Thayensia Supplementum I

2 THAYENSIA (ZNOJMO) 2005, Suppl. I: 3–6. ISSN 1212-3560

VRATISLAV DRLÍK – UČITEL, PŘÍRODOVĚDEC A SPOLUZAKLADATEL JIHOMORAVSKÉHO MUZEA VE ZNOJMĚ

Julius K l e j d u s 1, Lea M a ň á k o v á 2

1Branišovice 110, 671 77 2Pod mlýnem 3, 785 01 Šternberk

Vratislav Drlík se narodil 17. září 1886 ve venkovské rodině v Hrabové na Zá břež sku. Už jako chlapec byl velmi nadaný a prakticky od malička miloval přírodu. Jeho rodiče mu však mohli dopřát jen studium na střední škole, a tak po maturitě na gymnáziu a do- plňo va cí maturitě na učitelském ústavu v Brně nastoupil dráhu učitelskou. Učil na více místech a od roku 1913 působil jako řídící učitel ve Skaličce. Hned po vypuknutí první světové války však odešel na frontu. Z ruského zajetí se potom jako jeden z prvních přihlásil do československých legií. Protože dobře ovládal ruštinu i další jazyky, stal se velitelem kanceláří růz ných dělostřeleckých útvarů a s 1 dě- lostře lec kým plukem cestoval přes Sibiř do Vladi vos toku. V Irkutsku se však v roce 1919 spolu s dalšími so ci a lis tic ky orientovanými legionáři dostal do známého konﬂiktu česko- slo ven ských legií, kte rý skončil in ter no vá ním vůdců vzpou ry. Po strastiplné cestě kolem světa (z Vladi- vosto ku přes USA) se domů vrá til až v dubnu 1920. Několik měsíců učil v rodné Hrabové, ale už od září 1920 byl pověřen řízením nově za lo že né menšinové jednotřídky ve Vi ký řo- vicích u Šumper ka. Jako učitel i menšinový ve řej ný a osvě to vý pra cov ník si zde počínal velmi zdatně a v srpnu 1921 byl povolán k řízení šumperského českého národního školství. Ve své mimoškolní veřejné činnosti pro českou menšinu v Šumperku se Vratislav Drlík soustře dil zejména na pomoc při řešení hospo dář ských a sociálních otázek českých novou sed lí ků, úředníků, živnostníků i děl-

3 Učitel Vratislav Drlík ve své třídě (Znojmo-Louka, 30. léta 20. století).

Vratislav Drlík provází prezidenta Dr. Edvarda Beneše při návštěvě znojemské rotundy 13. 6. 1947.

4 níků, věru neví ta ných mezi šumperskými němec ký mi měšťáky. Jako člen městského a okresního za stupi tel stva v Šumperku vystupoval v tomto směru vždy neobyčejně odvážně a úspěšně. Velmi významná byla i jeho publicistická činnost. Do denního tisku, zejména re- gio nál ní ho časopisu Kraj, který sám řídil, napsal desítky a stovky aktuálních článků a zpráv. Ob sáh lej ší stati, většinou materiálově cenné a dodnes užitečné demograﬁcké a sociologické sondy do ekonomické a národnostní problematiky severní Moravy, publikoval v olo mouc kém orgánu Národní jednoty Stráž Moravy. Jednoznačně pokroková orientace jeho veřejné práce v Šumperku však vedla časem ke sporům s představiteli školské administrativy i s vedením Národní jednoty, které nakonec řešil odchodem ze Šumperka. V září 1933 přijal ředitelské místo na obecné škole ve Zno jmě-Louce. Pro Šumperk byl ale jeho odchod ztrátou. Dodatečně si to tehdy uvědomili i jeho poli tič tí odpůrci. Také olomoucké ústředí Národních jednot velmi lituje jeho odchodu a proje vu je mu ústy dr. Richarda Fischera a Adolfa Kubise uznání jeho „národního díla na severní Moravě a za dlouholetou soustavnou spolupráci v ústředním výboru, v okrsku Národní jedno ty pro Šumpersko a severním sboru Národní jednoty vřelé díky a vděčnou oddanost“. I ve Znojmě je Vratislav Drlík záhy v popředí na poli kulturní, politické i osvětové čin nos ti. Nejaktivněji se uplatňoval v Dělnické akademii jako její předseda a ve zno- jemské odbočce Svazu přátel SSSR, kterou v roce 1935 sám založil. Při mobilizaci v září 1938 nastoupil dobrovolně vojenskou službu v Košicích. Po mnichov ském diktátu evakuoval se svou rodinou ze Znojma do Vrahovic u Prostějova a teprve v prosinci 1938 dostal místo ředitele školy v Brně, ale už po roce byl jako bývalý pří sluš ník československých legií zproštěn školní služby a přidělen pracov- ním úřadem do továr ny Svět v Židenicích. Tam pokračoval s kolektivem odbojových pracovníků ještě in ten ziv ně ji v tom, co započal na Znojemsku: opatřoval ﬁnanční výpomoc rodinám postiženým německými okupanty. Činnost skupiny však byla vy- zrazena a došlo k jejímu pozatýkání. 23. února 1943 byl Vratislav Drlík i s dalšími členy skupiny odvezen gestapem přímo z továrny a internován „Pod kaštany“ a po dvou dnech převezen do Kounicových kolejí. Na pobyt v nich a „výslechy“ si odnesl trvalou památku v podobě vyražených zubů a hluboké rány na zádech. Koncem června byl dopraven k oberlandesgerichtu ve Vratislavi (tehdejší Breslau), kde pro vítězství říše v očekávání soudu a rozsudku dral v samovazbě peří a lepil sáčky. Jen obrovskou náhodou, zásluhou tlumočníkovy odvahy, ušel trestu smr ti, aby po odsouzení ke čtyřem letům koncentračního tábora nastoupil na tvrdou cestu na cis tic ké ho trestance ve slévárně v Breslau-Schönau a poté v Meineckově továrně v Breslau-Carlowitz. S blížící se frontou byli vězni postupně přemístěni do Waldheimu, poté do Radobýlu, pak k opevňovacím pracím do Drážďan a po jejich vybombardování do Pirny, kde je za čát kem května 1945 potkalo osvobození. Již 15. května 1945 se vrátil do Znojma a znovu se pouští do práce. Byl však nesmírně oslabený útrapami, podvýživou i nemocí. O svých „zážitcích“ z koncentračního tábora do kon ce odmítl vyprávět i doma své rodině. Jen co se trochu zotavil z těžkých útrap nacis tic kých kriminálů, nastoupil podle výzvy československé vlády na předokupační působiště ve Znojmě. S elánem jemu vlastním se nadšeně pustil do nových úkolů, spo- jených s oživením českého života ve Znojmě a s dosídlením regionu. Jako pokrokový

5 učitel a osvědčený veřejný pracovník byl povolán do lidosprávy znojemského národního výboru, kde mu bylo svěřeno řízení zemědělského referátu. Uprostřed pilné práce odchází Vratislav Drlík v únoru 1947 do důchodu. I když byl zdravotně poznamenán vězeními a válkou, neodešel z veřejného života. S maximální hou žev na tos tí soustředil svůj zájem zejména na obnovu zpustošeného znojemského muzea. Ve spolupráci s kolektivem muzejní rady shromáždil rozebrané muzejní sbírky. Po jejich reinstalaci bylo pod Drlíkovým vedením „Jihomoravské muzeum králov ské ho města Znojma“ předáno opět veřejnosti a jeho kulturní činnost obnovena v takovém rozsahu a hloubce, že se záhy stalo nosným článkem kulturního dění celého regionu. Právem se mu dostalo za jeho záslužnou a obětavou práci mnoha poct a veřejných uznání, od čestného uznání ministerstva kultury ČSR a vyhlášení muzea za „vzorně průkopnickou in sti tu ci“ až po jeho jmenování doživotním čestným ředitelem ústavu (13. 6. 1947). Pro obnovenou edici knižních tisků znojemského muzea připravil Vratislav Drlík 5 svaz ků výročních zpráv o muzejní činnosti za rok 1947 až 1950 a napsal i monumen- tální práci o historii „70 let musea královského města Znojma“, velmi příznivě přijatou veřejností i muzejními kruhy. Oproštěn školských povinností se začal věnovat také své stálé lásce, přírodě. Pro- tože znal velmi dobře přírodní poměry Znojemska, všechno své úsilí začal věnovat především jeho ﬂóře. Po léta sbíral, třídil a zpracovával svůj herbář (cca 1400 položek), který nazval „Květena Znojemska“ a jehož obsah se posléze rozhodl připravit pod stej- ným titulem ke knižnímu vydání. Více než 300 stran tohoto rukopisu, koncipovaných s přihlédnutím k ekologickým podmínkám celé sledované oblasti, bylo dokladem jeho velkých od bor ných znalostí. Nakonec se vydání obsáhlé knihy přes úspěšnou subskripci shodou okolnos tí neuskutečnilo (údajně pro nedostatečný příděl papíru, jak vyplývá z textu dopisu od Krajského nakladatelství v Brně, Kobližná 4, ze dne 8. 2. 1957, který byl zaslán Fran tiš ce Drlíkové, manželce Vratislava Drlíka). Obdobný osud postihl i při- pravovanou a veřejně ohlášenou bro žur ku o „Našich léčebných a jedovatých bylinách“ též sou stře děnou na úze mí znojemského okre su. Pro práci v terénu podchytil mimořádný zájem dospělejší mládeže. Výsledky vědecké práce popularizoval nejen názornými výstavami z oboru botaniky, geologie a minera- logie, ale i tématickými přednáškami. Nadměrné zatížení a jeho charakteristická pracovní posedlost, okupační martyrium a nejednou i lidské nepochopení, osočování a zášť ho nakonec doslova uštvaly. Prvního března roku 1955 zdolal těžký infarkt všechna jeho další předsevzetí a plány a Vratislav Drlík náhle zemřel. Jak na Šumpersku ve 20. a na počátku 30. let, tak i na Znojemsku ve 30. letech minulé- ho století a po válce si Vratislav Drlík plným právem získal velkou a trvalou autoritu jako pokrokový učitel, obětavý vlastenec, velmi schopný organizátor veřejného a kulturního života a později i jako skvělý vědecký a muzejní pracovník. Jeho bohatý a často až dra- matic ký život byl životem skromného a velmi ušlechtilého člověka s upřímným vztahem k druhým lidem a ke svému okolí. Mimořádná celoživotní práce Vratislava Drlíka je ukázko vým příkladem vzácné osobní obětavosti, nezměrné píle, nadšení a umu.

Podle literární podkladů a ústních či písemných sdělení rodinných příslušníků Vratislava Drlíka sestavili vnuk a pravnučka.

6 THAYENSIA (ZNOJMO) 2005, Suppl. I: 7–292. ISSN 1212-3560

KVĚTENA ZNOJEMSKA 1950–1954 FLORA OF THE ZNOJMO REGION, 1950–1954

Vratislav D r l í k †, Vít G r u l i c h 1, Antonín R e i t e r 2

1Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Masarykovy uni ver si ty, Kotlářská 2, Brno, e-mail: gru [email protected] 2Jihomoravské muzeum ve Znojmě, Přemyslovců 8, 669 45 Znojmo, e-mail: [email protected]

Abstract: Flora of the Znojmo region was written by the first of the authors and was not published either at the time of its origin or at any later time. It describes the historical distribution of almost 1500 taxons of vascular plants, and it is the only comprehensive source of information on the flora of the region between the end of the 19th century (OBORNY 1879, 1883–1886) or the beginning of the 20th century (HIMMELBAUR & STUMME 1923) and the period of intense botanical studies at the end of the 20th century (GRULICH 1997). At present the manuscript has been supplemented by references to revised herbarium items, commented and evaluated. The most important merit of the work is in records of the flora of plant communities either vanished or heavily suppressed by changes in the land use during the second half of the 20th century (salt marshes, waterlogged meadows, extensively used fields and pastures). It contains the last (or some of the last) dated reports on the occurrence of several plant species in the Czech Republic (Camelina sativa, Cer a to cepha la tes ti cu la ta, Lolium remotum, Lolium temulentum, Scandix pecten-veneris) or in Moravia (My o so tis discolor, Ornithogallum umbellatum, Turgenia latifolia). Many plant species, docu men ted by Drlík, have not been confirmed as occurring in the Znojmo region at present. Keywords: flora, historical herbarium, South-Moravian Museum, south-western Moravia, Czech Republic

ÚVOD Snad by se mohlo zdát, že vydání Drlíkova rukopisu o květeně Znojemska po 50 letech od dokončení postrádá smysl. Za to půlstoletí se krajina velmi podstatně změnila – byly roz vrá ce ny majetkové vztahy v zemědělství, po vzniku státních statků a družstev začaly ohrom né nevratné změny v přírodním prostředí. Drlíkova práce má přesto i po tolika letech značnou hodnotu. Je především důležitým dokumentem o rozšíření stovek druhů rostlin v regionu, k nimž shromáždil bohatou dokumentaci. Unikátní je zejména skuteč- nost, že souběžně s rukopisem zůstaly ve sbírkách znojemského muzea zachovány jeho herbářové doklady. Právě srovnání údajů v rukopise s dokladovým sbírkovým materiálem dovoluje posoudit úroveň Drlíkova bádání a kriticky interpretovat jeho záznamy.

7 METODICKÉ POZNÁMKY Vratislav Drlík zpracoval Květenu Znojemska v letech 1950–1953. Jeho rukopis nebyl ve své době vydán (KLEJDUS, MAŇÁKOVÁ 2005) a strojopisné kopie připravené k vydání byly v průběhu let ztraceny (Klejdus úst. sdělení). Proto bylo jako podklad pro nynější vydání díla nutno využít rukopisný autorův materiál. Konkrétně se jedná o 9 strojopis- ných stran úvodního textu a 297 stran rukopisu psaného tužkou a doplněného barevnými vpisky (viz obr. 1 a 2). Ani tento rukopis není bohužel úplný, k dispozici jsou číslované stránky 3–299, první dvě strany se najít nepodařilo. Také na několika místech uvnitř rukopisu jsou nedokončené pasáže, které byly patrně doplněny až v pozdějších (ztra- cených) verzích díla. Tato místa jsou v kapitole Systematický přehled nálezů komento- vána poznámkou. Původní Drlíkův text tedy představuje kapitola „Květena Znojemska – původ a charakteristika“ a větší část kapitoly „Systematický přehled nálezů“, ostatní oddíly práce byly doplněny sou čas ný mi spoluautory. Přepisování rukopisu do digitální podoby přineslo s sebou určité potíže a rukopis bylo nutno v některých detailech upravit. Především se jedná o řadu zkratek, které se v rukopisu vyskytují. Jednotlivé druhy jsou v rukopise číslovány, toto číslování zůstalo zachováno. Druhy, jež číslovány nejsou, považoval Drlík patrně v regionu za sporné, případně vymi ze lé, jak vyplývá z poznámek v textu. Číslovány nejsou také nižší taxony (poddruhy), resp. číslován je vždy jen první z nich u každého druhu. U čísla druhu se v některých případech vyskytují symboly. Prvním je hvězdička (*), kterou jsou ozna- čeny taxony Drlíkem ne na le ze né či nedokladované – toto označení zůstalo zachováno. Druhým symbolem je troj ú hel ník – ten označuje taxony nepůvodní, ať už pěstované nebo zavlečené či zplanělé – tento symbol byl nahrazen velkým písmenem N před číslem či jménem taxonu. Třetím sym bo lem použitým před jménem taxonu je X označující hybridy (zůstalo zachováno). Dále se v komentáři ke každému druhu objevuje symbol S nebo P. Jedná se zřejmě o přiřazení taxonu k středoevropským (S) či panonským (P) druhům, některé druhy jsou řazeny k oběma kategoriím (vyskytuje se jak zápis SP tak PS). Také v tomto případě zůstaly symboly u druhů ponechány tak, jak jsou použity v rukopise. Tyto symboly u části druhů chybí, jedná se zejména o pěstované, zplanělé či zavlečené taxony, ale i o některé druhy autochtonní. V části rukopisu bylo místo písmena S používáno M, některé z těchto případů opravil již Drlík červenou pastelkou, ostatní byly upraveny (sjednoceny) při přepisu. U většiny druhů se vyskytuje také římská číslice, případně interval, označující patrně dobu kvetení – též bylo ponecháno. V první polovině rukopisu se vyskytují u jednotlivých druhů také písmen né zkratky K, C, Ea, Es, E, které se zřejmě vztahují k areálové charakteristice stře do ev rop ských prvků (viz 3. odstavec v kapitole „Květena Znojemska – původ a charakteristika“). Tyto zkratky byly často již Drlíkem přepisovány či přeškrtány, takže je nelze spolehlivě přečíst. Navíc nejsou zastoupeny v celém rukopisu, proto se domníváme že sám Drlík od jejich použití upustil a nebyly tedy přepsány ani u těch druhů, kde je přečíst lze. Formou zkratek jsou v rukopise citovány také literární prameny. Pro přehlednost byly při přepisu sjednoceny a to na celé jméno prvního autora dané publikace, to je navíc vysa ze no kapitálkami, jak je u citací obvyklé. V rukopise se vyskytují nejčastěji

Obr. 1. Původní vzhled rukopisu Květeny Znojemska Fig. 1. The original manuscript of the “Květena Znojemska”

8 9 10 odkazy na Obornyho, buď takto celým jménem, nebo jako Ob. – v přepise vždy jako OBORNY, analo gic ky Dostál, Dost. = DOSTÁL, Himmelbaur, Himmelb., Himmel., Him. = HIMMELBAUR, Laus = LAUS, další jen ojediněle – Podp. = PODPĚRA, Pol. = POLÍVKA. V přepise přehledu druhů nejsou doplněny plné citace, neboť u Obornyho není jisté, o které dílo se v jednotlivých případech jedná, u ostatních by plné citace se spoluautory a letopočty neú měr ně prodlužovaly text a místy by se obtížně včleňovaly do Drlíko- vých větných konstruk cí. Plné znění citací je následující: OBORNY = OBORNY (1879 nebo 1883–1886), DOSTÁL = DOSTÁL et al. (1948–1950), HIMMELBAUR = HIMMELBAUR, STUMME (1923), LAUS = LAUS (1908), PODPĚRA = PODPĚRA (1926–1930) a POLÍVKA = POLÍVKA et al. (1928). V rukopise jsou též odkazy na údaje Františka Švestky, patrně se jedná o ústní informace. Další zkratky použité v rukopise by byly bezpochyby v tiskovém vydání upraveny (dopl ně ny) i samotným Drlíkem, proto jsou v přepisu též doplněny (resp. plně vy- psány). Jedná se o opakující se rodová jména (v rukopise zkrácena na první písmeno a tečku), dále o často opakované lokality, např. žel. – doplněno na železniční, úd. na údolí, i j. na i jinde, Kraví h. = Kraví hora, Traus. mlýn = Trausnický mlýn, Kateř. dvůr = Kateřinský dvůr atd. Podobně byla v přepisu sjednocena Drlíkem nejednotně používaná slova Cornštejn a Cornštýn na frekventovaněji použité Cornštýn, Oborny a Oborný na Oborny. Vynechány byly také zjevné chyby, např. dvakrát zapsaná jedna lokalita ve výčtu a podobně. V rukopise je užita nomenklatura odpovídající Dostálově květeně (DOSTÁL et al. 1948–1950), někdy se však v detailech odlišuje. Pro snazší orientaci v synonymice a vztazích mezi Drlíkem užívanými a recentně platnými jmény taxonů byla doplněna současná jména všude tam, kde se od Drlíkova pojetí odlišují. Současná nomenklatura je dle Klíče (KUBÁT et al. 2002), jména jsou uvedena na druhé řádce pod původním Drlíkovým jménem taxonu, menším a odlišným fontem. Pro snazší nalezení jednotli- vých druhů v textu je na konci práce připojen rejstřík obsahující bez rozlišení všechny použité druhové kombinace, jak původní, tak i recentní. K Drlíkově práci se váže též herbář uložený v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. V ru ko pi se není herbář přímo zmiňován. Zda byl odkaz na herbář včleněn do ztracených stro jo pis ných kopií, s jistotou nevíme. Je ale zřejmé, že pro potřeby současného vydání Drlí ko va díla je srovnání rukopisu s existujícím dokladovým materiálem zcela zásadní. Navíc se u herbářových položek vesměs zachovaly originální složky a schedy a velkou většinu z nich je proto možno s naprostou jistotou vztáhnout k taxonům z textu tak, jak je Drlík původně určil. Proto byl odkaz na jednotlivé herbářové položky do textu vložen, opticky je opět odlišen menším písmem a odlišným fontem, než jsou vysazeny původní části rukopisu. Čísla před položkami odpovídají inventárním číslům ve sbírko- vém fondu pracoviště bo ta ni ky Jihomoravského muzea. Celý Drlíkův herbář kriticky přehlédl Vít Grulich, pokud není u jednotlivých položek uveden žádný údaj o revizi znamená to, že o jejich determinaci nebyla pochybnost. U revidovaných položek je připojen výsledek revize a jméno spe cia lis ty; většina revizí proběhla v roce 2004. Aby byla snadno dostupná informace o všech dokla do vých položkách ke každému druhu,

Obr. 2. Původní vzhled rukopisu Květeny Znojemska Fig. 2. The original manuscript of the “Květena Znojemska”

11 tedy i těch, které sám Drlík určil chybně a byly v rámci provedené revize přeurčeny, jsou k jednotlivým druhům přiřazeny i tyto položky. Od položek vztažených k danému taxonu Drlíkem se redeterminované doklady odlišují tím, že jsou ohraničeny lomítky a obsahují údaj o Drlíkově původní determinaci. Přestože údaje uvedené v rukopise končí rokem 1953, Drlík pokračoval ve sběru do kla do vé ho materiálu i v roce 1954. Je možné, že ve ztracených verzích rukopisu byly i tyto novější poznatky zahrnuty. V každém případě rozšiřují spektrum Drlíkem zjištěných druhů jednak o některé exotické rostliny sebrané v zámeckých parcích, ale také o význačné a vzácné druhy autochtonní. Považovali jsme za vhodné včlenit také informaci o těchto po lož kách do textu, neboť významně doplňuje a uceluje Drlíkovo dílo. Posledním současným doplňkem do přehledu nálezů jsou poznámky k některým vzácným, taxonomicky komplikovaným či jinak zajímavým druhům a skupinám. Vzhledem k počtu těchto poznámek se jeví přehlednější jejich umístění přímo k jed- notlivým taxonům a ne do samostatného oddílu textu, od původního Drlíkova textu se stejně jako všechny ostatní recentní zásahy odlišují menším písmem a odlišným fontem. Při odkazech na re centní herbářové položky jsou použity zkraty kolekcí: BRNU = herbář katedry botaniky Masarykovy university Brno, MMI = herbář Regionálního muzea v Mikulově, MZ = herbář Jihomoravského muzea ve Znojmě, ROZ = herbář muzea v Roztokách u Prahy.

PODĚKOVÁNÍ Editoři by na tomto místě rádi poděkovali všem dalším kolegům, bez jejichž přispění by nebylo možné úspěšné dokončení díla a zhodnocení rukopisu. Za pomoc při přepisování rukopisného origi- nálu děkujeme Janě Táborské, za možnost využití historického herbáře děkujeme Jihomoravskému muzeu ve Znojmě, za pomoc při vyhledávání a zpracování údajů z herbářových položek děkujeme botaničkám muzea Radmile Šeniglové-Dvořákové a Lydii Bravencové. Za revizi herbářových položek patří naše poděkování Petru Bure šo vi, Petru Dančákovi, Jiřímu Danihelkovi, Michalu Ducháčkovi, Františku Dvořákovi, Lubomíru Hrou dovi, Zdence Hroudové, Jaroslavu Koblížkovi, Olze Rotreklo- vé, Jaroslavu Rydlovi, Vladimíru Řehořkovi, Radomíru Řepkovi, Karlu Sutorému, Otakaru Šídovi, Petru Šmardovi, Milanu Štechovi, Janu Štěpánkovi, Bohumilu Trávníčkovi a Jiřímu Zázvorkovi. Za technickou pomoc při pořizování obrázků děkujeme Ja ro sla vu Frecerovi, za technickou a ﬁnanční podporu Správě Národního parku Podyjí. Zvláštní poděkování pří slu ší panu MVDr. Juliu Klejdusovi, vnukovi Vratislava Drlíka, který v rodinném archivu uchoval originál rukopisu a jeho deponováním do jihomoravského muzea inicioval a umožnil jeho současné vydání. Přípravu studie k vydání částečně podpořil Výzkumný záměr MŠM 143100010.

12 KVĚTENA ZNOJEMSKA – PŮVOD A CHARAKTERISTIKA Znojemsko je zajímavé po stránce ﬂoristické tím, že se na jeho území stýkají dvě květeny: panonská a středoevropská. Panonská květena, kterou jinak můžeme nazvat květenou stepní, pochází z jihorus- kých stepí u Černého moře a pronikla k nám trojí cestou: od jihu z území kol Středo- zemního moře, střední cestou podél Dunaje a přes uherskou nížinu a severní cestou podél Karpat. Středoevropská květena podle svého zeměpisného rozšíření patří buď ke kosmo po li- tům, rozšířeným po celé zeměkouli, druhům cirkumpolárním, vyskytujícím se na severní polokouli, druhům eurosibiřským, rozšířeným v Evropě a v Asii až po Altaj, euroasij- ským druhům, rozšířeným v Evropě a v Asii s jižní hranicí na Himalajích a konečně k evropským druhům, které nepřekračují Ural. Některé prvky středoevropské květeny patří k t. zv. „teplo mil ným“, které jsou obyčejně průvodci květeny panonské. Podle rozšíření panonské a středoevropské květeny můžeme rozdělit Znojemsko na tři oblasti. První zabírá východní část okresu po čáru Hnánice, Znojmo, Horní Dunajo- vice. Geologickým podkladem této oblasti jsou třetihorní usazeniny a diluviální spraš. Prů měr ná roční teplota je 10° C, pršek málo (Znojmo 500 mm, Jaroslavice 475 mm). Většina území je kulturní půdou už od prehistorických dob, jak ukazují četné archeolo- gické nálezy. Původní step byla zatlačena na místa, která pro nedostatek půdního krytu se nedají obdě lá vat. Jsou to buď pastviska (Kraví hora u Znojma, Načeratický kopec, Kraví a Kamenná hora u Tasovic), nebo kamenité a skalnaté stráně podél Dyje a někte- rých potoků (Hradiště, Znoj mo pod hradem, stráně na obou březích Dyje mezi vsí Dyjí a Tasovicemi, skalní stráně na Křepickém potoku u Horních Dunajovic), dále kamenité kopečky sem tam vystupující z panonské nížiny (na př. 223 u Krhovic, amﬁbolitový lom přímo u vesnice), vysoké meze v úvozech, u polí a vinic (Sedlešovice – Konice, Hodonice, Slup – Jaroslavice stráň nad Danížem), okraje cest a podobná místa. Na některých místech v této oblasti, a sice tam, kde byly odkryty původní usazeniny (jíly) moře, které v třetihorní době pokrývalo tuto část Znojemska, zachovala se t. zv. sla nis tá nebo slanomilná květena (halofyty). Taková slaniska jsou na př. u Šatova, Vrbovce, Načeratic, Jaroslavic, Stošíkovic, Oleksovic i jinde (obr. 3). V rostlinných společenstvech této oblasti převládá květena panonská a ji dopro- vázející květena teplomilná. Středoevropská květena v tomto území převládá ve společenstvech lužních hájů, bažinných luk a vod. Tato společenstvy tvoří tu ostrovy středoevropské kvě te ny mezi květenou panonskou. Z význačnějších jedinců panonské květeny rostou v I. oblasti: hlaváček plamenný, roho hla vec rovnorohý, pryskyřník illyrský, křez zední a tenkolistý, večernice smutná, kozinec bezlodyžný, zběhovec yva, čilimník položený, radyk prutnatý, hadí mordec šedý a milička chlupatá. Z květeny teplomilné: hlaváček jarní, lebeda růžová, lesklá a tatarská, travěnka prodlou- že ná, komonice zubatá, řepeň durkoman, topol bílý, křivatec nízký a rosička brvitá. Z květeny slanomilné: obligátní (rostoucí jen na slanisté půdě): sivěnka slatinná, hvězd- nice bažinná, smetanka malokvětá, ostřice žitná a ostřice ječmenovitá, z fakultativních (mohou růst i na půdách jiných): jetel jahodovitý, ledenec luštinatý, jitrocel slatinný, ze- mě žluč sličná, slanobýl obecný, skřípina přímořská a skřípinec Tabernaemontanův. Druhá, střední oblast, sahá k čáře Čížov, Šumná, Vranovská Ves a Jevišovice. Panonská květena je v této oblasti hojně rozšířena, ale středoevropská květena je tu

13 mnohem více než v oblasti první. Obě květeny se tu hojně prolínají, bojujíce o svůj životní prostor. Proto můžeme toto území nazvat „bojištěm“ obou květen. Název tento jest však jen obrazný, poněvadž boj byl dávno skončen a obnovuje se pouze tam, kam zasáhne lidská ruka. Tak na př. vykácení lesů v Gránici ve středověku i v novější době mělo za následek obsazení holých strání květenou panonskou a teplomilnou. Ve druhé oblasti se rozkládají velké lesní komplexy, které jsou sídlem středo ev rop- ských lesních společenstev. Podnebí území je o něco chladnější, pršek o něco více (Šumná 544 mm, Jevišovice 516 mm). Geologickým podkladem jsou krystalické břidlice (ruly, svory a fylity). Část území lesem nepokrytá je většinou kulturním územím různé hodnoty. Panonská květena „bojové“ oblasti je zatlačena na jižní svahy kamenitých nebo skal- natých strání (Jevišovice, Střelice, Bojanovice, Černín, Vevčice, Mikulovice, Plaveč, Olb ram kos tel, Mašovice, Únanov, Hluboké Mašůvky i jinde), na skaliska pnoucí se

Obr. 3. Mapka slanisek na Znojemsku Fig. 3. Map showing salt marshes in the Znojmo region

14 nad údolí mi řek a potoků (Býčí skála, Šóbes, Nový Hrádek, Viničná u Čížova, všechna tato místa nad Dyjí, zříceniny Lapikusu nad Plenkovickým potokem, skalnaté útesy nad Jevišovkou u Je vi šo vic, Vevčic, Rudlic, Plavče a Výrovic). Panonská květena zabrala také v tomto území okraje středoevropských lesů (Purkrábka od Suchohrdel k Těšeticům, Tvořihrázský les podél Únanovského potoka i jinde). Středoevropská květena „bojového“ území zabírá velké lesní prostory (Mikulovický les, Purkrábku, Tvořihrázský les, lesy u Plavče, Hlubokých Mašůvek, Kravska, Boja- novic a Jevišovic), lesní louky, bažinatá a vlhká místa a vodní plochy. Význačnější druhy panonské květeny ve II. oblasti jsou: černucha rolní, rýt žlutý, višeň mahalebka, čilimník řezenský, medovník, čistec roční, barvínek menší, mařinka barvířská, ochmet evropský, hlaváč šedivý, hvězdnice zlatovláska, křivatec český, česnek žlutý, ko sa tec dvoubarevný a tomkovice jižní. Teplomilné květeny: sasanka hajní, hlaváček letní, oměj jedhoj, silenka ušnice, jetel jahodovitý, hrachor hliznatý, bolehlav blamatý, kakost krvavý, rozrazil klasnatý, podražec křovištní, pelyněk ladní, smil písečný, turan ostrý, pupava bezlodyžná, ostřice nízká, je žat ka kuří noha, sveřep bezbranný a vousatka. Třetí, nejmenší část okresu, zabírá nejzápadnější část a je oblastí středoevropské kvě teny. Panonská květena pronikla na toto území jen podél Dyje a zabrala tu hlavně skalní útesy zvedající se nad řekou (Ledové sluje u Vranova, skaliska pod serpentinami silnice k Onšovu, hradní skála, Švýcarské údolí, několik skalnatých výběžků pod Zále- sím, skalnatá šíje „Baba“ pod Bítovem, Cornštýn, dyjské stráně u Podhradí). Všechnu ostatní půdu zabírá květena středoevropská. Její doménou jsou tu hlavně lesy, které mají v některých místech ráz hor ských lesů i s některými příslušníky horské květeny, pak jsou to lesní i údolní louky, pas t vi ny, bažiny a vodní plochy. Tato oblast středoevropské květeny je pahorkatinou, ležící většinou nad 400 m nad- mořské výšky. Podnebí je drsnější než v ostatních částech Znojemska (Bítov má střední roční teplotu 9° C, tedy o celý stupeň méně než Znojmo). Pršek tu spadne mnohem více, než na východě (Bítov 583 mm, tedy o více než 100 mm proti Jaroslavicům). Z panonské květeny pronikají podél Dyje do oblasti středoevropské květeny mezi jiný mi: koniklec obecný velký, tařice skalní, lomikámen cibulkonosný, čilimník čer- nající, vičenec ligrus, pryšec mnohobarvý, brslen bradavičnatý, máčka rolní, ožanka kalamandra, divizna rakouská, mařinka psí, locika dubová, bělozářka větvitá, chrpa latnatá porýnská a strdivka sedmihradská. Z teplomilných: šedivka šedá, devaterník, hvozdík kartouzek, mochna stříbrná a jarní, růže vinná, skalník, tolice srpovitá, jetel alpský, pryšec obecný, šalvěj luční, divizna vel ko kvě tá, rozrazil trojklanný, svízel nízký, pavinec horský, locika kompasová, rmen barvířský, kopretina chocholičnatá, pelyněk pravý, srpek obyčejný, česnek horský, ostřice časná, lipni ce smáčknutá, sveřep střešní a bezbranný. Znojemská květena čítá celkem 1205 druhů původních kromě 75 plemen (subspecií) a 62 hybridů (kříženců). Druhů cizího původu, ale úplně zdomácnělých je 35, ostat- ních ci zích, převážně pěstovaných, druhů i plemen je 190. V poslední době vymizelo 21 druhů, 2 plemena a 2 kříženci, nově bylo objeveno 39 druhů a 2 plemena. Zajímavé je rozdělení květeny podle hojnosti výskytu. Z 1315 botanických prvků (druhů původních, zdomácnělých a plemen) připadá na prvky, které se vyskytují vzácně a řídce, 459, t. j. o málo více než jedna třetina, dvě třetiny připadají tedy na prvky, které se vyskytují častěji, hojně nebo obecně.

15 Z 1315 původních a zdomácnělých druhů, jakož i plemen, patří k panonské květeně 227, teplomilné 241 a středoevropské 847 prvků. Zajímavé je také rozdělení panonské a teplomilné květeny po jednotlivých oblastech. Panonské květeny od východu k západu ubývá. V oblasti panonské nížiny zůstávají 104 panonské prvky, z toho většina (55 %) vzácných, do oblasti bojové proniká už jen 72 panon ských prvků a do oblasti středoevropské květeny proniká jenom 51 prvek. Při tom počet vzácných panonských prvků klesá ve II. oblasti na 13 a v oblasti středoev- ropské kvě teny se vyskytují pouze 3 vzácné druhy. Teplomilné květeny naopak od východu k západu přibývá (I. oblast 55, II. 89 a III. 96 teplomilných). Při tom však vzácných teplomilných prvků od východu k západu ubývá (I. 31, II. 12 a III. oblast 2), stejný zjev, jako u květeny panonské. Boj proti pronikání panonské květeny na západ znamená boj proti stepi. Teprve so ci a lis- tic ké státní zřízení umožnilo výstavbu zařízení proti pronikání stepi na Znojemsko. Děje se tak zřizováním větrolamů, obnovou rybníků, zalesňováním, stavbou zavodňovacích ka ná lů, odstraňováním chyb spáchaných špatným lesním hospodářstvím. (Na Znojemsku bylo na př. napácháno mnoho škody t. zv. akátovou horečkou na konci minulého století, kdy bylo vykáceno mnoho dubových lesíků a na jejich místě zasázeny akáty.) Lidovědemokratické zřízení zavádí také řádnou ochranu přírodních památek, tedy i bota nic kých, jednak ochranou vzácných botanických jedinců, jednak ochranou bo-

Obr. 4. Mapka botanicky za jí ma vých území regionu Fig. 4. Map showing areas of botanical interest

16 tanicky cenných nalezišť (obr. 4). Na Znojemsku jedná se na př. o ochranu vzácného střevičníku nebo kosatce nízkého, jakož i zřízení státních přírodních reservací na zá- chranu míst s vynikající květenou a na záchranu některých slanisek.

SYSTEMATICKÝ PŘEHLED DRUHŮ Pozn.: V rukopise chybí první dvě strany, tedy druhy 1–9. K části těchto druhů se vztahují ná sle- du jí cí herbářové položky:

Lycopodium clavatum L. Plavuň vidlačka. Položka: 1249 – Olbramkostel, les k Šimperku, podle cesty, sine dato

Equisetum arvense L. Přeslička rolní. Položka: 1250 – Vranovská Ves, 25. 06. 1950

Equisetum sylvaticum L. Přeslička lesní. Položka: 1251 – Vranovská Ves, 25. 06. 1950

Equisetum palustre L. Přeslička bahenní. Položka: 1252 – Jevišovka u Plavče, 27. 06. 1950

Equisetum ﬂuviatile L. Přeslička poříční. Položka: 1253 – Hostěrádky, rybník, 25. 06. 1950

Equisetum ramosissimum Desf. Přeslička větevnatá. Položka: 1254 – Horní Gránice u Bezkova, 12. 11. 1953

Cystopteris fragilis (L.) Bernh. Puchýřník křehký. Položka: 1255 – Gránické údolí, 03. 07. 1952

10. Phegopteris dryopteris (L.) Feé. Bukovinec kapraďovitý. Gymnocarpium dryo p te ris (L.) Newman. Bukovník kap raďo vi tý.

Roztroušeně. S. Mločí údolí, Vranovská Ves, okolí Šimperského rybníka. OBORNY: Ledové sluje, údolí Dyje u Hardeku, Devět mlýnů, Nesachleby, Lukov, Gránice. VII–VIII. V humosních lesích a na stinných skalách. Položka: 1256 – Mločí údolí před vyústěním, 04. 07. 1952

11*. Phegopteris robertiana (Hoffm.) A. Br. Bukovinec Robertův. Gymnocarpium robertianum (Hoffm.) Newman. Bukovník vápencový.

Na skalních sutích, ve štěrbinách zdí. Ojedinělý. S. OBORNY: údolí Dyje u Devíti mlýnů, Hardeku a Vranova. HIMMELBAUR ještě u Nového Hrádku. DOSTÁL: v Českomoravské vy so či ně. VI–VIII. Pozn.: V současné době velmi ojediněle nalézaný druh; existují pouze pozorování z vápencových skal v okolí Hardeggu (GRULICH 1997).

17 12. Dryopteris ﬁlix-mas (L.) Schott. Kapraď samec. Ve stinných lesích, na skalách. Hojná. S. VI–IX. Položka: 1257 – Gránice – Athyrium ﬁlix-femina, rev. V. Grulich

13. Dryopteris austriaca (Jacq.) Woyn. subsp. spinulosa. Kapraď rakouská ostnitá. Dryopteris dilatata (Hoffm.) A. Gray. Kapraď rozložená. V humosních vlhkých lesích. Roztroušeně. S. Mločí údolí, Trausnice, Plaveč, Popický žleb, lesy mezi Šumnou a Vranovskou vsí. OBORNY: Ledové sluje, údolí Dyje u Vranova a Har de ku, jako zvláštnost v Gránici. LAUS: údolí Dyje. VII–VIII. Položka: 1258 – Gránické údolí, 03. 07. 1952

13. Polystichum lobatum (Huds.) Presl. Kapradina laločnatá. Polystichum aculeatum (L.) Roth. Kapradina laločnatá. Na humosních kamenitých půdách jehličnatých lesů. Řídká. S. Trausnice u konce, OBORNY: údolí Dyje mezi Vranovem a Hardekem, jako řídkost v Gránici u Znojma. LAUS: údolí Dyje. VII–IX. Položka: 1259 – Trausnice – pravý břeh Dyje, 06. 11. 1953 Pozn.: Výrazný průvodce humózních podhorských lesů. Z poslední doby existují pouze pozorování z Braitavy na jih od Vranova nad Dyjí (GRULICH 1997).

14. Asplenium septentrionale (L.) Hoffm. Sleziník severní. Na nevápenných výsluných skalách. Dosti rozšířen. S. Gránice, Trausnice, Hradiště, Suchý kopec. OBORNY: údolí Dyje a údolí sousední. VII–IX. Položka: 1260 – Gránice – zeď, 03. 06. 1951

X Asplenium germanicum Weis = Asplenium septentrionale × trichomanes. Sleziník ně mec ký. Asplenium × alternifolium Wulf. = Asplenium septentrionale × A. trichomanes. Sleziník střída- volistý. Na skalách mezi rodiči. Roztroušeně. S. Znojmo podhradí, Gránice při hospodářské škole. HIMMELBAUR: Leska, Suchý Kopec, Králův stolec, údolí Dyje u Hardeku. LAUS: Znojmo. VII–VIII. Položka: 1261 – Gránice, pod hospodářskou školou, 1953

15. Asplenium trichomanes L. Sleziník červený.

Na skalách, zdech i lesní kamenité půdě. Rozšířen. S. Trausnice, Suchý kopec, OBORNY: obecně rozšířený (Znojmo). VII–VIII. Položka: 1262 – Trausnice, 16. 05. 1950

16. Asplenium ruta-muraria L. Sleziník routička.

Štěrbiny ve skalách a zdech. Dosti rozšířen. S. Znojmo, Trausnice. OBORNY: Gránice, údolí Dyje od vsi Dyje nahoru. III–X. Položka: 1263 – Hradní kaple, 04. 08. 1950

18 17. Athyrium ﬁlix-femina (L.) Roth. Papratka samice. Ve vlhkých stinných lesích. Rozšířena. S. Gránický les, Popický žleb, Podhradí, Pav- lický, Olbramkostelský les atd. VII–IX. Položky: /1257 – Gránice – ut Dryopteris ﬁlix-mas, rev. V. Gru lich/ 1264 – Citonice, les za dubem vpravo, 03. 06. 1952

18. Pteridium aquilinum (L.) Kuhn. Hasivka orličí.

Světlé lesní paseky. Řídce. S. OBORNY: les Bradava [Braitava] u Vranova, Ledové sluje, HIMMELBAUR (Větrník u Čížova). VII–IX. Položka: 1265 – les Čížov – Lesná, 18. 08. 1954 Pozn: Na Znojemsku velmi vzácně (cf. SLAVÍK 1986), recentně zaznamenán pouze v oblasti Větrníku (GRU LICH 1997), odkud pochází i Drlíkův sběr.

19. Polypodium vulgare L. Osladič obecný. Mechaté lesy, stinné skály. Hojný. S. Lančov, Mločí údolí, Gránice, Plaveč, Bítov, Je vi- šo vic ké a Bojanovické lesy, Suchý kpec. OBORNY: Vranov, Znojmo hojně. VIII–IX. Položka: 1266 – Lančov, 11. 07. 1951

ODD. 2. SPERMATOPHYTA. ROSTLINY SEMENNÉ. Pododd. 2a. Gymnospermae. Nahosemenné. Třída F. Ginkgoinae. Řád IX. Ginkgoales. Jinanokvěté.

N 20. Ginkgo biloba L. Jinan dvoulaločný. Původem z východní Asie; často se u nás pěstuje v parcích. Zámecký park v Jarosla- vicích. Položka: 1267 – Jevišovice, zámek, 22. 11. 1953

Třída G. Coniferae. Jehličnany. Řád X. Taxales. Tisokvěté. Čeleď 13. Taxaceae. Tisovité.

21. Taxus baccata L. Tis červený. Roste vzácně jako podrost jehličnatých a smíšených lesů. S. Bítov, zámecká zahrada, Gráni ce, Jazovice (řed. Weidenthaler), Jevišovice zámek. OBORNY: les Bradava [Braitava] u Vranova, údolí Dyje u Hardeku. LAUS: Vranov, údolí Dyje. DOSTÁL: údolí Dyje. III–IV. Položka: 1268 – Bítov, zámecká zahrada, 28. 05. 1952

19 Řád XI. Abietales. Jedlokvěté. Čeleď 14. Abietaceae. Jedlovité.

22. Abies alba Mill. Jedle bělokorá. Spolu se smrkem nebo bukem tvoří podhorské a horské lesy. Roztroušeně. S. Bítov, Šum ná, Mločí údolí, (Podmolí?). V–VI. Položka: 1271 – Bítov, 1951

N 23. Abies sibirica Ledeb. Jedle sibiřská. Původní ze Sibiře. U nás zřídka v parcích pěstována. Gránice. Položka: 1270 – Gránice, 05. 11. 1953

N 24. Abies concolor Lindl. et Gord. Jedle ojíněná. Původní z Kalifornie. U nás zřídka v sadech pěstována. Znojmo, Fučíkovy sady. Položka: 1269 – Znojmo, Fučíkovy sady, 12. 11. 1953

N 25. Pseudotsuga taxifolia (Poir.) Britt. Douglaska tisolistá. Pseudotsuga menziesii (Mirbel) Franco. Douglaska tisolistá. Původní ze Severní Ameriky, u nás sázená v parcích i v lesních kulturách. Šumná, velká alej, Jevišovice, Kravsko, zámek. IV–V. Položka: 1272 – Šumná, 08. 11. 1953

26. Picea excelsa Link subsp. vulgaris (Link) A. Gr. Smrk ztepilý obyčejný. Picea abies (L.) Karsten. Smrk ztepilý. V nížinách řidší, v pahorkatinách nejrozšířenější lesní strom. S. IV–VI. Položka: 1273 – Gránice, 05. 11. 1953

Picea rubra Link Položka: 1274 – Jevišovice, lesík u černínské silnice, 13. 05. 1954

N Picea pungens Engelm. Smrk pichlavý. Původní ze Severní Ameriky, u nás již 200 let pěstovaný. Jevišovice, zámek, Hradištský les, Kravsko, Znojmo. V. Položka: 1276 – Trausnice, 06. 11. 1953

27. Larix decidua Mill. I. subsp. europaea DC. Modřín opadavý evropský. Larix decidua Mill. Modřín opadavý.

Roste v horských oblastech, v nížinách sázen. S. Kraví hora. OBORNY: Bítov, Vranov, Je vi šo vi ce. HIMMELBAUR: kol Znojma a jinde nově vysazen. IV–VI. Položka: 1277 – Kraví hora, 11. 04. 1951

20 N 28. Pinus divaricata (Ait.) Cours. Borovice banksovka. Pinus banksiana Lamb. Borovice banksovka. Ze Severní Ameriky. Pěstována v lesích na špatné půdě. Kuchařovice, lesík k Únanovu, Hradištský les nad údolím Dyje, Šumná. Položka: 1278 – Šumná, 08. 11. 1953

29. Pinus silvestris L. Borovice sosna. Pinus sylvestris L. Borovice lesní. Původní v nížinách na písčinách a ve vřesovištích. Nejrozšířenější lesní strom v teplejší pahorkatině. Obecný. S. V–VI. Položka: 1279 – Kraví hora, sine dato

N Pinus mugo Turr. II. subsp mughus (Scop.) Domin. Borovice kleč. Pinus mugo Turra. Borovice kleč. V horském a subalpinském pásmu. V parcích a lesích kulturních vysazován. Mašovice. Položka: 1280 – Mašovice, 07. 11. 1952

N 30. Pinus nigra Arnold. Borovice černá. Původní v jižní Evropě. Z pěstovaných borovic je u nás nejčastější. Kraví hora, Hra- dišťský les, Purkrábka, Kuchařovice, Suchohrdelský lesík, Gránice. VI–VII. Položka: 1281 – Kuchařovice, 26. 6. 1951

N Pinus falcata Valck-Surin. Smrk sitka. Picea falcata Valck-Surin. Smrk sitka. Původní ze Severní Ameriky. U nás již přes 100 let sázený na vlhkých půdách a v lesích kulturních. Gránice.

Pinus rigida Mill. Položka: 1282 – Jevišovice, nad přehradou, 23. 04. 1954

N 31. Pinus strobus L. Borovice vejmutovka. Ze Severní Ameriky. U nás se pěstuje v parcích i v lesích. Kraví hora, Šumná, Mločí údolí, Kravsko, Gránice. VI–VII. Položka: 1283 – Kraví hora, 11. 1953

Čeleď 15. Taxodiaceae. Tisovcovité.

N 32*. Sequoia gigantea (Lindl.) Decne. Sekvoje mamutí. Sequoiadendron giganteum (Lindl.) Buchholz. Sekvojovec obrovský. Původní z Kalifornie. Těžko snáší naši zimu. V zimě r. 1929 téměř všechny sekvoje vy mrz ly. Na Znojemsku jediná sekvoje je před zámkem v Kravsku.

21 Čeleď 16. Cupressaceae. Cypřišovité.

N 33. Thuja occidentalis L. Zerav západní. Ze Severní Ameriky. V Evropě již 100 let sázeny, zvláště na hřbitovech. Kravsko, Gránice. Položka: 1285 – Znojmo – hrad, 10. 04. 1951

N 34. Thuja orientalis L. Zerav východní. Platycladus orientalis (L.) Franco. Zeravec východní. Původní v Číně. Často sázený v parcích a na hřbitovech. Znojmo – hrad, Krav sko. Položka: 1284 – Kravsko, 10. 11. 1953

N 35. Chamaecyparis Pozn.: V rukopise chybí na tomto místě několik druhů (nedokončená stránka).

39. Juniperus communis L. I. subsp. eucommunis Briq. Jalovec obecný pravý. Juniperus communis L. subsp. communis. Jalovec obecný pravý. Jako podrost v lesích, ve vřesovištích a na pastvinách. Rozšířen. S. Kraví hora, Popic- ké vřesoviště, Hradiště, Smoha, Černín, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Starý Petřín, Mločí údolí. IV–V. Položka: 1286 – Smoha u Citonic, 17. 4. 1952

N 40. Juniperus sabina L. Jalovec chvojka. Původní v Alpách. U nás místy pěstován. Jedovatý. Gránice proti Pivcovu prameni, Zno j mo – podhradí. IV–V. Položka: 1287 – Znojmo, Gránice – stráň proti Pivcovu prameni, 13. 05. 1951

Pododd. 2b. Angiospermae. Krytosemenné. Třída I. Dicotyledoneae. Dvouděložné. Podtřída Ia. Archichlamydae. Prvoobalné. Řád XIII. Ranunculales. Pryskyřníkokvěté. Čeleď 18. Magnoliaceae. Šácholanovité.

Magnolia. VI–IX. Pozn.: Také na tomto místě je rukopis nedokončen.

Čeleď 20. Nymphaeaceae. Leknínovité.

43. Nymphaea candida Presl. Leknín bělostný. Ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Vzácný. S. Tasovice, jedna tůňka na Kraví hoře (1951). VII–VIII.

22 Položka: 1288 – Kamenná hora u Tasovic, jezírka, 16. 6. 1951 – Nymphaea cf. alba, rev. J. Rydlo Pozn.: Drlík nalezl před 50 lety lekníny v lomu u Tasovic; pozoruhodné je, že na této druhotné lo- kalitě stále rostou (2003, A. Reiter). Jejich původ není jasný, navíc herbářová položka neumožnila jednoznačnou de ter mi na ci. Rostliny bude nutné podrobit novému podrobnějšímu zkoumání.

44*. Nuphar lutea (L.) Sm. Stulík žlutý.

Ve stojatých vodách. S. OBORNY: Hrušovany. V–VIII.

Čeleď 21. Ceratophyllaceae. Růžkatcovité.

45. Ceratophyllum demersum L. Růžkatec ponořený. Ve vodách, zpravidla hromadně. Roztroušeně. S. Hodonice, Stošíkovice, Načeratice. OBOR NY: Nesachleby, Dobšice, Jaroslavice. VI–IX. Položky: 1289 – Hodonice, rybník, 02. 07. 1951 – přimíšena Chara sp., rev. V. Grulich /1290 – Ta so vi ce, splav, tůň, 26. 6. 1951 – ut Ceratophylum submersum, rev. J. Rydlo/

46. Ceratophyllum submersum L. Růžkatec potopený. Ve stojatých vodách. Dosud znám z mála míst, protože byl často přehlížen. S. Taso- vice, tůňka u splavu. OBORNY, HIMMELBAUR nemají druh uveden, LAUS a DOSTÁL mezi nalezišti neuvádějí Znojmo. VI–VII. Položka: 1290 – Tasovice, splav, tůň, 26. 6. 1951 – Ceratophylum demersum, rev. J. Rydlo Pozn.: Druh Ceratophyllum submersum je na jižní Moravě dosti vzácná rostlina s nepravidelným výskytem (cf. DANIHELKA et al. 1995). Snadno se šíří vodními ptáky, občas se na lokalitě objeví ma- sově a po několika letech zase spontánně zmizí. V současné době byl na Znojemsku opakovaně zjištěn ve Vrboveckém rybníce (2003, 2004, A. Reiter) a na více lokalitách v oblasti Trávního Dvora (2003 A. Reiter, R. Dvořáková, 2004 MZ, leg. L. Reiterová).

Čeleď 22. Ranunculaceae. Pryskyřníkovité.

N 47*. Paeonia ofﬁcinalis L. Pivoňka lékařská. Původem z jižní Evropy, často u nás pěstována zvláště plnokvětá odrůda. V–VI.

48. Caltha palustris L. I. subsp. eupalustris Dost. Blatouch bahenní pravý. Caltha palustris L. s. l. Blatouch bahenní. Louky a příkopy. Rozšířen. S. Gránice, údolí Bojanovického potoka, Šumná, Šimper- ský rybník, Smoha, Lechovice, Švýcarské údolí, Lančov, Zálesí a mnohá jiná místa. III–VI. Položka: 1291 – Švýcarské údolí, 09. 09. 1950

49. Trollius europaeus L. I. subsp. globosus (Lam.) Dom. Úpolín evropský kulovitý. Trollius altissimus Crantz. Úpolín nejvyšší. Na bažinatých loukách. Dosti vzácný. S. Šumná u Šimperka, Kravsko pod Tvarůžkem, Zá le sí (hojný). LAUS uvádí Olbramkostel (týká se asi nálezů u Šimperského rybníka). V–VI.

23 Položka: 1293 – Šimperský rybník, 18. 05. 1950 Pozn.: Na konci 20. století upolín zmizel z většiny lokalit na Znojemsku, a to vinou rekultivací vlhkých luk i v souvislosti s eutroﬁzací potočních niv. V 80. – 90. letech 20. století byl ještě pozo- rován na více místech v okolí Zálesí, Šumné a v západní části NP Podyjí (GRULICH 1997), dnes je mimořádně vzácný.

N 50. Helleborus niger L. Čemeřice černá. Pochází z jižní Evropy. Pěstuje se v zahrádkách pro velké bílé květy, které se již v zimě rozevírají. I–II.

Helleborus viridis L. Čemeřice zelená. Položka: 1294 – Jubilejní park, 06. 05. 1954

51. Nigella arvensis L. Černucha rolní. Plevel na polích a rumištích. Roztroušeně. P. Hradiště, Únanov, Hluboké Mašůvky, Černín, Horní Dunajovice. OBORNY: Lukov, Mašovice, Znojmo, Dobšice, Popice, Konice a od Hodonic na východ. VI–X. Položka: 1292 – Hradiště, 17. 06. 1950 Pozn.: Jeden z ustupujících, dnes velmi vzácných druhů plevelů; v nejbližším okolí Znojma není v současnosti znám. Na Znojemsku v posledních letech pozorován v okolí Skalice u Hostěradic (Gruna in litt.).

52. Isopyrum thalictroides L. Zapalice žluťucholistá. Ve světlých listnatých lesích. Roztroušeně až hojně. S. Gránice, Nesachleby, údolí Plen- kovic ké ho potoka, údolí Jevišovky mezi Rudlicemi a Plavčí. OBORNY mimo to uvádí: Úna nov ský potok, Vranov a Hodonice. III–V. Položka: 1295 – břeh Dyje proti vsi Dyji, 02. 04. 1951

53. Actaea spicata L. Samorostlík klasnatý. Stinné listnaté lesy. Roztroušen v severovýchodní části. S. Vranov, Švýcarské údolí, Corn štýn, Zálesí, Lančov, Dolina u Plavče. OBORNY ještě uvádí: Mločí údolí. V–VI. Položka: 1296 – Vranov nad Dyjí, přehrada, 28. 05. 1950

54*. Cimicifuga foetida L. Ploštičník smrdutý. Cimicifuga europaea Schipczinskij. Ploštičník evropský.

V listnatých lesích na humosní půdě. Vzácný. S. OBORNY, HIMMELBAUR a LAUS uvá- dějí jako naleziště: Ledové sluje u Vranova. DOSTÁL: střední Podyjí nad Znojmem. VII–VIII. Pozn.: Ploštičník patří k nejvzácnějším rostlinám Znojemska, kde dosahuje absolutního jihozá- padního bodu celkového areálu. Na lokalitě u Ledových slují přežívá nevelká populace (GRULICH 1996c, 1997).

24 55. Aquilegia vulgaris L. I. subsp. euvulgaris Dom. Orlíček obecný pravý. Aquilegia vulgaris L. Orlíček obecný.

Ve stinných listnatých lesích. Dosti vzácný. S. Lančov za Luitgardiným dvorem. OBORNY uvádí: Ledové sluje, údolí Dyje od Cornštýna, Bítov, Jevišovice, Plaveč. V–VII. Položka: 1297 – Lančov, paseky za Luitgardiným dvorem, 28. 05. 1950 Pozn.: Přirozený výskyt orlíčku na Znojemsku byl zaznamenán především ve světlých lesích a křo- vinách na bazickém, zejména vápencovém podkladu; dnes silně ustupuje. Dříve známá lokalita na Granátových jamách u Čížova zřejmě zanikla, ostatní uváděné výskyty v NP Podyjí (GRULICH 1997) se zřejmě týkají rostlin zplanělých z kultury.

56. Consolida segetum Gray I. subsp. arvensis (Opiz) Sóo. Ostrožka stračka polní. Consolida regalis S. F. Gray. Ostrožka stračka. Polní plevel. Obecná. SP. VI–IX. Položka: 1298 – Hradiště, 31. 05. 1950

N 57. Consolida ajacis (L.) Schur. Ostrožka znamenaná. Consolida ajacis (L.) Schur. Ostrožka zahradní. Z jižní Evropy, pěstuje se v zahradách a zplaňuje. Pole pod Kraví horou (1950). VI–VIII. Položka: 1299 – Sedlešovice, pole pod Kraví horou, 09. 06. 1950

58. Aconitum lycoctonum L. I. subsp. vulparia (Rchb.) Sch. Thell. Oměj vlčí mor pra vý. Aconitum lycoctonum L. subsp. lycoctonum. Oměj vlčí mor.

V listnatých lesích v podhorském a horském pásmu. S. OBORNY: údolí Dyje od Raab- su dolů roztroušeně, také u Ledových slují, Hardeku, Kozí stezce u Lukova a v údolí potoka mezi Lukovem a Čížovem. VI–VII. Položka: 1300 – Podhradí nad Dyjí, 24. 07. 1954

59. Aconitum anthora L. I. subsp. euanthora Dom. Oměj jedhoj pravý. Aconitum anthora L. Oměj jedhoj. Na skalních svazích a křovinatých pahorcích. SP. Hradiště, pod poslední vilou do údolí. OBORNY uvádí Ledové sluje u Vranova, jakož vůbec v údolí Dyje od Cornštýna do Tasovic roztroušeně, např. svahy Viničné hory u Čížova, Kozí stezka u Lukova, Pelzberk u vsi Dyje, Dlouhý Šóbes proti Devíti mlýnům, Býčí skála, Frauenholz u Ta- sovic, údolí Jevišovky u Plavče a Hlubokých Mašůvek. LAUS uvádí: Vranov, Znojmo, DOSTÁL: údolí Dyje a Jevi šov ky. Z četných těchto nalezišť nyní zachránila se snad jen místa méně přístupná. VIII–IX. Položka: 1301 – Hradiště, pod Goldhammerovou vilou, 24. 08. 1950 Pozn.: Zdá se, že výskyt oměje jedhoje nedoznal větších výkyvů četnosti. V údolí Dyje, zejména v NP Podyjí, je stále četný, rovněž populace v údolí Jevišovky je relativně stabilní (GRULICH 1996a, 1997).

25 60. Anemone silvestris L. Sasanka lesní. Anemone sylvestris L. Sasanka lesní. Výslunné svahy, okraje lesů. Roztroušeně. PS. Hradiště, Sedlešovice, Nový Šaldorf. OBOR NY uvádí: Tasovice, údolí Dyje, Lesky, Gránice, Dobšice, Purkrábka, Jevišovice, na těchto nalezištích povětšině vyhubena. IV–VI. Položka: 1302 – Hradiště, 02. 05. 1950 Pozn.: Druh velmi citlivý na vliv eutroﬁzace ve vegetaci, v současné době značně ustupuje. V posled- ní době zjištěn jen na nevelkém počtu lokalit, zejména v lesostepních polankách na vápencovém podkladu v okolí Čížova a Lukova; ještě v 90. letech 20. století zaznamenaný výskyt mezi Novým Šaldorfem a Konicemi (GRULICH 1997) zřejmě zanikl.

61. Anemone nemorosa L. Sasanka hajní. Stinné listnaté háje. Hojně rozšířena. S. Znojmo, Nesachleby, Únanov, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice, Mikulovice, Jevišovice, Vranovská Ves, Olbramkostel, Šum ná, Štítary, Zálesí, Vranov, Chvalatice, Bítov, Lančov, Podhradí, Mašovice, Pod- molí, Lu kov, Čížov. III–V. Položka: 1303 – Gránice, lesík za viaduktem, 01. 04. 1951

62. Anemone ranunculoides L. I. subsp. typica Ulbr. Sasanka pryskyřníkovitá jarní. Anemone ranunculoides L. Sasanka pryskyřníkovitá. V lesích a na vlhčích lukách. Rozšířena. S. Nesachleby, Trausnice, Gránice, Horní Du- na jo vi ce, Plaveč, Šumná, Zálesí, Lančov, Bítov, Podhradí i na jiných místech. III–V. Položka: 1304 – Nesachleby, lesík, 30. 03. 1951

63. Hepatica nobilis Mill. Jaterník podléška. Ve stinných lesích. Hojný. S. Gránice, Trausnice, Lapikus, Popický žleb, Podhradí atd. III–V. Položka: 1305 – Gránice, les, 16. 03. 1951

64. Pulsatilla vulgaris Mill. I. subsp. grandis (Wender.) Zamels et Paegle. Koniklec statný velkokvětý. Pulsatilla grandis Wenderoth. Koniklec velkokvětý. Na výslunných pahorcích. Dosti rozšířen. P. Kraví hora, Suchý kopec, Trausnice, Gránice, Popický žleb, Konice, Hluboké Mašůvky na Příčníku, Tasovice, ves Dyje, Černín. III–V. Položka: 1306 – Suchý kopec u Popic, 20. 03. 1951 Pozn.: V současné době je u nás koniklec velkokvětý znám asi na 200 lokalitách. Znojemsko patří k oblastem, kde se stále ještě vyskytuje dosti často, avšak jed not li vé populace jsou ohrožo vá ny destrukcí i suk ce sí rude rál ní ve ge ta ce nebo expanzí ovsíku.

65. Pulsatilla pratensis (L.) Mill. I. subsp. nigricans (Störck) Asch. Graeb. Koniklec luční načernalý. Pulsatilla pratensis subsp. bohemica Skalický. Koniklec luční načernalý.

26 Na suchých kopcích a stráních. Roztroušeně. P. Načeratice u slatiny, Hradiště, Černín. OBORNY uvádí: obecný u Znojma, Popic, Dyje, Nesachleb, Načeratic a Tasovic. Ze všech těchto míst, kromě Načeratic, koniklec luční vymizel. IV–V. Položka: 1307 – Načeratice – Dyje, výhon u slatiny, 02. 04. 1951 Pozn.: Ačkoli je koniklec luční na Znojemsku mnohem vzácnější než předchozí druh, nevelké populace se stále udržují i na některých lokalitách, kde je V. Drlík nepozoroval (GRULICH 1997).

66. Myosurus minimus L. Myší ocásek nejmenší. Zaplavovaná místa a jako plevel na vlhkých polích, často hromadně. Roztroušeně. S. Der ﬂi e,c Střelice, Bítov, zátoka u Švýcarského údolí, dvůr Vrančov u Bítova na poli. Z míst vyjme no va ných OBORNYM (Pelzberk, Popice) a HIMMELBAUREM (ves Dyje, Popi- ce, Ne sa chle by, Přímě ti ce, Znojmo, Podmolí, Mašovice, Městský lesík) myší ocásek zmizel. IV–V. Položka: 1308 – Derﬂice, Kamenná hora, 02. 05. 1951 Pozn.: Myší ocásek nejmenší se dnes objevuje pouze periodicky na přechodně existujících vhodných stanovištích a má trvalou tendenci ústupu. Na Znojemsku byl v průběhu 90. let 20. století zazna- menán např. u Lukova (GRULICH 1997), v roce 2003 také u Lančova, Horního Břečkova a Hrabětic (MZ, leg. R. Dvořáková, A. Reiter, L. Reiterová).

67. Ceratocephalus testiculatus (Cr.) Kern. Rohohlavec rovnorohý. Ceratocephala testiculata (Cranz) Besser. Rohohlavec rovnorohý. Hlinité stráně. Vzácný. P. Na břížku pod státní silnicí mezi Starým Šaldorfem a Dob- ši ce mi, na vysoké mezi mezi státní silnicí k Dobšicím a městem. OBORNY uvádí jako naleziště Karolininy sady a Gránice pod hospodářskou školou. Z obou těchto míst rohohlavec zmi zel. III–V. Položka: 1309 – Dobšice, pod státní silnicí, mez pod Znojmií, 19. 03. 1951 (obr. 5) Pozn.: Drlíkova pozorování a sběr představují jedny z posledních údajů o výskytu rohohlavce rovnorohého v České republice. Dnes patří k vyhynulým druhům české květeny (HOLUB, PROCHÁZKA 2000).

Ceratocephalus falcatus L. Pers. Rohohlavec srpovitý.

DOSTÁL uvádí mezi nalezišti Znojmo. Ale již OBORNY v Květeně Moravy (str. 1227) praví: U Znojma a Třebíče, kde podle Schlossera byl nalezen, neroste. Pozn.: Všechny údaje o výskytu tohoto druhu na území České republiky se vztahují k druhu před- chá zejí cí mu (CHRTKOVÁ in Květena ČSR 1).

68. Ranunculus illyricus. L. Pryskyřník illyrský. Na suchých travnatých svazích. Dosti vzácný. P. Nesachleby, Býčí skála, Koráb u Hor- ních Dunajovic. OBORNY: Havraníky, Tasovice, Konice, Gránice, Purkrábka. Ve většině těchto míst asi vyhuben. V–VI. Položka: 1310 – Nesachleby – Kuketaj, 18. 05. 1952 Pozn.: Několik lokalit v okolí Znojma dosud existuje (GRULICH 1997), avšak z řady míst od Drlíkových dob neexistují nová pozorování.

27 69*. Ranunculus lingua L. Pryskyřník veliký.

V bažinách a u vod. Vzácný. S. OBORNY: u Trabingerova dvoru, ve vodních tůních podle dráhy, Hrušovany – Novosedly. V–VIII. Pozn.: Na jižní Moravě dnes zcela vyhynul (Rybka in litt.).

70. Ranunculus flammula L. I. subsp. euflammula Syme. Pryskyřník plamének. Ranunculus flammula L. Pryskyřník plamének. Na vlhkých půdách a v mělkých stojatých vodách. Dosti rozšířen. S. Louky u Olb ramkos te la. VI–X. Položka: 1311 – Olbramkostel, louka, 01. 10. 1950

71. Ranunculus sceleratus L. Pryskyřník lítý. Příkopy a břehy rybníků. Dosti rozšířen. S. Starý Šaldorf, Hodonice, Bojanovická pila, Stošíkovice, Božice – Hója, Lančov. (OBORNY a HIMMELBAUR uvádějí pouze Znojmo a Jevišovice.) VI–X (22. XI. 1953 hojně kvetoucí). Položka: 1312 – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950

72. Ranunculus arvensis L. Pryskyřník rolní. Polní plevel. Rozšířen. PS. Kraví hora, Plaveč, Lančov. V–VII. Položka: 1313 – Sedlešovice, pole na Kraví hoře, 15. 05. 1950 Pozn.: Druh v poslední době velmi vzácný, pozorovaný na Znojemsku na ojedinělých lokalitách. Kro- mě výskytu u Podmolí (GRULICH 1997) nalezen v roce 2003 u Lukova (V. Grulich a L. Reiterová).

73*. Ranunculus sardous Cr. Pryskyřník sardinský.

Na vlhkých polích, v příkopech a bažinách. Vzácně. P. OBORNY: vlhká pole podle Jevišovky u Hrušovan. V–IX. Pozn.: Z konce 20. století existuje z jižní Moravy jen několik pozorování pryskyřníku sardinského; na Znojemsku v 80. letech 20. století dokladován od Šafova (V. Grulich).

74. Ranunculus bulbosus L. Pryskyřník hliznatý. Ranunculus bulbosus L. Pryskyřník hlíznatý. Suché louky, travnaté pahorky. Rozšířen. S. Trausnice, Čertův mlýn, Býčí skála, Citonice, Kravsko. V–VIII. Položka: 1314 – Kravsko, 09. 05. 1950

75. Ranunculus repens L. Pryskyřník plazivý. Vlhké louky, příkopy, břehy vod. Obecný. SP. V–VIII. Položka: 1315 – Znojmo, louky, 10. 05. 1950 Obr. 5. Rohohlavec rovnorohý (Ceratocephala testiculata) – část herbářové položky MZ č. 1309. Fig. 5. Ceratocephala testiculata – part of herbarium item MZ 1309.

28 29 30 76. Ranunculus polyanthemus L. Pryskyřník mnohokvětý. Ranunculus polyanthemos L. Pryskyřník mnohokvětý. Ve světlých listnatých lesích. Hojný. PS. Gránice, Kraví hora. V–VII. Položka: 1316 – Znojmo, Gránice, 17. 05. 1951 – Ranunculus acris L., rev. V. Grulich

77. Ranunculus lanuginosus L. Pryskyřník kosmatý. Ve stinných humosních lesích. Roztroušeně. S. Švýcarské údolí, Čertův mlýn, údolí Je vi šov ky u Rudlic, Lančov, Zálesí. V–VII. Položka: 1317 – Bítov, Cornštýn, zřícenina hradu, 14. 05. 1950

78. Ranunculus acer L. Pryskyřník prudký. Ranunculus acris L. Pryskyřník prudký. Na loukách a v lesích. Obecný. S. V–X. Položky: /1316 – Znojmo, Gránice, 17. 05. 1951 – ut Ranunculus polyanthemus, rev. V. Grulich/ 1318 – Švýcarské údolí, 09. 09. 1950

79. Ranunculus auricomus L. I. subsp. vulgaris (Čel.) Dost. Pryskyřník zlatožlutý pra vý. Ranunculus auricomus agg. Pryskyřník zlatožlutý. Vlhké lesy a louky, jako plevel v zahradách. Hojný. S. Hradiště, Trausnice, Mločí údolí, Kraví hora, Gránice, Smoha, Bítov atd. IV–VI. Položka: 1319 – Popice u Znojma, Trausnice, 04. 1951

80. Batrachium ﬂuitans (Lam.) Wimm. Lakušník vzplývavý. Stojaté a volně tekoucí vody. Rozšířený. S. Dyje u Krhovic, Dyje v Trausnicích (v Dyji takřka po celém toku). VI–VIII. Položka: 1320 – Dyje u Krhovic, 19. 06. 1950 Pozn.: Druh vázaný na tekoucí vodu; od dob Drlíkových zanikl výskyt v úseku vzdutí Znojemské přehradní nádrže.

81. Batrachium circinatum (Sibth.) Spach. Lakušník okrouhlý. Ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Roztroušeně. S. Borotice, Tasovice (tůně na Kraví a Kamenné hoře), Olbramkostel, řeka Dyje. OBORNY: Gránice. V–IX. Položky: 1321 – Kamenná hora u Tasovic, jezírka, 18. 06. 1951 1322 – Borotice, příkop, 08. 08. 1950 Pozn.: Na Znojemsku vzácný lakušník, v poslední době pozorovaný jen v rybníčku na západním okraji Popic (GRULICH 1997).

Obr. 6. Kravinec španělský velkokvětý (Vaccaria hispanica subsp. grandiﬂora) – část herbářové položky MZ č. 1472. Fig. 6. Vaccaria hispanica subsp. grandiﬂora – part of herbarium item MZ 1472.

31 82. Batrachium aquatile (L.) Dum. Lakušník vodní. Stojaté a mírně tekoucí vody. Dosti rozšířen. S. Tůň v lomu u Vracovic, Kamenný vrch u Derﬂic, Olbramkostel – rybník u vsi, rybník Čekal. OBORNY a HIMMELBAUR uvádějí pouze rybník u Boskovštejna, již mimo okres. V–VIII. Položky: 1323 – Milíčovice – Vracovice, lom, 13. 05. 1952 1324 – Derﬂice, Kamenný vrch, 02. 05. 1951 1325 – Olbramkostel, rybník, 31. 06. 1951

83. Batrachium paucistamineum Tausch II. subsp. trichophyllum (Chaix) Dost. Lakušník chudoprašný niťolistý. Batrachium trichophyllum (Chaix). Lakušník niťolistý.

Ve stojatých vodách nížin. Vzácný. Božice – rybník v Hóji. S. OBORNY uvádí jako naleziště Jevišovice, Plenkovice, Dyji u Znojma (vzácně), tůňku nad Mašovickým dvorem (hro mad ně). V–VIII.

84. Ficaria verna Huds. em. Hay. I. subsp. euverna Hay. Orsej jarní pravý. Ficaria verna subsp. bulbifera Á. Löve et D. Löve. Orsej jarní hlíznatý. Stinná místa, louky. Rozšířen a hromadně. S. III–V. Položka: 1326 – údolí Dyje u Znojma, 21. 03. 1951

Ficaria verna Huds. em. Hay. II. subsp. calthifolia (Rchb.) Vel. Orsej jarní bla tou cho lis tý. Ficaria calthifolia Rchb. Orsej blatoucholistý. Ojediněle. V lesích a křovinách na travnatých místech. Akátový lesík u Kateřinského dvo ra nad Dyjí. OBORNY: údolí Dyje u Znojma. IV–VI. Položka: 1327 – Oblekovice, stráň nad Dyjí pod Kateřinským dvorem, 18. 03. 1951 Pozn.: Dosti vzácný teplomilný druh, zdá se, že na jižní Moravě se však v posledních letech šíří. Na Znojemsku pozorován např. na řadě míst ve východní části ochranného pásma NP Podyjí (GRULICH 1997).

85*. Thalictrum aquilegiifolium L. Žluťucha orlíčkolistá.

Ve světlých lesích a na lukách. S. OBORNY a HIMMELBAUR: Lukov, údolí Dyje pod Har- de kem. LAUS: údolí Dyje. V–VII. Pozn.: Na Znojemsku vzácný podhorský druh, v posledních letech pozorován v několika jedincích v údolí Klaperova potoka pod Čížovem (GRULICH 1997).

86*. Thalictrum minus L. III. subsp. elatum (Koch) Dost. Žluťucha menší vyvýšená. Thalictrum minus subsp. elatum (Jacq.) Stoj. et Stefanov. Žluťucha menší vyvýšená.

Na křovinatých a kamenitých stráních. PS. OBORNY: Pelcberk, Kamenná hora u Tasovic, Kozí stezka u Lukova, u Tvořihráze a v Purkrábce. LAUS: Znojmo. VI–VII.

32 87*. Thalictrum lucidum L. Žluťucha lesklá. Na vlhkých lukách. P. OBORNY: kol Jevišovic, údolí Dyje u Vranova, mezi Znojmem a Traus nickým mlýnem (?). VI–VIII.

Pozn.: Výskyt v údolí Dyje pod Vranovem byl ověřen (GRULICH 1997), zatímco lokalita blíže Znojma ne po chyb ně zanikla po výstavbě přehradní nádrže. Další lokality zjištěny v území východně od Znojma, ze jmé na v okolí Hrušovan nad Jevišovkou.

Thalictrum ﬂavum L. Žluťucha žlutá.

Na vlhkých lukách. S. OBORNY: louky mezi Hodonicemi a Tasovicemi. Třeba ji škrt- nout ze seznamu znojemské ﬂory, ježto louky mezi Tasovicemi a Hodonicemi byly přeměněny na pole. VI–VIII. Pozn.: Na jižní Moravě se v současné době s jistotou vyskytuje pouze v nivě Dyje na Břeclavsku; staršími badateli nebyla žluťucha žlutá vždy spolehlivě odlišována od předcházejícího, mnohem hojnějšího druhu.

88. Adonis vernalis L. Hlaváček jarní.

Výslunné palouky a svahy. P. OBORNY: V Purkrábce mezi Suchohrdly a Těšeticemi na jed nom výslunném svahu hromadně, v oblasti Hóji u Hrušovan (?). IV–V. Položka: 1328 – Purkrábka u Těšetic, na lesní cestě, 15. 05. 1951 Pozn.: Na izolované lokalitě v Purkrábce se hlaváček jarní vyskytuje doposud.

89. Adonis ﬂammeus Jacq. Hlaváček plamenný. Adonis ﬂammea Jacq. Hlaváček plamenný.

Jako plevel v obilí. Vzácný. P. Horní Dunajovice, Tvořihráz. OBORNY uvádí: Hodonice, Jaro sla vi ce, Strachotice, Tasovice, Derﬂice, Znojmo, Suchohrdlí a mnoho jiných míst. LAUS: Znojmo, Jaroslavice. Mnohá tato naleziště bude třeba škrtnout. V–VII. Položky: 1329 – Horní Dunajovice, 15. 06. 1953 /1330 – Hradiště, 17. 06. 1950 – ut Adonis aestivalis, rev. V. Grulich/ Pozn.: Velmi vzácný polní plevel; na konci 20. století dokonce považovaný za nezvěstný druh české květeny (HOLUB et al. 1977), v 90. letech znovu potvrzený na více nalezištích. Na Znojemsku v 1. po- lovině 90. let zjištěn u Popic (GRULICH 1997) a Šatova, u Miroslavi a mezi Skalicí a Vedrovicemi.

90. Adonis aestivalis L. Hlaváček letní. Plevel obilí. Rozšířen v panonském a smíšeném území dosti hojně. P. Hradiště, Pur- krábka, Vrbovec, Načeratice, Derﬂice, Plaveč, Bojanovice, Jevišovice, Horní Duna- jovice. V–VII. Položky: 1330 – Hradiště, 17. 06. 1950 – Adonis ﬂammea, rev. V. Grulich 1331 – Krhovice, pole, 12. 05. 1950 Pozn.: Na rozdíl od předcházejícího druhu se s hlaváčkem letním stále nehojně setkáváme v tep- lejších částech Znojemska.

91. Clematis vitalba L. Plamének plotní. V křovinách. Dosti rozšířen. PS. Údolí Dyje u Znojma (hojně), Suchohrdly, Hradiště, Grá- ni ce, Mločí údolí, Horní Dunajovice. OBORNY uvádí také ves Dyje a Tasovice. VI–IX. Položka: 1332 – Popice, Trausnické údolí, 19. 06. 1950

33 92. Clematis recta L. Plamének přímý. Výslunné stráně. Roztroušeně. P. Trausnice, Hradiště, Tasovice, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky. OBORNY uvádí také údolí Dyje u Vranova a Lukov. VI–VII. Položka: 1333 – Popice, Trausnické údolí, 27. 05. 1950 Pozn.: Zdá se, že plamének přímý od Drlíkových dob poněkud ustoupil, ačkoli např. v NP Podyjí byl zaznamenán na více místech (GRULICH 1997).

Clematis orientalis L. Plamének východní.

Zdivočele ze zahrad. DOSTÁL: potok Leska u Znojma. Třeba škrtnout ze seznamu, ježto údolí Lesky je dnes zcela kultivováno. VI–VII.

Čeleď 23. Berberidaceae. Dřišťálovité.

93. Berberis vulgaris L. Dřišťál dráč. Berberis vulgaris L. Dřišťál obecný. Výslunné stráně a světlé háje, často pěstován. Dosti rozšířen. S. Znojmo, Trausnice, Kraví hora, Popice, Výrovice. OBORNY: údolí Dyje od Cornštýna dolů, údolí Jevišovky, Gránice a Leska. IV–VI. Položka: 1334 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950

Mahonia aquifolium (Pursh) Nutt. Mahónie cesmínolistá. Položka: 1335 – Jevišovice, zámek, 17. 11. 1953

Čeleď 24. Aristolochiaceae. Podražcovité.

94. Asarum europaeum L. Kopytník evropský. Ve stinných a vlhkých lesích a křovištích. Hojný. S. Trausnice, Gránice, Purkrábka, údolí Jevišovky, údolí Plenkovického potoka, Šumná, Lančov, Zálesí, Podhradí, Hója u Božic. III–IV. Položka: 1337 – Šumná, 14. 05. 1950

95. Aristolochia clematitis L. Podražec křovištní. Okraje lesů a křoviska. Dosti rozšířen. P. Hradiště, Trausnice, Hodonice, Tasovice, Ja ro sla vi ce, Borotice . OBORNY uvádí též Vranov a Jevišovice. V–VII. Položka: 1336 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950 Pozn.: Jižní Moravou zřejmě probíhá severovýchodní hranice přirozeného rozšíření (HOLUBOVÁ, SLAVÍKOVÁ 1964, SKALICKÁ in Květena ČSR 1), předpoklad původnosti podražce v oblasti podporuje výskyt mo no fágní ho motýla pestrokřídlece podražcového (Zerynthia polyxena), který se zde dodnes vyskytuje. Ve východní části Znojemska je podražec stále roztroušený, nejzazší lokalita je dnes známa v údolí Dyje pod Šóbesem (GRULICH 1997).

34 Řád XV. Papaverales. Mákokvěté. Čeleď 25. Papaveraceae. Mákovité.

96. Chelidonium majus L. Vlaštovičník větší. V hájích, lesích, v pobřežních křovinách a v houští v blízkosti lidských obydlí. Rozšířen po celé oblasti. PS. V–IX. Položka: 1338 – Znojmo, pod hradem, 03. 08. 1950

97*. Glaucium corniculatum (L.) Curtis. Rohatec růžkatý. Ojediněle. P. Strachotice. OBORNY: u Dobšic (?), Jaroslavic, Sedlešovic (?), Strachotic. VI–VIII. Pozn.: V současné době nejsou ze Znojemska známy žádné lokality.

98. Papaver rhoeas L. Mák vlčí. Jako plevel v polích a na pustých místech. Obecně rozšířen. PS. V–VI. Položka: 1339 – Znojmo – Leska, 12. 06. 1950

99. Papaver dubium L. I. subsp. turbinatum (DC.) Dost. Mák pochybný čihovitý. Papaver dubium L. Mák pochybný.

Plevel na úhorech a pustých místech. Dosti rozšířen. P. Hradiště. OBORNY: kol Znojma hojně, Hnanice, Vranov, Jaroslavice, údolí Jevišovky aj. V–VI. Položka: 1340 – Hradiště, 15. 05. 1950 – Papaver conﬁne, rev. V. Grulich Pozn.: Taxonomicky obtížná skupina, rozpadající se v České republice zřejmě na čtyři samostatné druhy. Na Znojemsku byly zjištěny tři: Papaver dubium L., mák pochybný (roste převážně na polích, zejména v západní části území), P. conﬁne Jord., mák časný (dává přednost teplomilné travinobylinné nebo mírně rude ra li zo vané vegetaci, na Znojemsku dosti hojný) a P. maculosum Schur, mák bělokvětý, který se vysky tu je pouze v nejteplejších polohách, zpravidla v teplomilné ruderální vegetaci.

100. Papaver argemone L. Mák polní. Na polích. Roztroušeně. SP. Lančov, Bojanovice. OBORNY uvádí: Hradiště, Mašovice, Sed le šo vi ce, Kraví hora, Suchohrdly, Popické údolí. V–VIII. Položka: 1341 – Lančov, 14. 05. 1950 Pozn.: Zdá se, že mák polní roste především v polích na kyselém krystalinickém podkladu ve střední a západní části Znojemska (GRULICH 1997).

N 101. Dicentra spectabilis (L.) Lem. Srdcovka nádherná. Pěstovaná a vzácně zplaňující. Původem z Číny. V–VI. Položka: 1342 – Podhradí, venkovská zahrádka, 20. 05. 1954

102. Corydalis fabacea (Retz.) Pers. Dymnivka bobovitá. Corydalis intermedia (L.) Mérat. Dymnivka bobovitá.

Ve vlhkých a humosních hájích. Velmi roztroušeně. S. Údolí za Býčí skálou. OBORNY: údolí Dyje u Znojma jako zvláštnost, hojněji Nový Hrádek a Podmolí. III–V.

35 Položka: 1343 – údolí za Býčí skálou, 23. 03. 1951 – Corydalis solida, rev. V. Grulich Pozn.: Dymnivka bobovitá je zřejmě nejméně častá ze tří druhů rodu, které byly prokázány na Zno jem sku. Roste spíše jednotlivě v různých typech lesní vegetace, např. v NP Podyjí je známa na více lokalitách (GRULICH 1997).

103. Corydalis solida (L.) Sw. Dymnivka plná. Křoviny a humosní háje. Hojná až obecná. S. III–V. Položky: /1343 – údolí za Býčí skálou, 23. 03. 1951 – ut Corydalis fabacea, rev. V. Grulich/ 1344 – Oblekovice, Nesachleby – lesík, 18. 03. 1951 Pozn.: V pahorkatinné části Znojemska nejhojnější dymnivka, roste spíše v sušších typech lesů.

104. Corydalis cava (L.) Schw.-Koerte. Dymnivka dutá. Dosti rozšířena. S. Býčí skála, údolí Dyje proti vsi Dyje, Jevišovka u plavečského mlýna. OBORNY: Dyje od Vranova do Tasovic, údolí Jevišovky. III–V. Položka: 1345 – údolí za Býčí skálou, 23. 03. 1951 Pozn.: Na Znojemsku dosti hojná, roste ve velmi humózních typech lesů, a to jak v pahorkatinné západní části, tak i v lužních lesích východní části.

105. Fumaria officinalis L. I. subsp. euofficinalis Dost. Zemědým lékařský pravý. Fumaria officinalis L. subsp. officinalis. Zemědým lékařský pravý. Hojně rozšířen. PS. Hradiště, Kraví hora, Suchohrdly, Pavlice, Hluboké Mašůvky, Bo- ja no vi ce, Jevišovice, Výrovice, Stošíkovice aj. IV–IX. Položka: 1347 – Hradiště, 02. 05. 1950

106. Fumaria ofﬁcinalis L. II. subsp. wirtgenii (Koch) Hegi. Zemědým lékařský Wirt ge nův. Fumaria ofﬁcinalis subsp. wirtgenii (Koch) Arcang. Zemědým lékařský Wirtgenův. U nás dosud s jistotou jen na Znojemsku, ale pravděpodobně rozšířenější ale přehlí- žený (DOSTÁL). P. OBORNY ani HIMMELBAUR neuvádějí subspecie. Hradiště, Hodonice, Sed le šo vi ce. IV–VIII. Položka: 1346 – Hradiště, stráň, 24. 05. 1951

107. Fumaria rostellata Knaf. Zemědým zobánkatý. Na polích a pustých místech. Roztroušeně. P. Hradiště, Kraví hora, Sedlešovice, Konice. OBORNY: Bohumilice, Gránice, Citonice, Znojmo. VI–IX. Položka: 1348 – Hradiště, 10. 05. 1950

108. Fumaria vaillantii Lois. Zemědým Vaillantův. Na polích, kamenitých místech, ve vinicích. Roztroušeně. P. Ves Dyje, Tasovice, Ho- do ni ce, Býčí skála, Horní Dunajovice. OBORNY: kol Znojma hojně. V–X. Položka: 1349 – Dyje, na mezi k Tasovicím, 25. 05. 1951

36 109. Fumaria schleicheri Soy.-Will. Zemědým Schleicherův. Na úhorech a polích, v zahradách a vinicích. Porůznu. P. Znojmo, Kraví hora, Hradiště, Suchohrdly, údolí Jevišovky u Plavče. OBORNY: kol Znojma, Havraníků. V–X. Položka: 1350 – Znojmo, Na valech, zeď, 29. 05. 1951

Čeleď 27. Brassicaceae. Brukvovité.

N 110. Brassica oleracea L. Brukev zelná. Původní ze západní Evropy. Prastará užitková rostlina, často zdivočelá. (kapusta, zelí, bru kev, květák). V–X. Položka: 1351 – Hradiště, 04. 11. 1953 – Brassica sp., rev. V. Řehořek

N 111*. Brassica napus L. Brukev řepka. Velmi stará užitková rostlina neznámého původu. Často zdivočuje. (řepka olejka, tuřín). IV–V – VII–VIII.

N 112*. Brassica campestris L. Brukev polní. Brassica rapa L. Brukev řepák. Prastará užitková rostlina původem z hornatých krajů kol Středozemního moře. Na polích zdivočuje. (řepák olejný, vodnice). IV–X.

N 113. Brassica nigra (L.) Koch. Brukev černá. Původem asi od Středozemního moře. Úplně zdomácněla a často zdivočuje na rumiš- tích, náspech, u cest na polích i jinde. Celkem pořídku. Hradiště, Citonice – Bezkov. VI–VII (X). Položka: 1352 – Přímětice, 19. 10. 1953, rev. V. Řehořek

N 114. Sinapis arvensis L. Hořčice rolní. Jako plevel hojně rozšířená. Kraví hora, Leska atd. VI–VIII (–X). Položky: 1353 – Sedlešovice, Kraví hora – na okraji polí, 04. 06. 1952, rev. V. Řehořek /1357 – Lecho vi ce – Prosiměřice, 30. 05. 1951 – ut Raphanus raphanistrum, rev. V. Řehořek/

N 115. Sinapis alba L. Hořčice bílá. Leucosinapis alba (L.) Spach. Hořčice bílá. Původem asi od Středomoří. Pěstuje se a snadno zplaňuje jako plevel. Přímětice, Popice, Sedlešovice, Hodonice. VI–VII. Položka: 1354 – Přímětice, pole, 19. 10. 1953, rev. V. Řehořek

37 N 116. Diplotaxis muralis (L.) DC. Křez zední. Na okrajích polí a zdech. Hojný. P. Znojmo, Suchohrdly, Konice, Kuchařovice, Modré sklepy, Únanov, Hodonice, Horní Dunajovice. VI–IX. Položka: 1355 – Znojmo, hrad, 24. 07. 1950, rev. V. Řehořek

N 117. Diplotaxis tenuifolia (Jusl.) DC. Křez tenkolistý. Na suchých, kamenitých a písčitých místech, polích, skalách, zdech a náspech. P. Hra- diště, Suchohrdly, Jaroslavice. OBORNY: Sedlešovice. VI–VIII. Položka: 1356 – Jaroslavice, stráň nad vsí, 15. 06. 1951, rev. V. Řehořek

N 118. Raphanus raphanistrum L. Ředkev ohnice. Namnoze obecná a velmi pospolitá jako plevel na polích. PS. VI–VIII. Položka: 1357 – Lechovice – Prosiměřice, 30. 05. 1951 – Sinapis arvensis, rev. V. Řehořek

N 119. Raphanus sativus L. Ředkev setá. Užitková rostlina hybridního původu. Zřídka zplaňuje. VI–VIII. Položka: 1358 – Popice, 10. 06. 1950, rev. V. Řehořek

120. Rapistrum perenne (L.) All. Řepovník vytrvalý.

Na výslunných stráních. Vzácně. P. Lechovice cihelna. OBORNY uvádí: okraj silnice Znoj mo – Hostěradice, u Jevišovic, údolí Dyje u vsi Dyje, Strachotic, Jaroslavic, údolí Lesky u Znojma, Purkrábka u Suchohrdel. Z většiny těchto míst řepovník asi vymizel. VI–VIII. Položky: 1359 A – Lechovice, cihelna, 16. 10. 1953, rev. V. Řehořek 1359 B – Únanov, polní cesta směr Kuchařovický lesík, 30. 06. 1954, rev. V. Řehořek Pozn.: Řepovník roste v současné době vzácně jen ve východní části Znojemska.

121. Conringia orientalis (L.) Andr. Hořinka východní.

Na polích a úhorech. Řídce. P. Jaroslavice, Slup. OBORNY hojně v podyjských údolích, řidče ji u Jaroslavic, Strachotic, Hodonic. V–VII. Položky: 1360 A – Slup – Jaroslavice, pole, 18. 05. 1951, rev. V. Řehořek 1360 B – Dyje, pole od tasovické silnice k řece, 31. 05. 1951, rev. V. Řehořek Pozn.: Hořinka východní nebyla v posledních letech na Znojemsku potvrzena.

122. Lepidium draba L. Řeřicha vesnovka. Cardaria draba (L.) Desv. Vesnovka obecná. Původem ze stepí Asie. Dnes zdomácnělá na mezích, u cest, rumištích, pustých místech i jinde. Obecná. P. V–VI. Položka: 1361 – Znojmo, 13. 05. 1950

38 123. Lepidium campestre (L.) R. Br. Řeřicha ladní. Lepidium campestre (L.) R. Br. Řeřicha chlumní. Cesty, travnatá místa a úhory. Dosti rozšířena. PS. Načeratice, Derﬂice, Dolina u Plavče, údolí Jevišovky u Plavče, Výrovice, Pavlice, Lančov. OBORNY: Purkrábka, Sedlešovice, Konice, Strachotice, Jaroslavice. VI–VII. Položka: 1362 – Jevišovice, u silnice k Černínu, 31. 05. 1952, rev. V. Řehořek

?124*. Lepidium perfoliatum L. Řeřicha prorostlá.

Na chudých loukách, písčinách a náplavech. OBORNY udává: R. 1872 na okrajích pole na Pelzberku u vsi Dyje (Richter) a na železničním svahu u Citonic. V–VI. Pozn.: Novější údaje o výskytu na Znojemsku chybějí.

125. Lepidium ruderale L. Řeřicha rumní. Na pustých místech. Obecná. PS. V–VII. Položka: 1363 – Znojmo, Na valech, 24. 05. 1951, rev. V. Řehořek

126*. Coronopus procumbens Gilib. Vraní nožka rozprostřená. Coronopus squamatus (Forsskĺl) Aschers. Vranožka šupinatá.

Cesty a slaniska. P. OBORNY uvádí: velmi ojediněle a řídce kolem Znojma, pole u Hru- šo van. HIMMELBAUR mezi Suchohrdly a vsí Dyjí (?). V–VIII. Pozn.: Ze Znojemska nejsou známy z poslední doby žádné údaje.

N 127*. Isatis tinctoria L. Boryt barvířský.

Ve starověku a středověku pěstován jako barvířská rostlina. Ze zahrad zplaněl. OBORNY jako naleziště uvádí Vrbovec a Jaroslavice, železniční násep mezi Miroslaví, Břežany a Hru šo va ny. V–VII. Pozn.: Nejbližší recentní lokality leží na Pavlovských vrších.

128. Biscutella laevigata L. Dvojštítek hladkoplodý. Biscutella laevigata subsp. varia (Dum.) Rouy et Foucaud. Dvojštítek hladkoplodý proměnlivý. Na skalách a výslunných pahorcích. Roztroušeně. PS. Hradiště, Býčí skála, Trausnice, Čer tův mlýn. OBORNY uvádí: Vranov, Hnanice, ves Dyje, Tasovice. IV–VII. Položka: 1364 – Hradiště, 02. 05. 1950, rev. V. Řehořek Pozn.: Převážně v žulové části NP Podyjí od Znojma po Lukov téměř souvisle, pak u Hardeggu (GRULICH 1997). Recentně roste také kolem Tasovic, údaj od Vranova nebyl v posledních letech potvrzen.

Thlaspi montanum L. Penízek horský.

Na kamenitých stráních a skalách. P. OBORNY (str. 1154): údaj Schlosserův o výskytu Thlas pi montanum v květeně Moravy jest škrtnout. HIMMELBAUR ani LAUS neuvádějí. DOSTÁL: údo lí Dyje (u Vranova).

39 Pozn.: V okolí Hardeggu (není však jasné, jestli na straně české nebo rakouské) pozoroval penízek horský SUZA (1935). V 90. letech 20. století zde byl marně hledán. V údolí Dyje existuje bohatá populace na rakouské straně mezi Drosendorfem a Uherčicemi nedaleko našich hranic, nejbližší výskyt na Moravě je znám z údolí Jihlavy z PR Dukovanský mlýn (ČECH et al. 2002).

129. Thlaspi alpestre L. I. subsp. gaudinianum (Jordan) Gill. et Magne. Penízek al pin ský Gaudinův. Thlaspi caerulescens J. Presl et C. Presl. Penízek modravý. Na kamenitých a výslunných svazích. Roztroušeně až hojně. P. Popice, Hradiště, Devět mlýnů (Švestka). OBORNY: v Podyjí od Cornštýna k Tasovicům, údolí Jevišovky a mezi obě ma řekami. IV–VI. Položky: 1365 A – Popice, stepní lesní stráň, 03. 04. 1951 1365 B – Hradiště, 05. 1950 – Lepidium sp., rev. V. Grulich

130. Thlaspi arvense L. Penízek rolní. Jako plevel v poli. Obecný. PS. IV–X. Položka: 1366 – Strachotice, Kateřinský dvůr, 11. 05. 1950

131. Thlaspi perfoliatum L. Penízek prorostlý. Na polích, pustých místech a výslunných pahorcích. Obecný. PS. IV–VI. Položka: 1367 – Znojmo,Gránice, 20. 04. 1950

132. Capsella bursa-pastoris (L.) Med. Kokoška pastuší tobolka. Na polích, úhorech rumištích i jinde, plevel. Obecná. PS. III–XI. Položka: 1368 – Znojmo, hrad, 13. 05. 1950

133. Vogelia paniculata (L.) Horn. Řepinka latnatá. Neslia paniculata (L.) Desv. Řepinka latnatá. Původní ze stepí jihovýchodu, u nás zdomácněla na polích, u cest, na zdech a rumištích. Rozšířena. PS. Gránice, Slup, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice. V–VII. Položka: 1369 – Slup, úhor, 18. 05. 1951, rev. V. Řehořek

134. Lunaria rediviva L. Měsíčnice vytrvalá. Ve stinných kamenitých smíšených lesích a vlhkých roklích. Vzácná. S. Cornštýn, Bítov. OBORNY uvádí: Švýcarské údolí (?). V–VII. Položka: 1370 – Bítov, Cornštýn, 14. 05. 1950 Pozn.: Podhorský druh, v údolí Dyje ojediněle sestupuje až téměř ke Znojmu (GRULICH 1997).

135. Alyssum saxatile L. I. subsp. arduini (Fritsch) Hay. Tařice skalní Arduinova. Aurinia saxatilis subsp. arduini (Fritsch) Dostál. Tařice skalní Arduinova. Na výslunných skalách. Dosti rozšířena. P. Znojmo, Trausnice, Gránice. IV–V. Položky: 1371 A – Znojmo, skála pod Kramerovou vilou, 16. 04. 1951 1371 B – Znojmo, 16. 04. 1950

40 136. Alyssum montanum L. I. subsp. eumontanum (Baumg.) Thell. Tařice horská pra vá. Alyssum montanum L. subsp. montanum. Tařice horská pravá. Na suchých výslunných skalách a pahorcích. Dosti rozšířena. PS. Hradiště, Derﬂice, Na če ra ti ce. OBORNY: Prosiměřice, Dyje, Tasovice, Znojmo. V–VI. Položka: 1372 – Hradiště, 17. 05. 1950, rev. V. Řehořek Pozn.: Lokality v okolí Znojma, v současnosti zcela ojedinělé, leží na západní hranici výskytu druhu na jižní Moravě.

Alyssum desertorum Stapf. Tařice stepní.

DOSTÁL (a také LAUS) uvádí jako naleziště okolí Jaroslavic. Ale již OBORNY v květeně (str. 1161) praví: Podle Schlossera roste na jednom písčitém pahorku u Jaroslavic. Byla však v novější době (tj. kolem r. 1880) marně na tomto místě hledána. VI–VII.

Pozn.: Schlosserův údaj není zcela spolehlivý (cf. SMEJKAL in Květena ČR 3).

137. Alyssum calycinum L. Tařice kališní. Alyssum alyssoides (L.) L. Tařice kališní. Na suchých výslunných stráních, pustých místech, úhorech a jinde. Rozšířena až obec- ná. PS. Gránice, Kateřinský dvůr, Derﬂice, Načeratice, Hodonice, Dobšice, Plaveč, Je vi šo vi ce, Horní Dunajovice, Štítary. VI–IX. Položka: 1373 – Znojmo, Gránice, 06. 05. 1950, rev. V. Řehořek

138. Berteroa incana (L.) DC. Šedivka šedá. Na suchých výslunných místech, rumištích i v polích jako plevel. Velmi obecná. P. VI–IX. Položka: 1374 – Popice, Trausnice, 17. 06. 1950

139. Erophila verna (L.) Besser. Osívka jarní. Na skalách, písčinách, polích, rumištích aj. Obecná. PS. III–VI. Položka: 1375 – Lančov, pole, 14. 05. 1950

N 140*. Armoracia rusticana (Lam.) G., M. a S. Křen selský. Původem z jv. Ruska, kde roste na březích řek a potoků. U nás se pěstuje pro kořen palčivé chuti, tu a tam zdivočuje. V–VII.

141. Dentaria bulbifera L. Kyčelnice cibulkonosná. Ve stinných lesích. Roztroušeně. S. Lančov, Bítov, Švýcarské údolí, Zálesí, Podhradí, Bo ja no vic ké lesy. OBORNY uvádí ještě Lukov. IV–V. Položka: 1376 – Lančov – Bítov, 14. 05. 1950

41 142. Dentaria enneaphylla L. Kyčelnice devítilistá. Dentaria enneaphyllos L. Kyčelnice devítilistá.

Ve stinných lesích. Dosti vzácná. Švýcarské údolí, Cornštýn. OBORNY: Lančov, údolí Dyje u Nového Hrádku a Hardeku. IV–VI. Položky: 1377 A – Švýcarské údolí, u chat vpravo od bývalé úzkokolejky, 09. 05. 1952 1377 B – Bítov, Cornštýn – svah k silnici, 23. 04. 1953 Pozn.: Druh podhorských bučin, v současnosti patří na Znojemsku k vzácnostem; tak např. na ně- kolika lokalitách v NP Podyjí (GRULICH 1997), u Střelic (1988, V. Grulich), na více místech v oblasti Vranovské přehrady (2003, 2004, A. Reiter).

143. Cardamine impatiens L. Řeřišnice nedůtklivá. Ve stinných lesích. Dosti hojná. S. Trausnice, Šumná – Onšov, Zálesí, Podhradí, Pavlice, Dolina a Bažantnice u Plavče, Lapikus. OBORNY uvádí také lesy u Bítova. V–VI. Položka: 1378 – Znojmo, údolí Dyje u plovárny, 28. 05. 1951

144. Cardamine pratensis L. Řeřišnice luční. Na vlhkých lukách a ve vlhkých lesích. Rozšířena v celém území. S. IV–VI. Položka: 1379 – Znojmo, 05. 1950

145. Cardamine hayneana Welw. apud Rchb. Řeřišnice Hayneova. Cardamine matthioli Moretti. Řeřišnice Matthioliho. Na mokrých lukách. Vzácná. S. Dyje u Znojma. V–VI. Položka: 1380 – Znojmo, Dyje u Starého Šaldorfu, 01. 05. 1951 Pozn.: Na zbytcích luk ve východní části Znojemska výskyt druhu není dodnes vyloučen; na Břeclavsku je místy hojná.

146*. Cardamine dentata Schultes. Řeřišnice zoubkatá. Cardamine dentata Schult. Řeřišnice bahenní.

V bažinách, vodních příkopech. Vzácná. S. OBORNY: u Hlubokých Mašůvek a v Po- pickém žlebu. V–VI. Pozn.: Výskyt tohoto druhu, dosti často zaměňovaného, ale někdy i přehlíženého, se na Znojemsku nepodařilo spoleh li vě prokázat (BUREŠ 1996).

147. Cardamine amara L. Řeřišnice hořká. U pramenů a v příkopech. Rozšířena. S. Trausnice, Dobšice, Dyje, Vranovská Ves, Šim per ský rybník, Jevišovice, Zálesí. V–VI. Položka: 1381 – Lančov, 14. 05. 1950

148. Barbarea vulgaris R. Br. I. subsp. euvulgaris Hayek. Barborka obecná pravá. Barbarea vulgaris R. Br. subsp. vulgaris. Barborka obecná pravá. Na lukách a březích. Hojná až obecná. PS. Znojmo, Dobšice, Trausnice, Starý Šaldorf atd. IV–VI.

42 Položka: 1382 A – Znojmo, Hradní kaple, 24. 07. 1950, rev. V. Řehořek Pozn.: Herbářová položka č. 1382 byla původně směsný materiál, který obsahoval i druh Sisym- brium loeselii.

Barbarea vulgaris R. Br. II. subsp. arcuata (Opiz) Hayek. Barborka obecná oblouč na tá. Barbarea vulgaris subsp. arcuata (R. Br.) Hayek. Barborka obecná obloučnatá.

Na lukách a březích. Roztroušeně. S. Gránice. OBORNY uvádí: Vranov, Onšov, Šumná aj. IV–VI. Položka: 1383 – Gránice, pole, 27. 05. 1951, rev. V. Řehořek

149. Cardaminopsis arenosa (L.) Hayek. Řeřišničník písečný. Na rozmanitých podkladech. Rozšířen. S. Trausnice, Čížov. OBORNY: u Znojma obecný. IV–VI. Položka: 1384 – Čížov, úhor, 08. 06. 1951

150. Cardaminopsis halleri (L.) Hayek I. subsp. euhalleri Hayek. Řeřišničník Hal le rův pravý. Cardaminopsis halleri (L.) Hayek. Řeřišničník Hallerův. Na lukách, ve vlhkých lesích. Na cestě od Bítova k Cornštýnu. Na Znojemsku nový. S. OBORNY: chybí ve znojemském kraji. IV–VI. Položka: 1385 – Bítov, k Cornštýnu, 23. 04. 1953 Pozn.: Podhorský druh; v dyjském údolí je recentně znám pouze z okolí Hadreggu na rakouské straně (GRULICH 1997).

151. Arabis turrita L. Huseník převislý. Ve světlých lesích a na kamenitých stráních. Roztroušeně. SP. Gránice pod městem, Traus ni ce, Hradiště. OBORNY uvádí: Ledové sluje, Šobes, Cornštýn, Hnánice, Čížov, Mločí údo lí. IV–V. Položka: 1386 – Znojmo, Gránice, pod městem, 05. 05. 1951

152. Arabis pauciﬂora (Grimm) Garcke. Huseník chudokvětý. Ve světlých hájích a na pasekách. Roztroušeně. SP. Trausnice, Býčí skála, Plaveč (Dolina, údolí Jevišovky), Lapikus, Olbramkostel, Pavlice, Lančov – Bítov. OBORNY uvádí: Mločí údolí, Nový Hrádek, Lukov, Dlouhý Šobes. V–VII. Položka: 1387 – Lančov – Bítov, 15. 05. 1950

*? Arabis hirsuta (L.) Scopoli I. subsp. sessilifolia Gaudin. Huseník chlupatý při sed lý. Arabis hirsuta (L.) Scopoli. Huseník chlupatý.

V křovinách a na kamenitých místech. S. OBORNY uvádí Trausnický mlýn. Při regulaci Dyje v Trausnicích asi zmizel. V–VI. Pozn.: Na Znojemsku se vyskytují s jistotou dva typy z okruhu A. hirsuta agg. Drlíkův doklad před- stavuje poněkud vzácnější A. sagittata (Bertol.) DC., nedoložené záznamy nelze interpretovat.

43 153. Arabis hirsuta (L.) Scopoli II. subsp. sagittata (Bertol.) Rchb. Huseník chlu pa tý střelovitý. Arabis sagittata (Bertol.) DC. Huseník střelovitý.

Na stráních a v lesích. Řídce. S. Gránický les, Starý Petřín. OBORNY: Trausnický mlýn. VI–VII. Položka: 1388 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950, rev. J. Štěpánek

154. Turitis glabra L. Strmobýl lysý. Arabis glabra (L.) Bernh. Huseník lysý. Na kamenitých stráních a okrajích lesů. Hojný až obecný. S. Hradiště, Bítov atd. VI–VII. Položka: 1389 – Bítov, lesní stráň, 17. 06. 1951

155. Nasturtium ofﬁcinale R. Br. Potočnice lékařská. V prameništích a na březích. Vzácně. S. Ve vsi Dyji pod mostem přes řeku Dyji, Dobšice, pramenisko na louce u Dyje. Pro Znojemsko nová. OBORNY, HIMMELBAUR ani DOSTÁL ne u vá dějí pro území. (IV) V–VII (VIII). Položka: 1390 – Dobšice, Dyje pod mostem, odvodňovací příkop, 04. 06. 1953 Pozn.: V okolí Dobšic nebyl druh v poslední době ověřen, avšak existuje další nedaleká lokalita v obci Slup (1990, V. Grulich, 2004 MZ, leg. A. Reiter a R. Dvořáková).

156. Rorippa austriaca (Cr.) Bess. Rukev rakouská. Na písčitých březích a mokrých lukách. Roztroušeně. P. Popice, Hnánice (Švestka). OBOR NY: Načeratice, Načeratice – Tasovice, Trausnice, Derﬂice. V–VII (VIII). Položka: 1391 – Popice, 10. 06. 1950, rev. V. Řehořek

157. Rorippa amphibia (L.) Bess. Rukev obojživelná. Na březích vod a v příkopech. Řídce. S. Načeratice – Dyje. OBORNY: Plenkovický rybník. V–VII. Položka: 1392 – Načeratice – Dyje, 31. 05. 1951, rev. V. Řehořek

158. Rorippa silvestris (L.) Besser. Rukev lesní. Rorippa sylvestris (L.) Besser. Rukev obecná. Na březích a vlhkých polích. Rozšířena. Údolí Dyje, Lančov, Stošíkovice – Oleksovice, Únanov atd. IV–IX. Položka: 1393 – údolí Dyje, 02. 06. 1950 – Rorippa sylvestris + R. palustris + Sisymbrium al tis simum , rev. V. Řehořek et J. Danihelka

159. Rorippa islandica (Oeder) Borbás. Rukev islandská. Rorippa palustris (L.) Besser. Rukev bažinná. Na březích vod, v příkopech. Obecná. S. Lančov u přehrady, Olbramkostel u Čekálského rybníka, Tasovice na Kamenné hoře atd. VI–IX. Položky: /1393 – údolí Dyje, 02. 06. 1950 – ut Rorippa silvestris, rev. V. Řehořek et J. Danihelka/ 1394 – Lančov, přehrada, 27. 05. 1950, rev. V. Grulich

44 Rorippa barbareoides (Tausch) Čelak. Rukev barborkovitá. Rorippa × anceps (Wahlenb.) Rchb. Rukev proměnlivá.

OBORNY uvádí: jeden příkop na cestě z Tasovic do Načeratic. Přeměnou cesty na silnici zmizela ze stanoviště. HIMMELBAUR ji už nemá v seznamu. VI–VII.

N 160. Matthiola incana (L.) R. Br. Fiala šedivá. Původem z jihu. Pěstuje se u nás v zahrádkách, zřídka zdivočuje. IV–X. Položka: 1395 – Znojmo, Pivovarská zahrada, 06. 1951, rev. V. Řehořek

161. Hesperis tristis L. Večernice smutná. Na suchých výslunných stráních. Velmi roztroušeně. P. Skalnatý břeh Dyje u Tasovic, Ka men ná hora u Tasovic, svahy nad Nesachleby. V–VI. Položka: 1396 – Tasovice, břeh Dyje, 02. 05. 1950, rev. V. Řehořek Pozn.: Kromě výskytu u Tasovic se večernice smutná vyskytuje ještě na Šóbesu (GRULICH 1997).

N 162. Hesperis matronalis L. s. s. Večernice vonná. Hesperis matronalis L. subsp. matronalis. Večernice vonná. Původem z Italie. Často pěstována v zahradách a roztroušeně zplaňuje. P. Lukov, u vsi. V–VII. Položka: 1397 – Lukov, u vsi, 12. 06. 1951, rev. V. Řehořek

163. Hesperis silvestris Crantz. Večernice lesní. Hesperis sylvestris Crantz. Večernice lesní. Na kamenitých a křovitých svazích. Roztroušeně. P. Býčí skála, Lapikus, Šóbes, Pod- hradí. OBORNY: Tasovice, ves Dyje, Hradiště, Cornštýn. V–VI. Položky: 1398 A – Plaveč, Lapikus, 19. 05. 1952, rev. V. Řehořek 1398 B – Popice, Trausnice, 26. 06. 1950, rev. V. Řehořek

Erysimum erysimoides (L.) Fritsch. Trýzel trýzelovitý. Erysimum odoratum Ehrh. Trýzel vonný.

Na kamenitých pahorcích. OBORNY i HIMMELBAUR uvádějí jako naleziště okolí Znojma (ojediněle). Domnívám se, že kulturizací a zastavěním bylo naleziště asi zničeno. VI–VII. Pozn.: Výskyt v okolí Znojma se nepodařilo ověřit, avšak druh dosud roste na vápencích v údolí potoka Fugnitz nad Hardeggem (GRULICH 1997).

164. Erysimum durum Presl. Trýzel tvrdý. Na skalách a kamenitých stráních. Velmi řídce. P. Suchý kopec u Popic, Hodonice pís- kov na. OBORNY uvádí: kol Jaroslavic rozptýleně. VI–VIII. Položka: 1399 – Popice, Suchý kopec, 11. 08. 1950, rev. V. Řehořek

45 165. Erysimum cheiranthoides L. Trýzel cheirovitý. Erysimum cheiranthoides L. Trýzel malokvětý. Na nivách, březích a polích. Rozšířen. SP. Kraví hora, Hradiště, Prosiměřice, atd. V–IX. Položka: 1400 – Sedlešovice, Kraví hora, 13. 07. 1950, rev. V. Řehořek

166. Erysimum repandum Hoejer ap. L. Trýzel rozkladitý. Na polích a rumištích. Hojný. P. Kuchařovice, Hodonice, Bojanovice atd. IV–VII. Položka: 1401 – Kuchařovice, 07. 05. 1950, rev. V. Řehořek Pozn.: Trýzel rozkladitý patří nyní na Znojemsku k velmi ojedinělým plevelným rostlinám; z poslední doby pochází nález od Šatova (1994, V. Grulich) a od Ječmeniště (Řepka in STEJSKAL 2001).

167. Erysimum diffusum Ehrh. Trýzel rozvětvený. Na suchých výslunných svazích a písčitých polích. Velmi řídce. P. Jaroslavice. OBORNY uvádí také Strachotice. VI–VII. Položka: 1402 – Jaroslavice, meze mezi vinicemi, 15. 06. 1951, rev. V. Řehořek Pozn.: Na Znojemsku stále roste na několika lokalitách ve východní části.

168. Alliaria ofﬁcinalis Andr. Česnáček lékařský. Alliaria petiolata (M. Bieb.) Cavara et Grande. Česnáček lékařský. Na okrajích lesů a v pobřežních křovištích. Obecný. S. Znojmo, Purkrábka, Kuchařo- vice atd. IV–VI. Položka: 1403 – Znojmo, podhradí, 05. 1950

169. Sisymbrium strictissimum L. Hulevník tuhý. Sisymbrium strictissimum L. Hulevník nejtužší. Na keřnatých stráních a v pobřežních houštinách. Roztroušeně. PS. Hradiště, Trausnice, Modré sklepy, Podhradí. OBORNY: lesík u Dobšic. V–VIII. Položka: 1404 – Hradiště, 20. 06. 1950, rev. V. Řehořek

170. Sisymbrium loeselii Jusl. Hulevník Loeselův. Na rumištích, u cest, na zdech a skalách. Rozšířen. P. Gránice, Kraví hora, Sedlešovice – Ko- nice, Konice – Popický žleb, Modré sklepy, Jaroslavice. OBORNY: podyjské vsi. VI–VII. Položky: 1382 B – Znojmo, Hradní kaple, 24. 07. 1950, původně směsný materiál, který obsahoval i pol. č. 1382 A , což je Barbarea vulgaris, rev. F. Dvořák 1405 – Znojmo, Gránice, 22. 05. 1950, rev. V. Řehořek /1408 A – Znojmo, Městský lesík, ru miš tě, 21. 05. 1951 – ut Chamaeplium ofﬁcinale; Si symb ri um of ﬁ ci na le + S. loeselii, rev. V. Grulich/

171. Sisymbrium altissimum L. Hulevník nejvyšší. Sisymbrium altissimum L. Hulevník vysoký. Na výslunných stráních a náspech. Dosti rozšířen v oblasti panonské květeny. P. Konice, ves Dyje, Derﬂice, Načeratice, Sedlešovice. OBORNY: Jaroslavice. V–VII. Položky: /1393 – údolí Dyje, 02. 06. 1950 – ut Rorippa silvestris, rev. V. Řehořek et J. Danihelka/ 1406 – Konice, meze, 14. 05. 1951, rev. V. Řehořek

46 172. Sisymbrium orientale Torner. Hulevník východní.

Na rumištích a zdech. Dosti rozšířen. P. Sedlešovice, Trausnice. OBORNY: železniční násep u Dobšic, Gránice, podyjské vesnice od Znojma do Jaroslavic, údolí Jevišovky od Le cho vic. VI–VII. Položky: 1407 A – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950, rev. V. Řehořek 1407 B – Sedlešovice, 20. 05. 1950, rev. V. Řehořek

173. Chamaeplium officinale (L.) Wallr. Hulevníkovec lékařský. Sisymbrium officinale L. Hulevník lékařský. Na rumištích a v plotech. Obecný. SP. Městský lesík, Kraví hora atd. V–IX. Položky: 1408 A – Znojmo, Městský lesík, rumiště, 21. 05. 1951 – S. officinale + S. loeselii, rev. V. Grulich 1408 B – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 09. 1951, rev. V. Řehořek

174. Arabidopsis thaliana (L.) Heyn. Huseníček Thalův. Arabidopsis thaliana (L.) Heynh. Huseníček rolní. Suchá výslunná místa. Obecný. P. Hradiště atd. (III) IV–V. Položka: 1409 – Hradiště, 29. 03. 1951

175. Camelina microcarpa Andr. Lnička maloplodá. Camelina microcarpa DC. Lnička drobnoplodá. Plevel v polích a na rumištích. Hojně rozšířena. SP. Dyje, Derﬂice, Hodonice, Tasovice, Milíčovice, Lančov atd. V–VII. Položka: 1410 – Derﬂice, 09. 05. 1951

Camelina alyssum (Mill.) Thell. Lnička tařicovitá.

Jako plevel výhradně mezi lnem. SP. OBORNY: Čížov, Bítov, HIMMELBAUR jen Čížov. Po ně vadž však len se na Znojemsku po odchodu Němců nepěstuje, bude třeba C. a. vyškrtnout. VI–VII.

Camelina sativa (L.) Crantz. Lnička setá. Položka: 1275 – Kravsko, 07. 08. 1954 Pozn.: Zřejmě jde o jeden z posledních nálezů druhu na území České republiky. V současné době po va žován za vyhynulý (HO LUB, PROCHÁZKA 2000).

176. Descurainia sophia (L.) Webb et Berth. Úhorník léčivý. Descurainia sophia (L.) Prantl. Úhorník mnohodílný. Anthropoﬁlní druh, u cest, na rumištích, tratích, návsích. Hojně rozšířen. SP. Znojmo, Suchohrdly, Plaveč atd. (IV) V–VII. Položka: 1411 – Znojmo, u městského lesíka, 25. 05. 1950, rev. V. Řehořek

47 Čeleď 28. Resedaceae. Rýtovité.

177. Reseda lutea L. Rýt žlutý. Na kamenitých místech i jako plevel. Hojně rozšířen. P. Znojmo, Kraví hora, Kucha- řovice, Purkrábka, podyjské vsi, Lechovice, Únanov, Výrovice, Horní Dunajovice, Vranov i jinde. V–IX. Položka: 1412 – Znojmo, hradní zeď, 10. 06. 1950

178. Reseda luteola L. Rýt barvířský.

U cest a na rumištích. Roztroušeně. P. Hradiště, Hodonice, Purkrábka. OBORNY: Cito- nice, Bezkov, Dyje, Strachotice, Vrbovec, Hrušovany. VI–IX. Položka: 1413 – Suchohrdly, Purkrábka, 31. 05. 1950 Pozn.: Vzácný druh, v poslední době ověřen v okolí Hradiště a Mašovic (GRULICH 1997).

Čeleď 29. Cistaceae. Cistovité.

179. Helianthemum nummularium (L.) Miller II. subsp. ovatum (Viv.) Sch. Th. Devaterník penízkový vejčitý. Helianthemum grandiﬂorum subsp. obscurum (Wahlenb.) Holub. Devaterník velkokvětý tmavý. Na výslunných stráních a pastvinách. Hojný. SP. Kraví hora, Popice, Hluboké Mašůvky, Plaveč, Bojanovice, Jevišovice, Pavlice, Znojmo, Zálesí, Milíčovice, Lesná, Lančov, Ja zo vi ce i jinde. VI–IX. Položka: 1414 – Sedlešovice, Kraví hora, 20. 05. 1950

Čeleď 30. Tamaricaceae. Tamaryškovité.

180. Tamarix gallica L. Tamaryšek francouzský. Tamarix parviﬂora DC. Tamaryšek malokvětý. Původní ve středomoří, u nás někdy pěstován. Znojmo, Hradiště, Přímětice, Kravsko i jinde. VI–VIII. Položka: 1415 – Hradiště, zahrada, 22. 05. 1951

Čeleď 32. Violaceae. Violkovité.

181. Viola tricolor L. I. subsp. eutricolor Lyme. Violka trojbarevná pravá. Viola tricolor L. subsp. tricolor. Violka trojbarevná pravá. Na lukách, skalách a písčinách, na kamenité a jílovité půdě. Obecná. SP. Trausnice, Dyje, Býčí skála, Pavlice, Podhradí atd. IV–X. Položka: 1416 – Dyje, Dyje, pravý břeh, skály, 31. 05. 1951 – Viola tricolor subsp. saxatilis, rev. J. Dani helka

48 Viola tricolor L. II. subsp. saxatilis Schmidt pro sp. Violka trojbarevná skalní. Viola tricolor subsp. saxatilis (F. W. Schmidt) Arcang. Violka trojbarevná skalní.

Na kamenitých stráních. Roztroušeně až řídce. SP. Býčí skála. OBORNY: údolí Dyje od Cornštýna, údolí Jevišovky. VI–VIII. Položky: /1416 – Dyje, Dyje, pravý břeh, skály, 31. 05. 1951 – ut Viola tricolor subsp. eutricolor, rev. J. Danihelka/ 1418 – Popice, Býčí skála, 10. 06. 1951, rev. J. Danihelka Pozn.: Typický taxon dyjského údolí, zejména v NP Podyjí (GRULICH 1997).

Viola tricolor L. III. subsp. arvensis (Murr.) Gaud. Violka trojbarevná rolní. Viola arvensis Murray. Violka rolní. Jako plevel v polích. Obecná. SP. Hradiště, Konice, Popice, Únanov atd. IV–X. Položka: 1417 – Hradiště, 20. 05. 1950 – Viola sp., rev. J. Danihelka

182. Viola canina L. II. subsp. montana (L.) Fries. Violka psí horská. Viola canina subsp. ruppii (All.) Schübl. et Mart. Violka psí horská. Na pastvinách a ve vřesovištích. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Šumná, Vranovská Ves, Bo ja no vic ká pila, Dolina u Plavče, Zápověď u Jevišovic. IV–VII. Položka: 1419 – Šumná, 09. 06. 1950 – Viola canina L. s. l., rev. J. Danihelka Pozn.: Taxonomická identita rostlin z příbuzenského okruhu violky psí z okolí Znojma je nejasná.

? 183*. Viola stagnina Schult. Violka slatinná.

Na vlhkých lukách a slatinách. Sporná. S. OBORNY: Purkrábka u Suchohrdel, Popický žleb (?). HIMMELBAUR a LAUS však už neuvádějí na Znojemsku. DOSTÁL: u Znojma. V–VII.

Pozn.: Violka slatinná je známa z nivních luk při dolní Dyji na Břeclavsku (cf. DANIHELKA et al. 1995). Výskyt ve východní části Znojemska není zcela vyloučen, konkrétní doklady chybějí. K lokalitám, které uvádí Oborny, bude třeba dohledat herbářovou dokumenaci.

184*. Viola erecta Gilib. Violka vzpřímená. Viola elatior Fries. Violka vyvýšená.

Na vlhkých lukách a v luzích. Ojediněle. S. OBORNY nemá na Znojemsku. HIMMELBAUR: Hrušovany, Jevišovka. V–VI.

Pozn.: Violka vzpřímená se i v současnosti velmi vzácně vyskytuje na Břeclavsku (DANIHELKA et al. 1995). Výskyt v nejvýchodnější části Znojemska nebyl v poslední době potvrzen.

185. Viola mirabilis L. Violka divotvárná. Ve světlých humosních hájích. Hojná. S. Hradiště, Smoha, Plaveč, Purkrábka, Plen- kovice, Koráb u Horních Dunajovic, Bojanovické lesy, Šimperk, Švýcarské údolí, Pavlice. IV–V. Položka: 1420 – Hradiště, les za křížem na cestě k Mašovicím, 07. 04. 1951, rev. J. Danihelka

49 186. Viola silvatica Fries. Violka lesní. Viola reichenbachiana Bor. Violka lesní. V lesích a křovištích. Hojná v severní části. S. Gránice, Šumná, Bojanovice, Horní Du na jo vi ce, Bítov. OBORNY: Kravsko, Plaveč, Lukov, Vranov. IV–VI. Položka: 1422 – Šumná, 06. 05. 1950 – Viola riviniana, rev. J. Danihelka

187. Viola riviniana Rchb. Violka Rivinova. V humosních lesích listnatých, řidčeji jehličnatých. Dosti rozšířena. S. Hradiště, Smoha, Purkrábka, Kravsko, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice, Vranovská Ves, Šumná, Švý car ské údolí, Zápověď, Bojanovice, Bítov. IV–V. Položky: 1421 – Hradiště, 07. 05. 1950, rev. J. Danihelka /1422 – Šumná, 06. 05. 1950 – ut Viola silva ti ca, rev. J. Danihelka/

188. Viola rupestris Schmidt. Violka skalní. Viola rupestris F. W. Schmidt. Violka písečná. Na výslunných stráních a písčitých půdách. Hojná. S. Býčí skála, Hradiště, Plaveč, Je- višo vi ce, Hostěrádky, Koráb, údolí Bojanovického potoka. OBORNY: Popice, Konice, Havra ní ky, Hnánice, Hodonice, Mramotice, Podmolí, Tvořihráz. IV–VI.

Pozn.: Violka písečná patří na Znojemsku k velmi vzácným druhům (viz GRULICH 1997); není jisté, jestli byla na všech Drlíkem uváděných lokalitách správně determinována.

189. Viola hirta L. Violka srstnatá. Na lukách, svazích a v lesích. Obecná. SP. Tasovice – Načeratice, Purkrábka, Trausnice atd. III–V. Položky: 1423 – Tasovice, křoví směr Načeratice, 02. 04. 1951 – Viola × scabra, rev. J. Danihelka /1425 – Šumná, Šimperk, 08. 04. 1951 – ut Viola collina; Viola collina + V. hirta, rev. J. Dani hel ka/ /1426 – Dyje, lesík k Tasovicím, 18. 04. 1951 – ut Viola ambigua, rev. J. Danihelka/ /1428 – Dyje, 18. 05. 1951 – ut Viola sepincola subsp. austriaca, rev. J. Danihelka/

X Viola permixta Jord. = Viola hirta × odorata. Violka pomíchaná. Viola × scabra F. Braun = Viola hirta × V. odorata.

Světlé lesy a křoviny. Zřídka mezi rodiči. SP. Hradiště. OBORNY: Kuketaj, Kraví hora, Krav sko. Položky: /1423 – Tasovice, křoví směr Načeratice, 02. 04. 1951 – ut Viola hirta, rev. J. Danihelka/ 1424 – Kravsko, louka pod zámkem, 03. 1953 – Viola odorata, rev. J. Danihelka

190. Viola collina Bess. Violka chlumní.

Ve světlých hájích a křovinách. Roztroušeně. SP. Šimperk, Smoha. OBORNY: Čížov, Lančov, Lukov, údolí Dyje u Znojma, Popický žleb. III–IV. Položka: 1425 – Šumná, Šimperk, 08. 04. 1951 – Viola collina + Viola hirta, rev. J. Danihelka Pozn.: V okolí Znojma vzácná violka; v poslední době známo jen několik nalezišť, především na vápencích kolem Hardeggu (GRULICH 1997).

50 191. Viola ambigua W. K. Violka obojetná. Na suchých lukách a výslunných stráních. Vzácně. P. Ves Dyje v lesíku za hřbitovem. HIM MEL BAUR: Gránický les, Nesachleby, Kraví hora. OBORNY nezná druh. DOSTÁL neu- vádí na Znojemsku. IV–V (někdy VIII–IX). Položka: 1426 – Dyje, lesík k Tasovicím, 18. 04. 1951 – Viola hirta, rev. J. Danihelka Pozn.: Na stepních lokalitách ve východní části Znojemska se violka obojetná dosud vyskytuje, např. na Ječmeništi (Řepka in STEJSKAL 2001), ovšem Drlíkova dokladová položka byla chybně determinována.

192. Viola sepincola Jord. em. Becker I. subsp. cyanea (Čelak.) Becker. Violka křo višt ní modrá. Viola suavis M. Bieb. Violka křovištní. Ve světlých listnatých lesích a křovinách. Vzácná. P. Železniční násep u Dobšic, ves Dyje – malá bočná údolí při řece. OBORNY: Gránice, Leska, Kravsko, Znojmo. IV–V. Položka: 1427 – Dobšice – Suchohrdly, železniční násep, 25. 03. 1951, rev. J. Danihelka

Viola sepincola Jord. em. Becker II. subsp. austriaca (Kern) Beck. Violka křovištní ra kous ká. Viola suavis M. Bieb. Violka křovištní.

Ve světlých travnatých lesích. Vzácně. P. Ves Dyje. HIMMELBAUR kol Znojma řídce, Hru šo va ny. OBORNY nezná název. DOSTÁL: Hrušovany u Znojma. III–V. Položka: 1428 – Dyje, 18. 05. 1951 – Viola hirta, rev. J. Danihelka Pozn.: Violka křovištní roste na jižní Moravě pouze druhotně (KIRSCHNER, SKALICKÝ in Květena ČR 2). V současné době neznáme ze Znojemska žádnou konkrétní lokalitu, nejblíže roste v Mikulově (ibid.).

193. Viola odorata L. Violka vonná.

V křovinách, na lukách a na okrajích lesů. Rozšířena. SP. Hradiště. OBORNY: Znojmo, údolí Dyje u Znojma, Kravsko, Bítov, Gránice, Leska. III–IV (VIII–IX). Položky: /1424 – Kravsko, louka pod zámkem, 03. 1953 – ut Viola × permixta, rev. J. Danihelka/ 1429 – Hradiště, 21. 03. 1951, rev. J. Danihelka

Čeleď 39. Portulacaceae. Šruchovité.

194. Portulaca oleracea L. I. subsp. silvestris (Gars.) Thell. Šrucha zelná lesní. Portulaca oleracea L. subsp. oleracea. Šrucha zelná pravá. Zplanělá a zdomácnělá jako plevel na písčitých půdách. Hojná. PS. Znojmo, Hradiště, Der ﬂi e,c Hodonice. OBORNY uvádí také: řidčeji u Vranova. VI–X. Položka: 1546 – Hradiště, 16. 08. 1950

51 Čeleď 41. Silenaceae. Silenkovité.

195. Moehringia trinervia (L.) Clairv. Mateřka trojžilná. V lesích a křovinách. Hojná. S. Znojmo, Gránice, Popický žleb, Kateřinský dvůr, Plaveč, Traus ni ce, Čertův mlýn, Pavlice, Horní Dunajovice, Lančov. V–VI. Položka: 1430 – Znojmo, Gránice – železniční svah před viaduktem, 03. 05. 1953

196. Arenaria serpyllifolia L. I. subsp. euserpyllifolia Briq. Písečnice douškolistá pra vá. Arenaria serpyllifolia L. Písečnice douškolistá. Na polích a kamenitých stráních. Obecná. SP. Hradiště, Plaveč, Únanov atd. V–X. Položka: 1431 – Hradiště, 09. 05. 1951

197. Holosteum umbellatum L. Plevel okoličnatý. Na polích a suchých travnatých místech. Obecný. SP. Gránice atd. III–V. Položka: 1432 – Znojmo, Gránice, 19. 03. 1951

198. Stellaria nemorum L. Ptačinec hajní.

Ve stinných hájích. Roztroušeně. S. Trausnice, Popický žleb. OBORNY: údolí Dyje u Vra no va. V–VI. Položka: 1433 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950

199. Stellaria media (L.) Vill. I. subsp. eumedia Briq. Ptačinec žabinec pravý. Stellaria media (L.) Vill. Ptačinec prostřední. Hlavně na vlhčích kulturních půdách. Obecný. SP. III–XI. Položka: 1434 – Znojmo, Staré město, v zahradě, 09. 03. 1953

Stellaria media (L.) Vill. II. subsp. pallida (Piré) Asch. Graeb. Ptačinec žabinec měk ký. Stellaria pallida (Dum.) Crépin. Ptačinec bledý.

Na písčitých lesních půdách. Vzácně. S. Trausnice. OBORNY: Bažantnice u Znojma. DO STÁL: u Znojma. HIMMELBAUR a LAUS neuvádějí Znojemsko. IV–V. Položka: 1435 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950 Pozn.: V nejteplejších částech Znojemska se tento druh občas nalézá, zejména na písčitých podkladech. Je však zřejmě přehlížený a ve skutečnosti zřejmě není příliš vzácný.

200. Stellaria holostea L. Ptačinec velkokvětý. V sušších hájích a křovinách. Obecný. S. Purkrábka atd. IV–VI. Položka: 1436 – Suchohrdly, Purkrábka, 07. 05. 1950

52 201. Stellaria alsine Grimm. Ptačinec kuřičkový. Stellaria alsine Grimm. Ptačinec mokřadní. Na bažinatých lukách a březích vod. Roztroušeně. S. Únanov, Olbramkostel, Pavlice. V–VI. Položka: 1437 – Zálesí, lesní potok, 21. 05. 1953

202. Stellaria graminea L. Ptačinec trávovitý. V křovinatých lesích, na pasekách a vlhkých loukách. Rozšířen. Únanov, Mašovice, Lančov atd. V–VII. Položka: 1438 – Mašovice, 25. 05. 1951

Moenchia erecta (L.) G. M. et Sch. Bělička přímá. Moenchia erecta (L.) G., M. et Sch. Bělička vzpřímená.

Na písčité půdě a suchých pahorcích. OBORNY: uváděná v Schlosserově květeně pro Zno- j mo. V novější době nebyla už na území nalezena. DOSTÁL: pochybné (Znojmo). IV–V. Pozn.: Schlosserovy údaje ze Znojemska, jak se ukazuje, nejsou příliš spolehlivé. Novější zdroje, např. DVOŘÁKOVÁ in Květena ČR 2, je neberou v potaz.

203. Cerastium arvense L. I. subsp. commune Gaud. Rožec rolní obecný. Cerastium arvense L. Rožec rolní. Na travnatých místech. Obecný. SP. Rudlice, Výrovice atd. IV–IX. Položka: 1441 – Rudlice, stráň, 07. 05. 1951

204. Cerastium vulgatum L. I. subsp. caespitosum Gilib. s. s. Rožec obecný trsnatý. Cerastium holosteoides subsp. triviale (Spenner) Möschl. Rožec obecný luční. Na travnatých místech. Obecný. S. Znojmo, Gránice, Trausnice, Hodonice, Šimperský ryb ník, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Lančov atd. IV–X. Položky: 1442 A – Znojmo, Gránice, 22. 05. 1950 1442 B – Znojmo, údolí Dyje u Starého Šaldorfu, 01. 05. 1951 Pozn.: Zcela běžný druh rožce, který se zde dosud vyskytuje obecně. Poněkud řidčeji je na Zno- jemsku nalézán i dříve nerozlišovaný druh Cerastium lucorum (např. GRULICH 1997), k němu se vztahuje i Drlíkem nesprávně determinovaná položka 1439 a možná i další nedoložené údaje.

205. Cerastium semidecandrum L. Rožec pětimužný. Na suchých travnatých místech a písčinách. Dosti rozšířen. SP. Dyje ves, Tasovice, Traus ni ce – Čertův mlýn, Zálesí. OBORNY: Načeratický kopec, Nesachleby, Popická úžlabina, Havraníky aj. III–VI. Položka: 1443 – Tasovice – Dyje, suché stráně, 19. 04. 1951

206. Cerastium pumilum Curt. I. subsp. obscurum (Chaub.) Sch. Th. Rožec nízký tma vý. Cerastium pumilum Curtis. Rožec nízký.

53 Na suchých stráních. Roztroušeně. SP. Konice, Bojanovice, Švýcarské údolí. OBORNY: Znojmo, Dyje, Nesachleby, Hradiště, Havraníky, Tasovice, Bohumilice. IV–VII. Položka: 1439 – Švýcarské údolí, 14. 05. 1951 – Cerastium lucorum, rev. V. Grulich Pozn.: Obtížná skupina jednoletých rožců, která často způsobuje determinační záměny. Nedoložené literární údaje nedovolují učinit si obrázek o správnosti Drlíkova určování. Cerastium pumilum bylo na Znojemsku prokázáno (GRULICH 1997).

207. Cerastium brachypetalum Pers. I. subsp. strigosum (Fr.) Dost. Rožec krát ko plá teč ný hubený. Cerastium brachypetalum Pers. Rožec krátkoplátečný. Na výslunných travnatých místech. Roztroušeně. SP. Hradiště u Vřesové studánky a pod Eliáškem. OBORNY: údolí Dyje, Gránice, ves Dyje, Nesachleby. IV–VI. Položky: 1444 A – Hradiště, pod Eliášem, 07. 05. 1953 1444 B – Hradiště, u vřesové studánky, 30. 04. 1953

Cerastium brachypetalum Pers. II. subsp. tauricum (Kern.) Dost. Rožec krát ko plá teč ný taurský. Cerastium brachypetalum Pers. Rožec krátkoplátečný.

Roztroušeně. P. Kraví hora. OBORNY: Znojmo, Hradiště, Nesachleby. V–VI. Položka: 1445 – Sedlešovice, Kraví hora, stráň nad Dyjí, 19. 04. 1951 Pozn.: V současné botanické literatuře se tyto poddruhy vesměs nerozlišují.

Cerastium tomentosum L. Rožec plstnatý. Položka: 1440 – Sedlešovice, Kraví hora, 18. 05. 1954

208. Malachium aquaticum (L.) Fries. Křehkýš vodní. Myosoton aquaticum (L.) Moench. Křehkýš vodní. V bažinách a příkopech. Hojný. S. Trausnice, ves Dyje, Borotice, Jaroslavice, Božice – Hója, Plaveč, Lančov, Podhradí. V–IX. Položky: 1446 A – Plaveč, Jevišovka, 27. 06. 1950 1446 B – Lančov, přehrada, 09. 07. 1950

209. Minuartia viscosa (Schreb.) Sch. Th. Kuřička lepkavá.

Na výslunných pahorcích. Dosti hojně. P. Lančov. OBORNY: kol Znojma, mezi Nače ra- ti ce mi, Bohumilicemi a Dyjí, Kraví hora proti Sedlešovicím, výšiny mezi Konicemi a Ha vra ní ky, Gránice u zastávky, Popická úžlabina, Býčí skála aj. V–VII. Položka: 1447 – Lančov, 11. 07. 1950 – Gypsophila muralis, rev. V. Grulich Pozn.: Kuřička lepkavá patří k nejvzácnějším druhům moravské květeny. Ve starších dobách byla ze Znojemska doložena, např. Obornym. Jak však dokazuje Drlíkův sběr, lokalitu Lančov nelze brát v potaz, protože sebrané rostliny představují poněkud hojnější šater zední.

Minuartia fasciculata (L.) Hiern. Kuřička svazčitá. Minuartia fastigiata (Sm.) Rchb. Kuřička svazčitá.

Na suchých svazích. DOSTÁL uvádí Hardek u Znojma. OBORNY a ostatní ji vůbec neu- vádějí v květeně Znojemska. Hardek je už v Rakousku. VII–VIII.

54 Pozn.: Kuřička svazčitá byla objevena poblíž Hardeggu (SUZA, ŠMARDA 1932), na několika místech na moravské i rakouské straně byla na zdejších vápencích potvrzena i v průběhu 90. let 20. století (GRULICH 1997).

210. Minuartia setacea (Thuill.) Hay. Kuřička štětinkatá.

Na kamenitých pahorcích. Vzácná. P. Kamenná hora u Tasovic. OBORNY: svahy za Bo hu mili ce mi. V–VIII. Položka: 1448 – Strachotice, Kateřinský dvůr, 11. 05. 1950

Minuartia verna (L.) Hiern. Kuřička jarní. Minuartia verna agg. Kuřička jarní.

Na kamenitých svazích. DOSTÁL uvádí Jaroslavice u Znojma podle Schlossera. OBORNY však silně pochybuje (str. 1118). V–VI. Pozn.: Z okruhu kuřičky jarní existuje z jižní Moravy pouze jediný doklad druhu Mi nuar tia collina, údajně sbíraný na Šibeničníku u Mikulova, avšak ani v tomto případě není zcela jasná hodnověr- nost (DVOŘÁKOVÁ in Květena ČR 2).

211. Sagina procumbens L. I. subsp. glaberrima (Neilr.) Dost. Úrazník položený lysý. Sagina procumbens L. Úrazník položený. Na vlhké písčité půdě. Rozšířen. SP. Trausnice, Derﬂice, Hluboké Mašůvky, Jevišovice, Pavlice, Lančov atd. V–X. Položka: 1449 – Derﬂice, skály za vesnicí, 05. 05. 1951

212. Spergula arvensis L. Kolenec rolní. Na polích a úhorech. Hojně rozšířen. SP. Znojmo (Cínová hora), Olbramkostel, Mi lí- čo vi ce, Hluboké Mašůvky atd. VI–X. Položka: 1450 – Olbramkostel, v obilí, 09. 08. 1950

213*. Spergularia marginata (DC.) Kitt. Kuřinka obroubená. Spergularia maritima (All.) Chiovenda. Kuřinka obroubená.

Na vlhkých slanistých místech. P. OBORNY: v okolí Hevlína. DOSTÁL: jižní Morava, zvláště Znojemsko. VII–IX. Pozn.: Ze Znojemska existují pouze nedoložené údaje z 19. a 20. století, jejich přehled uvádí GRULICH (1987).

214*. Spergularia salina Presl. Kuřinka solná.

Na slaniskách. P. OBORNY: u Hrušovan, u Trabingerova dvora pod Hraběticemi a u He- vlína. V–IX.

Pozn.: V 80. letech 20. století ještě dokladována od obce Jevišovka (GRULICH 1987).

55 215. Spergularia rubra (L.) Presl. Kuřinka červená. Na písčité půdě a cestách. Rozšířená. SP. Kateřinský dvůr, Cínová hora, Únanov, Horní Dunajovice, Lančov atd. V–IX. Položka: 1451 – Oblekovice, Šibeniční vrch nad Kateřinským dvorem, 31. 05. 1951

216. Herniaria glabra L. Průtržník lysý. Na suchých písčinách. Hojný. SP. Kraví hora, Býčí skála, Popice, Hodonice, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Jevišovice, Pavlice, Lančov, Bítov aj. VII–IX. Položka: 1452 – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 05. 1951

217. Scleranthus perennis L. Chmerek vytrvalý. Na kamenité a písčité půdě. Rozšířen. SP. Hradiště, Kraví hora, Popice, Přímětice, Ci- to ni ce – Bezkov, Výrovice, Jevišovice, Pavlice, Mramotice atd. V–IX. Položka: 1455 – Hradiště, 25. 05. 1950

218. Scleranthus annuus L. I. subsp. euannuus Thell. Chmerek roční pravý. Scleranthus annuus L. Chmerek roční. Na písčitých polích, skalách a pastvinách. Obecný. SP. Gránice, Znojmo, Únanov, Ta- so vi ce, Plaveč, Lančov atd. III–X. Položky: 1454 A – Znojmo, Gránice, úhor, 19. 08. 1950 1454 B – Lančov, seg., 09. 09. 1950

Scleranthus annuus L. II. subsp. polycarpos (L.) Thell. Chmerek roční mnohoplodý. Scleranthus polycarpos L. Chmerek mnohoplodý. Na suchých a kamenitých svazích. Roztroušeně. P. Hradiště, Šibeniční kopec, Popice, Derﬂice – Načeratice, Pavlice. IV–VI. Položka: 1453 – Oblekovice, Šibeniční vrch nad Kateřinským dvorem, 31. 05. 1951

219. Agrostemma githago L. Koukol polní. Na polích jako plevel. Hojný. SP. VI–X. Položka: 1456 – Znojmo, pole, 05. 06. 1950 Pozn.: Drlíkův sběr je jedním z posledních datovaných nálezů koukolu na Znojemsku. Ačkoli se tento druh vyskytoval v minulosti plošně skoro po celém území České republiky (SLAVÍK 1986), dnes patří k mimořádným vzácnostem (ČEŘOVSKÝ in ČEŘOVSKÝ et al. 1999).

220. Lychnis ﬂos-cuculi L. Kohoutek luční. Na lukách. Rozšířen v celém území. S. V–VIII. Položka: 1457 – Olbramkostel, 18. 05. 1950

56 221. Melandrium album (Mill.) Garcke. Knotovka bílá. Silene latifolia subsp. alba (Mill.) Greuter et Burdet. Silenka širolistá bílá. Na travnatých místech a jako plevel v polích. Hojně rozšířena. S. Trausnice, ves Dyje, Dob ši ce, Konice, Popice, Purkrábka, Hluboké Mašůvky, Stošíkovice, Výrovice, Vranov atd. VI–IX. Položka: 1458 – Strachotice, arv., 11. 05. 1950

222. Melandrium diurnum (Sibth.) Fries. Knotovka červená. Silene dioica (L.) Clairv. Silenka dvoudomá. Na lukách a ve světlých lesích. Roztroušeně. S. Trausnice, Švýcarské údolí, Lančov, Corn štýn, Bítov, Podhradí. OBORNY: údolí Dyje u Hardeku, dolů k Devíti mlýnům, ojediněle u Býčí skály. V–VIII. Položka: 1460 – Lančov, les, 14. 05. 1950

X Melandrium dubium Hampe = Melandrium album × diurnum. Knotovka po chyb ná. Silene dioica × S. latifolia subsp. alba. Silenka pochybná. Nezřídka mezi rodiči. Leska. V–VIII. Položka: 1459 – Znojmo, Leska – nem., 22. 05. 1950 – Silene nutans, rev. V. Grulich Pozn.: Vzhledem k chybné determinaci herbářového dokladu není jisté, zda se tento kříženec skutečně na Znojemsku vyskytuje.

223. Melandrium noctiﬂorum (L.) Fries. Knotovka noční. Silene noctiﬂora L. Silenka noční. Na polích a jako plevel. Roztroušeně. SP. Leska, Přímětice, Únanov, Cínová hora, Ma- šo vice, Hodonice, Lechovice, Stošíkovice, Vranov. OBORNY: hojně na Hrušovansku. VII–IX. Položka: 1461 – Znojmo, Leska, u nemocnice, 12. 06. 1950

224*. Melandrium viscosum (L.) Čelak. Knotovka lepkavá. Silene viscosa (L.) Pers. Silenka lepkavá.

Na písčitých polích a lukách. Vzácně. P. OBORNY: Hója u Božic na světlých místech. V–VI. Pozn.: Z okolí Božic v současné době není druh znám, nejbližší lokalita, kde byl druh ještě nepříliš dávno pozorován, leží na Dunajovických kopcích (1982 MMI, leg. V. Grulich).

225. Viscaria vulgaris Bernh. Smolnička obyčejná. Lychnis viscaria L. Smolnička obecná. Na suchých pahorcích. Hojná. S. Trausnice, Hradiště, Popice, Konice, Kraví hora, Plaveč, Pavlice, Bojanovice, Jevišovice, Zápověď u Vevčic, Starý Petřín atd. V–VII. Položky: 1462 A – Lukov, 29. 05. 1951 1462 B – Popice, Trausnice stráň, 05. 1950

57 226. Silene cucubalus Wibel I. subsp. vulgaris (Gaud.) Bech. Silenka nadmutá obec ná. Silene vulgaris (Moench) Garcke subsp. vulgaris. Silenka nadmutá pravá. Na suchých loukách, světlých lesích, podle cest. Hojná. S. Trausnice, Kraví hora, Býčí skála, Hodonice, Tasovice, Borotice, Stošíkovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Lapikus, Horní Dunajovice, Podhradí i jinde. V–X. Položka: 1463 – Popice, Trausnice, 12. 06. 1950

227. Silene dichotoma Ehrh. Silenka rozsochatá. Pochází z východní Evropy. Zavlečena asi obilím. Hojná. SP. Znojmo, Kraví hora, Grá- nice, Leska, Únanov, Plaveč, Jevišovice, Černín, Horní Dunajovice, Tasovice, Pavlice, Horní Břečkov, Podmolí, Mašovice, Starý Petřín. Za OBORNYHO (v letech 1880) rostla zdivočele pouze na Červeném kopci u Brna. VII–VIII. Položka: 1464 – Znojmo, u městského lesa, 31. 07. 1953

228*. Silene longiﬂora Ehrh. Silenka dlouhokvětá. Silene bupleuroides L. Silenka dlouhokvětá.

Na travnatých a kamenitých stráních. Ojediněle. P. DOSTÁL uvádí naleziště Jaroslavice. Silene longiﬂora nemá v seznamu ani OBORNY ani HIMMELBAUR, LAUS neuvádí ji na Zno jem sku. VI–VIII. Pozn.: Druh byl u Jaroslavic zjištěn teprve ve 20. letech 20. století (1929 BRNU, leg. Jirásek) – proto jej starší autoři neuvádějí. V poslední době zde však již nebyl pozorován, a je proto považován za vyhynulý druh květeny České republiky (HOLUB, PROCHÁZKA 2000).

229. Silene otites (L.) Wib. I. subsp. euotites Asch. Graeb. s. str. Silenka ušatá pravá. Silene otites (L.) Wib. Silenka ušnice. Na výslunných písčitých stráních a pastvinách. Hojná ve velkém okruhu kol Znojma. P. Kraví hora, Cínová hora, Popice, Suchý kopec, Hradiště, Konice, Tasovice, Sucho- hrdly, Olbramkostel, Kuchařovice, Únanov, Výrovice, Plaveč. V–VII. Položka: 1466 – Popice, Suchý kopec, 15. 06. 1950

Silene otites (L.) Wib. II. subsp. pubescens (Schur.) Dost. Silenka ušatá pýřitá. Silene otites (L.) Wib. Silenka ušnice. Na výslunných pahorcích a písčitých místech. Roztroušeně. P. Gránice, Kraví hora, Pla več, Černín. V–VII. Položka: 1465 – Znojmo, Gránice, 1953

Silene otites (L.) Wib. III. subsp. pseudo-otites (Bess.) A. Gr. Silenka ušatá nepravá. Silene otites agg. Stanoviště stejné jako předešlá. Roztroušeně. P. Hradiště, Hodonice, Žerůtky. V–VII. Položka: 1467 – Hradiště, stráň, 11. 05. 1953

58 230. Silene nutans L. I. subsp. eunutans Dost. Silenka nící pravá. Silene nutans L. Silenka nicí. Na kamenitých místech, okrajích lesů a křovištích. Rozšířená. S. Hradiště, Kraví hora, Trausnice, Popice, Zápověď u Bojanovic, Dolina u Plavče, Milíčovice, Lančov aj. VI–VIII. Položky: /1459 – Znojmo, Leska – nem., 22. 05. 1950 – ut Melandrium dubium, rev. V. Grulich/ 1468 – Hradiště, 20. 06. 1950

231. Cucubalus baccifer L. Nadmutice bobulnatá. V pobřežních křovinách. Vzácně. S. Hodonice rybník, Lechovice břeh močálu na stezce k zámku. OBORNY: Hrušovany, Jevišovka – Trabingerův dvůr. VII–IX. Položka: 1469 – Hodonice, rybník, 16. 07. 1951

232*. Gypsophila paniculata L. Šater latnatý.

Na výslunných pahorcích a písčinách. P. OBORNY: na železničním náspu mezi Hodo- nicemi a Božicemi. DOSTÁL: v jz. nížině od Znojma po Břeclav. LAUS ji neuvádí na Znojemsku. VI–VIII. Pozn.: Donedávna velmi vzácně (snad dosud ?) na železničním náspu západně od nádraží Božice (1995, V. Grulich).

233. Gypsophila muralis L. Šater zední. Na vlhké písčité půdě, polích a březích. Roztroušeně. SP. Trausnice, Olbramkostel na ces tě k Šimperku. VII–X. Položky: /1447 – Lančov, 11. 07. 1950 – ut Minuartia viscosa, rev. V. Grulich/ 1471 – Olbramkostel, cesta k Šimperskému r., 13. 08. 1950

234. Tunica prolifera (L.) Scop. Hvozdíček prorostlý. Petrorhagia prolifera (L.) P. W. Ball et Heywood. Hvozdíček prorostlý. Na písčitých polích a výslunných stráních. Dosti hojný. P. Konice, Suchý kopec, Derf- lice, Tasovice, Jevišovice, Černín. VI–IX. Položka: 1470 – Popice, Suchý kopec, 04. 05. 1950 – Dianthus cf. pontederae, rev. V. Grulich Pozn.: Hvozdíček prorostlý není na Znojemsku, např. v NP Podyjí, příliš vzácný (GRULICH 1997). Drlíkovy lokality zpochybňuje chybně determinovaný doklad.

235*. Vaccaria segetalis (Neck) Garcke. I. subsp. pyramidata (Medik.) Dost. Kravinec obilní jehlancovitý. Vaccaria hispanica subsp. grandiﬂora (DC.) Holub. Kravinec španělský velkokvětý.

Jako plevel na polích. P. OBORNY: u Tasovic, vsi Dyje, Načeratic, Hradiště a Znojma. Našel jsem jej asi r. 1936 na polích mezi Sedlešovicemi a silnicí k Havraníkům. VI.

Vaccaria segetalis (Neck) Garcke. II. subsp. grandiﬂora (Fisch.) Dom. Kravinec obil ní velkokvětý. Vaccaria hispanica subsp. grandiﬂora (DC.) Holub. Kravinec španělský velkokvětý.

59 Na kamenitých stráních a v polích ojediněle. Vzácný. P. Únanov v poli u Purkrábky. Šatov (Fr. Švestka). Na Znojemsku dosud neuváděn. VI. Položka: 1472 – Únanov, seg., 13. 06. 1950 (obr. 6) Pozn.: V současné době nezvěstný druh květeny České republiky (HOLUB, PROCHÁZKA 2000). V novější literatuře, např. v novém Klíči (KUBÁT et al. 2002) nebývají poddruhy rozlišovány.

236. Dianthus armeria L. Hvozdík svazčitý. Na výslunných keřnatých stráních a na okrajích světlých lesů. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Gránice, Býčí skála, Únanov, Hluboké Mašůvky, Plaveč, Koráb u Horních Du- na jo vic. VI–VIII. Položky: 1473 A – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 1473 B – Únanov, 13. 06. 1950

237. Dianthus carthusianorum L. I. subsp. vulgaris Gaud. Hvozdík kartouzek oby čej ný. Dianthus carthusianorum L. Hvozdík kartouzek. Na suchých výslunných travnatých místech. Hojný. SP. Kraví hora (bílé květy), Gránice, Hodonice, Únanov, Plaveč, Horní Dunajovice, Horní Břečkov. VI–VIII. Položky: 1474 A – Sedlešovice, Kraví hora, 02. 06. 1951 1474 B – Popice, Suchý kopec, 20. 05. 1950 Pozn.: Okruh hvozdíku kartouzku na jihozápadní Moravě představuje obtížný taxonomický pro- blém. Zřejmě se zde vyskytují dva typy, mezoﬁlnější (zřejmě Dianthus carthusianorum) roste spíše v západní části území, xeroﬁlnější (zřejmě D. pontederae) ve východní části území. Populace z vřesovišť nejsou jedno znač ně přiřaditelné ani k jednomu z vyhraněných typů.

238. Dianthus pontederae Kern. Hvozdík Pontederův. Na suchých stepních stráních. Vzácný. P. Kraví hora. OBORNY neuvádí na Znojemsku. HIM MEL BAUR a LAUS: údolí Dyje u Znojma. V–VI. Položky: /1470 – Popice, Suchý kopec, 04. 05. 1950 – ut Tunica prolifera, rev. V. Grulich/ 1475 – Sed le šo vi ce, Kraví hora, 15. 06. 1950 Pozn.: Viz poznámka k předešlému druhu.

239. Dianthus deltoides L. Hvozdík slzičky. Dianthus deltoides L. Hvozdík kropenatý. Na suchých travnatých místech a okrajích lesů. Roztroušeně. P. Hradiště, Bojanovický les, Horní Břečkov, Lančov. OBORNY: S bílými květy na popické výšině. VI–X. Položka: 1476 – Hradiště, 24. 08. 1950

240. Dianthus gratianopolitanus Vill. Hvozdík sivý. Na skalách a ssutích. Vzácný. S. Na dvou místech na skalních stěnách vranovské pře- hrady, pod Chvalaticemi. (řed. Weidenthaler). V–VII. Položka: 1477 – Chvalatice, 02. 07. 1953 Pozn.: Všechny údaje o výskytu hvozdíku sivého z Moravy se vztahují k hvozdíku moravskému (Dianthus moravicus Kovanda), který byl rozlišen teprve nedávno (KOVANDA 1983). Recentně je známo pouze šest lokalit (ČEŘOVSKÝ, GRULICH in ČEŘOVSKÝ et al. 1999), Drlíkem doložená je jedna z nich.

60 241. Dianthus superbus L. I. subsp. typicus (A. Gr. var.). Hvozdík pyšný pravý. Dianthus superbus L. subsp. superbus. Hvozdík pyšný pravý.

Velmi řídce. S. Olbramkostel, Hostěrádky, Lesná, Smoha. OBORNY: lesy u Jevišovic, Krav sko. VI–IX. Položka: 1478 – Olbramkostel, les, 13. 08. 1950 Pozn.: Hvozdík pyšný pravý v druhé polovině 20. století prudce ustoupil. Na Znojemsku byl ještě v průběhu 80–90. let 20. století pozorován v lese mezi Kravskem a Bojanovicemi (GRULICH 1996b).

242. Saponaria ofﬁcinalis L. Mydlice lékařská. Na březích a v křovištích. Hojně rozšířena. S. Znojmo – Marešov, Trausnice, Gráni- ce, Na čera ti ce, ves Dyje, Stošíkovice – Oleksovice, Šumná – Onšov, Horní Břečkov, Lančov i jinde. VI–IX. Položka: 1479 – Popice, Trausnice, 26. 06. 1950

N 243. Saponaria ocimoides L. Mydlice bazalkovitá. Pěstovaná. Podhradí. V–VII. Položka: 1480 – Znojmo, Sady podhradí, 09. 05. 1950

Čeleď 42. Amaranthaceae. Laskavcovité.

N 244. Amaranthus hybridus L. I. subsp. hypochondriacus (L.) Thell. Laskavec zvrh lý pravý. Amaranthus hypochondriacus L. Laskavec červenoklasý. Na rumištích, jinak pěstován. Roztroušeně. Tasovice, Derﬂice, Sedlešovice, Borotice, Sto ší ko vi ce, Černín. VII–X. Položka: 1481 – Tasovice, zahrádka, 19. 08. 1950

Amaranthus hybridus L. II. subsp. chlorostachys (Willd.) Hej. Laskavec zvrhlý ze le no kla sý. Amaranthus powellii S. Watson. Laskavec zelenoklasý. Na rumštích. Načeratice. Plemeno rozšiřující se v posledních letech nápadně rychle. VII–IX. Položka: 1482 – Načeratice, 20. 09. 1951

Amaranthus hybridus L. III. subsp. paniculatus (L.) Hej. Laskavec zvrhlý latnatý. Amaranthus cruentus L. Laskavec krvavý. Na rumištích. Roztroušeně. Hradiště, Stošíkovice – Oleksovice, Černín i jinde. VII–X. Položka: 1483 – Hradiště, zahrádka, 06. 08. 1950

61 N 245. Amaranthus retroﬂexus L. Laskavec ohnutý. U cest, na rumištích. Obecný. PS. Znojmo, Sedlešovice, Suchohrdy, Purkrábka, Taso- vice, Derﬂice, Plaveč, Jevišovice, Stošíkovice atd. VII–X. Položky: 1484 A – Sedlešovice, 03. 07. 1950 1484 B – Borotice, rumiště, 08. 08. 1950

N 246. Amaranthus albus L. Laskavec bílý. Původem ze Sev. Ameriky, u nás již zdomácněl. Roztroušeně. Znojmo, Sedlešovice, Ho do ni ce, Borotice, Jaroslavice. OBORNY ještě nemá, rovněž HIMMELBAUR ani LAUS. POLÍVKA (1928): Nalezen i na Moravě. VII–IX. Položky: 1485 A – Znojmo, Velká Františkánská ulice, 25. 08. 1951 1485 B – Znojmo, pod hradem, 21. 07. 1951

N 247*. Amaranthus angustifolius Lam. Laskavec úzkolistý. Amaranthus graecizans L. subsp. sylvestris (Vill.) Brenan. Laskavec úzkolistý planý.

Na rumištích, podél cest a příkopů. Roztroušeně. P. OBORNY: okolí Znojma, Hradiště, v podyjských nížinách. VII–IX.

N 248*. Amaranthus lividus L. II. subsp. typicus (L.) Thell. Laskavec blít pravý. Amaranthus blitum L. Laskavec hrubozel.

Dříve pěstován v již. a stř. Evropě; dnešní rozšíření u nás celkem nejasné. OBORNY: Zno jmo, Hradiště, Nesachleby, Dyje, Hrušovany. VII–IX.

Čeleď 43. Chenopodiaceae. Merlíkovité. Pozn.: Čeleď Chenopodiaceae patří ke skupinám, v nichž se Drlík dopouštěl četných determinačních chyb. Rukopisné údaje, které jsou doloženy nesprávně determinovanou položkou, nelze považovat za hodnověrné; četnost mylných určení v celé čeledi vede k tomu, že ani údaje k druhům, k nimž existují správné determinované položky, nemohou být bez pochybností akceptovány.

249*. Polycnemum arvense L. Chruplavník polní. Polycnemum arvense L. Chruplavník rolní.

Na vlhčích polích a úhorech. P. OBORNY: kol Lukova, Čížova. Obecný v okolí Znojma (?) a Jaroslavic, Božic, Hrádku a Hrušovan. VII–IX.

250. Polycnemum heuffelii Lang. Chruplavník Heuffelův. Na suchých písčitých polích jen v okruhu panonské květeny. Vzácný. P. Hodonice, Znojmo pod hřbitovem. OBORNY nezná tento druh. DOSTÁL: Znojemsko. VII–IX. Položky: 1486 A – Hodonice, písčité pole nad vesnicí směr Krhovice, 23. 08. 1951 – Salsola kali, rev. V. Grulich 1486 B – Želetice, 09. 08. 1954 – Salsola kali, rev. V. Grulich Pozn.: Vzhledem k chybně determinovaným položkám nejsou Drlíkovy údaje věrohodné.

62 251*. Polycnemum verrucosum Lang. Chruplavník bradavičnatý. Polycnemum arvense L. Chruplavník rolní.

Na suchých písčitých místech. P. OBORNY: Hradiště, DOSTÁL: Znojemsko. VIII–IX. Pozn.: V současných literárních pramenech je tento taxon zahrnován do variability chruplavníku rolního.

252. Polycnemum majus A. Braun. Chruplavník větší. Na písčitých místech a úhorech. Hodonice. OBORNY nezná druh. DOSTÁL: na místech jako P. verrucosum. VII–IX. Položka: 1487 – Hodonice, 22. 11. 1953 – Salsola kali, rev. V. Grulich Pozn.: Ani v případě chruplavníku většího nelze Drlíkův rukopisný údaj považovat za věrohodný.

N 253. Beta vulgaris L. I. subsp. esculenta (Salisb.) Guerke. Řepa burák jedlá (cuk rov ka). Beta vulgaris L. Řepa obecná. Pěstovaná. Byla vypěstována ze slanomilné B. maritima L., rostoucí divoce na pobřeží Atlantického oceánu a Středozemního moře. V–IX. Položka: 1488 – Citonice, pole, 11. 08. 1950

254. Chenopodium polyspermum L. Merlík mnohosemenný. Na polích mezi okopaninami. Rozšířen. PS. Znojmo, Trausnice, Býčí skála, Olbram- kostel, Purkrábka i jinde. VII–IX. (MP). Položky: 1489 – Olbramkostel, 07. 08. 1950 2592 – Popice, Trausnice, Býčí skála, 02. 07. 1951

255. Chenopodium vulvaria L. Merlík smradlavý. Chenopodium vulvaria L. Merlík smrdutý.

U cest a na rumištích. Roztroušeně. P. Plenkovice. OBORNY: Hojný kol Znojma, v ní- žinách podél Dyje a okolo Hrušovan. VI–IX. Položka: 1490 – Plenkovice, náves, 15. 07. 1951

256. Chenopodium hybridum L. Merlík zvrhlý. Na rumištích. Hojný. SP. Znojmo, Hradiště, Trausnice, Vrbovec, Jaroslavice, Purkrábka, Prosiměřice, Jevišovice atd. VI–IX. Položky: 1491 – Sedlešovice, rumiště, 03. 07. 1950 /1492 – Sedlešovice, Kraví hora, pole, 13. 07. 1950 – ut Chenopodium murale, rev. V. Grulich/

257. Chenopodium murale L. Merlík zední. Na rumištích a návsích. Dosti hojný. SP. Kraví hora, Gránice, Leska, Horní Dunajovice atd. VI–IX. Položka: 1492 – Sedlešovice, Kraví hora, pole, 13. 07. 1950 – Chenopodium hybridum, rev. V. Grulich Pozn.: Ačkoli lze předpokládat, že na Znojemsku se tento druh vyskytoval, chybně determinovaná položka lokality z Drlíkova rukopisu zpochybňuje.

63 258. Chenopodium urbicum L. Merlík městský. Na rumištích a cestách. Dosti hojný. PS. Purkrábka, Plaveč, Derﬂice, Jaroslavice, Pod- hra dí a jiná místa. VII–IX. Položka: 1493 – Suchohrdly u Znojma, Purkrábka, údolí, 22. 08. 1950

259. Chenopodium album L. Merlík bílý.

Na polích, zahradách, u cest. Hojný. SP. DOSTÁL: nadmíru proměnlivý druh, který u nás potřebuje, zvláště na jihu Moravy a na Slovensku, podrobného zpracování. VII–X. Položky: 1494 – Znojmo, podhradí, 04. 08. 1950 /1498 – Hradiště, pole, 18. 09. 1951 – ut Chenopodium ﬁcifolium, rev. V. Grulich/ 2593 – Hradiš tě, 06. 08. 1950

X Chenopodium × pseudostriatum Zschacke = Chenopodium album × Ch. strictum.

Roztroušeně mezi rodiči. Hradiště, Olbramkostel nádraží. OBORNY nemá hybrid. Položka: 1495 – Hradiště, 04. 08. 1950

260. Chenopodium strictum Roth. Merlík tuhý. Na rumištích, u cest a na polích. Dosti hojný. P (?). Znojmo, Konice, Derﬂice, Jaro slavi ce, Lechovice, Borotice, Stošíkovice, Olbramkostel, Horní Dunajovice. IX–X. Položka: 1496 – Lechovice, 07. 09. 1953

261. Chenopodium opulifolium Schrad. Merlík kalinolistý.

Na rumištích, u cest. Dosti rozšířen. P. Znojmo, Hradiště, Plaveč. OBORNY: údolí Dyje od Znojma dolů. VI–IX. Položka: 1497 – Znojmo, staré město, 08. 06. 1953

262. Chenopodium ficifolium Sm. Merlík smokvolistý. Chenopodium ficifolium Sm. Merlík fíkolistý. Na polích, rumištích a též na slanistých půdách. Roztroušeně. P. Hradiště, Načeratice, Tasovice, Stošíkovice, Horní Dunajovice, Jevišovice. VII–X. Položka: 1498 – Hradiště, pole, 18. 09. 1951 – Chenopodium album, rev. V. Grulich Pozn.: Chenopodium ficifolium je na Znojemsku celkem běžný druh (GRULICH 1997). Chybně určený do klad zpochybňuje Drlíkem jmenovaná místa nálezů.

263. Chenopodium glaucum L. Merlík sivý. V blízkosti lidských obydlí, původně slanobytný druh. Dosti rozšířen. SP. Znojmo, Hra diš tě, Vrbovec, Jaroslavice, Stošíkovice, Plaveč, Horní Dunajovice. VII–IX. Položka: 1499 – Hradiště, náves, 18. 09. 1951 – Atriplex tatarica, rev. V. Grulich Pozn.: Chybně určená položka je důvodem, proč ani ostatní nedoložené lokality nejsou důvěry- hodné; druh se zcela jistě na Znojemsku vyskytuje (cf. GRULICH 1997).

64 264. Chenopodium rubrum L. Merlík červený.

Na obnažných dnech rybníků, rumištích. Roztroušený. SP. Purkrábka. OBORNY: Znojmo, Hrušovany. VI–X. Položka: 1500 – Suchohrdly u Znojma, Purkrábka, 22. 08. 1950

265. Chenopodium crassifolium Hornem. Merlík tučnolistý. Chenopodium chenopodioides (L.) Aellen. Merlík slanomilný.

Na slaniskách jižní Moravy. Vzácný. P. Stošíkovice. OBORNY: Hrušovany. VII–IX. Položky: 1501 A – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 25. 07. 1953 – Atriplex sagittata, rev. V. Grulich 1501 B – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 29. 08. 1951 – ?, rev. V. Grulich Pozn.: Velmi vzácný druh merlíku, považovaný v poslední verzi Červeného seznamu za nezvěstný (HOLUB, PROCHÁZKA 2000). Jeden z Drlíkových dokladů je prokazatelně chybně determinován, určení druhého do kla du je pochybné. Nelze mít jistotu, že Drlík druh skutečně pozoroval.

Chenopodium foliosum (Moench) Aschers. Merlík listnatý.

Původem z jižní Evropy. U nás zplaňuje jen pořídku (Znojmo) (DOSTÁL). OBORNY: jen zříd ka pěstován a ještě řidčeji zplaňující; kdysi u Znojma. VI–VIII.

266. Chenopodium bonus-henricus L. Merlík všedobr. Kolem lidských obydlí. Hojný. SP. VI–IX. Položka: 1502 – Citonice, záhumení, 10. 08. 1950

N 267*. Spinacia oleracea L. špenát setý. Původní pravděpodobně v Orientu, u nás pěstován jako zelenina a hojně zplaňuje. VII–IX.

N 268. Atriplex hortensis L. Lebeda zahradní. Původní asi ze střední Asie. Pěstuje se, pořídku zplaňuje. Hodonice, na hrázi rybníka. OBOR NY: okolo Znojma. VII–IX. Položka: 1503 – Hodonice, na hrázi rybníka, 23. 08. 1951

269. Atriplex nitens Schkuhr. Lebeda lesklá. Atriplex sagittata Borkh. Lebeda lesklá. Na pustých místech. Rozšířena. Znojmo, Strachotice, Jaroslavice, Borotice, Stošíkovice. P. O BORNY: Hrušovany. VIII–X. Položky: /1501 A – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 25. 07. 1953 – ut Chenopodium crassifolium, rev. V. Grulich/ 1504 A – Strachotice, u řeky, 07. 08. 1950 1504 B – Jaroslavice, 14. 09. 1950

65 270. Atriplex oblongifolia W. et K. Lebeda podlouhlolistá. Na pustých místech a u cest. Hojná. Znojmo, Hradiště, Vrbovec, Hodonice. SP. OBORNY: kol Znojma, vsi Dyje, Strachotic, Jaroslavic, Hrušovan. VIII–X. Položka: 1505 – Hodonice, náves, 23. 08. 1951

271. Atriplex patula L. Lebeda rozkladitá. Na rumištích a u cest. Hojně rozšířena. Znojmo, Oblekovice, ves Dyje, Hodonice atd. SP. VII–IX. Položka: 1506 – Hodonice, náves, 23. 08. 1951

272. Atriplex hastata L. Lebeda střelovitá. Atriplex prostrata subsp. latifolia (Wahlenb.) Rauschert. Lebeda hrálovitá širokolistá. Na rumištích, u cest, původně slanistá. Roztroušeně. Stošíkovice, Plaveč, Horní Duna- jo vi ce. SP. VI–IX. Položka: 1507 – Stošíkovice na Louce, 09. 07. 1953

273. Atriplex rosea L. Lebeda růžová. U cest a na pustých místech. Roztroušená. Suchohrdly, Hodonice. P. OBORNY: hojná u Stracho tic, Jaroslavic a Hrušovan. VII–X. Položka: 1508 – Hodonice, náves, 23. 08. 1951

274. Atriplex tatarica L. Lebeda tatarská. Na rumištích a u cest. Dosti hojná. Znojmo, Hradiště, Leska, Sedlešovice, Stošíkovice. P. O BORNY: kolem Znojma. VIII–X. Položky: /1499 – Hradiště, náves, 18. 09. 1951 – ut Chenopodium glaucum, rev. V. Grulich/ 1509 – Sto ší ko vi ce na Louce, 24. 08. 1951 2594 – Znojmo, podhradí, 24. 07. 1950

Kochia prostrata (L.) Schrad. Bytel položený. Kochia prostrata (L.) Schrad. Bytel rozprostřený.

Na písčitých místech. HIMMELBAUR a LAUS – Jaroslavice (1917). DOSTÁL: okolí Znojma. OBORNY neuvádí na Znojemsku. VII–IX.

N 275. Kochia scoparia (L.) Schrad. Bytel metlovitý. Kochia scoparia (L.) Schrad. Bytel metlatý. Původem z jv. Evropy, zplaňuje hojně zvl. v teplejších krajích. Lechovice, Bohumilice. VII–IX. Položka: 1510 – Lechovice, u dvora, 08. 08. 1950

N 276. Kochia trichophylla Schinz et Thell. Kochia scoparia (L.) Schrad. Bytel metlatý. Pěstovaný jako dekorativní rostlina a pořídku zplaňující. Strachotice. Položka: 1511 – Strachotice, náves, 25. 07. 1951

66 277. Salsola kali L. Slanobýl dráselný. Salsola kali L. Slanobýl draselný.

Na písčitých půdách. Dosti rozšířen. P. Znojmo, Dobšice, Hodonice, Lechovice. OBOR- NY: houfně kol Znojma, v podyjských vsích, Šatov, Strachotice, Jaroslavice, Hrušovany. VII–IX. Položky: /1486 A – Hodonice, písčité pole nad vesnicí směr Krhovice, 23. 08. 1951 – ut Polycne- mum heuffelii, rev. V. Grulich/ /1486 B – Želetice, 09. 08. 1954 – ut Polycnemum heuffelii, rev. V. Grulich/ /1487 – Hodonice, 22. 11. 1953 – ut Polycnemum majus, rev. V. Grulich/ 1512 – Hodonice, pískovna, 23. 08. 1951

Čeleď 44. Polygonaceae. Rdesnovité.

278. Rumex maritimus L. Šťovík přímořský. V příkopech, na březích a obnažených dnech vodních nádrží. Roztroušeně. S. Vranovská přehrada, Olbramkostel, Stošíkovice, Božice – Hója. OBORNY: Hrušovany. VI–X. Položka: 1513 – Olbramkostel, rybník, 09. 08. 1950

279. Rumex obtusifolius L. II. subsp. silvester (Wallr.) Rech. Šťovík tupolistý lesní. Rumex obtusifolius var. microcarpus Dierbach. Šťovík tupolistý lesní. Na vlhkých lesních cestách a na březích řek. Rozšířen. S. Trausnice, Hodonice, Jevi- šovice aj. VI–VII. Položka: 1514 – Popice, Trausnice, 28. 07. 1951 – Rumex aquaticus, rev. V. Grulich Pozn.: Jeden z nejběžnějších šťovíků na Znojemsku (cf. GRULICH 1997) je paradoxně doložen položkou, na níž je druh ve zkoumaném území vzácný.

280. Rumex stenophyllus Sim. non Led. Šťovík úzkolistý.

Na slanistých půdách. Vzácný. Na slaniskách u Strachotic a Stošíkovic. OBORNY, HIM- MEL BAUR ani DOSTÁL nemají. Pro Znojemsko nový. VII–IX. Položka: 1515 – Strachotice 68, 25. 07. 1951 Pozn.: Rumex stenophyllus provází jihomoravská slaniska, kromě toho je občas druhotně zavlékán (KUBÁT in Květena ČR 2). Na Znojemsku byl v nedávné době zjištěn na zbytcích slanisek na západ- ním okraji Čejkovic a u Stošíkovic (GRULICH 1987), v roce 2004 byl dokladován také u Vrboveckého rybníka (MZ, leg. L. Reiterová).

281. Rumex conglomeratus Murr. Šťovík klubkatý. V příkopech, na březích a u cest. Hojně rozšířen. S. Gránice, Borotice, Horní Dunajo- vice, Šumná, Horní Břečkov, Lančov, Starý Petřín, Podhradí. VI–IX. Položky: 1516 A – Borotice, příkop, 24. 06. 1950 1516 B – Lančov, 10. 07. 1950

282. Rumex crispus L. Šťovík kadeřavý. V blízkosti lidských obydlí, v příkopech. Hojně rozšířen. S. Znojmo, Leska, Načeratice, Tasovice, Horní Dunajovice, Jevišovice, atd. VI–IX. Položka: 1517 – Znojmo, Leska, staveniště nemocnice, 12. 06. 1951

67 283. Rumex sanguineus L. Šťovík krvavý. Ve vlhkých lesích a příkopech. Roztroušeně. SP. Břeh Dyje za Býčí skálou, Stošíkovice. OBORNY: podyjské nížiny pod Znojmem. VI–IX. Položky: 1518 A – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 29. 08. 1951 1518 B – Popice, břeh Dyje za Býčí skálou, 20. 07. 1951

284*. Rumex hydrolapathum Huds. Štovík koňský.

V údolních vodách. Řídký. S. OBORNY mezi Hrušovany a Novosedly. VII–IX.

285*. Rumex aquaticus L. Šťovík vodní.

Na březích a v příkopech. Velmi roztroušeně. S. OBORNY: údolí Dyje od Vranova roztrou še ně (Vranov, Trausnický mlýn, Dobšice). VI–VIII. Položka: /1514 – Popice, Trausnice, 28. 07. 1951 – ut Rumex obtusifolius, rev. V. Grulich/ Pozn.: Šťovík vodní Drlík doložil na Obornyho lokalitě u Trausnického mlýna, ale chybně určil (viz též poznámka k druhu R. obtusifolius). Ačkoli tato lokalita zřejmě zanikla po vybudování Znojemské přehrady, více lokalit v břehových porostech řeky Dyje existuje stále (GRULICH 1997).

286*. Rumex scutatus L. Šťovík štítnatý.

Zdivočelý. DOSTÁL uvádí Znojmo. OBORNY: na skalách pod znojemským hradem proti nové vodárně, úplně zdivočelý, pravděpodobně zbytek prastaré zahradní kultury. VI–VIII.

287*. Rumex thyrsiﬂorus Fingerh. Šťovík rozvětvený.

Na mezích a sušších loukách. DOSTÁL: MS stř. a již. VII–IX. Pozn.: Drlík tento druh zřejmě nedokázal rozlišit od příbuzného druhu Rumex acetosa. Starší au- toři, např. OBORNY (1883–1886) jej ze Znojemska udávali a dnes je v jeho teplejší východní části rozšířen prakticky souvisle.

288. Rumex acetosa L. Šťovík kyselý. Na vlhkých loukách a v příkopech. Obecný. S. Trausnice, Mašovice, Lapikus, Plaveč – Vý ro vi ce, Starý Šaldorf , Vranovská Ves, Šumná – Šimperk, atd. VI–VIII. Položka: 1519 – Mašovice, úhor, 10. 06. 1950

289. Rumex acetosella L. Štovík menší. Na písčité půdě, úhorech a skalách. Obecný. SP. Hradiště, Trausnice, Suchý kopec, Lančov, Jevišovice atd. VI–IX. Položka: 1520 – Popice, Suchý kopec, 04. 05. 1950

N 290*. Rheum undulatum L. Reveň rebarbora. Rheum rhabarbarum L. Reveň kadeřavá. Pěstuje se jako zelenina. VI–VII.

68 291. Polygonum bistorta L. Rdesno hadí kořen. Bistorta major S. F. Gray. Rdesno hadí kořen. Na vlhkých loukách. Roztroušeně. S. Šumná, Olbramkostel, Lančov, Štítary, Zálesí. OBOR NY: Jevišovice, Bojanovice, Čížov. VI–VIII. Položka: 1521 – Štítary, louka, 27. 08. 1950

292. Polygonum amphibium L. f. natans. Rdesno obojživelné f. plovoucí. Persicaria amphibia (L.) Delarbre. Rdesno obojživelné. Na bažinatých místech a ve stojatých vodách. Roztroušeně. S. Leska, Hodonice, Cito- nice, Bítov, Olbramkostel i jinde. VI–VIII. Položky: 1522 – Chvalatice, rybníček mezi Bítovem a Chvalaticemi, 27. 08. 1950 /2340 – Plenkovice, Plenkovický rybník, 15. 07. 1951 – ut Potamogeton natans, rev. J. Rydlo/

Polygonum amphibium L. f. terrestris. Rdesno obojživelné suchozemský status. Persicaria amphibia (L.) Delarbre. Rdesno obojživelné. Na vlhkých polích a vyschlých dnech vod. Borotice. VI–IX. Položka: 1523 – Borotice, louky, 29. 07. 1953

293. Polygonum lapathifolium L. I. subsp. nodosum (Pers.) Danser. Rdesno blešník uz lo vi té. Persicaria lapathifolia (L.) Delarbre subsp. lapathifolia. Rdesno blešník pravé. Na březích, polích a návsích. Hojně rozšířen. SP. Údolí Dyje u Znojma, Načeratice, Vr bo vec, Derﬂice, Jaroslavice, Olbramkostel, Horní Dunajovice, Purkrábka, Výrovice, Bez kov, Lesná, Zálesí, Podhradí. VI–IX. Položka: 1524 – Krhovice, pole, 07. 08. 1950

Polygonum lapathifolium L. II. subsp. tomentosum (Schrank) em. Danser. Rdesno bleš ník plstnaté. Persicaria lapathifolia subsp. pallida (With.) Á. Löve. Rdesno blešník bledé. Na písčitých půdách. Daleko vzácnější než subsp. I. Olbramkostel, Šumná – Onšov, Der ﬂi ce. P. OBORNY: údolí Dyje u Znojma, kol Hrušovan, Hrádku. VI–IX. Položka: 1525 – Olbramkostel, rybník, 23. 06. 1953

294*. Polygonum brittingeri Opiz. Rdesno Brittingerovo. Persicaria lapathifolia subsp. brittingeri (Opiz) Soják. Rdesno blešník skvrnité.

V poříčích a na obnažených dnech. Řídce. S. OBORNY: břehy Dyje ve Znojmě. VII–IX.

295. Polygonum persicaria L. Rdesno červivec. Persicaria maculosa S. F. Gray. Rdesno červivec. Na březích, písčinách a v okopaninách. Obecné. SP. Purkrábka, Koráb, Výrovice – Plaveč, Borotice, Lančov atd. VII–X. Položky: 1526 A – Lančov, přehrada, 10. 07. 1950 1526 B – Strachotice, 28. 08. 1954

69 296. Polygonum hydropiper L. Rdesno peprník. Persicaria hydropiper (L.) Delarbre. Rdesno peprník. V příkopech, křovištích a na vlhkých lesních místech. Hojný. S. Hodonice, Borotice, Šim per ský rybník atd. VI–X. Položka: 1527 – Šumná, Šimperk, 05. 08. 1951

297. Polygonum mite Schrank. Rdesno útlé. Persicaria mitis (Schrank) Asenov. Rdesno řídkokvěté. Na březích a vlhkých místech. Dosti hojně. S. Purkrábka, Olbramkostel, Lančov atd. OBOR NY: Znojmo, Dobšice, Dyje, Strachotice, Jaroslavice, Hrušovany. VI–X. Položky: 1528 A – Olbramkostel, příkop k lesu, 09. 08. 1950 1528 B – Lančov, louka u přehrady, 11. 07. 1951

298. Polygonum minus L. Rdesno menší. Persicaria minor (Huds.) Opiz. Rdesno menší. Na březích, polích a v křovištích. Řídce. S. Ves Dyje, Olbramkostel, Šimperský rybník, Stošíkovice. VI–VIII. Položka: 1529 – Šumná, Šimperk, 09. 08. 1950

299. Polygonum aviculare L. I. subsp. aequale (Lindman) A. Gr. Rdesno ptačí trus ka vec. Polygonum aviculare L. Truskavec obecný. Obecné. SP. Popice, Derﬂice, Plaveč, Smoha atd. VI–X. Položka: 1530 – Popice, náves, 10. 06. 1950

Polygonum aviculare L. II. subsp. heterophyllum (Lindman) A. Gr. Rdesno ptačí růz no lis té. Polygonum aviculare L. Truskavec obecný. Na vlhkých polích a u cest. Rozšířen. Hodonice atd. VI–X. Položka: 1531 – Hodonice, sine dato

Polygonum aviculare L. III. subsp. neglectum (Besser) Hejný. Rdesno ptačí pře hlí že né. Polygonum rurivagum Bor. Truskavec vesnický. Na písčitých půdách. Roztroušeně. Cínová hora u Znojma, Hradiště, Mramotice – Pří- mě ti ce, Citonice – Bezkov, Jevišovice. OBORNY: Frauenholz u Tasovic. VI–X.

300. Fagopyrum convolvulus (L.) H. Gross. Pohanka opletka. Fallopia convolvulus (L.) Á. Löve. Opletka obecná. Na polích a úhorech jako plevel. Rozšířena. SP. Znojmo, Načeratice, Lančov, atd. VII–IX.

70 Položky: 1532 A – Znojmo, podhradí, 06. 1950 – Fallopia dumetorum, rev. V. Grulich 1532 B – Lančov, pole, 08. 07. 1950 /1533 – Těšetice, 22. 08. 1950 – ut Fagopyrum dumetorum, rev. V. Grulich/ Pozn.: Ačkoli byla opletka obecná bezpochyby i v Drlíkově době na Znojemsku běžná, vzájemné de ter mi nač ní záměny zpochybňují autorem uváděné lokality.

301. Fagopyrum dumetorum (L.) Schreb. Pohanka křovištní. Fallopia dumetorum (L.) Holub. Opletka křovištní. V pobřežních křovištích a vlhkých houštinách. Obecná. S. Těšetice atd. VII–IX. Položky: /1532 A – Znojmo, podhradí, 06. 1950 – ut Fagopyrum convolvulus, rev. V. Grulich/ 1533 – Tě še ti ce, 22. 08. 1950 – Fallopia convolvulus, rev. V. Grulich Pozn.: Opletka křovištní je sice poněkud méně hojná než předchozí druh, ale i ona ve srovnání s polovinou 20. století, kdy Drlík pracoval, byla zřejmě na Znojemsku dosti rozšířena. O uvedené lokalitě platí totéž, co o předchozím druhu.

N 302. Fagopyrum sagittatum Gilib. Pohanka střelovitá. Fagopyrum esculentum Moench. Pohanka obecná. Pěstuje se na polích v krajích podhorských. Lančov. VII–VIII. Položka: 1534 – Lančov, pole, 10. 07. 1950

Čeleď 45. Santalaceae. Santalovité.

303. Thesium linophyllon L. Lněnka lnolistá.

Na travnatých místech i v lesích. Roztroušeně. PS. Hradiště, Smoha. OBORNY: okolí Zno jma, Hnánice, Lukov, Vranov, Těšetice, Jevišovice. VII–VIII. Položka: 1535 – Hradiště, 01. 06. 1950

304. Thesium dollineri Murb. Lněnka Dollinerova.

Na písčinách a úhorech. Ojediněle. SP. Strachotice slanisko. OBORNY: v Lesce r. 1871 v několika exemplářích, od té doby nic. HIMMELBAUR: ves Dyje. VII–VIII. Položka: 1536 – Strachotice, slanisko, 25. 07. 1951 Pozn.: Významný nález dnes velmi vzácného druhu, v posledním desítiletí pozorovaného pouze u Šatova, avšak již těsně za hranicemi České republiky na území Dolních Rakous (GRULICH 1996b). Další lokality na Znojemsku leží u Miroslavi a Hostěradic (ČEŘOVSKÝ in ČEŘOVSKÝ et al. 1999, Gruna 2002 in litt.).

Čeleď 46. Loranthaceae. Ochmetovité.

305. Loranthus europaeus L. Ochmet evropský. Na dubech. Dosti rozšířen. P. Popice, Kateřinský dvůr, Smoha, Jevišovice, Božice – Hója. OBORNY: Vranov, Znojmo, Dyje, Hodonice a jiné. V–VI. Položka: 1537 – Popice, směr les Na dubech, 14. 08. 1950

71 306. Viscum album L. Jmelí bílé. Na borovicích, smrcích a jedlích i listnatých stromech. S. Gránice, Hradiště, Kravsko, Plaveč. OBORNY: Vranov, Bítov a mnohé jiné. III–IV. Položka: 1538 – Znojmo, Horní Gránice, 01. 04. 1951 – Viscum album subsp. austriacum, rev. V. Grulich Pozn.: Na Znojemsku se vyskytují (s nestejnou frekvencí) všechny tři rozlišované poddruhy jmelí. V údolích řek je nejčastější V. a. subsp. austriacum (Wiesb.) Vollmann (j. b. borovicové), zatímco v nížinných čás tech zřejmě převládá V. a. subsp. album (j. b. pravé), které parazituje na listnáčích. V podhorských čás tech se místy objevuje i V. a. subsp. abietis (Wiesb.) Abromeit (j. b. jedlové).

Čeleď 47. Ulmaceae. Jilmovité.

307. Ulmus laevis Pall. Jilm vaz. V lesích a na březích vod. Rozšířen. S. Trausnice, Nesachleby, Tasovice, Plaveč aj. III–IV, plody V–VI. Položka: 1539 – Popice, Trausnice, 03. 04. 1951

308. Ulmus carpinifolia Gled. Jilm habrolistý. Ulmus minor Mill. Jilm habrolistý. V luzích a lesích. Roztroušeně. S. Trausnice, Jevišovice – zámek. III–IV, plody V–VI. Položka: 1540 – Popice, Trausnice, za plovárnou, 03. 04. 1951

309. Ulmus scabra Mill. Jilm drsný. Ulmus glabra Huds. Jilm drsný.

Ve smíšených lesích. Roztroušeně. S. OBORNY: hojně kol Znojma, Vranov, Tasovice. III–IV, plody V–VI. Položka: 1541 – Popice, Trausnice, 20. 04. 1950

Ulmus pumila L. Položka: 1542 – Kravsko, zámek, 26. 05. 1954

Čeleď 48. Moraceae. Morušovníkovité.

N 310*. Morus nigra L. Morušovník černý.

Původní z Přední Asie. Pěstován v sadech. Plaveč. OBORNY: hojnější v okolí Znojma. V, plody VII–IX.

N 311. Morus alba L. Morušovník bílý. Původem z Asie. Pěstován jako krmivo pro bource morušového. Hradiště, Lechovice. V, plody VII–IX. Položka: 1543 – Hradiště, náves, 10. 06. 1951

72 Čeleď 49. Urticaceae. Kopřivovité.

312. Urtica urens L. Kopřiva žahavka. Na rumištích a v zahradách jako plevel. Obecná. SP. V–XI. Položka: 1544 – Znojmo, podhradí, 07. 08. 1950

313. Urtica dioica L. I. subsp. vulgaris (Wedd.) Dost. Kopřiva dvoudomá pravá. Urtica dioica L. Kopřiva dvoudomá. Ve vlhkých lesích, na rumištích i jinde. Obecná. SP. VI–X.

Položky: 1545 A – Znojmo, hrad, 24. 07. 1950 1545 B – Popice, Trausnice, 06. 08. 1950

Čeleď 50. Cannabaceae. Konopovité.

314. Humulus lupulus L. Chmel otáčivý. V pobřežních houštinách. Obecný. S. Trausnice, Popický žleb, Gránice, údolí Dyje a Je vi šov ky i přítoků. VIII–IX. Položka: 1547 – Popice, Trausnice, břehy Dyje, 06. 08. 1950

N 315. Cannabis sativa L. Konopě setá. Cannabis sativa L. Konopí seté. Původní z Přední Asie. Od pradávna se pěstuje a hojně zplaňuje. Lechovice, Borotice. VI–VIII, plody IX–X. Položka: 1548 – Borotice, pole, 08. 08. 1950 Pozn.: Z východní části Znojemska existuje v poslední době více údajů o příbuzném druhu Can- nabis ru de ralis Janisch (cf. CHRTEK 1982).

Čeleď 52. Crassulaceae. Tučnolistovité.

316. Sedum telephium L. III. subsp. maximum (L.) Rouy et Cam. Rozchodník veliký nej větší. Hylotelephium maximum (L.) Holub. Rozchodník velký. Na skalách a v křovinách. Hojný. P. Trausnice, Hradiště, Dobšice, Švýcarské údolí. OBOR NY: hojně kol Znojma, Vranova, Jevišovic i jinde. VIII–IX. Položka: 1549 – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950

317. Sedum rupestre L. Rozchodník skalní. Sedum reﬂexum L. Rozchodník skalní. Na kamenitých a písčitých místech a zdech. Hojně rozšířen. SP. Popice, Kraví hora, Popic ký žleb, Podhradí. OBORNY: Jevišovice, Bítov, Vranov, Lukov, Mašovice, Dyje i v celém okolí Znojma hojný. VI–VIII. Položka: 1550 – Popice, Suchý kopec, 10. 06. 1950

73 N 318. Sedum spurium M. B. Rozchodník zvrhlý. Sedum spurium M. B. Rozchodník pochybný. Původní z Kavkazu. U nás často se pěstuje a zplaňuje. Znojmo, Bítov. VI–VIII. Položka: 1551 – Znojmo, Sady podhradí, 10. 06. 1950

319. Sedum album L. Rozchodník bílý. Na skalách a zdech. Hojný. SP. Znojmo, Hradiště, Horní Dunajovice, Bítov, Podhradí. OBOR NY: obecný v okolí Znojma, údolí Dyje od Cornštýna k vsi Dyje. VI–IX. Položka: 1552 – Znojmo, skály pod Znojmem, 10. 06. 1950

320. Sedum sexangulare L. I. subsp. boloniense (Loes.) Fenzl. Rozchodník šes ti řa dý boloňský. Sedum sexangulare L. Rozchodník šestiřadý. Na písčinách, skalách a zdech. Rozšířen. SP. Hradiště, Lančov, atd. VI–VIII. Položka: 1553 – Lančov, suché louky, 11. 07. 1950 – Sedum sexangulare + S. acre, rev. V. Grulich

321. Sedum acre L. I. subsp. euacre Dost. Rozchodník ostrý pravý. Sedum acre L. Rozchodník ostrý. Na skalách, zdech a suchých stráních. Rozšířen. SP. Popice, Horní Dunajovice atd. V–VIII.

Položky: /1553 – Lančov, suché louky, 11, 07. 1950 – ut Sedum sexangulare subsp. boloniense; Sedum. se xangu la re + S. acre, rev. V. Gru lich/ 1554 – Popice, Popické údolí, suchá stráň, 04. 06. 1952

322. Sempervivum tectorum L. Netřesk střešní.

Na skalách, zdech a střechách. Roztroušeně. SP. Hradiště, Olbramkostel. OBORNY: Grá ni ce, údolí Dyje u Znojma. VI–VII. Položka: 1555 – Hradiště, 16. 08. 1950

323. Sempervivum soboliferum Sims. Netřesk výběžkatý pravý. Jovibarba globifera (L.) Parnell subsp. globifera. Netřesk výběžkatý pravý. Na skalách a kamenitých pastvinách. Dosti rozšířen. Hradiště, Konice, Hluboké Mašůvky, Pavlice. OBORNY: Vranov, kol Znojma, údolí Dyje, Lesky a Gránice i jinde. VI–IX. Položka: 1556 – Hradiště, Eliášova kaple, 07. 1952

Čeleď 53. Saxifragaceae. Lomikamenovité.

324. Saxifraga tridactylites (L.) Engl. Irm. Lomikámen tříprstý. Saxifraga tridactylites (L.) Engl. Irm. Lomikámen trojprstý. Na skalách a suchých pastvinách. Roztroušeně. SP. Suchý kopec u Popic, Žerůtky rozcestí. OBORNY: na svazích Dyje, Lesky, Gránice, Tasovice, Vranov. IV–VI.

74 Položka: 1557 – Žerůtky, ostroh, 18. 04. 1953 – Saxifraga bulbifera, rev. V. Grulich Pozn.: Chybně určená položka zpochybňuje Drlíkem uváděnou lokalitu; ani nedoložený údaj ze Suchého kopce není věrohodný – druh zde nebyl v poslední době zjištěn (GRULICH 1997) a ani ekologické podmínky na této lokalitě druhu neodpovídají. Na Znojemsku byl prokázán pouze na bazičtějších substrátech, např. na vápencích ve střední části NP Podyjí, ale i v okolí Miroslavi.

325. Saxifraga bulbifera L. Lomikámen cibulkatý. Na suchých lukách, ve světlých lesích a na kamenitých stráních. Hojný. SP. Nesachleby, Býčí skála, Kraví hora, Gránice, Konice, Popice, ves Dyje, Suchohrdly, Purkrábka, Plaveč, Koráb u Horních Dunajovic, Šumná. OBORNY: Tasovice, Mašovice, Mramotice, Vranov. VI–VII. Položky: /1557 – Žerůtky, ostroh, 18. 04. 1953 – ut Saxifraga tridactylites, rev. V. Grulich/ 1558 – Ob leko vi ce, Nesachleby, les, 01. 05. 1951

326. Saxifraga granulata L. I. subsp. eugranulata Engl. Irm. Lomikámen zrnatý pra vý. Saxifraga granulata L. Lomikámen zrnatý. Na lukách, travnatých a kamenitých stráních. Hojný. S. Hradiště, Popice, Býčí skála, Ol b ram kos tel, Vranovská Ves, Šumná – Šimperk, údolí Jevišovky u Zápovědi, Jevi- šovice, Lan čov, Zálesí. V–VII. Položka: 1559 – Popice, vřesoviště, 04. 05. 1950

Saxifraga caespitosa L. I. subsp. decipiens (Ehrh.) Engl. Irm. Lomikámen trsnatý klam ný. Saxifraga rosacea subsp. sponhemica (C. C. Gmelin) D. A. Webb. Lomikámen trsnatý křehký

DOSTÁL uvádí údolí Dyje. Podle OBORNYHO naleziště je už na rakouské straně. V–VII. Pozn.: Druh byl v posledních letech potvrzen na moravské straně údolí Dyje na skále pod vranov- ským zámkem (DRÁBKOVÁ 1999).

327. Chrysosplenium alternifolium L. Mokrýš střídavolistý. Ve vlhkých lesích a podle potoků. Dosti rozšířen. S. Trausnice, Nesachleby, Bojano- vické rybníky, Švýcarské údolí. OBORNY: Vranov, Bítov, Lukov, Devět mlýnů, Mločí údolí u Znojma. V. Položka: 1560 – Oblekovice, lesík u Nesachleb, 22. 03. 1951

N 328. Ribes rubrum L. Meruzalka červená. Ribes rubrum L. Rybíz červený.

Severoevropský a sibiřský druh, u nás běžně pěstovaný. Lukov. OBORNY: zdivočele kol Znojma. V. Položka: 1561 – Lukov, 26. 04. 1951

75 N 329. Ribes aureum Pursh. Meruzalka zlatá. Původní ze Severní Ameriky. U nás často pěstován v parcích a zahradách a někdy zplaňuje. IV–V. Položka: 1562 – Hradiště, 27. 04. 1951 – Ribes odoratum Wendl. ﬁl., rev. V. Grulich

Ribes alpinum L. Meruzalka alpínská. Ribes alpinum L. Rybíz alpínský.

LAUS uvádí údolí Dyje. Podle OBORNYHO však už na rakouské straně. IV–VI. Pozn.: Vzácný druh podhorského charakteru, v současné době je znám na více místech v údolí Dyje v NP Podyjí, a to zejména na rakouské straně (GRULICH 1997).

330. Ribes grossularia L. Meruzalka srstka. Ribes uva-crispa L. Srstka angrešt.

Na sklaních svazích v lesích a v plotech. Dosti rozšířena. S. Trausnice, Gránice. OBORNY: údolí Dyje od Bítova do Znojma, údolí Jevišovky. IV–V. Položka: 1563 – Popice, Trausnice, 10. 04. 1951

331. Parnassia palustris L. Tolije bahenní.

Na bažinatých loukách. Roztroušeně. S. Štítary, Onšov, Smoha, Bezkov. OBORNY: v severní části kraje obecný, v okolí Znojma jen zřídka (je už vyhuben). VIII–IX. Položka: 1564 – Štítary, louka pod Heleniným dvorem, 27. 08. 1950 Pozn.: Všeobecně mizející druh vlhkých slatinných stanovišť; poslední prokázanou lokalitou na Zno- jem sku je lesní louka u potoka mezi Horním Břečkovem a Čížovem v NP Podyjí (GRULICH 1997).

332. Philadelphus coronarius L. Pustoryl věncový. Původní z jižní Evropy. Běžně pěstován v zahradách a ojediněle zplaňující. Znojmo – pod hra dí. V–VI. Položka: 1565 – Znojmo, podhradí, 02. 06. 1950

Čeleď 54. Rosaceae. Růžovité.

N 333. Physocarpus opulifolius (L.) Maxim. Tavola kalinolistá. Původní ze Severní Ameriky. Pěstuje se v zahradách a nezřídka zplaňuje. Znojmo podhradí. OBORNY: kol Znojma v polodivokém stavu. V–VIII. Položka: 1566 – Znojmo, podhradí, 25. 05. 1950

N 334. Spiraea hypericifolia L. Tavolník třezalkolistý. Původní z jv. Asie. Pěstuje se a ojediněle zplaňuje. Hradiště. IV–VI. Položka: 1568 – Hradiště, 30. 04. 1951

76 N 335. Spiraea media Schmidt I. subsp. oblongifolia (W. K.) Dost. Tavolník pro střed ní pravý. Z jižní Evropy. Pěstován i zplanělý na kamenitých svazích. Znojmo podhradí. V–VI. Položka: 1567 – Znojmo, podhradí, 17. 05. 1950

Spiraea salicifolia L. Tavolník vrbolistý. Položka: 1569 – Kravsko, 27. 07. 1954

236. Aruncus vulgaris Raﬁn. Udatna lesní.

Ve vlhkých lesích a křovinatých roklích. Roztroušeně. S. Švýcarské údolí. OBORNY: Ledové sluje, Devět mlýnů. V–VII. Položka: 1570 – Švýcarské údolí, 18. 06. 1950 Pozn.: Podhorský druh, prokázaný v povodí Dyje ve vlhkých chladných lesních údolích až po úroveň Lu ko va (GRULICH 1997). Starý údaj z oblasti Devíti mlýnů nebyl ověřen.

237. Filipendula ulmaria (L.) Maxim. I. subsp. pentapetala (Gilib. sp.) Dost. Tužebník jilmový pětiplátečný. Filipendula ulmaria (L.) Maxim subsp. ulmaria. Tužebník jilmový pravý. Na vlhkých lukách, v hájích a pobřežních křovinách. Dosti hojně. S. Znojmo, Trausnice, Gránice, Derﬂice, údolí Bojanovického potoka. OBORNY: Lančov, Čížov, Bítov, Vranov, lesy kol Jevišovic, na lukách mezi Jevišovkou a Trabingerovým dvorem. VI–VIII. Položka: 1571 – Popice, Trausnice, 20. 06. 1950

338. Filipendula hexapetala Gilib. Tužebník šestiplátečný. Filipendula vulgaris Moench. Tužebník obecný Na sušších místech a travnatých svazích. Roztroušeně. S. Gránice, Kraví hora, Derﬂi- ce – Načeratice, Hodonice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Koráb u Horních Dunajovic. OBORNY: Čížov, Jevišovice, ves Dyje, Nesachleby, Purkrábka, mezi Jevišovkou a Tra- bingerovým dvorem. V–VII (VIII–IX). Položka: 1572 – Znojmo, Gránice, suché stráně, 11. 06. 1950

339*. Rubus saxatilis L. Ostružiník skalní.

V podhorských listnatých lesích. S. OBORNY: Ledové sluje u Čížova. V–VI.

Pozn.: Bylinný ostružiník, který z Ledových slují znal už OBORNY (1879), byl na této historické lokalitě potvrzen také v roce 1991 (GRULICH 1996c).

340. Rubus idaeus L. Ostružiník maliník. V lesích, zvláště na pasekách. Hojný. Kraví hora, Trausnice, Hradiště, Olbramkostel, Šum ná, Pavlice, Lančov, Bítov, Horní Dunajovice i jinde. VI. Položka: 1573 – Tasovice, Kraví hora u Tasovic, 18. 05. 1952, rev. B. Trávníček

77 Rubus subg. Rubus Pozn.: Ostružiníky patří z hlediska určování mezi nejproblematičtější krytosemenné rostliny. Dřívější li te rární údaje o výskytu jednotlivých druhů prakticky nelze použít, protože metodický přístup k jejich taxo no mii je na přelomu 20. a 21. století odlišný od snah o jejich determinaci před 50 lety (HOLUB in Květena ČR 4, TRÁVNÍČEK, HAVLÍČEK in KUBÁT et al. 2002). V posledních letech byla věnována zvláštní pozornost os tru ži ní kům i na moravsko-rakouském pomezí a bylo zde zjištěno více než 20 druhů (GRULICH 1997, TRÁVNÍČEK, MAURER 1998). Drlíkovy herbářové položky byly v roce 2004 revidovány.

341*. Rubus suberectus Anders. Ostružiník vzpřímený. Rubus nesensis W, Hall. Ostružiník vzpřímený.

Ve vlhkých lesích. S. Lesná na Větrníku, Býčí skála. OBORNY: les Bradava [Braitava] u Vra no va. VI.

342*. Rubus sulcatus (Vest) Sudre. Ostružiník brázditý. Na pasekách a v pobřežních křovinách. Roztroušeně. S. Vranovská Ves u hájenky, Traus ni ce, Pavlice, Kraví hora. OBORNY: Lesná – Čížov. VI–VII.

343. Rubus plicatus Whe. et Nees. Ostružiník řasnatý. Ve vlhkých lesích a křovinách. Dosti hojný. S. Lesná, Šumná, Vranovská Ves, Olb ramkos tel, Koráb. VI–VIII. Položky: 1574 A – Olbramkostel, nádraží, 09. 07. 1953 – Rubus kuleszae Zielinski, rev. B. Trávníček 1574 B – Šumná, 29. 06. 1953 – Rubus grabowskii Günther et al. + R. clusii Borbás, rev. B. Trávníček 1574 C – Čížov, Větrník, 03. 06. 1953 – Rubus radula Weihe + R. clusii Borbás, rev. B. Trávníček

344. Rubus candicans (Whe.) Focke. Ostružiník bělostný. Taxon nelze jednoduše ztotožnit s dnes rozlišovanými druhy.

V řídkých lesích, lomech a křovinách. Roztroušeně. S. Kravsko, Koráb. OBORNY: u Zno jma. VI–VII. Položka: 1575 – Mikulovice, Koráb u Horních Dunajovic, 03. 07. 1953 – Rubus austromoravicus Holub, rev. B. Trávníček

X Rubus pseudoplicatus Hruby = Rubus candicans × plicatus Hruby. Ostružiník zvrásnělý. Taxon nelze jednoduše ztotožnit s dnes rozlišovanými druhy.

S. Býčí skála. DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY nemá tento hybrid. Položka: 1577 – Popice, Býčí skála, 05. 07. 1953 – Rubus austromoravicus Holub + R. gothicus s. l. + R. grabowskii Gunther et al. + R. gracilis J. Presl et C. Presl, rev. B. Trávníček

78 345. Rubus thyrsantus Focke. Rubus grabowskii Günther et al. Ostružiník latnatý.

S. Městský lesík, Pavlice. OBORNY: Podmolí, Mašovice, Ledové sluje, Dlouhý Šóbes, Čížov, Lukov, Pavlice – Šumná, Švýcarské údolí. Položky: /1574 B – Šumná, 29. 06. 1953 – ut Rubus plicatus; Rubus grabowskii + R. clusii, rev. B. Trávníček/ 1576 – Pavlice, směr hájenka, 27. 06. 1953 – Rubus cf. montanus Lej., rev. B. Trávníček /1577 – Popice, Býčí skála, 05. 07. 1953 – ut Rubus × pseudoplicatus; Rubus austromoravicus + R. gothicus s. l. + R. grabowskii + R. gracilis, rev. B. Trávníček/

346. Rubus tomentosus Borkh. Ostružiník plstnatý. Rubus canescens DC. Ostružiník šedavý. Na kamenitých stráních a ve světlých křovinách. Dosti hojný. S. Vranovská Ves, Šumná, Hradiště. VII–VIII. Položky: 1578 A – Vranovská Ves, Kóta nad hájenkou u Vranovské Vsi, les, 1952 – Rubus aus tro - mo ravi cus Holub + Rubus canescens DC., rev. B. Trávníček 1578 B – Hradiště, 31. 05. 1953, rev. B. Trávníček

347. Rubus bifrons (Vest) Sud. Ostružník různolistý

V lesních světlinách a křovištích, na kamenitých stráních. Dosti hojný. Cínová hora, Ko ni ce, Kravsko, Šumná. VI–VIII. Položky: 1579 A – Hluboké Mašůvky, les k Plavči, 04. 07. 1953, rev. B. Trávníček 1579 B – Sedlešovice, Kraví hora, 28. 06. 1953, rev. B. Trávníček

348. Rubus hedycarpus Focke. Ostružiník sladkoplodý. Taxon nelze jednoduše ztotožnit s dnes rozlišovanými druhy.

Na výslunných okrajích lesů a křovin. Roztroušeně. S. Mašovice. OBORNY: kol Znojma, Podmolí, Lukova, mezi Lukovem a Hardekem, u Pavlic a Olbramkostela, v Tvořihráz- ském lese. VI–VII. Položka: 1580 – Mašovice, nad hájenkou u silnice, 24. 06. 1953 – Rubus armeniacus Focke, rev. B. Trávníček

349. Rubus vilicaulis Koehl. Ostružiník chlupatoosý. Rubus gracilis J. Presl et C. Presl. Ostružiník huňatý. V lesních světlinách a křovištích. Vzácný. S. Horní Břečkov u silnice nedaleko křížku. OBORNY: les mezi Pavlicemi a Šumnou blíž hájenky. VII–VIII. Položky: /1577 – Popice, Býčí skála, 05. 07. 1953 – ut Rubus × pseudoplicatus; Rubus austromoravicus + R. gothicus s. l. + R. grabowskii + R. gracilis, rev. B. Trávníček/ 1581 – Horní Břečkov, U křížku, 10. 07. 1953, rev. B. Trávníček

350. Rubus gremlii Focke. Ostružiník Gremliův. Taxon nelze jednoduše ztotožnit s dnes rozlišovanými druhy. Na lesních okrajích. Roztroušeně. S. Vranovská Ves, Olbramkostel, Jevišovice zámek. OBORNY: lesy u Pavlic, mezi Podmolím a Devíti mlýny, mezi Čížovem a Lukovem, na Vě tr níku u Vranova. VII–VIII.

79 Položky: 1582 A – Vranovská Ves, lesy u Vranovské Vsi, 27. 06. 1953 – Rubus clusii Borbás, rev. B. Trávníček 1582 B – Vranovská Ves, hájenka, 27. 06. 1953 – Rubus clusii Borbás + Rubus sp., rev. B. Trávníček

351. Rubus caesius L. Ostružiník ježiník. Ve světlých lesích, v pobřežních houštinách, na úhorech a polích. Obecný. S. V–VI. Položky: 1583 A – Popice, Trausnické údolí, 28. 05. 1951 – Rubus cf. caesius L., rev. B. Trávníček 1583 B – Znojmo, Gránice, 03. 06. 1951, rev. B. Trávníček

X* Rubus agrestis W. K. = Rubus caesius × tomentosus. Ostružiník plotní. Taxon nelze jednoduše ztotožnit s dnes rozlišovanými druhy.

S. OBORNY: v okolí Olbramkostela, Pavlic, Vranovské Vsi, Šumné, Čížova, Lukova, Vra no va. (Pod Rubus fossicola Holuby).

352. Potentilla alba L. Mochna bílá. V suchých lesích a na křovinatých pahorcích. Dosti roztroušeně. SP. Kraví hora, Lapi- kus. OBORNY: Jevišovice, Bítov, Vranov a na svazích Dyje až ke Znojmu, Sedlešovice, ves Dyje, Purkrábka, Tvořihráz. IV–V (–XI). Položka: 1584 – Sedlešovice, Kraví hora, okraj lesa k Sedlešovicím, 24. 04. 1950

353. Potentilla rupestris L. Mochna skalní. Ve světlých lesích a na skalnatých stráních. Roztroušeně. SP. Lukov, Olbramkostel u Čka lo va. OBORNY: Dyjské svahy u vsi Dyje, Čížov, Olbramkostel – Šumná, údolí Dyje Vranov – Hardek. V–VII. Položka: 1585 – Lukov, okraj lesa při potoku Lukov – Čížov, 12. 06. 1951

354. Potentilla argentea L. Mochna stříbrná. Na výslunných travnatých svazích, písčinách a úhorech. Obecný. P. Kraví hora, Su- chohrdly, Načeratice – Derﬂice, Plaveč, Lapikus, Jevišovice, Milíčovice, Podhradí atd. V–VIII (–X). Položky: 1587 – Hradiště, 1950 /1588 – Oblekovice, Sexenberg [Načeratický kopec], 30. 05. 1950 – ut Potentilla collina subsp. wibeliana, rev. V. Grulich/ /1589 – Hodonice, suché stráně, 11. 06. 1951 – ut Potentilla col li na subsp. wiemanniana, rev. V. Grulich/

355. Potentilla canescens Bess. Mochna našedlá. Potentilla inclinata Vill. Mochna šedavá

Na výslunných svazích. Roztroušeně. P. Hradiště, Kraví hora, Vlčí důl, Derﬂice. OBOR- NY: Znojmo, Vranov, Mašovice, Hrušovany aj. V–VIII (–X). Položka: 1586 – Derﬂice, výhony, 05. 05. 1951

80 356. Potentilla collina Wibel I. subsp. wibeliana (Wolf). Mochna chlumní Wibelova. Potentilla collina Wib. Mochna chlumní. Na suchých pastvinách. Roztroušeně. P. Hradiště, Starý Šaldorf, Bohumilice, Hodonice, Pavlice, Lančov. V–VI. Položka: 1588 13– Oblekovice, Sexenberg [Načeratický kopec], 30. 05. 1950 – Poten til la argentea, rev. V. Grulich Pozn.: Druh Potentilla collina Drlík zaměňoval s příbuzným avšak mnohem hojnějším druhem P. argentea. Ani další údaje o mochně chlumní nejsou příliš věrohodné; v současné době nebyl tento taxon v okolí Znojma zaznamenán.

Potentilla collina Wibel III. subsp. wiemanniana (Guent. Schum.). Mochna chlumní Wi e man no va. Potentilla collina Wib. Mochna chlumní. Na výslunných pahorcích. Roztroušeně. P. Hradiště, Hodonice. V–VIII. Položka: 1589 – Hodonice, suché stráně, 11. 06. 1951– Potentilla argentea, rev. V. Grulich Pozn.: Viz poznámka k předešlému taxonu.

357. Potentilla recta L. Mochna přímá. Na suchých keřnatých svazích a mezích. Dosti rozšířena. SP. Hradiště, Kraví hora, Sed le šo vi ce – Konice, Popice, Býčí skála, Tasovice, Krhovice, Lančov. VI–VIII. Položka: 1590 – Hradiště, 01. 06. 1950

358. Potentilla supina L. Mochna poléhavá. Na vlhkých píscích, březích, rumištích. Dosti hojná. SP. Vlčí důl, Olbramkostel, Pavlice, Bojanovice, Derﬂice, Načeratice, Hodonice, Lechovice – Stošíkovice, Božice – Hója, Švýcarské údolí, Lančov. OBORNY: sem tam u Znojma, Hrušovany. VI–IX. Položky: 1591 A – Olbramkostel, vypuštěný rybník, 30. 06. 1951 1591 B – Švýcarské údolí, vyschlé koryto potoka, 09. 09. 1950

Potentilla chrysantha Trev. Mochna zlatokvětá. Potentilla thuringiaca Link. Mochna durynská.

Na suchých stráních. P. DOSTÁL uvádí Hradiště u Znojma. OBORNY, LAUS a HIMMELBAUR ji neznají na tomto nalezišti. Autor ji také marně tam hledá. V–VIII. Pozn.: Původ Dostálova údaje není jasný; druh zde nebyl prokázán ani průzkumem v poslední době.

359. Potentilla heptaphylla Rusl. II. subsp. rubens (Crantz) Hegi. Mochna sedmilistá na čer ve na lá. Potentilla heptaphylla L. Mochna sedmilistá. Na výslunných stráních a křovinách. Roztroušeně. SP. Hradiště, Smoha – Horní Břečkov, Tvořihráz – Výrovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Mikulovice. OBORNY: kol Znojma. IV–VI (–X). Položky: 1592 A – Tvořihráz, háj na rozcestí Tvořihráz – Výrovice, 25. 04. 1952 1592 B – Horní Břečkov, Smoha, mez u louky, 14. 04. 1951

81 360. Potentilla verna L. Mochna jarní. Potentilla tabernaemontani Aschers. Mochna jarní. Na travnatých výslunných svazích a krajích lesa. Obecná. SP. Hradiště, Leska, Konice atd. III–VI. Položka: 1593 – Znojmo, Leska, 06. 04. 1951

361. Potentilla arenaria Borkh. Mochna písečná. Na suchých skalnatých a písčitých stráních. Roztroušeně. SP. Kamenná hora u Derﬂic. OBORNY: v okolí Znojma hojná až obecná, u Jaroslavic, Hrušovan. III–IV. Položka: 1594 – Derﬂice, Kamenná hora, 02. 05. 1951

X* Potentilla subrubens Borb. = Potentilla arenaria × heptaphyla. Mochna červe na vá. Potentilla ﬁliformis Vill. Mochna nitkovitá.

DOSTÁL: mezi rodiči u Znojma. OBORNY: mezi rodiči řídce, údolí Dyje u Znojma (1880).

362. Potentilla erecta (L.) Raeu. Mochna nátržník. Na lukách i v lesích. Hojná. S. Šimperk, Pavlice atd. V–VIII (–XI). Položka: 1595 – Šumná, okraj lesa, louky u Šimperského rybníka, 20. 05. 1951

363. Potentilla reptans L. Mochna pětilístek. V příkopech a vlhkých okrajích cest, v zahradách. Hojná. S. Starý Šaldorf, Hodonice, Ta so vi ce, Vrbovec, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice, Pavlice, Lančov. VI–VIII. Položka: 1596 – Znojmo, Gránice, 07. 06. 1950

364. Potentilla anserina L. Mochna husí. Na návsích a březích. Hojná. SP. Znojmo, Načeratice, Hodonice, Tasovice, Stošíkovice, Plaveč, Švýcarské údolí, Lančov i jinde. V–VIII. Položka: 1597 – Hodonice, náves, 16. 05. 1951

365. Fragaria vesca L. Jahodník obecný. Na pasekách, v křovištích a travnatých svazích. Hojná. SP. IV–IX. Položka: 1598 – Hradiště, 27. 04. 1951

366. Fragaria moschata Duch. Jahodník truskavec. V lesích a na mýtinách. Rozšířen. SP. V–VI. Položka: 1599 – Sedlešovice, Kraví hora, 19. 04. 1951

367. Fragaria viridis Duch. Jahodník trávnice. Na suchých výslunných svazích. Rozšířena. SP. V–VI. Položka: 1600 – Popice, Suchý kopec, 24. 04. 1952

82 368. Geum urbanum L. Kuklík městský. V lesích, křovinách a příkopech. Hojný. S. Hradiště, Trausnice, Kateřinský dvůr, Ho- donice atd. V–X. Položka: 1601 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950

369. Agrimonia eupatoria L. I. subsp. ofﬁcinalis (Lam.) Gams. Řepík lékařský pravý. Agrimonia eupatoria L. Řepík lékařský. V lesích, na pasekách, loukách, pastvinách, mezích. Hojný. SP. Sedlešovice, Mašovice, Plaveč, Tvořihrázský les, Horní Dunajovice, Mikulovice, Jevišovice, Konice, Popice, Horní Břečkov, Lesná, Lančov atd. VI–VIII (–X). Položka: 1602 – Lančov, 18. 06. 1950

370. Sanguisorba ofﬁcinalis L. Krvavec toten. Na vlhkých lukách. Hojný. S. Gránice, Hodonice, Bojanovice, Šimperk, Smoha, Horní Břeč kov, Podmolí – Mašovice, Lesná – Onšov, Zálesí aj. VI–IX. Položka: 1603 – Hodonice, louky, 07. 08. 1950

371. Sanguisorba minor Scop. I. subsp. dictyocarpa (Spach) Gams. Krvavec menší síť ko plo dý. Sanguisorba minor Scop. Krvavec menší. Na výslunných pahorcích i pustých místech. Dosti hojný. S. Kuchařovice, Trausnice – Čertův mlýn, Načeratice – Derﬂice, Tasovice, Suchohrdly, Horní Dunajovice, Plaveč, Je vi šo vi ce, Lančov. V–VI. Položky: 1604 A – Kuchařovice, 1950 1604 B – Derﬂice, pole, 16. 05. 1951

372. Aphanes arvensis L. Nepatrnec rolní.

Na polích. Velmi roztroušeně. S. Lukov. OBORNY: Čížov, Lesná, Vranov atd. V–IX. Položka: 1605 – Lukov, úhory, 12. 06. 1951 Pozn.: Nepatrnec rolní patří do skupiny mizejících podhorských acidoﬁlních plevelů. V posledních letech byl pozorován v NP Podyjí u Čížova (2001, L. Reiterová).

Alchemilla vulgaris agg. Pozn.: Taxonomicky obtížná skupina. Problémem je i nejednoznačná interpretace jmen, používaných ve starších pramenech; i herbářové položky vyžadují ještě revize specialistou.

373. Alchemilla hybrida L. em. Mill. I. subsp. pubescens (Lam.) Gams. Kontryhel zvrhlý pýřitý. Alchemilla glaucescens Wallr. Kontryhel sivý. Na suchých místech. Velmi roztroušeně. S. Šumná, Bojanovický les, Hluboké Mašůvky. OBORNY: louky u Šimperku, Čížov. V–VIII. Položky: 1606 A – Šumná, železniční násep pod Štítarskou silnicí, 04. 05. 1953 1606 B – Onšov, louky, 08. 06. 1951 – ? , rev. V. Grulich

83 374. Alchemilla silvestris Schmidt. Kontryhel lesní. Taxon nelze jednoduše ztotožnit s dnes rozlišovanými druhy. Na lukách a okrajích lesů i potoků. Roztroušeně. S. Andělský mlýn u Mašovic, Milí- čovice, Lukov, Lesná – Onšov, Zálesí. VI–IX. Položka: 1607 – Lukov, výšina nad Lukovem, 29. 05. 1951 – Alchemilla monticola + A. glaucescens, rev. V. Grulich

375. Alchemilla pratensis Schmidt. Kontryhel luční. Alchemilla vulgaris agg. Na lukách a u potoků. Roztroušeně. S. Šumná, Olbramkostel, Bojanovická pila (ryb- níky), Zálesí. VI–IX. Položky: 1608 A – Šumná, 14. 05. 1950 – Alchemilla monticola, rev. V. Grulich 1608 B – Onšov, pramenné louky nad přehradou, 08. 06. 1951 – ?, rev. V. Grulich 1608 C – Citonice, louka, 01. 06. 1951 – Alchemilla cf. vulgaris, rev. V. Grulich

376. Alchemilla acutiloba Opiz. Kontryhel ostrolaločný. Alchemilla vulgaris L. Kontryhel ostrolaločný. Na loukách a u potoků. Velmi roztorušeně. S. Olbramkostel, Lančov, Zálesí, Bítov. VI–IX. Položka: 1609 – Bítov, lesní louka, 17. 06. 1951

Rosa Pozn: V současné době přijímaný druhový koncept není zcela ve shodě s pojetím, které používali starší autoři. Některé jimi vymezené taxony nelze jednoznačně přiřadit k těm, které rozlišují dnešní určovací příručky (cf. KUBÁT et al. 2002). Ačkoli chybně určeného materiálu v Drlíkově kolekci nebylo kupodivu mnoho, problémem zůstává věrohodnost nedoložených údajů.

377. Rosa gallica L. Růže galská. Na okrajích lesů a mezích. Dosti rozšířena. P. Hradiště, Kraví hora, Olbramkostel, Krav sko, Bojanovická pila, Koráb, Vranov, Lančov. OBORNY: Podmolí, Načeratice, Konice, Popice, Jaroslavice, Hója u Božic, Hrádek. VI–VII. Položky: 1610 – Šatov, mez u Šatova, sine dato 1611 – Hradiště, 12. 06. 1950 /1622 A – Sedlešovice, Kraví hora, 04. 06. 1952 – ut Rosa coriifolia subsp. vosagiaca, rev. V. Grulich/

N 378*. Rosa alba L. Růže bílá. Rosa × alba L. Růže bílá.

Původní v Přední Asii. V Evropě odedávna pěstována a ojediněle zplaňující. DOSTÁL: u Znojma. VI–VIII.

84 N 379*. Rosa turbinata Ait. Růže čihovitá. ? Kulturní hybrid nejasného původu

Původu neznámého. Často pěstována a ojediněle zplaňuje. DOSTÁL: u Znojma. OBORNY: jeden keř v Gránici, horní okraj levého svahu za rolnickou školou a v Lesce na okraji pole na pravé údolní stěně (?). Na cestě z Frauenholzu u vsi Dyje do Načeratic, na okraji pole daleko od lidských příbytků, pokrývá plochu několika čtverečních sáhů (?). VI–VII.

380. Rosa jundzillii Bess. Růže Jundzillova.

Ve světlých lesích a křovinatých stráních. Roztroušeně. P. Hradiště, Kraví hora. OBORNY: Devět mlýnů, Konice, Čížov. VI. Položka: 1612 – Sedlešovice, Kraví hora, okraj lesa u Sedlešovic, 10. 06. 1952

Rosa micrantha Sm. Růže malokvětá. Na okrajích lesů a v křovinách. Ojediněle. SP. Suchohrdelský lesík na okraji k Dobši- cům. OBORNY: jeden právě vyhynulý keř v Gránici (1881). VI. Položka: 1615 – Suchohrdly, lesík, 02. 06. 1953

381. Rosa eglanteria L. Růže vinná. Rosa rubiginosa L. Růže vinná Na mezích a travnatých, křovinatých výslunných stráních. Hojná. P. Kraví hora, Su chohrdly, Únanov, Plaveč, Mikulovice, Horní Dunajovice, Kravsko, Jevišovice, Tasovice, Smo ha, Lesná, Lančov. VI–VII. Položka: 1616 – Sedlešovice, Kraví hora, 04. 06. 1952

382. Rosa elliptica Tausch. Růže eliptičná. Rosa elliptica Tausch. Růže oválnolistá. Na výslunných, křovinatých a skalnatých stráních. Roztroušeně. SP. Načeratice – Dyje. OBORNY: ves Dyje mezi vsí a nádražím, Tasovice, cesta z Dyje do Dobšic, v Lesce mezi Dobšicemi a Znojmem. VI–VII (–VIII). Položky: 1618 A – Načeratice – Dyje, 11. 06. 1952 1618 B – Vrbovec, okraj lesa, řada keřů při rybníce, 30. 08. 1954

383. Rosa canina L. I. subsp. vulgaris Gams. Růže šípková pravá. Rosa canina L. Růže šípková. V lesích, houštinách, kamenitých stráních a mezích. Obecná. SP. V–VII. Položka: 1620 – Hradiště, 01. 06. 1950

Rosa canina L. II. subsp. dumetorum (Thuill.) Parm. Růže šípková křovištní. Rosa canina L. Růže šípková. Na výslunných křovinatých stráních a okrajích lesů. Roztroušeně. S. Hradiště, Hodo- nice, Hluboké Mašůvky, Podhradí. OBORNY: kol Znojma obecná. V–VI. Položka: 1619 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 06. 1952

85 X Rosa jacquiniana Dost.: Rosa canina II. dumetorum × gallica. Růže Jacquinova. ? Taxon nejasné klasiﬁkace.

Kraje lesů. Ojediněle. P. HIMMELBAUR: Kraví hora.

384. Rosa coriifolia Fries I. subsp. vosagiaca (Desp.) R. Kell. Růže kožolistá vogéská. Rosa dumalis Bechst. Růže podhorská. V křovinách a světlejších lesích. Roztroušeně. SP. Hradiště, Suchohrdly, Trausnice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Bojanovice. OBORNY: Cornštýn, Vranov, Devět mlýnů, Hnánice, Podmolí, Lukov, Čížov, Lesná, Vracovice, Citonice, okolí Znojma, Gránice, Popice, Ko ni ce, Nesachleby, Tasovice i jinde. VI–VII. Položky: 1622 A – Sedlešovice, Kraví hora, 04. 06. 1952 – Rosa gallica, rev. V. Grulich 1622 B – Plaveč, les mezi Plavčí a Hlubokými Mašůvkami, 12. 06. 1952 Pozn.: Na Znojemsku se tato růže roztroušeně vyskytuje; chybně určený sběr zčásti zpochybňuje ne do lo žené lokality.

Rosa coriifolia Fries III. subsp. eucoriifolia Christ. Růže kožolistá pravá. Rosa dumalis Bechst. Růže podhorská. V světlejších lesích a houštinách. Roztroušeně. S. Hluboké Mašůvky, Znojmo – Kucha- řo vi ce, Pavlice, Lančov. OBORNY: Čížov, Vranov, Cornštýn. VI–VII. Položka: 1623 B – Plaveč – Hluboké Mašůvky, okraj lesa, 12. 06. 1952

* Rosa majalis Herrm. Růže májová.

V pobřežních houštinách. DOSTÁL: údolí Dyje. OBORNY a HIMMELBAUR neuvádějí. VI–VII. Pozn.: V ČR velmi vzácný druh růže, sice snadno poznatelný, ale méně zkušenými sběrateli také často mylně determinovaný. Na jižní Moravě není původní, v minulosti se však pěstoval jako okrasná rostlina, a to zejména v plnokvětém kultivaru. Některé keře stále ještě přežívají, např. v Hnanicích (GRULICH 1997).

385. Rosa spinosissima L. Růže nejtrnitější. Na výslunných skalnatých svazích a mezích. Dosti hojná. P. Hradiště, Kraví hora, Po- pice, Tasovice, Bábovec u Plavče. OBORNY: údolí Dyje od Znojma dolů hojně, Těšetice, Su cho hr dly, Konice, Jaroslavice. V–VI. Položka: 1625 – Hradiště, 05. 06. 1950

N 386. Rosa foetida Herrm. Růže žlutá.

Původní z Přední Asie. U nás často pěstována a ojediněle zplaňující. Derﬂice. OBORNY: Leska, les Bradava [Braitava] u Vranova. VI. Položka: 1626 – Derﬂice, vlevo od školy, 27. 05. 1952

86 387. Rosa agrestis Savi. Růže polní. V křovištích a na mezích. Vzácná. P. Nesachleby, cesta ke Kateřinskému dvoru. OBORNY nezná na Znojemsku. VI–VII. Položka: 1617 – Oblekovice, Nesachleby, na cestě ke Kateřinskému dvoru, 11. 06. 1952

Rosa pendulina L. Růže převislá. Položka: 1624 – Znojmo, podhradí – nad stezkou nad přehradou před velkým záhybem, 20. 05. 1954

388. Padus racemosa (Lam.) C. K. Schn. I. subsp. typica (C. K. Schn.) Dost. Střemcha hroznovitá. Prunus padus L. Střemcha obecná. Ve vlhkých hájích a v pobřežních křovinách. Dosti rozšířena. S. Nesachleby, Popický žleb, Plaveč – Výrovice. V–VI. Položka: 1627 – Oblekovice, Nesachleby – lesík, 01. 05. 1951

N 389. Prunus serrulata Lindl. (Slíva) sakura. Prunus serrulata Lindl. Sakura ozdobná. Původní v Japonsku. U nás často v plnokvětých růžových formách pěstována pod jménem „sakura“. Znojmo u hradní kaple, Gottwaldova ul. IV–VI. Položka: 1628 – Znojmo, nádvoří pivovaru, 26. 04. 1951

390. Prunus mahaleb L. (Slíva) mahalebka. Prunus malahaleb L. Mahalebka obecná Na výslunných stráních. Dosti hojná. P. Trausnice, Kraví hora, ves Dyje, Tasovice. OBORNY: hojně v údolí Dyje u Znojma, Devíti mlýnů, Vranova. IV–V. Položka: 1629 – Popice, Trausnické údolí, 25. 04. 1951 – Prunus mahaleb subsp. simonkaii Pénzes, rev. V. Grulich

391. Prunus fruticosa Pall. Slíva křovitá. Prunus fruticosa Pall. Třešeň křovitá.

Na výslunných skalnatých stráních. Řídce. P. Konice. OBORNY řidčeji kol Znojma i jinde. IV–V.

N 392. Prunus cerasus L. I. subsp. eucerasus A. Gr. (Slíva) višeň pravá. Prunus cerasus L. Třešeň višeň. Původní z Kavkazu. Od pradávna se pěstuje a často zplaňuje. IV–V. Položka: 1630 – Znojmo, Louka, sine dato

Prunus cerasus L. III. subsp. acida (Dum.) A. Gr. (Slíva) višeň kyselá. Prunus cerasus L. Třešeň višeň. Původem z jv. Evropy. Na výslunných stráních, podél cest zdomácnělá. Konice, Mi ku- lo vi ce. OBORNY: zdivočele na svazích Dyje u Znojma. IV–V. Položka: 1631 – Konice, pontické kopce, 19. 04. 1953

87 N 393. Prunus avium L. (Slíva) třešeň. Prunus avium (L.) L. Třešeň ptačí. Původní z přední Asie, u nás zdomácnělá. V listnatých hájích a na výslunných křovi- natých stráních. Hradiště. OBORNY: zdivočelá kol Znojma, Vranova, Jevišovic. IV–V. Položka: 1632 – Hradiště, 16. 04. 1951

N 394. Prunus domestica L. I. subsp. insititia (Jusl.) Poir. (Slíva) švestka slíva. Prunus insititia L. Slivoň obecná. Pěstuje se v mnoha formách netrnitých. V teplých krajích často zplaňuje v podobě trnité. Tasovice – ves Dyje. IV–V.

Prunus domestica L. II. subsp. italica (Borkh.) Hegi. (Slíva švestka) bluma. Prunus insititia L. Slivoň obecná. Běžně pěsována v mnohých kulturních formách (ryngle). IV–V. Položka: 1634 – Tasovice – Dyje, 19. 04. 1951

Prunus domestica L. III. subsp. oeconomica (Borkh.) C. K. Schn. (Slíva) švestka pra vá. Prunus domestica L. Slivoň švestka. Pěstována jako pravé švestky v různých odrůdách. IV–V. Položka: 1633 – Hradiště, sad, 27. 04. 1951

395. Prunus spinosa L. (Slíva) trnka. Na výslunných svazích, okrajích lesů a v křovištích. Obecná. SP. III–IV. Položka: 1635 – Tasovice – Dyje, 19. 04. 1951

N 396. Prunus armeniaca L. (Slíva) meruňka. Původní z Asie. U nás v nejteplejších krajích často pěstována. Znojmo a odtud ve všech podyjských vsích. III–IV. Položka: 1636 – Znojmo, Louka, 18. 04. 1951

N 397. Prunus persica (L.) Batsch. (Slíva) broskvoň. Původní z Asie. Pěstuje se ve Znojmě a v podyjských vsích, zvláště ve vinicích (Konice – broskvový sad). III–IV. Položka: 1637 – Popice, 19. 04. 1951

N 398. Amygdalus communis L. Mandloň obecná. Prunus dulcis (Mill.) D. A. Webb. Mandloň obecná. Původní ze záp. Asie. V Evropě od pradávna pěstována, u nás i na Znojemsku. Hradiště (3 kusy), Konice vysázeno 500 kusů. III–IV. Položka: 1638 – Hradiště, v domě za branou, 26. 03. 1953

88 399. Cotoneaster integerrima Medik. Skalník celokrajný. Na skalách a výslunných stráních. Dosti hojný. SP. Kraví hora, Hradiště, Gránice, Býčí skála, Suchý kopec, Tasovice. OBORNY: údolí Dyje od Vranova k Hodonicům hojně, údolí Jevišovky roztroušeně. IV–VI. Položka: 1639 – Popice, Býčí skála, 20. 04. 1951

N 400. Cydonia oblonga Mill. Kdoule podlouhlá. Původní z Přední Asie. U nás v nejteplejších krajích pěstována a tam také zplaňující. Hra diš tě, úvoz Znojmo – Dobšice. OBORNY: Konice, Havraníky, Hodonice, Tasovice. V–VI. Položka: 1640 – Znojmo, Louka, zahrada u loucké školy, 14. 05. 1951

401. Pirus communis L. I. subsp. piraster (L.) Hegi. Hrušeň obecná polnička. Pyrus pyraster (L.) Burgsdorf. Hrušeň polnička. Na výslunných křovinatých stráních a ve světlých lesích. Roztroušeně. Ves Dyje. OBORNY: kol Znojma nezřídka. IV–V.

N Pirus communis L. II. subsp. nivalis (Jacq.) Hegi. Hrušeň obecná sněžná. Pyrus nivalis Jacq. Hrušeň sněhobílá.

Původní snad z jv. Evropy, u nás zplaněle na jižní Moravě. Kraví hora. OBORNY: v kul- tivovaném i polodivokém stavu kol Znojma, Hradiště, Popice, Konice, Suchohrdly, Kuchařovice. IV–V. Položka: 1641 – Hradiště, stráň, 17. 04. 1953

N Pirus communis L. III. subsp. sativa (Lam. et DC.) A. Gr. Hrušeň obecná sázená. Pyrus communis L. Hrušeň obecná. Pěstované stromy v různých sortách. Položka: 1642 – Hradiště, 27. 04. 1951

402. Sorbus aucuparia L. Jeřáb ptačí. V lesích a na stráních, často pěstován kol silnic. Roztroušeně. S. Znojmo – Městský lesík, Trausnice, Čertův mlýn. V–VII. Položka: 1644 – Znojmo, Městský lesík, 21. 05. 1951

403. Sorbus torminalis (L.) Cr. Jeřáb břek.

V lesích a křovištích. Roztroušeně. P. Údolí u Býčí skály, Citonice, Výrovice. OBOR- NY: u Nového Hrádku, Trausnického mlýna (?), Mločí údolí, v Lesce (?), v Purkrábce u Su cho hr del i jinde. V–VI. Položka: 1643 – Citonice, les u rybníka, 01. 06. 1951

89 N 404. Sorbus intermedia (Ehrh.) Pers. Jeřáb prostřední. Zplanělý ve světlých hájích a na křovinatých stráních. Znojmo, alej u městského lesíka pěstován. V–VI. Položka: 1645 – Znojmo, alej u městského lesa, 21. 05. 1951

405. Sorbus cretica (Lindl.) Fritsch. Jeřáb krétský. Taxon nelze jednoduše ztotožnit s dnes rozlišovanými druhy.

Na výslunných skalnatých stráních. Vzácně. P. Hradiště. DOSTÁL: v poříčí Dyje. V–VI. Položka: 1646 – Hradiště, 22. 05. 1951

406. Sorbus aria (L.) Cr. Jeřáb muk. Na suchých skalnatých stráních. Roztroušeně. SP. Hradiště, Popice, Trausnice, Boja- no vic ká pila (pěstován u silnice). V–VI. Položka: 1647 – Bojanovice, pila u silnice, sine dato

407. Malus silvestris Mill. I. subsp. acerba (Mér.) Mansf. Jabloň lesní. Malus sylvestris Mill. Jabloň lesní

V lesích a na keřnatých stráních. Velmi roztroušeně. S. Švýcarské údolí. OBORNY: Traus nic ký mlýn. V. Položka: 1649 – Švýcarské údolí, 13. 05. 1951

N Malus silvestris Mill. II. subsp. mitis (Wallr.) Mansf. Jabloň lesní sázená. Malus domestica Borkh. Jabloň domácí. Původní z Přední Asie. Pěstuje se v různých kulturních formách a nezřídka zplaňuje. Švý car ské údolí, Hradiště. V–VI. Položka: 1648 – Švýcarské údolí, 13. 05. 1951

408. Crataegus monogyna Jacq. Hloh jednosemenný. V lesích, na stráních a v plotech. Hojný. S. Kraví hora, Hradiště, Trausnice, Gránice, Pur kráb ka, Mikulovice, Kravsko, Plaveč, Jevišovice. OBORNY: okolí Znojma. V–VI. Položka: 1650 – Znojmo, Gránice, stráň, 05. 05. 1951

409. Crataegus oxyacantha L. Hloh ostrotrnný. Na stráních, v lesích a v houštinách. Dosti hojný. SP. Gránice, Švýcarské údolí u Štítar, Kravsko, Jevišovice i jinde. V–VI. Položka: 1651 – Mikulovice, Koráb, 24. 04. 1953

N 410. Mespilus germanica L. Mišpule německá. Původní v Přední Asii a jv. Evropě. Pěstuje se jako ovocný strom. Hradiště. V–VI. Položka: 1652 – Hradiště, 05. 1950

90 Amelanchier lamarckii Schroeder. Položka: 1653 – Kravsko, zámek, 26. 05. 1954

Čeleď 55. Caesalpiniaceae. Sapanovité.

N 411. Gleditschia triacanthos L. Dřezovec trojtrnný. Původní ze Severní Ameriky, u nás v teplejších krajích vysazovaný. Trausnice u plo- várny, Jevišovice zámek, les za Oleksovicemi. VI–VII. Položka: 1654 – Popice, Trausnice za plovárnou, 24. 06. 1951

Čeleď 56. Viciaceae. Vikvovité.

Sophora japonica L. Jerlín japonský. Položka: 1659 – Hodonice, za nádražím, 19. 08. 1954

N 412. Lupinus perennis L. Vlčí bob vytrvalý. Ze Severní Ameriky. U nás pěstován v zahradách a často zplaňuje, zvláště v lesích. Býčí skála, Šumná, Bojanovice, Jevišovice. V–VIII. Položka: 1660 – Šumná, les, 25. 05. 1950

N 413. Lupinus luteus L. Vlčí bob žlutý. Původní z již. Evropy. Někdy pěstován na poli a často zplaňující. Lechovice. V–IX. Položka: 1661 – Lechovice, 29. 07. 1953

414. Genista germanica L. Kručinka německá. Na křovinatých stráních a v lesích. Dosti hojná. S. Hradiště, Býčí skála, Bojanovický les, Horní Dunajovice, Olbramkostel, Šumná, Smoha. V–VI. Položka: 1663 – Mašovice, les, 21. 05. 1950

415. Genista tinctoria L. I. subsp. vulgaris (Spach) Dost. Kručinka barvířská oby čej ná. Genista tinctoria L. Kručinka barvířská. V křovinách, ve světlých lesích a na sušších loukách. Hojná. S. Hradiště, Kraví hora, Trausni ce – Čertův mlýn, Dolina u Plavče, Lapikus, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Ol b ram kos tel, Pavlice, Zálesí, Podhradí. VI–VII. Položka: 1664 – Lančov, stráň, 18. 06. 1950

416. Genista pilosa L. Kručinka chlupatá. Na výslunných stráních. Hojná. SP. Hradiště, Kraví hora, Býčí skála, Konice, Popice, Mi- ku lo vi ce, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Černín, Purkrábka, Kravsko, Bítov. IV–VII. Položky: 1665 – Popice, Býčí skála, 16. 04. 1953 1669 B – Popice, 18. 05. 1950

91 N 417. Laburnum anagyroides Medik. Štědřenec zlatý déšť. Původní z jižní Evropy. Hojně se pěstuje a místy zplaňuje. Znojmo podhradí. IV–VI. Položka: 1666 – Znojmo, podhradí, 16. 05. 1950

418. Sarothamnus scoparius (L.) Wimm. ex Koch. Janovec metlatý. Cytisus scoparius (L.) Link. Janovec metlatý. Na písčitých půdách. Dosti hojný. S. Gránice, Popice, Únanov, Výrovice, Jevišovice, Krav sko. OBORNY: Havraníky, Vranov. V–VI. Položka: 1667 – Popice, vřesoviště, 04. 05. 1950

419. Cytisus procumbens (W. K.) Spr. Čilimník poléhavý.

Na výslunných stráních. Roztroušeně. P. Hradiště, Kraví hora, Popice. OBORNY: údolí Dyje od Devíti mlýnů do Znojma, Sedlešovice, ves Dyje, Hodonice a sousední výšiny. IV–VI. Položka: 1668 – Popice, 18. 05. 1950

420. Cytisus nigricans L. Čilimník černající. Na výslunných stráních a v suchých lesích. Dosti hojný. P. Hradiště, Sedlešovice, Plaveč, Podhradí (?). OBORNY: Znojmo, Havraníky, Hnanice, Šatov. VI–VIII. Položka: 1669 A – Hradiště, 13. 06. 1950

421*. Cytisus austriacus L. Čilimník rakouský. Chamaecytisus austriacus (L.) Link. Čilimník rakouský.

Na kamenitých a křovinatých svazích. P. OBORNY: na železničním náspu Hodonice – Boži ce, mezi Novosedly a Hrušovany, mezi Hrušovany a Jevišovkou, mezi Pravicí a Hrušovany. VI–VIII. Pozn.: Čilimník rakouský patří k vzácnějším druhům jádra jihomoravské teplé oblasti, nejvíce lokalit má na Břeclavsku. Na Znojemsku byl v poslední době zjištěn u Pravic (1987 MMI, leg. V. Grulich) a Oleksovic (2003 MZ, leg. A. Reiter a R. Dvořáková)

422. Cytisus supinus L. Čilimník nízký. Chamaecytisus supinus (L.) Link. Čilimník nízký. Ve světlých lesích. Roztroušeně. SP. Šumná, Olbramkostel, Pavlice, Čížov, Vranov (pře hra da), Lančov. OBORNY: Lesná, Podmolí, Mašovice. IV–VIII. Položky: 1670 A – Vranov nad Dyjí, přehrada, 19. 06. 1951 1670 B – Čížov, lesní pastvina, 08. 06. 1951 1671 – Lančov, 13. 05. 1950

424. Cytisus ratisbonensis Schaef. I. subsp. biﬂorus (l’ Hér) Gams. Čilimník ře zen ský dvoukvětý. Chamaecytisus ratisbonensis (Schaeffer) Rothm. Čilimník řezenský. Na kamenitých výslunných stráních. Dosti hojný. P. Hradiště, Konice, Býčí skála, Ma-

92 šo vi ce, Výrovice, Bojanovice, Mikulovice. OBORNY: Devět mlýnů, Znojmo, ves Dyje, Ta so vi ce, Bantice, Smoha, Hnánice, Ledové sluje. IV–VI. Položky: 1672 A – Popice, 08. 05. 1950 1672 B – Konice, pontický kopec za vsí, 19. 04. 1953 1672 C – Hradiště, díl za pivovarským žlebem, 21. 04. 1953

Cytisus ratisbonensis Schaef. II. subsp. elongatus (W. K.) Gams. Čilimník řezenský pro dlou že ný. Chamaecytisus ratisbonensis (Schaeffer) Rothm. Čilimník řezenský. Na výslunných skalnatých a křovinatých stráních. Dosti hojný. P. Hradiště, Popice, Ol- b ram kos tel, Kravsko, Vranovská Ves, Jevišovice, Mikulovice. OBORNY: Devět mlýnů, Zno jmo, ves Dyje, Tasovice, Bantice, Smoha, Hnanice, Ledové sluje. IV–VI.

425. Ononis spinosa L. Jehlice trnitá. U cest, na pastvinách. Velmi hojná. SP. Znojmo, Dobšice, Kraví hora, Gránice, Hluboké Mašůvky, Černín, Horní Dunajovice, Kuchařovice, Suchohrdly, Načeratice, Vrbovec, Bo ro ti ce, Podmolí, Mašovice atd. VI–IX. Položka: 1655 – Krhovice, rud., 19. 06. 1950

426. Trigonella monspeliaca L. Pískavice thessalská. Trigonella monspeliaca L. Pískavice thesalská.

Na suchých vyprahlých místech. Ojediněle. P. Hodonice pískovna. OBORNY: mezi kopci za Nesachleby, Kamenná hora u Tasovic. III–V. Položka: 1673 – Hodonice, u pískovny, 11. 06. 1951 Pozn.: Pískavice thesalská byla pozorována v letech 1991 a 1993 na skalkách pod znojemským hradem (GRULICH 1996b), z pozdější doby nálezy chybějí.

N 427. Trigonella foenum-graecum L. II. subsp. culta (Alef.) Gams. Pískavice řecké seno pěstovaná. Slup (zplanělá). Dříve se na Znojemsku pěstovala. VI–VII. Položka: 1674 – Slup, pole, 18. 05. 1951

N Trigonella coerulea (L.) Ser. Pískavice modrá.

Původní z východního Středomoří. U nás někdy pěstována a zplaňující. DOSTÁL: Zno- jmo. Na Znojemsku se nepěstuje. Ani OBORNY ji neuvádí (1880). VI–VII.

428. Melilotus dentatus (W. K.) Pers. Komonice zubatá. Na slaniskách. Řídce. SP. Strachotice, Hodonice, Stošíkovice (!), Lechovice, Načeratice. OBORNY: na Jevišovce od Hrušovan k Prosiměřicům roztroušeně. V–IX. Položka: 1656 – Strachotice, Strachotice 68, 25. 07. 1951

93 429*. Melilotus altissimus Thuill. Komonice nejvyšší.

Na vlhkých lukách a v luzích. Ojediněle. S. OBORNY: Hrušovany nad Jevišovkou. VII–IX.

430. Melilotus ofﬁcinalis (L.) Lam. Komonice lékařská. Na úhorech, na skalnatých stráních, u cest. Hojná. S. Znojmo, Derﬂice, Načeratice, Ku cha řo vi ce, Hodonice, Tasovice, Lechovice, Stošíkovice, Vrbovec, Horní Dunajovice, Pla več atd. V–IX. Položka: 1675 – Oblekovice, Sexenberg [Načeratický kopec], 30. 05. 1950

431. Melilotus albus Medik. Komonice bílá. Na rumištích, u cest. Hojná. S. Kraví hora, Konice, Oblekovice, Načeratice, Derﬂice, Ta so vi ce, Hodonice, Stošíkovice, Horní Břečkov, Lančov. V–VIII. Položka: 1676 – Strachotice, 19. 06. 1950

432. Medicago lupulina L. Tolice dětelová. Na travnatých místech a lukách. Obecná. S. V–X. Položka: 1677 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950

433. Medicago falcata L. Tolice srpovitá. Na úhorech, pastvinách, rumištích. Obecná. SP. V–X. Položka: 1679 – Hradiště, 01. 06. 1950

X Medicago varia Mart. = Medicago falcata × sativa. Tolice měňavá. Medicago × varia Martyn = Medicago falcata × M. sativa. Tolice měňavá.

Kříženec, jemuž se dobře daří mezi oběma rodiči. Načeratický kopec. OBORNY: Znojmo, Dobšice, Tasovice, Vranov, Lančov, Lukov, Podmolí. Položka: 1681 – Oblekovice, Sexenberg [Načeratický kopec], 30. 05. 1950

N 434. Medicago sativa L. I. subsp. macrocarpa Urban. Tolice vojtěška velkoplodá. Medicago sativa L. Tolice setá. Prastará pícní rostlina zplaňující na výslunných travnatých místech. V–X. Položka: 1678 – Popice, seg., 03. 07. 1950

435. Medicago prostrata Jacq. Tolice rozprostřená. Na výslunných skalách a kamenitých svazích. Ojediněle. P. Hodonice – Krhovice. DOSTÁL: údolí Dyje od Pálavských kopců k Hardeku. IV–VII. Položka: 1680 – u silnice Hodonice – Krhovice, 16. 05. 1951, rev. V. Grulich Pozn.: Drlíkův údaj z prostoru mezi Hodonicemi a Krhovicemi odpovídá dosud existující izolované lokalitě na okraji lomu na severním okraji Krhovic (KIRSCHNER, ŠTĚPÁNEK in Květena ČR 4).

94 436. Medicago minima (L.) Grufb. Tolice nejmenší. Na úhorech a suchých stráních. Dosti hojná. SP. Hradiště, Znojmo, Starý Šaldorf, Býčí skála, Hodonice, Rudlice, Jevišovice. OBORNY: Dobšice, ves Dyje, Strachotice, Derﬂice, Jaroslavice, Konice, Popice. IV–VII. Položka: 1682 – Rudlice, stráň u mlýna, 07. 05. 1951

437. Trifolium dubium Sibth. Jetel pochybný. Na suchých lukách a pastvinách. Rozšířen. SP. Dyje – Tasovice, Kraví hora, údolí Plen- ko vic ké ho potoka mezi Plavčí a Hlubokými Mašůvkami, Starý Šaldorf. V–X. Položka: 1683 – Tasovice – Dyje, kopce k Tasovicím, 28. 05. 1952 – Trifolium campestre, rev. V. Grulich Pozn.: Zdá se, že Drlík měl problémy s určováním drobných žlutokvětých jetelů. Lokality těchto druhů (T. dubium, T. campestre a T. aureum) nejsou úplně věrohodné, ačkoli je zřejmé, že všechny tři se na Zno jemsku vyskytují (cf. GRUICH 1997).

438. Trifolium campestre Schreb. Jetel ladní. Na lukách a úhorech. Hojný. SP. Kraví hora, Gránice, Konice – Popice, Derﬂice – Na- čera ti ce, Jaroslavice, Plaveč, Horní Dunajovice, Bojanovice, Jevišovice, Stošíkovice – Olekso vi ce, Únanov, Hluboké Mašůvky, Lančov, Zálesí. VI–X. Položky: /1683 – Tasovice – Dyje, kopce k Tasovicím, 28. 05. 1952 – ut Trifolium dubium, rev. V. Grulich/ 1684 – Znojmo, Leska, stav., 07. 07. 1950 /1685 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 08. 1950 – ut Trifolium strepens, rev. V. Grulich/

439. Trifolium strepens Cr. Jetel chrastivý. Trifolium aureum Pollich. Jetel zlatý.

Na sušších loukách, na pasekách a stráních. Roztroušeně. S. Kraví hora. OBORNY: hojně kol Vranova, Znojma aj. VI–VIII. Položka: 1685 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 08. 1950 – Trifolium campestre, rev. V. Grulich

440. Trifolium parviﬂorum Ehrh. Jetel malokvětý. Trifolium retusum L. Jetel malokvětý.

Na suchých pahorcích. Řídce. P. Hodonice pískovna. OBORNY: pahorky jižně od Znojma (Kamenná hora u Tasovic, Strachotice, Načeratický kopec). V–VII. Položka: 1687 – Hodonice, pískovna, 11. 06. 1951, rev. V. Grulich Pozn.: Druhy Trifolium retusum a T. striatum byly v minulosti často zaměňovány, Drlík však své doklady determinoval správně. V poslední době byl tento druh zjištěn na několika místech v okolí Popic a Havraníků (GRULICH 1997).

N 441. Trifolium hybridum L. I. subsp. ﬁstulosum (Gilib.) Rouy. Jetel zvrhlý dutý. Trifolium hybridum L. Jetel zvrhlý. Na vlhkých lukách a písčinách zplaňující. Rozšířen. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Načeratice, Jaroslavice, Stošíkovice, Olbramkostel, Horní Břečkov, Lančov, Starý Petřín. V–IX. Položka: 1688 – Lančov, arv., 29. 05. 1950

95 442. Trifolium repens L. Jetel plazivý. Na lukách, v úhorech, v pobřežních křovinách. Obecný. SP. V–X. Položka: 1689 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950

443. Trifolium montanum L. Jetel horský. Na lesních lukách a okrajích lesů. Roztroušeně. S. Býčí skála, Konice, Únanov, Hluboké Mašůvky, Lančov. V–VIII.

Položka: 1690 – Lančov, lesní louka, 04. 05. 1950

444. Trifolium fragiferum L. Jetel jahodnatý. Na slaných půdách a půdách bohatých dusičnany. P. Znojmo – Marešov, Načeratice – Der ﬂi ce, Tasovice, Stošíkovice – Prosiměřice (!), Lechovice, Kuchařovice, Únanov, Ob le ko vi ce, Plenkovice. OBORNY: na Dyji od Znojma, Vrbovec, Šatov, Podmolí, Ma- šovice, na Jevišovce, Vítonice, v nížině od Hrušovan a Jevišovky. VI–IX. Položky: 1662 A – Hodonice, rybník, 02. 07. 1951 1662 B – Tasovice, stráň proti Tasovicím, 19. 08. 1950

445. Trifolium striatum L. Jetel žíhaný.

Na suchých kopcích a stráních. Velmi roztroušeně. P. Derﬂice. OBORNY: Načeratický ko pec, Kraví hora (?), dyjské svahy mezi Konicí a Znojmem, ves Dyje. V–VIII. Položka: 1691 – Derﬂice, výhony, 05. 06. 1951 Pozn.: Ačkoli byl druh Trifolium striatum občas zaměňován s podobným jednoletým jetelem T. retusum, Drlíkova položka je určena správně. V poslední době byl tento vzácný druh nalezen u Havraníků (2002, V. Grulich).

446. Trifolium arvense L. Jetel kočičí. Na suchých půdách, písčinách, úhorech a ve vřesovištích. Obecný. P. V–IX. Položka: 1692 – Popice, Suchý kopec u Popic, 10. 06. 1950

N 447. Trifolium incarnatum L. Jetel inkarnát. Pěstuje se na polích a často zplaňuje na lukách, v příkopech a podle cest. V–VII. Položka: 1693 – Konice – Sedlešovice, 20. 05. 1950

448. Trifolium pratense L. I. subsp. eupratense A. Gr. Jetel luční pravý. Trifolium pratense L. Jetel luční. Na lukách, v příkopech a na pasekách. Běžně pěstován. Obecný. S. V–X. Položka: 1694 – Hradiště, 24. 05. 1950

96 449. Trifolium medium L. Jetel prostřední. Na lesních lukách a ve světlých lesích. Dosti rozšířen. SP. Gránice, Mločí údolí, Konice – Popice, Hluboké Mašůvky, Onšov, Lančov, Podhradí. VI–VIII. Položky: 1695 A – Znojmo, Gránice, 22. 06. 1951 1695 B – Onšov, lesy, 08. 06. 1951

450. Trifolium alpestre L. Jetel alpský. Na lukách a pastvinách, ve světlých lesích. Hojný. SP. Hradiště, Kraví hora, Hodonice, Tasovice, Suchohrdly, Lapikus, Horní Dunajovice, Kravsko, Olbramkostel, Smoha, Bítov. VI–VIII. Položka: 1696 – Sedlešovice, Kraví hora, 20. 05. 1950

451. Trifolium rubens L. Jetel červenavý. Na okrajích hájů a výslunných strání. Roztroušeně. P. Šumná – Vranovská Ves, Hluboké Mašůvky – Plaveč. OBORNY: Jevišovice, Bítov, Vranov, Čížov, Lesná, Lukov, Znojmo (?), Hnánice, Konice, ves Dyje i jinde. VI–VII. Položka: 1697 – Vranovská Ves – Šumná, příkop u silnice, 01. 07. 1951

452*. Trifolium ochroleucum Huds. Jetel bledožlutý. Trifolium ochroleucon Huds. Jetel bledožlutý.

Na suchých lukách a lesních světlinách. Ojediněle. SP. OBORNY: Pelcberk u Dyje, Kuketaj u Nesachleb, Kraví hora a údolí Lesky u Znojma. Dnes pochybný na všech těchto na le ziš tích. VI–VII.

453. Anthyllis vulneraria L. III. subsp. vulgaris (Kern.) A. Gr. s. s. Úročník bolhoj oby čej ný. Anthyllis vulneraria subsp. pseudovulneraria (Sag.) Duvigneaud. Úročník bolhoj obecný. Na suchých loukách a výslunných stráních. Dosti hojný. SP. Hradiště. VI–IX. Položky: 1698 A – Hradiště, 20. 05. 1950 – Anthyllis vulneraria subsp. polyphylla, rev. V. Grulich 1698 B – Jevišovice – Střelice, 05. 08. 1954 Pozn.: Určování poddruhů úročníku je obtížný problém, který vyplývá z introgrese mezi autoch- tonními populacemi na přirozených stanovištích a dlouhodobě kultivovanými typy neznámého původu, které byly zejména v minulosti pěstovány jako pícnina. Většina rostlin nacházených v přírodě nese znaky právě této introgrese; podobná situace panovala s jistotou i v době, kdy na Znojemsku působil V. Drlík.

Anthyllis vulneraria L. IV. subsp. polyphylla (Kit.) Hay. Úročník bolhoj mnoholistý. Anthyllis vulneraria subsp. polyphylla (DC.) Nyman. Úročník bolhoj mnoholistý. Na výslunných pastvinách a loukách. Roztroušeně. P. Znojmo – Městský lesík, Bo jano vic ký les. OBORNY: Jevišovice, údolí Jevišovky, Popické údolí, Kraví hora, Derﬂice, ves Dyje, Lukov, Čížov, Vranov. V–VIII. Položky: /1698 A – Hradiště, 20. 05. 1950 – ut Anthyllis vulneraria subsp. vulgaris, rev. V. Grulich/ 1699 B – Bezkov, pole, 05. 08. 1954

97 Anthyllis vulneraria L. V. subsp. kerneri (Sag.) Dom. Úročník bolhoj Kernerův. Anthyllis vulneraria subsp. pseudovulneraria (Sag.) Duvigneaud. Úročník bolhoj obecný. Na travnatých stráních a často pěstován. Nejčastější plemeno. SP. Lukov. V–IX. Položka: 1700 – Lukov, okraj lesa, 12. 06. 1951

454. Lotus corniculatus L. I. subsp. eucorniculatus A. Gr. Štírovník růžkatý pravý. Lotus corniculatus L. Štírovník růžkatý. Na lukách, lesních světlinách. Hojný. S. Znojmo, Dobšice, Kateřinský dvůr, Derﬂice – Načeratice, Hodonice, Purkrábka, Horní Dunajovice, Plaveč, Horní Břečkov, Pod- hradí – Starý Petřín. V–X. Položky: 1701 A – Znojmo, Městský lesík, rum., 17. 07. 1951 1701 B – Strachotice, Kateřinský dvůr, 11. 05. 1950

Lotus corniculatus L. II. subsp. tenuifolius (L.) Hartm. Štírovník růžkatý tenkolistý. Lotus tenuis Willd. Štírovník tenkolistý.

Na slaniskách. Roztroušeně. P. Hodonice, Derﬂice, Načeratice, Stošíkovice. OBORNY: údo lí Dyje pod Hrušovany. V–IX. Položky: 1658 A – Plenkovice, rybník, 15. 07. 1951 1658 B – Hodonice, rybník, 17. 07. 1951

455. Tetragonolobus siliquosus (L.) Roth. Ledenec luštinatý. Tetragonolobus maritimus (L.) Roth. Ledenec přímořský.

Na slaniskách. Roztroušeně. P. Slaniska u Načeratic, Derﬂic a Vrbovce. OBORNY: kol Ja ro sla vic, HIMMELBAUR: u Hrádku a Hrušovan. V–VII. Položka: 1657 – Strachotice, louka za Kateřinským dvorem, 11. 05. 1950 Pozn.: Ve východní a střední části Znojemska byl ledenec ověřen i v současnosti, např. u Travního dvora (2003 MZ, leg. L. Reiterová a R. Dvořáková), Vrbovce (2003 MZ, leg. A. Reiter) a na náspu trati mezi Pustým kopcem a Šatovem (GRULICH 1997).

456. Dorycnium pentaphyllum Scop. II. subsp. germanicum (Gremli) Hegi. Bílojetel pětilistý německý. Dorycnium germanicum (Gremli) Rikli. Bílojetel německý.

Na výslunných stráních. Velmi roztroušeně. Kraví hora. OBORNY: okolí Znojma, na více místech v Lesce (?), mezi Suchohrdly a Dobšicemi (?), Purkrábka a Tvořihráz, ves Dyje (?). VI–VII. Položka: 1702 – Sedlešovice, Kraví hora směrem k Sedlešovicím, 09. 06. 1950 Pozn.: Bílojetel německý zasahuje do nejteplejší části Znojemska od východu. Lokalita na Kraví hoře, kterou Drlík doložil herbářovou položkou, v novějších pramenech není uváděna (cf. GRULICH 1997) a zřejmě zanikla. Z jmenovaných lokalit dosud roste v lese Purkrábce (1988 MMI, leg. V. Grulich).

N 457. Galega officinalis L. Jestřabina lékařská. Často pěstovaná a zplaňující na vlhkých loukách. Ojediněle. Derflice, louka u hospody, náves u potoka. OBORNY: okolí Jaroslavic. HIMMELBAUR: Hrušovany. VII–VIII (–X). Položka: 1703 – Derflice, u hospody, 26. 07. 1951

98 N 458. Robinia pseudoacacia L. Trnovník akát. Původní ze Severní Ameriky, u nás velmi hojně ve volné přírodě vysazován a běžně zpla ňu jí cí. V oblasti pontické květeny tvoří téměř všechny drobné lesíky na stepních trávnících. V–VI. Položka: 1704 – Znojmo, 15. 05. 1950

Robinia viscosa Vent. Trnovník lepkavý. Položka: 1705 – Znojmo, zeď na Jezuitském náměstí, 01. 06. 1954

459. Colutea arborescens L. Žanovec měchýřník. Na suchých stráních. Velmi řídce. P. Kraví hora a při trati u Sedlešovic, u trati nedaleko strážního domu u šatovské silnice. V–VIII. Položka: 1706 – Sedlešovice, Kraví hora, svah k Sedlešovicím, 09. 06. 1950

N 460. Caragana arborescens Lam. Čimišník stromovitý. Původní ze Sibiře. U nás často pěstován a ojediněle zplaňující. Znojmo podhradí, Hradiště. V–VI. Položka: 1707 – Znojmo, podhradí, 02. 05. 1950

461. Astragalus glycyphyllos L. Kozinec sladkoplodý. Astragalus glycyphyllos L. Kozinec sladkolistý. Ve světlých lesích a křovinách a v pobřežních houštinách. Rozšířen. SP. Znojmo, Grá- nice, Mločí údolí, Olbramkostel, Plaveč, Černín, Horní Dunajovice, Smoha, Šumná – Onšov, Horní Břečkov, Podhradí. V–X. Položka: 1708 – Znojmo, Gránice, 11. 06. 1950

462. Astragalus exscapus L. Kozinec bezlodyžný. Na výslunných svazích. Vzácně. P. Ves Dyje na železničním náspu u vsi. V–VII. Položka: 1709 – Dyje, na železničním náspu mezi vsí a tratí nedaleko viaduktu, 04. 06. 1953 (obr. 7) Pozn.: Na jižní Moravě patří kozinec bezlodyžný k velmi vzácným rostlinám (ČEŘOVSKÝ, BĚLOHOUBEK in ČEŘOVSKÝ et al. 1999). Ze Znojemska pocházejí údaje z okolí obce Dyje, kde však byl v posled- ních desí ti le tích marně hledán. Drlíkův doklad představuje zřejmě jedno z posledních datovaných pozorování.

463. Astragalus cicer L. Kozinec cizrnovitý.

Na výslunných stráních a okrajích lesů. Dosti řídce. P. Hodonice, Tasovice. OBORNY: kol Znojma (?), Dyje (?), Jaroslavic. VI–VIII. Položka: 1710 – Hodonice, hráz rybníka, 16. 07. 1951

99 464*. Astragalus austriacus Jacq. Kozinec rakouský.

Na výslunných pahorcích. Vzácný. P. OBORNY: kolem Jaroslavic v úvozech. HIMMEL- BAUR: Jaroslavice, ves Dyje (?), Tasovice (?). VI–VIII. Pozn.: Kozinec rakouský roste na sprašových lokalitách v jihovýchodní části Znojemska. Dosud přežívá na více místech v oblasti mezi Jaroslavicemi a Ječmeništěm (ŠVESTKA, GRULICH 1990).

465. Astragalus onobrychis L. Kozinec vičencovitý. Na suchých pastvinách a křovinatých stráních. Hojný. P. Kraví hora, Sedlešovice – Ko- nice, Hodonice, Tasovice, Únanov, Tvořihrázský les, Mikulovice – Němčičky, Želetice – Horní Dunajovice, Výrovice, Bítov. VI–VII. Položka: 1711 – Sedlešovice, Kraví hora, 09. 06. 1950

466. Oxytropis pilosa (L.) DC. Vlnice chlupatá.

Na výslunných stráních. Vzácná. P. Lamplberk u Slupi. OBORNY nemá pro Znojemsko. VI–VIII. Položka: 1712 – Strachotice, Lamplberk, sine dato Pozn.: Vlnice chlupatá patří na Znojemsku mezi velmi vzácné druhy. Drlíkovu lokalitu se podařilo potvrdit i v posledních letech (STEJSKAL 2001); překvapivě však byla objevena i na Bílém kříži u Uherčic (TICHÝ 1996).

467. Coronilla varia L. I. subsp. typica (Beck) Dost. Čičorka pestrá pravá. Securigera varia (L.) Lassen. Čičorka pestrá. Na lukách a okrajích cest. Obecná. P. Hradiště, Leska, Derﬂice – Načeratice, Lančov atd. V–IX. Položka: 1713 – Hradiště, 24. 05. 1950

468*. Onobrychis viciaefolia Scop. I. subsp. arenaria (Kit.) Thell. Vičenec ligrus pí seč ný. Onobrychis arenaria (Kit.) DC. Vičenec písečný.

Na výslunných stráních. P. DOSTÁL: MS jižní. OBORNY ani HIMMELBAUR nerozeznávají subsp. VI–VII.

Onobrychis viciaefolia Scop. III. subsp. sativa (Lam.) Thell. Vičenec ligrus setý. Onobrychis viciifolia Scop. Vičenec ligrus. Běžně pěstován jako pícní rostlina a obecně jako původní. P. Purkrábka, Hodonice, Mi lí čo vi ce atd. V–VII. Položka: 1714 – Suchohrdly u Znojma, Purkrábka, 31. 05. 1950

Obr. 7. Kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus) – herbářová položka MZ č. 1709. Fig. 7. Astragalus exscapus – herbarium item MZ 1709.

100 101 102 N 469*. Vicia articulata Hornem. Vikev článkovaná.

Původní z východního Středomoří; u nás často na písčitých úhorech zplaňující. DOSTÁL: Znojemsko. OBORNY: Pěstuje se hojně jako pícnina, sem tam přechodně zplaňuje, tak u Znojma, vsi Dyje, Jaroslavic (1880). Dnes se nepěstuje. V–VII.

470. Vicia hirsuta (L.) S. F. Gr. Vikev chlupatá. Na suchých lukách, úhorech a rumištích. Hojná. S. Hradiště, Kraví hora, Popice, Grá- nice, Únanov, Pavlice, Lančov, Starý Petřín, Bítov i jinde. V–VIII. Položka: 1715 – Strachotice, Kateřinský dvůr, 11. 05. 1950

471. Vicia tetrasperma (L.) Schreb. Vikev čtyřsemenná. Na suchých travnatých místech, písčinách a úhorech. Hojná. SP. Znojmo, Starý Šaldorf, Hradiště, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Jevišovice, Milíčovice, Lančov, Zá le sí. V–VII (IX–X). Položka: 1716 – Lančov, louka, 11. 07. 1950

472. Vicia pisiformis L. Vikev hrachovitá. Ve stinných lesích. Roztroušeně. S. Gránice, Býčí skála, Dolina u Plavče, Lapikus, Sucho hr dly, Purkrábka, Švýcarské údolí, Lančov, Bítov. OBORNY: Lukov, ves Dyje, hojná v údolí Jevišovky. V–VIII. Položka: 1717 – Znojmo, Gránice, 11. 06. 1950

473. Vicia dumetorum L. Vikev křovištní. Ve světlých lesích a houštinách. Roztroušeně. S. Horní Leska, Hluboké Mašůvky – Plaveč, Purkrábka. OBORNY: lesy kol Lukova a Vranova. VI–VIII. Položka: 1718 – Purkrábka, 22. 08. 1950

474. Vicia cassubica L. Vikev kašubská. Na výslunných keřnatých stráních. Velmi řídce. P. Derﬂice – Načeratice pontické kopce. OBORNY: Lukov, na cestě z Podmolí k Devíti mlýnům. HIMMELBAUR: Nový Hrádek. VI–VII.

475. Vicia silvatica L. Vikev lesní. Vicia sylvatica L. Vikev lesní.

Ve vlhkých lesích. Dosti hojná. S. Olbramkostel, Smoha, Lančov. OBORNY: hojná v lesích u Jevišovic a Vranova, Bítov, Šumná, údolí Únanovského potoka. VI–VIII. Položka: 1719 – Lančov, 18. 06. 1950

Obr. 8. Ibišek trojdílný (Hibiscus trionum) – část herbářové položky MZ č. 1837. Fig. 8. Hibiscus trionum – part of herbarium item MZ 1837.

103 476. Vicia cracca L. I. subsp. vulgaris Gaud. Vikev ptačí obyčejná. Vicia cracca L. Vikev ptačí. Na vlhkých loukách, úhorech, ve světlých lesích. Hojně rozšířena až obecná. S. VI–VIII. Položka: 1721 – Hradiště, 11. 06. 1950 – Vicia tenuifolia, rev. V. Grulich Pozn.: Vikev ptačí roste na Znojemsku běžně, Drlíkova poznámka o hojném výskytu je na místě.

Vicia cracca L. II. subsp. tenuifolia (Roth) Gaud. Vikev ptačí tenkolistá. Vicia tenuifolia Roth. Vikev tenkolistá. Na lukách, polích, ve světlých lesích. Dosti hojná. S. Gránice, Hradiště, Býčí skála, Nače ra ti ce, Stošíkovice, Jevišovice, Lesná. VI–VIII. Položky: /1721 – Hradiště, 11. 06. 1950 – ut Vicia cracca subsp. vulgaris, rev. V. Grulich/ 1722 – Znojmo, Gránice, 27. 05. 1951

N 477. Vicia villosa Roth I. subsp. euvillosa Cav. Vikev huňatá pravá. Vicia villosa Roth. Vikev huňatá. V obilí a na výslunných stráních, vesměs zplanělá nebo jako píce pěstovaná. Hradiště, Pla več, Jevišovice. OBORNY: údolí Dyje od Znojma dolů, okolí Hnanic, Havraníků a Devíti mlýnů. VI–VIII. Položky: 1720 A – Jevišovice, na poli pod zámkem, 13. 06. 1951 1720 B – Hradiště, 04. 11. 1953

478. Vicia grandiﬂora Scop. I. subsp. sordida (W. K.) Dost. Vikev velkokvětá špinavá. Vicia grandiﬂora Scop. Vikev velkokvětá.

Na úhorech a pastvinách. Vzácná. P. Načeratice u cesty k Šibeničníku. OBORNY: Ja ro- slavi ce, Podmolí (1879). V–VI. Položka: 1723 – Oblekovice – Načeratice, u cesty k Šibeničníku, 31. 05. 1951

479. Vicia lathyroides L. Vikev hrachorovitá. Na pastvinách, úhorech a suchých loukách. Velmi roztroušeně. SP. Hradiště – pod Eli áš kem, Gránice pod klášterní zahradou. OBORNY: Šumná, suchá místa na lukách mezi plo várnou a Trausnicí (?), Mločí údolí (?), Kuketaj (?). IV–VI. Položka: 1724 – Hradiště, pod sv. Eliáškem, 16. 03. 1953

480. Vicia sativa L. I. subsp. angustifolia (L.) Gaud. Vikev setá úzkolistá. Vicia angustifolia L. Vikev úzkolistá.

Na pastvinách a úhorech. Ojediněle. S. Lukov úhory. OBORNY: na vlhkých lukách u Šumné. V–VI. Položka: 1725 – Lukov, úhory, 29. 05. 1951

104 N Vicia sativa L. II. subsp. obovata (Ser.) Gaud. Vikev setá obvejčitá. Vicia sativa L. Vikev setá. Původní ze Středomoří. U nás někdy pěstována a často zplaňující na úhorech a polích. Smoha, Vranovská Ves. IV–VI. Položka: 1726 – Vranovská Ves, seg., 02. 06. 1950

481. Vicia sepium L. Vikev plotní. Na lukách, mezích, ve světlejších lesích a v příkopech. Hojná. S. Znojmo – Starý Šal- dorf, Gránice, Citonice, Čertův mlýn u Mašovic, Lančov atd. V–VII. Položka: 1728 – Citonice, 09. 05. 1950

482. Vicia pannonica Cr. I. subsp. typica (Beck) Dost. Vikev panonská pravá. Vicia pannonica Crantz subsp. pannonica. Vikev panonská pravá. Jako plevel v obilí, na mezích a náspech zdivočelá. Ojediněle. P. Hradiště, Derﬂice – Nače ra ti ce, Znojmo – Starý Šaldorf. OBORNY: ojediněle údolí Dyje u Znojma (1880), Su cho hr dly, Městský lesík (?). IV–VI. Položky: 1729 – Derﬂice, výhony, 05. 06. 1951 – Vicia pannonica subsp. striata, rev. V. Grulich /1730 – Hradiště, 08. 06. 1950 – ut Vicia pannonica subsp. striata, rev. V. Grulich/ Pozn.: Je zajímavé, že Drlík v herbářových dokladech vzájemně zaměnil oba poddruhy vikve pa- nonské, nápadně odlišné barvou květů – subsp. pannonica kvete bledožlutě, zatímco subsp. striata kalně nachově. V okolí Znojma se oba poddruhy vyskytují přibližně stejně hojně doposud.

Vicia pannonica Cr. II. subsp. striata (M. Bieb.) Hay. Vikev panonská žíhaná. Vicia pannonica subsp. striata (M. Bieb.) Nyman. Vikev panonská žíhaná. Na mezích a jako plevel v obilí. Ojediněle. P. Suchohrdly. IV–VI. Položky: /1729 – Derﬂice, výhony, 05. 06. 1951 – ut Vicia pannonica subsp. typica, rev. V. Grulich/ 1730 – Hradiště, 08. 06. 1950 – Vicia pannonica subsp. pannonica, rev. V. Grulich Pozn.: Viz předešlá poznámka.

N 483. Vicia faba L. Vikev bob. Původní ze Středomoří, odedávna pěstován jako pícnina a často zplaňující. Kuchařo- vice. V–VII. Položka: 1731 – Kuchařovice, 26. 05. 1951

Vicia lutea L. Vikev žlutá. Položka: 1727 – Šumná, Šimperk – rybník, mladý les k dráze, 12. 08. 1954, rev. V. Řehořek

N 484. Lens culinaris Med. Čočka kuchyňská. Prastará kulturní rostlina, původní z východního Středomoří a Střední Asie. Hradiště, Smo ha. V–VII. Položka: 1732 – Hradiště, 08. 06. 1950

105 N Lathyrus sativus L. Hrachor setý.

Původní z Přední Asie. U nás vzácně pěstován. DOSTÁL: dodnes v již. MS, na Znojem- sku. Dnes se nepěstuje.

485. Lathyrus hirsutus L. Hrachor chlupatý. Na slanistých půdách. Roztroušeně. P. Slaniska: Strachotice, Načeratice, Derﬂice, Vrbo vec. Pro Znojemsko nový druh. DOSTÁL neuvádí slanisté půdy jako naleziště. VI–VIII. Položka: 1733 – Strachotice, 25. 07. 1951 Pozn.: Hrachor chlupatý byl pozorován na úhoru západně od Hnanic ještě v 90. letech 20. století (GRULICH 1997).

486. Lathyrus silvester L. I. subsp. platyphyllus (Retz.) Dost. Hrachor lesní pravý. Lathyrus sylvestris L. Hrachor lesní. V lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Býčí skála, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, Smo ha, Lančov, Bítov. OBORNY: Ledové sluje, Jevišovice. VII–VIII. Položka: 1734 – Lančov, arv., 10. 07. 1950

Lathyrus silvester L. II. subsp. latifolius (L.) Hegi. Hrachor lesní širolistý. Lathyrus latifolius L. Hrachor širolistý. Na výslunných stráních. Roztroušeně. P. Načeratický kopec – svah ke Kateřinskému dvo ru, Znojmo – Starý Šaldorf, rybník Jankovec, Horní Dunajovice, Smoha, Šumná. OBORNY: řídce Hrušovany. VI–VIII. Položka: 1735 – Načeratice – Dyje, křoví od střelnice, 31. 05. 1951

487. Lathyrus tuberosus L. Hrachor hlíznatý. Na polích a úhorech. Hojně rozšířen. P. Kraví hora, Gránice, Derﬂice, Načeratice, Vr- bo vec, Hluboké Mašůvky, Výrovice, Jevišovice i jinde. VI–VII. Položka: 1736 – Sedlešovice, Kraví hora, arv., 09. 06. 1950

N 488. Lathyrus aphaca L. Hrachor pačočkový.

Původní z Přední Asie. U nás jako plevel ojediněle zplanělý. P. Derﬂice (1951). HIM- MEL BAUR: Gránice, železniční násep (1917), DOSTÁL: Podyjí. V–VII. Položka: 1737 – Derﬂice, pole, 05. 05. 1951

N 489*. Lathyrus clymenum L. s. l. I. subsp. euclymenum Briq. Hrachor popínavý pra vý. Lathyrus clymenun L. Hrachor popínavý.

Původní ze Středomoří; u nás ojediněle zplaňující (DOSTÁL: již. Morava). V–VI.

106 490. Lathyrus pratensis L. Hrachor luční. Na lukách. Hojný. SP. Popice, Načeratice, Vranov, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, Bo ja no vi ce, Lesná, Zálesí, Bítov, Podhradí i jinde. VI–VII. Položka: 1738 – Popice, Louka pod Suchým kopcem u Popic, 10. 06. 1950

491*. Lathyrus paluster L. Hrachor bahenní.

Na bažinatých lukách. Vzácně. P. OBORNY: v železničních příkopech mezi Hrušovany a Novo sed ly, bažinaté louky mezi dvorem Trabingerovým a silnicí Hrabětice – Hevlín. VI–VIII.

492. Lathyrus vernus (L.) Bernh. Hrachor lecha. V listnatých lesích a křovinách. Obecný. S. Hradiště, Gránice, Trausnice, Bojanovice, Šum ná, Zálesí, Bítov, Hója u Božic. IV–V. Položka: 1739 – Popice, Býčí skála, křoví, 16. 04. 1951

493. Lathyrus niger (L.) Bernh. Hrachor černý. Ve světlých hájích. Dosti hojný. S. Kraví hora, Trausnice, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Dolina u Plavče, Purkrábka, Mikulovice – Koráb, Olbramkostel, Šumná, Pavlice, Smoha. Starý Petřín, Podhradí. OBORNY: Devět mlýnů, ves Dyje (?), Hnánice, Lukov. V–VII. Položka: 1740 – Sedlešovice, Kraví hora, 20. 05. 1950

494*. Lathyrus pannonicus (Kram.) Garcke II. subsp. versicolor (Gmel.) Janch. Hrachor panonský různobarvý. Lathyrus pannonicus subsp. collinus (Ortmann) Soó. Hrachor panonský chlumní.

Na výslunných stepních stráních. Ojediněle. OBORNY: Purkrábka u Těšetic. IV–VI. Pozn.: Ojedinělý údaj z jihozápadní části Moravy nebyl od konce 19. století zřejmě ověřen. Na stejné lokalitě se vyskytuje i hlaváček jarní, který na jižní Moravě často provází podobný typ stanovišť.

495. Lathyrus montanus Bernh. Hrachor horský. Lathyrus linifolius (Reichard) Bässler. Hrachor horský. Ve světlých lesích a na lesních lukách. Vzácný. S. Šumná, železniční násep mezi Šum- nou a Štítarskou silnicí. Dosud na Znojemsku neuváděn. IV–VI. Položka: 1741 – Šumná, železniční násep pod hájenkou ke Grešlovému Mýtu, 04. 05. 1953 Pozn.: Doložený sekundární výskyt subatlantského druh, který se přirozeně v České republice vyskytuje převážně v severních a západních Čechách (SLAVÍK 1998). V publikované mapce tato lokalita není pod chy ce na.

N 496. Pisum sativum L. s. l. I. subsp. arvense (L.) A. Gr. Hrách setý peluška. Pisum sativum L. Hrách setý.

Jak plevel v polích, někdy setý ve směsce (peluška). Znojmo – Kuchařovice. OBORNY: Ja ro sla vi ce, Strachotice, ves Dyje. V–VI. Položka: 1742 – Starý Šaldorf – Dobšice, na polích u řeky Dyje, 01. 07. 1953

107 N Pisum sativum L. s. l. II. subsp. hortense (Neilr.) A. Gr. Hrách setý zahradní. Pisum sativum L. Hrách setý. Do tohoto plemene patří naše pěstované hrachy. V–VII. Položka: 1743 – Znojmo, seg., 12. 05. 1950

N 497. Phaseolus vulgaris L. Fazole obyčejná. Phaseolus vulgaris L. Fazol obecný. Původní z tropické Ameriky. U nás pěstován jako zelenina a ojediněle zplaňující. VI–VIII. Položka: 1744 – Znojmo, seg., 07. 07. 1950

N 498*. Glycine soja (L.) Sieb. Zucc. Soja luštinatá. Glycine max (L.) Merrill. Sója luštinatá. Původní z východní Asie. U nás místy kdysi pěstována, dnes se pěstování obnovuje. VII–VIII.

Čeleď 57. Platanaceae. Platanovité.

N 499. Platanus orientalis L. Platan východní. Původní z jihovýchodní Evropy a západní Asie. U nás často pěstován ve stromořadích a parcích. Znojmo – Mansberk, Trausnice, Plaveč – Bažantnice (4 obrovské stromy). V. Položka: 1745 – Popice, alej v Trausnickém údolí, 17. 08. 1950 – Platanus occidentalis, rev. V. Řehořek

Čeleď 58. Juglandaceae. Ořešákovité.

N 500. Juglans regia L. Ořešák královský. Původní v jihovýchodní Evropě a v západní Asii. U nás hojně pěstován v teplejších krajích jako ovocný strom. IV–V, plody IX–X. Položka: 1746 – Derﬂice, 02. 05. 1951

N 501*. Juglans nigra L. Ořešák černý. Původní ze Severní Ameriky, u nás někdy sázený v parcích, na jižní Moravě v lesních kul tu rách. Gránice (1 strom), lužní háj mezi Božicemi a Hrušovany. V, plody X.

Čeleď 59. Betulaceae. Břízovité.

502. Carpinus betulus L. Habr obecný. Ve smíšených listnatých hájích. Obecný. S. Trausnice, Mločí údolí, Plaveč, Jevišovice, Šumná, Smoha atd. IV–V, plody X. Položka: 1747 – Hradiště, Mločí údolí, 25. 04. 1951

108 503. Corylus avellana L. Líska obecná. Ve světlých listnatých hájích a v křovinách. Hojná. S. III–IV, plody VIII–X. Položky: 1748 – Popice, Trausnice, 23. 03. 1951 1749 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951

N 504. Corylus colurna L. Líska turecká. Původní z jižní Evropy. U nás pěstována v parcích a stromořadích. Trausnice. III–IV, plody IX–X.

505. Betula pendula Roth. Bříza bělokorá. V listnatých a jehličnatých lesích. Roztroušená až hojná. S. Ve všech lesích. IV–V. Položka: 1750 – Sedlešovice, Kraví hora, 19. 04. 1951

506. Alnus glutinosa (L.) Gaertn. Olše lepkavá. V zaplavovaných hájích, bažinách a kolem toků. Hojná. S. II–IV. Položka: 1751 – Znojmo, Gránice, 11. 03. 1951

507. Alnus incana (L.) Moench. Olše šedá.

V luhových hájích a podél toků. Řídká. S. Leska, Gránický les, Bojanovice. OBORNY: Zá po vě ďu Jevišovic. III–IV. Položka: 1752 – Znojmo, horní Leska, 09. 02. 1952

Čeleď 60. Fagaceae. Bukovité.

508. Fagus silvatica L. Buk lesní. Fagus sylvatica L. Buk lesní. V podhorských listnatých lesech, jinde vysazován. S. Velmi řídce vysazován. Plaveč – Ba žant ni ce, Jevišovice u zámku, Kravsko, Gránice i jinde. IV–V, plody X. Položka: 1753 – Znojmo, Gránice, 08. 05. 1951

N 509. Castanea sativa Mill. Kaštanovník jedlý. U nás jen vysazovaný jako jednotlivé stromy. Znojmo – údolí Dyje u plovárny. VI–VII. Položka: 1754 – Popice, Trausnice, u plovárny, 26. 09. 1950

N 510. Quercus rubra L. Dub červený. Původní ze Severní Ameriky, u nás hojně v parcích i lesních kulturách vysazovaný. Traus ni ce, Městský lesík, Hradišťský les, Mločí údolí, Šumná, Kravsko, Citonice, Božice i jinde. V–VI. Položka: 1755 – Popice, Trausnice, 24. 04. 1953

109 511. Quercus cerris L. Dub cer. V pahorkatině tvoří cerové nebo smíšené řídké doubravy. P. Znojmo sad, Nesachleby. OBOR NY: Peclberk – křovisko více než 100 kusů (zůstalo několik jedinců). Jako strom v háji Hója mezi Božicemi a Hrušovany. V–VI. Položka: 1756 – Popice, Trausnice, 06. 07. 1950 – Quercus. cerris + Q. robur, rev. V. Grulich

512. Quercus pubescens Willd. Dub šipák. Na výslunných pahorcích. Roztroušeně. P. Suchohrdelský lesík, Gránický les, Miku- lovice, Nesachleby. OBORNY: Purkrábka, Tvořihráz, Hnánice. IV–V. Položka: 1757 – Mikulovice, okraj lesa u cesty, 24. 04. 1953

513. Quercus robur L. em. Simk. Dub letní (křemelák) Hlavní součást doubrav v nížinách. Hojný. SP. V–VI. Položky: /1756 – Popice, Trausnice, 06. 07. 1950 – ut Quercus cerris; Quercus cerris + Q. robur, rev. V. Grulich/ 1758 – Hradiště, 03. 05. 1951 – Quercus petraea, rev. V. Grulich

514. Quercus petraea (Mattusch.) Liebl. Dub zimní (drnák). Na skalnatých půdách tvoří smíšené lesy. Hojně rozšířen. SP. V. Položky: /1758 – Hradiště, 03. 05. 1951 – ut Quercus robur, rev. V. Grulich/ 1759 – Hradiště, stráň, 13. 08. 1950

Čeleď 61. Salicaceae. Vrbovité.

515. Populus alba L. Topol bílý (linda). V lesích podél řek vysazovaný, na jižní Moravě původní. Dosti hojný v lužních lesích a podél Dyje a Jevišovky v území panonské květeny. S. Podél Dyje od Znojma dolů, Gránice, Plaveč – Bažantnice. III–IV. Položka: 1760 – Prosiměřice, sine dato

516. Populus tremula L. Topol osika. V lesích, křovinách a luzích. Obecný. S. III–IV. Položka: 1761 – Štítary, les, 26. 03. 1951

517. Populus nigra L. Topol černý. V poříčí velkých toků, jinak v lesích a luzích. Hojný. P. Leska u Dobšic (památný strom), Plaveč – Bažantnice (obrovské stromy), Hója u Božic aj. Ve formě pyramidata (topol vlaš ský): Kravsko, Znojmo. III–IV. Položka: 1762 – Dobšice, Leska k Dobšicím, památný strom, 28. 05. 1952

110 518. Salix fragilis L. Vrba křehká. Podél toků a ve vlhkých křovinách. Hojná. S. III–IV. Položka: 1763 – Popice, Trausnice, 25. 04. 1951

519. Salix triandra L. Vrba trojmužná. V pobřežních houštinách. Dosti hojně rozšířena. S. Trausnice, ves Dyje, údolí Plen kovic ké ho potoka atd. IV–VI (X). Položka: 1764 – Popice, Trausnice, 30. 04. 1951

520. Salix alba L. Vrba bílá. Na březích a vlhkých lukách. Hojná. S. Leska, Derﬂice atd. IV–V. Položka: 1765 – Derﬂice, 09. 05. 1951

X Salix rubens Schrank = Salix alba × fragilis. Vrba červenavá. Salix × rubens Schrank = Salix alba × S. fragilis. Vrba červenavá.

Často pěstovaný, zřídka planě rostoucí kříženec (DOSTÁL). OBORNY: Hrušovany, v území Hója mezi Hrušovany a Božicemi.

N 521. Salix babylonica L. Vrba babylonská. Původní ve východní Asii, ale již dávno u nás pěstována v parcích a hřbitovech pod jménem „vrba smuteční“. Trausnice. IV–V. Položka: 1766 – Popice, Trausnice před plovárnou, 30. 04. 1951

522. Salix cinerea L. Vrba popelavá. Na březích, u příkopů a na vlhkých lukách. Hojná. S. Kateřinský dvůr, Leska atd. III–IV. Položka: 1767 – Sedlešovice, Kraví hora, 06. 05. 1953

X Salix pontederana Willd. = Salix cinerea × purpurea. Vrba Pontederova. Salix × pontederana Willd. = Salix cinerea × S. purpurea. Vrba Pontederova. Ojediněle. Popický žleb. Položka: 1768 – Popice, Popický žleb blízko Trausnic, 12. 05. 1951

523. Salix caprea L. Vrba jíva. Podél toků, u příkopů, v lesích a na skalách. Obecná. S. III–V. Položka: 1769 – Hradiště, údolí k Andělskému mlýnu, 29. 03. 1951

524. Salix aurita L. Vrba ušatá. Ve vlhkých lesích a na vlhkých lukách. Ojediněle(?). S. OBORNY: Gránice. IV–V. Položka: 1770 – Popice, údolí za Býčí skálou, 26. 04. 1953 – S. aurita + Salix sp., rev. J. Koblížek

111 X Salix capreola Kern. = Salix aurita × caprea. Vrba jívovitá. Salix × capreola Kern. = Salix aurita × S. caprea Heg. Vrba jívovitá.

OBORNY: jedna samčí rostlina v rokli na cestě z Lukova do Hardeku (1880).

525*. Salix repens L. Vrba plazivá.

Na bažinách, slatinách a mokrých lukách. Vzácně. S. OBORNY: okolo Hrušovan. HIM MEL BAUR: Čížov. IV–V. Pozn.: Starší autoři zřejmě neodlišovali vrbu rozmarýnolistou (Salix rosmarinifolia L.), k níž se vztahují i ojedinělé nálezy z nedávné doby, např. na slatinné louce pod Ledovými slujemi u Vranova (cf. GRULICH 1997).

526. Salix viminalis L. Vrba košařská. Salix viminalis L. Vrba košíkářská. Na březích a zaplavovaných půdách. Roztroušeně. S. Tasovice, Šumná – Šimperk, Pří- mě ti ce. OBORNY: Hodonice, Znojmo, Devět mlýnů. III–V. Položka: 1771 – Tasovice, břeh Dyje u mostu, 25. 03. 1951

527. Salix purpurea L. Vrba červenice. Podél potoků a na vlhkých loukách. Hojná. S. Břeh Dyje u vsi Dyje. IV. Položka: 1772 – Dyje, břeh řeky mezi vsí a lomem, 25. 03. 1951

Čeleď 62. Geraniaceae. Kakostovité.

N 528*. Pelargonium Burm. Pelargonie. Pěstované druhy pocházejí z různých kříženců.

529. Geranium phaeum L. Kakost hnědočervený. Na vlhčích lukách a v lesních křovinách. Roztroušeně. S. Trausnice, Býčí skála, Lančov. OBORNY: údolí Dyje u Vranova, Nový Hrádek, Devět mlýnů, v lese Pavlice – Šumná hojně. V–IX. Položka: 1773 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950

530. Geranium pratense L. Kakost luční. Na lukách. Hojný. S. Kraví hora, Trausnice, Přímětice, Stošíkovice, Horní Břečkov, Starý Petřín, Lančov, Zálesí (s bílými květy), Podhradí. VI–IX. Položka: 1774 – Sedlešovice, Kraví hora, louka, 09. 06. 1950

112 531. Geranium palustre L. Kakost bahenní. Na vlhkých lukách. Vzácně. S. Švýcarské údolí, Gránice. VI–IX. Položka: 1775 – Švýcarské údolí, 09. 09. 1950 Pozn.: Kakost bahenní je na jihozápadní Moravě vzácný. Oborny jej vůbec neznal a výslovně uvádí jeho absenci (OBORNY 1883–1886). Dnes je známo více lokalit (cf. GRULICH, CHYTRÝ 1993, GRULICH 1997).

532. Geranium sanguineum L. Kakost krvavý. Na křovinatých stráních. Dosti hojný. P. Kraví hora, Trausnice, Býčí skála, Popice, Ta- so vice, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky. OBORNY: údolí Dyje od Bítova do Tasovic hojně i na výšinách kolem. LAUS: Jevišovice. V–IX. Položka: 1776 – Popice, Trausnice, 1950

N 533. Geranium pyrenaicum Burm. Kakost pyrenejský. Původní ze západní Evropy, u nás zplaňující. Hojný. SP. Znojmo, Sedlešovice, ves Dyje – Dobšice, Hodonice, Plaveč – Výrovice, Jevišovice. OBORNY: u Vranova, Hrušovan. V–X. Položka: 1777 – Hodonice, 12. 05. 1950

534. Geranium dissectum Jusl. Kakost dlanitosečný. Na úhorech a pustých místech. Řídký. S. Derﬂice – Načeratice, Hodonice, Jevišovice, Vranov. OBORNY: údolí Lesky (?). V–X. Položka: 1778 – Vranov nad Dyjí, přehrada pod dětským do movem, 01. 06. 1952

535. Geranium columbinum L. Kakost holubičí.

Na výslunných stráních a úhorech. Dosti hojný. P. OBORNY: rozšířen v jižní části Zno- jem ska. V–VII. Položka: 1779 – Bítov, Baba u Bítova, 25. 05. 1954 – Geranium divaricatum, rev. V. Grulich Pozn.: Kakost holubičí se dosud roztroušeně na Znojemsku vyskytuje; ačkoli je Drlíkem doložen chybně determinovanou položkou, celková charakteristika výskytu je vcelku výstižná.

536. Geranium pusillum L. Kakost nízký. Na pastvinách a úhorech. Obecný. P. Znojmo, Mašovice, Horní Dunajovice atd. V–X. Položky: 1780 A – Znojmo, 1950 1780 B – Mašovice, 30. 06. 1951

537*. Geranium divaricatum Ehrh. Kakost rozkladitý.

Na křovinatých a kamenitých stráních. P. OBORNY: roztroušeně v údolí Dyje u Znojma a zvláště v okolí města. Marně po něm již delší dobu pátrám. V–VII.

113 Položka: /1779 – Bítov, Baba u Bítova, 25. 05. 1954 – ut Geranium columbinum, rev. V. Grulich/ Pozn.: Z Drlíkovy poznámky vyplývá, že o přítomnosti vzácného kakostu rozkladitého měl informace, ale nepodařilo se mu jej rozlišit. Herbářový doklad, který se k tomuto druhu vztahuje, určil jako mnohem hojnější a ekologicky zcela odlišné G. columbinum. V současné době je G. divaricatum na Znojemsku známo jen ze dvou lokalit v NP Podyjí (GRULICH 1997), a rovněž z lokality, odkud pochází Drlíkův doklad (2002, A. Reiter).

538. Geranium robertianum L. Kakost smrdutý. V křoviscích, lesích, na zdech a pustých místech. Obecný. SP. V–X. Položka: 1781 – Znojmo, 1950

539. Erodium cicutarium (L.) l’Hér. Pumpava rozpuková. Jako plevel v polích, na úhorech, podél cest. Obecná. SP. IV–VIII. Položka: 1782 – Znojmo, Gránice, 22. 05. 1950

Čeleď 63. Oxalidaceae. Šťavelovité.

540. Oxalis acetosella L. Šťavel kyselý. Ve stinných lesích. Dosti hojný. S. Šumná, Kravsko, Bojanovice, Pavlice, Švýcarské údolí, Zálesí, Lančov, Bítov, Podhradí. IV–VI. Položka: 1783 – Šumná, silv., 1950

541. Oxalis stricta L. Šťavel tuhý. Oxalis fontana Bunge. Šťavel evropský. Na stinných obdělávaných půdách. Roztroušeně. SP. Trausnice, Kraví hora, Plaveč, Horní Dunajovice, Načeratice, Borotice. V letech 1880 rostl pouze v sadech města Znojma a u Hru šo van (OBORNY). VI–X. Položka: 1784 – Jaroslavice, ar., 14. 09. 1950 Pozn.: Nejběžnější druh žlutých šťavelů na jižní Moravě se složitou synonymikou. K originální Drlí- kově položce se později dostala další schéda, která druh označuje jako šťavel Dillenův, Xanthoxalis dillenii (Jacq.) Holub. Kdo tuto revizi provedl, není jasné, je možné, že šlo o nesprávně pochopenou synonymiku. Šťavel Dillenův (Oxalis dillenii Jacq. ) byl na Znojemsku zjištěn vzácně taktéž (GRULICH 1997), Drlíkem sebrané rostliny však představují druh Oxalis fontana.

Oxalis corniculata L. Šťavel růžkatý.

DOSTÁL: Znojemsko. OBORNY: 1879 také v sadech města Znojma. VI–IX.

Čeleď 65. Linaceae. Lnovité.

542. Linum catharticum L. Len počistivý. Na lukách, pastvinách, náplavech. Hojný. S. Kraví hora, Gránice, Oblekovice, Hodonice, Únanov, Hluboké Mašůvky, Plaveč, Výrovice, Koráb. VI–VIII. Položka: 1785 – Lančov, louka, 18. 07. 1950

114 Linum ﬂavum L. Len žlutý.

Na výslunných svazích. OBORNY: na okraji jednoho pole nad Vranovem vzácně (dr. Sa- lomon před r. 1880). VI–VII.

543. Linum tenuifolium L. Len tenkolistý.

Na suchých stepích. Velmi řídce. Únanov na Špilberku. P. OBORNY: Leska (?), Znojmo – Suchohrdly (?), Znojmo – Kuchařovice (?), železniční násep u Dobšic. VI–VII. Položka: 1786 – Únanov, pont. svahy, 07. 07. 1953

544*. Linum austriacum L. Len rakouský.

Na výslunných stráních. Roztroušeně kol Znojma (HIMMELBAUR). OBORNY: Hradiště (?), údolí Lesky na cestě do Suchohrdel (?) a na Kuchařovické cestě (?), u Louky (?) a Ra ti šo vic. V–VII. Položka: /1787 A – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950 – ut Linum usitatissimum, rev. V. Grulich/ Pozn.: Podle současných terénních zkušeností s lnem rakouským nejen ze Znojemska, ale z celé jižní Moravy, se zdá, že zde roste pouze druhotně. Body signalizující přirozený výskyt tohoto druhu mimo jiné i u Znojma v publikovaném kartogramu (SLAVÍK 1998) i charakteristika výskytu v Květeně ČR (HROUDA in Květena ČR 5) jsou diskutabilní.

N 545. Linum usitatissimum L. Len užitkový. Linum usitatissimum L. Len setý. Původní snad z Přední Asie; u nás od pradávna pěstován a často zplaňující. Na Znojem- sku se kdysi pěstoval na Vranovsku. Zplanělý: Kraví hora, Olbramkostel. VI–VIII. Položky: 1787 A – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950 – Linum austriacum, rev. V. Grulich 1787 B – Olbramkostel, na mezi mezi tratí a cestou od nádraží, 08. 07. 1952

Čeleď 67. Rutaceae. Routovité.

546. Dictamnus albus L. Třemdava bílá. Ve světlých hájích a křovinách, na zarostlých skalách. Dosti hojná. P. Hradiště, Mločí údolí, Býčí skála, Nesachleby, Kateřinský dvůr, Lapikus, Purkrábka, Koráb. OBORNY: Lu kov. V–VI. Položka: 1788 – Hradiště, 16. 05. 1950

Čeleď 68. Simaroubaceae. Simarubovité.

N 547. Ailanthus glandulosa Desf. Pajasan žláznatý. Ailanthus altissima (Mill.) Swingle. Pajasan žláznatý. Původní z Číny, u nás často v parcích a stromořadích pěstován. Znojmo Leska, Šumná. VII. Položka: 1789 – Znojmo, Leska, 03. 06. 1954

115 Čeleď 69. Polygalaceae. Vítodovité.

548. Polygala major Jacq. Vítod větší.

Na suchých výslunných stráních. Roztroušeně. P. Rudlice. OBORNY: Purkrábka, Hnánice, Šatov, Mašovice, Lukov, Čížov, Býčí skála, u Jevišovic. VII–VIII. Položka: 1790 – Rudlice, lesní cesta od mlýna do Zápovědi, 31. 05. 1952

549. Polygala comosa Schkuhr. Vítod chocholatý. Na sušších lukách a okrajích lesů. Roztroušeně. S. Citonice – Smoha, Kraví hora, Lančov. OBORNY: Býčí skála, Lukov, Čížov, Nesachleby, Mašovice. V–VII. Položky: 1791 A – Sedlešovice, Kraví hora, 02. 06. 1951 1791 B – Citonice, Smoha na cestě, 01. 06. 1951

550. Polygala vulgaris L. I. subsp. euvulgaris Syme. Vítod obyčejný pravý. Polygala vulgaris L. Vítod obecný. Na lesních lukách, mýtinách a ve vřesovištích. Hojný. S. Popice, Plaveč, Bojanovice, Ko ráb, Pavlice, Lukov, Lesná, Vranov. V–VIII. Položka: 1792 – Lukov, 29. 05. 1951

Polygala vulgaris L. II. subsp. oxyptera (Rchb.) Maly. Vítod obyčejný ostrokřídlý. Polygala multicaulis Tausch. Vítod ostrokřídlý. Stanoviště jako předešlý. Roztroušeně. S. Gránice, Olbramkostel, Bojanovice, Lukov. OBORNY: údolí Dyje u Znojma řídce, Purkrábka u Suchohrdel, Mašovice (Kopanina), Pod mo lí, Nový Hrádek. V–VIII. Položka: 1793 – Znojmo, Gránice, suchá stráň za vodojemem, 27. 05. 1951

Čeleď 70. Euphorbiaceae. Pryšcovité.

551. Mercurialis annua L. Bažanka roční. Jako plevel v polích a na rumištích. Obecná. SP. Hradiště, Kraví hora, Plaveč atd. V–X. Položka: 1794 – Hradiště, pole, 06. 08. 1950

552. Mercurialis perennis L. Bažanka vytrvalá. Ve vlhčích lesích. Hojná. S. Znojmo – podhradí, Gránice, Trausnice, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Hója u Božic, Šumná, Lančov, Zálesí, Bítov, Podhradí. IV–VI. Položka: 1795 – Znojmo, Gránice, 1950

116 553. Mercurialis ovata Sternb. et Hoppe. Bažanka vejčitá. Ve světlých lesích. Ojediněle. PS. Dyjská stráň proti elektrárně v Trausnicích, údolí před Býčí skálou. OBORNY: Tasovice (?), HIMMELBAUR: ves Dyje (?). IV–V. Položky: 1796 A – Popice, Trausnický mlýn – Býčí skála na cestě, 11. 04. 1951 1796 B – Popice, Traus ni ce, 26. 04. 1953 Pozn.: Bažanka vejčitá má na Znojemsku více lokalit (cf. GRULICH 1996b). Při výzkumu ﬂóry v NP Podyjí se Drlíkovu lokalitu podařilo ověřit – v tomto území patří k nejlépe prosperujícím.

N 554*. Ricinus communis L. Skočec obecný. Původní z Afriky; u nás někdy pěstován. Znojmo v zahrádkách. VIII–X.

N 555. Euphorbia lathyris L. Pryšec skočcový. Původní z jižní Evropy, u nás někdy pěstován a zřídka zplaňuje. Znojmo. VII–VIII. Položka: 1797 – Znojmo, zahrady – částečně zplanělý, sine dato

556*. Euphorbia palustris L. Pryšec bahenní.

V bažinách. Velmi řídce. P. OBORNY: ojediněle kol Hevlína. HIMMELBAUR: Hrušovany, ves Jevišovka. V–VI.

Pozn.: Pryšec bahenní má na jižní Moravě centrum výskytu v dolním Podyjí (CHRTEK, KŘÍSA in Květena ČR 3). I recentně je znám z příkopů u trati Jevišovka – Hrušovany (2004, V. Grulich) a od Hevlína (koncem 90. let 20. století, V. Grulich a L. Reiterová).

557. Euphorbia polychroma Kern. Pryšec mnohobarvý. Na výslunných stráních. Roztroušeně. P. Hradiště, Kraví hora, Nesachleby, Purkrábka, La pi kus, Bítov, Podhradí. OBORNY: údolí Jevišovky, Hluboké Mašůvky, Plaveč, údolí Dyje od Vranova. V–VI. Položka: 1798 – Hradiště, 05. 1950

558. Euphorbia dulcis L. Pryšec sladký. V humosních lesích a luzích. Hojný. SP. Gránice, Trausnice, Hradiště, Plaveč, Horní Duna jo vi ce, Olbramkostel – Šimperk, Švýcarské údolí, Zálesí, Lančov, Podhradí. OBORNY: Ledové sluje, údolí Dyje u Vranova, údolí Jevišovky do Tvořihráze, Hluboké Mašůvky, Purkrábka, Citonice, Bezkov, Lukov, Hnánice. V–VI. Položka: 1799 – Znojmo, Gránice, 1950

559. Euphorbia angulata Jacq. Pryšec hranatý. Ve stinných lesích a v křovinách. Velmi roztroušeně. SP. Znojmo, Hluboké Mašůvky, Bo ja no vic ká pila. OBORNY: Lukov, Čížov, lesy Olbramkostel – Šimperk (?), Purkrábka a Smoha (?). V–VI. Položka: 1800 – Znojmo, 1950 Pozn.: Drlíkovy údaje doplňují rozšíření vzácného druhu české květeny. I recentně má v NP Podyjí dosti velký počet lo ka lit (GRULICH 1997).

117 560. Euphorbia platyphyllos L. Pryšec plocholistý. Ve světlých křovinách, v příkopech a podél cest. Roztroušeně. P. Načeratice, Derﬂice, Strachotice, Borotice, Stošíkovice, OBORNY: Hodonice. VI–VIII. Položky: 1801 A – Strachotice, slatinka, 18. 07. 1951 1801 B – Borotice, příkop, 24. 06. 1950 1801 C – Derﬂice – Tasovice, 19. 08. 1950

561. Euphorbia helioscopia L. Pryšec kolovratec. Jako plevel v polích, zahradách a na rumištích. Obecný. PS. Znojmo, Sedlešovice, Ta sovice, Lechovice, Oleksovice, Přímětice, Mramotice, Únanov, Plaveč, Horní Dunajovice, Mašovice, Bezkov atd. IV–X. Položka: 1802 – Znojmo, pole, 1950

562*. Euphorbia salicifolia Host. Pryšec vrbolistý.

Ve výslunných křovinách. Vzácný. P. HIMMELBAUR: ves Jevišovka, Hrušovany (1918). V–VI. Pozn.: Údaje jsou pravděpodobně postaveny na mylné determinaci. Doklady z těchto lokalit v českých herbářích chybějí, lokality neuvádí ani poslední zpracování v Květeně (CHRTEK, KŘÍSA in Květena ČR 3).

563. Euphorbia cyparissias L. Pryšec chvojka. Na výslunných stráních, ve světlých lesích, podél cest. Obecný. PS. Hradiště, Kucha- řovice atd. IV–VII. Položka: 1803 – Kuchařovice, 07. 05. 1950

564. Euphorbia esula L. Pryšec obecný. Na pastvinách, v houštinách, podle cest. Obecný. PS. Znojmo, Dobšice, Oblekovice, Sed le šo vi ce, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice atd. VI–VII. Položka: 1804 – Znojmo, 1950 – Euphorbia virgata, rev. V. Grulich Pozn.: Pryšec obecný i p. prutnatý se vyskytují na Znojemsku celkem běžně (GRULICH 1997), de- ter mi nač ní záměna není v rozporu s výše uvedenou charakteristikou.

565. Euphorbia virgata W. K. Pryšec prutnatý. Na výslunných stráních, v křovinách a podél cest. Dosti rozšířen. PS. Kraví hora, Po- pice, Derﬂice – Načeratice, Suchohrdly, Horní Dunajovice atd. V–VIII. Položky: /1804 – Znojmo, 1950 – ut Euphorbia esula, rev. V. Grulich/ 1805 – Vranov nad Dyjí, stráň u přehrady, 18. 05. 1953

566. Euphorbia falcata L. Pryšec srpovitý. Jako plevel na polích. Dosti rozšířen. P. Znojmo – Kuchařovice, Hradiště, Kraví hora, Únanov, Šumná. OBORNY: kol Hodonic a Tasovic. VI–IX. Položka: 1806 – Hradiště, 17. 06. 1950

118 567. Euphorbia peplus L. Pryšec okrouhlý. Jako plevel v polích a zahradách. Obecný. P. Znojmo, Horní Dunajovice atd. VI–X. Položka: 1807 – Znojmo, Hrad, u brány, 12. 06. 1950

568. Euphorbia exigua L. Pryšec drobný. Jako plevel v polích, na úhorech a pustých místech. Hojný. P. Znojmo – Kuchařovice, Cínová hora, Leska, Přímětice, Únanov, Načeratice, Podmolí – Mašovice, Lančov. OBOR NY: Lukov, Vranov. V–X. Položka: 1808 – Lančov, 04. 09. 1950

Čeleď 71. Callitrichaceae. Hvězdošovité. Pozn: Určování hvězdošů není jednoduché a většinu sterilních rostlin není možno určit (viz jeden z níže citovaných herbářových dokladů). Interpretace Drlíkových rukopisných údajů je navíc kom- plikována tím, že v literatuře, kterou používal, není uveden celkem hojně rozšířený druh Callitriche cophocarpa Sendtn.

569. Callitriche palustris L. em. Druce. Hvězdoš bahenní.

Ve stojatých vodách. Dosti rozšířen. S. Kravsko, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, Plaveč, Tasovice, Šumná – Onšov, Zálesí. OBORNY: Plenkovice, Znojmo, Hodonice. IV–X. Položky: 1809 A – Kravsko, tůň na potoce za Kravskou továrnou směr Hluboké Mašůvky, 26. 04. 1952 – Callitriche sp. indet., rev. V. Grulich 1809 B – Tasovice, tůň u Tasovic u splavu, 26. 06. 1951 – Callitriche cf. hamulata, rev. V. Grulich

570*. Callitriche stagnalis Scop. Hvězdoš kalužní. Ve stojatých i tekoucích vodách. Ojediněle. S. Hrušovany, ves Jevišovka. V–X.

Čeleď 73. Buxaceae. Zimostrázovité.

N 571. Buxus sempervirens L. Zimostráz vždyzelený. Původní v jižní Evropě, u nás běžně pěstován v zahrádkách. III–IV. Položka: 1810 – ves Dyje, 05. 05. 1954

Čeleď 74. Staphyleaceae. Klokočovité.

572. Staphylea pinnata L. Klokoč zpeřený.

Na křovinatých stráních. Roztroušeně. P. Trausnice, Býčí skála. OBORNY: údolí Dyje od Vranova po Znojmo, Lukov, údolí Jevišovky (?). V–VI.

119 Čeleď 75. Celastraceae. Jesencovité.

573. Euonymus europaea L. Brslen evropský. V teplých lesích a křovinách a na křovinatých stráních. Hojně rozšířen. SP. Gránice, Traus ni ce, Mločí údolí, Popický žleb, Lechovice – Stošíkovice, Krhovice, Hója u Božic, Pla več, Jevišovice, Kravsko, Smoha, Mašovice. V–VII. Položka: 1811 – Znojmo, Gránice, 17. 05. 1950

574. Euonymus verrucosa Scop. Brslen bradavičnatý. Ve světlých lesích a křovinách. Hojně rozšířen. P. Kraví hora, Trausnice, ves Dyje, Mločí údolí, Popický žleb, Purkrábka, Hluboké Mašůvky, Plaveč, Výrovice, Koráb, Bojano- vice, Jevišovice, Kravsko, Olbramkostel, Šumná, Smoha, Švýcarské údolí. V–VI. Položka: 1812 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950

Čeleď 76. Ilicaceae. Cesminovité.

N 575. Ilex aquifolium L. Cesmina ostrolistá. Původní v jižní a západní Evropě. U nás v parcích často pěstována. Znojmo sady, Jevišovice zámek. V–VI.

Čeleď 77. Impatientaceae. Netýkavkovité.

576. Impatiens noli-tangere L. Netýkavka nedůtklivá. V listnatých lesích a pobřežních houštinách. Hojná. S. Mločí údolí, Lechovice, Plaveč, Olbramkostel, Bítov, Starý Petřín, Podhradí. VII–IX. Položka: 1813 – Plaveč, údolí, 27. 06. 1950

N 577*. Impatiens parviﬂora DC. Netýkavka malokvětá.

Původní z jižní Sibiře, u nás úplně zdomácnělá v lesích a houštinách. DOSTÁL: Dnes již v celém území hojná. IV–IX.

Čeleď 79. Aesculaceae. Jírovcovité.

N 578. Aesculus hippocastanum L. Jírovec maďal. Původní z jihovýchodní Evropy; u nás pěstován a často zplaňující. V. Položka: 1814 – Znojmo, podhradí, 08. 05. 1951

N 579. Aesculus rubicunda Lois. Jírovec červený. Neznámého původu, u nás se pěstuje ve stromořadích. Hradiště. V. Položka: 1815 – Hradiště, 25. 05. 1951 – Aesculus × carnea, rev. V. Řehořek

120 Aesculus octandra Marshall. Jírovec žlutý. Položka: 1816 – Plaveč, park, 04. 06. 1954

Čeleď 80. Aceraceae. Javorovité.

N 580. Acer negundo L. Javor jasanolistý. Původní ze Severní Ameriky; u nás běžně se pěstuje a často zplaňuje. Znojmo, Kravsko, Jevišovice, Hója. IV–V. Položka: 1817 – Znojmo, Leska, u mostu k Příměticím, 22. 04. 1951

581. Acer tataricum L. Javor tatarský.

Ve světlých hájích. DOSTÁL: okolo Znojma v údolí Dyje jako samorostlý. V–VI. Položka: 1818 – Kravsko, 26. 05. 1954 Pozn.: Není jasné, zdali Drlíkův sběr pochází z kulturní výsadby v obci, nebo z přírody. V současné době se javor tatarský nepovažuje za původní druh květeny České republiky (KOBLÍŽEK in Květena ČR 5).

582. Acer pseudoplatanus L. Javor klen. V listnatých lesích. Hojný. S. Znojmo, Trausnice, Kravsko, Plaveč, Citonice. IV–V. Položka: 1819 – Znojmo, podhradí, 1950

583. Acer platanoides L. Javor mléč. V listnatých lesích. Hojný. S. Znojmo, Kravsko, Jevišovice, Hója. IV–V. Položka: 1820 – Znojmo, pod hradem, 30. 06. 1951

584. Acer campestre L. Javor babyka. Ve světlých lesích a výslunných křovinách. Obecný. S. Znojmo, Trausnice, Hradiště, Smo ha, Suchohrdly, Kravsko, Plaveč, Jevišovice, Hója atd. V. Položka: 1821 – Popice, Trausnické údolí, 30. 06. 1951

Čeleď 81. Anacardiaceae. Ledvinovníkovité.

Rhus typhina L. Škumpa orobincová. Položka: 1822 – Mramotice, mlýn, 25. 08. 1954

N 585. Cotinus coggygria Scop. Ruj vlasatá. Původní z jižní Evropy, pěstuje se v zahradách a parcích. Pla več, zámecký park. V–VI. Položka: 1823 – Plaveč, zámecká zahrada, 12. 06. 1952

121 Čeleď 82. Rhamnaceae. Řešetlákovité.

586. Frangula alnus Mill. Krušina olšová. V lesích a křovinách. Roztroušeně. SP. Gránice, Pavlice – Olbramkostel atd. V–VI. Položka: 1824 – Znojmo, Gránice, 11. 06. 1950

587. Rhamnus cathartica L. Řešetlák počistivý. Ve výslunných křovinách a světlých lesích. Dosti rozšířen. SP. Trausnice, Kraví hora, La pikus, Krhovice i jinde. V–VI. Položka: 1825 – Popice, Trausnické údolí, svah pod Obří hlavou, 22. 05. 1951

Čeleď 83. Vitaceae. Révovité.

N 588. Parthenocissus quinquefolia (L.) Planch. Loubinec psí víno. Původní ze Severní Ameriky; u nás pěstován ku krytí besídek a ojediněle zplaňuje. Zno j mo, Jevišovice. VI–VII. Položka: 1826 – Znojmo, Na valech, 20. 07. 1951

N 589. Vitis vinifera L. II. subsp. sativa (DC.) Hegi. Réva vinná pěstovaná. Vitis vinifera L. subsp. vinifera. Réva vinná pravá. Původní z Přední Asie, pěstuje se na veliko v celé oblasti panonské květeny. V–VI. Položka: 1827 – Hradiště, 10. 06. 1950

Čeleď 84. Tiliaceae. Lípovité.

590. Tilia cordata Mill. Lípa sdrčitá. Ve světlých hájích. Hojně rozšířena po celém území. V–VII. Položka: 1828 – Hradiště, 29. 06. 1950

591. Tilia platyphyllos Scop. II. subsp. grandifolia (Ehrh.). Lípa velkolistá obecná. Tilia platyphyllos Scop. Lípa velkolistá. Ve stinných lesích a křovinách, často pěstována. V celém území roztroušeně. V–VI. Položka: 1829 – Znojmo, hrad, 30. 06. 1951

N 592*. Tilia tomentosa Moench. Lípa plstnatá. Původní z jihovýchodní Evropy, sází se v parcích pod jménem „stříbrná lípa“. Znojmo – hrad? VII–VIII.

122 Čeleď 85. Malvaceae. Slézovité.

593. Malva alcea L. Sléz léčivý. Na výslunných stráních a v křovinách. Roztroušeně. P. Břeh Dyje u Jazovic, Podhra- dí, Lesná – Onšov. OBORNY: kol Znojma, Kamenná hora u Tasovic, Lukov, Cornštýn. VI–IX. Položka: 1830 – Starý Petřín, Dyje u Jazovic, 09. 07. 1950

594. Malva silvestris L. I. subsp. eusilvestris Dom. Sléz lesní pravý. Malva sylvestris L. Sléz lesní. Na suchých loukách, pastvinách a na rumištích. Roztroušeně. PS. Hodonice, Konice. OBOR NY: Znojmo, Jevišovice, Vranov. V–VIII. Položka: 1831 – Hodonice, náves, 16. 07. 1951

N* Malva silvestris L. II. subsp. mauritanica Thell. Sléz lesní maurský. Malva sylvestris var. mauritiana (L.) Boiss. Sléz lesní. Původní ze Středomoří. U nás ve venkovských zahrádkách pěstován a ojediněle zplaňu- jící. DOSTÁL: MS: Znojmo. OBORNY: zdivočelý, ale jen přechodně, u Znojma. VI–IX.

595. Malva neglecta Wallr. Sléz přehlížený. Podle cest, na pustých místech a rumištích. Obecný. SP. Znojmo, Načeratice, Hodonice, Borotice, Horní Dunajovice, Milíčovice atd. V–IX. Položka: 1832 – Znojmo, hrad, 24. 05. 1950

X* Malva adulterina Wallr. = Malva neglecta × pusilla. Sléz nepravý. Malva × adulterina Wallr. = Malva neglecta × M. pusilla

DOSTÁL: Znojmo. OBORNY (1886): Mezi rodiči velmi zřídka nebo přehlížen. Dosud jen kol Znojma.

596. Malva pusilla Sm. Sow. Sléz nizounký.

Na rumištích a podél cest. Dosti řídký. P. Hodonice. OBORNY: ve vsích kol Znojma hojný (Tasovice, Dobšice, Dyje aj.). VII–X. Položka: 1833 – Hodonice, náves, 11. 06. 1951

597. Althaea pallida W. K. Proskurník bledý. Alcea biennis Winterl. Topolovka bledá. Na výslunných křovinatých stráních. Dosti hojný. PS. Znojmo, Dobšice, Sedlešovice – Konice, Šatov, ves Dyje, Derﬂice, Hodonice, Strachotice, Borotice, Plaveč, Horní Du najo vi ce. OBORNY: Purkrábka, Suchohrdly. VII–IX. Položky: 1834 A – Šatov, 07. 1950 1834 B – Strachotice, 19. 06. 1950

123 Pozn.: Vzácný druh; nejvíce lokalit v ČR je soustředěno do jižní části Znojemska (GRULICH 1996b, 1997). Drlíkovy lokality význam ně přispívají k znalosti detailního rozšíření. Nezdá se, že by nyní v nejbližším okolí Znojma ustupoval.

598. Althaea ofﬁcinalis L. Proskurník lékařský.

Na slaných půdách. Řídký. Vrbovec, Stošíkovice. OBORNY: u Hrušovan, Jevišovky, mezi Hraběticemi a Hevlínem. VII–IX. Položka: 1835 – Vrbovec, náves (slanisko), 26. 07. 1951 Pozn.: Proskurník lékařský roste zpravidla na zasolených ruderalizovaných stanovištích. Obě Drlíkem zmíněné lokality byly ověřeny i v roce 2004 (A. Reiter); dále byl druh zjištěn v Šatově (GRULICH 1997).

599. Lavatera thuringiaca L. Slézovec durynský.

Ve výslunných křovinách. Řídce. P. Sedlešovice, Hradiště, Purkrábka. OBORNY: údolí Je vi šov ky, Bojanovický les, Kamenná hora u Tasovic. VII–X. Položka: 1836 – Hradiště, 24. 08. 1950

600. Hibiscus trionum L. Ibišek trojdílný. Jako polní plevel a na slaných místech. Vzácný. P. Derﬂice, Strachotice. VII–IX. Položka: 1837 – Strachotice, Strachotice 68, slanisko, 25. 07. 1951 (obr. 8) Pozn.: Velmi vzácný plevel, v současné době na jižní Moravě jen ojediněle nalé zaný (DANIHELKA et al. 1995).

Čeleď 86. Hypericaceae. Třezalkovité.

601. Hypericum hirsutum L. Třezalka chlupatá. Ve světlých lesích a křovinách. Dosti hojná. PS. Hradiště, Gránice, Plaveč – Hluboké Mašův ky, údolí Bojanovického potoka, Pavlice, Šumná, Smoha, Švýcarské údolí, Zálesí, Bí tov, Podhradí. OBORNY: Devět mlýnů, Lukov, ves Dyje. VI–VIII. Položky: 1838 A – Šumná, 25. 06. 1950 1838 B – Švýcarské údolí, 18. 06. 1950

602. Hypericum acutum Moench. Třezalka ostrohranná. Na bažinatých loukách. Roztroušeně. PS. Popický žleb, Stošíkovice, Šumná – Onšov, Zá le sí, Podhradí. OBORNY: u Znojma a Jevišovic. VII–VIII. Položka: 1839 – Zálesí, 27. 08. 1950

603. Hypericum montanum L. Třezalka horská. Na humosní půdě ve světlých lesích. Roztroušeně. PS. Hradiště, Konice – Popice, Plaveč – Hluboké Mašůvky, Výrovice, Horní Dunajovice, Želetice, Purkrábka, Pavlice, Ol b ram kos tel. OBORNY: Vranov, Bítov, Jevišovice, Lukov, ves Dyje. VI–VIII. Položka: 1840 – Hradiště, 29. 06. 1950

124 604. Hypericum perforatum L. Třezalka tečkovaná. Na výslunných stráních, pastvinách, ve světlých lesích a houštinách, na úhorech. Obecná. PS. Znojmo, Kraví hora, Gránice, Kuchařovice, Borotice, Horní Břečkov, Krhovice atd. V–VIII. Položka: 1841 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950

Čeleď 87. Lythraceae. Kyprejovité.

605. Lythrum salicaria L. Kyprej vrbice. Na březích vod, v bažinách. Hojný až obecný. Znojmo, Trausnice, Načeratice, Stra- chotice, Stošíkovice, Borotice, Plaveč, Plenkovice, Bojanovice, Jevišovice, Lesná, Podhradí aj. VI–IX. Položky: 1842 A – Plaveč, údolí Jevišovky, 27. 06. 1950 1842 B – Strachotice, Dyje, 10. 06. 1950

606. Lythrum hyssopifolia L. Kyprej yzopolistý.

Na mokrých půdách. Vzácný. P. Strachotice. HIMMELBAUR: Znojmo, Městský lesík, okolo Hrušovan. VI–IX. Položka: 1843 – Strachotice, slatina, 18. 07. 1951 Pozn.: Druh periodicky obnažovaných míst v teplých oblastech, na jižní Moravě má centrum rozšíření v dolním Podyjí, kde je známo i recentně více lokalit (DANIHELKA et al. 1995). Po povodni v roce 2002 byl zjištěn i na více místech kolem Hrušovan, Hrabětic a Hevlína (MZ, leg. A. Reiter a R. Dvořáková).

607. Peplis portula L. Kalužník šruchový. Na obnažných březích vod. Řídce. S. Lančov, záliv přehrady, Olbramkostel, Čekalský ryb ník. HIMMELBAUR: okolo Hrušovan. VI–XI. Položka: 1844 – Lančov, Vlaštovčí zátoka, 06. 09. 1950

Čeleď 88. Oenotheraceae. Pupalkovité.

608. Chamaenerium angustifolium (L.) Scop. Vrbka úzkolistá. Epilobium angustifolium L. Vrbovka úzkolistá Na pasekách a lesních světlinách. Roztroušeně v údolích. S. Trausnice, Gránice, Býčí ská la, Purkrábka, Olbramkostel, Mašovice, Milíčovice, Smoha, Bítov. VI–VIII. Položka: 1845 – Popice, Trausnice, 26. 05. 1950, rev. B. Trávníček

609. Chamaenerium palustre Scop. Vrbka bahenní. Epilobium dodonaei Vill. Vrbovka rozmarýnolistá Na písčitých březích a kamenitých náspech. Ojediněle. S. Švýcarské údolí pod lomem. VII–IX.

125 Položka: 1846 – Švýcarské údolí, pod lomem, 13. 08. 1950, rev. B. Trávníček Pozn.: Vrbovka rozmarýnolistá zřejmě není na jihozápadní Moravě původní. OBORNY (1883–1886) ji nezná, zatímco okolnosti Drlíkova nálezu nejsou překvapivé – šíření v lomech bylo zaznamenáno i v jiných částech České republiky (SMEJKAL in Květena ČR 5).

610. Epilobium hirsutum L. Vrbovka chlupatá. V pobřežních křovinách, v příkopech a luzích. Hojná. Znojmo, Gránice, Leska, Trausni- ce, Derﬂice, Jaroslavice, Stošíkovice, ves Dyje, Únanov, Výrovice, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice, Jevišovice, Smoha, Bezkov. VII–VIII. Položka: 1847 – Borotice, příkop, 24. 06. 1950, rev. B. Trávníček

X Epilobium subhirsutum Genn. = Epilobium hirsutum × parviﬂorum. Vrbovka chloup ka tá. Epilobium × subhirsutum Gennari = Epilobium hirsutum × E. parviﬂorum

Ojediněle mezi rodiči. Gránice pod zastávkou u Citonic. DOSTÁL: Znojmo. OBORNY: Dyje a v Popickém žlebu po 1 exempláři (1880). Položka: 1848 – Znojmo, Gránice, pod zastávkou, 17. 07. 1953

611. Epilobium parviﬂorum Schreb. Vrbovka malokvětá. V pobřežních houštinách a v luzích. Hojná. S. Znojmo – Městský lesík, Purkrábka atd. VII–IX. Položka: 1849 – Znojmo, Městský lesík, 07. 07. 1950, rev. B. Trávníček

612. Epilobium montanum L. Vrbovka horská. V lesích a houštinách. Hojně rozšířena. S. Znojmo, Kraví hora, Mločí údolí, Býčí ská- la, Plaveč, Lapikus, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice, Kravsko, Pavlice, Šumná – Onšov, Lančov. VI–VIII. Položka: 1850 – Znojmo, podhradí, 24. 05. 1950

X* Epilobium limosum Schur = Epilobium montanum × parviﬂorum. Vrbovka mok řad ní. Epilobium × limosum Schur = Epilobium montanum × E. parviﬂorum

DOSTÁL: u Znojma. OBORNY: Popický žleb.

X* Epilobium haussknechtianum Borb. = Epilobium montanum × tetragonum subsp. la myi. Vrbovka Haussknechtova. Epilobium × haussknechtianum Borbás = Epilobium lamyi × E. montanum

DOSTÁL: u Znojma. OBORNY: údolí Dyje u Znojma.

126 613. Epilobium collinum Gmel. Vrbovka chlumní. Na výslunných kamenitých stráních, v lomech a světlých lesích. Roztroušená. Bítov. OBOR NY: údolí Dyje u Znojma, Devět mlýnů, Vranov, Lukov a jinde. VI–IX. Položka: 1851 – Bítov, 02. 06. 1953

614*. Epilobium lanceolatum Seb. et Mauri. Vrbovka kopinatá.

Ve světlých lesích a na kamenitých stráních. OBORNY: Královský stolec, Býčí skála a Nový Hrádek v údolí Dyje nad Znojmem. V–VIII. Pozn.: Znojemsko bylo jednou ze dvou oblastí v České republice, kde se tento velmi vzácný druh v minulosti vyskytoval (cf. SMEJKAL in Květena ČR 5). Poslední údaje ze Znojemska pocházejí z údolí Dyje v dnešním NP Podyjí z roku 1923; v současné době je v ČR považován za nezvěstný druh (HOLUB, PROCHÁZKA 2000).

615. Epilobium roseum Schreb. Vrbovka růžová. V příkopech a mokřinách, v pobřežních houštinách. Hojná. S. Sedlešovice, Purkrábka, Pla več, Bojanovice, Jevišovice, Koráb, Horní Břečkov aj. VII–X. Položka: 1852 – Plaveč, údolí Jevišovky, 27. 06. 1950, rev. B. Trávníček

616. Epilobium tetragonum L. I. subsp. adnatum (Griseb. sp.). Vrbovka čtyřhranná be z řa pič ná. Epilobium tetragonum L. Vrbovka čtyřhranná. Podél vod a na náplavech. Roztroušeně. S. Kraví hora, Popice, Derﬂice, ves Dyje, Na če ra ti ce, Borotice, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky. OBORNY: Leska, údolí Dyje u Znojma, Lukov. VII–IX. Položka: 1853 – Olbramkostel, okraj lesa od nádraží, 06. 07. 1952

Epilobium tetragonum L. II. subsp. lamyi (F. Sch.). Vrbovka čtyřhranná Lamyho. Epilobium lamyi F. W. Schultz. Vrbovka Lamyova. V příkopech, lesních světlinách, na rumištích. Dosti hojná. Hluboké Mašůvky, Sto ší kovice, Jaroslavice. OBORNY: Čížov, Vranov, Trausnický mlýn, Býčí skála, Olbramkostel, Lu kov, Kopanina u Mašovic. VII–IX. Položka: 1854 – Jaroslavice, 14. 07. 1953

617. Epilobium obscurum Schreb. Vrbovka tmavá. Ve vlhkých lesích a kolem vod. Řídká. S. Olbramkostel, Popický žleb, Stošíkovice. VI–IX. Položka: 1855 – Olbramkostel, potok, 01. 10. 1950

618. Oenothera biennis L. Pupalka dvouletá. Zdomácnělá na březích řek, v lomech a na písčinách. Roztroušeně. PS. Kraví hora, Znojmo – Marešov, Lechovice, Hója u Božic, Bítov, Podhradí. OBORNY: údolí Dyje ojediněle u Vranova. VI–IX. Položka: 1856 – Sedlešovice, Kraví hora nad koupalištěm, 05. 06. 1950

127 619. Circaea lutetiana L. Čarovník pařížský. Ve stinných místech v lesích, podél vod. Roztroušeně. S. Údolí Dyje proti Býčí skále, Po- pický žleb, Zálesí, Podhradí. OBORNY: od Znojma dolů na dyjských nivách. VI–VII. Položka: 1857 – Popice, Trausnice, proti Býčí skále, 20. 07. 1951

Čeleď 90. Halorrhagaceae. Zrnulovité.

620*. Myriophyllum verticillatum L. Stolístek přeslenitý. Ve vodách a na bahnitých březích. Ojediněle. OBORNY: dyjské tůně u Dobšic. VI–IX.

621. Myriophyllum spicatum L. Stolístek klasnatý. Ve vodách. Roztroušeně. S. Hodonice, Jevišovice. OBORNY: Dyje u Vranova, Znojma, vsi Dyje a dále dolů. VI–IX. Položka: 1858 – Jevišovice, pod zámkem, 13. 06. 1951

Čeleď 92. Thymelaeaceae. Vrabečnicovité.

622. Daphne mezereum L. Lýkovec jedovatý. V lesích na humosní půdě. Roztroušeně. S. Gránice, Smoha, Šumná – Šimperský rybník, Šumná – Štítary, Švýcarské údolí, Zálesí, Lančov, Bítov, Podhradí. OBORNY: Ledové sluje, Nový Hrádek, lesy u Lukova. II–IV. Položka: 1859 – Šumná – Štítary, 03. 16. 1951

623. Daphne cneorum L. Lýkovec vonný. Na výslunných křovinatých stráních. Dosti vzácný. S. Dyjská stráň nad Trausnicemi u Seal sﬁ el do va kamene. OBORNY: Hnánice, Mašovice (?), Šatov, Čížov. IV–VI. Položka: 1860 – Popice, pravý břeh Dyje nad Trausnickým mlýnem za Sealsﬁedovým kamenem, 04. 05. 1950

624*. Thymelaea passerina (L.) Coss. et Germ. Vrabečnice úpolní. Thymelaea passerina (L.) Coss. et Germ. Vrabečnice roční.

Na výslunných stráních. Dosti vzácná. P. OBORNY: Gránice (?), Býčí skála (?), ves Dyje (?), Hrušovany. VII. Pozn.: Vrabečnice roční patří k velmi vzácným teplomilných plevelům. Na Znojemsku se vyskytuje i v současnosti – byla podchycena v ochranném pásmu NP Podyjí (GRULICH 1997) i na Miroslav- ských kopcích (2004, R. Stejskal).

Čeleď 94. Araliaceae. Aralkovité.

625. Hedera helix L. Břečťan popínavý. V lesích, na skalách a zdech. Dosti rozšířen. S. Znojmo, Kraví hora, Hradiště, Mločí údolí, Jevišovice. IX–X. Položka: 1861 – Znojmo, Na valech, 23. 08. 1950

128 Čeleď 95. Daucaceae. Mrkvovité. Apiaceae. Miříkovité.

626. Sanicula europaea L. Žindava evropská. V humosních lesích a křovinách. Dosti rozšířená. S. Gránice, Olbramkostel, Šumná, Vranov ská Ves, Bojanovické lesy, Zálesí, Lančov. OBORNY: Jevišovice, Pavlice, Bítov, Lesná, Lukov, lesy kol Znojma řídce (?). V–VII. Položka: 1862 – Vranovská Ves – Olbramkostel, 12. 06. 1950

627. Astrantia major L. Jarmanka větší. Ve stinných lesích a houštinách. Roztroušeně. S. údolí Dyje nad Znojmem, Gránice. OBOR NY: Olbramkostel, Šumná, Lukov. VI–VIII. Položka: 1863 – Popice, pravý břeh Dyje nad Trausnicemi, 03. 07. 1950

628. Eryngium campestre L. Máčka ladní. Na suchých stráních, pastvinách a podle cest. Obecná. SP. Kraví hora, Derﬂice, Plaveč, Jevišovice, Horní Dunajovice, Hodonice – Krhovice, Božice atd. VII–IX. Položka: 1864 – Sedlešovice, Kraví hora, 13. 07. 1950

Eryngium planum L. Máčka plocholistá. Položka: 1865 – Želetice, 09. 1954, rev. V. Řehořek Pozn.: Máčka plocholistá má v České republice těžiště výskytu v dolním Pomoraví a Podyjí (TOM- ŠOVIC in Květena ČR 5, DANIHELKA et al. 1995). Drlíkův doklad ze Znojemska je pozoruhodný, avšak není jisté, jestli rostlina nepocházela z kultury.

629. Bupleurum rotundifolium L. Prorostlík okrouhlolistý. Jako plevel na polích a pustých místech. Řídký. P. Gránice, Načeratice, Vrbovec, Stra- cho ti ce. OBORNY: kol Znojma a Jaroslavic. VI–VII. Položky: 1866 A – Načeratice, ves, 11. 06. 1952 1866 B – Strachotice, pole, 25. 07. 1951

630. Bupleurum longifolium L. Prorostlík podlouhlolistý. Na křovinatých stráních. Roztroušeně. S. Gránice, Olbramkostel, Lapikus, Horní Du- na jo vi ce. OBORNY: Šimperk, Bojanovický les, Purkrábka. VI–VIII. Položka: 1867 – Znojmo, Gránické údolí, 11. 04. 1950 Pozn.: Na Znojemsku velmi vzácný druh, Drlíkovy údaje jsou cenným doplňkem ke znalostem o jeho výskytu. V současné době je s jistotou známa pouze jediná bohatá populace v údolí Gránice nedaleko Citonic.

631. Bupleurum falcatum L. I. subsp. eufalcatum Wolf. Prorostlík srpovitý pravý. Bupleurum falcatum L. Prorostlík srpovitý. Na výslunných stráních a v křovinách. Hojný. SP. Kraví hora, Leska, Hradiště, Sedlešo- vice, Tasovice, Lechovice – Stošíkovice, Purkrábka, Černín, Smoha i jinde. VII–X. Položka: 1868 – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950

129 632*. Bupleurum afﬁne Sadl. Prorostlík příbuzný.

Na výslunných stráních. Ojediněle. P. DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY: údolí Dyje u Znojma pod Zentlovou studánkou a na cestě od hradišťského pivovaru k Pulverleiten. HIM MEL BAUR: údolí Dyje, Gránice, Hradiště (1884). VIII–IX.

Pozn.: Při konfrontaci Drlíkova rukopisu s Flórou Moravy (OBORNY 1883–1886) se ukázalo, že Drlík přeložil v originále uvedenou lokalitu Zehntelbrunn jako Zentlova studánka. V poslední době bylo Bupleurum afﬁne v okolí Znojma podchyceno jednak přímo pod znojemským hradem, jednak v údolí Dyje nedaleko Nového Hrádku (GRULICH 1996b, 1997). Další záznam existuje od Plavče.

633*. Bupleurum tenuissimum L. Prorostlík nejtenší.

Na slaniskách. P. OBORNY: Hrabětice, u Hevlína a hojně mezi vsí Jevišovkou a Hru- šovany. VII–IX. Pozn.: Výskyt haloﬁlního prorostlíku nejtenšího v okolí Hevlína, Hrabětic a Hrušovan pravděpodobně zanikl již koncem 19. století (GRULICH 1987).

N 634. Apium graveolens L. Miřík celer. Původní ze západní a jižní Evropy. Pěstován jako zelenina. VI–X. Položka: 1869 – Znojmo, Marákov, zahrada, 13. 09. 1951

N 635. Petroselium hortense Hoffm. Petržel zahradní. Původní z Přední Asie a jihovýchodní Evropy, u nás běžně pěstován jako zelenina. VI–VII. Položka: 1870 – Lančov, zahrada, 11. 07. 1950

636. Falcaria vugaris Bernh. Srpek obyčejný. Falcaria vugaris Bernh. Srpek obecný. Na suchých a křovinatých stráních. Hojný. SP. Hradiště, Kraví hora, Popice, Hodonice, Únanov, Horní Dunajovice, Horní Břečkov, Lančov atd. VII–X. Položka: 1871 – Hradiště, 24. 06. 1950

637. Carum carvi L. Kmín kořenný. Na lukách. Obecný. S. V–VII. Položka: 1872 – Vranov nad Dyjí, louka u přehrady, 28. 05. 1950

638. Pimpinella major (L.) Huds. Bedrník větší. Na lukách, pastvinách a v křovinách. Dosti rozšířen. S. Hradiště, Hodonice, Kravsko, Je višo vi ce, Onšov, Zálesí. OBORNY: Znojmo, ves Dyje, Vranov aj. VI–IX. Položka: 1873 – Hradiště, 24. 08. 1950 – Pimpinella saxifraga, rev. V. Grulich Pozn.: Determinační záměna nezpochybňuje Drlíkovy údaje, druh se na Znojem sku vyskytuje dosti hojně.

130 639. Pimpinella saxifraga L. Bedrník obecný. Na suchých lukách, pastvinách a stráních. Obecný. SP. Znojmo, Leska, Tasovice, Ku cha řo- vice, Únanov, Plaveč, Výrovice, Jevišovice, Horní Břečkov, Lesná, Onšov atd. VII–X. Položky: /1873 – Hradiště, 24. 08. 1950 – ut Pimpinella major, rev. V. Grulich/ 1874 – Plaveč, úvoz, 27. 06. 1950

N 640*. Pimpinella anisum L. Bedrník anýz. Původní snad v Přední Asii, u nás od pradávna pěstován jako koření. VII–VIII.

641. Aegopodium podagraria L. Bršlice kozí noha. Ve stinných a vlhkých hájích a podle potoků. Obecná. S. Gránice, Čertův mlýn atd. V–IX. Položka: 1875 – Znojmo, Gránice, v křoví, 11. 06. 1950

642. Sium latifolium L. Sevlák širolistý. Na březích vod. Roztoušeně. P. Únanov, Stošíkovice, Lechovice, Borotice, Smoha, Pod mo lí – Mašovice, Zálesí. OBORNY: kol Jaroslavic. VII–VIII. Položka: 1876 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovičky, slatina 111, 29. 08. 1951

643. Berula erecta (Huds.) Coville. Potočník vzpřímený.

Ve vodách a bažinách. Dosti hojný. S. Únanov, Borotice. OBORNY: Znojmo, Citonice, Pod mo lí, Jevišovice, Olbramkostel, Hostěrádky. VI–VIII. Položka: 1877 – Borotice, příkop, 24. 06. 1950

644. Seseli hippomarathrum Jacq. Sesel fenyklový. Na výslunných skalnatých stepnatých stráních. Roztroušeně. P. Únanov na Špilberku, Der ﬂi ec – Tasovice, Koráb. OBORNY: Dyje – Načeratice, Havraníky – Šatov, Devět mlýnů, Mašovice. VI–VIII. Položky: 1878 A – Derﬂice – Tasovice, 12. 08. 1950 1878 B – Želetice, 09. 08. 1954

645. Seseli osseum Cr. I. subsp. devenyense (Simk.) Thell. Sesel sivý děvínský. Seseli osseum Crantz. Sesel sivý. Na suchých kamenitých stráních. Rozšířen. P. VII–VIII. Položka: 1879 – Popice, Trausnice, 03. 07. 1950

Seseli osseum Cr. II. subsp. austriacum (Beck) Thell. Sesel sivý rakouský. Seseli osseum Crantz. Sesel sivý. Na výslunných skalách. Hojný. P. Býčí skála, Trausnice, Hradiště, Konice, Dobšice, Pla več, Výrovice, Jevišovice. OBORNY: kol Jaroslavic a Hrušovan. VIII–IX.

131 646. Seseli annuum L. Sesel roční. Na výslunných travnatých stráních a stepích. Roztroušeně. PS. Nesachleby, Strachotice, Krhovice, Plenkovice. OBORNY: Jevišovice, Znojmo, Dyje, Citonice, Tasovice, Hója, Hru šo va ny. VII–IX. Položky: 1880 – Strachotice, louky u Dyje, 07. 08. 1950 1881 A – Strachotice, louky u Dyje, 07. 08. 1950, rev. V. Grulich

647. Libanotis montana Cr. I. subsp. bipinnata (Čelak.) Dost. Žebřice horská zpe ře ná. Libanotis pyrenaica (L.) Bourgeau. Žebřice pyrenejská. Na suchých skalách a travnatých stepích. Roztroušeně. PS. Býčí skála, Plaveč – Lapikus. OBORNY: Ledové sluje, Cornštýn, Devět mlýnů, Nový Hrádek, Lukov, úvozy Znojmo – Dobšice (?), příkré svahy u Sedlešovic (?). VII–IX. Položka: 1881 B – Popice, Trausnické údolí, 13. 07. 1950, rev. V. Grulich

648. Oenanthe aquatica (L.) Poir. Halucha vodní. Ve stojatých vodách a močálech. Dosti rozšířena. S. Olbramkostel, Stošíkovice, Mi lí- čo vi ce. OBORNY: okolí Hodonic, rybníky u Jevišovic a všude v nížinách podyjských. VI–VIII. Položka: 1882 – Olbramkostel, vysušený rybník, 30. 06. 1951

649*. Aethusa cynapium L. I. subsp. cynapioides (Bieb.) Drude. Tetlucha kozí pysk krát ko obal ná. Aethusa cynapioides M. Bieb. Tetlucha vznešená.

Ve stinných pobřežních houštinách a lesích. Roztroušeně. S. OBORNY: Švýcarské údolí (?), Lukov, údolí Dyje mezi Hardekem a Znojmem. VI–VIII.

Aethusa cynapium L. II. subsp. agrestis Wallr. Tetlucha kozí pysk polní. Aethusa cynapium L. Tetlucha kozí pysk. V houštinách, v polích, zahradách. Dosti hojná. S. Gránice, Tasovice, Borotice, Únanov, Mramotice – Přímětice, Koráb – Výrovice. VI–IX. Položka: 1883 – Znojmo, Gránice, 04. 08. 1950

N 650*. Foeniculum vulgare Mill. Fenykl obyčejný. Foeniculum vulgare Mill. Fenykl obecný. Původní ze Středomoří, u nás odedávna pěstován a ojediněle zplaňující. VII–X.

651*. Cnidium dubium (Schkuhr) Thell. Jarva pochybná.

S. Řídká. OBORNY: louky a příkopy podle dráhy Hrušovany – Novosedly. VII–IX. Pozn.: Jarva zasahuje do východní části Znojemska z Podpálaví; roztroušené lokality v NP Podyjí v Drlíkově době nebyly známy (cf. GRULICH 1997).

132 652. Selinum carvifolia L. Olešník kmínolistý. Na vlhkých lukách, v pobřežních houštinách, ve světlých humosních lesích. Velmi řídce. S. Hájky a louky u Lesné, údolí Bojanovického potoka, Olbramkostel (průsek). OBORNY: Hru šo va ny, Jevišovka. VII–IX. Položka: 1884 – Lesná, křoví na lukách, 02. 08. 1953

653. Angelica silvestris L. Děhel lesní. Angelica sylvestris L. Děhel lesní. V lesích, houštinách a na vlhkých lukách. Roztroušeně. S. Údolí Dyje u Znojma, Le- cho vi ce, Borotice, Horní Břečkov aj. VII–IX. Položky: 1885 – Znojmo, údolí Dyje, 24. 06. 1950 2595 – Popice, Trausnické údolí, 13. 07. 1950

654. Peucedanum alsaticum L. Smldník alsaský. Na výslunných stráních. Roztroušeně. P. Hradiště, Sedlešovice, Načeratice, Tasovice, Bo ro ti ce, Únanov, Výrovice – Plaveč, Smoha. OBORNY: od Hrušovan ke Znojmu, Šatov, Hná ni ce, Tvořihráz. VII–IX. Položka: 1886 – Hradiště, mez, 06. 08. 1950 Pozn.: Drlíkovy údaje dosti přesně vymezují západní hranici tohoto velmi teplomilného druhu na ji ho zá padní Moravě.

655. Peucedanum oreoselinum (L.) Moench. Smldník olešníkovitý.

Na suchých stráních. Vzácně. P. Louka za Býčí skálou. OBORNY: Načeratice – Dyje, Ja ro sla vi ce, Hrádek. VII–IX. Položka: 1887 – Popice, louka za Býčí skálou, 17. 08. 1950

656. Peucedanum cervaria (L.) Lapeyr. Smldník jelení. Ve světlých lesích a na výslunných stráních. Roztroušeně. P. Popice, Hluboké Mašůvky. OBORNY: Vranov, Čížov, Lukov, Kraví hora. VI–IX. Položka: 1888 – Popice, slunné stráně, 14. 08. 1950

N 657. Anethum graveolens L. Kopr vonný. Původní z Přední Asie; u nás běžně pěstován jako zelenina, ojediněle zplaňuje. VII–VIII. Položka: 1889 – Bezkov, 02. 07. 1950

658. Pastinaca sativa L. I. subsp. eusativa Briq. Pastinák setý pravý. Pastinaca sativa L. Pastinák setý. Na lukách, v příkopech a v pobřežních houštinách. Hojný. S. Gránice, Načeratice, Sto- ší ko vi ce – Oleksovice, Únanov, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Jevišovice atd. VII–VIII. Položka: 1890 – Bezkov, louka, 02. 07. 1950

133 659. Heracleum sphondylium L. II. subsp. australe (Hartm.) Neum. Bolševník bršť jižní. Heracleum sphondylium L. subsp. sphondylium. Bolševník obecný pravý. Na lukách, v křovinách, podél potoků, v lesích. Hojný. S. Znojmo, Hradiště, Trausnice, Býčí skála, Tasovice, Borotice, Jaroslavice, Bojanovice, Horní Dunajovice, Mašovice – Lukov, Lesná – Onšov, Zálesí atd. V–VIII. Položky: 1891 – Popice, Býčí skála, 17. 08. 1950 2597 – Lančov, u potoka, 07. 08. 1950

660. Tordylium maximum L. Zapalička největší.

Na kamenitých výslunných stráních a v křovinách. Celkem vzácná. P. Hradiště. OBORNY: Cornštýn, údolí Dyje mezi Devíti mlýny a Trausnicemi, Nový Hrádek, Lukov, Šóbes, údolí Dyje a Gránice u Znojma (?). VI–VIII. Položka: 1892 – Hradiště, 20. 06. 1950

661. Daucus carota L. Mrkev obecná. Na výslunných stráních, podél cest a jako plevel. Obecná. SP. V–VIII. Položka: 1893 – Plaveč, údolí Jevišovky u Plavče, 27. 06. 1950

Turgenia latifolia (L.) Hoffm. Štětináč širolistý.

Jako plevel v polích a na rumištích. DOSTÁL: Od Brna a Znojma. OBORNY: nalezen r. 1879 v několika exemplářích u nádraží ve Znojmě na polích. VI–VIII. Položka: 1894 – Načeratice – Derﬂice, 11. 06. 1954, rev. V. Grulich Pozn.: Jeden z nejpozoruhodnějších Drlíkových nálezů. Druh Turgenia latifolia zaznamenal v okolí Znojma již OBORNY (1883–1886), Drlíkův sběr představuje zřejmě poslední datovaný doklad na Moravě. Dnes je považován za nezvěstný (HOLUB, PROCHÁZKA 2000).

662. Caucalis lappula (Web.) Grande. Dejvorec stroškový. Jako plevel na polích. Hojně rozšířen. P. Hradiště, Derﬂice – Načeratice, Hodonice, Su cho hr dly, Plaveč, Horní Dunajovice i jinde. V–VII. Položka: 1895 – Hradiště, 22. 05. 1951 /1902 – Hradiště, 01. 06. 1950 – ut Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma; Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma + Caucalis lappula, rev. V. Grulich/

663. Torilis japonica (Houtt.) DC. Tořice japonská. V křovinách, na okrajích lesů a rumištích. Hojná. S. Znojmo, Kraví hora, Hradiště, Konice, Tasovice, Borotice, Plaveč – Lapikus, Koráb – Výrovice – Plaveč, Smoha, Zálesí aj. VI–VIII. Položka: 1896 – Sedlešovice, Kraví hora, 28. 07. 1951

134 664. Torilis arvensis (Huds.) Link II. subsp. divaricata (Moench) Thell. Tořice rolní roz kla di tá. Torilis arvensis (Huds.) Link. Tořice rolní.

Na výhonech a polích. Velmi roztroušeně. P. Gránice, Popice. OBORNY: Znojmo podhradí (?), údolí Dyje a Lesky u Znojma (?). VI–IX. Položka: 1897 – Popice, pole, 03. 07. 1950 Pozn.: Výskyt tořice rolní nebyl v poslední době na Znojemsku ověřen, Drlíkovy záznamy rozšiřují znalosti o výskytu tohoto vzácného druhu na jižní Moravě.

665. Chaerophyllum temulum L. Krabilice mámivá. Na pustých místech, v křovinách a lesích. Obecná. S. Hradiště, Krhovice – Tasovice, Le cho vi ce – Stošíkovice, Lančov, Podhradí atd. V–VII. Položka: 1898 – Tasovice, břeh Dyje, 11. 06. 1951

666*. Chaerophyllum bulbosum L. Krabilice hlíznatá.

V pobřežních křovinách. Velmi řídká. S. OBORNY: mezi Jevišovkou a Trabingerovým dvo rem. VI–VIII.

667. Chaerophyllum aromaticum L. Krabilice zápašná.

V pobřežních křovinách. Dosti vzácná. S. Lančov u potoka, Horní Břečkov. OBORNY: údolí Dyje roztroušeně (Bítov, Vranov, Znojmo?), odtud řídce, tak u bohumilického mlýna (?), Micmanic a Slupi. VI–VIII. Položka: 1899 – Lančov, u potoka, 11. 07. 1950

668. Anthriscus silvestris (L.) Hoffm. Kerblík lesní. Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm. Kerblík lesní. Ve vlhkých lesích a křovinách, v plotech a příkopech. Obecný. S. V–VIII. Položka: 1900 – Znojmo, Gránice, 08. 06. 1950

669. Anthriscus nitida (Wahlenb.) Garcke. Kerblík lesklý.

Ve stinných vlhčích lesích. Řídký. S. Lesy u Cornštýna. DOSTÁL: Dyje u Vranova. VI–VIII. Položka: 1901 – Bítov, lesy u Cornštýna, 02. 06. 1953

670. Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. I. subsp. trichosperma (Schult.) Drude. Kerblík třebule štětinatoplodý. Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma (Schult.) Arcang. Kerblík třebule štěti na to plodý.

Jako plevel na rumištích a v zahradách. Dosti rozšířen. PS. Hradiště, Hodonice. OBORNY: Znojmo podhradí, údolí Dyje mezi Trausnicemi a Znojmem, Gránice pod Hradištěm, ves Dyje a na mnoha dalších místech na řece. IV–VII. Položka: 1902 – Hradiště, 01. 06. 1950 – Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma + Caucalis lappula, rev. V. Grulich

135 N Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. II. subsp. sativa (Lam. pro sp.). Kerblík třebule setý. Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. subsp cerefolium. Kerblík třebule pravý. Kdysi v zahradách pěstovaný jako zelenina, dnes jako plevel v zahradách a na rumištích. V–VIII. Položka: 1903 – Lančov, 10. 07. 1950 – Bifora radians, rev. B. Slavík

671. Scandix pecten-veneris L. Vochlice hřebenitá. Plevel v obilí. Ojediněle. P. Načeratice – Derflice. IV–VII. Položka: 1904 – polní cesta Načeratice – Derflice, 06. 1951 (obr. 9) Pozn.: Drlíkův sběr vochlice hřebenité představuje jeden z posledních nálezů tohoto druhu z území České republiky (CHRTEK et al. 1968). V současné době se řadí k nezvěstným druhům naší flóry (HOLUB, PRO CHÁZ KA 2000).

672. Conium maculatum L. Bolehlav plamatý. V houštinách a na pustých místech v blízkosti lidských obydlí. Dosti rozšířen. P. Znoj- mo – Marešov, Trausnice, Starý Šaldorf – Dobšice, Načeratice (!), Vrbovec, Tasovice, Stoší ko vi ce – Oleksovice, Borotice, Hluboké Mašůvky, Plaveč. OBORNY: Jaroslavice, Hrušovany. VI–IX. Položka: 1905 – Popice, Trausnice, 26. 06. 1950

Coriandrum sativum L. Koriandr setý. Položka: 1906 – Jaroslavice, 19. 07. 1954

673. Bifora radians M. B. Štěničník paprskující. Jako plevel v polích. Velmi pořídku. P. Popice, Hodonice. V–VIII. Položky: /1903 – Lančov, 10. 07. 1950 – ut Anthriscus cerefolium subsp. sativa, rev. B. Slavík/ 1907 – Popice, u cesty v poli, 10. 06. 1950 Pozn.: V teplé části Znojemska se štěničník paprskující stále udržuje jako vzácný plevel. Z posled- ních let existuje více pozorování (cf. GRULICH 1997).

Čeleď 96. Cornaceae. Svídovité.

674. Cornus sanguinea L. Svída krvavá. V listnatých lesích, pobřežních křovinách a na křovinatých stráních. Hojný. SP. V–VI. Položka: 1908 – Hradiště, 24. 05. 1950

675. Cornus mas L. (Svída) dřín. Na výslunných křovinatých stráních a světlých lesích. Roztroušeně. P. Hradiště, Gránice, údolí Jevišovky, údolí Plenkovického potoka, Bažantnice u Plavče. OBORNY: Vranov. III–IV. Položka: 1909 – Znojmo, Gránice pod školou, 27. 03. 1951

136 Čeleď 97. Plumbaginaceae. Olověncovité.

N 676. Statice sinuata L. Statice laločnatá. Limonium sinuatum (L.) Mill. Limonka chobotnatá. Původní z jižní Evropy; u nás často v zahradách pěstovaná a do suchých kytic vázaná. VII–IX. Položka: 1910 – Hradiště, 25. 06. 1951 – Goniolimon tataricum, rev. V. Grulich

677. Armeria elongata (Hoffm.) Koch. Trávnička prodloužená. Armeria vulgaris Willd. subsp. vulgaris. Trávnička obecná pravá Na výhonech a ve vřesovištích. Hojná. PS. Kraví hora, Konice, Suchý kopec u Popic, Der ﬂi ec – Načeratice, Hodonice, Tasovice, Valtrovice. OBORNY: v celém okolí Znojma obec ná. V–IX. Položka: 1911 – Valtrovice, louky, 12. 05. 1950

Čeleď 98. Primulaceae. Prvosenkovité.

678. Primula elatior (L.) Grufb. Prvosenka vyšší. Primula elatior (L.) Hill. Prvosenka vyšší. Na lukách a ve světlých lesích. Hojná. S. Gránice, Bojanovické lesy, Jevišovice, Zálesí (!), Bítov, Cornštýn. OBORNY: údolí Dyje od Cornštýna k Devíti mlýnům, Tvořihrázský les, jako zvláštnost v úžlabině mezi Trausnicemi a Konicemi (?). III–V. Položka: 1912 – Šumná, louky, 27. 04. 1950 – Primula veris, rev. V. Grulich Pozn.: Determinační záměny prvosenek v Drlíkově herbáři nesnižují vcelku výstižnou charakteristiku rozší ře ní v území.

679. Primula veris L. I. subsp. genuina (Pax) Lüdi. Prvosenka petrklíč pravá. Primula veris L. subsp. veris. Prvosenka jarní pravá. Na lukách, v lesích a křovinách. Obecná. S. Gránice, Kravsko, Bábovec, Koráb, Boja- no vic ké lesy, Vranovská Ves, Šumná, Pavlice, Bítov. IV–V. Položky: /1912 – Šumná, louky, 27. 04. 1950 – ut Primula elatior, rev. V. Grulich/ 1913 – Znojmo, Gránice, 1950 Pozn.: Rozlišování poddruhů u prvosenky jarní nebývá badateli obecně přijímáno. Problém determinace je komentován v předchozí poznámce; zdá se, že i v případě tohoto druhu Drlíkovy záznamy nejsou ne prav dě po dob né, a to i přesto, že Primula veris v posledních desítiletích velmi silně ustoupila.

Primula veris L. II. subsp. columnae (Ten.) Lüdi s. l. Prvosenka petrklíč vonná. Primula veris subsp. canescens (Opiz) Lüdi. Prvosenka jarní šedavá. V teplomilných listnatých hájích. Roztroušeně. S. Trausnice, údolí Jevišovky u Zápo- vědi, Mašovice, Helenin dvůr – Švýcarské údolí. IV–V. Položka: 1914 – Popice, Znojmo – Trausnice, sine dato – Primula elatior, rev. V. Grulich

137 Androsace maxima L. Pochybek největší.

DOSTÁL: MS u Znojma. OBORNY: levá stěna Gránického údolí u Znojma. HIMMELBAUR: Gránice, Šatov. Z obou nalezišť v poslední době vymizel (Švestka).

680. Androsace elongata L. Pochybek prodloužený. Na výhonech a písčinách. Roztroušeně. P. Hradiště, Nesachleby, Plaveč, Šumná. OBOR- NY: údolí Dyje od Znojma dolů. IV–V. Položka: 1915 – Hradiště, pod Obří hlavou, 07. 04. 1951

681. Cyclamen europeum L. Brambořík evropský. Cyclamen purpurascens Mill. Brambořík nachový. V listnatých lesích. Roztroušeně. S. Mašovice, údolí Jevišovky u Rudlic a Plavče, údolí Plenkovického potoka, údolí Bojanovického potoka, Výrovice, Onšov, Podhradí. OBORNY: Bítov, Vranov, Lukov, Nový Hrádek, Popice, Konice, Mločí údolí. VI–VIII. Položka: 1916 – Lančov, les, 10. 07. 1950

682. Lysimachia nummularia L. Vrbina penízková. Ve vlhkých stinných lesích a křovinách. Hojně rozšířena. S. Gránice, Hradiště, Tasovice, Plaveč, Bojanovický les, Olbramkostel, Pavlice atd. V–VII. Položka: 1917 – Znojmo, Gránice, 11. 06. 1950

683. Lysimachia vulgaris L. Vrbina obyčejná. Lysimachia vulgaris L. Vrbina obecná. Na bažinatých lukách a ve vlhkých křovinách. Hojná. S. Znojmo, Gránice, Kraví hora, Ko- ni ce, Borotice, Únanov, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Smoha, Zálesí atd. VI–VIII. Položka: 1918 – Znojmo, Gránice, 16. 06. 1950

684*. Glaux maritima L. Sivěnka přímořská.

Na slaných půdách. Ojediněle. P. DOSTÁL: Jaroslavice. OBORNY: u Hrušovan. V–VIII. Pozn.: Na slaniskách v povodí Daníže mezi Šatovem a Jaroslavicemi se sivěnka přímořská udržo- vala až asi do 60. let 20. století, zřejmě nejdéle v obci Dyjákovičky (cf. GRULICH 1987).

685. Anagallis arvensis L. I. subsp. phoenicea (Gouan) Sch. Kell. Drchnička rolní čer ve ná. Anagallis arvensis L. Drchnička rolní. Plevel v polích a na úhorech. Obecná. SP. Znojmo, Přímětice, Kuchařovice, Únanov, Mra mo ti ce, Gránice, Tasovice, Dyje, Plaveč, Horní Dunajovice, Milíčovice, Lančov atd. VI–IX. Položky: 1919 – Lančov, 10. 07. 1950 1921 – Plaveč, 12. 07. 1954 Obr. 9. Vochlice hřebenitá (Scandix pecten-veneris) – část herbářové položky MZ č. 1904. Fig. 9. Scandix pecten-veneris – part of herbarium item MZ 1904.

138 139 140 Anagallis arvensis L. II. subsp. coerulea (Gouan) Sch. Kell. Drchnička rolní modrá. Anagallis foemina Mill. Drchnička modrá. Jako plevel a na úhorech. Rozšířená. SP. Znojmo, Kraví hora, Gránice, Přímětice, Ku- chařo vi ce, Načeratice, Dyje, Tasovice, Plaveč, Horní Dunajovice. OBORNY: Vranov, Lukov, Popice, Konice, Hradiště. V–VIII. Položka: 1920 – Sedlešovice, Kraví hora, pole, 09. 06. 1950

Centunculus minimus L. Drobýšek nejmenší.

HIMMELBAUR: Ojediněle, Kraví hora u Znojma (1888). IV–V.

Samolus valerandii L. Solnička Valerandova.

DOSTÁL: Hrušovany u Znojma. Týká se pravděpodobně naleziště uvedeného OBORNYM: v příkopu mezi Novým Přerovem a železničním náspem trati Novosedly – Laa. Toto na le ziš tě není už na Znojemsku. VI–IX.

Čeleď 99. Pyrolaceae. Hruštičkovité. Pozn.: Vzhledem k obligátní endotrofní mykorhize patří hruštičkovité rostliny k nejcitlivějším a v po- slední době rapidně ustupujícím druhům středoevropské přírody. Drlíkovy záznamy o jejich výskytu na Znojemsku jsou na jednu stranu důležitým svědectvím, na druhou stranu determinační záměny mezi jednotlivými druhy snižují význam záznamů. V nedávné době byly na Znojemsku ověřeny (cf. GRULICH 1997) pouze hruštička menší (Pyrola minor) a hruštice jednostranná (Orthilia secunda).

686. Pirola minor L. Hruštička menší. Pyrola minor L. Hruštička menší. V sušších lesích. Roztroušeně. S. Plaveč, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, Vranov. OBOR NY: Podmolí, Lukov, Čížov, u Znojma velmi řídce. HIMMELBAUR: chybí kol Zno- jma. VI–VIII. Položky: 1922 – Vranov nad Dyjí, přehrada, na okraji lesa, 19. 06. 1951 /1923 – Chvalatice, les mezi Chvalaticemi a Zálesím, 17. 06. 1951 – ut Pirola rotundifolia, rev. V. Grulich/ /1924 B – Hluboké Mašůvky, Bojanovická pila, 20. 06. 1953 – ut Pirola virens, rev. V. Grulich/

687. Pirola rotundifolia L. I. subsp. eurotundifolia Dost. Hruštička okrouhlolistá pra vá. Pyrola rotundifolia L. Hruštička okrouhlolistá.

Ve stinných lesích. Dosti rozšířena. S. Lesná, Chvalatice – Zálesí, Lančov. OBORNY: Bítov, Vranov, Jevišovice. VI–VIII. Položka: 1923 – Chvalatice, les mezi Chvalaticemi a Zálesím, 17. 06. 1951 – Pyrola minor, rev. V. Grulich Pozn.: Determinační omyl v případě hruštičky okrouhlolisté vede k úvaze, zda ji Drlík na Znojemsku ještě pozoroval. Obr. 10. Hruštička zelenokvětá (Pyrola chlorantha) – část herbářové položky MZ č. 1924 A. Fig. 10. Pyrola chlorantha – part of herbarium item MZ 1924 A.

141 688. Pirola virens Schweigg. Hruštička zelená. Pyrola chlorantha Sw. Hruštička zelenokvětá.

V borových lesích. Velmi řídce. S. Citonice. OBORNY: mezi Novým Hrádkem a Pod- molím, u Lukova. VI–VII. Položky: 1924 A – Citonice, bor u vesnice, 21. 06. 1951 (obr. 10) 1924 B – Hluboké Mašůvky, Bojanovická pila, 20. 06. 1953 – Pyrola minor, rev. V. Grulich Pozn.: Herbářová položka od Citonic je velmi významným dokladem existence tohoto druhu u Znojma ještě v 50. letech 20. století.

689. Ramischia secunda (L.) Garcke. Hruštice jednostranná. Orthilia secunda (L.) House. Hruštice jednostranná.

Ve světlých lesích. Dosti rozšířena. S. Citonice, Olbramkostel, Mašovice. OBORNY: Pod mo lí, Vranov, Bítov, Lukov, řídce v údolí Dyje u Znojma (?). VI–VII. Položka: 1925 – Citonice, bor před Smohou, 21. 06. 1951

690. Moneses uniﬂora (L.) Alef. Jednokvítek velkokvětý.

V mechatých vlhkých lesích v nížině vzácně. Onšov. OBORNY: Mlýnská hora u Lesné. Obě naleziště pravděpodobně totožná. V–VIII. Položka: 1926 – Onšov, lesík před Onšovem, na polní cestě, 08. 06. 1951 Pozn.: Nález jednokvítku u Onšova je zřejmě jedním z posledních pozorování tohoto mimořádně citlivého druhu na jihozápadní Mora vě.

Čeleď 100. Monotropaceae. Hnilákovité.

691. Monotropa hypopitys L. Hnilák smrkový. Ve stinných vlhkých lesích. Dosti rozšířen. Hluboké Mašůvky – Plaveč, Šumná, Onšov. OBORNY: Znojmo, Devět mlýnů, Lukov, Bítov, Vranov, Purkrábka, Tvořihráz, Jevišovice. VI–VIII. Položka: 1927 – Šumná, les, na borovici, 25. 06. 1950

Čeleď 101. Ericaceae. Vřesovcovité.

692. Calluna vulgaris (L.) Hull. Vřes obyčejný. Calluna vulgaris (L.) Hull. Vřes obecný. Na pastvinách, skalách a ve světlých lesích. Rozšířen. S. Kraví hora, Popice, Gránice, Úna nov atd. VII–X. Položka: 1928 – Popice, 03. 06. 1950

Erica carnea L. Vřesovec masový.

POLÍVKA a DOSTÁL: Vranovská Ves u Znojma. OBORNY neuvádí vůbec na Znojemsku. HIM- MEL BAUR: svahy u Vranova (Vranovská Ves). Naleziště více než pochybné. III–VI.

142 Položka: 1929 – Znojmo, park, 06. 05. 1954 Pozn.: Výskyt vřesovce u Vranovské Vsi, dlouho tradovaný v naší botanické literatuře, je založen asi jen na záznamu Himmelbaura a Stummeho (HIMMELBAUR, STUMME 1923). Nejspíše šlo o krátkodobé zplanění, přirozený výskyt vřesovce na jihozápadní Moravě je nepravděpodobný.

Čeleď 102. Vacciniaceae. Brusnicovité.

693. Vaccinium myrtillus L. (Brusnice) borůvka. Ve světlých lesích. Rozšířena. S. Trausnice, Gránice, Popický žleb, Pavlice i jinde. V–VI. Položka: 1930 – Znojmo, horní Gránice, 26. 04. 1951

Čeleď 103. Oleaceae. Olivovité.

N 694. Forsythia suspensa (Thunb.) Vahl. Forsythie převislá. Původní z východní Asie; u nás často v parcích pěstována. Znojmo podhradí. III–IV. Položka: 1931 – Znojmo, podhradí, 09. 04. 1951

N 695. Syringa vulgaris L. Šeřík obyčejný. Syringa vulgaris L. Šeřík obecný. Původní v jihovýchodní Evropě, u nás odedávna pěstovaný a často zplaňující. Znojmo Ka ro li ni ny sady a podhradí. IV–V.

696. Fraxinus excelsior L. Jasan ztepilý. V lužních a pobřežních lesích. Hojný. SP. Znojmo, Gránice, Trausnice, Kravsko, Plaveč, Jevišovice, Valtrovice – Krhovice, Smoha atd. IV–V. Položka: 1932 – Znojmo, u městského lesíka, 06. 04. 1951

697. Ligustrum vulgare L. Ptačí zob obyčejný. Ligustrum vulgare L. Ptačí zob obecný. V lesích, křovinách, na stráních a březích. Hojně rozšířen. SP. Trausnice, Sedlešovice, Hodonice, Krhovice, Božice, Kravsko, Plaveč, Jevišovice, Smoha atd. OBORNY: údolí Dyje od Bítova obecný, údolí Jevišovky, Gránice, Lesky a sousední výšiny. VI–VII. Položka: 1933 – Popice, Trausnice, sine dato

Čeleď 104. Gentianaceae. Hořcovité.

698. Centaurium umbellatum Gilib. I. subsp. typicum (Wittr.) Ronn. Zeměžluč oko lič na tá pravá. Centaurium erythraea Rafn. Zeměžluč okolíkatá. Na pasekách. Hojná. SP. Kraví hora, Býčí skála, Tasovice, Suchohrdly, Purkrábka, Pla- več, Výrovice, Koráb, Hluboké Mašůvky, Smoha, Šumná, Lesná – Onšov. VII–IX. Položka: 1935 – Šumná, paseky, 25. 06. 1950

143 699*. Centaurium vulgare Rafn I. subsp. euvulgare Dost. Zeměžluč obecná pravá. Centaurium littorale subsp. compressum (Hayne) Kirschner. Zeměžluč přímořská slatinná.

Na vlhkých lukách a slaniskách jižní Moravy. DOSTÁL (Vranov). OBORNY neuvádí na Zno jem sku. VII–IX.

Pozn.: Zeměžluč přímořská se na Znojemsku zřejmě nikdy nevyskytovala (ČVANČARA in Květena ČR 6) a údaj od Vranova (DOSTÁL 1948–1950) je zřejmě mylný.

700. Centaurium pulchellum (Sw.) Druce. Zeměžluč spanilá. Na vlhkých a slaných lukách. Roztroušeně. P. Načeratice, Stošíkovice, Jaroslavice, Úna nov, Smoha (louky u Lukova), Plenkovice, Krhovice. VI–X. Položka: 1934 – Plenkovice, Plenkovický rybník, sever, 15. 07. 1951

701. Gentiana pneumonanthe L. Hořec hořepník.

Na vlhčích lukách. Vzácný. S. Lančov, louky před dvorem vlevo. HIMMELBAUR: Ma- šovice (?). VII–X. Položka: 1936 – Lančov, louky vlevo před dvorem, 06. 09. 1950 (obr. 11) Pozn.: Drlík zaznamenal hořepník na dříve neznámé lokalitě; poté, co byly zničeny i louky u Čížo- va, kde byl pozorován ještě v 70. letech 20. století (Krejčí úst. sdělení), tento druh na Znojemsku vyhynul.

702. Gentiana cruciata L. Hořec křížatý. V křovinách a světlých hájích. Roztroušeně. PS. Gránice nad citonickým rybníkem, Tvoři hráz ský les, Lančov u přehrady. OBORNY: Čížov, Lukov, Hradiště (?), Leska (?) a u Nového Hrádku. VII–X. Položka: 1937 – Lančov, stráň u přehrady, 08. 07. 1950

703*. Gentiana amarella (L. s. l.) Br.-Bl. I. subsp. euamarella Murb. var. axillaris (Schm.) Br.-Bl. Hořec hořkavý pravý. Gentianella amarella (L.) Börner subsp. amarella. Hořeček nahořklý pravý.

Na podhorských vlhkých loukách. Ojediněle. HIMMELBAUR: Čížov. VI–VII. Pozn.: Determinace hořečku od Čížova je bez možnosti revidovat herbářový doklad nejistá. V sou- časné době není ze Znojemska znám žádný výskyt druhů tohoto rodu.

Čeleď 106. Apocynaceae. Toješťovité.

704. Vinca minor L. Brčál barvínek. Vinca minor L. Brčál menší. Ve světlých lesích, často pěstovaná v zahrádkách. Roztroušeně. Kravsko, Plaveč, Bo jano vi ce, Jevišovice, Znojmo podhradí (pěst.). OBORNY: Vranov. V–VI. Položka: 1938 – Znojmo, podhradí, sine dato

144 Čeleď 107. Asclepiadaceae. Klejichovité.

705. Cynanchum vincetoxicum (L.) Pers. Tolita lékařská. Vincetoxicum hirundinaria Med. Tolita lékařská. Na výslunných stráních. Hojná. PS. Hradiště, Kraví hora, Trausnice, Popice, Tasovice, Hója, Plaveč, Koráb, Vranov, Zálesí, Podhradí. OBORNY: Jevišovice, skalnaté svahy údolí Dyje a Jevišovky. V–VIII. Položka: 1939 – Vranov nad Dyjí, nad přehradou, 19. 06. 1951

Čeleď 108. Convolvulaceae. Svlačcovité.

706. Convolvulus arvensis L. Svlačec rolní. Na výslunných půdách, na úhorech, v příkopech. Obecný. SP. V–IX. Položka: 1940 – Znojmo, 12. 06. 1950

707. Calystegia sepium (L.) R. Br. Opletník plotní. V pobřežních křovinách a houštinách. Hojně rozšířen. S. Znojmo – Marešov, Kraví hora, Stošíkovice, Jaroslavice, Podhradí atd. VI–IX. Položka: 1941 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950

Čeleď 109. Cuscutaceae. Kokoticovité.

708. Cuscuta epithymum (L.) Murr. Kokotice povázka. Cuscuta epithymum (L.) L. Kokotice povázka. Na travnatých svazích a pastvinách. Dosti hojná. S. Kraví hora, Býčí skála, Borotice, Lesná. OBORNY: Znojmo, Hnánice a jiná místa. VII–IX. Položka: 1942 – Sedlešovice, Kraví hora, 13. 07. 1950

709. Cuscuta trifolii Babinght. Kokotice jetelová. Cuscuta epithymum (L.) L. Kokotice povázka. Na polích na jeteli i jiných rostlinách. Roztroušeně, na jeteli obecná. S. Hradiště. VII–VIII. Položka: 1943 – Hradiště, 17. 06. 1950 Pozn.: Taxon Cuscuta trifolii není v současné literatuře odlišován od druhu Cuscuta epithymum.

710. Cuscuta europaea L. Kokotice evropská. V pobřežních křovinách, hlavně na kopřivách a chmelu. Roztroušeně. S. Trausnice. OBOR NY: od Devíti mlýnů na chmelu a kopřivách. VI–IX. Položka: 1944 – Popice, Trausnice, 14. 08. 1950

145 Cuscuta epilinum Weihe. Kokotice hubilen. Cuscuta epilinum Boenn. Kokotice hubilen.

Převážně na lnu. OBORNY: Bítov, Čížov. Dnes se na Znojemsku len nepěstuje. VI–VIII.

Čeleď 110. Polemoniaceae. Jirnicovité.

N 711. Phlox paniculata L. Plamenka latnatá. Původní ze Severní Ameriky; u nás běžně pěstovaná a někde i zplaňující. VI–VIII. Položka: 1945 – Sedlešovice, břeh řeky, 24. 07. 1952

Čeleď 111. Hydrophylaceae. Stružkovcovité.

N 712. Phacelia tanacetifolia Benth. Svazenka vratičolistá. Původní ze Severní Ameriky, u nás často pěstována jako pastva pro včely a často zpla- ňuje. Kraví hora, Purkrábka atd. V–X. Položka: 1946 – Purkrábka, pole, 20. 05. 1950

Čeleď 112. Boraginaceae. Brutnákovité.

713*. Heliotropium europaeum L. Otočník evropský.

Na polích a úhorech. P. OBORNY: u vsi Dyje a na polích mezi Sedlešovicemi a Novým Šaldorfem (?), hojněji již mezi Hrušovany a vsí Jevišovkou. VII–VIII. Pozn.: Z Drlíkových záznamů vyplývá, že otočník v jeho době již na Znojemsku nerostl. Dnes je považován za vyhynulý druh květeny České republiky (HOLUB, PROCHÁZKA 2000).

714. Asperugo procumbens L. Ostrolist poléhavý.

Na rumištích a v křovinách. Rozšířen. P. Znojmo, Popice. OBORNY: hromadně v okolí Zno jma a ve všech vsích pod Znojmem. V–VII. Položka: 1947 – Popice, 04. 05. 1950

715. Lappula myosotis Moench. Strošek pomněnkový. Lappula squarrosa (Retz.) Dum. Strošek pomněnkový. Na polích a rumištích. Hojně rozšířen. P. Dobšice, Sedlešovice, Tasovice, Hodonice, Stra cho ti ce, Suchohrdly, Únanov, Horní Dunajovice i jinde. VI–VII. Položka: 1948 – Strachotice, Kateřinský dvůr, 11.05. 1950

Obr. 11. Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) – herbářová položka MZ č. 1936. Fig. 11. Gentiana pneumonanthe – herbarium item MZ 1936.

146 147 148 716*. Lappula deﬂexa (Wahl.) Garcke. Strošek sehnutý. Hackelia deﬂexa (Wahlenb.) Opiz. Lopuštík skloněný

Na skalách, kamenitých stráních a ve stinných lesích. Roztroušeně. SP. OBORNY: V le- sích kol Bítova a Chvalatic, Cornštýn, Mločí údolí a v lesích za Býčí skálou, u Nového Hrádku a Vranova. VI–VIII. Pozn.: Lopuštík patří k velmi pozoruhodným fytogeograﬁckým prvkům v květeně České republiky. Na jiho zá padní Moravě existuje doposud několik lokalit, na Znojemsku např. v údolí Dyje nedaleko Uherčic (TICHÝ 1995), zatímco z území NP Podyjí současná pozorování chybějí (GRULICH 1997).

717. Omphalodes scorpioides (Haenke) Schrad. Pupkovec pomněnkovitý. Ve stinných lesích, křovinách, na zarostlých skalách. Roztroušeně až hojně. SP. Znojmo – Starý Šaldorf, Trausnice, Býčí skála, Strachotice – Krhovice, Plaveč-Bažantnice, Zápověď u Bojanovic, Švýcarské údolí. OBORNY: údolí Dyje od Devíti mlýnů, údolí Jevišovky. IV–VI. Položka: 1949 – břeh Dyje mezi Strachoticemi a Krhovicemi, 05. 04. 1951

718. Cynoglossum officinale L. Užanka lékařská. Na výslunných místech, u cest. Hojná. SP. Znojmo – Starý Šaldorf, Dobšice, Dyje, Hra- diš tě, Konice, Popice, Tasovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Výrovice, Horní Dunajovice. VI–VIII. Položka: 1950 – Konice – Popice, 20. 05. 1950 – Cynoglossum officinale + C. montanum + Anchusa officinalis, rev. K. Sutorý

719. Lithospermum purpureo-coeruleum L. Kamejka modronachová. Lithospermum purpurocaeruleum L. Kamejka modronachová. V hájích a na křovinatých stráních. Roztroušeně. SP. Purkrábka (u Únanova, od Su- chohrdel k Těšeticům), Tvořihrázský les u Těšetic, Plaveč (květy kalně nachové), Hója u Božic. OBORNY: Jevišovice, Ledové sluje, Lukov, údolí Dyje od Hardeka do Znojma a výjimečně i v jednom hájku mezi Hrádkem a Strachoticemi. V–VII. Položky: 1951 A – Únanov, za mlýnem, 1950 1951 B – Plaveč, horní cesta k mlýnu, pod křovím, 20. 05. 1953

720. Lithospermum ofﬁcinale L. Kamejka lékařská.

Na slunných keřnatých stráních. Řídce. PS. Purkrábka. OBORNY: Pelcberk(?), Hrušo- vany. V–VII. Položka: 1952 – Suchohrdly, Purkrábka, 20. 05. 1950

721. Lithospermum arvense L. Kamejka rolní. Na polích a úhorech jako plevel. Obecná. PS. IV–VII. Položka: 1953 – Hradiště, 17. 05. 1950 Obr. 12. Všivec bahenní (Pedicularis palustris) – část herbářové položky MZ č. 2105. Fig. 12. Pedicularis palustris – part of herbarium item MZ 2105.

149 722. Myosotis palustris (L.) Nath. Pomněnka bahenní. Myosotis palustris (L.) L. Pomněnka bahenní. Na vlhkých lukách, podle toků a ve vlhkých lesích. Hojná. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Trausnice, Býčí skála, Načeratice, Tasovice, Borotice, Olbramkostel, Plenkovice, Hlu- boké Mašůvky, Jevišovice, Vranovská Ves, Pavlice, Smoha, Švýcarské údolí, Zálesí, Lančov. V–X. Položka: 1954 – Olbramkostel, 22. 05. 1950

723. Myosotis silvatica (Ehrh.) Hofm. Pomněnka lesní. Myosotis sylvatica Hoffm. Pomněnka lesní. V lesích a na lukách. Hojně rozšířena. S. Kraví hora, Trausnice – Čertův mlýn, Su- chohrdly, Hluboké Mašůvky, Lapikus, Bojanovice, Koráb, Horní Dunajovice, Šumná – Šimperk, Pav li ce, Švýcarské údolí, Zálesí. V–IX. Položka: 1955 – Popice, lesy u Popic, 04. 05. 1950

724. Myosotis arvensis (L.) Hill. Pomněnka rolní.

Na polích a úhorech jako plevel. Dosti rozšířena. SP. Jaroslavice. OBORNY: údolí Dyje od Devíti mlýnů, údolí Jevišovky. V–X. Položka: 1956 – Jaroslavice, u rybníka, 18. 05. 1951

725. Myosotis collina Hoffm. Pomněnka chlumní. Myosotis ramosissima Schult. Pomněnka chlumní. Na suchých křovinatých stráních a v lesostepích. Dosti rozšířena. SP. Hradiště, Traus- nice – Čertův mlýn, Purkrábka, Plaveč, Bítov. OBORNY: Znojmo, Vranov, Devět mlýnů, Lukov i jinde. IV–V. Položka: 1957 – Suchohrdly, Purkrábka, 03. 05. 1951

726. Myosotis micrantha Pall. Pomněnka malokvětá. Myosotis stricta R. et Sch. Pomněnka drobnokvětá. Na suchých travnatých stráních, polích a úhorech. Rozšířena. P. Hradiště, Kraví hora, Býčí skála, Trausnice – Čertův mlýn, Načeratice – Derﬂice, Šumná, Vranovská Ves, Bojanovice. IV–V. Položka: 1958 – Hradiště, 07. 04. 1951

727. Myosotis versicolor (Pers.) Sm. Pomněnka různobarvá. Myosotis discolor Pers. Pomněnka různobarvá. Na křovinatých a travnatých svazích a lesních světlinách. Řídce. SP. Trausnice – Čertův mlýn, Šimperský rybník. OBORNY: údolí Dyje u Znojma. V–VII. Položka: 1959 – Šumná, Šimperk, 20. 05. 1951– Myosotis cf. discolor, rev. V. Grulich Pozn.: Drlíkův záznam o výskytu pomněnky různobarvé patří zřejmě k posledním z celé Moravy. V současné době v tomto prostoru není známa jediná lokalita.

150 728. Myosotis sparsiﬂora Mikan. Pomněnka řídkokvětá. Myosotis sparsiﬂora Pohl. Pomněnka řídkokvětá. V křovinách, v luzích a pobřežních houštinách. Roztroušeně. S. Popický žleb, Kravsko, Dolina a Bažantnice u Plavče. OBORNY: Mašovice, Tvořihráz, Znojmo (?), Dyje (?), Devět mlýnů aj. V–VI. Položka: 1960 – Kravsko, 09. 05. 1951

729. Cerinthe minor L. Voskovka menší. Na rumištích a u cest. Roztroušeně. P. Znojmo – Starý Šaldorf, Gránice, Dobšice, Ta- so vi ce, Purkrábka, Hluboké Mašůvky, údolí Jevišovky u Plavče, údolí Plenkovického potoka. OBORNY: Hodonice, Dyje, Vranov, Lukov, Čížov, Bítov, Cornštýn. V–VII. Položka: 1961 – Znojmo, Gránice, 15. 05. 1950

730. Echium vulgare L. Hadinec obyčejný. Echium vulgare L. Hadinec obecný. Na výslunných stráních, úhorech a podle cest. Obecný. SP. VI–IX. Položky: 1962 – Hradiště, 01. 06. 1950 /1963 – Suchohrdly, Purkrábka, 31. 05. 1950 – ut Echium rub rum, rev V. Grulich/

731. Echium rubrum Jacq. Hadinec červený. Echium maculatum L. Hadinec červený. Na výslunných stráních. Vzácný. P. Purkrábka u stezky do lesa nedaleko Jezuitského dvora. OBORNY: Pelcberk, stráň u vsi Dyje. S obou míst zmizel po vykácení lesa a osa- zení akátem. VI–VII. Položka: 1963 – Suchohrdly, Purkrábka, 31. 05. 1950 – Echium vulgare, rev. V. Grulich Pozn.: Hadinec červený dosahoval na Znojemsku absolutní západní hranice areálu (KŘÍSA in Květena ČR 6). Kromě jmenovaných údajů existují ještě herbářové doklady od Pustého kopce (cf. GRULICH 1996b). Drlíkův údaj z Purkrábky je však doložen chybně určenou položkou, a není proto věrohodný.

732. Anchusa officinalis L. Pilát lékařský. Na suchých travnatých místech a u cest. Hojně rozšířen. SP. Znojmo, Hradiště, Kraví hora, Konice, Dobšice, Oblekovice, Tasovice, Plaveč, Lančov, Bítov atd. V–IX. Položky: /1950 – Konice – Popice, 20. 05. 1950 – ut Cynoglossum officinale; Cynoglossum officinale + C. montanum + Anchusa officinalis, rev. K. Sutorý/ 1964 – Znojmo, 1950

733. Lycopsis arvensis L. Prlina rolní. V polích a na úhorech jako plevel. Hojná. P. Hradiště, Kateřinský dvůr, Přímětice – Mra- mo ti ce, Tasovice, Plaveč, Vranovská Ves. OBORNY: Citonice, Plenkovice, Jevišovice a v nížině u Strachotic, Jaroslavic a Hrušovan obecná. V–IX. Položka: 1965 – Hradiště, 16. 05. 1950

151 734. Nonea pulla (L.) DC. Pipla osmahlá. Na mezích a podél cest. Dosti hojná. P. Znojmo – Cínová hora, Leska, Hodonice, Su- chohr dly, Těšetice, Plaveč, Horní Dunajovice. OBORNY: hojně v okolí Znojma, Tasovice, Na če ra ti ce až k Jaroslavicům, Citonice, Vranov, Bítov, údolí Jevišovky, Mikulovice. U Su cho hr del také žlutě kvetoucí. IV–VIII. Položka: 1966 – Těšetice, 22. 08. 1950

735. Pulmonaria ofﬁcinalis L. I. subsp. maculosa (Hayne) Gams. Plicník lékařský skvr ni tý. Pulmonaria ofﬁcinalis L. Plicník lékařský. Ve světlých humosních lesích. Hojný. Gránice, Hradiště, Trausnice, Kravsko, údolí Plen ko vic kého potoka, Plaveč-Bažantnice. OBORNY: údolí Dyje od Vranova, Hnánice, Pur kráb ka, Smoha, Jevišovice. III–V. Položka: 1967 – Znojmo, Gránice – Hradiště, 21. 03. 1951 – Pulmonaria obscura, rev. J. Danihelka

Pulmonaria officinalis L. II. subsp. obscura (Dum.) Murb. Plicník lékařský tmavý. Pulmonaria obscura Dum. Plicník tmavý. Ve světlých humosních hájích. Roztroušeně. S. Gránice, Trausnice, Kravsko, údolí Jevi šov ky, Plenkovického potoka, Plaveč – Bojanovice, Jevišovice – zámek. OBORNY: Smo ha, Vranov, Šimperk. III–IV. Položky: /1967 – Znojmo, Gránice – Hradiště, 21. 03. 1951 – ut Pulmonaria officinalis subsp. maculosa, rev. J. Danihelka/ 1968 – Znojmo, Gránice, 01. 04. 1951, rev. J. Danihelka Pozn.: Spolehlivé rozlišování plicníků dosud není dostatečně vyřešeno; není vyloučeno, že na Znojemsku se vyskytuje jak P. obscura, tak P. officinalis. Drlíkovy rukopisné záznamy nelze k dal- ším úvahám využít.

736. Pulmonaria montana Lej. I. subsp. mollissima (Kern.) Nym. Plicník horský nej měk čí. Pulmonaria mollis Hornem. Plicník měkký. Dosti hojný. S. Kravsko – Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Tvarůžek u Plenkovic, Boja no vic ké lesy, Purkrábka, Andělský mlýn u Mašovic, Smoha. OBORNY: Plaveč, údolí Je vi šov ky. IV–V. Položka: 1969 – Kravsko – Hluboké Mašůvky, údolí, 15. 04. 1952, rev. J. Danihelka

737*. Pulmonaria angustifolia L. Plicník úzkolistý.

Ve světlých lesích a křovinách. Velmi řídce. S. OBORNY: letohrádek mezi Vranovem a Čí žo vem, Větrník mezi Čížovem a Lesnou. IV–VI. Pozn.: Podobně jako ekologicky velmi blízký Dianthus superbus i plicník úzkolistý z ne zcela jasných důvodů ustoupil (cf. GRULICH 1997). Z Drlíkova materiálu je zřejmé, že on sám jej na Znojemsku již ne po zoro val.

152 738. Symphytum officinale L. I. subsp. euofficinale Dom. Kostival lékařský pravý. Symphytum officinale L. Kostival lékařský. Na vlhkých lukách, v příkopech a podél vod. Obecný. S. Znojmo, Hluboké Mašův- ky atd. Položka: 1970 – Znojmo, 1950

739. Symphytum tuberosum L. Kostival hliznatý. Symphytum tuberosum L. Kostival hlíznatý. Na vlhkých lukách, v humosních lesích a křovinách. Dosti hojný. Hradiště, Gránice, Ho stě rádky, Olbramkostel, Šumná, Zálesí, Bítov. OBORNY: Jevišovice, Vranov a odtud dolů ve většině křovinatých lesů. IV–VI. Položka: 1971 – Znojmo, Gránice, 23. 06. 1951

Čeleď 113. Verbenaceae. Sporýšovité.

740. Verbena ofﬁcinalis L. Sporýš lékařský. Na rumištích, návsích, pustých místech, u cest. Obecná. SP. VII–VIII. Položka: 1972 – Lančov, vyschlá přehrada, 18. 06. 1950

Čeleď 114. Lamiaceae. Hluchavkovité.

741. Ajuga chamaepitys (L.) Schreb. Zběhovec yva. Na polích a podle cest. Dosti hojný. P. Znojmo, Sedlešovice, Kuchařovice, Únanov, Ho do ni ce, Tasovice, Lechovice, Strachotice, Purkrábka, Těšetice, Plaveč, Horní Du- najovice. OBORNY: Hnánice, Hrádek – Božice, Hrušovany. V–IX. Položka: 1973 – Strachotice, pole, 11. 05. 1950

742. Ajuga reptans L. Zběhovec plazivý. Na lukách a v lesích. Obecný. S. Hradiště, Šumná, Bojanovice (Zápověď) atd. IV–VII. Položka: 1974 – Hradiště, 1950

743. Ajuga genevensis L. Zběhovec ženevský. Ajuga genevensis L. Zběhovec lesní. Ve světlých lesích, na křovinatých svazích. Dosti hojný. S. Hradiště, Kraví hora, Býčí skála, Trausnice – Čertův mlýn, Tvarůžek u Kravska, Dolina u Plavče, Lapikus, Olbramkostel, Suchohrdly, Purkrábka, Bojanovice, Mikulovice, Výrovice, Pavlice, Zálesí, Lančov. IV–VI. Položky: 1975 A – Hradiště, 17. 05. 1950 1975 B – Pavlice – Kravsko, 18. 06. 1953

153 744. Teucrium chamaedrys L. Ožanka kalamandra. Na suchých výslunných kamenitých místech. Hojná. P. Hradiště – Sedlešovice, Leska, Traus ni ce (s bílými květy), Hodonice – Krhovice, Tasovice, Božice, Jevišovice, Koráb. OBOR NY: V celé pahorkatině dosti rozšířen. VII–VIII. Položka: 1976 – Pavlice – Kravsko, 08. 06. 1950

745. Teucrium scordium L. Ožanka česneková. Teucrium scordium L. Ožanka čpavá. Na vlhkých lukách a zaplavovaných místech. Velmi řídká. P. Kraví vrch u Tasovic, Ho do ni ce. OBORNY: okolo Hrušovan a Pravic. VII–VIII. Položka: 1977 – Hodonice, rybník, 23. 08. 1951 Pozn.: Drlíkův sběr od Hodonic je velmi zajímavým dokladem o zasahování ožanky čpavé směrem na západ. Ačkoli rybník byl později zničen, ve fragmentu mokřadu jihovýchodně od Hodonic druh přežívá ještě do současnosti. Bohatá lokalita se dále nachází nad rybníkem u Vrbovce (obojí 2004 MZ, leg. A. Reiter).

746. Teucrium botrys L. Ožanka hroznatá. Na suchých travnatých místech. Velmi řídká. P. Purkrábka u Těšetic, Křepické údolí u Hor ních Dunajovic. VII–IX. Položka: 1978 – Horní Dunajovice, Křepický potok, 15. 06. 1953

747. Scutellaria galericulata L. Šišák vroubkovaný. Na březích vod a v příkopech. Dosti rozšířen. S. Borotice, Jaroslavice, Stošíkovice, Ol b ramkos tel, Šumná, Lančov. VI–IX. Položka: 1979 – Olbramkostel – Šumná, les, 09. 08. 1950

748. Marrubium vulgare L. Jablečník obyčejný. Marrubium vulgare L. Jablečník obecný. Na návsích, rumištích a u cest. Dosti rozšířen. SP. Hodonice, Krhovice, Jaroslavice, Vý ro vi ce, Horní Dunajovice. OBORNY: Strachotice, Mašovice, Podmolí. VI–IX. Položka: 1980 – Krhovice, rumiště, 19. 06. 1950 Pozn.: Jablečník obecný patří ke kriticky ohroženým druhům květeny České republiky (HOLUB, PRO CHÁZ KA 2000). Ve studovaném území je v poslední době známa pouze nevelká populace v Havraníkách (GRU LICH 1997).

749. Marrubium peregrinum L. Jablečník cizí. Na suchých travnatých místech, na rumištích v blízkosti osídlených míst. Rozšířen. P. Znoj mo, Sedlešovice, Konice, Únanov, Bezkov, Mašovice. OBORNY: údolí Dyje od Znojma ve všech vsích. Citonice, Hradiště (?), Hrušovany, Šanov, Hója mezi Hrušovany, Hraběticemi a Božicemi. VI–VIII. Položka: 1981 – Znojmo, Koželužská, 26. 09. 1950 Pozn.: Ačkoli jablečník cizí z většiny dříve známých lokalit také ustoupil, přesto se dnes stále vyskytuje na více místech v teplejší části Znojemska.

154 750. Sideritis montana L. Hojník horský. Sideritis montana L. Hojník chlumní. Na výslunných místech a písčinách. Ojediněle. P. Hodonice pískovna, žel. násep za ná dra žím a u strážního domku k Božicím. OBORNY: Suchohrdly – Dyje, blízko želez- ničního nás pu na poli (?). VI–VIII. Položka: 1982 – Hodonice, pískovna, 11. 06. 1951 Pozn.: Sideritis montana dnes na Znojemsku asi neroste; Drlíkův sběr patří k pozoruhodným nálezům.

751. Nepeta cataria L. Šanta kočičí. Kdysi pěstovaná jako léčivá bylina, dodnes místa zplanělá. Řídká. P. Dobšice, ves Dyje, Purkrábka, Lechovice. OBORNY: v podyjských vsích, údolí Dyje u Znojma (?), kol Je vi šo vic a Lukova. VII–IX. Položka: 1983 – Dobšice, 12. 07. 1953

752*. Nepeta pannonica Jacq. Šanta panonská. Nepeta nuda L. Šanta lesostepní.

Na suchých stráních. Řídká. P. OBORNY: u Sedlešovic (?), na polní cestě z Mašovic do Lukova (?), u Devíti mlýnů, v okolí Znojma už M. U. Uechtritzem známá od začátku XIX. století. VII–IX. Pozn.: Drlík zřejmě z autopsie šantu lesostepní neznal, na Znojemsku stále existují nepočetné populace, např. mezi Lukovem a Podmolím (cf. GRULICH 1997).

N 753. Nepeta mussinii Henk. Šanta Mussiniho. Nepeta racemosa Lamk. Šanta hroznovitá. Původní v Persii a na Kavkaze, u nás v zahradách pěstovaná. U plotu zahrady nedaleko Měst ské ho lesíka. VII–IX. Položka: 1984 – Znojmo, Městský lesík, u plotu zahrad, 05. 05. 1953

754. Glechoma hederacea L. subsp. glabriuscula (Neilr.) Gams. Popenec břeč ťa no vi tý olysalý. Glechoma hederacea L. Popenec břečťanolistý. V lesích a křovinách, na lukách a podle cest. Obecný. SP. Sedlešovice, Býčí skála, Ma šo vi ce, Němčičky atd. IV–VII. Položka: 1985 – Mašovice, Křížanka, 07. 05. 1951 /1986 – Hodonice, 12. 05. 1950 – ut Glechoma hederacea subsp. hirsuta, rev. V. Grulich/

Glechoma hederacea L. subsp. hirsuta (W. K.) Herm. Popenec břečťanovitý chlupa tý. Glechoma hirsuta W. et K. Popenec chlupatý. V lesích a na keřnatých stráních. Řídce. P. Býčí skála, Hodonice. V–VII. Položka: 1986 – Hodonice, 12. 05. 1950 – Glechoma hederacea, rev. V. Grulich Pozn.: Drlíkovy údaje o výskytu popence chlupatého nejsou, vzhledem k chybně určené položce, vě ro hod né. Druh se však na Znojemsku skutečně vyskytuje; více lokalit je známo z NP Podyjí (GRULICH 1997).

155 755. Prunella vulgaris L. Černohlávek obecný. Na pasekách, lukách a pastvinách. Obecný. S. Popice atd. V–X. Položka: 1987 – Popice, Popické údolí, 10. 05. 1950

756. Prunella grandiﬂora (L.) Jacq. Černohlávek velkokvětý. Prunella grandiﬂora (L.) Scholler. Černohlávek velkokvětý. Na výslunných stráních, suchých lukách a okrajích lesů. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Po pi ce, Únanov (Špilberk), Hluboké Mašůvky, Mašovice – Bezkov, Jazovice. OBORNY: Je višo vi ce, Vranov, Bítov, Lančov, Dyje, Hodonice, Hnanice i jinde. VI–VIII. Položka: 1988 – Sedlešovice, Kraví hora, les, 09. 06. 1950 Pozn.: Černohlávek velkokvětý patří nyní na Znojemsku k velmi vzácným druhům; Drlíkovy údaje jsou relevantní a lze jimi doplnit obraz o rozšíření tohoto teplomilného druhu na západním okraji jihomoravské arely.

757. Prunella laciniata L. Černohlávek dřípený. Prunella laciniata (L.) L. Černohlávek dřípený. Na stepních svazích a polostepních lukách. Dosti vzácný. SP. Trausnice, louka nad splavem na pravém břehu Dyje, Plaveč okraj lesa Rudy, Koráb pod hájenkou. OBORNY: kol Znojma hojný (??), Popické výšiny (?), Pelcberk (?). VI–VIII. Položky: 1989 A – Znojmo, Gránice, u potoka, 03. 07. 1952 – Prunella laciniata × P. vulgaris, rev. V. Grulich 1989 B – Plaveč, okraj lesa k Únanovu nad Rudou, 17. 06. 1953 Pozn.: Černohlávek dřípený na Znojemsku zřejmě od Drlíkových dob značně ustoupil; doložený hybrid s černohlávkem obecným je typickým jevem na lokalitách společného výskytu.

758. Melittis melissophyllum L. Medovník meduňkolistý. Ve světlých listnatých lesích. Dosti hojný. P. Trausnice, Býčí skála, Purkrábka, Kravsko, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, Bojanovický les, Smoha, Zálesí. OBORNY: Jevišovice, Hnánice, Devět mlýnů, Ledové sluje, Lukov, Plaveč, Tvořihráz. V–VI. Položka: 1990 – Suchohrdly, Purkrábka, 20. 05. 1950

759*. Phlomis tuberosa L. Sápa hlíznatá.

Na výslunných stráních. P. OBORNY: na svazích Kamenné hory mezi Načeraticemi a Ta so vi ce mi (?). VI–VII. Pozn.: Sápu Drlík ze Znojemska z vlastního pozorování neznal; dodnes existuje několik populací, např. poblíž Pustého kopce, ale i v NP Podyjí na Šóbesu (GRULICH 1997).

760. Galeopsis angustifolia Ehrh. Konopice úzkolistá. Na polích a úhorech. Hojná. SP. Načeratice, Derﬂice, Tasovice, Únanov, Plaveč, Vý- rovice, Plenkovice, Milíčovice, Šumná – Onšov, Švýcarské údolí, Zálesí. OBORNY: kol Znojma, Suchohrdlí, Těšetic a jiných míst. VI–IX. Položky: 1991 A – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950 1991 B – Plenkovice, u rybníka, 15. 07. 1951 1991 C – Derﬂice – Tasovice, pole, 19. 08. 1950

156 761. Galeopsis ladanum L. Konopice širolistá. Na polích a v křovinách. Hojná. SP. Načeratice, Borotice, Purkrábka, Prosiměřice, Koráb, údolí Bojanovického potoka, Plaveč, Olbramkostel, Jevišovice, Přímětice, Mramotice, Únanov, Citonice – Bezkov. VI–IX. Položka: 1992 – Olbramkostel, pole, 09. 08. 1950

762. Galeopsis pubescens Bess. Konopice pýřitá. Na úhorech, ve světlých lesích a křovinách. Obecná. SP. Borotice – Křídlovice, Grá- nice. VII–IX. Položky: 1993 A – Borotice – Křídlovice, les, 08. 08. 1950, rev. V. Řehořek 1993 B – Znojmo, Gránice, 10. 08. 1950 – Galeopsis tetrahit, rev. V. Řehořek

763. Galeopsis tetrahit L. I. subsp. genuina Briq. Konopice napuchlá pravá. Galeopsis tetrahit L. Konopice polní. V lesích, houštinách a na úhorech. Obecná. SP. Gránice, Olbramkostel, Hluboké Ma- šův ky, Plaveč, Zálesí. VII–IX. Položky: /1993 B – Znojmo, Gránice, 10. 08. 1950 – ut Galeopsis pubescens, rev. V. Řehořek/ 1994 – Znojmo, Gránice, 14. 08. 1950, rev. V. Řehořek

Galeopsis tetrahit L. II. subsp. biﬁda (Boenn.) Fr. Konopice napuchlá dvouklanná. Galeopsis biﬁda Boenn. Konopice dvouklanná. V lesích, houštinách, na úhorech. Hojná. SP. Lechovice, Hluboké Mašůvky, Purkrábka, Lesná – Onšov. VII–IX.

764. Galeopsis speciosa Mill. Konopice sličná. Na nivách, v houštinách a na březích. Roztroušeně. S. Gránice, údolí Dyje proti Býčí skále, Švýcarské údolí, Zálesí. OBORNY: Bítov, Lukov, Znojmo (?), Hója u Božic. VII–IX. Položka: 1995 – Štítary, Švýcarské údolí, 13. 08. 1950

765. Lamium galeobdolon (L.) Nath. Hluchavka pitulník. Galeobdolon montanum (Pers.) Rchb. Pitulník horský. V lesích a křovinách. Rozšířena. S. Trausnice, Čertův mlýn, Horní Dunajovice. IV–VII. Položka: 1996 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950 Pozn.: Zdá se, že se v okolí Znojma vyskytuje téměř pouze Galeobdolon montanum (cf. GRULICH 1997). DVOŘÁKOVÁ in Květena ČR 6 uvádí pro druhý v ČR rostoucí druh Galeobdolon luteum lokalitu Znojmo, zařazenou do fytogeograﬁckého okresu 68. Moravské podhůří Vysočiny. Ten se však ke Znojmu pouze přibližuje, zatímco k fytogeograﬁckému okresu 16. Znojemsko-brněnská pahorkatina, v němž Znojmo leží, výslovně poznamenává, že v něm G. luteum neroste. Problém vyžaduje další bádání.

157 766. Lamium album L. Hluchavka bílá. V příkopech, na rumištích a v plotech. Obecná. PS. Trausnice. V–VIII. Položka: 1997 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950

767. Lamium maculatum L. Hluchavka skvrnitá. V lesích, křovinách, příkopech, podle cest, na rumištích. Obecná. SP. Znojmo, Gránice. IV–IX. Položka: 1998 – Znojmo, Gránice, 04. 08. 1950

768. Lamium purpureum L. Hluchavka nachová. Jako plevel v polích a zahradách. Obecná. PS. Hradiště. III–IX. Položka: 1999 – Hradiště, 05. 05. 1950

769. Lamium amplexicaule L. Hluchavka objímavá. Jako plevel na polích a úhorech. Obecná. SP. Kraví hora, Hodonice, Jevišovice. III–VI. Položka: 2000 – Sedlešovice, Kraví hora, pole, 07. 09. 1950

770*. Leonurus marrubiastrum L. Buřina jablečníková.

V údolí a poříčí větších toků. Vzácná. S. OBORNY: na nivách mezi Hrušovany a Pravi- cemi, u Jevišovky. VII–VIII.

Pozn.: Vzácný druh dolního Podyjí (TOMŠOVIC in Květena ČR 6). Lokality v okolí Hrušovan byly vysunuty nejdále na západ.

771. Leonurus cardiaca L. Buřina srdečník. Na lukách, podle cest a na rumištích. Obecný. SP. Hradiště, Suchý kopec u Popic, Na- če ra ti ce, Hodonice, Borotice, Jaroslavice, Horní Dunajovice, Horní Břečkov, Podhradí. VI–IX. Položka: 2001 – Popice, Suchý kopec u Popic, 10. 06. 1950

Ballota nigra L. Měrnice černá. Položka: 2002 – Znojmo, Gránice, 11. 06. 1950 Pozn.: Měrnice patří k velmi běžným a rozšířeným rostlinám Znojemska; to, že není obsažena v Drlíkově rukopisu, svědčí s největší pravděpodobností o autorově opomenutí.

772. Stachys recta L. Čistec přímý. Na výslunných stráních, v lesních světlinách. Rozšířen. P. Hradiště, Trausnice, Býčí ská- la, Vrbovec, Derﬂice, Tasovice, Suchohrdly, Horní Dunajovice. OBORNY: údolí Dyje od Vra no va velmi obecný, Gránice, Leska, údolí Jevišovky a sousední výšiny. VI–IX. Položka: 2003 – Popice, Trausnické údolí, 16. 05. 1950

158 773. Stachys annua L. Čistec roční. Na polích a rumištích jako plevel. Hojně rozšířen. P. Znojmo, Hradiště, Starý Šaldorf – Dobšice, Načeratice, Derﬂice, Hodonice, Lechovice – Stošíkovice, Kuchařovice, Úna nov, Přímětice, Jevišovice, Horní Dunajovice. VI–IX. Položky: 2004 A – Hradiště, úhor, 06. 07. 1950 2004 B – Plaveč, pole, 27. 06. 1950

774. Stachys palustris L. Čistec bahenní. V polích, křovinách, v příkopech a na březích. Hojně rozšířen. S. Načeratice, Derﬂice, Borotice, Stošíkovice, Únanov, Plaveč, Hluboké Mašůvky, údolí Bojanovického potoka, Bezkov, Šumná – Onšov, Podhradí. VII–IX. Položka: 2005 – Borotice, příkop, 24. 06. 1950

775. Stachys silvatica L. Čistec lesní. Stachys sylvatica L. Čistec lesní. V lužních lesích, ve vlhčích křovinách a na pasekách. Roztroušeně. S. Trausnice, Čertův mlýn, Horní Dunajovice, Jevišovice, Švýcarské údolí, Zálesí (u přehrady, u hájenky), Bí tov. VI–IX. Položka: 2006 – Hradiště, Čertův mlýn, 10. 05. 1950

776. Stachys germanica L. Čistec německý. Ve světlých lesích a na křovinatých svazích. Velmi roztroušeně. SP. Purkrábka, Tvoři- hráz ský les, Plaveč, Hluboké Mašůvky. OBORNY: údolí Jevišovky, údolí Dyje od Vranova (Zno j mo?, Nesachleby?, Devět mlýnů). VI–VIII. Položka: 2007 – Plaveč, mlýn, 27. 06. 1950 Pozn.: Čistec německý patří v současnosti na jižní Moravě k mimořádně vzácným rostlinám. Drlí- kovy údaje mají tedy značný historický význam.

777. Betonica ofﬁcinalis L. Bukvice lékařská. Na lukách, výslunných svazích a listnatých lesích. Hojná až obecná. SP. Kraví hora, Mločí údolí, Býčí skála, Konice, Popice, Derﬂice, Tasovice, Purkrábka, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky – Plaveč, Bojanovický les, Koráb (!), Černín, Pavlice, Smoha, Lesná, Onšov. VII–VIII. Položky: 2008 A – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950 2008 B – Tasovice, stinná stráň proti vesnici, 18. 07. 1951 2008 C – Popice, lesní louky, 13. 07. 1950

778. Salvia glutinosa L. Šalvěj lepkavá.

V křovinách na okrajích lesů a na mýtinách. Roztroušeně. S. Onšov, Lančov. OBORNY: Vra nov, Chvalatice – Bítov, Švýcarské údolí, Lukov, Čížov, Hnánice, vzácně v údolí Dyje za Trausnicemi. VII–IX. Položka: 2009 – Lančov, 10. 07. 1950

159 Salvia aethiopis L. Šalvěj habešská. Salvia aethiopis L. Šalvěj etiopská.

OBORNY: na zahradním rumišti v Jaroslavicích přechodně zplanělá (1880). VI–VIII.

779. Salvia pratensis L. Šalvěj luční. Na suchých lukách, u cest, v křovinách. Obecná. S. Znojmo, Hradiště, Kraví hora, Traus ni ce, Načeratice – Derﬂice, Hluboké Mašůvky, Lančov, Podhradí. V–VIII. Položka: 2010 – Znojmo, louky, 01. 06. 1950

780. Salvia nemorosa L. Šalvěj hajní. Na travnatých místech a v křovinách. Hojná. P. Znojmo – Marešov, Hradiště, Trausni- ce, Kraví hora, Konice, Popice, Načeratice – Derﬂice, Tasovice, Hodonice, Valtrovice, Lecho vi ce – Stošíkovice, Suchohrdly, Únanov, Plaveč, Horní Dunajovice, Jevišovice, Pod hra dí. VI–VIII. Položka: 2011 – Valtrovice, louky, 12. 05. 1950

X Salvia silvestris L. = Salvia nemorosa × pratensis. Šalvěj lesní. Salvia × sylvestris L. = Salvia nemorosa × S. pratensis Hradiště, Sedlešovice – Konice, Olbramkostel, Horní Dunajovice. Položka: 2012 – Načeratice – Derﬂice, 27. 05. 1953

781. Salvia verticillata L. Šalvěj přeslenitá. Na lukách, travnatých a křovinatých svazích, na okraji cest. Hojná. P. Znojmo, Sucho- hrdly, Purkrábka, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice, Citonice, Mašovice – Gránický les, Bez kov, Jazovice, Podhradí. VI–IX. Položka: 2013 – Suchohrdly, Purkrábka, 22. 08. 1950

N 782. Melissa ofﬁcinalis L. Meduňka lékařská. Původní z východního Středomoří, u nás odedávna se pěstuje v zahrádkách a ojediněle zplaňu je. DOSTÁL: okolí Znojma. VI–VIII. Položka: 2014 – Znojmo, Marákov, zahrada, 30. 06. 1950

783. Calamintha clinopodium Moris. Marulka klinopád. Clinopodium vulgare L. Klinopád obecný. Na výslunných suchých místech, v křovinách a lesích. Hojně rozšířena. S. Býčí skála, Sedle šo vi ce – Konice, Tasovice, Hója u Božic, Purkrábka, Koráb, Černín, Kravsko, Je vi šo vi ce, Smoha, Šumná – Onšov, Lančov, Bítov. VII–IX. Položka: 2015 – Šumná, paseka, 25. 06. 1950

160 784. Calamintha acinos (L.) Clairv. Marulka pamětník. Acinos arvensis (Lamk.) Dandy. Pamětník rolní. Na výslunných kamenitých stráních. Obecná. P. Kraví hora, Hradiště, Derﬂice, Taso- vice, Purkrábka, Plaveč – Lapikus, Hluboké Mašůvky, Kravsko, Olbramkostel, Horní Du najo vi ce, Jevišovice, Horní Břečkov, Lančov, Starý Petřín, Podhradí. VI–IX. Položka: 2016 – Sedlešovice, Kraví hora, 04. 05. 1950

N 785. Hyssopus ofﬁcinalis L. Yzop lékařský. Původní ze Středomoří, u nás kdysi hojně byl pěstován, ojediněle a přechodně zplaňuje. Hradiště. VIII–X. Položka: 2017 – Hradiště, pod Goldhammerovou vilou, 08. 08. 1950

786. Origanum vulgare L. Dobromysl obyčejná. Origanum vulgare L. Dobromysl obecná. Ve světlých lesích, křovinách, na kamenitých stráních. Hojná. SP. Hradiště, Býčí skála, Purkrábka, Plaveč – Lapikus, Horní Dunajovice, Hója u Božic, Šumná – Onšov, Bítov, Podhradí. VII–IX. Položka: 2018 – Hradiště, 17. 06. 1950

787. Thymus marschallianus Willd. Mateřídouška Marschallova. Thymus pannonicus All. Mateřídouška panonská. Na výslunných stráních a písčinách. Hojný. P. Hradiště, ves Dyje, Tasovice, Horní Du najo vi ce atd. IV–IX. Položky: 2019 A – Hradiště, 24. 08. 1950, rev. V. Grulich 2019 B – Dyje, stráň nad řekou, 28. 05. 1952, rev. V. Grulich Pozn.: Určování mateřídoušek podle Květeny ČR (DOSTÁL et al. 1948–1950), kterou Drlík používal, vychází z odlišného taxonomického konceptu. Dnešní pohled na mateřídoušky (ČÁP in KUBÁT et al. 2002) se odli šu je především chápáním širší vnitrodruhové variability – výsledkem je menší počet rozlišovaných druhů. Revize herbářového materiálu prokázala, že Drlík sesbíral téměř všechny dnes rozlišované druhy, které jsou ze Znojemska známy, avšak vesměs nesprávně určil.

788. Thymus pannonicus All. Mateřídouška panonská.

Na výslunných stepních stráních na hluboké půdě. SP. OBORNY: Znojmo, ale řídce. HIM MEL BAUR: Leska, ves Dyje, Popice, Hradiště. IV–IX. Položky: 2020 – Konice, 29.10. 1954 – Thymus praecox, rev. V. Grulich /2021 A – Stošíkovice na Louce, kopce, 30. 05. 1951 – ut Thymus glabrescens, rev. V. Grulich/ /2022 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 06. 1950 – ut Thymus austriacus, rev. V. Grulich/ /2025 – Znojmo, pod zahradami u Městského lesíku, 09. 06. 1953 – ut Thymus caespitosus, rev. V. Grulich/

161 789. Thymus glabrescens Willd. Mateřídouška olysalá. Na výslunných travnatých nebo skalnatých stráních. Dosti rozšířen. P. Kraví hora, Popice, Dobšice, Tasovice, Kuchařovická silnice, Purkrábka, Výrovice, Mikulovice. IV–VIII. Položky: 2021 A – Stošíkovice na Louce, kopce, 30. 05. 1951 – Thymus pannonicus, rev. V. Grulich 2021 B – Hradiště, turistická stezka ke Královu stolci, 25. 05. 1952 – Thy mus praecox, rev. V. Grulich

790. Thymus austriacus Bernh. Mateřídouška rakouská. Thymus glabrescens Willd. Mateřídouška olysalá. Na výslunných stepních svazích. Roztroušeně? P. Kraví hora, Konice. IV–VIII. Položka: 2022 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 06. 1950 – Thymus pannonicus, rev. V. Grulich

791. Thymus pulegioides L. Mateřídouška vejčitá. Na travnatých místech. Hojně rozšířena. PS. Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, Horní Du najo vi ce, Šumná, Onšov, Švýcarské údolí, Horní Břečkov (s bílými květy), Lančov, Starý Petřín, Podhradí. OBORNY: údolí Dyje od Vranova po Znojmo, Podmolí, Lukov, Citonice a jiná místa. VII–VIII. Položky: 2023 A – Olbramkostel, mez, 30. 06. 1951, rev. V. Grulich 2023 B – Švýcarské údolí, 17. 7. 1951, rev. V. Grulich

792. Thymus angustifolius Pers. Mateřídouška úzkolistá. Thymus serpyllum L. Mateřídouška úzkolistá. Na písčitých stepních paloucích. Roztroušeně. PS. Kuchařovice, Suchohrdly, Tasovice, Hluboké Mašůvky – Plaveč, Výrovice. VIII–IX. Položka: 2024 – Tasovice, stepní stráň, 17. 09. 1951 – cf. Thymus pannonicus × T. praecox, rev. V. Grulich Pozn.: Na Znojemsku existuje jediná nesporná lokalita tohoto druhu v pískovně v Oleksovicích (MMI 1987, leg. V. Grulich).

793. Thymus caespitosus Opiz. Mateřídouška trsnatá. Thymus praecox Opiz. Mateřídouška časná. Na výslunných skalnatých stráních a písčitých místech. Roztroušeně. PS. Městský lesík, Hodonice, Plaveč. ? OBORNY neuvádí na Znojemsku. Prý se zaměňuje s Th. pannonicus. V–VII. Položka: 2025 – Znojmo, pod zahradami u městského lesíku, 09. 06. 1953 – Thymus pannonicus, rev. V. Grulich

794. Thymus praecox Opiz. Mateřídouška časná. Na výslunných suchých místech. Hojný. PS. Hradiště atd. V–VI. Položky: /2020 – Konice, 29.10. 1954 – ut Thymus pannonicus, rev. V. Grulich/ /2021 B – Hradiště, turistická stezka ke Královu stolci, 25. 05. 1952 – ut Thymus glabrescens, rev. V. Grulich/ 2026 – Hradiště, stráň, 28. 07. 1951, rev. V. Grulich

162 795. Lycopus europaeus L. Karbinec evropský. V pobřežních houštinách a na bažinatých lukách. Obecný. S. Znojmo – Marešov, Grá- nice, Trausnice, Vrbovec, Borotice, Hója, Stošíkovice, Únanov, Plenkovice, Jevišovice, Horní Břečkov, Zálesí i jinde. VII–IX. Položka: 2027 – Znojmo, Gránice, 06. 08. 1950

796*. Lycopus exaltatus L. ﬁl. Karbinec statný.

Na březích stojatých vod. Řídký. S. OBORNY: v bažinách kolem trati Hrušovany – No- vo sed ly. VII–VIII. Pozn.: Karbinec statný byl zaznamenán na více místech v nivě dolní Dyje na Břeclavsku (cf. DANIHELKA et al. 1995). Na Znojemsku byl po mnoha letech potvrzen teprve v roce 2004 u Travního Dvora (MZ, leg. L. Reiterová).

797. Mentha arvensis L. I. subsp. agrestis (Jacq.) Briq. Máta rolní pravá. Mentha arvensis L. Máta rolní. Na vlhkých lukách a úhorech. Obecná. S. Únanov, Purkrábka, Olbramkostel, Popický žleb, Jaroslavice, Smoha, Zálesí atd. VII–IX. Položka: 2028 – Olbramkostel, pole, 09. 08. 1950, rev. J. Štěpánek

Mentha arvensis L. II. subsp. austriaca (Jacq.) Briq. Máta rolní rakouská. Mentha arvensis L. Máta rolní. Na lukách a úhorech. Roztroušeně. S. Načeratice, Borotice, Stošíkovice, Únanov, Pla- več, Hluboké Mašůvky, Plenkovice, Koráb, Šumná – Onšov. OBORNY: u Trausnického a Ka men né ho mlýna u Znojma. VII–IX. Položky: 2029 A – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 24. 08. 1951, rev. J. Štěpánek 2029 B – Plen ko vi ce, Plenkovický rybník, 10. 08. 1950, rev. J. Štěpánek

Mentha arvensis L. III. subsp. parietariaefolia (Beck) Briq. Máta rolní drnavcolistá. Mentha arvensis L. Máta rolní. Na bažinatých lukách a v pobřežních houštinách. Řídce. S. Olbramkostel-alej v lese, Zá le sí. OBORNY: údolí Dyje u Trausnic a Kamenného mlýna (?), staré údolí u Dobšic (?). VII–IX. Položka: 2030 – Zálesí, 1953, rev. J. Štěpánek

798. Mentha aquatica L. Máta vodní. Na březích vod a na bažinatých lukách. Roztroušeně. S. údolí Dyje u Znojma, Borotice, Hója u Božic, Stošíkovice, Plaveč. VII–X. Položka: 2031 – Borotice, příkop, 08. 08. 1950, rev. J. Štěpánek

163 X Mentha verticillata L. = Mentha aquatica × arvensis. Máta přeslenitá. Mentha × verticillata L. = Mentha aquatica × M. arvensis. Máta přeslenatá. Roztroušeně v celém státě. S. Borotice. Položka: 2033 – Borotice, příkop, 08. 08. 1950, rev. J. Štěpánek

X N Mentha piperita L. = Mentha aquatica × spicata. Máta peprná. Mentha × piperita L. = Mentha aquatica × M. spicata. Máta peprná. Pravděpodobně jen pěstovaná. U silnice Bítov – Chvalatice na rumišti. Položka: 2032 – rumiště mezi Bítovem a Chvalaticemi, 27. 08. 1950, rev. J. Štěpánek

799. Mentha longifolia (L.) Nath. Máta dlouholistá. V luzích a na bažinatých loukách. Hojná. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Gránice, Borotice, Únanov, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Jevišovice, Smoha, Bezkov, Horní Břečkov, Pod hra dí. VII–IX. Položky: 2034 – Lančov, u potoka, 12. 07. 1950, rev. J. Štěpánek 2035 – Znojmo, Gránice, 14. 08. 1950, rev. J. Štěpánek

Mentha × gracilis Sole. Máta jemná. Položka: 2036 – Vranov nad Dyjí, 1954 určeno jako M. undulata Willd. – Mentha × gracilis Sole, rev. J. Štěpánek

Čeleď 115. Solanaceae. Lilkovité.

N 800*. Nicandra physaloides (L.) Gaertn. Lilík mochyňovitý. Nicandra physalodes (L.) Gaertn. Lilík mochyňovitý.

Původní z Jižní Ameriky, u nás zřídka pěstován a ojediněle zplaňující. DOSTÁL: okolí Konic, Znojma, Hrušovan. OBORNY: strážní domek číslo 78 na trati Hrušovany – No- vosedly, tu a tam na zeleninových polích u Starého Šaldorfu. Všechna naleziště dnes zcela po chyb ná. VII–X.

N 801. Lycium halimifolium Mill. Kustovnice cizí. Lycium barbarum L. Kustovnice cizí. Původní ze Středomoří, pěstuje se v plotech a často zplaňuje na zdech a rumištích. Obecná v celém okolí Znojma. OBORNY: u Jaroslavic. VI–VIII. Položka: 2037 – Znojmo, 1950

802. Atropa bella-donna L. Rulík zlomocný. Na pasekách a ve světlých lesích. Roztroušeně. S. Šumná – Vranovská Ves, Pavlice, Štítary. OBORNY: lesy u Cornštýna, Bítov, Lančov, Vranov, Tvořihráz. VI–VIII. Položka: 2038 – Štítarský les, 18. 06. 1950

164 803. Hyoscyamus niger L. Blín černý. Na pustých místech, úhorech a rumištích. Obecný. SP. Hradiště, Sedlešovice, Hodonice, Stošíkovice, Suchohrdly, Plaveč, Jevišovice atd. VI–X. Položka: 2039 – Hradiště, 1950

N 804. Capsicum annuum L. Paprika roční. Původní z tropické Ameriky. Pěstuje se na Znojemsku a ojediněle zplaňuje. Načeratice, Starý Šaldorf, atd. VI–IX. Položka: 2040 – Načeratice, pole, 20. 09. 1951

N 805. Physalis alkekengi L. Mochyně židovská třešeň. Původní v Karpatech, u nás zplanělá. Znojmo. V–VIII. Položka: 2041 – Znojmo, zahrady na Valech, 23. 06. 1950

806. Solanum dulcamara L. (Lilek) potměchuť. V lužních lesích a pobřežních houštinách. Roztroušeně. S. Krhovice, Lechovice, Sto- ší ko vi ce, Olbramkostel, Bítov, Podhradí. OBORNY: roztroušene zvláště na toku Dyje, Gránice, Lesky a Jevišovky. VI–VIII. Položka: 2042 – Krhovice, břeh, 19. 06. 1950

807. Solanum nigrum L. I. subsp. genuinum (Čelak.). Lilek černý obyčejný. Solanum nigrum L. Lilek černý. Na pustých místech. Rozšířen. SP. Znojmo, Sedlešovice, Vrbovec, Dyje, Tasovice, Stra- cho ti ce, Stošíkovice – Oleksovice, Koráb, Výrovice, Purkrábka, Jevišovice. VI–X. Položky: 2044 – Strachotice, rumiště, 19. 06. 1950, rev. V. Řehořek /2045 – Znojmo, Městský le sík, 07. 07. 1950 – ut Solanum nigrum subsp. humile, rev. V. Ře ho řek/

N Solanum nigrum L. II. subsp. humile (Bernh.) Marz. Lilek černý nízký. Solanum alatum Moench. Lilek křídlatý. Původní z jižní Evropy. U nás na pustých místech. Znojmo – Městský lesík, Cínová hora, Načeratice, Plaveč – Bažantnice. OBORNY: roztroušeně kol Znojma a v území nezřídka. VI–VIII. Položka: 2045 – Znojmo, Městský lesík, 07. 07. 1950 – Solanum nigrum, rev. V. Řehořek

808. Solanum luteum Mill. II. subsp. alatum (Moench pro sp.). Lilek žlutý křídlatý. Solanum alatum Moench. Lilek křídlatý.

Na rumištích. P. Hodonice pískovna, Borotice?. HIMMELBAUR: řídce kol Znojma v údolí Dyje. VII–IX. Položka: 2043 – Borotice, sine dato, rev. V. Řehořek

165 N 809. Solanum lycopersicum L. (Lilek) rajče. Původní z Jižní Ameriky; pěstuje se běžně jako zelenina a často zplaňuje. Strachotice, Oblekovice, Hodonice, Jaroslavice atd. VII–IX. Položka: 2046 – Strachotice, pole, 07. 08. 1950

N 810. Solanum tuberosum L. (Lilek) brambor. Původní z Jižní Ameriky, obecně se pěstuje a často zplaňuje. VI–VIII. Položka: 2047 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 08. 1950

811. Datura stramonium L. Durman panenská okurka. Datura stramonium L. Durman obecný. Na pustých místech. Hojný. SP. Hradiště, Načeratice, Derﬂice, Hodonice, Tasovice, Vr bo vec, Jaroslavice, Suchohrdly, Plaveč, Horní Dunajovice i jinde. VI–IX. Položka: 2048 – Hradiště, 10. 06. 1950

N 812. Nicotiana tabacum L. Tabák virginský. Původní ze Severní Ameriky, u nás místy se pěstuje (Plaveč a téměř ve všech podyj- ských vsích). VI–IX. Položka: 2049 – Oblekovice, pole, 23. 08. 1950

N 813. Nicotiana rustica L. Tabák selský. Původní z Mexika a Jižní Ameriky. U nás se pěstuje a ojediněle zplaňuje. Derﬂice (zpla ně lý). VI–IX. Položka: 2050 – Derﬂice, rumiště, 18. 08. 1950

Čeleď 116. Scrophulariaceae. Krtičníkovité.

814. Verbascum phlomoides L. Divizna sápovitá. Na výslunných kamenitých stráních. Roztroušeně. SP. Znojmo – Marešov, Tasovice, Ja ro sla vi ce, Jevišovice, Starý Petřín, Podhradí. OBORNY: Bítov, Vranov, odtud podle Dyje té měř obecná, údolí Jevišovky, Gránice a Lesky. VII–IX. Položka: 2051 – Sedlešovice, Kraví hora, sine dato

X* Verbascum neilreichii Reichardt = Verbascum phlomoides × speciosum. Divizna Neilreichova. Verbascum × neilreichii Reichardt = Verbascum phlomoides × V. speciosum

DOSTÁL: ve středním Podyjí na jižní Moravě (Nový Dvůr u Vranova). OBORNY: řídce mezi rodiči, ale možno ji pozorovat skoro každý rok na svazích kolem Nového Hrádku a na blízkém Stollﬁrstu [Ostrohu].

166 815. Verbascum thapsus L. Divizna malokvětá.

Na výslunných kamenitých stráních. Velmi řídká. S. Popice, lesní stráně. OBORNY: Čertův mlýn. VII–IX. Položka: 2052 – Popice, lesní stráň, 03. 07. 1950

816. Verbascum thapsiforme Schrad. Divizna velkokvětá. Verbascum densiﬂorum Bertol. Divizna velkokvětá. Na výslunných stráních a křovinatých svazích. Hojná. SP. Hradiště, Konice, Dobšice, Dyje, Tasovice, Jaroslavice, Koráb, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Jevišovice, Olbram- kostel, Pav li ce, Lančov, Podhradí atd. VII–VIII. Položka: 2053 – Hradiště, 27. 07. 1953, rev. V. Grulich

817*. Verbascum speciosum Schrad. Divizna ozdobná.

Na křovinatých výslunných stráních. Vzácná. P. OBORNY: u Nového Hrádku a na Stol- lﬁrstu [Ostrohu] houfně. DOSTÁL: údolí Dyje u Vranova. VI–VIII.

818. Verbascum lychnitis L. Divizna knotovitá. Na výslunných stráních, ve vřesovištích a na mýtinách. Hojná. SP. Hradiště, Kraví hora, Sedlešovice, Býčí skála, Hója u Božic, Jevišovice, Bítov, Jazovice, Podhradí. OBORNY: Cornštýn, Vranov, Nový Hrádek, Devět mlýnů, Dyje a odtud dolů, Gránice a údolí Je vi šov ky. VI–IX. Položka: 2054 – Hradiště, 01. 06. 1950

X* ? Verbascum denudatum Pfund = Verbascum lychnitis × phlomoides. Divizna oly sa lá. Verbascum × denudatum Pfund = Verbascum lychnitis × V. phlomoides

DOSTÁL: MS: Podyjí u Vranova a Znojma. OBORNY: v údolí Dyje nedaleko Trausnického mlýna a v Popickém žlebu byl tento hybrid opětně pozorován a sbírán.

X* ? Verbascum moravicum Dom. = Verbascum lychnitis × speciosum. Divizna mo rav ská. Verbascum × obornyi Jáv. = Verbascum lychnitis × V. speciosum

DOSTÁL: ve středním Podyjí u Vranova (Nový Hrádek). OBORNY: dosud jen 3 exempláře od Nového Hrádku na Dyji (1880!).

X Verbascum ramigerum Link ap. Schrad. = Verbascum lychnitis × thapsiforme. Divizna větevnatá. Verbascum × ramigerum Schrader = Verbascum lychnitis × V. densiﬂorum

DOSTÁL: Podyjí (Vranov, Znojmo). OBORNY: v jednom exempláři roku 1875 v údolí Dyje u Znojma.

167 819. Verbascum austriacum Schott. Divizna rakouská. Verbascum chaixii subsp. austriacum (R. et Sch.) Hayek. Divizna jižní rakouská. Na výslunných travnatých stráních a okrajích lesů. Hojně rozšířena. PS. Kraví hora, Býčí skála, Gránice, Načeratice, Borotice, Suchohrdly, Purkrábka, Hluboké Mašůvky – Plaveč, Bojanovice, Koráb, Pavlice, Lančov, Bítov. VIII–IX. Položka: 2055 – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950

X* Verbascum pseudolychnitis Schur = Verbascum austriacum × lychnitis. Divizna pak no to vi tá. Verbascum × pseudolychnitis Schur = Verbascum chaixii subsp. austriacum × V. lychni tis

DOSTÁL: Podyjí u Hardeku a Znojma. OBORNY: mezi rodiči velmi zřídka. S jistotou dosud jen na cestě z Hardeku do Čížova a v údolí Dyje u Hardeku jen na moravské straně, Traus nic ký mlýn r. 1883 jeden exemplář.

X* Verbascum subnigrum Beck = Verbascum austriacum × nigrum. Divizna černavá. Verbascum × subnigrum G. Beck = Verbascum chaixii subsp. austriacum × V. nigrum

DOSTÁL: Lukov, v údolí Dyje u Znojma. OBORNY: mezi rodiči velmi zřídka. Kozí stezky u Lukova.

X* Verbascum rubiginosum W. K. = Verbascum austriacum × phoeniceum. Divizna čer ve na vá. Verbascum × rubiginosum W. et K. = Verbascum chaixii subsp. austriacum × V. phoeniceum

DOSTÁL: Podyjí u Milfrouna (dnes Dyje) a Konic. OBORNY: na Pelcberku u Dyje v letech 1877 až 1880 vždy v několika exemplářích, v novější době však zmizela při budování cesty.

X* ? Verbascum schottianum Schrad. = Verbascum austriacum × speciosum. Divizna Schottova. Verbascum × schottianum Schrader = Verbascum chaixii subsp. austriacum × V. speciosum

DOSTÁL: údolí Dyje u Vranova (Nový Hrádek). OBORNY: dosud jen ve 2 exemplářích na sva zích skalní stěny u Nového Hrádku na Dyji.

820. Verbascum nigrum L. Divizna černá. V pobřežních křovinách, na výslunných stráních. Roztroušeně. S. Tasovice, Podhradí. OBOR NY: údolí Dyje u Vranova, Lukov, Znojmo (?). VI–IX. Položka: 2056 – Podhradí nad Dyjí, 06. 07. 1953

X* Verbascum brockmülleri Ruhm. = Verbascum nigrum × phlomoides. Divizna Broc kmül le ro va. Verbascum × brockmuelleri Ruhmer = Verbascum nigrum × phlo mo i des

Častý kříženec. DOSTÁL: Podyjí u Znojma. OBORNY: dosud jen v jednom exempláři v údolí Dyje u Dobšic.

168 821. Verbascum blattaria L. Divizna švábová. Na lukách a v příkopech. Roztroušeně. P. Načeratice, Valtrovice, Borotice, Hluboké Ma šův ky. OBORNY: Dyje (?), Tvořihráz, Kravsko (?), Plenkovice (?). VI–VIII. Položka: 2057 – Borotice, příkop, 24. 06. 1950

822. Verbascum phoeniceum L. Divizna brunátná. Na travnatých stráních a sušších loukách. Roztroušeně. P. Suchý kopec, Kateřinský dvůr, Načeratice – Derﬂice, Hodonice, Tasovice, Koráb, Černín. V–VI. Položka: 2058 – Popice, Suchý kopec u Popic, 04. 05. 1950

N 823*. Antirrhinum majus L. Hledík větší. Původní ze severní Afriky a jižní Evropy; pěstuje se pro ozdobu a často zplaňuje. VI–IX.

824. Antirrhinum orontium L. Hledík menší. Misopates orontium (L.) Raﬁn. Šklebivec přímý. Na polích jako plevel. Roztroušeně. SP. Hradiště, Kraví hora, Sedlešovice, horní Leska, Únanov, Plaveč – Lapikus. OBORNY: údolí Dyje a Gránice u Znojma, Bezkov, Citonice, Tasovice. VII–IX. Položka: 2059 – Hradiště, 08. 06. 1950

825. Linaria arvensis (L.) Desf. Lnice rolní. Jako plevel hlavně na písčitých polích. Roztroušeně. P. Kuchařovice, Únanov – Tvoři- hráz, Znojmo – Únanov, Jevišovice. OBORNY: Leska, Citonice, Dyje, Nesachleby, výšiny Konice – Havraníky. VII–IX. Položka: 2060 – Kuchařovice – Únanov, 07. 08. 1953

826. Linaria vulgaris Mill. Lnice květel. Na polích, úhorech, pastvinách a pustých místech. Obecný. SP. Znojmo, Kraví hora, Sed le šo vi ce, Načeratice, Hodonice, Lechovice, Borotice, Stošíkovice, Suchohrdly, Hluboké Mašůvky, Plaveč, Horní Dunajovice, Bojanovice, Kravsko, Únanov, Mašovice, Bezkov, Milíčovice, Horní Břečkov, Lesná, Onšov, Zálesí, Bítov. VI–IX. Položka: 2061 – Sedlešovice, Kraví hora, trať, 09. 06. 1950

827. Linaria genistifolia (L.) Mill. Lnice kručinkolistá. Na výslunných stráních a kamenitých místech. Roztroušeně. P. Trausnice, Býčí skála, Popi ce, Sedlešovice – Konice, Derﬂice, Hodonice, Tasovice, Podhradí. OBORNY: údolí Dyje od Vranova k Dyji, Leska, Gránice, údolí Jevišovky. VI–IX. Položka: 2062 – Popice, Trausnice, 26. 06. 1950

169 N 828. Cymbalaria muralis G. M. Sch. Zvěšinec zední. Původní z jižní Evropy; u nás často pěstován. Na vlhkých zdech a skalách zplaňuje. Znojmo – podhradí, Znojmo pod železničním mostem k Šatovu. VI–XI. Položka: 2063 – Znojmo, podhradí, 27. 05. 1950

829*. Kickxia elatine (L.) Dum. Úporek hrálovitý.

Na polích a úhorech. Vzácný. P. OBORNY: u Hrušovan. VII–IX.

Pozn.: Velmi vzácný druh květeny České republiky, klasiﬁkovaný jako silně ohrožený (HOLUB, PROCHÁZKA 2000). Na Znojemsku byl znovu potvrzen teprve v roce 2004 u Hrabětic (MZ, leg. L. Reiterová).

830. Kickxia spuria (L.) Dum. Úporek pochybný. Na polích a úhorech. Vzácný. P. Jaroslavice, pole pod zámeckým vrchem, Lechovice louky k Stošíkovicům. HIMMELBAUR: Hrušovany. VII–IX. Položka: 2064 – Jaroslavice, pole pod Zámeckým vrchem, 14. 09. 1950 Pozn.: Výskyt úporku pochybného na Znojemsku byl po mnoha letech potvrzen teprve v roce 2004 u Hrabětic (MZ, leg. L. Reiterová).

831. Chaenorrhinum minus (L.) Lange. Hledíček menší. Microrrhinum minus (L.) Fourr. Hledíček menší. Na polích a kamenitých místech. Roztroušeně. SP. Znojmo – Únanov, Sedlešovice, Der ﬂi e,c Hodonice, Bojanovice. OBORNY: Jevišovice, Tvořihráz, Popice, Šatov, Dyje, Stra cho ti ce a jiná místa. VI–IX. Položka: 2065 – Derﬂice, bahnité pole za vsí k Tasovicím, 05. 06. 1951

832. Scrophularia alata Gilib I. subsp. umbrosa (Dumort.) Dom. Krtičník křídlatý stin ný. Scrophularia umbrosa Dum. Krtičník křídlatý. Podél toků. Roztroušeně. S. Znojmo – Marešov, Trausnice, Gránice, Strachotice, Božice (Hója), Horní Dunajovice, údolí Bojanovického potoka, Jevišovice, Podmolí – Mašovice. OBORNY: Vranov, Bítov. VI–VIII. Položka: 2066 – Strachotice, břeh Dyje, 16. 06. 1950

833. Scrophularia nodosa L. Krtičník hliznatý. Scrophularia nodosa L. Krtičník hliznatý. V lesích, luzích a v pobřežních houštinách. Hojný. S. Znojmo, Kraví hora, Starý Šaldorf, Hradišťský les, Tasovice, Purkrábka, Plaveč (Dolina), Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Horní Dunajovice, Pavlice, Podhradí. VI–VII. Položka: 2067 – Suchohrdly, Purkrábka, 13. 05. 1950

170 834. Gratiola ofﬁcinalis L. Konitrud lékařský. Na bažinatých lukách podél potoků. Dosti vzácný. SP. Olbramkostel, potok nad vsí a nad rybníkem. OBORNY: řidší kol Znojma, zde v údolí Dyje mezi Trausnicemi a Devíti mlýny. VI–VII. Položka: 2068 – Olbramkostel, potok, 09. 08. 1950 Pozn.: Konitrud lékařský je na Znojemsku velmi vzácný. Lokalita v údolí Dyje zanikla nejpozději v souvislosti s vybudováním znojemské přehrady (GRULICH 1997). Drlíkův nález u Olbramkostela je překvapivý, neboť druh vesměs provází široké nivy (SLAVÍK in Květena ČR 6).

835. Limosella aquatica L. Blatěnka vodní. Na obnažených dnech rybníků. Dosti vzácná. S. Lančov (Vlaštovčí záliv), Olbramkostel (Čekal). OBORNY: hojná v podyjských nížinách (týká se Znojemska?). VII. Položka: 2069 – Lančov, Vlaštovčí záliv po opadu vody, 06. 09. 1950 Pozn.: Blatěnka vodní zasahuje podobně jako celá řada ekologicky blízkých druhů na východ Znojemska z dolního Podyjí – po povodni v roce 2002 byla nalezena na více místech v okolí Hru- šovan a Hrabětic ve vlhkých depresích (MZ, leg. A. Reiter, R. Dvořáková). Nálezy na obnaženém dně Vranovské přehrady a u Olbramkostela doplňují znalosti o rozšíření tohoto druhu ve vyšších polohách.

836*. Veronica longifolia L. Rozrazil dlouholistý. Pseudolysimachion maritimum (L.) Á. Löve et D. Löve. Rozrazil dlouholistý.

Na bažinatých lukách a v pobřežních křovinách. Řídký. S. OBORNY: Hardek, Trausnický mlýn (?), Louka (?), v příkopech u trati mezi Hrušovany a Trabingerovým dvorem. VI–VIII. Pozn.: Drlík zřejmě rozrazil dlouholistý ze Znojemska neznal. Kromě stále pravděpodobného vý- skytu v nejvýchodnější části dosud existuje bohatá populace na okraji vlhké louky pod Ledovými slujemi u Vra nova v údolí Dyje (GRULICH 1996b, 1997).

837. Veronica spicata L. I. subsp. glandulifera (Opiz) Dost. Rozrazil klasnatý žláz na tý. Pseudolysimachion spicatum (L.) Opiz. Rozrazil klasnatý. Na výslunných travnatých stráních, ve světlých lesích a křovinách. Hojný. SP. Kraví hora, Konice, Derﬂice, Tasovice, Únanov, Purkrábka, Plaveč, Výrovice, Černín, Jevi- šovice, Koráb, Mašovice. OBORNY: jižní část podél hranic, jinak roztroušeně: Vranov. VI–X. Položka: 2070 – Sedlešovice, Kraví hora, 13. 07. 1950

838. Veronica serpyllifolia L. I. subsp. typica. Beck pro var. Rozrazil douškolistý pra vý. Veronica serpyllifolia L. Rozrazil douškolistý. Na travnatých místech, lukách a rumištích. Hojný. SP. Trausnice – Čertův mlýn, Derf- lice, Bojanovická pila, Zálesí atd. V–VIII. Položka: 2071 – Derﬂice, močál u lomu, 02. 05. 1951

171 839. Veronica praecox All. Rozrazil časný. Na polích a travnatých svazích. Ojediněle. P. Znojmo podhradí, Horní Dunajovice v údolí Křepického potoka. III–V. Položky: 2072 A – Horní Dunajovice, lomy Křepický potok, 02. 05. 1952 – Veronica polita, rev. V. Grulich 2072 B – Znojmo, podhradí, 24. 04. 1952 – Veronica sublobata, rev. V. Grulich Pozn.: Jednoleté rozrazily jsou pro řadu badatelů velmi obtížnou skupinou, v níž se dělají časté de ter mi nač ní chyby. Nevyhnuly se ani Drlíkovi, i když je nutné vzít do určité míry v potaz, že např. Veronica sublobata nebyla ještě v době, kdy působil, rozlišena a popsána. Nicméně i tento druh Drlík zaměnil s druhy v té době známými, náležejícími do jiných příbuzenských okruhů. Rozrazil časný se na Znojemsku vzácně vyskytuje (cf. GRULICH 1997), ale Drlík jej ve skutečnosti zřejmě přehlédl.

840. Veronica triphyllos L. Rozrazil trojklanný. U cest, na travnatých pahorcích a suchých polích. Obecný. SP. Gránice. III–V. Položky: 2073 – Znojmo, Gránice, stráň pod hospodářskou školou, 19. 03. 1951 – Veronica arvensis, rev. V. Grulich /2085 – Znojmo, podhradí, 17. 05. 1950 – ut Veronica chama edrys, rev. V. Grulich/

841. Veronica arvensis L. Rozrazil rolní. Na polích, úhorech a pustých místech. Obecný. SP. Horní Dunajovice, Trausnice atd. IV–V. Položky: /2073 – Znojmo, Gránice, stráň pod hospodářskou školou, 19. 03. 1951 – ut Veronica triphyllos, rev. V. Grulich/ 2074 – Popice, Trausnice, 26. 04. 1953 /2075 – Znojmo, mez za starou střelnicí, 09. 04. 1951 – ut Veronica verna, rev. V. Grulich/

842. Veronica verna L. Rozrazil jarní. Na písčitých polích a úhorech, na suchých stráních. Řídký. PS. Znojmo u staré střelnice. OBORNY: údolí Dyje u Znojma, Popická úžlabina, Nový Hrádek a ves Dyje. IV–VI. Položka: 2075 – Znojmo, mez za starou střelnicí, 09. 04. 1951 – Veronica arvensis, rev. V. Grulich Pozn.: Rozrazil jarní se na Znojemsku vyskytuje na řadě lokalit (cf. GRULICH 1997).

843. Veronica dillenii Crantz. Rozrazil Dillenův. Pozor na Veronica dillenii! IV–V. Položka: 2076 – Tasovice, 09. 05. 1954 Pozn.: Formulace tohoto druhového komentáře dokládá, že Drlík nepovažoval tuto verzi rukopisu za deﬁ ni tiv ní. Věděl o existenci druhu a jeho možném výskytu a zdůraznil si nutnost doplnění údajů spolu s dobou kvetení. Sběr z roku 1954 dokládá jak úspěšnost Drlíkova pátrání, tak i dataci rukopisu do roku 1953.

844. Veronica didyma Ten. Rozrazil podvojný. Veronica polita Fries. Rozrazil lesklý.

Na polích a výhonech. Dosti rozšířen. SP. Dobšice. OBORNY: kol Znojma obecný, kol Ja rosla vic. III–X.

172 Položky: /2072 A – Horní Dunajovice, lomy Křepický potok, 02. 05. 1952 – ut Veronica praecox, rev. V. Grulich/ 2077 – Dobšice, pole, 22. 07. 1951 – Veronica persica, rev. V. Grulich /2078 – Olbramkostel, 09. 08. 1950 – ut Veronica agrestis, rev. V. Grulich/ Pozn.: Také jednoleté poléhavé rozrazily (V. agrestis, V. opaca, V. polita, V. persica, V. hederifolia agg.) činí determinační obtíže a nedoložené záznamy lze brát pouze s výhradami.

845. Veronica agrestis L. Rozrazil polní. Na polích, úhorech, v zahradách a na rumištích. Hojný. SP. Leska, Trausnice, Konice, Ho do ni ce, Plaveč, Jevišovice atd. III–X. Položka: 2078 – Olbramkostel, 09. 08. 1950 – Veronica polita, rev. V. Grulich

N 846. Veronica persica Poir. Rozrazil perský. Původní v Přední Asii, ale u nás na polích, úhorech a zahradách zdomácnělý. Roztroušeně. P. Ves Dyje, Plaveč, Šumná. OBORNY: kol Znojma, Vranova, Jevišovic, Leska. III–X. Položky: /2077 – Dobšice, pole, 22. 07. 1951 – ut Veronica didyma, rev. V. Grulich/ 2079 A – Dyje, pole u řeky, 28. 04. 1952 2079 B – Šumná, pole, 13. 05. 1951

847. Veronica hederifolia L. I. subsp. genuina Čelak. Rozrazil břečťanolistý pravý. Veronica hederifolia agg. Na polích, rumištích, na loukách, ve vlhčích lesích. Obecný. PS. Horní Leska. III–V. Položka: 2080 – Znojmo, horní Leska, 13. 03. 1951 – Veronica cf. triloba, rev. V. Grulich Pozn.: Teprve před koncem 20. století byl taxonomicky vyřešen příbuzenský okruh Veronica hederifolia agg.ve střední Evropě – výsledkem je rozlišování tří samostatných druhů. Všechny tři se na Znojemsku vyskytují, přitom nejhojnější je V. sublobata, která nebyla staršími autory (včetně Drlíka) vůbec rozli šová na. Nedoložené záznamy V. hederifolia i V. triloba jsou nespolehlivé.

Veronica hederifolia L. II. subsp. triloba (Opiz) Hay. Rozrazil břečťanolistý troj la loč ný. Veronica triloba L. Rozrazil trojlaločný. Na polích, ve vlhčích lesích a na lukách. Roztroušeně. SP. Znojmo podhradí, Konice, horní Leska. OBORNY: vzácněji než I. subsp., často spolu s ní, tak v okolí Znojma. III–V. Položka: 2081 – Znojmo, horní Leska, 19. 03. 1951 – Veronica sublobata, rev. V. Grulich

848. Veronica teucrium L. Rozrazil ožankovitý.

Na výhonech a ve světlých lesích. Dosti rozšířen. SP. Kraví hora. OBORNY: údolí Dyje u Znojma, Lukov, Šóbes, Purkrábka aj. V–VII. Položka: 2082 – Sedlešovice, Kraví hora, úvoz k Sedlešovicím, 09. 06. 1950

849. Veronica prostrata L. Rozrazil rozprostřený. Na výhonech a ve vřesovištích. Hojný. PS. Znojmo – Kuchařovice, Hradiště, Konice, Su cho hr del ský lesík, Bojanovice, Koráb. IV–VI. Položka: 2083 – Kuchařovice, Znojmo – Kuchařovice, 05. 1950

173 850. Veronica ofﬁcinalis L. Rozrazil lékařský. Ve světlých lesích, na lesních lukách a ve vřesovištích. Obecný. S. Trausnice – Čertův mlýn, Purkrábka, Plaveč, Pavlice, Zálesí atd. VI–VIII. Položka: 2084 – Suchohrdly, Pukrábka, 31. 05. 1950

851. Veronica chamaedrys L. Rozrazil rezekvítek. Na lukách, mýtinách a v křovinách. Obecný. S. Znojmo podhradí, Býčí skála, Pur- krábka . IV–VIII. Položka: 2085 – Znojmo, podhradí, 17. 05. 1950 – Veronica triphyllos, rev. V. Grulich

852. Veronica scutellata L. Rozrazil štítkovitý. Na bažinatých lukách a na březích vod. Obecný. SP. Šimperský rybník, Milíčovice. VI–IX. Položka: 2086 – Šumná, Šimperk, rybník, 25. 06. 1950

853. Veronica beccabunga L. Rozrazil potoční. V potocích, příkopech a na bažinatých lukách. Obecný. S. Trausnice, Leska, Popický žleb, Lechovice, Stošíkovice, Borotice, Hója u Božic, Tasovice, Plaveč, Olbramkostel, Smoha, Bezkov, Chvalatice, Lančov, Jazovice. V–VIII. Položka: 2087 – Chvalatice, potok, 27. 08. 1950

854. Veronica anagallis L. I. subsp. genuina Kroesche. Rozrazil drchničkolistý pra vý. Veronica anagallis-aquatica L. Rozrazil drchničkolistý. V prameništích, příkopech a podle potoků. Obecný. S. Lančov u přehrady. V–IX. Položky: 2088 – Lančov, přehrada, 10. 04. 1950, rev. J. Danihelka /2089 – Vrbovec, 30. 08. 1954 – ut Vero ni ca anagallis subsp. anagalloides, rev. J. Danihelka/

Veronica anagallis L. II. subsp. anagalloides (Guss. sp.) Sch. Th. Rozrazil drch nič ko lis tý nepravý. Veronica anagalloides Guss. Rozrazil bažinný.

Na bahnitých místech. Vzácný. P. HIMMELBAUR: Hrušovany, Jevišovka. VI–X. Položka: 2089 – Vrbovec, 30. 08. 1954 – Veronica anagallis-aquatica, rev. J. Danihelka

855. Digitalis grandiﬂora Mill. Náprstník velkokvětý. Ve světlých lesích a na pasekách. Roztroušeně. S. Tasovice, Hluboké Mašůvky, Olb ramkos tel, Šumná, Bítov, Starý Petřín – Podhradí. OBORNY: Jaroslavice, Vranov, Znojmo (?) a jinde. VI–IX. Položka: 2090 – Švýcarské údolí, 18. 06. 1950

174 856. Melampyrum cristatum L. I. subsp. eucristatum Dom. Černýš hřebenitý pravý. Melampyrum cristatum L. Černýš hřebenitý. Ve světlých hájích. Roztroušeně. SP. Olbramkostel nad vracovickou silnicí, Hluboké Mašův ky okraj lesa za hájenkou. OBORNY: Jevišovice, Lukov, Nový Hrádek, Devět mlýnů, Šó bes, Purkrábka, údolí Dyje u Trausnice (?), Býčí skála (?). VI–VIII. Položka: 2091 – Hluboké Mašůvky, vlevo od hájenky, podle polního zářezu, 12. 06. 1952

857. Melampyrum arvense L. I. subsp. euarvense Beauv. Černýš rolní pravý. Na polích a úhorech. Obecný. PS. Konice, Popice, Načeratice – Derﬂice, Tasovice, Ol b ramkos tel. VI–VII. Položky: 2092 – Olbramkostel, 30. 06. 1951 2093 – Popice, 20. 07. 1954

Melampyrum barbatum W. K. Černýš bradatý.

Na úhorech a polích. Ojediněle. P. DOSTÁL: Havraníky u Znojma. OBORNY: Reissek uvádí M. barbatum v jižní části území, byl však v novější době marně hledán. V–VII. Pozn.: Panonský endemit, který zasahuje až na jižní Slovensko a do východní části Rakouska, byl na Znojemsku opakovaně sbírán, naposledy v polovině 20. století. V současné době zde není znám a ně kdej ší výskyt je interpretován jako druhotný (ŠTECH in Květena ČR 6).

858. Melampyrum nemorosum L. I. subsp. genuinum Čelak. Černýš hajní pravý. Melampyrum nemorosum L. Černýš hajní. Ve světlejších lesích a křovinách. Hojný. S. Únanov, Olbramkostel, Smoha, Lančov, Bítov. VII–IX. Položka: 2094 – Olbramkostel, les u vracovské silnice, 30. 06. 1951

859. Melampyrum pratense L. I. subsp. vulgatum (Pers.) Ronn. Černýš luční běžný. Melampyrum pratense L. Černýš luční. Ve světlých lesích a křovinách. Dosti rozšířen. S. Kraví hora, Gránice, Hluboké Ma- šůvky, Plaveč, Bojanovice, Pavlice, Smoha. VII–IX. Položka: 2095 – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951

860. Euphrasia rostkoviana Hayne I. subsp. grandiﬂora (Wallr.) Dost. Světlík am b rož ka velkokvětý. Euphrasia rostkoviana Hayne. Světlík lékařský. Na vlhkých lukách, pastvinách a ve světlých lesích. Hojný. SP. Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Černín, Smoha-louky k Lukovu, Lesná, Jazovice. VII–VIII. Položky: 2096 A – Olbramkostel, lesní pastvina, 30. 06. 1951 2096 B – Šumná, okolí Šimperského rybní ka, 06. 07. 1952

175 861. Euphrasia ericetorum Jord. Světlík vřesovištní. Euphrasia stricta J. F. Lehm. Světlík tuhý. Na suchých lukách, výhonech a ve vřesovištích. Hojný. SP. Kraví hora, Plenkovice. V–X. Položka: 2097 A – Výrovice, Suchý kopec nad vesnicí, 04. 06. 1951 2097 B – Sedlešovice, Kraví hora, louky, 13. 07. 1952

862. Orthantha lutea (L.) Kern. Zahořanka žlutá. Na výslunných travnatých stráních. Řídce. SP. Hradiště, Kraví hora, Popice. VIII–X. Položka: 2098 – Popice, výslunné stráně, 14. 08. 1950

863. Odontites rubra Gilib. I. subsp. verna (Bell.) Vollm. Zdravínek červený jarní. Odontites vernus (Bellardi) Dum. subsp. vernus. Zdravínek jarní pravý. Hojný. SP. Načeratice, Lechovice, Stošíkovice, Borotice, Únanov, Olbramkostel, Plen- ko vi ce, Šimperský rybník, Smoha, Horní Břečkov, Lesná – Onšov, Zálesí. VI–VIII. Položka: 2099 – Plenkovice, Plenkovický rybník, slanistá louka, 15. 07. 1951 – Odontites vernus subsp. serotinus, rev. V. Grulich

Odontites rubra Gilib. II. subsp. serotina (Hoffm.) Vollm. Zdravínek červený pozdní. Odontites vernus subsp. serotinus (Dum.) Corb. Zdravínek jarní pozdní. Na pustých místech a úhorech. Dosti rozšířen. SP. Stošíkovice, Hluboké Mašůvky. VIII–X. Položky: /2099 – Plenkovice, Plenkovický rybník, slanistá louka, 15. 07. 1951 – ut Odontites rubra subsp. verna, rev. V. Grulich/ 2100 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, slatina, 24. 08. 1951

864. Rhinanthus minor L. I. subsp. crista-galli (L.) Maly. Kokrhel menší pravý. Rhinanthus minor L. Kokrhel menší. Na lukách a pastvinách. Rozšířen. S. Kraví hora, Gránice, Popice, Načeratice – Derﬂice, Hodonice, údolí Plenkovického potoka, Jevišovice, Bojanovice, Pavlice, Lančov. V–VI. Položka: 2101 – Bojanovice, louka, 23. 05. 1951

Rhinanthus minor L. II. subsp. elatior (Schur) Soó. Kokrhel menší vyvýšený. Rhinanthus minor L. Kokrhel menší. Na lukách a pastvinách. Roztroušeně. PS. Kraví hora, Plaveč. VI–VII. Položky: 2102 – Sedlešovice, Kraví hora, 1953 /2104 – Lukov, 29. 05. 1951 – ut Rhinanthus major subsp. eumajor, rev. V. Grulich/

865*. Rhinanthus alectorolophus (Scop.) Poll. I. subsp. arvensis (Seml.) Sch. Thell. Kokrhel luštinec rolní. Rhinanthus alectorolophus (Scop.) Pollich. Kokrhel luštinec.

V polích jako plevel. Roztroušeně. OBORNY: Devět mlýnů, Hnánice, Znojmo, Havra- níky aj. VI–VII.

176 866. Rhinanthus major Ehrh. I. subsp. eumajor (Stern.) Soó. Kokrhel větší pravý. Rhinanthus major L. Kokrhel větší. Na lukách. Rozšířen. S. Lukov. V–VI. Položka: 2104 – Lukov, 29. 05. 1951 – Rhinanthus minor, rev. V. Grulich

867. Pedicularis palustris L. Všivec bahenní. Na bažinatých lukách. Roztroušeně. S. Olbramkostel, louky u vsi, Citonice, louka pod ryb ní kem. OBORNY: Lesná, Podmolí, Vracovice, pod Šimperkem, u Čížova. V–VII. Položka: 2105 – Olbramkostel, Citonice, bažinaté louky, 19. 05. 1950 (obr. 12) Pozn.: Všivec bahenní je v současné době velmi vzácná, rychle ustupující rostlina (HROUDA in Květe- na ČR 6). Drlíkův doklad je zřejmě posledním datovaným nálezem tohoto druhu na Znojemsku.

868. Pedicularis silvatica L. Všivec lesní. Pedicularis sylvatica L. Všivec lesní.

Na mokrých lukách. Vzácně. S. Šimperk, louka k Olbramkostelu. OBORNY: louky u Čížova. V–VI. Položka: 2106 – Šumná, Šimperk, rybník, 01. 07. 1951 Pozn.: Lokality všivce lesního na Znojemsku leží na jihovýchodním okraji souvislého středoevrop- ského rozšíření (HROUDA in Květena ČR 6). V současné době zde není znám.

Čeleď 118. Orobanchaceae. Zárazovité.

869. Lathraea squamaria L. Podbílek šupinatý.

V humosních listnatých a stinných lesích. Roztroušeně. S. Gránice, Trausnice. OBORNY: Znojmo (?), Vranov, Lukov, Dyje atd. IV–V. Položka: 2107 – Znojmo, Gránice, lesík za viaduktem, 03. 1950

? 870*. Orobanche ramosa L. Záraza větvitá.

Na konopí a tabáku. Vzácně. P. HIMMELBAUR: Dobšice (?). VIII–X.

? 871*. Orobanche purpurea Jacq. Záraza nachová.

Na Achillea millefolium, Artemisia vulgaris a Cirsium acaule. Vzácně. P. DOSTÁL: okolí Znojma (?). OBORNY ani HIMMELBAUR neuvádějí. VI–VII.

872. Orobanche arenaria Borkh. Záraza písečná. Na Artemisia campestris. Vzácná. P. Na křižovatce Načeratice – Dyje a Tasovice – Ka teřin ský dvůr. OBORNY: mezi Dyjí a Tasovicemi na pravém břehu. HIMMELBAUR: Hradiště. VI–VII. Položka: 2108 – Načeratice, křižovatka Načeratice, Dyje, Tasovice, Kateřinský dvůr, 11. 06. 1952

177 873. Orobanche alba Steph. Záraza bílá.

Na pyskatých na suchých travnatých místech. S. Hradiště. OBORNY: hojně v celé pa hor- ka ti ně kolem Znojma. IV–VIII. Položka: 2109 – Hradiště, 28. 05. 1951 – Orobanche caryophyllacea, rev. J. Zázvorka Pozn.: Záraza bílá, ačkoli herbářový doklad, který se k ní vztahuje, nebyl správně určen, se na Znojemsku také vyskytuje. Velmi vzácně roste v NP Podyjí (GRULICH 1997), a dále např. na Miro- slavských kopcích.

874. Orobanche caryophyllacea Smith. Záraza hřebíčková.

Na svízelích na výslunných kamenitých stráních. Roztroušeně. S. Hradiště. OBORNY: údolí Dyje u Znojma, Suchohrdly, Vranov, Cornštýn, Lukov. VI–VII. Položky: /2109 – Hradiště, 28. 05. 1951 – ut Orobanche alba, rev. J. Zázvorka/ 2110 – Hradiště, 27. 05. 1950

875*. Orobanche lutea Baumg. Záraza žlutá. Na motýlokvětých na lukách, travnatých stráních a ve vojtěškových polích. Roztroušeně. PS. OBORNY: údolí Dyje u Hardeku, Kozí stezka u Lukova, Devět mlýnů, u Znojma v údolí Dyje a Lesky, jako vzácnost na Cornštýně. V–VI.

876. Orobanche major L. Záraza větší. Orobanche elatior Sutton. Záraza vyšší. Na Centaurea scabiosa a C. rhenana na výslunných křovinatých stráních. Vzácně. PS. Kraví hora. OBORNY: Býčí skála a Leska (?), velmi řídce. VI–VIII. Položka: 2111 – Sedlešovice, Kraví hora, 14. 07. 1952

Čeleď 119. Utriculariaceae. Bublinatkovité.

877. Utricularia vulgaris L. Bublinatka obyčejná. Utricularia vulgaris L. Bublinatka obecná.

Ve stojatých vodách. Velmi roztroušeně. S. Lechovice, Borotice. OBORNY: v tůních staré Dyje mezi Dobšicemi a Loukou (?), ale velmi řídce. VI–VIII. Položka: 2112 – Borotice, odvodňovací příkop, 24. 06. 1950 – Utricularia australis, rev. V. Grulich Pozn.: Je velmi pravděpodobné, že oba Drlíkovy údaje se vztahují k druhu Utricularia australis (bublinatka jižní), čemuž nasvědčuje i herbářový doklad. Tento druh je na jižní Moravě mnohem hojnější než kriticky ohrožená U. vulgaris (HOLUB, PROCHÁZKA 2000) a je recentně znám např. z rybníčků u Jej- kala v NP Podyjí (GRULICH 1997), z Podvesného rybníka u Šafova, z rybníka Čekál u Olbramkostela a z rybníčků od Hostimi (vše 2004, A. Reiter). Starší autoři oba druhy často vůbec nerozlišovali.

Čeleď 120. Globulariaceae. Koulenkovité.

878. Globularia elongata Heg. Koulenka prodloužená. Globularia bisnagarica L. Koulenka prodloužená. Na výslunných travnatých stráních. Řídce. P. Miroslav na Markově kopci. V–VI. Položka: 2113 – Miroslav, 1953

178 Čeleď 121. Plantaginaceae. Jitrocelovité.

879. Plantago major L. I. subsp. vulgaris (Hayne var.). Jitrocel větší obyčejný. Plantago major L. Jitrocel větší. Na polích, lukách, u cest. Obecný. SP. Hradiště, Načeratice, Strachotice, Borotice, Sto- ší ko vi ce – Oleksovice, Vrbovec, Plaveč, Horní Břečkov, Podhradí. VI–X. Položky: 2114 A – Strachotice, pole, 18. 07. 1951 2114 B – Strachotice, 19. 06. 1950

880. Plantago pauciﬂora Gilib. Jitrocel chudokvětý. Plantago uliginosa F. W. Schmidt. Jitrocel chudokvětý. Na obnažených dnech rybníků a na slaniskách. Roztroušeně. S. Vranovská přehrada, Lančov, Načeratice, Tasovice, Jaroslavice, Valtrovice. VII–X. Položka: 2115 – Bítov, záliv, 06. 06. 1953

881. Plantago media L. Jitrocel prostřední. Na polích, lukách, podle cest. Obecný. SP. Znojmo, Trausnice, Kraví hora, Býčí skála, Tasovice, Plaveč, Horní Dunajovice, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Jevišovice, Horní Břečkov, Lančov. V–IX. Položka: 2116 – Znojmo, 1950

882. Plantago lanceolata L. I. subsp. communis Schlecht. var. Jitrocel kopinatý obec ný. Plantago lanceolata L. Jitrocel kopinatý. Na polích, lukách, u cest. Obecný. SP. Znojmo, Trausnice, Kraví hora, Hostěrád- ky. V–IX. Položka: 2117 – Znojmo, 1950

883. Plantago maritima L. Jitrocel přímořský.

Na slaniskách. Vzácný. P. Stošíkovice. OBORNY: Podmolí (?), Vrbovec, Znojmo (?), Ma šo vi ce (?), Jaroslavice. VII–X. Položka: 2118 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, slanisko, 29. 08. 1951 Pozn.: Drlíkův sběr od Stošíkovic patří k významným autorovým nálezům; dnes se zdá, že druh na Zno jem sku již vyhynul (cf. GRULICH 1987).

884. Plantago indica L. Jitrocel indický. Plantago arenaria W. et K. Jitrocel písečný. Na písčitých místech. Vzácný. P. Hodonice na poli za vsí u kravína, Lechovice – Stoší- ko vi ce na horním okraji svahu u starého pískoviště (hojně!). OBORNY: vinice u Tasovic, cesta z Dyje do Načeratic (?), mezi Hrušovany, Hrádkem a Hodonicemi. VI–IX. Položka: 2119 – Hodonice, pole nad ulicí k chlévu JZD, 23. 08. 1951 Pozn.: Jitrocel písečný patří dnes na jižní Moravě k vzácnostem; Drlíkovy záznamy jsou cenným pří spěv kem ke znalosti historického rozšíření tohoto druhu.

179 Čeleď 122. Rubiaceae. Mořenovité.

885. Sherardia arvensis L. Bračka rolní. Jako plevel na polích a úhorech. Obecná. SP. Únanov, Citonice – Bezkov, Hluboké Ma šův ky, Milíčovice, Lančov. V–X. Položky: 2120 – Lančov, pole, 08. 07. 1950 /2121 – Hluboké Mašůvky, pole u hájenky, 30. 06. 1952 – ut Asperula arvensis, rev. V. Grulich/

886. Asperula arvensis L. Mařinka rolní. Na úhorech. Roztroušeně. PS. Znojmo – Cínová hora, Gránice, Únanov, Dyje, Mramotice – Přímětice, Hluboké Mašůvky. OBORNY: Podmolí, Mašovice, Lukov – Citonice. V–VIII. Položka: 2121 – Hluboké Mašůvky, pole u hájenky, 30. 06. 1952 – Sherardia arvensis, rev. V. Grulich Pozn.: Asperula arvensis je dnes řazena k vyhynulým druhům (HOLUB, PROCHÁZKA 2000). Chybně určený doklad je důvodem k pochybnostem o správnosti i ostatních nedoložených Drlíkových údajů, není vylou če no, že v té době mařinka rolní na Znojemsku již nerostla. Bračka, s níž ji Drlík zaměnil, naproti tomu roste na Znojemsku i v současné době (cf. GRULICH 1997).

887. Asperula odorata L. Mařinka vonná. Galium odoratum (L.) Scop. Svízel vonný. Ve stinných lesích. Dosti hojná. S. Plaveč-Dolina, Kravsko, Bojanovické lesy, Olb- ramkos tel, Hostěrádky, Vranovská Ves, Jevišovice, Šumná, Helenin dvůr – Švýcarské údolí, Lesná, Zálesí, Lančov, Podhradí. IV–V. Položka: 2122 – Šumná, 19. 05. 1950

888. Asperula glauca (L.) Bess. Mařinka sivá. Galium glaucum L. Svízel sivý. Na výslunných stráních a skalách a v lesostepích. Roztroušeně. P. Trausnice – Čertův mlýn, Načeratice – Dyje, Dolina u Plavče, Hodonice. OBORNY: údolí Dyje u Devíti mlýnů, Lukov, Vranov a jižně od Jaroslavic. Položka: 2123 – Strachotice, Kateřinský dvůr, 11. 05. 1951

889. Asperula tinctoria L. Mařinka barvířská. Ve světlých lesích a křovinách. Roztroušeně. P. Hradiště, Popice, Derﬂice, Tasovice, Plaveč, Olbramkostel, Horní Břečkov, Starý Petřín, Podhradí. OBORNY: lesy kol Znojma (Pur kráb ka, Tvořihrázský les). VI–VII. Položka: 2124 – Hradiště, 01. 06. 1950

890. Asperula cynanchica L. I. subsp. eucynanchica Beguin. Mařinka psí pravá. Asperula cynanchica L. Mařinka psí. Ve vřesovištích, na lesních lukách a výhonech. Obecná. SP. Kraví hora, Lančov. VI–IX. Položky: 2125 A – Lančov, Lančovský les, 09. 07. 1950 2125 B – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950

180 891. Galium silvaticum L. Svízel lesní. Galium sylvaticum L. Svízel lesní. Ve světlých listnatých lesích a v křovinách. Hojný. PS. Hradiště, Býčí skála, Konice, Po- pi ce, Tasovice, Gránice, Suchohrdly, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Kravsko, Olbramkostel, Bojanovice, Milíčovice, Smoha, Šumná – Onšov, Lančov, Bítov, Podhradí. VII–IX. Položka: 2126 – Konice, 07. 07. 1950 – Galium album, rev. V. Grulich Pozn.: Drlíkovy záznamy o výskytu svízele lesního jsou pravděpodobné, ačkoli herbářový doklad je chybně determinován.

892. Galium mollugo L. Svízel povázka. Na lukách, křovinatých stráních a ve světlých lesích. Obecný. PS. Znojmo, Trausnice, Sed le šo vi ce – Konice, Suchý kopec, Načeratice, Tasovice, Plaveč, Bojanovice, Smoha, Pod hra dí. VI–IX. Položky: 2127 A – Znojmo, 01. 06. 1950 – Galium album, rev. V. Grulich 2127 B – Popice, Suchý kopec u Popic, 20. 05. 1950 – Galium album, rev. V. Grulich Pozn.: Zřejmě většinu údajů lze převést k blízce příbuznému druhu Galium album Mill. (svízel bílý), který je na jihozápadní Moravě zcela obecný. Pravé Galium mollugo není z tohoto území zatím spolehlivě potvr zeno.

893. Galium lucidum All. Svízel lesklý. Ve světlých lesích, na křovinatých stráních. Ojediněle. P. Hradišťský les nad Dyjí, Horní Břečkov (?). DOSTÁL: snad Podyjí u Znojma. VI–VIII.

Pozn.: Novější literatura (např. KAPLAN, ŠTĚPÁNKOVÁ in Květena ČR et in KUBÁT et al. 2002) výskyt tohoto druhu na území České republiky popírá. Záznamy se zřejmě vztahují ke Galium album nebo Galium pumilum agg.

894. Galium verum L. I. subsp. euverum Dom. Svízel syřišťový pravý. Galium verum L. Svízel syřišťový. Na lesních lukách, ve vřesovištích, na výhonech a okrajích lesů. Obecný. PS. Znojmo, Leska, Sedlešovice, Popice, Načeratice, Tasovice, Plaveč, Horní Dunajovice, Jevišovice, Horní Břečkov, Podhradí. VII–IX. Položka: 2128 – Znojmo, sine dato

Galium verum L. II. subsp. wirtgenii (F. Sch.) Obor. Svízel syřišťový Wirtgenův. Galium wirtgenii F. W. Schultz. Svízel Wirtgenův.

Na lukách a pastvinách. Řídce. P. OBORNY: na lukách u Znojma, Hodonic a vsi Dyje. V–VI (VIII–IX).

X* Galium ochroleucum Wolff = Galium mollugo × verum. Svízel žlutobílý. Galium × pomeranicum Retz. = Galium album × G. verum

OBORNY: Kraví hora, údolí Dyje u vsi Dyje, Tasovic, Načeratic, Havraníků.

181 895. Galium pumilum Murr. I. subsp. asperum (Schreb.) Dost. Svízel nízký drsný. Galium pumilum Murray. Svízel nízký. Na lesních lukách, okrajích lesů a ve vřesovištích. Roztroušený až hojný. PS. Vrbovec, Tasovice, Purkrábka, Výrovice, Horní Dunajovice, Olbramkostel, Pavlice, Milíčovice, Lančov, Bítov. VI–VIII. Položka: 2129 – Suchohrdly, Purkrábka, suché stráně, 20. 05. 1950 – Galium valdepilosum, rev. V. Grulich Pozn.: Z okruhu svízele nízkého se na Znojemsku vyskytují dva druhy: G. pumilum a G. valdepilosum H. Braun (ŠTĚPÁNKOVÁ, KAPLAN in Květena ČR 6), které se liší morfologicky i ekologicky. Starší autoři je nerozlišovali; Drlíkovy údaje nelze jednoznačně interpretovat.

896. Galium uliginosum L. Svízel slatinný.

Na bažinatých lukách. Roztroušený. S. Kravsko, Lesná louky. OBORNY: kol Znojma v příkopech železničních tratí hojný (?). V–IX. Položka: 2130 – Kravsko, 09. 05. 1950, rev. V. Řehořek

897. Galium palustre L. I. subsp. eupalustre Hay. Svízel bahenní pravý. Galium palustre L. Svízel bahenní. Na vlhkých bažinatých lukách. Rozšířen. S. Plenkovice, Bojanovice, Stošíkovice, Pavlice. V–VIII. Položky: 2131 A – Plenkovice, rybník, 10. 08. 1950 2131 B – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 29. 08. 1951 /2132 – Lechovice, močály, 25. 07. 1953 – ut Galium palustre subsp. elongatum; Galium pa lus tre + G. aparine, rev. V. Grulich/

Galium palustre L. II. subsp. elongatum (Presl) Lange. Svízel bahenní prodloužený. Galium elongatum C. Presl. Svízel prodloužený. V pobřežních houštinách a luzích. Dosti vzácný. S. Popický žleb, Jaroslavice, Lecho- vice, Smoha. OBORNY: ojediněle kol Znojma (Citonice). VI–VIII. Položka: 2132 – Lechovice, močály, 25. 07. 1953 – Galium palustre + G. aparine, rev. V. Grulich

898. Galium boreale L. Svízel severní. Na vlhkých bažinatých lukách. Roztroušený. S. Popice, Olbramkostel, Šimperk, Boja- no vi ce, Pavlice. VI–VIII. Položka: 2133 – Popice, lesní louky, 02. 07. 1950

899. Galium rotundifolium L. Svízel okrouhlolistý. Ve světlých lesích. Roztroušeně. S. Hradišťský les, Olbramkostel, Bojanovice, Pavlice, Šumná. VI–VII. Položka: 2134 – Šumná, lesy, 25. 05. 1950

182 900. Galium cruciata (L.) Scop. Svízel křížatý. Cruciata laevipes Opiz. Svízelka chlupatá. V křovinatých a světlých lesích. Hojný. SP. Znojmo – Starý Šaldorf, Trausnice, Býčí skála, Dobšice, Dyje, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Mašovice, Lukov, Švý- carské údolí. IV–VI. Položka: 2135 – Lukov, příkop u silnice k Bezkovu, 26. 04. 1951

901. Galium vernum Scop. Svízel jarní. Cruciata glabra (L.) Ehrend. Svízelka lysá. Ve světlých lesích. Vzácný. S. Purkrábka u Suchohrdel. IV–VI. Položka: 2136 – Suchohrdly, Purkrábka, u dvora, 06. 05. 1953

902*. Galium pedemontanum (Bell.) All. Svízel piemontský. Cruciata pedemontana (Bellardi) Ehrend. Svízelka piemontská.

Na travnatých písčitých místech a ve světlých lesích. Vzácný. P. DOSTÁL: Znojemsko. HIM MEL BAUR: Mašovice. IV–V. Pozn.: Znojemsko je jednou ze dvou oblastí, kde se tento vzácný druh v České republice vyskytuje. Ve střední části NP Podyjí mezi Šóbesem a Vraní skálou není na skalních teráskách příliš vzácný (GRULICH 1997).

903. Galium tricorne Stock. Svízel trojrohý. Galium tricornutum Dandy. Svízel trojrohý.

Na polích a úhorech. Roztroušeně. P. Gránice, Načeratice. OBORNY: u Lukova, Podmolí, Bezkova hojně, u Suchohrdel řidčeji. V–X. Položka: 2137 – Citonice, pole před zastávkou, 17. 07. 1953, rev. V. Řehořek

N 904. Galium valantia Web. Svízel Vaillantův. Galium verrucosum Huds. Svízel bradavčitý.

Původní z jižní Evropy, k nám zřídka zavlékán. DOSTÁL: Znojmo. OBORNY nezná druh. VI–VII. Položka: 2138 – Božice, 23. 05. 1954 – Galium spurium, rev. V. Řehořek

905. Galium aparine L. Svízel přítula. V křovinách, na polích a úhorech. Obecný. SP. Hradiště, Trausnice, Popice, Načeratice, Únanov, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Jevišovice, Horní Dunajovice, Pavlice, Lančov, Starý Petřín, Podhradí. V–XI. Položky: /2132 – Lechovice, močály, 25. 07. 1953 – ut Galium palustre subsp. elongatum; Galium palustre + G. aparine, rev. V. Grulich/ 2139 – Hradiště, 08. 06. 1950

183 906*. Galium spurium L. Svízel pochybný.

V křovinách a vinicích. Roztroušeně. P. OBORNY má plemeno Galium infestum W. Kit. – Nesachleby, Znojmo, Bohumilice, Havraníky atd., u Hrušovan nezřídka. VI–IX. Položka: /2138 – Božice, 23. 05. 1954 – ut Galium valantia, rev. V. Řehořek/

Čeleď 123. Loniceraceae. Zimolezovité.

907. Sambucus ebulus L. (Bez) chebdí. Na pasekách a rumištích. Dosti hojný. S. Hradiště, Sedlešovice, Derﬂice, Borotice, Pla- več, Výrovice, Bojanovice, Horní Dunajovice, Šumná – Onšov, Lančov. VI–VIII. Položka: 2140 – Lančov, okraj lesa, 10. 07. 1950

908. Sambucus nigra L. Bez černý. V listnatých lesích, křovinách, na rumištích a pustých místech. Obecný. S. VI–VII. Položka: 2141 – Znojmo, podhradí, 02. 06. 1950

909. Sambucus racemosa L. Bez hroznatý. Ve stinných lesích, na pasekách a na zarostlých stráních. Roztroušen. S. Gránice, Traus- ni ce – Čertův mlýn, Bojanovická pila, Kravsko, Pavlice, Bítov. IV–VI. Položka: 2142 – Znojmo, Gránice, u vodojemu, 27. 05. 1951

910. Viburnum lantana L. (Kalina) tušalaj. Na výslunných křovinatých stráních a ve světlých hájích. Dosti hojný. P. Les nad Traus- ni cemi, Popický žleb, Purkrábka, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Šumná, Smoha. IV–V. Položka: 2143 – Popice, les nad Trausnicemi, 14. 05. 1951

911. Viburnum opulus L. Kalina topolová. Viburnum opulus L. Kalina obecná. V olšinách, vlhkých křovinách, podél toků. Roztroušeně. Gránice, Lapikus, údolí Je vi- šovky u Rudlic, údolí Bojanovického potoka, Olbramkostel, Pavlice, Lukov. OBORNY: Pod mo lí, Jaroslavice. V–VII. Položka: 2144 – Znojmo, Gránice, 27. 05. 1951

N 912. Symphoricarpos albus (L.) Blake. Pámelník bílý. Původní ze Severní Ameriky, u nás běžně v parcích a plotech pěstován a nezřídka zplaňuje. Znojmo hojně. VI–VIII. Položka: 2145 – Znojmo, podhradí, 07. 06. 1950

184 913*. Lonicera nigra L. Zimolez černý.

V lesích a na křovinatých stráních. S. Znojmo podhradí (pěstovaný). OBORNY: schází ve Znojemském kraji. IV–V.

N 914. Lonicera tatarica L. Zimolez tatarský. Původní ze Střední Asie, u nás často pěstován a ojediněle zplaňující. Znojmo podhradí. (DOSTÁL: Znojmo). V–VI. Položka: 2146 – Znojmo, sady podhradí, 30. 04. 1953

915. Lonicera xylosteum L. Zimolez pýřitý. Ve světlých suchých lesích a na křovinatých stráních. Dosti rozšířen. SP. Hradiště, Grá- ni ce, Plaveč, Šimperk, Helenin dvůr – Švýcarské údolí, Lančov, Bítov. V–VI. Položka: 2147 – Znojmo, Gránice, 09. 05. 1951

916. Lonicera caprifolium L. Zimolez kozí list. Na okrajích lesů, v křovinách. Dosti vzácný. SP. Leska (1 keř), Suchohrdelský lesík. OBOR NY: hromadně u Jaroslavic, hojně v údolí Lesky u Znojma (? dnes 1 keř). V–VII. Položka: 2148 – Suchohrdly, Suchohrdelský lesík, 29. 04. 1953 Pozn.: Přirozený výskyt na jižní Moravě je sporný (CHRTEK in Květena ČR 5).

N 917*. Weigela ﬂorida (Bunge) DC. Weigelie květnatá. Původní z východní Asie, u nás běžně v parcích sázená. Znojmo. V–VI.

Čeleď 124. Adoxaceae. Pižmovkovité.

918. Adoxa moschatellina L. Pižmovka mošusová. Ve vlhkých křovinách a lesích a v luzích. Roztroušeně. S. Trausnice, Nesachleby, Bo- hu mi li ce, Tasovice (pravý břeh). OBORNY: Nový Hrádek, Devět mlýnů, Vranov, údolí Jevišovky. III–V. Položka: 2149 – Oblekovice, Nesachleby, lesík, 31. 03. 1951

Čeleď 125. Valerianaceae. Kozlíkovité.

919. Valerianella dentata (L.) Poll. Kozlíček zubatý.

Na polích a úhorech. Roztroušeně. P. Hluboké Mašůvky, Čížov – Lesná. OBORNY: Vranov, Lukov, Podmolí, Jevišovice, Citonice, řidčeji výšiny Načeratice – Tasovice. VI–VIII. Položky: 2150 – Čížov – Lesná, 15. 06. 1950 /2151 – Citonice – Milíčovice, 14. 06. 1953 – ut Valerianella rimosa, rev. V. Grulich/

185 920*. Valerianella carinata Lois. Kozlíček kýlnatý.

Na polích a úhorech. DOSTÁL: údolí Dyje nad Znojmem. POLÍVKA: u Vranova. OBORNY: Lesná pod lnem. IV–V.

921. Valerianella rimosa Bast. Kozlíček štěrbinatý.

Na polích. Velmi řídce. P. Citonice – Milíčovice, Hluboké Mašůvky, Plaveč. OBORNY: na polích u Lukova, Hrušovany. IV–V. Položka: 2151 – Citonice – Milíčovice, 14. 06. 1953 – Valerianella dentata, rev. V. Grulich

922. Valerianella locusta (L.) Betcke. (Kozlíček) polníček. Valerianella locusta (L.) Laterrade. Kozlíček polníček. Na polích a travnatých místech. Hojný. P. Hradiště, Trausnice, Býčí skála, Suchohrdel- ský lesík. OBORNY: údolí Dyje, Lesky, Gránice, Jevišovky, Vranov, Lukov. IV–V. Položka: 2152 – Hradiště, 1950

923. Valeriana dioica L. Kozlík dvoudomý. Na bažinatých lukách. Roztroušeně. S. Trausnice – Čertův mlýn, Lapikus, údolí Boja- no vic ké ho potoka, Olbramkostel, Vranovská Ves, Šumná – Šimperk, Pavlice, Zálesí. OBORNY: Větrník u Lesné. V–VI. Položka: 2153 – Olbramkostel, u rybníka, 1950 Pozn.: Drlíkovy celkem početné údaje dokumentují někdejší rozšíření; dnešní výskyt je velmi lokální, protože většina stanovišť tohoto vlhkomilného druhu byla poškozena melioracemi.

924. Valeriana officinalis L. I. subsp. sambucifolia (Mikan) Čelak. Kozlík lékařský bez o lis tý. Valeriana excelsa subsp. sambucifolia (Mikan fil.) Holub. Kozlík výběžkatý bezolistý. Ve vlhkých lesích a podle potoků. Řídce. S. Znojmo – Marešov, Gránice, Trausnice, Bo- ja no vický potok, Horní Dunajovice. OBORNY: údolí Dyje pod Devíti mlýny. VI–VIII. Položka: 2154 – Popice, Trausnice, 26. 06. 1950 Pozn.: Z okruhu kozlíku lékařského jsou dnes v České republice rozlišovány tři morfologicky, ekologicky a fenologicky poměrně vyhraněné druhy: Valeriana excelsa, V. officinalis a V. stolonifera (KIRSCHNER in KUBÁT et al. 2002); všechny tři se na Znojemsku vyskytují (GRULICH 2002). Drlíkovy nedoložené záznamy nelze jed no znač ně interpretovat.

Valeriana officinalis L. II. subsp. euofficinalis Briq. Kozlík lékařský pravý. Valeriana officinalis L. Kozlík lékařský. Na vlhkých lukách, na zarostlých skalách a v příkopech. S. Dosti rozšířen. Znojmo pod hra dí, Hradiště, Dyje (pravý břeh proti lomu), Dolina u Plavče, Lapikus, Zálesí, Podhradí. V–IX. Položky: 2155 A – Dyje, břeh Dyje proti kamenolomu u Dyje, 16. 05. 1952 – Valeriana stolonifera subsp. angustifolia, rev. V. Grulich 2155 B – Znojmo, Gránice, 22. 05. 1950 – Valeriana stolonifera subsp. angus ti folia , rev. V. Grulich

186 Čeleď 126. Dipsacaceae. Štětkovité.

925. Dipsacus silvester Huds. Štětka lesní. Dipsacus fullonum L. Štětka lesní. Na březích toků a na pustých místech. Hojný. SP. Horní Leska, Derﬂice, Načeratice, Vrbo vec, Hodonice, Jaroslavice, Valtrovice, Stošíkovice, Prosiměřice, Plaveč, Jevišo- vice, Krav sko, Citonice, Mašovice, Zálesí. OBORNY: Znojmo, Dyje, Vranov, Lukov, Tvořihrázský les u Únanova. VII–IX. Položka: 2156 – Hodonice, u cesty, 07. 08. 1950

926. Dipsacus laciniatus L. Štětka laločnatá.

Na březích toků, na pustých místech. Roztroušeně. SP. Lechovice, Borotice. OBORNY: Hnánice, Podmolí. VII–IX. Položka: 2157 – Lechovice – Borotice, příkop, 08. 08. 1950

927*. Dipsacus pilosus L. Štětka chlupatá. Virga pilosa (L.) Hill. Štětička chlupatá.

V luzích a vlhkých křovinách. Ojediněle. S. DOSTÁL: střední a jižní Morava, od Podyjí. OBORNY: roztroušeně v luzích okolo Hrušovan a ojediněle i v zámeckém parku. VII–IX.

928. Succisa pratensis Moench. Čertkus luční. Na vlhkých nebo bažinatých lukách. Roztroušeně. S. Olbramkostel, Šimperk, Lesná, Zá le sí. VII–IX. Položka: 2158 – Šumná, louky u Šimperka, 09. 08. 1950

929. Knautia arvensis (L.) Coult. Chrastavec polní. Knautia arvensis (L.) Coulter. Chrastavec rolní. Na lukách a pastvinách, podle cest. Hojný. Hradiště, Kraví hora, Nesachleby, Načeratice – Derﬂice, Krhovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice, Horní Břečkov, Vranov, Lančov, Podhradí. V–IX. Položka: 2159 – Oblekovice, Nesachleby – louky, 12. 05. 1950

X Knautia ramosissima Szabó = Knautia arvensis × drymeia. Chrastavec větevnatý. Knautia × speciosa Schur = Knautia arvensis × K. drymeia

Trausnice. DOSTÁL: uváděn z jižní Moravy. Položka: 2160 – Popice, Trausnice, 01. 06. 1950

187 930. Knautia silvatica (L.) Duby. Chrastavec lesní. Knautia dipsacifolia (Schrank) Kreutz. Chrastavec lesní. V lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Hradiště, Trausnice, Taso vi ce, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, Bojanovická pila, Smoha, Horní Břečkov, Lančov. OBORNY: Švýcarské údolí, Jevišovice, Únanovský potok, Purkrábka, Lukov, Nový Hrádek. VI–IX. Položka: 2161 – Popice, Trausnice, 01. 06. 1950 – Knautia drymeia, rev. V. Grulich Pozn.: Chrastavec lesní na jihozápadní Moravě neroste (cf. ŠTĚPÁNEK in Květena ČR). Drlíkovy záznamy, jak koneckonců dosvědčuje i chybně určená herbářová položka, se vztahuji k druhu K. drymeia.

931. Knautia drymeia Heuff. Chrastavec doubravní. Knautia drymeia Heuffel. Chrastavec křovištní. V lesích a křovinách. Řídce. S. Gránice, údolí Bojanovického potoka, Olbramkostel, Zá le sí. HIMMELBAUR: Purkrábka, Švýcarské údolí a Dyje u Znojma. V–IX. Položky: /2161 – Popice, Trausnice, 01. 06. 1950 – ut Knautia silvatica, rev. V. Grulich/ 2162 – Znojmo, Gránice, proti Pivcovu prameni, 02. 06. 1953

932. Scabiosa canescens W. et K. Hlaváč šedavý. Na výhonech a kamenitých místech. Hojný. P. Sedlešovice – Modré sklepy, Konice, Popi ce, Suchý kopec, ves Dyje, Derﬂice – Tasovice, Krhovice, Únanov. OBORNY: Je- višovice, Znojmo, Havraníky, Pravice. VII–X. Položka: 2163 – Popice, stráň u lesa, 13. 07. 1950

933. Scabiosa ochroleuca L. Hlaváč žlutavý. Na výslunných stráních, na skalách, náspech, ve vřesovištích. Hojný. PS. Znojmo – Mare šov, Kraví hora, Gránice, Hradiště, Sedlešovice, Konice, Popice, ves Dyje, Hodonice, Kr ho vi ce, Lechovice, Borotice, Suchohrdly, Únanov, Kuchařovice, Plaveč, Mikulovice – Němčičky, Horní Dunajovice, Jevišovice, Plenkovice, Horní Břečkov, Lančov. OBORNY: Bítov, Lukov, Hrušovany. VII–IX. Položka: 2164 – Borotice, příkop, 24. 06. 1950

Čeleď 127. Cucurbitaceae. Tykvovité.

N 934. Bryonia alba L. Posed bílý. Původní v jižní Evropě; u nás zdomácnělý v křovinách a pobřežních houštinách. Dosti hoj ný. SP. Hradiště, Načeratice – Nesachleby, Jaroslavice, Horní Dunajovice. OBORNY: údolí Dyje, Lesky, Gránice, Mašovice, Šóbes, Hrušovany a ves Jevišovka. VI–VII. Položky: 2166 A – Hradiště, 25. 06. 1951 2166 B – Oblekovice, Načeratický kopec, 30. 05. 1950

Colocynthis vulgaris Schrad. Lubenice obecná. Položka: 2165 – Tasovice, 31. 08. 1954

188 N 935*. Cucumis melo L. (Dyně) meloun. Původní z tropické Asie a Afriky. Pěstuje se v různých kulturních formách pro jedlé plody.

N 936*. Cucumis sativus L. (Dyně) okurka. Původní z východní Indie; u nás odedávna pěstována. VI–VIII.

N 937. Cucurbita pepo L. Tykev turek. Původní snad ze Severní Ameriky. U nás často pěstován pro ozdobu nebo pro plody. Ta so vi ce. VI–IX. Položka: 2167 – Tasovice, pole, 17. 09. 1951

Čeleď 128. Campanulaceae. Zvonkovité.

Campanula sibirica L. Zvonek sibiřský. Položka: 2168 – Horní Dunajovice, 02. 06. 1954

938. Campanula glomerata L. Zvonek klubkatý. Na keřnatých stráních a stepních lukách. Dosti hojný. SP. Hradiště, Kraví hora, Gránice, Popice, Tasovice, Purkrábka, Výrovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Šimperk. VI–IX. Položky: 2169 – Sedlešovice, Kraví hora, meze, 13. 07. 1950 /2170 – Popice, Trausnice, 28. 07. 1951 – ut Campanula bononiensis, rev. V. Grulich/

939. Campanula bononiensis L. Zvonek boloňský. Na výhonech, okrajích lesů a mýtinách. Roztroušeně. SP. Trausnice, Popický žleb. OBOR NY: výšiny mezi Bohumilicemi, Dyjí a Načeraticemi. VII–IX. Položka: 2170 – Popice, Trausnice, 28. 07. 1951 – Campanula glomerata, rev. V.Grulich Pozn: Zvonek boloňský velmi vzácně na Znojemsku roste (GRULICH 1997); chybně určený sběr však Dr lí ko vy záznamy zpochybňuje.

940. Campanula rapunculoides L. Zvonek řepkovitý. Na polích, v křovinách, lesích a zarostlých skalách. Hojný. SP. Znojmo – Marešov, Hradiš tě, Gránice, Derﬂice, Purkrábka, Plaveč (s bílými květy), údolí Bojanovického potoka, Hor ní Dunajovice, Mramotice – Přímětice, Smoha, Horní Břečkov, Lančov, Podhradí. VI–IX. Položky: 2171 A – Lančov, meze, 18. 06. 1950 2171 B – Hradiště, 06. 07. 1950 /2172 B – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 – ut Campanula trachelium, rev. V. Grulich/

189 941. Campanula trachelium L. Zvonek mrtnatý. Campanula trachelium L. Zvonek kopřivolistý. Ve světlých lesích a na křovinatých stráních. Hojný. S. Znojmo, Hradiště, Kraví hora, Býčí skála, Borotice, Hluboké Mašůvky – Plaveč, údolí Bojanovického potoka. VII–IX. Položky: 2172 A – Znojmo, 23. 06. 1951 2172 B – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 – Campanula ra pun cu loides, rev. V. Grulich Pozn.: Druh je na Znojemsku hojný, chybná determinace nesnižuje příliš význam Drlíkových údajů.

942. Campanula patula L. I. subsp. eupatula Hay. Zvonek rozkladitý pravý. Campanula patula L. Zvonek rozkladitý. Na lukách a ve světlých lesích. Hojný až obecný. S. Bojanovický les, Vranovská Ves, Ol b ramkos tel, Podhradí atd. V–VIII. Položka: 2173 – Vranovská Ves – Olbramkostel, 12. 06. 1950

943. Campanula persicifolia L. Zvonek broskvolistý. V lesích, na pasekách a na lesních lukách. Hojně rozšířen. S. Hradiště, Býčí skála, Sedle- šo vi ce, Purkrábka, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Bítov, Podhradí. VI–VIII. Položky: 2174 A – Hradiště, 27. 05. 1950 2174 B – Popice, Býčí skála, 10. 06. 1951

944. Campanula rotundifolia L. Zvonek okrouhlolistý. Na lukách a pastvinách, v lesích a na skalách. Hojně rozšířen. SP. Hradiště, Gránice, Popi- ce, Derﬂice – Tasovice, Jevišovice, Horní Břečkov, Lesná, Lančov, Starý Petřín. VI–IX. Položky: 2175 A – Hradiště, 24. 08. 1950 2175 B – Derﬂice – Tasovice, 12. 08. 1950 – Campanula moravica, rev. V. Grulich Pozn.: Z okruhu zvonku okrouhlolistého byl donedávna na jižní Moravě rozlišován pouze nominátní druh. V současnosti je však známo, že se zde vyskytují dva morfologicky i ekologicky odlišné typy – kromě nomi nát ního zde roste ještě C. moravica (Spitzner) Kovanda. Drlík doložil oba dva, jeho písemné záznamy proto nelze spolehlivě interpretovat.

? 945*. Phyteuma orbiculare L. Zvonečník hlavatý.

Na vlhkých loukách. Dosti vzácně v Podyjí. OBORNY: údolí Dyje pod Hardekem (? na ra kous ké nebo československé straně?). V–IX.

Pozn.: Zvonečník hlavatý našel v údolí Dyje nedaleko Hardeggu OBORNY (1879) a později zde byl ještě několikrát doložen. Z textů na schédách však není patrné, zdali byly nálezy učiněny na morav- ské nebo na rakouské straně. V posledním období zde však již nebyl potvrzen (KOVANDA 1997).

946. Phyteuma spicatum L. Zvonečník klasnatý.

V listnatých lesích a houštinách. Roztroušeně. S. Trausnice, ves Dyje na pravém břehu řeky, Pavlice, Šumná – Šimperk. OBORNY: Bítov, Jevišovice, Vranov, Znojmo (?). V–VIII. Položka: 2176 – Dyje, pravý břeh pod skálou, 31. 05. 1951

190 947. Jasione montana L. Pavinec horský. Na písčitých a suchých místech, ve světlých lesích. Obecný. SP. Znojmo – Kuchařovice, Hradiště, Kraví hora, Tasovice, Derﬂice, Únanov, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Mi lí čo vi ce, Horní Břečkov, Starý Petřín. VI–VIII. Položka: 2177 – Hradiště, 08. 06. 1950

Čeleď 130. Asteraceae. Hvězdnicovité.

948. Cichorium intybus L. Čekanka obecná. Na okrajích cest a pustých místech. Obecná. SP. VII–IX. Položka: 2178 – Znojmo, silnice u Městského lesíka, 07. 07. 1950

N 949. Cichorium endivia L. Čekanka štěrbák. Původně ze Středomoří, pěstuje se jako zelenina. VII–X.

950. Lapsana communis L. Kapustka obecná. Na úhorech, pustých místech, rumištích, ve vlhkých lesích a houštinách. Obecná. S. Hra diš tě, Mločí údolí, Tasovice atd. V–IX. Položka: 2180 – Hradiště, 08. 06. 1950

* 951. Crepis paludosa (L.) Moench. Škarda bahenní.

Lesní cesty, bažinaté louky. S. Řídce. OBORNY: Lesy u Vranova, louky u Lesné. V–VIII. Položka: /2200 – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951 – ut Hieracium lachenalii subsp. sciaphilum; Hi e raci um lachenalii + Crepis paludosa, rev. J. Danihelka/

952. Crepis praemorsa (L.) Tausch. Škarda ukousnutá. Na lesních loukách a ve světlých lesích. Roztroušeně. SP. Lesík před Purkrábkou, údolí Plenkovického potoka, údolí Hlubokých Mašůvek. OBORNY: Smoha, údolí Dyje mezi Har dekem a Novým Hrádkem na t. zv. „rybářské stezce”. V–VI. Položky: 2181 – Suchohrdly, lesík před Purkrábkou, 26. 05. 1951 /2190 – Znojmo, Gránice, 23. 06. 1954 – ut Hieracium pratense subsp. eupratense, rev. J. Dani helka/ Pozn.: Vzácný, ustupující druh. Drlíkovy nálezy jsou významným doplňkem obrazu historického rozšíření. Dodnes roste na několika lokalitách v centrální části NP Podyjí mezi Hardeggem a Lu- kovem (GRULICH 1997).

953. Crepis biennis L. Škarda dvouletá. Na cestách, v lesích a vřesovištích. Obecná. S. Trausnice., Sedlešovice – Nové sklepy, Lesná, Vrbovec, Stošíkovice, Purkrábka, Plaveč, Jazovice atd. V–IX. Položky: 2182 A – Popice, Trausnice, 20. 06. 1951 2182 B – Stošíkovice na Louce, louka, 29. 08. 1951 2596 – Pukrábka, 26. 05. 1951 – Crepis cf. tectorum, rev. V. Grulich

191 954. Crepis tectorum L. Škarda střešní. Na polích a sušších pastvinách. Obecná. SP. Kraví hora, Leska, Derﬂice, Kuchařovice, Únanov, Jevišovice, Pavlice, Citonice – Bezkov, Vranov, Lančov atd. VI–X. Položky: 2183 – Vranov nad Dyjí, přehrada, 28. 05. 1950 /2596 – Pukrábka, 26. 05. 1951 – ut Crepis biennis, rev. V. Grulich/

955. Crepis capillaris (L.) Wallr. Škarda vláskovitá. Na polích, lukách a pastvinách. Obecná. SP. Kraví hora, Načeratice, Derﬂice atd. VI–VII. Položka: 2184 – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950

956. Crepis foetida L. II. subsp. rhoeadifolia (M. B.) Sch. Kell. Škarda smrdutá má ko lis tá. Crepis foetida subsp. rhoeadifolia (M. Bieb.) Čelak. Škarda smrdutá.

Dosti rozšířena. P. Znojmo, Načeratice, Tasovice, Lančov. OBORNY: obecná v údolí Dyje a na sousedních výšinách, Gránice, Leska, Jevišovice, řidší od Znojma nahoru, podle trati Hrušovany – Krumlov. VI–X. Položky: 2185 A – Znojmo, za Koudelkovou pískovnou, 18. 06. 1951 2185 B – Lančov, 11. 07. 1950 Pozn.: Teplomilný ruderální druh, v posledním období znatelně ustupuje. Při průzkumu v posledních 15 letech nebyla v okolí Znojma zjištěna ani jediná lokalita.

957*. Hieracium hoppeanum Schultz. Jestřábník Hoppeův. Hieracium macranthum (Ten.) Ten. Jestřábník velkoúborný.

Na lukách a pastvinách, ve světlých křovinách. DOSTÁL: Znojmo. OBORNY, HIMMELBAUR neznají druh. VI–IX. Pozn.: Taxonomická problematika jestřábníků a od toho se odvíjející problémy s jejich determinací činí z těchto rostlin jednu z nejobtížnějších skupin středoevropských rostlin. Mnoho historických údajů o výsky tu četných málo známých taxonů právě na Znojemsku vyplývá z toho, že A. Oborny dlouhá léta spolupracoval s největšími soudobými specialisty na tuto obtížnou skupinu, např. s mni- chovským bota ni kem Zahnem. Většina jeho nálezů však pochází z pozdější doby, než vznikala Flora von Mähren, proto v ní není obsažena a objevuje se teprve v Dostálově Květeně (DOSTÁL 1948–1950). Tyto nálezy jsou vesměs doloženy herbářovými položkami a nejsou zpochybňovány ani při současné kritické revizi celého rodu (cf. CHRTEK in KUBÁT et al. 2002). Drlíkův rukopis má v této části především historickou hodnotu, protože nepří mo excerpoval kritické Obornyho údaje prostřednictvím Květeny ČR (DOSTÁL 1948–1950). Drlíkovy vlastní údaje, jak ukázala revize jeho sběrů, jsou však zatíženy četnými determinačními chybami, takže nedo lo žené lokality nelze po- važovat za věrohodné.

958. Hieracium pilosella L. Jestřábník chlupáček. Na travnatých a písčitých místech. Obecný. SP. V–IX. Položka: 2186 – Znojmo, suché trávníky, 1950, rev. J. Danihelka

192 X* Hieracium brachiatum Bert. = Hieracium pilosella > piloselloides. Hieracium brachiatum DC. Jestřábník vidličnatý.

DOSTÁL: Podyjí.

959. Hieracium auricula Lam. Dc. Jestřábník myší ouško. Hieracium lactucella Wallr. Jestřábník myší ouško. Na travnatých místech a pastvinách. Rozšířen. SP. Únanov, Pavlice, Onšov atd. V–IX. Položka: 2187 – Onšov, nad přehradou, 08. 06. 1951, rev. O. Rotreklová

X* Hieracium schultesii Schultz. = Hieracium auricula – pilosella. Hieracium schultesii F. W. Schultz. Jestřábník Schultesův.

DOSTÁL: Znojmo a jinde v údolí Dyje. OBORNY neuvádí na Znojemsku.

X* Hieracium sciadophorum N. P. = Hieracium auricula – cymosum. Hieracium sciadophorum N. et P. Jestřábník vrcholíkový.

DOSTÁL: Lesná u Znojma. OBORNY: Dosud jen v několika exemplářích v údolí Dyje u Zno jma (1878 a 1880).

X* Hieracium supraﬂoccosum Zahn = Hieracium auricula – (cymosum < pilosella) = Hi e ra ci um auricula – laschii. Hieracium stenosoma (N. et P. ) Prain. Jestřábník útlý.

DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY neuvádí tohoto křížence.

X* Hieracium tephroglaucum N. P. = Hieracium auricula – echioides. Hieracium tephroglaucum N. et P. Jestřábník sivošedý.

DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY neuvádí tohoto křížence.

X* Hieracium tephrophyton Oborny = Hieracium auricula – (echioides ≤ pilo sel la) = Hieracium auricula – bifurcum. Hieracium tephrophyton Oborny et Zahn. Jestřábník popelavý.

DOSTÁL: Znojmo (Kraví hora). OBORNY nemá tohoto křížence.

X Hieracium paragogum N. P. = Hieracium auricula – (piloselloides < pilosella) = Hieracium auricula – bracchiatum. Hieracium paragogum N. et P. Jestřábník vločkatý.

Kraví hora. DOSTÁL: u Znojma. OBORNY nemá tohoto křížence. Položka: 2188 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951, rev. J. Danihelka

960. Hieracium aurantiacum L. I. subsp. euaurantiacum Zahn. Jestřábník oranžový pra vý. Hieracium aurantiacum L. Jestřábník oranžový. Zplanělý. Hradiště. VII–IX. Položka: 2189 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951, rev. J. Danihelka

193 961. Hieracium pratense Tausch I. subsp. eupratense Zahn. Jestřábník luční pravý. Hieracium caespitosum Dum. Jestřábník trsnatý.

Na travnatých místech. Vzácně. P. Na loukách mezi Havraníky a Hnanicemi. HIMMEL- BAUR: na Kraví hoře u Znojma. V–VII. Položka: 2190 – Znojmo, Gránice, 23. 06. 1954 – Crepis praemorsa, rev. J. Danihelka

962. Hieracium cymosum L. I. subsp. eucymosum Zahn. Jestřábník vrcholičnatý pra vý. Hieracium cymosum L. Jestřábník chocholičnatý. Na výslunných stráních, pastvinách a lukách. Hojný. SP. Kraví hora, Hradiště, Traus- nice, Čertův mlýn. OBORNY: na příkrých dyjských svazích, v údolí Dyje a Gránic, na výšinách Konice, Popice, Šatov, v údolí Jevišovky. V–VII. Položka: 2191 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951 – Hieracium cymosum + Hieracium sp., rev. J. Danihelka

X* Hieracium fallax Willd. = Hieracium cymosum – echioides. Hieracium fallax Willd. Jestřábník chlumní.

DOSTÁL: okolí Znojma. OBORNY: mezi rodiči v údolí Dyje u Znojma velmi vzácně.

X Hieracium spurium (Chaix) Froel. = Hieracium cymosum > pilosella. Hieracium spurium Froel. Jestřábník dutoosý.

Králův stolec. DOSTÁL: okolí Znojma. OBORNY: Trausnický mlýn, Hradiště, Býčí skála, Mašovice, Kuketaj (?), úvozy Znojmo – Dobšice (?). Položka: 2192 – Králův stolec, 24. 05. 1953

X* Hieracium laschii (Schultz) Zahn = Hieracium cymosum < pilosella. Hieracium kalksburgense Wiesb. Jestřábník skalkový.

DOSTÁL: Podyjí u Znojma. OBORNY nerozlišuje od předcházejícího křížence.

X* Hieracium zizianum Tausch = Hieracium cymosum – piloselloides. Hieracium zizianum Tausch. Jestřábník Zizův.

DOSTÁL: okolí Znojma. OBORNY: velmi řídce. Kraví hora u Znojma.

963. Hieracium echioides Lumn. Jestřábník hadincovitý. Na výslunných skalách, pastvinách a v písčitých borech. Roztroušeně. P. Kraví hora, Hra diš tě, Popice, údolí Dyje – Tasovice, suché stráně po obou březích řeky. VII–IX. Položky: 2194 – Tasovice – Dyje, suché skály, 26. 06. 1950, rev. J. Danihelka /2212 – Bítov, 06. 05. 1953 – ut Hieracium piloselloides subsp. subcymigerum, rev. J. Danihelka/ Pozn.: Viz poznámka k druhu Hieracium piloselloides.

194 X* Hieracium rothianum Wallr. = Hieracium echioides > pilosella. Hieracium rothianum Wallr. Jestřábník štětinatý.

DOSTÁL: Znojemsko. OBORNY nerozlišuje od následujícího křížence.

X Hieracium setigerum Tausch = Hieracium echioides × pilosella. Jestřábník ště ti na tý. Hieracium rothianum Wallr. Jestřábník štětinatý.

Starý Šaldorf – Dobšice, Suchý kopec, Derﬂice – Tasovice. OBORNY: úvozy mezi Zno- jmem a Dobšicemi (?), Kraví hora, hojněji u Tasovic, Nový Hrádek, Lukov. Položka: 2193 – Popice, Suchý kopec, 11. 08. 1950, rev. J. Danihelka

X* Hieracium bifurcum M. B. = Hieracium echioides ≤ pilosella. Hieracium bifurcum M. Bieb. Jestřábník dvouvidličný.

DOSTÁL: Znojemsko. OBORNY: Na Eliášově skále, v údolí Gránic a Dyje u Znojma.

964*. Hieracium piloselloides Vill. II. subsp. praealtum (Vill.) Zahn. Jestřábník chlu páč ko vi tý vysoký. Hieracium piloselloides Vill. Jestřábník úzkolistý.

Na kamenitých stráních. Roztroušeně. DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. V–VIII.

Hieracium piloselloides Vill. III. subsp. subcymigerum Zahn. Jestřábník chlu páč ko vi tý štěničný. Hieracium piloselloides Vill. Jestřábník úzkolistý.

Na travnatých stráních a ve světlých křovinách. P. Kraví hora, Derﬂice, Tasovice. DO- STÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY ani HIMMELBAUR nemají. VI–VIII. Položka: 2212 – Bítov, 06. 05. 1953 – Hieracium echioides, rev. J. Danihelka Pozn.: Položka 2212 rav děpo dob ně představuje dodatečnou záměnu materiálu. Podle současných znalos tí se H. echioides na Bítově nevyskytuje, jde o velmi teplom ilný druh, který roste nejdále v NP Podyjí proti Hardeggu, v tomto případě ještě nesouhlasí příliš časné datum sběru – H. echioides je mnohem pozd něj ší.

965. Hieracium bauhinii Bess. II. subsp. aeriostolonum Zahn. Jestřábník Bauhinův vý běž ka tý. Hieracium bauhinii Schult. Jestřábník Bauhinův.

Na výslunných stráních, ve světlých lesích a křovinách. Popice louky. OBORNY ani HIM MEL BAUR nemají. V–VII. Položka: 2195 – Popice, louky, 01. 06. 1950 – Hieracium leptophyton, rev. O. Rotreklová

Hieracium bauhinii III. subsp. magyaricum Zahn. Jestřábník Bauhinův maďarský. Hieracium bauhinii Schult. Jestřábník Bauhinův. Na výslunných místech. Dosti hojný. PS. Načeratice, Derflice, Lukov, Lančov. V–VII. Položky: 2196 A – Derflice, 05. 06. 1951 – Hieracium densiflorum, rev. O. Rotreklová 2196 B – Lukov, 29. 05. 1951, rev. J. Danihelka

195 Hieracium bauhinii IV. subsp. eubauhinii Zahn. Jestřábník Bauhinův pravý. Hieracium bauhinii Schult. Jestřábník Bauhinův.

Na výslunných místech. Roztroušeně. PS. Králův stolec. OBORNY: okolí Znojma, Dobšic, Havraníků, Nového Šaldorfa, v Purkrábce a Tvořihrázském lese, u Lukova. V–VII. Položka: 2197 – Hradiště, Králův stolec, 24. 05. 1953 – Hieracium densiﬂorum, rev. J. Danihelka

X* Hieracium tauschii Zahn = Hieracium bauhinii – cymosum. Hieracium densiﬂorum Tausch. Jestřábník hustokvětý. Ve světlých křovinách a slunných svazích. Řídce. P. Býčí skála, kopanice u Mašovic. Položky: /2196 A – Derﬂice, 05. 06. 1951 – ut Hieracium bauhinii subsp. magyaricum, rev. O. Rotreklová/ /2197 – Hradiště, Králův stolec, 24. 05. 1953 – ut Hieracium bauhinii subsp. eubauhinii, rev. J. Danihelka/

X* Hieracium fallacinum F. Sch. = Hieracium (bauhinii – cymosum) ≥ pilosella = Hi e ra ci um tauschii ≥ pilosella. Hieracium fallacinum F. W. Schultz. Jestřábník klamavý.

DOSTÁL: okolí Znojma.

X* Hieracium subcymiﬂorum Ob. Zahn = Hieracium bauhinii > (cymosum < pilo- sel la) = Hieracium bauhinii > laschii Hieracium subcymiﬂorum Oborny et Zahn. Jestřábník od chyl ný.

DOSTÁL: okolí Znojma.

X Hieracium acrothyrsum N. P. = Hieracium (bauhinii – pratense) ≥ pilosella = Hi e ra ci um obornyanum ≥ pilosella. Hieracium acrothyrsum N. et P. Jestřábník černozelený.

DOSTÁL: Znojmo. Položka: 2198 – Sedlešovice, Kraví hora, 10. 06. 1954

966. Hieracium pallidum Biv. I. subsp. bivonae Zahn. Jestřábník bledý Bivonův. Hieracium schmidtii Tausch. Jestřábník bledý. Na skalách a kamenných stráních. Řídký. SP. Hradiště, Trausnice – Čertův mlýn. OBORNY: svahy údolí Dyje a žulové lomy u Znojma (?), HIMMELBAUR: údolí Dyje od Zno jma do Vranova. V–VII.

X* Hieracium chamaedenium Ob. Zahn = Hieracium pallidum – racemosum. Hieracium chamaedenium Oborny et Zahn. Jestřábník podyjský.

DOSTÁL: žulový lom u Znojma. OBORNY nemá tohoto křížence.

196 967. Hieracium murorum L. Jestřábník zední. Na travnatých a kamenitých místech, na skalách a v lesních světlinách. Hojně rozší- řen. S. Gránice, Hradiště, Purkrábka, Dolina u Plavče, Lapikus, Bojanovice, Pavlice, Milíčovice, Švýcarské údolí, Zálesí, Lančov, Podhradí. IV–X. Položky: 2199 A – Znojmo, Gránice, les, 17. 05. 1951 – rev. J. Danihelka 2199 B – Trausnice, stráň nad plovárnou, 15. 05. 1953, rev. J. Danihelka /2202 – Popice, Traus nice, 28. 05. 1951 – ut Hieracium diaphanoides, rev. J. Danihelka/ /2206 A – Bojanovice, Bojanovický les, 23. 05. 1951 – ut Hieracium wiesbaurianum, rev. J. Danihelka/ /2206 B – Suchohrdly, Purkrábka, 26. 05. 1951 – ut Hieracium wiesbaurianum, rev. J. Dani hel ka/

X* Hieracium praecox Sch. Bip. = Hieracium murorum – pallidum. Hieracium glaucinum Jordan. Jestřábník časný.

DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY nemá křížence.

968. Hieracium lachenalii Gmel. I. subsp. sciaphilum Zahn. Jestřábník Lachenalův stí no mil ný. Hieracium lachenalii Suter. Jestřábník Lachenalův. Na travnatých místech a ve světlých lesích. Rozšířen. S. Kraví hora, Trausnice – Čertův mlýn. VI–VIII. Položka: 2200 – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951 – Hieracium lachenalii + Crepis paludosa, rev. J. Danihelka

Hieracium lachenalii II. subsp. irriguum (Fr.) Zahn. Jestřábník Lachenalův po- třís ně ný. Hieracium lachenalii Suter. Jestřábník Lachenalův. Na travnatých místech, v lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Plaveč, Hluboké Mašůvky, Kravsko, Lesná, Bítov. VI–VIII. Položka: 2204 – Bítov, nad přehradou, 06. 05. 1953 – Hieracium cf. glaucinum, rev. J. Danihelka

Hieracium lachenalii IV. subsp. acuminatum (Jord.) Zahn. Jestřábník Lachenalův za špi ča tě lý. Hieracium lachenalii Suter. Jestřábník Lachenalův. V pahorkatině v celém státě. Roztroušeně. S. Hradiště, Býčí skála. VI–VIII. Položka: 2201 – Hradiště, 29. 06. 1950, rev. J. Danihelka

X Hieracium diaphanoides Lbg. = Hieracium lachenalii < murorum. Hieracium diaphanoides Lindeb. Jestřábník průzračný.

Trausnice. DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY nemá tohoto křížence. Položka: 2202 – Popice, Trausnice, 28. 05. 1951 – Hieracium murorum, rev. J. Danihelka

197 X Hieracium maculatum Schrk. = Hieracium lachenalii ≤ (murorum – pallidum) = Hi e ra ci um lachenalii ≤ praecox. Hieracium maculatum Schrank. Jestřábník skvrnitý.

Hradiště, Purkrábka, Plaveč, Horní Dunajovice, Olbramkostel, Bítov. DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. Položka: 2203 – Suchohrdly, Purkrábka, 13. 06. 1950

X* Hieracium onosmoides Fr. = Hieracium lachenalii < pallidum. Hieracium onosmoides Fries. Jestřábník ruměnicový.

DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY nemá.

X Hieracium laevigatum Willd. = Hieracium lachenalii – umbellatum. Jestřábník hlad ký. Hieracium laevigatum Willd. Jestřábník hladký. Ve světlých lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Kraví hora, Šimperk, Pavlice, Ol b ramkos tel. OBORNY: lesy kol Znojma a Vranova. Položky: 2205 A – Šumná, Šimperk, 05. 08. 1951, rev. J. Danihelka 2205 B – Sedlešovice, Kraví hora, lesík, 25. 08. 1951 – Hieracium sabaudum, rev. J. Danihelka

969*. Hieracium bifidum Kit. I. subsp. eubifidum Zahn. Jestřábník dvouklaný pravý. Hieracium bifidum Hornem. Jestřábník dvouklanný.

Na výslunných skalách a kamenitých stráních. DOSTÁL: údaje z okolí Znojma vyžadují po tvrze ní. OBORNY: trochu odlišný od Hieracium biﬁdum je jestřábník z údolí Dyje a Gránic u Znojma, který jsem znovu ve ﬂóře Znojemského kraje uvedl pod případným názvem „Hieracium chartaceum” Čelak. VI–VIII.

X Hieracium wiesbaurianum Uechtr. = Hieracium biﬁdum – pallidum. Hieracium wiesbaurianum Uechtr. Jestřábník Wiesbaurův.

Purkrábka, Bojanovický les. DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. Položky: 2206 A – Bojanovice, Bojanovický les, 23. 05. 1951 – Hieracium murorum, rev. J. Danihelka 2206 B – Suchohrdly, Purkrábka, 26. 05. 1951 – Hieracium murorum, rev. J. Danihelka

970. Hieracium umbellatum L. Jestřábník okoličnatý. Na výslunných stráních, v lesích a křovinách, na skalách. Rozšířen. S. Kraví hora, Leska, Hradiště, Popice, Kuchařovice, ves Dyje, Černín, Lesná, Lančov. VII–IX. Položky: 2207 A – Sedlešovice, Kraví hora, 28. 07. 1951, rev. J. Danihelka 2207 B – Lančov, pole, 11. 07. 1950, rev. J. Danihelka

198 971. Hieracium sabaudum L. I. subsp. autumnale Zahn. Jestřábník savojský pod zim ní. Hieracium sabaudum L. Jestřábník savojský. V lesích a na lukách. Dosti rozšířen. S. Hradiště, Gránice, Strachotice, Bojanovice, Hlu boké Mašůvky, Olbramkostel – Šimperk, Smoha, Zálesí. VIII–X. Položky: 2208 – Strachotice, při Dyji, 07. 08. 1950, rev. J. Danihelka /2205 B – Sedlešovice, Kraví hora, lesík, 25. 08. 1951 – ut Hieracium laevigatum, rev. J. Dani hel ka/ /2209 – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950 – ut Hieracium racemosum subsp. kitaibelianum; Hi e raci um sabau dum + Picris hieracioides, rev. J. Danihelka/ /2210 – Popice, Trausnice, 17. 08. 1950 – ut Hi e raci um racemosum subsp. crinitum; Hieracium race mo sum + H. sabaudum, rev. J. Danihelka/

* Hieracium sabaudum II. subsp. boreale (Fr.) Zahn. Jestřábník savojský severní. Hieracium sabaudum L. Jestřábník savojský.

V lesích, křovinách a na stráních. S. OBORNY: Jevišovice, údolí Dyje u Bítova, Vranova, Devíti mlýnů, Znojma, v Gránicích a Lesce u Znojma, u Citonic, vsi Dyje, Tasovic a jiná místa hojně. VIII–X.

972. Hieracium racemosum W. K. I. subsp. crinitum (S. S.) Zahn. Jestřábník hroznatý srst na tý. Hieracium racemosum Willd. Jestřábník hroznatý. Ve světlých lesích. Roztroušeně. Hradiště, Městský lesík, Popice, Plenkovice, Zálesí. OBORNY: Gránický les, Tvořihrázský les podle Únanovského potoka, Citonice, Mašo- vice, Lukov, Vranov. VII–X. Položka: 2210 – Popice, Trausnice, 17. 08. 1950 – Hieracium racemosum + H. sabaudum, rev. J. Danihel ka

Hieracium racemosum II. subsp. kitaibelianum Dom. Jestřábník hroznatý Ki tai be lův. Hieracium racemosum Willd. Jestřábník hroznatý. Ve světlých podhorských lesích, řidčeji v nížinách. Roztroušeně. S. Horní Leska, Smoha, Švýcarské údolí. Položka: 2209 – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950 – Hieracium sabaudum + Picris hieracioides, rev. J. Danihelka

X* Hieracium platyphyllum A. T. = Hieracium racemosum ≤ sabaudum. Hieracium platyphyllum (Arvet-Touvet) Arvet-Touvet. Jestřábník plocholistý.

DOSTÁL: Znojmo. VII–X.

973. Chondrilla juncea L. Radyk prutnatý. Na výslunných kamenitých stráních, na suchých pastvinách. Roztroušeně. P. Znojmo, Les ka, Kuchařovice, Konice, Dyje, Vrbovec, Jaroslavice. OBORNY: u Znojma i jinde nezřídka. VII–IX. Položky: 2211 A – Jaroslavice, 27. 07. 1951 2211 B – Vrbovec 64, 26. 07. 1951

199 * 974. Taraxacum serotinum (W. K.) Poir. Smetanka pozdní.

Na suchých travnatých a stepních místech. Ojediněle. P. HIMMELBAUR: na nádraží Hru- šo va ny (?). OBORNY neuvádí na Znojemsku. VIII–X. Pozn.: Na Znojemsku byl tento vzácný druh v poslední době zjištěn u Hnízda a v Horních Duna- jovicích (DANIHELKA, GRULICH 1999).

975. Taraxacum bessarabicum (Horn.) Hand.-Mazz. Smetanka besarabská.

Na slaniskách. Vzácně. P. Stošíkovice. OBORNY neuvádí ze Znojemska. VIII–X. Položka: 2213 – Stošíkovice na Louce, slanisko, 16. 10. 1953 Pozn: Významný historický nález sla no mil né pampelišky; slanisko bylo zničeno a druh zde dnes neroste (GRULICH 1987).

976. Taraxacum ofﬁcinale Web. I. subsp. vulgare (Lam.) Sch. Thell. Smetanka lé kař ská obyčejná. Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Øllgaard et Štěpánek Na travnatých místech. Obecná. SP. Znojmo, Bítov atd. IV–VII. Položka: 2214 – Stošíkovice na Louce, slanisko, 13. 05. 1950 Pozn.: Intenzivnější výzkum „pravých“ pampelišek se na Znojemsku dosud neuskutečnil. Starší autoři tuto příbuzenskou skupinu nerozlišovali.

977. Taraxacum laevigatum (Willd.) Dc. Smetanka hladká. Taraxacum sect. Erythrosperma (Lindb. fil.) Dahlst. Na výslunných travnatých nebo kamenitých stráních, na lesních cestách. Hojná. PS. Ko ni ce, Suchý kopec, Kateřinský dvůr, ves Dyje, Derflice – Tasovice, Suchohrdly, Rudlice – Hluboké Mašůvky, Černín. IV–VI. Položka: 2215 – Derflice – Tasovice, výhony, 12. 04. 1951 Pozn.: Ze skupiny „růžkatých“ pampelišek roste na Znojemsku alespoň šest druhů (Trávníček úst. sdě le ní). Starší autoři je nerozlišovali.

978. Lactuca serriola (L.) Torn. Locika kompasová. Lactuca serriola L. Locika kompasová. Na výslunných stráních a pustých místech. Hojná. P. Sedlešovice, Konice, Vrbovec, Der ﬂi e,c Hodonice, Tasovice, Strachotice, Borotice, Koráb, Želetice, Horní Dunajovice, Ku chařo vi ce, Olbramkostel, Suchohrdly, Mašovice – Podmolí, Bítov. VII–IX. Položka: 2216 – Tasovice – Strachotice, pole, 18. 07. 1951

N 979. Lactuca sativa L. Locika salát. Kulturní rostlina neznámého původu. Běžně pěstována jako hlávkový salát, ojediněle zpla ňu je. Hradiště, Jaroslavice. VII–VIII. Položka: 2217 – Hradiště, 24. 07. 1951 – Lactuca quercina var. integrifolia, rev. V. Grulich

200 980. Lactuca saligna L. Locika vrbovitá. Na suchých travnatých místech, slaniskách a úhorech. Dosti hojná. PS. Strachotice-sla- nis ko, Hluboké Mašůvky. OBORNY: Hodonice, Znojmo (?). VII–VIII. Položka: 2218 – Strachotice 68, 25. 07. 1951

981. Lactuca quercina L. I. subsp. stricta (W. K.) Hay. Locika dubovitá tuhá. Lactuca quercina L. Locika dubová. Ve světlých lesích a v pobřežních houštinách. Dosti hojná. PS. Býčí skála, Derﬂice, Ta- so vice, Horní Dunajovice, Švýcarské údolí, Jazovice. OBORNY: údolí Dyje od Vranova po Znojmo, ves Dyje, lesy u Čížova, Lesná, Lukov, Devět mlýnů, Čertův mlýn, Hója u Hru šo van. VI–IX. Položka: 2219 – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950

* Lactuca quercina II. subsp. chaixii (Vill.) Hay. Locika dubovitá Chaixova. Lactuca quercina L. var. integrifolia. Locika dubová.

Ve světlých lesích a pobřežních houštinách. Ojediněle. PS. OBORNY: Hrušovany. HIM- MEL BAUR: Kr ho vi ce. VI–VII. Položka: /2217 – Hradiště, 24. 07. 1951 – ut Lactuca sativa, rev. V. Grulich/ Pozn.: Taxon v minulosti hodnocený na různých úrovních od formy až po samostatný druh. V sou- časné době je považován za nepříliš významnou, avšak morfologicky nápadnou odchylku. Právě k ní se vztahuje sběr, který Drlík determinoval jako L. sativa.

982. Lactuca viminea (L.) Presl. Locika prutnatá. Na výhonech a skalách. Roztroušeně. P. Hradiště, Horní Dunajovice, Černín, Jevi- šovice, Plaveč. OBORNY: Hodonice, Znojmo (?), Devět mlýnů, Popice, Konice, Šatov, Čížov. VII–VIII. Položka: 2220 – Hradiště, 29. 06. 1950

983. Mycelis muralis (L.) Dum. Mléčka zední. Ve vlhkých stinných lesích a křovinách, na rumištích. Obecná. S. Znojmo, Hradiště, Po pice, údolí Bojanovického potoka, Olbramkostel, Podhradí atd. VII–IX. Položka: 2221 – Znojmo, Městský lesík, 12. 06. 1950

984. Prenanthes purpurea L. Věsenka nachová. Ve stinných lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Onšov, Zálesí, Lančov, Bítov, Podhradí. OBORNY: Vranov (les Bradava [Braitava]), údolí Dyje u Hardeku. VII–IX. Položka: 2222 – Podhradí nad Dyjí, břeh Dyje nad přehradou u Podhradí, 09. 07. 1950

985. Sonchus arvensis L. Mléč polní. Sonchus arvensis L. Mléč rolní. Na polích a úhorech. Hojně rozšířen. SP. Gránice, Vrbovec, Načeratice, Derﬂice, Sto- ší ko vi ce, Lančov atd. VII–X. Položka: 2223 – Znojmo, Gránice, 11. 06. 1950

201 986. Sonchus oleraceus L. Mléč zelinný. Jako plevel v polích, zahradách a na rumištích. Obecný. SP. Znojmo, Gránice, Konice, Popický žleb, Hodonice, Purkrábka, Hluboké Mašůvky atd. VI–X. Položka: 2224 – Znojmo, Na valech, v zahradě, 23. 06. 1950

987. Sonchus asper (L.) Hill. Mléč drsný. Jako plevel v polích, zahradách a na rumištích. Téměř obecný. SP. Kraví hora, Sedle- šovice, Derﬂice, Kuchařovice, Jevišovice, Přímětice – Mramotice atd. VI–X. Položka: 2225 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950

988. Picris hieracioides L. I. subsp. euhieracioides Hay. Hořčík jestřábníkovitý pra vý. Picris hieracioides L. Hořčík jestřábníkovitý. Na sušších lukách, pasekách a pustých místech. Hojný. SP. Gránice, Dobšice, Sedle- šovice – Konice, Derﬂice, Strachotice, Borotice, Stošíkovice, Kuchařovice, Únanov, Přímětice, Horní Dunajovice, Bezkov. OBORNY: Vranov, Čížov, Jevišovice i jinde. VII–X. Položky: /2209 – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950 – ut Hieracium racemosum subsp. ki tai be lia num ; Hi e raci um sabaudum + Picris hieracioides, rev. J. Danihelka/ 2226 A – Jaroslavice, pole u lesíka, 21. 07. 1951 2226 B – Strachotice, 25. 07. 1951

989. Hypochoeris maculata L. I. subsp. eumaculata Dost. Prasetník blamatý pravý. Hypochaeris maculata L. Prasetník plamatý. Na lesních lukách, na okrajích lesů, výhonech a ve vřesovištích. Roztroušeně. PS. Po- pice. OBORNY: na dyjských loukách od Vranova ke Znojmu, Býčí skála, Devět mlýnů, Hnánice. VI–VIII. Položka: 2227 – Popice, 10. 06. 1950

990. Hypochoeris radicata L. Prasetník kořenatý. Hypochaeris radicata L. Prasetník kořenatý. Na travnatých místech, pasekách a pastvinách. Roztroušeně. SP. Načeratice, Kuchařo- vice u Purkrábky, Bojanovické lesy, Lančov. OBORNY: Vranov, Lukov, Citonice, Starý Petřín, údolí Dyje a Gránice u Znojma (?). V–IX. Položka: 2228 – Lančov, pole, luka, 11. 07. 1950

991. Leontodon autumnalis L. Pampeliška podzimní. Leontodon autumnalis L. Máchelka podzimní. Na vlhkých lukách, na úhorech a rumištích. Rozšířena. SP. Kraví hora, Hradiště, Sto- ší ko vi ce, Štítary. VI–X. Položky: 2229 A – Štítary, 27. 08. 1950 2229 B – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 09. 1951

202 992. Leontodon hispidus L. Pampeliška srstnatá. Leontodon hispidus L. Máchelka srstnatá. Na travnatých místech a podle cest. Hojná. S. Kraví hora, Trausnice, Načeratice, Derf- lice, Tasovice, Bojanovická pila, Pavlice, Švýcarské údolí, Lančov. VI–X.

Položky: 2230 A – Derﬂice, slatina, 05. 06. 1951 2230 B – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950

993. Tragopogon dubius Scop. I. subsp. major (Jacq.) Vollm. Kozí brada pochybná vět ší. Tragopogon dubius Scop. Kozí brada pochybná. Na polích a výhonech. Roztroušeně. P. Znojmo u Městského lesíka, Sedlešovice – Nové sklepy, Sedlešovice – Konice, Derﬂice, Hodonice, Lechovice, Borotice, Suchohrdly, Pří mě- ti ce, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice. OBORNY: kolem Hodonic, Tasovic. V–VII. Položky: 2232 A – Znojmo, Městský lesík, staveniště nemocnice, 25. 05. 1950 2232 B – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951

994. Tragopogon pratensis L. Kozí brada luční. Na vlhkých lukách, pastvinách, podle cest. Roztroušeně. P. Trausnice, Tasovice, Krhovice – Valtrovice, Borotice, Stošíkovice – Oleksovice, Jevišovice, Milíčovice, Horní Břečkov. OBORNY: na Znojemsku nejistá. HIMMELBAUR: ojediněle od Znojma k Hrušovanům. VI–VIII. Položka: 2231 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950 – Tragopogon orientalis, rev. V. Grulich Pozn.: Skutečná kozí brada luční je subatlantský druh, který na jihozápadní Moravu zřejmě vůbec ne za sa hu je resp. je sem jen výjimečně zavlékán. Z poslední doby neexistuje hodnověrné potvr- zení výskytu. Vět šina starších údajů se bezpochyby vztahuje k druhu T. orientalis, což dosvědčuje i Drlíkem pořízený herbářový doklad.

995. Tragopogon orientalis L. Kozí brada východní. Na výslunných stráních, skalách a podle cest. Hojná. SP. Znojmo – Mašovice, Hradiště, Gránice, Trausnice, Sedlešovice – Nové sklepy, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Plenkovice, Přímětice – Mramotice, Kravsko, Jevišovice, Lančov. OBORNY: dosti hojný, zvláště kolem Znojma, Hnánic, Podmolí, Jaroslavic a jinde. V–VII. Položky: /2231 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950 – ut Tragopogon pratensis, rev. V. Grulich/ 2233 A – Lančov, louky, 10. 07. 1950 2233 B – Citonice, horní Gránice u Citonického rybníka, 19. 06. 1951 2233 C – Lukov, stráň, 12. 06. 1951

996. Scorzonera humilis L. Hadí mord nízký.

Na vlhkých a bažinatých lukách. Roztroušeně. S. Kuchařovice, Šimperk. OBORNY: louky u Citonic, Lesné, Čížov. V–VII. Položka: 2234 – Šumná, Šimperk, louky, 20. 05. 1951

203 997. Arachnospermum canum (C. A. M.) Dom. Hadí mordec šedý. Scorzonera cana (C. A. Meyer) O. Hoffm. Hadí mord šedý. Na pastvinách, slaniskách, v příkopech a na rumištích. Hojný. P. Znojmo – Kuchařovice, Leska, Sedlešovice – Konice, Derﬂice, Načeratice – Vrbovec, Hodonice, Lechovice, Pur- kráb ka, Horní Dunajovice. OBORNY: Jaroslavice, Strachotice, Šatov i jinde. VI–VIII. Položky: 2235 A – Purkrábka, 26. 05. 1951 2235 B – Načeratice, silnice do Vrbovce, 25. 05. 1952 /2236 – Tasovice, stráň, 19. 08. 1950 – ut Arachnospermum laciniatum, rev. V. Grulich/

998. Arachnospermum laciniatum (L.) F. W. Schm. Hadí mordec dřípatý. Scorzonera laciniata L. Hadí mord dřípený. Na travnatých a křovinatých stráních, podle cest. Velmi roztroušeně. P. Hradiště, Ta- sovice, Těšetice. OBORNY: v pahorkatém území podél hranic. HIMMELBAUR: ojediněle, Hrušovany. V–VII. Položka: 2236 – Tasovice, stráň, 19. 08. 1950 – Scorzonera cana, rev. V. Grulich Pozn.: Scorzonera laciniata bývá často zaměňována s blízce příbuzným, ale mnohem hojnějším druhem S. cana. O jejím výskytu v České republice nejsou hodnověrné informace a druh je v Červeném seznamu zařazen do kategorie A3 (Problematické případy nezvěstných a vyhynulých druhů). Drlíkova položka předsta vu je výše zmíněný odlišný druh, který je na Znojemsku místy celkem hojný (cf. GRULICH 1997).

999. Eupatorium cannabinum L. Sadec konopáč. V luzích, na pasekách, podél potoků. Roztroušeně. S. Hradiště, Lechovice, Šumná – On šov. OBORNY: údolí Dyje u Hardeku a Znojma, Jevišovice, Lukov. VII–IX. Položka: 2237 – Hradiště, 06. 08. 1950

1000. Solidago virgaurea L. I. subsp. euvirgaurea Briq. Cavill. Celík zlatobýl pravý. Solidago virgaurea L. subsp. virgaurea. Zlatobýl obecný pravý. Ve světlých lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Hradiště, Plaveč, Mašovice. VIII–X. Položka: 2238 – Mašovice, mýtina, 02. 09. 1950

N 1001. Solidago canadensis L. Celík kanadský. Solidago canadensis L. Zlatobýl kanadský. Původem ze Severní Ameriky, u nás často pěstován a zplaňující. Znojmo. VIII–IX. Položka: 2239 – Znojmo, zahrada, 08. 08. 1950

N 1002. Solidago gigantea Ait. Celík obrovský. Solidago gigantea Ait. Zlatobýl obrovský. Původem ze Severní Ameriky, u nás se často pěstuje, na březích vod zplaňuje. S. Trausnice, ves Dyje, Tasovice, Valtrovice. OBORNY: po celé délce Dyje od Hardeku, Plaveč (sprašová strž). VIII–IX. Položka: 2240 – Popice, Trausnice, 06. 08. 1950

204 1003. Bellis perennis L. Sedmikráska chudobka. Bellis perennis L. Sedmikráska obecná. Na travnatých místech. Všude obecná. SP. III–XI. Položka: 2241 – Znojmo, hrad, 1950

1004. Aster linosyris (L.) Bernh. Hvězdnice zlatovlásek. Na kamenitých a křovinatých výslunných stráních, na skalách. Roztroušeně. P. Kraví hora, Popický žleb. OBORNY: Tasovice (?), ves Dyje (?), Býčí skála, Lesná (?), Čížov. VII–X. Položka: 2242 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 09. 1950

1005. Aster tripolium L. Hvězdnice slanistá.

Na slaných lukách. Vzácně. P. Hodonice (dnes zatopeno), Stošíkovice. HIMMELBAUR: Hru šo va ny, Jevišovka. VI–IX. Položka: 2243 – Hodonice, rybník, 02. 07. 1951 (obr. 13) Pozn.: Hvězdnice slanistá měla v minulosti na Moravě více než 50 nalezišť, zatímco v současné době přežívá snad na 2–3 lokalitách na Břeclavsku (cf. GRULICH 1987). Drlík, jak se zdá, zaznamenal likvidaci snad poslední lokality na Znojemsku.

1006. Aster amellus L. Hvězdnice pahoreční. Na výslunných stráních a skalách. Roztroušeně. P. Hradiště, Sedlešovice, Popický žleb, La- pikus. OBORNY: údolí Dyje od Hardeku dosti hojně, Leska (?), Šatov, Havraníky. VII–X.

N* Aster laevis L. Hvězdnice hladká.

Původem ze Severní Ameriky, u nás často pěstována a zplaňující. DOSTÁL: u Znojma podle Leskavy (Lesky!). OBORNY: údolí Lesky u Znojma pod viaduktem velmi hojná. Toto nale ziš tě je dnes proměněno v zahrady. IX–XI. Pozn.: Zavlečené hvězdnice jsou dosti velkým determinačním problémem, který podmiňuje obtížná iden tiﬁ ka ce v Evropě zplaňujících rostlin s originálním severoamerickým materiálem. Z Drlíkovy poznámky je zřejmé, že již v 50. letech 20. století byly na Znojemsku časté. Bez herbářových dokladů je však iden ti ﬁ ka ce Drlíkových údajů nemožná.

N* 1007. Aster salignus Willd. Hvězdnice vrbová. Původem ze Severní Ameriky, u nás často pěstována a ve vlhkých křovinách často zpla- ňu jí cí. DOSTÁL: u Dyje u Znojma (?). OBORNY neuvádí u Znojma. VIII–XI.

N* Aster lanceolatus Willd. Hvězdnice kopinatá. Původem ze Severní Ameriky, u nás pěstována a v pobřežních křovinách často zpla- ňující. DOSTÁL: na Dyji u Znojma. OBORNY: dosud jen v několika exemplářích v údolí Dyje pod Trausnickým mlýnem. Toto naleziště dnes naprosto pochybné po regulaci Dyje u Traus nic ké ho mlýna. IX–XI.

205 1008. Erigeron acer L. I. subsp. typicus Beck. s. l. Turan ostrý pravý. Erigeron acris L. Turan ostrý. Na suchých kamenitých stráních a v lesních světlinách. Rozšířen. SP. Znojmo, Popi- ce, Tasovice, Kuchařovice, Horní Dunajovice, Jevišovice, Pavlice, Milíčovice, Čížov, Lančov, Starý Petřín. V–IX. Položky: 2244 A – Čížov, 15. 06. 1950 – Erigeron muralis, rev. O. Šída 2244 B – Popice, stráň, 14. 08. 1950 – Erigeron muralis, rev. O. Šída Pozn.: Na jihozápadní Moravě se vyskytují asi tři odlišné drobné druhy z okruhu turanu ostrého. Herbářové doklady představují druh E. muralis Lapeyr., zatímco interpretace nedoložených Drlí- kových záznamů není možná.

Erigeron acer II. subsp. angulosus (Gaud.) Vacc. Turan ostrý hranatý. Erigeron angulosus Gaudin. Turan hranatý.

Podle potoků a řek v podhorském až subalpinském pásmu. DOSTÁL: neuvádí na Znojem- sku. Z pozůstalosti Obornyho máme v herbáři exemplář této subsp. sebraný Obornym 18. 8. 1906 u příkopu vpravo od silnice Podhradí – Starý Petřín. VI–VIII.

N 1009. Erigeron canadensis L. Turan kanadský. Conyza canadensis (L.) Cronquist. Turanka kanadská. Původem ze Severní Ameriky, u nás úplně zdomácnělý na pustých místech, pasekách, písči nách i jinde jako plevel v polích. SP. Obecný zvláště na špatně obdělávaných polích v pohraničí. VI–X. Položka: 2245 – Znojmo, Gránice, 07. 06. 1950

N 1010. Stenactis ramosa (Walt.) Dom. Hvězdník větevnatý. Erigeron annuus (L.) Pers. Turan větevnatý. Původem ze Severní Ameriky, u nás pravděpodobně běžně zdomácnělý. Roztroušeně. S. Starý Šaldorf, Dobšice, Popický žleb, Derﬂice. VI–X. Položky: 2246 A – Strachotice, louky u řeky, 07. 08. 1950 2246 B – Popice, Popický žleb, 30. 06. 1953

1011*. Filago germanica L. Bělolist německý. Filago vulgaris agg.

Na písčitých půdách, výhonech a mýtinách. PS. OBORNY: Zápověď u Jevišovic, na polích mezi Podmolím a Novým Hrádkem, jako vzácnost u Tvořihráze. VII–IX. Pozn.: Identiﬁkace údajů není bez herbářových položek možná, protože pod jménem F. germanica se mohou skrývat dva odlišné druhy: F. vulgaris Lam. a F. lutescens Jord. Oba patří mezi kriticky ohrožené taxony květeny České republiky (HOLUB, PROCHÁZKA 2000); F. lutescens byl v posledních letech opakovaně pozorován v údolí Dyje pod Čížovem (GRULICH 1997).

Obr. 13. Hvězdnice slanistá (Aster tripolium) – část herbářové položky MZ č. 2243. Fig. 13. Aster tripolium – part of herbarium item MZ 2243.

206 207 208 1012. Filago arvensis L. Bělolist rolní. Na výslunných písčitých místech, polích, mýtinách a ve vřesovištích. Obecný. SP. Hra diš tě, Kraví hora, Popice, Tasovice, Jevišovice, Citonice – Bezkov, Horní Břečkov, Podhradí. VII–IX. Položka: 2247 – Hradiště, 29. 06. 1950, rev. M. Štech

1013. Filago minima (Sm.) Pers. Bělolist nejmenší. Na výslunných písčitých místech, ve světlých lesích. Rozšířen. SP. Štítary. VI–VIII. Položka: 2248 – Výrovice, pontický kopec nad vesnicí, 04. 06. 1951, rev. M. Štech Pozn.: Drlíkův doklad je cenným příspěvkem k rozšíření mizejícího druhu, avšak poznámka o tom, že by byl v té době na Znojemsku rozšířen, zřejmě neplatí. V nedávné době byl vzácně zaznamenán pouze na vřesovištích ve východní části NP Podyjí (GRULICH 1997).

1014. Antennaria dioica (L.) Gaertn. Kociánek dvoudomý. Na pastvinách, ve světlých a suchých lesích a křovinách a ve vřesovištích. Dosti roz- šířen. SP. Kraví hora, Popické lesy, Plaveč-pontické kopce pod Rudou. V–VII. Položka: 2249 – Popice, lesy, 04. 05. 1950

1015. Gnaphalium silvaticum L. Protěž lesní. Gnaphalium sylvaticum L. Protěž lesní. Ve světlých lesích, na pasekách a sušších loukách. Rozšířen. S. Znojmo – Městský lesík, Valtrovice, Únanov, Lapikus, Purkrábka, Smoha, Onšov. VII–IX. Položka: 2250 – Znojmo, Městský lesík, 10. 08. 1950

1016*. Gnaphalium luteo-album L. Protěž žlutobílá. Pseudognaphalium luteoalbum (L.) Hilliardt et Burtt. Protěž žlutobílá.

Na vlhkých polích, u vod a v příkopech. Ojediněle. P. OBORNY: Hrušovany a Jevišovka. VI–IX.

1017. Gnaphalium uliginosum L. Protěž bažinná. Na vlhkých místech a písčitých březích. Dosti hojná. S. Derﬂice, Olbramkostel, Lan- čov. VI–X. Položka: 2251 – Lančov, přehrada, 10. 07. 1950

1018. Helichrysum arenarium (L.) Moench. Smil písečný. Na výslunných písčitých stráních. Dosti hojný. P. Kraví hora, Hradiště, Gránice, Konice, Suchý kopec, Derﬂice, Tasovice, Kuchařovice, Plenkovice, Černín, Jevišovice. VII–X. Položka: 2252 – Popice, Suchý kopec, 03. 07. 1950 Obr. 14. Blešník obecný (Pulicaria vulgaris) – část herbářové položky MZ č. 2261. Fig. 14. Pulicaria vulgaris – part of herbarium item MZ 2261.

209 N 1019*. Helichrysum bracteatum (Vent.) Willd. Smil slaměnka. Helichrysum bracteatum (Vent.) Andrews. Smil listenatý. Původní v Austrálii, u nás běžně pěstována pod jménem „slaměnky“ a ojediněle zpla- ňující. VII–X.

1020. Inula germanica L. Oman německý. Na výslunných křovinatých stráních. Ojediněle. P. Tasovice stráň na pravém břehu. DO STÁL: Pod mo lí u Znojma. OBORNY: Šóbes. (Obě naleziště totožná.) VII–VIII. Položka: 2254 – Tasovice, stráň proti Tasovicím, 19. 08. 1950

1021. Inula salicina L. Oman vrbolistý. Na výslunných stráních, ale i na bahnitých a slatinných lukách. Dosti rozšířen. P. Kraví hora, Načeratice, Derﬂice, Vrbovec, Hodonice, Stošíkovice (křovisko k Prosiměřicím), Suchohrdly, údolí Bojanovického potoka. OBORNY: Znojmo (?), Dyje (?), Sedlešovice, Býčí skála, Lukov, Čížov i jinde. VI–X. Položka: 2255 – Sedlešovice, Kraví hora, 13. 07. 1950 – Inula britannica, rev. V. Grulich Pozn.: Oman vrbolistý je sice na Znojemsku druhem roztroušeným (cf. HROUDA 1974, GRULICH 1997), herbářový doklad je však chybně určen a zpochybňuje výčet ostatních lokalit.

1022. Inula hirta L. Oman srstnatý.

Na suchých stepních stráních. Roztroušeně. P. Hradiště, Býčí skála. OBORNY: Ledové slu je, údolí Dyje od Hardeku ke Znojmu, Vranov, Dyje, Devět mlýnů, Lukov, Purkrábka, řidče ji Bítov a údolí Jevišovky. VI–X. Položky: 2256 A – Hradiště, Mločí údolí, 1953 2256 B – Hradiště, 08. 06. 1950

X Inula rigida Doell. = Inula hirta × salicina. Oman tuhý. Inula × rigida Doell. = Inula hirta × I. salicina

DOSTÁL: zvláště na jižní Moravě. OBORNY: Viničná hora u Čížova proti Hardeku, Traus- nický mlýn u Znojma (?). Položka: 2258 – Sedlešovice, Kraví hora, sine dato

1023. Inula ensifolia L. Oman mečolistý.

Na stepních stráních. Roztroušený. P. Mločí údolí. OBORNY: Býčí skála, Králův stolec, Konická výšina, svah k Dyji. VII–VIII. Položka: 2257 – Sedlešovice, 15. 07. 1954

X* Inula hausmannii Huter = Inula ensifolia × hirta. Oman Hausmannův. Inula × hausmannii Huter = Inula ensifolia × I. hirta

DOSTÁL: údolí Dyje u Hrádku a u Znojma. OBORNY: v několika exemplářích v údolí Dyje pod Hardekem, ve více exemplářích na Konické výšině a na Býčí skále.

210 X Inula stricta Tausch = Inula ensifolia × salicina. Oman vzpřímený. Inula × stricta Tausch = Inula ensifolia × I. salicina

DOSTÁL: údolí Dyje u Hrádku, u Znojma. OBORNY: Na Kozí stezce u Lukova a v údolí Dyje u Hardeku, Býčí skála. Položka: 2253 – Valtrovice – Strachotice, 28. 08. 1954 – Inula britannica, rev. V. Grulich

1024. Inula britannica L. Oman britský. Na vlhkých a slaných loukách, ale i na výslunných pahorcích a jako plevel v polích. Rozší řen. S. Kraví hora, Gránice, Sedlešovice, Kateřinský dvůr, Derﬂice, Tasovice, Krhovice, Jaroslavice, Stošíkovice, Purkrábka, Kuchařovice, Mramotice – Přímětice, Plaveč, Hlubo ké Masůvky, Koráb, Horní Dunajovice, Horní Břečkov. VI–IX. Položky: /2255 – Sedlešovice, Kraví hora, 13. 07. 1950 – ut Inula salicina, rev. V. Grulich/ /2253 – Val tro vi ce – Strachotice, 28. 08. 1954 – ut Inula × stricta, rev. V. Grulich/

1025. Inula oculus-christi L. Oman oko kristovo. Na výslunných skalách a výhonech. Roztroušeně. SP. Hradiště, Kraví hora, Tasovice, Su- cho hr dly, Plaveč – Lapikus, údolí Bojanovického potoka, Švýcarské údolí. OBORNY: údolí Dyje a Gránice u Znojma (?), Šóbes, Nový Hrádek, Lukov, údolí Jevišovky. VI–VIII. Položka: 2259 – Hradiště, 08. 06. 1950

1026. Inula conyza DC. Oman hnidák. Inula conyzae (Griesselich) Meikle. Oman hnidák. Na výchozech a ve světlých lesích. Hojný. SP. Hradiště, Leska, údolí Dyje u Znojma, Pur kráb ka, Výrovice, Hluboké Mašůvky, Citonice, Švýcarské údolí, Onšov. OBORNY: Je vi šo vi ce, Lukov, Vranov, Znojmo i jinde. VII–IX. Položka: 2260 – Hradiště, 16. 08. 1950

X* Inula suaveolens Jacq. = Inula conyza × oculus-christi Kern. Oman vonný. Inula × suaveolens Jacq. = Inula conyzae × I. oculus-christi Kern. Oman vonný.

DOSTÁL: údolí Dyje u Hrádku a Čížova. OBORNY: na Viničné hoře u Čížova, na t. zv. Soud ním vrchu.

1027*. Pulicaria dysenterica (L.) Bernh. Blešník úplavičný.

Na vlhkých místech, často na slané půdě. Vzácný. P. OBORNY: na lučinách kolem Hru- šovan a ve vsi samé, kolem vsi Jevišovky. VII–IX. Pozn.: Blešník úplavičný je druhem mírně zasolených ploch s nitroﬁlní vegetací a mezi Jevišovkou, Miku lo vem a Valticemi není příliš vzácný. Nedávno zjištěné lokality v okolí Hevlína (2002 MZ, leg. A. Reiter) a Travního Dvora u Hrabětic (2003, 2004 MZ, leg. A. Reiter a R. Dvořáková) na toto rozšíření navazují.

211 1028. Pulicaria vulgaris Gaertn. Blešník obyčejný. Pulicaria vulgaris Gaertn. Bleš ník obecný. Na vlhkých i slaných místech, v příkopech a na březích vod. Vzácný. P. Stošíkovice. OBOR NY: řidčeji u Dyje (?), Hodonic (?), Znojma (?). VII–IX. Položka: 2261 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, náves, 25. 07. 1953 (obr. 14) Pozn.: Blešník obecný náleží nyní k velmi vzácným druhům květeny České repub liky a je hodnocen jako kriticky ohrožený (HOLUB, PROCHÁZKA 2000). Drlíkův nález na stošíkovickém slanisku významně rozšiřuje obraz jeho historického rozšíření.

* 1029. Buphthalmum salicifolium L. Volovec vrbolistý.

Ve světlých lesích a výslunných skalách. Vzácně. S. DOSTÁL: údolí Dyje mezi Hardekem a Čížovem. OBORNY: dosud jen na silnici z Čížova do Hardeku. VI–IX. Pozn.: Lokalita pod Čížovem, kterou objevil Oborny, je v současnosti jediným, i když bohatým nalezištěm druhu v České republice (GRULICH 1996b). Z Drlíkova textu nepřímo vyplývá, že ji zřejmě nenavštívil.

N 1030. Xanthium strumarium L. Řepeň durkoman. U nás pravděpodobně zdomácněla na pustých místech, návsích a podle cest. Roztrou- šeně. P. Dobšice, Načeratice (!), Derﬂice, Vrbovec, Tasovice, Hodonice, Borotice, Výrovice. OBORNY: v okolí Znojma. VII–X. Položka: 2262 – Tasovice, náves, 19. 08. 1950, rev. J. Danihelka

N 1031. Xanthium spinosum L. Řepeň trnitá. Původem z Jižní Ameriky, k nám zavlečená a zdomácnělá na rumištích, návsích a u cest. Roztroušeně. P. Dobšice, Strachotice, Krhovice, Výrovice, Horní Dunajovice. OBORNY: Znojmo (?), Dyje (?). VII–X. Položka: 2263 – Slup, náves, 12. 07. 1951

1032. Bidens tripartitus L. Dvouzubec trojdílný. Bidens tripartita L. Dvouzubec trojdílný. Na bažinatých a mokrých místech. Hojný. S. Znojmo – Marešov, Načeratice, Stošíko- vice, Březovec u Plavče, Olbramkostel, Vranovská Ves. VII–X. Položky: 2264 A – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 29. 08. 1951 2264 B – Vranovská Ves, rybník, 25. 06. 1950

1033. Bidens cernuus L. Dvouzubec nící. Bidens cernua L. Dvouzubec nicí. Na bažinatých místech a březích vod. Rozšířen. SP. Stošíkovice, Olbramkostel, Šumná – Onšov, Helenin dvůr u Štítar. VII–IX. Položka: 2265 A – Helenin dvůr, rybníček, 27. 08. 1950 2265 B – Olbramkostel, louky, 09. 08. 1950

212 N 1034. Rudbeckia hirta L. Rudbekie srstnatá. Původem ze Severní Ameriky, u nás často pěstována a ojediněle zplaňující. Hradiště, ute če nec ze zahrady. VII–IX. Položka: 2266 – Hradiště, pod Golghammerovou vilou, 10. 06. 1950

N 1035. Helianthus annuus L. Slunečnice roční. Původem ze Severní Ameriky, u nás odedávna běžně pěstována a místy pomíjivě zpla- nělá. Hradiště atd. VIII–X. Položka: 2267 – Hradiště, pole, 18. 09. 1951, rev. V. Řehořek

N 1036. Helianthus tuberosus L. Slunečnice topinambur. Původem z Ameriky, u nás jako krmivo pěstována a ojediněle zplaňuje. Citonice. VIII–X. Položka: 2268 – Citonice, zahrádka, 10. 08. 1950, rev. V. Řehořek

N 1037. Coreopsis tinctoria Nutt. Krásnoočko barvířské. Původem ze Severní Ameriky, u nás zřídka se pěstuje a ojediněle zplaňuje. Rumiště u Popelny u Bítova. VII–VIII. Položka: 2269 – Bítov, rumiště mezi Bítovem a Chvalaticemi, 27. 08. 1950

N 1038. Galinsoga parviﬂora Cav. Pěťour malokvětý. Galinsoga parviﬂora Cav. Peťour maloúborný. Původem z Jižní Ameriky, u nás zdomácnělý jako plevel v polích, zahradách, na rumiš- tích, u cest. Obecný. SP. Znojmo, Sedlešovice, Hodonice, Tasovice, Borotice, Únanov, Je vi šo vi ce. OBORNY: r. 1880 ještě nezná Galinsogu. V–X. Položka: 2270 – Znojmo, Na valech, 28. 06. 1950

Galinsoga quadriradiata Ruiz et Pavón. Pěťour srstnatý. Položka: 2271 – Znojmo, 24. 06. 1954

1039. Anthemis tinctoria L. Rmen barvířský. Na výslunných křovinatých místech, skalnatých stráních. Hojný. P. Hradiště, Leska, Kraví hora, Dobšice, Kuchařovice, Únanov, Přímětice, Mramotice, Plaveč – Lapikus, Horní Dunajovice, Černín, Olbramkostel, Milíčovice, Šumná, Štítary, Lesná, Lančov, Bítov, Pod hra dí. VII–IX. Položka: 2272 – Hradiště, 08. 06. 1950

1040. Anthemis austriaca Jacq. Rmen rakouský. Na úhorech a mezích. Roztroušeně. P. Hradiště, Znojmo, Lančov. OBORNY: Popice, Koni- ce, Havraníky, Hnánice, Gránice, Leska (?), údolí Dyje u Znojma, ves Dyje. VI–VIII. Položky: 2273 – Lančov, přehrada, 10. 07. 1950 /2275 – Hradiště, 17. 05. 1950 – ut Anthemis ruthenica, rev. V. Grulich/

213 1041. Anthemis arvensis L. Rmen rolní. Na polích, úhorech a pustých místech. Hojný. PS. Gránice, Kraví hora, Leska, Načeratice – Derﬂice, Tasovice, Plaveč, Jevišovice, Pavlice, Citonice – Bezkov, Podhradí. V–IX. Položka: 2274 – Znojmo, Gránice, pole, 27. 05. 1951

1042. Anthemis ruthenica M. Bieb. Rmen rusínský.

Na polích a úhorech. Roztroušeně. P. Hradiště. OBORNY: mezi Hodonicemi, Božicemi a Hrádkem velmi hojný, i jinde. VI–IX. Položka: 2275 – Hradiště, 17. 05. 1950 – Anthemis austriaca, rev. V. Grulich Pozn.: Vzácnější druhy rmenů činily Drlíkovi zřejmé determinační obtíže. Druh Anthemis ruthenica se sice snad ve východní části Znojemska vyskytuje, ale chybné určení Drlíkovu charakteristiku činí nevě ro hod nou.

1043. Anthemis cotula L. Rmen smrdutý. Na návsích, pustých místech, podle cest. Hojný až obecný. PS. Znojmo, Načeratice, Der ﬂi ce, Kravsko, Smoha. VII–IX. Položka: 2276 – Znojmo, Městský lesík, 22. 05. 1950 – Tripleurospermum inodorum, rev. V. Grulich Pozn.: Rmen smrdutý býval zřejmě v minulosti běžnou součástí ruderální vegetace v sídlech. Je otázka, zda v Drlíkově době byl na Znojemsku „hojný až obecný“, v posledních letech prokazatelně přežívá jen několik nevelkých populací (GRULICH 1997).

1044. Achillea nobilis L. Řebříček sličný. Na výhonech, skalách, podle cest. Hojný. P. Hradiště, Býčí skála, Hluboké Mašůvky – Plaveč, Černín, Pavlice, Bítov, Lančov, Starý Petřín, Podhradí. VI–IX. Položka: 2277 – Lančov, 18. 06. 1950, rev. J. Danihelka

1045. Achillea millefolium L. I. subsp. eumillefolium Hay. Řebříček obecný pravý. Achillea millefolium L. Řebříček obecný. Na lukách, lesních světlinách a na pustých místech. Obecný. SP. Hradiště, Znojmo, Sed le- šo vi ce, Načeratice, Derﬂice, Tasovice, Stošíkovice, údolí Bojanovického potoka, Horní Dunajovice, Smoha, Milíčovice, Horní Břečkov, Lesná – Onšov, Podhradí. VI–XI. Položka: 2279 – Hradiště, 24. 08. 1950 – Achillea pannonica, rev. J. Danihelka

Achillea millefolium II. subsp. collina (Beck) Weiss. Řebříček obecný chlumní. Achillea collina Heimerl. Řebříček chlumní. Na výslunných křovinatých nebo kamenitých stráních, u cest. Dosti hojný. P. Hradiště, Konice, Pavlice. OBORNY: hojně kol Znojma a Hrušovan. VI–VIII. Položka: 2280 – Hradiště, 1950 – Achillea collina + A. pannonica, rev. J. Danihelka

214 Achillea millefolium III. subsp. pannonica (Scheele) Hay. Řebříček obecný panon ský. Achillea pannonica Scheele. Řebříček panonský. Na slunných kamenitých svazích, písčinách a skalách. Roztroušeně. P. Hradiště, Znojmo – Městský lesík, Býčí skála, Konice – Popice, Kateřinský dvůr, Tasovice, Valtrovice, Vý ro vi ce, Černín, Pavlice, Šumná – Onšov, Lesná, Podhradí. VI–VIII. Položky: /2279 – Hradiště, 24. 08. 1950 – ut Achillea millefolium subsp. eumillefolium, rev. J. Danihelka/ /2280 – Hradiště, 1950 – ut Achillea millefolium subsp. collina; Achillea collina + A. pannonica, rev. J. Danihelka/ 2281 – Hradiště, 01. 06. 1950, rev. J. Danihelka

1046. Achillea setacea W. K. Řebříček štětinatý. Na výhonech a skalnatých místech. Roztroušeně. P. Načeratice, Derﬂice, Hodonice, Stra cho ti ce, Stošíkovice, Purkrábka, Hluboké Mašůvky. OBORNY: Načeratický kopec, Kraví hora, Popice, Konice, Havraníky, údolí Jevišovky. VII–X. OBORNY: V–VI. Položka: 2282 – Strachotice, stráň – Kateřinský dvůr, 11. 05. 1951, rev. J. Danihelka

Achillea asplenifolia Vent. Řebříček sleziníkolistý. Položka: 2278 – Oleksovice, louky (slané) mezi Oleksovicemi a Stošíkovicemi, 15. 06. 1954 – Achillea cf. asplenifolia, rev. J. Danihelka

1047. Matricaria chamomilla L. Heřmánek pravý. Matricaria recutita L. Heřmánek pravý. Na úhorech, polích, na návsích a u cest. Hojný. PS. Načeratice, Derﬂice, Hodonice, Ta so vi ce, Strachotice, Slup, Jaroslavice, Suchohrdly, Vranovská Ves (!), Pavlice (!). OBORNY: Havraníky, Podmolí, Mašovice, Lukov, Lesná, Vranov. V–IX. Položka: 2283 – Vranovská Ves, na poli, 15. 05. 1950

N 1048. Matricaria discoidea DC. Heřmánek terčovitý. Původem ze Severní Ameriky a severní Asie, u nás zplanělý na návsích, cestách a pustých místech. Dosti hojný. SP. Hradiště, Dobšice, Valtrovice, Lančov u přehrady. VI–VIII. Položka: 2284 – Lančov, přehrada, 27. 05. 1950

1049. Matricaria maritima L. Heřmánek přímořský. Tripleurospermum inodorum (L.) Schultz-Bip. Heřmánkovec nevonný. Na pustých místech, návsích a u cest. Obecný. SP. Hradiště, Starý Šaldorf, Suchohrdly, Švýcarské údolí atd. VI–X. Položky: /2276 – Znojmo, Městský lesík, 22. 05. 1950 – ut Anthemis cotula, rev. V. Grulich/ 2285 A – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950 2285 B – Hradiště, 11. 06. 1950

215 Chrysanthemum segetum L. Kopretina osenní. Xanthophthalmum segetum (L.) Schultz-Bip. Zlateň osenní. Původní ve východním Středomoří a Přední Asii, u nás zavlečena v polích, podle cest a tratí. DOSTÁL: u Znojma. OBORNY: před lety v jednom exempláři u Znojma, od té doby nic. VI–VIII.

1050. Chrysanthemum leucanthemum L. I. subsp. triviale Gaud. Kopretina bílá obec ná. Leucanthemum vulgare Lamk. Kopretina bílá. Na lukách, mýtinách a křovinách. Hojně rozšířena. S. Znojmo. V–X. Položka: 2286 – Znojmo, louky, 1950 – Leucanthemum cf. ircutianum Pozn.: Taxonomický koncept kopre tin doznal od Drlíkových dob značných změn – dnes jsou na území České republiky rozlišovány tři mor folo gic ky i ekologicky odlišné druhy; všechny tři jsou ze Znojemska známy (cf. GRULICH 1997). Drlíkova charakteristika se vztahuje alespoň ke dvěma z nich (L. vulgare a L. ircutianum).

1051. Chrysanthemum corymbosum L. I. subsp. typicum (Posp.) Dost. Kopretina cho cho lič na tá pravá. Pyrethrum corymbosum (L.) Scop. Řimbaba chocholičnatá. Ve světlých lesích a na mýtinách. Hojná. P. Kraví hora, Hradiště, Suchohrdly, Plaveč, Hlubo ké Mašůvky, Olbramkostel, Pavlice, Podhradí. OBORNY: Jevišovice, Bítov, Vra- nov, Ša tov. VI–VIII. Položka: 2287 – Hradiště, 01. 06. 1950

N 1052. Chrysanthemum parthenium (L.) Bernh. (Kopretina) řimbaba. Pyrethrum parthenium (L.) Sm. Řimbaba obecná. Původem z Přední Asie, u nás od pradávna pěstována a často v houštinách zplaňující. Roz trou še ně. P. Popice, Šumná. OBORNY: řidčeji u Znojma (?), v podyjských lesích, Lukov, Bítov. VI–VIII. Položka: 2288 – Popice, 10. 06. 1950

1053. Chrysanthemum vulgare (L.) Bernh. (Kopretina) vratič. Tanacetum vulgare L. Vratič obecný. V pobřežních houštinách, v lesích a pasekách. Rozšířen. S. Znojmo, údolí Dyje, Šumná – Onšov, Lančov. VII–IX. Položka: 2289 – Lančov, u cest, 09. 07. 1950

1054. Artemisia vulgaris L. Pelyněk černobýl. U cest, v příkopech, na pustých místech, na pastvinách a mýtinách. Obecný. PS. Znojmo, Sedlešovice, Načeratice, Hodonice, Krhovice, Valtrovice atd. VII–IX. Položka: 2290 – Znojmo, pod hradem, 07. 08. 1950

216 1055*. Artemisia pontica L. Pelyněk pontický.

Na stepních travnatých pahorcích. Vzácný. P. OBORNY: Tasovice (?), Dyje okraje polí. VIII–X.

1056. Artemisia absinthium L. Pelyněk pravý. Na křovinatých stráních a u lidských obydlí. Obecný. P. Znojmo, Hradiště, Leska, Ob- leko vi ce, Dobšice, Hodonice, Krhovice, Valtrovice, Lechovice, Borotice, Kuchařovice, Úna nov, Plaveč, Výrovice, Kravsko, Jevišovice, Bezkov, Mašovice, Lančov, Starý Petřín, Pod hra dí. VIII–IX. Položky: 2291 – Krhovice, písčiny u řeky, 07. 08. 1950 /2293 – Hodonice, náves, 23. 08. 1951 – ut Ar te mi sia scoparia, rev. V. Grulich/

1057. Artemisia campestris L. Pelyněk ladní. Na výslunných místech, písčinách, mezích, pustých místech. Obecný. SP. Znojmo, Hradiš tě, Leska, Sedlešovice, Kuchařovice, Krhovice, Valtrovice, Těšetice, Únanov, Přímětice – Mramotice, Plenkovice. VII–X. Položka: 2292 – Těšetice, 22. 08. 1950

1058. Artemisia scoparia W. K. Pelyněk metlatý. Artemisia scoparia W. et K. Pelyněk metlatý.

Na pastvinách, rumištích a skalách. Vzácný. P. Hodonice náves. OBORNY: Dobšice (?), ves Dyje (?). VIII–X. Položka: 2293 – Hodonice, náves, 23. 08. 1951 – Artemisia absinthium, rev. V. Grulich Pozn.: Pelyněk metlatý je na Znojemsku velmi vzácnou rostlinou; spolehlivě dosud roste na Slo- ním hřbetu v NP Podyjí (GRULICH 1997). Drlíkův údaj z Hodonic je vzhledem k chybnému určení herbářové položky mylný.

1059. Tussilago farfara L. Podběl léčivý. Tussilago farfara L. Podběl lékařský. Na vlhčích půdách, v lomech a pod. Hojně. S. Znojmo – Leska, Načeratice, Valtrovice, Únanov, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Mramotice – Přímětice. III–V. Položka: 2294 – Znojmo, horní Leska, 17. 02. 1951

1060. Petasites hybridus (L.) G. M. Sch. Devětsil zvrhlý. Petasites hybridus (L.) G., M. et Sch. Devětsil lékařský. Na březích vod. Vzácný. S. Údolí Dyje pod Trausnicemi u Znojma, horní Gránice pod Bezkovem. (Po regulaci potoka 1951 z velké části vyhynul.) III–V. Položka: 2295 – Popice, pravý břeh Dyje před Trausnicemi, 11. 04. 1951 Pozn.: Devětsil lékařský je pravděpodobně druhem, který se na jihozápadní Moravě rozšířil teprve v průběhu 20. století – OBORNY (1883–1886) výslovně píše o jeho absenci na jihozápadní Moravě. I lokálnost sou čas né ho výskytu na Dyji, Gránici a Jevišovce nasvědčuje, že zdejší populace vznikly ze samostatných oh ni sek.

217 1061. Senecio rivularis (W. K.) Dc. Starček potoční. Tephroseris crispa (Jacq.) Schur. Starček potoční. Na bažinatých lukách. Vzácný. S. Šumná-louka pod Šimperkem, Zálesí u rybníka Vystrčila (hojně). OBORNY ani HIMMELBAUR neuvádějí. V–VIII. Položka: 2296 – Šumná, louka pod zříceninou Šimperka, 25. 05. 1950 Pozn.: Starček potoční dosahuje na Znojemsku východní hranice souvislého areálu v České republice. Zdejší lokality představují zbytky někdejšího hojného výskytu na okraji Českého masivu – ty, které znal Drlík, stále existují (u Šumné 1999, A. Reiter; Zálesí 2000, A. Reiter), nově byl prokázán v NP Podyjí (GRULICH 1997).

1062. Senecio integrifolius (L.) Clairv. I. subsp. campestris (Retz.) Briq. Cavill. Starček celolistý ladní. Tephroseris integrifolia (L.) Holub. Starček celolistý.

Na suchých lukách a okrajích lesů. Roztroušeně. SP. Kuchařovice – Purkrábka. OBORNY: Popické údolí, údolí Dyje v průrvě pod viaduktem (?), Nesachleby, údolí Jevišovky u Hlubo kých Mašůvek, Plaveč, Tvořihráz, na výšinách mezi Havraníky, Popicemi, Šatovem a Hnánicemi. V–VI. Položka: 2297 – Kuchařovice, Purkrábka, 07. 05. 1950

1063. Senecio nemorensis L. I. subsp. fuchsii (Gmel.) Dur. Starček hajní Fuchsův. Senecio ovatus (G., M. et Sch.) Willd. Starček Fuchsův. Ve vlhkých lesích. Roztroušeně. S. Šimperk, Onšov, Zálesí, Bítov, Lančov, Podhradí. OBOR NY: Ledové sluje. VII–XI. Položky: 2298 A – Lančov, přehrada – břehy u Lančova, 09. 07. 1950 2298 B – Bítov, přehrada, 10. 07. 1950

Senecio nemorensis L. II. subsp. jacquinianus (Rchb.) Dur. Starček hajní Jacquinův.

Ve vlhkých lesích a křoviskách. S. Velmi roztroušeně. Popice. OBORNY: Znojmo (?), Je višo vi ce, Vranov, Bítov a vůbec v západní části. VII–IX. Položka: 2299 – Popice, stráň nad vsí, 13. 07. 1950 – Senecio germanicus, rev. V. Grulich Pozn.: Taxonomický koncept „chlupatých“ typů z okruhu starčku hajního, který je přijímán v poslední době, nedovoluje v zásadě interpretovat starší literární údaje. Zdá se však, že na Znojemsku roste pouze S. germanicus Wallr. a jeho kříženci s druhem S. ovatus.

1064. Senecio jacobaea L. Starček přímětník. Na travnatých a křovinatých stráních, v lesích, v příkopech a podle cest. Hojný. SP. Kraví hora, Gránice, Načeratice, Derﬂice, Tasovice, Borotice, Únanov, Lapikus, Plaveč, Vý ro vi ce, Černín, Jevišovice, Smoha, Horní Břečkov. VI–X. Položky: 2300 – Načeratice, 20. 06. 1950 /2302 – Plaveč, údolí Jevišovky, 02. 06. 1950 – ut Senecio vernalis, rev. V. Grulich/

218 1065. Senecio erraticus Bertol. Starček bludný. V pobřežních houštinách, vlhkých lesích a na bažinatých lukách. SP. Hojný. Hradiště, Taso vice, Strachotice, Stošíkovice, Únanov. OBORNY: Smoha, Vranov, Podmolí, Leska (?), Grá ni ce, Čertův mlýn, louky u Hostěrádek, Olbramkostel. VII–IX. Položka: 2301 – Strachotice, příkop u silnice, 07. 08. 1950

N 1066. Senecio vernalis W. et K. Starček jarní. Původem z východní Evropy a z Asie. U nás jako polní plevel jež asi 50 let se šíří, v letech 1920–30 dosáhl největší rozšířenosti, dnes zase ustupuje. Roztroušeně. Plaveč, údolí Je vi šov ky. V–VIII(–X). Položka: 2302 – Plaveč, údolí Jevišovky, 02. 06. 1950 – Senecio jacobaea, rev. V. Grulich Pozn.: Drlíkův údaj není příliš věrohodný, protože je podložen mylně určenou položkou. Skutečný starček jarní zde však byl i v posledních letech pozorován, např. u Šatova (GRULICH 1997).

1067. Senecio vulgaris L. Starček obyčejný. Senecio vulgaris L. Starček obecný. Jako plevel na rumištích a pod. Obecný. SP. Hradiště, Kraví hora, Sedlešovice, Oble- ko vi ce, Hodonice, Kuchařovice, Jevišovice. IV–X. Položka: 2303 – Hradiště, 06. 08. 1950

1068. Senecio viscosus L. Starček lepkavý. Na lesních lukách, mýtinách a ve vřesovištích. Hojný. S. Kraví hora, Hradiště, Ho- donice, Purkrábka, Hluboké Mašůvky, Plaveč, Koráb, Jevišovice, Kravsko, Lesná – Onšov. VI–IX. Položky: 2304 – Sedlešovice, Kraví hora, pole, 13. 07. 1950 /2305 C – Mašovice, les, 02. 09. 1950 – ut Senecio sylvaticus, rev. V. Grulich/

1069. Senecio silvaticus L. Starček lesní. Senecio sylvaticus L. Starček lesní. V lesích a na lesních cestách. Obecný. S. Hradiště, Šumná, Mašovice, Podhradí. VI–IX. Položky: 2305 A – Šumná, les, 25. 06. 1950 2305 B – Hradiště, Hradišťský les nad Dyjí, 27. 09. 1950 2305 C – Mašovice, les, 02. 09. 1950 – Senecio viscosus, rev. V. Grulich Pozn.: Záměny jedno le tých starčků (S. viscosus, S. sylvaticus a S. vulgaris) jsou v herbářích dosti četné. Ačkoli se takové determinační chyby dopustil i Drlík, char ak ter is tiky výskytu jsou vcelku výstižné a výčet lokalit hod no věr ný.

N 1070. Erechtites hieraciifolia (L.) Raf. Starčkovec jestřábníkolistý. Původní v Severní Americe, u nás na pasekách a pustých místech zavlečen a zdomác- nělý. Vzácný. S. Hradišťský les k Čertovu mlýnu u paseky. DOSTÁL: neuvádí Znojemsko. OBOR NY ani HIMMELBAUR ještě nemají tento druh. VII–IX. Položka: 2306 – Hradiště, les, 01. 09. 1950

219 N 1071. Calendula ofﬁcinalis L. Měsíček lékařský. Původem ze Středomoří, u nás od pradávna pěstován a často zplaňující. Znojmo. VI–IX. Položka: 2307 – Znojmo, hrad, 07. 07. 1950

1072. Arctium lappa L. Lopuch větší. Na pustých místech, v křovinách a na lesních mýtinách. Obecný. SP. Znojmo, Dyje, Der ﬂi ce, Vrbovec, Valtrovice, Borotice, Plaveč, Želetice, Horní Dunajovice, Horní Břečkov, Jazovice. VII–IX. Položka: 2308 – Znojmo, za Městským lesíkem, 07. 07. 1950

1073. Arctium minus (Hill) Bernh. Lopuch menší. Podle cest, v příkopech, na návsích a pustých místech. Hojný. SP. Znojmo, Dyje, Derf- lice, Vrbovec, Borotice atd. OBORNY: Hodonice atd. VII–IX. Položka: 2309 – Borotice, rumiště, 08. 08. 1950

1074. Arctium tomentosum Mill. Lopuch plstnatý. Na návsích, pustých místech a u cest. Roztroušeně. SP. Znojmo – Marešov, Sedlešovice – Nové sklepy, Derﬂice, Jaroslavice, Borotice, Plaveč, Jevišovice, Lančov. VII–IX. Položka: 2310 – Lančov, mýtina, 08. 07. 1950

1075. Carduus nutans L. Bodlák nící. Carduus nutans L. Bodlák nicí. Na výslunných místech, ve vřesovištích, u cest. Hojný. SP. Kraví hora, Gránice, Derf- lice, Purkrábka, Únanov, Koráb. VII–IX. Položka: 2311 – Citonice, Gránice u Citonic, 11. 06. 1950

1076. Carduus acanthoides L. Bodlák trnitý. Carduus acanthoides L. Bodlák obecný. Na pastvinách, pasekách, rumištích, u cest. Hojný. SP. Hradiště, Tasovice, Valtrovice, Hlubo ké Mašůvky (bílý), Horní Dunajovice, Koráb, Jevišovice, Olbramkostel, Pavlice. VI–X. Položka: 2312 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 29. 08. 1951

X Carduus orthocephalus Wallr. = Carduus acanthoides × nutans. Bodlák pří mo ú bor ný. Carduus × orthocephalus Wallr. = Carduus acanthoides × C. nutans

Gránice, Koráb, Plaveč (k Rudě), Mašovice, Podhradí. DOSTÁL: u Znojma. OBORNY: vzác ný, dosud jen u Znojma a vsi Dyje. Položka: 2313 – Znojmo, Gránice, 1950

220 1077. Carduus crispus L. Bodlák kadeřavý. Ve stinných lesích, na lesních lukách a mýtinách. Roztroušeně. S. Znojmo – Marešov, Popický žleb, Tasovice, Strachotice, Borotice, Plaveč – Lapikus, Bojanovický les, Pod hra dí. OBORNY: Vranov, louky nivy mezi Trabingerovým dvorem a tratí Hrušova- ny–Dr nho lec. VII–IX. Položka: 2314 – Strachotice, u řeky, 19. 06. 1950

1078. Cirsium vulgare (Savi) Airy-Shaw I. subsp. lanceolatum (L. s. s.) Dost. Pcháč oby čej ný kopinatý. Cirsium vulgare (Savi) Ten. Pcháč obecný. Na pasekách, křovinatých stráních a pustých místech. Obecný. SP. Znojmo, Gránice, Ta so vi ce, Borotice, Stošíkovice, Purkrábka, Únanov. VII–X. Položka: 2315 – Znojmo, Městský lesík, 07. 07. 1950

1079. Cirsium palustre (L.) Scop. Pcháč bahenní. Na vlhkých lukách, březích a v příkopech. Rozšířen. S. Trausnice, Popický žleb, Plaveč, údolí Bojanovického potoka, Pavlice, Horní Břečkov, Jazovice. VIII–X. Položky: 2316 – Popice, Trausnice, údolí u potůčku, 28. 07. 1951 /2319 – Šumná, sine dato – ut Cirsium rivulare, rev. V. Grulich/

1080. Cirsium canum (L.) All. Pcháč šedý. Na vlhkých i slaných lukách, u pramenišť, v příkopech. Hojný. PS. Gránice, Načeratice, Derﬂice, Vrbovec, Lechovice, Borotice, Stošíkovice, Purkrábka, Únanov, Hluboké Ma- šůvky, údolí Bojanovického potoka, Jevišovice, Olbramkostel, Přímětice – Mramotice, Smoha, Horní Břečkov, Lesná, Zálesí. OBORNY: Hrušovany, Jevišovka, mezi Šumnou a Greš lo vým Mýtem. VII–X. Položky: 2317 A – Suchohrdly, Purkrábka, 22. 08. 1950 2317 B – Lančov, 11. 07. 1950

X Cirsium tataricum (Jacq.) All. = Cirsium canum × oleraceum. Pcháč tatarský. Cirsium × tataricum (L.) All. = Cirsium canum × C. oleraceum

DOSTÁL: u nás nejhojnější kříženec tohoto druhu. Šumná – Onšov, bažinka vpravo od sil ni ce na okraji lesa. OBORNY nemá na Znojemsku. Položka: 2318 – Onšov, bažina v lese, 02. 08. 1953

1081. Cirsium rivulare (Jacq.) All. Pcháč potoční.

Na vlhkých a slaných loukách a prameništích. S. ? OBORNY nemá na Znojemsku. VI–VII. Položka: 2319 – Šumná, sine dato – Cirsium palustre, rev. V. Grulich Pozn.: Pcháč potoční na Znojemsku chybí, nanejvýš by mohl být druhotně zavlečen. Drlíkův ruko- pisný údaj je založen na nesprávném určení mnohem běžnějšího pcháče bahenního.

221 1082. Cirsium oleraceum (L.) Scop. Pcháč zelinný. Na bažinatých lukách. Roztroušeně. S. Trausnice, Vrbovec, Purkrábka, Plaveč, Starý Petřín – Podhradí. VI–X. Položka: 2320 – Popice, Trausnice, 26. 06. 1950

1083. Cirsium arvense (L.) Scop. Pcháč oset. Jako plevel na polích, na pasekách, pustých místech i jinde. Obecný. SP. Hradiště, Gránice, Načeratice, Vrbovec, Stošíkovice, Horní Dunajovice, Smoha. VI–X. Položka: 2321 – Hradiště, pole, 20. 06. 1950

1084. Onopordum acanthium L. Ostropes trubil. Na pastvinách, pustých místech, podle cest. Rozšířen. P. Znojmo, Sedlešovice – Konice, Hradiště, Hodonice, Valtrovice, Jaroslavice, Božice, Jevišovice. VII–IX. Položka: 2322 – Hradiště, rum, 18. 06. 1950

1085. Serratula tinctoria L. Srpice barvířská. Ve světlých lesích a křovinách a na výslunných písčitých svazích. Hojná. S. Býčí skála, Načeratice, Derﬂice, Lechovice, Borotice, Stošíkovice, Únanov, Pavlice. OBORNY: Ci- to nice, Jevišovice, Vranov, Lukov a jiná místa. VII–IX. Položka: 2323 – Popice, Býčí skála, 17. 08. 1950

Centaurea solstitialis L. I. subsp. eusolstitialis Gugl. Chrpa letní pravá. Centaurea solstitialis L. Chrpa žlutá. Původem z jihovýchodní Evropy, na polích a úhorech, na vápencových skalách a pa- horcích. DOSTÁL: od Třebíče na jih. OBORNY: mezi obcí Jevišovkou a Trabingerovým dvorem na konci regulované Dyje (Ripper), u Znojma (1876). VII–VIII.

N 1086. Centaurea cyanus L. Chrpa modrák. Centaurea cyanus L. Chrpa modrá. Původem z východního Středomoří, u nás v obilí jako plevel i na výslunných stráních za vle če ná a zdomácnělá. Obecná. SP. VI–VIII. Položka: 2324 – Hradiště, 10. 06. 1950

1087. Centaurea triumfettii All. I. subsp. axillaris (Willd.) Dost. Chrpa Tri um fet to va větvitá. Centaurea triumfettii subsp. axillaris (Willd.) Dostál. Chrpa chlumní. Na skalách, travnatých stráních a ve světlých lesích. Hojná. SP. Hradiště, Kraví hora, Traus ni ce – Čertův mlýn, Popice, Tasovice, Lapikus. OBORNY: údolí Jevišovky, údolí Dyje u Vranova, Bítova, Devíti mlýnů, Znojma a na sousedních výšinách, u Hnánic, Konic a jiných místech. VI–VIII. Položka: 2325 – Hradiště, 08. 06. 1950

222 1088. Centaurea scabiosa L. I. subsp. euscabiosa Gugl. Chrpa čekánek pravá. Centaurea scabiosa L. Chrpa čekánek. Na lesních lukách, okrajích lesů, výhonech, úhorech a polích. Obecná. SP. Hradiště, Kraví hora, Konice, Popice, Derﬂice, Tasovice, Krhovice, Valtrovice, Koráb, Kuchařovice, Úna- nov, Mikulovice – Němčičky, údolí Bojanovického potoka, Smoha, Jazovice. VII–IX. Položky: 2326 A – Popice, stráň, 10. 06. 1950 2326 B – Hradiště, 06. 07. 1950

1089. Centaurea stoebe (L.) Sch. Thell. I. subsp. rhenana (Bor.) Gugl. Chrpa latnatá po rýn ská. Centaurea stoebe L. Chrpa latnatá. Na výslunných travnatých a kamenitých stráních, skalách, mezích a úhorech. Hojně roz ší- řen. P. Znojmo, Hradiště, Kraví hora, Leska, Oblekovice, Dobšice, Derﬂice, Tasovice, Kr- hovice, Kuchařovice, Přímětice, Mramotice, Horní Dunajovice, Jevišovice, Bítov. VII–X. Položky: 2327 A – Hradiště, 06. 07. 1950 2327 B – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950

1090. Centaurea jacea L. I. subsp. angustifolia (Schrank) Gugl. Chrpa luční úz ko lis tá. Centaurea jacea subsp. angustifolia Gremli. Chrpa luční úzkolistá. Na výslunných travnatých stráních, slaných loukách a pastvinách. Hojná. SP. Znojmo, Na če ra ti ce, Borotice, Kuchařovice, Přímětice, Mramotice, Únanov, Stošíkovice, údolí Bo ja no vic ké ho potoka, Černín, Smoha, Mašovice – Podmolí, Zálesí. VII–X. Položka: 2328 – Lechovice – Stošíkovice, 16. 10. 1953 Pozn.: Rostliny z okruhu chrpy luční jsou dodnes určovacím oříškem a jejich taxonomický koncept není dosud ustálen. Drlíkovy doklady vyžadují kritické studium specialistou.

Centaurea jacea II. subsp. genuina (Wimm. Grab.) Dost. Chrpa luční obyčejná. Centaurea jacea L. subsp. jacea. Chrpa luční pravá. Na vlhčích lukách, pasekách, mezích a ve světlých lesích. Obecná. PS. Znojmo, Leska, Gránice, Hradiště, Kraví hora, Suchý kopec, Vrbovec, Suchohrdly, Purkrábka, Ku cha řo- vi ce, Přímětice, Mramotice, Plaveč, Lapikus, Želetice – Horní Dunajovice, Jevišovice, Ol b ram kos tel, Kravsko, Horní Břečkov, Lesná, Lančov. VII–X. Položka: 2329 – Znojmo, hrad – rotunda, 07. 07. 1950

1091*. Centaurea phrygia L. III. subsp. stenolepis (Kern.) Gugl. Chrpa parukářka úz ko pe rá. Centaurea stenolepis Kerner. Chrpa úzkoperá.

Na sušších loukách a v křovinách. DOSTÁL: MS: jižní: Podyjí. OBORNY: v jednom exempláři u Trausnického mlýna u Znojma (1880), ojediněle u Hrušovan a Jevišovky (Ripper). VII–IX.

223 N 1092. Carthamus tinctorius L. Světlice barvířská. Původem z východního Středomoří, u nás se pěstuje a místy zplaňuje. Lančov i jinde. VII–IX. Položka: 2330 – Lančov, u Luitgardina dvora, 09. 07. 1950

1093. Xeranthemum annuum L. Suchokvět roční. Na výslunných stráních (skalách) a na náspech. Vzácně. P. Hodonice železniční násep za stanicí, Znojmo na skále v ulici k Dyji. OBORNY: okolí Znojma (?), Gránice u Citonic (?). VII–VIII. Položka: 2331 – Hodonice, při železniční trati na východním okraji nádraží, 20. 07. 1952 Pozn.: Suchokvět roční patří mezi nezvěstné druhy české květeny (HOLUB, PROCHÁZKA 2000). V minulosti bylo známo více nalezišť na píscích, která vesměs zanikla; v současné době se však občas pěstuje v zahrádkách jako ozdobná letnička a z těchto kultur zplaňuje.

1094. Carlina acaulis L. Pupava bezlodyžná. Na suchých lukách, pastvinách, mezích a stráních. Hojná. SP. Kraví hora, Jevišovice. VII–IX. Položka: 2332 – Sedlešovice, Kraví hora, 14. 08. 1950

1095. Carlina vulgaris L. I. subsp. typica (Beck) Dost. Pupava obyčejná pravá. Carlina vulgaris L. Pupava obecná. Na výslunných stráních, ve světlých lesích a pasekách, na pastvinách a mezích. Obecná v pahorkatině, na rovině řidší. PS. Kraví hora, Gránice, Leska, Konice – Popický žleb, Sedlešovice, Oblekovice, Tasovice, Valtrovice, Božice, Purkrábka, Plaveč – Lapikus, Ol b ram kos tel – Pavlice, Lesná – Onšov, Starý Petřín, Podhradí. VII–IX. Položka: 2333 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 08. 1950

1096. Echinops sphaerocephalus L. Bělotrn kulatohlavý. V křovinách, příkopech, lomech a na výhonech. Roztroušeně. P. Gránice, Tasovice, Hodo ni ce, Krhovice, Valtrovice, Borotice, Kuchařovice, Plaveč (Březovec), Černín. OBORNY: údolí Dyje proti vodovodu (?), Gránice pod Hradištěm (?), svahy únanovského potoka v Purkrábce, Nový Hrádek, vyhlídka u Nesachleb (?). VII–VIII. Položka: 2334 – Krhovice, 07. 08. 1950

Třída II. Monocotyledoneae. Jednoděložné. Čeleď 131. Butomaceae. Šmelovité.

1097. Butomus umbellatus L. Šmel okoličnatý. Na pobřeží vod. Roztroušeně. S. Trausnice, Stošíkovice, Borotice, Jaroslavice, Plen kovi ce. OBORNY: Vranov, Jevišovice, Citonice. VI–IX. Položka: 2335 – Borotice, zavodněný příkop, 24. 06. 1950

224 Čeleď 132. Hydrocharitaceae. Voďankovité.

1098*. Hydrocharis morsus-ranae L. Voďanka žabí.

Vodní rostlina. Ojediněle. HIMMELBAUR: podyjské nížiny u Hrušovan a Jevišovky. VI–VIII.

N 1099. Anacharis canadensis (Michx.) Planch. Vodní mor kanadský. Elodea canadensis Michx. Vodní mor kanadský. Původem z Kanady. U nás zplanělý ve vodách. Vzácný. S. Dobšice tůně u Dyje, Štítary jezírka v lomech u vsi, Krhovice na dně vypuštěného jezírka za vsí směrem k Valtrovicům. OBORNY: Během tisku knihy (1880) se nastěhoval na území Moravy a Slezska. Zatím jen u Opavy, ale podle Spatziera už také u Krnova, ale ještě na pruském území. VII–IX. Položka: 2336 – Štítary, 24. 10. 1953

Čeleď: 133. Triglochinaceae. Bařičkovité.

1100. Triglochin palustre L. Bařička bahenní.

Na bažinatých lukách. OBORNY: obecný ve Znojemském kraji. HIMMELBAUR: bažinaté lou ky, rozšířen. VI–IX. Položka: 2337 – Valtrovice, 19. 07. 1954 Pozn.: Bařička bahenní je velmi citlivá, v současné době mizející rostlina, vázaná na okolí drobných luč ních mokřadů. Recentně není známa na Znojemsku ani jediná lokalita.

Čeleď 135. Zannichelliaceae. Šejdračkovité.

1101*. Zannichellia palustris L. I. subsp. dentata (Willd.) Dom. Šejdračka bahenní zu ba tá. Zannichellia palustris L. Šejdračka bahenní.

Ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Velmi vzácná a snadno přehlédnutelná. OBORNY: Plenkovický rybník (?). VI–VIII.

Čeleď 136. Alismaceae. Žabníkovité.

1102. Alisma plantago-aquatica L. Žabník jitrocelový. V bahnitém pobřeží stojatých vod. Hojný. S. Krhovice, Božice, Borotice, Načeratice, Ja ro sla vi ce, Koráb, Olbramkostel, Plenkovice, Milíčovice, Podmolí – Mašovice, Šumná – Onšov, Lesná, Zálesí. VI–IX. Položka: 2338 – Borotice, odvodňovací příkop, sine dato – A. plantago-aquatica + A. gramineum, rev. Z. Hroudová

Sagittaria sagittifolia L. Šípatka střelolistá. Položka: 2339 – Šumná, Šimperk, 12. 08. 1954

225 Čeleď 138. Potamogetonaceae. Rdestovité.

1103. Potamogeton natans L. Rdest vzplývavý. V rybníkách a tůních. Dosti rozšířen. S. Plenkovický rybník, rybník v Bojanovickém lese, Olbramkostel. VI–VIII. Položka: 2340 – Plenkovice, Plenkovický rybník, 15. 07. 1951 – Persicaria amphibia, rev. J. Rydlo

1104. Potamogeton lucens L. Rdest světlý.

V tekoucích i stojatých vodách. Řídký. S. Šimperský rybník, Hodonice. OBORNY: u Hru šo van. VI–VIII. Položka: 2341 – Šumná, Šimperský rybník, 17. 05. 1953

1105. Potamogeton crispus L. Rdest kadeřavý. V nížinných stojatých i tekoucích vodách. Roztroušeně. S. Dyje pod plovárnou, Hodo- nický rybník, Jevišovice pod zámkem, Olbramkostel. OBORNY: Znojmo (?), Citonice (?), Plenko vi ce (?), Vranov (?). V–VII. Položka: 2342 – Dyje pod plovárnou, 13. 07. 1950

1106*. Potamogeton pusillus (L.) Asch. et Gr. I. subsp. typicus (Fernald pro var.). Rdest maličký pravý. Potamogeton pusillus L. Rdest maličký.

Ve stojatých vodách. Vzácný. OBORNY: Čertův mlýn, Gránice, vodní příkopy u Hru- šovan. VI–VIII.

1107. Potamogeton pectinatus L. Rdest hřebenitý. V nížinných tekoucích i stojatých vodách. Vzácně. S. Olbramkostel u potůčku po vy- puštění rybníka. OBORNY nemá na Znojemsku. HIMMELBAUR: vzácně: Louka, Dobšice. VI–VIII. Položka: 2343 – Olbramkostel, potok ve vysušeném rybníku, 30. 06. 1951

Čeleď 140. Liliaceae. Liliovité.

1108*. Veratrum nigrum L. Kýchavice černá.

Ve světlých lesích a na pasekách. S. DOSTÁL: Hardek v údolí Dyje (již za hranicemi). HIM MEL BAUR: Stollﬁrst [Ostroh] na Umlaufbergu (Rakousko). VII–VIII.

Pozn.: Na moravské straně v údolí Dyje byla kýchavice černá prokázána teprve v roce 1984 (GRU- LICH 1985, GRULICH, CHYTRÝ 1993).

226 1109. Colchicum autumnale L. Ocún jesenní. Na vlhkých lukách. Hojný. S. Gránice, Tvořihrázský les, Hluboké Mašůvky, Kravsko, Boja no vi ce, Citonice – Milíčovice, Šimperk, Lesná, Lančov, Zálesí. OBORNY: nejbližší okolí Znojma (?), Podmolí, Vranov, Jevišovice, Plenkovice, Únanov, potok u Hájeckého mlýna, Hnánice a jinde. VIII–X plody V–VI. Položka: 2344 – Šumná, louka, 09. 08. 1950

1110. Anthericum ramosum L. Bělozářka větvitá. Na výslunných stráních a ve světlých hájích. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Býčí skála, Hra diš tě, Derﬂice (!), Purkrábka, Horní Dunajovice (!), Koráb – Výrovice, Tvořihráz- ský les, Hluboké Mašůvky – Plaveč, Černín, Bítov. OBORNY: Vranov, Lukov, Hardek, Devět mlýnů, Tasovice. VI–VIII. Položka: 2345 – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950

1111. Gagea arvensis (Pers.) Dum. Křivatec rolní. Gagea villosa (M. Bieb.) Sweet. Křivatec rolní. Na polích. Hojný. P. Hradiště, Dobšice. III–V. Položka: 2346 – Dobšice, 22. 03. 1951

X* Gagea suzana Podp. = Gagea arvensis × bohemica. Křivatec Suzův.

DOSTÁL: Šatov u Znojma (?).

Pozn.: Současná litertura (cf. Hrouda in KUBÁT 2002) křížence u křivatců neuznává. Nelze s jistotou říci, o který z dnes rozli šo va ných druhů jde.

1112. Gagea bohemica (Zauschn.) Roem. Schult. Křivatec český. Gagea bohemica (Zauschn.) J. A. Schultes et J. H. Schultes. Křivatec český. Na výhonech a skalách. Roztroušeně. P. Hradiště, horní Leska, Plenkovice, Plaveč, Rud li ce. OBORNY: Konice, Popice, Havraníky, Mramotice, Gránice, Načeratický kopec. DO STÁL: mezi Bítovem, Miroslaví a Znojmem. III–IV. Položka: 2347 – Znojmo, horní Leska, 19. 03. 1951 Pozn.: Drlíkův výčet lokalit křivatce českého na Znojemsku je v souladu s publikovanou revizí vý- skytu tohoto druhu na Moravě (GRUNA 1996) a v drobných detailech ho doplňuje. Relativní vzácnost tohoto druhu je spíše podmíněna neobvyklou fenologií.

1113. Gagea minima (L.) Ker-Gawler. Křivatec nejmenší. Ve světlých lesích a lesních lukách. Velmi roztroušeně. S. Trausnice, Suchý kopec, Ne sa chle by, ves Dyje, Tasovice. OBORNY: Nový Hrádek, Devět mlýnů. III–V. Položka: 2348 – Popice, Suchý kopec u Popic, 20. 03. 1951 – Gagea pusilla, rev. V. Grulich Pozn.: Křivatec nejmenší je druhem humóznějších lesních stanovišť, a je tedy logické, že údaj ze Suché ho [Pustého] kopce se vztahuje k druhu s odpovídajícími ekologickými nároky. Ostatní lokality uváděné v rukopisu jsou možné, pokud by se vztáhly k biotopům v nivě Dyje, což však není jisté.

227 1114. Gagea pratensis (Pers.) Dum. Křivatec luční. Na travnatých stráních a okrajích lesů. P. Hradiště, Němčičky, Kravsko, Milíčovice. OBOR NY: ves Dyje, Znojmo (?) a odtud až do Mikulova. III–IV. Položka: 2349 – Kravsko, 31. 03. 1953

1115. Gagea lutea (L.) Ker-Gawl. Křivatec žlutý. Na lukách, v humósních hájích a lesích. Obecný. S. Trausnice, Sedlešovice, Nasachleby, Horní Dunajovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky. III–V. Položka: 2350 – Oblekovice, Nesachleby – lesík, 18. 03. 1951

1116. Gagea pusilla (Schmidt) Roem. Schult. Křivatec nízký. Gagea pusilla (F. W. Schmidt) J. A. Schultes et J. H. Schultes. Křivatec nizoučký.

Na výhonech a okrajích lesů. Roztroušeně. P. Popice. OBORNY: Dobšice, mezi Bo hu mi- lice mi a vsí Dyjí, Načeratice, údolí Dyje, Lesky, Gránice, Konice, Havraníky. III–IV. Položky: 2351 – Popice, 20. 03. 1951 /2348 – Popice, Suchý kopec u Popic, 20. 03. 1951 – ut Gagea minima, rev. V. Grulich/

N 1117*. Allium sativum L. I. subsp. vulgare (Doell.) Holub. Česnek kuchyňský pra vý. Allium sativum L. Česnek kychyňský. Původem z východní Asie, u nás běžně pěstován jako zelenina. VI–VIII.

1118. Allium scorodoprasum L. Česnek ořešec. Ve světlých lesích a křovinách. Roztroušeně. PS. Kraví hora, Hodonice, Horní Duna- jovice (Křepický potok). OBORNY: Pelcberk (?). VI–VII. Položka: 2352 – Sedlešovice, Kraví hora nad koupalištěm, 15. 06. 1950 – Allium scorodoprasum + A. rotundum, rev. V. Grulich

N 1119. Allium schoenoprasum L. I. subsp. riparium (Opitz) Hay. (Česnek) pa žit ka po břež ní. Allium schoenoprasum L. Pažitka pobřežní. Běžně pěstován jako zelenina. V–VIII. Položka: 2357 – Znojmo, Mansberk, zahrada, 20. 06. 1951

N 1120. Allium cepa L. (Česnek) cibule. Allium cepa L. Cibule kuchyňská. Původem z Přední Asie, u nás od pradávna pěstována jako zelenina. VI–VIII. Položka: 2358 – Hradiště, 20. 06. 1950

228 1121. Allium angulosum L. Česnek hranatý. Na vlhkých nebo slaných loukách. Roztroušeně. S. Načeratice – Dyje, Vrbovec, Bo- rotice, Stošíkovice. OBORNY: na Dyji od Znojma dolů. VII–IX. Položka: 2359 – Vrbovec, 26. 07. 1951 Pozn.: Nález česneku hranatého u Vrbovce je cenným dokladem o rozšíření druhu, jehož těžiště výskytu na jižní Moravě leží v nivách dolní Dyje a Moravy. Nejzazší naleziště směrem na západ je loučka u hřiště v Havraníkách (GRULICH 1997).

1122. Allium montanum Schmidt I. subsp. petraeum (Lam. sp.). Česnek horský skal ní. Allium senescens subsp. montanum (Fries) Holub. Česnek šerý horský. Na výslunných skalách a stráních. Roztroušeně. S. Hradiště, Gránice, Popice, Tasovice, Výrovice – Plaveč. OBORNY: údolí stěny dyjské od Vranova k Dyji. VI–VIII. Položka: 2360 – Popice, výslunné meze, 14. 08. 1950

1123. Allium ﬂavum L. Česnek žlutý. Na výhonech, skalách a okrajích lesů. Roztroušeně. P. Gránice, Hradiště, Konice, Taso vice, Koráb. OBORNY: u Znojma obecný, méně kol Vranova, Bítova, Jevišovic a Lukova. VI–VIII. Položka: 2361 – Znojmo, Gránice, pod hospodářskou školou, 06. 07. 1950

1124. Allium rotundum L. Česnek kulovitý. Na výslunných křovinatých stráních a ve světlých lesích. Velmi roztroušeně. P. Horní Du na jo vi ce (Křepický potok). OBORNY: údolí Dyje u Znojma (?), vsi Dyje, Tasovic atd. VI–VIII. Položky: /2352 – Sedlešovice, Kraví hora nad koupalištěm, 15. 06. 1950 – ut Allium scorodoprasum; Allium scorodoprasum + A. rotundum, rev. V. Grulich/ 2353 – Horní Dunajovice, Křepický po tok, 15. 06. 1953

N 1125*. Allium ampeloprasum L. II. subsp. porrum (L.) Regel. (Česnek) pór pravý. Allium porrum L. Pór zahradní. Kulturní plemeno, u nás běžně pěstované jako zelenina. VI–VIII.

1126. Allium vineale L. Česnek viničný. Na výslunných křovinatých stráních a okrajích lesů. Roztroušeně. P. Znojmo – Marešov, Derﬂice, Tasovice, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Horní Břečkov, Lančov, Bítov. OBOR NY: bažantnice u Znojma (? neexistuje). VI–VIII. Položka: 2354 – Tasovice, polní cesta z Načeratické silnice k Dyji, 18. 07. 1951

1127. Allium sphaerocephalum L. Česnek kulatohlavý. Allium sphaerocephalon L. Česnek kulatohlavý.

Na skalnatých stráních a okrajích lesů. Dosti vzácný. P. Derﬂice, Tasovice. OBORNY: údolí Dyje mezi plovárnou a Trausnicemi (?), Devět mlýnů. HIMMELBAUR: Konice (?). VI–VII.

229 Položka: 2355 – Tasovice, polní cesta z Načeratické silnice k Dyji, 18. 07. 1951 Pozn.: Allium sphaero ce pha lon patří i v současné době k vzácným druhům květeny Znojemska. Většina nálezů byla učiněna v přirozené xerotermní vegetaci, zatímco Allium rotundum, které bývá s tímto druhem občas (vzájemně) zaměňováno, preferuje v současnosti spíše druhotná stanoviště, např. rud er ali zo vané meze, úhory, ale i akátiny.

1128. Allium ursinum L. Česnek medvědí. Ve stinných vlhkých hájích, podle lesních potoků. Vzácný. S. Břeh Dyje proti kamenolomu ve vsi Dyji, Bítov, úžlabina východně pod vsí. IV–VI. Položka: 2356 – Dyje, na břehu Dyje, proti Dyjskému lomu, 16. 05. 1952

1129. Allium oleraceum L. Česnek domácí. Allium oleraceum L. Česnek planý. Na výhonech a okrajích lesů. Dosti hojný. SP. Hradiště, Jaroslavice, Lechovice – Sto- ší ko vi ce, Hluboké Mašůvky – Plaveč. VI–VIII. Položka: 2362 – Hradiště, cesta od pivovaru vlevo, 06. 07. 1950

1130. Lilium martagon L. Lilie zlatohlávek. Lilium martagon L. Lilie zlatohlavá. V listnatých lesích a křovinách. Dosti rozšířena. S. Gránice, Hradiště, Trausnice – Čer- tův mlýn, Býčí skála, Bojanovice, Helenin dvůr – Švýcarské údolí, Šumná, Lančov, Bítov. OBOR NY: Jevišovice, Vranov, Lukov, Devět mlýnů. VI–VIII. Položka: 2363 – Znojmo, Gránice, před zastávkou, 03. 06. 1951

N 1131*. Lilium candidum L. Lilie bělostná. Původem ze Středomoří, u nás běžně pěstovaná. VI–VII.

? N 1132*. Tulipa silvestris L. Tulipán lesní. Tulipa sylvestris L. Tulipán lesní.

Původem z jižní Evropy, pěstuje se u nás a často zplaňuje. DOSTÁL: Znojmo. OBORNY: v jednotlivých zahradách u Znojma, zvláště v Lesce (?). IV–V.

N 1133. Tulipa gesneriana L. Tulipán Gesnerův. Tulipa × gesnerana L. Tulipán zahradní. Souborný název pro zahradní formy a křížence, pěstuje se u nás od pradávna v mnoha za hrad ních formách a křížencích. III–IV. Položka: 2365 – Hradiště, Hradiště, pod Goldhammerovou vilou, 08. 05. 1951

1134*. Scilla bifolia L. I. subsp. eubifolia Dom. Ladoňka dvoulistá pravá. Scilla drunensis Speta subsp. drunensis. Ladoňka rakouská pravá.

V humósních lesích. Vzácně. S. DOSTÁL: mezi Jevišovicemi a Dyjí. OBORNY: v Purkráb- ce, na cestě z Kuchařovic do Tvořihráze nedaleko lesní školky (?). III–IV.

230 Pozn.: Okruh ladoňky dvoulisté byl v poslední době podroben kritickému taxonomickému výzku- mu. Původ ní lokalita v Purkrábce stále existuje. Ukazuje se, že právě tato izolovaná populace se odlišuje od všech podobných z území ČR, prozatím byla ztotožněna s taxonem Scilla drunensis subsp. drunensis, ale není vyloučeno, že se vztahuje k nedávno popsanému druhu S. spetana Kereszty (TRÁVNÍČEK in KUBÁT et al. 2002).

1135*. Ornithogalum nutans L. I. subsp. boucheanum (Kunth) Hay. Snědek nící Bou cheův. Ornithogalum boucheanum (Kunth) Aschers. Snědek hřebenitý.

Na lukách a písčitých úhorech. Vzácný. S. DOSTÁL: jižní část Moravy na sever po okolí Znojma. OBORNY: Šatov, Havraníky, Leska, tu však jen v otevřených ovocných zahra- dách (?). HIMMELBAUR Kraví hora (?). IV–V.

1136. Ornithogalum gussonei Ten. I. subsp. typicum (Beck) Holub. Snědek Gus so neův pravý. Ornithogalum kochii Ten. Snědek Kochův. Na výhonech a ve světlých lesích. Roztroušeně. P. Znojmo, Dobšice, ves Dyje, Popice, Šumná. IV–V. Položka: 2366 – Znojmo, 1950

1137. Ornithogalum umbellatum L. Snědek okoličnatý. Na lukách, podle cest a ve světlých křovinách. Roztroušeně. PS. Nesachleby, ves Dyje. V–VI. Položka: 2367 – Oblekovice, Nesachleby, lesík, 01. 05. 1951, rev. L. Hrouda Pozn.: Velmi pozoruhodný, správně determinovaný doklad k druhu, který dnes z jižní Moravy není spo leh li vě znám.

N 1138*. Hyacinthus orientalis L. Hyacint východní. Původem z východního Středomoří, u nás běžně pěstován. III–V.

1139. Muscari racemosum (L.) Lam. et DC. I. subsp. euracemosum Holub. Modřenec hroznatý pravý. Muscari neglectum Ten. Modřenec hroznatý. Na výhonech a kamenitých úhorech. Roztroušený. PS. Hradiště, Sedlešovice – Konice, Hodonice, Koráb. OBORNY: hojný kol Znojma, Suchohrdel, Tasovic, Těšetic, Šatova, Hná nic, Tvořihráze. VI–V. Položka: 2368 – Hradiště, 29. 03. 1951 Pozn.: Modřenec hroznatý patří k velmi vzácným druhům xerotermní vegetace na Znojemsku (cf. GRULICH 1997). V zahrádkách se nepěstuje, od kultivovaných typů – nejčastěji se pěstuje M. armeniacum – se snadno odlišuje barvou i tvarem květů.

231 1140*. Muscari botryoides (L.) Mill. Modřenec širolistý.

Ve světlých listnatých lesích a na výslunných stráních. DOSTÁL: okolí Znojma. OBORNY: parky, opuštěné zahrady, snad jen zplanělý a vzácný, tu a tam u Znojma (?) IV–V. Pozn.: Zdá se, že Muscari botryoides bylo snad v minulosti pěstováno; výskyt v přírodních biotopech na jižní Moravě není zřejmě doložen herbářovou položkou a navzdory poznámce v novém Klíči (HROUDA in KUBÁT et al. 2002) je sotva možné ho považovat za původní druh zdejší květeny.

1141. Muscari comosum (L.) Mill. Modřenec chocholatý. V polích mezi obilím. Roztroušený. P. Hodonice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Mikulovice – Němčičky, Jevišovice, Smoha. HIMMELBAUR: Citonice, Kraví hora, Vranov. V–VII. Položka: 2369 – Jevišovice, pole pod zámeckým kopcem, 13. 06. 1951 – Muscari armeniacum, rev. V. Grulich

1142. Muscari tenuiﬂorum Tausch. Modřenec tenkokvětý.

Na výslunných stráních. Dosti vzácný. P. Hradiště. OBORNY: Popické výšiny, Dyje, Ne sa chleby a jiná místa kol Znojma. V–VI. Položka: 2370 – Hradiště, stráň k značkovému údolí, 25. 06. 1951

1143. Asparagus ofﬁcinalis L. Chřest lékařský. Na výhonech a na okrajích lesů. Dosti hojný. P. Znojmo, Hradiště, Sedlešovice – Ko- nice, Dobšice, Načeratice – Derﬂice, Tasovice, Hodonice, Lechovice – Stošíkovice, Horní Dunajovice, Jevišovice. V–VII. Položka: 2371 – Hradiště, 1950

1144. Maianthemum bifolium (L.) Schm. Pstroček dvoulistý. Ve stinných i jehličnatých lesích. Hojný. S. Dolina u Plavče, Bojanovické lesy, Ho stě- rád ky, Šumná, Pavlice, Zálesí, Cornštýn, Lančov, Podhradí. IV–V. Položka: 2372 – Šumná, lesy, 18. 05. 1950

1145. Polygonatum odoratum (Mill.) Druce. Kokořík vonný. Ve světlých lesích, na křovinatých stráních a skalách. Dosti hojný. S. Hradiště, Popice, Kravsko, Bojanovické lesy, Koráb, Šimperk, Bítov. V–VI. Položka: 2373 – Hradiště, 15. 05. 1950

1146. Polygonatum multiﬂorum (L.) All. Kokořík mnohokvětý. Ve stinných listnatých lesích a pobřežních houštinách. Hojný. S. Hradiště, Kraví hora, Trausni ce, Sedlešovice, Dyje, Koráb, Němčičky, Plaveč, Výrovice, Bojanovice, Ho- stěrádky, Kravsko, Olbramkostel, Pavlice, Šumná. V–VI. Položka: 2374 – Mikulovice, údolí Mikulovického potoka nad Němčičkami, 1950

232 Polygonatum verticillatum (L.) All. Kokořík přeslenitý. Položka: 2375 – Zálesí, za hájenkou, 26. 06. 1954

1147. Convallaria majalis L. Konvalinka vonná. Ve světlých lesích. S. Hojná. Trausnice, Hradiště, Dolina u Plavče, Hluboké Mašůvky, Krav sko, Olbramkostel, Pavlice, Šumná. V–VI. Položka: 2376 – Šumná, les, 14. 05. 1950

1148. Paris quadrifolia L. Vraní oko čtyřlisté. V listnatých lesích a luzích. Řídké. S. Purkrábka, údolí potoka, Bojanovická pila, Smoha, Šumná – Šimperk, Helenin dvůr – Švýcarské údolí, Zálesí, Lančov, Cornštýn. OBORNY: Vranov – Hardek, kol Znojma velmi řídce a ojediněle (?). IV–V. Položka: 2377 – Lančov, za dvorem nad chatami, 29. 04. 1951

Čeleď 141. Amaryllidaceae. Amarylkovité.

1149. Galanthus nivalis L. Sněženka podsněžník. V listnatých lesích, křovinách, na lukách. Roztroušeně. S. Ves Dyje, Plaveč u mlýna Bře zov ce, Lapikus, údolí Jevišovky, od Rudlic k Plavči (!), Bítov. II–IV. Položka: 2381 – Oblekovice, louka u Dyje pod Kateřinským dvorem, 18. 03. 1951

1150. Leucojum vernum L. Bledule jarní.

Na mokrých lukách. Ojediněle. S. Štítary, louka pod Skalkou. OBORNY: Švýcarské údolí (naleziště zaplaveno přehradou). II–IV. Položka: 2382 – Štítary, údolí pod Skalkou, 13. 04. 1952 Pozn.: Bledule jarní dosahuje v západní části Znojemska v této části střední Evropy východní hranice souvislého rozšíření (RŮŽIČKA 1968). Lokality u Štítar byly na jejím samém okraji, ale zřejmě deﬁnitivně zanikly.

N 1151. Narcissus pseudonarcissus L. Narcis žlutý. Původem ze západní Evropy. U nás běžně pěstován a nezřídka zplaňující. Hradiště. III–V. Položka: 2383 – Hradiště, pod Golghammerovou vilou, 07. 04. 1951

N 1152*. Narcissus poëticus L. Narcis bílý. U nás běžně pěstován v jihoevropském plemeni subsp. majalis (Curt. sp.).

233 Čeleď 142. Iridaceae. Kosatcovité.

N 1153. Crocus moesiacus Ker-Gawl. Šafrán balkánský. Nelze s jistostou říci, o který druh jde. Původem z jihovýchodní Evropy, u nás někdy pěstován v zahradách. III–IV. Položka: 2384 – Znojmo, zahrada Na valech, sine dato

N 1154. Crocus albiﬂorus Kit. Šafrán bělokvětý. Původní v Alpách, u nás na lesních loukách asi zplanělý. Znojmo, zahrada na Valech. IV–V. Položka: 2385 – Znojmo, zahrada Na valech, 28. 03. 1951

N 1155*. Iris germanica L. Kosatec německý. Původem ze Středomoří, u nás od pradávna pěstován a často zplaňující. V–VI.

1156. Iris variegata L. Kosatec dvoubarevný. Ve světlých hájích, křovinatých výslunných stráních, na skalách. Roztroušeně. PS. Býčí skála, Horní Dunajovice, Koráb, Purkrábka (!), Hluboké Mašůvky – Kravsko. OBORNY: Ledové sluje, Nový Hrádek, Devět mlýnů, Nesachleby (?), Přímětice (?). V–VI.

1157. Iris pumila L. Kosatec nízký. Na výhonech a skalách. Roztroušeně. P. Suchý kopec, Popice nad vsí, dyjské stráně proti Tasovicům. OBORNY: Pelcberk (?), ojediněle v Lesce (?). IV–V. Položka: 2378 – Tasovice, Kamenné stráně nad Dyjí proti Tasovicím, 12. 04. 1951 Pozn.: Drlíkův výčet lokalit kosatce nízkého v okolí Znojma je téměř kompletní (cf. GRULICH 1990a). Ačkoli lokalitě u Tasovic se doposud územní ochrana vyhýbá, populace kosatce zde dodnes přežívá.

1158. Iris pseudacorus L. Kosatec žlutý. Na březích vod. Roztroušeně. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Bojanovická pila, Dolina u Plavče, Mramotice, Olbramkostel, Jevišovice, Šumná – Šimperk. HIMMELBAUR: Ci- tonice, Plen ko vi ce. V–VI. Položka: 2379 – Olbramkostel, rybník, 25. 05. 1950

1159. Iris sibirica L. Kosatec sibiřský. Na vlhkých lukách a bažinách. Vzácný. Olbramkostel, lesní bažiny, rybník Jankovec. OBOR NY: Čížov, Havraníky. V–VI. Položka: 2380 – Olbramkostel, lesy na cestě k Šimperáku, 25. 05. 1950 Pozn.: Úbytek lokalit kosatce sibiřského na konci 20. století stále pokračoval, takže v oblasti šu men- ských lesů dnes snad přežívá už jen poslední populace (Škorpíková, úst. sdělení).

234 Iris graminea L. Kosatec trávolistý.

Na křovinatých stráních a pastvinách. DOSTÁL: roztroušeně od Znojma (?) po Uherský Brod. OBORNY, HIMMELBAUR ani LAUS neuvádějí Znojmo. V–VI.

Čeleď 143. Juncaceae. Sítinovité.

1160. Juncus bufonius L. Sítina žabí. Na bažinatých lukách, písečných březích, v příkopech a na okrajích cest. S. Kraví hora, Načeratice, Valtrovice, Únanov, Bojanovický les, Vranovská Ves, Lančov. VI–X. Položky: 2386 A – Vranovská Ves, sine dato 2386 B – Lančov, záliv, 06.09. 1950

1161. Juncus compressus Jacq. Sítina smáčknutá. Na bažinatých lukách, březích vod, lesních cestách, na pustých místech a slaniskách. Hojně rozšířena. Trausnice, Plenkovice, Milíčovice. VI–VIII. Položka: 2387 – Plenkovice, Plenkovický rybník, 15. 07. 1951

1162. Juncus gerardii Loisel. Sítina Gerardova. Na vlhkých lukách, močálech a slaniskách. Vzácně. SP. Slanisko pod Kamennou horou u Derflic. OBORNY: Načeratice a Derflice. VI–VIII. Položka: 2388 – Slanisko pod Kamennou horou, Derflice – Tasovice, 18. 06. 1951 – J. gerardii + J. sp. cf. gerardii, rev. R. Řepka Pozn.: Slanomilná rostlina, která ze Znojemska v současnosti není známa.

1163. Juncus inﬂexus L. Sítina sivá. Na bažinách, březích vod a v příkopech. Hojná. S. Gránice, Načeratice, Oblekovice, Val tro vi ce, Tasovice, Únanov, Plaveč, Smoha, Lančov. VI–VIII. Položka: 2389 – Tasovice, Kamenná hora u Tasovic, 18. 06. 1951

1164. Juncus ﬁliformis L. Sítina nitkovitá. Na vlhkých písečných půdách, na bažinách a na březích vod. Vzácná. S. Olbramkostel v letněném rybníku. OBORNY ani HIMMELBAUR nemají. VI–VIII. Položka: 2390 – Olbramkostel, vypuštěný rybník, 27. 07. 1951

1165. Juncus conglomeratus L. Sítina klubkatá. Na vlhkých lukách, prameništích a březích vod. Rozšířena. S. Kraví hora, horní Gránice, Jaroslavice, Únanov, Olbramkostel, Šimperk, Podhradí. V–VI. Položka: 2391 – Šumná, Šimperk, 09. 08. 1950 – Juncus conglomeratus + J. effusus, rev. V. Grulich

235 1166. Juncus effusus L. Sítina rozkladitá. Na vlhkých lukách, v bažinách a na březích vod. Obecná. S. Znojmo, Trausnice, Načeratice, Tasovice, Borotice, údolí Bojanovického potoka, Jevišovice, Kravsko, Olbramkostel, Mi lí čo vi ce, Lesná, Šumná – Onšov. VI–X. Položky: /2391 – Šumná, Šimperk, 09. 08. 1950 – ut Juncus conglomeratus; Jun cus conglomeratus + J. effusus, rev. V. Grulich/ 2392 – Borotice, Borotice – Křídlovice, příkop, 08. 08. 1950

X* Juncus diffusus Hoppe = Juncus effusus × inﬂexus. Sítina rozložitá. Juncus × diffusus Hoppe = Juncus effusus × J. inﬂexus

DOSTÁL: Konice u Znojma. OBORNY: dosud jen v dolní části Popického žlebu, vlevo od cesty od Trausnického mlýna do Konice.

1167. Juncus articulatus L. Sítina článkovaná. V příkopech, na vlhkých lukách a na dnech letněných rybníků. Obecná. S. Horní Leska u jezírek, Trausnice, Oblekovice, Vrbovec, Jaroslavice, Únanov, Olbramkostel, Švýcarské údolí, Lančov. VI–VIII. Položky: 2393 A – Švýcarské údolí, 09. 09. 1950 2393 B – Olbramkostel, 09. 08. 1950 /2394 – Bojanovice, rybník v Bojanovickém lese, 28. 06. 1951 – ut Juncus atratus ; J. atratus + J. ar ti cu latus , rev. R. Řepka/

1168. Juncus atratus Krock. Sítina černavá. Na slatinných loukách. Vzácná. P. Kraví hora, rybník v Bojanovickém lese. VII–VIII. Položka: 2394 – Bojanovice, rybník v Bojanovickém lese, 28. 06. 1951 – Juncus atratus + J. articulatus, rev. R. Řepka Pozn.: Pozoruhodné lokality kriticky ohroženého druhu (HOLUB, PROOCHÁZKA 2000); sběr od Bojanovic je směsná položka, druhá lokalita není doložena a její věrohodnost není jistá.

1169. Luzula pilosa (L.) Willd. Bika chlupatá. V lesích, na pasekách a na lesních loukách. Hojně rozšířena. S. Hradiště, Bojano- vické lesy, Olbramkostel, Hostěrádky, Vranovská Ves, Šumná, Pavlice, Švýcarské údolí – Helenin dvůr, Zálesí. OBORNY: Vranov, Jevišovice, Bítov, Smoha a jiná místa. III–V. Položky: 2395 – Hradiště, les, 29. 03. 1951 – Luzula pilosa + L. divulgata + L. luzuloides, rev. V. Grulich /2398 – Olbramkostel, les, 08. 04. 1951 – ut Luzula campestris subsp. vulgaris; Luzula pilosa + L. di vul ga ta, rev. V. Grulich/ Pozn: Dokladový materiál k bikám obsahuje neobvyklé množství záměn a směsných položek. I když charakteristiky k některým druhům odpovídají současným znalostem, je třeba je brát s rezervou.

236 1170. Luzula albida (Hoffm.) DC. Bika bělavá. Luzula luzuloides (Lamk.) Dandy et Wilmott. Bika bělavá. Ve světlých lesích, na pasekách a lukách. Hojně rozšířena. S. Hradiště, Trausnice – Čer- tův mlýn, Kraví hora, Popice, Dolina u Plavče, Hluboké Mašůvky, Bojanovické lesy, Ol b ram kos tel, Pavlice, Šumná – Šimperk, Smoha, Zálesí, Lančov, Podhradí. V–VI. Položky: /2395 – Hradiště, les, 29. 03. 1951 – ut Luzula pilosa; Luzula pilosa + L. divulgata + L. luzuloides, rev. V. Grulich/ 2396 – Hradiště, 17. 05. 1950

1171. Luzula sudetica (Willd.) Dc. II. subsp. pallescens (Wahlenb.) Asch. Bika su det ská bledavá. Luzula pallescens Sw. Bika bledavá. Ve světlých lesích a na lukách. Vzácná. P. Olbramkostel (les u Čekala), Onšov (bory). OBOR NY: borové lesy kol Znojma. IV–V. Položky: 2397 A – Pavlice – Kravsko, 18. 06. 1953 2397 B – Onšov, bory, 08. 06. 1951

1172. Luzula campestris Lam. et DC. I. subsp. vulgaris Gaud. Bika ladní pravá. Luzula campestris agg. Příslušnost k dnes rozlišovaným taxonům je nejasná. Na výslunných travnatých místech, lesních lukách a mýtinách. Hojně rozšířena. S. Dolina u Plavče, Jevišovice, Olbramkostel, Zálesí. III–V. Položka: 2398 – Olbramkostel, les, 08. 04. 1951 – Luzula pilosa + L. divulgata, rev. V. Grulich Pozn.: Problém Drlíkových determinací bik z okruhu biky ladní je ovlivněn také faktem, že v jeho době nebyla ještě rozlišována Luzula divulgata, popsaná teprve v 70. letech 20. století (KIRSCHNER 1979). Jak se ukazuje, tak právě tento druh je na Znojemsku celkem hojný (ŘEPKA, ČÁP 1995, GRULICH 1997).

Luzula campestris Lam et DC. II. subsp. multiﬂora (Ehrh.) Čelak. Bika ladní mno ho kvě tá. Luzula multiﬂora (Ehrh.) Lej. Bika mnohokvětá. Ve světlých vlhčích lesích, na pasekách, v borůvčí. Hojná. S. Kraví hora, Hradiště, Trausni ce – Čertův mlýn, ves Dyje, Purkrábka, Výrovice, Hluboké Mašůvky, Bojano- vice, údolí Jevišovky u Zápovědi, Zálesí nad přehradou. IV–V. Položka: 2399 – Dyje, stráň za vesnicí u hřbitova, 28. 04. 1952 – Luzula divulgata, rev. V. Grulich

Čeleď 144. Cyperaceae. Šáchorovité.

1173. Cyperus fuscus L. Šáchor tmavý. Cyperus fuscus L. Šáchor hnědý. Na mokré písčité a slanisté půdě, na obnažených březích tůní a rybníků. Velmi roztrou- šeně. S. Načeratice slanisko, Derﬂice slanisko vpravo před vsí, Hodonice slanisko, Hója u Bo žic, obnažené dno rybníka. OBORNY: staré rameno Dyje u Nesachleb (?). VII–X. Položky: 2400 A – Hodonice, rybník, 23. 08. 1951 2400 B – Derﬂice, slanisko na pravé straně vesnice, 26. 07. 1951 Pozn.: Na Znojemsku šáchor hnědý vyznívá z dolního Podyjí, kde je dosti hojný. V posledních letech byl zjištěn např. v Dyjákovičkách (2004, A. Reiter) a na ná plavech Dyje u Jaroslavic (2002 MZ, leg. A. Reiter a R. Dvořáková).

237 1174. Eriophorum angustifolium Honck. Suchopýr úzkolistý. Na močálovitých lukách. Rozšířen. S. Olbramkostel, Vranovská Ves, Smoha, Šumná – Šim perk, Lančov. IV–V. Položka: 2401 – Olbramkostel, louka, 01. 10. 1950 (obr. 15) Pozn.: Suchopýr úzkolistý býval v minulosti natolik hojný, že starší autoři ani nepovažovali za vhodné uvádět jednotlivé lokality. Následkem meliorací mokřadů se hojnost tohoto druhu zejména v nižších polo hách dramaticky změnila; dnes je na celé jihozápadní Moravě velmi vzácný (cf. GRULICH 1997, ŘEPKA, ČÁP 1995).

1175. Eleocharis palustris (L.) R. Br. I. subsp. eupalustris Beauv. Bahnička mok řad ní pravá. Eleocharis palustris (L.) R. et Sch. Bahnička mokřadní. Na mokrých lukách a slatinách. Hojná. S. Znojmo údolí Dyje, Kraví hora, Načeratice sla nis ko, Tasovice jezírka na Kamenné hoře atd. V–X. Položka: 2402 – Sedlešovice, Kraví hora, u myslivecké střílny, 02. 06. 1951

* Eleocharis palustris (L.) R. Br. IV. subsp. uniglumis (Link) Schult. Bahnička mok řad ní jednoplevá. Eleocharis uniglumis (Link) Schult. Bahnička jednoplevá.

Na mokrých a slatinných lukách a slaniskách. DOSTÁL: v jižním Pomoraví, od Znojma. OBORNY nemá pro Znojemsko. VI–VIII.

1176. Eleocharis ovata (Roth) R. Br. Bahnička vejčitá. Na obnažených březích rybníků a řek. Řídce. S. Kraví hora, Tasovice, Božice – Hója, Úna- nov, Olbramkostel, Šimperk. OBORNY: rybník mezi Pavlicemi a Jevišovicemi. VI–X. Položky: 2403 A – Šumná, Šimperk, 09. 08. 1950 2403 B – Olbramkostel, vypuštěný rybník, 27. 07. 1951

1177. Eleocharis acicularis (L.) R. et Schult. Bahnička jehlovitá. Na březích vod, obnažených dnech, na bahnité a písčité půdě. Roztroušeně. S. Plenko- vický rybník. OBORNY: Tasovice, Dyje, Hodonice, kol Jevišovic. VI–X. Položka: 2404 – Plenkovice, rybník, 15. 07. 1951

1178. Isolepis setacea (L.) R. Br. Bezosetka štětinovitá.

V rákosí a na bažinách. Ojediněle. S. Kraví hora u Znojma. HIMMELBAUR: Trausnický mlýn u Znojma. Pravděpodobně při regulaci okolí mlýna vymizel. OBORNY neuvádí u Znojma. VI–X. Položka: 2405 – Sedlešovice, Kraví hora, 28. 09. 1951

Obr. 15. Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) – část herbářové položky MZ č. 2401. Fig. 15. Eriophorum angustifolium – part of herbarium item MZ 2401.

238 239 240 1179. Schoenoplectus lacustris (L.) Palla. Skřípinec jezerní. V mělkých stojatých nebo mírně tekoucích vodách. Rozšířen. S. Trausnice, Dyje za Býčí skálou, Taso vi ce (Kamen ná hora), Stošíkovice, Plenkovický rybník, rybníky u Bo ja no vic ké pily. VI–X. Položky: 2406 A – Bojanovice, Bojanovický les, 28. 06. 1951 2406 B – Tasovice, Kamenná hora, 18. 06. 1951

1180. Schoenoplectus tabernaemontanii (Gmel.) Palla. Skřípinec Ta ber n ae mon ta nův. Schoenoplectus tabernaemontani (C. G. Gmelin) Palla. Skřípinec Tabernaemontanův.

Na slatinách. Vzácně. P. Slup – Jaroslavice na Daníži, Stošíkovice. OBORNY nemá pro Zno jem sko, HIMMELBAUR: Čejkovice. VI–VII. Položka: 2407 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, slatina, 25. 08. 1951 Pozn.: Vzácný subhaloﬁlní druh, v poslední době ověřený na Znojemsku u Hrabětic, Hevlínského jezera a Vrboveckého rybníka (vše 2004 MZ, leg. A. Reiter).

1181. Bolboschoenus maritimus (L.) Palla. Kamyšník mořský. Bolboschoenus maritimus (L.) Palla. Kamyšník přímořský. Na obnažených dnech rybníků, v mělkých vodách, v příkopech a močálech. Roztrou- šeně. S. Derflice, Strachotice, Slup – Jaroslavice, Stošíkovice, jinde na slaniskách, stará Dyje u Starého Šaldorfa. OBORNY: Hrušovany a na Dyji od Znojma dolů. VI–IX. Položky: 2408 A – Derflice, slatina, 19. 09. 1951 – Bolboschoenus koshewnikovii, rev. M. Ducháček 2408 B – Strachotice, slatina u Strachotic, pod silnicí k Derflicím, 18. 07. 1951– Bol boschoenus cf. koshewnikovii, rev. M. Ducháček 2408 C – Slup – Jaroslavice, slatina na Daníži, 15. 06. 1951– Bolboschoenus cf. koshewnikovii, rev. M. Ducháček Pozn.: Určování kamyšníků ve střední Evropě bylo spojeno s nevyjasněným taxonomickým konceptem celé skupiny. Současné práce se přiklánějí k odlišování čtyř až pěti druhů, které lze spolehlivě rozlišit jen podle vyzrálých plodů (HROUDOVÁ in KUBÁT et al. 2002); Drlíkem dokladovaný B. koshewnikovii je ty pic ký pro zasolená jihomoravská stanoviště.

1182. Holoschoenus vulgaris Link. Kamýšek obecný. Scirpoides holoschoenus (L.) Soják. Kamýšek obecný.

Na slaniskách. Velmi vzácný. P. Slanisko Načeratice – Dyje. OBORNY: les Hója u Božic a Hrušovan. VI–VII. Položka: 2409 – Načeratice, Slanisko Načeratice – Dyje, 31. 07. 1953 Pozn.: Kamýšek je na Znojemsku velmi vzácný. Lokalita u Načeratic zřejmě zanikla, dnes je znám např. od Hevlína (1990, V. Grulich).

Obr. 16. Skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus) – část herbářové položky MZ č. 2410. Fig. 16. Blysmus compressus – part of herbarium item MZ 2410.

241 1183. Blysmus compressus (L.) Panz. Skřípinka smáčknutá.

Na močálových loukách a slaniskách. Vzácná. S. Hodonice pod pískovnou. OBORNY: okolo Znojma. VI–VII. Položka: 2410 – Hodonice, pod pískovnou, 11. 06. 1951 (obr. 16) Pozn.: Skřípinka dnes patří mezi silně ohrožené druhy (HOLUB, PROCHÁZKA 2000); ze Znojemska dnes není známa jediná lokalita.

1184. Scirpus silvaticus L. Skřípina lesní. Scirpus sylvaticus L. Skřípina lesní. Na březích klidných vod, v příkopech, na slatinách a vlhkých lukách. Hojná. S. Znoj- mo, Gránice, Kraví hora, Popický žleb, ves Dyje, Borotice, Hluboké Mašůvky, Plaveč, Plenko vi ce, Rudlice, Bojanovice, Olbramkostel, Pavlice, Milíčovice, Lesná – Onšov, Zálesí, Lan čov, Starý Petřín – Podhradí. V–VII. Položka: 2411 – Znojmo, Gránice u Citonic, 01. 06. 1951

1185. Scirpus radicans Schkuhr. Skřípina kořeňující.

Na březích větších řek. Ojediněle. S. Splav u Trausnického mlýna. OBORNY: údolí Dyje od Trausnického mlýna ke Znojmu na několika místech (?). V–VII. Položka: 2412 – Popice, Trausnice, splav, sine dato Pozn.: Na lokalitě u Trausnického mlýna byla skřípina kořenující dokladována v dlouhé časové řadě. Stano viště zaniklo při napuštění Znojemské přehrady (GRULICH 1997), další lokality na Zno- jemsku nejsou známy.

1186. Carex davalliana Sm. Ostřice Davallova. Na mokrých slatinných loukách. Roztroušeně. S. Citonice, Lukov – Bezkov, Olb ramkos tel, Šumná – Šimperk. OBORNY: výšiny Podmolí – Lukov, louky u Hnánic. IV–V. Položka: 2413 – Lukov, Lukov – Bezkov, louka, 26. 04. 1951 Pozn.: Z řady kdysi existujících lokalit tohoto silně ohroženého druhu (HOLUB, PROCHÁZKA 2000), který indikuje zachovalé nízkoprodukční porosty na vlhkomilných lučních biotopech, dnes existuje na celé Mo ravě nanejvýš 10 lokalit (ŘEPKA 1995). Na Znojemsku je známo jen několik rostlin na louce mezi Horním Břečkovem a Čížovem v NP Podyjí (cf. GRULICH 1997), snad také ještě existuje lokalita u Uherčic. Drlíkem uvádě né lokality zanikly vesměs po odvodnění a rozorání vlhkých luk.

1187. Carex muricata L. I. subsp. contigua (Hoppe) Morav. Ostřice měkkoostenná sblí že ná. Carex contigua Hoppe. Ostřice klasnatá. Na okrajích lesů, na pasekách a v křovinách. Rozšířena. S. Popický žleb, Hodonice, Dolina u Plavče, Hluboké Mašůvky, Bojanovické lesy, Jevišovice, Olbramkostel, Pavlice. V–VI. Položka: 2415 B – Popice, Popický žleb, 25. 04. 1953 – Carex muricata, rev. R. Řepka 2415 A – Boja no vi ce, Bojanovický les, 23.05. 1951, rev. R. Řepka Pozn.: Okruh ostřice měkkoostenné patří v celém rodu Carex k nejobtížnějším a názory na jeho ta xo no mic ké hodnocení se stále vyvíjejí (cf. ŘEPKA 2003). Na Znojemsku se vyskytují tři až čtyři druhy (ŘEPKA, ČÁP 1995).

242 Carex muricata L. II. subsp. pairaei (F. Schultz sp.) Čelak. Ostřice měkkoostenná Pai ra o va. Carex muricata L. Ostřice měkkoostenná. V lesích a křovinách, na humósnějších místech. Dosti hojná. S. Hradiště, Trausnice, Ta- so vice, Výrovice, Dolina u Plavče, Bojanovické lesy, Švýcarské údolí, Zálesí. V–VI. Položky: /2415 B – Popice, Popický žleb, 25. 04. 1953 – ut Carex muricata subsp. contigua, rev. R. Řepka/ 2416 – Tasovice, Kamenný vrch, 16. 05. 1951 /2417 – Hradiště, les nad Býčí skálou k Mašovicím, 19. 05. 1951 – ut Carex muri cata subsp. divulsa, rev. R. Řepka/ /2425 A – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951 – ut Carex elongata, rev. R. Řepka/

Carex muricata L. III. subsp. divulsa (Good.) Wahlb. Ostřice měkkoostenná pře tr ho va ná. Carex divulsa Stokes. Ostřice přetrhovaná. V lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Hradiště, Purkrábka, Dolina a Bažantnice u Plav- če, Mašovice, Zálesí, Bítov. V–VI. Položka: 2417 – Hradiště, les nad Býčí skálou k Mašovicím, 19. 05. 1951 – Carex muricata, rev. R. Řepka Pozn.: Jak ukázala nedávná ﬂoristická studie, která se zabývala mimo jiné i okruhem Carex muricata agg. (ŘEPKA, ČÁP 1995), Carex divulsa se v okolí Znojma nevyskytuje.

1188. Carex vulpina L. Ostřice liščí. Na bažinatých lukách, v příkopech a na březích vod. Hojná. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Popice, Načeratice – Derﬂice, Hodonice, Stošíkovice, Hluboké Mašůvky, Bojanovické lesy, Olbramkostel, Vranovská Ves, Šumná – Šimperk, Milíčovice, Horní Břečkov, Lesná, Podhradí, Pavlice. V–VI (–VIII). Položka: 2418 – Hodonice, louky, 16. 05. 1951 – Carex otrubae + C. disticha, rev. V. Grulich Pozn: Z okruhu ostřice liščí se na Znojemsku vyskytuje nejen C. vulpina, ale i v Drlíkově době ne roz li šova ná C. otrubae (viz herbářová položka). Nedoložené Drlíkovy lokality v podstatě dnes nelze interpretovat.

1189. Carex praecox Schreb. I. subsp. eupraecox Morav. Ostřice raná pravá. Carex praecox Schreber. Ostřice časná. Na suchých světlých místech. Hojná. PS. Trausnice, Suchý kopec u Popic, Stošíkovice, Výrovice, Mikulovice, Bítov. OBORNY: Jevišovice. IV–V. Položka: 2419 – Lančov, 29. 04. 1951 /2420 – Suchohrdly, Purkrábka mezi Suchohrdly a Kuchařovicemi, 29. 04. 1953 – ut Carex prae cox, supsp. curvata, rev. R. Řepka/ Pozn.: Okruh ostřice časné je pro ﬂoristy dosti obtížný. Na Zno jem sku byl sice prokázán výskyt všech tří u nás rostoucích taxonů (ŘEPKA, ČÁP 1996, GRULICH 1997), avšak determinační záměny jasně poukazují na rizika spojená s přebíráním nedoložených údajů.

243 Carex praecox Schreb. III. subsp. curvata (Knaf) Kuek. Ostřice raná křivoklasá. Carex curvata Knaf. Ostřice křivoklasá. V lesních světlinách a na písčitých lukách. Řídká. PS. Andělský mlýn u Mašovic, Pur- kráb ka u Kuchařovic. OBORNY: údolí Dyje u Znojma. IV–V. Položka: 2420 – Suchohrdly, Purkrábka mezi Suchohrdly a Kuchařovicemi, 29. 04. 1953 – Carex praecox, rev. R. Řepka

1190. Carex brizoides L. Ostřice třeslicovitá. Na vlhkých místech, v lesích, na březích potoků. Roztroušeně. S. Hradiště – Trausnice, Grá ni ce, Kraví hora, ves Dyje, Lapikus, Zápověď u Bojanovic, Vranovská Ves, Šumná, Švý car ské údolí. V–VI. Položka: 2421 – Popice, Trausnice, 14. 05. 1951

1191. Carex disticha Huds. Ostřice dvouřadá. Na slatinných lukách. Roztroušeně. SP. Slanisko Načeratice – Dyje, Stošíkovice (!). OBOR NY: Popický žleb (?), Hnánice, Podmolí, Lukov, Bezkov. V–VI. Položky: /2418 – Hodonice, louky, 16. 05. 1951 – ut Carex vulpina; Carex otrubae + C. disticha, rev. V. Grulich/ 2422 – slanisko Načeratice – Dyje, 18. 05. 1952

1192. Carex canescens L. Ostřice šedavá. Na slatinných lukách, lesních bažinách. Vzácně. S. Bažinka v lese mezi Pavlicemi a hájkem u Vranovské Vsi, Olbramkostel – Šimperk – Hostěrádky. OBORNY a HIMMEL- BAUR uvádějí východní případně dolní Podyjí. V–VIII. Položka: 2423 – Pavlice, hájenka, lesní bažinka, 11. 06. 1953

1193. Carex stellulata Good. Ostřice hvězdičkovitá. Carex echinata Murray. Ostřice ježatá. Na bažinatých lukách a pramenitých místech. Velmi roztroušeně. S. Lukov pramenité lou ky. OBORNY: roztroušeně kol Znojma (?), Popic, Dyje (?) a jinde. V–VI. Položka: 2424 – Lukov, pramenité louky, 12. 06. 1951

1194. Carex elongata L. Ostřice prodloužená. Na březích potoků a rybníků. Vzácná. S. Kraví hora, Bojanovická pila mezi 1. a 2. ryb ní kem. OBORNY: Lesná, bažina u letohrádku. V. Položky: 2425 A – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951 – Carex muricata, rev. R. Řepka 2425 B – Bo jano vi ce, údolí mezi 1. a 2. rybníkem, 22. 05. 1953 Pozn: Ostřice prodloužená patří na Znojemsku k dosti vzácným druhům (GRULICH 1997); Drlíkův údaj z Kraví hory neodpovídá jeho eko lo gic kým nárokům a není tedy divu, že je postaven na determinační záměně.

244 1195. Carex remota L. Ostřice oddálená. Na vlhkých pramenitých místech, podle potoků a ve stinných lesích. Dosti hojná. S. Hradiš tě (Vlčí důl), Popický žleb, Horní Dunajovice – Mikulovice, Dolina u Plavče (!), Jevi šo vi ce, Olbramkostel, Pavlice, Lukov – Čížov, Zálesí, Bítov. OBORNY: Dyjské žleby, od Bítova do Znojma. V–VI. Položka: 2433 – Lukov, Lukov – Čížov, louky, 12. 06. 1951

1196. Carex leporina L. Ostřice zaječí. Carex ovalis Good. Ostřice zaječí. Na pasekách a lesních cestách. Dosti hojná. S. Kraví hora, Hradišťský les, Dolina u Plavče, Horní Dunajovice, Bojanovické lesy, Olbramkostel, Horní Břečkov, Lesná. V–VI. Položka: 2434 – Hradiště, Hradišťský les, sine dato

1197. Carex cyperoides L. Ostřice šáchorovitá. Carex bohemica Schreber. Ostřice šáchorovitá. Na dnech vypuštěných rybníků. Řídká. S. Olbramkostel rybník u hájenky, Bojanovická pila 2. rybník. OBORNY: rybník mezi Grešlovým Mýtem a Jevišovicemi. VI–IX. Položka: 2435 – Olbramkostel, rybník u hájenky, 30. 06. 1951 Pozn: Pozoruhodná ostřice rostoucí na periodicky obnažovaných místech, nacházená nyní nej- častěji na dnech vypuštěných rybníků. Na takových lokalitách se objevuje často v dlouholetých intervalech; na ryb ní cích kolem Olbramkostela byla dokladována opět v 90. letech 20. století (1990 BRNU, leg. Wocílková). Další lokality na Znojemsku byly zjištěny u Bojanovic (1992 MZ, leg. A. Jordánová), Kravska (Horáková 2003 in litt.), v NP Podyjí v údolí Klaperova potoka (GRULICH 1997, MZ 2004 leg. A. Reiter) a na břehu Vranovské přehrady na Farářce (1976, J. Dvořák kart.).

1198. Carex vulgaris Fr. Ostřice obyčejná. Carex nigra (L.) Reichardt. Ostřice obecná. Na bažinatých lukách a na březích vod. Rozšířená. S. Kraví hora, Bojanovice, Ol b ramkos tel, Pavlice. V. Položky: 2426 – Bojanovice, rybník, 23. 05. 1951 – Carex cespitosa, rev. V. Grulich /2430 B – Popice, Znojmo – Trausnice, 27. 04. 1951 – ut Carex glauca subsp. diversicolor, rev. V. Grulich/

1199. Carex gracilis Curt. Ostřice štíhlá. Carex acuta L. Ostřice štíhlá. Na bažinatých lukách, v močálech, příkopech a na březích vod. Hojná. S. Trausnice, Býčí skála, Dobšice, Popice, Načeratice – Derﬂice, Plaveč, údolí Jevišovky u Rud- lic, Citonice, Šumná, Švýcarské údolí, Lesná – Onšov, Zálesí, Lančov, Podhradí. IV–V. Položka: 2427 – Popice, Trausnice, u Dyje, 30. 04. 1951 – Carex buekii, rev. V. Grulich

245 1200*. Carex buekii Wimm. Ostřice Buekova.

Na údolních loukách a v křovinách na březích řek. DOSTÁL: u Dyje nad Znojmem. OBORNY ani HIMMELBAUR neuvádějí Carex buekii na Znojemsku. PODPĚRA: při řece Dyji u Hrádku 1914. IV–V. Položka: /2427 – Popice, Trausnice, u Dyje, 30. 04. 1951 – ut Carex gracilis, rev. V. Grulich/ Pozn.: Statná ostřice Buekova byla zřejmě staršími autory přehlížena. V úsecích bystře tekoucí Dyje nad Znojmem je dnes velmi typickým druhem břehových porostů, nevyskytuje se však na březích v oblasti vzdutí Znojemské ani Vranovské přehrady (GRULICH 1997).

1201. Carex cespitosa L. Ostřice trsnatá. Na mokrých lukách a při vodních tocích. Roztroušeně. S. Údolí Bojanovického potoka, Olbramkostel, Vranovská Ves, Šimperk, Bezkov – Lukov. OBORNY: louky mezi Citonicemi a Bezkovem. V–VI. Položky: /2426 – Bojanovice, rybník, 23. 05. 1951 – ut Carex vulgaris, rev. V. Grulich/ /2428 C – Jevišovice, Střelice, potůček od Slatinské silnice k lesu, 13. 05. 1954 – ut Carex buxbaumii subsp. hartmanii, rev. V. Grulich/ /2430 C – Popice, Znojmo – Trausnice, 27. 04. 1951 – ut Carex glauca subsp. diversicolor, rev. V. Grulich/ 2436 – Bezkov, louky nad Bezkovem směrem k Lukovu, 26. 04. 1951 – Carex cespitosa + C. cespitosa × C. nigra, rev. R. Řepka Pozn.: Ačkoli záměny ostřice trsnaté jsou v herbářích velmi časté (a Drlíkovy doklady nejsou v tomto směru výjimkou), výčet lokalit je v podstatě pravděpodobný. Tento druh je, resp. býval typic kým průvodcem vlhkých luk vyšších částí Znojem ska a až dosud přežívá na řadě lokalit (GRU LICH 1990b).

1202. Carex buxbaumii Wahlb. I. subsp. hartmanii (A. Caj.) Dom. Ostřice Buxbaumo va Hartmanova. Carex hartmanii Cajander. Ostřice Hartmanova.

Na bažinatých lukách. S. Bojanovická pila. OBORNY: les Bradava [Braitava] u Vranova, Hná ni ce. V–VI. Položky: 2428 A – Bojanovice, údolí potoka k Bojanovické pile, 27. 04. 1953 2428 B – Jevišovice, Střelice, potůček od Slatinské silnice, 13. 05. 1954 2428 C – Jevišovice, Střelice, potůček od Slatinské silnice k lesu, 13. 05. 1954 – Carex ce spito sa , rev. V. Grulich

1203. Carex pallescens L. Ostřice bledá. V lesích a na pasekách, na pastvinách a ve vřesovištích. Hojná. S. Hradišťský les, Kraví hora, Trausnice – Čertův mlýn, Býčí skála, Popický žleb, Suchohrdly, Dolina u Plavče, Lapikus, Bojanovická pila, Jevišovice, Olbramkostel, Pavlice. OBORNY: Vranov, Lukov a jinde. V–VI. Položky: 2437 – Hradiště, Hradišťský les nad Dyjí, 28. 05. 1951 /2447 – Bojanovice, luka, 23. 05. 1951 – ut Carex ﬂava subsp. euﬂava, rev. V. Grulich/

246 1204. Carex tomentosa L. Ostřice plstnatá. Na stepních lukách a stráních, v lesních světlinách. Vzácně. PS. Kraví hora-akátový lesík k Sedlešovicím, příkop u silnice Načeratice – Vrbovec, Výrovice lesík nedaleko rozcestí silnic. DOSTÁL: jižní a střední Morava až po Znojmo. OBORNY: zdá se, že v zá- padní části Moravy schází. HIMMELBAUR nemá. IV–V. Položky: 2438 – Sedlešovice, Kraví hora, za akátovým lesem k Sedlešovicím, 25. 05. 1951 /2431 B – Oblekovice, Znojmo – Načeratice, 28.05. 1953 – ut Carex umbrosa, rev. V. Grulich/ Pozn.: Drlíkův doklad ostřice plstnaté je významným příspěvkem k znalosti rozšíření tohoto druhu na jihozápadní Moravě, ani další nedoložené údaje se nezdají být nepravděpodobné. Na rozdíl od východních částí Moravy je zde velmi vzácná.

1205. Carex montana L. Ostřice horská. Ve světlých lesích a křovinách. Hojná. S. Kraví hora, Trausnice, Býčí skála, Purkrábka, Dolina u Plavče, Hluboké Mašůvky, Koráb, Bojanovické lesy, Kravsko. OBORNY: Čížov, Smoha, Jevišovice, Vranov, Lukov, Popice, Tvořihráz. IV–V. Položky: /2429 B – Olbramkostel, lesík, 08. 04. 1951 – ut Carex supina, rev. V. Grulich/ 2439 – Su chohr dly, Purkrábka, les, 21. 04. 1951

1206. Carex supina Wahlb. Ostřice drobná. Na suchých písčitých i travnatých místech. Dosti hojná. P. Údolí Dyje, Býčí skála, údolí Jevišovky u Zápovědi, Olbramkostel, Šumná – Šimperk, Švýcarské údolí. IV–V. Položky: 2429 A – Olbramkostel, lesík, 08. 04. 1951 2429 B – Olbramkostel, lesík, 08. 04. 1951 – Carex montana, rev. V. Grulich Pozn.: Carex supina je průvodcem velmi xerotermních typů vegetace a podle dnešních znalostí má po sled ní, dosti izolované naleziště v NP Podyjí na skalách proti Hardeggu (GRULICH 1997). Drlíkovy údaje jsou, jak naznačuje původně směsná položka, nevěrohodné.

1207. Carex verna (Chaix) Vill. Ostřice jarní. Carex caryophyllea Latourr. Ostřice jarní. Na suchých stráních a lesních světlinách. Hojná. SP. Trausnice, Býčí skála, Purkrábka, Pla več – Hluboké Mašůvky – Kravsko, údolí Bojanovické pily, Smoha, Zálesí, Bítov. III–IV. Položka: 2440 – louky kolem Smohy, 21. 04. 1951

1208. Carex glauca Scop. I. subsp. diversicolor (Cr.) Morav. Ostřice sivá pravá. Carex ﬂacca Schreber. Ostřice chabá. Na vlhkých lukách a v lesních světlinách. Dosti rozšířena. S. Trausnice, Dobšice, Nače- ra ti ce – Vrbovec, OBORNY: údolí Dyje od Znojma, údolí Jevišovky, Podmolí, Vranov, Bítov a jinde. V–VII. Položky: 2430 A – Popice, Trausnice, 27. 04. 1951 2430 B – Popice, Znojmo – Trausnice, 27. 04. 1951 – Carex nigra, rev. V. Grulich 2430 C – Popice, Znojmo – Trausnice, 27. 04. 1951 – Carex cespitosa, rev. V. Grulich 2430 D – Znojmo, slatinka v Lesce, proti cihelně, 15. 05. 1953 Pozn.: Carex ﬂacca patří na jihozápadní Moravě k vzácným druhům a na Znojem sku má jen nemnoho lokalit (GRULICH 1997). Drlíkovy determinační záměny naznačují rovněž nedůvěru v ne- doložené lokality.

247 1209. Carex umbrosa Host. Ostřice stinná. Na vlhkých lesních lukách a mýtinách, v křovinách a luzích. Roztroušeně. S. Popice, Na če ra ti ce – Derﬂice, Purkrábka, Rudlice. OBORNY: Gránice a údolí Dyje od Znojma, u Je vi šo vic, Vranov – Hardek. IV–VI. Položky: 2431 A – Rudlice, les nad mlýnem, 07. 05. 1951 – Carex michelii, rev. V. Grulich 2431 B – Oblekovice, Znojmo – Načeratice, 28. 05. 1953 – Carex tomentosa, rev. V. Grulich Pozn.: Ostřice stinná je na Znojemsku velmi vzácná (ŘEPKA 1995, GRULICH 1997). Drlíkovy nedolo- žené údaje jsou vzhledem k determinačním záměnám dokladových položek velmi nejisté.

1210. Carex humilis Leyss. Ostřice nízká.

Na stepních pahorcích a skalách. Dosti hojná. PS. Gránice, Konice. OBORNY: Mašovice, Popice, Devět mlýnů, ves Dyje a odtud na všech pahorcích. III–IV. Položka: 2441 – Znojmo, Gránice pod školou, 27. 03. 1951

1211*. Carex pediformis C. A. M. I. subsp. eupediformis Podp. Ostřice tlapkatá pra vá. Carex pediformis subsp. rhizodes (Blytt) Lindb. ﬁl. Ostřice tlapkatá oddenkatá.

V listnatých stinných lesích a zarostlých roklích. DOSTÁL: v hlubokých říčních údolích od Bítova a Vranova... OBORNY a HIMMELBAUR nemají druh. IV–VI.

Pozn.: Carex pediformis byla v okolí Znojma objevena teprve v období první republiky (SUZA, ŠMARDA 1932) na Ledových slujích, dnes je zde známo několik dalších lokalit (GRULICH 1997).

1212. Carex digitata L. Ostřice prstnatá. Ve stinných humósních lesích. Obecná. S. Hradiště, Trausnice – Čertův mlýn, Purkrábka, Dolina u Plavče, Bojanovické lesy, Zápověď, Hostěrádky, Švýcarské údolí. IV–V. Položka: 2442 – Suchohrdly, Purkrábka, les, 21. 04. 1951

1213. Carex panicea L. Ostřice prosová. Na bažinatých lukách. Rozšířena. S. Znojmo, Kraví hora, Derﬂice, Hodonice, Vrbo- vec, Kuchařovice, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Vranovská Ves, Švýcarské údolí, Lančov. IV–V. Položka: 2432 – Znojmo, pod hradem, před Rabštejnem, 14. 05. 1951 – Carex hirta, rev. V. Grulich

1214. Carex silvatica Huds. Ostřice lesní. Carex sylvatica Huds. Ostřice lesní. Ve vlhčích, zvláště listnatých lesích. Roztroušeně. S. Trausnice – Hradiště, Hradiště (Vlčí důl), Bojanovická pila rybníky, Mašovice – Andělský mlýn. OBORNY: Jevišovice, Lukov, potok Hajka. IV–V. Položka: 2443 – Hradiště, lesní cesta z Trausnic na Hradiště, 08. 05. 1951

248 1215. Carex michelii Host. Ostřice Micheliova. Ve světlých hájích a křovinách. Hojná. P. Býčí skála, Purkrábka, Hluboké Mašůvky, Vý ro vi ce, Zápověď u Jevišovic. OBORNY: Vranov, Bítov, Těšetice, Plaveč atd. IV–V. Položky: /2431 A – Rudlice, les nad mlýnem, 07. 05. 1951 – ut Carex umbrosa, rev. V. Grulich/ 2444 – Popice, Býčí skála, 14. 04. 1951

1216. Carex pilosa Scop. Ostřice chlupatá. Ve stinných listnatých lesích. Roztroušená. S. Gránice, Kraví hora, Popický žleb, ves Dyje, Bažantnice u Plavče, Smoha (!), Švýcarské údolí. OBORNY: Mločí údolí, údolí Hajky. IV–V. Položky: 2445 A – Znojmo, Gránice – lesík, u sutin strážního domu, 28. 03. 1951 2445 B – Popice, Popic ký žleb, 24. 05. 1953

1217. Carex distans L. Ostřice oddálená. V příkopech a na mokrých slaných půdách. Dosti hojná. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Na če ra ti ce – Dyje, Dyje – Tasovice, Dobšice, Hodonice. OBORNY: Hrušovany. V–VI. Položka: 2446 – Tasovice, Dyje – Tasovice, mokré údolí mezi stráněmi, 25. 05. 1951

1218. Carex flava L. I. subsp. euflava A. Gr. Ostřice rusá pravá. Carex flava L. Ostřice rusá.

Na mokrých a slatinných lukách. Řídká. S. Bojanovice. OBORNY: Vranov, Jevišovice, Čížov, Popický žleb (?), Hrušovany. V–VI. Položka: 2447 – Bojanovice, luka, 23. 05. 1951 – Carex pallescens, rev. V. Grulich Pozn.: Okruh ostřice rusé náleží ke komplikovaným skupinám (HAVLÍČKOVÁ 1982–1983); oproti minulosti jsou tyto taxony na Znojemsku nyní velmi vzácné.

* Carex ﬂava L. II. subsp. lepidocarpa (Tausch) Lange. Ostřice rusá šupinoplodá. Carex lepidocarpa Tausch. Ostřice šupinoplodá.

Na mokrých a slatinných loukách. Vzácná. S. DOSTÁL: okolí Znojma. OBORNY: Popický žleb. V–VI.

Carex ﬂava L. III. subsp. oederi (Retz) Syme. Ostřice rusá Oederova. Carex viridula Michx. Ostřice pozdní. Na bažinatých lukách, březích rybníků. Vzácná. S. Olbramkostel bažina před Šim- perkem, Lukov – Čížov louky. OBORNY nemá. HIMMELBAUR: ojediněle: Devět mlýnů, Popický žleb. V–VI. Položka: 2448 – Lukov, louky mezi Lukovem a Čížovem, 12. 06. 1951

1219. Carex secalina Wahlb. Ostřice žitná.

Na slanistých lukách. Vzácná. S. Slaniska v Derﬂicích a ve Vrbovci. OBORNY ani HIM- MEL BAUR nemají pro Znojemsko. V–VI.

249 Položka: 2450 – Derflice, slanisko u Derflic nedaleko silnice ke Strachoticím, 23. 05. 1952 Pozn.: Cenný údaj o výskytu subhalofilní ostřice; ve střední a východní části Znojemska bylo v po- slední době potvrzeno několik lokalit, např. u Vrboveckého rybníka (2003, 2004 MZ, leg. A. Reiter), u Pravic (1986 MMI, leg. V. Grulich), Hevlínského jezera (2004 MZ, leg. A. Reiter) a u Travního Dvora (1985, V. Grulich).

1220*. Carex pseudocyperus L. Ostřice nedošáchor.

V močálech, příkopech, na březích rybníků a tůní. Vzácně. OBORNY: Hrušovany a Je- vi šov ka. V–VI.

1221. Carex vesicaria L. Ostřice puchýřkatá. Na bažinách, březích vod a v příkopech. Dosti hojná. S. Horní Dunajovice, Zápověď, Bo ja no vic ká pila – rybníky, Olbramkostel, Šimperk, Zálesí. IV–V. Položky: 2451 A – Zálesí, rybník, 21. 05. 1953 2451 B – Olbramkostel, 1952

1222. Carex acutiformis Ehrh. Ostřice ostrá. Na bažinatých lukách a březích vod. Téměř obecná. S. Znojmo (Městský lesík), Starý Šal dorf, Popický žleb, Načeratice – Derﬂice, Hodonice, údolí Plenkovického potoka, Bo ja no vi ce, Olbramkostel (Čekal), Pavlice, Milíčovice. IV–V. Položka: 2452 – Derﬂice, lom, 02. 05. 1951

1223. Carex riparia Curt. Ostřice pobřežní. Na březích vod a v močálech. Řídce. SP. Trausnice, Derﬂice louka u lomu, Hodonice, Bojanovická pila – rybníky, Zápověď u tůňky, Šumná – Šimperk. OBORNY: kol Znojma jen ojediněle. HIMMELBAUR: podyjské nížiny u Hrušovan a Jevišovky. V.

Položka: 2453 – Hodonice, louky, 16. 05. 1951

1224. Carex hirta L. Ostřice srstnatá. V příkopech, u cest, na pastvinách, loukách, na březích rybníků, v lesích. Obecný. S. Znoj mo, Kraví hora, Trausnice, Popický žleb, Dobšice, Hodonice, Koráb, Horní Dunajovice, Plenkovice – Hluboké Mašůvky, Dolina u Plavče, Rudlice, Bojanovice, Jevišovice, Olb ram kos tel, Pavlice, Šumná – Onšov, Lančov. IV–VI. Položky: /2432 – Znojmo, pod hradem, před Rabštejnem, 14. 05. 1951 – ut Carex panicea, rev. V. Grulich/ 2455 A – Sedlešovice, Kraví hora, 02. 06. 1951 2455 B – Lančov, 11. 07. 1950

Carex paniculata L. Ostřice latnatá. Položka: 2414 – Lechovice, lužní háj jižně od zámku, 22. 05. 1954

250 Carex hordeistichos Vill. Ostřice ječmenovitá. Položka: 2449 – Oleksovice, 15. 06. 1954 Pozn.: Jihozápadní Moravou probíhá severozápadní hranice rozšíření tohoto druhu. Kromě Drlíkova nálezu existuje lokalita v Havraníkách (poprvé 1992 ROZ, leg. J. Rydlo), dal ší rostlina byla zjištěna u Šatova (1994 BRNU, leg. V. Grulich).

Carex melanostachya Willd. Ostřice černoklasá. Položka: 2454 – Derﬂice, 11. 06. 1954

Čeleď 145. Poaceae. Lipnicovité.

N 1225*. Oryza sativa L. Rýže setá. Původem z Asie, pěstuje se odedávna i na Znojemsku (Dyje, Hodonice, Oleksovice). VII–IX.

1226*. Leersia oryzoides (L.) Sw. Tajnička rýžovitá.

Na březích stojatých a mírně tekoucích vod. Velmi roztroušeně. S. OBORNY: podle Je- vi šov ky, od Jevišovic až k ústí, na Dyji od Bítova až k ústí. VIII–X.

1227. Stipa capillata L. Kavyl vláskovitý. Na stepních stráních, pahorcích a mezích. Hojný. P. Znojmo, Hradiště, Kraví hora, Konice, Popice, Sedlešovice, Oblekovice, Dobšice, Tasovice, Hodonice, Krhovice, Suchohrdly, Plaveč (Březovec), Koráb. OBORNY: Jevišovice, Lukov, Vranov. V–VII. Položka: 2479 – Hradiště, meze, 06. 08. 1950

1228. Stipa joannis Čelak. Kavyl Ivanův. Stipa pennata L. Kavyl Ivanův.

Na stepních stráních a skalách. Roztroušeně. Hradiště, Konice. OBORNY: údolí Dyje, Leska (?), Popice (?), Lukov, Čížov. IV–VI. Položka: 2480 – Hradiště, meze, 17. 08. 1950 – Stipa tirsa, rev. J. Danihelka Pozn.: Zatímco kavyl Ivanův je na xerotermních lokalitách na Znojemsku druhem dosti rozšířeným (cf. GRULICH 1997), herbářový doklad se vztahuje k velmi vzácnému kavylu tenkolistému (Stipa tirsa). Tento druh nebyl z nejbližšího okolí Zno jma dosud zaznamenán, je otázkou, zda v tomto případě nedošlo k dodatečné záměně při manipulaci s herbářovým materiálem. Drlíkovy rukopisné údaje jinak vesměs odpovídají současným znalostem.

1229*. Stipa pulcherrima C. Koch. I. subsp. graﬁana (Stev.) Jsk. Kavyl sličný Graf fův. Stipa pulcherrima C. Koch. Kavyl sličný.

Na skalách a stepních pahorcích. P. PODPĚRA: Býčí skála a Viničná u Čížova (OBORNY). V.

251 1230*. Stipa dasyphylla Čerňajev. Kavyl chlupatý. Stipa dasyphylla (Lindem.) Trautv. Kavyl chlupatý.

Na výslunných a vyprahlých skalách. Vzácný. P. DOSTÁL: Znojmo. OBORNY: nezná. V–VI. Pozn.: Výskyt kavylu chlupatého v okolí Znojma nebyl dlouhou dobu znám, první spolehlivý záznam po chází teprve ze 70. let 20. století (RYCHNOVSKÁ 1975). V současnosti je ve střední části dyjské ho údolí v NP Podyjí znám ze čtyř lokalit, z toho tři leží na morav ské straně (GRULICH 1997).

1231. Brachypodium pinnatum (L.) Beauv. Válečka prápořitá. Na stepních lukách, výslunných stráních a okrajích cest. Roztroušená. SP. Hradiště, Sed le šo vi ce, Popice, Plaveč – Lapikus, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Starý Petřín – Pod hra dí. OBORNY: Jevišovice, Vranov, Dyje atd. VI–IX. Položka: 2481 – Hradiště, meze, 25. 06. 1951

1232. Brachypodium silvaticum (Huds.) P. Beauv. Válečka lesní. Brachypodium sylvaticum (Huds.) P. B. Válečka lesní. Ve stinných lesích a křovinách. Dosti hojná. P. Hradišťský les, Koráb, Plaveč, Lapikus, údolí Bojanovického potoka, Olbramkostel, Zálesí. OBORNY: Jevišovice, Vranov dosti hoj ně. VII–IX. Položky: 2482 – Olbramkostel, les k Šimperku, 06. 07. 1952 /2524 – Hradiště, 22. 08. 1950 – ut Ag ro pyrum caninum, rev. V. Grulich/

Festuca Pozn.: Determinace kostřav je pro ﬂoristy dosti obtížná, o čemž svědčí i výsledky revize Drlí ko vých sběrů. Podobně jako v jiných obtížných skupinách ani u tohoto rodu nelze nekriticky přebírat ne dolo žené údaje. Záměny širokolistých kostřav se sveřepy mají závažnější dopad než záměny mezi kostřavami samotnými a vznášejí pochybnosti i nad autorovým určováním druhů tohoto rodu.

1233. Festuca silvatica (Poll.) Vill. Kostřava lesní. Festuca altissima All. Kostřava lesní.

V listnatých, řidčeji v jehličnatých lesích. Řídká. S. Bojanovická pila, Lančov. OBORNY: Vranov – Hardek, Nový Hrádek. HIMMELBAUR: kolem Znojma. VI–VII. Položka: 2483 – Bojanovice, les u pily, 03. 08. 1951, rev. P. Šmarda Pozn.: Kostřava lesní představuje na Znojemsku podhorský prvek, vázaný převážně na bukové lesy. Dr lí ko vy údaje jsou věrohodné, doložený výskyt od Bo jan ovic patří k cenným autorovým zjištěním.

1234. Festuca gigantea (L.) Vill. Kostřava obrovská. V listnatých lesích. Roztroušená. S. Gránice, Koráb, údolí Bojanovického potoka k Zápovědi, Olbramkostel, Vranov, Zálesí, Bítov, Podhradí. VII–VIII. Položka: 2484 – Vranov nad Dyjí, les nad přehradou, 19. 06. 1951 – Bromus benekenii, rev. P. Šmarda

252 Festuca arundinacea Schreb. Kostřava rákosovitá. Festuca arundinacea Schreb. subsp. arundinacea. Kostřava rákosovitá pravá.

OBORNY neuvádí ve ﬂóře Znojemska, ale v jeho herbáři je Festuca arundinacea z roku 1910 (Gránice). Položka: 2485 – Suchohrdly, Purkrábka, 26. 05. 1951, rev. P. Šmarda

N 1235. Festuca uechtritziana Wiesb. Kostřava Uechtritzova. Festuca arundinacea subsp. uechtritziana (Wiesb.) Hegi. Kostřava rákosovitá drsná. Původem z jižní Francie, k nám byla zavlečena, rychle se šíří a zdomácňuje. Znojmo – Starý Šaldorf (stará Dyje), slaniska Stošíkovice a Načeratice – Dyje. OBORNY ani HIM MEL BAUR nemají. V–IX. Položka: 2486 – Stošíkovice na Louce, okraj cesty u rybníka, 23. 05. 1952 – Festuca cf. arundinacea, rev. P. Šmarda

1236. Festuca pratensis Huds. Kostřava luční. Na lukách, trávnících a lesních světlinách. Hojná. S. Gránice, Načeratice – Vrbovec, Ta so vi ce, Horní Dunajovice, Milíčovice, Horní Břečkov, Lesná, Podhradí. VI–VII. Položka: 2487 – Dyje, 04. 06. 1953 – Bromus erectus, rev. P. Šmarda

1237. Festuca heterophylla Lam. Kostřava různolistá. Ve světlých lesích a na křovinatých stráních. Vzácná. S. Načeratice svah kopce, Ol - b ram kos tel. OBORNY: Bojanovický revír u Jevišovic. HIMMELBAUR: Gránice. VI–VII. Položka: 2488 – Oblekovice, Načeratice, svah Šibeničního vrchu, 31. 05. 1951 – Bromus erectus + Poa cf. pratensis, rev. P. Šmarda

1238. Festuca rubra L. I. subsp. vulgaris (Gaud.) Hay. Kostřava červená obyčejná. Festuca rubra agg. Na lukách, pastvinách, mezích, v suchých lesích. Hojně rozšířena. SP. Ves Dyje, bo jano vic ké lesy, Olbramkostel. VI–VII. Položka: 2489 – Dyje, 04. 06. 1953 – Festuca valesiaca, rev. P. Šmarda

* Festuca rubra II. subsp. commutata (Gaud.) St. Yves. Kostřava červená pomíchaná. Festuca rubra agg.

Na lesních okrajích a loukách. Vzácná. S. OBORNY: v lesích kolem Jevišovic a v údolí Dyje u Znojma (?). VI–VIII.

* Festuca rubra III. subsp. multiﬂora (Hoffm.) Jsk. Kostřava červená mnohokvětá. Festuca rubra agg.

Na vlhkých lukách, pasekách a úhorech. Řídká. S. OBORNY: na vlhkých úhorech kolem Po pic a Konic a na cestě z Popic k Trausnicům. VI–VII.

253 1239. Festuca ovina L. Kostřava ovčí. V lesích a v jiných porostech. Hojně rozšířena. SP. Hradiště, Hluboké Mašůvky, Švý- carské údolí ke Štítarům, Lančov. V–VII. Položka: 2490 – Štítary, Švýcarské údolí, 13. 05. 1951 – Festuca rupicola, rev. P. Šmarda

1240. Festuca pseudovina (Hack.) Nym. Kostřava nepravá.

Na výhonech, stepních a slaných loukách. Rozšířena. SP. Derﬂice. OBORNY: Vranov, Pod mo lí, Kraví hora, údolí Dyje u Znojma a Louky. V–VI. Položka: 2491 – Derﬂice, výhony, 09. 05. 1951, rev. P. Šmarda

1241. Festuca valesiaca Schleich. Kostřava waliská. Na skalnatých a travnatých stepích a v doubravách. Dosti rozšířena. P. Hradišťský les nad Dyjí. OBORNY: Leska, Gránice, Dyje, Šóbes, Kraví hora, Šumná. V–VI. Položky: /2489 – Dyje, 04. 06. 1953 – ut Festuca rubra subsp. vulgaris, rev. P. Šmarda/ 2492 – Hradiště, Hradišťský les nad Dyjí, 28. 05. 1951 – Festuca valesiaca + F. pallens, rev. P. Šmarda

1242. Festuca sulcata (Hack.) Nym. Kostřava žlábkovitá. Festuca rupicola Heuffel. Kostřava žlábkatá Na suchých loukách a pastvinách, kamenitých stráních a ve světlých lesích. Rozšířena. SP. Načeratice, Tasovice, Horní Dunajovice. OBORNY: Čížov, Nový Hrádek, Vranov, Šumná, Podmolí, údolí Dyje a Lesky u Znojma, Kraví hora, Purkrábka, Pelcberk, Tasovice. V–VI. Položky: /2490 – Štítary, Švýcarské údolí, 13. 05. 1951 – ut Festuca ovina, rev. P. Šmarda/ 2493 – Oble ko vi ce, Načeratice, svah Šibeničního vrchu, 31. 05. 1951, rev. P. Šmarda

1243. Festuca duriuscula L. Kostřava přitvrdlá. Festuca pallens Host. Kostřava sivá.

Na kamenitých a skalnatých stráních. Hojná. P. Derﬂice, kamenitá stráň. OBORNY: okolí Znojma a Vranova: Popický žleb vlevo od cesty do Konice, údolí Dyje, Louka, Gránice, Znojmo podhradí. (OBORNY: Festuca ovina c) glauca b) pallens). V–VI. Položky: /2492 – Hradiště, Hradišťský les nad Dyjí, 28. 05. 1951 – ut Festuca valesiaca; Fes tuca valesiaca + F. pallens, rev. P. Šmarda/ 2494 – Derﬂice, kamenité stráně, 05. 06. 1951, rev. P. Šmarda

Vulpia myuros (L.) Gmel. Mrvka myší ocásek.

OBORNY: Mayer a Rohrer uvádějí tento druh pro okolí Znojma a Konici, na obou mís- tech neroste. V–XI.

Pozn.: Druh byl v nedávné době ověřen nedaleko Konic (GRULICH 1997).

254 1244. Poa annua L. Lipnice roční. Na pustých místech, cestách, polích a v zahradách. Obecná. SP. Hradiště, Bítov. III–XI. Položka: 2495 – Hradiště, 08. 05. 1951

1245. Poa bulbosa L. I. subsp. eubulbosa (Hay.) Jsk. Lipnice cibulkatá pravá. Poa bulbosa L. subsp. bulbosa. Lipnice cibulkatá pravá. Na suchých výslunných místech, na písčinách i slaniskách. Obecná. SP. Kraví hora, ves Dyje, Krhovice. IV–VII. Položka: 2496 – Dyje, stráň nad řekou, 24. 05. 1951

Poa bulbosa II. subsp. pseudoconcinna (Schur) A. Gr. Lipnice cibulkatá ladná. Na výslunných stráních a skalách. Řídká. SP. Gránice, Popice, Plaveč. V–VII. Položka: 2497 – Znojmo, Gránice, 12. 04. 1951 Pozn.: Determinaci poddruhů lipnice cibulkaté bude třeba ještě kriticky prověřit.

1246. Poa compressa L. Lipnice smáčknutá. Na suchých výslunných místech, skalách a ve vřesovištích. Hojná. SP. Znojmo, Gránice, Leska, Kraví hora, Derﬂice, Únanov, Kuchařovice, Plaveč, Mašovice, Horní Břečkov, Lan čov, Podhradí. VI–VIII. Položka: 2498 – Lančov, u přehrady, 11. 07. 1950

1247. Poa nemoralis L. Lipnice hajní. Ve světlých lesích a křovinách. Rozšířena. SP. Gránický les, Hradišťský les, Hluboké Ma šůvky, bojanovické lesy, Kravsko, Lesná, Vranov, Podhradí. VI–VIII. Položka: 2499 – Znojmo, Gránice, 27. 05. 1951

1248. Poa trivialis L. Lipnice pospolitá. Na vlhkých loukách, ve světlých vlhčích lesích a křovinách, lesních a bažinatých lou- kách. Obecná. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Gránice, Suchohrdly, Hluboké Mašůvky, bojanovické lesy, Smoha. V–VII. Položka: 2500 – Citonice, Smoha u Citonic, 12.05. 1951

1249. Poa pratensis L. I. subsp. eupratensis Hay. Lipnice luční pravá. Poa pratensis L. Lipnice luční. Na lukách, výhonech a okrajích lesů. Obecná. SP. Hradiště, Derﬂice. V–VIII. Položky: /2488 – Oblekovice, Načeratice, svah Šibeničního vrchu, 31. 05. 1951 – ut Festuca he te ro phyl la; Bromus erectus + Poa cf. pratensis, rev. P. Šmarda/ 2501 – Derﬂice, 09. 05. 1951

255 Poa pratensis II. subsp. angustifolia (L.) Hay. Lipnice luční úzkolistá. Poa angustifolia L. Lipnice úzkolistá. Na stepních lukách a stráních, v lesostepích. Řídká. P. Hradiště, Derﬂice, Suchohrdly. OBORNY: Znojmo. V–VII.

1250. Sclerochloa dura (L.) P. Beauv. Tužanka tvrdá. Na hlinitých a slínitých půdách. Roztroušená. P. Na hřebeni mezi silnicí a potokem mezi Slupem a Jaroslavicemi. OBORNY: Mašovice, Lukov, Strachotice, Krhovice (?), Hodonice (?), Dyje (?), Dobšice (?), Leska (?). V–VI. Položka: 2502 – Slup, hřeben mezi silnicí a Danížem směr Jaroslavice, 18. 05. 1951

1251. Puccinellia distans (Jacq.) Parl. Zblochanec oddálený. Na slaniskách, druhotně na pustých místech a písčinách. Vzácný. SP. Stošíkovice, Znojmo – Starý Šaldorf na cestě za hrází k Dobšicům. OBORNY: údolí Lesky u Znojma (?), u Ja ro sla vic. V–IX. Položka: 2503 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 27. 07. 1953

1252. Glyceria aquatica (L.) Wahlb. Zblochan vodní. Glyceria maxima (Hartman) Holmberg. Zblochan vodní. Na březích vod, močálech a příkopech. Hojný v panonském území. SP. Trausnice, Znojmo údolí Dyje, Hodonice, Stošíkovice, Koráb – Výrovice – Plaveč, Jevišovice. VI–VIII. Položka: 2504 – Popice, Trausnice, břeh Dyje, 20. 07. 1951

1253. Glyceria ﬂuitans (L.) R. Br. Zblochan vzplývavý. Na březích vod, v bažinách, příkopech. Hojně rozšířen. S. Tasovice, Hodonice, Borotice, Milíčovice, Lančov, Zálesí. V–VII. Položka: 2505 – Hodonice, rybník, 11. 06. 1951

1254. Glyceria plicata Fries. Zblochan řasnatý. Glyceria notata Chevall. Zblochan řasnatý. V příkopech, potocích, prameništích, v bažinách, podle vod. Dosti rozšířen. S. Kraví hora, Znojmo – Starý Šaldorf, Trausnice, Gránice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice, Bojanovice, Olbramkostel, Pavlice, Šumná – Onšov, Lančov. V–VII. Položka: 2506 – Sedlešovice, Kraví hora, u myslivecké střelnice, 02. 06. 1951

1255. Briza media L. Třeslice prostřední. Na lukách, pastvinách, lesních světlinách. Obecná. S. Kraví hora, Hluboké Mašůvky, Plaveč, bojanovické lesy, Olbramkostel, Pavlice, Lesná, Čížov, Starý Petřín – Podhradí. V–VIII. Položka: 2507 – Horní Břečkov, Čížov, 15. 06. 1950

256 1256. Dactylis glomerata L. I. subsp. euglomerata Hay. Srha říznatá pravá. Dactylis glomerata L. Srha laločnatá. Na cestách, pastvinách, u cest, v křovinách a v světlých lesích. Obecná. S. Znojmo. V–VII. Položka: 2509 – Znojmo, 1950

Dactylis glomerata III. subsp. polygama (Horvat.) Dom. Srha říznačka mno ho man žel ná. Dactylis polygama Horvátovszky. Srha hajní. V listnatých humózních lesích, hájích a křovinách. Řidčeji než srha říznačka pravá. S. Smo ha. V–VI. Položka: 2508 – Citonice, Smoha, les, 01. 06. 1951

1257. Cynosurus cristatus L. Poháňka hřebenitá. Na lukách a pastvinách. Rozšířena. SP. Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Švýcarské údolí, Čížov, Starý Petřín – Podhradí. VI–VII. Položka: 2510 – Horní Břečkov, Čížov, 15. 06. 1950

1258*. Sesleria calcaria (Pers.) Opiz. Pěchava vápnomilná. Sesleria caerulea (L.) Ard. Pěchava vápnomilná.

Na vápencových skalách a stráních, řidčeji na rule a břidlici. S. DOSTÁL: v hlubokých údo lích Dyje, na okraji Českomoravské vysočiny od Znojma po Brno. OBORNY: na svoru a břidlici v údolí Dyje u Hardeku na obou březích. III–V. Pozn.: Drlík patrně z autopsie neznal výskyt pěchavy ani v údolí Dyje, kde je dnes známo více lokalit mezi Čížovem a Lukovem (GRULICH 1997), ani v údolí Jevišovky, kde se nachází lokalita u Rudlic, známá již Suzovi (SUZA 1935).

1259. Melica ciliata L. Strdivka brvitá. Na výhonech a skalách. Hojná. SP. Kraví hora, Hradiště, Konice, Popice, Krhovice, Horní Dunajovice, Koráb. OBORNY: Jaroslavice, Jevišovice, Lukov, Vranov, Bítov. V–VII. Položka: 2511 – Sedlešovice, Kraví hora, sine dato – Corynephorus canescens, rev. V. Grulich Pozn.: Záměny s druhem Corynephorus canescens se netýkají jen strdivky brvité a svědčí o Dr- líkově menší zkušenosti s čeledí lipnicovitých. Výčet lokalit je velmi sporný, Melica ciliata je ekologicky vy hra ně ný taxon, známý na jižní Moravě pouze z bazických substrátů: vyskytuje se sice na vápencích ve střední části NP Podyjí (GRULICH 1997) a u Horních Dunajovic (CHYTRÝ 1990), ale údaje z nejbližšího okolí Znojma jsou zcela nepravděpodobné.

1260. Melica transsilvanica Schur. Strdivka sedmihradská. Na výhonech a skalách. Hojná. SP. Znojmo, Hradiště, Sedlešovice, Popice, Tasovice, Bo ži ce, Výrovice, Hluboké Mašůvky, Bítov, Podhradí. OBORNY: Jaroslavice, Jevišovice, Lukov, Vranov. V–VII. Položka: 2512 – Výrovice, skály v údolí Jevišovky, 04. 06. 1951

257 1261. Melica nutans L. Strdivka nící. Melica nutans L. Strdivka nicí. V lesích a křovinách. Hojná až obecná. S. Hradiště, Purkrábka, Výrovice, Horní Du- najo vi ce, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Olbramkostel, Kravsko, Vranovská Ves, Pav li ce, Šumná, Švýcarské údolí, Zálesí, Lančov. V–VI. Položka: 2513 – Hradiště, les nad značkovým údolím, 19. 04. 1951

X* Melica aschersonii M. Schulze = Melica nutans × picta. Strdivka Aschersonova. Melica × aschersonii M. Schulze = Melica nutans × M. picta

DOSTÁL: Znojmo. OBORNY nemá.

1262. Melica picta Koch. Strdivka zbarvená. Ve stinných hájích a na křovinatých skalách. Velmi roztroušeně. SP. Gránice (olšový hájek za hradbami), Býčí skála, Zápověď. OBORNY: Kopaniny u Mašovic, cesta z Ma- šovic na Dlou hý Šóbes. V–VI. Položky: 2514 A – Znojmo, Gránice, olšový hájek nedaleko hradeb, 03. 05. 1953 2514 B – Hradiště, Býčí skála, 26. 04. 1953

1263. Melica uniﬂora Retz. Strdivka jednokvětá. V lesích. Roztroušeně. Trausnice – Čertův mlýn, Mločí údolí, Švýcarské údolí, Zálesí k přehradě (!), Cornštýn – Lančov, Bítov, Podhradí. OBORNY: údolí Dyje mezi Vranovem a Bítovem, Bradava [Braitava] u Vranova. V–IX. Položka: 2515 – Lančov, Cornštýn – Lančov, 12. 05. 1952

N 1264. Lolium temulentum L. Jílek mámivý. V polích jako plevel, na cestách a rumištích. Obecný. SP. Hodonice. VI–VII. Položka: 2516 – Hodonice, hájek mezi stanicí a pískovnou, 02. 07. 1951, rev. V. Řehořek Pozn.: Dnes nezvěstný druh jílku (HOLUB, PROCHÁZKA 2000); Drlíkova položka patří mezi poslední datované nálezy na Moravě.

1265. Lolium remotum Schrank. Jílek oddálený. Pravděpodobně k nám zavlečený mezi lnem. V podhůří. S. Hradiště, Derﬂice, Tasovice, Stošíkovice. OBORNY: Lesná, Čížov, Bítov. VI–VIII. Položka: 2517 – Derﬂice, pole, 05. 06. 1951, rev. V. Řehořek Pozn.: Rovněž jílek oddálený je v současné době zařazen mezi nezvěstné druhy (HOLUB, PRO- CHÁZKA 2000).

1266. Lolium perenne L. Jílek vytrvalý. Na suchých lukách, u cest a na rumištích. Obecný. SP. Hradiště, Kraví hora, Znojmo – Starý Šaldorf, Jaroslavice, Sedlešovice – Prosiměřice, Plaveč. V–IX. Položka: 2518 – Hradiště, 06. 07. 1950

258 N 1267. Lolium multiflorum Lamk. Jílek mnohokvětý. Původem ze západní Evropy, u nás na přisévaných trávnících a loukách, vysévaný v pícninách, hojně zplaňující. Derflice. OBORNY: Dyje u Znojma. VI–IX. Položka: 2519 – Derflice, pole, 05. 06. 1951

N 1268. Hordeum distichum L. I. subsp. eudistichum Dom. Ječmen dvouřadý pravý. Hordeum vulgare L. Ječmen obecný. U nás běžně pěstován v teplejších krajích. Dyje. VI–VIII. Položka: 2520 – Dyje, pole, 24. 05. 1951

N 1269. Hordeum vulgare L. I. subsp. tetrastichum (Koern.) Dom. Ječmen setý čty rřa dý. Hordeum vulgare L. Ječmen obecný. U nás vzácně pěstovaný. Načeratice – Dyje. VI–VII. Položka: 2521 – Dyje, Načeratice – Dyje, 31. 05. 1951

1270. Hordeum murinum L. I. subsp. eumurinum Hay. Ječmen myší pravý. Hordeum murinum L. Ječmen myší. Na rumištích, písčitých a pustých místech, podle cest. Hojně rozšířen. SP. Kraví hora, Znojmo, Trausnice, Načeratice, Tasovice. V–IX. Položka: 2522 – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950

1271. Cuviera europaea (L.) Koeler. Ječmenka evropská. Hordelymus europaeus (L.) Harz. Ječmenka evropská.

Ve stinných listnatých lesích a křovinách. Vzácně. S. OBORNY: lesy kol Jevišovic a lesy mezi Vranovem a Hardekem. VI–VIII. Položka: 2523 – Zálesí, v lese před rybníkem, 26. 06. 1954

1272. Agropyrum caninum (L.) P. Beauv. Pýr psí. Elymus caninus (L.) L. Pýrovník psí. Ve stinných lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Znojmo – Marešov, Hradiště, Jarosla- vice, Prosiměřice, Hluboké Mašůvky. OBORNY: od Vranova v údolí Dyje. VI–VII. Položka: 2524 – Hradiště, 22. 08. 1950 – Brachypodium sylvaticum, rev. V. Grulich Pozn.: Záměna dvou nepříliš vzácných druhů patří mezi větší determinační chyby a zpochybňuje za zna me nané lokality.

1273. Agropyrum repens (L.) P. Beauv. Pýr plazivý. Elytrigia repens (L.) Nevski. Pýr plazivý. Na polích, zahradách, u cest a na rumištích. Obecný. SP. Derﬂice, Tasovice, Hluboké Ma šův ky, Horní Dunajovice. VI–VII. Položka: 2525 – Derﬂice, pole, 05. 05. 1951 – Elytrigia repens + E. intermedia, rev. V. Grulich

259 1274. Agropyrum intermedium (Host) P. Beauv. Pýr prostřední. Elytrigia intermedia (Host) Nevski. Pýr prostřední. Na výhonech a ve vinicích. Roztroušeně. P. Kraví hora, Konice, Plaveč, Hluboké Ma- šůvky, Lančov. V–VII (–IX.) Položky: /2525 – Derﬂice, pole, 05. 05. 1951 – ut Agropyrum repens; Elytrigia repens + E. inter media, rev. V. Grulich/ 2526 A – Hradiště, 13. 06. 1950 2526 B – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951

N 1275. Secale cereale L. Žito seté. Původem z Přední Asie, u nás běžně pěstované a zplaňující. Konice. V–VI. Položka: 2527 – Konice, 14. 05. 1951

N 1276. Triticum vulgare Vill. Pšenice setá. Triticum aestivum L. Pšenice setá. U nás běžně pěstována. Dyje (vousatka), Derﬂice (paličnatka). VI–VII. Položka: 2528 – Dyje, 26. 06. 1951

N 1277. Triticum polonicum L. Pšenice polská. Triticum polonicum L. Pšenice španělská.

DOSTÁL: u nás kdysi vzácně pěstovaná. Krhovice – Tasovice. VII. Položka: 2529 – Tasovice, Krhovice – Tasovice, 11. 06. 1951

1278. Bromus ramosus Huds. I. subsp. serotinus (Benek.) Beck. Sveřep větevnatý pozd ní. Bromus ramosus Huds. Sveřep větevnatý.

Ve stinných lesích a křovinách. Vzácně. S. Olbramkostel (u Čekala). OBORNY: Bo s kov- štýn ský les u Jevišovic. VI–VII. Položka: 2530 – Pavlice, lesy Pavlice – Kravsko, 18. 06. 1953 – Bromus benekenii, rev. V. Grulich

Bromus ramosus II. subsp. benekenii (Lange) Sch. Kell. Sveřep větevnatý Bene k e nův. Bromus benekenii (Lange) Trimen. Sveřep Benekenův. Ve stinných lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Trausnice, Bojanovice (nejvíce u hráze v údolí pod Zápovědí), Švýcarské údolí – Šumná. OBORNY: Cornštýn, Čížov, Lesná, Ledové sluje, Lančov, Hardek, Devět mlýnů, jako vzácnost údolí Dyje u Znojma (?). VI–VII. Položky: /2484 – Vranov nad Dyjí, les nad přehradou, 19. 06. 1951 – ut Festuca gigantea, rev. P. Šmarda/ /2530 – Pavlice, lesy Pavlice – Kravsko, 18. 06. 1953 – ut Bromus ramo sus subsp. se rotinus, rev. V. Grulich/ 2531 – Bojanovice, 28. 06. 1951

260 1279. Bromus erectus Huds. Sveřep vzpřímený. Na výhonech, lesních lukách, mezích. Dosti hojný. SP. Dobšice, Konice, Stošíkovice – Oleksovice, Únanov, Plaveč, Lapikus, Výrovice. V–VII. Položky: /2487 – Dyje, 04. 06. 1953 – ut Festuca pratensis, rev. P. Šmarda/ /2488 – Oblekovice, Nače ra tice, svah Šibeničního vrchu, 31. 05. 1951 – ut Festuca heterophylla; Bromus erectus + Poa cf. pratensis, rev. P. Šmarda/ 2532 – Citonice, stráň u rybníka, 30. 04. 1953

1280. Bromus inermis Leyss. I. subsp. euinermis Jsk. Sveřep bezbranný pravý. Bromus inermis Leysser. Sveřep bezbranný. Na lesních lukách, výhonech, na mezích a u cest. Hojný. SP. Znojmo – Starý Šaldorf, Hradiš tě, Konice – Popický žleb, Horní Dunajovice, Plaveč, bojanovický les, Milíčo- vice, Lan čov. VI–VII. Položka: 2533 – Hradiště, 29. 06. 1950

1281. Bromus sterilis L. Sveřep jalový. Na pustých místech, na polích, v zahradách, podle cest. Hojně rozšířen. SP. Znojmo – Starý Šaldorf, Gránice, Kraví hora, Trausnice, Horní Dunajovice, Plaveč. V–VI. Položka: 2534 – Znojmo, Gránice, 15. 05. 1951

1282. Bromus tectorum L. Sveřep střešní. U cest, na úhorech, okrajích lesů, rumištích, ve vřesovištích. Obecný. SP. Gránice, Ho do ni ce. V–VI. Položky: 2535 A – Znojmo, Gránice, 15. 05. 1951 2535 B – Hodonice, pískovna, 11. 06. 1951

1283. Bromus arvensis L. I. subsp. euarvensis (A. Gr.) Dom. Sveřep rolní pravý. Bromus arvensis L. Sveřep rolní. Na polích, u cest, na kamenitých stráních a rumištích. Velmi roztroušeně. P. Krhovice bý va lý rulový lom k Valtrovicím. OBORNY: Znojmo, Popice, Konice. VI–VII. Položka: 2536 – Krhovice, starý lom, 01. 12. 1953 – Bromus commutatus, rev. V. Řehořek

1284. Bromus japonicus Thunb. Sveřep japonský. Na polích a úhorech. Velmi roztroušeně. P. Krhovice – Tasovice na břehu Dyje. HIM- MEL BAUR: hlavně ve východní části. OBORNY: Bromus patulus M. a Kch. Znojmo, Suchohrdly, Dobšice, Mašovice, Dyje. V–VI (–IX.) Položka: 2537 – Tasovice, Krhovice – Tasovice, břeh Dyje, 11. 06. 1951, rev. V. Řehořek

1285*. Bromus squarrosus L. Sveřep kostrbatý.

Na výslunných suchých stráních. Vzácný. P. OBORNY: dosud jen na levé straně Dyje za plovárnou a na Kozí stezce mezi Lukovem a Hardekem (1881 objeven). V–VI.

Pozn.: V současné době jsou v ČR známy čtyři lokality tohoto druhu, všechny leží v NP Podyjí (GRU- LICH 1996b): Kozí stezka, Sloní hřbet, Vraní skála a skalka mezi Královým stolcem a Hradištěm.

261 1286. Bromus secalinus L. I. subsp. vulgaris (Koch) Dom. Sveřep stoklasa obyčejný. Bromus secalinus L. Sveřep stoklasa. Na polích, rumištích a u cest. Dosti obecný. SP. Dyje ves, Jaroslavice. VI–VII. Položka: 2538 – Dyje, stráň nad řekou, 24. 05. 1951 – Bromus hordeaceus, rev. V. Řehořek

1287. Bromus commutatus Schrad. Sveřep pomíchaný. Na polích, úhorech, u cest a na rumištích. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Trausnice, Ko- nice, Načeratice, Suchohrdly, Plaveč. OBORNY: okolí Znojma nezřídka (Dyje, Dobšice a jiná místa). V–VI. Položky: /2536 – Krhovice, starý lom, 01. 12. 1953 – ut Bromus arvensis subsp. euarvensis, rev. V. Řehořek/ 2539 – Načeratice, vedle cesty u silnice, 27. 05. 1952 – Bromus hordeaceus, rev. V. Řehořek

1288. Bromus mollis L. Sveřep měkký. Bromus hordeaceus L. Sveřep měkký. Na lukách, polích, pastvinách, u cest, na úhorech a rumištích. Obecný. SP. Znojmo, Býčí skála, ves Dyje, Derﬂice, Načeratice, Hodonice, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Je vi šo vi ce, Smoha, Vranov, Lančov, Podhradí. V–VI (–X.) Položky: /2538 – Dyje, stráň nad řekou, 24. 05. 1951 – ut Bromus secalinus, rev. V. Řehořek/ /2539 – Načeratice, vedle cesty u silnice, 27. 05. 1952 – ut Bromus commutatus, rev. V. Řeho řek/ 2540 – Vranov nad Dyjí, přehrada, 19. 06. 1951

N 1289. Avena strigosa Schreb. Oves hřebílkatý. Původem ze západní Evropy. U nás pěstován v horských krajích, dnes jen jako plevel na zá pad ní a jihozápadní Moravě. P. Městský lesík. OBORNY: kol Jevišovic a Bojanovic. VII–VIII. Položka: 2541 – Znojmo, pole za Městským lesíkem, 07. 07. 1950

N 1290. Avena fatua L. Oves hluchý. Původní ve východní Evropě. U nás často jako plevel v obilí, na úhorech a rumištích. Roz trou še ně. SP. Jaroslavice. VII–VIII. Položka: 2542 – Jaroslavice, 15. 06. 1951

N 1291. Avena sativa L. I. subsp. diffusa (Neilr.) A. Gr. Oves setý rozložený. Avena sativa L. Oves setý. Původem z východní Evropy. Běžně se pěstuje a zčásti zplaňuje. Znojmo. VII–VIII. Položka: 2543 – Znojmo, Na Valech, zahrada, 26. 06. 1951

262 1292. Avenastrum pubescens (Huds.) Opiz. Ovsíř pýřitý. Avenula pubescens (Dum.) Dum. Ovsíř pýřitý. Na lukách a výhonech. Dosti rozšířen. SP. Hradiště, Trausnice, Býčí skála, Plaveč, Bo- ja no vi ce, Smoha. OBORNY: údolí Dyje u Vranova, Jaroslavice, Tasovice, Načeratický kopec, Purkrábka, výšiny Popice – Konice. V–VI. Položka: 2544 – Citonice, Smoha u Citonic, 12. 05. 1951

1293. Avenastrum pratense (L.) Opiz. Ovsíř luční. Avenula pratensis (L.) Dum. Ovsíř luční. Na výhonech, skalách a lesních lukách. Roztroušeně. SP. Konice – Popice výšiny. OBORNY: Jevišovice, Vranov, Znojmo, Tasovice, Dyje. V–VI. Položka: 2545 – Popice, Konice – Popice, kopce, 14. 05. 1951

1294. Arrhenatherum elatius (L.) Presl. Ovsík vyvýšený. Na travnatých místech a ve světlých lesích. Obecný. SP. Hradiště, Kraví hora, Trausnice, Derﬂice, Kuchařovice, Pavlice. VI–VIII. Položka: 2546 – Kuchařovice, 28. 05. 1951

1295. Deschampsia cespitosa (L.) P. Beauv. Metlice trsnatá. Na lukách, v příkopech, ve vlhčích lesích. Obecná. S. Gránice, Krhovice, Valtrovice, Lecho vi ce, Purkrábka, Únanov, Bojanovice, Kravsko, Olbramkostel, Pavlice, Smoha, Lesná – Onšov. OBORNY: na mýtinách kolem Jevišovic obecná. VI–VII (–IX.) Položky: 2547 – Pavlice, Pavlice – Kravsko, 18. 06. 1953 /2565 A – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951 – ut Apera spica-venti, rev. V. Grulich/

1296. Deschampsia ﬂexuosa (L.) Trin. Metlice křivolaká. Avenella ﬂexuosa (L.) Drejer. Metlička křivolaká. Ve světlých lesích a na pastvinách. Hojná. SP. Kraví hora, Hradiště, Trausnice – Čertův mlýn, Horní Dunajovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Pavlice, Smoha, Lančov, Bítov. OBOR NY: okolo Znojma, Vranova, Hardeku a Devíti mlýnů častá. VI–VIII. Položka: 2548 – Lančov, 11. 07. 1950

1297. Corynephorus canescens (L.) P. Beauv. Paličkovec šedý. Corynephorus canescens (L.) P. B. Paličkovec šedavý.

Na suchých písčitých půdách a v písčitých borech. Roztroušeně. P. Kraví hora. OBORNY: u Popic, Konic, Havraníků a u Tasovic. VI–VII. Položky: /2511 – Sedlešovice, Kraví hora, sine dato – ut Melica ciliata, rev. V. Grulich/ 2549 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 /2564 – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951 – ut Agrostis canina, rev. V. Grulich/

263 1298. Ventenata dubia (Leers) Schultz. Ovsiřík pochybný.

Na okrajích lesů a lesních lukách. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Olbramkostel. OBORNY: Bojanovický les u Jevišovic, Šóbes, Devět mlýnů. VI–VII. Položka: 2550 – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951

1299. Trisetum ﬂavescens (L.) P. Beauv. Trojštět žlutavý. Na lukách, mýtinách a výhonech. Roztroušeně. SP. Hradiště, Bojanovice, Olbramkostel, Pavlice, les mezi Podmolím a Devíti mlýny. OBORNY: Mašovice. V–VI. (–X.) Položka: 2551 – Podmolí, Šóbes, les, 14. 06. 1951

1300. Koeleria pyramidata (Lam.) Dom. Smělek jehlancovitý. Na výhonech a ve světlých lesích. Dosti hojný. SP. Dyje ves, Načeratice – Derﬂice, Hlu bo ké Mašůvky, Kravsko, Olbramkostel, Lančov. VI–VII. Položka: 2552 – Dyje, stráň nad řekou, 24. 05. 1951 – Koeleria macrantha, rev. B. Trávníček

1301. Koeleria gracilis Pers. Smělek štíhlý. Koeleria macrantha (Ledeb.) Schult. Smělek štíhlý. Na výhonech, na výslunných skalách, ve světlých lesích a křovinách. Hojný. SP. Hra- diště, Kraví hora, Konice, Hodonice, Dolina u Plavče, Smoha. V–VIII. Položky: /2552 – Dyje, stráň nad řekou, 24. 05. 1951 – ut Koeleria pyramidata, rev. B. Trávníček/ 2553 – Hradiště, les u Králova stolce, 28. 05. 1951, rev. B. Trávníček /2554 – Bojanovice, lesní cesta, 28. 06. 1951 – ut Holcus lanatus, rev. V. Grulich/

1302. Holcus lanatus L. Medyněk vlnatý. Na lukách a okrajích lesů. Obecný. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Trausnice, Načeratice – Derﬂice, Hodonice, Suchohrdly, Purkrábka, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Pav li ce, Milíčovice. VI–IX. Položky: 2554 – Bojanovice, lesní cesta, 28. 06. 1951 – Koeleria pyramidata, rev. V. Grulich /2555 – Čížov, 15. 06. 1950 – ut Holcus mollis, rev. V. Grulich/ Pozn.: Chybná určení obou medyňků jsou dosti triviální lapsy a zpochybňují hodnotu Drlíkových záznamů.

1303. Holcus mollis L. Medyněk měkký.

Na lesních lukách a okrajích lesů. Vzácný. S. Lesná, Čížov. OBORNY: neuvádí na Zno- jem sku. HIMMELBAUR: v severněji položených lesích (?). VI–VII. Položka: 2555 – Čížov, 15. 06. 1950 – Holcus lanatus, rev. V. Grulich

1304. Hierochloë australis (Schrad.) Roem. Sch. Tomkovice jižní.

V hájích a lesostepích. Roztroušeně. SP. Gránice, Býčí skála, Mločí údolí. OBORNY: les Bradava [Braitava] u Vranova, Lesná, údolí Dyje od Vranova k Hardeku, Tvořihrázský les, Purkrábka u Těšetic. IV–V.

264 Položka: 2556 – Popice, Býčí skála, 28. 04. 1951 Pozn.: Tomkovice jižní se na Znojemsku roztroušeně vyskytuje především v lesích v říčních údolích, zejmé na v NP Podyjí (GRULICH 1997). Drlíkovy nálezy doplňují stávající znalost o výskytu.

1305. Anthoxanthum odoratum L. Tomka vonná. Na všech suchých stanovištích obecná. S. Kraví hora, Tasovice – Dyje. IV–VI (–IX.) Položka: 2557 – Tasovice, Tasovice – Dyje, 18. 04. 1951

1306. Baldingera arundinacea (L.) Dumort. Chrastice rákosovitá. Phalaris arundinacea L. Chrastice rákosovitá. Na březích vod a na mokrých lukách. Obecná. S. Kraví hora, Trausnice, Derﬂice, Vrbovec, Jaroslavice, Krhovice, Plaveč, Jevišovice, Olbramkostel, Smoha, Horní Břečkov, Bítov. VI–VII. Položka: 2558 – Jaroslavice, Daníž, 1951

1307. Milium effusum L. Pšeníčko rozkladité. Ve stinných lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Gránice, Hluboké Mašůvky, Bojano- vický les, Smoha, Zálesí, Bítov, Lančov, Podhradí. V–VII. Položka: 2559 – Bojanovice, Bojanovický les, 23. 05. 1951

1308. Calamagrostis arundinacea (L.) Roth. Třtina rákosovitá.

Na lesních lukách a mýtinách. Dosti rozšířena. S. Kraví hora. OBORNY: Jevišovice, Vranov, Bítov, Znojmo. VI–VIII. Položka: 2560 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 – Calamagrostis epigejos, rev. V. Grulich

1309. Calamagrostis epigejos (L.) Roth. Třtina křovištní. V suchých lesích, na mýtinách, na křovinatých stráních a na březích a náplavech. Obecná. S. Trausnice, Tasovice, bojanovické lesy, Švýcarské údolí. VI–VIII. Položky: /2560 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 – ut Calamagrostis arundinacea, rev. V. Grulich/ 2561 – Švýcarské údolí, 17. 06. 1951

1310. Agrostis alba L. Psineček bílý. Agrostis stolonifera L. Psineček výběžkatý. Na vlhkých lukách, pastvinách, na březích vod, v příkopech a na lesních mýtinách. Obecný. SP. Kraví hora, Hradiště, Načeratice, Koráb, Bezkov. VI–VII. Položka: 2562 – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950 – Agrostis vinealis, rev. V. Grulich Pozn.: Chybná určení psinečků do jisté míry odrážejí soudobé druhové pojetí v tomto rodě, kdy především nebyl rozlišován druh Agrostis vinealis, podle součas ných znalostí na Znojemsku dosti rozšířený (ŘEPKA 1996). Ovšem druhové záměny vypovídají i o evidentní menší autorově zkušenosti s travami.

265 1311. Agrostis vulgaris With. Psineček obyčejný. Agrostis capillaris L. Psineček obecný. Na lukách, pastvinách a ve světlých lesích. Rozšířen. S. Tasovice, Pavlice, Šumná. VI–VII. Položka: 2563 – Šumná, 27. 06. 1950

1312. Agrostis canina L. Psineček psí. Na bažinatých lukách, okrajích lesů a na výhonech. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Starý Šaldorf – Dobšice, Načeratice. VI–VIII. Položka: 2564 – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951 – Corynephorus canescens, rev. V. Grulich Pozn.: Drlíkovy uváděné lokality z ekologických příčin zcela jistě nepříslušejí psinečku psímu a nelze je jednoznačně interpretovat. Položka navíc představuje další z chybně určených dokladů paličkovce še da vé ho. Agrostis canina se přitom na Znojemsku velmi vzácně vyskytuje také (cf. GRULICH 1997).

1313. Apera spica-venti (L.) P. Beauv. Chundelka metlice. Na polích a písčinách. Obecná. SP. Kraví hora, Lančov. VI–VII. Položky: 2565 A – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951 – Deschampsia cespitosa, rev. V. Grulich 2565 B – Lančov, 18. 06. 1950

1314*. Apera interrupta (L.) P. Beauv. Chundelka přetrhovaná.

Na písčinách a v písčitých borech. P. DOSTÁL: Znojmo. OBORNY: podle Schlossera také u Znojma proti zemské hranici, já jsem ji však na těchto nalezištích nenašel. HIMMEL- BAUR: Znojmo (?). VI–VIII. Pozn.: Schlosserův údaj není doložený a patří, podobně jako údaj o Alyssum desertorum, ke skupině nepravděpodobných. K tomuto druhu se ve skutečnosti zřejmě vztahuje z území České republiky pouze jediný doklad z písků na Hodonínsku (1903 BRNU, leg. Rothe).

1315. Alopecurus pratensis L. Psárka luční. Na vlhkých loukách a podle příkopů, na polokulturních lukách přisévaná. Obecná. S. Hra diš tě. V–VII. Položka: 2566 – Hradiště, 29. 06. 1950

1316. Alopecurus geniculatus L. Psárka kolénkatá. Na mokrých lukách, vlhkých písčinách a březích vod. Hojná. S. Dobšice, Bojanovická pila (rybníky), Olbramkostel, Pavlice, Milíčovice, Švýcarské údolí, Lančov. V–IX. Položky: 2567 – Lančov, Lančovské údolí, 18. 06. 1950 – Alopecurus aequalis + A. geniculatus, rev. V. Grulich /2568 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951 – ut Alopecurus aequalis, rev. V. Grulich/

266 1317. Alopecurus aequalis Sobol. Psárka podobná. Na bažinatých lukách a na březích vod. Roztroušená. S. Kraví hora, Lesná. V–IX. Položky: /2567 – Lančov, Lančovské údolí, 18. 06. 1950 – ut Alopecurus geniculatus; Alopecurus aequalis + A. geniculatus, rev. V. Grulich/ 2568 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951 – Alopecurus geniculatus, rev. V. Grulich

1318. Phleum pratense L. Bojínek luční. Na mezích, lukách, pastvinách a v lesních světlinách, přiséván na kulturních lukách. Obec- ný. SP. Kraví hora, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Horní Břečkov, Lančov. V–VIII. Položka: 2569 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 – Phleum pratense + P. phleoides, rev. V. Grulich

1319. Phleum boehmeri Wibel. Bojínek Boehmerův. Phleum phleoides (L.) Karsten. Bojínek tuhý. Na výhonech. Dosti rozšířen. P. Hradiště, Býčí skála, Kraví hora, Popice, Krhovice, Horní Dunajovice, Koráb, Ruda u Plavče, Lapikus, Podhradí. VI–VII. Položky: /2569 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 – ut Phleum pratense; Phleum pratense + P. phle o i des, rev. V. Grulich/ 2570 A – Hradiště, stráň, 22. 05. 1951 2570 B – Popice, 30. 06. 1953 2570 C – Popice, Býčí skála, 10. 06. 1950

1320. Eragrostis minor Host. Milička menší. Na písčitých polích, návsích, podle cest a zdí, na náspech a v dlažbě. Dosti hojná. SP. Zno j mo, Hradiště, Býčí skála, Nesachleby, Hodonice, Božice, Dobšice – Suchohrdly. OBOR NY: Strachotice, Čížov, Jevišovice a jinde. VII–IX. Položky: 2571 A – Oblekovice, Nesachleby, pole, 21. 08. 1950 2571 B – Znojmo, hrad, 11. 08. 1951

1321. Eragrostis pilosa (L.) P. Beauv. Milička chlupatá. Na kamenitých mezích. Velmi vzácná. P. Hradiště v polovici serpentiny. VIII–X. Položka: 2572 – Hradiště, serpentiny, sine dato Pozn.: Velmi pozoruhodný druh, který byl na svazích pod Hradištěm poprvé dokladován na počátku 20. století a udržuje se zde až doposud (cf. PODPĚRA 1930, GRULICH 1997). ŠPRYŇAR, KUBÁT (2004), kteří publikovali retrospektivu všech nálezů, zdejší výskyt považují za druhotný.

1322. Molinia caerulea (L.) Moench. Bezkolenec modrý.

Na vlhkých lukách. Velmi roztroušeně. S. Bojanovická pila, louky u Lechovic. HIM- MEL BAUR neuvádí. VII–IX. Položka: 2573 – Lechovice, louky, 29. 07. 1953 – Molinia arundinacea, rev. P. Dančák

267 1323. Molinia arundinacea Schrank. Bezkolenec rákosovitý.

Na mokrých lukách a na okrajích vlhčích lesů a křovin. Roztroušeně. S. OBORNY: Bo- ja no vický les, údolí Dyje od Znojma nahoru. VII–IX. Položky: /2573 – Lechovice, louky, 29. 07. 1953 – ut Molinia caerulea, rev. P. Dančák/ 2574 – Lukov, 1950, rev. P. Dančák

1324. Cleistogenes serotina (L.) Keng. Dvouřadec pozdní.

Na výhonech a skalách. Velmi vzácný. P. Dyje, stráň u lomu. OBORNY nemá tento druh. HIMMELBAUR: serpentina na Hradiště (?). VIII–X. Položka: 2575 – Dyje, kamenolom, 08. 08. 1950 Pozn.: Na okraji kamenolomu nedaleko od obce Dyje se dvouřadec pozdní vyskytuje stále, zatímco další lokalita v údolí Dyje nedaleko Králova stolce zřejmě zanikla (GRULICH 1987b). Tuto lokalitu uvádí prvně FRÖHLICH (1930); jeho práci zřejmě Drlík neznal.

1325*. Heleochloa schoenoides (L.) Host. Bahenka šášinovitá.

Na slaniskách. P. DOSTÁL: Dyjsko-svratecký úval. OBORNY neuvádí na Znojemsku. HIM- MEL BAUR: Hrušovany, Jevišovka. VI–IX.

1326*. Tragus racemosus (L.) All. Bodloplev hroznatý.

Na drobném štěrku, u cest a na rumištích. Vzácný. P. OBORNY: u cesty z Dobšic do Dyje (?), v úvoze mezi Znojmem a Dobšicemi (?), na svahu Eliášovy skály na Hradišti.VI–IX. Pozn.: Jak vyplývá z rukopisu, ani Drlík neznal lokality bodloplevu hroznatého u Znojma z autopsie. Tento výskyt, zřejmě časově ohraničený, je dnes považován za druhotný (cf. ŠPRYŇAR, KUBÁT 2004).

1327. Cynodon dactylon (L.) Pers. Trojskut prstnatý. Na mezích, stráních, písčinách, podle cest a na slaniskách. Roztroušeně. SP. Znojmo – Marešov u řeky, na cestě z Dobšic do Dyje, Hodonice. OBORNY: u Rabštýna (?), Dyje – Tasovice při břehu, Krhovice, Strachotice. VI–IX. Položky: 2576 – Hodonice, mez nad vesnicí směr společné chlévy, 23. 08. 1951 /2583 – Tasovice, Tasovice – Derﬂice, 19. 08. 1950 – ut Digitaria ischaemum, rev. V. Grulich/

1328. Nardus stricta L. Smilka tuhá. Na výhonech a lesních lukách, ve vřesovištích. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Šimperk. OBOR NY: Vranov, Čížov, Lesná, Břečkov, Mramotice. V–VII. Položka: 2577 – Sedlešovice, Kraví hora, vpravo za akáty, 25. 05. 1951

1329. Phragmites communis Trin. Rákos obecný. Phragmites australis (Cav.) Steudel. Rákos obecný. Na okrajích stojatých vod, na bažinatých lukách a na slaniskách. Obecný. S. Načeratice, Strachotice, Jaroslavice, Božice, Stošíkovice, Přímětice. VI–IV. Položka: 2578 – Strachotice, 08. 07. 1950

268 N 1330. Panicum miliaceum L. Proso seté. Původem snad z Přední Asie. U nás od předhistorických dob se pěstuje a často zpla- ňuje. Vítonice. VI–IX. Položka: 2579 – Vítonice, 24. 08. 1951

1331. Echinochloa crus-galli (L.) P. Beauv. Ježatka kuří noha. Na úhorech, rumištích, podle cest, na písčinách, na pobřeží vod a jako plevel na rý žo- vištích. Obecná. SP. Znojmo, Konice, Načeratice, Derﬂice, Strachotice, Jaroslavice, Bo ro ti ce, Stošíkovice – Oleksovice, Horní Dunajovice, Kuchařovice. VI–X. Položka: 2580 – Strachotice, pole, 07. 08. 1950

1332. Digitaria sanguinalis (L.) Scop. Rosička krvavá. Digitaria sanguinalis (L.) Scop. subsp. sanguinalis. Rosička krvavá pravá. Na písčitých a kamenitých půdách, na cestách a rumištích. Obecná. SP. Načeratice – Dyje. VII–X. Položka: 2581 – Oblekovice, Načeratice – Dyje, pole, 23. 08. 1950

1333. Digitaria ciliaris (Retz.) Koel. Rosička brvitá. Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis Henrard. Rosička krvavá brvitá. Na písčitých úhorech a polích, u cest a na písčinách. Dosti hojná. P. Znojmo, Hradiště, Sedlešovice, Načeratice, Hodonice, Tasovice, Strachotice. OBORNY: kol Znojma velmi hojně (Konice, Popice, Havraníky, Hnánice, Suchohrdly). VIII–X. Položka: 2582 – Strachotice, pole, 07. 08. 1950

1334. Digitaria ischaemum (Schreb.) Muehlenb. Rosička lysá. Digitaria ischaemum (Schweigger) Muehlenb. Rosička lysá.

Na polích a zahradách. Vzácná. SP. Tasovice – Derﬂice. OBORNY: Dyje, Znojmo. VII–IX. Položka: 2583 – Tasovice, Tasovice – Derﬂice, 19. 08. 1950 – Cynodon dactylon, rev. V. Grulich

1335. Setaria glauca (L.) P. Beauv. Bér sivý. Setaria pumila (Poiret) R. et Sch. Bér sivý. Na polích a úhorech a na cestách. Obecný. SP. Znojmo, Derﬂice, Načeratice, Jarosla- vice, Valtrovice, Krhovice, Borotice, Božice, Stošíkovice – Oleksovice, Suchohrdly, Pur kráb ka. VII–X. Položka: 2584 – Strachotice, 08. 08.1950

1336. Setaria verticillata (L.) P. Beauv. Bér přeslenitý. Na polích, zahradách, v plotech a na rumištích. Hojný. SP. Znojmo. VI–IX. Položka: 2586 – Znojmo, Na Valech, zahrady, 27. 08. 1950

269 1337. Setaria viridis (L.) P. Beauv. Bér zelený. Na obdělávané půdě, rumištích a podle cest. Obecný. SP. Znojmo, Hradiště, Kraví hora, Konice, Načeratice, Kuchařovice, Horní Dunajovice, Černín. VII–X. Položka: 2585 – Hradiště, 06. 07. 1950

1338. Setaria italica (L.) P. Beauv. Bér vlašský.

Pěstován jako zelené krmivo, ojediněle zplaňuje. S. OBORNY: kolem Hrušovan a Božic. VII–IX. Položka: 2587 – Želetice, 1954

1339. Sieglingia decumbens (L.) Bernh. Trojzubec položený. Danthonia decumbens (L.) DC. Trojzubec poléhavý. Na suchých lukách, písčinách a pastvinách, ve světlých lesích a vřesovištích. Roztrou- šený. S. Kraví hora, Plaveč, Olbramkostel. OBORNY: Vranov, Lukov. VI–VII. Položka: 2588 – Sedlešovice, Kraví hora, u prameniště, 29. 06. 1951

N 1340. Sorghum vulgare Pers. Čirok obyčejný. Sorghum bicolor (L.) Moench. Čirok obecný. Původem z tropické Afriky. Pěstuje se dosti často na Znojemsku na zelené krmivo. Ví to ni ce. VIII–IX. Položka: 2589 – Vítonice, 11. 09. 1951

1341. Botriochloa ischaemum (L.) Keng. Vousatka prstnatá. Na výhonech a skalách. Hojná. P. Hradiště, Gránice, Kraví hora, Konice, Derﬂice, Taso- vi ce, Borotice, Krhovice, Sedlešovice, Dobšice, Lechovice, Borotice, Purkrábka, Plaveč – Lapikus, Kuchařovice, Únanov. OBORNY: Lukov, Vranov, Strachotice. VII–IX. Položka: 2590 – Tasovice, Kamenná hora, 18. 07. 1951

N 1342. Zea mays L. Kukuřice setá. Původem z Ameriky. Na Znojemsku se hojně pěstuje. Kraví hora atd. VII–IX. Položka: 2591 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 08. 1950

Čeleď 146. Orchidaceae. Vstavačovité.

1343. Cypripedium calceolus L. Střevíčník pantoﬂíček.

Ve stinných lesích. Vzácný. Gránický les. OBORNY: Nová cesta u Hnánic. HIMMELBAUR: ojediněle: Hnánice, Podmolí, Čížov, Bezkovský les (?). V–VI. Položka: 2456 – Hradiště, Hradišťský les v Gránici, 04. 1950 Pozn.: Z více historických údajů je v současné době známa jediná dosti bohatá populace v údolí Dyje u Čížova (JATIOVÁ, ŠMITÁK 1996).

270 1344. Cephalanthera alba (Cr.) Simk. Okrotice bílá. Cephalanthera damasonium (Mill.) Druce. Okrotice bílá.

Ve světlých lesích. Velmi roztroušeně. SP. Gránický les, Dolina u Plavče, Koráb. OBOR- NY: Purkrábka, Jaroslavice. V–VI. Položka: 2457 – Znojmo, Gránický les, 22. 06. 1951 Pozn.: Drlíkovy údaje významně doplňují historické rozšíření druhu, který je v současné době na Znojem sku znám jen z velmi omezeného počtu lokalit (JATIOVÁ, ŠMITÁK 1996).

1345. Cephalanthera longifolia (L.) Fritsch. Okrotice dlouholistá.

Ve stinných lesích. Vzácná. S. Lesy u Šumné. OBORNY: lesy kol Olbramkostela. V–VI. Položka: 2458 – Šumná, lesy, 25. 05. 1950 Pozn.: Okrotice dlouholistá na Znojemsku zřejmě vyhynula (JATIOVÁ, ŠMITÁK 1996), Drlíkův sběr je zřejmě posledním potvrzením zdejšího výskytu.

1346. Epipactis latifolia (L.) All. Kruštík širolistý. Epipactis helleborine (L.) Crantz. Kruštík širolistý. V lesích, hlavně listnatých. Řídký. S. Gránice, Plaveč, Jevišovice, Citonice – Bezkov, Smo ha, Zálesí, Podhradí. VI–IX. Položka: 2459 – Citonice, Citonice – Bezkov, lesy, sine dato

1347. Epipactis sessilifolia Peterm. Kruštík přisedlý. Epipactis purpurata Sm. Kruštík modroﬁalový. Ve stinných a vlhčích lesích. Vzácný. Olbramkostel (bučina nad vracovickou silnicí), Hlu- bo ké Mašůvky. DOSTÁL, OBORNY ani HIMMELBAUR neuvádějí na Znojemsku. VIII–IX.

Položka: 2460 – Olbramkostel, lesy, bučina nad vracovickou silnicí, 27. 07. 1951 Pozn.: Kruštík mod ro ﬁ a lo vý byl i v posledních letech v okolí Znojma zjištěn – další lokality uvádějí JATIOVÁ, ŠMITÁK (1996).

1348. Listera ovata (L.) R. Br. Bradáček vejčitý. Ve vlhčích lesích a křovinách, na mokrých loukách. Vzácně. S. Lukov, Plaveč (Ruda). OBOR NY neuvádí. HIMMELBAUR: Mašovice. V–VII. Položka: 2461 – Lukov, nad vesnicí, les, 29. 05. 1951

1349. Neottia nidus-avis (L.) Rich. Hlístník hnízdák. Ve stinných lesích a křovinách. Hojný. S. Mločí údolí, Purkrábka, Dolina u Plavče, Lančov, Bítov, Podhradí. V–VI. Položka: 2462 – Suchohrdly, Purkrábka, 20. 05. 1950

1350*. Goodyera repens (L.) R. Br. Smrkovník plazivý.

Ve stinných lesích. Vzácný. S. OBORNY neuvádí. HIMMELBAUR: ojediněle mezi Pavlicemi a Šumnou (?). VII–VIII.

271 1351. Platanthera bifolia (L.) Rich. Vemeník dvoulistý. Ve světlých lesích. Hojný. Hradiště, Popice, Dolina u Plavče, Hluboké Mašůvky, Ol b ram kos tel, Smoha, Lesná, Podhradí. V–VII. Položka: 2463 – Popice, les, 01. 06. 1950

1352. Platanthera chlorantha (Cust.) Rchb. Vemeník zelenavý. Ve stinných, obyčejně listnatých lesích. Roztroušeně. S. Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Mašovice. V–VII. Položka: 2464 – Mašovice, lesy, 21. 05. 1950

1353*. Gymnadenia conopsea (L.) R. Br. Pětiprstka žežulník.

Ve světlých listnatých lesích a na lukách. Vzácná. S. HIMMELBAUR: Nový Hrádek. V–VIII. Pozn.: Pětiprstka žežulník patří na Znojemsku k nejvzácnějším orchidejím. Malá populace stále přežívá v NP Podyjí na Hardeggské stráni pod Čížovem (2004, A. Reiter).

1354. Orchis morio L. Vstavač kukačka. Na sušších lukách, křovinatých stráních a okrajích lesů. Hojný. S. Kraví hora, Popice, Býčí skála, Purkrábka, Výrovice, Zálesí. V–VI. Položka: 2466 – Popice, lesní louka, 04. 05. 1950

1355. Orchis ustulata L. Vstavač osmahlý.

Na sušších lukách. Vzácný. S. Trausnická louka pod mostem. OBORNY: Hardek, dyjské lou ky u Lukova.V–VIII. Položka: 2467 – Popice, Trausnice, louka na pravém břehu, 28. 05. 1951 Pozn.: Lokalita nedaleko Trausnic ké ho mlýna zanikla po vybudování Znojemské přehrady, druh se však vyskytuje na dalších loukách v NP Podyjí v nivě Dyje proti proudu až k Hardeggu (GRULICH 1997).

1356*. Orchis militaris L. Vstavač vojenský.

Na výslunných stráních a ve světlých lesích. Vzácný. S. OBORNY: dyjské svahy proti Har de ku. V–VI.

Pozn.: Z textu vyplývá, že lokality pod Čížovem (JATIOVÁ, ŠMITÁK 1996), které jsou snadno k nale- zení, Drlík z vlastní zkušenosti neznal. Dosvědčuje to domněnku, že ve své době neměl přístup do botanicky nej cenněj ších částí dyjského údolí.

1357*. Orchis purpurea Huds. Vstavač nachový.

Ve světlých lesích a na lesních světlinách. Vzácný. OBORNY: Purkrábka (Ostrauer). V–VI. Pozn.: Vstavač nachový byl teprve po více než 100 letech od Ostrauerova nálezu na Znojemsku potvrzen pod silnicí k celnici u Čížova a na Sloním hřbetu (cf. GRULICH 1996b). Je podivuhodné, že tuto nápadnou rostlinu nezaznamenali starší autoři, kteří zde pracovali, zejména Oborny – snad zde představuje poměrně novodobého imigranta.

272 1358. Orchis latifolia L. Vstavač širolistý. Dactylorhiza majalis (Rchb.) Hunt et Summerhayes. Prstnatec májový.

Na bažinatých lukách. Dosti vzácně. S. Šimperk, Šumná lesní louky. OBORNY: Čížov, Ol b ramkos tel, Vranov, jako vzácnost v Popickém žlebu (?). V–VII. Položky: 2468 A – Šumná, Šimperk, bažinaté louky, 28. 05. 1951 2468 B – Šumná, lesní louka, 18. 05. 1950

1359. Orchis sambucina L. Vstavač bezový. Dactylorhiza sambucina (L.) Soó. Prstnatec bezový. Ve světlých listnatých lesích a křovinách. Dosti vzácný. S. Popice les, Mašovice, Vý- rovice (k Únanovu). OBORNY: Konice (?), Plaveč, Smoha (?), Lesná. IV–VI. Položky: 2469 A – Popice, les, 04. 05. 1950 2469 B – Olbramkostel, okraj lesa mezi rybníkem Čekalem a Hostěrádky, 10. 05. 1952 Pozn.: Souhrn historických lokalit vstavače bezového na Moravě přinášejí JATIOVÁ, ŠMITÁK (1996), Drlíkovy údaje tento přehled doplňují. I když druh značně ustoupil, přesto byl v posledních letech na Znojemsku pozorován na více místech. Recentní lokality z NP Podyjí uvádí GRULICH (1996), dále roste např. mezi Únanovem a Plavčí.

1360*. Himantoglossum hircinum (L.) Spr. Jazýček kozlí. Himantoglossum adriaticum Baumann. Jazýček jadranský.

Okraje lesů. Vzácný. P. DOSTÁL: Dyje u Znojma. OBORNY neuvádí. HIMMELBAUR: Šobes, Šumná (?), Vranov. V–VII.

1361*. Corallorhiza triﬁda Chat. Korálice trojklaná.

Ve vlhkých lesích a křovinách. Vzácná. S. OBORNY: ojediněle na cestě z Podmolí k Devíti mlýnům a nad mašovickou myslivnou (?). V–VII. Pozn.: Lokality, které udává Oborny, zřejmě zanikly; druh je přesto v NP Podyjí recentě znám: Granátové jámy u Čížova (cf. JATIOVÁ, ŠMITÁK 1996, naposledy 2003, V. Grulich a L. Reiterová).

Čeleď 147. Araceae. Aronovité.

1362*. Acorus calamus L. Puškvorec obecný.

Původem snad z Indie. U nás v tichých vodách na bahnitých březích. OBORNY: ojediněle v údolí Dyje nad Znojmem. VI–VII.

1363. Arum maculatum L. Aron plamatý. Ve vlhčích listnatých lesích a křovinách. Vzácný. S. Průrva za Býčí skálou k Mašovi- cím. IV–V. Položka: 2470 – Znojmo, průrva za Býčí skálou vzhůru k Mašovicím, sine dato Pozn.: Všechny údaje o áronu plamatém ze Znojemska se podle posledních názorů vztahují k druhu Arum cylindraceum Gasparr. (cf. GRULICH 1997). Drlíkova lokalita od Býčí skály byla potvrzena i v 90. letech 20. století.

273 Čeleď 148. Lemnaceae. Okřehkovité.

1364. Spirodela polyrhiza (L.) Schl. Závitka mnohokořenná. Ve stojatých vodách. Roztroušeně. S. Tůňka u tasovického splavu, staré rameno Dyje u Starého Šaldorfu. OBORNY: Krhovice (?), Hodonice, Jaroslavice. V–VII. Položka: 2471 – Tasovice, Tasovický splav, tůňka, 26. 06. 1951

1365. Lemna trisulca L. Okřehek trojbrázdý.

Ve stojatých vodách. Vzácný. S. OBORNY: okolo Jaroslavic a Hrušovan. VI. Položka: 2472 – Hodonice, 19. 08. 1954

1366. Lemna minor L. Okřehek menší. Na stojatých a mírně tekoucích vodách. Obecný. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Stošíkovice, Pavlice, Zápověď, Milíčovice, Bítov – Chvalatice. V–VI. Položka: 2473 – Bítov, Bítov – Chvalatice, rybníček, 27. 08. 1950

1367. Lemna gibba L. Okřehek hrbatý.

Ve stojatých vodách. Roztroušeně. S. Jaroslavický rybník. HIMMELBAUR: roztroušeně v jihovýchodní části. IV–VI. Položka: 2474 – Jaroslavice, rybník, 21. 07. 1951

Čeleď 149. Sparganiaceae. Zevarovité.

1368. Sparganium ramosum Huds. I. subsp. neglectum (Beeby) A. Gr. Zevar vě tev na tý zanedbávaný. Sparganium ramosum Huds. Zevar větevnatý. Ve stojatých vodách. Roztroušeně. S. Znojmo – Marešov, Trausnice, Gránice u Citonic, Derﬂice, Plenkovický rybník, údolí Bojanovického potoka, Bezkov. VI–VIII. Položka: 2475 – Znojmo, Marešov, splav, 15. 07. 1953 Pozn.: Hodnocení vnitrodruhové variability Sparganium ramosum není dosud uzavřeno (cf. KUBÁT et al. 2002); Drlíkovy údaje o poddruzích, pokud nejsou doloženy a revidovány specialistou, nelze brát za bernou minci.

Sparganium ramosum II. subsp. polyedrum A. Gr. Zevar větevnatý vzpřímený. Sparganium ramosum Huds. Zevar větevnatý. Ve stojatých vodách. Velmi roztroušeně. S. Stošíkovice příkop od Oleksovic. VI–VIII.

1369. Sparganium simplex Huds. Zevar jednoduchý. Sparganium emersum Rehmann. Zevar jednoduchý.

Ve stojatých vodách. Roztroušený. S. Hostěrádky rybník. OBORNY: kol Znojma. VI–VII. Položka: 2476 – Hostěrádky, rybník, 25. 06. 1950

274 Čeleď 150. Typhaceae. Orobincovité.

1370. Typha latifolia L. Orobinec širolistý. Na březích stojatých nebo klidně tekoucích vod. Hojný. S. Jaroslavice, Borotice, Sto- ší ko vi ce, Horní Dunajovice, Koráb, Únanov. VII–VIII. Položka: 2477 – Borotice, příkop, 24. 06. 1950

1371. Typha angustifolia L. Orobinec úzkolistý. Na bahnitých březích stojatých nebo mírně tekoucích vod. Rozšířen. S. Borotice, Zá- po věď, Únanov, Lesná. VI–VIII. Položka: 2478 – Borotice, příkop, 24. 06. 1950

275 ZHODNOCENÍ Jestliže chceme posoudit Drlíkův přínos pro botanické bádání na Znojemsku, nelze ne zmí nit ně ko lik za jí ma vých sku teč nos tí. Dr lík ne byl zno jem ský sta ro u sed lík, vět ši nu své ho ak tiv ní ho ži vo ta pro žil na se ver ní Mo ra vě. Ku po di vu zřej mě ne měl ani v době, kdy pobýval ve Znojmě, žádný vztah k brněnskému bada tel ské mu centru, které se velmi intenzivně za bý va lo flórou tzv. Prae bo he mi ka, tj. ší řeji pojímaného východního okraje Českého ma si vu na ji ho zá pad ní Moravě. Ve svém ru ko pise na vazu je hlavně na znojem ské badatele: přede vším na Adolfa Obornyho (1840–1924), který zde pů- sobil dlouhá léta na gymnáziu. Tento bada tel za sebou zanechal Květenu Znojem ska (OBOR NY 1879) a na svou dobu velmi moder ní, kritickou Květenu Moravy (OBOR NY 1883–1886). Podle odka zů je zřejmé, že Drlík měl Obornyho Květenu Moravy jako základní zdroj infor ma cí k dispozici; zdali praco val i se starší flórou Znojemska jasně patrné není. Co je ovšem velmi zajímavé, Drlík pracoval s další květenou Znojem ska, je jímž hlavním pro ta go nis tou byl soukromý vy so ko škol ský pedagog Wolf gang Him- melbaur z Vídně. Základ ní materiál pro své dílo shromáž dil v období první světo vé války, kdy na ru ko val jako záložní důstojník do zno jem ské po sád ky; své dílo nakonec vydal ve spo lu au tor ství se zno jem ským od bor ným učitelem Emilem Stummem v roce 1923 (HIM MEL BAUR, STUMME 1923). Toto dílo, ač rovněž kritic ké a z retrospektivního hlediska velmi cenné, bylo mezi prvo re pub li ko vý mi badateli praktic ky neznámé, ne- uvádí je např. ani po drob ná botanická bibliografie, kterou v průběhu prv ní re pub li ky shro mažďo val pražský profe sor Karel Domin a která na ko nec vyšla až v roce 1960 (FUTÁK, DOMIN 1960). Him mel bau ro va a Stum me ho květena nebyla zřejmě v té době známa ani brněnské ba da tel ské skupi ně ko lem prof. Josefa Pod pě ry a Jindřicha Suzy, kteří byli hnacím moto rem tehdej ší ho bo ta nic ké ho bá dá ní na ji ho zá pad ní Moravě. Ve Znojmě za první republiky působil jako pedagog rovněž O. Tomaschek, který své cenné studie pub li ko val v hlavním příro do věd ném fóru sudetských Němců, v časopise Natur und Heimat vychá ze jí cím v Ústí na Labem (TO MAS CHEK 1933, 1935). Tomaschkovy práce Drlík zřejmě dobře znal; tabulka ze studie o ha lo fy tech (TO MAS CHEK 1933) byla nalezena spolu s rukopisem v pozůstalosti a z mapky slani sek (viz obr. 3) stej ně jako z komentářů ke slaništ ním druhům rostlin je zřejmé, že z ní přímo vychá zel při svém te rén ním průzkumu. Jestliže v Drlíkově rukopise vidíme, že autor měl obě základní flóry Znojemska, zdá se nejpravděpodobnější, že je získal až po příchodu do Znojma právě zde – můžeme se domní vat, že buď v muzeu, nebo v některé ze školních knihoven. Z citací v rukopise je zřejmé, že používal jako určovací klíče dílo Lausovo (LAUS 1908) a jen omezeně nej roz ší ře něj ší prvorepublikový klíč (POLÍVKA et al. 1928). Drlíkovi rovněž neušlo brzy po válce vydání Dostálovy květeny (DOSTÁL et al. 1948–1950), na jejíž zjednodušující a mnohdy poněkud zkreslené geografické informace ve svém rukopise často odkazuje. Izolace od brněnského centra je překvapivá, protože v průběhu první republiky z něj vyšlo velké množ ství prací, které se Znojemska alespoň zčásti dotýkají. Ať už je to fragment velkoryse pojaté Květeny Moravy (PODPĚRA 1926–1930), kterou Drlík zmi- ňuje pouze ojediněle, četné studie Suzovy, jejichž autor nejen stojí za označením celé oblasti jako Praebo he mi kum, ale jeho botanické zvláštnosti zpracoval v monografii, která vyšla v mezinárodním drážďanském časopise Botanisches Centralblatt (SUZA 1935). Z dalších brněnských bada te lů publikoval řadu drobnějších studií Jan Šmarda; tyto práce vycházely např. ve Sborníku Přírodovědeckého klubu v Brně, ve vlastivědném

276 časopise Od Horácka k Podyjí, který vy cházel v Třebíči, další práce vyšly v Časopise Moravského muzea v Brně (např. HRUBY 1932). Z brněnských „odchovanců“ Drlík několikrát cituje pouze Františka Švestku, který po válce krátce působil rovněž jako učitel na Znojemsku. Ke Znojemsku se vztahuje také několik studií Antona Fröhlicha, který působil především na gymnáziu v Mikulově – jeho práce vycházely především ve sborníku brněnského německého Přírodovědeckého Klubu (Verhandlungen der Naturforschender Verein in Brünn), např. FRÖHLICH (1930). Ani Fröh li cho vy práce ovšem Drlík patrně neznal. Drlíkovým akčním rádiem byla především jižní část dnešního Znojemska, velmi málo údajů má z území severně od toku Jevišovky (Miroslavsko, Moravskokrumlovsko), což ovšem souvisí s tehdejším územně správním členěním regionu. Na jednu stranu pře kva pi vá, na druhou stranu však pochopitelná je skutečnost, že v textu víceméně postrádáme Drlí ko va vlastní pozorování z území těsně při hranici, o jehož floristické jedinečnosti bez po chy by věděl z děl svých předchůdců. V době, kdy zde Drlík pracoval, byl vstup do pohraničí asi už dosti komplikovaný, jak vyplývá i z autentických poznámek obsažených v pozůstalosti: „…Jaroslavické slanisko, které prý podle Švestky je velmi bohaté na vzácné slanisté rostliny, jsem nemohl prozkoumat, poněvadž leží v hraničním pásmu“. Z údolí Dyje v dnešním Národním parku Podyjí zaznamenal několik druhů jen v bližším okolí Znojma u Trausnického mlýna a v okolí Býčí skály. I východnější část pohraničí, okolí Ječmeniště, Jaroslavic, Hevlína a Hrabětic znal asi jen velmi okrajově (sběr Oxytropis pilosa z Lamplbergu u Ječmeniště); zejména z posledních dvou lokalit však hodně přebíral od starších badatelů. Jako pilný a zapálený botanik-amatér prozkoumal Drlík řadu míst, která jeho před- chůdci opomíjeli a mnoho z nich neznali ani souběžně s ním působící badatelé brněnští. Takto Drlík zachytil zajímavou flóru později zničených slanisek u Hodonic, Stošíkovic na Louce a Načeratic (v jeho rukopisné pozůstalosti nacházíme např. i ojedinělé datova- né flo ris tic ké zápisy z těchto lokalit). Řadu údajů uvádí ze šumenských a bojanovických lesů, které tehdejší badatelé spíše přehlíželi, a ze západní části Znojemska (Zálesí a lesy v okolí Vranov ské přehrady). Početné a cenné jsou též údaje z potočních údolí nedaleko Znojma (Gráni ce, Smoha). Svými poznámkami ze známých, proslulých lokalit kolem Konic, Po pic, Havraníků a Hnanic, Hradiště, Načeratic, od obce Dyje a z Purkrábky pak Drlík velmi dob ře vyplňuje časovou mezeru mezi dobou Adolfa Obornyho z konce 19. století, dobou Wolfganga Himmelbaura z let 1915–1918 a koncem 20. století, kdy zde začala nová etapa intenzivních floristických výzkumů (GRULICH 1997). Díky svému působení v době těsně před zásadními změnami hospodaření v krajině a také díky zaměření na floristicky význačné a zajímavé biotopy zachytil Drlík ve své kvě te ně celou řadu druhů, které záhy poté zmizely ze Znojemska i ze širšího území. U několika druhů přináší dokonce poslední, resp. jedny z posledních datovaných údajů o výskytu na území ČR (Ceratocephala testiculata, Camelina sativa, Lolium temulentum, Lolium remotum, Scandix pecten-veneris) nebo Moravy (Myosotis discolor, Ornithogalum um bel la tum, Turgenia latifolia). V současnosti nebyla z Drlíkem doložených druhů na Znojem sku potvrzena ani celá řada dalších (např. Agrostemma githago, Aster tripolium, As t ra ga lus exscapus, Blysmus compressus, Cardaminopsis halleri, Cephalanthera lon gifo lia, Conringia orientalis, Crepis foetida subsp. rhoeadifolia, Gentiana pne u mo nan the, Hibiscus trionum, Juncus gerardii, Moneses uniflora, Pedicularis palustris, Pe di cu la ris sylvatica, Plantago arenaria, Plantago maritima,

277 Pulicaria vulgaris, Pyrola chlorantha, Sideritis montana, Taraxacum bessarabicum, Torilis arvensis, Triglochin palustre, Vaccaria hispanica subsp. grandiﬂora, Viola suavis). Podrobnější analýza, hodnotící vývoj jednotlivých biotopů a jejich ﬂóry na základě srovnání Drlíkovy Květeny Znojemska s poznatky jeho předchůdců a následovníků, je ovšem nad rámec tohoto krát ké ho shrnutí a bude předmětem podrobnější studie. Jako samostatně bádající amatér Drlík evidentně neměl možnost konzultovat svá určení se specialisty. Je to celkem zřejmé z úrovně jeho determinací. Některé skupiny mu zřejmě byly bližší, takže v nich není mnoho determinačních omylů, zatímco v jiných se dopouštěl až školáckých chyb (např. při určování některých rostlin lipnicovitých). Tyto omyly mu dnes nelze vyčítat. Naopak, Drlíkova snaha o důsledné shromažďová- ní herbářových do kla dů je mimořádně cenná a právě konfrontace sbírkového fondu s textem rukopisu umožňuje dnešní kritický pohled na jeho odkaz.

SUMMARY The manuscript of the “Květena Znojemska 1950–1954” was written by the first of the authors and has not been published so far. After the manuscript had been discovered in the family archive, the present co-authors translated it into the digital form and prepared it to be published (its original form is shown in Figs. 1 and 2). In his manuscript, Vratislav Drlík joins up mainly with scientists who lived in Znojmo, above all, Adolf Oborny (1840–1924) who was professor at the Znojmo gymnasium for many years. This late scien tist is the author of a work named “Die Flora der Znaimer Kreises” (OBORNY 1879) and a critical work on the “Flora von Mähren und österr. Schlesien” (OBRONY 1883–1886) which was very modern at its time. It is very in te re sting to note that Drlík worked with another book on the flora of the Znojmo region whose main protagonist was Wolf gang Him mel baur, private university teacher in Vienna (HIM MEL BAUR & STUMME 1923). Although both criti cal and very valuable in retro- spective points of view, this work was practically unknown to the Czecho slo va ki an bota nists before World War II. For example, it was not men ti o ned even in the con tem po ra ry botanical bib li o gra phy (FUTÁK & DOMIN 1960). Furthermore, Drlík joins up with the studies by O. To mas chek, published in the periodical „Natur und Heimat“, the major natural history forum of the Sudetic Ger mans, published in Ústí nad Labem (TOMASCHEK 1933, 1935). For the identification of plant species, Drlík chiefly used the work by LAUS (1908) and, in a limited extent, the most widespread key published during the first Czechoslovakian republic (POLÍVKA et al. 1928). He also considered the flora written by Dostál to be of importance (DOSTÁL et al. 1948–1950) and often refers the reader to its sim pli fying and often somewhat distorted geographic information. It is surprising to note the author’s isolation from the Brno scientific centre, as during the first Czecho slo va ki an Republic this centre issued a large number of papers at least partly pertaining to the Znojmo region. This is true, first of all, of the fragmentary “Květena Moravy“ (Flora of Moravia) (PODPĚRA 1926–1930), only oc ca si o nal ly cited by Drlík. It is also worth mentioning the numerous studies of Suza. Suza was not only the author of the term Praebohemicum, denoting the whole region under the present study, but also treated its botanical pe cu li a ri ties in a monograph published in the Botanisches Centralblatt, the international periodical issued in Dresden, Germany (SUZA 1935). From among the disciples of the Brno botanical school, Drlík only quotes, in several cases, František Švestka, who after World War II was active for a short time as scho ol mas ter in the Znojmo region. Several studies by Anton Fröhlich, schoolmaster at Mikulov (e.g. FRÖH LICH 1930, also pertain to this region. However, Drlík probably did not even know Fröhlich’s papers. Drlík’s main activity area was the southern part of the present Znojmo Region; he had very scant data from the area north of the Jevišovka River (the areas around Miroslav and Moravský Krumlov). Sur pri sing on the one hand yet understandable on the other is the fact that Drlík’s text lacks his own direct observations in the area lying close at the boundary between Czechoslovakia and Austria. At the time Drlík worked in that area, access to the border zone was already rather complicated. From the Dyje River valley, lying in the present Podyjí National Park, Drlík recorded several species only

278 in the closer environs of Znojmo near Trausnitzer Mill and in that of Býčí skála. Even the more eas- tern parts of the border zone, the environs of Ječmeniště, Jaroslavice, Hevlín, and Hrabětice, were probably known to him only partially; especially from the latter two localities he adopted many data from earlier investigations. A diligent and ardent amateur botanist, Drlík investigated a number of places omitted by his pre- de ces sors and often even unknown to the Brno botanists working at the same time (Figs. 3 and 4). In this way Drlík recorded the interesting flora of the later destroyed salt marshes near Hodonice, Stošíkovice na Louce, and Načeratice. He presents a number of data from the forests near Šumná and Bojanovice, localities rather overlooked by the botanists of that time, as well as from the western part of the Znojmo region (Zálesí and the forests in the environs of the Vranov Reservoir). His data from the brook valleys near Znojmo (Gránice, Smoha) are numerous and valuable as well. With his notes on the well-known localities around Konice, Popice, Havraníky, Hnanice, Hradiště, Načeratice, along the Dyje River and from Purkrábka, Drlík fills the time lag between the time of Oborny in the late 19th century, that of Wolfgang Himmelbaur in 1915–1918, and the late 20th century when a new period of intensive floristic investigations began (GRULICH 1997). Due to his activity shortly before the basic changes of land use took place, and due to his being focused on habitats outstanding and interesting in floristic respect (salt marshes, waterlogged meadows, extensively used fields and pastures), Drlík recorded in his „Květena“ a large number of species which vanished from the Znojmo region and its wider environs shortly thereafter. In the cases of several species he even presents the last or even the very last dated information on their occurrence in the Czech Republic (Ceratocephala testiculata, Camelina sativa, Lolium temulentum, Lolium remotum, Scandix pecten-veneris) or in Moravia (Myosotis discolor, Ornithogalum umbellatum, Turgenia latifolia). Many other species, documented in the Znojmo region by Drlík, have not been confirmed any more (e.g. Agrostemma githago, Aster tripolium, Astragalus exscapus, Blysmus compressus, Carda- minopsis halleri, Cephalanthera longifolia, Conringia ori en ta lis, Crepis foetida subsp. rhoeadifolia, Gentiana pneumonanthe, Hibiscus trionum, Juncus gerardii, Moneses uniflora, Pedicularis palustris, Pedicularis sylvatica, Plantago arenaria, Plantago maritima, Pu li ca ria vulgaris, Pyrola chlorantha, Sideritis montana, Taraxacum bessarabicum, Torilis arvensis, Tri glo chin palustre, Vaccaria hispanica subsp. grandiflora, Viola suavis). Some of the significant herbarium items are shown in Figs. 5–16. A more detailed analysis to evaluate the development of the particular habitats and their flora, based on a comparison of Drlík’s „Květena Znojemska“ with data provided by his predecessors and followers, however, is beyond the scope of this short summary, and it will be the topic of a more detailed study. Directly in the chapter on the „Systematic synopsis of species“, the present co-authors only sup ple- mented references to the revised herbarium items pertaining to Drlík’s manuscript. From the present point of view they comment upon some rare, taxonomically complicated, or otherwise interesting plant species or groups. Also, they supplemented the index of specific taxons used both at the time of origin of the work (DOSTÁL et al. 1948–1950) and in the present Czech literature (KUBÁT et al. 2002). Being a private investigator, Drlík evidently had no means by which to consult his identifications with specialists. This is quite evident from the level of some of his determinations. Apparently, he was more familiar with some of the groups so that there are few misidentifications in them, whereas in other groups he committed rudimentary errors (e.g. in determining certain poaceous plants). Nowadays, Drlík cannot be blamed for such errors. On the contrary, his endeavour at consistently accumulating herbarium documents is unusually valuable, and it is the confrontation of his collection with the text of his manuscript that permits the present critical attitude to his legacy.

LITERATURA

BUREŠ P. (1996): Cardamine dentata Schult. in Moravia. – Scr. Fac. Rer. Natur. Univ. Masaryk. Brun. – Biol., Brno, 24 (1994): 3–9. ČECH L., ŠUMPICH J., ZABLOUDIL V. et al. (2002): Jihlavsko. – In: MACKOVČIN P., SEDLÁČEK M. [eds.]: Chrá ně ná území ČR 7. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 1–528. ČEŘOVSKÝ J., FERÁKOVÁ V., HOLUB J., MAGLOCKÝ Š., PROCHÁZKA F. (1999): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. – Príroda, Bratislava.

279 DANIHELKA J., GRULICH V., Š UMBEROVÁ K., ŘEPKA R., HUSÁK Š., ČÁP J. (1995): O rozšíření některých cév- natých rostlin na nejjižnější Moravě. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 30, suppl. 1995/1: 29–102. DANIHELKA J., GRULICH V. (2000): Pampeliška pozdní (Taraxacum serotinum) v České republice. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 33 (1999): 123–134. DOSTÁL J. et al. (1948–1950): Květena ČSR. Vol. 1–2. – Nakladatelství ČSAV, Praha. DRÁBKOVÁ L. (1999): Saxifraga rosacea – znovuobjevený taxon Národního parku Podyjí/Thayatal. – Tha yen sia, Znojmo, 2: 127–129. FRÖHLICH A. (1930): Abhängigkeit des Vorkommens von Saxifraga aizoon u. Diplachne serotina von der Exposition. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 61: 87–94. FUTÁK J., DOMIN K. (1960): Bibliografia k Flóre ČSR. – Vydavatelstvo SAV, Bratislava. GRULICH V. (1985): K výskytu kýchavice černé (Veratrum nigrum L.) na Znojemsku. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 20: 192–195. GRULICH V. (1987): Slanomilné rostliny na jižní Moravě. – ČSOP Břeclav, ČSS Břeclav et Regionální mu ze um Mikulov, Břeclav. GRULICH V. (1990a): Kosatec nízký na jižní Moravě. – Muz. Zprav., Mikulov, 2 (1990): 9–17. GRULICH V. (1990b): Ostřice trsnatá, Carex cespitosa L., na jihozápadní Moravě. – Přírod. Sborn. Zá- pa do morav. Muz. Třebíč 17: 43–50. GRULICH V. (1996a): Oměj jedhoj (Aconitum anthora L.) v České republice. – Přírod. Sborn. Západo- morav. Muz. Třebíč 20 (1995): 17–22. GRULICH V. (1996b): Ohrožené druhy rostlin v Národním par ku Podyjí. – Příroda, Praha, 6: 39–59. GRULICH V. (1996c): Květena lo ka li ty Ledové sluje. – Příroda, Praha, 4: 95–106. GRULICH V. (1997): Atlas roz ší ře ní cévnatých rostlin ná rod ní ho parku Podyjí/Ver brei tungsat las der Ge fäßpflanzen des Nationalparks Thayatal. – Masarykova univerzita, Brno. GRULICH V., CHYTRÝ M. (1993): Botanische Untersuchungen im Nationalpark Podyjí (Thaya tal) und im grenznahen Ös ter reich. – Verh. Zool.-Bot. Ges. Ös terr., Wien, 130:1–31. GRUNA B. (1996): Rozšíření křivat ce českého (Gagea bo he mi ca) na Moravě. – Přírod. Sborn. Zápa- domorav. Muz. Třebíč 20 (1995): 23–30. HAVLÍČKOVÁ J. (1982–1983): Carex flava-complex in the Czech lands I–II. – Preslia, Praha, 54: 201–222, 1982 et 55: 245–263, 1983. HIMMELBAUR W., STUMME E. (1923): Die Ve ge ta ti ons verhält nis se von Retz und Znaim. – Abh. Zool.- -Bot. Ges. Wien 14/2: 1–146. HOLUB J., PROCHÁZKA F. (2000): Red List of vascular plants of the Czech Republic – 2000. – Preslia, Praha, 72: 187–230. HOLUB J., PROCHÁZKA F., ČE ŘOV SKÝ J. (1977): Seznam vy hy nu lých, endemických a ohro že ných taxonů vyšších rostlin květeny ČSR (1. verze). – Pres lia, Praha, 51: 213–237. HOLUBOVÁ A., SLAVÍKOVÁ Z. (1964): Aristolochia cle ma ti tis na území ČSSR. – Preslia, Pra ha, 36: 294–305. HROUDA L. (1974): Taxonomie und Verbreitung von Inula salicina L. in der Tschechoslowakei. – Preslia, Praha, 44: 227–243. HRUBY J. (1932): Die pflanzen ge o gra phis chen Verhältnisse Westmährens. – Čas. Morav. Zem. Mus., Brno, 28–29: 546–583. CHRTEK J. (1982): Poznámky k rozšíření druhu Cannabis ruderalis v Čechách a na Mo ra vě. – Čas. Nár. Muz., Praha, sect. natur., 150 (1981): 21–24. CHRTEK J., KŘÍSA B., SLAVÍKOVÁ Z. (1968): Poznámky k rozšíření druhu Scandix pecten-veneris L. v Československu. – Zborn. Slov. Nár. Múz. – Prír. Vedy, Bratislava, 14: 61–66. CHYTRÝ M. (1990): Melicetum ci li a tae na Znojemsku. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 25: 71–75. JATIOVÁ M., ŠMITÁK P. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. – Arca JiMfa, Třebíč. KIRSCHNER J. (1979): A new spe ci es of the Luzula campestris-multiflora complex in Central Europe. – Folia Geobot. Phy to tax., Praha, 14: 431–435. KLEJDUS J., MAŇÁKOVÁ L. (2005): Vratislav Drlík – učitel, příro do vě dec a spoluzakladatel Jiho mo rav- ské ho muzea ve Zno jmě. – Thayensia, suppl. 1: 3–6. KOVANDA M. (1982): Dianthus gra tia no po li ta nus: variability, dif f e ren ti a ti on and relationships. – Pres- lia, Pra ha, 54: 223–242.

280 KOVANDA M. (1999): Phyteuma orbiculare subsp. orbiculare v Národním parku Podyjí. – Příroda, Praha, 15: 97–99. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J., ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha. KVĚTENA ČESKÉ [SOCIALISTICKÉ] REPUBLIKY (1988–2000): Vol. 1–6. – HEJNÝ S., SLAVÍK B. [eds.], vol. 1: 1–557, 1988; vol. 2: 1–540, 1990; vol. 3: 1–542, 1992; SLAVÍK B. [ed.], vol. 4: 1–529, 1995; vol. 5: 1–568, 1997; vol. 6: 1–770, 2000. – Academia, Praha. LAUS H. (1908): Schulflora der Sudetenländer mit besonderer Rücksicht auf Mähren. – F. Irrgang, Brünn. OBORNY A. (1879): Die Flora der Znaimer Kreises. – Verh. Na tur for sch. Ver. Brünn 17: 105–304. OBORNY A. (1883–1886): Flora von Mähren und österr. Schle si en. Teile 1–4. – Verh. Na tur for sch. Ver. Brünn 21 (1882): 1–268, 1883; 22 (1883): 269–636, 1884; 23 (1884): 637–888, 1885; 24 (1885): 889–1285, 1886. PODPĚRA J. (1926–1930): Kvě te na Moravy ve vztazích sys te ma tic kých a geobotanických. Fasc. 1, 6/2 a 6/3. – Pr. Morav. Přírod. Společ., Brno, 1/10 (1924): 393–618, 1926; 2/10 (1925): 271–782, 1927; 5/5 (1928): 57–415, 1930. POLÍVKA J., DOMIN K., PODPĚRA J. (1928): Klíč k úplné květeně republiky Československé. – R. Promberger, Olomouc. RŮŽIČKA I. (1968): Rozšíření Arni ca montana L., Soldanella montana Mikan, Leucojum vernum L. a Ca- la mag ros tis vil lo sa (Chaix) Gmel. na Čes ko mo rav ské vysočině. – Preslia, Pra ha, 40: 200–216. RYBKA V., R YBKOVÁ R., POHLOVÁ R. (2004): Rostliny ve svitu evropských hvězd. Rostliny soustavy Natura 2000 v Čes ké republice. – Sagittaria, Olo mouc & Praha. RYCHNOVSKÁ M. (1975): Autökolo gische Studie der tsche cho slo wa kis chen Stipa-Arten. – In: Vegetace ČSSR, A8. Aca de mia, Praha, 1–170. ŘEPKA R. (1995): Ohrožené dru hy rodu Carex jižní Moravy. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 29 (1994): 47–54. ŘEPKA R. (1996): Rozšíření psineč ku tuhého (Agrostis vine a lis Schreb.) na Moravě. – Přírod. Sborn. Zá pa domo rav. Muz. Třebíč 20 (1995): 31–43. ŘEPKA R. (2003): Carex muricata aggregate in the Czech Repub lic: multivariate analysis of quanti ta- ti ve morphological cha rac ters. – Preslia, Praha, 75: 233–248. ŘEPKA R., ČÁP J. (1996): Nálezy významnějších graminoidů na území NP Podyjí. – Přírod. Sborn. Zá pa domo rav. Muz. Třebíč 20 (1995): 45–60. SLAVÍK B. (1986–1990): Fy to kar to gra fic ké syntézy ČSR (ČR). 1, 2. – Botanický ústav ČSAV, Prů- honice. SLAVÍK B. (1998): Phy tocar to gra phi cal syntheses of the Czech Republic. 3. – Academia, Pra ha. STEJSKAL R. (2001): Geo bi o ce no lo gic ká charakteristika území a vymezení ekologické sítě – loka li- ta Ječ me niš tě u Dy já ko vi ček (Jižní Morava). – [Semi nár ní pr., depon. in: MZLU Brno a JMM Znojmo]. SUZA J. (1935): Das xerotherme Florengebiet Südwestmährens (ČSR). – Beih. Bot. Cbl., Dresden, 53B: 440–484. SUZA J., ŠMARDA J. (1932): Dvě nové rostliny Podyjí. – Od Horácka k Podyjí, Třebíč, 9: 105–110. ŠPRYŇAR P., K UBÁT K. (2004): Erag ro s tis albensis a E. pe ctina ta, dva nové cizí druhy trav pro květenu České republiky (Poaceae). – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 39: 1–24. ŠVESTKA M., GRULICH V. (1990): Poznámky k faunistice a bi o no mii Colias chrysotheme Esp. a jeho vztah k Astragalus aus tri a cus Jacq. – Přírod. Sborn. Západomorav. Muz. Třebíč 17: 105–126. TICHÝ L. (1996): Významná bo ta nic ká lokalita Bílý kříž jižně od Uherčic. – Přírod. Sborn. Zá pa domo rav. Muz. Třebíč 20: 61–64. TOMASCHEK O. (1933): Die Ver brei tung der Salzpflanzen im Be z ir ke Znaim. – Natur u. Heimat, Aussig, 4: 14–22. TOMASCHEK O. (1935): Versuch einer kartenmässigen Darstellung bezeichenden Pflanzenarten und Pflanzengruppen in Znaimer Bezirke. – Natur u. Heimat, Aussig, 6: 33–40. TRÁVNÍČEK B., MAURER W. (1998): Einige für Österreich beziehungsweise Niederösterreich neue Brombeer-Arten (Gat tung Rubus). – Linzer Biol. Beitr., Linz, 30(1): 81-104.

281 REJSTŘÍK VĚ DEC KÝCH JMEN ROSTLIN INDEX OF SCIENTIFIC NAMES OF PLANTS

Abies alba 20 Alisma gramineum 225 Angelica silvestris 133 Abies concolor 20 Alisma plantago-aquatica 225 Angelica sylvestris 133 Abies sibirica 20 Alliaria officinalis 46 Antennaria dioica 209 Acer campestre 121 Alliaria petiolata 46 Anthemis arvensis 214 Acer negundo 121 Allium ampeloprasum 229 Anthemis austriaca 213, 214 Acer platanoides 121 Allium angulosum 229 Anthemis cotula 214, 215 Acer pseudoplatanus 121 Allium cepa 228 Anthemis ruthenica 213, 214 Acer tataricum 121 Allium flavum 229 Anthemis tinctoria 213 Achillea asplenifolia 215 Allium montanum 229 Anthericum ramosum 227 Achillea collina 214, 215 Allium oleraceum 230 Anthoxanthum odoratum 265 Achillea millefolium 177, 214, 215 Allium porrum 229 Anthriscus cerefolium 134, 135, Achillea nobilis 214 Allium rotundum 228, 229, 230 136 Achillea pannonica 214, 215 Allium sativum 228 Anthriscus nitida 135 Achillea setacea 215 Allium schoenoprasum 228 Anthriscus silvestris 135 Acinos arvensis 161 Allium scorodoprasum 228, 229 Anthriscus sylvestris 135 Aconitum anthora 25 Allium senescens 229 Anthyllis vulneraria 97, 98 Aconitum lycoctonum 25 Allium sphaerocephalon 229, 230 Antirrhinum majus 169 Acorus calamus 273 Allium sphaerocephalum 229 Antirrhinum orontium 169 Actaea spicata 24 Allium ursinum 230 Apera interrupta 266 Adonis aestivalis 33 Allium vineale 229 Apera spica-venti 263, 266 Adonis flammea 33 Alnus glutinosa 109 Aphanes arvensis 83 Adonis flammeus 33 Alnus incana 109 Apium graveolens 130 Adonis vernalis 33 Alopecurus aequalis 266, 267 Aquilegia vulgaris 25 Adoxa moschatellina 185 Alopecurus geniculatus 266, 267 Arabidopsis thaliana 47 Aegopodium podagraria 131 Alopecurus pratensis 266 Arabis glabra 44 Aesculus × carnea 120 Althaea officinalis 124 Arabis hirsuta 43 Aesculus hippocastanum 120 Althaea pallida 123 Arabis pauciflora 43 Aesculus octandra 121 Alyssum alyssoides 41 Arabis sagittata 43, 44 Aesculus rubicunda 120 Alyssum calycinum 41 Arabis turrita 43 Aethusa cynapioides 132 Alyssum desertorum 41, 266 Arachnospermum canum 204 Aethusa cynapium 132 Alyssum montanum 41 Arachnospermum laciniatum 204 Agrimonia eupatoria 83 Alyssum saxatile 40 Arctium lappa 220 Agropyrum caninum 252, 259 Amaranthus albus 62 Arctium minus 220 Agropyrum intermedium 260 Amaranthus angustifolius 62 Arctium tomentosum 220 Agropyrum repens 259, 260 Amaranthus blitum 62 Arenaria serpyllifolia 52 Agrostemma githago 56, 277, 279 Amaranthus cruentus 61 Aristolochia clematitis 34 Agrostis alba 265 Amaranthus graecizans 62 Armeria elongata 137 Agrostis canina 263, 266 Amaranthus hybridus 61 Armeria vulgaris 137 Agrostis capillaris 266 Amaranthus hypochondriacus 61 Armoracia rusticana 41 Agrostis stolonifera 265 Amaranthus lividus 62 Arrhenatherum elatius 263 Agrostis vinealis 265 Amaranthus powellii 61 Artemisia absinthium 217 Agrostis vulgaris 266 Amaranthus retroflexus 62 Artemisia campestris 177, 217 Ailanthus altissima 115 Amelanchier lamarckii 91 Artemisia pontica 217 Ailanthus glandulosa 115 Amygdalus communis 88 Artemisia scoparia 217 Ajuga chamaepitys 153 Anacharis canadensis 225 Artemisia vulgaris 177, 216 Ajuga genevensis 153 Anagallis arvensis 138 Arum cylindraceum 273 Ajuga reptans 153 Anagallis foemina 141 Arum maculatum 273 Alcea biennis 123 Anchusa officinalis 149, 151 Aruncus vulgaris 77 Alchemilla acutiloba 84 Androsace elongata 138 Asarum europaeum 34 Alchemilla glaucescens 83, 84 Androsace maxima 138 Asparagus officinalis 232 Alchemilla hybrida 83 Anemone nemorosa 26 Asperugo procumbens 146 Alchemilla monticola 84 Anemone ranunculoides 26 Asperula arvensis 180 Alchemilla pratensis 84 Anemone silvestris 26 Asperula cynanchica 180 Alchemilla silvestris 84 Anemone sylvestris 26 Asperula glauca 180 Alchemilla vulgaris 83, 84 Anethum graveolens 133 Asperula odorata 180

282 Asperula tinctoria 180 Biscutella laevigata 39 Campanula rapunculoides 189, Asplenium × alternifolium 18 Bistorta major 69 190 Asplenium × germanicum 18 Blysmus compressus 240, 242, Campanula rotundifolia 190 Asplenium ruta-muraria 18 277, 279 Campanula sibirica 189 Asplenium septentrionale 18 Bolboschoenus koshevnikovii 241 Campanula trachelium 189, 190 Asplenium trichomanes 18 Bolboschoenus maritimus 241 Cannabis ruderalis 73 Aster amellus 205 Botriochloa ischaemum 270 Cannabis sativa 73 Aster laevis 205 Brachypodium pinnatum 252 Capsella bursa-pastoris 40 Aster lanceolatus 205 Brachypodium silvaticum 252 Capsicum annuum 165 Aster linosyris 205 Brachypodium sylvaticum 252, Caragana arborescens 99 Aster salignus 205 259 Cardamine amara 42 Aster tripolium 205, 207, 277, 279 Brassica campestris 37 Cardamine dentata 42 Astragalus austriacus 100 Brassica napus 37 Cardamine hayneana 42 Astragalus cicer 99 Brassica nigra 37 Cardamine impatiens 42 Astragalus exscapus 99, 101, Brassica oleracea 37 Cardamine matthioli 42 277, 279 Brassica rapa 37 Cardamine pratensis 42 Astragalus glycyphyllos 99 Briza media 256 Cardaminopsis arenosa 43 Astragalus onobrychis 100 Bromus arvensis 261, 262 Cardaminopsis halleri 43, 277, Astrantia major 129 Bromus benekenii 252, 260 279 Athyrium filix-femina 18, 19 Bromus commutatus 261, 262 Cardaria draba 38 Atriplex hastata 66 Bromus erectus 253, 255, 261 Carduus acanthoides 220 Atriplex hortensis 65 Bromus hordeaceus 262 Carduus crispus 221 Atriplex nitens 65 Bromus inermis 261 Carduus nutans 220 Atriplex oblongifolia 66 Bromus japonicus 261 Carduus × orthocephalus 220 Atriplex patula 66 Bromus mollis 262 Carex acuta 245 Atriplex prostrata 66 Bromus patulus 261 Carex acutiformis 250 Atriplex rosea 66 Bromus ramosus 260 Carex bohemica 245 Atriplex sagittata 65 Bromus secalinus 262 Carex brizoides 244 Atriplex tatarica 64, 66 Bromus squarrosus 261 Carex buekii 245, 246 Atropa belladonna 164 Bromus sterilis 261 Carex buxbaumii 246 Aurinia saxatilis 40 Bromus tectorum 261 Carex canescens 244 Avena fatua 262 Bryonia alba 188 Carex caryophyllea 247 Avena sativa 262 Buphthalmum salicifolium 212 Carex cespitosa 245, 246, 247 Avena strigosa 262 Bupleurum affine 130 Carex cespitosa × nigra 246 Avenastrum pratense 263 Bupleurum falcatum 129 Carex contigua 242 Avenastrum pubescens 263 Bupleurum longifolium 129 Carex curvata 244 Avenella flexuosa 263 Bupleurum rotundifolium 129 Carex cyperoides 245 Avenula pratensis 263 Bupleurum tenuissimum 130 Carex davalliana 242 Avenula pubescens 263 Butomus umbellatus 224 Carex digitata 248 Baldingera arundinacea 265 Buxus sempervirens 119 Carex distans 249 Ballota nigra 158 Calamagrostis arundinacea 265 Carex disticha 243, 244 Barbarea vulgaris 42, 43, 46 Calamagrostis epigejos 265 Carex divulsa 243 Batrachium aquatile 32 Calamintha acinos 161 Carex echinata 244 Batrachium circinatum 31 Calamintha clinopodium 160 Carex elongata 243, 244 Batrachium fluitans 31 Calendula officinalis 220 Carex flacca 247 Batrachium paucistamineum 32 Callitriche cophocarpa 119 Carex flava 246, 249 Batrachium trichophyllum 32 Callitriche hamulata 119 Carex glauca 245, 247 Bellis perennis 205 Callitriche palustris 119 Carex gracilis 245, 246 Berberis vulgaris 34 Callitriche stagnalis 119 Carex hartmanii 246 Berteroa incana 41 Calluna vulgaris 142 Carex hirta 248, 250 Berula erecta 131 Caltha palustris 23 Carex hordeistichos 251 Beta maritima 63 Calystegia sepium 145 Carex humilis 248 Beta vulgaris 63 Camelina alyssum 47 Carex lepidocarpa 249 Betonica officinalis 159 Camelina microcarpa 47 Carex leporina 245 Betula pendula 109 Camelina sativa 7, 47, 277, 279 Carex melanostachya 251 Bidens cernua 212 Campanula bononiensis 189 Carex michelii 248, 249 Bidens cernuus 212 Campanula glomerata 189 Carex montana 247 Bidens tripartita 212 Campanula moravica 190 Carex muricata 242, 243, 244 Bidens tripartitus 212 Campanula patula 190 Carex nigra 245, 247 Bifora radians 136 Campanula persicifolia 190 Carex otrubae 243, 244

283 Carex ovalis 245 Ceratophylum demersum 23 Cnidium dubium 132 Carex pallescens 246, 249 Ceratophylum submersum 23 Colchicum autumnale 227 Carex panicea 248, 250 Cerinthe minor 151 Colocynthis vulgaris 188 Carex paniculata 250 Chaenorrhinum minus 170 Colutea arborescens 99 Carex pediformis 248 Chaerophyllum aromaticum 135 Conium maculatum 136 Carex pilosa 249 Chaerophyllum bulbosum 135 Conringia orientalis 38, 277, 279 Carex praecox 243, 244 Chaerophyllum temulum 135 Consolida ajacis 25 Carex pseudocyperus 250 Chamaecyparis 22 Consolida regalis 25 Carex remota 245 Chamaecytisus austriacus 92 Consolida segetum 25 Carex riparia 250 Chamaecytisus ratisbonensis Convallaria majalis 233 Carex secalina 249 92, 93 Convolvulus arvensis 145 Carex silvatica 248 Chamaecytisus supinus 92 Conyza canadensis 206 Carex stellulata 244 Chamaenerium angustifolium 125 Corallorhiza trifida 273 Carex supina 247 Chamaenerium palustre 125 Coreopsis tinctoria 213 Carex sylvatica 248 Chamaeplium officinale 46, 47 Coriandrum sativum 136 Carex tomentosa 247, 248 Chara 23 Cornus mas 136 Carex umbrosa 247, 248, 249 Chelidonium majus 35 Cornus sanguinea 136 Carex verna 247 Chenopodium album 64 Coronilla varia 100 Carex vesicaria 250 Chenopodium bonus-henricus 65 Coronopus procumbens 39 Carex viridula 249 Chenopodium chenopodioides 65 Coronopus squamosus 39 Carex vulgaris 245, 246 Chenopodium crassifolium 65 Corydalis cava 36 Carex vulpina 243, 244 Chenopodium ficifolium 64 Corydalis fabacea 35, 36 Carlina acaulis 224 Chenopodium foliosum 65 Corydalis intermedia 35 Carlina vulgaris 224 Chenopodium glaucum 64, 66 Corydalis solida 36 Carpinus betulus 108 Chenopodium hybridum 63 Corylus avellana 109 Carthamus tinctorius 224 Chenopodium murale 63 Corylus colurna 109 Carum carvi 130 Chenopodium opulifolium 64 Corynephorus canescens 257, Castanea sativa 109 Chenopodium polyspermum 63 263, 266 Caucalis lappula 134 Chenopodium × pseudostriatum Cotinus coggygria 121 Centaurea cyanus 222 64 Cotoneaster integerrima 89 Centaurea jacea 223 Chenopodium rubrum 65 Crataegus monogyna 90 Centaurea phrygia 223 Chenopodium strictum 64 Crataegus oxyacantha 90 Centaurea rhenana 178 Chenopodium urbicum 64 Crepis biennis 191, 192 Centaurea scabiosa 178, 223 Chenopodium vulvaria 63 Crepis capillaris 192 Centaurea solstitialis 222 Chondrilla juncea 199 Crepis foetida 192, 277, 279 Centaurea stenolepis 223 Chrysanthemum corymbosum 216 Crepis paludosa 191, 197 Centaurea stoebe 223 Chrysanthemum leucanthemum Crepis praemorsa 191, 194 Centaurea triumfettii 222 216 Crepis tectorum 191, 192 Centaurium erythraea 143 Chrysanthemum parthenium 216 Crocus albiflorus 234 Centaurium littorale 144 Chrysanthemum segetum 216 Crocus moesiacus 234 Centaurium pulchellum 144 Chrysanthemum vulgare 216 Cruciata glabra 183 Centaurium umbellatum 143 Chrysosplenium alternifolium 75 Cruciata laevipes 183 Centaurium vulgare 144 Cichorium endivia 191 Cruciata pedemontana 183 Centunculus minimus 141 Cichorium intybus 191 Cucubalus baccifer 59 Cephalanthera alba 271 Cimicifuga europaea 24 Cucumis melo 189 Cephalanthera damasonium 271 Cimicifuga foetida 24 Cucumis sativus 189 Cephalanthera longifolia 271, Circaea lutetiana 128 Cucurbita pepo 189 277, 279 Cirsium arvense 222 Cuscuta epilinum 146 Cerastium arvense 53 Cirsium acaule 177 Cuscuta epithymum 145 Cerastium brachypetalum 54 Cirsium canum 221 Cuscuta europaea 145 Cerastium holosteoides 53 Cirsium oleraceum 222 Cuscuta trifolii 145 Cerastium lucorum 53, 54 Cirsium palustre 221 Cuviera europaea 259 Cerastium pumilum 53, 54 Cirsium rivulare 221 Cyclamen europeum 138 Cerastium semidecandrum 53 Cirsium × tataricum 221 Cyclamen purpurascens 138 Cerastium tomentosum 54 Cirsium vulgare 221 Cydonia oblonga 89 Cerastium vulgatum 53 Cleistogenes serotina 268 Cymbalaria muralis 170 Ceratocephala testiculata 7, 27, Clematis orientalis 34 Cynanchum vincetoxicum 145 29, 277, 279 Clematis recta 34 Cynodon dactylon 268, 269 Ceratocephalus falcatus 27 Clematis vitalba 33 Cynoglossum officinale 149, 151 Ceratocephalus testiculatus 27 Clinopodium vulgare 160 Cynoglosum montanum 149, 151

284 Cynosurus cristatus 257 Elytrigia intermedia 259, 260 Euphorbia peplus 119 Cyperus fuscus 237 Elytrigia repens 259, 260 Euphorbia platyphyllos 118 Cypripedium calceolus 270 Epilobium angustifolium 125 Euphorbia polychroma 117 Cystopteris fragilis 17 Epilobium collinum 127 Euphorbia salicifolia 118 Cytisus austriacus 92 Epilobium dodonaei 125 Euphorbia virgata 118 Cytisus nigricans 92 Epilobium × haussknechtianum Euphrasia ericetorum 176 Cytisus procumbens 92 126 Euphrasia rostkoviana 175 Cytisus ratisbonensis 92 Epilobium hirsutum 126 Euphrasia stricta 176 Cytisus scoparius 92 Epilobium lamyi 127 Fagopyrum convolvulus 70, 71 Cytisus supinus 92 Epilobium lanceolatum 127 Fagopyrum dumetorum 71 Dactylis glomerata 257 Epilobium × limosum 126 Fagopyrum esculentum 71 Dactylis polygama 257 Epilobium montanum 126 Fagopyrum sagittatum 71 Dactylorhiza majalis 273 Epilobium obscurum 127 Fagus silvatica 109 Dactylorhiza sambucina 273 Epilobium parviflorum 126 Fagus sylvatica 109 Danthonia decumbens 270 Epilobium roseum 127 Falcaria vugaris 130 Daphne cneorum 128 Epilobium × subhirsutum 126 Fallopia convolvulus 70, 71 Daphne mezereum 128 Epilobium tetragonum 127 Fallopia dumetorum 71 Datura stramonium 166 Epipactis helleborine 271 Festuca altissima 252 Daucus carota 134 Epipactis latifolia 271 Festuca arundinacea 253 Dentaria bulbifera 41 Epipactis purpurata 271 Festuca duriuscula 254 Dentaria enneaphylla 42 Epipactis sessilifolia 271 Festuca gigantea 252, 260 Dentaria enneaphyllos 42 Equisetum arvense 17 Festuca heterophylla 253, 255, Deschampsia cespitosa 263, 266 Equisetum fluviatile 17 261 Deschampsia flexuosa 263 Equisetum palustre 17 Festuca ovina 254 Descurainia sophia 47 Equisetum ramosissimum 17 Festuca pallens 254 Dianthus armeria 60 Equisetum sylvaticum 17 Festuca pratensis 253, 261 Dianthus carthusianorum 60 Eragrostis minor 267 Festuca pseudovina 254 Dianthus deltoides 60 Eragrostis pilosa 267 Festuca rubra 253, 254 Dianthus gratianopolitanus 60 Erechtites hieraciifolia 219 Festuca rupicola 254 Dianthus moravicus 60 Erica carnea 142 Festuca sulcata 254 Dianthus pontederae 59, 60 Erigeron acer 206 Festuca silvatica 252 Dianthus superbus 61, 152 Erigeron acris 206 Festuca uechtritziana 253 Dicentra spectabilis 35 Erigeron angulosus 206 Festuca valesiaca 253, 254 Dictamnus albus 115 Erigeron annuus 206 Ficaria calthifolia 32 Digitalis grandiflora 174 Erigeron canadensis 206 Ficaria verna 32 Digitaria ciliaris 269 Erigeron muralis 206 Filago arvensis 209 Digitaria ischaemum 268, 269 Eriophorum angustifolium 238, Filago germanica 206 Digitaria sanguinalis 269 239 Filago lutescens 206 Diplotaxis muralis 38 Erodium cicutarium 114 Filago minima 209 Diplotaxis tenuifolia 38 Erophila verna 41 Filago vulgaris 206 Dipsacus fullonum 187 Eryngium campestre 129 Filipendula hexapetala 77 Dipsacus laciniatus 187 Eryngium planum 129 Filipendula ulmaria 77 Dipsacus pilosus 187 Erysimum cheiranthoides 46 Filipendula vulgaris 77 Dipsacus silvester 187 Erysimum diffusum 46 Foeniculum vulgare 132 Dorycnium germanicum 98 Erysimum durum 45 Forsythia suspensa 143 Dorycnium pentaphyllum 98 Erysimum erysimoides 45 Fragaria moschata 82 Dryopteris austriaca 18 Erysimum odoratum 45 Fragaria vesca 82 Dryopteris dilatata 18 Erysimum repandum 46 Fragaria viridis 82 Dryopteris filix-mas 18, 19 Euonymus europaea 120 Frangula alnus 122 Echinochloa crus-galli 269 Euonymus verrucosa 120 Fraxinus excelsior 143 Echinops sphaerocephalus 224 Eupatorium cannabinum 204 Fumaria officinalis 36 Echium maculatum 151 Euphorbia angulata 117 Fumaria rostellata 36 Echium rubrum 151 Euphorbia cyparissias 118 Fumaria schleicheri 37 Echium vulgare 151 Euphorbia dulcis 117 Fumaria vaillantii 36 Eleocharis acicularis 238 Euphorbia esula 118 Gagea arvensis 227 Eleocharis ovata 238 Euphorbia exigua 119 Gagea bohemica 227 Eleocharis palustris 238 Euphorbia falcata 118 Gagea lutea 228 Eleocharis uniglumis 238 Euphorbia helioscopia 118 Gagea minima 227, 228 Elodea canadensis 225 Euphorbia lathyris 117 Gagea pratensis 228 Elymus caninus 259 Euphorbia palustris 117 Gagea pusilla 227, 228

285 Gagea × suzana 227 Geum urbanum 83 Hieracium chamaedenium 196 Gagea villosa 227 Ginkgo biloba 19 Hieracium × chamaedenium 196 Galanthus nivalis 233 Glaucium corniculatum 35 Hieracium chartaceum 198 Galega officinalis 98 Glaux maritima 138 Hieracium cymosum 194 Galeobdolon luteum 157 Glechoma hederacea 155 Hieracium densiflorum 195, 196 Galeobdolon montanum 157 Glechoma hirsuta 155 Hieracium diaphanoides 197 Galeopsis angustifolia 156 Gleditschia triacanthos 91 Hieracium × diaphanoides 197 Galeopsis bifida 157 Globularia bisnagarica 178 Hieracium echioides 194, 195 Galeopsis ladanum 157 Globularia elongata 178 Hieracium fallacinum 196 Galeopsis pubescens 157 Glyceria aquatica 256 Hieracium × fallacinum 196 Galeopsis speciosa 157 Glyceria fluitans 256 Hieracium fallax 194 Galeopsis tetrahit 157 Glyceria maxima 256 Hieracium × fallax 194 Galinsoga quadriradiata 213 Glyceria notata 256 Hieracium glaucinum 197 Galinsoga parviflora 213 Glyceria plicata 256 Hieracium hoppeanum 192 Galium album 181 Glycine max 108 Hieracium kalksburgense 194 Galium aparine 182, 183 Glycine soja 108 Hieracium lachenalii 191, 197 Galium boreale 182 Gnaphalium luteo-album 209 Hieracium lactucella 193 Galium cruciata 183 Gnaphalium silvaticum 209 Hieracium laevigatum 198, 199 Galium elongatum 182 Gnaphalium sylvaticum 209 Hieracium × laevigatum 198 Galium glaucum 180 Gnaphalium uliginosum 209 Hieracium × laschii 194 Galium infestum 184 Goniolimon tataricum 137 Hieracium leptophyton 195 Galium lucidum 181 Goodyera repens 271 Hieracium macranthum 192 Galium mollugo 181 Gratiola officinalis 171 Hieracium maculatum 198 Galium × ochroleucum 181 Gymnadenia conopsea 272 Hieracium × maculatum 198 Galium odoratum 180 Gymnocarpium dryopteris 17 Hieracium murorum 197, 198 Galium palustre 182, 183 Gymnocarpium robertianum 17 Hieracium onosmoides 198 Galium pedemontanum 183 Gypsophila muralis 54, 59 Hieracium × onosmoides 198 Galium × pomeranicum 181 Gypsophila paniculata 59 Hieracium pallidum 196 Galium pumilum 181, 182 Hackelia deflexa 149 Hieracium paragogum 193 Galium rotundifolium 182 Hedera helix 128 Hieracium × paragogum 193 Galium spurium 183, 184 Heleochloa schoenoides 268 Hieracium pilosella 192 Galium silvaticum 181 Helianthemum grandiflorum 48 Hieracium piloselloides 194, 195 Galium sylvaticum 181 Helianthemum nummularium 48 Galium tricorne 183 Helianthus annuus 213 Hieracium platyphyllum 199 Galium tricornutum 183 Helianthus tuberosus 213 Hieracium × platyphyllum 199 Galium uliginosum 182 Helichrysum arenarium 209 Hieracium × praecox 197 Galium valantia 183, 184 Helichrysum bracteatum 210 Hieracium pratense 191, 194 Galium valdepilosum 182 Heliotropium europaeum 146 Hieracium racemosum 199, 202 Galium vernum 183 Helleborus niger 24 Hieracium rothianum 195 Galium verrucosum 183 Helleborus viridis 24 Hieracium × rothianum 195 Galium verum 181 Hepatica nobilis 26 Hieracium sabaudum 198, 199, Galium wirtgenii 181 Heracleum sphondylium 134 202 Genista germanica 91 Herniaria glabra 56 Hieracium schmidtii 196 Genista pilosa 91 Hesperis matronalis 45 Hieracium schultesii 193 Genista tinctoria 91 Hesperis silvestris 45 Hieracium × schultesii 193 Gentiana amarella 144 Hesperis sylvestris 45 Hieracium sciadophorum 193 Gentiana cruciata 144 Hesperis tristis 45 Hieracium × sciadophorum 193 Gentiana pneumonanthe 144, Hibiscus trionum 102, 124, 277, Hieracium × setigerum 195 147, 277, 279 279 Hieracium spurium 194 Gentianella amarella 144 Hieracium acrothyrsum 196 Hieracium × spurium 194 Geranium columbinum 113, 114 Hieracium × acrothyrsum 196 Hieracium stenosoma 193 Geranium dissectum 113 Hieracium aurantiacum 193 Hieracium subcymiflorum 196 Geranium divaricatum 113 Hieracium auricula 193 Hieracium × subcymiflorum 196 Geranium palustre 113 Hieracium bauhinii 195, 196 Hieracium × suprafloccosum 193 Geranium phaeum 112 Hieracium bifidum 198 Hieracium × tauschii 196 Geranium pratense 112 Hieracium bifurcum 195 Hieracium tephroglaucum 193 Geranium pusillum 113 Hieracium × bifurcum 195 Hieracium × tephroglaucum 193 Geranium pyrenaicum 113 Hieracium brachiatum 193 Hieracium tephrophyton 193 Geranium robertianum 114 Hieracium × brachiatum 193 Hieracium × tephrophyton 193 Geranium sanguineum 113 Hieracium caespitosum 194 Hieracium umbellatum 198

286 Hieracium wiesbaurianum 197, Juncus bufonius 235 Lemna trisulca 274 198 Juncus compressus 235 Lens culinaris 105 Hieracium × wiesbaurianum 198 Juncus conglomeratus 235, 236 Leontodon autumnalis 202 Hieracium zizianum 194 Juncus × diffusus 236 Leontodon hispidus 203 Hieracium × zizianum 194 Juncus effusus 235, 236 Leonurus cardiaca 158 Hierochloë australis 264 Juncus filiformis 235 Leonurus marrubiastrum 158 Himantoglossum adriaticum 273 Juncus gerardii 235, 277, 279 Lepidium campestre 39 Himantoglossum hircinum 273 Juncus inflexus 235 Lepidium draba 38 Holcus lanatus 264 Juniperus communis 22 Lepidium perfoliatum 39 Holcus mollis 264 Juniperus sabina 22 Lepidium ruderale 39 Holoschoenus vulgaris 241 Kickxia elatine 170 Leucanthemum ircutianum 216 Holosteum umbellatum 52 Kickxia spuria 170 Leucanthemum vulgare 216 Hordelymus europaeus 259 Knautia arvensis 187 Leucojum vernum 233 Hordeum distichum 259 Knautia dipsacifolia 188 Leucosinapis alba 37 Hordeum murinum 259 Knautia drymeia 188 Libanotis montana 132 Hordeum vulgare 259 Knautia × ramosissima 187 Libanotis pyrenaica 132 Humulus lupulus 73 Knautia silvatica 188 Ligustrum vulgare 143 Hyacinthus orientalis 231 Knautia × speciosa 187 Lilium candidum 230 Hydrocharis morsus-ranae 225 Kochia prostrata 66 Lilium martagon 230 Hylotelephium maximum 73 Kochia scoparia 66 Limonium sinuatum 137 Hyoscyamus niger 165 Kochia trichophylla 66 Limosella aquatica 171 Hypericum acutum 124 Koeleria gracilis 264 Linaria arvensis 169 Hypericum hirsutum 124 Koeleria macrantha 264 Linaria genistifolia 169 Hypericum montanum 124 Koeleria pyramidata 264 Linaria vulgaris 169 Hypericum perforatum 125 Laburnum anagyroides 92 Linum austriacum 115 Hypochaeris maculata 202 Lactuca quercina 200, 201 Linum catharticum 114 Hypochaeris radicata 202 Lactuca saligna 201 Linum flavum 115 Hypochoeris maculata 202 Lactuca sativa 200, 201 Linum tenuifolium 115 Hypochoeris radicata 202 Lactuca serriola 200 Linum usitatissimum 115 Hyssopus officinalis 161 Lactuca viminea 201 Listera ovata 271 Ilex aquifolium 120 Lamium album 158 Lithospermum arvense 149 Impatiens noli-tangere 120 Lamium amplexicaule 158 Lithospermum officinale 149 Impatiens parviflora 120 Lamium galeobdolon 157 Lithospermum purpureo- Inula britannica 210, 211 Lamium maculatum 158 coeruleum 149 Inula conyza 211 Lamium purpureum 158 Lithospermum purpurocaeruleum Inula conyzae 211 Lappula deflexa 149 149 Inula ensifolia 210 Lappula myosotis 146 Lolium multiflorum 259 Inula germanica 210 Lappula squarrosa 146 Lolium perenne 258 Inula × hausmannii 210 Lapsana communis 191 Lolium remotum 7, 258, 277, 279 Inula hirta 210 Larix decidua 20 Lolium temulentum 7, 258, 277, Inula oculus-christi 211 Lathraea squamaria 177 279 Inula × rigida 210 Lathyrus aphaca 106 Lonicera caprifolium 185 Inula salicina 210, 211 Lathyrus clymenum 106 Lonicera nigra 185 Inula × stricta 211 Lathyrus hirsutus 106 Lonicera tatarica 185 Inula × suaveolens 211 Lathyrus latifolius 106 Lonicera xylosteum 185 Iris germanica 234 Lathyrus linifolius 107 Loranthus europaeus 71 Iris graminea 235 Lathyrus montanus 107 Lotus corniculatus 98 Iris pseudacorus 234 Lathyrus niger 107 Lotus tenuis 98 Iris pumila 234 Lathyrus paluster 107 Lunaria rediviva 40 Iris sibirica 234 Lathyrus pannonicus 107 Lupinus luteus 91 Iris variegata 234 Lathyrus pratensis 107 Lupinus perennis 91 Isatis tinctoria 39 Lathyrus sativus 106 Luzula albida 237 Isolepis setacea 238 Lathyrus silvester 106 Luzula campestris 236, 237 Isopyrum thalictroides 24 Lathyrus sylvestris 106 Luzula divulgata 236, 237 Jasione montana 191 Lathyrus tuberosus 106 Luzula luzuloides 236, 237 Jovibarba globifera 74 Lathyrus vernus 107 Luzula multiflora 237 Juglans nigra 108 Lavatera thuringiaca 124 Luzula pallescens 237 Juglans regia 108 Leersia oryzoides 251 Luzula pilosa 236, 237 Juncus articulatus 236 Lemna gibba 274 Luzula sudetica 237 Juncus atratus 236 Lemna minor 274 Lychnis flos-cuculi 56

287 Lychnis viscaria 57 Mentha arvensis 163 Nicandra physalodes 164 Lycium barbarum 164 Mentha × gracilis 164 Nicandra physaloides 164 Lycium halimifolium 164 Mentha longifolia 164 Nicotiana rustica 166 Lycopodium clavatum 17 Mentha × piperita 164 Nicotiana tabacum 166 Lycopsis arvensis 151 Mentha undulata 164 Nigella arvensis 24 Lycopus europaeus 163 Mentha × verticillata 164 Nonea pulla 152 Lycopus exaltatus 163 Mercurialis annua 116 Nuphar lutea 23 Lysimachia nummularia 138 Mercurialis ovata 117 Nymphaea alba 23 Lysimachia vulgaris 138 Mercurialis perennis 116 Nymphaea candida 22 Lythrum hyssopifolia 125 Mespilus germanica 90 Odontites rubra 176 Lythrum salicaria 125 Microrrhinum minus 170 Odontites vernus 176 Magnolia 22 Milium effusum 265 Oenanthe aquatica 132 Mahonia aquifolium 34 Minuartia collina 55 Oenothera biennis 127 Maianthemum bifolium 232 Minuartia fasciculata 54 Omphalodes scorpioides 149 Malachium aquaticum 54 Minuartia fastigiata 54 Onobrychis arenaria 100 Malus domestica 90 Minuartia setacea 55 Onobrychis viciaefolia 100 Malus silvestris 90 Minuartia verna 55 Onobrychis viciifolia 100 Malus sylvestris 90 Minuartia viscosa 54, 59 Ononis spinosa 93 Malva × adulterina 123 Misopates orontium 169 Onopordum acanthium 222 Malva alcea 123 Moehringia trinervia 52 Orchis latifolia 273 Malva neglecta 123 Moenchia erecta 53 Orchis militaris 272 Malva pusilla 123 Molinia arundinacea 267, 268 Orchis morio 272 Malva silvestris 123 Molinia caerulea 267, 268 Orchis purpurea 272 Malva sylvestris 123 Moneses uniflora 142, 277, 279 Orchis sambucina 273 Marrubium peregrinum 154 Monotropa hypopitys 142 Orchis ustulata 272 Marrubium vulgare 154 Morus alba 72 Origanum vulgare 161 Matricaria chamomilla 215 Morus nigra 72 Ornithogalum boucheanum 231 Matricaria discoidea 215 Muscari armeniacum 231, 232 Ornithogalum gussonei 231 Matricaria maritima 215 Muscari botryoides 232 Ornithogalum kochii 231 Matricaria recutita 215 Muscari comosum 232 Ornithogalum nutans 231 Matthiola incana 45 Muscari neglectum 231 Ornithogalum umbellatum 7, 231, Medicago falcata 94 Muscari racemosum 231 277, 279 Medicago lupulina 94 Muscari tenuiflorum 232 Orobanche alba 178 Medicago minima 95 Mycelis muralis 201 Orobanche arenaria 177 Medicago prostrata 94 Myosotis arvensis 150 Orobanche caryophyllacea 178 Medicago sativa 94 Myosotis collina 150 Orobanche elatior 178 Medicago × varia 94 Myosotis discolor 7, 150, 277, 279 Orobanche lutea 178 Melampyrum arvense 175 Myosotis micrantha 150 Orobanche major 178 Melampyrum barbatum 175 Myosotis palustris 150 Orobanche purpurea 177 Melampyrum cristatum 175 Myosotis ramosissima 150 Orobanche ramosa 177 Melampyrum nemorosum 175 Myosotis silvatica 150 Orthantha lutea 176 Melampyrum pratense 175 Myosotis sparsiflora 151 Orthilia secunda 141, 142 Melandrium album 57 Myosotis stricta 150 Oryza sativa 251 Melandrium diurnum 57 Myosotis sylvatica 150 Oxalis acetosella 114 Melandrium × dubium 57, 59 Myosotis versicolor 150 Oxalis corniculata 114 Melandrium noctiflorum 57 Myosoton aquaticum 54 Oxalis dillenii 114 Melandrium viscosum 57 Myosurus minimus 27 Oxalis fontana 114 Melica × aschersonii 258 Myriophyllum spicatum 128 Oxalis stricta 114 Melica ciliata 257, 263 Myriophyllum verticillatum 128 Oxytropis pilosa 100, 277 Melica nutans 258 Narcissus poëticus 233 Padus racemosa 87 Melica picta 258 Narcissus pseudonarcissus 233 Paeonia officinalis 23 Melica transsilvanica 257 Nardus stricta 268 Panicum miliaceum 269 Melica uniflora 258 Nasturtium officinale 44 Papaver argemone 35 Melilotus albus 94 Neottia nidus-avis 271 Papaver confine 35 Melilotus altissimus 94 Nepeta cataria 155 Papaver dubium 35 Melilotus dentatus 93 Nepeta mussinii 155 Papaver maculosum 35 Melilotus officinalis 94 Nepeta nuda 155 Papaver rhoeas 35 Melissa officinalis 160 Nepeta pannonica 155 Paris quadrifolia 233 Melittis melissophyllum 156 Nepeta racemosa 155 Parnassia palustris 76 Mentha aquatica 163 Neslia paniculata 40 Parthenocissus quinquefolia 122

288 Pastinaca sativa 133 Plantago indica 179 Potentilla filiformis 82 Pedicularis palustris 148, 177, Plantago lanceolata 179 Potentilla heptaphylla 81 277, 279 Plantago major 179 Potentilla inclinata 80 Pedicularis silvatica 177 Plantago maritima 179, 277, 279 Potentilla recta 81 Pedicularis sylvatica 177, 277, 279 Plantago media 179 Potentilla reptans 82 Pelargonium 112 Plantago pauciflora 179 Potentilla rupestris 80 Peplis portula 125 Plantago uliginosa 179 Potentilla × subrubens 82 Persicaria amphibia 69, 226 Platanthera bifolia 272 Potentilla supina 81 Persicaria hydropiper 70 Platanthera chlorantha 272 Potentilla tabernaemontani 82 Persicaria lapathifolia 69 Platanus occidentalis 108 Potentilla thuringiaca 81 Persicaria maculosa 69 Platanus orientalis 108 Potentilla verna 82 Persicaria minor 70 Platycladus orientalis 22 Prenanthes purpurea 201 Persicaria mitis 70 Poa angustifolia 256 Primula elatior 137 Petasites hybridus 217 Poa annua 255 Primula veris 137 Petrorhagia prolifera 59 Poa bulbosa 255 Prunella grandiflora 156 Petroselium hortense 130 Poa compressa 255 Prunella laciniata 156 Peucedanum alsaticum 133 Poa nemoralis 255 Prunella laciniata × vulgaris 156 Peucedanum cervaria 133 Poa pratensis 253, 255, 256, 261 Prunella vulgaris 156 Peucedanum oreoselinum 133 Poa trivialis 255 Prunus armeniaca 88 Phacelia tanacetifolia 146 Polycnemum arvense 62, 63 Prunus avium 88 Phalaris arundinacea 265 Polycnemum heuffelii 62, 67 Prunus cerasus 87 Phaseolus vulgaris 108 Polycnemum majus 63, 67 Prunus domestica 88 Phegopteris dryopteris 17 Polycnemum verrucosum 63 Prunus dulcis 88 Phegopteris robertiana 17 Polygala comosa 116 Prunus fruticosa 87 Philadelphus coronarius 76 Polygala major 116 Prunus insititia 88 Phleum boehmeri 267 Polygala multicaulis 116 Prunus mahaleb 87 Phleum phleoides 267 Polygala vulgaris 116 Prunus padus 87 Phleum pratense 267 Polygonatum multiflorum 232 Prunus persica 88 Phlomis tuberosa 156 Polygonatum odoratum 232 Prunus serrulata 87 Phlox paniculata 146 Polygonatum verticillatum 233 Prunus spinosa 88 Phragmites australis 268 Polygonum amphibium 69 Pseudognaphalium luteoalbum Phragmites communis 268 Polygonum aviculare 70 209 Physalis alkekengi 165 Polygonum bistorta 69 Pseudolysimachion maritimum Physocarpus opulifolia 76 Polygonum brittingeri 69 171 Phyteuma orbiculare 190 Polygonum hydropiper 70 Pseudolysimachion spicatum 171 Phyteuma spicatum 190 Polygonum lapathifolium 69 Pseudotsuga menziesii 20 Picea abies 20 Polygonum minus 70 Pseudotsuga taxifolia 20 Picea excelsa 20 Polygonum mite 70 Pteridium aquilinum 19 Picea falcata 21 Polygonum persicaria 69 Puccinellia distans 256 Picea pungens 20 Polygonum rurivagum 70 Pulicaria dysenterica 211 Picea rubra 20 Polypodium vulgare 19 Pulicaria vulgaris 208, 212, 278, Picris hieracioides 199, 202 Polystychum aculeatum 18 279 Pimpinella anisum 131 Polystychum lobatum 18 Pulmonaria angustifolia 152 Pimpinella major 130, 131 Populus alba 110 Pulmonaria mollis 152 Pimpinella saxifraga 130, 131 Populus nigra 110 Pulmonaria montana 152 Pinus banksiana 21 Populus tremula 110 Pulmonaria obscura 152 Pinus divaricata 21 Portulaca oleracea 51 Pulmonaria officinalis 152 Pinus falcata 21 Potamogeton crispus 226 Pulsatilla grandis 26 Pinus mugo 21 Potamogeton lucens 226 Pulsatilla pratensis 26 Pinus nigra 21 Potamogeton natans 69, 226 Pulsatilla vulgaris 26 Pinus rigida 21 Potamogeton pectinatus 226 Pyrethrum corymbosum 216 Pinus silvestris 21 Potamogeton pusillus 226 Pyrethrum parthenium 216 Pinus strobus 21 Potentilla alba 80 Pyrola chlorantha 140, 142, 278, Pinus sylvestris 21 Potentilla anserina 82 279 Pirola minor 141 Potentilla arenaria 82 Pyrola minor 141, 142 Pirola rotundifolia 141 Potentilla argentea 80, 81 Pyrola rotundifolia 141 Pirola virens 141, 142 Potentilla canescens 80 Pyrus communis 89 Pirus communis 89 Potentilla chrysantha 81 Pyrus nivalis 89 Pisum sativum 107, 108 Potentilla collina 80, 81 Pyrus pyraster 89 Plantago arenaria 179, 277, 279 Potentilla erecta 82 Quercus cerris 110

289 Quercus petraea 110 Rosa majalis 86 Salix triandra 111 Quercus pubescens 110 Rosa micrantha 85 Salix viminalis 112 Quercus robur 110 Rosa pendulina 87 Salsola kali 62, 63, 67 Quercus rubra 109 Rosa rubiginosa 85 Salvia aethiopis 160 Ramischia secunda 142 Rosa spinosissima 86 Salvia glutinosa 159 Ranunculus acer 31 Rosa turbinata 85 Salvia nemorosa 160 Ranunculus acris 31 Rubus × agrestis 80 Salvia pratensis 160 Ranunculus arvensis 28 Rubus armeniacus 79 Salvia × silvestris 160 Ranunculus auricomus 31 Rubus austromoravicus 78, 79 Salvia × sylvestris 160 Ranunculus bulbosus 28 Rubus bifrons 79 Salvia verticillata 160 Ranunculus flammula 28 Rubus caesius 80 Sambucus ebulus 184 Ranunculus illyricus 27 Rubus candicans 78 Sambucus nigra 184 Ranunculus lanuginosus 31 Rubus canescens 79 Sambucus racemosa 184 Ranunculus lingua 28 Rubus clusii 78, 79, 80 Samolus valerandii 141 Ranunculus polyanthemos 31 Rubus fossicola 80 Sanguisorba minor 83 Ranunculus polyanthemus 31 Rubus gothicus 78, 79 Sanguisorba officinalis 83 Ranunculus repens 28 Rubus grabowskii 78, 79 Sanicula europaea 129 Ranunculus sardous 28 Rubus gracilis 78, 79 Saponaria ocimoides 61 Ranunculus sceleratus 28 Rubus gremlii 79 Saponaria officinalis 61 Raphanus raphanistrum 37, 38 Rubus hedycarpus 79 Sarothamnus scoparius 92 Raphanus sativus 38 Rubus idaeus 77 Saxifraga bulbifera 75 Rapistrum perenne 38 Rubus kuleszae 78 Saxifraga caespitosa 75 Reseda lutea 48 Rubus montanus 79 Saxifraga granulata 75 Reseda luteola 48 Rubus nesensis 78 Saxifraga rosacea 75 Rhamnus cathartica 122 Rubus plicatus 78, 79 Saxifraga tridactylites 74, 75 Rheum rhabarbarum 68 Rubus × pseudoplicatus 78, 79 Scabiosa canescens 188 Rheum undulatum 68 Rubus radula 78 Scabiosa ochroleuca 188 Rhinanthus alectorolophus 176 Rubus saxatilis 77 Scandix pecten-veneris 7, 136, Rhinanthus major 176, 177 Rubus suberectus 78 139, 277, 279 Rhinanthus minor 176, 177 Rubus sulcatus 78 Schoenoplectus lacustris 241 Rhus typhina 121 Rubus thyrsantus 79 Schoenoplectus tabernaemontani Ribes alpinum 76 Rubus tomentosus 79 241 Ribes aureum 76 Rubus vilicaulis 79 Schoenoplectus tabernaemontanii Ribes grossularia 76 Rudbeckia hirta 213 241 Ribes odoratum 76 Rumex acetosa 68 Scilla bifolia 230 Ribes rubrum 75 Rumex acetosella 68 Scilla drunensis 230 Ribes uva-crispa 76 Rumex aquaticus 67, 68 Scilla spetana 231 Ricinus communis 117 Rumex conglomeratus 67 Scirpoides holoschoenus 241 Robinia pseudoacacia 99 Rumex crispus 67 Scirpus radicans 242 Robinia viscosa 99 Rumex hydrolapathum 68 Scirpus silvaticus 242 Rorippa amphibia 44 Rumex maritimus 67 Scirpus sylvaticus 242 Rorippa × anceps 45 Rumex obtusifolius 67, 68 Scleranthus annuus 56 Rorippa austriaca 44 Rumex sanguineus 68 Scleranthus perennis 56 Rorippa barbareoides 45 Rumex scutatus 68 Scleranthus polycarpos 56 Rorippa islandica 44 Rumex stenophyllus 67 Sclerochloa dura 256 Rorippa palustris 44 Rumex thyrsiflorus 68 Scorzonera cana 204 Rorippa silvestris 44, 46 Sagina procumbens 55 Scorzonera humilis 203 Rorippa sylvestris 44 Sagittaria sagittifolia 225 Scorzonera laciniata 204 Rosa agrestis 87 Salix alba 111 Scrophularia alata 170 Rosa alba 84 Salix aurita 111 Scrophularia nodosa 170 Rosa × alba 84 Salix babylonica 111 Scrophularia umbrosa 170 Rosa canina 85 Salix caprea 111 Scutellaria galericulata 154 Rosa coriifolia 84, 86 Salix × capreola 112 Secale cereale 260 Rosa dumalis 86 Salix cinerea 111 Securigera varia 100 Rosa eglanteria 85 Salix fragilis 111 Sedum acre 74 Rosa elliptica 85 Salix × pontederana 111 Sedum album 74 Rosa foetida 86 Salix purpurea 112 Sedum reflexum 73 Rosa gallica 84, 86 Salix repens 112 Sedum rupestre 73 Rosa × jacquiniana 86 Salix rosmarinifolia 112 Sedum sexangulare 74 Rosa jundzillii 85 Salix × rubens 111 Sedum spurium 74

290 Sedum telephium 73 Solidago virgaurea 204 Taraxacum sect. Ruderalia 200 Selinum carvifolia 133 Sonchus arvensis 201 Taraxacum serotinum 200 Sempervivum soboliferum 74 Sonchus asper 202 Taxus baccata 19 Sempervivum tectorum 74 Sonchus oleraceus 202 Tephroseris crispa 218 Senecio erraticus 219 Sophora japonica 91 Tephroseris integrifolia 218 Senecio germanicus 218 Sorbus aria 90 Tetragonolobus maritimus 98 Senecio integrifolius 218 Sorbus aucuparia 89 Tetragonolobus siliquosus 98 Senecio jacobaea 218, 219 Sorbus cretica 90 Teucrium botrys 154 Senecio nemorensis 218 Sorbus intermedia 90 Teucrium chamaedrys 154 Senecio ovatus 218 Sorbus torminalis 89 Teucrium scordium 154 Senecio rivularis 218 Sorghum bicolor 270 Thalictrum aquilegiifolium 32 Senecio silvaticus 219 Sorghum vulgare 270 Thalictrum flavum 33 Senecio sylvaticus 219 Sparganium emersum 274 Thalictrum lucidum 33 Senecio vernalis 218, 219 Sparganium ramosum 274 Thalictrum minus 32 Senecio viscosus 219 Sparganium simplex 274 Thesium dollineri 71 Senecio vulgaris 219 Spergula arvensis 55 Thesium linophyllon 71 Sequoia gigantea 21 Spergularia marginata 55 Thlaspi alpestre 40 Sequoiadendron giganteum 21 Spergularia maritima 55 Thlaspi arvense 40 Serratula tinctoria 222 Spergularia rubra 56 Thlaspi caerulescens 40 Seseli annuum 132 Spergularia salina 55 Thlaspi montanum 39 Seseli hippomarathrum 131 Spinacia oleracea 65 Thlaspi perfoliatum 40 Seseli osseum 131 Spiraea hypericifolia 76 Thuja occidentalis 22 Sesleria caerulea 257 Spiraea media 77 Thuja orientalis 22 Sesleria calcaria 257 Spiraea salicifolia 77 Thymelaea passerina 128 Setaria glauca 269 Spirodela polyrhiza 274 Thymus angustifolius 162 Setaria italica 270 Stachys annua 159 Thymus austriacus 161, 162 Setaria pumila 269 Stachys germanica 159 Thymus caespitosus 161, 162 Setaria verticillata 269 Stachys palustris 159 Thymus glabrescens 161, 162 Setaria viridis 270 Stachys recta 158 Thymus marschallianus 161 Sherardia arvensis 180 Stachys silvatica 159 Thymus pannonicus 161, 162 Sideritis montana 155, 278, 279 Stachys sylvatica 159 Thymus pannonicus × praecox Sieglingia decumbens 270 Staphylea pinnata 119 162 Silene bupleuroides 58 Statice sinuata 137 Thymus praecox 161, 162 Silene cucubalus 58 Stellaria alsine 53 Thymus pulegioides 162 Silene dichotoma 58 Stellaria graminea 53 Thymus serpyllum 162 Silene dioica 57 Stellaria holostea 52 Tilia cordata 122 Silene dioica × latifolia 57 Stellaria media 52 Tilia platyphyllos 122 Silene latifolia 57 Stellaria nemorum 52 Tilia tomentosa 122 Silene longiflora 58 Stellaria pallida 52 Tordylium maximum 134 Silene noctiflora 57 Stenactis ramosa 206 Torilis arvensis 135, 278, 279 Silene nutans 57, 59 Stipa capillata 251 Torilis japonica 134 Silene otites 58 Stipa dasyphylla 252 Tragopogon dubius 203 Silene viscosa 57 Stipa joannis 251 Tragopogon orientalis 203 Silene vulgaris 58 Stipa pennata 251 Tragopogon pratensis 203 Sinapis alba 37 Stipa pulcherrima 251 Tragus racemosus 268 Sinapis arvensis 37, 38 Stipa tirsa 251 Trifolium alpestre 97 Sisymbrium altissimum 44, 46 Succisa pratensis 187 Trifolium arvense 96 Sisymbrium loeselii 43, 46, 47 Symphoricarpos albus 184 Trifolium aureum 95 Sisymbrium officinale 46, 47 Symphytum officinale 153 Trifolium campestre 95 Sisymbrium orientale 47 Symphytum tuberosum 153 Trifolium dubium 95 Sisymbrium strictissimum 46 Syringa vulgaris 143 Trifolium fragiferum 96 Sium latifolium 131 Tamarix gallica 48 Trifolium hybridum 95 Solanum alatum 165 Tamarix parviflora 48 Trifolium incarnatum 96 Solanum dulcamara 165 Tanacetum vulgare 216 Trifolium medium 97 Solanum luteum 165 Taraxacum bessarabicum 200, Trifolium montanum 96 Solanum lycopersicum 166 278, 279 Trifolium ochroleucon 97 Solanum nigrum 165 Taraxacum laevigatum 200 Trifolium ochroleucum 97 Solanum tuberosum 166 Taraxacum officinale 200 Trifolium parviflorum 95 Solidago canadensis 204 Taraxacum sect. Erythrosperma Trifolium pratense 96 Solidago gigantea 204 200 Trifolium repens 96

291 Trifolium retusum 95, 96 Verbascum nigrum 168 Vincetoxicum hirundinaria 145 Trifolium rubens 97 Verbascum × obornyi 167 Viola ambigua 50, 51 Trifolium strepens 95 Verbascum phlomoides 166 Viola arvensis 49 Trifolium striatum 95, 96 Verbascum phoeniceum 169 Viola canina 49 Triglochin palustre 225, 278, 279 Verbascum × pseudolychnitis 168 Viola collina 50 Trigonella coerulea 93 Verbascum × ramigerum 167 Viola elatior 49 Trigonella foenum-graecum 93 Verbascum × rubiginosum 168 Viola erecta 49 Trigonella monspeliaca 93 Verbascum × schottianum 168 Viola hirta 50, 51 Tripleurospermum inodorum 214, Verbascum speciosum 167 Viola mirabilis 49 215 Verbascum × subnigrum 168 Viola odorata 50, 51 Trisetum flavescens 264 Verbascum thapsiforme 167 Viola × permixta 50, 51 Triticum aestivum 260 Verbascum thapsus 167 Viola reichenbachiana 50 Triticum polonicum 260 Verbena officinalis 153 Viola riviniana 50 Triticum vulgare 260 Veronica agrestis 173 Viola rupestris 50 Trollius altissimus 23 Veronica anagallis 174 Viola × scabra 50 Trollius europaeus 23 Veronica anagallis-aquatica 174 Viola sepincola 50, 51 Tulipa × gesnerana 230 Veronica anagalloides 174 Viola stagnina 49 Tulipa gesneriana 230 Veronica arvensis 172 Viola suavis 51, 278, 279 Tulipa silvestris 230 Veronica becabunga 174 Viola silvatica 50 Tulipa sylvestris 230 Veronica chamaedrys 172, 174 Viola tricolor 48, 49 Tunica prolifera 59, 60 Veronica didyma 172 Virga pilosa 187 Turgenia latifolia 7, 134, 277, 279 Veronica dillenii 172 Viscaria vulgaris 57 Turitis glabra 44 Veronica hederifolia 173 Viscum album 72 Tussilago farfara 217 Veronica longifolia 171 Vitis vinifera 122 Typha angustifolia 275 Veronica officinalis 174 Vogelia paniculata 40 Typha latifolia 275 Veronica opaca 173 Vulpia myuros 254 Ulmus carpinifolia 72 Veronica persica 173 Weigela florida 185 Ulmus glabra 72 Veronica polita 172, 173 Xanthium spinosum 212 Ulmus laevis 72 Veronica praecox 172, 173 Xanthium strumarium 212 Ulmus minor 72 Veronica prostrata 173 Xanthophthalmum segetum 216 Ulmus pumila 72 Veronica scutellata 174 Xanthoxalis dillenii 114 Ulmus scabra 72 Veronica serpyllifolia 171 Xeranthemum annuum 224 Urtica dioica 73 Veronica spicata 171 Zannichelia palustris 225 Urtica urens 73 Veronica sublobata 172, 173 Zea mays 270 Utricularia australis 178 Veronica teucrium 173 Utricularia vulgaris 178 Veronica triloba 173 Vaccaria hispanica 30, 59, 278, Veronica triphyllos 172, 174 279 Veronica verna 172 Vaccaria segetalis 59 Viburnum lantana 184 Vaccinium myrtillus 143 Viburnum opulus 184 Valeriana dioica 186 Vicia angustifolia 104 Valeriana excelsa 186 Vicia articulata 103 Valeriana officinalis 186 Vicia cassubica 103 Valeriana stolonifera 186 Vicia cracca 104 Valerianella carinata 186 Vicia dumetorum 103 Valerianella dentata 185, 186 Vicia faba 105 Valerianella locusta 186 Vicia grandiflora 104 Valerianella rimosa 185, 186 Vicia hirsuta 103 Ventenata dubia 264 Vicia lathyroides 104 Veratrum nigrum 226 Vicia lutea 105 Verbascum austriacum 168 Vicia pannonica 105 Verbascum blattaria 169 Vicia pisiformis 103 Verbascum × brockmuelleri 168 Vicia sativa 104, 105 Verbascum × brockmülleri 168 Vicia sepium 105 Verbascum chaixii 168 Vicia silvatica 103 Verbascum densiflorum 167 Vicia sylvatica 103 Verbascum × denudatum 167 Vicia tenuifolia 104 Verbascum lychnitis 167 Vicia tetrasperma 103 Verbascum × moravicum 167 Vicia villosa 104 Verbascum × neilreichii 166 Vinca minor 144

292 THAYENSIA Sborník původních vědeckých prací z Podyjí Sammelbuch der ursprünglichen wissenschaftlichen Arbeiten aus Podyjí/Thayatal Collection of scientiﬁc papers from Podyjí/Thayatal Číslo / Nummer / Volume Supplementum I 2005 Vydává / Publiziert / Published by Správa Národního parku Podyjí a Jihomoravské muzeum ve Znojmě Tisk / Press / Print Čihák-Tisk, Praha Náklad / Auﬂage / Edition of 500 výtisků / Abdrucke / copies Vedoucí redaktor / Leitender Redaktor / Editor-in-Chief Vladimír Hanák Výkonní redaktoři / Exekutive Redaktoren / Exe cu ti ve Editors Antonín Reiter, Jan Kos Redakční rada / Redaktionsrat / Editorial Board Zdeněk Čižmář, Vít Grulich, Vla di mír Hanák, Karel Kirchner, Jan Kos, Jan Lacina, Antonín Reiter, Martin Škorpík, Tomáš Vrška Návrh obálky / Vorschlag des Um schla ges / Cover design Bohumír Prokůpek

ISSN 1212-3560