto otázku negativně odpovídali příslušníci Policie ČR.

Graf č. 9 – Otázka č. 8 (zdroj: autor)

Otázka 9. Setkal/a jste se s některou z těchto krátkých palných zbraní?

Devátá otázka se týkala zkušeností respondentů s konkrétní krátkou palnou zbraní. Respondenti vybírali z následujících možností:

- ČZ 75 B - ČZ 75 D Compact - ČZ VZOR 82 - GLOCK 17 - Nesetkal Nikdo z dotázaných nevybral odpověď nesetkal. Je logické, že jako příslušníci ozbrojených složek se respondenti setkali alespoň s jedním typem z vybraných krátkých palných zbraní.

39 %, tudíž 97 respondentů se setkalo se zbraní ČZ 75 D Compact. 27 %, tudíž 67 respondentů se zbraní GLOCK 17, 19 %, tudíž 47 respondentů se zbraní ČZ 75 B a 15 %, tudíž 39 respondentů se zbraní ČZ VZOR 82.

Graf č. 10 – Otázka č. 9 (zdroj: autor)

Otázka 10. Jaká krátká palná zbraň je pro Vás uživatelsky nejpřijatelnější?

Otázka číslo 10 zjišťovala, jaká krátká palná zbraň je pro respondenty uživatelsky nepřijatelnější. Všichni měli možnost vybrat z následujících možností:

- ČZ 75 B - ČZ 75 D Compact - ČZ VZOR 82 - GLOCK 17 - Nesetkal I v této otázce nikdo z respondentů nevybral odpověď nesetkal. Respondenti odpovídali velmi podobně jako u předchozí otázky. ČZ 75 D Compact je nejpřijatelnější z vybraných zbraní a zvolilo ji 40 %, tudíž 100 respondentů. Druhou nejpřijatelnější zbraní je dle výzkumu GLOCK 17, který zvolilo 26 %, tudíž 65 respondentů. Zbraň ČZ 75 B zvolilo 19 %, tudíž 47 respondentů a ČŽ VZOR 82 pouze 15 %, což je 38 respondentů.

Graf č. 11 – Otázka č. 10 (zdroj: autor)

Otázka 11. Který z těchto faktorů Vás nejvíce motivoval při výběru zbraně v předchozí otázce?

U otázky č. 11 vybírali respondenti faktor, který je při výběru zbraně nejvíce motivoval. Vybírali mezi následujícími odpověďmi:

- hmotnost zbraně - spolehlivost zbraně - přesnost zbraně - účinnost zbraně a jejich palebná síla - nevím Respondenti nejčastěji uváděli jako hlavní motiv při výběru zbraně její hmotnost, která je pro ně nejdůležitějším faktorem. Tuto variantu zvolilo 31 %, tudíž 77 respondentů. Ostatní odpovědi získali velmi podobný počet procent. Přesnost zbraně zvolilo 23 %, tudíž 59 respondentů, účinnost zbraně a její palební sílu vybralo 21 %, tudíž 52 respondentů a nejslabší odpovědí, která však nezůstala daleko za předchozími, je spolehlivost zbraně, kterou zvolilo 17 %, tedy 42 respondentů.

Graf č. 12 – Otázka č. 11 (zdroj: autor)

Otázka 12. Setkal/a jste se s některou z těch to dlouhých palných zbraní?

Dvanáctá otázka se týkala zkušeností respondentů s konkrétní dlouhou palnou zbraní. Respondenti vybírali z následujících možností:

- SVD Dragunov - Samopal vzor 58 - BREN CZ 805 - Heckler & Koch MP5 - Nevím U odpovědí na otázku č. 12 je velmi zajímavé rozložení odpovědí jednotlivých sborů. U odpovědi nevím totiž všechny sbory měly 0 respondentů, pouze Městská policie měla 26 odpovědí nevím. Tato skutečnost vyplývá nejspíše z toho, že u Městské policie se strážníci s těmito dlouhými zbraně skoro nesetkají. Nejčastěji se tak respondenti setkali se zbraní Samopal vzor 58 a zbraní Heckler & Koch MP5.

Graf č. 13 – Otázka č. 12 (zdroj: autor)

Otázka 13. Jaká dlouhá palná zbraň je pro Vás uživatelsky nejpřijatelnější?

Otázka číslo 13 se zabývala tím, jaká dlouhá palná zbraň je pro respondenty uživatelsky nepřijatelnější. Všichni měli možnost vybrat z následujících možností:

- SVD Dragunov - Samopal vzor 58 - BREN CZ 805 - Heckler & Koch MP5 - Nevím Z dlouhých palných zbraní je pro respondenty nejpřijatelnější zbraní Samopal vzor 58, který zvolilo 33 %, tudíž 83 dotázaných. Následovala jej v počtu odpovědí zbraň Heckler & Koch MP5, kterou vybralo 24 %, tudíž 59 respondentů. Stejný počet respondentů, tedy 24 %, vybralo odpověď nevím, nedokázali tak vybrat zbraň, která by pro ně z možností byla nejpřijatelnější, a nejspíše neměli příležitost vyzkoušet více typů z nabízených možností zbraní.

Graf č. 14 – Otázka č. 13 (zdroj: autor)

Otázka 14. Který z těchto faktorů Vás nejvíce motivoval při výběru zbraně v předchozí otázce?

U otázky č. 14 vybírali respondenti faktor, který je při výběru dlouhé palné zbraně nejvíce motivoval. Vybírali mezi následujícími odpověďmi:

- hmotnost zbraně - spolehlivost zbraně - přesnost zbraně - účinnost zbraně a jejich palebná síla - nevím Respondenti u motivace při výběru dlouhé palné zbraně rovnoměrně volili mezi nabízenými odpověďmi. 22 %, tudíž 56 respondentů volilo přesnost zbraně, 22 %, tudíž 55 respondentů označilo účinnost zbraně a její palebnou sílu, 21 %, tudíž 51 respondentů vybralo hmotnost zbraně a 17 %, tudíž 43 respondentů vybralo její spolehlivost. Zbývajících 18 %, což představuje 45 respondentů označilo odpověď nevím.

Graf č. 15 – Otázka č. 14 (zdroj: autor)

4.6 Verifikace pracovních hypotéz

Před výzkumným šetřením jsem si stanovil čtyři pracovní hypotézy, které jsem si prostřednictvím dotazníkového šetření zodpověděl.

4.6.1 Hlavní pracovní hypotézy

První hlavní pracovní hypotézou je, že více než 70 % respondentů se setkalo nejvíce s krátkou palnou zbraní ČZ 75 D Compact.

Tato hypotéza byla vyvrácena, neboť s krátkou palnou zbraní se setkalo pouze 39 % respondentů. Tato krátká palná zbraň byla sice nejčastěji označována respondenty mezi krátkými palnými zbraněmi, ale zdaleka se nepřiblížila procentům předpokládaným v první hlavní hypotéze. Z celkového počtu 250 dotázaných se tak pouze 97 respondentů v případě krátkých palných zbraní setkalo se zbraní ČZ 75 D Compact.

Ostatní respondenti uvedli v šetření jiné krátké palné zbraně. 67 (27 %) respondentů se setkalo nejčastěji se zbraní GLOCK 17, 47 (19 %) respondentů se zbraní ČZ 75 B a 39 (15 %) respondentů se zbraní ČZ VZOR 82.

Sociologický výzkum také ukázal, že z těchto krátkých palných zbraní je pro respondenty nejpřijatelnější právě zbraň ČZ 75 D Compact. Z 250 respondentů zvolilo tuto zbraň za nejpřijatelnější 100 (40 %) z nich. Přijatelnost ostatních zbraní byla nižší. Zbraň GLOCK 17 je nejpřijatelnější zbraní pro 65 (26 %) respondentů, zbraň ČZ 75 B pro 47 (19 %) respondentů a zbraň ČZ VZOR 82 pro 38 (15 %) respondentů.

Druhou hlavní pracovní hypotézou je, že více než 40 % respondentů se setkalo nejvíce s dlouhou palnou zbraní Samopal vz. 58.

I druhá hlavní hypotéza byla zamítnuta, ač výsledky výzkumného šetření byly velmi blízko očekávanému stavu. Zbraň Samopal vzor 58 byla zvolena 95 (38 %) respondenty, tedy nejčastěji zvolenou odpovědí, ale nedosáhla stanovených procent v druhé hlavní hypotéze.

Šetření ukázalo, že strážníci Městské policie se s dlouhými palnými zbraně vždy nesetkávají (až 52 % dotázaných městských strážníků uvedlo, že nevědí, zda se s konkrétní dlouhou palnou zbraní setkali). Dále se dotázaní nejčastěji setkali se zbraní Heckler § Koch MP5 (26 %) 65 respondentů, zbraní BREN CZ 805 (19 %) 48 respondentů a zbraní SVD Dragunov (7 %) 17 respondentů.

Z výzkumu dále vyplývá, že z těchto dlouhých palných zbraní je pro dotázané nejpřijatelnější Samopal vz. 58, který jakou uživatelsky nejpřijatelnější zbraň označilo 83 (33 %) dotázaných. Druhou nejčastěji označenou odpovědí v přijatelnosti dlouhé palné zbraně je Heckler § Koch MP5, kterou vybralo 59 (24 %) dotázaných. 40 (16 %) respondentů zvolilo zbraň BREN CZ 805 a pouze 9 (3 %) respondentů považuje za uživatelsky nejpřijatelnější dlouhou palnou zbraň SVD Dragunov.

4.6.2 Vedlejší pracovní hypotézy

První vedlejší pracovní hypotézou je, že méně než 30 % respondentů si vybírá krátké palné zbraně podle účinnosti zbraně a její palebné síly.

Tato vedlejší hypotéza byla potvrzena, neboť procento respondentů, kteří si vybírají krátkou palnou zbraň podle účinnosti zbraně a její palebné síly činilo pouze 21 %, což je méně než 30 %. Tuto variantu vybralo z 250 respondentů 77.

Ostatní faktory mají pro respondenty obdobnou váhu. Nejčastěji uváděli dotázaní důvod volby zbraně její hmotnost (31 %) 77 dotázaných. Volbu zbraně pro její přesnost vybralo 59 (23 %) a pro palební sílu 52 (21 %) respondentů. Nejmenší roli při výběru krátké palné zbraně je pro dotázané respondenty její spolehlivost, kterou označilo ve výzkumu 42 (17 %) respondentů.

Druhou vedlejší pracovní hypotézou je, že méně než 45 % respondentů si vybírá dlouhé palné zbraně podle hmotnosti zbraně.

Druhá vedlejší hypotéza práce byla také potvrzena, neboť dlouhou palnou zbraň si podle hmotnosti vybírá pouze 21 % respondentů, což je méně než 45 %.

Při výběru dlouhé palné zbraně respondenti uváděli různé odpovědi a je jasné, že pro každého příslušníka je motivace výběru zbraně odlišná. 56 (22 %) dotázaných zbraň volí pro její přesnost, 55 (22 %) pro účinnost zbraně a palebnou sílu a 43 (17 %) pro její spolehlivost.

4.7 Dílčí závěry

Z výzkumného šetření mezi členy sborů ozbrojených složek vzešlo mnoho dílčích poznatků. Dotazníkové šetření bylo aplikováno na 250 respondentech, z nichž každých 50 respondentů zastupovalo jiný bezpečnostní sbor. Do výzkumu bylo zapojeno 5 různých bezpečnostních sborů – Armáda ČR, Policie ČR, Celní správa, Městská/Obecní policie a Vězeňská služba.

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 199 mužů a 51 žen. Ve věkovém rozmezí byla nejsilnější skupinou ta, která zahrnovala respondenty ve věku 25-40 let. Nejčastějším nejvyšším dosaženým vzděláním mezi dotázanými byla odpověď středoškolské vzdělání. Častěji se pak objevila odpověď vysokoškolské vzdělání před vyšším odborným vzděláním. Nejčastěji označili respondenti, že jsou ve služebním poměru 5-15 let.

Většina respondentů, tedy 71 %, je spokojeno s kvalitou bezpečnostního materiálu, který má jejich útvar k dispozici.

V případě otázky, která se týkala zkušeností se starší výzbrojí, označili respondenti ve většině, že je pro ně moderní výstroj uživatelsky přijatelnější než starší výstroj. Je logické, že moderní výstroj je novější, technologicky vyspělejší a pro většinu uživatelů pohodlnější než výstroj stará.

Respondenti dále obdrželi otázky na krátké a dlouhé palné zbraně, zkušenosti s nimi a důvod jejich volby. U krátkých palných zbraní se ukázalo, že nejčastěji užívanou zbraní je ČZ 75 D Compact, která je pro respondenty i uživatelsky nejpřijatelnější. U dlouhých palných zbraní je nejvyužívanější zbraní Samopal vzor 58, který je pro uživatele mezi dlouhými palnými zbraněmi nejpřijatelnější.

Hlavním motiv při výběru krátké a dlouhé palné zbraně se u respondentů mírně liší. V případě krátkých zbraní je motivem nejčastěji hmotnost zbraně, zatímco u dlouhých palných zbraní je to přesnost zbraně a její účinnost a palební síla.

Závěr

Bakalářská práce se zabývala tématem palných zbraní vybraných složek ozbrojených sborů České republiky. Teoretická část práce se zabývala zejména organizací a historií vývoje palných zbraní a bezpečnostního materiálu těchto složek na území České republiky. Práce se zabývá pořádkovými sbory Policie České republiky, Vězeňskou službou České republiky, Celní správou České republiky, Armádou České republiky a Městskou/Obecní policii. Tyto sbory jsou rozebrány od roku 1919 až do roku 2019.

Dále se teoretická část práce zabývá čtyřmi typy krátkých palných zbraní a čtyřmi typy dlouhých palných zbraní, a to zejména dle jejich základních mechanismů a technických parametrů. Vždy je k danému typu zbraně přiložen obrázek pro lepší pochopení problematiky.

V praktické části práce byla využita forma výzkumného šetření, kdy byl použit písemný dotazník pro zjištění informací o zbraních mezi příslušníky jednotlivých bezpečnostních sborů v České republice. Všechny získané poznatky byly zpracovány do grafů, u kterých je výsledek šetření do detailu popsán na závěr kapitoly Výzkumné šetření.

Díky sociologickému výzkumu formou dotazníkového šetření byly zodpovězeny stanovené hypotézy. Dvě hlavní hypotézy byly vyvráceny, z nichž jedna byla vyvrácena, ale procentuální odpovědi respondentů se velmi blížili jejímu naplnění.

První hlavní hypotézou bylo, že více než 70 % respondentů se setkalo nejvíce s krátkou palnou zbraní ČZ 75 D Compact, což nebyla pravda, neboť se jednalo o pouhých 39 % respondentů. Druhou hlavní hypotézou bylo, že více než 40 % respondentů se setkalo nejvíce s dlouhou palnou zbraní Samopal vzor 58, což také nebyla tak úplně pravda, jednalo se o 38 %.

První vedlejší hypotézou bylo, že méně než 30 % respondentů si vybírá krátké palné zbraně podle účinnosti zbraně a její palebné síly, což byla pravda, neboť se jednalo o 21 % respondentů.

Druhou vedlejší hypotézou bylo, že méně než 45 % respondentů si vybírá dlouhé palné zbraně podle hmotnosti zbraně, což se také ukázalo jako pravdivé, neboť dlouhé palné zbraně si podle hmotnosti vybírá pouze 21 % respondentů.

Seznam použitých zdrojů

Literární zdroje

BISHOP, Chris. Encyklopedie ručních zbraní a dělostřelectva. Praha: NAŠE VOJSKO-knižní distribuce, 2010. ISBN 978-80-206-1106-2.

České vězeňství. Praha: Vězeňská služba České republiky, 1992-. ISSN 1213-9297.

FETKA, Josef. Československá válečná armáda 1918–1939. Praha: Mladá fronta, 2015. ISBN 978-80-204-2589-8.

JUŘÍČEK, Ludvík a kol. Analýza současného stavu výzbroje a bezpečnostního materiálu útvarů a jednotek vybraných KŘP ČR a SR. [Dílčí výzkumná zpráva IGA VŠKE č. 2/2018, výzkumného projektu IGA VŠKE, a.s. a APZ č. 10/2017-12/2018 „Možnosti zkvalitnění výzbroje a ochranných balistických prostředků příslušníků útvarů a jednotek Krajských ředitelství policie (KŘP) vybraných krajů ČR a SR“]. Brno: VŠKE, a.s. Brno, Mezírka 775/1, 602 00 Brno. 2/2018, 130 s.

KAPLAN, Karel. Protistátní bezpečnost: 1945-1948 : historie vzniku a působení STB jako mocenského nástroje KSČ. Praha: Plus, 2015. ISBN 978-80-259-0364-3.

MACEK, Pavel a Lubomír UHLÍŘ. 2011., Dějiny policie a četnictva IV. Praha: Police history. ISBN 978-80-86477-55-8.

MILLER, D. Encyklopedie zbraní. Praha: Naše vojsko s.r.o., 2010, ISBN 978-80-206-0909-0.

NETÍK, Karel. Koncepce rozvoje vězeňství v ČR: (obnovené vydání). 2. nezm. vyd. Praha: Policejní akademie České republiky, 1998. ISBN 978-80-2383-602-8.

PEJČOCH, Ivo. Za Háchu i za Beneše: ztráty příslušníků vládního vojska 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Vojenský historický ústav Praha, 2013. ISBN 978-80- 7278-615-2.

RYNEŠ, Václav. Národ a stát v českých dějinách. Praha: Epocha, 2018,. ISBN 978-80-7557- 166-3.

VACEK, E. 2004 Stručný nástin vývoje vězeňství od roku 1989 do roku 1995. Historická penelogie. 2(1), 10-12.

ŽÁKOVÁ, Libuše. 1989, Nástin organizace a činnosti protektorátního bezpečnostního aparátu v systému nacistické okupační správy a tzv. protektorátu Čechy a Morava.

Internetové zdroje

Armáda ČR: Vojenská základní služba definitivně skončila, Vývoj počtů vojáků v armádě od konce druhé světové války, CZ SCORPION EVO 3 S1, Útočná puška CZ BREN 2., Pěchotní zbraně, Útočná puška 5,56 × 45 MM CZ 805 BREN A1/A2. [online]. Praha: Armáda ČR, 2004 [cit. 2020-01-13]. Dostupné z: http://www.acr.army.cz/

Armed, 2020. Pistole Glock 17. [online]. [cit. 05.02.2020]. Dostupné z: https://www.armed.cz/pistole-glock-17-gen4-9-mm/.

Beck-online. Historie četnictva a policie. [online]. 2019 [cit. 29.12.2019]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterviewdocument.seam?documentId=onrf6mjzgiyf6mrzh ewta

Bitva o rozhlas: Pistole vzor 24, Pistole vzor 27 [online]. Praha: Český rozhlas, 2019 [cit. 2020-01-20]. Dostupné z: https://www.rozhlas.cz/bitvaorozhlas

Business Info. Celní správa České republiky. [online]. 2016 [cit. 15.1.2020]. Dostupné z: https://www.businessinfo.cz/navody/celni-sprava-cr-vseobecne-informace/

Celní správa ČR. O české CS. [online]. 2015 [cit. 15.1.2020]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/Stranky/o-ceske-cs.aspx

Celní správa. Typ služebních zbraní používaných příslušníky Celní správy ČR [online]. In: . 2011b [cit. 2020-03-05]. Dostupné z:https://www.celnisprava.cz/cz/vyhlasky/Stranky/ zadost-o-informaci-dorucena-grc-dne-17-2-2011-odpoved-odeslana-dne-2-3-2011-pod-cj- 64342011-900000-202.aspx

Česká Zbrojovka, 2020a. CZ 75 B. CZUB - Česká zbrojovka a.s. [online]. [cit. 05.02.2020]. Dostupné z: https://www.czub.cz/firearms-and-products-product/cz-75-b.

Československá armáda: Čs. armáda-léta 1918-39, po roce 1945 [online]. Praha: P. Minařík & P. Šrámek, 2019 [cit. 2019-12-31]. Dostupné z: http://armada.vojenstvi.cz/

Defendia. Jaké vybavení u sebe nosí městská policie. [online]. 2018 [cit. 29.1.2020]. Dostupné z: https://www.defendia.cz/clanky-2/jake-vybaveni-u-sebe-nosi-mestska-policie/

Euro.cz. Celníkům pomůže nová technika: kamery za 10 milionů. [online]. 2017 [cit. 28.1.2020]. Dostupné z: https://www.euro.cz/byznys/celnikum-pomuze-nova-technika- kamery-za-10-milionu-1340314

Loprais Zdeněk, 2004. Pistole 82. [online]. [cit. 05.02.2020]. Dostupné z: http://www.militaria.wz.cz/cs/pistole-82.htm.

Městská policie Brno: Vznik a začátky novodobé městské policie (1990 – 1993), Služební zbraně strážníků [online]. Brno: Městská policie Brno, 2011 [cit. 2020-01-31]. Dostupné z: https://www.mpb.cz/

Ministerstvo obrany ČR. Koncepce výstavby Armády České republiky 2030. [online]. 2019 [cit. 14.1.2020]. Dostupné z: http://www.mocr.army.cz/images/id_40001_50000/ 46088/koncepce__2030.pdf

Panzer, 2020. Pistole CZ VZ 82 9 mm. [online]. [cit. 05.02.2020]. Dostupné z: http://www.panzer.cz/cs/pistole/879-pistole-cz-vz82-9-mm-makarov.html.

Policie ČR. Historie četnictva a policie. [online]. 2019 [cit. 29.12.2019]. Dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/historie-cetnictva-a-policie-historie-cetnictva-a-policie.aspx? q=Y2hudW09MTQ%3d

Policie ČR. Nasazení příslušníků Odboru zvláštního určení k potlačení protikomunistických demonstrací v roce 1989. [online]. 2019 [cit. 2020-01-13]. Dostupné z: https://www.policie. cz/clanek/nasazeni-prislusniku-odboru-zvlastniho-urceni-k-potlaceni-protikomunistickych- demonstraci-v-roce-1989.aspx

Policie ČR. 20 let Policie České republiky [online]. 2019 [cit. 2020-01-31]. Dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/20-let-policie-ceske-republiky.aspx

Policie ČR. Policie České republiky. 2. vydání. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2017. ISBN 978-80-270-0664-9. 2017 [cit. 20.2.2020]. Dostupné z: file:///C:/Users/Data/Downloads/Policie_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_2017.pdf

Policie ČR (b). Vybavení střelnými zbraněmi,použití zbraně . [online]. 2011 [cit. 22.1.2020]. Dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/vybaveni-strelnymi-zbranemi-pouziti-zbrane.aspx

Státní ozbrojené a bezpečnostní složky: Četnictvo za Protektorátu Čechy a Morava, Policie za Protektorátu Čechy a Morava [online]. Praha: Plugo, 2014 [cit. 2020-01-02]. Dostupné z: http://www.ozbrojeneslozky.cz

Vězeňská služba České republiky. Statistická ročenka Vězeňské služby České republiky. [online]. 2018 [cit. 15.1.2020]. Dostupné z: https://www.vscr.cz/wp-content/uploads/2019 /05/Statistick%C3%A1-ro%C4%8Denka-2018.pdf

Vojenský historický ústav Praha: Arm. pistole vzor 24 a vzor 82, Čs. arm. pistole vzor 22, vzor 50, ČZ model 75, Lehký kulomet ZB 26, ČZ vzor 27, Rakousko-uherská puška Mannlicher M. 95, Samopal vz. 58 [online]. Praha: Vojenský historický ústav Praha, 2020 [cit. 2020-01-31]. Dostupné z: https://www.vhu.cz

Zbraně pro pěchotu první republiky 2. díl. In: Vojsko.cz [online]. [cit. 2020-01-31]. Dostupné z: https://www.vojsko.net/ceskoslovensko/3168-zbrane-pro-pechotu-prvni- republiky-2-dil-stav-armady-a-jeji-vyzbroje-v-letech-1919-az-1921

Zákon č. 553/1991 Sb. [online]. 2018 [cit. 15.1.2020]. Dostupné z: https://www.zakonypro lidi.cz/cs/1991-553

Zpráva vlády České republiky pro Českou národní radu o stavu vězeňství a postpenitenciární péče v České republice. In: Psp.cz [online]. [cit. 2020-01-13]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/1990cnr/tisky/t0422_01.htm

Zahraniční zdroje

Glock, 2020. Glock – instructions for use. [online]. [cit. 05.02.2020]. Dostupné z: https://us.glock.com/en/downloadable-materials.

Gunbacker, 2020. Glock 17 Pistol Handgun. [online]. [cit. 05.02.2020]. Dostupné z: https://www.gunbacker.com/glock-17-pistol-handgun-review/.

Seznam příloh

Příloha č. 1 - Dotazník

Téma: Celková užitná hodnota a komfort použití střelných palných zbraní příslušníky vybraných bezpečnostních sborů.

Příloha č. 2 – Seznam obrázků

Příloha č. 3 – Seznam grafů

Příloha č. 1 – Dotazník

1) Jaké je Vaše pohlaví?

a) Muž

b) Žena

2) Jaký je Váš věk?

a) 18-25 let

b) 25-40 let

c) 40-65 let

3) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

a) Středoškolské

b) Vyšší odborné

c) Vysokoškolské

4) Příslušníkem jakého ozbrojeného sboru jste?

a) Armáda ČR

b) Policie ČR

c) Vězeňská služba

d) Celní správa

e) Městská/Obecní policie

5) Jaká je délka Vašeho služebního poměru?

a) 1 - 5 let

b) 5 - 15 let

c) 15 a více

6) Jste spokojen/a s kvalitou bezpečnostního materiálu, který má Váš útvar k dispozici?

a) Ano

b) Ne

7) Setkal/a jste se během své služby se staršími typy ručních palných zbraní zařazených do výzbroje před rokem 1993?

a) Ano

b) Ne

8) Pokud srovnáte zkušenosti se starší výzbrojí Vašeho sboru a moderní výzbrojí, je pro Vás moderní výzbroj uživatelsky příjemnější?

a) Ano

b) Ne

c) Nevím

9) Setkal/a jste se s některou z těchto krátkých palných zbraní?

a) ČZ 75 B

b) ČZ 75 D Compact

c) ČZ VZOR 82

d) GLOCK 17

e) Nesetkal

10) Jaká krátká palná zbraň je pro Vás uživatelsky nejpřijatelnější?

a) ČZ 75 B

b) ČZ 75 D Compact

c) ČZ VZOR 82

d) GLOCK 17

e) Nevím

11) Který z těchto faktorů Vás nejvíce motivoval při výběru zbraně v předchozí otázce?

a) Hmotnost zbraně

b) Spolehlivost zbraně

c) Přesnost zbraně

d) Účinnost zbraně a její palebná síla

e) Nevím

12) Setkal/a jste se s některou z těch to dlouhých palných zbraní?

a) SVD Dragunov

b) Samopal vzor 58

c) BREN CZ 805

d) Heckler & Koch MP5

e) Nesetkal

13) Jaká dlouhá palná zbraň je pro Vás uživatelsky nejpřijatelnější?

a) SVD Dragunov

b) Samopal vzor 58

c) BREN CZ 805

d) Heckler & Koch MP5

e) Nevím

14) Který z těchto faktorů Vás nejvíce motivoval při výběru zbraně v předchozí otázce?

a) Hmotnost zbraně

b) Spolehlivost zbraně

c) Přesnost zbraně

d) Účinnost zbraně a její palebná síla

e) Nevím

Příloha č. 2 – Seznam obrázků

Obr. 1 Karabina Mannlicher M 90 ...... 19 Obr. 2 Karabina Mannlicher M 95 ...... 22 Obr. 3 Ruská Mosin M 91 ...... 22 Obr. 4 Československá puška vzor 33 ...... 23 Obr. 5 Pistole vzor 22 ...... 23 Obr. 6 Pistole vzor 27 ...... 23 Obr. 7 Lehký kulomet vzor 26 ...... 24 Obr. 8 Bodák pro karabinu vzor 90 ...... 24 Obr. 9 Bodák pro karabinu vzor 95 ...... 24 Obr. 10 Bodák pro pušku vzor 33 ...... 24 Obr. 11 Pistole vzor 50 ...... 24 Obr. 12 Pistole vzor 82 ...... 25 Obr. 13 Samopal vzor 24 ...... 25 Obr. 14 Samopal vzor 61 - Škorpion ...... 26 Obr. 15 Odstřelovací puška SVD vzor 63 ...... 26 Obr. 16 Pistole CZ 75 D Compact ...... 26 Obr. 17 Samopal Heckler a Koch MP5 ...... 27 Obr. 18 CZ Scorpion EVO 3A ...... 27 Obr. 19 Neletální zbraň KRAKEN SF1 ...... 28 Obr. 20 Heckler a Koch G36 ...... 28 Obr. 21 Francouzská puška Lebel vz. 1886 ...... 28 Obr. 22 Japonská puška Arisaka vZ. 1905 ...... 29 Obr. 23 FM 15 Chauchat ...... 29 Obr. 24 Maxim vzor 08/15 ...... 30 Obr. 25 Maďarská pistole Frommer ...... 30 Obr. 26 Samopal vzor 58 ...... 31 Obr. 27 CZ 805 BREN A1/A2 ...... 31 Obr. 28 CZ SCORPION EVO 3S ...... 31 Obr. 29 Odstřelovací puška SAKO TRG 22 ...... 32 Obr. 30 Pistole CZ 75 B ...... 32 Obr. 31 Pistole CZ 75 D Compact ...... 33

Obr. 32 Pistole CZ vzor 82 ...... 33 Obr. 33 Pistole GLOCK 17 ...... 34 Obr. 34 Odstřelovací puška SVD Dragunov ...... 34 Obr. 35 Samopal vzor 58 ...... 35 Obr. 36 Automatická puška BREN CZ 805 ...... 36 Obr. 37 Samopal Škorpion EVO 3S ...... 36

Příloha č. 3 – Seznam grafů

Graf č. 1 – Otázka č. 1 (zdroj: autor) ...... 39 Graf č. 2 – Otázka č. 2 (zdroj: autor) ...... 40 Graf č. 3 – Otázka č. 3 (zdroj: autor) ...... 41 Graf č. 4 – Otázka č. 4 (zdroj: autor) ...... 42 Graf č. 5 – Otázka č. 5 (zdroj: autor) ...... 43 Graf č. 6 – Otázka č. 6 (zdroj: autor) ...... 44 Graf č. 7 – Otázka č. 6 (zdroj: autor) ...... 45 Graf č. 8 – Otázka č. 7 (zdroj: autor) ...... 46 Graf č. 9 – Otázka č. 8 (zdroj: autor) ...... 47 Graf č. 10 – Otázka č. 9 (zdroj: autor) ...... 48 Graf č. 11 – Otázka č. 10 (zdroj: autor) ...... 49 Graf č. 12 – Otázka č. 11 (zdroj: autor) ...... 50 Graf č. 13 – Otázka č. 12 (zdroj: autor) ...... 51 Graf č. 14 – Otázka č. 13 (zdroj: autor) ...... 52 Graf č. 15 – Otázka č. 14 (zdroj: autor) ...... 53