Zajištění Dostupnosti Vodních Zdrojů Ve Vybraných Oblastech Karlovarského Kraje

Zajištění dostupnosti vodních zdrojů ve vybraných oblastech Karlovarského kraje

Pilotní řešení zájmových oblastí

Adam Beran, Petr Vyskoč, Renata Filippi, Adam Vizina, Erika Hlušičková a kol.

Zadavatel: Ministerstvo zemědělství ČR Praha, leden 2019

Evidenční číslo projektu: QJ1520318

Zajištění dostupnosti vodních zdrojů ve vybraných oblastech Karlovarského kraje

Pilotní řešení zájmových oblastí

Adam Beran, Petr Vyskoč, Renata Filippi, Adam Vizina, Erika Hlušičková a kol.

Praha, leden 2019

Název a sídlo organizace: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30, 160 00 Praha 6

Ředitel: Ing. Tomáš Urban

Zadavatel:

Ministerstvo zemědělství ČR

Zástupce zadavatele:

Zahájení a ukončení úkolu: 4/2015 – 12/2018

Místo uložení zprávy: SVTI VÚV TGM, v.v.i.

Náměstek ředitele pro výzkumnou a odbornou činnost: Ing. Libor Ansorge, Ph.D.

Vedoucí odboru: Ing. Anna Hrabánková

Hlavní řešitel: Ing. Adam Beran

Spoluřešitelé:

Doc. Ing. Martin Hanel, Ph.D., Ing. Adam Vizina, Ph.D., Ing. Magdalena Nesládková, RNDr. Renata Filippi, Ing. Petr Vyskoč, Ing. Jiří Picek, RNDr. Hana Prchalová, Mgr. Erika Hlušičková, Ing. Jiří Picek, Ing. Jiří Dlabal, Ing. Libor Ansorge, Ing. Václav Svejkovský, RNDr. Pavel Poledníček, Ing. Tomáš Pail

Obsah

1 Úvod ...... 5 2 Zájmová oblast – Karlovarský kraj ...... 5 2.1 Geomorfologie ...... 5 2.2 Hydrogeologické poměry ...... 6 2.3 Klimatické a hydrologické poměry ...... 7 2.4 Užívání vody ...... 13 3 Vybrané dílčí zájmové oblasti (pilotní povodí) ...... 23 4 Vyhodnocení zdrojů a potřeb vody ...... 25 4.1 Vymezení zájmové oblasti ...... 25 4.2 Postup a nástroje řešení ...... 28 4.2.1 Modelování hydrologické bilance ...... 29 4.2.2 Simulace zásobní funkce vodohospodářské soustavy ...... 31 4.2.3 Bilance zdrojů a požadavků na zdroje (vodohospodářská bilance) ...... 32 4.2.4 Ovlivnění hydrologického režimu ...... 33 4.2.5 Posouzení variant a vyhodnocení opatření ...... 35 4.2.6 Programové vybavení ...... 35 4.3 Vodohospodářská soustava ...... 35 4.4 Hydrologické podmínky ...... 38 4.5 Vodní nádrže, převody vody, lokality pro akumulaci povrchových vod a regulace průtoku ...... 40 4.5.1 Stávající vodní nádrže a převody vody ...... 40 4.5.2 Výhledové lokality pro akumulaci povrchových vod ...... 41 4.5.3 Hospodaření v zásobním prostoru vodních nádrží ...... 41 4.6 Požadavky na užívání vody ...... 47 4.6.1 Odběry a vypouštění a nejistoty jejich určení ...... 47 4.6.2 Zatápění zbytkové jámy po lomech Jiří-Družba a Poříčí ...... 71 4.7 Požadavky na minimální průtoky ...... 72 4.8 Výsledky řešení ...... 74 4.8.1 Zabezpečenost požadavků na užívání a minimálních průtoku při stávající infrastruktuře ...... 74 4.8.2 Potenciální opatření a jejich efekt ...... 74 5 Monitoring vodních stavů ...... 81 6 Určení minimálního zůstatkového průtoku pro profil Merklín – Eliášův potok ...... 100 7 Doplnění státní bilanční sítě ...... 101 8 Shrnutí ...... 102 9 Literatura ...... 104 10 Zkratky ...... 105

1 Úvod

Součástí projektu QJ1520318 „Zajištění dostupnosti vodních zdrojů ve vybraných oblastech Karlovarského kraje“ bylo ověřit v rámci projektu vytvořenou metodiku a technické nástroje (programové vybavení) pro posouzení zabezpečení požadavků na užívání vod, (zejména odběrů vody) a vyhodnocení možného efektu navrhovaných opatření k snížení rizika nedostatku vody s důrazem na maximální využití stávající infrastruktury. Pilotní řešení bylo aplikováno na oblasti, které byly identifikovány jako potenciálně problémové v předchozích studiích. Cílem celého projektu bylo vytvoření certifikované metodiky pro návrh opatření vedoucích k zabezpečení požadavků na užívání vod v období nedostatku vody s důrazem na maximální využití stávající infrastruktury. Její ověření bude provedeno na pilotních povodích na území Karlovarského kraje. Navržená metodika bude mít uplatnění pro státní podniky Povodí, vodárenské společnosti či jiné významné uživatele vody, nebo např. vodoprávní či krajské úřady, čímž podpoří udržitelný rozvoj vodních zdrojů v podmínkách změny klimatu při plánování v oblasti vod. Metodika je doplněna příslušným programovým vybavením, které usnadní její aplikaci, zejména s ohledem na zařazení navrhovaných opatření do plánů dílčích povodí. Sestavení a ověření metodiky je založeno na pilotní aplikaci pro území Karlovarského kraje. Níže je uveden celý postup s dosaženými výsledky modelování hydrologické a vodohospodářské bilance a na základě výsledků jsou navržena a testována adaptační opatření na území Karlovarského kraje, jež pomůžou vyřešit problém nedostatku vodních zdrojů v budoucím časovém horizontu 2020 až 2100.

2 Zájmová oblast – Karlovarský kraj

2.1 Geomorfologie

Z hlediska geomorfologie náleží území Karlovarského kraje k provincii České vysočiny. Většina území náleží subprovincii Krušnohorská soustava, na jihozápadě v povodí Kosového potoka zabíhá soustava Šumavská, jihovýchodní cíp v povodí Střely náleží do Poberounské soustavy. Severní část je tvořena Krušnohorskou hornatinou, která se dále člení na geomorfologické celky Smrčiny a Krušné hory s nejvyšším vrcholem Karlovarského kraje Klínovcem s nadmořskou výškou 1244 m n. m. Ve Smrčinách na území Bavorska pramení řeka Ohře, která je levostranným přítokem Labe. V Krušných horách pramení levostranné přítoky Ohře - Libocký potok, Svatava, Chodovský potok, Rolava, Vitický potok, Bystřice a další menší vodní toky. Vlastní niva Ohře náleží do Podkrušnohorské oblasti k celkům Chebské pánve a Sokolovské pánve. Na východě náleží k Podkrušnohorské oblasti Doupovské hory s nejvyšším vrcholem Hradiště o nadmořské výšce 934 m. Jižní část Karlovarského kraje náleží k Českoleské oblasti, kde pramení Kosový potok (Český les a Podčeskoleská pahorkatina) a Karlovarské vrchovině, do které spadají geomorfologické celky Slavkovský les a Tepelská vrchovina. Nejvyšším vrcholem Karlovarské vrchoviny (Slavkovského lesa) je Lesný o nadmořské výšce 983 m. V Tepelské vrchovině pramení Teplá – pravostranný přítok Ohře a Střela – levostranný přítok Berounky. Mapa na Obr. 2.1 zachycuje zastoupení geomorfologických celků v zájmovém území. Ohře opouští území Karlovarského kraje nedaleko Stáže nad Ohří v místě s nadmořskou výškou 325 m.

Obr. 2.1 Geomorfologické celky na území Karlovarského kraje

2.2 Hydrogeologické poměry

Geologické podloží Karlovarského kraje tvoří jak horniny metamorfované (krušnohorské, smrčinské, svatavské, chebsko-dyleňské, slavkovské a tepelské krystalinikum, Vogtlandsko- saské paleozoikum, apod.), tak plutonické (karlovarsko-nejdecko-eibenstocký masiv, smrčinský masiv, západočeské bazické magmatity, apod.), vulkanické (zejména neovulkanity Doupovských hor a roztroušené třetihorní vulkanity) a sedimentární (zejména třetihorní sedimenty chebské a sokolovské pánve, kvartérní sedimenty) (Mísař et al., 1983). Z hydrogeologického hlediska leží území v hydrogeologických rajónech krystalinika (zejména 6111 – Krystalinikum Smrčin a západní části Krušných hor, 6112 – Krystalinikum Slavkovského lesa, 6120 – Krystalinikum v mezipovodí Ohře po Kadaň), a rajónech sedimentů (2110 – Chebská pánev, 2120 – Sokolovská pánev a rajon svrchní vrstvy 1190 – Kvartér a neogén oravské části Chebské pánve) (Olmer et al., 2006). Mapa základních hydrogeologických rajónů je na Obr. 2.2. Ve většině zájmového území, které budují horniny krystalinika, je z hydrogeologického hlediska dominantní mělká zvodeň v kvartérních sedimentech a pásmu přípovrchového rozpojení puklin skalních hornin. Významnější jsou

6 zdroje podzemních vod terciérních pánví a větších akumulací kvartérních fluviálních sedimentů (Kolářová a Hrkal, 1986). Velkou hydrogeologickou zajímavostí kraje jsou minerální a proplyněné vody hlubšího oběhu, které jsou často vázány na tektonické struktury, velmi významné jsou v tomto směru oblasti Karlových Varů, Františkových a Mariánských Lázní a další (např. Kolářová a Myslil, 1979). Části zájmového kraje byly a jsou z hydrogeologického hlediska ovlivněny antropogenní činností, a to zejména těžbou nerostných surovin. Ovlivnění se týká jak oblasti krystalinika (zejména rudní ložiska jako například okolí Jáchymova, Horního Slavkova a další

Obr. 2.2 Základní hydrogeologické rajóny na území Karlovarského kraje

2.3 Klimatické a hydrologické poměry

Karlovarský kraj má rozlohu 3 314 km2. V severní části kraje leží Krušné hory s nejvyšší horou Klínovec (1 244 m n. m.). Páteřní řeka Ohře rozděluje kraj přibližně v polovině a odděluje Krušné hory na severu od Slavkovského lesa (Lesný, 983 m n. m.) na jihozápadě a Doupovských hor (Hradiště, 934 m n. m.) na jihovýchodě. Slavkovský les a Doupovské hory jsou od sebe oddělené největším přítokem Ohře řekou Teplou. Mezi další významné přítoky Ohře patří Rolava, Svatava, Libocký potok, Odrava a Bystřice.

Plocha Karlovarského kraje byla pro účely hydrologického modelování rozdělena na 11 malých povodí o podobné rozloze, přehled se základními identifikačními údaji je uveden v Tab. 2.1. Pro analýzu současného stavu hydrologické bilance a pro kalibraci hydrologického modelu Bilan byla zvolena časová řada 1961–2010. K dispozici byly řady teplot, srážek a odtoku. V případech, kdy nebyly k dispozici hodnoty odtoku přímo pro vybraný uzávěrový profil, byly

7 hodnoty dopočítány odečtením mezipovodí (uvedeno v Tab. 2.1 – sloupec výpočet odtoku). Pro modelování hydrologické bilance byl použit hydrologický model Bilan, jehož podrobný popis je uveden dále ve zprávě.

Tab. 2.1 Povodí na území Karlovarského kraje (DBČ – databázové číslo, ČHP – číslo hydrologického pořadí)

plocha DBČ uzávěrové Povodí ČHP povodí výpočet odtoku vodom. stanice [km2] Ohře Cheb 206000 1-13-01-0140 690 - Odrava Jesenice 206500 1-13-01-0662 412 - Ohře Citice 207300 1-13-01-0910 678 207300-206000-206500 Teplá Březová 212000 1-13-02-0212 309 - Ohře Karlovy Vary 214000 1-13-02-0340 821 214000-212000-207300 Ohře Žatec most 216000 1-13-03-0280 1 172 216000-214000 Mže Stříbro 174000 1-10-01-1280 1 144 - Střela Čichořice 189000 1-11-02-0330 393 - Mže Hracholusky 176100 1-10-01-1742 465 176100-174000 Střela Plasy 190000 1-11-02-0690 388 190000-189000 Blšanka Holedeč 217000 1-13-03-0830 374 -

Pro modelování budoucích změn ve veličinách hydrologické bilance byly vybrány dva budoucí časové horizonty, a sice období 2021–2050 a 2071–2099. Tato období byla vybrána na základě obdobných studií řešených ve VÚV TGM, v. v. i., v posledních letech, aby byla zajištěna konzistentnost výsledků pro jejich porovnávání. K modelování dopadů klimatické změny na hydrologickou bilanci bylo vybráno celkem 15 simulací regionálních klimatických modelů (RCM), které pokrývají časové období 1961–2099. RCM jsou výstupem projektu ENSEMBLES. Všechny simulace byly řízené emisním scénářem SRES A1B s prostorovým rozlišením 25 x 25 km. Uvažováno bylo 15 RCM simulací řízených čtyřmi globálními klimatickými modely modely (Tab. 2.2).

Tab. 2.2 Přehled simulací regionálních klimatických modelů (RCM)

Akronym RCM Časové období Zdroj řízené modelem ECHAM5 1 Royal Netherlands RACMO_EH5 1 RACMO2.1 1950–2100 Meteorological Institute (KNMI) REMO_EH5 2 REMO5.7 (rScen3) 1951–2100 2 Max Planck Institute for 3 RCA_EH5 RCA3.0 1951–2100 Meteorology (MPI), Germany RegCM_EH5 4 RegCM3 1951–2100 3 Swedish Meteorological and HIR_EH5 5 HIRHAM5 1951–2100 Hydrological Institute (SMHI) Řízené modely HadCM3Q0, HadCM3Q3, HadCM3Q16 4 Abdus Salam International Centre for Theoretical Physics HadRM_Q0 6 HadRM3.0 1951–2099 (ICTP), Italy 7 CLM_Q0 CLM2.4.6 (rScen2) 1951–2099 5 Danish Meteorological HadRM_Q3 6 HadRM3.0 1951–2099 Institute (DMI) RCA_Q3 3 RCA3.0 1951–2099 6 Met Office Hadley Centre, UK 7 HadRM_Q16 6 HadRM3.0 1951–2099 Swiss Federal Institute of Technology Zurich (ETHZ) RCA_Q16 8 RCA3.0 1951–2099 8 Community Climate Change řízené modelem ARPEGE4.5 Consortium for Ireland (C4I) HIR_ARP 5 HIRHAM5 1951–2100 9 National Centre of CNRM5_ARP 9 CNRM-RM5.1 1951–2100 Meteorological Research (CNRM), France CHMI_ARP 10 ALADIN-CLIMATE/CZ 1961–2100 10 Czech (rScen1) Hydrometeorological řízené modelem BCM2.0 driven Institute (CHMI), Czech RCA_BCM 3 RCA3.0 1961–2100 Republic

Jako výsledná hodnota změny hydrologické veličiny byl brán průměr z těchto 15 simulací. Popis vybraných regionálních klimatických modelů je uveden ve zprávě Hanel aj. (2015b) nebo Hanel a Vizina (2011). K dispozici byla data za pozorované období 1961–2010. Změny bilančních prvků byly brány k průměru ze současného období 1981–2010.

Pozorované období

Vzhledem k dostatečně dlouhým pozorovaným časovým řadám 1961–2010, byly spočítány průměrné hodnoty jednotlivých členů hydrologické bilance pro časové horizonty 1961–1990 a 1981–2010. V klimatologii jsou jako standardní uvažována třicetiletá období, často je pro kontrolní klima voleno období 1961–1990. Změny udávají pozorované změny hydrologické bilance. Hodnoty jsou uvedeny v Tab. 2.3. Změny v těchto pozorovaných obdobích nejsou většinou významné, nicméně jsou již viditelné. Za zmínku stojí změna celkové průměrné teploty o přibližně 0,5 °C. Při bližším pohledu na výsledky je vidět největší oteplení v zimních měsících. S tímto souvisí zvýšený územní výpar během těchto měsíců. Vlivem popsaných změn se během jarního tání vsákne do podzemních zásob menší množství vod (vyšší výpar a povrchový odtok), které by měly dotovat povrchové toky během letních suchých období.

Průměrné roční srážkové úhrny se v období 1961–1990 pohybovaly v rozsahu 600–800 mm v povodí Ohře, v povodí Mže průměr nepřesahoval 650 mm, v povodí Střely 600 mm a v povodí Blšanky méně než 500 mm. V období 1981–2010 byl zaznamenán nárůst srážek v rozsahu 3–10 %. Nejvyšší srážkové úhrny jsou dosahovány především v horských oblastech Krušných hor a Smrčin (část Krušnohorské pahorkatiny) na severu a severozápadě území. Na jihovýchodním okraji území se již naopak na srážkovém úhrnu projevuje srážkový stín Krušných hor.

Tab. 2.3 Základní klimatické a hydrologické charakteristiky povodí Karlovarského kraje; drobné rozdíly mezi srážkami a součtem územního výparu s celkovým odtokem jsou způsobeny změnou zásob podzemní vody

Pot. Teplota vzduchu Územní výpar Celkový odtok Srážky [mm/rok] evapotranspirace [°C] [mm/rok] [mm/rok] Povodí [mm/rok]

1961– 1981– 1961– 1981– 1961– 1981– 1961– 1981– 1961– 1981– 1990 2010 1990 2010 1990 2010 1990 2010 1990 2010 Ohře Cheb 6,6 7,1 795 833 529 552 474 501 319 328 Odrava Jesenice 6,5 7,1 706 741 526 549 491 514 214 224 Ohře Citice 6,5 7,1 687 734 527 549 446 467 241 264 Teplá Březová 5,8 6,2 690 751 501 518 473 493 217 255 Ohře Karlovy Vary 6,1 6,6 742 822 509 531 436 460 305 359 Ohře Žatec most 6,9 7,5 614 656 542 566 475 494 140 159 Mže Stříbro 6,7 7,2 642 682 536 556 445 462 197 217 Střela Čichořice 6,2 6,7 601 619 518 538 441 454 161 164 Mže Hracholusky 6,7 7,2 560 590 534 556 445 464 115 125 Střela Plasy 6,9 7,5 528 546 543 567 458 477 72 66 Blšanka Holedeč 7,6 8,2 495 515 569 594 445 465 52 49

Na velikosti celkového odtoku se na území Karlovarského kraje významně projevuje vliv orografie. Odtoková výška v západní a severní části území přesahuje 300 mm ročně (povodí

Ohře po Cheb, Ohře po Karlovy Vary). V povodí Teplé činil průměr přibližně 250 mm. V dolní části kraje v povodí Střely a v povodí Blšanky klesá průměrná odtoková výška díky vyšší teplotě vzduchu až pod 100 mm ročně.

Budoucí změny v hydrologické bilanci

Teplota

Podle modelování hydrologické bilance na základě dat ze simulací regionálních klimatických modelů se na území Karlovarského kraje zvýší průměrná teplota vzduchu v budoucím časovém horizontu 2021–2050 o přibližně 1 °C vzhledem k současnému měřenému průměru 1981–2010. Nejvíce se bude oteplovat v zimních měsících (o 1,2 °C), nejméně pak v jarních měsících (o 0,8 °C). Ve vzdálenějším časovém horizontu 2071–2099 ukazují modely zvýšení průměrné teploty o přibližně 2,7 °C vůči současnému období. Největší oteplení vykazují zimní (o 3,1 °C) a letní měsíce (o 3 °C). V podzimních měsících je nárůst průměrně o 2,7 °C, v jarních měsících je nárůst nejmenší o 2,2 °C. Změny průměrné teploty k časovému období 2071– 2099 jsou znázorněny na Obr. 2.3.

Obr. 2.3 Absolutní změny průměrné teploty vzduchu v časovém období 2071–2099 od současnosti 1981–2010; DJF – prosinec, leden, únor, MAM – březen, duben, květen, JJA – červen, červenec, srpen, SON – září, říjen, listopad

Srážky

Změny v průměrném ročním srážkovém úhrnu nejsou významné ani pro jeden budoucí časový horizont, v obou případech je změna do + 7 %. Pro dřívější časový horizont 2021–2050 vychází jarní a letní měsíce téměř beze změny, zimní a podzimní měsíce vykazují nárůst od 6 do 11 % vzhledem k časovému horizontu 1981–2010. Pro vzdálenější modelové období 2071– 2099 je typický vyšší nárůst průměrných srážek během zimních měsíců (13–25 %), který vyvažuje pokles během letních měsíců (7–14 %). Změny průměrné srážky ve vzdálenějším časovém horizontu jsou znázorněny na Obr. 2.4.

Obr. 2.4 Relativní změny průměrných srážkových úhrnů v časovém období 2071–2099 od současnosti 1981–2010; DJF – prosinec, leden, únor, MAM – březen, duben, květen, JJA – červen, červenec, srpen, SON – září, říjen, listopad

Odtoková výška

Průměrná roční odtoková výška se v časových horizontech 2021–2050 a 2071–2099 téměř nezmění, průměrné změny jsou do 5 %. Pro sezonní změny je typické zvýšení odtokové výšky během zimních měsíců, pro bližší období 2021–2050 do 24 %, pro vzdálenější časový horizont do 32 %. V ostatních měsících v tomto období dochází k významnému snížení odtokové výšky, během letních měsíců až o 30 %. Změny odtokové výšky v budoucím časovém horizontu jsou znázorněny na Obr. 2.5 a Obr. 2.6. Pro změny základního odtoku na povodí je typický významný úbytek během letních a také podzimních měsíců.

Obr. 2.5 Změna odtokové výšky pro výhledové období 2021-2050 vzhledem k pozorovanému období 1981-2010.

Obr. 2.6 Změna odtokové výšky pro výhledové období 2071-2100 vzhledem k pozorovanému období 1981-2010.

Na základě modelování změn hydrologické bilance se potvrdilo, že postup klimatické změny se Karlovarskému kraji v žádném případě nevyhýbá. Charakter probíhajících a modelovaných změn hydrologické bilance v Karlovarském kraji je srovnatelný se změnami probíhajícími v měřítku celé České republiky. Vliv vyšších teplot vzduchu v průběhu celého roku spolu se zvýšenými srážkovými úhrny během zimy zvyšuje odtokové výšky vodních toků a zároveň zvyšuje územní výpar během tohoto období. To má za následek nedostatečnou akumulaci vody ve sněhové pokrývce, která by se během postupného jarního tání vsakovala do kolektorů podzemních vod. Dostatečné zásoby podzemních vod jsou důležité pro dotování povrchových toků základním odtokem během přelomu léta a podzimu (srpen, září), kdy je méně srážek. V případě delších bezdeštných období, jako tomu bylo například v roce 2015, se dostupnost vodních zdrojů o to zhoršuje.

Popsané změny hydrologické bilance způsobují problémy s nedostatečným zabezpečením vodních zdrojů v oblasti Karlovarského kraje. Řešený projekt Zajištění dostupnosti vodních zdrojů ve vybraných oblastech Karlovarského kraje si klade za cíl identifikovat konkrétní lokality ohrožené nedostatkem vody a navrhnout účinná adaptační opatření pro boj s nedostatkem vodních zdrojů na těchto lokalitách.

2.4 Užívání vody

Vyhodnocení užívání vody v Karlovarském kraji vychází z evidence odběrů a vypouštění vedené pro potřeby vodní bilance a z majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací. Na základě dat o užívání na povodí Ohře na území Karlovarského kraje byla sestavena vodohospodářská bilance za uplynulé období 1979 až 2014. Z Obr. 2.7 a Obr. 2.8 ilustrují vývoj odebíraného a vypouštěného množství vody za období let 1979 až 2014 (vypuštěné množství zahrnuje i srážkové vody). Na Obr. 2.9 je vidět prostorové rozložení míst odběrů a vypouštění se znázorněním významnosti v roce 2014, na dalších obrázcích (Obr. 2.10, Obr. 2.11 a Obr. 2.12) jsou koláčové grafy znázorňující zastoupení nejvýznamnějších podniků v Karlovarském kraji přispívajících do vodohospodářské bilance spolu s množstvím odebrané/vypouštěné vody v jednotkách *tis.m3/rok. Odběry z podzemních vod mají v celkové vodohospodářské bilanci minoritní zastoupení, nejvýznamnějším podnikem patřícím do této skupiny, je společnost CHEVAK a.s., provozující vodovody a kanalizace na Chebsku. Významnými odběrateli podzemních vod jsou podniky odebírající minerální vodu Mattoni, Aquila, Magnesia a Korunní. Nejvýznamnějšími odběrateli vody z povrchových zdrojů jsou podniky Sokolovská uhelná, a.s., VaK Karlovy Vary, a elektrárna v Tisové u Sokolova produkující oteplenou vodu pro chov ryb. Podniky, které vypouštějí nejvíce vody zpět do povodí jsou VaK Karlovy Vary, Sokolovská uhelná, a.s. (dočišťovací nádrž, lokality lomů Jiří a Medard), elektrárna v Tisové, dále DIAMO Horní Slavkov a CHEVAK, a.s..

120000

100000

80000

POD 60000 POV

*tis. *tis. m3/rok VYP 40000

20000

0 1979 1984 1989 1994 1999 2004 2009 2014

Obr. 2.7 Užívání vod pro Karlovarský kraj, povodí Ohře 1979-2014, POD – odběry podzemních vod, POV – odběry povrchových vod, VYP - vypouštění

50000

40000

30000

20000 BIL

10000 *tis. *tis. m3/rok

-10000 1979 1984 1989 1994 1999 2004 2009 2014 -20000

Obr. 2.8 Bilance užívání vod (VYP – POD - POV) Karlovarský kraj, povodí Ohře 1979-2014

Obr. 2.9 Užívání vody na území Karlovarského kraje v roce 2014

1012,434 CHEVAK - Loužek Studna S4 CHEVAK Cheb Mar.Lázně Dyleň

556,024 CHEVAK - Odrava - Studna S1 CHEVAK - Odrava - Studna S9 CHEVAK - Odrava - Studna S2 552,258 3788,638 CHEVAK - Odrava - Studna S8 KMV Aquila 363,677 CHEVAK - Odrava-KW 30 CHEVAK - Jindřichov 333,677 ostatní

251,622 210,422 204,017 204,489

Obr. 2.10 Odběry z podzemních vod v roce 2014

SU Loket

Vak Stanovice - Teplá pro ÚV Březová 1216,615 2887,63 Tisová - oteplená voda 1773,204 VS Horka 1774,166 9538,914 ČEZ Tisová

VodaK Karl.Vary Žlutice ÚV 2160 Tisová-rybochovný objekt

2464,7 SU Tatrovice - odběr do VD Vřesová

6656,08 SU Vřesová

Momentive Specialty Chemicals, a.s. 2604,164 3185,351 ostatní 3840

Obr. 2.11 Odběry z povrchových vod v roce 2014

Vak Karlovy Vary ČOV Sokolovská uhelná - dočišťovací nádrž Tisová-oteplená voda

7671,79 SU - lokalita lomu Jiří Sokolovská uhelná Sokolov - lom Medard+jiří Diamo Horní Slavkov ČDV

21331,05 6757,834 CHEVAK - Cheb ČOV CHEVAK Cheb Mariánské Lázně Chotěnov ČOV Sokolovská uhelná Vintířov-Panský rybník 3840 Tisová-rybochovný objekt Diamo Horní Slavkov - důl Jenorým 3479,666 VOSS Sokolov-Těšovice ČOV 1181,327 CHEVAK - Aš ČOV ČEZ Tisová 1202,1 Sokolovská uhelná Nové Sedlo 1220,252 3097,754 Sokolovská Uhelná ČS J-6 1420,23 3065,734 1420,23 Sokolovská uhelná Královské Poříčí-ČS J6 1503,9 2609,841 Vak Ostrov ČOV Sokolovská uhelná - hlubina Marie 1552,235 2537,678 1564,076 1759 2160 2401,877 Vak Chodov ČOV 1744,931 ostatní

Obr. 2.12 Vypouštění vody v roce 2014

Údaje o struktuře vodárenských soustav jsou převzaty z Majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací za referenční rok 2014. Tab 2.4 uvádí přehled úpraven vody v Karlovarském kraji, Tab. 2.5 a Tab. 2.6 uvádějí přehled vlastníků a provozovatelů úpraven. Přehledové mapy na Obr. 2.13, Obr. 2.14 a Obr. 2.15 ilustrují zásobená katastrální území podle příslušnosti k systému vodovodu (samostatný, místní, skupinový), podle zdrojů vody (povrchová/podzemní) a území zásobená z nejvýznamnějších úpraven.

Tab. 2.4 Úpravny vody (s technologií pro úpravu vody) zásobující území Karlovarského kraje

Počet zásobených Odběr Odběr katastrálních povrchové podzemní Úpravna vody území vody vody Holedeč 60 ne ano Třeskonice 60 ne ano Březová - úpravna vody 46 ano ne

Počet zásobených Odběr Odběr katastrálních povrchové podzemní Úpravna vody území vody vody Úpravna vody Horka 46 ano ne Úpravna vody Nebanice 28 ne ano Žlutice - úpravna vody 24 ano ne Plavno - úpravna vody 8 ano ne Úpravna vody Mariánské Lázně 7 ano ano Myslivny - úpravna vody 6 ano ne Úpravna vody Kraslice-Stříbrná 4 ano ano ÚV Krásná Lípa 2 ne ano ÚV Šindelová - Obora 2 ne ano úpravna Lesní Albrechtice 2 ne ano Úpravna vody pro vodovod Tuřany 1 ne ano Semtěš - úpravna vody 1 ne ano úpravna vody Dubina 1 ne ano Valeč - úpravna vody 1 ne ano Vahaneč - úpravna vody 1 ne ano Ratiboř - úpravna vody 1 ne ano Úpravna vody Rotava 1 ano ano Boč - úpravna vody 1 ano ne Merklín - úpravna vody 1 ano ne Vodojem Potůčky 1 ne ano Prameniště Werner, Kuhloh, Drahotín 1 ne ano Studny Kamenice 1 ne ano Krásno - úpravna vody 1 ne ano Prameniště Nadlesí 1 ne ano Nová Ves - úpravna vody 1 ano ne Tatrovice - prameniště 1 ne ano Poznámka: počet zásobených katastrálních území uveden včetně území mimo Karlovarský kraj.

Tab. 2.5 Provozovatelé úpraven nebo staveb pro úpravnu vody zásobujících Karlovarský kraj

Počet úpraven nebo staveb pro úpravu vody Vlastník v Karlovarském kraji Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech 36 CHEVAK Cheb, a.s. 24 Sokolovská vodárenská 7 KMS KRASLICKÁ MĚSTSKÁ SPOLEČNOST s.r.o. 3 Obec Šindelová 2 Severočeská vodárenská společnost a.s. 2 Město Krásno 1 Město Rotava 1 Obec Březová 1 Obec Potůčky 1 obec Šemnice 1 Státní pozemkový úřad 1 Vodohospodářské sdružení měst a obcí Sokolovska 1

Tab. 2.6 Provozovatelé úpraven nebo staveb pro úpravnu vody zásobujících Karlovarský kraj

Počet úpraven nebo staveb pro úpravu vody Provozovatelé v Karlovarském kraji Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s. 38 CHEVAK Cheb, a.s. 26 Vodohospodářská společnost Sokolov s.r.o. 8 KMS KRASLICKÁ MĚSTSKÁ SPOLEČNOST s.r.o. 3 Obec Šindelová 2 Severočeské vodovody a kanalizace a. s. 2 BWB-SANT s.r.o. 1 Ing.Jindřich Nágr 1 Obec Březová 1 Obec Potůčky 1 Státní pozemkový úřad 1 obec Vlkovice 1 Obec Vysoká Pec 1 Město Bochov 1 Město Přebuz 1

Obr. 2.13 Katastrální území zásobená veřejnými vodovody evidovanými v Majetkové a provozní evidenci vodovodů a úpraven vody podle příslušnosti k systému vodovodu (samostatný, místní, skupinový)

Obr. 2.14 Katastrální území zásobená veřejnými vodovody evidovanými v Majetkové a provozní evidenci vodovodů a úpraven vody podle zdrojů povrchové vody a/nebo podzemní vody

Obr. 2.15 Katastrální území zásobená úpravnami vody evidovanými v Majetkové a provozní evidenci vodovodů a úpraven vody v členění podle v podle úpraven vody

3 Vybrané dílčí zájmové oblasti (pilotní povodí)

V roce 2010 byla dokončena Výhledová studie potřeb a zdrojů vody v Karlovarském kraji (VRV a.s a VÚV 2009), jejímž cílem bylo vyhodnotit zabezpečenost požadavků na užívání vody (odběry, minimální průtoky, režimy hladin v nádržích aj.) vzhledem k dostupným kapacitám vodních zdrojů (průtokům ve vodních tocích a disponibilních zásob ve vodních nádržích). Řešení bylo provedeno pro stávající hydrologické poměry a stávající požadavky na užívání vody a rovněž pro hydrologické poměry výhledové modelované pro podmínky ovlivněné klimatickou změnou a výhledové požadavky na užívání vody. V rámci řešení bylo provedeno variantní řešení zásobní funkce vodohospodářské soustavy v Karlovarském kraji. Pro posouzení zranitelnosti jednotlivých prvků soustavy byla porovnávána výsledná zabezpečenost požadavků na užívání s hodnotami požadovanými normou ČSN 75 2405 „Vodohospodářská řešení vodních nádrží“. Pokud byla zabezpečenost dle trvání daného požadavku nižší než zabezpečenost daná normou, byl bilanční stav daného prvku považován za pasivní. Z výsledků vodohospodářského řešení byly učiněny následující závěry: Za současných hydrologických podmínek při uvažování stávajících pravidel hospodaření s vodou jsou požadavky na užívání vody a zachování minimálních průtoků ve většině profilů dostatečně zabezpečeny. Pasivní bilanční stav byl vyhodnocen pro profil pod nádrží Březová na Teplé, kde není dostatečně zajištěn minimální zůstatkový průtok, a dále pro profily ÚV Plavno (Plavenský p.) a ÚV Vysoká Pec (Rudný p.), kde nejsou dostatečně zabezpečeny odběry vody. Za podmínek klimatické změny ve střednědobém výhledu (20 let) nejsou (kromě výše uvedených lokalit) s požadovanou zabezpečeností zajištěny odběry vody z vodní nádrže Stanovice (Lomnický p.) a požadavky na minimální průtoky v kontrolním profilu Stará Role (Rolava) a Březová (Teplá). Za podmínek klimatické změny v dlouhodobém výhledu (více než 50 let) dále nejsou s požadovanou zabezpečeností zajištěny požadavky na minimální průtoky v kontrolních profilech Teplička (Teplá), Cihelny (Teplá), Leopoldovy Hamry (Libocký p.) a Kraslice (Svatava). Pro méně příznivé scénáře nejsou dostatečně zabezpečeny odběry vody z vodní nádrže Tatrovice, minimální průtoky pod vodní nádrží Skalka a v kontrolních profilech Cheb (Ohře), Svatava (Svatava) a Chaloupky (Rolava). Naopak jako zdroje s určitými rezervami pro užívání vody (odběry, nadlepšení průtoku) byly vyhodnoceny vodní nádrže Horka, Myslivny, Žlutice a Mariánské Lázně. Pro lokality, kde již dochází nebo výhledově může docházet k problémům se zabezpečeností požadavků na vodní zdroje, byla navržena a rámcově posouzena možná opatření. Simulačním modelováním byla ověřena následující opatření, která by vedla k dostatečnému zvýšení zabezpečení požadovaného užívání nebo úrovně hladiny vody v nádrži.  Pro zajištění spolehlivého zabezpečení minimálních průtoků pod nádrží Skalka a v kontrolním profilu Cheb na Ohři bylo modelováno zvětšení zimního prostoru zásobního objemu (2,454 mil. m3) v nádrži Skalka na úroveň letního objemu (13,659 mil. m3). Taková změna manipulačních pravidel by však významně zasáhla do ochranné funkce nádrže.  V povodí Teplé bylo navrženo pro zvýšení zabezpečení odběrů vody z nádrže Stanovice, minimálních průtoků pod nádržemi Stanovice a Březová a v kontrolních profilech Cihelny a Teplička na Teplé využít převodu vody z profilu jezu Teplička do nádrže Stanovice a dále využít nadlepšení z výhledové nádrže v lokalitě Mnichov. Aby opatření bylo dostatečné i pro nejméně příznivý klimatický scénář, je nezbytná kapacita zásobního prostoru výhledové nádrže alespoň 14,7 mil. m3. Alternativním řešením, které by vedlo ke snížení nároků na odběry vody z nádrže Stanovice, by bylo využití odběru povrchové vody z Ohře v profilu bývalé úpravny vody Radošov.

 Pro zajištění spolehlivého zabezpečení odběrů vody a minimálního průtoku z nádrže Tatrovice i v případě nepříznivého vývoje klimatu by bylo možné využít volnou kapacitu nádrže Horka. Toto opatření ovšem vyžaduje zajistit propojení vodárenských systémů.  Nedostatečná zabezpečenost odběru vody pro úpravnu vody Vysoká Pec na Rudném potoce pro výhledové klima je řešitelná s využitím malé vodní nádrže vybudované přímo v daném povodí. Potřebná kapacita zásobního prostoru nádrže modelované v místě stávajícího odběru je 0,4 mil. m3. Alternativním řešením je využití nového vodního zdroje v profilu výhledové vodní nádrže Chaloupky.  Podobně pro zvýšení zabezpečení odběrů z Plavenského potoka pro úpravnu vody Plavno by bylo třeba zajistit akumulaci na povodí 0,4 mil. m3 nebo využít pro odběr vody profil bývalé úpravny vody Radošov na Ohři.  Pro zajištění požadavků na zachování minimálních průtoků v kontrolních profilech Kraslice, Svatava, Chaloupky, Stará Role, Leopoldovy Hamry by bylo nutné zajistit akumulaci vody v povodí v menších vodních nádržích. Na základě výsledků zpracovaných studií a dalších jednání se zaměstnanci státního podniku Povodí Ohře byly vybrány níže uvedené lokality, pro které jsou navrženy možné varianty adaptačních opatření, které se budou v rámci projektu v následujících letech podrobně řešit. Jako prioritní oblasti řešení byly určeny:  Možnost převodu vody z Ohře (Jez Tuhnice) za účelem zabezpečení náhradního zdroje vody pro Úpravnu vody Březová. Profil Březová na řece Teplá byl v předešlé studii (VRV a VÚV 2009) na základě modelování vodohospodářské soustavy identifikován jako problémový (hodnoty minimálních průtoků zde nejsou zajištěny s dostatečnou zabezpečeností). Úpravna vody Březová je největší úpravnou na Karlovarsku, pitnou vodou zásobuje města Karlovy Vary, Chodov, Ostrov, Horní Slavkov, Nová Role a další obce napojené na oblastní vodovod Karlovarska. Převodem vody by byla posílena schopnost plnohodnotně zastávat svou funkci i v období extrémního sucha.  Na území Karlovarského kraje působí několik vodárenských společností. Jsou zde tedy samostatně fungující vodárenské sítě. Případným vhodným propojením těchto soustav by mohlo dojít k efektivnějšímu využití stávajících zdrojů vody, příp. k přerozdělení dodávek vody pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou tak, aby byly plně pokryty požadavky koncových uživatelů.  Z Generelu lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV) a z dalších vhodných lokalit určit lokalitu (lokality), která (které) by případnou realizací vodní nádrže nejvíce pomohla (pomohly) k zabezpečenosti minimálních průtoků na povodí řeky Teplé a řízením odtoku přispěla k pozitivnímu vodohospodářskému řešení v oblasti. Profil Teplička/Cihelny na řece Teplá byl v předešlé studii Vyskoč, P. et al.(2010) na základě modelování vodohospodářské soustavy identifikován jako problémový (hodnoty minimálních průtoků zde nejsou zajištěny s dostatečnou zabezpečeností). Je třeba vzít v úvahu lokality z Generelu LAPV, lokalitu Mnichov, která by mohla v Generelu LAPV nahradit lokalitu Poutnov, a příp. další vhodné lokality, které připadají v úvahu.  Doplnění státní bilanční sítě na vybraných tocích. Oblast povodí levostranných přítoků řeky Ohře v Karlovarském kraji, zejména povodí řek Rolava a Svatava, je podle současného pozorování průtoků významně problémová. Na vodních tocích se v bezdeštných obdobích dlouhodobě nedaří zabezpečit minimální průtoky. Zahuštění sítě limnigrafických stanic by pomohlo k přesnějšímu monitorování stavu průtoků v jednotlivých oblastech povodí, to by pomohlo k hodnocení vlivu užívání vody na průtokový režim.  Problémy se zásobováním vodou na Kraslicku - obec Bublava a město Kraslice. V obci Bublava není veřejný vodovod, přívod vody je zde řešen čerpáním podzemní vody z vrtů. V období sucha, kdy hladina podzemních vod klesá, musí obec řešit

 problémy s nedostatkem vody, jako tomu bylo například v létě 2015, kdy byl na území ČR nedostatek srážkové vody. Obec zatím problém se zásobováním vyřešila přivedením vodovodního řadu z německé obce Klingenthal. Město Kraslice využívá pro zásobování obyvatel pitnou vodou zdroje podzemních vod a povrchovou vodu ze Stříbrného potoka. Zdroje podzemních vod jsou dosud relativně stabilní, ale vodnost Stříbrného potoka je v letních měsících významně snížena, což se projevilo i v suchém období roku 2015. Je třeba podrobněji vyhodnotit tuto problematiku a navrhnout řešení.  Problémy s určením minimálního zůstatkového průtoku na Eliášově potoce. Určení minimálního zůstatkového průtoku na Eliášově potoce ztěžují odběry povrchových vod podnikem Elektroporcelán Louny, závod v Merklíně, který se specializuje na výrobu pláštěných izolátorů pro velmi vysoké napětí.  Vliv zatápění lomu Jiří-Družba – Ve zprávě Vyskoč, P. et al.(2010) se počítá s hydrorekultivací zbytkové jámy lomu Jiří-Družba, který na Sokolovsku spravuje Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Zahájení napouštění je uvedeno v roce 2038 a počítá se s vodou z řeky Ohře spolu se zapojením vodních nádrží Skalka a Jesenice. Podle zmiňované studie se počítá s přítokem z Ohře kolem 5 až 6 m3.s-1 v zimním období, kdy je vody nadbytek. Převodem takového množství vody může dojít k negativnímu ovlivnění hydrologických poměrů na povodí, může být tedy negativně ovlivněna vodohospodářská bilance. Tento problém se může dále prohloubit, pokud by došlo k převodům vody z povodí Ohře do povodí Rakovnického potoka, případně též Blšanky a Liboce, kde se nedostatek vody v letních měsících projevuje již v současnosti. Při vyhodnocování této problematiky budou využity zkušenosti ze zatápění zbytkové jámy lomu Medard-Libík.

4 Vyhodnocení zdrojů a potřeb vody

Předmětem řešení bylo posouzení kapacit stávajících zdrojů vody vzhledem k zajištění požadavků na jejich užívání (zejména odběrů vody), včetně vyhodnocení rizik vyplývajících z možných dopadů klimatické změny v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém výhledu. Tam, kde hrozí riziko nedostatečné dostupnosti vodních zdrojů potom posouzení možných a riziko zmírňujících opatření, týkajících se úprav ve stávající infrastruktuře, tj. doplnění převodů vody a/nebo zvýšení akumulačního potenciálu zapojením nových (výhledových) lokalit akumulace povrchových vod.

4.1 Vymezení zájmové oblasti

Zájmová oblast, ve které je hodnocena bilance potřeb a zdrojů vody, byla vymezena tak, aby umožnila vyhodnocení potenciálně problémových oblastí identifikovaných v předchozích studiích (Vyskoč a Zeman, 2008) a uvedených v kapitole 3. Zájmová oblast tedy zahrnuje povodí vodních nádrží Skalka (Ohře), Jesenice (Odrava), Horka (Libocký potok), Tatrovice (Tatrovický potok), Březová (Teplá), Stanovice (Lomnický potok), Podhora (Teplá), Mariánské Lázně (Úšovický potok) a Myslivny (Černá) a vodní toky pod těmito nádržemi, kde je režim průtoků hospodařením (akumulací nebo nadlepšováním) na těchto nádržích aktivně ovlivňován (profily Karlovy Vary a Kadaň, kde je průtok nadlepšován vodními nádržemi Skalka a Jesenice). Vymezená oblast rovněž zahrnuje výhledové lokality pro akumulaci povrchových vod Dvorečky (Velká Libava), Rájec (Stříbrný potok), Skřiváň (Skřiváň), Chaloupky (Rolava), Mnichov (Pramenský potok) a Poutnov (Teplá). Zájmová oblast spadá do dílčích povodí vymezených vyhláškou č. 393/2010 Sb., Ohře, Dolní Labe a ostatních přítoků Labe a Berounky. Zájmová oblast je zobrazena na přehledové mapě na Obr. 4.1. Dotčená hydrologická povodí a hydrogeologické rajony jsou uvedeny v Tab. 4.1 a Tab. 4.2.

Tab. 4.1 Hydrologická povodí zájmové oblasti

Hydrologické pořadí: od Hydrologické pořadí: do Dílčí povodí

1-13-01-0010-0-00 1-13-02-1170-0-00 OHL 1-15-04-0082-0-00 1-15-04-0050-0-00 OHL 1-15-04-0082-0-00 1-15-04-0082-0-00 BER

Vysvětlivky: Dílčí povodí: BER = Berounka, OHL = Ohře, Dolní Labe a ostatní přítoky Labe

Tab. 4.2 Hydrogeologické rajony zasahující do zájmové oblasti

Počet Dílčí ID Název Pozice kolektorů povodí 1190 Kvartér a neogén odravské části Chebské pánve svrchní 1 OHL 2110 Chebská pánev základní 0 OHL 2120 Sokolovská pánev základní 0 OHL 6111 Krystalinikum Smrčin a západní části Krušných hor základní 0 OHL 6112 Krystalinikum Slavkovského lesa základní 0 OHL 6120 Krystalinikum v mezipovodí Ohře po Kadaň základní 0 OHL Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po 6212 Staňkov základní 0 BER 6221 Krystalinikum v mezipovodí Mže pod Stříbrem základní 0 BER

Vysvětlivky: Dílčí povodí: BER = Berounka, OHL = Ohře, Dolní Labe a ostatní přítoky Labe

Obr. 4.1 Zájmová oblast pro posouzení dostupnosti vodních zdrojů

4.2 Postup a nástroje řešení

Při vyhodnocení dostupnosti vodních zdrojů pro potřeby jejich užívání (zejména odběry vody) byly využity metody hydrologické bilance, simulačního modelování a vodohospodářské bilance. Postup lze rámcově rozdělit do souběžných či navazujících kroků. Pomocí metod hydrologické bilance byly vytvořeny (modelovány) časové řady přirozených průtoků (v měsíčním kroku). Řady reprezentují přirozené hydrologické podmínky. Souběžně lze analyzovat požadavky na užívání vodních zdrojů: zejména požadavky na odběry povrchové i podzemní vody, ale také zpětná vypouštění do povrchových vod a případně další požadavky týkající se např. rekreace, plavby, chovu ryb apod. Identifikovány jsou rovněž požadavky na minimální průtoky, parametry vodních nádrží a převodů vody, umožňující regulaci průtoku z hlediska plnění zásobní funkce. V navazujícím kroku potom výše uvedené údaje vstupují do vodohospodářské bilance, posuzující kapacitu vodních zdrojů a požadavků na jejich využívání. Aplikovány jsou nástroje simulačního modelování (simulační model zásobní funkce vodohospodářské soustavy). Podle vyhodnocení výsledků simulace je vyhodnocena zabezpečenost požadavků na užívání a následně identifikovány problémové lokality (lokality s nízkou zabezpečeností a tudíž vyšším rizikem nedostatku vody v období sucha). V problémových lokalitách jsou navržena možná opatření (úpravy manipulačních pravidel na vodních dílech, úpravy požadavků na užívání vod, zvýšení akumulačního potenciálu povodí apod.) a stejným postupem (s pozměněnými vstupními údaji) potom vyhodnocen možný efekt těchto opatření. Postup je ilustrován schématem uvedeným na Obr. 4.2. Jednotlivé kroky jsou podrobněji popsány v dalších kapitolách.

Obr. 4.2 Schéma postupu řešení

4.2.1 Modelování hydrologické bilance

Pro výpočet hydrologické bilance na jednotlivých povodích zastoupených na území Karlovarského kraje byl použit model BILAN s měsíčním krokem výpočtu. Vstupními hodnotami jsou časové řady srážek, řady průměrných teplot vzduchu, zjištěné velikosti přítoků povrchových i podzemních vod v měsíčním kroku. Při odhadu parametrů modelu se zadávají řady průměrných odtokových výšek v závěrovém profilu povodí.

Výpočtem se modeluje potenciální evapotranspirace, územní výpar, infiltrace do zóny aerace, průsak touto zónou, zásoba vody ve sněhu, zásoba vody v půdě a zásoba podzemní vody (Horáček et al., 2009). Odtok je modelován jako součet tří složek – dvou složek přímého

29 odtoku (zahrnující i hypodermický odtok) a základního odtoku. V modelu BILAN je použita dvoustupňová optimalizace. V prvém kroku se optimalizuje všech osm parametrů modelu při použití buď střední kvadratické chyby odhadu, nebo průměru absolutních chyb odhadu (Horáček et al., 2009). Hodnoty parametrů, získané v prvním stupni optimalizace se u těch, které podstatně ovlivňují průměrný odtok (maximální možná zásoba vody v zóně aerace, koeficienty vztahu pro výpočet množství vody, která může vlivem teploty roztát při tání a která při zimním režimu může být v kapalném skupenství, koeficient ve vztahu pro výpočet přímého odtoku z deště) již nemění, naopak dochází k optimalizaci parametrů, které významně ovlivňují rozdělení odtoku v čase (parametr pro rozčlenění průsaku mezi přímý odtok a doplnění zásoby podzemní vody: při tání, zimní režim, letní režim; parametr určující poměr mezi základním odtokem a zásobou podzemní vody). Pro jejich optimalizaci se jako kritérium používá průměrná relativní odchylka pozorovaného a modelovaného odtoku.

Volné parametry modelu Bilan:

Spa kapacita zásoby půdní vlhkosti [mm]

Dgm koeficient mezi teplotou a táním sněhu

Dgw koeficient pro výpočet množství kapalné vody dostupné na povrchu za zimních podmínek

Alf parametr vztahu mezi srážkou a odtokem (přímý odtok)

Soc parametr rozdělující perkolaci na hypodermický odtok a na dotaci podzemní vody pro letní podmínky

Mec parametr rozdělující perkolaci na hypodermický odtok a na dotaci podzemní vody pro podmínky tání sněhu

Wic parametr rozdělující perkolaci na hypodermický odtok a na dotaci podzemní vody pro zimní podmínky

Grd parametr určující odtok ze zásoby podzemní vody (základní odtok)

Modelování změn hydrologické bilance pro výhledová období Pro modelování hydrologické bilance byly využity tyto zdroje informací: - regionální klimatické modely z projektu ENSEMBLES (rozlišení 25 km x 25 km, emisní scénář SRES A1B, projekt ukončen roku 2009). Tyto scénáře byly založeny na 15 simulacích regionálních klimatických modelů (RCM), které jsou výstupem projektu ENSEMBLES. Součástí tohoto souboru modelů jsou i referenční scénáře změny klimatu, které byly identifikovány v rámci projektu TA02020320 Podpora dlouhodobého plánování a návrhu adaptačních opatření v oblasti vodního hospodářství v kontextu změn klimatu. Tyto scénáře jsou dále označovány jako rScen1, rScen2 a rScen3. Jako kontrolní období bylo uvažováno období 1981-2010, scénáře byly odvozeny pro období 2021-2040, 2041-2060, 2081-2100. Tato období byla zvolena zejména za účelem zajištění konzistence se scénáři Ústavu pro výzkum globální změny AV ČR, které jsou hojně využívány.

Pro tvorbu scénářů byla využita přírůstková metoda. Podstatou metody je, že se ze simulace klimatického modelu odvodí změny měsíčních průměrů srážek a teploty mezi požadovanými obdobími (např. 2081-2100 a 1981-2010) – tzv. přírůstkové faktory – a těmito přírůstkovými faktory se upraví pozorovaná řada. Srážky jsou transformovány multiplikativně, teplota aditivně. Tedy například klimatický model simuluje pro kontrolní období lednové srážky 80 mm a lednové srážky pro období 2081-2100 160 mm, tj. přírůstkový faktor dP(leden) = 2. Scénář lednových srážek se pak vytvoří tak, že všechny lednové srážky se násobí dP(leden), tedy dvěma atp. Tato metoda tvorby scénářů je relativně robustní. Pro simulaci velmi dlouhých řad a hodnocení dlouhodobé variability je někdy doporučována tvorba scénářů klimatické změny pokročilými metodami zachovávajícími i změny v delších časových měřítcích. Rozdíly nicméně často nejsou příliš významné. Model Bilan byl nakalibrován pro oba profily. Scénářové řady pak byly vytvořeny tak, že kalibrovaný model byl použit pro simulaci scénářových vstupů. Pro potřeby našeho projektu byly vybrány 3 scénáře: (popis v Tab. 2.2)

- REMO_EH5 (rScen3) - CLM_Q0 (rScen2) - ALADIN-CLIMATE/CZ (rScen1)

4.2.2 Simulace zásobní funkce vodohospodářské soustavy

Vyhodnocení bilance zdrojů a potřeb vody je založeno na metodách vodohospodářské bilance (jako složky vodní bilance, jejímž účelem je porovnání požadavků na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody) a metody simulačního modelování zásobní funkce vodohospodářské soustavy.

Vodohospodářskou soustavu (VS) lze definovat jako množinu vodohospodářských prvků spojených vzájemnými vazbami v účelový celek. Princip aplikace simulačního modelu zásobní funkce vodohospodářské soustavy lze s určitou mírou zjednodušení popsat takto (Vyskoč a Zeman, 2008) :

Na reálném povodí je vymezena vodohospodářská soustava povrchové vody, sestávající z prvků, které charakterizují chování soustavy z hlediska množství povrchových vod. Jedná se o prvky/profily  plnící funkci regulace odtoku (vodní nádrže a převody vody),  s vlivem/požadavkem na zdroje vody (odběry a vypouštění vody, zajištění minimálních průtoků, hladin a dalších aktivit),  plnící kontrolní funkci (hodnocení vlivu užívání vody na průtokový režim v bilančních profilech). V simulačním modelu je tak reálná soustava reprezentována pouze těmito významnými profily. Vliv ostatních prvků je k profilům soustavy agregován (tj. např. vliv vypouštění nebo odběru vody je přičten nebo odečten v nejblíže níže položeném profilu soustavy). Síť vodních toků je, jako entita propojující prvky vodohospodářské soustavy, do modelu zavedena tzv. průtokovou cestou, určující sled prvků ve směru toku vody. Simulační model simuluje chování soustavy v diskrétních časových krocích na základě znalosti časových řad přirozených průtoků (tj. neovlivněných užíváním vody a regulací), požadavků užívání vody, technických parametrů prvků soustavy a do modelu zavedených pravidel regulace odtoku (manipulačních pravidlech). Struktura prvků soustavy a nároků na užívání vody jsou v simulačním modelu považovány za konstantní a chování takto fixované soustavy je v rámci hydrologického podkladu prošetřeno v různých hydrologických situacích. K rozdělování vody ze zdrojů mezi uživatele dochází v každém časovém kroku podle manipulačních pravidel. V terminologii modelování se jedná o

31 aplikaci statického popisného simulačního modelu. Model simuluje zásobní funkci soustavy v průběhu délky hydrologického podkladu.

Základem je rovnice nádrže WK = WZ + OP – O – E (1) při omezení

0  WK  Vz (2) kde WK - obsah vody v nádrži na konci časového kroku, WZ - obsah vody na začátku časového kroku, OP - ovlivněný přítok vody do nádrže, O - odtok vody z nádrže, E - výpar z vodní plochy v nádrži

Vz - zásobní objem nádrže a rovnice pro stanovení hodnoty ovlivněného přítoku do profilu soustavy OP = PP + s + Xs (3) kde OP - přítok do profilu ovlivněný činností nádrží, resp. realizovanými odběry a vypouštěními v povodí nad profilem, PP - přirozený (neovlivněný) průtok v profilu, s - změna průtoků vlivem nádrží (s = (WZ – WK)), Xs - změna průtoků vlivem realizovaných odběrů ODB a vypouštění VYP (Xs = VYP – ODB). Při vlastním výpočtu se v každém profilu soustavy (směrem po průtokové cestě) porovnává požadovaný průtok (obecně jako součet minimálního průtoku a odběru v profilu) s hodnotou (funkcí soustavy nad profilem ovlivněného) přítoku do profilu. Je-li profil v dosahu aktivního působení zdroje s možností nadlepšení), doplní se případný deficit ze zdroje/zdrojů (nádrží, případně prostřednictvím převodů vody v rámci daných manipulačních pravidel) s případným zavedením jejich spolupráce. V profilech soustavy jsou pak v každém kroku řešení vyhodnocovány aktivity prvků soustavy (obsah vody/hladiny v nádržích, realizované odběry a vypouštění, převáděná množství vody, přirozené a ovlivněné průtoky). Jako časový krok řešení adekvátní vzhledem k charakteru úlohy a parametrům soustavy je uvažován jeden měsíc.

4.2.3 Bilance zdrojů a požadavků na zdroje (vodohospodářská bilance)

Výstupní časové řady simulace jsou dále statisticky vyhodnoceny (pravděpodobnosti zabezpečení požadavků na užívání vody či minimálních ekologických průtoků, pravděpodobnostní pole překročení hladin ve vodních nádržích, čáry překročení přirozených a ovlivněných měsíčních průtoků apod.). Kritéria pro hodnocení zabezpečení požadavků na užívání vody a zachování minimálních průtoků vycházejí z ČSN 75 2405. Vzhledem k pravděpodobnostnímu charakteru přirozeného hydrologického režimu je jako základní ukazatel pro určení míry zajištění požadavků na užívání vod a minimálních průtoků uvažována zabezpečenost podle trvání (zjednodušeně délka období, po kterou jsou požadavky zajištěny, vyjádřená v procentech délky celého posuzovaného období). Simulované zabezpečenosti na

32 odběry vody a minimální průtoky v kontrolních profilech vodohospodářské soustavy jsou porovnány s hodnotami doporučenými ČSN, které závisí na třídě významnosti užívání (A až D) a jsou stanoveny v rozsahu 95,0 až 99,5 %. Pro každý hodnocený požadavek na odběr vody a minimální průtok je vyhodnocen „bilanční stav“ ve třech kategoriích, popsaných v Tab. 4.3.

Tab. 4.3 Bilanční stavy

Bilanční stav Zabezpečenost

BP Aktivní pt = pt

BP Vyvážený pt dop  pt < pt

Pasivní pt < pt dop , kde ve vztazích v pravé části tabulky značí

 pt - dosažená hodnota zabezpečenosti podle trvání hodnoceného jevu (požadavek užívání vody nebo požadovaný minimální průtok v kontrolním profilu),

BP  pt - zabezpečenost podle trvání odpovídající bezporuchovému zajištění hodnoceného jevu,

 pt dop - doporučená hodnota zabezpečenosti podle trvání

Kontrolnímu profilu je následně přiřazen nejméně příznivý stav vyhodnocený pro jednotlivé požadavky. Prostřednictvím vyhodnocení bilančních stavů jsou následně identifikovány lokality (profily), u kterých hrozí riziko nedostatku vody v období sucha.

4.2.4 Ovlivnění hydrologického režimu

Užívání vod ovlivňuje resp. je limitováno požadavky na zachování ekologické funkce vod, tj. požadavky na zachování minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích a hladin podzemních vod a obecněji potom požadavky na zachování či dosažením dobrého stavu nebo potenciálu povrchových a podzemních vod. Součástí vyhodnocení dostupnosti vodních zdrojů by proto mělo být i posouzení zabezpečenosti minimálních zůstatkových průtoků (vyhodnocení zabezpečenosti podle trvání) a vyhodnocení dopadu užívání vod na přirozený hydrologický režim. Pro potřeby zpracování plánů povodí byl na národní úrovni specifikován pracovní postup určení významných vlivů na hydromorfologii, jehož součástí je i vyhodnocení stupně ovlivnění přirozeného hydrologického režimu. Postup vychází z ČSN EN 15 843 a je založen na porovnání přirozených a užíváním vody ovlivněných průtoků.

Ovlivnění přirozených průtoků vlivem regulace průtoků vodními nádržemi a odběrů vody je klasifikováno v 5 stupních uvedených Tab. 4.4. Hodnocení vychází z porovnání přirozených a ovlivněných průtoků v kontrolním profilu. Nejprve je v posuzovaném profilu určena míra snížení či zvýšení přirozeného průtoku porovnáním s (regulacemi, odběry a vypouštěními vosy) ovlivněnými průtoky v každém časovém kroku podle klasifikace uvedené v 1. sloupci Tab. 4.5. Následně je podle % délky času jednotlivých stupňů ovlivnění v celé posuzované časové řadě vyhodnocen celkový stupeň ovlivnění v profilu podle nejhoršího (nejvyššího) dosaženého skóre uvedeného v 3. až 8. sloupci Tab. 4.5 (podbarvená část). Aby byla postižena případná sezonní variabilita, hodnocení se provádí jednotlivě pro jaro (březen až květen), léto (červen až srpen) podzimu (září až listopad) a zimu (prosinec až únor) a započítává se nejméně příznivé hodnocení. Za rizikové z hlediska dosažení dobrého ekologického stavu lze považovat profily s celkovým hodnocením stupně ovlivnění značně modifikovaný a silně modifikovaný.

Poznámka: Vyhodnocení stupně ovlivnění přirozených průtoků mělo při hodnocení dostupnosti vodních zdrojů v zájmovém území doplňkový charakter a není zahrnuto v dále uváděných a posuzovaných opatřeních, která jsou primárně zaměřena na zajištění požadavků na odběry vody a minimální průtoky.

Tab. 4.4 Stupně ovlivnění hydrologického režimu

kód stupeň ovlivnění

1 přírodě blízký

2 slabě modifikovaný

3 středně modifikovaný

4 značně modifikovaný

5 silně modifikovaný

Tab. 4.5 Klasifikace stupně ovlivnění průtoků: skóre

% času průtoků odlišných od přirozených

0 >0 až 20 až 40 až 60 až >= 80 <20 <40 <60 <80

míra snížení/zvýšení průtoku skóre Skóre

žádné snížení nebo zvýšení 0 1 1 1 1 1 1 průtoku

< 5 % snížení nebo < 10 % 1 1 1 1 1 2 2 zvýšení průtoku

5 % až < 15 % snížení nebo 10 2 1 1 2 2 3 3 % až < 50 % zvýšení průtoku

15 % až < 30 % snížení nebo 50 3 1 1 2 3 3 4 % až < 100 % zvýšení průtoku

0 % až < 50 % snížení nebo 100 4 1 1 2 3 4 5 % až < 500 % zvýšení průtoku

>= 50 % snížení nebo >= 500 % 5 1 2 3 4 5 5 zvýšení průtoku

4.2.5 Posouzení variant a vyhodnocení opatření

Bilance vodních zdrojů a potřeb je vyhodnocena variantně v závislosti na

 časové úrovni: o současnost o výhled . krátkodobý: řady průtoků 2021-2040 (střed 2030) . střednědobý: řady průtoků 2041-2060 (střed 2050) . dlouhodobý: řady průtoků 2081-2100 (střed 2090)  scénář klimatické změny pro výhledy: o REMO_EH5 (rScen3) o CLM_Q0 (rScen2) o ALA_ARP (rScen1)  posuzovaných opatření v rizikových lokalitách

4.2.6 Programové vybavení

Při řešení byly využity dlouhodobě využívané a ověřené nástroje pro zpracování hydrologické bilance BILAN (Horáček a kol., 2009) a simulační model zásobní funkce vodohospodářské soustavy (Vyskoč a Zeman, 2008). Tyto nástroje byly v rámci projektu doplněny o program podrobně vyhodnocující (a) zajištění požadavků na užívání vody a minimálních průtoků, využití vodních zdrojů a dopady užívání vody na přirozený režim průtoků a (b) porovnávající výsledky variant řešení (scénáře klimatické změny, efekt opatření apod.).

4.3 Vodohospodářská soustava

Mezi (kontrolní) profily vodohospodářské soustavy v zájmové oblasti byly zařazeny profily, které jsou rozhodující z hlediska simulace její zásobní funkce a posouzení zabezpečenosti požadavků na užívání vody a zachování minimálních průtoků, a to jak pro posouzení současného, tak výhledového stavu, včetně zvažovaných opatření ke snížení rizika nedostatku vody. Jedná se o 8 profilů (hrází) vodních nádrží, 6 výhledových lokalit pro akumulaci povrchových vod, 3 profily odběrů do převodu vody, 2 místa výhledových odběrů vody první pro zatápění jámy po těžbě Jiří-Družba a Poříčí a druhé odběrné místo pro ÚV Březová v profilu jezu Tuhnice na Ohři a 6 profilů vodoměrných stanic. Profily jsou uvedeny v Tab 4.6, schéma vodohospodářské soustavy je uvedeno na Obr. 4.3.

Tab. 4.6 Seznam kontrolních profilů vodohospodářské soustavy

Typ Hydrologické Dílčí profilu ID profilu Název Vodní tok pořadí povodí NAD 325007 M. Lázně Úšovický p. 1-10-01-0600-0-00 BER

Odběr do převodu vody do OPR 321410 VN Mariánské Lázně Třebízského p. 1-10-01-0600-0-00 BER NAD 325005 Skalka Ohře 1-13-01-0120-1-00 OHL HST 206000 Cheb Ohře 1-13-01-0140-0-00 OHL NAD 325004 Jesenice Odrava 1-13-01-0660-1-00 OHL NAD 325003 Horka Libocký p. 1-13-01-0800-1-00 OHL LAPV - Dvorečky Velká Libava 1-13-01-0820-0-00 OHL HST 207200 Citice Ohře 1-13-01-0910-0-00 OHL LAPV - Rájec Stříbrný p. 1-13-01-0980-0-00 OHL OPR - Jez Skřiváň Skřiváň 1-13-01-1090-0-00 OHL LAPV - Skřiváň Skřiváň 1-13-01-1110-0-00 OHL POV - Jiří-Družba a Poříčí Ohře 1-13-01-1280-0-00 OHL Jez Tuhnice (výhledový POV - odběr pro ÚV Březová) Ohře 1-13-01-1400-0-00 OHL NAD 325006 Tatrovice Tatrovický p. 1-13-01-1440-0-10 OHL LAPV - Chaloupky Rolava 1-13-01-1550-0-00 OHL NAD 325002 Podhora Teplá 1-13-02-0010-1-00 OHL LAPV - Poutnov Teplá 1-13-02-0050-0-00 OHL LAPV - Mnichov Pramenský p. 1-13-02-0080-0-00 OHL NAD 325000 Březová Teplá 1-13-02-0210-1-00 OHL HST 211000 Cihelny Teplá 1-13-02-0210-1-00 OHL OPR - ČS Teplička Teplá 1-13-02-0210-1-00 OHL HST 212000 Březová Teplá 1-13-02-0210-2-00 OHL NAD 325001 Stanovice Lomnický p. 1-13-02-0300-1-00 OHL HST 213000 Stanovice Lomnický p. 1-13-02-0300-2-00 OHL HST 214000 Karlovy Vary Ohře 1-13-02-0340-0-00 OHL HST 215100 Kadaň Ohře 1-13-02-1170-0-00 OHL NAD 325008 Myslivny Černá 1-15-04-0050-0-00 OHL

Vysvětlivky k tabulce: Typ profilu: NAD = vodní nádrž, OPR = odběr do převodu vody, POV = odběr vody, LAPV = výhledová lokalita pro akumulaci povrchových vod, HST = vodoměrná stanice ID profilu = identifikátor objektu ve zdrojové databázi Dílčí povodí: BER = Berounka, OHL = Ohře, Dolní Labe a ostatní přítoky Labe

Obr. 4.3 Schéma vodohospodářské soustavy

4.4 Hydrologické podmínky

Hydrologické podmínky jsou v simulačním modelu zastoupeny časovými řadami neovlivněných průměrných měsíčních průtoků v celkové délce 56 let. Průměrné hodnoty a hodnoty dosažené s pravděpodobností 0,9 jsou uvedeny v Tab. 4.7 a Tab. 4.8.

Tab. 4.7 Průměrný měsíční neovlivněný průtok (m3.s-1)

Časová úroveň 2016 2030 2030 2050 2050 2090 2090 Typ profilu Název Vodní tok - CLM ALA CLM ALA CLM ALA HST Cheb Ohře 7,29 6,54 6,22 6,37 6,36 6,00 6,05 HST Šlapany Odrava 2,47 2,28 2,16 2,25 2,26 2,17 2,13 Leopoldovy HST Hamry Libocký p. 0,72 0,64 0,56 0,63 0,55 0,60 0,54 HST Citice Ohře 17,37 16,44 15,21 16,18 15,63 15,79 14,91 HST Kraslice Svatava 1,81 1,69 1,42 1,69 1,39 1,64 1,42 Svatava (nová HST stanice) Svatava 3,36 3,01 2,48 2,87 2,32 2,73 2,24 HST Chaloupky Rolava 0,43 0,40 0,34 0,39 0,33 0,38 0,33 HST Stará Role Rolava 1,89 1,76 1,50 1,74 1,45 1,70 1,45 HST Teplička Teplá 2,19 1,60 1,54 1,39 1,34 1,22 1,02 HST Cihelny Teplá 2,31 1,69 1,62 1,47 1,41 1,28 1,08 HST Březová Teplá 2,13 1,74 1,67 1,51 1,45 1,32 1,11 HST Stanovice Lomnický p. 0,60 0,46 0,49 0,42 0,42 0,41 0,35 Karlovy HST Vary Ohře 29,71 28,31 25,48 28,01 25,84 27,88 24,76 HST Kadaň Ohře 32,29 30,09 27,22 29,72 27,27 30,04 25,96 NAD Březová Teplá 2,12 1,74 1,67 1,51 1,45 1,32 1,11 NAD Stanovice Lomnický p. 0,59 0,46 0,48 0,42 0,41 0,40 0,34 NAD Podhora Teplá 0,26 0,19 0,17 0,18 0,17 0,17 0,15 NAD Horka Libocký p. 0,75 0,64 0,56 0,63 0,55 0,60 0,54 NAD Jesenice Odrava 4,06 3,68 3,47 3,63 3,59 3,53 3,42 NAD Skalka Ohře 6,93 6,27 5,97 6,09 6,08 5,71 5,79 NAD Tatrovice Tatrovický p. 0,09 0,11 0,10 0,11 0,09 0,11 0,10 NAD M. Lázně Úšovický p. 0,04 0,03 0,03 0,03 0,03 0,03 0,03 NAD Myslivny Černá 0,21 0,20 0,19 0,19 0,17 0,18 0,17 Jez Tuhnice - odběr do převodu Tuhnice- POV Březová Ohře 22,03 20,67 18,80 20,25 19,09 19,68 18,24 odběr do převodu z Třebízského do VD OPR M.Lázně Úšovický p. 0,06 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 LAPV Chaloupky Rolava 0,37 0,33 0,29 0,32 0,27 0,31 0,27 LAPV Dvorečky Libava 0,48 0,44 0,39 0,41 0,38 0,40 0,34 LAPV Mnichov Pramenský p. 0,62 0,58 0,53 0,56 0,53 0,55 0,48 LAPV Poutnov Teplá 0,69 0,61 0,58 0,57 0,57 0,57 0,48 LAPV Rájec Stříbrný p. 0,21 0,20 0,17 0,19 0,16 0,19 0,16 LAPV Skřiváň Skřiváň 0,09 0,39 0,33 0,39 0,32 0,38 0,33 POV Jiří, Družba Ohře 20,72 19,45 17,68 19,05 17,96 18,52 17,15 Vysvětlivky: Typ profilu: NAD = vodní nádrž, OPR = odběr do převodu vody, POV = odběr vody, LAPV = výhledová lokalita pro akumulaci povrchových vod, HST = vodoměrná stanice Scénář: ALA = ALA_ARP (rScen1), CLM = CLM_Q0 (rScen2)

Tab. 4.8 Neovlivněný měsíční průtok dosažený s pravděpodobností 0,9 (m3.s-1)

Časová úroveň 2016 2030 2030 2050 2050 2090 2090 Typ profilu Název Vodní tok - CLM ALA CLM ALA CLM ALA HST Cheb Ohře 1,50 0,82 0,91 0,72 0,88 0,57 0,73 HST Šlapany Odrava 1,25 1,07 1,04 1,05 1,08 1,00 0,98 HST Leopoldovy Hamry Libocký p. 0,20 0,16 0,15 0,16 0,14 0,16 0,13 HST Citice Ohře 6,58 5,20 4,75 5,02 4,85 4,25 4,40 HST Kraslice Svatava 0,40 0,33 0,30 0,33 0,29 0,36 0,27 HST Svatava (nová stanice) Svatava 0,82 0,61 0,52 0,56 0,49 0,51 0,40 HST Chaloupky Rolava 0,12 0,08 0,08 0,06 0,07 0,06 0,06 HST Stará Role Rolava 0,55 0,41 0,39 0,40 0,38 0,40 0,33 HST Teplička Teplá 0,19 0,14 0,17 0,12 0,14 0,09 0,06 HST Cihelny Teplá 0,20 0,15 0,18 0,13 0,14 0,10 0,07 HST Březová Teplá 0,28 0,16 0,18 0,14 0,15 0,10 0,07 HST Stanovice Lomnický p. 0,02 0,01 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 HST Karlovy Vary Ohře 9,89 7,58 7,27 7,53 6,73 6,36 5,77 HST Kadaň Ohře 10,57 8,56 7,94 8,44 7,99 8,27 7,20 NAD Březová Teplá 0,28 0,16 0,18 0,14 0,15 0,10 0,07 NAD Stanovice Lomnický p. 0,02 0,01 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 NAD Podhora Teplá 0,02 0,01 0,01 0,00 0,01 0,00 0,00 NAD Horka Libocký p. 0,21 0,16 0,15 0,16 0,14 0,16 0,13 NAD Jesenice Odrava 2,04 1,85 1,69 1,81 1,77 1,70 1,67 NAD Skalka Ohře 1,43 0,73 0,86 0,67 0,80 0,52 0,67 NAD Tatrovice Tatrovický p. 0,03 0,03 0,02 0,03 0,02 0,03 0,02 NAD M. Lázně Úšovický p. 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 NAD Myslivny Černá 0,06 0,04 0,05 0,03 0,04 0,03 0,03

Jez Tuhnice - odběr do převodu Tuhnice- POV Březová Ohře 8,30 6,42 6,05 6,20 5,95 5,28 5,36

odběr do převodu z Třebízského do VD OPR M.Lázně Úšovický p. 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 LAPV Chaloupky Rolava 0,13 0,08 0,08 0,06 0,07 0,06 0,06 LAPV Dvorečky Libava 0,08 0,05 0,05 0,04 0,04 0,04 0,03 LAPV Mnichov Pramenský p. 0,06 0,02 0,03 0,02 0,02 0,01 0,01 LAPV Poutnov Teplá 0,14 0,10 0,11 0,10 0,10 0,09 0,07 LAPV Rájec Stříbrný p. 0,05 0,04 0,03 0,04 0,03 0,04 0,03 LAPV Skřiváň Skřiváň 0,02 0,08 0,08 0,08 0,07 0,09 0,07 POV Jiří, Družba Ohře 7,81 6,04 5,69 5,84 5,60 4,96 5,05

Vysvětlivky: Typ profilu: NAD = vodní nádrž, OPR = odběr do převodu vody, POV = odběr vody, LAPV = výhledová lokalita pro akumulaci povrchových vod, HST = vodoměrná stanice Scénář: ALA = ALA_ARP (rScen1), CLM = CLM_Q0 (rScen2)

4.5 Vodní nádrže, převody vody, lokality pro akumulaci povrchových vod a regulace průtoku

4.5.1 Stávající vodní nádrže a převody vody

V zájmové oblasti se nachází celkem 9 vodních nádrží relevantních pro zásobní funkci, z toho 5 nádrží vodárenských. Seznam vodních nádrží je uveden v Tab. 4.9, v současnosti provozované převody vody relevantní pro plnění zásobní funkce jsou uvedeny v Tab. 4.10. V současnosti neprovozované a výhledové převody vod jsou uvedeny v Tab. 4.11. Tab. 4.9 Vodní nádrže a jejich parametry

Vodárenská Objem nádrž Objem Minimální zásobního (podle zásobního průtok Název Vodní tok prostoru prostoru pod nádrží vyhlášky zimní 137/1999 [mil. m3] [m3.s-1] [mil. m3] Sb.) M. Lázně Úšovický p. Ano 0,211 - -

Březová Teplá Ne 0,518 - 0,220

Skalka Ohře Ne 13,659 2,454 1,000

Jesenice Odrava Ne 47,119 37,455 0,560

Horka Libocký p. Ano 16,780 - 0,100

Tatrovice Tatrovický p. Ne 1,165 - 0,015

Podhora Teplá Ano 2,041 - 0,027

Stanovice Lomnický p. Ano 20,164 18,376 0,058

Myslivny Černá Ano 0,036 - 0,007

Tab. 4.10 Stávající (provozované) převody vody

Kapacita Místo odběru Vodní tok odběru Místo vypouštění [m3.s-1] VD Podhora Teplá VN Mariánské Lázně 0,0750 Třebízského p. Třebízského p. VN Mariánské Lázně 0,0165

Tab. 4.11 Stávající neprovozované a potenciální výhledové převody vody

Kapacita Místo odběru Vodní tok odběru Místo vypouštění [m3.s-1] ČS Teplička Teplá VN Stanovice 0,56 Jez Skřiváň Skřiváň VN Tatrovice 0,30

4.5.2 Výhledové lokality pro akumulaci povrchových vod

V zájmové oblasti se nachází 6 potenciálních výhledových lokalit pro akumulaci povrchových vod. Lokality Chaloupky, Poutnov a Dvorečky jsou zařazeny do Generelu LAPV (MZe a MŽP 2011). Seznam lokalit a předpokládaný objem jejich zásobního prostoru je uveden v Tab. 4.12.

Tab. 4.12 Výhledové lokality pro akumulaci povrchových vod

Objem zásobního prostoru Lokalita Vodní tok [mil. m3] Dvorečky Velká Libava 30,5

Chaloupky Rolava 35,9

Skřiváň Skřiváň 5,26

Rájec Stříbrný p. 8,55

Poutnov Teplá 27,1

Mnichov Pramenský p. 26,51

4.5.3 Hospodaření v zásobním prostoru vodních nádrží

Pravidla hospodaření v zásobních prostorách vodních nádrží jsou do simulačního modelu zavedeny podle údajů uvedených v platných manipulačních řádech:

 Komplexní manipulační řád vodohospodářské soustavy Skalka – Jesenice. 1. MANIPULAČNÍ ŘÁD vodohospodářské soustavy SKALKA – JESENICE. Chomutov: Povodí Ohře, s.p., aktualizace únor 2014.  Komplexní manipulační řád vodohospodářské soustavy Skalka – Jesenice. 2. MANIPULAČNÍ ŘÁD vodního díla SKALKA. Chomutov: Povodí Ohře, s.p., aktualizace únor 2014.  Komplexní manipulační řád vodohospodářské soustavy Skalka – Jesenice. 3. MANIPULAČNÍ ŘÁD pro VD JESENICE. Chomutov: Povodí Ohře, s.p., aktualizace únor 2014.  MANIPULAČNÍ ŘÁD vodohospodářské soustavy Stanovice – Březová. 1. MANIPULAČNÍ ŘÁD vodohospodářské soustavy STANOVICE – BŘEZOVÁ. Chomutov: Povodí Ohře, s.p., aktualizace srpen 2003.  MANIPULAČNÍ ŘÁD vodohospodářské soustavy Stanovice – Březová. 2. MANIPULAČNÍ ŘÁD pro VD STANOVICE. Chomutov: Povodí Ohře, s.p., aktualizace srpen 2003.  MANIPULAČNÍ ŘÁD vodohospodářské soustavy Stanovice – Březová. 3. MANIPULAČNÍ ŘÁD vodního díla BŘEZOVÁ. Chomutov: Povodí Ohře, s.p., aktualizace srpen 2003.  KOMPLEXNÍ MANIPULAČNÍ ŘÁD vodohospodářské soustavy Podhora – Mariánské Lázně. 1. MANIPULAČNÍ ŘÁD vodohospodářské soustavy PODHORA – MARIÁNSKÉ LÁZNĚ. Chomutov: Povodí Ohře, s.p., aktualizace prosinec 2010.  KOMPLEXNÍ MANIPULAČNÍ ŘÁD vodohospodářské soustavy Podhora – Mariánské Lázně. 2. MANIPULAČNÍ ŘÁD pro VD PODHORA. Chomutov: Povodí Ohře, s.p., aktualizace prosinec 2010.  KOMPLEXNÍ MANIPULAČNÍ ŘÁD vodohospodářské soustavy Podhora – Mariánské Lázně. 3. MANIPULAČNÍ ŘÁD pro VD MARIÁNSKÉ LÁZNĚ. Chomutov: Povodí Ohře, s.p., aktualizace prosinec 2010.  Manipulační řád vodního díla Tatrovice na Tatrovickém potoce. Praha: Vodní díla - TBD, červen 2015.

Vodohospodářská soustava Skalka – Jesenice Vodní nádrž Skalka Účelem nádrže je zajistit:  v profilu hráze - minimální průtok MQ1 v profilu limnigraf Cheb, - výrobu elektrické energie v MVE Skalka a v MVE Skalka – mikrozdroj, - rekreaci a provozování vodních sportů zajištěním minimální hladiny 441,20 m n.m. v období květen až září,  v součinnosti s vodní nádrží Jesenice - kompenzační nadlepšování průtoků v Ohři po profil Kadaň, - zajištění minimálních zůstatkových průtoků MQ3 a MQ4 na Ohři v profilech Karlovy Vary a Kadaň, - likvidaci následků havarijních znečištění, zlepšení jakosti vody a hygienických podmínek v toku Ohře. Z uvedených účelů vodní nádrže je do vodohospodářského řešení zahrnut nárok na zajištění MQ1 v profilu hráze, zajišťování MQ3 a MQ4 ve spolupráci s VN Jesenice a dále požadavek na zajištění minimální hladiny v období květen až září. Ostatní účely jsou zajišťovány v rámci operativního dispečerského řízení.

Obr. 4.4. Řídící křivky pro hospodaření s vodou – VN Skalka

Vodní nádrž Jesenice Účelem nádrže je zajistit:  v profilu hráze - minimální průtok MQ2 v profilu limnigraf Jesenice - odtok, - výrobu elektrické energie v MVE Jesenice, - rekreaci a provozování vodních sportů zajištěním minimální hladiny 437,65 m n.m. v období květen až září, - dodržení minimální rybářské hladiny 435,65 m n.m. pro klecový odchov pstruhů,  v součinnosti s vodní nádrží Skalka - kompenzační nadlepšování průtoků v Ohři po profil Kadaň, - zajištění minimálních zůstatkových průtoků MQ3 a MQ4 na Ohři v profilech Karlovy Vary a Kadaň, - likvidaci následků havarijních znečištění, zlepšení jakosti vody a hygienických podmínek v toku Odrava a Ohře. Z uvedených účelů vodní nádrže je do vodohospodářského řešení zahrnut pouze nárok na zajištění MQ2 v profilu hráze, zajišťování MQ3 a MQ4 ve spolupráci s VN Skalka a dále požadavek na zajištění minimální hladiny v období květen až září. Ostatní účely jsou zajišťovány v rámci operativního dispečerského řízení.

Obr. 4.5. Řídící křivky pro hospodaření s vodou – VN Jesenice

Manipulační pravidla Skalka - Jesenice  Manipulace SKALKA: Vodní nádrž Skalka zajišťuje uvedené požadavky v plném rozsahu svého zásobního objemu v závislosti na hydrologické situaci.  Manipulace JESENICE: Vodní nádrž Jesenice zajišťuje uvedené požadavky v plném rozsahu svého zásobního objemu v závislosti na hydrologické situaci.  Manipulace SK_JE: Nádrže Skalka a Jesenice se prázdní/plní v závislosti na obsahu vody v každé z nich, tj. v závislosti na vztahu obsahů vody v nádržích k hodnotám řídících křivek (vymezujících vrstvy objemů), předepsaných platnými manipulačními řády. Řídící křivky jsou zobrazeny na Obr. 4.4 a Obr. 4.5 Manipulace lze zjednodušeně popsat takto: Je-li hladina v nádrži Jesenice v rozmezí řídících křivek H1 – H4:

Z nádrže Jesenice se vypouští minimální průtok 0,56 m³/s, případně celý nutný kompenzační přídavek pro zajištění kompenzační funkce vodohospodářské soustavy.

Z obou nádrží se vypouští tak, aby se při pokrytí nutného kompenzačního přídavku zajistilo pokud možno po vyprázdnění obou nádrží na úroveň řídících křivek H4 ve stejnou dobu. Je-li hladina v nádrži Jesenice na úrovni řídící křivky H4:

V období květen až září se nutný kompenzační přídavek dodává z nádrže Skalka a z nádrže Jesenice se vypouští pouze celá hodnota přítoku do nádrže, avšak minimálně 0,56 m3/s. Po vyprázdnění nádrže Skalka se celá hodnota nutného kompenzačního přídavku dodává z nádrže Jesenice. V období říjen až duben se nutný kompenzační přídavek dodává z nádrže Jesenice.

Vodohospodářská soustava Stanovice – Březová Vodní nádrž Stanovice Účelem nádrže je zajistit:  v profilu hráze - minimální průtok MQ3 v profilu limnigraf Stanovice - odtok, - odběr LOOD1 pro zásobení oblasti Karlovarska pitnou vodou, - periodické proplachy koryta pod hrází, - ovlivňování ledového režimu na toku Teplá, - výrobu elektrické energie v MVE Stanovice, - účelové rybné hospodářství. Zdroj je posílen převodem vody z vodního toku Teplá při zachování minimálního průtoku MQ1 pod jezem Teplička. Z uvedených účelů nádrže je do vodohospodářského řešení zahrnut pouze nárok na zajištění MQ3, odběry pro zásobení Karlovarska pitnou vodou a rezerva 1 mil. m3 pro ovlivňování ledového režimu na vodním toku Teplá. Ostatní účely jsou zajišťovány v rámci operativního dispečerského řízení. Vodní nádrž Březová Účelem nádrže je zajistit:  v profilu hráze - minimální průtok MQ2 v profilu limnigraf Březová - odtok, - periodické proplachy koryta pod hrází,

- výrobu elektrické energie v MVE Březová, - regulovaný chov pstruhových ryb, - nadlepšování průtoků pod hrází VD Březová pro pořádání kanoistických závodů. Z uvedených účelů nádrže je do vodohospodářského řešení zahrnut pouze nárok na zajištění MQ2. Ostatní účely jsou zajišťovány v rámci operativního dispečerského řízení. Manipulační pravidla Stanovice - Březová  Manipulace BREZOVA: Vodní nádrž Březová zajišťuje uvedené požadavky v plném rozsahu svého zásobního objemu v závislosti na hydrologické situaci.  Manipulace STANOVICE: Vodní nádrž Stanovice zajišťuje uvedené požadavky v plném rozsahu svého zásobního objemu v závislosti na hydrologické situaci.  Manipulace TEPLICKA_STANOVICE: Do vodní nádrže Stanovice se z profilu jez Teplička převádí v případě potřeby (zajištění odběrů vody z nádrže Stanovice, volný zásobní prostor v nádrži) průtok v průměrné výši 450 ls-1 při zachování požadovaného minimálního průtoku pod odběrem do převodu 305 ls-1 .

Vodohospodářská soustava Podhora – Mariánské Lázně Vodní nádrž Podhora Účelem nádrže je zajistit  v profilu hráze - minimální průtok MQ1v profilu limnigraf Podhora - odtok, - odběr LOOD1 pro zásobení města Mariánské Lázně a okolí pitnou vodou, - akumulace vody pro zemědělství, - posílení vodní nádrže Mariánské Lázně převodem vody. Poznámka: Odběry vody nejsou v současné době realizovány (uvažovány pouze jako záložní zdroj) a nejsou tedy ve studii uvažovány. Vodní nádrž Mariánské Lázně Účelem nádrže je zajistit:  v profilu hráze - odběr LOOD3 pro zásobení města Mariánské Lázně a okolí pitnou vodou. Minimální průtok MQ se v toku pod hrází VD Mariánské Lázně nezachovává. Zdroj je posílen převodem vody z vodního toku Třebízského potoka při zachování minimálního průtoku MQ2 pod místem odběru a převodem vody z VN Podhora. Manipulační pravidla Podhora – Mariánské Lázně  Manipulace MLAZ: Do vodní nádrže Mariánské Lázně se převádí průtok z Třebízského potoka v maximální výši 16,5 ls-1. Dále se do této vodní nádrže převádí voda čerpáním z VN Podhora, a to z prostoru nad řídící křivkou ŘK, v maximálním množství 75 ls-1. Hladina ve vodní nádrži Mariánské Lázně se udržuje v rozmezí kót 728,50 – 731,79 m n. m. Vodní nádrž Mariánské Lázně zajišťuje odběr LOOD3 v plném rozsahu zásobního objemu v závislosti na hydrologické situaci.  Manipulace PODH: Z vodní nádrže se z prostoru nad řídící křivkou ŘK převádí potřebné množství vody do vodní nádrže Mariánské Lázně. VN Podhora dále zajišťuje

požadavky na odběry a minimální průtok pod nádrží v plném rozsahu svého zásobního objemu v závislosti na hydrologické situaci.

Vodní nádrž Myslivny Účelem nádrže je zajistit:  v profilu hráze - minimální průtok MQ1 v toku pod vodní nádrží, - akumulaci vody pro zásobení skupinového vodovodu Jáchymov pitnou vodou. Manipulační pravidla:  Manipulace MYSL: Vodní nádrž Myslivny zajišťuje uvedené požadavky v plném rozsahu svého zásobního objemu v závislosti na hydrologické situaci.

Vodní nádrž Horka Účelem nádrže je zajistit:  v profilu hráze - minimální průtok MQ1 v toku pod vodní nádrží, - odběr LOOD1 pro zásobení Sokolovské oblasti pitnou vodou. Manipulační pravidla:  Manipulace HORKA: Vodní nádrž Horka zajišťuje uvedené požadavky v plném rozsahu svého zásobního objemu v závislosti na hydrologické situaci.

Vodní nádrž Tatrovice Účelem nádrže je zajistit:  v profilu hráze - minimální průtok MQ1 v Tatrovickém potoce pod vodní nádrží, - odběry surové vody LOOD1 pro úpravu na pitnou a užitkovou vodu, - výrobu elektrické energie v MVE, - sportovní rybí hospodářství, - obecné užívání vody. Z uvedených účelů nádrže je do vodohospodářského řešení zahrnut pouze nárok na zajištění LOOD1 a MQ1. Ostatní účely jsou zajišťovány v rámci operativního dispečerského řízení. Zdroj je posílen převodem vody z vodního toku Skřiváň. V místě pod odběrem do převodu vody je nutné zachovat minimální průtok MQ2. Manipulační pravidla:  Manipulace TATR: Vodní nádrž Tatrovice zajišťuje uvedené požadavky v plném rozsahu svého výpočtového zásobního objemu v závislosti na hydrologické situaci. Vlastní manipulace s vodou v zásobním prostoru se řídí podle dispečerského grafu

Převod vody z vodního toku Skřiváň v maximální výši 300 ls-1 není v současné době využíván a v řešení je zahrnut pouze jako možné výhledové opatření ke zvýšení zabezpečenosti LOOD1 a MQ1. Vzhledem k tomu, že řízení podle dispečerského grafu vychází ze současných hydrologických podmínek, nebylo při vyhodnocení výhledových scénářů (zahrnujících dopad klimatické změny) zohledněno.

4.6 Požadavky na užívání vody

Údaje o odběrech povrchových a podzemních vod a vypouštění do povrchových vod byly převzaty z následujících datových zdrojů:

 Evidence odběrů a vypouštění vedená pro potřeby vodní bilance podle vyhlášky 431/2001 Sb. (období 2010-2017, skutečné a povolené hodnoty odběrů/vypouštění)  Majetková a provozní evidence vodovodů a kanalizací (referenční rok 2016, roční hodnoty vypouštění a podíl srážkových vod u vypouštění z ČOV)  Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (stav k roku 2015, výhledové odběry k roku 2030)  Seznam odběrů povrchových neevidovaných ve vodní bilanci – podlimitní odběry (povolené hodnoty odběrů)  Manipulační řády vodních nádrží

4.6.1 Odběry a vypouštění a nejistoty jejich určení

Bilance zdrojů a potřeb vody vyžaduje kvantifikaci požadavků na užívání vodních zdrojů, zejména odběry vody. Evidence odběrů povrchových a podzemních vod vedená pro potřeby vodní bilance podle příslušné vyhlášky 431/2001 Sb., obsahuje (uživateli ohlašované) údaje o skutečných odběrech vody v měsíčním kroku a o hodnotách povoleného množství odběru. Skutečné odběry vody nicméně nemusí dostatečně přesně reprezentovat současné požadavky na odběry: odebrané množství se může měnit v závislosti na mnoha faktorech souvisejících např. s provozem průmyslových podniků (odstávky provozu apod.) nebo výskytem sucha (omezení odběrů v důsledku nedostatku vody ve vodních zdrojích, zvýšené nároky na odběry pro závlahy v důsledku nedostatku vody v půdě apod.). Problém s určením požadavků na odběry a příslušných zdrojů může nastávat rovněž v případě zásobování pitnou vodou vodárenskými systémy, kdy odběr může být uskutečněn z více zdrojů (vodních toků či nádrží), odebrané množství z určitého zdroje může být proměnlivé v např. závislosti na dalších pro provoz důležitých faktorech. Rovněž povolené množství odběru se v mnoha případech dlouhodobě liší (je často výrazně nižší) než skutečně odebírané množství. Při určení požadavků na odběry vody reprezentujících současnost či určitý výhledový stav je tedy účelné podrobněji vyhodnotit variabilitu skutečných odběrů za několikaleté období a rovněž jejich poměr k povoleným hodnotám. V případě požadavků na odběry pro zásobování pitnou vodou je před bilančním hodnocením (a později při návrhu zmírňujících opatření ke snížení rizika nedodávky) je rovněž účelné znát strukturu vodárenských soustav. Při určení budoucích potřeb vody lze v případě sektoru veřejných vodovodů v do jisté míry vycházet z údajů Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů ČR (PRVKÚK). I když vodohospodářská bilance množství podzemních vod je hodnocena samostatně, vliv odběrů podzemních vod se započítává na vodohospodářské bilance množství povrchových vod. Vliv odběrů podzemních vod na průtoky (jejich ochuzení) je v dosud převažující praxi zjednodušeně v plném rozsahu odebraného množství projektován na nejbližší vodní tok v hydrologickém povodí, bez zohlednění hydrogeologické struktury. To může vést ke zkreslujícím výsledkům v případě hlubokých pánevních hydrogeologických struktur. V tomto ohledu je proto účelné odběry podzemní vody rozdělit na (a) odběry, jejichž vliv se projevuje

47 v nejbližším vodním toku a na (b) ostatní odběry, pro které je před určením místa jejich vlivu na povrchové vody účelné provést odborný hydrogeologický odhad, založený na podrobnějších znalostech dané hydrogeologické struktury, případně aplikovat matematické modelování proudění podzemních vod. Hydrogeologické rajony hlubokých pánevních hydrogeologických struktur představují rajony s vymezenými kolektory. Kolektory byly vymezeny v rámci hydrogeologické rajonizace v roce 2005. Množství vypouštěné do povrchových vod v evidenci vedené pro potřeby vodní bilance v sobě zahrnuje i vody srážkové a balastní. To může v málovodných obdobích výsledky vodohospodářské bilance zkreslovat (z hlediska posouzení míry zajištění požadavků na užívání vod a zachování minimálních zůstatkových průtoků se výsledky mohou jevit jako příznivější) a zastírat identifikaci bilančně pasivních nebo napjatých lokalit. Pro korektní vyhodnocení vodohospodářské bilance je tedy účelné množství vypouštěných odpadních vod o srážkové a balastní vody očistit. Významný podíl srážkových a balastních vod ve vypouštění se týká zejména vypouštění z veřejných kanalizací a vypouštění důlních vod (kdy se často jedná o čerpání a vypouštěné srážkových a podzemních vod). V případě vypouštění z veřejných kanalizací lze vypouštěné množství o srážkové vody „očistit“ pomocí dat Majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací vedené podle vyhlášky č. 428/2001 Sb. (údaje jsou vedeny pouze jako celoroční, při rozdělení do měsíčního kroku lze využít údaje o měsíčním rozdělení odpovídajících odběrů povrchových a podzemních vod). Pro posouzení dostupnosti vodních zdrojů v zájmové oblasti byly využity údaje o skutečných odběrech a vypouštěních z jejich evidence vedené pro potřeby vodní bilance, a to konkrétně údaje za referenční rok 2016 (poslední údaje, které byly k dispozici v době při přípravy dat pro simulační model). U odběrů nebyl v řešení uvažován odběr k zatápění lomu Medard – Libík, který byl v roce 2016 ukončen. U vypouštění bylo následně vypouštěné množství sníženo o srážkové vody, evidované u vypouštění z ČOV v Majetkové a provozní evidenci vodovodů a kanalizací. Uvažováno nebylo rovněž vypouštění důlních vod, které obsahuje převážně srážkové a balastní vody. Vliv odběrů povrchových vod neevidovaných v evidenci pro vodní bilanci („podlimitní odběry“) byl vyhodnocen jako zanedbatelný a v řešení nebyl uvažován. V případě odběrů vody byla rovněž vyhodnocena variabilita odebíraného množství a míra využití povolených hodnot v období let 2012 až 2017. Pro výhledové varianty řešení bylo u odběrů z vodních nádrží Stanovice, Myslivny a Mariánské Lázně uvažováno zvýšení odběrů o 10, 15 resp. 7 %. Vliv odběrů podzemních vod byl projektován na nejbližší úsek vodních toku v hydrologickém povodí. Místa odběrů a vypouštění v zájmové oblasti jsou zobrazeny v přehledových mapách na Obr. 4.6 a Obr. 4.7. Posuzované odběry z vodních nádrží jsou uvedeny v Tab. 4.13. Přehled odběrů povrchových a podzemních vod a vypouštění do povrchových vod (včetně srážkových vod) v zájmové oblasti je uveden v Tab. 4.14, Tab. 4.15 a Tab 4.16. Obsah srážkových vod ve vypouštění z ČOV je uveden v Tab 4.17. Podíl „podlimitních“ odběrů vůči evidovaným pro vodní bilanci je uveden v Tab. 4.18.

Obr. 4.6 Místa odběrů povrchových vod

Tab. 4.13 Odběry z vodních nádrží

ID Název Vodní nádrž Třída Odběr v roce významnosti 2016 užívání [tis. m3.rok-1] (ČSN 75 2405) 320101 CHEVAK Mariánské Lázně Mariánské Lázně C 449,224 320206 Vak Myslivny Myslivny B 218,025 320208 Vak Stanovice – Teplá Stanovice B 6888,26 320301 VS Horka Horka B 3018,976 320632 SU Tatrovice Tatrovice C 2103,763

Obr. 4.7 Místa odběrů podzemních vod.

Tab. 4.14 Odběry povrchových vod

320650 Immogard s.r.o Libavské Údolí Velká Libava 1-13-01-0840-0-00 56,358 P 57,85 43,83 200,00 0,29 320890 ČEZ Tisová Ohře 1-13-01-0890-0-00 1998,904 E 3795,74 2893,77 10000,00 0,38 České rybářství - oteplená 321591 voda Ohře 1-13-01-0890-0-00 3789,602 J 4067,15 3713,74 4500,00 0,90 SU lom zatápění Medard - 321270 Libík Ohře 1-13-01-0910-0-00 22272,669 J 28021,41 16012,20 125000,00 0,22 321690 KMS Kraslice Stříbrný p. 1-13-01-0980-0-00 58,711 K 125,20 85,24 480,00 0,26 320640 Sametex Kraslice Svatava 1-13-01-0990-0-00 218,839 P 236,94 179,98 348,00 0,68 321500 Město Rotava Bystřina 1-13-01-1070-0-00 113,505 K 122,86 114,66 216,00 0,57 320800 AGC, závod Oloví Svatava 1-13-01-1150-0-00 52,943 P 57,60 42,58 240,00 0,24 321710 Golfové hřiště Dolní Rychnov Lobezský p. 1-13-01-1270-0-00 4,07 J 5,10 4,03 48,30 0,11 SU vodní areál Michal - převod 322090 vody Lobezský p. 1-13-01-1270-0-00 695 J 695,00 339,00 1200,00 0,58 Hexion Specialty Chemicals, 320840 a.s. Ohře 1-13-01-1280-0-00 1171,205 P 1308,19 1226,94 2500,00 0,52 SU - převod vody do 320634 Chodovského potoka Ohře 1-13-01-1300-0-00 6788,302 JP 8930,23 6725,43 14000,00 0,64 320630 SU Loket Ohře 1-13-01-1300-0-00 2255,452 P 9538,91 4642,17 320631 SU Vřesová Chodovský p. 1-13-01-1430-0-00 9812,092 P 10418,51 6502,25 14000,00 0,74

Maximální Průměrné Index odebrané odebrané Povolené využití Odebrané množství množství množství povoleného množství v letech v letech odběru ročního Hydrologické v roce 2016 Druh 2012-2017 2012-2017 v roce 2017 množství ID Název Vodní tok pořadí [tis. m3.rok-1] užívání [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] odběru 320632 SU Tatrovice Tatrovický p. 1-13-01-1440-0-10 2103,763 P 3327,66 2219,67 5000,00 0,67 321300 Thun Nová Role Vlčí p. 1-13-01-1500-0-00 19,526 P 59,68 38,56 60,00 1,00 321540 AYIN Vysoká Pec Rudný p. 1-13-01-1600-0-00 156,633 K 187,44 141,59 260,00 0,72 320780 Metalis Nejdek Rolava 1-13-01-1610-0-00 8,232 P 36,63 15,57 250,00 0,15 320690 Nejdecká česárna Nejdek Rolava 1-13-01-1610-0-00 11,383 P 18,57 10,34 140,00 0,13 321550 Nejdecká česárna Nejdecký p. 1-13-01-1620-0-00 99,638 P 111,92 96,29 160,00 0,70 320700 Vlnap a.s., Nejdek Nejdecký p. 1-13-01-1620-0-00 18,223 P 59,63 32,38 450,00 0,13 320860 Porcelán Stará Role Rolava 1-13-01-1650-0-00 11,069 P 14,58 11,90 18,00 0,81 320740 Parky Karlovy Vary Ohře 1-13-01-1660-0-00 1,972 Z 1,97 1,60 4,20 0,47 320212 VaK Nová Ves Pramenský p. 1-13-02-0080-0-00 8,85 K 11,13 9,97 37,80 0,29 Astoria Golf Resort -závlaha 321210 sportovních areálů Teplá 1-13-02-0210-1-00 21,866 J 35,91 24,10 21,00 1,71 320208 Vak Stanovice - Teplá Lomnický p. 1-13-02-0300-2-00 6888,26 K 7434,50 6922,88 12614,40 0,59 320720 Teplárna Karlovy Vary Ohře 1-13-02-0340-0-00 6,37 E 9,97 8,18 65,00 0,15 321160 Statek Odeř - lom zatopený Vitický p. 1-13-02-0370-0-00 57,5 Z 62,90 56,21 80,00 0,79 320203 Vak Merklín Eliášův p. 1-13-02-0600-0-00 31,49 K 44,10 34,27 70,00 0,63 320730 Elektroporcelán Merklín Eliášův p. 1-13-02-0600-0-00 29,744 P 32,41 28,62 82,00 0,40 320850 Teplárna Ostrov Bystřice 1-13-02-0730-0-00 266,678 E 375,47 291,70 495,00 0,76 320571 Papos Ostrov - V 2 Bystřice 1-13-02-0730-0-00 91,374 P 91,37 82,88 175,00 0,52 320570 Papos Ostrov Bystřice 1-13-02-0730-0-00 9,025 P 145,65 61,36 175,00 0,83 320201 Vak Plavno Plavenský p. 1-13-02-0770-0-00 116,776 K 392,60 183,59 950,00 0,41 311170 Papírny Perštejn Hučivý p. 1-13-02-0910-0-00 18 P 18,00 18,00 24,00 0,75 312430 Sady Klášterec n. Ohří Ohře 1-13-02-0960-0-00 17,686 Z 17,69 11,05 160,00 0,11 311910 Less&Forest s.r.o. Široký p. 1-13-02-0970-0-00 13,15 Z 15,30 12,99 20,00 0,77 Podkrušnohorský 310940 ČEZ z PKP-náhradní zdroj přiv I 1-13-02-1050-0-00 128,88 E 11333,18 4655,52 30000,00 0,38 310950 ČEZ - Prunéřov Ohře 1-13-02-1080-0-00 14060,619 E 20371,04 11448,07 30000,00 0,68 Povodí Prunéřovský- převod 311651 do PKP Prunéřovský p. 1-13-02-1130-0-10 3759,134 J 5912,62 3569,95 35000,00 0,17

Vysvětlivky: Druh užívání: K = komunální, P = průmysl (bez energetiky), E = energetika, J = jiný

Tab. 4.15 Odběry podzemních vod

Maximální Průměrné odebrané odebrané Povolené Index využití množství množství množství povoleného Odebrané v letech v letech odběru ročního Hydrologické množství Druh 2012-2017 2012-2017 v roce 2017 množství ID Název HGR pořadí [tis. m3.rok-1] užívání [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] odběru 322040 Petainer Aš 6111 1-13-01-0010-0-00 15,107 P 15,107 13,833 15,512 0,974 320101 CHEVAK Libá vrt 5 6111 1-13-01-0020-0-00 15,142 K 22,8 17,91 24 0,95 320102 CHEVAK Libá vrt 6 6111 1-13-01-0020-0-00 17,87 K 21,2 17,671 25 0,848 322170 Zahrádky - studny Š1-5 2110 1-13-01-0120-1-00 6,277 Z 6,277 5,483 18 0,349 320106 Chevak Luby III 6111 1-13-01-0460-0-00 57,886 K 67,059 56,101 80,267 0,835 320105 CHEVAK Luby I,II,III 6111 1-13-01-0460-0-00 1,655 K 12,1 6,734 31 0,39 320120 Chevak Luby I 6111 1-13-01-0460-0-00 0,572 K 9,2 3,949 24 0,383 320138 Chevak Nový Kostel - studna 2110 1-13-01-0480-0-00 8,417 K 11,976 8,727 15,87 0,755 320117 CHEVAK Odrava - Studna S4 2110 1-13-01-0520-0-00 1158,933 K 1237,348 1114,913 1702,944 0,727 320136 CHEVAK Odrava - Studna S9 2110 1-13-01-0520-0-00 388,635 K 411,507 369,214 630,72 0,652 320121 CHEVAK Hroznatov 2110 1-13-01-0590-0-00 11,537 K 17,107 13,223 18,923 0,904 322030 Obec Lipová 1190 1-13-01-0630-0-00 20,5 K 20,557 17,147 20,52 1,002 320110 CHEVAK Okrouhlá HV3 2110 1-13-01-0650-0-00 25,308 K 34,8 29,962 63,072 0,552 320129 CHEVAK Lazy 6112 1-13-01-0670-0-00 30,241 K 34,77 30,537 43 0,809 320108 CHEVAK Brtná studna 6112 1-13-01-0700-0-00 16,404 K 21,749 13,924 37,28 0,583 320109 CHEVAK Brtná prameniště 6112 1-13-01-0700-0-00 17,386 K 21,414 19,22 37,122 0,577 320113 CHEVAK Odrava - KW 30 2110 1-13-01-0720-0-00 319,319 K 348,596 263,586 482,112 0,723 320134 CHEVAK Odrava - Studna S7 2110 1-13-01-0730-0-00 182,707 K 216,7 181,145 209,984 1,032 320114 CHEVAK Odrava - Studna S1 2110 1-13-01-0730-0-00 529,441 K 552,258 474,465 567,648 0,973 320116 CHEVAK Odrava - Studna S3 2110 1-13-01-0730-0-00 37,336 K 94,297 51,723 94,608 0,997 320135 CHEVAK Odrava - Studna S8 2110 1-13-01-0730-0-00 252,069 K 286,663 263,941 315,36 0,909 320118 CHEVAK Kynšperk - Studna S5 2110 1-13-01-0730-0-00 102,138 K 105,937 77,258 126,144 0,84

Maximální Průměrné odebrané odebrané Povolené Index využití množství množství množství povoleného Odebrané v letech v letech odběru ročního Hydrologické množství Druh 2012-2017 2012-2017 v roce 2017 množství ID Název HGR pořadí [tis. m3.rok-1] užívání [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] odběru 320115 CHEVAK Odrava - Studna S2 2110 1-13-01-0730-0-00 380,321 K 408,786 378,933 567,648 0,72 320119 CHEVAK Odrava - Studna S6 2110 1-13-01-0730-0-00 135,826 K 148,835 113,14 209,984 0,709 321750 Obec Kaceřov-Chlum Sv. Máří 2110 1-13-01-0810-0-00 9,321 K 9,321 5,67 12 0,777 320300 podzemní zdroje Březová 6112 1-13-01-0900-0-00 93,379 K 103,538 95,003 146 0,709 321250 KMS Kraslice 6111 1-13-01-0950-0-00 129,1 K 143,1 134,983 150 0,954 321650 KSM Bublava 6111 1-13-01-0960-0-00 108,5 K 120,1 103,633 120 1,001 320315 podzemní zdroje Stříbrná 6111 1-13-01-0980-0-00 18,858 K 19,849 17,383 36,23 0,548 322081 Obec Šindelová- Obora 6111 1-13-01-1060-0-00 8,226 K 17 9,851 15,768 1,078 322080 Obec Šindelová - Krásná Lípa 6111 1-13-01-1100-0-00 5,438 K 11,217 6,799 20,498 0,547 321500 Město Rotava 6111 1-13-01-1130-0-00 62,353 K 62,353 55,03 62,4 0,999 320310 podzemní zdroje pro Oloví 6112 1-13-01-1160-0-00 58,677 K 58,677 51,138 129,21 0,454 320301 podzemní zdroje Dolní Rychnov 6112 1-13-01-1270-0-00 53,501 K 102,681 59,298 122 0,842 321550 Obec Krásno 6111 1-13-01-1350-0-20 16,044 P 17,062 15,964 24,1 0,708 320231 Vak Krásno 6112 1-13-01-1350-0-20 28,942 K 28,942 23,074 113 0,256 322070 Dolní Nivy 6111 1-13-01-1420-0-00 8,471 K 15,559 12,651 15 1,037 321180 Obec Vysoká Pec-pramenní jímka 6111 1-13-01-1600-0-00 9,97 K 20,928 14,628 133,747 0,156 321530 AYIN Vysoká Pec 6111 1-13-01-1600-0-00 48,311 K 79,071 63,851 90 0,879 320700 Vlnap Nejdek 6111 1-13-01-1630-0-00 27,828 P 31,702 27,862 21,9 1,448 321540 AYIN Limnice 6111 1-13-01-1640-0-00 162,439 K 192,161 164,234 220 0,873 322008 Minerální vody Magnesia HV14A 6221 1-13-02-0060-0-20 31,749 P 33,882 28,527 69,379 0,488 321990 Minerální vody Magnesia HV 35 6221 1-13-02-0060-0-20 67,14 P 67,14 59,005 1482,019 0,045 320204 Obec Prameny 6221 1-13-02-0060-0-20 5,5 K 7,263 6,491 35 0,208 321991 Minerální vody Magnesia HV34 6221 1-13-02-0060-0-20 37,555 P 37,555 33,912 85,147 0,441 322009 Minerální vody Magnesia HV14 6221 1-13-02-0060-0-20 30,067 P 36,561 26,493 59,918 0,61

Maximální Průměrné odebrané odebrané Povolené Index využití množství množství množství povoleného Odebrané v letech v letech odběru ročního Hydrologické množství Druh 2012-2017 2012-2017 v roce 2017 množství ID Název HGR pořadí [tis. m3.rok-1] užívání [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] odběru 322011 Minerální vody Magnesia 6221 1-13-02-0060-0-20 21,604 P 31,237 20,35 47,304 0,66 322001 Minerální vody Magnesia HV22 6221 1-13-02-0080-0-00 27,447 P 29,885 25,185 63,072 0,474 322004 Minerální vody Magnesia HV3 6221 1-13-02-0080-0-00 7,003 P 7,184 6,599 15,768 0,456 321992 Minerální vody Magnesia HV33 6221 1-13-02-0080-0-00 15,398 P 17,171 13,529 31,536 0,544 322002 Minerální vody Magnesia HV24 6221 1-13-02-0080-0-00 13,818 P 14,48 12,177 28,382 0,51 322000 Minerální vody Magnesia BJ14 6221 1-13-02-0080-0-00 14,436 P 15,692 13,114 31,536 0,498 322007 Minerální vody Magnesia HV5 6221 1-13-02-0080-0-00 10,126 P 10,941 9,75 25,228 0,434 322006 Minerální vody Magnesia BJ2 6221 1-13-02-0080-0-00 13,646 P 14,784 12,397 31,536 0,469 321640 Pitná voda Mnichov 6221 1-13-02-0080-0-00 13,218 P 19,167 13,865 96,265 0,199 322005 Minerální vody Magnesia HV6 6221 1-13-02-0080-0-00 13,681 P 14,679 12,553 31,356 0,468 321641 Pitná voda Mnichov 6221 1-13-02-0090-0-00 44,991 P 50,416 37,29 169,348 0,298 320215 Vak K.Vary Bečov 6112 1-13-02-0160-0-00 39,387 K 39,387 33,253 70 0,563 320214 Vak K.Vary Stružná 6112 1-13-02-0250-0-00 26,605 K 28,4 26,293 60 0,473 321090 Betonárka Sadov 2120 1-13-02-0380-0-00 7,114 P 7,686 6,508 8,175 0,94 320903 KMV Aquila 6120 1-13-02-0470-0-00 5,662 P 10,176 6,386 22,1 0,46 321965 Minerální vody Mattoni HV 15 6120 1-13-02-0480-0-00 53,131 P 60,208 54,988 94,608 0,636 321975 Minerální vody Mattoni HV 41 6120 1-13-02-0490-0-00 13,192 P 14,076 13,118 34,69 0,406 321974 Minerální vody Mattoni HV 42 6120 1-13-02-0490-0-00 11,174 P 12,001 10,997 28,382 0,423 320900 KMV Aquila 6120 1-13-02-0490-0-00 216,694 P 274,493 234,228 638,556 0,43 321973 Minerální vody Mattoni HJ 6 6120 1-13-02-0500-0-00 7,447 P 8,002 7,441 12,614 0,634 321972 Minerální vody Mattoni HV 32A 6120 1-13-02-0500-0-00 11,171 P 12,012 11,146 18,922 0,635 321993 Minerální vody Mattoni HV31 6120 1-13-02-0500-0-00 5,664 P 5,756 5,43 321966 Minerální vody Mattoni HV9 6120 1-13-02-0510-0-00 18,117 P 22,075 18,971 47,304 0,467 320902 KMV Aquila 6120 1-13-02-0510-0-00 38,795 P 52,946 45,439 141,8 0,373

Maximální Průměrné odebrané odebrané Povolené Index využití množství množství množství povoleného Odebrané v letech v letech odběru ročního Hydrologické množství Druh 2012-2017 2012-2017 v roce 2017 množství ID Název HGR pořadí [tis. m3.rok-1] užívání [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] odběru 321976 Minerální vody Mattoni HV 36 6120 1-13-02-0510-0-00 14,881 P 16,018 14,915 31,536 0,508 321970 Minerální vody Mattoni HJ3 6120 1-13-02-0510-0-00 5,731 P 6,049 5,628 9,461 0,639 321280 Statek Zeos Sadov - Stráň 6120 1-13-02-0530-0-00 11,51 Z 12,621 10,872 14 0,902 322058 Minerální vody Mattoni HV 34 6120 1-13-02-0540-0-00 9,811 P 14,138 11,792 50,548 0,28 321961 Minerální vody Mattoni HV 60A 6120 1-13-02-0550-0-00 14,965 P 17,753 15,983 40,997 0,433 322052 Minerální vody Mattoni HV16 6120 1-13-02-0550-0-00 7,016 P 7,967 7,329 12,614 0,632 322054 Minerální vody Mattoni HV54 6120 1-13-02-0550-0-00 8,642 P 9,73 8,843 37,843 0,257 321960 Minerální vody Mattoni HV 60 6120 1-13-02-0550-0-00 15,718 P 17,091 15,933 34,69 0,493 321963 Minerální vody Mattoni - HV 57A 6120 1-13-02-0550-0-00 8,833 P 9,925 8,691 15,768 0,629 322053 Minerální vody Mattoni 6120 1-13-02-0550-0-00 5,402 P 5,767 5,398 15,768 0,366 321964 Minerální vody Mattoni - HV 55 6120 1-13-02-0550-0-00 23,167 P 26,657 23,779 63,072 0,423 322056 Minerální vody Mattoni HV 59A 6120 1-13-02-0550-0-00 17,219 P 19,872 17,664 31,536 0,63 321995 Minerální vody Mattoni HV64 6120 1-13-02-0550-0-00 30,006 P 33,872 30,776 53,611 0,632 321994 Minerální vody Mattoni HV 63 6120 1-13-02-0550-0-00 7,266 P 10,564 7,98 12,614 0,837 321962 Minerální vody Mattoni HV 58 6120 1-13-02-0550-0-00 8,772 P 9,855 8,448 18,922 0,521 322020 KMV Aquila HV51a,53,62 6120 1-13-02-0550-0-00 46,527 P 53,123 45,849 74,316 0,715 322051 Minerální vody Mattoni HV12A 6120 1-13-02-0550-0-00 17,071 P 19,53 17,721 31,536 0,619 322050 Minerální vody Mattoni HV12 6120 1-13-02-0550-0-00 16,127 P 19,576 17,821 31,536 0,621 322057 Minerální vody Mattoni HV 51 B 6120 1-13-02-0550-0-00 18,218 P 20,654 18,658 34,69 0,595 320213 Vak K.Vary Hřebečná 6120 1-13-02-0570-0-00 164,136 K 168,035 134,878 280 0,6 321112 Lázně Jáchymov - Curie 6120 1-13-02-0660-0-00 13,733 J 14,702 12,194 15,768 0,932 321111 Lázně Jáchymov - C-1 6120 1-13-02-0660-0-00 13,352 J 13,851 12,19 17,87 0,775 Lázně Jáchymov - důl Svornost - 321110 vrt 6120 1-13-02-0660-0-00 145,953 J 147,134 128,228 157,68 0,933

Maximální Průměrné odebrané odebrané Povolené Index využití množství množství množství povoleného Odebrané v letech v letech odběru ročního Hydrologické množství Druh 2012-2017 2012-2017 v roce 2017 množství ID Název HGR pořadí [tis. m3.rok-1] užívání [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] odběru Vak K.Vary- Městský rybník, Farská 320202 louka, Komisary 6120 1-13-02-0670-0-00 72,27 K 246,2 119,168 225,812 1,09 320959 Karovarská Korunní vrt BJ 26 6120 1-13-02-0850-0-00 6,617 P 6,73 5,864 8,986 0,749 320966 Karlovarská Korunní vrt BJ 142 6120 1-13-02-0850-0-00 5,805 P 6,474 5,203 6,307 1,026 320958 Karlovarská korunní vrt BJ 22 6120 1-13-02-0850-0-00 9,905 P 10,197 9,761 10,512 0,97 320961 Karlovarská Korunní vrt HV 16 6120 1-13-02-0850-0-00 9,744 P 10,093 9,683 10,407 0,97 320967 Karlovarská Korunní HV 14B 6120 1-13-02-0850-0-00 22,729 P 22,995 19,721 23,625 0,973 320965 Karlovarská Korunní vrt BJ 145 6120 1-13-02-0850-0-00 6,576 P 10,435 7,521 6,61 1,579 320952 Karlovarská Korunní vrt HV25 6120 1-13-02-0850-0-00 5,294 P 6,569 5,566 7,884 0,833 320950 Karlovarská Korunní 6120 1-13-02-0850-0-00 11,701 P 11,701 11,158 12,224 0,957 320951 Karlovarská Korunní HV12 a HV16 6120 1-13-02-0850-0-00 7,374 P 8,7278 7,731 14,748 0,592 320954 Karovarská Korunní vrt BJ 9 6120 1-13-02-0850-0-00 4,676 P 6,036 5,466 6,968 0,866 320963 Karlovarská Korunní vrt HJ 107 6120 1-13-02-0850-0-00 7,728 P 7,728 6,265 7,884 0,98 320960 Karlovarská Korunní 6120 1-13-02-0850-0-00 15,873 P 20,687 16,991 22,075 0,937 320957 Karlovarská korunní vrt BJ 21 6120 1-13-02-0850-0-00 5,201 P 6,807 5,954 10,087 0,675 320962 Karlovarská Korunní vrt HJ 105 6120 1-13-02-0860-0-00 1,404 P 3,376 2,74 2 1,688 320997 Karlovarská Korunní vrt HJ-104 B 6120 1-13-02-0860-0-00 3,262 P 3,933 2,891 3 1,311 320964 Karlovarská Korunní vrt HJ 104 6120 1-13-02-0860-0-00 1,588 P 7,904 4,915 3 2,635 310910 Obec Vykmanov 6120 1-13-02-0880-0-00 143,59 K 149,822 126,439 298 0,503 310890 Vodárny Měděnec 6120 1-13-02-0900-0-00 19,952 K 20,383 17,812 40 0,51 310112 SčVK Okounov 6120 1-13-02-0920-0-00 11,728 K 22,668 14,962 25 0,907 310113 SčVK Kotvina 6120 1-13-02-0950-0-00 8,026 K 8,026 7,341 9,461 0,848 310760 Porcelán Klášterec nad Ohří 6120 1-13-02-1020-0-00 30,301 P 34,923 30,219 35 0,998 310111 SčVK Výsluní 6120 1-13-02-1090-0-00 13,876 K 25,728 17,194 25 1,029 310120 SčVK Hora Sv. Šebestiána-zářezy 6131 1-13-02-1120-0-00 14,395 K 28,667 20,711 40 0,717

Vysvětlivky: Druh užívání: K = komunální, P = průmysl (bez energetiky), E = energetika, J = jiný

Tab. 4.16 Vypouštění do povrchových vod.

Vypouštěné Vypouštěné množství množství v roce důlních vod Hydrologické 2016 v roce 2016 Druh ID Název Vodní tok pořadí [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] užívání 311780 Povodí Ohře - nadvýroba z VD Přísečnice Hradišťský p. 1-13-02-0992-0-00 4406,422 JP 320112 CHEVAK - Luby ČOV Lubinka 1-13-01-0460-0-00 136,64 K 320209 Vak K. Vary - Perninský vrch ČOV Bílá Bystřice 1-13-02-0580-0-00 126,287 K 321200 Diamo Horní Slavkov - důl Jeroným Bystřice 1-13-02-0570-0-00 1371 1371 P 320311 VOSS Kynšperk ČOV Ohře 1-13-01-0810-0-00 304,17 K 321021 Sedlecký kaolin a.s. - Jimlíkov Vlčí p. 1-13-01-1500-0-00 103,935 103,935 P 321000 SU - hlubina Marie Pstružný p. 1-13-01-1280-0-00 303,747 303,747 P 320101 CHEVAK - Žírovice ČOV Stodolský p. 1-13-01-0300-0-00 29,445 K 320638 SU - Královské Poříčí-ČS J6 Ohře 1-13-01-1280-0-00 2120,129 2120,129 P 320913 SU - lokalita Jiří - jih Ohře 1-13-01-1280-0-00 2365,897 2365,897 P 320333 VOSS - Svatava ČOV Svatava 1-13-01-1250-0-00 171,161 K 320730 Elektroporcelán Merklín ČOV Eliášův p. 1-13-02-0600-0-00 11,831 P 320217 Vak K.Vary - Chodov ČOV Chodovský p. 1-13-01-1470-0-00 1189,492 K 321582 LB MINERALS - lom Hrozňatov Odrava 1-13-01-0570-0-00 23,4 23,4 P 320500 Abertamy - ČOV U hřbitova Bystřice 1-13-02-0570-0-00 12,248 K 321640 Minerální vody Mnichov závod Magnesia ČOV Pramenský p. 1-13-02-0080-0-00 59,922 P 320314 VOSS Lomnice ČOV Lomnický p. 1-13-01-1242-0-00 72,182 K 321060 Kamenolom Vítkov Lobezský p. 1-13-01-1270-0-00 31,384 31,384 P 320205 Vak K. Vary - Jáchymov ČOV Jáchymovský p. 1-13-02-0680-0-00 442,399 K 320320 VOSS Citice ČOV Ohře 1-13-01-0910-0-00 68,007 K 321010 Sedlecký kaolin a.s. - Hájek Ostrovský p. 1-13-02-0720-0-00 24,695 24,695 P 321450 Obec Odrava - ČOV Odrava 1-13-01-0720-0-00 5,389 P 320593 KSB spol. s.r.o. - Ruprechtov Jesenice 1-13-02-0620-0-00 77,298 77,298 P 320123 CHEVAK - Křižovatka ČOV Velkolužský p. 1-13-01-0270-0-00 16,685 K 320800 AGC- závod Oloví ČOV Svatava 1-13-01-1150-0-00 25,253 P 140295 CHEVAK Cheb Drmoul ČOV Drmoulský p. 1-10-01-0620-0-00 46,269 K 320919 SU - výsypky Gustav Ohře 1-13-01-0910-0-00 200,097 200,097 P 320960 Karlovarská Korunní - ČOV Korunní p. 1-13-02-0850-0-00 33,093 P 321004 SU - výsypka Silvestr Dolnorychnovský p. 1-13-01-0920-0-00 177,471 177,471 P

Vypouštěné Vypouštěné množství množství v roce důlních vod Hydrologické 2016 v roce 2016 Druh ID Název Vodní tok pořadí [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] užívání 321070 Lias Vintířov-volná výpust A Vintířovský p. 1-13-01-1460-0-00 30,321 P 320781 Metalis-dešťová+chlazení Rolava 1-13-01-1610-0-00 8,232 P 321190 Diamo štola Hraničář Svatava 1-13-01-0950-0-00 444 444 P 322090 SU vodní areál Michal - převod vody do VD - 1-13-01-1290-0-00 695 J 321250 KSM Kraslice ČOV Svatava 1-13-01-1010-0-00 1042,1 K 310119 SčVK Výsluní ČOV Zvonící p. 1-13-02-1130-0-10 8,139 0 K 310890 Vak K.Vary Měděnec - kanalizace ČOV Malodolský p. 1-13-02-0900-0-00 9,123 K 321260 SU - Dasnice kamenolom Habartovský p. 1-13-01-0860-0-00 41,032 11,129 P 320220 Vak K. Vary - Boží Dar ČOV Černá 1-15-04-0050-0-00 148,584 K 320890 Elektrárna Tisová Ohře 1-13-01-0910-0-00 1537,543 E 320550 OÚ Mnichov - ČOV - 1-13-02-0080-0-00 7,943 K 321002 SU - Vintířov-Panský rybník Vintířovský p. 1-13-01-1460-0-00 2812,786 2812,786 P 321090 Lázně Jáchymov - Radium palác Jáchymovský p. 1-13-02-0680-0-00 27,999 27,999 J 321110 Lázně Jáchymov-Běhounek, Curie, Agricola Jáchymovský p. 1-13-02-0680-0-00 67 67 J 321430 Čepro Hájek Nejdovský p. 1-13-02-0530-0-00 47,788 J 320226 Vak K.Vary -Teplá - Nová farma ČOV Teplá 1-13-02-0030-0-00 4,532 K 320210 Vak K.Vary - Merklín ČOV Bystřice 1-13-02-0610-0-00 121,009 K 320341 VOSS Dasnice ČOV Habartovský p. 1-13-01-0860-0-00 21,461 K 321610 Eurovia Kamenolomy - lom Děpoltovice - 1-13-01-1650-0-00 68,627 68,627 P 140298 Léčebné lázně Mariánské Lázně Úšovický p. 1-10-01-0600-0-00 26,14 J 320918 SU - výsypka Erika Svatava 1-13-01-1190-0-00 844,067 844,067 P 320590 Sedlecký Kaolin - lom Podlesí II Vitický p. 1-13-02-0370-0-00 40,771 40,771 P 320636 SU - Nové Sedlo Družba sever Loučský p. 1-13-01-1310-0-00 152,88 152,88 P 311170 Papírny Perštejn - ČOV Hučivý p. 1-13-02-0910-0-00 18 P 320124 CHEVAK - ÚV Nebanice Ohře 1-13-01-0520-0-00 53,722 K 320844 Hexion - Vychlazovací rybníky Ohře 1-13-01-1280-0-00 914,72 0 P 310116 SčVK Kadaňská Jeseň ČOV Ohře 1-13-02-1140-0-00 4,505 0 K 320317 VOSS Březová ČOV Tisová 1-13-01-0900-0-00 133,681 K 145202 Obec Trstěnice Trstěnice ČOV Senný p. 1-10-01-0640-0-00 8,685 J 320103 CHEVAK - Lipová ČOV Kozelský p. 1-13-01-0610-0-00 10,932 K

Vypouštěné Vypouštěné množství množství v roce důlních vod Hydrologické 2016 v roce 2016 Druh ID Název Vodní tok pořadí [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] užívání 320760 Letiště Karlovy Vary - drenážní vody Cínový p. 1-13-02-0320-0-00 17,345 J 311200 ČEZ EPRU - Odkaliště AI,AII - výusť č.3 Prunéřovský p. 1-13-02-1130-0-20 28,668 E 310106 SčVK Klášterec n.Ohří - VERNE ČOV Hradišťský p. 1-13-02-0993-0-00 32,106 0 K 320121 CHEVAK - Dolní Žandov ČOV Šitbořský p. 1-13-01-0700-0-00 54,815 K 310110 SčVK Hradiště ÚV Hradišťský p. 1-13-02-0992-0-00 1155,305 0 K 310111 SčVK Kadaň ČOV Ohře 1-13-02-1170-0-00 1189,136 0 K 321261 SU - ČOV v areálu Lom Marie Ohře 1-13-01-1280-0-00 12 P 321410 Povodí Ohře-z Třebízského p do VD M.Lázně Úšovický p. 1-10-01-0600-0-00 158,657 JP 320917 SU - ÚDV Medard Svatava 1-13-01-1250-0-00 3380,051 3380,051 P 321910 SU - Vintířov ČOV - kuchyň Jiří Vintířovský p. 1-13-01-1460-0-00 11,854 J 321600 Diamo Horní Slavkov - lom Hájek Ostrovský p. 1-13-02-0720-0-00 109,248 109,248 P 320305 VOSS - Krajková II ČOV Dolinský p. 1-13-01-1200-0-00 10,55 K 320337 VOSS Lítov ČOV Částkovský p. 1-13-01-0860-0-00 14,491 K 320630 SU - dočišťovací nádrž Chodovský p. 1-13-01-1470-0-00 8370,765 P 310910 Obec Perštejn ČOV Hučivý p. 1-13-02-0910-0-00 169,554 K 320780 Metalis Nejdek ČOV Rolava 1-13-01-1610-0-00 10,11 P 320801 Flabeg Oloví - kanalizace Svatava 1-13-01-1150-0-00 25,401 P 320201 Vak K.Vary - Bečov ČOV Teplá 1-13-02-0170-0-00 48,245 K 320227 Vak K.Vary - Jáchymov - Mariánská ČOV Rudný p. 1-13-02-0640-0-00 45,148 K 320229 Vak K.Vary - Jimlíkov ČOV Černý p. 1-03-03-0150-0-00 8,878 K 321460 SU - výsypka Boučí Svatava 1-13-01-1190-0-00 844,77 697,484 P 320306 VOSS - Rovná ČOV - 1-13-01-0820-0-00 31,481 K 320324 VOSS - ÚV Horka-Kalová laguna Libocký p. 1-13-01-0800-2-00 88,685 K 320591 Sedlecký kaolin a.s. - Otovice - Kocourek Vitický p. 1-13-02-0370-0-00 59,296 59,296 P 321050 Strojírny Cheb - ČOV Ohře 1-13-01-0140-0-00 5,814 P 320104 CHEVAK - Cheb ČOV Ohře 1-13-01-0140-0-00 3406,292 K 310100 SčVK Klášterec nad Ohří ČOV Ohře 1-13-02-1020-0-00 1457,533 0 K 320200 Vak K.Vary - Stružná ČOV 1-13-02-0250-0-00 64,215 K 321240 KMS Kraslice-kanalizace Kamenný p. 1-13-01-1000-0-00 13,6 K

321390 Povodí Ohře - z ČS Podhora do VD Mariánské Lázně Úšovický p. 1-10-01-0600-0-00 119,175 JP

Vypouštěné Vypouštěné množství množství v roce důlních vod Hydrologické 2016 v roce 2016 Druh ID Název Vodní tok pořadí [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] užívání 320219 Vak K.Vary - Teplá ČOV Teplá 1-13-02-0010-2-00 209,842 K 320207 Vak K. Vary - Kyselka ČOV Ohře 1-13-02-0520-0-00 67,289 K 320334 VOSS Josefov ČOV Svatava 1-13-01-1210-0-00 33,355 K 320340 VOSS Šabina ČOV Ohře 1-13-01-0890-0-00 15,141 K 320592 Sedlecký kaolin a.s. - Osmosa Černý p. 1-13-01-1490-0-00 434,332 434,332 P 321170 Diamo Horní Slavkov ČDV Stoka 1-13-01-1390-0-00 3270,57 3270,57 P 321870 SU - Vintířovská výsypka Chodovský p. 1-13-01-1430-0-00 605,546 605,546 P 140938 Vodoservis Planá Otín VK Týnecký p. 1-10-01-0700-0-00 12,6 K 321520 Amati-Denak, závod 1 - ČOV Svatava 1-13-01-0970-0-00 7,859 P 320634 SU - převod vody z Ohře do Chodovského p. - 1-13-01-1430-0-00 6788,302 JP 320700 VLNAP a.s. ČOV Rolava 1-13-01-1630-0-00 124,959 P 320116 CHEVAK - Okrouhlá ČOV Jesenický p. 1-13-01-0650-0-00 8,597 K 320125 CHEVAK - Hazlov ČOV Hazlovský p. 1-13-01-0180-0-00 103,243 K 320326 VOSS Habartov - Úžlabí - ČOV Habartovský p. 1-13-01-0860-0-00 7,259 K 321273 SU - výsypka Lítov-CHL 9+vrty Habartovský p. 1-13-01-0860-0-00 311,209 311,209 P 320204 Vak K. Vary - Hroznětín ČOV Bystřice 1-13-02-0630-0-00 314,998 K 140918 Vodoservis Planá Svahy BR Kosový p. 1-10-01-0710-0-00 7,2 K 320215 Vak K.Vary - Velichov ČOV Ohře 1-13-02-0560-0-00 147,269 K 320335 VOSS Sokolov - ČOV Vintířov II Vintířovský p. 1-13-01-1460-0-00 32,683 K 320911 SU - Citice - dešťová zdrž Rybník Ohře 1-13-01-0910-0-00 122,94 122,94 P 321005 SU - důlní vody z ČS Marie II Ohře 1-13-01-1280-0-00 286,485 286,485 P 310920 Obec Perštejn - Lužný ČOV Ohře 1-13-02-0920-0-00 39,641 K 321180 Vysoká Pec u Nejdku - ČOV Rudný p. 1-13-01-1600-0-00 18,97 K 321821 SU - Smolnická výsypka M3 Černý p. 1-13-01-1480-0-00 17,461 17,461 P 320225 Vak K.Vary - Vojkovice ČOV Ohře 1-13-02-0760-0-00 17,457 K 320304 VOSS - Loket ČOV Ohře 1-13-01-1340-0-00 144,062 K 321500 Město Rotava ČOV Rotava 1-13-01-1140-0-00 320,675 K 321730 LB MINERALS - lom Vackov Rokytník 1-13-01-0430-0-00 110,286 110,286 P 320108 CHEVAK - Libá ČOV Libský p. 1-13-01-0040-0-00 36,842 K 140959 Vodoservis Planá Kříženec VK - 1-10-01-0670-0-00 7,2 K

Vypouštěné Vypouštěné množství množství v roce důlních vod Hydrologické 2016 v roce 2016 Druh ID Název Vodní tok pořadí [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] užívání 310700 KERAMOST a.s. - lom Rokle Úhošťanský p. 1-13-02-1180-0-00 18,004 P 140293 Léčebné lázně Lázně Kynžvart Rašelinný p. 1-10-01-0550-0-00 15,011 J 140296 CHEVAK Cheb Lázně Kynžvart ČOV Rašelinný p. 1-10-01-0550-0-00 167,765 K 140297 CHEVAK Cheb Tři Sekery Krásné ČOV Kosový p. 1-10-01-0530-0-00 21,653 K 321700 LB Minerals - lom Zelená Sázek 1-13-01-0250-0-00 23,274 23,274 P 320339 VOSS Dolní Rychnov ČOV Dolnorychnovský p. 1-13-01-0920-0-00 64,222 K 320213 Vak K. Vary - Kladská ČOV Pramenský p. 1-13-02-0060-0-10 7,693 K 321271 SU - výsypka Matyáš - 1-13-01-1242-0-00 299,038 299,038 P 320218 Vak K. Vary - Dlouhá Lomnice ČOV Lomnický p. 1-13-02-0240-0-00 25,059 K 310126 SčVK Kadaň - Královský vrch ČOV Prunéřovský p. 1-13-02-1130-0-20 11,311 0 K 321670 LB Minerals - lom Suchá Sázek 1-13-01-0250-0-00 335,616 335,616 P 320212 Vak K. Vary - Nová Role ČOV Rolava 1-13-01-1650-0-00 485,89 K 320336 VOSS Habartov II - Kluč ČOV Radvanovský p. 1-13-01-1220-0-00 14,526 K 320892 Elektrárna Tisová - retenční nádrž Ohře 1-13-01-0910-0-00 713,079 E 320107 CHEVAK - Skalná ČOV Sázek 1-13-01-0250-0-00 220,871 K 320635 SU - Nové Sedlo lom Družba - 1-13-01-1310-0-00 1179,45 1179,45 P 321040 ZMA Ostrov ČOV Bystřice 1-13-02-0730-0-00 14,851 P 311630 ČEZ EPRU - Pojistné nádrže - výusť č.1 Prunéřovský p. 1-13-02-1130-0-20 4220,684 E 321100 Sociální služby Kynšperk n.O. - ČOV VHS II Libocký p. 1-13-01-0800-2-00 7,624 K 320113 CHEVAK - Plesná ČOV Plesná 1-13-01-0380-0-00 92,047 K 321822 SU - Smolnická výsypka M4 Černý p. 1-13-01-1480-0-00 261,504 261,504 P 321850 SU - výsypka.Silvestr východ Dolnorychnovský p. 1-13-01-0920-0-00 9,911 2,688 P 310117 SčVK Úhošťany ČOV Úhošťanský p. 1-13-02-1180-0-00 6,877 0 K 321030 Sedlecký kaolin a.s. - Mírová Chodovský p. 1-13-01-1470-0-00 104,642 104,642 P 311650 Povodí Ohře - z ČS Rašovice do PPV Hradišťský p. 1-13-02-0993-0-00 32,724 J 320206 Vak K. Vary - K.Vary ČOV Ohře 1-13-02-0400-0-00 7291,56 K 320860 Bohemia Porcelán Stará Role - ČOV Rolava 1-13-01-1650-0-00 12,369 P 321591 Tisová-rybáři oteplená voda Ohře 1-13-01-0910-0-00 3789,602 J 320490 Abertamy - U vleku ČOV Bystřice 1-13-02-0570-0-00 16,227 K 320970 Léčivé zdroje Karlovy Vary ČOV Teplá 1-13-02-0330-0-00 560,2 J

Vypouštěné Vypouštěné množství množství v roce důlních vod Hydrologické 2016 v roce 2016 Druh ID Název Vodní tok pořadí [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] užívání 320720 Teplárna Karlovy Vary Ohře 1-13-02-0340-0-00 36,936 E 321880 SU - Lomnice 2B-důlní Lomnický p. 1-13-01-1242-0-00 873,75 873,75 P 320223 Vak K.Vary - Horní Slavkov - ČOV Stoka 1-13-01-1350-0-20 621,161 K 320208 Vak K. Vary - Nové Hamry ČOV Rolava 1-13-01-1590-0-00 6,003 K 311620 ČEZ EPRU - Odkaliště AIII,Ušák - výusť č.2 Ohře 1-13-02-1080-0-00 130,474 E 320312 VOSS Krajková I ČOV Dolinský p. 1-13-01-1200-0-00 48,862 K 320313 VOSS Habartov a Bukovany ČOV Habartovský p. 1-13-01-0860-0-00 279,685 K 320325 VOSS - Oloví - horní ČOV Svatava 1-13-01-1170-0-00 81,88 K 320521 Věznice Kynšperk nad Ohří Malá Libava 1-13-01-0830-0-00 77,149 J 321130 O-I, Manufacturing Czech Republic-Nové Sedlo Loučský p. 1-13-01-1310-0-00 112,177 P 321820 SU - Smolnická výsypka dren č.5 Černý p. 1-13-01-1490-0-00 88,383 88,383 P 320850 Teplárna Ostrov Bystřice 1-13-02-0730-0-00 156,411 E 322091 SU-Nádrž Michal vypouštění z VD Lobezský p. 1-13-01-1270-0-00 27 J 322770 Recont Otovice - ČOV Vitický p. 1-13-02-0370-0-00 12 P 321279 SU - Citice ČS mezi viadukty Ohře 1-13-01-0910-0-00 510,03 P 321440 Město Nejdek - ČOV Hazlovský p. 1-13-01-0180-0-00 566,591 K 320310 VOSS Dolní Pochlovice Kanalizační výúst Ohře 1-13-01-0810-0-00 6,631 K 311631 ČEZ EPRU - oteplená voda do PPV Podkrušnohorský přiv I 1-13-02-1130-0-20 116,886 E 320214 Vak K. Vary - Ostrov ČOV Bystřice 1-13-02-0730-0-00 1380,39 K 320900 Minerální vody závod Mattoni - ČOV Kyselka Ohře 1-13-02-0520-0-00 243,756 P 320570 Papos Ostrov ČOV Bystřice 1-13-02-0730-0-00 84,581 P 321071 Lias Vintířov-výpust B-Betonárka Vintířovský p. 1-13-01-1460-0-00 11,791 P 321131 O-I, Manufacturing Czech Republic-Nové Sedlo Kamenitý p. 1-13-01-1330-0-00 8,96 P 321300 Thun Nová Role - ČOV Rolava 1-13-01-1650-0-00 28 P 310120 SčVK Hora Sv. Šebestiána ČOV - 1-13-02-1100-0-00 21,139 0 K 320620 Sedlecký kaolin Božíčany - sedimentační nádrž Černý p. 1-13-01-1480-0-00 30,436 P 321003 SU - Vintířov-ČS Lipnice Vintířovský p. 1-13-01-1460-0-00 1052,852 1052,852 P 310760 Thun - Klášterec nad Ohří ČOV Podmileský p. 1-13-02-0980-0-00 27 P 320650 Immogard s. r. o ČOV Velká Libava 1-13-01-0840-0-00 122,002 P 320109 CHEVAK - Nebanice ČOV Ohře 1-13-01-0520-0-00 25,994 K

Vypouštěné Vypouštěné množství množství v roce důlních vod Hydrologické 2016 v roce 2016 Druh ID Název Vodní tok pořadí [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] užívání 320120 CHEVAK - Třebeň ČOV Doubský p. 1-13-01-0210-0-00 10,899 K 320810 MONTSTAV CZ Dolní Rychnov Ohře 1-13-01-0910-0-00 5,064 P 321171 Diamo Rotava - 1-13-01-1130-0-00 452 452 P 321890 SU - Lomnice-2C-důlní Lomnický p. 1-13-01-1242-0-00 247,175 247,175 P 321900 SU - Lomnice-2D-důlní Lomnický p. 1-13-01-1242-0-00 175,502 175,502 P 320322 VOSS - ČOV Vintířov I Vintířovský p. 1-13-01-1460-0-00 29,353 K 320327 VOSS Rudolec ČOV Tisová 1-13-01-0900-0-00 6,97 K 320231 Město Krásno ČOV Stoka 1-13-01-1350-0-20 85,355 K 320300 VOSS - Kostelní Bříza ČOV - 1-13-01-0900-0-00 5,976 K 320233 Vak K.Vary - Nová Ves ČOV Novoveský p. 1-13-02-0140-0-00 15,236 P 143136 CHEVAK Cheb Mariánské Lázně Chotěnov ČOV Kosový p. 1-10-01-0610-0-00 2981,496 K 321570 LB MINERALS - Nová Ves 2 - ČDV Lužní p. 1-13-01-0280-0-00 496,875 496,875 P 321770 SU - Habartov hrado D 2-výsypka Boden Habartovský p. 1-13-01-0860-0-00 114,429 114,429 P 320338 VOSS Oloví Hory ČOV Svatava 1-13-01-1170-0-00 85,573 K 320301 VOSS - Sokolov-Těšovice ČOV Ohře 1-13-01-1280-0-00 1841,412 K

Vysvětlivky: Druh užívání: K = komunální, P = průmysl (bez energetiky), E = energetika, J = jiný

Tab. 4.17 Srážkové vody ve vypouštění z ČOV

Vypouštěné Vypouštěné množství Vypouštěné Vypouštěné množství průmyslových množství množství v roce splaškových odpadních vod srážkových vod 2016 vod roce 2016 v roce 2016 v roce 2016 ID Název Vodní tok [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] 320500 Abertamy - ČOV U hřbitova Bystřice 12,2 10,9 1,3 0 320490 Abertamy - U vleku ČOV Bystřice 16,2 10,6 5,7 0 320104 CHEVAK - Cheb ČOV Ohře 3406,3 1025,7 0 1576,5

320121 CHEVAK - Dolní Žandov ČOV Šitbořský p. 54,8 22,5 0 28,9 320123 CHEVAK - Křižovatka ČOV Velkolužský p. 16,7 4,7 0 11,1 320108 CHEVAK - Libá ČOV Libský p. 36,8 17,7 0 17,2 320103 CHEVAK - Lipová ČOV Kozelský p. 10,9 9,3 0 1 320112 CHEVAK - Luby ČOV Lubinka 136,6 37,7 0 92,6 320116 CHEVAK - Okrouhlá ČOV Jesenický p. 8,6 4 0 4,5 320113 CHEVAK - Plesná ČOV Plesná 92 38,4 0 45,3 320107 CHEVAK - Skalná ČOV Sázek 220,9 53 0 152,8 320124 CHEVAK - ÚV Nebanice Ohře 26 11,1 0 13,3 320124 CHEVAK - ÚV Nebanice Ohře 3,5 3,5 0 0 320101 CHEVAK - Žírovice ČOV Stodolský p. 29,4 11,8 0 16,9

143136 CHEVAK Cheb Mariánské Lázně Chotěnov ČOV Kosový p. 2981,5 465,3 0 1776,8

143136 CHEVAK Cheb Mariánské Lázně Chotěnov ČOV Kosový p. 167,8 48 0 88

140297 CHEVAK Cheb Tři Sekery Krásné ČOV Kosový p. 21,7 5,9 0 15,5 321250 KSM Kraslice ČOV Svatava 432,1 172,9 230,8 638,4 320231 Město Krásno ČOV Stoka 85,4 9,7 1,2 74,4 321500 Město Rotava ČOV Rotava 320,7 35 0 227,7 321450 Obec Odrava - ČOV Odrava 5,4 3,1 0 0,2 310910 Obec Perštejn ČOV Hučivý p. 169 150 10 0 310910 Obec Perštejn ČOV Hučivý p. 10,4 10,4 0 0

320550 OÚ Mnichov - ČOV bezejmenny tok 7,9 4 0 4

310120 SčVK Hora Sv. Šebestiána ČOV bezejmenny tok 21,1 2,4 4,9 13,8

310126 SčVK Kadaň - Královský vrch ČOV Prunéřovský p. 11,3 4,2 0,8 6,3 310111 SčVK Kadaň ČOV Ohře 1189,1 544,2 107 538

310116 SčVK Kadaňská Jeseň ČOV Ohře 4,5 1,7 0,3 2,5

310100 SčVK Klášterec nad Ohří ČOV Ohře 1457,5 535,3 117,4 804,8

310106 SčVK Klášterec n.Ohří - VERNE ČOV Hradišťský p. 32,1 11,6 2,5 18 310117 SčVK Úhošťany ČOV Úhošťanský p. 6,9 2,5 0,5 3,9 310119 SčVK Výsluní ČOV Zvonící p. 8,1 4,8 0,9 2,4 320206 Vak K. Vary - K.Vary ČOV Ohře 7291,6 1898,5 1517,1 3876 320220 Vak K. Vary - Boží Dar ČOV Černá 148,6 10 24 114,6

320218 Vak K. Vary - Dlouhá Lomnice ČOV Lomnický p. 25,1 1,2 0 23,9

320204 Vak K. Vary - Hroznětín ČOV Bystřice 315 47,8 6,7 260,5

320205 Vak K. Vary - Jáchymov ČOV Jáchymovský p. 442,4 59,6 134,8 248 320207 Vak K. Vary - Kyselka ČOV Ohře 67,3 17,1 4,3 45,9

320212 Vak K. Vary - Nová Role ČOV Rolava 485,9 123,4 25,8 336,7

320208 Vak K. Vary - Nové Hamry ČOV Rolava 6 2,1 0,4 3,5 320214 Vak K. Vary - Ostrov ČOV Bystřice 1380,4 539,8 273 567,6

320209 Vak K. Vary - Perninský vrch ČOV Bílá Bystřice 126,3 40,3 6,7 79,3 320201 Vak K.Vary - Bečov ČOV Teplá 48,2 17,3 4 27

320223 Vak K.Vary - Horní Slavkov - ČOV Stoka 621,2 176,2 102,1 342,9

320227 Vak K.Vary - Jáchymov - Mariánská ČOV Rudný p. 45,1 3,1 5,1 37 320229 Vak K.Vary - Jimlíkov ČOV Černý p. 8,9 3,4 0 5,4 320210 Vak K.Vary - Merklín ČOV Bystřice 121 23,9 2,9 94,3

LBP Mlýnského p. 320200 Vak K.Vary - Stružná ČOV přes soustavu 64,2 11,1 2,4 50,8 320219 Vak K.Vary - Teplá ČOV Teplá 209,8 62,3 7,9 139,7 320215 Vak K.Vary - Velichov ČOV Ohře 147,3 12,8 0,9 133,5 320225 Vak K.Vary - Vojkovice ČOV Ohře 17,5 10,8 0,1 6,5

310890 Vak K.Vary Měděnec - kanalizace ČOV Malodolský p. 9,1 1,9 1 6,3 320700 VLNAP a.s. ČOV Rolava 125 59,2 46,1 19,7 320322 VOSS - ČOV Vintířov I Vintířovský p. 29,4 13 0 13,4

320300 VOSS - Kostelní Bříza ČOV bezejmenny tok 6 1,7 0 3,6 320305 VOSS - Krajková II ČOV Dolinský p. 10,5 1,6 0 8,9 320325 VOSS - Oloví - horní ČOV Svatava 81,9 25 0 55,9

320306 VOSS - Rovná ČOV bezejmenny tok 31,5 7 0 23,5

320301 VOSS - Sokolov-Těšovice ČOV Ohře 1841,4 822 11 803 320333 VOSS - Svatava ČOV Svatava 171,2 45 7 113,2 320317 VOSS Březová ČOV Tisová 1189,5 447,7 77,1 664,7 320341 VOSS Dasnice ČOV Habartovský p. 21,5 11 0 10,5

320326 VOSS Habartov - Úžlabí - ČOV Habartovský p. 7,3 2 0 5,3

320313 VOSS Habartov a Bukovany ČOV Habartovský p. 14,5 11,5 0 2

320313 VOSS Habartov a Bukovany ČOV Habartovský p. 279,7 157,2 0 86,7

Vypouštěné Vypouštěné množství Vypouštěné Vypouštěné množství průmyslových množství množství v roce splaškových odpadních vod srážkových vod 2016 vod roce 2016 v roce 2016 v roce 2016 ID Název Vodní tok [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] [tis. m3.rok-1] 320334 VOSS Josefov ČOV Svatava 33,4 5,5 0 27,9 320312 VOSS Krajková I ČOV Dolinský p. 48,9 12 0 32,9 320311 VOSS Kynšperk ČOV Ohře 304,2 117 0 167,2 320337 VOSS Lítov ČOV Částkovský p. 14,5 2 0 12,5 320314 VOSS Lomnice ČOV Lomnický p. 72,2 36 0 34,2 320327 VOSS Rudolec ČOV Tisová 7 4,4 0 2,6

320335 VOSS Sokolov - ČOV Vintířov II Vintířovský p. 32,7 23 0 8,7 320340 VOSS Šabina ČOV Ohře 15,1 8 0 6,1

Tab. 4.18 „Podlimitní“ odběry vody (neevidované ve vodní bilanci)

Odběry vody „Podlimitní“ odběry Podíl evidované ve vodní neevidované ve „podlimitních“ bilanci vodní bilanci povolených odběrů a Část zájmového území Skutečný Povolený skutečných objem za roční odběrů Počet Počet rok 2016 objem evidovaných (m3/rok) (m3/rok) ve vodní bilanci

Ohře po profil Citice 13 12717913 45 28842 0,2%

Svatava 4 580800 53 4206 0,7%

Teplá 5 9050814 5 9238 0,1%

Rolava 6 399208 3 532 0,1%

Ohře po profil Karlovy Vary 11 29900568 11 810 0,003%

Ohře po profil Kadaň 17 38425064 28 1437 0,004%

Černá 4 564593 2 3500 0,6%

Úšovický potok 1 587636 0 0 0%

Celkem 61 92226576 147 48565 0,1%

4.6.2 Zatápění zbytkové jámy po lomech Jiří-Družba a Poříčí

Významný požadavek na užívání vod bude ve střednědobém výhledu představovat zatápění společné zbytkové jámy po lomech Jiří-Družba a Poříčí. Začátek zatápění je plánován cca v roce 2041, od cca roku 2044 se počítá s využitím vody z řeky Ohře s odběrným místem v říčním km 200,15. Minimální zůstatkový průtok v Ohři pod odběrným místem pro zatápění lomu se předpokládá (jako v případě lomu Medard-Libík) v hodnotě 6 m3.s-1. Vzhledem k pravděpodobnému střetu se zatápěním zbytkových jam v Ústeckém kraji by byl maximální průtok do zbytkové jámy lomu Jiří-Družba 0,5 m3.s-1. Pro potřeby zatápění se nepočítá s nadlepšením průtoku z vodních nádrží Skalka a Jesenice.

Charakteristiky zbytkové jámy:

 projektovaná hladina: 394 m n.m.  provozní plocha 1322 ha  objem vody 510 mil m3  průměrné roční srážky 650 mm  průměrný roční výpar 720 mm

Charakteristiky místa odběru z Ohře

 říční km: 200,15  minimální zůstatkový průtok v místě odběru 6 m3.s-1

 maximální průtok do zbytkové jámy lomu Jiří-Družba 0,5 m3.s-1 V řešené vodohospodářské soustavě (viz výše) byl proto v místě plánovaného odběru definován kontrolní profil a pro varianty řešení ve střednědobém výhledu (ref. rok 2050) byla vyhodnocena zabezpečenost předpokládaných odběrů.

4.7 Požadavky na minimální průtoky

Při vodohospodářském řešení je rovněž posuzováno zajištění minimálních průtoků, a to:

 průtoků stanovených manipulačními řády, tj. minimálních průtoků pod vodními nádržemi a v profilech, ve kterých je průtok vodními nádržemi aktivně nadlepšován;  a minimálních zůstatkových průtoků v bilančních profilech.

Požadavky na minimální zůstatkové průtoky byly posouzeny ve dvou variantách, a to

 podle hodnot určených postupem podle (v době řešení) připravovaného nařízení vlády;  podle hodnot určených podle platného metodického pokynu MŽP.

Pro všechny výše uvedené minimální průtoky byla vyhodnocena jejich zabezpečenost. Bilanční stav byl následně v kontrolních profilech klasifikován pouze na základě zabezpečenosti minimálních průtoků stanovených manipulačními řády, a to vzhledem k ČSN 75 2405 doporučené zabezpečenosti pt = 98,5%.

MZP podle postupu v připravovaném nařízení byly odvozeny v rámci pilotního řešení podle podkladů dostupných hydrologických podkladů. Určeny jsou pro dvě období - hlavní a vedlejší sezónu (Balvín a kol. 2016).

 pro vedlejší (jarní) sezónu (únor až duben): MZP = Q330  pro hlavní sezónu (květen až leden): MZP = (1 - Q355 / Qa) . Q330 . koef

kde koef je koeficient podle kategorie daného území.

Koeficient pro výpočet MZP a kategorie území jsou uvedeny v Tab. 4.19 a na Obr. 4.8.

Tab. 4.19 Koeficient pro výpočet MZP podle kategorie území

kategorie 1 2 3 4 koef 1,1 1,2 1,05 1,07

Obr. 4.8. Rozdělení ČR do kategorií určujících výpočetní koeficient MZP.

Minimální průtoky stanovené manipulačními řády vodních nádrží, minimální zůstatkové průtoky určené podle postupu v připravovaném nařízení vlády a minimální zůstatkové průtoky podle metodického pokynu MŽP jsou uvedeny v Tab. 4.20.

Tab. 4.20 Požadavky na minimální průtoky

MZP MZP podle podle připr. NV- MZP MQ podle připr. NV- hlavní podle Typ MŘ jaro sezona MP MŽP profilu ID Název profilu Vodní tok [m3.s-1] [m3.s-1] [m3.s-1] [m3.s-1] NAD 325007 M. Lázně Úšovický p. - 0,009 0,008 - NAD 325005 Skalka Ohře 1,000 2,220 1,840 - HST 206000 Cheb Ohře - - - 0,97 NAD 325004 Jesenice Odrava 0,560 1,030 0,811 - NAD 325003 Horka Libocký p. 0,100 0,134 0,125 - HST 207200 Citice Ohře - 5,120 3,894 2,22 NAD 325006 Tatrovice Tatrovický p. 0,015 0,048 0,038 - NAD 325002 Podhora Teplá 0,027 0,053 0,049 - NAD 325000 Březová Teplá 0,220 0,469 0,443 - HST 211000 Cihelny Teplá - 0,469 0,438 0,305 HST 212000 Březová Teplá - - - 0,335 NAD 325001 Stanovice Lomnický p. 0,058 0,049 0,047 - HST 213000 Stanovice Lomnický p. - - - 0,075 HST 214000 Karlovy Vary Ohře 3,800 9,160 7,392 3,89 HST 215100 Kadaň Ohře 3,000 9,420 8,011 4,46 NAD 325008 Myslivny Černá 0,007 0,070 0,068 -

4.8 Výsledky řešení

4.8.1 Zabezpečenost požadavků na užívání a minimálních průtoku při stávající infrastruktuře

Simulované zabezpečenosti požadavků na odběry vody z vodních nádrží a minimální průtoky pod vodními nádržemi určené podle manipulačních řádů byly porovnány s hodnotami zabezpečenosti podle trvání doporučenými ČSN 75 2405. Jako rizikové se dle výsledků posouzení jeví zejména zajištění požadavků vodní nádrží Stanovice (odběry pro ÚV Březová a minimální průtoky pod nádrží) a to již v krátkodobém výhledu a dále v dlouhodobém výhledu zajištění minimálních průtoků pod vodní nádrží Březová. Naopak určité rezervy ve využití zásobního objemu vykazují vodní nádrže Horka, Podhora a Mariánské Lázně. V případě vodní nádrže Myslivny není simulováno bezporuchové zajištění požadavků (odběr a minimální průtok) v žádné z hodnocených variant, u všech variant je ale zabezpečenost poměrně vysoká (99, 45 až 99,6) a převyšuje doporučené hodnoty. Simulované zabezpečenosti podle trvání jsou uvedeny v Tab. 4.21 a Tab. 4.22. Vyhodnocení zabezpečenosti dalších požadavků na užívání určených manipulačními řády (např. rekreace a chov ryb) jsou uvedeny v Tab. 4.23. Kromě posouzení zabezpečenosti minimálních průtoků určených manipulačními řády vodních nádrží byla rovněž vyhodnocena zabezpečenost minimálních zůstatkových průtoků variantně pro (a) hodnoty určené podle připravovaného nařízení vlády a (b) pro hodnoty podle platného metodického pokynu MŽP. Výsledky jsou uvedeny v Tab. 4.24 a Tab. 4.25. Nízké zabezpečenosti jsou (zejména v případě MZP určených podle připravovaného nařízení vlády) způsobeny výraznými rozdíly mezi hodnotami minimálních průtoků stanovených manipulačními řády a minimálních zůstatkových průtoků. Pro střednědobý výhled byla rovněž vyhodnocena dostupnost vody v Ohři pro zatápění zbytkové jámy po lomech Jiří-Družba a Poříčí z Ohře. Výsledky jsou uvedeny v Tab. 4.28. Při požadovaném zachování minimálního průtoku v profilu v hodnotě 6 m3.s-1 je předpokládaný maximální odběr 0,5 m3.s-1 zajištěn se zabezpečeností 85 až 90 %.

4.8.2 Potenciální opatření a jejich efekt

Jako potenciální opatření ke snížení rizika nedostatku vody bylo vyhodnoceno možné  využití volných kapacit vodních nádrží Horka (za předpokladu propojení vodárenských systémů) a Podhora, (nadlepšování průtoků v Teplé);  využití (existujících ale v současnosti nevyužívaných) převodů vody z Teplé (jez Teplička) do vodní nádrže Stanovice a z vodního toku Skřiváň do vodní nádrže Tatrovice;  posílení odběrů vody pro ÚV Březová odběrem z Ohře v profilu jezu Tuhnice;  využití potenciálních kapacit výhledových lokalit pro akumulaci povrchových vod. Posouzení probíhalo pomocí simulace zásobní funkce (obdobně jako posouzení stávající infrastruktury). Přehled posuzovaných opatření a výsledky posouzení Jsou uvedeny v Tab. 4.27. Pro požadavky zabezpečované vodní nádrží Stanovice, tj. odběr vody pro ÚV Březová a zajištění minimálních průtoků pod nádrží jsou (pro všechny scénáře a posuzované časové úrovně) dostatečnými opatřeními:  Posílení odběrů vody pro ÚV Březová odběrem z Ohře v profilu jezu Tuhnice.  Využití volných kapacit vodní nádrže Horka (za předpokladu propojení vodárenských systémů)

 Využití převodu z Teplé p profilu jezu Teplička a současně volné kapacity vodní nádrže Podhora k nadlepšování průtoku v Teplé (s případným dalším posílením výhledovými lokalitami pro akumulaci povrchových vod Poutnov nebo Mnichov).

Pro zajištění minimálních průtoků pod vodní nádrží Březová jsou (pro všechny scénáře a posuzované časové úrovně) dostatečnými opatřeními:  Posílení odběrů vody pro ÚV Březová odběrem z Ohře v profilu jezu Tuhnice.  Využití volných kapacit vodní nádrže Horka (za předpokladu propojení vodárenských systémů)  Využití volné kapacity vodní nádrže Podhora k nadlepšování průtoku v Teplé (s případným dalším posílením výhledovými lokalitami pro akumulaci povrchových vod Poutnov nebo Mnichov). Výše uvedená opatření jsou dostatečná samostatně, lze je i vzájemně kombinovat. Využití volné kapacity VN Horka může být v budoucnu limitováno uvažovaným zajištěním (části) potřeb v povodí Svatavy z této vodní nádrže. Studie (Trnka 2016) předpokládá průměrnou denní potřebu vody pro obce výhledově připojené k ÚV Horka 2631,5 m3.den-1 (cca 960 tis. m3.rok-1). Vzhledem k vyhodnocené rezervě ve VN Horka a předpokládaným potřebám povodí Svatavy zůstává volná kapacita pro řešení deficitu ve VN Stanovice.

Tab. 4.21 Zabezpečenost požadavků na odběry vody (doporučená a simulovaná zabezpečenost podle trvání)

2016 2030 2030 2050 2050 2090 2090 Doporuč. zabezpeč. Odběr Vodní nádrž (ČSN) - CLM ALA CLM ALA CLM ALA CHEVAK Mariánské Lázně Mariánské Lázně 97,5 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9

Vak Myslivny Myslivny 98,5 99,75 99,6 99,6 99,6 99,6 99,6 99,6

Vak Stanovice – Teplá Stanovice 99,5 99,9 99,3 99,9 98,26 98,86 96,33 89,78 VS Horka Horka 99,5 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9

SU Tatrovice Tatrovice - 94,0 97,1 94,39 97,1 93,8 95,88 93,5 Vysvětlivky: Scénář: ALA = ALA_ARP (rScen1), CLM = CLM_Q0 (rScen2)

Tab. 4.22 Zabezpečenost požadavků na minimální průtoky podle manipulačních řádů (simulovaná zabezpečenost podle trvání)

2016 2030 2030 2050 2050 2090 2090 Typ MQ profilu Název Vodní tok [m3.s-1] - CLM ALA CLM ALA CLM ALA NAD Podhora Teplá 0,027 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 NAD Stanovice Lomnický p. 0,058 99,9 99,15 99,75 98,26 98,71 96,03 89,49 NAD Březová Teplá 0,22 99,75 98,56 99,3 98,6 99,15 96,33 96,77 NAD Skalka Ohře 1 99,39 99,9 99,6 99,9 99,75 99,9 99,74 NAD Jesenice Odrava 0,56 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 NAD Horka Libocký p. 0,1 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 NAD Tatrovice Tatrovický p. 0,015 92,31 96,48 93,06 96,33 93,35 95 92,91 NAD Myslivny Černá 0,007 99,6 99,6 99,6 99,6 99,45 99,6 99,6 HST Karlovy Vary Ohře 3,8 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 HST Kadaň Okře 3 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 Vysvětlivky: Typ profilu: NAD = vodní nádrž, OPR = odběr do převodu vody, POV = odběr vody, LAPV = výhledová lokalita pro akumulaci povrchových vod, HST = vodoměrná stanice Scénář: ALA = ALA_ARP (rScen1), CLM = CLM_Q0 (rScen2)

Tab. 4.23 Zabezpečenost dalších požadavků stanovených manipulačními řádů (simulovaná zabezpečenost podle trvání)

2016 2030 2030 2050 2050 2090 2090 Vodní nádrž Požadavek - CLM ALA CLM ALA CLM ALA Skalka rekreace (kóta) 99,4 97,6 98 97,3 98,7 92,3 95,1 Jesenice rekreace (kóta) 83,1 83,1 83,1 83,1 83,1 83,1 83,1 Jesenice ryby (kóta) 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 Stanovice ledové jevy (objem) 99,6 99 99 99 99 95,4 87,7 Vysvětlivky: Scénář: ALA = ALA_ARP (rScen1), CLM = CLM_Q0 (rScen2)

Tab. 4.24 Zabezpečenost minimálních zůstatkových průtoků určených podle připravovaného nařízení vlády (simulovaná zabezpečenost podle trvání)

MZP podle připravovaného NV 2016 2030 2030 2050 2050 2090 2090 Hlavní Jaro sezona Profil Vodní tok [m3.s-1] [m3.s-1] - CLM ALA CLM ALA CLM ALA Mariánské Lázně Úšovický p. 0,009 0,008 56,3 49,6 36,5 48,1 40,7 49,2 33,7 Podhora Teplá 0,053 0,049 98,4 96,3 96,7 95,7 95,4 94,2 89,5 Stanovice Lomnický p. 0,049 0,047 99,9 99,3 99,9 98,3 98,7 96 89,5 Březová Teplá 0,469 0,443 92,0 80,6 71,3 77 81,8 73,4 71,9 Skalka Ohře 2,220 1,840 90,1 82,1 81,6 77,1 78,9 72,1 74,2 Jesenice Odrava 1,030 0,811 95,6 93,1 91,7 93,1 93,4 92,3 90,5 Horka Libocký p. 0,134 0,125 82,3 74,6 67,6 72,2 66,7 69,1 63,8 Citice Ohře 5,120 3,894 98,4 96,8 94,1 95,9 95 95,6 93,4 Tatrovice Tatrovický p. 0,048 0,038 11,1 21,8 11,3 22,3 10,6 22 11,7 Myslivny Černá 0,070 0,068 87,0 77,7 82,6 73 76,4 67 71,8 Karlovy Vary Ohře 9,160 7,392 97,4 96 89,3 94,4 92,2 92,2 89,5 Kadaň Ohře 9,420 8,011 99,3 98,6 89,6 97,1 95,1 96,5 93,7 Cihelny Teplá 0,469 0,438 87,0 81 71,6 77,7 81,9 74,6 72,7 Vysvětlivky: Scénář: ALA = ALA_ARP (rScen1), CLM = CLM_Q0 (rScen2)

Tab. 4.25 Zabezpečenost minimálních zůstatkových průtoků určených podle metodického pokynu MŽP (simulovaná zabezpečenost podle trvání) MZP podle 2016 2030 2030 2050 2050 2090 2090 MP Profil Vodní tok [m3.s-1] - CLM ALA CLM ALA CLM ALA Cheb Ohře 0,97 99,6 99,9 99,6 99,9 99,7 99,9 99,9 Stanovice Lomnický p. 0,075 34,6 23,9 27,3 19,1 19,7 18,7 14,2 Březová Teplá 0,335 95,6 88,3 89,6 84,9 88,6 80,7 78,2 Karlovy Vary Ohře 3,89 99,9 99,9 99,9 99,9 99,7 99,9 99,3 Kadaň Ohře 4,46 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 99,5 Citice Ohře 2,22 99,9 99,9 99,9 99,7 99,9 99,9 99,7 Cihelny Teplá 0,305 92,6 90,4 92,5 87,7 91,1 84,7 80,7

Tab. 4.26 Stupeň ovlivnění přirozeného režimu průtoků v současných hydrologických podmínkách

2016 2030 2030 2050 2050 2090 2090 Profil Vodní tok - CLM ALA CLM ALA CLM ALA Citice Ohře 3 3 3 3 3 3 3 Cihelny Teplá 3 3 3 3 3 3 3 Karlovy Vary Ohře 3 3 3 3 3 3 3 Kadaň Ohře 2 3 3 3 3 3 3 Březová Teplá 3 3 3 3 3 3 3 Stanovice Lomnický p. 5 5 5 5 5 5 5 Podhora Teplá 5 5 5 5 5 5 5 Horka Libocký p. 3 3 3 3 3 3 3 Jesenice Odrava 3 4 4 4 4 4 4 Skalka Ohře 2 3 3 3 3 4 3 Tatrovice Tatrovický p. 5 5 5 5 5 5 5 M. Lázně Úšovický p. 5 5 5 5 5 5 5 Myslivny Černá 2 2 3 3 3 3 3 Vysvětlivky: Scénář: ALA = ALA_ARP (rScen1), CLM = CLM_Q0 (rScen2) Stupeň ovlivnění: 1 přírodě blízký; 2 = slabě modifikovaný; 3 = středně modifikovaný; 4 = značně modifikovaný; 5 = silně modifikovaný

Tab. 4.27 Posuzovaná opatření ke zmírnění rizika nedostatku vody

Problémová lokalita Popis opatření Výsledek posouzení

Odběr pro ÚV Březová z profilu jezu Tuhnice na Ohři (nový Dostačující pro všechny varianty a bez újmy na zdroj) zajištění minimálních průtoků podle manipulačních řádů v profilech Karlovy Vary a Kadaň.

Stanovice Využití volné kapacity nádrže Horka (za předpokladu Dostačující pro bezporuchové zajištění odběru pro propojení vodovodních systémů). ÚV Březová. Pro nejméně příznivý scénář v dlouhodobém výhledu je pro zabezpečenost podle trvání 99,5 % rezerva ve VN Horka 5981 tis. m3.rok-1 a deficit ve VN Stanovice 3077 tis. m3.rok-1.

Využití stávajícího převodu vody z profilu Teplička na Teplé Nedostačující. Neumožňuje zabezpečit požadavky do vodní nádrže Stanovice. na obě vodní nádrže.

Převod vody Teplička-Stanovice s nadlepšováním průtoků Dostačující pro všechny varianty. Umožňuje v Teplé z vodní nádrže Podhora. bezporuchové zajištění jak odběru pro ÚV Březová z VN Stanovice, tak minimálních odtoků podle manipulačních řádů z obou vodních nádrží. Povodí Teplé (vodní nádrže Březová-Stanovice) Převod vody Teplička-Stanovice s nadlepšováním průtoků Dostačující (s volnou kapacitou lokality Poutnov). v Teplé z vodní nádrže Podhora a zvýšení akumulačního potenciálu povodí v lokalitě Poutnov (nadlepšování průtoků).

Převod vody Teplička-Stanovice s nadlepšováním průtoků Dostačující (s volnou kapacitou lokality Mnichov). v Teplé z vodní nádrže Podhora a zvýšení akumulačního potenciálu povodí v lokalitě Mnichov (nadlepšování průtoků).

Využití stávajícího převodu vody z vodního toku Skřiváň do Umožňuje zvýšení zabezpečenosti posuzovaných Tatrovice vodní nádrže Tatrovice. odběrů a minimálních průtoků pod vodní nádrží (ale nikoli bez poruchy).

Zvětšení akumulačního potenciálu povodí vodními Viz potenciálu nadlepšení průtoku výhledovými Přítoky Ohře nádržemi v lokalitách Chaloupky na Rolavě, Rájec na nádržemi. Stříbrném potoce a Skřiváň na Skřiváni.

Tab. 4.28 Disponibilní množství vody v profilu odběru vody pro zatápění zbytkové jámy po lomech Jiří-Družba a Poříčí z Ohře: průtok v odběrném profilu ve střednědobém výhledu k roku 2050

Scénář CLM ALA Pravděpodobnost Průtok Průtok překročení „p“ [m3.s-1] [m3.s-1] 0,90 6,529 5,914 0,85 7,459 6,935 0,80 8,447 7,911 0,75 9,474 8,986 0,70 10,507 9,766 0,65 11,707 11,002 0,60 12,933 12,511

Tab. 4.29 Potenciál nadlepšení průtoku u výhledových lokalit pro akumulaci povrchových vod při zabezpečenosti podle trvání 99,5 a 95 %

Předpokládaný Min. Max. Min. Max. objem nadlepšení nadlepšení nadlepšení nadlepšení Lokalita zásobního průtoku průtoku průtoku průtoku prostoru při pt=99,5 při pt=99,5 při pt=95 při pt=95 [mil. m3] [m3.s-1] [m3.s-1] [m3.s-1] [m3.s-1]

Dvorečky 30,5 0,37 0,46 0,41 0,51 Chaloupky 35,9 0,28 0,34 0,29 0,36 Skřiváň 5,26 0,20 0,22 0,32 0,35 Rájec 8,55 0,11 0,13 0,14 0,17 Poutnov 27,1 0,37 0,49 0,44 0,58 Mnichov 26,51 0,43 0,52 0,47 0,58

5 Monitoring vodních stavů

Pro hodnocení vlivu užívání na průtokový režim v lokalitách potýkajících se s dlouhodobými problémy se zabezpečením minimálních průtoků bylo přistoupeno k zahuštění monitorovací bilanční sítě na vybraných tocích. Z tohoto důvodu byla vybrána povodí levostranných přítoků řeky Ohře, a sice přítoky Svatavy Rotava a Stříbrný potok, dále přítok Rolavy Černý potok. Pro vypořádání se s problémovým určením minimálních zůstatkových průtoků na toku Eliášův potok (přítok Bystřice, SZ od města Ostrov) z důvodu povrchových odběrů pro podnik Elektroporcelán Louny – provozovna Merklín byla instalována stanice na tomto potoce právě nad vtokem do zmíněného podniku. Jako poslední byla instalována vodoměrná stanice na řece Teplá v obci Poutnov. Ta by měla zpřesnit průtokové údaje o vodním toku v místě, kde se podle Generelu LAPV počítá s možností výstavby vodní nádrže. Průtoková data budou využita pro zpřesnění výpočtů modelování vodohospodářské bilance potřeb a zdrojů vody. Instalované vodoměrné stanice spolu s odpovídajícími povodími jsou znázorněny v přehledové mapě na Chyba! Nenalezen zdroj odkazů..1.

Obr. 5.1 Lokalizace vodoměrných stanic VÚV

Vodní tok: Eliášův potok

Profil: Merklín

Vodní tok nad stanicí má vyšší podélný sklon, voda zde teče rychlým bystřinným prouděním. V úrovni stanice je hladina stabilizovaná prohloubením dna, které tvoří jakousi malou tůň, stanice je instalovaná v nejhlubším místě. Za stanicí cca 10m vtéká Eliášův potok do areálu podniku Elektroporcelán Louny – provozovna Merklín.

Měřící zařízení je umístěno na pravém břehu v betonovém profilu mostku u fotbalového hřiště.

Vodoměrné zařízení je tvořeno ocelovým profilem obdélníkového průřezu o rozměrech 60x120x1000 mm, který je ve své dolní části perforován. Uvnitř profilu je na ocelové vzpěře zavěšena tlaková sonda pro snímání úrovně hladiny. Profil je svrchu uzavřen ocelovým víkem a zpředu je opatřen plastovým vodočtem. Připevnění k pravému břehu je zajištěno vruty k betonovému profilu mostku. Ve stanici je ve vrchní části umístěn barologer.

Fotografie vodoměrné stanice a mapa povodí k vodoměrné stanici jsou znázorněny na Obr. 5.2 a Obr. 5.3.

Graf pozorovaných průtoků je uveden na Obr. 5.4 spolu s měsíčními průměrnými hodnotami v Tab. 5.1.

Obr. 5.2 Vodoměrná stanice VÚV Merklín – Eliášův potok

Obr. 5.3 Povodí Eliášova potoka k vodoměrné stanici VÚV

2 1,8 1,6

1,4

] 1

- 1,2 .s 3 1 [m 0,8 0,6

Průtok Průtok 0,4 0,2 0

Datum

Obr. 5.4 Pozorovaný průtok ve stanici Merklín – Eliášův potok

Tab. 5.1 Průměrné měsíční průtoky ze stanice Merklín – Eliášův potok

měsíc průtok [m3.s-1] květen 16 0.035 červen 16 0.053 červenec 16 0.034 srpen 16 0.023 září 16 0.027 říjen 16 0.065 listopad 16 0.076 prosinec 16 0.090 leden 17 0.081 únor 17 0.189 březen 17 0.587 duben 17 0.196 květen 17 0.039 červen 17 0.024 červenec 17 0.017 srpen 17 0.022 září 17 0.042 říjen 17 0.155 listopad 17 0.332 prosinec 17 0.189 leden 18 0.478 únor 18 0.255 březen 18 0.092 duben 18 0.211 květen 18 0.062 červen 18 0.078 červenec 18 0.031 srpen 18 0.008

Vodní tok: Rotava

Profil: nad soutokem se Svatavou

Vodní tok nad stanicí má vyšší podélný sklon, dno je v místě stanice stabilizováno kameny. Nad stanicí je cca 30 m rovný úsek, pod stanicí za mostem voda padá cca 2 metry z vybudovaného stupně ve dně, níže vtéká do Svatavy.

Měřící zařízení je umístěno na levém břehu v betonovém profilu mostu silnice 210 (Jindřichovice - Kraslice). Spodní část s tlakovou sondou je umístěna v zahloubeném místě profilu.

Vodoměrné zařízení je tvořeno ocelovým profilem obdélníkového průřezu o rozměrech 60x120x600 mm, který je ve své dolní části perforován. Uvnitř profilu je na ocelové vzpěře zavěšena tlaková sonda pro snímání úrovně hladiny. Dále na opěrné zdi mostu je umístěn vodočet a nad ním v plechové skříni zařízení umožňující online přenos změřených dat. Nad skříňkou je umístěn solární panel zajišťující zásobování stanice elektrickým proudem. Stanice je osazena zařízením umožňující online přenos dat z důvodu možného dalšího využití stanice podnikem Povodí Ohře.

Fotografie vodoměrné stanice a mapa povodí k vodoměrné stanici jsou znázorněny na Obr. 5.5 a Obr. 5.6.

Graf pozorovaných průtoků je uveden na Obr. 5.7.

Obr. 5.5 Vodoměrná stanice VÚV Rotava

Obr. 5.6 Povodí Rotavy k vodoměrné stanici VÚV

LG Rotava - Rotava 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00

denní průtok

Obr. 5.7 Pozorovaný průtok ve stanici Rotava [m3/s]

Vodní tok: Stříbrný potok

Profil: Kraslice

Vodní tok má vyšší podélný sklon, na toku se objevuje několik zahloubení, které zpomalují proudění. V úrovni stanice je hladina stabilizovaná prohloubením dna, které tvoří jakousi tůň, stanice je instalovaná v nejhlubším místě.

Měřící zařízení je umístěno na levém břehu na kameni (cca 1 m průměr).

Vodoměrné zařízení je tvořeno ocelovým profilem obdélníkového průřezu o rozměrech 60x120x1000 mm, který je ve své dolní části perforován. Uvnitř profilu je na ocelové vzpěře zavěšena tlaková sonda pro snímání úrovně hladiny. Profil je svrchu uzavřen ocelovým víkem a zpředu je opatřen plastovým vodočtem. Připevnění k pravému břehu je zajištěno pomocí ocelových vzpěr, které jsou přivrtané k velkému kameni (cca 1 m průměr). Barologer je umístěn na stromu vedle stanice, aby nedošlo k jeho zatopení v případě povodňových stavů.

Fotografie vodoměrné stanice a mapa povodí k vodoměrné stanici jsou znázorněny na Obr. 5.8 a Obr. 5.9.

Graf pozorovaných průtoků je uveden na Obr. 5.10 spolu s měsíčními průměrnými hodnotami v Tab. 5.2.

Obr. 5.8 Vodoměrná stanice VÚV Kraslice – Stříbrný potok

Obr. 5.9 Povodí Stříbrného potoka k vodoměrné stanici VÚV

10 9

] 1

- 7 .s 3 6

[m 5 4

3 Průtok Průtok 2 1 0

Datum

Obr. 5.10 Pozorovaný průtok ve stanici Kraslice – Stříbrný potok

Tab. 5.2 Průměrné měsíční průtoky ze stanice Kraslice – Stříbrný potok

měsíc průtok [m3.s-1] květen 16 0.15 červen 16 0.15 červenec 16 0.15 srpen 16 0.24 září 16 0.14 říjen 16 0.40 listopad 16 0.67 prosinec 16 0.66 leden 17 0.43 únor 17 1.42 březen 17 2.52 duben 17 0.43 květen 17 0.17 červen 17 0.13 červenec 17 0.23 srpen 17 0.29 září 17 0.19 říjen 17 0.94 listopad 17 1.82 prosinec 17 1.10 leden 18 2.15 únor 18 0.61 březen 18 0.36 duben 18 0.57 květen 18 0.13 červen 18 0.13 červenec 18 0.08 srpen 18 0.05 Vodní tok: Černá voda

Profil: nad soutokem s Rolavou

Vodní tok nad stanicí má vyšší podélný sklon, voda zde teče rychlým bystřinným prouděním, nad stanicí je několik tůní vyrovnávajících vyšší sklon dna. V úrovni stanice je hladina ustálená v rovném úseku. Za stanicí cca 50 m vtéká Černá Voda do Rolavy.

Měřící zařízení je umístěno na pravém břehu v opěrné zdi nad mostkem vedoucím na záchytné parkoviště.

Vodoměrné zařízení je tvořeno ocelovým profilem obdélníkového průřezu o rozměrech 60x120x1800 mm, který je ve své dolní části perforován. Uvnitř profilu je na ocelové vzpěře zavěšena tlaková sonda pro snímání úrovně hladiny. Profil je svrchu uzavřen ocelovým víkem a zpředu je opatřen plastovým vodočtem. Připevnění k pravému břehu je zajištěno vruty ke kamenné opěrné zdi nad profilem mostku. Ve stanici je ve vrchní části umístěn barologer.

Fotografie vodoměrné stanice a mapa povodí k vodoměrné stanici jsou znázorněny na Obr. 5.11 a Obr. 5.12.

Graf pozorovaných průtoků je uveden na Obr. 5.13 spolu s měsíčními průměrnými hodnotami v Tab. 5.3.

Obr. 5.11 Vodoměrná stanice VÚV Černá voda

Obr. 5.12 Povodí Černé vody k vodoměrné stanici VÚV

4,5 4

3,5

] 1

- 3 .s

3 2,5 [m 2

1,5 Průtok Průtok 1 0,5 0

Datum

Obr. 5.13 Pozorovaný průtok ve stanici Nové Hamry – Černá voda.

Tab. 5.3 Průměrné měsíční průtoky ze stanice Nové Hamry – Černá voda

měsíc průtok [m3.s-1] květen 16 0.192 červen 16 0.200 červenec 16 0.146 srpen 16 0.147 září 16 0.169 říjen 16 0.334 listopad 16 0.375 prosinec 16 0.480 leden 17 0.428 únor 17 0.528 březen 17 1.020 duben 17 0.448 květen 17 0.196 červen 17 0.136 červenec 17 0.163 srpen 17 0.166 září 17 0.222 říjen 17 0.505 listopad 17 0.809 prosinec 17 0.561 leden 18 0.902 únor 18 0.821 březen 18 0.475 duben 18 0.564 květen 18 0.207 červen 18 0.148 červenec 18 0.085

Vodní tok: Teplá

Profil: Poutnov

Vodní tok nad i pod stanicí má nižší podélný sklon, vodní tok zde meandruje a dosahuje nižších rychlostí proudění. Pod stanicí vtéká pod most s upraveným pravým břehem a většími kameny stabilizovaným dnem.

Měřící zařízení je umístěno na pravém břehu nad profilem mostu v obci Poutnov (silnice 210).

Vodoměrné zařízení je tvořeno ocelovým profilem obdélníkového průřezu o rozměrech 60x120x1000 mm, který je ve své dolní části perforován. Uvnitř profilu je na ocelové vzpěře zavěšena tlaková sonda pro snímání úrovně hladiny. Profil je svrchu uzavřen ocelovým víkem a zpředu je opatřen plastovým vodočtem. Připevnění k pravému břehu je zajištěno pomocí ocelových vzpěr, které jsou připevněné k břehu pomocí zatlučených roxorů. Ve stanici je ve vrchní části umístěn barologer.

Fotografie vodoměrné stanice a mapa povodí k vodoměrné stanici jsou znázorněny na Obr. 5.14 a Obr. 5.15.

Graf pozorovaných průtoků je uveden na Obr. 5.16 spolu s měsíčními průměrnými hodnotami v

Tab. 5.4.

Obr. 5.14 Vodoměrná stanice Poutnov - Teplá

Obr. 5.15 Povodí Teplé k vodoměrné stanici VÚV

2,5

]

1 -

.s 1,5

3 [m

1 Průtok Průtok

0,5

Datum

9.9.2016 8.9.2017 7.9.2018

23.2.2018 15.6.2018 5.10.2018 20.5.2016 17.6.2016 15.7.2016 12.8.2016 7.10.2016 4.11.2016 2.12.2016 27.1.2017 24.2.2017 24.3.2017 21.4.2017 19.5.2017 16.6.2017 14.7.2017 11.8.2017 6.10.2017 3.11.2017 1.12.2017 26.1.2018 23.3.2018 20.4.2018 18.5.2018 13.7.2018 10.8.2018 2.11.2018

30.12.2016 29.12.2017 Datum

Obr. 5.16 Pozorovaný průtok ve stanici Poutnov – Teplá

Tab. 5.4 Průměrné měsíční průtoky ze stanice Poutnov - Teplá

měsíc průtok [m3.s-1] duben 16 0.308 květen 16 0.217 červen 16 0.268 červenec 16 0.180 srpen 16 0.267 září 16 0.377 říjen 16 0.279 listopad 16 0.343 prosinec 16 0.314 leden 17 0.472 únor 17 0.522 březen 17 0.556 duben 17 0.301 květen 17 0.255 červen 17 0.103 červenec 17 0.080 srpen 17 0.060 září 17 0.112 říjen 17 0.271 listopad 17 0.507 prosinec 17 0.561 leden 18 0.934 únor 18 0.528 březen 18 0.468 duben 18 0.329 květen 18 0.133 červen 18 0.092 červenec 18 0.061 srpen 18 0.062 září 18 0.080 říjen 18 0.181

6 Určení minimálního zůstatkového průtoku pro profil Merklín – Eliášův potok

Jednou z prioritních oblastí projektu byla v jeho návrhu potřeba určení minimálního zůstatkového průtoku na profilu Merklín – Eliášův potok. Profil byl vybudován těsně nad vtokem do areálu podniku elektroporcelán Louny – závod Merklín.

Pro potřeby určení minimálního zůstatkového průtoku byla k dispozici denní průtoková řada za pozorované období 5. 4. 2016 až 26. 9. 2018. Jelikož se jedná o krátké pozorované období pro určování M-denních charakteristik, bylo postupováno analogicky s přihlédnutím k okolním vodoměrným stanicím. Zejména bylo vycházeno z hodnot pro stanici Leopoldovy Hamry – Libocký potok (DBČ 206900).

Nejprve byl spočítán průměrný denní průtok za pozorované období pro profil Merklín (Qa=0,12 m3/s) a profil Leopoldovy Hamry (Qb= 0,765 m3/s). Poté byl spočítán podíl Qa/Qb=0,157. Tímto koeficientem byly přenásobeny hodnoty M-denních charakteristik profilu Leopoldovy Hamry a tím došlo k odvození M-denních průtoků pro profil Merklín – Eliášův potok. Minimální zůstatkový průtok lze vyjádřit jako Q330 (25 l/s).

Na základě pozorovaných průtokových dat a analogií s vodoměrnou stanicí Leopoldovy Hamry – Libocký potok byly odvozeny následující M-denní charakteristiky.

Tab. 6.1 M-denní průtoky pro profil Merklín – Eliášův potok [m3/s]

M-denní 240 270 300 330 355 364 Eliášův potok 0.06 0.048 0.037 0.025 0.015 0.007

100

7 Doplnění státní bilanční sítě

Vzhledem k modelování detailní vodohospodářské bilance na území Karlovarského kraje v rámci projektu vznikla potřeba možnosti doplnění státní bilanční sítě. Na Obr. 7.1 jsou uvedeny profily státní bilanční sítě. Profily používané k vyčíslení státní vodní bilance na povodí Ohře jsou na území Karlovarského kraje tří, a sice Cheb (Ohře), Karlovy Vary (Ohře) a Březová (Teplá) plus vložený profil Svatava (Svatava). Státní podnik Povodí Vltavy používá k vyčíslení bilance navíc profil Žlutice (Střela). Pro možnost přesnějšího stanovení vodní bilance na území Karlovarského by prospělo zhuštění vodoměrné sítě o 2 navrhované profily (jedná se o doporučení).

Návrh na doplnění státní bilanční sítě:

- Teplá nad Pramenským potokem - Ohře nad profilem jez Tuhnice

Zpřesnění monitoringu na řece Teplé nad soutokem s Pramenským potokem by pomohlo zejména z hlediska dlouhodobě napjaté vodohospodářské bilance v povodí řeky Teplé. Také vzhledem k uvažování možnosti vybudování vodní nádrže Mnichov (Pramenský potok), případně Poutnov (Teplá nad soutokem s Pramenským potokem). Zpřesnění monitoringu na řece Ohře nad soutokem s potoky Chodovský potok a Rolava by prospělo zejména z důvodu uvažování možnosti převodů vody z koryta řeky Ohře v profilu jezu Tuhnice do profilu Teplička na Teplé (posílení zabezpečenosti vodní nádrže Březová), jež je uvažováno ve studii.

Obr. 7.1 Profily vodoměrných stanic

101

8 Shrnutí

Pilotní řešení zájmových území v Karlovarském kraji umožnilo ověřit hlavní výsledky projektu: metodiku a software. V rámci řešení projektu byla vytvořena a ověřena metodika pro návrh opatření vedoucích k zabezpečení požadavků na užívání se zaměřením na maximální využití existující infrastruktury a optimalizaci její funkce a kooperace jednotlivých částí vodohospodářských soustav v období nedostatku vody. Navrhovaná řešení byla v pilotních oblastech prověřena pomocí modelování hydrologické a vodohospodářské bilance. Na základě scénářů klimatické změny byly modelovány změny v hydrologické bilanci pro pozorované období a zároveň bylo přihlédnuto k modelovaným změnám ve výhledových časových horizontech. Data z hydrologického modelování sloužila jako podklad pro modelování možností vodohospodářské soustavy za pomoci simulačního modelování pro současné a výhledové časové horizonty. Jako nástroj pro aplikování metodiky byl vytvořen software pro modelování vodohospodářské bilance na povodí.

Pomocí metod hydrologické bilance, simulačního modelování a vodohospodářské bilance byla posouzena dostupnost vodních zdrojů v problémových oblastech, identifikováno riziko nedostatku vody (vodní nádrže Stanovice a Březová) a posouzena vybraná opatření. Řešení zohlednilo možné dopady klimatické změny v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém výhledu.

Jako rizikové se dle výsledků posouzení jeví zejména zajištění požadavků vodní nádrží Stanovice (odběry pro ÚV Březová a minimální průtoky pod nádrží) a to již v krátkodobém výhledu. Když pomineme dostatečnou zabezpečenost odběru pro současný stav, potom se zabezpečenost odběru pro ÚV Březová pohybuje od 99,3 v krátkodobém výhledu (pro klimatický scénář CLM) až po 89,73 v dlouhodobém výhledu (pro klimatický scénář ALA). Zabezpečenost minimálního průtoku pod nádrží Stanovice nabývá hodnot od 99,15 v krátkodobém výhledu (pro klimatický scénář CLM) až po 89,49 v dlouhodobém výhledu (pro klimatický scénář ALA). V dlouhodobém výhledu se jeví jako problematické zajištění minimálních průtoků pod vodní nádrží Březová. Zabezpečenost minimálního průtoku v dlouhodobém výhledu je 96,33 (pro klimatický scénář CLM) a 96,77 (pro klimatický scénář ALA). Naopak určité rezervy ve využití zásobního objemu vykazují vodní nádrže Horka, Podhora a Mariánské Lázně. Pro všechny varianty řešení byly posuzovány opatření ke zmírnění rizika nedostatku vody. Nedostatek vody pro odběr ÚV Březová může být řešen pomocí převodu vody z profilu jezu Tuhnice na Ohři (nový zdroj). Toto opatření je dostačující pro všechny varianty a bez újmy na zajištění minimálních průtoků podle manipulačních řádů v profilech Karlovy Vary a Kadaň.

Pro bezporuchové zajištění odběru pro ÚV Březová lze využít volné kapacity nádrže Horka (za předpokladu propojení vodovodních systémů). Pro nejméně příznivý scénář v dlouhodobém výhledu je pro zabezpečenost podle trvání 99,5 % rezerva ve VN Horka 5981 tis. m3.rok-1 a deficit ve VN Stanovice 3077 tis. m3.rok-1. Pro současné zajištění odběru pro ÚV Březová a zároveň minimálních průtoků pod nádržemi Březová i Stanovice lze využít několika zdrojů: stávající převod vody z profilu Teplička na Teplé do vodní nádrže Stanovice, nadlepšování průtoků v Teplé z vodní nádrže Podhora, akumulační potenciál povodí v lokalitě Mnichov a akumulační potenciál povodí v lokalitě Poutnov.

102

Samostatné použití převodu vody Teplička-Stanovice se jeví jako nedostačující, jelikož neumožňuje zabezpečit požadavky na obě vodní nádrže. Dostačující pro všechny varianty jsou potom kombinace převodu vody Teplička- Stanovice s ostatními opatřeními.

Jako obecný dokument platný pro celé území ČR byla na základě pilotní studie pro Karlovarský kraj vytvořena metodika certifikovaná Ministerstvem zemědělství ČR „Metodika pro navrhování adaptačních opatření k eliminaci dopadů nedostatku vody“. Cílem dokumentu je poskytnout ucelený metodický postup pro navrhování adaptačních opatření potřebných při řešení problémů s nedostatkem vodních zdrojů na zájmovém území. Má sloužit zejména pro zaměstnance státních podniků Povodí, také pro krajské vodoprávní úřady. Její součástí je tato zpráva pro představu konkrétního řešení navržených obecně popsaných postupů.

Dalším výstupem projektu je software, jenž slouží k technickému usnadnění aplikace zmíněné metodiky. Program je zaměřen na vyhodnocení míry a charakteru rizika nedostatku vody v deficitních oblastech, či naopak rezerv ve využití vodních zdrojů v oblastech bilančně aktivních. Využití není omezeno konkrétním povodím či vodohospodářskou soustavou. Je primárně určeno státním podnikům Povodí, případně vodoprávním úřadům na úrovni kraje.

Zmíněná metodika a software, spolu s obecnými informacemi o projektu, případně dalšími výstupy jsou volně dostupné z internetových stránek http://heis.vuv.cz/projekty/vodnizdrojekv, případně jsou k dispozici u hlavního řešitele projektu ([email protected]).

103

9 Literatura

Balvín, P., Vizina, A., Nesládková, M. Stanovení minimálních zůstatkových průtoků v České republice. In Ing. Václav David Ph.D., Ing. Tereza Davidová Ph.D. Rybníky 2016. ČZU Praha, 23. 6. 2016. ČVUT Praha: Česká společnost krajinných inženýrů, 2016, s. 128- 138. ISBN 978-80-01-05978-4.

ČSN 75 2405 Vodohospodářská řešení vodních nádrží.

ČSN EN 15 843 Jakost vod – Návod pro určení stupně hydromorfologie

Euro-Cordex, Coordinated Downscaling Experiment – European Domain, http://www.euro- cordex.net/060374/index.php.en, 10. 1. 2018.

Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Praha, září 2011.

Hanel, M., Beran, A. a Kašpárek, L. (2015b) Scénáře změny klimatu. Technická zpráva. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.

Hanel, M. et al. (2014) Podpora dlouhodobého plánování a návrhů adaptačních opatření v oblasti vodního hospodářství v kontextu změn klimatu. Technická zpráva, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i

Hanel, M. a Vizina, A. (2010) Hydrologické modelování dopadů změn klimatu v denním kroku: korekce systematických chyb a přírůstková metoda. Vodohospodářské technicko- ekonomické informace, 52, mimoř. č. II, s. 17–21, ISSN 0322-8916, příloha Vodního hospodářství č. 11/2010.

Horáček, S., Rakovec, O., Kašpárek, L., Vizina, A. (2009) Vývoj modelu hydrologické bilance – BILAN, VTEI, 51, mimoř. č. I, příloha Vodního hospodářství č. 11/2009

Hrazdíra P. (1995): „Hydrogeologická mapa ČR. List 11-41 Mariánské Lázně. Měřítko 1 : 50 000.“ – Česká geologická služba, 1.vydání.

Kolářová M. (1987): „Základní hydrogeologická mapa ČSSR, 1 : 200 000, List 01 Vejprty, 11 Karlovy Vary“ – Ústřední ústav geologický, 1. vydání.

Kolářová M., Hrkal Z. (1986): „Vysvětlivky k základní hydrogeologické mapě ČSSR 1:200000, list 11 Karlovy Vary, list 01 Vejprty.“ – Ústřední ústav geologický, Praha, 140 stran.

Kolářová M., Myslil V. (1979): „Minerální vody Západočeského kraje“ – Ústřední ústav geologický, Praha, 286 stran.

Krásný J. et al. (1982): „Odtok podzemní vody na území Československa“. - Český hydrometeorologický ústav, 50 stran.

Mísař Z., Dudek A., Havlena V., Weiss J.: „Geologie ČSSR I Český masív.“ - Státní pedagogické nakladatelství v Praze, 1983, 333 strany, 1. vydání.

Olmer M. et al. (2006): „Hydrogeologická rajonizace České republiky.“ – Sborník geologických věd 23, vydala Česká geologická služba Praha, 32 stran, 1. vydání.

104

Štěpánek, P., Zahradníček, P., Huth, R. (2011) Interpolation techniques used for data quality control and calculation of technical series: an example of a Central European daily time series. IDOJÁRÁS – Quarterly Journal of the Hungarian Meteorological Service, 115(1- 2), 87-98.

Tonika J. (1999): „Geologická mapa ČR. List 11-41 Mariánské Lázně. Měřítko 1 : 50 000.“ – Český geologický ústav, 1.vydání.

Trnka, M. (2016): Převedení vody z VD Horka do povodí Svatavy. Technická zpráva.

Vejnar Z., Zoubek V. (1989): „Geologická mapa ČSSR. Mapa předčtvrtohorních útvarů. Měřítko 1 : 200 000. List Mariánské Lázně - Švarcava.“ – vydal Ústřední ústav geologický Praha, 2. vydání.

Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci

Vyhláška č. 428/2001 Sb. MZe, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, (zákon o vodovodech a kanalizacích)

Vyskoč, P., Kašpárek, L., Novický, O., Zeman, V., Picek, J., Vizina, A., Cihlář, J., Koterová, V., Hála, R., Průšová, K., Leníček, J. (2009) Výhledová studie potřeb a zdrojů vody v Karlovarském kraji. Technická zpráva, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i . a Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s., Praha.

Vyskoč, P. et al. (2010) Výhledová studie potřeb a zdrojů vody v oblasti povodí Ohře a dolního Labe – východní část. Technická zpráva, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i . a Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s., Praha.

Vyskoč, P., Zeman, V. Metodický postup zpracování vodohospodářské bilance současného a výhledového stavu množství povrchových vod. Praha: VÚV TGM, v.v.i., 2008.

Výhledová studie potřeb a zdrojů vody v Karlovarském kraji. VRV a.s. a VÚV TGM, v.v.i. 2009.

Zoubek V. (1989): „Geologická mapa ČSSR. Mapa předčtvrtohorních útvarů. Měřítko 1 : 200 000. List Karlovy Vary - Plauen.“ – vydal Ústřední ústav geologický Praha, 2. vydání.

10 Zkratky

ČOV čistírna odpadních vod HGR hydrogeologický rajon ID identifikátor LAPV lokalita pro akumulaci povrchových vod MP metodický pokyn MQ minimální průtok

105

MZP minimální zůstatkový průtok NV nařízení vlády VN vodní nádrž VS vodohospodářská soustava

106