ÚZEMNÍ PLÁN MALÉ ŽERNOSEKY (k.ú. Malé Žernoseky)

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU

PAFF - architekti

LEDEN 2011

Projekt „Územní plán Malé Žernoseky“ je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj POŘIZOVATEL: Městský úřad Lovosice

adresa: MěÚ Lovosice - úřad územního plánování odboru regionálního rozvoje a správy města Školní 2 410 30 Lovosice

SPRÁVNÍ ORGÁN VYDÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN: Obec Malé Žernoseky

adresa: Obec Malé Žernoseky Zahradní 245 410 02 Lovosice

PROJEKTANT: Ing. arch. Michaela Štádlerová, ČKA 03 121

PAFF - architekti Ing. arch. Ladislav Bareš Ing. arch. Michaela Štádlerová

spolupráce: Ing. Milena Morávková, Ing. Václav Pivoňka, Doc. Ing. Petr Šrytr, CSc.

adresa: Bulharská 1023/17 101 00 Praha 10

tel.: 606 293 915 email: [email protected]

...... Ing. arch. Michaela Štádlerová OBSAH: a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 1 a.1) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z PÚR ČR 1 a.2) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z ÚP VÚC 1 a.3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování 1 b) Údaje o splnění zadání 1 c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 2 c.1) Základní údaje o řešeném území 2 Sousední územní obvody 2 Příslušnost k vybraným úřadům státní správy 2 Účast ve sdružení obcí 2 c.2) Obyvatelstvo 2 c.3) Ekonomická základna 3 c.4) Doplňující informace a zdůvodnění (ve členění návrhu ÚP) 4 ad a) Vymezení zastavěného území 4 ad b.3) Ochrana hodnot vyplývajících z historického a urbanistického vývoje 4 ad b.4) Ochrana hodnot vyplývajících z přírodních a dalších podmínek území 5 ad d.1) Dopravní infrastruktura 9 ad d.2) Technická infrastruktura 11 ad d.3) Občanské vybavení - současný stav 16 ad d.4) Veřejná prostranství 17 ad d.5) Nakládání s odpady 17 ad e) Koncepce uspořádání krajiny 17 ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití 17 ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability 19 ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny 20 ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opatření 20 ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu před povodněmi 20 ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci 21 ad e.7) Stanovení podmínek pro dobývání nerostů 21 d) Limity využití území 22 e) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (stanovisko k vyhodnocení vlivů na ŽP) 22 f) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond 22 f.1) Všeobecné údaje o zemědělském půdním fondu v řešeném území 22 Charakteristika klimatických podmínek 23 Charakteristika hydrologických podmínek 23 Charakteristika zemědělské výroby 23 Charakteristika půd v řešeném území 23 Ochrana ZPF 24 Eroze 24 f.2) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF 24 g) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL 26 i) Návrh řešení požadavků obrany státu, požární ochrany a civilní ochrany 26 Požadavky obrany státu 26 Požadavky požární ochrany 26 Požadavky civilní ochrany 26

SEZNAM PŘÍLOH K TEXTOVÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ: (schemata M 1 : 10000)

název 1 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ENERGETIKA 3 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE

SEZNAM VÝKRESŮ:

název A ŠIRŠÍ VZTAHY B KOORDINAČNÍ VÝKRES C VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚP MALÉ ŽERNOSEKY - TEXTOVÁ ČÁST a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

a.1) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z PÚR ČR Vláda ČR schválila Usnesením č. č. 929 ze dne 20. 07. 2009 Politiku územního rozvoje České republiky (PÚR ČR), která stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vymezuje rozvojové oblasti a osy, vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu a stanovuje ve vymezených oblastech kriteria a podmínky pro rozhodování. Řešené území se nachází na rozvojové ose OS2 Praha - Ústí nad Labem-hranice ČR/Německo (–Dresden), která zahrnuje obce mimo rozvojové oblasti s významnou vazbou na dopravní cesty, tj. dálnici D8 a železniční trať č. 090. Z PÚR ČR vyplývají úkoly pro územní plánování: a) vytvářet územní podmínky pro řešení protipovodňové ochrany v sevřeném údolí Labe: Území zátopy v nivě Labe je je v rámci návrhu ÚP Malé Žernoseky zařazeno do smíšených ploch s funkcí přírodní, zemědělskou a vodohospodářskou; okrajově s funkcí sportovní a rekreační. Navrženo je zde přírodě blízké řešení nivy. b) vytvářet územní podmínky pro řešení negativních dopadů velkoplošné a pohledově exponované těžby surovin: Stávající lom je prakticky bez nepříznivých vlivů na okolní prostředí. Těžba prováděna v zahloubení, pohledově se neuplatňuje. Územní plán Malé Žernoseky navrhuje zachovat a stabilizovat všechny přírodní prvky vznikající v průběhu těžby - tj. ponechat přirozené nebo řízené sukcesi. c) stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady především pro nové využívání opuštěných areálů a ploch: Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro transformaci funkcí zanedbaných, nevyužívaných nebo nevhodně využívaných ploch či ploch s nevhodnou prostorovou strukturou (přestavbové lokality). Pro lokality zastavěného území expandující do volné krajiny (převážně rekreační využití) jsou navržena opatření s cílem minimalizovat negativní vlivy na životní a přírodní prostředí a jejich následné projevy v obraze krajiny. d) vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika): Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj cykloturistiky a vodní turistiky (lokalita Z 2). e) ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví .... zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice: V Malých Žernosekách jsou chráněny relikty původního historického jádra (u kapličky). Zároveň jsou dány podmínky pro stavební činnost v novodobé ucelené a poměrně urbanisticky jednotné části sídla.

Záměry sledované návrhem ÚP Malé Žernoseky jsou výhradně lokálního významu a cíle sledované Politikou územního rozvoje jimi nejsou ovlivněny.

a.2) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z ÚP VÚC Nadřazenou ÚPD je Územní plán Velkého územního celku (VÚC) okresu Litoměřice (02.1996) jsou respektovány, případně zapracovány přiměřeně vzhledem k aktuálně změněným podmínkám (např. územní systém ekologické stability, nově vymezené záplavové území ap.) - nadřazené systémy technické infrastruktury - nadřazené systémy dopravní infrastruktury (železniční trať č. 090, labská vodní cesta) - koncepce odpadového hospodářství - Chráněná krajinná oblast České středohoří - územní systémy ekologické stability jsou zapracovány připěřeně vzhledem k aktuálně změněným podmínkám; zapracován je návrh vyplývající z připravovaného návrhu ZÚR Ústeckého kraje a ten byl dále upraven na základě Studie ÚSES zpracované jako podklad pro připravovanou ZÚR Ústeckého kraje (Ing. Aleš Friedrich, 2008). Označení prvků a názvy jsou převzaty z celostátní sítě Územně technického podkladu ÚTP NR-R ÚSES a případně nad rámec tohoto podkladu byly ve Studii doplněny prvky nové s vlastním očíslováním: - nadregionální biokoridor K 10 Labe “Stříbrný Luh - Polabský luh”, osa vodní, nivní a teplomilná doubravní (v ÚP VÚC okresu Litoměřice nadregionální biokoridor “Řeka Labe” - vodní tok, údolní niva a přilehlé svahy, nejsou vymezeny jednotlivé osy) - nadregionální biokoridor K 13 “Vědlice - Oblík, Raná”, osa teplomilná doubravní (trasa biokoridoru K13 je v řešeném území částečně shodná s nadregionálním biokoridorem “České středohoří” dle ÚP VÚC okresu Litoměřice, vymezení K13 je převzato z územně analytických podkladů ORP Lovosice, návrhu ZÚR a Studie ÚSES) - regionální biocentrum 379 “Lovoš” (odpovídá vymezení dle ÚP VÚC č. 18 “Lovoš”, dle územně analytických podkladů, dle připravované ZÚR i dle Studie ÚSES) - regionální biocentrum 5015 “Porta Bohemica” (jen částečně odpovídá vymezení dle ÚP VÚC č. 17 a dle ZÚR č. 013 “Porta Bohemica - Litochovické skály” biocentrum je rozšířeno a upraveno na základě Studie ÚSES, resp. nově vloženo v trase křížení biokoridorů nad rámec ÚTP NR-R ÚSES). - hranice CHOPAV (chráněná oblast přirozené akumulace vod) - údaje o charakteru územních limitů nejsou obsahem návrhové části ÚP - hranice inundace Q100 pro vodní tok Labe - hranice inundace a záplavové území jsou upraveny na základě aktualizovaných údajů Povodí Labe a vyhlášeného záplavového území - výhradní bilanční ložisko stavebního kamene Malé Žernoseky - lom Kubo (č. 3066700) včetně dobývacího prostoru Kamenolomu Kubo, Malé Žernoseky (DP 70747).

a.3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Návrh ÚP je řešen v souladu s úkoly územního plánování, uvedenými v § 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. b) Údaje o splnění zadání Lze konstatovat, že požadavky vyplývající ze zadání ÚP Malé Žernoseky byly dle významu splněny, řešeny či respektovány. V zadání územního plánu obce Malé Žernoseky nebyly stanoveny situace, které by vyžadovaly rozhodnutí o výběru jedné varianty nebo alternativy řešení. Návrh územního plánu byl v rozpracovanosti se zástupci obce Malé Žernoseky a za účasti pořizovatele ÚP průběžně konzultován.

1 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

c.1) Základní údaje o řešeném území Obec Malé Žernoseky leží na levém břehu řeky Labe 1,5 km severovýchodně od města Lovosice, cca 7 km západně od okresního města Litoměřice a 17 km jižně od krajského města Ústí nad Labem. Řešeným územím procházejí koridory dopravní infrastruktury mezinárodního a republikového významu - vodní cesta Labe a celostátní dráha Praha - Děčín (I. tranzitní železniční koridor). Územím obce prochází cyklomagistrála č. 25 (Most - Doksy), která navazuje na páteřní cyklomagistrálu č.2 (Greenway Hamburg - Vídeň) vedoucí po pravém břehu řeky Labe, k níž je zajištěna dostupnost pomocí lodního přívozu provozovaného obcí. Územím prochází regionální železniční trať Lovosice-Teplice, která však na území obce nemá zastávku. Dopravní dostupnost vůči nadřazeným sídelním útvarům je efektivní. Kvalitní dopravní spojení s regionálními centry má významný vliv na stabilizaci stávajícího stavebního fondu (bydlení, rekreace) a na přiměřené rozvojové tendence zejména v oblasti bydlení. Zastavěné území plní především obytnou a vzhledem k přírodním poměrům (viz. dále) i rekreační funkci funkci. Obec nemá místní části, na kompaktní sídelní útvar však navazuje rozvolněná struktura rekreačních staveb v krajině. Území obce Malé Žernoseky si ve své podstatě zachovává převážně zemědělský charakter a vyjma kamenolomu zde v podstatě není zastoupena průmyslová výroba. Významnou část hospodaření v krajině představuje znovuobnovená tradice vinařství. Celé území je zahrnuto do CHKO České středohoří, svou polohou je obec jedním z klíčových vstupních míst do této chráněné krajinné oblasti. Východní hranice území tvoří Labe, které vytváří krajinný prvek mimořádné hodnoty a to zejména v kontaktní části průlomového údolí „Porta Bohemica“ (brána Čech). Část území spadá do Evropsky významné lokality Lovoš. Přes řešené území je veden systém regionálního a nadregionálního ÚSES, mimořádné přírodní hodnoty má Opárenské údolí s protékajícím Milešovským potokem.

Úhrnné hodnoty druhů pozemků (údaje v ha): Katastrální území (údaje v ha): Malé Žernoseky zemědělská půda: 182,2549 lesy: 61,3555 vodní plocha: 23,9975 zastavěná plocha: 9,2701 ostatní plocha: 54,9728 celkem: 331,8508

budovy s číslem popisným: 266 budovy s číslem evidenčním: 86 budovy bez čísla: 153 rozestavěná budova: 2

Sousední územní obvody Řešené území sousedí s obcemi (všechny Ústecký kraj, okres Litoměřice):

obec katastrální území obec Velemín Oparno obec Chotiměř Chotiměř obec Velemín Dobkovičky obec Prackovice nad Labem Litochovice nad Labem obec Libochovany Libochovany obec Velké Žernoseky Velké Žernoseky obec Píšťany Píšťany obec Lhotka nad Labem Lhotka nad Labem

Příslušnost k vybraným úřadům státní správy Obec Malé Žernoseky přísluší k těmto úřadům: pověřený obecní úřad ...... Lovosice stavební úřad ...... Lovosice matriční úřad ...... Lovosice finanční úřad ...... Lovosice úřad s rozšířenou působností ...... Lovosice

Účast ve sdružení obcí Obec Malé Žernoseky je účastníkem mikroregionu “Porta Bohemica”. Obec v rámci mikroregionu těží ze své výhodné polohy v centru chráněné krajinné oblasti České středohoří, a na průsečíku dopravních cest, stejně jako z relativní blízkosti velkých průmyslových měst. Rozvojový potenciál spatřuje zejména v uchování a rozvinutí svého venkovského charakteru, v zachování a využití kulturních a přírodních hodnot a tradičního zemědělství (vinařství, lesnictví apod.) pro cestovní ruch. Jednou z nosných příležitostí mikroregionu je rozvoj turistiky, spočívající ve zpřístupnění a zprůchodnění zdejších krajinných i historických zajímavostí pro pěší i cykloturisty (zkvalitnění doprovodné infrastruktury, nabídky nových aktivit, vybudování nových odboček k místním zajímavostem a propojení s nabídkou v okolí). Další příležitostí je i rozvoj vodní turistiky využitím Žernoseckého (Píšťanského) jezera a řeky Labe. S tím souvisí budování ubytovacích kapacit a další vybavenosti pro návštěvníky vytvářející podmínky pro jejich zdržení se v oblasti více než jeden den a podporu místních podnikatelů - poskytovatelů služeb a místních produktů (víno, ovoce). Mimořádná příležitost rozvoje je v oblasti tvorby a ochrany životního prostředí, zejména v oblasti multifunkčního zemědělství – využití půdy pro výrobu energetických plodin, snížení imisí ze spalování fosilních paliv využitím štěpky z různých zdrojů (především z prořezávky lesů a ovocných sadů). Další příležitostí je zkvalitnění komplexního řešení problematiky sběru, třídění, využití a likvidace komunálních odpadů. Stav životního prostředí je ovlivněn tím, že území mikroregionu je dlouhodobě zemědělsky využíváno a krajina byla přizpůsobena intenzivní zemědělské výrobě. V některých místech je třeba řešit obnovu a doplnění souvislých porostů, vytvoření a zkvalitnění nových ploch veřejné zeleně. (dle Strategie rozvoje obce Malé Žernoseky na období 2007 - 2013)

c.2) Obyvatelstvo Vývojovou řadu počtu obyvatel lze rozdělit do několika základních etap. V období 1869 - 1921 je situace poměrně stabilizovaná. V období meziválečném populace v Malých Žernosekách významně roste s mezníkem v období konce II. světové války. V poválečném období bylo největšího počtu obyvatel dosaženo kolem roku 1961. Třetí etapa vymezená obdobím 1961 - 1991 se vyznačuje trvalým poklesem počtu obyvatel. Oproti roku 1991 možno vysledovat cca 16ti% nárůst trvale bydlícího obyvatelstva související zejména s kladným saldem migrace (stěhování z měst na levnější venkov v kvalitním přírodním prostředí).

2 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

Vývoj počtu obyvatelstva v letech 1850 - 2001:

1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1981 1991 2001 Malé Žernoseky - 364 355 369 367 390 412 1029 785 850 758 674 600 669

V současnosti (leden 2008) v obci trvale žije 701 obyvatel, z toho 331 mužů a 370 žen, průměrný věk je 40,6 roků. Z hlediska demografického je obec tvořena převážně občany v produktivním věku. K obci nenáleží žádné místní části. Z hlediska rekreačního potenciálu území obce je osídlení obce poznamenáno velkým podílem rekreačních objektů, kterých je v několika významných a rozlehlých zahradních koloniích soustředěno celkem více než 250, což při průměrné obsazenosti představuje dalších cca 700 osob s přechodně pobývajícími občany okolních měst z celého Severočeského kraje, ale i z mnoha jiných oblastí, kteří tak mají vazbu na území obce. Území obce i přes velký podíl zemědělských ploch patří k územím s významnou mírou urbanizace.

Obyvatelstvo podle věku k roku 2001: věk: 0-4 5-14 15-19 20-29 30-59 60-64 65+ celkem 42 64 34 119 283 25 102 669

Návrhová velikost: Současný počet obyvatel (leden 2008): 701 počet obyvatel v přestavbových a zastavitelných plochách (odhad nárůst cca 38 bytů*): 100 návrhová velikost: cca 800 obyvatel *) viz. též tabulka na str. 16

Stavební a bytový fond: V obci byly provedeny průzkumy zachycující aktuální stav objektů, co se týče jejich funkčního využití, technického stavu a památkové ochrany. Tyto průzkumy byly využity zejména pro stanovení zastavěného území obce a dále pak jako podklad pro určení převažujícího funkčního využití území a ploch. Obecně lze konstatovat, že technický stav objektů obytné zástavby, občanské vybavenosti je dobrý, objektů výroby převážně nedostatečný. V sídle převažuje obytná zástavba je 1-2 podlažní (NP).

Vývoj počtu domů (obydlených) v letech 1869 - 2001(v letech 1961/2001 trvale obydlených):

1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1981 1991 2001 Malé Žernoseky - 60 69 75 78 80 87 207 231 225 223 228 245 258

Domovní a bytový fond k roku 2001:

domy trvale byty trvale celkem obydlené celkem obydlené neobydlené Malé Žernoseky 258 223 (z toho 3 bytové domy) 295 255 35

postavené v letech: do 1919 1920 - 1945 1946 - 1980 1981 - 2001 Malé Žernoseky 32 86 63 41

Domy a byty statisticky evidované jako neobydlené jsou využívány pro rekreaci (17 bytů). V bytových domech se nachází celkem 14 bytů (jedná se zejména dvoupodlažní výstavbu, 2 bytové domy (12 b.j.) jsou ve vlastnictví obce a jeden bytový dům je privátní (2 b.j.)), v rodinných domech se nachází 240 bytů. Odhadem je navržen potenciální rozvoj bydlení v rodinných domech v počtu cca 29 RD (cca 30 bytů) a další bydlení ve smíšeném obytném území (cca 8 bytů).

c.3) Ekonomická základna

Sociálně ekonomická situace Pro ekonomiku obce je rozhodující jeho doposud výrazná orientace na zemědělství. V obci nejsou zastoupeny významné průmyslové podniky a výrobní sektor je zastoupen především řemeslnými živnostmi popř. malým stavebnictvím. Značná část práceschopného obyvatelstva vyjíždí za prací do nedaleké průmyslové oblasti. Zhroucení systému státní zemědělské velkovýroby a probíhající transformace zemědělství se v této oblasti neprojevila tak drasticky jako v jiných oblastech. Je to ovlivněno tím, že v rostlinné a živočišné výrobě nedošlo k takovým změnám jako jinde. Území obce má z hlediska vývoje nezaměstnanosti specifické postavení dané tím, že se nachází v blízkosti okresního města a průmyslového centra Lovosice s nově vznikajícími pracovními příležitostmi. Vazby na tato centra zaměstnanosti odráží i vývoj zaměstnanosti v obci. Výsledkem těchto vazeb je skutečnost, že vzhledem k vytváření nových pracovních příležitostí v průmyslových centrech v posledních letech je zde podprůměrná míra nezaměstnanosti vzhledem k situaci v Ústeckém kraji a není zde tak tíživá sociální situace jakou lze pozorovat v nedalekém okolí. V důsledku transformace naší ekonomiky (redukce průmyslové i zemědělské výroby) se někteří obyvatelé začali věnovat samostatné podnikatelské činnosti (OSVČ). V obci je mezi obyvateli určitá významná část registrována jako osoby, které buď samostatně podnikají nebo podnikatelské aktivity rozvíjejí jako vedlejší činnost.

Rozdělení ekonomicky činného obyvatelstva - statistické údaje: Ekonomicky aktivní obyvatelé celkem: 344 - z toho nezaměstnaní: 36 Ekonomicky neaktivní obyvatelé celkem: 324 - z toho nepracující důchodci: 174 - z toho žáci, studenti a učni: 87 Největší část pracujících je zaměstnána v průmyslu (85 osob). Dále je zastoupena zaměstnanost v zemědělství, lesnictví a rybolovu (11 osob), stavebnictví (45 osob), obchodu a opravách motorových vozidel (50 osob), dopravě, poště a telekomunikacích (43 osob), veřejné správě , obraně a sociálním zabezpečení (31 osoby) a ve školství, zdravotnictví a sociálních službách (17 osob). Většina ekonomicky aktivních obyvatel je zaměstnána v okolních městech (zejména Lovosice, Ústí nad Labem, Litoměřice), v samotné obci je zaměstnáno cca 20 osob - převládají pracovní příležitosti v zemědělství, službách, živnostech - převážně řemesla (denně vyjíždí mimo obec 221 ekonomicky aktivních obyvatel). Podle právních forem jsou na území obce evidovány 3 obchodní společnosti, 124 podnikatelů - fyzických osob, 6 samostatně hospodařících rolníků, 5 svobodných povolání. Ostatní právní formy tvoří 13 subjektů. Nezaměstnanost v obci je spíše pod průměrem okresu. Územní plán připravil územní podmínky pro předcházení vzniku brownfields otevřením podvyužitých výrobních, hospodářských či skladových areálů pro podnikání s cílem rozvíjet občanskou vybavenost převážně

3 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011 komerčního charakteru (např. přechodné ubytování a stravování), služby, drobnou výrobu a řemesla, ale i pro rozvoj bydlení (např. rozvoj malometrážních startovacích bytů atp.), či bydlení pro seniory a chráněné bydlení. Jedná se o plochy P1 a P2 původního historického jádra sídla, dobře obsloužitelné veřejnou infrastrukturou, navazující mj. na plochy veřejné zeleně. Cílem je znovuobnovit centrum obce. Změna funkčního využívání v rámci plochy P2 je podmíněna územní studií.

c.4) Doplňující informace a zdůvodnění (ve členění návrhu ÚP)

ad a) Vymezení zastavěného území Zastavěné území v k.ú. Malé Žernoseky bylo vymezeno samostatným postupem v souladu s §58 zákona č. 183/2006 Sb. ze dne 14. března 2006, o územním plánování a stavebním řádu. Územním plánem je aktualizován rozsah zastavěného území:

Pozn.: Do zastavěného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu sídla (s výjimkou vinic, chmelnic a zahradnictví a pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků). Do zastavěného území jsou dále, mimo intravilán sídla, zahrnuty zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, veřejná prostranství a další pozemky, které jsou obklopeny pozemky zastavěného území (s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví). Zastavěným stavebním pozemkem je pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek.

Přehled ZÚ v řešeném území: katastrální území počet ZÚ popis Malé Žernoseky 18 - sídelní útvar Malé Žernoseky, - samota u dráhy - st. pozemek č. 72 + navazující pozemky, - samota u dráhy - st. pozemek č. 3/4 + navazující pozemky, - žel. stanice - st. pozemek č. 3/3, - samota u dráhy - st. pozemek č. 68 + navazující pozemky, - 2x samota v lomu, - 1x samota v lese u lomu, - chatová osada západně od lomu, - chatová osada u lesa, - samota - chata na st. pozemku č. 509 + navazující pozemek, - samota - chata na st. pozemku č. 562 (dle GP 498-274/2009), - rekreační středisko, - 3x celky zahrad s ojedinělými chatami či zahradními domky, - stavební objekt k bydlení na poz. parcele č. 1042 (na katastr je podaný geometrický plán včetně podání k zapsání stavby), - stavební objekt - občerstvení u přívozu (na katastr bude podaný geometrický plán včetně podání k zapsání stavby).

ad b.3) Ochrana hodnot vyplývajících z historického a urbanistického vývoje

Stručná historie obce: Nejstarší doklady osídlení území obce pocházejí z doby neolitu. Žernoseky dostaly své jméno podle převažujícího zaměstnání svých obyvatel. Osadu obývali žernoseci, tj. ti, kteří vysekávali mlýnské kameny – žernovy z lomů nacházejících se v hojné míře na jejím území. Jeden z těchto lomů, který se postupně rozrostl do míry umožňující průmyslovou těžbu funguje na území obce dodnes. V této lokalitě probíhá těžba vzácného nerostu červenožlutého Porfyru, který je v Evropě poměrně vzácný. Historicky přispěla tato těžba určená pro výrobu mlýnských žernovů k největšímu rozkvětu obce spolu s existencí vinařství jehož existence je doložena již ve 12. století. Díky poloze na významné dopravní tepně Evropy – řece Labi byly tyto mlýnské kameny významným obchodním artiklem. Vinařství jako jedna z historicky nejvýznamnější činností spjatá s existencí obce, je v současné době opět, po nucené přestávce spojené s bývalým režimem, obnoveno a rozvíjeno, byť v mnohem menším rozsahu, než v jakém existovalo v historii. První písemná zmínka o existenci obce se objevuje v zakládací listině litoměřické kapituly z roku 1056-1057. Osídlení území obce je však doloženo již v době novokamenné. Svůj význam mělo území obce i v době osídlení Kelty, pro něž měl kámen na výrobu „žernovů“ také svůj nezastupitelný význam. Poprvé je však hovořeno o Malých Žernosekách jako o samostatné vsi až v kupní smlouvě z roku 1276. Střídavě obec náležela pod vliv Doksanského kláštera a kláštera Altzelle v Míšni. Území obce leží na křižovatce historických obchodních tras, na řece Labi a tzv. Solné – Srbské cestě. Na ochranu této cesty byl vybudován Opárenský hrad. Během třicetileté války a následně došlo k pustnutí obce (války, morové epidemie). Další rozvoj spadá až od poloviny 19. století, k rozmachu sídla dochází zejména koncem 20. let 20. století, kdy vzniká Hospodářské nájemní a nákupní družstvo, které koupilo a rozdělilo na stavební parcely cca 2,5 ha pozemků zdejšího velkostatku (výstavba několika desítek rodinných domků).

Archeologické nálezy: Do řešeného území zasahují archeologické zóny I. stupně, které zahrnují sídelní útvar Malé Žernoseky s navazující částí sídla Lhotka nad Labem a Oparenské údolí. Hranice území je vyznačena v koordinačním výkresu (B). Území s archeologickými nálezy - je definováno jako území, na němž se vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem nebo vzniklé přírodním procesem na základě působení či využití člověkem a archeologické nálezy movité povahy. V § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb., je dána stavebníku povinnost již od doby přípravy stavby oznámit záměr stavební činnost Archeologickému ústavu, má-li se provádět na území s archeologickými nálezy. Z toho vyplývá, že každý stavebník musí provést oznámení vůči Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Archeologický ústav je v dikci tohoto zákona určen, aby uplatňoval na základě oznámení stavebníka požadavek na záchranný archeologický výzkum a koordinoval archeologické výzkumy. Výskyt archeologických nálezů nelze vyloučit v rámci územním plánem navržených přestavbových ploch a to zejména P1, P2.

Kulturní památky: V řešeném území nejsou evidovány a zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek (dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění) žádné kulturní památky.

Ochrana tradičních urbanistických a architektonických hodnot Původní historické jádro sídla se rozprostíralo na křižovatce cest se zemědělskými usedlostmi situovanými nad údolnicí meandrujícího Milešovského potoka v dominantní poloze. Původní urbanistická struktura byla poměrně necitlivě narušena dopravními koridory - zejména vyvýšené těleso železniční trati proťalo a definitivně uzavřelo sídlo od východu. Sídlo se pak plošně rozvíjelo zejména ve dvacátých letech minulého století a to ve výseči mezi cestou na

4 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

Lhotku a železničním tělesem. Síť nových místních komunikací dala vzniknout několika kvadrantům příjemného měřítka s oboustranně orientovanou uliční zástavbou. V typologii převládají dvojdomky, převládá urbánní přístup z hlediska osazení staveb na pozemku tj. osazení v okrajových polohách pozemků. Tento způsob umožnil větší zahuštění zástavby. “Vnitrobloky” tvoří privátní zahrady. Zástavba je převážně jednopodlažní s podkrovím. Jednotící charakter uličního prostoru vytváří zejména opakovaná pozice půdorysu domu k uliční linii, tradiční hmotové řešení venkovských domků meziválečné výstavby. Na tuto zástavbu bylo v nedávné době navázáno v části západní (nad školou). Zde se již jedná o převážně izolované rodinné domy v zahradách. V Malých Žernosekách je nutno chránit relikty původního historického jádra (u kapličky). Zároveň je však nutno čelit nepřiměřeným stavebním zásahům v novodobé ucelené a poměrně urbanisticky jednotné části sídla tj. při veškerých stavebních činnostech zejména respektovat uliční čáry, měřítko i charakter sousedních staveb v ulici.

Architektonicky významné stavby, objekty drobné architektury (vyznačeno v koordinačním výkresu (B)) - Boží muka - při cestě v centrální části sídla (u školy), - křížek - při cestě na Lhotku v centrální části sídla, - kaplička v původním historickém jádru Malých Žernosek. Na území obce se nenacházejí žádné významné stavební dominanty.

Hodnotné části území - krajina Severně od Lovosic, pod svahem Lovoše se táhne Oparenské údolí. I když je v dnešních mapách a průvodcích za Oparenské údolí považován pouze dolní úsek údolí mezi Opárnem a Žernoseky, původně tak bylo označováno celé údolí, které se začíná zařezávat do krajiny u Velemína. Podél Milešovského potoka, který tudy protéká, se tak nabízí přes 5 km dlouhá, příjemná a nenáročná procházka. Údolí je převážně lesnaté, místy skalnaté a cestu částečně lemuje i železniční trať Teplice – Lovosice. Dříve zde stávalo několik mlýnů - Císařský, Mádrův, Černodolský, Švýcarský, Nový, Horákův, Kačírkův, z nichž poslední byl v provozu ještě za 2. světové války. Jeden dnes funguje jako hostinec. Za zmínku stojí také zřícenina gotického hradu, která se tyčí na zalesněném vršku nad obcí Opárno. Hrad pochází ze 14. století a v jeho okolí jsou pozůstatky pravěkých lomů. Přímo z hradu se nabízí pěkný výhled na samotné údolí i vrcholy v okolí. V lesích Opárenského údolí je dětský letní tábor a kemp Jordán v místě bývalého Havelkova (Švýcarského) mlýna. Údolím vede naučná stezka Lovoš. Výchozím bodem je vyústění Opárenského údolí v Malých Žernosekách. Trasa s výškovým rozdílem 420 m měří asi 8 km a je na ní zřízeno 11 zastávek. V provozu je celoročně. Značenými turistickými stezkami je volně propojena s naučnou stezkou Borečský vrch. Z Malých Žernosek přichází žlutá turistická značka, která však brzy uhýbá po Císařských schodech (desítky kamenných stupňů ukrytých v lesích, které byly vybudovány v 19. století) a stoupá na vrchol Lovoše. Z Velemína do Opárna vede horní částí údolí modrá značka, dolní částí údolí prochází zase zeleně značená cesta vedoucí z Chotiměře do Malých Žernosek. Nedaleko od Císařského mlýna na vyvýšeném místě leží Morový kámen s reliéfem dvojitého kříže. Deska sem byla přemístěna z původní lokality morového hřbitova a je památkou na oběti morové epidemie v roce 1680.

ad b.4) Ochrana hodnot vyplývajících z přírodních a dalších podmínek území

Přírodní podmínky Současné uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou limitující jak pro koncepci uspořádání krajiny, tak i pro urbanistické řešení. Jsou to zejména podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, pedologické, hydrologické, fytogeografické, zoogeografické a typologie krajiny.

Klimatické podmínky - České středohoří spadá do mírně teplé oblasti (MT), v řešeném území je zastoupen klimatický okrsek suchý s mírnou zimou; okolí Milešovky spadá do klimatického okrsku mírně vlhkého, vrchovinného. Průměrné teploty se pohybují pohybují mezi 9° C (Ústí nad Labem) a 5,1° C (vrchol Milešovky), Litoměřice 8,5° C. Průměrné lednové teploty se na většině míst pohybují mezi - 1 až - 2° C. Pro celé území jsou charakteristické nízké hodnoty dlouhodobých průměrných srážkových úhrnů (Lovosice 494 mm, Litoměřice 473 mm). V údolích se projevuje expoziční klima a teplotní inverze.

Geologické podmínky - reliéf řešeného území je jednak výsledkem sopečné činnosti, probíhající ve dvou fázích, jednak paralelně a následně probíhajících jevů denudačních a sedimentačních. Starohorní a prvohorní horniny vystupují v řešeném území na povrch na několika málo místech. V Oparenském údolí jsou k zastižení algonkické přeměněné horniny; poměrně plošně rozsáhlé je krystalinikum Brány Čech a Oparenského údolí. V plošině Dobrého (311 m) mezi Oparenským údolím a Bránou Čech je odkryt v lomu Kubo rozsáhlý výlev ryolitu (křemenného porfyru) jako výsledek vulkanické činnosti pravděpodobně ve svrchním karbonu. V třetihorách, v období miocénu dochází k nejvyššímu stupni destrukce vulkanických forem; vznikají ostré povrchové tvary neovulkanických těles vyzdvižené nad okolní území (Lovoš 570 m, Kybičky 486 m ...). K významným prvkům krajiny ř ešeného území (a celých severních Čech) patří Labe. V různých výškách se v údolí Labe zachovaly říční uloženiny z různých období starších čtvrtohor. Během čtvrtohor zde prohloubil tok Labe své údolí asi o 100 m. V chladných obdobích čtvrtohor probíhalo intenzivní mrazové zvětrávání, docházelo k rozpadu skalních útvarů na kamenitou a blokovou suť, Příkré svahy jsou náchylné k sesuvům.

Geomorfologické podmínky - řešené území spadá do Podkrušnohorské oblasti, celku České středohoří, podcelku Milešovské středohoří a okrsku Kostomlatské středohoří. Kostomlatské středohoří - plochá strukturní hornatina kerného typu v místech maximálního zdvihu neovulkanické hrástě, budovaná převážně čedičovými, méně znělcovými horninami a svrchnokřídovými slínovci a písčitými slínovci s mohutnými kuželovitými a kupovitými suky vypreparovaných podpovrchových sopečných těles. Místy se uplatňuje mírně až středně ukloněný zarovnaný povrch na křídových sedimentech. V řešeném území proráží Labe a Milešovský potok dílčí hrásť krystalinického podkladu (krystalinikum Oparenského údolí a České brány). Na vulkanitech vznikly četné mrazové sruby, izolované skály, balvanové sutì a další jevy. Nejv. vrchol: Milešovka 837 m; nejvýznamnější vrcholy v blízkosti řešeného území: Dobrý 311 m, Kubačka 542 m, Lovoš 570 m, Radobýl 399 m .... Polohou se obec nachází na jednom z klíčových vstupních míst do oblasti chráněné krajinné oblasti "Českého Středohoří". Severní okraj území obce zasahuje na levém břehu údolí řeky Labe do přírodního a současně i geopolitického útvaru nazvaného "Porta Bohemica" (brána Čech). Západní okraj území obce pak zasahuje k úpatí vrchu Lovoše. Severozápadní okraj území obce pak tvoří přírodní lokalita Oparenského údolí vytvořená tokem Milešovského potoku. Rozlohou zaujímá katastr obce plochu 325 ha s nadmořskou výškou 140 - 310 m.n.m.

Pedologické podmínky - půdní poměry v řešeném území se vyznačují kombinací černozemí arenických, pelických a smytých s pararendzinami na svahovinách, kambizeměmi na rulách a rankerech, rankery na skalách a exponovaných plochách. Okrajově se vyskytují půdy arenické - hlinitý písek a písčitá hlína na zbytcích říčních teras. V nivní poloze Labe jsou zastoupeny fluvizemě na nivních uloženinách s podložím teras; v údolí Opárenského potoka pak fluvizemě glejové na nivních uloženinách. Popis hlavní půdní jednotky (HPJ) - druhé a třetí místo kódu bonitovací půdně ekologické jednotky (BPEJ): - HPJ 04 Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 30 cm) uložených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně propustné půdy s výsušným režimem (BPEJ 1.04.01)

5 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

- HPJ 08 Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti (BPEJ 1.08.10) - HPJ 19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené (BPEJ 1.19.11, 1.19.14, 1.19.51) - HPJ 22 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším (BPEJ 1.22.42, 1.22.52) - HPJ 29 Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry (BPEJ 1.29.14) - HPJ 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách (BPEJ 1.37.16) - HPJ 41 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry (BPEJ 1.41.89) - HPJ 56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé (BPEJ 1.56.00) - HPJ 59 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu (BPEJ 1.59.00)

Hydrologické podmínky Labe (ČHP 1-01-01-001) - tok I. řádu, délka 1 154 km, povodí 144 055 km2; významný vodní tok Labe je hlavním vodním tokem oblasti a jeho osa tvoří hranici katastrálního území Malých Žernosek. Jeho průlomové údolí začíná v České bráně u Velkých Žernosek. Vodní tok je ve správě Povodí Labe s.p.

Pro měřený profil v Litoměřicích byly nově přepočítány N-leté průtoky (zdroj ČHMÚ Praha, 2004): 3 N-leté průtoky QN (m /s) v profilu pod soutokem s Ohří: QN 1 2 5 10 20 50 100 m3/s 1230 1640 2210 2670 3140 3780 4290

3 3 Průměrný dlouhodobý roční průtok Qa (m /s) : pod soutokem s Ohří Qa = 292,1 m /s Řeka Labe je na základě zák. č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, vodní cestou dopravně významnou, mezinárodního významu označená jako E20 ve smyslu Sdělení č. 163/1999 Sb., MZV ČR o sjednání Evropské dohody o hlavních vnitrozemských cestách mezinárodního významu (AGN) klasifikační třídy Va. Pro Labe vymezeno záplavové území (Q100, aktivní zóna). Blíže viz. kap. „Pritipovodňová ochrana“.

Milešovský potok, (ČHP 1-13-05-0150) pramenící v. od Kleče v nadm. výšce 665 m, ústící zleva do Labe v Malých Žernosekách ve 140 m (II., 14,5 km, 40,3 km2). Pstruhový rybářský revír, významný vodní tok. Milešovský potok je ve správě Povodí Ohře s.p.

Fytogeografie a fytocenologie - převážná část území spadá do 1.14 Milešovského bioregionu, jen okrajově území zasahuje do 1.7 Polabského bioregionu. Řešené území spadá do Termofytika (Lounsko-labské středohoří), okrajově do Mezofytika (Milešovské středohoří). Lounsko-labské středohoří je charakterizováno nízkým ročním průměrem srážek a vysokou průměrnou roční teplotou. Patří k nejteplejším a nejsušším oblastem v Čechách. Značná výhřevnost vulkanických hornin v kombinaci s klimatickými faktory a utvářením reliéfu krajiny daly vznik kavylovým stepím zejména na jižních svazích neovulkanitů. Kromě všech českých druhů kavylů jsou reprezentanty těchto stepí kozinec dánský (Astragalus danicus), k. bezlodyžný (A.excapus), k. rakouský (A. austriacus), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), ovsíř stepní (Helictotrichon desertorum), violka obojaká (Viola ambigua). Severní svahy jsou zde porostlé lesíky s bohatým keřovým patrem (hlohy, růže, svída krvavá, dřín obecný). Místy se vyskytují šipákové doubravy. Úplně chybějí bučiny. Milešovské středohoří je přechodem mezi oběma krajními okresy. Podnebí Milešovského středohoří je mírně vlhčí a oceáničtější než Lounsko-labské středohoří. Tuto část pohoří charakterizují především porosty doubrav a dubohabrových hájů. Na severních a severovýchodních svazích vyšších poloh se vyskytují bučiny, mnohdy přeměněné na kulturní smrčiny. Na náhorních plošinách masívu Hradišťan a Březiny jsou uchovány podhorské louky s výskytem ohrožených druhů a vzácných druhů: hadí mord nízký (Scorzonera humilis), kostřava ametystová (Festuca amethystina), kosatec sibiřský (Iris sibirica), úpolín evropský (Trollius altissimus) a další. Dle geobotanické mapy (Mikyška et al. 1968) byly v řešeném území zastoupeny luhy a olšiny (AU) - v nivě Labe, subxerofilní doubravy (Q) - v plošinné části území, šípákové doubravy a skalní lesostepi (Qp) - ve vrcholových partiích svahů s jižní expozicí a okrajově dubohabřiny (C) - svahy a lesní porosty na terasách Labe. Přírodní biotopy se v řešeném území vyskytují ve fragmentech - jedná se o polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, vegetace skalnatých svahů, bučiny asociace Luzulo- Fagetum, dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, lesy sv. Tilio-Acerion na svazích a v roklích; údolní jasanovo - olšové luhy, luhy nížinných řek.

Zoogeografické podmínky - pro faunu bezobratlých Českého středohoří jsou charakteristickými a velmi významnými živočichy především zástupci malakofauny, arachnofauny, někteří korýši a především zástupci třídy hmyzu. Charakteristický je i výskyt teplomilných druhů brouků a motýlů. Na svazích k jihu obrácených se hojně vyskytují otakárek fenyklový a otakárek ovocný, sarančata. V posledních několika letech se začala výrazněji zlepšovat kvalita vody a její čistota v Labi. To se projevilo na rozšíření spektra druhového zastoupení všech vodních živočichů, především však ryb. Na celém toku jsou hojně zastoupeny plotice obecná, cejn velký, cejnek malý, okoun říční, bolen dravý, lín obecný, kapr obecný.... v postranních přítocích se vyskytuje pstruh obecný a pstruh duhový. Z čeledi mlokovitých je v Opárenském údolí zastoupen mlok skvrnitý, z čeledi ropuchovitých ropucha obecná má plošné rozšíření a je známa z mnoha příhodných lokalit -NPR Lovoš, ropucha zelená obývá příhodné lokality většinou v nižších polohách otevřené krajiny včetně zemědělsky obhospodařovaných ploch. Podřád hadů (Serpentes) je v Českém středohoří zastoupen třemi druhy z čeledi užovkovitých a jedním z čeledi zmijovitých. Užovka obojková vykazuje poměrně silné populace při plošném rozšíření na vhodných lokalitách (NPR Lovoš, Malé Žernoseky, Oparenské údolí). Užovka hladká mívá ojedinělý výskyt, vázaný na specifické podmínky lokalit (NPR Lovoš, Malé Žernoseky, Oparenské údolí). Zmije obecná má zatím relativně hojný výskyt na vhodných lokalitách (NPR Lovoš, Malé Žernoseky, Oparno). V labské nivě jsou početné hnízdní lokality slavíka obecného, v inundačních oblastech Labe je několik hnízdišť havrana polního - zejména se jedná o zbytky topolových luhů u Litoměřic a Lovosic. Tok Labe je považován za předěl mezi výskytem obou ras vrány obecné) - šedé a černé. V okolí Labe hojně hnízdí moudivláček lužní). Přítok Labe - Milešovský potok je prostorem výskytu m.j. ledňáčka říčního, konipase horského a skorce vodního. Výskyt bývá zaznamenáván i na relativně silně znečištěném úseku dolního toku.

6 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

Okrajově se vyskytují dravci (krahujec obecný, jestřáb lesní, káně rousná) a sovy (běžnější - puštík obecný, kalous ušatý, sýček obecný). Hojné rozšíření má zatím ježek západní, rejsek obecný a rejsek malý, silné jsou populace krtka obecného. Vzácněji k zastižení jsou zajíc polní, veverka obecná, křeček polní, myška drobná. Místy hojné jsou kuna lesní, kuna skalní, lasice kolčava, lasice hranostaj a jezevec lesní, liška obecná. Hojně rozšířeni jsou srnec a mufloní zvěř.

Typologie krajiny - na základě členění vytvořeného v gesci MŽP ČR „Typologie české krajiny“ (2005), příslušnosti k velkoplošným zvláště chráněným územím (národní park, chráněné krajinné oblasti) a se zohledněním charakteristických rysů specifických krajin je řešené území zahrnuto do krajinného celku KC CHKO České středohoří - Milešovské a Verneřické středohoří (5a) (Zdroj návrh ZÚR Ústeckého kraje):

Cílové charakteristiky: - krajina výrazných zalesněných vrcholů (kuželů, kup) a hlubokých údolí (průlomové údolí Labe – Porta Bohemica) se zachovalými fragmenty přirozeného lesa, se souvislejšími plochami bezlesí zejména na jihu a jihovýchodě (skalnaté srázy, „bílé stráně“), s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků (tradice ovocnářství, vinařství) a převážně malých sídel s koncentrovanou zástavbou významných urbanistických i architektonických hodnot, - krajina vysokých přírodních, krajinných, estetických a kulturních hodnot, - krajina venkovská (rurální) se zachovanými a rozvíjenými typickými znaky. Dílčí kroky naplňování cílových charakteristik: - preferovat ochranu a konzervaci dochovaných hodnot krajinného celku (způsoby a formy ochrany i rozvoje těchto hodnot jsou určeny zákonem, vyhlašovacím předpisem a plánem péče o chráněnou krajinnou oblast), - ve vybraných částech krajinného celku preferovat ekologicky zaměřené lesní hospodářství a extenzivní zemědělství pro podporu hodnot krajinného rázu a posílení biologické diverzity, - stabilizovat obyvatelstvo ve stávajících sídlech uvážlivou podporou cestovního ruchu, turistiky, rekreace i výrobních funkcí (zejména tradičních forem zemědělství), v souladu s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny a diferencovaně dle významu konkrétní lokality v rámci krajinného celku, - zamezit otvírce nových lokality těžby nerostných surovin (zejména čediče, znělce, štěrkopísky), - individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních.

Správa CHKO ČS vypracovala pro vlastní potřebu rozdělení území na 44 krajinné celky s výhledem postupného dalšího propracovávání. Řešené území spadá do rozhraní tří typických krajinných celků: 36 - Velemínsko 39 - Lovošsko 40 - Libochovansko Činnost správy bude zaměřena jednak na udržení a rozvoj přírodních hodnot a dále na rekonstrukci krajiny poškozené - necitlivým hospodařením ekologicky destabilizované. Pro dosažení těchto cílů budou aktivity správy směřovat do následujících oblastí zemědělské problematiky: - rozvoj ekologického zemědělství (snižování chemizace, nástup přírodě šetrných technologií), - pestrost zemědělských kultur v krajině, - protierozní opatření, - podpora udržení živočišné výroby v krajině, zejména chov ovcí a koz, - komplexní pozemkové úpravy (změna organizace ZPF, rozčlenění příliš velkých ploch orné půdy, - obnova cestní sítě, zabudování ÚSES), - rozvoj agroturistiky.

Ochrana přírody a krajiny ÚP Malé Žernoseky vytváří podmínky pro ochranu všech přírodních hodnot v území, které v zásadě respektuje a je s nimi koordinován. Většina dochovaných přírodních prvků je územním plánem zapojena do systému ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky).

- Velkoplošná zvláště chráněná území

CHKO České středohoří byla vyhlášena Výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky č.j. 6883/76 ze dne 19.3.1976. Předmětem ochrany je rozsáhlá oblast třetihorních vulkanitů zabírající území od Loun po Nový Bor a charakteristický ráz středohorské krajiny s mnoha stavbami lidové architektury a řadou kulturních památek. V oblasti se nachází řada maloplošně zvláště chráněných území. Pro CHKO České středohoří lze vytipovat následující základní hodnoty území: - jedinečný krajinný reliéf, neobyčejná pestrost horninového prostředí (na relativně malé ploše u nás zcela neobvyklá) - velká výšková členitost území při celkově nepříliš velké střední nadmořské výšce (vysoká reliéfová energie) - naprosto výjimečný srážkový gradient ve směru jihozápad - severovýchod (roční průměry srážek se na vzdálenosti 70 km zvyšují téměř na dvojnásobek ) - říční fenomény Labe a Milešovský p., zvláštnosti v síti jejich drobných přítoků (vysoké sklony, peřeje, vodopády, skalní soutěsky před zaústěním do hlavního toku ...) Území CHKO je podle zákona rozděleno na čtyři zóny odstupňované ochrany přírody, kdy nejpřísnější ochraně podléhá I. zóna. Pro území oblastí jsou zpracovány Plány péče, které stanovují jak postupovat ve věcech ochrany přírody na uvedeném území. Řešené území je zahrnuto do I., III. a IV. zóny odstupňované ochrany. I. zóna zahrnuje nejpřísnější ochranu (EVL Lovoš); cílem je uchování přírodních hodnot a postupná obnova samořídících funkcí přirozených společenstev. Případně uchování cílových přírodních společenstev za pomoci managementu. Lidská činnost je omezena na minimum. Uplatňují se nejjemnější formy lesního hospodaření, v odůvodněných případech s ponecháním vybraných částí přirozenému vývoji, účelovému obhospodařování luk a mokřadů, neumísťování nových staveb, skládek, vyloučení těžby nerostů a humolitů, usměrnění rekreačního využívání na nejšetrnější nepobytové formy. Žádné rozsáhlejší terénní úpravy, minimální zásahy do vodního režimu. III. zóna - hodnoty krajiny jsou určovány kombinací přírodních a kulturních prvků. Území se sídly místního významu, významné jsou mimoprodukční funkce území vodohospodářské, rekreační a kulturní. Cílem je ochrana dochovalých přírodních prvků a uchování krajinného rázu, usměrňování lidské činnosti v tomto duchu. Dotvoření funkčního systému ekologické stability. Způsob využívání: Běžné obhospodařování lesů s uplatněním melioračních dřevin při horní hranici předepsaného zastoupení. Minimalizovat podíl geograficky nepůvodních dřevin, zejména druhů ohrožujících domácí genofond a druhů s invazním chováním. Běžné obhospodařování luk a pastvin při dodržení jejich plošného zastoupení. Údržba, příp. obnova rozptýlené zástavby, zejména udržení vhodného objemového a architektonického řešení staveb charakteristického pro daný region. Při umísťování účelových staveb důsledně chránit a vhodně dotvářet ráz krajiny. V územních plánech zajistit, aby nedocházelo k urbanizaci krajinného prostředí. IV. zóna - člověkem zcela pozměněné ekosystémy a části krajiny, zejména souvisle zastavěná území, intenzivně obhospodařované velké celky zemědělských pozemků (s převahou orné půdy), větší dobývací prostory, průmyslové a reály a pozemky určené jako územní rezerva pro zástavbu. Cílem je uchování krajinného rázu, vytvoření kostry systému ekologické stability. Způsob využívání - hospodaření v lesích a na zemědělských pozemcích bez

7 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011 zvláštních omezení. Povolenou těžbou devastovaná území důsledně rekultivovat, minimalizovat příp. odstraňovat staré ekologické zátěže. V obcích a na pozemcích určených pro jejich rozvoj umisťovat architektonicky kvalitní stavby pro bydlení i výrobu, neohrožující prostředí. Podporovat vybudování protierozních opatření v rozsáhlých celcích orné půdy, obnovit minimální lokální systém ekologické stability.

Maloplošná zvláště chráněná území se v řešeném území nevyskytují. Nejblíže je národní přírodní rezervace Lovoš, která je součástí evropsky významné lokality a regionálního biocentra.

- Evropsky významné lokality

EVL CZ0424037 Lovoš o celkové rozloze 292,9447 ha zahrnuje Lovoš (570 m n.m.) a Kybičku (489 m m.n.). Předmětem ochrany jsou společenstva skal a sutí, travnatých stepí a lesostepí s teplomilnými druhy rostlin a živočichů. Vyskytuje se zde také evropsky významný druh motýla přástevníka kostivalového. Chráněné typy přírodních stanovišť: (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9110 - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Chráněné druhy: (symbol * označuje prioritní druhy) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria *)

V návrhu je EVL CZ0424128 Labské údolí (zatím nevyhlášeno) Jedná se o území od soutoku Labe s Ohří až po státní hranice, celková výměra 9044,7307 ha. V řešeném území Malých Žernosek se jedná pouze o vodní tok a přilehlé břehové porosty. Předmětem ochrany jsou přírodní stanoviště a chráněné druhy (bobr evropský, žábníček vzplývavý, vydra říční, losos atlanstký).

- Obecná ochrana přírody a krajiny V řešeném území jsou respektovány a chráněny tyto hodnoty obecné ochrany přírody a krajiny: . významné krajinné prvky (VKP) - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Využívat je lze pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova nebo nedošlo k ohrožení jejich stabilizační funkce. Umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování, úpravy vodních toků a těžba nerostů podléhají závaznému stanovisku orgánu ochrany přírody. Významnými krajinnými prvky jsou, v případě řešeného území - les, vodní toky, rybníky a údolní nivy /dle ustanovení §3 odst.b) zákona č. 114/1992 Sb., tzn. vodní toky Labe a Milešovský potok, Oparenské údolí, niva Labe, lesní porosty;, v platném znění. Registrované významné krajinné prvky se v řešeném území nevyskytují. . hodnotné části území - vodní tok Labe a přilehlé břehové porosty s přírodními stanovišti a chráněnými druhy (bobr evropský, žábníček vzplývavý, vydra říční, losos atlantský); Oparenské údolí mezi Oparnem a Žernoseky s naučnou stezkou podél Milešovského potoka s typickými a chráněnými druhy jasanových olšin (medovník meduňkolistý, lilie zlatohlávek, vemeník dvoulistý; mlok skvrnitý, konipas horský, střízlík obecný); . přírodní biotopy, které se vyskytují ve fragmentech - polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, vegetace skalnatých svahů, bučiny asociace Luzulo- Fagetum, dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, lesy sv. Tilio-Acerion na svazích a v roklích; údolní jasanovo - olšové luhy, luhy nížinných řek; . liniové prvky doprovodné zeleně katastrálně evidované či prvky zeleně na orné půdě. pozn.: dále též kapitola ad b.3) strana 5.

Ochrana ovzduší: Kvalita ovzduší v ORP Lovosice je ovlivňována znečištěním z dopravy, bodových zdrojů, plošných zdrojů, spalováním fosilních paliv. Znečištění ovzduší rovněž způsobuje dálkové přenášení znečišťujících látek z jiných zdrojů mimo ORP Lovosice. Podle Emisní bilance ČHMÚ za rok 2006 bylo na území ORP 17 zdrojů znečištění REZZO 1. Tři největší reprezentanti znečištění zdrojů REZZO 1 v ORP Lovosice jsou podniky Lovochemie a. s., Glanzstoff - Bohemia s. r. o. (v Lovosicích) a Lafarge Cement a.s. (v Čížkovicích).

Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (podle jednotlivých ukazatelů) na celkové ploše jednotlivých obcí, které spadají pod ORP Lovosice: Na celém (100 %) území ORP Lovosice dochází k překračování cílového imisního limitu pro škodlivinu přízemní ozon. Překračování limitu přízemního ozonu je však problémem celorepublikovým. Významnější je problém suspendovaných prachových částic velikostní frakce PM10, které mají velký vliv na zdraví lidí. 24 hodinový imisní limit je překračován na 87,5 % území ORP. Pouze v obcích Chotiměř, Prackovice nad Labem, Velemín a Vlastislav nedochází k překračování limitu PM10. Konkrétně v obci Malé Žernoseky dochází k překračování limitu PM10 - 28%. Další významnou škodlivinou je benzo(a)pyren, zde se však jedná pouze o lokální znečištění. Z více než 50 % dochází k překračování limitu v Lovosicích (83 %) a z více než 10 % na území obcí Čížkovice, Klapý, Lhotka nad Labem, Libochovice, Lukavec, Malé Žernoseky (konkrétně 24%), Sulejovice, Vchynice. V obci Prackovice nad Labem je limit překračován z 10 %.

Na území obce Malé Žernoseky nejsou evidovány zvlášť velké, velké ani střední zdroje znečišťování. Obec je plynofikována, fosilní paliva jsou spalována ojediněle a to zejména v rekreačních objektech. Navržené lokality pro výstavbu (převaha bydlení) mají, vzhledem ke své funkci a rozsahu zanedbatelný vliv na imisní koncentrace látek znečišťujících ovzduší. Při všech činnostech v obci musí být respektována a dodržována práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění a souvisejících prováděcích předpisů, tj respektovat požadavky na ochranu ovzduší k zabezpečení jeho odpovídající kvality v souladu s emisními limity, emisním stropem a programy snižování emisí znečišťujících látek.

Ochrana zdraví před účinky hluku a zápachu: Hlavním zdrojem hluku v řešeném území je automobilová doprava na silnici I. třídy. Přehled o intenzitách silničního provozu je uveden v části doprava. Výhledově nutno počítat s tím, že intenzity dopravy (zejména těžké nákladní dopravy) poklesnou a to v souvislosti s realizací dálničního úseku D8. V letech 1998 - 2001 proběhla téměř v celém traťovém úseku Lovosice - Ústí nad Labem modernizace včetně výstavby odhlučňovacích stěn, nových pryžových přejezdů a dalších úprav významně snižujících vliv hluku emitovaného z provozu této koridorové trati. Přesto je obytná zástavba v Malých Žernosekách je v místech přiléhajících ke koridorové trati ovlivněna hlukem emitovaným z dopravy. Územním plánem je podél této koridorové trati v rámci zastavěného území vymezen pás sídelní zeleně mající mj. ochranný charakter. Plochy pro novou výstavbu jsou navrženy mimo dosah nepříznivých účinků hluku (resp. budou dodrženy limity hluku dle § 30 zákona č.258/2000 Sb., a prováděcí vyhlášky). Hygienický problém by mohla případně vyvolat intenzifikace živočišné výroby (koncentrované chovy zvířat) ve stávajícím hospodářském areálu (dnes využívaném pouze pro skladování) v Malých Žernosekách, který

8 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011 bezprostředně navazuje na plochy smíšené obytné. Územním plánem je tento areál navržen k modernizaci a přestavbě související s žádoucí transformací funkcí - návrh přestavbová plocha drobné výroby a služeb (P2), kde v rámci regulativů je umožněno umisťovat stavby a zařízení, kde negativní účinky a vlivy těchto staveb a zařízení nesmí narušovat provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí (zejména pak staveb pro bydlení) nad přípustnou míru, danou obecně platnými předpisy. Jsou vyloučeny všechny činnosti, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí podle platné legislativy v úrovni tzv. "projektové EIA". V případě obnovy chovu zvířat nutno stanovit takovou kapacitu a způsob ustájení, aby pachová zóna nezasahovala okolní stavby pro bydlení.

Radonové riziko: Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Radiační zátěž stavebního pozemku je vždy ovlivněna také lokální situací (různá propustnost půd, lokální anomálie aktivních látek v horninách atd.) a použitými stavebními materiály. Určení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku je možno pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny místní geologické podmínky. Z hlediska radonového nebezpečí je zájmové území v přechodné až vysoké kategorii indexu geologického podloží. Přechodná kategorie radonového indexu je v převažující míře sledována v rámci samotného sídelního útvaru Malé Žernoseky. V řešeném území může být při vybraných stavebních činnostech vyžadováno provedení radonového průzkumu (stanovení radonového indexu pozemku dle vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, v platném znění).

ad d.1) Dopravní infrastruktura

Širší dopravní vztahy: Obec Malé Žernoseky leží asi tři kilometry severně od města Lovosice, které je třeba považovat za významný dopravní uzel na mapě republiky. Jižně od Lovosic probíhá trasa dálnice D8, se kterou se zde kříží silnice I/15 (Most – Lovosice D8 – Česká Lípa) a odpojuje silnice I/30 vedoucí po levém břehu Labe do Ústí nad Labem. Železniční uzel Lovosice je křižovatkovou stanicí koridorové tratě č.090 (Praha-) Kralupy nad Vltavou - Ústí nad Labem – Děčín, kde se odpojují další tratě č. 087, 097, 113 a 114. Železniční dálková kolejová doprava je vedena v trase tzv. I. a IV. tranzitního železničního koridoru ve stopě celostátní železniční tratě č. 090 procházející územím po levém labském břehu. Obě páteřní dopravní trasy – dálnice D8 a trať č.090 jsou součástí hlavního mezinárodního silničního a železničního koridoru E 55 procházejícího ze severu Evropy přes Berlin a Drážďany do Prahy, odkud koridor E55 pokračuje na jih do Českých Budějovic a Lince. Páteřní komunikační osou vlastní správního území obce je trasa silnice I/30, na kterou pak dále navazují silnice III. třídy, které zajišťují komunikační vazby území po levém břehu Labe a další navazující soustava místních a účelových komunikací zprostředkující komunikační propojení částí obce. Vlastním správním územím obce prochází tok Labe, který je dopravně významnou sledovanou a využívanou vodní cestou. Přestože současná přepravní výkonnost trasy není vysoká je třeba labskou vodní cestu považovat za důležitou a perspektivní přepravní trasu. Ve vlastním řešeném území se neuplatňují zájmy civilní letecké dopravy. Z hlediska širších dopravních vztahů se uplatňuje veřejné vnitrostátní letiště Roudnice nad Labem ležící asi 12 kilometrů jihovýchodně od města. Letiště je využíváno pro potřeby sportovního létání, výcvikové účely a také pro nepravidelnou leteckou dopravu.

Železniční doprava: Řešeným správním územím obce prochází páteřní celostátní železniční trať č.090 (Praha-) Kralupy nad Vltavou - Ústí nad Labem – Děčín. Trať č.090 je součástí trasy I. a IV. tranzitního železničního koridoru a součástí mezinárodního železničního tahu, trať je dvoukolejná a provoz je elektrizován, na trati v nedávné době proběhly rekonstrukční práce v rámci modernizačních prací na koridorové trati. Pro potřeby osobní železniční dopravy slouží rekonstruovaná zastávka Malé Žernoseky, která je vybavena oboustrannými nástupišti s přístřešky. Těleso tratě a další zařízení pro železniční dopravu je třeba považovat za dlouhodobě stabilizované, případné rekonstrukční práce nepředstavují nové územní nároky. Správním územím obce dále prochází železniční trať č.097 Lovosice – Teplice v Čechách, která usnesením vlády ČR č. 766/95 byla vyčleněna do sítě regionálních drah. Trať od Lovosic stoupá po východním a severním úbočí Lovoše a dále pokračuje Oparenským údolím ve směru k zastávce Oparno a na Úpořiny. Trať je třeba považovat za dlouhodobě stabilizovanou.

Silniční automobilová doprava: je nosným dopravním oborem, který zajišťuje prakticky veškeré objemy přepravních vztahů řešeného správního území obce. Silnice I/30 představuje páteřní komunikační osu regionálního charakteru procházející řešeným správním územím zhruba ve směru jih – sever, od dálniční křižovatky D8 a silnice I/15 v Lovosicích. Silnice I/30 je vedena v celém svém průběhu od Lovosic až do Ústí nad Labem v údolní poloze po levém břehu řeky. Trasa je vedena ve dvoupruhovém šířkovém uspořádání, jízdní rychlost je v úseku dotýkajícího se zastavěného území obce, od podjezdu pod tratí až po železniční zastávku, z důvodů bezpečnosti provozu a také omezení negativních dopadů na zástavbu omezena na 50km/h. Trasu silnice I/30 je třeba považovat za dlouhodobě stabilizovanou, výhledově je sledována úprava trasy pro šířkové uspořádání v návrhové kategorie S11,5/80. Silnice III/24713 je vedena od křižovatky na průjezdním úseku silnice I/30 v Lovosicích, přes úrovňové křížení s hlavní železniční tratí č.090 u zastávky Lovosice-město do Lhotky nad Labem a dále na hranici zastavěného území Malých Žernosek, kde je silniční trasa ukončena. Na silnici dále navazuje místní komunikace, která má páteřní charakter pro celé zastavěné území obce, tato komunikace je vedena rozměrově omezeným podjezdem pod železniční tratí k připojení zpět na trasu průjezdního úseku silnice I/30. Silniční trasu a navazující úsek páteřní komunikace, i přes místy skromné a obtížné trasové parametry, je třeba považovat dlouhodobě za stabilizované a v dlouhodobém horizontu je třeba počítat s jejich postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S7,5/50 a MOK 8/50. Ve smyslu schváleného zadání je třeba, i přes jisté lokální problémy, považovat silniční trasy ve správním území obce za dlouhodobě stabilizované. Případné úpravy je možné očekávat pouze v návaznosti na jejich případnou přestavbu či významnější stavební počiny v území.

Přehled o intenzitách silničního provozu Přehled o intenzitách silničního provozu nám dávají výsledky periodicky prováděných sčítání silniční dopravy ŘSD ČR v pravidelných pětiletých intervalech. V následující tabulce je uvedena hodnota zatížení na silnici I/30 zjištěná v rámci posledního dostupného sčítání provedeného v roce 2005. Hodnota zatížení je uvedena tabulce v počtu skutečných vozidel za průměrný den roku 2005 a to v členění dle druhu vozidel – těžkých, osobních, motocyklů a celková součtová hodnota. Dále je rovněž uvedena hodnota podílu těžkých vozidel v procentech z celkové hodnoty, která dává představu o charakteru dopravy v daném úseku.

Intenzity automobilové dopravy Silnice Stanoviště Místo T O M S %T I/30 4-2188 Prackovice nad Labem 3017 8630 26 11673 25,8

9 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

Z těchto údajů je patrný poměrně vysoký podíl vozidel těžké nákladní dopravy v dopravním proudu na silnici I/30, což je nepříznivé především z hlediska negativních dopadů na životní prostředí v obci.

Síť místních a účelových komunikací: Výše uvedené průjezdní úseky silnic I. a III. třídy představují páteřní komunikační trasy celého řešeného správního území obce, na které jsou připojeny další místní a účelové komunikace zajišťující propojení jednotlivých částí správního území, dále až dopravní obsluhu každého jednotlivého objektu a jednotlivých obhospodařovaných ploch a pozemků. Celkově je možné konstatovat, že síť místních a účelových komunikací lze v podstatě považovat za stabilizovanou. Dopravně problémová místa sítě většinou vyplývají buď z obtížné konfigurace terénu nebo v zastavěném území pak z blízkosti přiléhající zástavby či pozemkových hranic. Oba tyto faktory z hlediska reálných možností řešení těchto problémových míst představují vážné komplikace především s ohledem na citlivé majetkoprávní poměry v území a dále na finanční náročnost stavby. Návrh nového územního plánu zapracovává nové rozvojové počiny v řešeném správním území obce. Komunikační dostupnost těchto rozvojových lokalit je zajištěna buď prostřednictvím vazeb na stávající komunikační skelet obce nebo návrhem nových místních či účelových komunikací ve vazbě na stávající komunikační systém obce. U rozsáhlejších rozvojových lokalit se předpokládá vypracování podrobnější studie, která v rámci širších urbanistických souvislostí navrhne rovněž novou komunikační strukturu lokality, jedná se především o rozvojovou lokalitu P2. Nově navrhované pozemky veřejných prostranství budou respektovat příslušná ustanovení §22 vyhlášky MMR ČR č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Navrhované místní komunikace zajišťující komunikační dostupnost a obsluhu nových rozvojových lokalit zástavby obce budou navrženy buď jako obslužné komunikace funkční skupiny C, v kategorii MO7/30(20) s oboustrannými chodníky šířky nejméně 2x2,0m, případně jako komunikace pro smíšený provoz funkční skupiny D1 - obytné ulice – navrhované v souladu s technickými podmínkami TP103 pro jejich navrhování v šířce uličního prostoru nejméně 8,0m mezi hranicemi protilehlých pozemků. Návrh územního plánu předpokládá částečnou postupnou obnovu dříve zrušených účelových komunikací a polních cest s cílem zlepšit prostupnost krajiny a podpořit pěší a cykloturistiku.

Trasy pěší a cyklistické dopravy: Územním plánem je v rámci plochy P3 je navržena pěší účelová komunikace C1 (navržená jako doprovodná v souvislosti s revitalizací bývalého mlýnského náhonu). V rámci plochy P5 je navržena pěší účelová komunikace C2. Obě trasy navazují na stávající komunikační skelet a jsou součástí navržených ploch veřejného prostranství. V rámci plochy Z3 je navržena účelová komunikace (přístup k pozemkům). Obec Malé Žernoseky je možno považovat za jedno z nástupišť do chráněné krajinné oblasti Českého středohoří, která je významná nejen svými krajinnými a přírodními hodnotami, ale rovněž svými historickými a kulturními hodnotami. Chráněná krajinná oblast Českého středohoří je charakteristická svými přírodními dominantami a nabízí řadu neopakovatelných přírodních scenérií v každém ročním období. Celé spádové území je protkáno hustou sítí pěších i cyklistických turisticky značených i neznačených tras. Tyto turistické pěší a cyklistické trasy jsou dle dostupných podkladů uvedeny v příslušných grafických přílohách. Páteří cykloturistické i pěší turistické dopravy je trasa klesající od Bílinky do Oparna, která pak dále pokračuje Oparenským údolím do obce. Cyklotrasa je vedena pod označením č.25 MODO od Mostu, prochází jižně od Bíliny do Vlastislavy, pod Borečem kříží trasu dálnice D8 a přes Oparno klesá podél Milešovského potoka až ke sportovnímu areálu a do centra obce. Trasa pokračuje novější rodinnou zástavbou, u železniční zastávky kříží železniční trať a silnici I/30. Trasa je vedena na levý břeh řeky a dále lodním přívozem překračuje tok Labe do Velkých Žernosek a dále v širších vazbách pokračuje na Doksy. Ve Velkých Žernosekách se trasa na pravém břehu řeky napojuje na páteřní trasu tzv. Labské magistrály, která je vedena pod označením hlavní trasy I. třídy pod číslem 2. Tato trasa je součástí celoevropského systému dálkových tras a je sledována jako evropský koridor č. 7 v projektu celoevropské cyklistické sítě Euro Velo. Trasa je vedena od pramenů Labe, podél jeho toku až na německou hranici, odkud pokračuje dále do Drážďan a na sever Německa. Problematikou cykloturistické dopravy v širším regionu se na základě provedené podrobné analýzy zabývala studie Koncepce rozvoje cykloturistiky v okrese Litoměřice vypracovaná Agenturou regionálního rozvoje Euroreginu Labe v termínu 02.03. Koncepce rozvoje cykloturistické dopravy je postavena na třech základních trasách procházejících regionem – Labská magistrála (dálková mezinárodní trasa č.2), cyklistická magistrála MODO Most – Doksy a cyklistická trasa procházející Poohřím. Tento základní systém tras je doplňován dalšími trasami, které pak vytvářejí různé tematické okruhy jak krajinné tak námětové. Návrh územního plánu vymezuje novou cyklostezku vedenou od přístaviště lodního přívozu (řkm 53,55) po levém břehu řeky ve směru proti toku řeky do Lovosic (souvisí se záměrem vybudovat cyklookruh na levém i pravém břehu Labe až po přívoz Velké - Malé Žernoseky). Cyklostezka je určena pro obousměrný provoz cyklistů a bude mít šířku min. 2,5m. Další cyklostezka navazuje u Malých Žernosek na cyklotrasu č. 25 a je vedena po stávající účelové komunikaci situované na hřebeni nad Opárenským údolím (vyhlídková trasa) směrem na Chotiměř. Opárenským údolím spolu s cyklotrasou č.25 jsou vedeny také „žlutá“ a „zelená“ turisticky značená pěší trasa. Důležitou součástí uplatnění cyklistických cest jsou také krátkodobé odpočinkové či kondiční cesty. Nutno konstatovat, že členitý terén, ale také trasy podél řeky, nabízejí široké možnosti pro cesty různé obtížnosti. Těmto účelům slouží především současná komunikační struktura s vazbami na navazující místní a účelové komunikace vedoucí do volné krajiny. Územní plán považuje stávající systém těchto tras za stabilizovaný.

Obsluha území prostředky hromadné dopravy: Obsluha vlastního správního území obce prostředky hromadné dopravy ve vnějších vztazích k hlavním cílům dojížďky a širšímu spádovému území je realizována především železniční osobní dopravou a dále také veřejnou pravidelnou autobusovou dopravou. Železniční osobní doprava je na trati č.090 v traťovém úseku Kralupy nad Vltavou - Ústí nad Labem v pracovních dnech realizována 21 párem spojů osobních vlaků. Pro potřeby osobní dopravy slouží železniční zastávka Malé Žernoseky vybavená oboustranným nástupištěm s přístřešky, zastávka je však situovaná vůči zastavěnému území obce excentricky, což poněkud omezuje její výraznější využití. Pro zajištění vztahů k sousedním Lovosicím a k bývalému okresnímu městu Litoměřice pak slouží jediná linka pravidelné veřejné autobusové dopravy – č. 552651 - Litoměřice – Lovosice – Malé Žernoseky se dvěma zastávkami v zastavěném území obce a to v centru obce a v prostoru „Cihelna“. Lze konstatovat, že prakticky celé zastavěné území obce je pokryto v přijatelné 700 metrové docházkové vzdálenosti k těmto autobusovým zastávkám, což časově představuje asi 10 minutovou docházkovou dobu. Situování autobusových zastávek ve správním území obce územní plán považuje za stabilizované.

Zájmy vodní dopravy: Celé správní katastrální území obce Malé Žernoseky leží na levém břehu toku Labe. Ve smyslu zákona č. 114/95Sb., o vnitrozemské plavbě, je tok Labe v daném úseku veden jako dopravně významná využívaná vodní cesta. Tento úsek řeky je situován mezi plavebními komorami Lovosice a Střekov a je kanalizován. Problematikou vodní dopravy na labské vodní cestě se v minulosti zabývala řada studijních prací. Posledním materiálem, který se celou problematikou podrobně zabývá je Generální řešení splavnění Labe, Digitalizace úseku Střekov – Mělník, vypracovaný pro potřeby Ředitelství vodních cest ČR v termínu 11.03. Ve smyslu této práce jsou v daném úseku navrhovány úpravy toku pro kategorii V.a, pro pohyb plavidel o maximálním rozměru 135x11,5 m, s ponorem 210 cm a podjezdnou výškou pod objekty minimálně 650 cm.

10 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

V současné době pro potřeby vodní dopravy slouží kotviště v severním sektoru katastrálního území obce a přístaviště lodního přívozu do Velkých Žernosek, který je provozován obcí. V souladu se schváleným zadáním návrh územního plánu vymezuje plochu Z2 pro potřeby kotviště pro malá plavidla a přístaviště osobní lodní dopravy. Uspořádání plochy musí umožnit vedení cyklostezky po levém břehu řeky. Ve vlastním řešeném katastrálním území se další úpravy vodní cesty nenavrhují a jsou respektovány stávající objekty a zařízení vodní cesty.

Zařízení pro automobilovou dopravu: S ohledem na výlučně individuální charakter bytové zástavby odstavování a parkování vozidel pro potřeby bydlení nepředstavuje v řešeném území vážnější problém. Pro potřeby dopravy v klidu u jednotlivých objektů vybavenosti jsou pak využívány příležitosti na plochách přiléhajících komunikací. Při realizaci nově navrhovaných objektů je třeba počítat se zajištěním odpovídajících potřebných počtů odstavných a parkovacích stání v rámci vlastních pozemků a to dle skutečně navrhovaných kapacit objektů v souladu s vyhláškou MMR ČR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a příslušných ustanovení ČSN 73 6110. Čerpací stanice pohonných hmot a nabídka servisních služeb pro motoristy je k dispozici v nedalekých Lovosicích či v plné šíři v krajském městě Ústí nad Labem. Pro zlepšení nabídky objektů dopravní vybavenosti je určena plocha P9, situovaná v pásu území mezi trasou průjezdního úseku silnice I/30 a tělesem železniční tratě.

Podmínky pro dopravní obsluhu, ochranná pásma: V řešeném území se uplatňují v souladu s příslušnými předpisy ochranná pásma jednotlivých složek dopravního systému. Zákon č. 13/97 Sb., o pozemních komunikacích, stanovuje mimo souvisle zastavěná území ochranná pásma komunikací vedená po obou jejich stranách ve vzdálenosti od osy: - silnice I. třídy 50 m - silnice II. a III. třídy 15 m - místní komunikace II. třídy 15 m. Zákon č. 266/94 Sb., o drahách, pak stanovuje drážní ochranná pásma: - u dráhy celostátní i regionální ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy.

ad d.2) Technická infrastruktura Zájmové území obce Malé Žernoseky se nachází relativně blízko krajského města Ústí n.L. (cca 17 km) a města Litoměřice (cca 10 km) a velmi blízko města Lovosice. Srovnatelný standard v technické obsluze svého území však zatím nedosahuje zejména proto, že zde především chybí odpovídající řešení likvidace produkce splaškových odpadních vod, v ne zcela dobrém stavu je systém dešťové oddílné kanalizace, a některé inženýrské sítě zde dříve instalované nesou často stopy málo koncepčního i málo důsledného řešení či i nedostatečné údržby a obnovy (např. rozvodná síť veřejného vodovodu). Relativně nedávno zde došlo k plošné plynofikaci, k rozvoji místní telekomunikační sítě (trasy vedení již mají podobu podzemních kabelových tras) a k obnově sítě rozvodu elektrické energie včetně distribučních trafostanic.

Současný stav a rozsah zařízení technické obsluhy zájmového území je dnes takový, že při jistém poklesu intenzity a změny struktury využívání tohoto území, umožňuje přežití v období postupné kompletace a rekonstrukce inženýrských sítí s tím, že prioritním úkolem se zde jeví, vedle již výše uváděného, uvést do celkově lepšího stavu veřejný prostor, tj. prostor místních komunikací a prostranství (nejen povrchů vozovky či chodníků, ale též zabezpečit odpovídající stav všeho, co se nachází pod i nad úrovní terénu). Výchozí podmínky řešitelnosti inženýrských sítí jsou zde, po zhodnocení výsledků jejich dosavadního vývoje, z technického a technicko-koordinačního hlediska podmíněně přijatelné právě z ekonomického hlediska. V takovýchto případech bývají značné obtíže při rozhodování o variantách řešení a prioritách (je nezbytné citlivěji vnímat podmínkami řešení vyvolávané relativně vyšší měrné investiční i provozní náklady). Jde proto především o to, udržet i tuto stránku věci pod dostatečnou kontrolou a z koncepčních řešení pak preferovat takové, které současně koordinovaně řeší problémy s ohledem na dlouhodobé zajištění udržitelného vývoje zájmového území, s ohledem na širší územní vztahy a nabízí možnost rozdělit realizaci do etap při zachování analogických technických, ekonomických a ekologických parametrů. Geologické podmínky: základní strukturu tvoří komplex hornin české křídové tabule (včetně zastoupení hornin z vulkanické činnosti), tj. pískovce v podloží, v nadloží slínovce s pokryvnými kvartérními útvary v podobě svahových sedimentů (místy i větší mocnosti), dále v podobě sprašových pokryvů v nižších polohách a v údolí řeky Labe pak jsou štěrkopískové říční terasy. Povrchová vrstva zde byla značně ovlivněna antropogenní činností. Struktura povrchové vrstvy: v jihozápadní části obce jsou do hloubky cca 5 m jíly, v centrální části obce pak lze zaznamenat výskyt skalního podloží cca 2 m po úrovní terénu, ve spodní, severní části obce tvoří horní vrstvu do cca 5 m písčito-hlinité zeminy. Lze konstatovat, že jsou zde pro ukládání inž. sítí značně heterogenní podmínky, které lze celkově hodnotit jen jako průměrně příznivé. Z geologického hlediska jde tedy o území příslušející ke křídové tabulové plošině, vyzdvižené tektonickými pohyby nad okolí. Skalní podklad tvoří souvrství jílovců a pískovců. V řešeném území nejsou evidovány sesuvná území. Jistým rizikem je zde potenciální výskyt půdní eroze. Z hlediska radonového nebezpečí je zájmové území převážně ve střední kategorii indexu geologického podloží. Výskyt úrovně hladiny podzemní vody je zde, silněji než jinde, ovlivněn režimem srážkové činnosti a funkcí přirozených a umělých odvodňovacích a recipientních prvků zájmového území. Propustnost hornin je zde průlinově-puklinová a oběh vody je ovlivněn tektonickými prvky.

Vodní hospodářství (viz. též grafická příloha č. 1) pozn.1: Vodní toky a díla, záplavová území, ochrana vod jsou obsahem kapitoly ad. e.5). Fungování přirozeného hydrologického cyklu je zde ovlivněno geologickými podmínkami, morfologií terénu a dále tím, že jde o krajinný celek se zalesněnou, dříve intenzivně zemědělsky využívanou krajinu s drobnými vodoteči. Do k.ú. Malé Žernoseky zasahuje ochranné pásmo místního využívaného vodního zdroje (využívaného pro veřejné zásobování vodou). Svým územím Malé Žernoseky plně zasahují do CHOPAV Severočeská křída. Kromě problematiky vodovodu (zásobování vodou) a kanalizace (likvidace odpadních vod), která všude, tj. i zde figuruje prioritně, je zde vodohospodářská situace dána především okolností lokalizace zájmového území v relativně svažitém terénu, dále strukturou dílčích povodí, hydrogeologickou strukturou, hustotou a funkcí přirozené a umělé sítě vodotečí, strukturou přirozených i umělých recipientních prvků, stavem oddílné dešťové kanalizace, poměrem zastoupení ploch s nezpevněným a zpevněným povrchem atp. Důležitou vodotečí je zde Milešovský potok, který v k.ú. Malé Žernoseky ústí do řeky Labe. Okolnost, že se území obce nachází bezprostředně na levém břehu dostatečně vodného toku Labe přináší pro spodní část obce riziko záplav, jinak se jedná též např. o výhodu, využitelnou při řešení problematiky likvidace odpadních vod. Urbanizace obce se ve vztahu ke struktuře dílčích povodí vyvíjela tak, že převážná část území intravilánu obce je dána plochou odvodňovanou do Milešovského potoka a menší část přímo do řeky Labe (to je i méně příznivá podmínka pro řešení odvádění a likvidace splašků).

Vodní hospodářství - likvidace srážkových odpadních vod:

11 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

Odvedení srážkových vod zde celkově nečiní po většinu roku při průměrných hydrologických podmínkách větších potíží vzhledem k relativně velmi příznivým morfologickým terénním podmínkám, relativně dobré retenční schopnosti povrchu terénu (plochy s vegetačním krytem), vzhledem k existenci přirozených recipientních prvků v intravilánu a vzhledem k již realizovaným technickým opatřením. To však zřejmě neplatí v úsecích, kde lze zaznamenat nedostatečnou údržbu odvodňovacích prvků a nahodilé či živelné neodborné zásahy a změny. Výskyt úrovně hladiny podzemní vody je zde s ohledem na celkové vodohospodářské poměry a geologickou strukturu povrchové vrstvy ve větším rozptylu než kdekoliv jinde (s kolísáním ve vazbě na širší konkrétní hydrologickou situaci). Jisté potíže zde dále nastávají, odhadem, i v období předjaří či na začátku zimního období, kdy je povrchová vrstva ještě či již zmrzlá a nepropustná a kdy dešťové srážky mohou způsobit komplikace zejména na nezpevněných místních komunikacích a prostranstvích a v jejich okolí. Přirozenou reakcí v takových případech bývá zpevňování jejich povrchu včetně dodatečné úpravy jejich sklonových poměrů či instalace odvodňovacích prvků (odvodňovacích rigolů, potrubí), převádějících vodu do recipientních prvků v území. V tomto ohledu lze takovéto podmínky a zásahy zaznamenat i ve sledovaném zájmovém území. Problém srážkových odpadních vod byl zde, jak bylo již řečeno, řešen i využitím lokálních recipientních prvků v území. Ty je třeba pokud možno ve své kvalitní plné funkci zachovat či dále rozšiřovat, stejně tak nezabraňovat přirozenému bezkonfliktnímu nátoku do nich, např. zvyšováním konstrukce zpevněných povrchů místních komunikací (nalepováním dalších vrstev při jejich údržbě a rekonstrukci), aniž by byly prověřeny důsledky takového zásahu, či udělat další potřebná účinná opatření. Dalším takovým recipientním prvkem je zde bezesporu též i starý mlýnský náhon s retenčním prostorem ve své spodní, koncové části. Srážkové odpadní vody jsou převáděny do nejbližších recipientních prvků (zejména do Milešovského potoka) převážně zatrubněnými úseky dešťové oddílné kanalizace (z betonových trub DN 150 až DN 1000, úhrnné délky cca 3,048 km) a v konečné fázi do Labe. Jinak lokálně a částečně též systémem příkopů, struh a propustků (v době přívalových dešťů funguje jako kanalizace i systém místních komunikací; je třeba prověřit, aby se tak dělo bez opakovaného vzniku škod; v opačném případě je nutné udělat příslušná opatření). V případě jednotlivých nemovitostí je pak prosazována likvidace srážek vsakem či i akumulací (s následným využitím zachycené vody k zavlažování zeleně).

Navrhované řešení: Stav likvidace dešťových vod v obci Malé Žernoseky se nebude zásadně měnit. Stávající nezatrubněné (rigolové) i zatrubněné úseky dešťové oddílné kanalizace obce Malé Žernoseky jsou z dnešního pohledu technicky značně nedokonalé, nejsou zde navíc prakticky dostatečně udržovány. Výhledově je třeba usilovat o důsledné dořešení systému odvádění srážkové vody i v souvislostech na konečné úpravy terénu a místních komunikací. V případě nové zástavby v rozvojových lokalitách pak lze doporučit po podrobném hydrogeologickém průzkumu likvidaci srážkových vod zasakováním (případně též akumulací s následným využitím této vody pro údržbu zeleně apod.). Srážkové vody ze zpevněných povrchů místních komunikací a chodníků budou však i zde likvidovány rozšířením a zdokonalením stávajícího systému dešťové oddílné kanalizace. Vzhledem k morfologickým podmínkám terénu bezprostředně sousedící části k.ú. Lhotka n.L. je přirozené převádět srážkové odpadní vody odtud do Labe prostřednictvím oddílné dešťové kanalizace obce Malé Žernoseky (technicky je to možné i žádoucí). Dále lze doporučit nechat zdokumentovat současný stav dešťové oddílné kanalizace (zabezpečit její vyčištění a kamerový průzkum). Proti nepříjemnému nátoku cizích odpadních vod do intravilánu obce zde částečně jako ochranný prvek funguje nad terén vysedlané drážní těleso trati Lovosice-Teplice/Most. Dalšími ochrannými prvky jsou instalované zde horské vpusti v místech soustředěných směrů nátoku přívalových vod. Je však třeba prověřit jejich technické parametry a celkový stav včetně realizace následných úprav na zlepšení jejich funkce (úpravy se týkají i způsobu jejich provozu a údržby).

Bilance produkce srážkových odpadních vod: Malé Žernoseky (intenzivně zastavěné území) odvodňovaná plocha cca 36,00 ha intenzita návrhového deště 120 l/s.ha střední součinitel odtoku pro obce tohoto typu 0,35 bilanční množství srážkových vod cca 1512,00 l/s

Vodní hospodářství - likvidace splaškových odpadních vod: V obci Malé Žernoseky není v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích (83 %), přepady ze septiků odtékají do dešťové kanalizace, v bezodtokových jímkách (10 %), odkud se vyvážejí na ČOV Litoměřice do vzdálenosti 12 km a v domovních mikročistírnách (7 %) jejichž odtoky jsou vyvedeny do dešťové kanalizace, zaústěné do Labe. V obci jsou dva systémy dešťové kanalizace. První systém odvádí dešťové vody z převážné části obce a přes septiky částečně vyčištěné splaškové vody do Labe. Druhá část dešťové kanalizace odvádí dešťové vody a vyčištěné vody z domovní čistírny u bytového domu (40 obyvatel) a z domovních čistíren od několika rodinných domů. Tato větev kanalizace je zaústěna do Milešovského potoka. Stávající řešení s převodem částečně předčištěných splašků do Milešovského potoka a do Labe prostřednictvím nekompletní a technicky problematické dešťové oddílné kanalizace se výhledově jeví jako zcela nevhodné a dlouhodobě neudržitelné. Navrhované řešení: Územním plánem je navržena koncepce likvidace splaškových odpadních vod na obecní - centrální ČOV. Vodohospodářské a další podmínky obce (zejména okolnost její polohy na břehu Labe, dostatečně vodného vodního toku) nabízejí silné argumenty právě pro toto koncepční řešení. Budoucí novou centrální ČOV pak lze případně řešit jako tzv. kořenovou ČOV. Tento typ ČOV pak lépe odpovídá okolnosti její předpokládané polohy v CHKO a jejího cca dvojnásobného zatížení v letní sezóně. Nároky na plochu pozemku pro tuto ČOV (cca 1 000 EO) pak lze odhadovat včetně žádoucí prostorové rezervy na cca 1,5 ha. Účinnost čištění bývá uváděna v rozmezí : 87 až 95 % na BSK5 a 87 až 99 % na NL. Cena ČOV tohoto typu je závislá na ceně pozemku a ceně zemních prací a obvykle se pohybuje v rozmezí 40-90 % ceny klasické ČOV. Kořenové ČOV jsou méně náročné na údržbu a spotřebu el. energie a neemitují hluk do svého okolí. Vzhledem ke struktuře dílčích povodí v území intravilánu obce Malé Žernoseky je nezbytné počítat v rámci technického řešení splaškové oddílné kanalizace se dvěma až třemi přečerpávacími šachtami/stanicemi. Předpokládaná úhrnná délka stok splaškové oddílné kanalizace činí cca 4,4 km gravitační část a cca 0,4 km výtlačná část. V této fázi je nezbytné zajistit příslušnou změnu řešení, které je uváděno v PRVK Ústeckého kraje. Základní projektové parametry ČOV (počet EO 741/1 461 EO v let. sezóně), orientační hodnoty: hydraulická kapacita: Qprům. = 0,87/1,82 l/s, Qmax = 1,79/3,53 l/s 3 Qmaxh = 1,31/2,73 l/s = 4,72/9,83 m /h 3 Qmaxden= 445,98/930,24 m /den 3 Qr= 152 692/235 348 m /rok Zatížení-přítok: BSK5 …… cca 44,46 kg/den, resp. cca 87,66 kg/den v letní sezóně CHSK …. cca 88,92 kg/den, resp. cca 175,32 kg/den v letní sezóně NL …….. cca 40,77 kg/den, resp. cca 81,34 kg/den v letní sezóně

Nejsou zatím identifikovány technické problémy s případným napojením všech uvažovaných rozvojových (přestavbových) lokalit na veřejnou kanalizaci za účelem likvidace splašků. Účinnost nové ČOV musí být taková, aby bylo vyhověno nařízení vlády ČR č. 229/2007 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

12 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

Ochranná pásma kanalizačních zařízení: Ochranná pásma kanalizačních zařízení se určují dle ČSN 75 6081 (TNV 75 6011) “Hygienická ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení“ z roku 1996 a dle zákona číslo 274/2001 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo stoky (do DN 500)…………….……………….1,5 m Ochranné pásmo čerpací stanice odpadních vod………………….10 m Ochranné pásmo ČOV …………………………………………..50 m

Vodní hospodářství - zásobování pitnou a užitkovou vodou: Obec Malé Žernoseky má veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Velké Žernoseky – Litoměřice – Lovosice …(část skupinového vodovodu Lovosice/OZ-SK-LT-015.5). Z úpravny vody Velké Žernoseky s akumulací 800 m3 + 4000 m3 (úroveň max./min. hladiny vody 149,60/147,50 m n.m.) je voda čerpána a převáděna shybkou 2xDN 200 pod Labem do Lovosic. Obec Malé Žernoseky je připojena prostřednictvím obce Lhotka n.L. na rozvodnou vodovodní síť Lovosic. Pro zásobování obce Malé Žernoseky je dále využíván místní zdroj vody „prameniště Malé Žernoseky“ v Opárenském údolí, odkud je voda gravitačně vedena do obecního vodojemu o objemu 50 m3 (úroveň max./min. hladiny vody 179,12/176,56 m n.m.). Délkový rozsah rozvodné sítě činí cca 4,8 km, přivaděcí řad z místního zdroje k vodojemu činí cca 1,52 km a zásobovací řad od vodojemu k rozvodné síti cca 0,26 km. Kvalita vody zdroje “ÚV Velké Žernoseky” odpovídá požadavkům vyhl. MZ č. 252/2004 Sb. Totéž již neplatí pro místní zdroj, který nevyhovuje v parametru hodnota obsahu Rn. Lze však předpokládat, že smísením vody z obou zdrojů (ve vodojemu a v rozvodné síti) může již být vyhl. MZ vyhověno (doporučeno prověřit alespoň kontrolou provozního řádu veřejného vodovodu). Na veřejný vodovod je napojeno 99 % nemovitostí (vyjma rekreačních chat). Veřejný vodovod je v majetku SVS a.s. a provozovatelem je společnost Severočeské vodovody a kanalizace a.s. Po prověření lze konstatovat, že nejsou celoplošně splněny limitní minimální normativní hodnoty přetlaku vody v rozvodné síti (15 resp. 25 m v.sl. pro jednopodlažní resp. dvou a vícepodlažní zástavbu dle ČSN 75 5401), zejména též s ohledem na rozvojovou lokalitu P6 a P7. Lze proto doporučit detailnější prověření s návrhem odpovídajících opatření vždy, když budou připravovány změny v souvislosti s výstavbou v rozvojových lokalitách. Potřeba požární vody je zde zajištěna prostřednictvím veřejného vodovodu a z řeky Labe (ČSN 73 0873 „Zdroje zásobování požární vodou“ již počítá s uplatněním kombinace několika zdrojů). V případě obnovy mlýnského náhonu by byl zřejmě k dispozici ještě objem vody v koncové části tohoto náhonu, který má podobu malé vodní nádrže. Plánuje se rekonstrukce požární nádrže u stávající sportovní plochy. Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav Kaple a Velké Žernoseky. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15l/den°—obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

Základní parametry potřeby vody (dle vyhl. č.428/2001 Sb), údaj ročního zatěžovacího režimu/údaj letního zatěžovacího režimu: 3 3 Qd = 149,38/311,58 m /den, Qdmax.= 224,07/467,37 m /den, 3 Qmax.h= 16,81/35,05 m /hod. = 4,67/9,74 l/s Pozn.: Parametry potřeby vody se též promítají jako parametry produkce splaškových odpadních vod.

Dále lze konstatovat, že je zde technicky možné připojení uvažovaných rozvojových lokalit na stávající i navrhovanou část rozvodné vodovodní sítě. Stávající zdroje vody (veřejné a domovní studny, které si zřejmě zachovají svou funkci, užitkový vodovod v rekreační části) je možné považovat za zdroje vody pro závlahu zeleně apod. či zdroje havarijní.

Navržené řešení: Jako důležité se jeví zabezpečit celkovou obnovu a kompletaci rozvodné vodovodní sítě v obci Malé Žernoseky mj. i v souvislosti se zabezpečením jejího odpovídajícího zokruhování všude tam, kde se to přirozeně nabízí a výhledově též v souvislosti s rozšířením této sítě do rozvojových lokalit. Důležitým úkolem je též připojit na veřejný vodovod stávající, dosud nepřipojené nemovitosti. Rozvojové lokality lze napojit v příslušných napojovacích uzlech bez větších technických problémů. Závažné je též se adekvátně starat i o kvalitní provoz veřejného vodovodu (prostřednictvím kvalitního a pravidelně aktualizovaného provozního řádu, soustavným sledováním jeho dodržování apod.). S největší pravděpodobností bude třeba rozdělit rozvodnou síť do dvou tlakových pásem, jak ve uváděno již výše. Detailní technické řešení je žádoucí spojit s řešením nezbytného zvětšení akumulačního objemu stávajícího vodojemu až na cca 150 m3.

Ochranná pásma vodárenských zařízení se určují dle zákona číslo 274/2001 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo vodního zdroje dle příslušného rozhodnutí vodoprávního orgánu je vyznačeno ve výkresové části. Ochranné pásmo vodovodních řadů (do DN 500)…………….……………….1,5 m

Zásobování energiemi - základní zhodnocení situace (viz. též grafická příloha č. 2) Energetická situace zájmového území je na standardní úrovni. Nechybí zde např. rozvodná stl plynovodní síť. Pravděpodobně bude přednostně nutné podrobněji zkontrolovat stav elektrifikace zájmového území a případně ji dále posílit. Jsou zde pro její rozvoj relativně uspokojivé technické podmínky. Jinak je všeobecně nezbytné prosazovat větší uplatnění obnovitelných zdrojů energie a systematicky usilovat o úspory energií (např. formou zateplování objektů). To dnes i výhledově bude více záležet na ekonomických podmínkách. Územní energetická koncepce by však měla především dbát na energetické úspory a např. uvolněnou zdrojovou kapacitu příkonu elektrické energie efektivně použít pro objekty, kde je efektivní přednostní užití elektrické energie. Energetické nároky jsou mj. spjaty s klimatickými podmínkami zájmového území (cca 145,00 až 170,00 resp. 214,00 m n.m.). Ty lze charakterizovat jako spíše mírné s občasným výskytem intenzivního západního až severozápadního proudění vzduchu (klimatická oblast 4; symbol MT1, mírně teplá, suchá; výskyt teploty vzduchu nad 10 ºC činí 2400 až 2600 hod./rok; minimální výpočtová teplota vzduchu dle ČSN činí -12 oC). Průměrná roční výpočtová teplota vzduchu zde činí 7 až 8,5 oC. Průměrný počet dnů s teplotou vzduchu nižší než 12 oC je 224. Průměrná teplota vzduchu v otopném období činí cca 3,4 oC.

Orientační energetické nároky sídla (návrhový stav): Vytápění: Počet bytových jednotek v trvale obydlených domech cca 304 á 8,5 kW… 2 584 kW provozovny, ostatní aktivity… 150 kW (odhad) celkem…………………………………… 2 734 kW

Větrání: Bytové jednotky v trvale obydlených domech cca 304 a 4,5 kW……….. 1 368 kW rekreační objekty 240 á 4,5 kW……….…… 1 080 kW provozovny, ostatní aktivity….. 70 kW (odhad) celkem…………………………………….. 2 518 kW

13 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

Příprava TUV: trvale bydlící obyvatelé……………………...60 l/os.den + vybavenost …………………………………5 l/os.den ΔT = 40 oC QTUV (pro bydlení) celkem…………… cca 335 kW provozovny, ostatní aktivity….. 50 kW(odhad) celkem……………………………………... 385 kW Ostatní energetické nároky (v bytech a rekreačních objektech) cca 741 os. á 0,6 kW/os.…………………… 445 kW Vybavenost á 0,65 kW/os. (0,35 na teplo a 0,3 na ostatní) cca 741 os. á 0,35 (teplo)….…………………… 260 kW cca 741 os. á 0,3 (ostatní)………………………. 222 kW celkem ………………………………….. 482 kW Veřejné osvětlení (cca 3 ha) á 3,0 kW/ ha……………………….…………… 9 kW podnikatelské a další aktivity (ostatní energ.nároky)…… 40 kW(odhad) Úhrnná potřeba………………………………….. 6 613 kW

Struktura potřeby energií a její pokrytí (orientační údaje, jedna z možných/doporučovaných, reálných variant): (kW) Krytí potřeby prostřednictvím zdroje: Potřeba energie pro: elektrické energie zemní plyn tuhých paliv ostatní

Vytápění 900 934 400 500

Větrání 1 000 1 018 300 200

TUV 120 165 50 50

Ostatní nároky 400 - - 45

Vybavenost 141 141 - 200

Veřejné osvětlení 9 - - -

Podnikatelské aktivity, 10 10 - 20 ostatní aktivity

Celkem (6 613 kW) 2 580 2 268 750 1 015 Pozn.: Jistá rezerva spočívá dále v event. rozsáhlejším využívání obnovitelných zdrojů energie (solární zařízení, tepelná čerpadla, fotovoltaické články….); zahrnuto do sloupce “ostatní zdroje“.

Náročnost na energie navrhovaných lokalit: Označení Navrhované Elektrická energie Zemní plyn Poznámka plochy využití rozvojové zóny N (kW, kVA) MWh/rok m3/hod tis. m3/rok Malé Ženoseky

P1 smíšená obytná 38,4 67,30 18,94 25,24 odhad P2 smíšená obytná - komerční 123,33 216,10 60,78 81,04 odhad P3 veřejné prostranství 0 0 0 0 jen VO P4 veřejné prostranství 0 0 0 0 jen VO bydlení (8 RD), veřejné P5 22,44 39,30 21,60 28,80 B1, PZP prostranství P6 bydlení (10 RD) 26,40 46,30 27,00 36,00 B1, PZP P7 bydlení (6 RD) 18,15 31,80 16,20 21,60 B1, PZP P8 bydlení (1 RD) 5,50 9,60 2,70 3,60 B1, PZP P9 dopravní vybavenost 15,10 26,50 7,46 9,94 odhad P10 bydlení (2 RD) 8,58 15,00 5,40 7,20 B1, PZP Z1 ČOV 7,00 12,30 0 0 odhad Z2 kotviště 4,40 7,70 0 0 osvětlení, odhad Z3 veřejné prostranství 0 0 0 0 jen VO Z4 bydlení (2 RD) 8,58 15,00 5,40 7,20 B1, PZP P3+P4+Z3 VO celkem 5,00 8,80 0 0 odhad c e l k e m 282,88 495,70 165,48 220,62

Poznámky: N - příkon/nárok na kapacitu příslušné distribuční trafostanice VO – veřejné osvětlení á 3,0 kW/ha, uváděno VO celkem v řádku P3+P4+Z3 B1 - stupeň elektrifikace bytových objektů (použití el. energie k osvětlení, pro drobné elektrospotřebiče a pro el. sporák s pečící troubou) PZP – předpokládá se upřednostnění vytápění zemním plynem (s ohledem na ochranu ovzduší a polohu v CHKO, …)

Zásobování elektrickou energií: Řešeným územím prochází v severojižním směru dvojitě vedení velmi vysokého napětí 110 kV propojující rozvodny 110 kV Litoměřice, Koštov a Čížkovice. Z tohoto vedení odbočuje smyčka do měnírny ČD Libochovany. Podél tohoto vedení je situováno také kmenové vedení 22 kV na které jsou napojeny všechny trafostanice v řešeném území. Veškeré primérní rozvody elektřiny jsou provozovány na unifikované hladině napětí 22 kV. Základním napájecím zdrojem je rozvodna 110/22 kV Litoměřice - severozápad, náhradní dodávky mohou být realizovány z rozvodny 110/22 kV v Koštově. Dvojkolejná železnice Děčín - Praha je elektrifikována. Venkovní vedení je napájeno stejnosměrným proudem 3 kV. Elektrifikace zájmového území, jak zde byla dosud rozvíjena, je ve své skladbě a rezervách jednotlivých částí systému v relativně dobrém stavu. Konkrétní program další elektrifikace lze rámcově vymezit až na základě

14 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011 přesnějšího provozního sledování a měření (předpokládá se obvykle, že takové zpřesnění je k dispozici v rámci vyjádření provozovatele k zadání řešení dílčích projektů jednotlivých rozvojových lokalit či rozsáhlejších záměrů kompletace a rekonstrukce NN sítě včetně distribučních trafostanic). Distribuční síť NN je převážně již v podzemních kabelových trasách (jen v několika místech zůstávají venkovní vedení NN; jsou sice zatím funkční, ale z hlediska delšího výhledu spíše neperspektivní). Síť venkovního primárního vedení VN 22 kV , napájející distribuční trafostanice, je svou strukturou i kapacitou v řešeném území možné celkově považovat z pohledu současných požadavků za vyhovující. Vlastníkem a provozovatelem elektrorozvodné sítě je ČEZ Distribuce, a.s.

Navržené řešení: Majitelem a provozovatelem nebyly poskytnuty informace o výkonových rezervách stávajících distribučbích trafostanic. Z hlediska dnešních požadavků se jeví zatím kapacita úměrná, avšak výhledově lze odhadovat posílení této kapacity resp. posílením výkonu stávajících distribučních trafostanic (jejich rekonstrukcí a modernizací) a teprve následně též (instalací nových trafostanic v blízkosti rozvojových lokalit) zřízením (a připojením) nových trafostanic v příslušných rozvojových lokalitách. Rozvoj obce se může projevit též požadavkem na zkapacitnění stávajících tras vedení VN 22 kV či realizací propojovacích kabelů 22 kV mezi distribučními trafostanicemi (garance jejich provozní součinnosti). V případě tří distribučních trafostanic uvnitř centrální části intravilánu obce (předurčené pro rozvojové lokality P2, P5 a P6) je žádoucí v předstihu zajistit přeložky venkovního vedení VN 22 kV do podzemní kabelové trasy s délkou rušené venkovní trasy cca 3x300 m). Je žádoucí též usilovat o instalaci propojovacích kabelů 22 kV mezi stávajícími distribučními trafostanicemi (zajištění jejich součinnosti a vyšší spolehlivosti dodávky elektrické energie). V obci lze doporučit realizaci nových tras vedení NN již jen v podobě podzemních tras kabelových vedení. Stávající venkovní trasy vedení NN by pak měly být postupně rekonstruovány na kabelové podzemní trasy (např. též i v souvislosti s rekonstrukcí veřejného osvětlení). Dále lze konstatovat, že je zde technicky možné připojení uvažovaných rozvojových lokalit na rozvodnou NN síť. S ohledem na urbanistickou koncepci a koncepci rozvoje inženýrských sítí a na současný relativně únosný stav elektrorozvodných zařízení je možné předpokládat větší i menší úpravy dle příslušné PD tak, jak budou jednotlivé záměry v rozvojových lokalitách připravovány k realizaci. Z energetického hlediska bude mít zřejmě zásobování elektrickou energií v obci dominantní úlohu i nadále.

Ochranná pásma elektrických zařízení: Šířka ochranných pásem rozvodných zařízení zřizovaných po 31.12. 1994 je dána energetickým zákonem č. 222/1994 Sb. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti kolmo na vedení od krajního vodiče (u kabelových vedení od krajního kabelu) na každou stranu; v závorce jsou uváděny hodnoty dle zák. č. 458/2000 Sb. pro nová zařízení: · u venkovních vedení 22 kV (do 35 kV)……… 7 m · u venkovních vedení do 110 kV (včetně)……….. 12 m · u kabelových vedení (do 52 kV)…..………… 1 m · u venkovních vedení do 220 kV.……………. 15 m · u venkovních vedení do 400 kV (včetně) .….. 20 m · u el. stanic (do 52 kV)………………………. 7 m .u el. stanice kompaktních a zděných (do 52 kV) ...... 2 m od obrysů stanice. V případě zájmového území zde veškerá dříve instalovaná zařízení (venkovní vedení VN 22 kV a distribuční trafostanice) mají ochranné pásmo 10 m na každou stranu dle zák.č.79/1957 a prováděcích předpisů č.80/1957. ČEZ- Distribuce, a.s. současně požaduje zachovat volný průjezdný (neoplocený, bez překážek) pruh pod vedením VN 22 kV.

Zásobování zemním plynem: Realizací plošné plynofikace řešeného zájmového území nesporně došlo k přínosu z ekologického hlediska (výrazným pozitivním vlivem na čistotu ovzduší), došlo ke zvýšení komfortu vytápění, přípravy TUV, vaření apod., a dále se tím stala obec zajímavější i z hlediska dobrého technického zázemí pro případné další podnikatelské aktivity. Rozvodná plynovodní stl síť Malých Žernosek navazuje na stl rozvodnou síť města Lovosice (prostřednictvím stl části obce Lhotka n.L.). Její úhrnný délkový rozsah činí cca 4,49 km. Návrh řešení: Lze doporučit důslednější realizaci zokruhování distribuční stl rozvodné sítě všude tam, kde se to přirozeně nabízí a též v případě realizace programu rozvojových lokalit. Rozvojové lokality lze napojit v příslušných napojovacích uzlech bez větších technických problémů.

Ochranná pásma plynovodních zařízení, dle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je:

ochranné pásmo u ntl a stl plynovodu……………….... 1 m ochranné pásmo u ostatních plynovodů a přípojek….... 4 m

Telekomunikace a radiokomunikace (viz. též grafická příloha č. 3): Zabezpečení řešeného území telekomunikačními službami představuje vzhledem k jejich důležitosti pro rozšíření potřebných ekonomických aktivit i prosté zabezpečení standardních služeb profilový význam. V centru obce je instalován veřejný telefonní automat (veřejná hovorna) a je tedy splněn požadavek zajištění minimální dostupnosti této služby (minimální standardní vybavení). Technická úroveň místní sítě odpovídá již dnešním vývojovým trendům. Účastnická telekomunikační síť je realizována v podzemních kabelových trasách, ne vždy však v souladu s ČSN 73 6005. Zájmové území přísluší k místní telekomunikační ústředně (MTÚ-MTO) Lovosice. Vlastní napojení je prostřednictvím ATÚ-podústředny, viz mapová příloha. Provozovatelem je společnost O2 Telefonica a.s. Není však zatím známo, jakou kapacitní rezervu nabízí stávající účastnická telekomunikační síť, která zde má již podobu sítě telekomunikačních kabelů v pozemní trase, rozvíjené od příslušných síťových rozváděčů (SR). Zájmovým územím jsou vedeny trasy dvou dálkových optických telekomunikačních kabelů přenosové sítě. Jeden dálkový telekomunikační kabel koresponduje s trasou železničního koridoru Praha – Děčín a druhý má trasu podél silniční komunikace Malé Žernoseky – Oparno. Intravilán obce je pokryt signálem BTS mobilních operátorů. V obci se nenacházejí základnové stanice veřejné komunikační sítě. V obci se dále nachází objekt-převaděč televizního signálu.

Návrh řešení: Lze doporučit dále rozvíjet a zkvalitňovat již zde založenou a realizovanou koncepci telekomunikační obsluhy zájmového území. Dále lze konstatovat, že je zde technicky možné (po příslušných úpravách) připojení uvažovaných rozvojových lokalit na účastnickou telekomunikační síť.

Ochranná pásma telekomunikačních zařízení: Ochranná pásma jsou dána zákonem č. 151/2000 Sb., resp. zákonem č.127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. U telekomunikačních zařízení pak činí v případě: - kabelového vedení přístupové sítě volně uloženého 1,5 m na obě strany od krajních kabelů - kabelového vedení v ochranné konstrukci 1,5 m od okraje výkopové rýhy - kabelů transportní sítě ochranné pásmo stanovuje Telefónica O2 , Czech Republic, a.s. – Provoz přenosové techniky (provozovatel).

15 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

Veřejné osvětlení a místní rozhlas V podstatné části obce je realizována síť VO (veřejného osvětlení) a místního rozhlasu, převážně paralelně s rozvody NN. Obě tyto sítě jsou funkční a i nadále schopné dalšího rozvoje.

Souhrnné zhodnocení, prostorová koordinace vedení technického vybavení: Obec akutně postrádá splaškovou oddílnou kanalizaci včetně ČOV. Rámcově má obec Malé Žernoseky relativně dobré technické předpoklady k dalšímu rozvoji svého technického vybavení s tím, že stávající zařízení svým rozsahem a kvalitou rozhodně umožňuje překlenout přechodnou fázi, tj. období, než budou postupně realizovány (po etapách) jednotlivé investiční záměry výhledové koncepce (k zajištění trvale udržitelného stavu a vývoje). Z návrhu urbanistické koncepce řešení je pak patrné úsilí prosadit a posílit celistvost a kompaktnost zájmového území. V případě většiny inženýrských sítí se zde jeví příznivé podmínky pro jejich rozvíjení i v součinnosti s dalšími obcemi v okolí i v rámci bývalého okresního uspořádání (příkl.: zásobování el. energií, telekomunikační obsluha, zásobování vodou, zásobování zemním plynem); je tedy současně jejich rozvoj vázán i na tyto podmínky širších územních vztahů. Cílem koordinace v úrovni koncepčního řešení je předvídat a předcházet všem potenciálním vážným konfliktům a střetům zájmů. Rozumí se nejen střetům prostorovým, ale i možným disproporcím v objektivně existujících vztazích a v užitých rozhodovacích postupech, v územně plánovacích podkladech či dokumentaci počínaje a zpracováním příslušného projektu, jeho realizací a provozováním konkrétních systémů a zařízení konče. Významná je např. koordinace inženýrských sítí ve vazbě na pozemní komunikace, případně na jiné možné překážky a vzájemná koordinace jednotlivých druhů inženýrských sítí. Na základě rámcového posouzení lze odhadovat, že v některých úsecích místních komunikací a na některých křižovatkách může být brzy hustota sítí na úrovni vyvolávající již vážné problémy. V takových případech nelze improvizovat, ale uplatnit důsledné postupy prostorové koordinace. Takovými jsou postupy respektující ČSN 73 6005 a postupy s aplikací úměrných sdružených tras (v daném případě např. multikanálu SITEL, technického kanálku BIRCO apod.), nebo řešení s uplatněním kombinovaných způsobů ukládání inž. sítí. V případě použití klasického způsobu ukládání lze rovněž připomenout nezbytnost použití dostatečně kvalitních materiálů, kvalitního provedení včetně přísné kontroly kvality díla, nezbytnost včasného osazení ochranných konstrukcí pro křížení tras inženýrských sítí s komunikacemi a včasnou přípravu dopravně inženýrských opatření pro realizaci. Základním prostředkem pro koordinaci inženýrských sítí musí být koordinační situace a kompletní příčné profily prostorem komunikací. V rámci dalších kroků je žádoucí zpracování charakteristických příčných profilů s vyznačením polohy jednotlivých vedení (stávajících, již navrhovaných i těch výhledových). Prostorová koordinace v detailu dle ČSN 73 6005 “Prostorová úprava sítí technického vybavení“ a podle dalších technických podkladů může být preventivně precizována samostatným projektem.

ad d.3) Občanské vybavení - současný stav Občanské vybavení tvoří stavby, zařízení a pozemky sloužící pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva.

Veřejná správa a ochrana obyvatelstva, kulturně-vzdělávací zařízení: (Koordinační výkres, odkaz č. 1) - Obecní úřad, (Koordinační výkres, odkaz č. 2) - Objekt kulturního společenského střediska obce s dětským hřištěm.

Školství: V obci působí pouze zařízení předškolní výchovy, které provozuje obec. Kapacita mateřské školy (Koordinační výkres, odkaz č. 3) je v současnosti 33 dětí. V roce 1998 byl ukončen provoz (v režii obce) místní základní školy, která byla jako malotřídka pro 1. stupeň základní školy dostupná v obci. Vzhledem k bezproblémové dostupnosti základních škol v Lovosicích však klesal počet žáků v místní ZŠ a tak její zrušení nezpůsobilo žádné problémy (budova byla přestavěna na obecní bytový dům). Ostatní zařízení pro základní vzdělání a následně středoškolské vzdělání je dispozici v blízkých Lovosicích a Litoměřicích. Zařízení pro vysokoškolské vzdělání je nejblíže dostupné v Ústí nad Labem.

Zdravotnictví: V obci je provozována ambulance pro pravidelné návštěvy lékaře v obci (ordinační hodiny 1 x týdně). Stálé lékařské ordinace, včetně specializovaných, jsou dostupné v dostatečném rozsahu v Lovosicích (2km) resp. V Litoměřicích (10 km). Nemocniční zařízení s dostatečným rozsahem péče je k dispozici v podobě okresního zařízení v Litoměřicích (10 km) resp. v podobě krajské nemocnice v Ústí nad Labem (25 km). Rychlá záchranná péče je dostupná v limitech dojezdů požadovaných příslušnými předpisy.

Sociální služby, kulturní zařízení: V obci není k dispozici žádné zařízení sociální péče, ale obec ve spolupráci se sousední obcí provozuje Dům s pečovatelskou službou ve Lhotce nad Labem. Z hlediska potřeb se jeví v budoucnu jako vhodné zajistit zařízení rozšiřující nabídku v této oblasti o další prostory pro seniory popř. i zařízení azylového charakteru poskytující dočasnou potřebu ubytování např. pro matky s dětmi apod. V obci není k dispozici stabilní zařízení s pravidelným kulturním programem. Obec má k dispozici prostor s omezenou možností kulturní nabídky, která se omezuje na jednotlivé nepravidelně připravované resp. i pravidelné tradiční akce pořádané zpravidla obcí.

Občanská vybavenost komerčního typu: Restaurace Žernosecká rychta (Koordinační výkres, odkaz č. 7) – není v současnosti v provozu, je plánována obnova. Nabídka restauračních zařízení se omezuje spíše na prodej nápojů a doplňkového sortimentu, které doplňkově zajišťují zařízení sezónního provozu např. občerstvení u přívozu (Koordinační výkres, odkaz č. 8).

Občanská vybavenost komerčního typu součástí ploch smíšených - obytných (obchody, služby): Obec je vybavena jedním obchodním zařízením zajišťujícím prodej smíšeného zboží. Nabídka a služby v oblasti jsou na poměrně dobré úrovni a to i s ohledem na poměrně dobrou dostupnost jiných zařízení většího typu v blízkých regionálních centrech. Nabídka služeb se omezuje zejména na nabídku řemeslných prací ze strany živnostníků, část služeb zajišťuje svými silami samotná obec. Nově nabídku služeb rozšiřuje nabídka, která je rozvíjena technickými službami obce a na území obce zahajuje provoz zařízení pro kompostování odpadů. Dostatečná nabídka služeb je k dispozici v poměrně dostupných regionálních centrech v okolí obce.

Tělovýchova a sport, rekreace a cestovní ruch: - Travnaté fotbalové hřiště v obci (Koordinační výkres, odkaz č. 4) - součástí vymezených ploch občanského vybavení - sportu. Plochy rekreace - veřejného charakteru:

16 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

- Nově vybudovaný rekreačně sportovní areál Opárenské údolí (Koordinační výkres, odkaz č. 5) zahrnující v současnosti víceúčelové sportoviště s širokou nabídkou sportovních ploch a schopný dalšího rozvoje vybavenosti (přírodní koupaliště, prodej, ubytovací zařízení) - provozovatel Obec Malé Žernoseky. - Kemp Jordán Opárno (Koordinační výkres, odkaz č. 6): Středisko v Opárenském údolí je vhodné pro letní tábory, školní výlety, školy v přírodě, sportovní soustředění, rodinnou rekreaci, školení, zvláštní příležitosti (večírky, svatby atp.). Pro návštěvníky je mj. k dispozici cca 200 lůžek převážně v chatkách, prodej občerstvení, hřiště na kopanou a volejbal, půjčovna sportovního náčiní, koupání. Záměrem je po rekonstrukci objektů vybudovat moderní středisko nejen pro dětskou rekreaci s částečně celoročním provozem (provozovatel společnost Ichtys, v.o.s). pozn.: Trasy pěší a cyklistické dopravy jsou popsány v kapitole ad d.1)

Církevní služby a pohřební služby: Církevní služby jsou zastoupeny v sousedních obcích. Kaplička v historickém jádru obce.

ad d.4) Veřejná prostranství Přímo na území obce je k dispozici nově založený park, který je vybavením zaměřen pro rodiče s dětmi a v jiné blízké lokalitě je založen nový park pro odpočinek s naučným charakterem s plánovaným vycházkovým okruhem v místech bez dostupnosti jakékoli dopravy. Okolí obce svým prostředím samo o sobě tvoří území s charakterem lesoparku, neboť zástavba obce plynule přechází do souvislého lesního porostu Oparenského údolí, který již dlouhé období tvoří přirozené odpočinkové a vycházkové místo nejen pro obyvatele obce. Jako takové, je toto území obcí také chráněno a v dalších záměrech i uvažováno. Návrhem ÚP jsou vymezeny stávající plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň s cílem chránit stávající systém sídelní zeleně na veřejných prostranstvích a vymezeny stávající plochy veřejných prostranství v obci. Při úpravách veřejného prostranství musí být respektovány stávající prvky drobné architektury - kaplička, památník obětem války, Boží muka, křížek. Územním plánem jsou navrženy: Plocha veřejného prostranství (komunikace, veřejná zeleň) je navržena v rámci přestavbové plochy P3, P5. Plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň (ZV) je navržena v rámci přestavbové plochy P4. Plocha veřejného prostranství (komunikace) je navržena v rámci zastavitelné plochy Z3. Další veřejná prostranství budou navrhována v souladu s regulativy územního plánu (např. v rámci územním plánem podmíněných studií atp). Pro nově vymezované pozemky veřejného prostranství jsou dány tyto požadavky (ve smyslu vyhlášky §22 vyhlášky 501/2006 Sb.): Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Součástí těchto veřejných prostranství je nejméně jeden pruh vyhrazený pro pěší v minimální šířce 2 m umožňující bezbariérové užívání. Pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1 000 m2; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace - podmínka se navržených ploch vzhledem k jejich rozsahu a charakteru netýká.

ad d.5) Nakládání s odpady Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a systém nakládání se stavebním odpadem je upraven Obecně závaznou vyhláškou obce Malé Žernoseky (2/2007 - účinnost od 1.1.2008).

V řešeném území jsou evidovány tyto lokality s povolením k ukládání odpadů: - Kompostárna Malé Žernoseky - jedná se o zařízení na zhodnocování biologicky rozložitelného odpadu technologií aerobní fermentace - kompostování je realizováno na vodohospodářsky ošetřené zpevněné ploše původního zpevněného polního hnojiště (pozemky ppč. 917/1, 917/3, 917/4, 917/7, 907/5, 1327 a 1328/4) situovaného v SZ části katastrálního území Malé Žernoseky (zcela mimo dosah sídla). Provoz kompostárny byl schválený KÚ Ústeckého kraje, odborem ŽP ze dne 14.5. 2007. Doba platnosti povolení do 31. 12. 2015. Celková plocha 30 x 70 m. Kapacita zařízení 3000 t kompostu/rok. Provozovatel EKOPORTA Bohemica spol. s.r.o. Kompostárna slouží pro větší spádové území Litoměřicka.

Dle ÚAP nejsou v řešeném území evidovány staré ekologické zátěže (např. skládky komunální, průmyslové atp.).

ad e) Koncepce uspořádání krajiny

ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití Návrhem ÚP je respektováno základní krajinné členění řešeného území: . přírodně hodnotný krajinný celek zahrnující zalesněné vrcholy a hluboká údolí (průlomové údolí Labe - Porta Bohemica, Oparenské údolí) se zachovalými fragmenty přirozeného lesa, se souvislejšími plochami bezlesí (skalnaté srázy, bílé stráně), s vyváženým zastoupením lesních porostů a zemědělských pozemků; . část krajinného celku zahrnující území při soutoku Labe a Milešovského potoka s koncentrovanou zástavbou významných urbanistických a architektonických hodnot, s rekreačním potenciálem a s významnou dopravní infrastrukturou (silniční, železniční, vodní).

Cílem koncepce uspořádání krajiny je koordinace zájmů a vztahů v nezastavěném území z hlediska rozdílných možností jeho využití, zájmů ochrany přírody a ochrany priorit a potenciálů využití územních oblastí. Za tímto účelem územní plán stanovuje plochy s rozdílným způsobem využití i v nezastavěném území.

Plochy nezastavěného území jsou členěny podle charakteru využití, limitujících jevů a utváření krajiny na: . (NP) plochy přírodní - s největším přírodním potenciálem a potřebou ochrany přírodních prvků (vymezená regionální a lokální biocentra, EVL apod.); plochy přírodní nejčastěji zahrnují již vymezené nebo k vymezení určené prvky ochrany přírody a jejich nejbližší okolí, popř. plochy prvků systému ekologické stability ap; vyjímečně pozemky související dopravní a technické infrastruktury; . (NZ) plochy zemědělské - s vysokým potenciálem produkce zemědělské výroby včetně intenzivních forem obhospodařování. Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury; . (W) plochy vodní a vodohospodářské - zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití; . (NSx) plochy smíšené nezastavěného území - zahrnují zpravidla pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky zemědělského půdního fondu, případně pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího způsobu využití. Do plochy smíšené nezastavěného území jsou zahrnuty pozemky přirozených

17 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

a přírodě blízkých ekosystémů a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Jedná se o výrazně polyfunkční krajinná území, kde nelze nebo není nutné stanovit dominantní činnost. Přijatelné formy využití jsou vyznačeny příslušným indexem, jsou dány regulativy a musí být vždy v vzájemném souladu. Index přípustných funkcí: p - přírodní - územní ochrana chráněných území podle zákona č.114/1992Sb. ve znění zákonného opatření č.347/1992 Sb., územní ochrana vymezeného územního systému ekologické stability a dalších ekologicky cenných území (zejména ekologické kostry území); ostatní plochy krajinné zeleně, extenzivní sady a zahrady s travním krytem, pozemky ochranné zeleně; v - vodohospodářská - plochy s vodohospodářskou funkcí, území vodních ploch a koryt vodních toků, plochy záplavových území, plochy zahrnuté do ochranných pásem vodních zdrojů, CHOPAV, případně dalších vodohospodářsky významných území; revitalizace vodních toků, umístění vodohospodářských staveb (vodního díla) z - zemědělská - pozemky zemědělského půdního fondu (mimo velkovýrobní formy) s upřednostněním mimoprodukčních funkcí, včetně účelových komunikací sloužících k jejich obhospodařování, extenzivní sady a zahrady s travním krytem – připouštějí se nezbytně nutná opatření a výstavba pro zajištění zemědělské produkce (např. výstavba seníku, ohrazení pastvin apod.); l - lesní - pozemky určené k plnění funkcí lesa (zejména les zvláštního určení, lesy ochranné ap.) – připouštějí se nezbytně nutná opatření a výstavba pro lesní produkci; pěstování dřevin možné za podmínek, že budou použity původní (autochtónní) dřeviny odpovídající danému stanovišti. o - ochranná/izolační - prostor mezi různými druhy funkčního využití (např. izolační prostor mezi obytnými a intenzivně zemědělsky využívanými plochami, izolační prostor mezi obytnými plochami a dopravními stavbami, ochrana ploch mezi těžebním prostorem a krajinou zónou ap.) d - dopravní - nezbytně nutná opatření a výstavba pro zajištění dopravy a protihlukové ochrany z dopravních staveb v krajinné zóně, pozemky s předpoklady pro výhledový rozvoj dopravní infrastruktury r - rekreační - vybavení a vybrané stavby pro nepobytovou (!) rekreaci a sport (např. turistické cesty, cyklistické stezky, naučné stezky, otevřený jezdecký areál, odpočivné altánky a přístřešky, pikniková místa, vyhlídky, rozhledny, informační prvky, sportovní a herní prvky – areály zdraví, apod.); s - sportovní - zařízení pro sport a rekreaci ve volné krajině např. víceúčelové louky pro volnočasové aktivity (travnaté plochy s nezpevněnými pěšinami pro rekreační pobyt, sezonní stanování, hřiště, minigolf, zahradní úpravy nenarušující charakter území.

Vzhledem k přírodnímu charakteru území a současně i vzhledem k ochraně vodních zdrojů, podzemních vod (CHOPAV) a záplavového území Labe v řešeném území převažuje vymezení ploch smíšeného nezastavěného území s přírodní a vodohospodářskou funkcí (NSpvz, NSpvl ....). Lesní plochy se samostatně nevyskytují, jsou vždy vymezeny v kombinaci s další funkcí v území. V ojedinělých případech je vymezena plocha smíšeného využití krajiny určená pro nepobytovou rekreaci a sport. Pro nepobytovou rekreaci je to zejména v chatových osadách na jižních svazích Oparenského údolí, pro nepobytovou rekreaci a zároveň pro sport jsou plochy vymezeny v nivě Labe ve vazbě na přívoz a kotviště. V plochách kulturní krajiny se smíšeným využitím mají uvedené činnosti vždy kompromisní charakter – s ohledem na ostatní zde přípustné činnosti. Kompromisní opatření jsou buď obecně známa (např. pravidla hospodaření v CHOPAV , v záplavovém území….. , v ochranných pásmech, přechodové části krajiny mezi krajinnou zónou zemědělské produkce – NZ a krajinnou zónou přírodní - NP) nebo je možné kompromis zastoupených činností a funkcí následně přijmout po detailnějším posouzení zóny. V menší míře jsou v nezastavěném území zastoupeny i plochy přírodní NP - v lokalitách se zvýšenou prioritou ochrany přírody (plocha EVL, plochy regionálních a lokálních biocenter), nebo plochy určené výhradně pro zemědělskou produkci (NZ) a pro vodohospodářské funkce (W). Pro vymezené plochy v nezastavěném území jsou územním plánem stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo změny v jejich využití (regulativy využití - viz. kap. f textu návrhu), které jsou prostředkem pro usměrnění budoucího utváření krajiny.

Územní plán Malé Žernoseky navrhuje zvýšení podílu zeleně ve smíšených plochách nezastavěného území, a to například realizací nefunkčních prvků územního systému ekologické stability, výsadbami doprovodné zeleně podél nově navržených i stávajících komunikací, podél vodotečí a na mezích. Rodová a druhová skladba této zeleně musí vycházet z původních rostlinných společenstev: černýšová dubohabřina (část území), mochnová doubrava (jižní a jihozápadní svahy), střemchová jasenina místy v komplexu s mokřadními olšinami (nivní poloha Milešovského potoka), topolová doubrava místy v komplexu s jilmovou doubravou (niva Labe).

černýšová dubohabřina: dřeviny stromořadí - třešeň ptačí, lípa srdčitá, lípa velkolistá, javor mléč, ořešák královský, hrušeň obecná, hybridní topoly, méně jabloň domácí a švestka domácí dřeviny pro solitérní výsadbu a rozptýlenou zeleň - lípa srdčitá, dub letní a zimní, habr obecný, třešeň ptačí, lípa velkolistá, svída krvavá, ptačí zob obecný, hloh jenosemenný, hloh obecný, líska obecná vhodné směsi na zatravňovaná místa - kostřava červená, kostřava luční, srha říznačka, lipnice luční, lipnice obecná, v sušších polohách psineček tenkolistý, lipnice úzkolistá. mochnová doubrava: dřeviny stromořadí - třešeň ptačí, lípa srdčitá, lípa velkolistá, ořešák královský, švestka domácí, hrušeň obecná, jabloň domácí dřeviny pro solitérní výsadbu a rozptýlenou zeleň - dub zimní a letní, lípa srdčitá, lípa velkolistá, habr obecný, líska obecná, svída krvavá, hloh jenosemenný, hloh obecný, ptačí zob obecn vhodné směsi na zatravňovaná místa - kostřava luční, srha říznačka, ovsík vyvýšený, sveřep vzpřímený, válečka prapořitá, lipnice luční, lipnice úzkolistá, kostřava žlábkovitá. střemchová jasenina v komplexu s mokřadními olšinami: dřeviny stromořadí - hybridní druhy topolů, jasan ztepilý, méně lípa srdčitá, javor klen dřeviny pro solitérní výsadbu a rozptýlenou zeleň - jasan ztepilý, olše lepkavá, lípa srdčitá, příměs střemcha hroznovitá, javor klen, svída krvavá, kalina obecná, brslen evropský, líska obecná, hloh obecný. Výsadba jehličnanů je zcela nevhodná, omezit expanzi bezu černého. vhodné směsi na zatravňovaná místa - lipnice obecná, lipnice luční, psineček výběžkatý, srha říznačka, psárka luční, kostřava luční, jetel zvrhlý. topolová doubrava v komplexu s jilmovou doubravou: dřeviny stromořadí - dub letní, hybridní druhy topolů, jasan ztepilý, lípa srdčitá dřeviny pro solitérní výsadbu a rozptýlenou zeleň - dub letní, jasan ztepilý, lípa srdčitá, topol černý, příp. javor babyka, jilm menší, jilm vaz, slabá příměs javoru mléče, javoru klenu a habru obecného, v nejvlhčích místech druhy měkkého luhu jako vrba bílá, vrba křehká, ojediněle olše lepkavá. Z keřů střemcha hroznovitá, svída krvavá, kalina obecná, brslen evropský. vhodné směsi na zatravňovaná místa - srha říznačka, kostřava luční, psárka luční, lipnice obecná, lipnice luční, psineček výběžkatý, ovsík vyvýšený, bojínek luční, jetel luční, jetel zvrhlý.

18 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Součástí zeleně je územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES). Jedná se o vybranou soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, účelně rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií. ÚSES se dělí podle biogeografického významu skladebných prvků na nadregionální, regionální a lokální. Je tvořen biocentry a biokoridory a na lokální úrovni též interakčními prvky. Územní plán Malé Žernoseky závazně vymezuje prvky ÚSES na všech úrovních, tzn. na nadregionální, regionální a lokální úrovni. Podle prostorové funkčnosti jsou prvky ÚSES funkční (existující, jednoznačně vymezené) a navržené k založení (nefunkční, vymezené). Funkční prvky jsou sítí vybraných částí kostry ekologické stability a navržené prvky doplňují kostru ekologické stability tak, aby byl ÚSES schopen plnit svoje předpokládané funkce v krajině. Prvky navržené jsou zařazeny do veřejně prospěšných opatření nestavební povahy (VPO).

Podkladem pro zapracování ÚSES do územního plánu byly následující práce: . Územní plán velkého územního celku Litoměřice - Terplán, Praha 1996. Schváleno usnesením vlády ČR č. 110 ze dne 7.2.1996, upravené ÚPD dle ust. § 187, odst. 7 zák. č. 183/2006 Sb, o územním plánování a stavebním řádu, platné od 1.1.2007 (dále jen ÚPN VÚC Litoměřice) . Nadregionální a regionální ÚSES ČR - územně technický podklad - Culek, Bínová a kol. Pořídilo MMR a MŽP ČR v r. 1996, s účinností dne 1. července 1997 (dále jen ÚTP NR-R ÚSES ČR) . připravovaný návrh Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje Návrh ZÚR ÚK byl zpracován na základě „zadání“ ZÚR ÚK schváleného Zastupitelstvem Ústeckého kraje 7.11.2007 pod č. usnesení 22/22Z/2007. V současné době byla na základě uzavřených dohod s dotčenými orgány, vyhodnocení připomínek sousedních krajů, příslušných orgánů SRN a kladného stanoviska MMR zahájena úprava návrhu ZÚR ÚK včetně vyhodnocení vlivů ZÚR ÚK na udržitelný rozvoj území. Veřejné projednání o upraveném a posouzeném návrhu ZÚR ÚK dle ust. § 39 stavebního zákona se předpokládá ve 2. polovině roku 2010; vydání do konce roku 2011. . Studie ÚSES zpracovaná pro Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje - Ing. Aleš Friedrich, 2008 . Úzamně analytické podklady pro ORP Lovosice - pořizovatel Městský úřad Lovosice, zpracovatel: T-mapy, spol.s r.o. Hradec Králové a DHV spol. s r.o. Praha, listopad 2008 . S CHKO České středohoří - odsouhlasení úpravy trasy NRBK K13, osa teplomilná doubravní přes rekreační oblast v Malých Žernosekách (projednání proběhlo dne 14.10.2009 na Správě CHKO ČS v Litoměřicích)

Jednotlivé prvky byly z výše uvedených prací převzaty a dále upraveny a přizpůsobeny podmínkám návrhu územního plánu a podmínkám ochrany a tvorby krajiny. Územní systém ekologické stability řešeného území je přitom koncipován tak, aby především: a/ navazoval na prvky nadregionálního a regionálního systému ekologické stability, b/ ve svých prvcích zajistil životní podmínky v rámci skupin typů geobiocénů zastoupených na zpracovávaném území, c/ zajistil návaznost na místní systém ekologické stability v sousedních katastrech, kde byl již systém zpracován / schválen v rámci ÚPD, d/ byl dodržen požadavek minimality nároků systému ekologické stability na další území při respektování minimálních požadavků na parametry prvků územního systému ekologické stability Označení prvků a názvy jsou převzaty z celostátní sítě Územně technického podkladu ÚTP NR-R ÚSES a případně nad rámec tohoto podkladu byly ve Studii doplněny prvky nové s vlastním očíslováním.

Nadmístní systém ÚSES Nadregionální biokoridory v celostátní síti propojují nadregionální biocentra, tvoří je osa a nárazníková (ochranná) zóna. Obě části jsou jejich neoddělitelnou součástí a po celé ploše koridoru se podporuje tzv. koridorový efekt – všechny ekologicky významné segmenty krajiny, skladebné části regionálních i lokálních ÚSES, chráněná území, významné krajinné prvky a území s vyšším stupněm ekologické stability se stávají neoddělitelnou součástí nadregionálního biokoridoru. Minimální šířka osy odpovídá šířce regionálního koridoru příslušného typu, pro luční a kombinovaná společenstva je to 50 m; pro osu vodní je to šířka vodního toku s břehovou a doprovodnou zelení. Maximální šíře ochranné zóny je 2 km - celé území katastru Malé Žernoseky spadá do ochranné zóny NRBK.

Řešeným územím procházejí dva nadregionální biokoridory, které se v oblasti České brány křižují: - Jedná se o NRBK 10 Labe „Stříbrný roh - Polabský luh“, osa vodní, nivní a teplomilná doubravní. Osa vodní je vedena středem vodního toku a zabírá vlastní vodoteč včetně břehových porostů. Osa nivní přichází z Polabí je vedena v souběhu s osou vodní, střídavě přechází z jednoho břehu Labe na druhý a je ukončena u České brány. Dále již po svazích levého břehu pokračuje osa teplomilná doubravní, ta v oblasti nad lomem Kubo nasedá na nadregionální biokoridor K13. pozn.: (v ÚP VÚC okresu Litoměřice je vymezen nadregionální biokoridor “Řeka Labe” - vodní tok, údolní niva a přilehlé svahy, nejsou vymezeny jednotlivé osy) - NRBK K13 „Vědlice - Oblík, Raná“, osa teplomilná doubravní. Přechází přes teplomilné svahy a vrcholy Českého středohoří. V řešeném území křižuje osu vodní K10 v oblasti České brány a v této oblasti nasedají z jedné a druhé strany osa nivní (směrem do Polabské nížiny) a osa teplomilná doubravní (směrem do Českého středohoří) NRBK K10. Problémem je přechod biokoridoru přes chatovou rekreační oblast v Malých Žernosekách. Trasa přes chatovou oblast je v územním plánu vymezena a upřesněna na základě místních podmínek a dle dohody s CHKO ČS. Vzhledem k nedostatečným šířkovým parametrům je průchod biokoridoru přes chatovou osadu řešen rozdělením trasy do dvou větví, které se opět nad svahem spojují do jedné trasy. pozn.: (trasa biokoridoru K13 je v řešném území částečně shodná s nadregionálním biokoridorem “České středohoří” dle ÚP VÚC okresu Litoměřice, vymezení K13 je převzato z územně analytických podkladů ORP Lovosice, návrhu ZÚR a Studie ÚSES)

V trase nadregionálního biokoridoru K13 jsou vložena dvě regionální biocentra RBC 379 „Lovoš“ a RBC 5015 „Porta Bohemica (původně RBC 013 „Porta Bohemica - Litochovické skály“). Biocentrum RBC 5015 je současně vloženo i v trase osy teplomilné doubravní K10. - RBC 379 „Lovoš“ - biocentrum zahrnuje území, které je shodné s hranicí evropsky významné lokality a I. zóny ochrany v rámci CHKO.(vymezení odpovídá dle ÚP VÚC č. 18 “Lovoš”, dle územně analytických podkladů, dle připravované ZÚR i dle Studie ÚSES) - RBC 5015 „Porta Bohemica“ - jen částečně odpovídá vymezení dle ÚP VÚC č. 17 dle ZÚR č. 013 „Porta Bohemice - Litochovické skály”, biocentrum je rozšířeno a upraveno na základě Studie ÚSES, resp. nově vloženo v trase křížení biokoridorů nad rámec ÚTP NR-R ÚSES V řešeném území začíná svou trasu regionální biokoridor RBK 591 „Lovoš - Ostrý u Milešova“. Trasa je vedena po svazích Oparenského údolí směrem k vrchu Ostrý (po hranici řešeného území)

Lokální systém ÚSES Nadmístní systém ÚSES je doplněn sítí lokálních prvků - biocentry, biokoridory a interakčními prvky. Minimální velikost lokálního biocentra by měla být 3 ha, minimální šířka lokálního biokoridoru 15 m (společenstvo lesní, kombinované), 20 m (společenstvo luční). Pro společenstvo kombinované (luční + lesní) je možné přerušení do 50 m zastavěnou plochou, 80 m ornou půdou a 100 m při ostatních kulturách. Interakční prvky nedosahují parametrů biocenter a biokoridorů, významně se však podílejí na zvýšení ekologické stability v krajině.

19 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

Lokální biocentra: - LBC K10/ 236 "V loučkách" - lokální biocentrum vymezené, navržené k založení, vložené v trase NRBK K10/ V+N; břehový porost Labe a vodního kanálu, orná půda; - LBC K10/ 237 "Malé Žernoseky" - lokální biocentrum vymezené, navržené k založení, vložené v trase NRBK K 10/ V+N; soutok Labe a Milešovského potoka s břehovým porostem, orná půda.

Lokální biokoridory: - LBK 1 "Milešovský potok I." - lokální biokoridor funkční regulovaný vodní tok s travnatými břehy a ojediněle s břehovým porostem v nivě Labe v úseku mezi LBC 237 a zastavěným územím obce; - LBK 2 "Milešovský potok II." - lokální biokoridor částečně funkční prochází zastavěným územím obce až ke křížení s NRBK K 13/T. Biokoridor v zastavěném území vymezuje plochy sídelní zeleně - zeleň veřejnou (ZV) a zeleň soukromou a vyhrazenou (ZS); přípustné využití - umístění vodohospodářských staveb (vodního díla) v trase lokálního biokoridoru LBK2 (např. přírodní vodní plocha ve sportovním areálu) - LBK 3 "Milešovský potok III." - lokální biokoridor funkční meandrující vodoteč v Oparenském údolí mezi NRBK K13/T a hranicí s k.ú. Oparno; přirozený vodní tok se zbytky přirozených jasanových olšin s významnými i chráněnými druhy rostlin a živočichů.

Interakční prvky - IP1 „Mezi chatami“ - lemové a doprovodné porosty cest k chatám, návaznost na RBC - IP2 „Nad lomem“ - skalní, stepní a křovinatá lada na plošině nad lomem Kubo - IP3 „Nad Žernoseky“ - lesostepní lada, lemová společenstva a zpustlé sady mezi zastavěným územím a RBC. Lokalita navazuje na zastavěné a zastavitelné území obce a část interakčního prvku bude využito i pro pěstování dřevin k využití na mobiliář v obci. Vzhledem k přírodní funkci území (NSlpv) je pěstování dřevin možné za podmínek, že budou použity původní (autochtónní) dřeviny odpovídající danému stanovišti. Doporučeny jsou dřeviny listnaté s tvrdým dřevem jako např. dub, méně jasan. Vyloučeny jsou dřeviny nepůvodní, invazní (zejména trnovník akát, borovice vejmutovka, douglaska ap.). Probírky v porostu jsou v souladu s funkčním využitím území. - IP4 „U lesa“ - travinnokřovinatá mez oddělující pole a navazující na lesní porost (RBC) - IP5 „Remízek“ - remíz podél majetkových hranic u obce - IP6 „Luhy“ - zbytek lužního porostu v nivě Labe - IP7 „Nad tratí“ - sady s travinnokřovinatým porostem, mozaika stepních lad - IP8 „Na Kopaji“ - komplex zpustlých sadů a postagrárních lad u chatové osady na hranici k.ú. u Lhotky nad Labem - IP9 „U lip“ - remíz s vysokou zelení při úbočí Lovoše, návaznost na RBC a EVL

ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny

Cestní síť Plochy zemědělské, lesní a rekreační jsou přístupné historicky vzniklou sítí účelových komunikací. Tato síť umožňující prostupnost krajiny a dostupnost okolních sídel je poměrně hustá a je stabilizována. Po těchto cestách jsou vedeny i některé pěší turistické trasy a cyklotrasy. Doplnění dalších cest v plochách nezastavěného území je možné, umožňují to stanovené podmínky funkčního využití ploch v krajině.

Cyklostezky, cyklotrasy a pěší trasy (jsou rovněž popsány v kapitole ad d.1) Obec je díky svojí poloze výborně dostupná pro obyvatele i návštěvníky jak po silnici a železnici, tak i sítí páteřních cyklotras, turistických tras, ale i po vodní cestě řeky Labe. Dopravní napojení území obce doplňuje i obcí provozovaný lodní přívoz na řece Labi, který prostřednictvím páteřní cyklotrasy Most-Doksy (č.25), jejíž součástí přívoz je, napojuje obec na pravobřežní síť komunikací a cyklotras (Greenway Hamburg - Vídeň) ve Velkých Žernosekách. ÚP Malé Žernoseky navrhuje dvě nové cyklostezky a to trasu po levobřežní části Labe (dotvoření cyklookruhu) a trasu v návaznosti na propojení stávající trasy č. 25 směrem na Chotiměř. V rámci zastavitelné plochy Z2/DV (pozemky pro výstavbu kotviště pro malá plavidla) je podmínkou realizace umožnit i realizaci těchto cyklostezek. Doplněna je účelová cesta podél Labe od přívozu k přístavišti. Malé Žernoseky jsou výchozím turistickým bodem několika turistických tras. Údolím Oparenského potoka prochází zelená a žlutá trasa. Zelená vede údolím do Oparna a dále navazuje na modře značenou trasu, žlutá trasa uhybá po Císařských schodech a stoupá na vrchol Lovoše. Údolím vede naučná stezka Lovoš. Výchozím bodem je vyústění Oparenského údolí v Malých Žernosekách. Trasa s výškovým rozdílem 420 m měří asi 8 km a je na ní zřízeno 11 zastávek. V provozu je celoročně. Značenými turistickými stezkami je volně propojena s naučnou stezkou Borečský vrch. Z Malých Žernosek vede dále zelená trasa po vrcholu skalnatého úbočí Porty Bohemiky směrem do Litochovic nad Labem k železniční zastávce. Pěší trasy jsou územním plánem stabilizovány.

ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opatření Funkci protierozní ochrany tvoří zejména prvky ÚSES. Další protierozní opatření lze dle potřeby budovat v souladu se stanovenými podmínkami využití ploch v nezastavěném území. V plochách smíšeného nezastavěného území s indexem p - přírodní budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň.

ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu před povodněmi Část řešeného území spadá do vyhlášeného záplavového území řeky Labe. Vymezení záplavového území. Záplavové území (Q100, aktivní zóna) je zakresleno dle digitálních podkladů poskytnutých MěÚ Lovosice (ÚAP ORP Lovosice). Území zátopy v nivě Labe je zařazeno do smíšených ploch s funkcí přírodní, zemědělskou a vodohospodářskou; okrajově s funkcí sportovní a rekreační v návaznosti na kotviště. Navrženo je zde přírodě blízké řešení nivy, zejména převod orné půdy na trvalé travní porosty, vytvoření mělkých depresí s možností vzniku mokřadních biotopů a enkláv. Liniové porosty mohou být v malé míře umístěny ve směru proudnice na hraně zátopového území. Omezení v záplavových územích řeší zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v § 67 a 68. V aktivní zóně se nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vybraných vodních děl, které stanoví zákon. Dále je zakázáno např. těžit nerosty, zeminu a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, zřizovat oplocení, zřizovat tábory, kempy, apod. V záplavovém území mimo aktivní zónu může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky.

20 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

Povolení zřízení jakékoliv stavby v tomto prostoru může být uděleno pouze tehdy, jestli záměr nebude mít negativní vliv na povodňovou retenci, tzn: nepříznivě neovlivní vodní stav a odtok při povodni, negativně neovlivní stávající ochranu před povodněmi, bude realizován s přizpůsobením pro případ povodně. Všechny změny v záplavovém území Q100 nutno podřídit schválením Povodí Labe a příslušného vodohospodářského orgánu. Podmínka se týká zastavitelných ploch Z1 a Z2 a navazujících víceúčelových nezastavitelných ploch s funkcí sportovní a rekreační. V rámci navrhovaného řešení bude nutné v území zachovat co největší podíl nezpevněných ploch a odvodnění území navrhnout s ohledem na průtoky velkých vod. Je žádoucí podél koryta Milešovského potoka v zastavěném území zachovat volné nezastavěné území o šíři 8 m od břehové čáry na obě strany - pro průchod velkých vod a zároveň jako manipulační pruh pro účel správy a údržby koryta vodního toku.

ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci Obec patří mezi tradičně využívané území pro rekreaci. Rekreace se uskutečňuje zejména formou pobytové krátkodobé rekreace (chataření) v sídle. Z hlediska rekreačního potenciálu území obce je osídlení obce poznamenáno velkým podílem rekreačních objektů, kterých je v několika významných a rozlehlých zahradních koloniích soustředěno celkem více než 250. Velkým problémem je chatová výstavba expandující do volné přírody a následná přeměna rekreačních objektů na trvalé bydlení. Územním plánem je navrženo limitní omezení pro výstavbu objektů rodinné rekreace.

Prakticky jediným zařízením na území obce zajišťujícím veřejné ubytování je Letní dětský tábor v Oparenském údolí, které však tuto nabídku omezuje zejména na mládež a jen sezónně. V oblasti veřejných sportovišť je nabídka poměrně kvalitní, i když se jedná o zařízení sezónní, tj. nekrytá sportoviště. Je zde k dispozici kvalitní travnaté fotbalové hřiště, dále nově vybudované víceúčelové sportoviště s širokou nabídkou sportovních ploch pro mnoho kolektivních sportů na umělém povrchu (jedná se o režimové zařízení se správcem). V plánu rozvoje areálu je vybudování menší vodní plochy a ubytovacího zařízení pro delší pobyt (penzion). Přímo na území obce je k dispozici nově založený park, který je vybavením zaměřen pro aktivity rodičů s dětmi. Návrhem ÚP Malé Žernoseky jsou vymezeny plochy přestavby a zastavitelné plochy určené pro rekreační využití. Jedná se o plochy P4/ZV (veřejná zeleň, dětské hřiště), Z2/DV (kotviště pro malá plavidla). V souvislosti s výstavbou kotviště jsou navrženy plochy nezastavěného smíšeného území s funkcí rekreační a sportovní. Jedná se zejména o víceúčelové louky pro volnočasové aktivity (travnaté plochy s nezpevněnými pěšinami pro rekreační pobyt, sezonní stanování, hřiště, minigolf, zahradní úpravy nenarušující charakter území).

V nezastavěném území (v krajině) není možné umisťovat žádné stavby pro rodinnou ani hromadnou rekreaci (viz. podmínky využití ploch - kap. f). Nezastavěné území bude i nadále sloužit pro nepobytovou rekreaci - pěší turistiku a cyklistiku, pro kterou budou využívány účelové cesty v krajině.

ad e.7) Stanovení podmínek pro dobývání nerostů

Územním plánem je respektováno výhradní bilanční ložisko stavebního kamene Malé Žernoseky - lom Kubo (č. 3066700) včetně dobývacího prostoru Kamenolomu Kubo, Malé Žernoseky (DP 70747). Předmětem těžby je stavební kámen - křemenný porfyr.

dobývací prostor název způsob těžby nerost 70747 Malé Žernoseky těženo křemenný porfyr

Evidované ložisko - výhradní plocha název organizace B 3066700 Malé Žernoseky-lom Kubo Kamenolom Kubo s.r.o., Malé Žernoseky

Ochranou a evidencí výhradního ložiska byla pověřena organizace ČGS - Geofond. Ta rovněž při realizaci staveb a zařízení pro ně stanovuje podmínky. Územním plánem je výhradní ložisko se stanoveným dobývacím prostorem respektováno. Současným majitelem lomu Kubo je Společnost Kamenolom KUBO s.r.o., která byla založena v roce 2002 a je přímým následníkem firmy Lom Kubo. Nynější zaměření kamenolomu se specializuje na odstřel kamene záhozového, který je vhodný pro zpevnění břehů řek, rybníků a jezer; dále kamene netříděného, který se dále může štípat. Tento opracovaný kámen je potom vhodný pro vybudování ozdobných a pevných stěn, obkladů budov, krbů, ozdobných schodů apod. Současná rozloha kamenolomu činí cca 25 ha, předpokládaná životnost ložiska je více než 40 let. Lom je prakticky bez nepříznivých vlivů na okolní prostředí, zklidněné části lomu postupně zarůstají březovým náletem, lom oživen různými druhy živočichů. Těžba prováděna v zahloubení, pohledově se neuplatňuje; surovina je přepravována po silnici a nakládkou na lodě. Územní plán Malé Žernoseky navrhuje zachovat a stabilizovat všechny přírodní prvky vznikající v průběhu těžby (odkrytí významných geologických jevů, obnažení skalních stěn a navrácení sukcese do iniciálního stádia - preference světlomilných rostlinných druhů, případně vytvoření příležitostí pro hnízdění některých druhů ptáků). Důležité je, aby vytěžená plocha nebyla zavážena odpadem či jiným způsobem rekultivována, ale aby byla ponechána přirozené nebo řízené sukcesi.

Těžební činnost v území, historie: Křemenný porfyr - Tato vyvřelina sopečného původu pochází z období prvohor, kdy postupným chladnutím lávy vznikly pravidelné kamenné sloupky, které jsou v dnešní době jednou z nejpoužívanější surovinou – hlavně pro svou pevnost, vynikající opracovatelností a trvanlivostí. Tuto surovinu opracovávali již staří Keltové , kteří vyváželi kámen po řece Labi do dnešního Německa a Holandska. Z této suroviny vyráběli malé i velké mlýnské kameny, tzv. žernovy. Obec Malé Žernoseky dostala své jméno Žernoseky podle zaměstnání obyvatel. Osadu obývali lidé a to žernoseci. tedy ti, kteří vysekávali žernovy – mlýnské kameny. Stopy po této pradávné činnosti tu dosud nacházíme v Opárenském údolí mezi skalami. Maložernosecký porfyr má pórovitou strukturu, zůstává jako mlýnský kámen ostrý a proto byl už v dávných dobách velmi vyhledáván. Mlýnské kameny se vyváželi po Labi – jsou uloženy v muzeu v Drážďanech, Berlíně, Hamburku. Zakladatelem kamenolomu byl místní rodák pan Kubo , který kolem roku 1842 založil oficiálně těžební kamenolom. Po roce 1991 byl kamenolom předán do soukromého vlastnictví firmě Lom Kubo , jejíž majitelem byl pan Rudolf Vít . Současným majitelem je ryze česká firma Kamenolom Kubo s.r.o.

Svahové sesuvy, poddoly: - Sesuvy či poddolovaná území nejsou v řešeném území evidovány.

21 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011 d) Limity využití území Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování staveb, využití území a opatření v území. Hodnoty a limity dle ÚAP jsou zobrazeny v následující tabulce. Podrobněji jsou popsány v jednotlivých dílčích kapitolách.

Tabulka č. 29a) – Přehled hodnot a limitů v obci Malé Žernoseky Název Hodnota Limita Specifikace I. Environmentální pilíř Chráněná krajinná oblast – I., III. a IV. zóna České středohoří NATURA 2000 - Evropsky významná lokalita CZ0424037 Lovoš vodní toky Labe a Milešovský potok Významný krajinný prvek ze zákona niva Labe lesy 36 - Velemínsko Typický krajinný celek 39 - Lovošsko 40 - Libochovansko Území se zvýšenou ochranou krajinného rázu Regionální biocentrum Regionální biokoridor Lokální biokoridor Les hospodářský Les zvláštního určení Vzdálenost 50 m od lesa Plocha půdy I. a II. třídy ochrany ZPF Labe Vodní tok Milešovský potok Ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně Chráněná oblast přirozené akumulace vod Záplavové území Aktivní zóna záplavového území Výhradní bilancované ložisko nerostných 332493 Malé Žernoseky-lom Kubo - křemenný surovin porfyr Dobývací prostor Malé Žernoseky – křemenný porfyr II. Sociální a ekonomický pilíř Zastavěné území Zastavitelné území Plocha výroby Plocha občanské vybavenosti Významné veřejné prostranství Významná stavební dominanta - technická Významná přírodní dominanta Oparno, Opárenské údolí Archeologické naleziště Lovosice - město, Lhotka n. L., Malé Žernoseky Silnice I. třídy s OP I/30 Silnice III. třídy s OP Místní a účelová komunikace Železniční trať celostátní s OP 90 Železniční trať regionální s OP 97 Kabelové vedení VVN 110 kV s OP Venkovní vedení VVN 110 kV s OP Venkovní vedení VN 1-35 kV s OP Transformovna s OP STL plynovod s OP Vodovod s OP Vodojem Ostatní zařízení k zásobování vodou Zařízení na sdělovací síti Radioreléová trasa Dálkový kabel s OP

Limity využití území vyplývajícími z navrženého rozvoje obce je vymezený systém ÚSES. Vymezené zastavěné a zastavitelné území, v souvislosti s rozvojem výstavby dojde k výstavbě komunikační sítě a sítě technického vybavení území.

e) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (stanovisko k vyhodnocení vlivů na ŽP) Územním plánem nejsou navrhována žádná opatření a záměry vyžadující posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 93/2004 Sb., v platném znění. Dle stanoviska Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství k návrhu zadání ÚP obce Malé Žernoseky není nutno posuzovat územní plán obce Malé Žernoseky z hlediska vlivů na životní prostředí podle §10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

f) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond

f.1) Všeobecné údaje o zemědělském půdním fondu v řešeném území

22 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

Charakteristika klimatických podmínek Kód regionu: 1, symbol regionu: T 1, charakteristika regionu: teplý, suchý, suma teplot nad 10° C: 2600 - 2800, pravděpodobnost suchých vegetačních období v procentech: 40 - 60, vláhová jistota: 0 - 2, průměrná roční teplota vzduchu ° C: 8 - 9, roční úhrn srážek (mm): <500.

Charakteristika hydrologických podmínek Celé řešené území spadá do hydrologického pořadí 3. řádu 1-13-05 (Labe od Ohře po Bílinu). Hydrologické členění řešeného území: č.H.P. název vodního útvaru - část území 1-13-05-015 severní okrajová část území, 1-13-05-014 Milešovský potok, střední část - Opárenské údolí 1-13-05-009 jižní okrajová část území.

Charakteristika zemědělské výroby Podíl zemědělské půdy v řešeném území (331,8508 ha) činí 182,2549 ha tj. 54,9 %.

Přehled zastoupení druhu zemědělských pozemků v jednotlivých katastrálních územích: kat. území orná p.(ha) zahrady (ha) ov. sady (ha) travní porosty (ha) celkem (ha) Malé Žernoseky 128,8267 32,2801 3,7963 17,3518 182,2549

kat. území zornění ZPF % zemědělská výrobní oblast Malé Žernoseky 70,68 Ř3 - Řepařská 3

Pro zemědělství je charakteristický převažující podíl zemědělských ploch nad lesními plochami, které jsou však v nezanedbatelném rozsahu také zastoupeny, převážně však na svažitých obtížněji dostupných pozemcích. Z hlediska kvality půdy se vyskytují poměrně méně kvalitní hnědé půdy, kvalitnější černozemní půdy se vyskytují podél řeky Labe. Na půdě hospodaří výhradně soukromě hospodařící rolníci s různým rozsahem hospodaření. Velkou část zemědělské půdy obhospodařují zahrádkáři v rozsáhlých zahradních koloniích rozmístěných po katastru obce.

Vinařství: Významnou část hospodaření představuje také obnovená tradice vinařství. Vinařství bylo, i v daleké minulosti, jednou z hlavních činností obyvatel obce. Jako způsob obživy obyvatel a způsob využívání přirozených podmínek na území obce, je doloženo vinařství již kolem 12. století, ale lze předpokládat, že se touto činností zabývali již Keltové. To, že se vinařství v území dochovalo doposud ve významném rozsahu, je dáno jedinečnými přírodními podmínkami, které umožňují dozrávání vybraných odrůd vín s osobitým charakterem. Na území obce Malé Žernoseky bylo vinařství tradičním a vytrvalým způsobem obživy až do poválečné doby, kdy nové společenské změny po únoru 1948 přinesly potlačení tohoto dosud tradičního způsobu obživy obyvatel a jeho náhradu jiným zaměřením zemědělství (ovocnářství aj.). K obnově vinařské tradice do podoby profesionálně prováděné práce s produkcí vín i pro komerční produkci došlo po roce 2000, kdy se podařilo obec vrátit mezi oficiální vinařské obce České republiky a podařilo se na vhodných pozemcích založit nové registrované viniční trati s výměrou cca 10 ha. Pro účely vinařství slouží i částečně dochované objekty bývalých historických sklepů se zázemím (součástí vymezených ploch smíšených obytných).

Charakteristika půd v řešeném území Hlavní půdní jednotka (HPJ): 04 Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 30 cm) uložených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně propustné půdy s výsušným režimem 08 Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti 19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené 22 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející 29 Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách 41 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry 56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé 59 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu

Kombinační číslo: 00 rovina s možností vzniku plošné vodní eroze - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké 01 rovina s možností vzniku plošné vodní eroze - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké 10 mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké 11 mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké 14 mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - střední skeletovitost - hluboké až středně hluboké 16 mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - půda středně skeletovitá s celkovým obsahem skeletu do 50 %, půda mělká (30 cm), 42 střední sklon, jižní expozice (JZ-JV), půda slabě skeletovitá s celkovým obsahem skeletu do 25 %, půda hluboká (60 cm),

23 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

51 střední sklon, severní expozice (SZ-SV), bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké 52 střední sklon, severní expozice (SZ-SV), půda slabě skeletovitá s celkovým obsahem skeletu do 25 %, půda hluboká (60 cm), 89 příkrý svah výrazně ohrožený erozí - sráz s extrémní vodní erozí, půda bezskeletovitá s celkovým obsahem skeletu do 10 % až půda silně skeletovitá s celkovým obsahem skeletu nad 50 %, půda hluboká (60 cm), středně hluboká až půda mělká (30 cm).

Ochrana ZPF Pro jednotlivé BPEJ v řešeném území je uveden stupeň přednosti v ochraně dle metodického pokynu MŽP ze dne 1. 10. 1996 (č. j.: OOLP/1067/96):

BPEJ I. třídy ochrany: 1.56.00 BPEJ II. třídy ochrany: 1.59.00 1.08.10 BPEJ III. třídy ochrany: - BPEJ IV. třídy ochrany: 1.29.14 1.04.01 1.19.51 1.19.11 1.19.14 BPEJ V. třídy ochrany: 1.41.89 1.37.16 1.22.52 1.22.42

V řešeném území se vyskytují půdy bonitně nejcennější s nadprůměrnou produkční schopností tj. půdy I. a II. třídy ochrany a to v údolní nivě Labe a Milešovského potoka. Půdy s nízkým produkčním potenciálem (převážně IV. a V. třídy ochrany) převažují v ostatní části území. Půdy s průměrnou produkční schopností (III. třídy ochrany) se v území nevyskytují. Vyhláška č. 456/2005 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských půd odvozenými z BPEJ uvádí pro řešené území tyto hodnoty (k 25.11. 2005): k. ú. Malé Žernoseky .... 5,21 Kč/m2.

Eroze viz. kap. ad e4). Vodní erozí jsou ohroženy zejména příkré srázy Opárenského údolí. Tyto nejsou intenzivně zemědělsky obhospodařovány, slouží jako zahrádkové - chatové kolonie. Z hlediska zemědělsky využívané půdy jsou erozí ohroženy půdy v jihozápadní části území - půdy na pozemcích středního sklonu. Zde jsou hodnoty dlouhodobého průměrný smyvu půdy 8,1 - 10 t/ha.rok.

f.2) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF Pro lokality v řešeném území je provedeno zdůvodnění a vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění a vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. V řešeném území se v nivních polohách podél vodotečí vyskytují půdy s vysokým produkčním potenciálem (I. a II. třídy ochrany). Půdy I. a II. třídy ochrany jsou vyznačeny v grafické části. Zábory nivních půd jsou navrženy pouze pro rozvoj dopravy (kotviště) - Z2 a technické vybavenosti ČOV - Z1. Přestavbová plocha P9 představuje sice zábor kvalitní půdy - její využití je však vzhledem k poloze mezi dopravními tělesy minimální. Pro ostatní přestavbové plochy budou nárokovány půdy v zastavěném území, dnes převážně využívané jako zahrady. Návrhem řešení není narušena síť účelových komunikací zajišťující obsluhu zemědělských pozemků, je zachován přístup k polní trati. Návrhem ÚP nedochází ve vztahu k příslušnému dílčímu povodí k ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů v území (např.: převodem dešťových vod z jednoho dílčího povodí do druhého). Všechny přestavbové lokality jsou v jednom dílčím povodí 1-13-05-014, lokalita Z1 v povodí 1-13-05-009 a lokalita Z2 v povodí 1-13-05-015.

V následujících tabulkách jsou vyhodnoceny důsledky řešení na ZPF zastavitelné a pro úplnost i přestavbové plochy:

tab. 1A - ZASTAVITELNÉ (Z) A PŘESTAVBOVÉ (P) PLOCHY A ZÁBOR ZPF katastrální území označení celková plocha (ha) z toho ZPF (ha) ______Malé Žernoseky Z 1 1,5000 1,5000 Z 2 0,5390 0,5307 Z 3 0,0479 0,0469 Z 4 0,1661 0,1661 P 1 0,3387 - P 2 1,4607 - P 3 0,0832 - P 4 0,1248 0,1248 P 5 1,4051 1,3688 P 6 1,3794 1,3434 P 7 1,8218 1,8085 P 8 0,3806 0,3806 P 9 0,2178 0,2178 P 10 0,5489 0,4589 ______celkem 7,9465

tab. 2B - SOUPIS POZEMKŮ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ZASTAVITELNÝCH A PŘESTAVBOVÝCH PLOCHÁCH katastrální území označení orná půda zahrady a sady trvalé travní porosty zemědělská půda kat. č. (ha) kat. č. (ha) kat. č. (ha) (ha) ______Malé Žernoseky Z 1 187/4 1,5000 1,5000 Z 2 265/6 0,0142 265/5 0,5165 0,5307 Z 3 388/5 0,0275 532/4 0,0121 388/6 0,0073 0,0469 Z 4 469/3 0,1661 0,1661 P 4 6/3 0,1248 0,1248 P 5 577/3 0,0251 577/5 0,0789 577/6 0,0802 577/7 0,0833 577/8 0,1035 577/9 0,0248 577/10 0,0405 577/11 0,0075 580/1 0,1547 580/2 0,0715

24 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

580/3 0,0736 580/4 0,0723 582/4 0,1052 467/1 0,1453 467/2 0,0881 467/3 0,0272 467/4 0,0313 33 0,0115 30/1 0,0370 30/2 0,0173 468/1 0,0842 468/2 0,0058 1,3688 P 6 541/9 0,0688 541/10 0,0798 541/11 0,0861 558/72 0,1075 558/4 0,0542 558/71 0,0241 558/3 0,0325 558/10 0,0562 558/11 0,0618 558/41 0,0068 558/70 0,0552 558/69 0,0634 558/7 0,1407 558/68 0,0755 558/67 0,0943 558/66 0,0845 558/6 0,1075 558/65 0,0708 558/64 0,0737 1,3434 P 7 1116 0,0406 1113/1 0,4145 1104 0,0117 1103 0,3287 1100/1 0,0703 1100/2 0,1711 1100/3 0,0704 1100/4 0,0136 1101/1 0,0475 1107 0,2017 1105/1 0,2385 1105/2 0,1999 1,8085 P 8 1084 0,3806 0,3806 P 9 268/2 0,0999 62/2 0,0867 62/3 0,0104 62/4 0,0208 0,2178 P 10 588/2 0,0643 1071/1 0,2239 588/4 0,0444 508/1 0,0991 1072/1 0,0186 1072/2 0,0086 0,4589 ______celkem 7,9465

tab. 2C - BONITACE KULTUR ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ZASTAVITELNÝCH A PŘESTAVBOVÝCH PLOCHÁCH katastrální území označení BPEJ výměra (ha) stupeň přednosti ______Malé Žernoseky Z 1 1.56.00 1,5000 I. Z 2 1.56.00 0,5307 I. Z 3 1.04.01 0,0164 IV. 1.41.89 0,0305 V. Z 4 1.22.42 0,1661 V. P 4 1.59.00 0,1248 II. P 5 1.22.42 1,3259 V. 1.59.00 0,0429 II. P 6 1.22.42 1,3434 V. P 7 1.59.00 0,1137 II. 1.19.11 0,1044 IV. 1.19.51 1,5904 IV. P 8 1.19.51 0,3366 IV. 1.59.00 0,0440 II. P 9 1.56.00 0,1842 I. 1.22.42 0,0134 V. 1.59.00 0,0202 II. P 10 1.59.00 0,2307 II. 1.41.89 0,2282 V. ______celkem 7,9465

tab. 2D - SOUHRNNÝ PŘEHLED STRUKTURY PŮDNÍHO FONDU V ZASTAVITELNÝCH A PŘESTAVBOVÝCH PLOCHÁCH

označení funkční výměra zemědělské půdy investice do zastavěná plocha využití (ha) půdy (ano-ne) (odhad v ha) ______Malé Žernoseky Z 1 TI 1,5000 ne - Z 2 DV 0,5307 ne - Z 3 PV 0,0469 ne - Z 4 B 0,1661 ne 0,0500 P 4 ZV 0,1248 ne - P 5 ZV 0,0900 ne - PV 0,1160 ne - B 1,1628 ne 0,2500 P 6 B 1,3434 ne 0,2500 P 7 B 1,8085 ne 0,2500 P 8 B 0,3806 ne 0,0250 P 9 DS 0,2178 ne 0,0250 P 10 B 0,4589 ne 0,0500 ______celkem 7,9465

25 Odůvodnění návrhu ÚP Malé Žernoseky (LEDEN 2011

Pozn.: Zkratky pro funkční využití ploch: TI - plochy technické infrastruktury; DV - plochy dopravní infrastruktury - vodní doprava; PV - plochy veřejných prostranství ; ZV - plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň; B - plochy bydlení - rodinné domy; DS - plochy dopravní infrastruktury - silniční doprava;

g) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL Lesnatost v řešeném území (331,8508 ha) činí 18,5 % (61,3555 ha). Ley spadají do přírodní lesní oblasti 5 - České středohoří. Pozemky určené k plnění funkce lesa (lesní porosty) jsou ve správě Lesů ČR, Lesní správy Litoměřice se sídlem ve Velemíně. Lesní hospodářský plán má platnost do roku 2017. Porosty SZ poloviny k.ú. jsou v pásmu ohrožení C tzn. lesy pod vlivem emisí se zvláštním způsobem hospodaření, porosty JV poloviny řešeného území pak v nejnižším pásmu ohrožení - D. Z hlediska ochrany lesa se v území vyskytují dva soubory lesů na nepříznivých stanovištích.

Ochrana lesů: Dle §14, odst. 2, zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění, je třeba souhlas orgánu státní správy lesů i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Návrhem nejsou dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa, včetně pásma 50 m od jejich hranice vyjma plochy P 7. Zde je dána podmínka respektování pásma 50 m od hranice lesa ve smyslu platné legislativy.

Navrhovaná opatření: V řešeném území se nevyskytuje chatová nebo sportovní zástavba na lesních pozemcích povolená podle dříve platných předpisů (pomocí institutu odlesnění). Územním plánem není navržena chatová nebo sportovní zástavba na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Nejsou vymezeny veřejně prospěšné stavby, jejichž umístění je navrhováno na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Na pozemcích určených k plnění funkcí lesa není navržena těžba nerostů. Zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa nejsou navrženy.

i) Návrh řešení požadavků obrany státu, požární ochrany a civilní ochrany

Požadavky obrany státu V řešeném území se nenacházejí úložná zařízení, ochranná pásma radioreléových spojů AČR, pozemky ani perspektivní objekty v majetku ČR MO. Obecně platí, že výstavba větrných elektráren, výstavba výškových objektů (staveb vyšších než 30 m), staveb vyzařujících elektromagnetickou energii, dálkových vedení sítí technické infrastruktury a nových tras komunikací a navržené změny využití území musí být projednány s dotčeným orgánem státní správy, kterým je z pověření Ministerstva obrany ČR Vojenská ubytovací a stavební správa Litoměřice.

Požadavky požární ochrany Při všech činnostech v obci je třeba dbát na trvalou použitelnost zdrojů vody pro hašení požárů a nesmí být narušena funkce objektů požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení. Při realizaci jednotlivých staveb je třeba vycházet z platných předpisů a předkládat požárně bezpečnostní řešení ve smyslu vyhlášky 23/2008 Sb. (O technických podmínkách požární ochrany staveb), plnit požadavky na požární ochranu vyplývající z vyhlášky č. 137/1998 Sb. a při umisťování staveb plnit požadavky vyplývající z vyhlášky č. 501/2006 Sb. (zejména §23 odst. 1). Přestavbové i navržené zastavitelné plochy jsou dopravně přístupné ze stávajícího systému dopravní obsluhy. Požární ochranu zajišťuje jednotka hasičského záchranného sboru výjezdem z Lovosic - územní působnost je vymezena do 20 minut jízdy. Hasičská zbrojnice se nachází ve střední části SÚ Malé Žernoseky u objektu kulturního střediska (odkaz č. 2 - koordinační výkres) . Přístupové komunikace pro požární techniku jsou totožné se stávajícími a navrženými komunikacemi v této hierarchii: silnice I. a III. třídy, místní komunikace, přístupové komunikace. Potřeba požární vody je zde zajištěna prostřednictvím hydrantů osazených na veřejném vodovodu a z řeky Labe - přístup po stávající účelové komunikaci (ČSN 73 0873 „Zdroje zásobování požární vodou“ již počítá s uplatněním kombinace několika zdrojů). V případě obnovy mlýnského náhonu by byl zřejmě k dispozici ještě objem vody v koncové části tohoto náhonu, který má podobu malé vodní nádrže (ul. Družstevní). Obecní úřad plánuje rekonstrukci stávajících víceúčelových nádrží u fotbalového hřiště.

Požadavky civilní ochrany Při činnostech v obci budou dodržovány požadavky vyplývající z vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. V řešeném území nejsou známy situace, při kterých by bylo nutné chránit území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Zóny havarijního plánování (v dosahu řešeného území se nenacházejí zařízení jaderná, či další vyžadující specifickou ochranu obyvatel) nejsou stanoveny. Záplavové území a protipovodňová opatření jsou popsána v kapitole ad e.5). Varování a vyrozumění obyvatelstva je zajištěno místním rozhlasem. Z hlediska ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události mohou být jako improvizované úkryty (sloužící ke snížení destrukčních, radioaktivních, toxických a infekčních účinků soudobých zbraní) využívány vhodné části stavebních objektů. V objektu Obecního úřadu (odkaz č. 1 - koordinační výkres) jsou prostory využitelné jako sklad prostředků CO a humanitární pomoci. Při evakuaci obyvatelstva v obci je využitelné provizorní ubytování v zařízeních obce. Pro potřeby plošné evakuace bude obec postupovat v součinnosti s orgány civilní ochrany. Dopravní cesty pro vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území jsou totožné se silnicemi I. a III. třídy, které zpřístupňují jednotlivá sídla v řešeném území. Pro záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události jsou vhodné zejména části zařízení výroby se souvislými zpevněnými plochami, resp. s rampami pro údržbu vozidel. V řešeném území nejsou skladovány žádné nebezpečné látky v rozsahu vyžadujícím přijetí opatření. Zajištění bezodkladných pohřebních služeb bude zajištěno ve spolupráci se sousedními obcemi (veřejné pohřebiště se v řešeném území nevyskytuje).

Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií: Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav Kaple a Velké Žernoseky. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15l/den°—obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Nouzové zásobování elektrickou energií bude zajištěno mobilními zdroji v součinnosti s orgány civilní ochrany.

26