Pavel Kugler: Osamělý Protest V Prosincové Noci. Cesty Politického Myšlení „Pokrokových“ Katolíků V Polsku

studie a články Osamělý protest v prosincové noci Cesty politického myšlení „pokrokových“ katolíků v Polsku

PAVEL KUGLER

Na konci roku 1981 Polská lidová republika (PLR) opět procházela vážnou politickou krizí, ze které se snažila vládnoucí Polská sjednocená dělnická strana (PSDS) nalézt východisko za pomoci jednání s opozičními silami v čele s odborovým hnutím Solidarita1 a představiteli polské katolické církve. Nakonec se PSDS rozhodla pro silové řešení situace a dne 13. prosince v ranních hodinách vyhlásil generál Wojciech Jaruzelski v televizním a rozhlasovém projevu výjimečný stav platný pro celou zemi. Tímto rozhodnutím byly pozastaveny veškeré reformy vedoucí k liberalizaci, Polsko se dostalo do mezinárodní izolace a o několik let byla prodloužena zřetelná stagnace komunistického režimu. Jedním z mála, kdo podle mnohých zachránil čest Poláků2 v této těžké chvíli, byl člen Státní rady Ryszard Reiﬀ .

PROTI VŠEM tické zkušenosti. Již jako student se byl vyhraněný nacionalismus spojený Ryszard Reiﬀ se narodil 4. července zapojil do činnosti národně radikál- s katolicismem a totalitarismem.3 Jeho 1923 v rodině s německo-polskými, ního hnutí (Ruch Narodowo-Radykal- členové se rekrutovali především z řad katolicko-protestantskými a měšťan- ny, podle periodika, které vydával, mladé generace na akademické půdě, sko-rolnickými kořeny. Za složité si- nazývaný Falanga), které představo- která byla nespokojena se sanačním tuace v druhé polovině 30. let studo- valo v rámci politického spektra na- zřízením4 a inspiraci hledala v tehdy val na elitním gymnáziu A. Kreczmara cionálně zaměřenou extremistickou nastupujících autoritativních reži- ve Varšavě, kde získával i první poli- skupinu. Jádrem programu uskupení mech. Navenek se jejich činnost pro-

1 Nezávislý odborový svaz Solidarita vznikl v roce 1980 po srpnových protivládních demonstracích v loděnicích u Baltského moře. Solidarita se stala hlavním centrem opozičního hnutí v PLR s širokou členskou základnou (kolem 10 milionů členů). Po krachu rozhovorů s PSDS a vyhlášení výjimečného stavu byla její činnost pozastavena a hlavní představitelé internováni. Po obnovení činnosti se podílela na jednáních s vládou, která vedla až k rozhovorům u kulatého stolu. Značný vliv si Solidarita uchovala také v prvních letech tzv. třetí republiky. Od té doby její vliv slábne. 2 KRÓŁ, Jan: Ryszard Reiff (1923–2007). Gazeta Wyborcza, 13. 12. 2007. 3 Srovnej MAJCHROWSKI, Jacek: Geneza politycznych ugrupowań katolickich: Stronnictwo Pracy, grupa Dziś i Jutro. Libella, Paříž 1984. 4 Sanace (ozdravění) byla specifi cká polská cesta od parlamentní demokracie k autoritativnímu režimu mezi léty 1926 a 1939. V květnu 1926 provedl maršál Piłsudski státní převrat namířený proti demokratickým institucím, jakými byl parlament a politické strany. Sanace bývá kvalifi kována jako byrokraticko-militaristický režim. Srovnej KUBÁT, Michal: Vývoj a proměny státního zřízení Polska ve 20. století. Institucionálně politická studie. Dokořán, Praha 2006, str. 61–64.

34 2009/04 paměť a dějiny

34-47 protest Sec2:34 1/28/10 12:55:13 PM Osamělý protest v prosincové noci

než na akce vojenského charakteru omezovala na vylepování letáků, na přednášky mezi vrstevníky či na pomoc při tisku ilegálního týdeníku Falanga. V prvních dnech války se Reiff pře- sunoval z Varšavy dále na východ, kde měl v úmyslu překročit hranice do Rumunska. Nedaleko Lublinu se dozvěděl o vstupu sovětských vojsk, zůstal v Polsku a zapojil se do pod- zemního hnutí ve Varšavě. Již během září se objevily pokusy reaktivovat činnost členů předválečné Falangy. Brutální postup Gestapa proti všem nezávislým organizacím, i těm ideo- logicky spřízněným, byl příčinou jejich značně omezených možností. Rovněž vzájemné antipatie z mezivá- lečného období způsobily, že hnutí V odboji na Podlesí Foto: repro Reiff : Archiwum osobiste odporu bylo v Polsku roztříštěné, nevyjímaje bývalé krajně národovec- ké skupiny. Jednou z nich byla organizace Pobudka, vzniklá ke konci jevovala teroristickými útoky proti i v pozdějších letech, byl antisemitis- roku 1939, která působila na území liberálům, demokraticky smýšlející mus. Vznesená obvinění – rozkladný Varšavy a v jejíchž řadách, v sekci inteligenci a slovanským menšinám prvek ve společnosti, podpora sovět- rozvědky, pracoval také Reiff . Akce žijícím na území Polska, především ského bolševismu – ani metoda řeše- Pobudky měly diverzní a propagan- Ukrajincům a Bělorusům. Odmítali ní – vyhnání židovského obyvatelstva distický charakter. Později, od září jak kapitalismus kvůli jeho důrazu na z Polska, numerus clausus pro Židy 1940, se Reiff stal členem Konfedera- individualismus, tak komunismus pro ve státních úřadech a ve školství – se ce národa, která vznikla po několika jeho internacionalismus a materialis- nelišila od argumentace nacistického neúspěšných pokusech spojením mus. Z geopolitického hlediska pro- Německa. Zde je nutné poznamenat, menších nacionálně zaměřených pagovali „Velké Polsko“, táhnoucí se od že Ryszard Reiff se s antisemitismem organizací.6 Baltu k Černému moři, které by hrá- rozešel ještě před vypuknutím války V odboji se naplno rozvinul vliv před- lo prim mezi slovanskými národy. a v následujících desetiletích nevyu- válečného vůdce Falangy Bolesława Snad nejvýraznějším znakem orga- žíval ve svůj prospěch vznikající Piaseckého,7 který provázel Reiff a po nizace, který se s větší či menší mírou protižidovské kampaně.5 Vzhledem celou jeho politickou kariérou. Piasec- objevoval u některých příslušníků k mládí se Reiffova činnost spíše ki se ihned poté, co ho Gestapo pro-

5 V memoárech se Reiff přiznává k tomu, že přestože měl na gymnáziu mnoho přátel židovského původu, jako student vyzýval lidi na ulici k bojkotu židovského knihkupectví. In: REIFF, Ryszard. Archiwum osobiste. Comandor, Varšava 2007, str. 23. 6 Konfederaci národa (KN) tvořily skupiny Gwardia Obrony Narodowej, Pobudka, Tajna Armia Polska, Wawel, Znak a Związek Czynu Zbrojnego. Až do podzimu 1943 pracovala KN nezávisle na Svazu ozbrojeného boje (Związek Walki Zbrojnej), později přejmenovaného na Zemskou armádu (Armia Krajowa), která byla největší polskou podzemní organizací zřízenou z iniciativy hlavního představitele londýnského exilu, generála Sikorského. 7 Bolesław Piasecki (1915–1979) je jednou z nejkontroverznějších osobností novodobých polských dějin. V meziválečném období byl vůdcem fašistické Falangy, během války vedoucím činitelem podzemního hnutí, v období existence Polské lidové republiky stoupencem spolupráce s komunisty. Do své smrti zastával v PLR významné funkce ve státním aparátu. K jeho osobě vznikla řada biografi í s rozdílným hodnocením – např. BLIT, Lucjan: The Eastern Pretender. Bolesław Piasecki: His Life and Times. Hutchinson, Londýn 1961; DUDEK, Antoni – PYTEL, Grzegorz: Bolesław Piasecki. Próba biografi i politycznej. Aneks, Londýn 1990; JASZCZUK, Andrzej: Ewolucja ideowa Bolesława Piaseckiego 1932–1956. DiG, Varšava 2005; ENGELGARD, Jan: Wielka gra Bolesława Piaseckiego. Wydawnictwo Prasy Lokalnej, Varšava 2008.

paměť a dějiny 2009/04 35

34-47 protest Sec2:35 1/28/10 12:55:14 PM studie a články

pustilo po krátkém pobytu z vězení,8 skytli partyzánům podporu, ale byly její ozbrojené složky činné ve zapojil do odbojové činnosti a pokra- často se k nim chovali vyloženě ne- východní části Polska rozpuštěny. čoval v integraci lidí nejen z Falangy, přátelsky. Kromě nepřístupného te- Většina příslušníků UBK pocházela ale ze širšího okruhu. Utvořila se sku- rénu podlamoval akceschopnost z Varšavy, kam se po vypuknutí po- pina, jejíž základ určoval po válce jednotek také nedostatek zbraní. vstání vracela. Krátce po porážce ideové směřování části katolické in- Operace, jejímž úkolem bylo překro- povstání začátkem října 1944 obdr- teligence v Polsku. Kromě Piaseckého čit řeku Buk a založit za ní základnu žel Reiff rozkaz vrátit se zpět do a Reiff a do ní patřili Dominik Horo- pro budoucí boje v teritoriu, skončila oblasti u města Białystok, kde měl dyński, Wojciech Kętrzyński a Jerzy nezdarem. I. UBK byl donucen stáh- za úkol shromáždit zbytky jednotek Hagmajer.9 nout se zpět a k dalším akcím se UBK a s nimi vybudovat novou kon- Reiff působil ve Varšavě pod kry- přistoupilo až na jaře 1943. To již Reiff spirační síť, tentokrát pracující cím jménem „Jacek” ve skupině Sta- velel VIII. UBK, který se pohyboval v podmínkách sovětské okupace. nisława Hniedziewicze (pseudonym v oblasti kolem měst Białystok V rámci těchto opatření byli likvido- „Kubica”), která měla na starosti a Nowogródek. Během absence Pia- váni polští konfi denti spolupracující zajištění fi nančních prostředků pro seckého Reiff jako jeho zástupce řídil se Sovětským svazem. Koncem října KN. Při jedné operaci, které nezříd- činnost všech partyzánských oddílů však upadl Reiff do sovětského zaje- ka probíhaly formou ozbrojeného KN na území mezi Bukem a Němenem tí. Tím skončila více než čtyřletá loupežného přepadení, padlo něko- a lesy Bialowieskými a Augustowský- konspirační činnost kapitána Jac- lik členů včetně Kubici do německé- mi.11 Po dohodě Bolesława Piasecké- ka. ho zajetí. Na úspěšné osvobozovací ho s Tadeuszem Borem-Komo- Celkové hodnocení významu Kon- akci v noci z 26. na 27. července 1942 rowským12 ze 17. srpna 1943 byly federace národa a jí podřízených se podílel také Reiff , který byl poté vojenské oddíly KN podřízeny velení skupin v rámci polského protinacis- donucen opustit Varšavu. Byl na Zemské armády. tického odboje se značně liší. Lidé něho vydán zatykač, neboť během V rámci toho došlo k reorganizaci, naklonění KN zdůrazňují spíše vo- výslechu zadržených se podařilo při níž byl Reiff převeden do III. ba- jenské aspekty a osobní statečnost Gestapu získat o Jackovi informa- talionu 77. pluku Zemské armády, jednotlivců, sám Reiff ve svých čet- ce.10 kde velel druhé kompanii. Pluk se ných vzpomínkách nikdy nezpochyb- Útěkem z Varšavy začala pro Reif- stal poté známý díky účasti v akci nil její přínos, z druhé strany opo- fa nová etapa odbojové činnosti. Ostra Brama ze dne 7. července 1944, nenti upozorňují na ideový program V rámci partyzánského oddílu tzv. jejímž cílem bylo dobytí Vilna (dneš- organizace, který byl podle jejich I. úderného batalionu kádrového, ního Vilniusu) z rukou německých názoru pokračováním programu který podléhal rozkazům KN, se vydal okupačních jednotek před příchodem Falangy se všemi zmíněnými nega- bojovat proti německým jednotkám vojsk Rudé armády. Pro velké ztráty tivy.13 Výtky směřují také k příliš na území Podlesí. Tuto část Polska, se nakonec musel pluk stáhnout. malému počtu bojovníků, nekoordi- na rozdíl od jiných, obývali lidé s ne- V červenci 1944 po zatčení vedoucích novanosti akcí a z toho vyplývajícím polskými kořeny, kteří nejenže nepo- představitelů ZA sovětskými orgány vysokým ztrátám na životech a k ne-

8 Piasecki byl ve vězení od podzimu 1939 do dubna 1940. Za jeho propuštění intervenovala prostřednictvím Mussoliniho žena bývalého polského velvyslance ve Vídni Luciana Frasseti-Gawrońska. Viz MICEWSKI, Andrzej: Współrządzić czy nie kłamać? PAX i Znak w Polsce 1945–1976. Verum, Paříž 1984, str. 21. 9 Dominik Horodyński (1923–2008), během války bojoval v oddílech Zemské armády. Po roce 1945 se věnoval především publicistické činnosti. V letech 1970–1981 redaktor týdeníku Kultura. Po dlouhý čas římský korespondent polského rádia a televize. Wojciech Kętrzyński (1918–1983), publicista, žurnalista a politik. Angažován v organizaci PAX. V období 1980–1983 poslancem Sejmu. Jerzy Hagmajer (1913–1998), během války bojoval v oddílech Konfederace národa. Účastník Varšavského povstání, v roce 1945 spoluzakladatel týdeníku Dziś i Jutro. Dlouholetý poslanec za PAX. 10 REIFF, Ryszard: Archiwum osobiste, str. 47. 11 REIFF, Ryszard: Archiwum myślenia politycznego: szkice polityczne. Comandor, Varšava 2005, str. I. 12 Tadeusz Bor-Komorowski (1895–1966), v letech 1943–1944 vrchní velitel Zemské armády. Rozhodl o zahájení Varšavského povstání. Po uchopení moci komunisty vykonával úřad premiéra v emigraci. 13 Do první skupiny patří knihy vydávané nakladatelstvím Pax. Např. KRAJEWSKI, Kazimierz: Uderzeniowe Bataliony Kadrowe. Pax, Varšava 1993; KOBYLAŃSKA, Zoﬁ a: Konfederacja Narodu w Warszawie. Pax, Varšava 1999. Kriticky se ke KN staví v již citovaných studiích Jacek Majchrowski a Andrzej Micewski. Kromě programu mají skeptický postoj ke konečným výsledkům, kterých organizace dosáhla. Micewski navíc zmiňuje excesy páchané na židovském obyvatelstvu partyzánskými skupinami KN.

36 2009/04 paměť a dějiny

34-47 protest Sec2:36 1/28/10 12:55:15 PM Osamělý protest v prosincové noci

vyjasněnému vztahu s polskou exi- ké obyvatelstvo je považovalo buď za hledat klíč k pochopení, proč orga- lovou vládou. německé válečné zločince, nebo za nizace přes svoji nepopulárnost provokatéry nasazené tajnou policií. a četné vnitřní krize existovala po V TÁBOŘE SOCIALISMU Tehdy obvyklá odměna za dopadení celou dobu PLR. Vnitřní soudržnost Společně s Rudou armádou postupo- uprchlého vězně se pohybovala kolem a kázeň byla jedním z předpokladů valy polským územím na západ jed- patnácti kil zrna.14 Stejně tak nemoh- existence skupiny, druhým a rozho- notky NKVD, které měly za úkol li očekávat žádnou pomoc z Polska, dujícím byl souhlas sovětské moci. zlikvidovat v zemi veškerý odpor vůči kde se o vězněných Polácích na so- K tomu došlo za ne zcela objasněných sovětské moci. Stíhány byly hlavně větském území na ofi ciálních místech okolností, což vede k oprávněným ozbrojené složky polského nekomu- mlčelo. Po mnoha peripetiích a dal- pochybám protivníků Piaseckého.17 nistického odboje, přičemž jejich ších změnách totožnosti, kdy sovět- Ten byl v listopadu 1944 zadržen vedoucí představitelé končili zpravi- sko-polské hranice přejel vlakem jednotkami NKVD a několikrát vy- dla na popravišti. Za těchto okolnos- s repatrianty, dorazil Reiff v listopadu slýchán samotným generálem Ivanem tí se dostal do rukou sovětské tajné 1946 do Varšavy. Serovem. Minulost Piaseckého jako policie také Ryszard Reiff . Reiff alias Ve zničeném hlavním městě v tu vůdce fašistické Falangy s protiko- kapitán Jacek nebyl pro sovětské dobu vycházel již rok týdeník Dziś munistickým a protisovětským myš- agenty neznámý pojem, avšak nedo- i Jutro (Dnes a zítra), v jehož redakci lením byla natolik známá, že jeho kázali ho ztotožnit s osobou, kterou působila hlavně skupina lidi spjatých šance na přežití se zdály mizivé. dopadli v Białystoku. Přes kruté vý- s bývalými národoveckými organi- Nicméně v červenci 1945 byl propuš- slechy, které podstoupil, se mu poda- zacemi v čele s Bolesławem Piasec- těn a ještě v létě po vydání memo- řilo částečně oklamat vyšetřovatele kým. Často se v historiografi i vytvá- randa absolvoval rozhovory s šéfem fiktivním životopisem na jméno ří časový řetězec Ruch narodowo polských komunistů Władysławem Zdzisław Stawski. Následně byl s dal- radykalny – Konfederace národa – Gomułkou,18 při nichž dostal příslib šími tisícovkami vězňů internován Dziś i Jutro.15 Vzhledem ke kontaktům koncese na vydávání týdeníku Dziś nejdříve v táboře v Ostaszkowie a poté na Piaseckého a zkušenostem z RNR i Jutro. Během krátké doby nejenže v Dagilovu u Rjazaně. V zajetí strávil a KN se mohl Reiff okamžitě po svém unikl smrti, ale zároveň zajistil pro téměř dva roky, přičemž hlavní sta- návratu zapojit do politické činnos- sebe a své kolegy do budoucnosti rostí nebyly špatné podmínky, ale ti, tentokrát ale na zásadně odlišném privilegované postavení. vědomí, že může být kdykoliv odha- ideologickém základě. Stal se redak- Ryszard Reiff politickým obratem lena jeho pravá identita. Nakonec se torem týdeníku a na příštích třicet Piaseckého zaskočen nebyl, protože ještě se dvěma kolegy rozhodl pro let jedním z hlavních spolupracov- ten se mu svěřil se svým názorem útěk. V poválečné době byl pokus níků Bolesława Piaseckého. Později na další vývoj v Polsku již několik o útěk ze sovětského lágru extrémně bude Reiff vzpomínat, že tmelem týdnů po porážce Varšavského po- nebezpečný. Uprchlíci nemohli spo- jádra skupiny bylo tzv. bratrství vstání. Reiff nový směr bez námitek léhat na pomoc zázemí, protože rus- zbraně.16 V tomto bodě je možné akceptoval. Výchozím bodem bylo

14 REIFF, Ryszard: Archiwum myślenia politycznego, str. II. 15 Archiv Civitas Christiana, sign. VII/ A – 305, „Jak doszlo do powstania Dziś i Jutro“. V roce 1975 se konala za účasti zakladatelů Dziś i Jutro diskuse, při níž bez rozdílu odmítali jakoukoliv inspiraci týdeníku předválečným radikálním hnutím či Konfederací národa. Vzniku týdeníku je věnován široký prostor v interních studiích hnutí PAX Materiały do historii ruchu społecznie postępowego PAX, které jsou uloženy v archivu nástupnické organizace Civitas Christiana. Z novějších studií zabývajících se vznikem periodika je to MOZGOL, Ryszard: Ryzykowna gra. Jak Alexander Bocheński przyczynił się do powstania Dziś i Jutro. In: Biuletyn IPN, 2007, č. 4 (75) str. 84–92. 16 REIFF, Ryszard: Archiwum Stowarzyszenia PAX – Tom 1. (Reﬂ eksje z pogranicza historii, ideologii i polityki Stowarzeszenia PAX). Coman- dor, Varšava 2006, str. 14. 17 Důraz na agenturní spolupráci Piaseckého se sovětskými orgány dominuje ve studiích Andrzeje Micewského, bývalého spolupracov- níka Piaseckého, stejně jako u anglicky píšících autorů (Adam Bromke, Lucjan Blit). Proti Piaseckému probíhala kampaň v období 1954–1955 ve vysílání polské sekce Svobodné Evropy. Základem šestnácti slyšení bylo svědectví bývalého vysokého funkcionáře ministerstva vnitra PLR v době stalinismu Józefa Światla, který uprchl na Západ. Nahrávky byly vydány také v tištěné podobě pod názvem Prawda o Paxie i Piaseckim. White Eagle Press, Londýn 1968. 18 Władysław Gomułka (1905–1982), polský komunistický politik. Od 1943 do 1948 generální tajemník Polské dělnické strany. Zatčen a obviněn z nacionalistické úchylky. Po říjnových událostech roku 1956 opět dosazen do funkce generálního tajemníka Polské sjednocené dělnické strany. Po krvavém potlačení nepokojů v prosinci 1970 donucen odstoupit z funkce.

paměť a dějiny 2009/04 37

34-47 protest Sec2:37 1/28/10 12:55:15 PM studie a články

odmítnutí pokračujících ozbrojených útoků proti Sovětům a jejich chrá- něncům v prozatímní polské vládě. Přitom se opírali o fakt, že sovětská převaha v Polsku je vzhledem k ne- zájmu Západu neodvratná. Neuchý- lili se ani k otevřené kolaboraci, ani se nestáhli do soukromí, nýbrž zvo- lili způsob polické činnosti, který sami nazvali vítězstvím nad zvítě- zivším. Koexistence s komunistickým režimem měla vést postupně k roz- kladu jeho podstaty – materialistic- kého učení – a prosazení křesťanství jako vedoucího ideového proudu. Trvání komunistické vlády v Polsku odhadovali na padesát let, což se jim téměř vyplnilo, ale jejich vystupová- ní navenek spíše svědčí o akceptaci komunistického režimu a vytváření co možná nejlepších pozic pro sebe v rámci jeho systému. Ryszard Reiﬀ začal pracovat v de- níku Słowo Powszechne, který vychá- zel od ledna 1947 ve Varšavě. Deník byl vydáván nakladatelstvím PAX a jeho redakci tvořili lidé spjatí s KN. Přes ﬁ nanční problémy – deník ne- dostával dotace od státu – vznikly krátce nato další pobočky v Krakově, Lodži, Poznani a Sopotech.19 Słowo Powszechne bylo zaměřeno především na informace týkající se katolické církve v Polsku a ve světě. Redakto- ři, ke kterým mimo jiných patřili První číslo časopisu Dziś i Jutro Foto: archiv autora Andrzej Micewski nebo pozdější Reiffův konkurent v uchazečství o předsednické křeslo Zygmunt Prze- takiewicz, prezentovali deník jako obecně nazývaly Ruch nienazwany, 1947 určit redakcí požadovaného periodikum hájící zájmy katolické od roku 1952 PAX – udržoval odstup kněze konzultanta pro církevní otáz- církve.20 Ve skutečnosti si polský a nikdy nepřiznal Słowu Powszechne- ky, neboť se domníval, že ta bude episkopát od tiskovin okolo Piasec- mu status katolického deníku.21 Pri- sledovat spíše své vlastní zájmy, a to kého – organizace s ním spojené se mas August Hlond odmítl v březnu i za cenu nedovolené spolupráce

19 DREYZA, Jerzy: Słowo Powszechne. Geneza i kształtowanie się programu (1947–1948). In: Materiały pomocnicze do historii dziennikar- stwa Polski ludowej. Tom X. Uniwersytet Warszawski, Varšava 1978, str. 24. 20 Andrej Micewski (1926–2004), polský historik a katolický publicista. Po rozchodu s PAXem byl jedním z hlavních poradců kardinálů Wyszyńského a Glempa. Zygmunt Przetakiewicz (*1917), v meziválečném období člen krajní pravice. Během války v emigraci v Londýně. Po roce 1945 jeden z nejbližších spolupracovníků Bolesława Piaseckého. V organizaci PAX patřil k radikálnímu křídlu, pro které byl typický antisemitismus. 21 V září 1947 se na Jasnej Górze konalo po záštitou polského episkopátu setkání za účasti zástupců všech vycházejících katolických tiskovin, na které Piasecki nebyl přizván. Navíc bylo vydáno prohlášení, že periodika vydávané podnikem PAX nesplňují požadovaná kritéria pro katolický tisk.

38 2009/04 paměť a dějiny

34-47 protest Sec2:38 1/28/10 12:55:15 PM Osamělý protest v prosincové noci

kuse se rozproudila po publikování článku Konstanty Łubieńského,24 jednoho z předních představitelů skupiny, v němž se jednoznačně vyslovil pro socialismus.25 Socialistický systém kromě Łubieńského podporovali Piasecki, Przetakiewicz a Kętr- zyński. Pochybnosti naopak vznesli Mazowiecki, Zabłocki a Hagmajer.26 Reiff zastával centristický postoj mezi oběma proudy, ale s doporučením pro socialistický systém.27 Počínaje rokem 1948 získal PAX celou řadu ekonomic- kých privilegií, přebral množství podniků od soukromých vlastníků, smlouvy podniků PAX byly naroveň smlouvám státních podniků v oblasti přídělu materiálu, prodeje produk- tů i zdanění. Díky této vydatné pomoci ze strany státu získal PAX prakticky monopol na ofi ciální akce katolíků.28 Povolení k vydávání katolicky zaměřeného deníku Słowo Powszechne Skupina byla jedním z hlavních Foto: Archiwum Civitas Christiana zprostředkovatelů rozhovorů mezi episkopátem a vládou, které nakonec vedly 14. dubna 1950 k podepsání tzv. s nepřáteli církve.22 V období 1945 až rozumění mezi církví a komunisty Porozumění, jímž se právně upravoval 1948 ještě neprobíhal otevřený boj v základních otázkách vždy přiklá- vztah státu a církve. Ze strany státu mezi katolickou církvi a komunisty, něli na stranu komunistů.23 bylo například garantováno církevní spíše to byl čas testování a příprav Zlomovým se stal pro Reiff a a ko- školství a zachování Katolické uni- na budoucí střet. Ze strany komunis- legy z obou periodik rok 1948. Komu- verzity v Lublinu, episkopát musel tů šlo jednoznačně o taktický krok, nisté již ovládli politickou situaci zase uznat východní hranici a odsou- neboť si byli dobře vědomi své malé v zemi, opoziční síly skončily v emi- dit akce stále existujícího podzemní- podpory ve společnosti v porovnání graci nebo ve vězení a poslední ne- ho hnutí.29 s obrovskou autoritou, které se těši- závislou silou v Polsku zůstala kato- Počátkem 50. let nenabýval na síle la po válce katolická církev. Program lická církev. Organizací vhodnou pro pouze PAX, ale kariérní vzestup za- Ruchu nienazwaného sice ještě zce- rozštěpení církve se zdála skupina znamenal rovněž Ryszard Reiff . Stal la nevykrystalizoval, přesto se jeho okolo PAXu, která se začínala otevře- se šéfredaktorem deníku Słowo Po- vyznavači pod rouškou zájmu o po- ně angažovat pro socialismus. Dis- wszechne a zasedal v Komisi intelek-

22 Archiwum Akt Nowych, f. UdSW, sign. 126/68, Oświadczenia i komunikaty Episkopatu Polski w sprawach – działalności PAXu i Caritasu. 23 DUDEK, Antoni – GRYZ, Ryszard: Komuniści i Kościół w Polsce (1945–1989). Znak, Krakov 2006, str. 24. 24 Konstanty Łubieński (1910–1977), právník, ekonom, dlouhodobý poslanec Sejmu a člen Státní rady. 25 ŁUBIEŃSKI, Konstanty: List otwarty do pana Juliusza Łady. Dziś i Jutro, 5. 12. 1948. 26 Tadeusz Mazowiecki (*1927), v letech 1949–1955 angažovaný v organizaci PAX. Po několik období poslancem Sejmu. Posléze vykonával publicistickou činnost na straně opozice. Jedna z hlavních postav rozhovorů u kulatého stolu. V letech 1989–1990 první premiér tzv. třetí polské republiky. Janusz Zabłocki (*1926), publicista, politik a dlouholetý poslanec Sejmu. Udržoval styky s polskou katolickou inteligencí v emigraci. Po roce 1989 místopředsedou znovuobnovené Strany práce. 27 DUDEK, Antoni – PYTEL, Grzegorz: Bolesław Piasecki. Próba biograﬁ i politycznej, str. 181. 28 Archiwum Akt Nowych, f. UdSW, sign. 125/672, Stowarzyszenie „PAX“ – działalność i organizacja. Notatki, wykazy, projekty, preliminarzy budźetowych (1961). 29 RAINA, Peter: Kościół katolicki i Państwo w świetle dokumentów. I. Tom. 1945-1949. W drodze, Poznaň 1994, str. 232–235.

paměť a dějiny 2009/04 39

34-47 protest Sec2:39 1/28/10 12:55:17 PM studie a články

tuálů a katolických pracovníků (Ko- ve kterých si autoři osobovali privi- a spolu s týdeníkem Dziś i Jutro se misja Intelektualistów i Działaczy legium vykladačů katolické doktríny. dostaly na index zakázaných knih. Katolickich). Přestože Słowo Po- „Paxovská“ ideologie v této době ope- PAX byl donucen zbývající výtisky wszechne plnilo v Polsku funkci jedi- rovala s pojmem plurality světových knihy stáhnout z pultů a přestal vy- ného deníků pro věřící občany a Ko- názorů, jehož podstatou bylo „oboha- dávat týdeník Dziś i Jutro. mise intelektuálů vznikla na popud cení“ materialistického socialismu Od roku 1952 se začínaly uvnitř PAXu proto, aby mezi katolickým o křesťanské prvky. skupiny ozývat hlasy nespokojené duchovenstvem nepůsobily pouze Když se schylovalo k nejkritičtější- s dosavadním řízením. Šlo o mladé čistě kolaborantské organizace typu mu období v prvním desetiletí exis- činovníky (Tadeusz Mazowiecki, Výbor patriotických kněží (Komisja tence hnutí, Reiff se vzdal v roce Janusz Zabłocki), kteří se vyskytují Ksieży Patriotów), jak ukazují rapor- 1953 funkce šéfredaktora Słowa Po- v literatuře pod označením Fronda ty bezpečnostních složek, netěšily se wszechného a vzal si na starost regi- a kteří se neúčastnili akcí Falangy mezi kněžími ani mezi laikátem dů- onální organizace. Přesto byl jako člen ani KN. Upozorňovali na totalitní věře. Obecně převažovalo mínění, že předsednictva zodpovědný za provlád- metody panující v organizaci a měli uvnitř PAXu pracuje na regionální ní aktivity PAXu, které následovaly zájem korigovat vztahy s katolickou úrovni množství agentů.30 po Stalinově smrti. Tehdy PSDS za- církví. Poté, co tlak Frondy zesílil, Po podpisu Porozumění, které se hájila tvrdou kampaň proti katolické Piasecki, jenž nesnesl sebemenší dá považovat za triumf organizace, církvi a ještě zčásti nezávislým kato- náznak vzdoru, svolal předsednictvo, se po několika měsících vinou vládní lickým skupinám. V březnu přestal v němž zasedal i Reiﬀ a které členy politiky vztahy s církví zhoršily. Tak vycházet Tygodnik Powszechny,32 kte- Frondy z organizace vyloučilo. Další jako v minulosti, i tentokrát se po- rý vydávala skupina katolických in- značná část členstva odešla po říjno- krokoví katolíci připojili na stranu telektuálů za podpory krakovské di- vých událostech roku 1956. V tomto vlády. Zpochybňovali zavazující cha- ecéze. Důvodem bylo neotisknutí roce vrcholil boj o moc ve vládnoucí rakter encyklik pro svědomí katolíka Stalinova nekrologu na jeho strán- PSDS mezi liberálním (puławským) i autoritu Vatikánu v oblastech mimo kách. Nová redakce, již bez podpory a konzervativním (natolinským) kří- náboženství a bagatelizovali proble- katolické hierarchie, byla sestavena dlem.34 Piasecki a s ním ztotožňova- matiku třídního boje.31 Na jedné z přívrženců PAXu. V září téhož roku ný PAX před VIII. sjezdem PSDS straně vytýkali episkopátu neochotu byl uvězněn a posléze internován podpořili konzervativní část, která a neústupnost v dohodě s komunis- polský primas kardinál Wyszyński.33 prohrála. Všichni předpokládali brz- tickým režimem, na straně druhé Už tak špatné vztahy zhoršil Piasecki ký konec organizace, neboť se zdálo, nechávali bez odezvy, že komunisté článkem, v němž postup vlády pod- že ztratila poslední oporu, kterou jí porušují závazky vyplývající z Poro- pořil. Wyszyński se poté s předsedou poskytovala vládnoucí strana. Jak se zumění. Komunikace s církevní hie- PAXu již nikdy nesetkal. Reakce na ale ukázalo, nový generální tajemník rarchií často probíhala prostřednic- chování PAXu, které se vymykalo Władysław Gomułka měl s PAXem tvím tiskových orgánů, kdy po kontrole, přišla přímo z Vatikánu. své plány. návrhu učiněném v některém „paxov- Záminkou bylo vydání Piaseckého Dvě vlny odchodů byly zkouškou ském“ periodiku následovala odmí- brožury Zagadnienie Istotne (Základní pro ostatní členy. Pozice se zdály tavá reakce formou dopisu ze strany problémy), souboru esejů zabývajících ztracené, ale opět zapůsobila společ- katolické církve. Nejpodrážděněji se základními aspekty katolické vě- ně prožitá zkušenost války. Pro reagovaly církevní kruhy na články, rouky. Vatikán je shledal závadnými Reiﬀ a se stal kritický rok výzvou, aby

30 Archiw Instytutu Pamięci Narodowej, sign. 01283/1407, Inne Stowarzyszenia i ugrupowania Katolickie i Świeckie. 31 Archiwum Akt Nowych, f. UdSW, sign. 126/68, Oświadczenia i komunikaty Episkopatu Polski w sprawach –działalności PAXu i Caritasu. 32 Tygodnik Powszechny vycházel od března 1946 pod záštitou krakovského arcibiskupa Adama Sapiehy. Programově se klonil k tzv. minimalismu, který striktně vymezoval pole působnosti světských katolíků během stalinského období v PLR na oblast religie a kultury. Do redakční rady patřili Jerzy Turowicz, Stanisław Stomma, Stefan Kisielewski a další. 33 Stefan Wyszyński (1901–1981), v roce 1946 byl jmenován lublinským biskupem. O dva roky později se stal varšavsko-hnězdenským arcibiskupem. Po celou dobu se potýkal s obstrukcemi ze strany komunistického režimu. V období 1953–1956 internován. V roce 1953 byl jmenován kardinálem. Těšil se obrovské autoritě, je označován jako „primas tisíciletí“. 34 Název tzv. puławské frakce je odvozen od ulice Puławské ve Varšavě, kde bydleli někteří vysocí funkcionáři PSDS, kteří se zasazovali po XX. sjezdu KSSS o liberalizaci stalinistického režimu v Polsku. Natolinští byli skupinou funkcionářů PSDS scházejících se ve vile v Natolině, která chtěla udržet dosavadní ortodoxní kurz.

40 2009/04 paměť a dějiny

34-47 protest Sec2:40 1/28/10 12:55:18 PM Osamělý protest v prosincové noci

Władyslaw Gomułka, znovupostavený do čela strany jako 1. tajemník, hovoří k masám ve Varšavě 24. října 1956 Foto: repro Beneš, Pounds: Poland

se začal více angažovat. Účastnil se ti již chyběl revoluční étos typický pro poprvé zvolen za PAX do polského setkání s Gomułkou a Kliszkem,35 konec 40. a první polovinu 50. let, Sejmu. Studentské hnutí, jež bylo na němž se projednával postoj stra- z něhož organizace těžila. Nicméně voláním po změně, se v 60. letech ny a PAXu ke katolické církvi a ka- PSDS nadále držela nad PAXem šířilo po celém světě a mělo vliv i na tolickým organizacím. Předmětem ochrannou ruku, přestože z interních události v socialistickém bloku. Cel- jednání byla především aktivizace dokumentů vyplývá, že její poměr ke ková liberalizace poměrů na polských kněží v politickém životě v zájmu skupině nebyl ideální. Obviňovala ji univerzitách ostře kontrastovala se socialismu, v dalším bodě týkají- z megalomanie, neboť někteří členo- sílící nacionalistickou frakcí PSDS cím se venkova podporoval PAX vé poučovali vládnoucí stranu o tom, kolem Mieczysława Moczara.38 ještě důslednější kolektivizaci než jak by měl vypadat socialismus.37 Moczarova ideologie, ovlivněná par- PSDS.36 V období stagnace si Ryszard Reiﬀ tyzánskou zkušeností nabytou bě- Přesto je patrné, že v 60. letech již za pomocí regionálních organizací hem války, měla velice blízko k tomu, PAX nebyl tou dominující silou jako postupně budoval silnější pozici jak viděli svět někteří členové PAXu. v předešlém desetiletí. Ve společnos- v předsednictvu. V roce 1965 byl Odmítání všeho nepolského, jedno-

35 Zenon Kliszko (1908–1989), polský komunistický politik, člen politického byra PSDS. Nejbližší spolupracovník W. Gomułky. 36 Archiwum Akt Nowych, f. UdSW, sign 59/705, Rozmowa Gomułki z PAXiem z 25. 1. 1960. 37 Tamtéž, f. KC PZPR, sign. B-49644, Notatka w sprawie „wytycznych“ Stowarzeszenia PAX z 29. 4. 1966. 38 Mieczysław Moczar (1913–1986), komunistický politik, za Gomułky ministr vnitra. Jeden z hlavních iniciátorů antisemitské kampaně v roce 1968. Poté postupně ztrácel vliv.

paměť a dějiny 2009/04 41

34-47 protest Sec2:41 1/28/10 12:55:19 PM studie a články

duše cizího, šlo ruku v ruce s anti- lost, kdy byl zavražděn Piaseckého semitismem, ukrytým pod pláštěm syn Bogdan.43 Nebylo pochyb, že kri- údajného boje proti sionismu. Po tika směřovala do nejvyšších míst nepokojích na varšavské univerzitě komunistického politbyra. Zenon byla v březnu 1968 v tiskových orgá- Kliszko, nejbližší Gomułkův spolupra- nech PSDS (Trybuna Ludu) a PAXu covník vykonávající funkce vicemar- (Słowo Powszechne) zahájena masiv- šálka Sejmu a předsedy poslanecké- ní antisemitská kampaň, která měla ho klubu PSDS, se zasadil o to, aby za následek emigraci desítek tisíc Reiff nemohl v dalším období do Sejmu Poláků s židovskými kořeny.39 Nejen kandidovat. V 70. letech bylo všem antisemitismus, ale i výpady proti jasné, že PAX ve svém snažení stát kosmopolitismu, liberalismu či Ně- se rovnocenným partnerem vládnou- mecku připomínaly falangistické cí strany a zároveň vůdčí silou v pře- časy. V Słowu Powszechném vyšel měně společnosti neuspěl. Piasecké- seznam „nepřátelských“ osob s dů- ho politika budovaná po třicet let se Mieczysław Moczar, prezident Sdružení razem na jejich židovská jména ukázala neperspektivní. Novou s Gier- bojovníků za svobodu a demokracii a ataky se přenesly rovněž na půdu kem44 spojenou ekipu charakterizoval Foto: repro Beneš, Pounds: Poland Sejmu a mířily proti katolickým po- v politice důraz na praktická řešení, slancům klubu Znak pro jejich přičemž ideologické spory neměly již distanc od této kampaně.40 Jak se takovou odezvu. PAX v očích Gierka s myšlením zakladatelů hnutí. To si ukázalo, Reiff ovo konstatování, že nepředstavoval reálnou politickou uvědomil i Reiff , který nad nimi držel po zkušenosti holocaustu není v Pol- sílu, nýbrž spíše přítěž zděděnou ochrannou ruku. Výhodnou pozici pro sku více místa pro antisemitismus, z minulosti, kterou je možné vyba- boj o předsednické křeslo mu zajišťo- nebylo pravdivé.41 Reiff patřil k těm, lancovat obsazením do funkcí.45 Po- vala i činnost v „paxovských“ organi- kteří Piaseckého za aktivní účast kud se k tomu připočte nadále trva- zacích na regionální úrovni. Tam, dál v kampani zkritizovali. Patrně u něho jící nepřátelský postoj episkopátu, je od vysoké politiky s jejím zákulisím uzrálo do konečné formy vědomí, že zřejmé, že se PAX ocitl v polovině a blíž ke každodenním problémům, je načase provést uvnitř organizace 70. let ve slepé uličce. byly hlasy podporující změnu slyšet hluboké změny. Se zhoršujícím se zdravotním sta- nejvíc. Svou roli hrál fakt, že na nižší vem Piaseckého se otevřela otázka úrovni byly vazby mezi členy PAXu V OPOZICI nástupnictví. Během nemoci ho zastu- a místním klérem mnohem užší. Zce- Prvním signálem této změny bylo poval druh z časů Falangy Zygmunt la mimořádnou událostí pro všechny Reiff ovo vystoupení v Sejmu 9. dubna Przetakiewicz, který byl připraven polské katolíky bylo dosazení Karola 1968, v němž zazněla kritika minis- pokračovat v podobné politice. Avšak Wojtyły na papežský stolec v říjnu terstev spravedlnosti a vnitra.42 Při v řadách PAXu sílil vliv mladší gene- 1978. Nicméně u lidí typu Piasecki projednávání trestního zákoníku opět race, která nepoznala válečné útrapy nebo Przetakiewicz vyvolala volba otevřel více než deset let starou udá- a bylo pro ni obtížné ztotožnit se smíšené pocity. Hrdost, že papežem

39 Srovnej EISLER, Jerzy: Marzec 1968. PWN, Varšava 2007. 40 FRISZKE, Andrzej: Koło posłów Znak w Sejmie. Wydawnictwo Sejmowe, Varšava 2002, str. 84. 41 REIFF, Ryszard: Archiwum Stowarzyszenia PAX – Tom 1, str. 16. 42 Materiały do historii ruchu społecznie postępowego PAX – sešit 8 (red. Józef Wójcik), Varšava 1978, str. 25. 43 Bogdan Piasecki byl za dosud nevyjasněných okolností unesen v lednu 1957, jeho ostatky byly nalezeny téměř o dva roky později. Pravděpodobní pachatelé nebyli nikdy usvědčeni. Stopy směřují k osobám židovského původu, kteří se tím chtěli Piaseckému pomstít. Neochota vyšetřovacích orgánů a soudů během procesu zase vede k tajným bezpečnostním složkám. Případem se podrobně zabývá RAINA, Peter: Sprawa zabójstwa Bogdana Piaseckiego. Pax, Varšava 1989. 44 Edward Gierek (1913–2001), polský komunistický politik. Nejdříve vykonával funkce na Slezsku, v letech 1970–1980 generální tajemník PSDS. Za jeho vlády se prohloubila hospodářská krize, která vedla až k vytvoření odborového svazu Solidarita. Byla mu přičítána hlavní zodpovědnost za celospolečenskou krizi. V období výjimečného stavu byl internován. Poté se stáhl do ústraní. 45 Poprvé v kariéře se stává Bolesław Piasecki členem Státní rady. Státní rada byla kolektivní hlavou státu a nahrazovala prezidenta republiky, měla pravomoc vydávat dekrety s mocí zákona. Navíc od roku 1976 posuzovala ústavnost zákonů. Srovnej KUBÁT, Michal: Vývoj a proměny státního zřízení Polska ve 20. století, str. 105.

42 2009/04 paměť a dějiny

34-47 protest Sec2:42 1/28/10 12:55:20 PM Osamělý protest v prosincové noci

počtem 59 hlasů ze 100 možných nad Zygmuntem Przetakiewiczem.46 Bylo to poprvé v historii organizace, co volba proběhla svobodně. Ani vlád- noucí PSDS nevydala před volbou doporučující stanovisko. Zatímco komunisté neprojevili o volbu zvlášt- ní zájem, kardinál Wyszyński prefe- roval jako předsedu Ryszarda Reiff a.47 Prioritou nového vedení bylo zlepšit vztahy s polským episkopátem. Při svém prvním referátu po zvolení za- čal Ryszard Reiff nahrazovat pojem socialismus ideou humanity. Odmě- nou za nový přístup k církevním otázkám mu bylo setkaní s primasem Wyszyńským koncem března 1979. Bylo to vůbec první setkání mezi předsedou PAXu a primasem od roku 1953. Schůzky se v budoucnu několi- krát opakovaly, přičemž 2. června 1979 byl Reiff pozván do primasova paláce, kde se setkal s papežem Janem Pavlem II.48 Ledy byly prolomeny, nicméně PAX musel najít novou iden- titu. V organizaci stále převažovaly levicové pohledy, a to i u mladší generace. V připravovaném programovém dokumentu nazývaném Wytyczne (Směrnice) bylo navrženo otevřít ces- tu k pluralismu namísto koncepce socialismu jako systému opírajícího se o jediný světonázor. Sám Reiff měl snahu defi novat, jak by měla vypadat Kardinál Stefan Wyszyński se svým kaplanem v Czenstochowé během oslav politika PSDS vůči dalším stranám. tisíciletí polského státu v roce 1966 PSDS musí změnit svoji spolupráci s ji- Foto: repro Beneš, Pounds: Poland nými politickými hnutími na způsob konzultativně partnerský, aby se zohled- nila jejich stanoviska.49 Teze o účasti byl zvolen Polák, se mísila s pochyb- krachu církevní politiky, již PAX bu- více sil v rámci společenského systé- nostmi, neboť nebylo tajemstvím, že doval přes třicet let. mu v Polsku rozvíjel Reiff především Karol Wojtyła je vůči skupině ještě více Když Piasecki 1. ledna 1979 zemřel, v období 1980–1981. Když v srpnu 1980 nepřátelský než kardinál Wyszyński. proběhla volba nového předsedy. propukly v gdaňských loděnicích ne- Každopádně to znamenalo potvrzení Ryszard Reiff zvítězil s celkovým pokoje, pobýval právě v Rumunsku.

46 REIFF, Ryszard: Archiwum osobiste, str. 305. 47 RAINA, Peter: Prymas Polski Stefan kardynał Wyszyński wobec ugrupowań społecznych katolików świeckich w PRL. Civitas Christiana, Lodž 2001, str. 5. 48 Během návštěvy vzal primas Wyszyński Reiﬀ a k Janu Pavlu II. se slovy: To je nový předseda PAXu, který se již dívá jinak, jak se co bude dělat. Na to měl papež skepticky odpovědět: No, snažte se, snažte. In: REIFF, Ryszard: Archiwum Stowarzyszenia PAX, str. 39. 49 LISICKA, Halina: Pluralizm światopoglądowy w koncepcjach politycznych PAX, ChSS, PZKS. Uniwersytet Wrocławski, Vratislav 1991, str. 36.

paměť a dějiny 2009/04 43

34-47 protest Sec2:43 1/28/10 12:55:20 PM studie a články

Reakce PAXu byly zpočátku nejedno- značné, opět se ukázaly rozdíly mezi Varšavou a regiony a mezi starší a mladší generací. Z nepokojů vzešlá Solidarita získala během krátké doby obrovskou podporu veřejnosti a PAX se stal spojencem poskytujícím jí mís- to na stránkách svých period. Słowo Powszechne bylo spolu s deníky Gaze- ta Wybrzeża a Gazeta Krakowska nej- více angažované v době, kdy Solida- rita byla ve fázi rozmachu. Kromě novin poskytl PAX Solidaritě místnos- ti, dopravní prostředky a telefony. V mnoha regionech vytvářeli jeho členové struktury Solidarity.50 Aby organizace získala na věro- hodnosti a mohla se zapojit do re- formního procesu, odhodlal se Ryszard Reiff k vnitrostranickým čistkám. Členové prezidia (Przeta- kiewicz, Hagmajer) napojení ještě na odkaz Falangy a Piaseckého před- stavovali překážku. 20. října 1980 bylo s vědomím předsedy iniciováno hlasování, jehož výsledek znamenal odsunutí staré gardy. Tón tak zača- la udávat skupina mladých pracov- níků. Změna postů vyvolala obavy u PSDS, která podezřívala nové ve- dení, že směřuje k vytvoření strany křesťansko-demokratického typu. To Reiff popíral s tím, že křesťansko- -demokratické tradice nejsou v sou- S Janem Pavlem II. Foto: repro Reiff : Archiwum osobiste časné době nosné.51 Během podzimu, kdy spory mezi nezávislými odbory a vládou v důsledku obstrukcí kolem zaregistrování Solidarity opět zemřel kardinál Wyszyński, který a katolické církve zastoupené svět- narůstaly, zachovával PAX zdržen- byl pro mnoho Poláků velkou auto- skými katolíky jako zprostředkova- livost. Následoval linii kardinála ritou. tele. Poprvé s touto tezí vystoupil Wyszyńského, jenž viděl v hnutí Jeho nástupce Józef Glemp52 pokra- 25. září v Sejmu, kde se ovšem nese- Solidarita stejnou měrou novou mož- čoval v jednáních s PAXem v době, tkala se souhlasem poslanců z řad nost i nebezpečí. Pozorovatelé se kdy v Reiff ovi uzrála myšlenka „velké PSDS.53 Reiff v tom viděl jedinou mož- obávali, že vládní síly krizi vystup- koalice“ složené ze zástupců PSDS, nost, jak se vyhnout katastrofě v po- ňují, aby donutily opoziční skupiny Solidarity a katolické církve. PSDS době sovětské invaze. Církev i Soli- k akci, jež by dala záminku pro tvr- jako vykonavatele moci, Solidarity darita byly ochotny na této platformě dá protiopatření. V květnu 1981 jako síly těšící se podpoře veřejnosti jednat, avšak PSDS možnost „velké

50 REIFF, Ryszard: Archiwum Stowarzyszenia PAX, str. 42. 51 SKWARSKI, Ryszard: Za zieloną kurtyną. PAX lat 1975–1982. Polska Fundacja Kulturalna, Londýn 1990, str. 112. 52 Józef Glemp (*1929), nástupce kardinála Wyszyńského. Aktivně se podílel v 80. letech na rozhovorech mezi opozicí a vládnoucí stranou. 53 SKWARSKI, Ryszard: Za zieloną kurtyną, str. 137.

44 2009/04 paměť a dějiny

34-47 protest Sec2:44 1/28/10 12:55:21 PM Osamělý protest v prosincové noci

V Sejmu s prvním tajemníkem PSDS Stanisławem Kaniou Foto: repro Reiﬀ : Archiwum osobiste

koalice“ od začátku odmítala. Mezitím ritě patřil k těm, kteří zkritizovali 9. prosince přizval Ryszarda Reif- se situace v zemi po sjezdu Solidarity Poselství pracujícímu lidu východní fa k jednání generál Wojciech Ja- a po nástupu Jaruzelského zradika- Evropy,54 a byl jedním z 35 signatářů ruzelski. Reiff se ho znovu snažil lizovala. Reiﬀ byl účastníkem sjezdu tzv. Listu 35, určeného Moskvě, kte- přesvědčit o možnosti vyřešení pro- Solidarity v hale Olivia v Gdaňsku, rý garantoval budoucí vývoj Polska blému bez použití síly, přičemž pou- což pro mnohé byla senzace, neboť v rámci Varšavské smlouvy a RVHP. žil svého konceptu „velké koalice“, byl nadále spojován spíše se starými Vládnoucí strana již ale byla připra- ale příznivé reakce se nedočkal. strukturami. Přes sympatie k Solida- vena k akci. Patrně byl pozván pouze proto, aby

54 Poselství bylo schváleno 8. září 1981 na sjezdu odborového svazu Solidarita. V deklaraci byla vyjádřena podpora odborářským organizacím východního bloku v jejich boji za nezávislost.

paměť a dějiny 2009/04 45

34-47 protest Sec2:45 1/28/10 12:55:23 PM studie a články

se zjistilo, nakolik s ním může PSDS sedmnácti poslanců Sejmů, kteří po dosaženo 23. ledna, kdy se navíc po- do budoucna počítat. Zde uveďme 13. prosinci hlasovali proti delegali- zastavilo členství dalším 21 osobám upravenou verzi textu týkajícího se zaci Solidarity. na vysokých postech (celkově ztrati- osudné noci z 12. na 13. prosince Reakce vlády na sebe nenechala lo členství asi 500 osob), načež čin- 1981, jak ji popsal jeden z členů PAXu: dlouho čekat. Ryszard Reiff byl po- nost PAXu mohla být znovu obnove- Krátce před půlnocí přijela před dům stupně odsunut ze Státní rady, z po- na. Ryszarda Reiff a černá vládní Volha. zice předsedy PAXu a po vypršení Reiff byl tedy odsunut z nejvyšší Dva úředníci ukázali Reiffovi papír poslaneckého mandátu roku 1985 politiky do ústraní a věnoval se pub- oznamující svolání Státní rady. Když rovněž ze Sejmu. Vládní moc se za- licistické činnosti na podporu opozice. přijel do Belwederu, všiml si, že kromě měřila na organizace světských ka- Poté co byl Lech Wałęsa propuštěn členů Stání rady bylo přítomno několik tolíků, které byly podle informací v listopadu 1982 z internace udržoval generálů. Generál Tadeusz Tupczawski příliš spjaté s bývalým KORem 57 a So- kontakt s Reiff em, jenž se posléze stal pověděl shromážděným o zřízení Vo- lidaritou. Jak je z dokumentů patrné, aktivním účastníkem příprav na bu- jenské rady národní spásy (Wojskowa nejdále tento proces aliance došel doucí jednání s vládou. Reiff byl za- rada ocalenia narodowego, WRON) v PAXu pod vedením Reiff a.58 V sa- stáncem umírněné politiky, založené v čele s generálem Jaruzelským. Čle- motném PAXu se již několik měsíců na dohodě s vládou, a nikoliv vylou- nové Státní rady měli již před sebou před vyhlášením výjimečného stavu čení jejích představitelů jako zrádců připravenou k podpisu složku doku- tvořila opoziční skupina. Člen prezi- národa. Vyslovil se pro dočasné pro- mentů, kterou nemohli ani stihnout dia Zenon Komender59 jednal za zády tikrizové spojenectví všech složek přečíst. Když přišlo na pořad hlasová- Reiff a s generálem Jaruzelským. Dne polského politického života bez ohle- ní, vzal si Ryszard Reiff slovo a ozřejmil 15. prosince byla pozastavena činnost du na ideologickou příslušnost.62 argumenty, proč nemůže podepsat PAXu, v následujících týdnech probí- Takový postup byl předzvěstí vzni- zavedení výjimečného stavu v Polsku.55 hala jednání o odstranění Reiff a a jeho ku Občanského výboru a vedl k roz- Byl jediným ze čtrnácti členů Státní přívrženců. Komender a další členo- hovorům u kulatého stolu. Během nich rady, kdo hlasoval proti, čímž si zís- vé předsednictva, kteří ještě nedávno (odehrávaly se 6. února – 5. dubna kal respekt vážící se k jeho osobě do podporovali koncept „velké koalice“ 1989) působil Reiff za Občanský výbor dnešních dnů. Hlasování se zdržel (např. Maciej Wrzeszcz, Wincenty v pracovní skupině pro politické zá- profesor Jan Szczepański56 poté, co Lewandowski),60 vydali 8. ledna 1982 ležitosti. Jejím úkolem bylo uskutečnit neprošel jeho návrh, že by měla být Prohlášení, v němž deklarovali loa- plán politických reforem. Vítězství rozpuštěna také PSDS. jálnost vůči WRONu a kritizovali opozice ve volbách 4. června 1989 pak Reiff si byl dobře vědom následků, Reiff ovu linii.61 Rozběhla se akce za bylo potvrzením demontáže komunis- které z jeho postoje vyplynou, přesto Prohlášení, kdy zhruba dvě třetiny tického režimu v Polsku. se i při dalších příležitostech stavěl členů předsednictva připojily pod text Pro Ryszarda Reiff a znamenalo toto proti návrhům sil, jež nařídily výji- svůj podpis. Tím se otevřela cesta vítězství možnost opět se zapojit do mečný stav. Byl mimo jiné ve skupině k rezignaci Ryszarda Reiff a. Té bylo společenského dění. V letech 1989 až

55 SKWARSKI, Ryszard: Za zieloną kurtyną, str. 145–146. 56 Jan Szczepański (1913–2004), profesor sociologie, poslanec Sejmu. 57 KOR – Výbor na ochranu dělníků (Komitet Obrony Robotników). Organizace vznikla 23. září 1976 jako protest proti postupu vlády z června téhož roku, kdy došlo ke krvavému potlačení nepokojů v Radomi a na dalších místech. Hlavním cílem KORu byla pomoc obětem červnových událostí. Ze strany režimu byli pracovníci KORu vystaveni stálým represím. 58 Archiwum Akt Nowych, f. KC PZPR, Wydział Administracyjny – Notatka o stosunkach państwo-Kościół w okrese stanu wojennego z ledna 1982. In: KOPKA, Bogusław – MAJCHRZAK, Grzegorz (eds.): Stan wojenny w dokumentach władz PRL 1980–1983. IPN, Varšava 2001, str. 156–162. 59 Zenon Komender (1923–1993), ekonom, politik, publicista. Bojoval v řadách Konfederace národa, po válce vězněn komunistickými vládami za politickou činnost. Od roku 1956 byl několikrát zvolen poslancem. Po vyhlášení výjimečného stavu se přiklonil na stranu Jaruzelského. Vykonával funkci ministra vnitřního obchodu. Zúčastnil se rozhovorů u kulatého stolu. 60 Maciej Wrzeszcz (*1934), v 70. a 80. letech v předsednictvu PAXu. Na starosti měl především styky s církevní hierarchií. Po vyhlášení výjimečného stavu se přidal na stranu Jaruzelského. Wincenty Lewandowski (*1934), politicky činný v PAXu. V letech 1985–1989 poslanec. 61 REIFF, Ryszard: Archiwum osobiste, str. 369. 62 Stenogram porady představitelů nezávislých uskupení pozvaných Lechem Wałęsou ze dne 7. listopadu 1987. Dokument v elektronic- ké verzi knihy Okrągły Stół (dokumenty i materiały). Tom I. Wrzesień 1986– luty 1989. Varšava 2004, str. 107.

46 2009/04 paměť a dějiny

34-47 protest Sec2:46 1/28/10 12:55:26 PM Osamělý protest v prosincové noci

Ryszard Reiﬀ s předsedou Československé strany lidové Rostislavem Peterou Foto: repro Reiﬀ : Archiwum osobiste

1991 byl senátorem za vojvodství Lo- německé okupace. Vlastní ideový odsoudit činnost organizací či jednot- mža. V tomtéž období vstoupil do vývoj autor popisuje v Archiwum livců a obvinit je z kolaborace. V ur- Demokratické unie, strany, která myślenia politycznego (2005), Archi- čitých okamžicích se jejich činy podporovala volbu Tadeusze Mazo- vum stowarzyszenia PAX (2006) a Ar- bezpochyby staly neslučitelné s tím, wieckého prezidentem. V rámci své chiwum osobiste (2007). Celá jeho k čemu se ofi ciálně hlásili, tedy s pro- politické činnosti se zaměřil na zále- publicistika po roce 1989 se nese ve spěchem polského národa a katolic- žitosti týkající se Poláků žijících v za- znamení snahy o rehabilitaci orga- ké církve. Nelze ale zapomínat, že hraničí. V letech 1989–2006 byl ne- nizací, ve kterých se angažoval. i díky „paxovským“ vydavatelstvím přetržitě předsedou vlivného Svazu Ryszard Reiff zemřel po dlouhé ne- měla polská veřejnost styk s nejno- Sibiřanů (Związek Sybiriaków), sdru- moci 9. prosince 2007. Je pochován vějšími směry západního křesťanské- žujícího Poláky, kteří byli postiženi na evangelickém augšpurském hřbi- ho myšlení a že jí byl k dispozici sovětskou perzekucí. tově ve Varšavě. čistě katolický deník, což bylo na Aktivní byl od 80. let také v pub- Jak již bylo řečeno, odkaz organi- území mezi Odrou a Vladivostokem licistice. Přispíval do opozičního zací spjatých s jeho jménem je dodnes unikum. Šanci zde dostávali také periodika Konfrontace a jeho kniha předmětem sporů. Polemiky na strán- příslušníci katolické inteligence a lidé, Czas Solidarności (1988) získala cenu kách hlavních polských deníků, ve- kteří se později osvědčili v demokra- za nejlepší knihu polského autora dené mezi Reiff em a kriticky zamě- tických přeměnách Polska. Mezi ně vydanou v nezávislém nakladatelství. řenými autory, mezi nimiž nechyběli patří i Ryszard Reiff , jehož život na Následovaly knihy Gra o życie (1993) jeho přátelé z emigrantských kruhů, pozadí historických událostí dokládá a Śmierć była blisko…: historia osobis- byly součástí politického života třetí složitost politických postojů a rozhod- ta (1998), které se vracely do časů republiky. Cílem tohoto článku není nutí celé jedné generace Poláků.

paměť a dějiny 2009/04 47

34-47 protest Sec2:47 1/28/10 12:55:27 PM