VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Studijní obor: REGIONÁLNÍ ROZVOJ

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE

VÝZNAM A FUNKCE EUROREGION Ů A JEJICH HODNOCENÍ

Autor bakalá řské práce: Václav Kdýr

Vedoucí bakalá řské práce: Ing.Jan Hrstka

2012

Pod ěkování

Při tvorb ě této práce mi cenné rady poskytl vedoucí práce. Touto cestou mu vyjad řuji pod ěkování za jeho vedení i kritiku.

2

P r o h l a š u j i,

že jsem p ředloženou bakalá řskou práci na téma Význam a funkce euroregion ů a jejich hodnocení zpracoval sám, a to pouze s využitím pramen ů v této práci uvedených. Sou časn ě souhlasím s tím, aby tato práce byla zp řístupn ěna v knihovn ě VŠRR a používána ke studijním účel ům v souladu s autorským právem.

V Praze, dne 30. b řezna 2012

3

OBSAH

OBSAH ...... 4 ÚVOD ...... 5 1 Pojem euroregion ...... 8 2 Význam euroregion ů ...... 9 2.1 Charakteristika p říhrani čních oblastí ...... 9 2.2 Hlavní cíle euroregion ů - obecn ě ...... 10 2.3 Hlavní cíle euroregion ů v České republice ...... 11 3 Vznik euroregion ů...... 12 3.1 Historie vzniku...... 12 3.2 Po čátky p řeshrani ční spolupráce v České republice ...... 13 4 Financování...... 14 5 Právní rámec...... 17 5.1 Členství v euroregionu ...... 18 6 Euroregiony v České republice ...... 19 6.1 Euroregion Nisa...... 21 6.2 Euroregion Labe/Elbe ...... 23 6.3 Euroregion Krušnoho ří/Erzgebirge...... 26 6.4 Euroregion Chebsko/Egrensis...... 28 6.5 Euroregion Šumava...... 30 6.6 Euroregion Severovýchodní Čechy/Glacensis...... 30 6.7 Euroregion Prad ěd...... 32 6.8 Euroregion T ěšínské Slezsko ...... 34 6.9 Euroregion Opavsko/Silesia...... 35 6.10 Euroregion Pomoraví ...... 37 6.11 Euroregion Jižní Čechy/Silva Nortica...... 38 6.12 Euroregion Beskydy...... 40 6.13 Euroregion Bílé Karpaty ...... 41 7 Komparace euroregion ů ...... 43 7.1 Komparace českých euroregion ů ...... 43 7.2 Komparace se zahrani čím (Rakousko)...... 47 ZÁV ĚR...... 49 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...... 51 Seznam p říloh...... 54 ZÁZNAM O BAKALÁ ŘSKÉ PRÁCI ...... 60

4

ÚVOD

Motto: "Mnoho oby čejných lidí, kte ří bydlí v malých obcích podél hranic a d ělají malé v ěci, mohou zm ěnit tvá ř sv ěta." Říká se, že hranice jsou jizvy d ějin, které přinášejí hrani čním region ům p řevážn ě z řetelné nevýhody. Hrani ční regiony trpí historickými důsledky své periferní polohy a z toho vyplývající izolace. P řeshrani ční spolupráce má pomoci tyto nevýhody vyrovnávat a zlepšovat životní podmínky. Život v příhrani čí se jist ě v mnohém podobá životu v jiných regionech zem ě, které leží dále od hranic. P říhrani čí má však p řesto svá specifika. Fyzická blízkost lidem z druhé strany hranice samoz řejm ě vytvá ří celou řadu p říležitostí ke spole čným kontakt ům, k vzájemnému poznání a p řijetí té „druhé“ jinakosti. P říhrani čí je také základem psychické a spole čenské komunity, která je p říčinou vytvá ření r ůzných druh ů znalostí mezi obyvateli dvou r ůzných kraj ů. M ůžeme se tedy domnívat, že práv ě obyvatelé p říhrani čí disponují nejv ětšími znalostmi o svých sousedech a že nevyhnuteln ě uskute čň ují mnohá r ůzná ohodnocení. 1 Na druhou stranu však víme, že život v příhrani čí nebyl a není nikterak lehký. Spolupráce se „sousedy“ , kte ří mají jiné kulturní, spole čenské, sociální a náboženské zvyklosti p řináší i „jisté“ p řekážky. Za zmínku také stojí jazyková bariéra. Politická situace v minulém století rovn ěž zrovna nep řála prohlubování p řátelských vztah ů se sousedními státy, zejména západní Evropy. Euroregion je v sou časné dob ě žhavé téma, o kterém se bou řliv ě diskutuje p řevážn ě v příhrani čních oblastech. Donedávna byl však tento pojem pro nás tém ěř neznámý. Ve slovníku pojem „euroregion“ nalezneme až od poloviny 20. století, jedná se v podstat ě o pojem nový, vzniklý v souvislosti s Evropskou unií. Euroregiony vznikají na územích, která p řekra čující státní hranice a vykazují ur čitou kulturní, hospodá řskou, historickou a další spojitost. Euroregiony jsou tedy zakládány z důvod ů rozvoje obdobných zájm ů a řešení obdobných problém ů, které přesahují státní hranice. Prost řednictvím p řeshrani čních projekt ů mohou být vy řešeny či alespo ň zmírn ěny nevýhody periferního postavení. V neposlední řad ě jsou takto udržovány dobré sousedské vztahy a dochází k jejich posilování. Cílem této práce je ukázat jaké výhody samotné zakládání euroregion ů p řináší. Díky komparaci jednotlivých euroregion ů z hlediska úsp ěšnosti zjistíme markantní rozdíly a m ůžeme zhodnotit jejich úsp ěšnost a spole čenský prosp ěch. Ú čelem této práce je však

1 KOLIBOVÁ, H. a kol . Sociální realita česko – polského p říhrani čí po vstupu do Evropské unie. 1. vydání. Opava: Ústav ve řejné správy a regionální politiky, 2010. s. 41

5 i vyvolat kritické zamyšlení o samotné výhodnosti zakládání euroregion ů, komparaci vynaložených financí se skute čným „ziskem“. Zamyšlení by m ělo vést ke zdravému vnímání tohoto tématu se všemi klady, ale i zápory. Snahou je rovn ěž p řinést ucelený pohled na vnímání euroregion ů, tudíž sestavit v této práci soubor základních informací o vzniku, cílech, pozitivech i negativech euroregion ů. Informovanost hraje hlavní roli p ři vnímání a hodnocení naprosto všech oblastí. Pokud tedy nebudeme mít dostatek informací, nebudeme schopni si sestavit „zdravý úsudek“ . Tato práce je člen ěna do sedmi kapitol. První kapitola je v ěnována samotnému pojmu euroregion. Jde o pojem pom ěrn ě nový, jak již bylo řečeno, ale který stále nabývá na významu. Druhá kapitola stru čně charakterizuje p říhrani ční oblasti. V obecné rovin ě je tato kapitola dále v ěnována cíl ům samotného vzniku euroregion ů. Jsou zde obecn ě p ředest řeny výhody, které vytvá ření euroregion ů p řináší. Rovn ěž jsou zde zobecn ěny hlavní cíle zakládání euroregion ů v České republice. V třetí kapitole jsou shrnuty po čátky vzniku euroregion ů a d ůvody jejich pozd ějšího vývoje v České republice. Čtvrtá kapitola popisuje zp ůsob financování euroregion ů a čerpání r ůzných dotací. Důležitým faktorem p ři samotném vzniku a následném rozvoji euroregion ů jsou dotace z Evropské unie. Pátá kapitola analyzuje právní rámec euroregion ů a rovn ěž se zabývá problematikou členství v euroregionech. V šesté, hlavní kapitole, jsou popsány všechny naše euroregiony. Je zde uvedena jejich základní charakteristika, globální i konkrétní cíle. Euroregiony jsou zde řazeny podle svého vzniku a takto je s nimi v této práci nadále pracováno. U jednotlivých euroregion ů jsou demonstrativn ě uvedeny i konkrétní aktuální či již úsp ěšn ě dokon čené projekty. Poslední kapitola se zabývá komparací, a to zejména z hlediska časové osy vzniku jednotlivých euroregion ů, jejich rozlohy, po čtu obyvatel. Dalším zajímavým faktorem komparace je p ředm ět činností a k jim zakládaných pracovních skupin. Dále jsou zde pro zajímavost uvedeny n ěkteré poznatky spolupráce v zahrani čí. Pro zajímavost je v příloze této práce uveden článek „Varující pohled“ , který byl uve řejn ěn v denním tisku „Haló noviny“ v roce 2002. Ú čelem uvedení tohoto článku je podpo řit i kritické zamyšlení nad samotnými cíli vznik ů euroregion ů a kriticky zhodnotit i omezení, která vznik euroregion ů m ůže ruku v ruce p řinášet.

6

Co se týká metodologie, byly použity metody srovnávání (v ěcná, prostorová i časová komparativní analýza euroregion ů), analýza a syntéza (zkoumání jednotlivých charakteristik euroregion ů). Mezi nejvýznamn ější prameny, které byly p ři tvorb ě této bakalá řské práce použity, lze řadit p ředevším monografii V. Netolického Euroregiony , jež se pro tuto práci stala základním „rámcovým“ zdrojem informaci. Cennou inspirací byly rovn ěž odborné články uve řejn ěné v časopise Ve řejná správa a Jistoty . Nemén ě d ůležitým zdrojem k této práci byly taktéž informace uve řejn ěné na webových stránkách Ú řadu vlády České republiky, Evropské komise a jednotlivých euroregion ů.

7

1 Pojem euroregion

Před samotným používáním pojmu euroregion je nutné upřesnit jeho vnímání. V užším pojetí se jedná pouze o jednu z národních částí p řeshrani čního euroregionu. V širším pojetí jde o celý p řeshrani ční euroregion, tedy o všechny jeho národnostní části jako jeden celek. Další vnímání je z pohledu obsahového, a to geografické pojetí, kdy se jedná o území, kde se odehrává ur čitá spolupráce a instituciální pojetí, kdy se jedná o ur čitou organizaci, která byla z řízena práv ě za ú čelem p řeshrani ční spolupráce. Výklad ů tohoto pojmu je celá řada, oficiální definice však stanovená není. V různých dokumentech, encyklopediích či slovnících se výklad více či mén ě liší. „Euroregion je území v Evrop ě podél státních hranic dvou či více sousedících stát ů. Euroregiony se ustavují v oblastech, kde jsou p ředpoklady pro fungující mezistátní lokální spolupráci (propojený komunika ční systém, migrace obyvatel za prací, obchodní vým ěny, koordinovaná pé če o životní prost ředí); pomáhají p řeklenout mnohé ekonomické a správní problémy příhrani čních území…“ 2. Modern ější výklad, který „vytvá ření mnohé fundované “ instituce m ůže znít takto: „Euroregiony jsou územní jednotky, které sdružují jednotlivé p říhrani ční oblasti r ůzných stát ů Evropy. Pracují na principu dobrovolnosti. Jejich výhodou je fakt, že m ěsta a obce na obou stranách hranice mohou své problémy řešit spole čně. Spolupráce p řesahující hranice tak napomáhá p řekonávat nevýhody okrajových poloh pohrani čních oblastí, jejím cílem v oblastech kulturních, sociálních, hospodá řských a infrastruktury je zlepšování životních podmínek místního obyvatelstva. Hlavním motivem vzniklých sdružení je tedy snaha o odstra ňování nerovností mezi pohrani čními regiony a postupné vyrovnávání ekonomického i sociálního rozvoje.“ 3 Můžeme shrnout, že se tedy v podstat ě jedná o oblast p říhrani ční spolupráce, která vznikla na základ ě vzájemné dohody p říhrani čních region ů dvou či více zemí, fungující na základ ě vlastních stanov a která podporuje zájmy m ěst a obcí, sdružení organizací i fyzických osob.

2 KOLEKTIV AUTOR Ů A KONZULTANT Ů. Malá ilustrovaná encyklopedie . Praha: Encyklopedický d ům, spol. s. r. o. 1999. s. 271 3 Euroregiony. [online]. Informace o Evropské unii pro Vás [cit. 20. 11. 2011] Dostupný na WWW:

8

2 Význam euroregion ů 2.1 Charakteristika p říhrani čních oblastí

„Jedním z charakteristických znak ů evropských kontinent ů je pom ěrn ě velké množství hranic. Mnohé z nich respektují geomorfologický ráz evropské krajiny (hrani ční poho ří, vodní toky apod.), zna čná část hranic je však d ůsledkem mocensko-politických boj ů v pr ůběhu posledních t ří století.“ 4 Politicky motivované bariéry národních stát ů um ěle zp řetrhaly hospodá řské kontakty dot čených region ů a jejich kulturní souvislosti. Kv ůli své poloze se oblasti u státních hranic vyvíjely často zcela jinak než oblasti uvnit ř státu. I proto speciální „ sorta" region ů vystupuje do pop ředí v diskusi o Evrop ě region ů - p řeshrani ční regiony, kterých se sjednocovací proces nejvíc a nejd řív dotýká. Téma, které se často od druhé poloviny 20. století v příhrani čních oblastech diskutuje, je práv ě euroregion. Příhrani ční regiony jsou obecn ě charakterizovány nižším osídlením, nižším hospodá řským potencionálem, špatnou dopravní obslužností, zpravidla vyšší nezam ěstnaností a v neposlední řad ě specifickými druhy nezákonné činnosti, jako je nap říklad pouli ční prostituce. Práv ě zakládání euroregion ů má za cíl zmírnit tyto nevýhody a zlepšit tak nep říznivé životní podmínky jejich obyvatel. Práv ě p řeshrani ční spolupráce je v tomto ohledu nepostradatelná a „spoluprací ve řejnoprávních instancí po úrovní stát ů a r ůzných skupin obyvatelstva podporuje daleko p řes hranice státu mír, svobodu, jistotu a hájení lidských práv a také ochranu etnických a národnostních menšin. Hrani ční regiony se tím stávají stavebními kameny a mosty p ři procesu evropského sjednocení, p ři soužití evropského obyvatelstva a menšin.“ 5 O významu vzniku euroregion ů se lze taktéž do číst v Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2005, o úloze euroregion ů v rozvoji regionální politiky. Podle Evropského parlamentu je neodd ělitelnou sou částí evropské integrace rozvoj p řeshrani ční spolupráce, a tak jsou euroregiony p římým nástrojem k jejímu rozvoji. Dále Evropský parlament poukazuje na to, že je t řeba odstranit nerovnosti mezi regiony ve všech členských státech Evropské unie. Svým usnesením Evropský parlament vyzývá všechny členské státy, aby podporovaly využívání euroregion ů jako jednoho z nástroj ů p řeshrani ční spolupráce. 6

4 NETOLICKÝ, V. Euroregiony. První vydání. Praha: Vysoká škola finan ční a správní, o. p. s. v edici EUPRESS. 2007. s. 7 5 Preambule Evropské charty hrani čních a p řeshrani čních region ů ze dne 20. listopadu 1995. 6 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2005 o úloze euroregion ů v rozvoji regionální politiky.

9

2.2 Hlavní cíle euroregion ů - obecn ě

Již z preambule Evropské charty hrani čních a p řeshrani čních region ů m ůžeme odvodit, co je hlavním cílem vytvo ření euroregion ů. „Hranice jsou "jizvy d ějin". P řeshrani ční spolupráce pomáhá zmír ňovat nevýhody t ěchto hranic, p řekonávat okrajovou polohu hrani čních oblastí a zlepšovat životní podmínky obyvatel. M ěla by zahrnovat všechny kulturní, sociální, hospodá řské i infrastrukturní oblasti života. Poznání a porozum ění soused ů jsou práv ě tak d ůležité jako budování d ůvěry." 7 Přívrženci tvrdí, že euroregiony pomáhají hrani čním region ům p řekonat z řetelné nevýhody, kterými je jejich izolace, a to díky historickým negativním událostem. P řeshrani ční spolupráce díky založení tzv. euroregion ů má p řekonat tuto izolaci, vyrovnat nevýhody a zlepšovat životní podmínky. Hlavním cílem vzniku euroregion ů se tedy m ůže zdát p řekonání hranice cestou přeshrani ční spolupráce, respektive snižování významu hranic na úrove ň správního člen ění, ale s pozitivním ú činkem na p řeshrani ční spolupráci. Tento cíl se samoz řejm ě zdá lépe dosažitelný s pomocí mezinárodních institucí. Existuje celá řada organizací a institucí na evropské úrovni, které práv ě na negativní ú činek hranic poukazují. Z pohledu tohoto cíle se je ale alarmující otázka zachování autonomie a suverenity státu! Z výše popsaného cíle, m ůže vyplývat, že nepokrytou základní snahou euroregion ů je snížení významu státních hranic na čist ě administrativní ú čel. Je tu tedy otázka další existence státních hranic? Neznamená to, že by ve skute čnosti mohlo dojít až ke zrušení státních hranic se všemi souvisejícími d ůsledky? Rozloha euroregion ů je až n ěkolik tisíc kilometr ů čtvere čních, a to po obou stranách hranic dvou ( či t řech) stát ů. Paradoxn ě silný rozvoj a vysoká úrove ň euroregionu m ůže pozd ěji vést až k odstran ění státních hranic, tak spjatých s existencí národních stát ů, čili k jejich likvidaci. Mají evropské dotace skute čně tak vysokou cenu? Nejd ůležit ějším úkolem euroregion ů však nadále z ůstává podpora a další rozvoj spolupráce v oblasti lokálního i regionálního plánování, podpora projekt ů v oblasti životního prost ředí, v hospodá řské sfé ře, kultu ře i sportu a vytvá ření prostoru pro dobré mezilidské vztahy. V euroregionech spolupracují m ěsta, obce i okresy, pop řípad ě místní a regionální organizace, často taktéž i obchodní komory, odbory a sociální partne ři. Evropská komise samoz řejm ě tuto spolupráci nadšen ě podporuje. Obecn ě lze tedy cíle vzniku euroregion ů shrnout do t ěchto následujících bod ů: • spolupráce v otázkách územního plánování a uspo řádání,

7 Preambule Evropské charty hrani čních a p řeshrani čních region ů ze dne 20. listopadu 1995.

10

• zvyšování životní úrovn ě obyvatel na obou stranách, • zachování a zlepšování životního prost ředí, • spolupráce v oblasti infrastruktury, jejího rozvoje a zlepšení p řesahující hranice, • rozvoj spolupráce p ři vzniku mimo řádných událostí (p řírodní katastrofy), • rozvoj cestovního ruchu a kultury, • zlepšování mezilidských vztah ů.

2.3 Hlavní cíle euroregion ů v České republice

Dne 11. října 2001 byla v Teplicích založena Asociace euroregion ů České republiky, a to díky výrazné iniciativ ě zástupc ů na českon ěmecké hranici (Euroregion Krušnoho ří a Nisa). Asociace byla založena s vědomím, že základním p ředpokladem úsp ěchu každé lidské činnosti je spolupráce. Asociace má sídlo v Liberci a je zájmovým sdružením právnických osob, které má postavení samostatné právnické osoby založené v souladu s ob čanským zákoníkem. Hlavními cíly této asociace jsou p ředevším koordinace p řeshrani ční spolupráce v České republice, ochrana euroregion ů, p ředávání informací o procesu evropské integrace a financování p řeshrani ční spolupráce, vytvá ření podmínek pro zdokonalování euroregionální práce, p řevážn ě v oblasti vzd ělávání. Na první pohled se m ůže zdát, že hlavním cílem vzniku euroregion ů v České republice je možnost čerpání dotací z fond ů Evropské unie. Mnohem d ůležit ější je však odbourat „bariéry“ v myšlení lidí, kte ří vedle sebe žijí. Ú čeln ě se vytvá řejí projekty typu „ přeshrani ční radiové spojení, p řeshrani ční autobusové linky, spole čné kulturní a sportovní akce“ . Nejd ůležit ější je tedy samotná podpora a rozvíjení spolupráce nap říklad v oblasti lokálního a regionálního plánování, podpora v hospodá řské oblasti, životního prost ředí, komunikace, vzd ělávání, a to bez ohledu na výši p řípadné dotace. Další cíle vzniku euroregion ů u nás samoz řejm ě vyplývají rovn ěž z obecných cíl ů, které jsou stanoveny v preambuli Charty p říhrani čních a hranice p řesahujících regionů v Evrop ě a dalších právních mezinárodních i vnitrostátních normách.

11

3 Vznik euroregion ů 3.1 Historie vzniku

První kroky, které vedly k založení „dnešních euroregion ů“ m ůžeme nalézt již v 50. letech minulého století. Jednalo se o po čátky spolupráce v příhrani čních oblastech po Druhé sv ětové válce, jejichž cílem bylo odstran ění hrani čních bariér. Za čala se zakládat sdružení obcí, která se vztahovala k oblastem spole čného zájmu. První tzv. „nadhrani ční regiony“ , které v západní Evrop ě vznikly, byly p řevážn ě z hospodá řských d ůvod ů. „V západní Evrop ě vzniklo mnoho iniciativ, které vedly k oslabení státní hranice a ke zlepšení životních podmínek obyvatel. P řeshrani ční regiony vznikaly p řevážn ě uvnit ř Evropských spole čenství. Nap říklad euroregion Gronau na nizozemskon ěmeckých hranicích má významné postavení, protože vytvo řil v praxi zárodek spojené Evropy.“ 8 První vysp ělá institucionální forma p řeshrani ční spolupráce - EUREGIO byla tedy založena v roce 1958 kolem Gronau na n ěmecko- nizozemské hranici. Odsud také pochází i samotný sou časný pojem „euroregion“ . V roce 1981 byla p řijata Charta p říhrani čních a hranice p řesahujících region ů v Evrop ě, která zd ůraz ňovala nutnost spolupráce se zem ěmi st řední a východní Evropy. Po roce 1989 došlo prudkému rozvoji euroregion ů, a to podél p ůvodní železné opony a mezi kandidátskými zem ěmi Evropské unie . „Ze západoevropských euroregion ů jmenujme nap ř. Euroregion Transmanche (anglické hrabství Kent a francouzský region Nord-Pas de Calais) či „Atlantský oblouk" (sdružení oblastí na Atlantském pob řeží Portugalska, Špan ělska, Francie, Velké Británie a Irska). Nový typ přeshrani ční spolupráce v souvisle urbanizovaných oblastech pak p ředstavují „eurookresy", nap ř. Štrasburk-Kehl-Offenburg na francouzsko-německém či Eurométropole Lille-Courtrai-Tournai na francouzsko-belgickém pomezí.“ 9 V roce 1991 vydala Evropská komise dokument Europa 2000, který klade velký důraz na realizaci hesla „Evropa region ů“. Snahou Evropské unie z důvod ů p řekonání problém ů s evropskou integrací je podpora p říhrani čního rozvoje a jeho zájmových program ů. Výhodou je, že takto vznikají sdružení, která pracují na principu dobrovolnosti a m ěsta a obce na obou stranách hranice řeší své problémy taktéž dobrovoln ě a p ředevším spole čně. Hlavním

8 Euroregiony. [online]. EURACTIV. [cit. 20. 11. 2011] Dostupný na WWW: 9 Euroregiony. [online]. EUROSKOP. [cit. 20. 11. 2011] Dostupný na WWW:

12 motivem vzniklých sdružení je snaha o odstra ňování nerovností mezi pohrani čními regiony a postupné vyrovnávání ekonomického i sociálního rozvoje.

3.2 Po čátky p řeshrani ční spolupráce v České republice

Na našem území první projekty „p říhrani ční spolupráce“ za čaly vznikat až po čátkem 90. let minulého století, a to kv ůli povále čnému politickému vývoji. „P řeshrani ční spolupráce obcí se státy za železnou oponou v bývalé ČSSR neexistovala, na hranicích s Polskem a tehdejší NDR byla pak centralisticky omezována pouze na n ěkteré parciální aktivity. Otev ření hranic, zrušení vízových bariér a zvlášt ě demokratické zm ěny z roku 1990, spo čívající v decentralizaci správy a znovuobnovení obecního z řízení, vytvo řily v oblasti přeshrani ční spolupráce situaci zcela nesrovnatelnou s tou d řív ější.“ 10 Obyvatelé v příhrani čí brzy využili svého práva na sdružování a na spolupráci s obcemi jiných stát ů a za čali v dohod ě se sdruženími obcí na druhé stran ě hranic vytvá řet tzv. „euroregiony” , i když zatím pouze bez právní subjektivity. Pravdou je, že díky vlastní aktivit ě tyto „euroregiony ” m ěly velice dobrou úrove ň, a to jak organiza ční, tak i hospodá řskou. Nelze však opomenout, že naše pohrani čí má řadu patologických jev ů, které jsou dlouhodobé a t ěžce řešitelné. Jedná se v první řad ě o „pouli ční prostituci“ , která je nejsiln ější na významných silni čních tazích do N ěmecka a Rakouska. Přeshrani ční spolupráce v rámci jednotlivých euroregion ů se stále prohlubuje a za číná se spolupracovat, či se již aktivn ě spolupracuje i v negativních oblastech, jako je potírání pouli ční prostituce a kriminality, drogové problematiky, ba dokonce organizovaného zlo činu.

10 WIDEMANNOVÁ, M. Sou časné výhledy p řeshrani ční spolupráce v souvislosti s pokra čující decentralizací státu - Reforma ve řejné správy p řípravou na spolupráci euroregion ů v rámci Evropské unie. Ve řejná správa. 2008. ro č. XIII. č. 42.

13

4 Financování

Přestože jsou euroregiony „zájmovými sdruženími“ , jejichž hlavním cílem není shromaž ďovat finance, pot řebují pro svou činnost jako každá organizace finan ční prost ředky, a to jak na b ěžný provoz, tak p ředevším k realizaci svých cíl ů. Oblasti našich euroregion ů pat řily d říve k těm spíše „ v jistém slova smyslu zaostalým“ , a to díky politicky motivovaným bariérám, které um ěle zp řetrhaly hospodá řské kontakty dot čených region ů a rovn ěž jejich kulturní souvislosti. Kv ůli své poloze se tyto oblasti vyvíjely často zcela jinak než oblasti uvnit ř státu. Z tohoto d ůvodu si také zaslouží a mají právo na rozsáhlé dotace z fond ů Evropské unie. Hlavním p ředpokladem pro jejich podporu z unijních pen ěz je však ur čitá organiza ční struktura p řeshrani ční spolupráce. Členství v euroregionu je čist ě dobrovolné. Členy t ěchto p říhrani čních sdružení se mohou stát všechny obce a m ěsta, které se písemn ě zavážou dodržovat usnesení orgán ů euroregion ů. „Oprávn ěnými p říjemci finan čních prost ředk ů Evropské unie a realizátory konkrétních projekt ů jsou volení zástupci euroregion ů, tedy rada a prezidium, rozhodovacím orgánem je valná hromada. Eurofondy p řitom zdaleka nejsou jedinými zdroji financování spole čných projekt ů uskute čň ovaných na území euroregion ů.“ 11 Rozpo čet projekt ů se m ůže pohybovat od desítek tisíc až po miliony EUR, tak tomu bylo i u projekt ů v Euroregionu Nisa. V časovém úseku 1991 – 2006 se v Euroregionu Nisa uskute čnilo cca 2.600 projekt ů, do kterých bylo formou vlastního podílu či evropské dotace investováno cca 306 mil. EUR. Faktem je, že řada projekt ů by se bez finan ční injekce z Evropské unie neobešla, nebo by se realizace prodloužila i o desítky let. Díky evropským fond ům se poda řila nap říklad rekonstrukce malých železni čních stanic na Šumav ě či obnova kanaliza ční sít ě v řad ě obcí severní Moravy. Protože je mnoho projekt ů p řeshrani čního charakteru financováno ze zdroj ů Evropské unie (nap ř. Phare CBC (Cross Border Co-operation), INTERREG IIIA), m ůže se tedy zdát, že díky financování z „Bruselu“ , p řestávají mít obyvatelé euroregion ů možnost o svých záležitostech rozhodovat samy. Záleží však na vlastní iniciativ ě obyvatel euroregion ů, které se chopí. D ůkazem toho jsou projekty dvojjazy čných rozhlasových stanic, přeshrani ční autobusové a železni ční dopravy, spole čné parky či protipovod ňová prevence. Je samoz řejm ě i celá řada projekt ů, které jsou financovány z vlastních zdroj ů realizátora, a to obecních či krajských rozpo čtů.

11 Euroregiony. [online]. EVROPSKÁ KOMISE. Evropská unie v České republice. [cit. 20. 11. 2011]. Dostupný na WWW: euroregions/index_cs.htm>

14

Finan ční zdroje euroregion ů lze rozd ělit zhruba do následujících skupin • členské p řísp ěvky, • přísp ěvky kraj ů a okres ů, • platby za administrativu fondu malých projekt ů, • prost ředky z vlastních aktivit z projekt ů v programu p řeshrani ční spolupráce, • prost ředky z dalších evropských projekt ů, • příjmy z vlastní hospodá řské činnosti (nap ř. cestovní ruch), • sponzorské dary. I p řes další finan ční zdroje nejv ětší část p říjm ů však stále tvo ří finan ční prost ředky z Evropské unie. Euroregiony se tedy snaží získat maximum dotací na své projekty, z tohoto hlediska je tedy dobré euroregiony dále rozvíjet a čerpat tak evropské dotace na r ůznorodé projekty. Pokud ale zvážíme veškeré náklady, které nás samotné členství v Evropské unii a administrativní aparát spojený s vytvá řením r ůzných organizací, sdružení, institucí apod. stojí, m ůžeme dojít k pochybnostem, zda se nám opravdu toto všechno vyplatí? Financování činností euroregionu je paradoxn ě nejv ětší p řekážkou jejich dalšího rozvoje. Velmi znep říjem ňujícím faktorem m ůže být zajišt ění „cash-flow“ v pr ůběhu roku (p ředevším v souvislosti s opožd ěnými platbami za administraci a z toho pramenící nutnosti jejího p ředfinancování). Toto m ůže mít za následek řešení nedostatk ů financí nap říklad formou p řeklenovacích úv ěrů, které od čerpávají nemalé finan ční prost ředky a mohou tak vést až k nevýhodnosti financování ur čité činnosti, respektive k jejímu následnému p ředražení. V sou časné dob ě (programové období 2007 – 2013) se Iniciativa Interreg transformovala do samostatného Cíle strukturálních fond ů, a to „Cíl 3 Evropská územní spolupráce“ (European Territorial Cooperation). Nejv ětší finan ční část je v ěnována práv ě přeshrani ční spolupráci. Tato finan ční podpora je u nás zam ěř ena na p ět bilaterálních „Opera čních program ů P řeshrani ční spolupráce“ ( Česká republika – Sasko, Česká republika – Bavorsko, Česká republika – Polská republika, Česká republika – Slovenská republika, Česká republika – Rakousko), a to na hospodá řskou a sociální integraci p říhrani čních území (konkrétn ě na rozvoj podnikatelského prost ředí), rozvoj cestovního ruchu, zlepšení dostupnosti dopravy a informa čních a dalších sítí, ochranu životního prost ředí, rozvoj vzd ělání apod. Pozitivem je, že žadatelé mohou získat finan ční prost ředky pr ůběžn ě, ne až po skon čení projektu, jak tomu bylo d říve. 12

12 NETOLICKÝ, V. Euroregiony. První vydání. Praha: Vysoká škola finan ční a správní, o.p.s. v edici EUPRESS. 2007. s. 52

15

Projekty p řeshrani ční spolupráce lze v prvé řad ě členit podle charakteru na investi ční či neinvesti ční. Zajímav ější je ale člen ění podle výše požadovaného grandu z Evropské unie, a to na projekty • velké (nap ř. minimální grant u Phare CBC Česká republika – Polská republika - 2 mil. EUR, minimální grant u INTERREGu IIIA Česká republika – Polská republika - 20 tis. EUR), • projekty/mikroprojekty (nap ř. grant u Phare CBC Česká republika – Polská republika 1 tis. - 50 tis. EUR, grant u INTERREGu IIIA Česká republika – Polská republika - 2 tis.- 20 tis. EUR). Příjemcem finan ční pomoci z eurofond ů je, s výjimkou hlavního m ěsta Prahy a St ředo českého kraje, fakticky celé území České republiky, nebo ť sou částí euroregion ů se staly i okresy, které leží ve zna čné vzdálenosti od hranic. Kup říkladu do Euroregionu Nisa již vstoupily a dále se snaží vstupovat také n ěkteré st ředo české obce. Zpo čátku byly projekty financovány bilateráln ě a zdroje byly hledány v příslušných rozpo čtových kapitolách nebo pocházely z příjm ů ur čených na r ůzné programy spolupráce. Nedá se však zajisté pop řít, že rozvoji p řeshrani ční spolupráce napomohly zvlášt ě programy Evropské unie, p ředevším Phare CBC, k jehož využití se p řistoupilo v roce 1994; jde p ředevším o významné investice do dopravní infrastruktury, ochrany životního prost ředí a zásobování energiemi. Svoji úlohu však sehrály a sehrávají i projekty „people to people” , zam ěř ené na podporu aktivit mládeže, sportu, kultury a vzd ělávání. Lze uvést řadu pozitivních p říklad ů s jistou kontinuitou, které byly „nastartovány” práv ě za p řisp ění t ěchto finan čních prost ředk ů, k nimž se nez řídka přidružily další státní dotace, zejména z položek podpory kulturních aktivit, ochrany památek a podpory cestovního ruchu a turistiky. Projekty ve školství a kultu ře (nap ř. vým ěnné studijní pobyty, festivaly) jsou zcela „v duchu“ Doporu čení Rady Evropy o podpo ře p řeshrani ční spolupráce územních spole čenství v dané oblasti. V dnešní České republice, stigmatizované nevýrazným ekonomickým r ůstem a výraznou nezam ěstnaností, je samoz řejm ě pom ěrn ě obtížné hledat pro mnohé aktivity finan ční zdroje. Avšak za čalo-li se již s nimi a lidé p řekonali r ůznorodé bariéry a nau čili se finan ční zdroje hledat a získávat, p řeshrani ční aktivity neustávají a stávají se novou tradicí.

16

5 Právní rámec

Euroregiony nejsou z řízeny na základ ě zákonného zmocn ění, tak jak je tomu nap říklad u kraj ů.13 Typ „sdružení “, na základ ě kterého euroregiony vznikají, se v regionálních v ědách ozna čuje jako „ princip bottom up“ . Tento princip lze stru čně vysv ětlit, tak že návrhy a iniciativa musejí vycházet zdola nahoru. P říhrani ční obce uzavírají se zahrani čními partnery „dohody o spolupráci “, které zahrnují aktivity v mnoha oblastech, ať se již jedná o hospodá řské či kulturní. Pro tyto ú čely se tedy vytvá řejí orgány bez rozhodovacích pravomocí, v nichž se projednávají záležitosti p říhrani ční spolupráce a její další rozvoj. Dále se vytvá řejí r ůzné pracovní skupiny k příprav ě r ůzných projekt ů, které mohou být bu ď stále, nebo z řízené ke konkrétní problematice (ad hoc). Samosprávy a jejich sdružení na obou stranách hranic nevytvá řejí spole čnou právnickou osobu, veškerá rozhodování o spole čných iniciativách podléhají pouze postup ům a náležitostem vnitrostátním. „ Tato sdružení se zformovala v naprosté v ětšin ě na bázi p řeshrani ční spolupráce, tedy jako euroregiony, nebo jako jiné neformální spojení iniciativ p řeshrani ční spolupráce ("výbory pro spolupráci" na česko - rakouské hranici). Z časového hlediska paraleln ě vznikaly v celé České republice regionální rozvojové agentury, a to iniciativn ě tlakem z obecní úrovn ě či úrovn ě sdružení obcí.“ 14 Ve řejná správa, na rozdíl od ob čan ů, nesmí vykonávat nic, co v zákon ě není dovoleno. Možnost existence euroregion ů je vymezena v zákon ě č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní z řízení), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Dle ustanovení § 55 tohoto zákona mohou obce spolupracovat s obcemi jiných stát ů a být členy mezinárodních sdružení místních orgán ů, uzavírat s obcemi jiných stát ů smlouvy o vzájemné spolupráci. Právnická osoba m ůže vzniknout na základ ě smlouvy o spolupráci, jen dovoluje-li to Parlamentem České republiky schválená a vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Smlouva o spolupráci, na jejímž základ ě má vzniknout právnická osoba nebo členství v již existující právnické osob ě, podléhá souhlasu Ministerstva vnitra. Dalšími významnými dokumenty v této oblasti jsou smlouvy a dohody, které byly vytvo řeny v rámci Rady Evropy, nebo v rámci institucí Evropské unie, a to nap říklad Na řízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.

13 Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské z řízení), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. 14 WIDEMANNOVÁ, M. Sou časné výhledy p řeshrani ční spolupráce v souvislosti s pokra čující decentralizací státu - Reforma ve řejné správy p řípravou na spolupráci euroregion ů v rámci Evropské unie. Ve řejná správa. 2008. ro č. XIII. č. 42.

17

Velmi významným právním p ředpisem je Usnesení vlády České republiky č. 432/2005 Sb., k Programu Iniciativy Spole čenství INTERREG IIIA České republiky a Polska, Slovenska, Rakouska Bavorska a Saska, nebo ť vstupem České republiky do Evropské unie dne 1. kv ětna 2004 se naše republika za řadila do p říjemc ů finan čních prost ředk ů z tzv. iniciativy EU INTERREG. S problematikou euroregion ů taktéž úzce souvisí zákon č. 137/2006 Sb., o ve řejných zakázkách, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.

5.1 Členství v euroregionu

Obecn ě je členství v euroregionu dobrovolné. Existují členové řádní i čestní. Členy euroregionu se mohou stát m ěsta a obce, jejichž orgány členství právn ě stvrdí a písemn ě se zavážou dodržovat usnesení orgán ů euroregionu. Tato forma spolupráce nevytvá ří žádné nové struktury, nýbrž je servisním místem pro p řeshrani ční záležitosti. To je ostatn ě jasné i z definice euroregion ů od Jense Gabbeho, dlouholetého generálního sekretáře Asociace evropských p řeshrani čních region ů: "Euroregiony jsou hnací soukolí p řeshrani čních vztah ů, kontakt ů, p ředávání znalostí. Vyžadují uspo řádání, organizaci a vysoce postavené spolupracovníky, aby mohli řešit mnohostranné úkoly. Nenahrazují však v žádném p řípad ě správní aparát státu." 15

15 Euroregiony. [online]. BusinessInfo.cz . [cit. 20. 11. 2011]. Dostupný na WWW:

18

6 Euroregiony v České republice

Teprve s pádem železné opony se ve st řední a východní Evrop ě nabídla možnost přeshrani ční spolupráce mezi západoevropskými státy a státy východního bloku. B ěhem studené války se lidé na obou stranách blok ů vzájemn ě odcizili a kv ůli rozdílným hospodá řským systém ům vznikla také nep řehlédnutelná propast mezi jejich životními úrovn ěmi. Až v roce 1990 se díky iniciativ ě Spole čenství INTERREG p řeshrani ční spolupráce oživila. Spole čenství INTERREG si p řipisuje z řetelný nár ůst po čtu nov ě založených regionálních spolk ů na za čátku devadesátých let. P říkladem m ůže být řada euroregion ů založených v roce 1992 na n ěmeckopolské, pop řípad ě n ěmecko české hranici, které v kandidátských zemích podporuje od roku 1992 iniciativa Spole čenství Phare CBC, pozd ěji Phare CBC II. Přestože v celé Evrop ě v sou časné dob ě existuje více než 170 euroregion ů, v příhrani čních oblastech České republiky jich existuje v sou časné dob ě celkem t řináct, jejich česká část pokrývá čty řicet okres ů a více jak polovinu území České republiky. P řehled „našich“ euroregion ů je dle jejich vzniku (s uvedením sousedního státu) uveden v následující tabulce č. 1:

Tabulka č. 1 Přehled euroregion ů v České republice Název euroregionu Datum vzniku Sousedící stát Euroregion Liberecko/Nisa 21.12.1991 Polsko, N ěmecko Euroregion Labe/Elbe 24.6.1992 Německo Euroregion Krušnoho ří/Erzgebirge 18.12.1992 Německo Euroregion Chebsko/Egrensis 3.2.1993 Německo Euroregion Bayerischer Wald/Šumava/Mühlviertel 20.9.1993 Německo, Rakousko Euroregion Severovýchodní Čechy/Glacensis 5.12.1996 Polsko Euroregion Prad ěd 2.7.1997 Polsko Euroregion T ěšínské Slezsko 22.4.1998 Slovensko, Polsko Euroregion Opavsko/Silesia 20.9.1998 Polsko Euroregion Weinviertel/Pomoraví/Záhorie 23.6.1999 Rakousko, Slovensko Euroregion Jižní Čechy/Silva-Nortica 13.4.2000 Rakousko Euroregion Beskydy 9.6.2000 Slovensko, Polsko Euroregion Bílé Karpaty 30.7.2000 Slovensko

Zdroj:

19

Obrázek č. 1 Mapa euroregion ů v České republice Zdroj:

„Motorem spole čných iniciativ v řad ě euroregion ů s českou ú častí se staly spole čné projekty v rámci podpory cestovního ruchu, kulturní a sportovní akce.“ 16 . Mezi nejúsp ěšn ějšími v tomto ohledu lze řadit p ředevším Euroregion Nisa. Obecn ě lze konstatovat, že v ideálním p řípad ě se euroregiony mohou stát klí čovým aktérem v procesu rozvoje regionu. Dle informací ze správních zdroj ů se m ůže zdát, že vznik euroregion ů je pouze prosp ěšný. Tyto zdroje však mohou být idealizované a poskytují jen nekritickou konstrukci reality. Nevládní zdroje nám mohou ukázat i jiný, bezesporu zajímavý pohled na tuto problematiku. „Skute čnost, že české euroregiony mnohdy nevyvíjejí pat řičné aktivity, je nicmén ě opomíjena a problematické aspekty p řeshrani čních struktur v České republice jsou p řehlíženy.“ 17 Můžeme se setkat s názorem, že euroregiony jsou „um ělé a byrokratické struktury“ , které byly zakládány za ú čelem vstupu do Evropské unie a „zalíbení se“ jejím orgán ům. Mluv čí koordina čního centra vlasteneckých organizací M. Císa ř navazuje na slova velkého odp ůrce euroregion ů Hillarda takto: „z řizování

16 Euroregiony. [online]. EVROPSKÁ KOMISE. Evropská unie v České republice. [cit. 20. 11. 2011]. Dostupný na WWW: 17 DO ČKAL V. a kol. Přeshrani ční spolupráce na východních hranicích České republiky. R ůžový oblá ček a hrana reality. První vydání. Brno: Masarykova universita v Brn ě. 2005. s. 42.

20 příhrani čních euroregion ů mezi Českou republikou a N ěmeckou má jediný cíl – ovládnout tyto oblasti kapitálov ě i mocensky silným N ěmeckem, které je schopno vložit více finan čních prost ředk ů a v důsledku toho si následn ě nárokovat také v ětší oprávn ění.“ 18 Otázka euroregion ů se také dostala do oficiálního volebního programu Komunistické strany Čech a Moravy v roce 2006. V tomto programu bylo uvedeno „euroregiony nesmí být nástrojem rozpadu jednotného státu, ale naopak prost ředkem k účinné komunikaci mezi ob čany demokratické Evropy.“ 19 Jak je výše uvedeno, obavy z vytvá ření euroregion ů nemusí být liché. Je t řeba celou problematiku hodnotit st řízliv ě a globáln ě. Nesoust ředit se vždy jen na pozitiva, ale správn ě zhodnotit i následky, které se váží práv ě k těm „super“ výhodám. Stále m ůžeme najít nerovné pozice národních částí euroregion ů, a to zejména na českon ěmecké hranici. P říkladem m ůže být skute čnost, kdy saské obce v rozmezí let 2004 - 2006 získaly mnohem v ětší finan ční částky ze stejného finan čního zdroje - dotace z fondu IITERREG III A než obce české. Dále lze negativn ě hodnotit „nevyváženost“ národních organiza čních složek n ěkterých euroregion ů. Problém lze vid ět taktéž v právní subjektivit ě. U nás řada euroregion ů právní subjektivitu nemá. „Zatímco západoevropské p řeshrani ční struktury se snaží regulovat celou škálu oblastí (od kulturních p řes ochranu životního prost ředí po spole čný dopravní či pracovní trh), agenda st ředo a východoevropských je mnohem užší a ambice skromn ější. Ve st řední a východní Evrop ě se p řeshrani ční spolupráce orientuje p řevážn ě na kulturní či vzd ělávací projekty.“ 20

6.1 Euroregion Nisa

Tento euroregion se nachází na t řech hrani čních územích, a to Polské republiky, České republiky a Spolkové republiky N ěmecko. Všechna t ři území jsou vzájemn ě propojena svými spole čnými zájmy i problémy, které jsou zap říčin ěny mimo jiné m ěnící se historií našeho kontinentu. Euroregion byl vytvo řen p ředevším na komunální úrovni a z toho vyplývá i úrove ň jeho pravomocí. Spolupráce je dobrovolná a je upravena Rámcovou dohodou Euroregionu Neisse/Nisa/Nysa. K jeho založení došlo 21. prosince 1991. Spole čné sídlo bylo od založení v roce 1991 až do roku 2004 v Žitav ě, nyní je sídlo v Liberci.

18 CÍSA Ř, M. Regionalistická ofenzíva – útok proti státním hranicím. Jistoty. č. 1/2004 19 Volební program Komunistické strany Čech a Moravy na období 2006-2010, volby do Poslanecké sn ěmovny Parlamentu ČR 2006. Část 1. Demokracie pro každý den. 20 DO ČKAL, V. a kol. Přeshrani ční spolupráce na východních hranicích České republiky. R ůžový oblá ček a hrana reality . První vydání. Brno: Masarykova universita v Brn ě, 2005. s. 15

21

Na českém území do tohoto euroregionu pat ří okres Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa, Semily, část okresu D ěč ín (Šluknovský výb ěžek). Tento euroregion vznikl p řevážn ě z obecních územních správních celk ů příhrani čních oblastí, nep římo také z národních spolk ů.

Obrázek č. 2 Organiza ční struktura Euroregionu Nisa Zdroj:< http://www.neisse-nisa-nysa.org/index.php?id=286&L=1>

V rámci malých projekt ů se českopolský program zam ěř uje na podporu malých přeshrani čních aktivit typu „People to people “. Tyto mikroprojekty jsou cílené na rozvoj mezilidských vztah ů, spole čenské, osv ětové a kulturní aktivity. Dále se podporují investiční mikroprojekty na zlepšení infrastruktury, zejména z oblasti turistické vybavenosti s jednozna čným dopadem (nap ř. instalace informa čních tabulí, stavební úpravy turistických

22 stezek a cyklostezek, výstavba nebo stavební úpravy turistických informa čních st ředisek - to vše v blízkosti hranice). 21 V rámci českon ěmeckého programu „Cíl 3 Česká republika – Sasko“ bylo schváleno 17 projekt ů na podporu p řeshrani ční spolupráce. Z Evropské unie tak byla vy člen ěna dotace cca 19,23 mil. EUR. Programem Cíl 3 podporuje Evropská unie vyrovnaný hospodá řský, sociální a ekologický rozvoj českosaského území a posílení spolupráce v regionu. Demonstrativn ě je možno uvést následující projekty: • LUISE - p řeshrani ční studie proveditelnosti a udržitelnosti trati Liberec - Seifhennersdorf, • Inova ční centrum pro individuální textilní produkty orientované na zákazníky (InCoTex).

Obrázek č. 3 Mapa Euroregionu Nisa Zdroj:

6.2 Euroregion Labe/Elbe

Euroregion Labe/Elbe byl založen dne 24. června 1992 v Ústí nad Labem na základ ě Rámcové dohody. Euroregion Labe je dobrovolným p řeshrani čním spole čenstvím

21 FMP Euroregion Nisa česko-polský program. [online]. EUROREGIN neisse-nisa-nysa. [cit. 20. 11. 2011] Dostupný na WWW:

23

„Kommunalgemeinschalf Euroregion Oberes Elbtal/Osterzgebirge“ e.V. (SRN/Sasko) a dobrovolného svazku obcí „Euroregion Labe“ ( ČR). Tímto došlo ke spojení m ěst, obcí, okres ů Severních Čech a Saského Švýcarska a dalších části Dolního Polabí,v četn ě Dráž ďan, stejn ě jako Východního Krušnoho ří za ú čelem realizace myšlenky porozum ění, vzájemné spolupráce a p řeshrani čního rozvoje ve všech oblastech spole čenského života. 22 Spolupráce je založena na principu dobrovolnosti s odkazem na schválený dokument Radou Evropy z roku 1980 „Evropská dohoda o p řeshrani ční spolupráci mezi oblastmi“ . Sídlem je n ěmecká Pirna. Orgány euroregionu jsou Rada, Prezidium a Sekretariát, který sídlí v Ústí nad Labem. Rada je nejvyšší poradní a koordina ční orgán. Prezidium reprezentuje euroregion navenek, má dva prezidenty, dva zástupce, další členy a jednatele.

Obrázek č. 4 Organiza ční struktura Euroregionu Labe Zdroj:< http://www.euroregion-elbe-labe.eu/cz/o-nas/organizace/zakladni-struktura/>

22 Založení. O nás. [online]. Euroregion Elbe/Labe. [cit. 20. 11. 2011]. Dostupný na WWW:

24

Činnost Euroregionu Labe/Elbe se zam ěř uje zejména na aktivní podporu zájm ů obcí, okres ů, právnických i fyzických osob v příhrani čním území v oblastech: • cestovního ruchu, dopravy, regionálního plánování, • životního prost ředí a podpory hospodá řství, • výstavby infrastruktury, • ochrany p řed živelnými pohromami a záchraná řství, • kultury, vzd ělávání a sportu, • zdravotnictví a sociální pé če. Pro zajímavost lze v rámci programu „Cíl 3“ jmenovat projekt „Trojzvuk“ . Jednalo se o projekt v rámci kucha řského um ění a keramiky, který se realizoval v období června 2009 až června 2010. Mladí lidé z Ukrajiny, Čech a N ěmecka p ředstavili svoji kuchyni v mezinárodním banketu, což bylo doprovázeno odpovídající dekorativní keramikou. Cíl, navázání kontakt ů, rozší ření horizontu vlastního poznání a seznámení se s jinými kulturami, byl úsp ěšn ě dosažen.

Obrázek č. 5 Mapa Euroregionu Labe/Elbe Zdroj:

25

6.3 Euroregion Krušnoho ří/Erzgebirge

Euroregion Krušnoho ří/Erzgebirge vznikl dne 18. prosince 1992 po n ěkolika setkáních zástupc ů samospráv a okresních ú řad ů obou zemí jako dobrovolné zájmové sdružení m ěst, obcí a dalších právnických osob. Na české stran ě jej tvo ří obce a organizace z okres ů Most, Chomutov, Louny, Teplice a Litom ěř ice. Na n ěmecké stran ě zaujímá tento euroregion část Saska, p řesn ěji okresy Annaberg, Freiberg, Mittlerer Erzgebirgskreis a Stollberg. Sídlo euroregionu je v Most ě. Orgány tvo ří Valná hromada, Rada sdružení, P ředseda, Jednatelství a Stálé komise. Valná hromada je nejvyšším voleným orgánem a je složena z pov ěř ených zástupc ů m ěst, obcí a jiných právnických osob. Rada sdružení je výkonným orgánem. P ředseda zastupuje euroregion navenek a jedná jménem sdružení. Jednatelství zajiš ťují administrativní úkoly spojené s činností orgán ů. Mimo stálých komisí, které ur čuje Valná hromada, jsou vytvá řeny do časné konkrétní pracovní skupiny, které stanoví Rada.

Obrázek č. 6 Organiza ční struktura Euroregionu Krušnoho ří Zdroj:< http://www.euroreg.cz/?content=page&id=4>

26

Činnost Euroregionu Krušnoho ří je zam ěř ena na: • ekologickou obnovu krušnohorské oblasti, zlepšování p řírodních a životních podmínek, • koncepci územního a regionálního plánování, budování infrastruktury, rozvoj hospodá řských sil a r ůst životní úrovn ě v regionu, • rozvoj mezinárodní dopravy v oblasti mezistátních přechod ů, • rozvoj kulturní spolupráce, vzd ělanosti, sportu, turistiky a humanitární pomoci, • rozvoj ú činných forem spolupráce ve zdravotnictví, p ři nouzových stavech, živelných pohromách, požární ochran ě, p ři rozvoji komplexního záchranného systému. Nap říklad v rámci Fondu malých projekt ů byla v roce 2010 v Chomutov ě podpo řena řada sportovních akcí, p ředevším zimních, a dále byl schválen projekt plavecké sout ěže.

Obrázek č. 7 Mapa Euroregionu Krušnoho ří Zdroj:< http://www.euroreg.cz/index.php?content=page&id=3>

27

6.4 Euroregion Chebsko/Egrensis

Euroregion Chebsko/Egrensis vznikl dne 3. února 1993 Dohodou o spolupráci t ří pracovních sdružení (EUREGIO EGRENSIS pracovní sdružení Čechy, EUREGIO EGRENSIS pracovní sdružení Bavorsko a EUREGIO EGRENSIS pracovní sdružení Vogtlandsko/Západní Krušnoho ří) do zájmového sdružení právnických osob. Na české stran ě hranic zahrnuje okresy Tachov, Cheb, Sokolov a Karlovy Vary. Sídlo je v Karlových Varech. Mezi další zakládající organizace pat ří Regionální hospodá řské komory v Chebu a v Sokolov ě, agrární komory, Ekonomická fakulta Západo české univerzity v Chebu a neziskové organizace. Sídlo je v Karlových Varech. Orgány tvo ří Valná hromada, Prezídium, Prezident, Viceprezident, Jednatel a Kontrolní revizní komise. Valná hromada je nejvyšším orgánem. Prezídium je výkonným orgánem, které z řizuje Sekretariát p ředevším k pln ění administrativních úkol ů. Prezident je statutárním zástupcem Sdružení. Dále jsou zřizovány pracovní skupiny a realiza ční jednotky.

Obrázek č. 8 Organiza ční struktura Euroregionu Egrensis Zdroj:< http://euregio-egrensis.org/cz/o-sdruzeni/organizacni-struktura/page/org_struktura/>

Cílem sdružení je všestrann ě p ůsobit ve prosp ěch prohloubení a rozvíjení p řátelských vztah ů nejen v rámci západo českého regionu, ale také mezi Českou republikou a Spolkovou republikou N ěmecka. K dosažení t ěchto cíl ů se euroregion zam ěř uje p ředevším na iniciování a podporu všech forem spolupráce mezi m ěsty, obcemi, institucemi a organizacemi v příhrani čním regionu Čech, Bavorska a Saska (Durynska).

28

Tento euroregion se soust ředí na spolupráci zejména v oblastech: • cestovního ruchu a dopravy, • láze ňství a turismu, • hospodá řství a trhu práce, • životního prost ředí a zem ědělství, • vzd ělávání, kultury a sportu. Příkladem spolupráce je budování dálkových cyklistických tras (více než 1.000 km mezi Čechami, Bavorskem, Saskem a Durynskem), které protínají láze ňská a hornická místa a m ěsta. Jedním z prvních projekt ů po založení euroregionu byl projekt „Letní tábor“ pro mládež všech t ří územních oblastí ve v ěku 12 – 15 let. Pro úsp ěšnost se tento letní tábor od roku 1992 každoro čně st řídav ě realizuje. 23

Obrázek č. 9 Mapa Euroregionu Egrensis Zdroj:

23 Letní tábor. Projekty EE. [online]. Regionální sdružení obcí a m ěst EUROREGIO EGRENSIS. [cit. 20. 11. 2011]. Dostupný na WWW: < http://www.euregio-egrensis.org/ >

29

6.5 Euroregion Šumava

Euroregion Šumava/Bayerischer Wald/Mühlviertel vznikl v roce 1993 v Českém Krumlov ě. Jedná se o zájmové sdružení založené jako sdružení právnických osob za ú čelem mezinárodní spolupráce s městy a obcemi. Z české strany zahrnuje území okres ů Domažlice, Prachatice, Klatovy, Český Krumlov a Strakonice. Do tohoto euroregionu je v sou časnosti zapojeno okolo 125 českých měst a obcí. Zahrani čními partnery Euroregionu Šumava jsou Euregio Bayerischer Wald - Unterer Inn v Bavorsku a Regionalmanagement Mühlviertel v Horním Rakousku. Euroregion Šumava si klade za cíl zachování a zlepšení p řirozených životních podmínek celé oblasti, rozvoje hospodá řství, posílení vzájemné spolupráce a koordinace činností s dalšími regiony, výstavby infrastruktury p řesahující spole čné hranice region ů a za řazení regionu do aktivit Evropské unie. Činnost tohoto euroregionu se zam ěř uje na: • zkvalitn ění a koordinace p řeshrani ční spolupráce, • reprezentaci regionu, • vým ěnu informací, • správu Dispozi čního fondu INTERREG IIIA, • účast na tvorb ě strategií rozvoje a program ů Evropské unie. V srpnu 2009 byl realizován projekt „Šumavské řemeslné trhy“ . Ve m ěst ě Vimperk jsou každoro čně po řádány řemeslné trhy, kde jsou rovn ěž ukázky řemeslné výroby. Díky projektu návšt ěvníci mohli využít i zámecké nádvo ří a komentované prohlídky b ěhem dne. Te čkou za celým programem byla no ční prohlídka s živými obrazy a ve černí tane ční zábava. Poté se obdobná akce konala v sousedním Bavorsku. Cíl projektu, aktivní spolupráce mezi ob čany obou stran, byl dovršen. Významný je mezinárodní projekt UNESCO, který koordinuje Ministerstvo hospodá řství České republiky ve spolupráci s bavorským ministerstvem pro zemský rozvoj a otázky životního prost ředí a Ú řadu vlády Horního Rakouska.

6.6 Euroregion Severovýchodní Čechy/Glacensis

Smlouva o vytvo ření českopolského Euroregionu Glacensis byla podepsána dne 5. prosince 1996 v Hradci Králové. Jedná se o dobrovolné zájmové sdružení m ěst a obcí a dalších právnických osob na území okres ů Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kn ěžnou, Ústí nad Orlicí, Svitavy, Chrudim, Pardubice, Hradec Králové a Ji čín na české stran ě a sdružení

30 měst a obcí okres ů Kłodzko, Z ąbkowice a Dzier żoniow na polské stran ě. V sou časnosti má česká část 65 členských m ěst a obcí a 11 okres ů. Euroregion leží na území 3 kraj ů - Královéhradeckého, Pardubického a Olomouckého. Euroregion Glacensis je nejv ětším českopolským euroregionem s nejdelší spole čnou hranicí. Sídlo sdružení je v Rychnov ě nad Kn ěžnou, kde také p ůsobí sekretariát české části euroregionu. Sídlem polského sdružení a tím i sekretariátu polské části Euroregionu Glacensis je Kłodzko.

Obrázek č. 10 Organiza ční struktura Euroregionu Glacensis Zdroj:< http://www.euro-glacensis.cz/new/index.html>

Hlavním úkolem je podpora českopolské p řeshrani ční spolupráce a rozvoje příhrani čních území, která jsou spjata úzkými geografickými a historickopolitickými vazbami. Jde zejména o podporu • otevírání nových hrani čních p řechod ů na spole čné hranici, • rozvoje dopravní infrastruktury, • všestranného rozvoje p říhrani čních obcí, • rozvoje spolupráce obou částí euroregionu v souladu s Evropskou chartou přeshrani čních region ů (hospodá řství, územní plánování, kultura a sport, vzd ělání). Dne 5. října 2011 Euroregion Glacensis uzav řel v polské Jelenie Gore spole čnou dohodu sm ěř ující k v ětšímu rozvoji p řeshrani ční spolupráce. Snahou je prohlubování vztah ů a spolupráce mezi ob čany obou stran, mezi podnikatelskými subjekty a institucemi.

31

Euroregion se bude do budoucna snažit o vytvo ření nového Evropského seskupení pro územní spolupráci. Dohoda o spolupráci byla uzav řena mezi Libereckým, Královéhradeckým, Pardubickým a Olomouckým krajem, Dolnoslezským vojvodstvím a zástupci českých a polských částí euroregion ů Glacensis a Nisa.

Obrázek č. 11 Mapa Euroregionu Glacensis Zdroj:

6.7 Euroregion Prad ěd

Po n ěkolikaletém úsilí byly dovršeny snahy o spolupráci mezi českou samosprávou a polským vojvodstvím a dne 7. ledna 2000 došlo k založení Euroregionu Prad ěd. Jedná se dobrovolné sdružení českých a polských spolk ů a svazk ů m ěst a obcí, které se nacházejí na území okres ů Bruntál a Jeseník v České republice a na území Opolského Slezska (vojvodství Opole) v Polské republice. V sou časné dob ě sdružuje euroregion 74 obcí na stran ě české a 36 obcí na stran ě polské. Orgány Euroregionu Prad ěd jsou Valná hromada, Rada, Sekretariát a Revizní komise. Valná hromada je nejvyšším orgánem, Rada zase výkonným. Sekretariát plní koordina ční a administrativní úkoly, tiskové a informa ční službu apod. Mimo tyto orgány jsou ješt ě zakládány pracovní skupiny dle pot řeby. Činnost tohoto euroregionu se zam ěř uje zejména na aktivní podporu zájm ů obcí, okres ů, právnických i fyzických osob v příhrani čním území v oblastech, a to na: • plánování územního rozvoje,

32

• ochranu životního prost ředí, • rozvoj hospodá řství, obchodu a služeb, • turistiku, port a rekreace, • dopravu a spoje, v četn ě hrani čních p řechod ů, • vědu, kulturu, um ění a ochranu zdraví, • vým ěnné pobyty mládeže a prevenci kriminality, • vzájemnou pomoc v případ ě katastrof a nešt ěstí. Euroregion Prad ěd od roku 2010 realizuje mikroprojekt „Neobjevené Jeseníky“ , který je financován z Fondu mikroprojekt ů v rámci Opera čního programu p řeshrani ční spolupráce České republiky a Polské republiky v období let 2007-2013. Tento mikroprojekt navazuje na již úsp ěšné mikroprojekty „Spole čnou cestou k rozvoji Euroregionu Prad ěd“ a „Podpora cestovního ruchu Euroregionu Prad ěd“ . Zám ěrem je propagace známých a zejména neznámých míst regionu moderním zp ůsobem. Realizace mikroprojektu je rozd ělena do t ří základních etap, a to: • přípravy ankety, která se zam ěř uje na zjišt ění nejatraktivn ějších neznámých míst, • přípravu webové prezentace a • propagaci na veletrzích cestovního ruchu v České republice, Polské republice a Slovenské republice.

Obrázek č. 12 Mapa Euroregionu Prad ěd Zdroj:

33

6.8 Euroregion T ěšínské Slezsko

Euroregion vznikl dne 22. dubna 1998 podpisem smlouvy mezi Regionálním sdružením pro českopolskou spolupráci T ěšínského Slezska, které je tvo řeno Sdružením obcí Jablunkovska, Svazem obcí okresu Karviná a Regionální radou rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci na české stran ě a sdružením Stowarzyszenie Rozwoju i Współpracy Regionalnej "Olza" na polské stran ě. Přirozenou osu Euroregionu T ěšínské Slezsko tvo ří řeka Olše, srdcem pak jsou hrani ční m ěsta Český T ěšín a Cieszyn. Euroregionem prochází hlavní komunika ční tah spojující severní a jižní Evropu. Euroregion zahrnuje v České republice okres Karviná a p říhrani ční část okresu Frýdek-Místek, v Polsku p říhrani ční část Slezského vojvodství. Cílem euroregionu je podpora: • vým ěny zkušeností a informací p ři rozvoji regionu (trh práce), • spolupráce p ři územním plánování, • řešení spole čných zájm ů v oblasti dopravy, komunikací, spoj ů a bezpe čnosti obyvatel, • řešení spole čných problém ů ekologie a životního prost ředí (v četn ě živelných pohrom), • spolupráce v oblasti hospodá řské a obchodní, • rozvoj turismu a cestovního ruchu v četn ě rozvoje a dalšího zlepšování hrani čního styku, • akce podporující rozvoj kultury, osv ěty a sportu, zejména poskytování informací o jednotlivých aktivitách, • vzájemné spolupráce záchranných a horských služeb na území euroregionu, • spolupráce mezi školami a mládeži na území euroregionu. Přeshrani ční spolupráce se na tomto území za čala rozvíjet již po roce 1989. I nyní tento euroregion pat ří mezi nejaktivn ější české euroregiony. V listopadu 2006 obdržel čestné uznání Asociace evropských hrani čních region ů a v říjnu 2007 ud ělilo Ministerstvo zahrani čních v ěcí ČR české i polské části euroregionu st říbrnou medaili Jana Masaryka za dlouhodobý a aktivní p řínos k rozvoji českopolské p řeshrani ční spolupráce. Úzká spolupráce funguje také řadu let mezi obcemi Hlub čice a Krnov. Ob ě tato m ěsta uzav řela oficiální

34 dohodu o spolupráci v roce 2001. Namátkov ě lze jmenovat Hornoslezské slavnosti Hlub čice – Krnov, nebo Hornoslezský p ůlmaratón Hlub čice – Krnov. 24 K dalším úsp ěch ům pat ří revitalizace řeky Olše. Euroregion T ěšínské Slezsko tento projekt inicioval. Následn ě byl založen vodohospodá řský svaz, který v sou časné dob ě realizuje projekt v hodnot ě 1 miliardy K č. Obdobn ě je tento euroregion iniciativní i v oblasti komunikací.

6.9 Euroregion Opavsko/Silesia

Euroregion Opavsko/Silesia byl založen 5. kv ětna 1998 a zahrnuje území okresu Opava, části okresu Ostrava a Bruntál a z části také Novoji čínsko. Na polské stran ě euroregion zahrnuje okresy Ratiborski, Glubczycki, Wodzislawski a Rybnicki, které se nacházejí na území dvou vojvodství - Opolského a Slezského. Člen ů české části euroregionu (sdružení s názvem Euroregion Silesia-CZ) je v sou časné dob ě 56 obcí a m ěst a 3 přidružené organizace - Matice slezská, Hospodá řská komora Opava a Slezská univerzita Opava. Polskou stranu euroregionu tvo ří Stowarzyszenie Gmin Dorzecza Górnej Odry (Sdružení obcí povodí Horní Odry), jehož členy je 19 polských m ěst a obcí. Na polské stran ě je sídlo v Racibórzi a na české v Opav ě. Euroregion je dobrovolným svazkem Sdružení obcí povodí Horní Odry (Polská republika) a sdružení Euroregion Silesia-CZ ( Česká republika). Euroregion nemá právní subjektivitu. Orgány jsou Prezidium, P ředseda a Pracovní skupiny. Mimo tyto orgány p ůsobí i Sekretariáty, která zabezpe čují zejména administrativní úkoly. Pro specifické úkoly jsou zřizovány i časov ě omezené pracovní supiny. Prezidium je nejvyšším orgánem. Spolupráce v rámci Euroregionu Silesia se zam ěř uje p ředevším na: • pomoc aktér ům p řeshrani ční spolupráce z řad obcí, m ěst, škol, ob čanských sdružení a dalších neziskových organizací využívat programy Evropské unie, • poskytování informací a metodické pomoci p ři zpracovávání žádostí o granty, • hospoda ření se speciální fondem ur čeným k financování menších neinvesti čních přeshrani čních aktivit.

24 KROLIKOWSKA , J. Region Głubczycko- krnowsko. Hlub čicko-krnovský region. 1. vydání. Głubczycko: Urz ąd Miejski. 2004. 140 s.

35

Obrázek č. 13 Organiza ční struktura Euroregionu Silesia Zdroj:< http://www.euroregion-silesia.cz/show_text.php?id=euroregion-silesia-organizacni-struktura>

V roce 2005 byl realizován projekt „Ruku v ruce“ . Jednalo se o projekt spolupráce hotelových škol a skládal se z mnoha r ůznorodých aktivit, nap ř. jazykové olympiády, spole čného lyža řského kurzu a letního sportovního tábora českých a polských student ů, b ěhu Terryho Foxe, volejbalového turnaje a barmanského kurzu. Jako p říklad další spolupráce je možno uvést projekt „E-learningové nástroje v destina čním managementu“ . Hlavním cílem tohoto mezinárodního projektu bylo vyvinout a zavést nový vzd ělávací program v oblasti cestovního ruchu pro cílovou skupinu pracovník ů ve řejné správy a malé a st řední podnikatele. V roce 2007 obdržela česká i polská část Euroregionu Silesia vyznamenání Ministerstva zahrani čních v ěcí České republiky – st říbrnou medaili Jana Masaryka za dlouholetý aktivní p řínos k rozvoji českopolské p říhrani ční spolupráce.

36

6.10 Euroregion Pomoraví

Tento euroregion, který tvo ří regiony Weinviertel, Jižní Morava a Západní Slovensko (Záhorie), spojuje dlouhá historická a kulturní tradice. Dohoda o příhrani ční spolupráci byla podepsána 1. prosince 1997 v Mistelbachu jako rámcová dohoda s cílem vytvo ření euroregionu jakožto bodu regionální integrace. Strukturu euroregionu tvo ří orgány, kterými je Valná hromada, Správní rada a Dozorní rada. Valná hromada je nejvyšším orgánem a rozhoduje o nejzásadn ějších otázkách euroregionu. Správní rada je výkonným orgánem. Dozorní rada vykovává kontrolní funkce, zejména zda jsou veškeré činnosti v souladu se stanovami, jednacím řádem a zásadami finan čního hospoda ření. Euregion zahrnuje rakouské okresy Gänserndorf, Hollabrunn, Korneuburg a Mistelbach. Na jižní Morav ě jsou to bezprost ředn ě u hranic ležící okresy B řeclav, Hodonín, Znojmo a Brno-venkov. Na slovenské stran ě k nim pat ří Bratislavský samosprávný kraj s okresem Malacky, ležícím u řeky Moravy, a Trnavský samosprávný kraj s okresy Senica a Skalica v západoslovenském regionu Záhorie. Spolupráce se od roku 1999 zam ěř uje zejména na: • vým ěnu zkušeností v oblastech infrastruktury, hospodá řství, zem ědělství, turistiky, sociálních služeb či kultury, • podporu rozvoje cestovního ruchu (vinný turismus, ekoturistika), • koordinaci a plánování hospodá řských zón. Raritou je z řízení Mládežnického parlamentu, jehož první zasedání se uskute čnilo v roce 2001 v Břeclavi. B ěhem pravidelných zasedání mají mladí lidé p říležitost diskutovat o budoucnosti svého euroregionu. V rámci cestovního ruchu byl realizován projekt „Rozvoj turistiky na jižní Morav ě“, dále projekt „Certifikace služeb v oblasti cestovního ruchu “ v rámci programu Jihomoravská pohostinnost a projekt „Katalog cestovního ruchu jižní Moravy “ – propojení tras a služeb jižní Moravy a oblasti Weinviertel. V ekonomické oblasti to byl projekt „Rozvojové plochy pro zpracovatelský pr ůmysl v regionu jižní Moravy“ a „Katalog rozvojových ploch pro investice ve zpracovatelském pr ůmyslu regionu jižní Morava“ .

37

6.11 Euroregion Jižní Čechy/Silva Nortica

Euroregion Jižní Čechy/Silva Nortica vznikl 28. kv ětna 2002 jako dobrovolné zájmové sdružení českých a rakouských m ěst, obcí a podnikatelských subjekt ů. Jeho zakladateli jsou Europaplattform Pro Waldviertel na rakouské stran ě a Jiho česká Silva Nortica na stran ě české. Euroregion Silva Nortica zahrnuje 9 okres ů (5 waldviertelských a 4 jiho české). Česká část sdružuje více než 40 měst a obcí, nap ř. České Bud ějovice, Jind řich ův Hradec, Tábor a Písek. V části dolnorakouské, regionu Waldviertel, pat ří k nejv ětším členským m ěst ům Gmünd, Horn, Zwettl, Waidhofen an der Thaya a Krems. Na české stran ě jsou krom ě m ěst a obcí členy kup říkladu Jiho česká hospodá řská komora, ČSAD Jihotrans, a.s., Regionální agrární komora či T řebo ňská rozvojová o.p.s. Organiza ční strukturu tvo ří Generální shromážd ění, Valná hromada, Výbory, Předsednictvo a Sekretariáty. Generální shromážd ění je nejvyšším orgánem sdružení. Výbory reprezentují euroregion navenek a podporují a řídí práci Sekretariát ů. Spole čnou strategií rozvoje, s pomocí program ů Evropské unie, usiluje Euroregion Silva Nortica o trvale udržitelný rozvoj českorakouského p říhrani čí. Své aktivity sm ěř uje zejména do oblastí: • podpory zem ědělství a údržby krajiny, regionálního rozvoje, podnikání, • rozvoje a podpory trhu práce a bezpe čnosti, • budování kvalitní spojující infrastruktury, • ochrany životního prost ředí, • rozvoje cestovního ruchu. Svým člen ům zajiš ťuje informa ční servis, zprost ředkování p řeshrani čních kontakt ů, know-how a poradenství o možnostech financování p řeshrani čních projekt ů. Na rok 2012 bylo v rámci Fondu malých projekt ů schváleno celkem 17 projekt ů, nap říklad „cyklostezka Nežárka“ a „D ětí čtecí vlak – motivace d ětí ke čtení“ . Euroregion Silva Nortica má, jako i řada jiných euroregion ů, velmi pozitivní vliv na rozvoj regionu, které jsou jeho sou částí. Již od roku 2003 se aktivn ě zapojuje do řady projekt ů, nap říklad „Vítáme Vás sousedé “ nebo „P řeshrani ční impulsní centra“ . Klí čovým pro další rozvoj regionu se stal projekt „Založení sít ě impulsních center a pracovních skupin v rámci ERSN“ , který byl podpo řen z programu INTERREG IIIA. V roce 2004 získal tento euroregion správu a administraci Dispozi čního fondu INTERREG IIIA pro Jiho český kraj a region Waldviertel. Díky velkému po čtu podpo řených projekt ů a velkému finan čnímu

38 objemu, který tento euroregion na území regionu se stále více dostává na p řední pozice úsp ěšnosti. V roce 2005 se stal členem Asociace evropských p říhrani čních region ů jako jeden z mála českých a rakouských euroregion ů. Dále se podílí na řad ě významných projekt ů, jako nap říklad otev ření nových hrani čních p řechod ů, propojení cyklotras. V roce 2007 se euroregion zapojil do p řípravy nového programu p řeshrani ční spolupráce nazvaného Evropská územní spolupráce Rakousko-ČR 2007-2013 . Op ět získal správcovství tzv. Fondu malých projekt ů, který od roku 2008 p řináší do regionu Jižní Čechy - Waldviertel p řes 3 miliony EUR na realizaci stovek malých projekt ů (neinvesti ční „people-to-people“ projekty a malé infrastrukturní projekty) až do roku 2015. V roce 2008 euroregion zahájil realizaci významných projekt ů p řeshrani ční spolupráce „Hospodá řská platforma ERSN“ a „Mobilita bez hranic“, ve kterých usiloval o zlepšení hospodářské spolupráce a dopravního propojení mezi Jižními Čechami a Waldviertelem. Oba projekty byly ukon čeny v roce 2011 .“ Tento euroregion získává stále siln ější podporu pro své projekty od významných regionálních, státních i mezinárodních institucí. 25 Samoz řejm ě tento euroregion spolupráci rozši řuje i na okolní euroregiony, zejména na Euroregion Šumava/Bavorský les/Mühlviertel a usiluje o rovnocenné za člen ění p říhrani čních region ů do spole čné Evropy.

Obrázek č. 14 Mapa Euroregionu Silva Nortica Zdroj:

25 10 let Euroregionu Silva Nortica. [online]. EUROREGIO SILVA NORTICA. [cit. 20. 11. 2011]. Dostupný na WWW:

39

6.12 Euroregion Beskydy

Dne 18. února 2000 byla v Rajczi (Polská republika) podepsána Smlouva o slovenskopolském spole čenství pod názvem Euroregion Beskydy. Po zájmu o rozší ření spolupráce i na českou stranu Beskyd byla 9. června 2000 ve Frýdku-Místku podepsaná nová Smlouva o slovenskopolsko české spolupráci pod názvem Euroregion Beskydy. Podepsáním těchto smluv byl vytvo řen základ pro napln ění myšlenky realizace p řeshrani ční spolupráce v samospráv ě na vyšším stupni. P řed vznikem euroregionu se tato spolupráce realizovala především individuáln ě mezi jednotlivými m ěsty a obcemi. Administrativními centry a zárove ň sídly euroregionu v členských státech jsou Žilina, Bielsko-Biała a Frýdek-Místek. Na české stran ě je euroregion vymezen na území okresu Frýdek-Místek a p říhrani ční části okresu Karviná. Hlavními cíly Euroregionu Beskydy jsou: • spole čné aktivity za ú čelem rovnom ěrného a vyváženého rozvoje regionu, • sbližování jeho obyvatel a institucí v příhrani čních oblastech, • vým ěna zkušeností a informací týkajících se regionu, trhu práce, územního plánování a stavebnictví, • řešení spole čných problém ů v oblastech dopravy, dopravních sítí, spoj ů a telekomunikací, problém ů ekologie a životního prost ředí, hospodá řství, obchodu a pr ůmyslu, • rozvoj turistiky a cestovního ruchu. V roce 2010 byla úsp ěšn ě ukon čena realizace projektu „Cezhrani čný turizmus v Euroregióne Beskydy“ financovaný v rámci Opera čního programu p říhrani ční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007 – 2013. Cílem bylo vytvo ření, vydávání a distribuce periodického magazínu „Vítejte v Euroregionu Beskydy“ a knihy „Frýdek-Místek srdce Regionu Beskydy“ . Periodikum i uvedenou knihu je nyní možné najít nap říklad na pultech informa čních center. Velmi zajímavým projektem v tomto euroregionu byl projekt „ Kouzlo pohádky ve dřev ě zakleté“ . Prost řednictvím tohoto projektu byla zapojena široká ve řejnost škol a školek do sout ěže b ěhem řezbá řského sympozia. Ú čelem projektu bylo prohlubování výtvarného um ění d ětí.

40

6.13 Euroregion Bílé Karpaty

Euroregion Bílé/Biele Karpaty vznikl podepsáním Zakladatelské smlouvy příhrani čního sdružení 30. 7. 2000 a byl zaregistrován na Krajském ú řad ě v Tren čín ě dne 28. 9. 2000 jako sdružení právnických osob. Na české stran ě má euroregion sídlo ve Zlín ě. Územn ě je euroregion rozložen v okresech Krom ěř íž, Vsetín, Zlín, Uherské Hradišt ě a v mikroregionu Hor ňácko.

Obrázek č. 15 Struktura Euroregionu Bílé Karpaty Zdroj: < http://czso.cz/kraje/zl/publ/2004/137234/euroregion.htm>

Po rozd ělení Československa a vzniku státní hranice na moravskoslovenském pomezí se region Bílých Karpat potýkal s řadou problém ů, a to zejména v oblasti dopravy, cestovního ruchu, zem ědělství a podnikání. Jedním z hlavních cíl ů vzniklého euroregionu je tyto bariéry odstra ňovat. Celková rozloha euroregionu je 6.016 km 2 s 866 tis. obyvatel. Mezi nejvýznamn ější cíle euroregionu lze řadit • rozvoj sociálních, ekonomických, spole čenských aktivit a prezentaci euroregionu, • mezinárodní spolupráci, • vytvá ření podmínek pro vzájemné poznávání, kooperaci a koordinaci činností zejména v oblasti životního prost ředí, územního plánování, zem ědělství a lesního

41

hospodá řství, doprav ě, komunikaci a technické infrastruktu ře, ekonomice, zam ěstnanosti, zdravotnictví, školství, výzkumu, kultu ře, informa ční a publika ční činnosti. V letech 2005 – 2007 byl realizován projekt na zachování a podporu sklá řské výroby ve Zlínském a Tren čínském kraji „Euroregion skla“ . Hlavním cílem projektu bylo v podstat ě vytvo ření nových pracovních míst ve zdejším sklá řském pr ůmyslu. Tento euroregion je znám jako Euroregion skla.

Obrázek č. 16 Mapa Euroregionu Bílé Karpaty Zdroj: < http://czso.cz/kraje/zl/publ/2004/137234/euroregion.htm>

42

7 Komparace euroregion ů 7.1 Komparace českých euroregion ů

Všechny výše uvedené euroregiony obecn ě podporují rozvoj p řeshrani ční spolupráce. P ředm ětem této analýzy jsou specifické oblasti této spolupráce. Bez výjimky se všechny euroregiony zam ěř ují zejména na implementaci Fondu malých projekt ů v rámci program ů p řeshrani ční spolupráce (tedy na podporu mezilidských vztah ů). Ve v ětšin ě euroregion ů jsou z řízeny pracovní skupiny či komise složené z odborník ů pro danou problematiku. Co se tý če hodnocení našich euroregion ů lze obecn ě shrnout, že se všechny naše euroregiony zam ěř ují p ředevším na cestovní ruch. N ěkteré euroregiony díky své poloze mají v této oblasti nep řehlédnutelné výhody, a to zejména díky národním park ům. V těchto oblastech je samoz řejmostí zvýšený turismus. Euroregiony této p řednosti um ějí využívat a snaží se o další rozvoj a zkvalitn ění cestovního ruchu. Budují se atraktivní turistické a zejména cyklistické stezky, zlepšuje se životní prost ředí. Pro své návšt ěvníky euroregiony připravují i lákavé programy, které jsou doprovázeny nap říklad „českým řemeslným um ěním“. Na rozvoj turistiky úzce navazuje i spolupráce v oblasti dopravy, která je taktéž velmi dobrá. Euroregiony jsou velice aktivní i v oblasti vzd ělávání a kultury. Již prob ěhla celá řada vzd ělávacích program ů a sout ěží, a to ne vždy pouze pro mladé lidi. Není zapomínáno ani na starší generaci. Po řádají se r ůzné besedy, festivaly a další dvoujazy čné kulturní akce. S cestovním ruchem a vzd ěláváním úzce souvisí sport, který je taktéž řazen na p řední místa činností spolupráce. V oblasti trhu práce lze pozorovat lepší možnosti rozvoje u euroregion ů, které sousedí s Rakouskem či N ěmeckem. Za pokro čilou spolupráci v rámci euroregion ů lze považovat rozvoj v oblasti krizového řízení a bezpe čnosti, dochází ke spolupráci v rámci preventivních opat ření zam ěř ených na p řírodní katastrofy, jako jsou nap říklad povodn ě. V oblasti bezpe čnosti je to p ředevším v potírání drogové a pouli ční kriminality. Podle zakládání stálých pracovních a speciálních skupin lze euroregiony uspo řádat do následujícího po řadí:

Tabulka č. 2 Předm ět činností stálých pracovních skupin

Po ř. Euroregion Předm ět činností – stálé Speciální prac. pracovní skupiny skupina 1 Euroregion Nisa cestovní ruch, doprava, pro cykloturistiku, životní prost ředí (oblast vod pro železni ční a

43

„čistá Nisa“ a les ů), územní silni ční dopravu, pro plánování a regionální historii, ústranní rozvoj, školství, Fórum bezpe čnosti hospodá řství, kultura, FORBES krizový management, bezpe čnost, ve řejné zdraví historie, knihovny, statistiky 2 Euroregion Krušnoho ří cestovní ruch, doprava, Subkomise pro životní prost ředí, kultura, muzea a národní hospodá řství, sport, krizový památky management, bezpe čnost, lidské zdroje, zem ědělství, sociální v ěci 3 Euroregion Labe cestovní ruch, doprava, životní prost ředí, kultura, hospodá řství, sport, školství, krizový management, bezpe čnost, územní plánování a rozvoj 4 Euroregion Silva Nortica cestovní ruch, doprava, životní prost ředí, kultura, sport, zem ědělství, sociální věci, ve řejné zdraví 5 Euroregion T ěšínské Slezsko cestovní ruch, doprava, zam ěř ení na trh životní prost ředí, kultura, práce, pro sport, ve řejné zdraví infrastrukturu a překra čování hranic 6 Euroregion Šumava cestovní ruch, kultura, sport, pro propaga ční školství materiály 7 Euroregion Glasensis cestovní ruch, doprava, pro historii územní a regionální plánování, historie 8 Euroregion Bílé Karpaty cestovní ruch, životní prost ředí, lidské zdroje 9 Euroregion Egrensis cestovní ruch

Zdroj: vlastní analýza

I z této analýzy je vid ět, že cestovní ruch nem ůže pop řít své prvenství. Další p řední místa i podle zakládání pracovních skupin náleží životnímu prost ředí, doprav ě, hospodá řství, školství, sportu a kultu ře. Zakládají se stálé pracovní skupiny taktéž v oblasti krizového řízení a bezpe čnosti . Najdou se i pracovní skupiny zam ěř ené na historii, územní plánování a regionální rozvoj a sociální v ěci. Euroregion Nisa má dokonce pracovní skupinu pro rozvoj i spolupráci v oblasti knihoven a statistiky. Nutno však dodat, že řada euroregion ů (Euroregion Beskydy, Silesia, Prad ěd) stálé pracovní skupiny nezakládá, což neznamená, že v ur čité oblasti nevyvíjí aktivitu.

44

Euroregiony, které nemají stálé pracovní skupiny, většinou zakládají pracovní skupiny ad hoc až pro jednotlivé aktuální problémy. Pro úplnost je také t řeba dodat, že euroregiony rozvíjejí svoji činnost i mimo pracovní skupiny, a to zejména v jazykové oblasti a p ři práci s mládeží. Další komparace euroregion ů m ůže být z hlediska jejich velikosti (viz tabulka č. 3). Euroregionem s nejv ětší rozlohou (3 678 km 2) je Euroregion Šumava. Naopak nejmenším (763 km 2) je Euroregion T ěšínské Slezsko. Velkou rozlohu Euroregionu Šumava lze vysv ětlit velkou rozlohou v řídce osídleném jižním hornatém pohrani čí. Podle rozlohy m ůžeme euroregiony rozd ělit zhruba do t řech kategorií, a to • s velkou rozlohou - nad 2.200 km 2 (Šumava, Nisa, Bílé Karpaty), • se st řední rozlohou – 1.500 – 2.200 km 2 (Prad ěd, Egrensis, Glacensis, Pomoraví, Silva Nortica, Labe, Krušnoho ří), • s malou rozlohou – do 1.500 km 2 – (Silesia, Beskydy a T ěšínské Slezsko).

Tabulka č. 3 Velikost euroregion ů (území České republiky)

Počet členských Rozloha v km 2 Obyvatelstvo Euroregion obcí Nisa 145 2 713,5 448 105 Labe 92 1 558,1 374 554 Krušnohoří 76 1 531,9 298 568 Egrensis 47 1 642,8 234 582 Šumava 124 3 678,1 182 466 Glacensis 102 1 836,3 276 409 Praděd 74 1 895,2 131 583 Těšínské Slezsko 41 763,2 351 277 Silesia 56 1 074,3 222 992 Pomoraví 77 1 745,4 672 019 Beskydy 61 948,5 164 467 Bílé Karpaty 149 2 236,0 354 738 Silva Nortica 40 1 692,9 261 164

Zdroj: Český statistický ú řad, Liberec

Na p řední místo v osídlení však Euroregion Šumava rozhodn ě nepat ří (zaujímá zhruba jedenácté místo). Co se tý če osídlení, nejlépe je na tom Euroregion Pomoraví (více než 670 000 obyvatel). Tato hustota obyvatel je zap říčin ěna zejména díky m ěstu Brno. Na opa čné stran ě pomyslného řeb říčku najdeme Euroregion Prad ěd (cca 130 000 obyvatel). Pr ůměrn ě žije v české části euroregion ů p řibližn ě 300 000 obyvatel. Obdobn ě m ůžeme euroregiony rozd ělit podle po čtu obyvatel na:

45

• velmi osídlené – nad 400 000 obyvatel – sem pat ří tedy Euroregion Pomoraví a Nisa, • velké – od 350 000 do 400 000 obyvatel – tj. Euroregion Labe, Bílé Karpaty a T ěšínské Slezsko, • st ředn ě osídlené – od 200 000 do 350 000 obyvatel – do této skupiny řadíme Krušnoho ří, Glacensis, Silva Nortica, Egrensis a Selesia, • malé – s po čtem obyvatel do 200 000 – sem řadíme Euroregion Šumavu, Beskydy a Prad ěd. Euroregion s nejv ětším po čtem členských obcí je Euroregion Nisa, nejmén ě jich má Euroregion Silva Nortica a T ěšínské Slezsko. Zajímavá komparace je i zapojení obcí do euroregionů a de facto p řeshrani ční spolupráce v jednotlivých krajích.

Obrázek č. 17 Euroregiony v krajích

Zdroj:

Moravskoslezský kraj má nejvíce obcí, které jsou zapojeny do euroregion ů. Obdobn ě je na tom i Liberecký kraj. Za povšimnutí stojí i St ředo český kraj, jehož obce jsou již sou částí Euroregionu Nisa.

46

7.2 Komparace se zahrani čím (Rakousko)

V Rakousku obdobn ě jako u nás, se vstupem do Evropské unie, za čaly vznikat euroregiony, a to p ředevším s německou stranou. P řestože z po čátku vznik euroregion ů komplikovala složitá jednání se zemskými vládami spolkových zemí, má dnes Rakousko celé pohrani čí zapojeno do p řeshrani ční spolupráce. V Rakousku je celkem deset euroregion ů (Mühlviertel/Šumava/Bayerischer Wald, Inn – Salzach, Salzburg – Berchtesgadener Land – Transtein, Via Salina, Wienviertel/Pomoraví/Zahorie, Inntal, West/Nyugat Pannonia, Zugspitze –Wetterstein – Karwendel, Steiermark/SV Slovenija, Silva Nortica) a mimo tyto euroregiony i tzv. regionální kooperace. S českou stranou Rakousko spolupracuje v rámci t řech euroregion ů. P řeshrani ční spolupráce s Rakouskem se však datuje již od roku 1989, kdy byla zrušena vízová povinnost. Na tuto spolupráci navazovaly iniciativy vyšších správních jednotek. Spolupráce probíhá zejména v oblasti cestovního ruchu, hospodá řství a hrani čních p řechod ů. Pro porovnání lze uvést, že v rámci programu Phare CBC bylo na rakouské stran ě schváleno 126 projekt ů, u nás „pouze“ 70 zám ěrů. Spolupráce je zam ěř ena p ředevším na oblast: • cestovního ruchu, • rozvoje a podpory p říhrani čních ekonomických subjekt ů a blízké infrastruktury, • rozvoje území (ekologická orientace), • lidských zdroj ů a regionální spolupráce (nezam ěstnanost, civilní obrana), • rozvoje dopravy. Předpokladem vzájemné p řeshrani ční spolupráce je stále setkávání lidí, z kterého se vyvíjí další spolupráce.Bohužel však první nadšení s přeshrani ční spolupráce opadlo. V roce 2008, kdy Česká republika vstoupila do schengenského prostoru a padla tak poslední omezení na českorakouské hranici, by však mnoho lidí v Rakousku p řivítalo princip daleko uzav řen ější hranice. Nejv ětšími kritiky jsou dlouhodob ě obyvatelé Horního Rakouska, což lze stále přičítat vlivu minulosti (tzv. Benešovy dekrety) a sou časné atomové elektrárn ě Temelín. Negativa hrají i obavy v oblasti pracovního trhu. Na rakouské stran ě se objevují i názory, že Češi mohou za snížení životní úrovn ě v některých oblastech Rakouska díky zm ěnám

47 a uvoln ění ( či p řemíst ění rakouských firem na naše území) pracovního trhu.26 Stále více vychází najevo hlavní (skrytý) cíl zakládání euroregion ů, a to získání evropských dotací. Spolupráce Rakouska se Slovinskem za čalo p řibližn ě ve stejném duchu jako u nás. Navzdory tomu, že se na území slovinskorakouských euroregion ů za čalo realizovat mnoho projekt ů, výsledky nebyly mnohdy uspokojivé a docházelo i k absenci zájmu z obou stran. Důvodem byly p řevážn ě závažné nedostatky v informovanosti a komplikovaný vývoj vymezení slovinských hranic, který může být i p říčinou toho, že dosud nevznikl další „p ředpokládaný“ euroregion v oblasti Korutan.

26 NOVOTNÝ, L. Česko-rakouské vztahy z pohledu ob čan ů rakouského pohrani čí. P řeshrani ční vlivy na místní spole čenství pohrani čí České republiky. Ústí nad Labem: UJEP, 2005. s. 198

48

ZÁV ĚR

Přestože není dosud p říliš vzdálená doba, kdy jsme se mohli setkat s tvrzením, že dlouhá, zhruba jeden a p ůl století trvající epocha, kde hrála významnou roli etnicita a kde docházelo k výrazným projev ům národních či nacionalistických hnutí, se „alespo ň v podmínkách Evropy “ chýlí ke konci. Blížící se sfé ře zanikání (zprvu malých) etnických spole čenství a jazyk ů nasv ědčuje v nebývalé mí ře výrazné oslabení národních, ekonomických a politických p řehrad a hranic. P řesto však zase nastal náhlý rozmach národnostních a regionálních hnutí v západní Evrop ě, a to i v zemích považovaných již po dlouhou dobu tradi čně za etnicky homogenní (nap ř. Francie, Velká Británie). 27 Na po čátku devadesátých let minulého století vznik euroregion ů sehrál velmi důležitou úlohu v rozvoji a „p řetvá ření “ (budování) Evropy, tak jak ji známe dnes. Euroregiony vznikly a dosud vznikají na územích, která p řekra čující státní hranice a vykazují ur čitou kulturní, hospodá řskou, historickou a další spojitost. Jde o rozvoj kontakt ů i samotných region ů. Euroregiony jsou struktury p řeshrani ční spolupráce s velmi vysp ělým organiza čním systémem, který je vybudován spíše na výsledcích práce než na právním postavení. Euroregiony jsou tedy zakládány z důvod ů rozvoje obdobných zájm ů a řešení obdobných problém ů, které p řesahují státní hranice. Prost řednictvím p řeshrani čních projekt ů mohou být vy řešeny či alespo ň zmírn ěny nevýhody periferního postavení. Hrají d ůležitou roli v implementaci tzv. fond ů malých projekt ů v programech p říhrani ční spolupráce podporovaných Evropskou unií. V celé Evrop ě je v sou časné dob ě více než 170 euroregion ů. V České republice jich je v sou časné dob ě t řináct. Euroregiony jsou krokem ke stálosti a dlouhodobé p řeshrani ční spolupráci. Pokrývají p řes polovinu území České republiky, krom ě hlavního m ěsta Prahy a St ředo českého kraje, i když tento kraj se taktéž snaží získat dotace z fond ů Evropské unie v rámci euroregionální spolupráce, zasahují do všech našich kraj ů. Liší se v mnoha oblastech, od své velikosti, aktivit, právní subjektivity a úsp ěšnosti. Vysp ělejší euroregiony uvažují o využití na řízení k Evropskému seskupení pro územní spolupráci k založení p řeshrani čního právního subjektu. Takto vytvo řená struktura zajiš ťuje p ředevším efektivní řízení p řeshrani ční spolupráce, rovn ěž poskytuje servis subjekt ům, s kterými spolupracuje, koordinuje jejich práci a v neposlední řád ě poskytuje nové impulzy k dalšímu rozvoji. Dá se tedy o čekávat jejich další rozvoj, kvalitativní zvyšování jejich úrovn ě v rámci p řeshrani ční spolupráce.

27 ŠATAVA, L . Národnostní menšiny v Evrop ě. Encyklopedická p říru čka. První vydání. Praha: Ivo Železný, spol. s r. o. 1994. s. 7

49

Euroregiony jsou geograficky vymezené. Nezakládají nový stupe ň státní samosprávy, ale slouží jako koordina ční jednotky, které zprost ředkovávají kontakty, udržují dobré sousedské vztahy, posilují je a vytvá ření nové kontakty. Rozvoj p říhrani ční spolupráce je nedílnou sou částí evropské integrace. Jsou to práv ě euroregiony, které p ředstavují významný nástroj k rozvoji a zlepšování této spolupráce a de facto k rozvoji a zlepšování evropské integrace. I Evropský parlament zd ůraz ňuje nutnost odstra ňování nerovností mezi jednotlivými regiony ve všech státech Evropské unie. K tomu, aby euroregiony mohly řídit a zpracovávat programy Evropské unie, je t řeba získat mezinárodní právní statut euroregion ů. Evropský parlament pln ě podporuje snahy o získání tohoto statutu. P řeshrani ční spolupráce má pro evropskou soudružnost a integraci zásadní význam. Euroregiony plní významné p říhrani ční úkoly jako „informa ční centra“ , jsou ohniskem spole čných p říhrani čních hodnot, cíl ů a strategií a hnacím motorem řešení příhrani čních problém ů. Obecn ě p řispívají k překonání hranic v Evrop ě, spojování lidí na obou stranách hranic a k budování dobrých sousedských vztah ů. Dále vystupují jako „mluv čí“ ve všech otázkách p říhrani ční spolupráce a jsou platformou pro všechny p říhrani ční vztahy, kontakty, p řenosy znalostí, opera ční programy a projekty. Euroregiony rozbíjejí prost řednictvím spolupráce na místní a regionální úrovni p ředsudky. Přeshrani ční spolupráce je podporována regionálními či místními subjekty, regionálními ú řady i sociálními partnery a dalšími právnickými i fyzickými osobami, a to zejména v oblasti kulturní, cestovního ruchu a turistiky, vzd ělání, životního prost ředí a hospodá řské činnosti. Evropský parlament však vyzývá euroregiony i ke spolupráci v dalších oblastech, jako je organizovaný zlo čin a drogová problematika. Obecn ě je tedy možné zakládání euroregion ů hodnotit pozitivn ě, i když si nelze nepovšimnout neskrývané snahy všech euroregion ů získávat p ředevším „nabízené“ dotace z Evropské unie. Bezesporu všech t řináct našich euroregion ů tyto evropské dotace využívá. Pokud tyto finance pomáhají dobré v ěci, nelze nic namítat. V ěř me však, že dobré vztahy a vzájemná p řeshrani ční spolupráce z ůstane i po jejich vy čerpání.

50

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Literatura

DO ČKAL, V. a kol . P řeshrani ční spolupráce na východních hranicích České republiky. Růžový oblá ček a hrana reality . První vydání. Brno: Masarykova universita v Brn ě, 2005. 140 s. ISBN- 80-210-3751-2.

HILLARD, P. Menšiny a regionalismy ve federální Evrop ě region ů (mineités et Régionalismes dans l ΄Europe Féderale des Regione. Paris: F.X. de Guibert, 2002. ISBN 2-86839-950-9.

KOLEKTIV AUTOR Ů A KONZULTANT Ů. Malá ilustrovaná encyklopedie. Praha: Encyklopedický d ům, spol. s. r. o., 1999. 1213 s. ISBN 80-86044-12-2.

KOLIBOVÁ, H. a kol. Sociální realita česko – polského p říhrani čí po vstupu do Evropské unie. 1. vydání. Opava: Ústav ve řejné správy a regionální politiky, 2010. 169 s. ISBN 978-80-7248-612-0.

KROLIKOWSKA, J. Region Głubczycko - krnowsko. Hlub čicko-krnovský region. 1. vydání. Głubczycko: Urz ąd Miejski. 2004. 140 s. ISBN 83-914926-5-6.

NETOLICKÝ, V . Euroregiony. První vydání. Praha: Vysoká škola finan ční a správní, o.p.s., v edici EUPRESS, 2007. 76 s. ISBN 987-80-86754-78-9.

NOVOTNÝ, L. Česko – rakouské vztahy z pohledu ob čan ů rakouského pohrani čí. Přeshrani ční vlivy na místní spole čenství pohrani čí České republiky. Ústí nad Labem: UJEP. 2005.

ŠATAVA, L. Národnostní menšiny v Evrop ě. Encyklopedická p říru čka. První vydání. Praha: Ivo Železný, spol. s r. o., 1994. 385 s. ISBN 80-7116-375-9.

Prameny (právní a jiné dokumenty)

Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské z řízení), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.

Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní z řízení), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.

Zákon č. 137/2006 Sb., o ve řejných zakázkách, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.

51

Sd ělení Ministerstva zahrani čních v ěcí č. 94/2000 Sb. m. s., o přijetí Evropské rámcové úmluvy o přeshrani ční spolupráci mezi územními spole čenstvími nebo ú řady.

Usnesení vlády ČR č. 432/2005 Sb., k Programu Iniciativy Spole čenství INTERREG IIIA České republiky a Polska, Slovenska, Rakouska Bavorska a Saska.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2005 o úloze euroregion ů v rozvoji regionální politiky.

Na řízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.

Preambule Evropské charty hrani čních a p řeshrani čních region ů.

Jiné dokumenty

ÚŘAD VLÁDY ČR Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny. Sborník p řísp ěvk ů ze seminá ře konaného dne 7. června 2005 v Praze k problematice ratifikace Evropské charty regionálních či menšinových jazyk ů v České republice. Praha 2005. ISBN 80-86734-53-6.

ÚŘAD VLÁDY ČR. Výbory pro národnostní menšiny v kontextu aktuálních pot řeb. Informa ční a metodický pr ůvodce. Praha 2009.

Volební program Komunistické strany Čech a Moravy na období 2006-2010, volby do Poslanecké sn ěmovny Parlamentu ČR 2006. Část 1. Demokracie pro každý den.

Časopisy

JISTOTY. CÍSA Ř, M. Regionalistická ofenzíva – útok proti státním hranicím. Jistoty. 2004. č. 1.

VE ŘEJNÁ SPRÁVA. WIDEMANNOVÁ, M. Sou časné výhledy p řeshrani ční spolupráce v souvislosti s pokra čující decentralizací státu - Reforma ve řejné správy p řípravou na spolupráci euroregion ů v rámci Evropské unie. Ve řejná správa. 2008. ro č. XIII. č. 42.

Internetové zdroje

Euroregiony. [online]. Informace o Evropské unii pro Vás [cit. 20. 11. 2011] Dostupný na WWW: < http://www.eunie.euweb.cz/euroregiony.htm >

52

Euroregiony. [online]. EURACTIV. [cit. 20. 11. 2011] Dostupný na WWW:

Euroregiony. [online]. EUROSKOP. [cit. 20. 11. 2011] Dostupný na WWW:

Euroregiony. [online]. EVROPSKÁ KOMISE. Evropská unie v České republice. [cit. 20. 11. 2011]. Dostupný na WWW:

Euroregiony. [online]. BusinessInfo.cz. [cit. 20. 11. 2011]. Dostupný na WWW:

Euroregiony. [online]. EVROPSKÁ KOMISE. Evropská unie v České republice. [cit. 20. 11. 2011]. Dostupný na WWW:

FMP Euroregion Nisa česko-polský program. [online]. EUROREGIN neisse-nisa-nysa. [cit. 20. 11. 2011] Dostupný na WWW:

Letní tábor. Projekty EE. [online]. Regionální sdružení obcí a m ěst EUROREGIO EGRENSIS. [cit. 20. 11. 2011]. Dostupný na WWW: < http://www.euregio-egrensis.org/ >

Založení. O nás. [online]. Euroregion Elbe/Labe. [cit. 20. 11. 2011]. Dostupný na WWW:

53

Seznam p říloh

Varující pohled …………………………………………………………………….. P říloha A

Příloha

54

Příloha A

VARUJÍCÍ POHLED

Článek vydaný v denním tisku „Haló noviny“ ze dne 19. 6. 2002

Jak Spolková republika N ěmecka pohlcuje Evropu

Euroregiony se stávají nástrojem Spolkové republiky N ěmecka k expanzi N ěmecka na všechny sv ětové strany. Tak to vidí francouzský historik a politolog Pierre Hillard. „Pravé pozadí zájmu sjednoceného N ěmecka o tzv. euroregiony, v nichž Berlín vidí cestu, jak rozší řit sv ůj politický a hospodá řský vliv daleko za své hranice. Využívá k tomu tzv. evropský ústav pod názvem Pracovní sdružení p říhrani čních euroregion ů (Arbeitsgemeinschaft Europaeischen Grenzregionnen-AGEG).“ 28 Hillard dále uvádí, že vedle cíle p říhrani ční spolupráce, je zde cílem ješt ě p řinejmenším zredukování významu hranic na pouhé administrativní hranice. Toto dle jeho výkladu povede d říve či pozd ěji k odstran ění státních hranic, tak spjatých s existencí národních stát ů.

Viditelná část ledovce

V článku Evropské národy ohroženy n ěmeckou „regionalizací“ obrací profesor v Balkans-infos pozornost k prohlášení kanclé ře Gerharda Schrödera ve Spieglu z 30. dubna 2001 na téma federalizace evropských institucí. V něm n ěmecký politik navrhuje aplikaci německého politického systému na všechny ostatní zem ě Evropské unie. Ve Francii zap ůsobila tato slova jako bomba, píše Hillard.

Kanclé ř si – dle jeho vlastních slov – p řeje: „Rozší řit možnost p ůsobení strukturální a regionální politiky, která je vlastní členským zemím EU“ . Hillard dále píše: Tato struktura je svým zp ůsobem zast řešením federace evropských region ů, jež p řed našima o čima nabývá svých forem. Nicmén ě však tyto zásady vyhlašované odpov ědnými politiky nejsou ni čím jiným než onou viditelnou částí ledovce. Faktem však je, že není možno nikdy zapomenout, že p řijetím takových dokument ů, jakým je Charta regionálních a menšinových jazyk ů a Rámcová konvence o ochran ě menšin, jde o legislativu, jež je oficiáln ě evropská, ale ve skute čnosti n ěmecká.

28 HILLARD, P. Menšiny a regionalismy ve federální Evrop ě region ů (mineités et Régionalismes dans l ΄Europe Féderale des Regione. Paris: F.X. de Guibert, 2002. ISBN 2-86839-950-9.

55

Trnem v oku státní hranice

Schröder podle Hillarda nastolil vlastn ě základní problém, jímž je existence státních hranic, které mají euroregiony podle n ěmeckého zájmu zm ěnit na administrativní a ve skute čnosti je z mapy vymazat se všemi d ůsledky z toho vyplývajícími. K tomu má n ěmecké politice napomoci p ředevším n ěmecká menšina obývající sousední státy. Časopis Balkans- infos ilustruje tyto n ěmecké plány na p říkladu tohoto zdánliv ě evropského institutu, o němž široká ve řejnost málo ví. Jeho oficiální název – jak jsme již uvedli – v českém p řekladu zní: Pracovní sdružení p říhrani čních euroregion ů (n ěmecká zkratka AGEG).

Hillard p řikládá tomuto tématu zásadní význam. Jak píše, onen klamný charakter slova „evropský “ navozuje domn ěnku, že v tomto institutu spolupracují četné národnosti. Pravda je zcela jiná. Tento institut je n ěmecký svými zakladateli, svými p ředsedy, svými generálními tajemníky. AGEG stanoví ve své chart ě, že „cílem akcí, které jsou vedeny v pohrani čních regionech, a jejich kone čným cílem, který je veden p říhrani ční spoluprácí, je odstran ění překážek a nevhodných faktor ů, existujících mezi t ěmito regiony, stejn ě tak, jako p řesahování hranic nebo p řinejmenším zredukování jejich významu na pouhé administrativní hranice“ .

Sm ěr: Likvidace národních stát ů

Tento fenomén je dosažen díky vytvo ření územních jednotek nazvaných euroregiony, majících až n ěkolik tisíc kilometr ů čtvere čních a situovaných po obou stranách hranic dvou stát ů. To znamená, že p řítomnost euroregionu má d říve či pozd ěji za následek odstátn ění státních hranic, tak spjatých s existencí národních stát ů. Tato v ůle bojovat proti národním stát ům je výslovn ě potvrzena slovy, která vy řkl p ředposlední p ředseda AGEG Karl Ahrens: „Nicmén ě naše sdružení, které se na po čátcích soust ředilo více mén ě na osu Rýna a které je dnes aktivní v celé Evrop ě, se zpo čátku snažilo o zm ěnu mentality obyvatel p říhrani čních oblastí a jejich místních a regionálních zástupc ů. Snažilo se je osvobodit od „náhledu v polokruhu“, který jim byl po staletí vnucován politikou síly, jak ji provád ěly národní státy“ .

Jak m ůžeme tedy konstatovat, zd ůraz ňuje Hillard, existence národních stát ů se z celé duše protiví n ěmeckým p ředstavitel ům tohoto zdánliv ě evropského institutu. Profesor uvádí, jak se n ěmecký institut opírá o spojence z řad regionálních politik ů, jakým je nap ř. Josef Moliner y Florensa, poslanec parlamentu v Katalánsku. Také on je p řívržencem p řem ěny státních hranic v administrativní, čímž by se mohla podle n ěho odstranit nespravedlnost rozd ělení Katalánc ů do dvou stát ů – Špan ělska a Francie. Říká: „Má zem ě byla rozd ělena

56 absurdn ě Pyrenejskou smlouvou (z r. 1659) a mí spoluob čané od té doby náleží do dvou stát ů.“

Hillard zd ůraz ňuje, že zavedením (pouhé) administrativní hranice – díky zásadám euroregion ů – dojde ke sbližování dvou etnických komunit, neboť podle jiného dokumentu EU, který je ve skute čnosti také n ěmecký, hranice nesmí vytvá řet problémy ve vztazích všeho typu uvnit ř jedné a téže etnické skupiny. Tak je možno p řistoupit k úprav ě regionálních hranic a tyto úpravy budou pochopiteln ě snáze proveditelné, budou–li státní hranice p ředb ěžn ě přem ěněny na hranice administrativní.

Kohl: Jak p řekonat Odru-Nisu

Podle francouzského profesora se práv ě o tyto zásady opírá n ěmecká politika. I když nap ř. Kohl zdánliv ě uznal nedotknutelnost hranic na Od ře a Nise, ve skute čnosti cestou euroregion ů chce Odru a Nisu postupn ě p řekonat. Svým spoluob čan ům, kte ří museli opustit Slezsko, Pomo řansko apod. a kte ří tvrd ě požadují navrácení západních území Polska německému státu, vysv ětlil, že regionální politika „v evropském smyslu“ bude k tomuto návratu tou nejvhodn ější cestou. Kohl dal za p říklad euroregiony na jihu, západ ě a severu Německa, nap ř. v oblasti Bodamského jezera, mezi Rakouskem, Švýcarskem a částí Bádenska-Württemberska nebo mezi Bádenskem a Alsaskem nebo mezi Sárskem, Lucemburskem a Lotrinskem nebo mezi Šlesvickem-Holštýnskem a sousedním Dánskem. „Totéž musí být cílem naší politiky ve vztahu s našimi východními sousedy, “ dodal Kohl.

Zavedení euroregion ů na n ěmecko-polské hranici (Pomo řansko, Nisa, Spréva-Nisa- Bober), a také s ČR (Chebsko, Krušné hory, Elbe-Labe) napom ůže tak podle SRN oslabení státních hranic. Výsledkem toho bude, že oficiální uznání hranice na Od ře a Nise se v perspektiv ě stane neplatným. To pochopiteln ě platí všude, kde se nacházejí euroregiony, obzvlášt ě mezi Alsaskem a Bádenskem-Württenberskem, a kde je možné po čítat s úpravami hranic v budoucnu, konstatuje Hillard.

Jak SRN dosáhne až na Balkán

Parcelace Evropy pokra čuje v jiných formách. Balkans-infos popsal n ěmecké zkušenosti s Pracovním sdružením Alpen-Adria (Arbeitgemeinschaft Alpen-Adria), pod řízené přímo AGEG (tedy SRN). Zaujímá úst řední místo v alpském a dunajském sv ětě. Tato vynikající pozice umož ňuje n ěmecké politice rozší řit vliv až na Balkán. Vznik této územní

57 jednotky o rozloze 306 000 km 2 vede ke zrodu politického a ekonomického regionu, který je skute čným požehnáním pro Berlín.

Avšak vytvo ření tohoto „nového sv ěta“ tím nekon čí. Priorita, daná region ům na úkor státu, tak napom ůže k sdružování n ěkterých z nich podle ekonomických m ěř ítek, ruku v ruce s etnickými podmínkami. Jsme tedy sv ědky vzniku rozsáhlého územního prostoru, který je sjednocený uvnit ř jedné spole čenské organizace. Toto roz člen ění a rozkouskování evropského celku se d ěje snadno vzhledem k tomu, že hranice ztrácejí sv ůj význam. Tato nová územní Mimo regionu Alpen-Adria lze navíc uvést ješt ě dva další: pracovní sdružení alpských zemí (Arbeitsgemeinschaft Alpenlander) a Karpatský euroregion (Carpathian Euroregion). Pracovní sdružení alpských zemí vzniklo 12. října 1972 díky iniciativám Eduarda Wallhofera z Tyrol a bavorského ministra Alfonse Coppela. Toto sdružení pokrývá plochu 178 037 km 2 a má 34 milión ů obyvatel. Seskupuje 11 region ů, jimiž jsou Tyrolsko, Bavorsko, jižní Tyroly, Grisons (švýcarský kanton), Lombardie, Salzburg, Vorarlberg, Trentino-Horní Adiže, St. Gallen, Tessino a Bádensko-Wűrttembersko (n ěkteré z nich sou časn ě pat ří i do Pracovního sdružení Alpen-Adria). Z důvod ů hospodá řského významu Bavorska a Bádenska- Wűrttemberska se ostatní regiony nacházejí ve stavu závislosti na t ěchto dvou spolkových zemích.

Šance pro nový Drang nach Osten ?

S pádem socialistického spole čenství ve st řední a východní Evrop ě vznikla pro Německo šance k jeho mnohaletým ambicím. N ěmecko si d ělá nárok na lví podíl v této zón ě, k čemuž využívá tlaku revanšistických organizací typu Svazu vyhnaných. Je to skute čná lobby, která vytvo řila hospodá řskou a kulturní sí ť spojenou s německými menšinami nacházejícími se ve východních zemích. Obrovský n ěmecký vliv dostal další oživovací injekce po vzniku Karpatského euroregionu 14. února 1994. Plochou 132 651 km 2 a svými 14 milióny obyvateli p ředstavuje tato územní jednotka pro SRN nesmírný trumf, jímž je její zem ěpisná poloha. Skute čný strategický uzel Karpatského euroregionu, mající formu trojúhelníku, se rozkládá na k řižovatce Polska, SR, Ma ďarska, Rumunska a Ukrajiny. Je to skute čná k řižovatka mezi st řední Evropou a evropským Ruskem. Její vliv sahá od Baltského po Černé mo ře.

58

Jak m ůžeme konstatovat, znalosti nám umož ňují tvrdit, že se Evropa do čká v 21. století rozvrácení hranic, které budou ohlašovat smrt národních stát ů, dodává francouzský profesor Hillard.

Podle p řekladu Jarmily Zouharové

59

ZÁZNAM O BAKALÁ ŘSKÉ PRÁCI

Jméno a p říjmení bakalá ře: Václav Kdýr Název práce CZ: Význam a funkce euroregion ů a jejich hodnocení Název práce EN: Importance and functions of euroregions and their evaluation Studijní program: Regionální rozvoj Obor: Regionální rozvoj Rok obhajoby: 2012 Po čet stran/Po čet p říloh: 61/1 Vedoucí práce: ing. Jan Hrstka

Anotace CZ: Tato práce je v ěnována modernímu tématu, euroregiony. Pojem euroregion je vysv ětlen v užším i širším pojetí. V prvních kapitolách práce jsou obecn ě charakterizovány příhrani ční oblasti a po čátky p říhrani ční spolupráce od druhé poloviny 20. století. Ve t řetí kapitole je popsána historie vzniku euroregion ů a po čátky p řeshrani ční spolupráce v České republice. Dále jsou v této práci uvedeny možnosti finan čního čerpání a okrajov ě právní rámec euroregion ů. Šestá, hlavní kapitola, je v ěnována všem našim t řinácti euroregion ům, o kterých jsou zde uvedeny základní informace. Poslední kapitola se zabývá komparací, a to z hlediska vzniku, rozlohy, činností apod.

Anotace EN:

This work is regarded to the present topic, euroregion.This term is explained in narrow and wide conception. In the first chapters are generally described border’s regions and beginnings of cross-border’s cooperation from the second half of twentieth century. In the third chapter is described history of the formation euroregions and the beginnings of cross- border’s cooperatoion in Czech republic. In this work are also mentioned possibilities of financial drawings and peripherally legislation. The sixth, basic chapter is devoted to all our euroregions and the basic information about them. The last chapter is aimed at comparison, namely at formation, area, activity and the others.

Klí čová slova CZ: Euroregion, p říhrani čí, Evropská unie, dotace, fondy, spolupráce, rozvoj, místní, regionální, státní.

60

Klí čová slova EN: Euroregoin, border areas, European Union, grants, funds, cooperation, development, local, regional, national.

Místo uložení: Vysoká škola regionálního rozvoje, Žalanského 68/54, Praha 6

Signatura

61