Městská památková rezervace Pardubice – postoje ob čan ů a ve řejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Tímto bych cht ěla pod ěkovat paní RNDr. Ev ě Janouškové Ph.D. za obornou pomoc p ři konzultacích a panu Doc. RNDr. Ji římu Vaní čkovi CSc za vedení seminá řů . Také bych ráda pod ěkovala panu Trojanovi z magistrátu m ěsta Pardubic a panu Václavíkovi, z Národního památkového ústavu, díky jejich ochot ě a trp ělivost mohla tato práce vzniknout.

4 Abstrakt

V této práci jsem zpracovala téma M ěstské památkové rezervace Pardubice, postoje ob čan ů a ve řejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Práci jsem roz členila do 12 kapitol a podkapitol. V teoretické části práce jsem uvedla základní informace a pojmy, ohledn ě kulturních památek a památkové pé či, jež jsem získala ze zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové pé či a také programy, týkající se ochrany památek. V druhé části jsem se zabývala ochranou památek a r ůzných program ů, jež se této problematice v ěnují. V části číslo t ři jsem vysv ětlila definici cestovního ruchu a jeho historii. Ve čtvrté kapitole jsem se zabývala možností získání finan čních prost ředk ů, nejen z Evropské unie. Kapitola číslo p ět, je v ěnována Pardubickému kraji. Další tematická část, se týká samotných Pardubic, kde je roz člen ěna historie, uvedeny významné osobnosti, historické památky a v neposlední řad ě také zajímavosti Pardubic. Cílem mé práce bylo, zjistit postoje a názory ob čan ů a samospráv ve vztahu památky a cestovní ruch. Tento dotazníkový pr ůzkum jsem zpracovala v praktické části, kde jsem všechny odpov ědi zpracovala do p řehledných graf ů. Také jsem zde uvedla vypln ěné dotazníky od p ředstavitel ů m ěsta a představitele pobo čky Národního památkového ústavu v Pardubickém kraji zodpov ědného za MPR Pardubice. Na základ ě mého výzkumu jsem vytvo řila krátkou SWOT analýzu a možné návrhy a řešení.

5

Abstract In this work, I carried the theme Urban conservation area Pardubice, the attitude of citizens and public administration to the regeneration and the importance for tourism. I work breakdown within 12 chapters and subchapters. In the theoretical part of the work I introduced the basic information and concepts concerning cultural heritage and monument care that I received from the law number 20/1987 Coll., The state monument care and programs relating to the protection of monuments. In the second part I deal with the protection of monuments and various programs, which are dedicated to this issue. In the number three I explained the definition of tourism and its history. In the fourth chapter, I looked at the possibility of obtaining funds, not only from the European Union. Chapter number five, is devoted to Pardubice region. Other thematic part, the concerns of Pardubice, which is divided history, appear important, historical sights and attractions, not least of Pardubice. The goal of my work was to determine attitudes and opinions of citizens and authorities in respect of monuments and tourism. This questionnaire survey I have prepared in the practical part, where I have all the answers to the synoptic charts prepared. I also filled out a questionnaire from a representative of the city branch of the National Institute of monument in the Pardubice Region Pardubice responsible for MPR. Based on my research, I created a brief SWOT analysis and possible suggestions and solutions.

6 Obsah

Obsah...... 7 0 Úvod ...... 9 1. Základní pojmy...... 10 1.1 Památková pé če ...... 10 1.2 Kulturní památka ...... 10 1.3 Památkové rezervace ...... 10 1.4 Památkové zóny...... 11 1.5 Národní kulturní památky...... 11 2. Ochrana památek ...... 12 2.1 UNESCO ...... 12 2.2 Národní památkový ústav...... 12 2.3 Program regenerace m ěstských památkových rezervací a m ěstských památkových zón ...... 13 2.4 M ěstský rozvojový fond Pardubice a.s...... 14 2.5 Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska...... 15 3. Cestovní ruch...... 16 3.1 Definice cestovního ruchu...... 16 3.2 Historie cestovního ruchu v ČR ...... 16 4. Možnosti financování ...... 18 4.1 Strukturální fondy Evropské Unie...... 18 4.2 Regionální opera ční programy ...... 18 4.2.1 Regionální opera ční program NUTS II Severovýchod ...... 19 5. Pardubický kraj...... 20 6. Pardubice ...... 21 6.1 M ěstská památková rezervace Pardubice...... 22 6.2 Znak Pardubic...... 22 6.3 Historie Pardubic ...... 23 6.3.1 Pardubice mezi 14. – 19. stoletím...... 23 6.3.2 Pardubice ve 20. století...... 24 6.3.3 Pardubice na po čátku 21. století...... 25 6.4 Osobnosti Pardubic...... 26 6.4.1 Arnošt z Pardubic ...... 26 6.4.2 Vilém z Pernštejna...... 27 6.4.3 Jan Perner ...... 27 6.5 Kulturní památky Pardubic...... 28 6.5.1 Pardubický zámek...... 28 6.5.2 Pernštýnské nám ěstí ...... 29 6.5.3 Zelená brána ...... 30 6.5.4 Kun ětická Hora...... 30 6.5.5 Radnice ...... 31 6.5.6 Bartolom ějská ulice ...... 32 6.6 Atraktivity Pardubic ...... 32 6.6.1 Pardubický perník...... 32 6.6.2 Velká Pardubická...... 32 6.6.3 Zlatá p řilba...... 34

7 6.7 Instituce sídlící v Pardubicích...... 35 6.7.1 Nemocnice Pardubice...... 35 6.7.2 Univerzita Pardubice ...... 36 6.7.3 Východo česká galerie...... 37 7. Dotazníkový výzkum...... 38 7.1 Výsledky dotazníkového šet ření...... 38 7.2 Výsledky dotazování p ředstavitel ů samosprávy...... 49 7.2.1 Magistrát m ěsta Pardubic – úsek památkové pé če...... 49 7.2.2 Územn ě odborné pracovišt ě Národního památkového ústavu ...... 51 8. Sou časná situace v Pardubicích...... 53 8.1 Nedostatky v cestovním ruchu ...... 53 8.2 Doprava ...... 53 8.3 Ubytovací a stravovací služby...... 56 8.4 Kongresová turistika...... 56 8.4 Kongresová turistika...... 57 9. SWOT analýza...... 57 10. Možné návrhy na zlepšení ...... 58 11. Shrnutí ...... 62 12. Záv ěr...... 64 13. Summary...... 65 Klí čová slova ...... 66 Přehled použitých zdroj ů...... 69 Seznam ilustrací...... 73 Seznam p říloh...... 74 Příloha č. 1...... 75 Příloha č. 2...... 76 Příloha č. 3...... 77 Příloha č. 4 ……………………………………………………………………………. 78 Příloha č. 5…………………………………………………………………………….. 80 Příloha č. 6……………………………………………………………………………. 81 Příloha č. 7 …………………………………………………………………………… 82

8 0 Úvod

V této práci Vám p ředkládám zpracované téma M ěstské památkové rezervace Pardubice, postoje ob čan ů a ve řejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Památková pé če by m ěla být jednou z priorit každého m ěsta. Jelikož zachování stávajících památek má pom ěrn ě velký vliv na cestovní ruch a také d ůležitý význam pro budoucí generace. Navíc po vstupu do Evropské unie je pom ěrn ě velká možnost získání různých dotací a grant ů na obnovu památek, které jsem vyjmenovala v teoretické části. Hlavním orgánem památkové pé če v České republice je Národní památkový ústav a je upraven zákonem o státní památkové pé či 20/1987 Sb. Cílem mé práce bylo zjistit postoje a názory ob čan ů a samospráv ve vztahu památky a cestovní ruch. Tyto názory jsem zjiš ťovala formou dotazníkového pr ůzkumu s celkovým po čtem respondent ů 206. Dále jsem se v rámci mého pr ůzkumu obrátila na představitele magistrátu m ěsta. Pardubice jsou prohlášeny m ěstskou památkovou rezervací již od roku 1964 a mým úkolem bylo, mimo jiné, zjiš ťovat zda je to pro obyvatele p řínosem či nikoliv. Dotazníkový pr ůzkum, možné návrhy na zlepšení a SWOT analýza jsou zpracovány v praktické části. Město Pardubice jsem si vybrala hlavn ě proto, že je mi velice blízké, bydlím nedaleko a pom ěrn ě často jej navšt ěvuji. Proto také znám blíže jeho problémy i p řednosti, které jsem se ve své práci snažila nastínit.

9 1. Základní pojmy

1.1 Památková pé če

Evidence a ochrana historických památek (nemovitých i movitých), konzervace a restaurace (pop ř. rekonstrukce). Obvykle zajiš ťována státem a k tomu ur čenými institucemi. V ČR navazuje na tradici víde ňské Centrální komise pro zachování památek, zal. 1850, na niž po 1918 navázal Státní památkový ú řad pro Čechy a Moravu, přejmenován 1950 na Státní památkový ústav a pozd ěji na Státní ústav památkové pé če. [1]

1.2 Kulturní památka

(1) Za kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či prohlašuje ministerstvo kultury České republiky (dále jen „ministerstvo kultury“) nemovité a movité v ěci, pop řípad ě jejich soubory, a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního zp ůsobu a prost ředí spole čnosti od nejstarších dob do sou časnosti, jako projevy tv ůrčích schopností a práce člov ěka z nejr ůzn ějších obor ů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revolu ční, historické, um ělecké, v ědecké a technické, b) které mají p římý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. (2) Soubory v ěcí podle odstavce 1 se prohlašují za kulturní památky, i když n ěkteré v ěci v nich nejsou kulturními památkami.[9]

1.3 Památkové rezervace

Území, jehož charakter a prost ředí ur čuje soubor nemovitých kulturních památek, pop řípad ě archeologických nález ů, m ůže vláda České republiky na řízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpe čení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v pot řebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. Vláda České republiky na řízením stanoví obecné podmínky zabezpe čování státní památkové pé če v památkových rezervacích. [9]

10

1.4 Památkové zóny

Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prost ředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, m ůže Ministerstvo kultury po projednání s krajským ú řadem prohlásit za památkovou zónu a ur čit podmínky její ochrany. Podrobnosti o prohlašování památkových zón stanoví obecn ě závazný právní předpis. [9]

1.5 Národní kulturní památky

Kulturní památky, které tvo ří nejvýznamn ější sou část kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky na řízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany. Vláda České republiky na řízením stanoví obecné podmínky zabezpe čování státní památkové péče o národní kulturní památky. [9]

11 2. Ochrana památek

2.1 UNESCO

UNESCO je anglická zkratka názvu United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization , což znamená Organizace OSN pro výchovu, v ědu a kulturu. UNESCO je jednou ze 14 mezistátních odborných organizací (agentur) OSN. Sídlí v Pa říži. Československo pat řilo k zakládajícím člen ům UNESCO. Po rozpadu Československa se samostatná Česká republika stala jeho členem 22. února 1993. Pro zprost ředkování styku mezi národními institucemi a odborníky má Česká republika Českou komisi pro UNESCO. Česká republika má také Stálou misi p ři UNESCO.

V sou časné dob ě má UNESCO 190 člen ů. Zabývá se činností v p ěti hlavních oborech: Vzd ělání, p řírodní v ědy, sociální a humanitní v ědy, kultura a komunikace a informace. Projekty podporované UNESCO zahrnují ší ření gramotnosti, odborné a školicí programy, programy mezinárodní v ědní spolupráce, propagaci nezávislých médií a svobody tisku, regionální a kulturní historické projekty, propagaci kulturní různorodosti, dohody mezinárodní spolupráce v oblasti kulturního a p řírodního d ědictví a ochrany lidských práv, a pokusy vyrovnat rozdíly v možnosti využití digitálních technologií ve sv ětě. [10 ]

2.2 Národní památkový ústav

Národní památkový ústav (NPÚ) p ůsobí v České republice jako státní p říspěvková odborná organizace památkové pé če. P ůsobí na území celého státu za pomoci územních odborných pracoviš ť, která postupn ě vznikají ve všech krajích.

Národní památkový ústav vznikl k 1. lednu 2003 podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či, ve zn ění pozd ějších p řepis ů po zániku okresních ú řad ů. Činnost NPÚ je dále upravena vyhláškou ministerstva kultury České republiky č. 66/1988 Sb.

12 Ministerstvem kultury vydaný statut ukládá Národnímu památkovému ústavu starost o památky z hlediska praktického (propagace, stálé využití), odborného poradenství (pomoc vlastník ům památek, konzervátor ům a dalším orgán ům státní památkové pé če), teoretického (zpracovávání koncepce dlouhodobého rozvoje státní památkové pé če a její metodologie), dokumenta čního (vedení Úst ředního seznamu kulturních památek České republiky), výzkumného (archeologické výzkumy), vzd ělávacího (vzd ělávání pracovník ů v oboru státní památkové pé če) a hospodá řského (vybírání poplatk ů v souvislosti s využitím kulturních památek). [16 ]

2.3 Program regenerace m ěstských památkových rezervací a městských památkových zón

Program regenerace m ěstských památkových rezervací a m ěstských památkových zón je nástrojem pro obnovu kulturních památek nacházejících se v nejcenn ějších částech historických m ěst prohlášených za památkové rezervace nebo památkové zóny. Finan ční p řísp ěvky však mohou být z něho poskytovány pouze tehdy, pokud má příslušné m ěsto zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zárove ň finan čně podílí spole čně s vlastníkem na obnov ě kulturní památky. P říprava programu je zahájena na podzim p ředcházejícího roku sumá řem požadavk ů a vyhotovením tzv. anketního dotazníku pro program regenerace na aktuální rok. Na ja ře vlastníci provedou vypln ění tzv. souhrnných p řehled ů akce, m ěsto rozd ělí p řidělenou kvótu ze státního rozpo čtu a podíl z obecního rozpo čtu a zašle doklady na Ministerstvo kultury, které následn ě rozhodnutím p řevede kvótu ze státního rozpo čtu do územního rozpo čtu m ěsta. Město následn ě poskytne rozd ělené podíly dota čními smlouvami na bankovní ú čty vlastník ů. Po ukon čení akcí soust ředí doklady pro vyú čtování kvóty ze státního i městského rozpo čtu. [17 ]

13

2.4 M ěstský rozvojový fond Pardubice a.s.

Městský rozvojový fond Pardubice a.s. vznikl v roce 1998 rozhodnutím statutárního města Pardubice. Spole čnost je majitelem významných historických objekt ů a to především v památkových částech Pardubic.

Městský rozvojový fond Pardubice a.s. je investorem a zárove ň i realizátorem rekonstrukcí významných památkových budov, ale také sportoviš ť. Mezi nejvýznamn ější projekty pat ří rekonstrukce zimního stadionu, respektive ČEZ ARENY a dále oprava významných památkových objekt ů na Tříd ě Míru, nebo v ulici Svaté Anežky České. Velká část rekonstruovaných objekt ů je zapsána mezi sv ětové kulturní památky.

Spole čnost vznikla zakladatelskou listinou ze dne 25. 5. 1998 a to rozhodnutím jediného akcioná ře, kterým je statutární m ěsto Pardubice. Základní kapitál spole čnosti činí 500.695.000,-- korun. Spole čnost vlastní objekty v historické části M ěstské památkové rezervace na Pernštýnském nám ěstí, v Kostelní ulici a v ulici Sv. Anežky České. Mnohé z nich jsou zapsanou kulturní památkou.

Nákladnou rekonstrukcí prošel v roce 2001 zimní stadion, nyní Multifunk ční aréna Pardubice (MFA). Postupu stavby věnovali hodn ě pozornosti i obyvatelé Pardubic, docházelo doslova k závodu s časem, zda bude dodržen termín otev ření na zahájení Mistrovství sv ěta junior ů v prosinci 2001. Zimní stadion se nejen zm ěnou jména na Multifunk ční arénu Pardubice, ale i celou stavbou, Obr. 1 Znak MRF Pardubice vnit řním za řízením i zajišt ěností provozu se svou úrovní přiblížil sv ětovým víceú čelovým halám s převážným využitím pro lední hokej. Hala nese od roku 2005 název ČEZ ARENA. V roce 2007 prob ěhla dostavba západní části arény, čímž hala navýšila svoji kapacitu nad 10 000 míst. Přibyla nová místa na sezení, nové sky boxy, VIP terasa, bufety a samoz řejm ě byl vybudován i nový ochoz. [12 ]

14 Za dobu existence spole čnosti se poda řilo zrealizovat n ěkolik významných rekonstrukcí a oprav našich objekt ů. Za zmínku ur čit ě stojí opravy a rekonstrukce budov na Tříd ě Míru čp. 763 (Wiener Café) a čp. 90. Dále pak rekonstrukce domu čp. 29 v ul. Svaté Anežky České, kde vznikl multifunk ční sál, restaurace a sídlo redakce Českého rozhlasu Pardubice. V jedné její části si návšt ěvníci mohou prohlédnout zrekonstruovanou část Bíle brány, která tvo ří jednu celou st ěnu suterénu sm ěrem do ulice a k zhlédnutí je i zrestaurovaný kamenný mostek z doby Pernštejn ů, který byl objeven p ři záchranném archeologickém výzkumu v roce 1999.

V sou časné dob ě M ěstský rozvojový fond Pardubice a.s. pracuje na projektu dostavby Pasáže a sousedících objekt ů. Cílem je vytvo řit zcela nové bytové a obchodn ě administrativní centrum, v četn ě podzemního parkovišt ě. [12 ]

2.5 Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Je dobrovolná, zájmová, nestranická a nevládní organizace sdružující p ředevším historické obce nebo jejich částí, na jejichž území jsou zachovány významné kulturní hodnoty, zejména nemovité památky. Vzniklo z iniciativy m ěst v listopadu roku 1990.

K 1. 7. 2008 má celkem 209 člen ů, z toho 201 řádných (obcí, m ěst a m ěstských částí) a 8 p řidružených. Mezi nejvýznamn ější činnosti a aktivity Sdružení pat ří pé če o Program regenerace m ěstských památkových rezervací a m ěstských památkových zón, jehož je Sdružení gestorem (= jednatelem) a podle jehož pravidel (mj. i vícezdrojového financování) probíhá pravidelná a úsp ěšná regenerace památkov ě chrán ěných území našich m ěst a obcí. Od roku 1994 je ud ělována Cena za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ spojená s právem používat titul " Historické m ěsto roku".

Po čínaje rokem 1991 jako spolupo řadatel, od roku 1998 pak jako hlavní gestor v České republice Sdružení organizuje vždy v m ěsíci zá ří Dny evropského d ědictví - Dny otev řených dve ří památek (European Heritage Days - EHD), což je rozsáhlý celoevropský projekt, který vede k neformálnímu uv ědomování si ko řen ů našich národních identit a ochran ě kulturního odkazu našich p ředk ů. Dny evropského d ědictví

15 probíhají pod záštitou Rady Evropy a v naší republice též pod záštitou vrcholných státních orgán ů. [13 ]

3. Cestovní ruch

3.1 Definice cestovního ruchu

Aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prost ředí, nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok (u domácího cestovního ruchu 6 m ěsíc ů) za účelem trávení volného času, podnikání či jiným ú čelem, nesouvisející s výkonem výd ěle čné činnosti v navštíveném míst ě. [8]

3.2 Historie cestovního ruchu v ČR

Po čátky rozvoje cestovního ruchu („CR“) jsou obvykle kladeny do za čátku 17. století a jsou spojeny s cestami šlechtic ů a tovaryš ů za získáváním zkušeností. Moderní cestovní ruch vzniká v masové form ě až v druhé polovin ě 19. stol. Nejv ětšího rozmachu však dosahuje vlivem ekonomického rozvoje spole čnosti a demokratických zm ěn ve sv ětě po druhé sv ětové válce.

Tak jako se velmi dynamicky vyvíjel po 2. sv ětové válce sv ětový cestovní ruch, tak se také projevoval cestovní ruch v České republice. M ěl však n ěkolik zvláštností.

V celém povále čném období p řevažoval až do roku 1989 domácí cestovní ruch, který představoval 95% veškeré ú časti na cestování. To bylo dáno mezinárodn ě-politickými podmínkami a administrativními opat řeními (vízová povinnost, výjezdní doložky a přísliby, řízené devizové hospodá řství ap.).

V domácím CR p řevládal krátkodobý, neorganizovaný CR, koncentrovaný do letní sezóny, který se odehrával z 90% formou chata ření, chalupa ření, stanování a cest za příbuznými a známými.

Aktivní zahrani ční cestovní ruch tvo řili p řevážn ě ú častníci ze stát ů bývalého východního bloku (93%). Motivem pasivního zahrani čního CR byly z více než 50% služební cesty a výrazn ě p řevažovaly výjezdy do socialistických stát ů.

16 Dominantní postavení v cestovním ruchu m ěl Čedok, který byl v roce 1948 znárodn ěn a prošel dlouhou řadou organiza čních zm ěn a podob a v jeho systému byly integrovány podniky cestovních kancelá ří s podniky hotelovými. V této struktu ře fungoval samostatný organizátor zájezd ů – touroperátor (Správa zahrani čního cestovního ruchu) a sí ť pobo ček – zprost ředkovatel ů zájezd ů (Podnik cestovních kancelá ří).

Na konci osmdesátých let m ěl Čedok 166 pobo ček v Československu, 20 zastoupení a majetkových ú častí v zahrani čí, 200 hotel ů s kapacitou 23 tis. l ůžek a zam ěstnával 22 tis. lidí. Disponoval vlastní autobusovou divizí a jeho aktivity zasahovaly i do zábavního pr ůmyslu.

Do roku 1990 p ůsobilo v ČR 10 cestovních kancelá ří. Z toho jedna nebyla podnikatelským subjektem. Jednalo se o Úst řední správu rekrea ční pé če, z které po roce 1989 vznikla CK Orea s.r.o., jenž je dnes ve vlastnictví odbor ů. Nejvýznamn ější a přirozen ě monopolní postavení zaujímal v České republice Čedok, který se po roce 1989 stal akciovou spole čností. Vedle Čedoku zde p ůsobila CKM, která byla ve vlastnictví SSM. Orientovala se na cestovní ruch mladých, dnes je akciovou spole čností. Autoturist byl vlastn ěn Svazarmem, zam ěř oval se pouze na výjezdový CR a specializoval se na motoristy. [34 ]

17 4. Možnosti financování

4.1 Strukturální fondy Evropské Unie

Fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodá řské a sociální soudržnosti Evropské unie, která má za cíl snižování rozdíl ů mezi úrovní rozvoje region ů a členských stát ů EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodn ěných region ů.

Česká republika se řadí mezi chudší státy Evropské unie a v období 2007-2013 m ůže ke zlepšení životní úrovn ě svých obyvatel čerpat z fond ů EU přibližn ě 26,7 miliard €. Pro srovnání: výše rozpo čtu ČR pro rok 2007 je 1 040,8 miliard K č. Podpora z fond ů EU, kterou m ůže Česká republika v období 2007-2013 čerpat, tak odpovídá 74 % státního rozpo čtu ČR roku 2007. [14 ]

4.2 Regionální opera ční programy

Regionální opera ční program (ROP) je dokument region ů soudržnosti NUTS II stanovující priority projekt ů žádajících dotace z fond ů EU. Východiskem pro zpracování ROP bylo na řízení Evropské komise k politice soudržnosti na období 2007-2013, Strategické obecné zásady Spole čenství a dále Konvergen ční program ČR a Národní program reforem ČR (Lisabonská strategie) a Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 a následn ě Národní strategický referen ční rámec (NSRR) pro financování z fond ů Evropské unie pro období 2007-2013.

Cílem ROP je „Posilování konkurenceschopnosti regionu vytvo řením podmínek pro efektivní využívání rozvojového potenciálu na území NUTS II prost řednictvím komplexního zlepšení dopravní dostupnosti a propojení rozvojových pól ů regionu, vedoucího také k využívání potenciálu v oblasti cestovního ruchu. Dále zkvalit ňování podmínek pro život obyvatel ve m ěstech a na venkov ě v souladu s principy udržitelného rozvoje“. Zodpov ědnost za zpracování ROP nesou kraje regionu soudržnosti NUTS II a řídicí orgán ROP, kterým je Regionální rada regionu soudržnosti NUTS II. [15]

18

4.2.1 Regionální opera ční program NUTS II Severovýchod

Územní jednotka NUTS ("La Nomenclature des Unités Territoriales Statistigues”) je základním systematickým a závazným nástrojem zejména pro statistické ú čely a pro poskytování statistických informací Evropské unii v rámci čerpání prost ředk ů ze strukturálních fond ů (podp ůrných program ů) EU. [32 ]

Regionální opera ční program NUTS II Severovýchod je ur čen pro region soudržnosti Severovýchod sestávající z Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje . Zam ěř uje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu v č. modernizace prost ředk ů ve řejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a objekt ů a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkov ě p ředevším prost řednictvím zkvalitn ění vzd ělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury.

Regionální opera ční program NUTS II Severovýchod (ROP SV) spadá mezi regionální opera ční programy v cíli Konvergence a je pro n ěj vy člen ěno 656,46 mil. €, což činí přibližn ě 2,46 % veškerých prost ředk ů ur čených z fond ů EU pro Českou republiku. Z českých ve řejných zdroj ů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 115,85 mil. €. [14 ]

4.2.1.1 Financování projekt ů z ROP Severovýchod

Rozvoj dopravní infrastruktury (prioritní osa 1)

Rozvoj m ěstských a venkovských oblastí (prioritní osa 2)

Cestovní ruch (prioritní osa3)

Rozvoj podnikatelského prost ředí (prioritní osa 4)

Technická pomoc (prioritní osa 5)

19 5. Pardubický kraj

Pardubický kraj se nachází ve východních Čechách. Podle rozlohy zaujímá se svými zhruba 4 500 km 2 ve srovnání s ostatními čtrnácti kraji České republiky pátou p říčku od konce. On ěch 4 500 km 2 p ředstavuje necelých 6 procent území státu. V Pardubickém kraji, který tvo ří okresy Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí, má sv ůj domov ve 452 obcích kolem 507 tisíc obyvatel (údaj z konce roku 2003), což je 5 procent celkového po čtu obyvatel České republiky. Statistické propo čty ovšem také říkají, že vzhledem ke své rozloze je to kraj pom ěrn ě hust ě osídlený, ale ona sídla jsou spíše menší. Pardubický kraj sousedí na severu s krajem Královéhradeckým, na západ ě se St ředo českým, na jihu s krajem Vyso čina, na východ ě s Jihomoravským a Olomouckým krajem a na severovýchodu je státní hranice s Polskem. Východní částí kraje, Svitavskem, prochází zemská hranice mezi Čechami a Moravou. Tato hranice se historicky r ůzn ě utvářela, ale není jen prázdným pojmem. Historicko-kulturní vazby má východní část kraje siln ější k Morav ě, zatímco zbytek území je úzce spjat, a ť už v ědom ě nebo nev ědom ě, s tradicemi Čech. Jde o region s velmi rozmanitou geografickou členitostí. Sv ědčí o tom nap říklad fakt, že ze všech kraj ů v České republice má Pardubický kraj nejv ětší rozdíly v nadmo řské výšce. Nejnižší bod byl nam ěř en na západní hranici kraje, na hladin ě Labe u Kojic ve výšce 202 m n. m, by ť tuto hodnotu nutn ě relativizují p řirozené výkyvy výšky hladiny řeky, a nejvyšším bodem je na severovýchod ě kraje Kralický Sn ěžník s nam ěř enou výškou 1423 m n. m., což p ředstavuje jedno z nejvyšších míst v České republice. Jakousi osu kraje p ředstavuje rozvodí dvou mo ří: Severního (p řítoky Labe) a Černého (p řítoky Dunaje). Rozvodí prochází Chrudimskem, Orlickoústeckem i Svitavskem. U Kralického Sn ěžníku je dokonce rozvodí t ří mo ří – krom ě zmín ěných ješt ě Baltického mo ře. Tento kraj má nejen zajímavou p řírodu, ale i bohatou historii a zajímavé kulturní tradice. P ředstavuje region mnoho atraktivních míst. [3] Pardubický kraj je ustanoven zákonem č. 347/1997 Sb. [38 ]

20 Zdroj: http://www.pdz.cz/databaze

Obr. 2 Mapa Pardubického kraje

6. Pardubice

Pardubice jsou m ěstem, které sleží na soutoku Labe a Chrudimky, v úrodné polabské nížin ě, jejíž dominantou je sope čná vyv řelina Kun ětické hory se st ředov ěkým hradem na jejím vrcholu. Pardubice najdete na map ě v centru východních Čech a p řibližn ě ve st ředu České republiky. Je odtud jen 100 km do Prahy a ne více jak 300 km do dalších velkých st ředoevropských m ěst. V bezprost ředním okolí se nachází řada hodnotných kulturních památek a p řírodních krás. Pardubice mají vynikající dopravní spojení s perspektivou jeho dalšího rozvoje. Tém ěř stotisícové m ěsto má solidní infrastrukturu pro podnikání i krátkodobý pobyt turist ů. T ěm nabízí nejednu zajímavost a pot ěšení. [7] Město Pardubice se skládá z 8 m ěstských obvod ů: Pardubice I (Bílé P ředm ěstí - část), Pardubice-Staré M ěsto, Zámek, Zelené P ředm ěstí - část. Pardubice II (Polabiny, Cihelna). Pardubice III (Bílé P ředm ěstí - část, Studánka - část). Pardubice IV (Bílé Předm ěstí - část), Černá za Bory, Drozdice, Mn ětice, Nemošice, Pardubi čky, Staro černsko, Studánka - část, Žižín). Pardubice V (Dražkovice, Nové Jesen čany, část Zeleného P ředm ěstí). Pardubice VI (Lány na D ůlku, Opo čínek, Popkovice, Staré

21 Čívice, Svítkov a část Zeleného P ředm ěstí). Pardubice VII (Doubravice, Ohrazenice, Rosice, Semtín, Trnová). Pardubice VIII (Hostovice). [18 ] Páte ří novodobých Pardubic je t řída Míru, spojující nádraží se starým m ěstem. [6]

6.1 M ěstská památková rezervace Pardubice

Městská památková rezervace Pardubice, která byla vyhlášena již v roce 1964, je tvo řena historickým jádrem m ěsta, vymezeným p ůvodním rozsahem hradeb, a areálem zámku s obranným systémem val ů a prostorem d řív ějších vodních p říkop ů. Zdejší zámek p ředstavuje vzácn ě dochovaný p řechod mezi hradem a zámkem. Vedle zámku jsou hlavními dominantami m ěsta také 60 m vysoká v ěž Zelené brány s ran ě renesan ční st řechou z období kolem roku 1542 a kostel sv. Bartolom ěje.

Měšťanské domy na malebném obdélném nám ěstí a v p řilehlých uli čkách nesou stopy honosné pozdn ě gotické výstavby z po čátku 16. století v podob ě kamenných ost ění a portál ů a zvlášt ě zbytk ů malovaných nik v atikových štítech nad p ůvodn ě jednopatrovými domy. Raná renesance je k vid ění na oblou čkových štítech dom ů, které byly tou dobou p řestavovány na dvoupatrové, ale také na malbách n ěkterých fasád a častých terakotových ost ěních oken. P řevážná část dom ů byla upravována spíše v časech rokoka, klasicismu, empíru a pozd ěji. Nejznám ějším z nich je d ům U Jonáše zkonce 18. století, vyzdobený plastickým reliéfem velryby polykající proroka Jonáše. Uprost řed nám ěstí se nachází morový sloup z roku 1698, balustráda okolních sv ětc ů pochází z doby kolem roku 1777. Zajímavou památkou je též budova radnice pocházející z let 1892 – 1894, která je p řestavbou starších dom ů. [19 ]

6.2 Znak Pardubic

Pardubice mají zajímavý m ěstský znak – v červeném poli půl jezdeckého kon ě se zdviženou nohou. Znak užíval jako první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Podoba souvisí s jednou reálnou d ějinnou událostí. České vojsko krále Vladislava II. tábo řilo u Milána v Itálii. N ěkolik bojovník ů se vkradlo do m ěsta a pobralo ko řist. Strážní je však Obr. 3 Znak Pardubic

22 zahlédli a dali spustit t ěžkou m říž v městské brán ě. Ta spadla na kon ě jednoho z českých bojovník ů a p řeťala jej v půli. State čný a silný muž ale nezpanika řil, vzal přední p ůlku i s ko řistí na záda a dob ěhl do českého tábora. Hrdina Ješek dostal za odvážný čin od krále zmín ěný znak. V roce 2005 získal erb novou - graficky čistší – podobu. [4]

6.3 Historie Pardubic

6.3.1 Pardubice mezi 14. – 19. stoletím

Pardubice leží ve středu východních Čech na soutoku Labe a Chrudimky. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o jejich existenci pochází z konce 13. století, m ěstem se staly n ěkdy kolem roku 1340. Tehdy náležely rodu pán ů z Pardubic, jehož nejvýznamn ější postavou byl Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup, rádce a p řítel císa ře Karla IV., význa čná evropská osobnost té doby.

O st ředov ěký rozkv ět Pardubic se zasloužil rod pán ů z Pernštejna. Vilém, který m ěsto s okolním panstvím koupil koncem 15. století, p řestav ěl zdejší vodní hrad na pozdn ě gotickou rezidenci a jeho synové Vojt ěch a Jan pak pokra čovali v přebudovávání již v renesan čním duchu. Dnes p ředstavuje pardubický zámecký komplex s opevn ěním jeden z mála unikátních p řechod ů mezi hradem a zámkem, které se na sv ětě dochovaly. Vilém z Pernštejna rovn ěž rozhodl o p ůdorysu a jednotném stylu m ěsta, který se zachoval do sou časnosti. Na historickém pardubickém nám ěstí se dosud nacházejí pozdn ě gotické a renesan ční domy, které organicky dopl ňují stavby z pozd ějších období.

Poté, co pardubické panství roku 1560 p řešlo z pernštejnských rukou do majetku královské komory, význam i v ěhlas Pardubic za čal upadat, i když zde p ři ob časných návšt ěvách vítali i panovníky a do 18. století bylo m ěsto rovn ěž významnou pevností. Na druhé stran ě je však často sužovaly války a nemoci a p řísné cechovní p ředpisy omezovaly rozkv ět podnikání.

Mohutné opevn ění však nakonec vzalo za své s postupným rozvojem města podmín ěným železnou dráhou, jejímž hlavním projektantem byl pardubický ob čan Jan

23 Perner. P ůvodní trasa z Pardubic do Olomouce nebo do Prahy z roku 1845 se za čala záhy rozr ůstat do dalších sm ěrů a p ředznamenala postavení Pardubic jako významného dopravního uzlu, v čemž hrála d ůležitou roli i výhodná poloha m ěsta v samém st ředu Čech.

Krátce po z řízení železnice se v Pardubicích za čal rozvíjet pr ůmysl. Vznikly zde významné podniky jako „Fantovy závody“ (dnes rafinerie Paramo) nebo „Prokop a synové“ (pozd ěji Továrna mlýnských stroj ů), které p ředznamenaly celkový rozvoj pardubického pr ůmyslu, p ředevším strojírenského a potraviná řského. [20 ]

6.3.2 Pardubice ve 20. století

Po čátek 20. století je v Pardubicích spojen p ředevším s Janem Kašparem, pr ůkopníkem české aviatiky, který v roce 1911 uskute čnil první dálkový let z Pardubic do Prahy. V té dob ě se v Pardubicích za čal rozvíjet chemický a elektronický pr ůmysl p ředstavovaný dv ěma velkými firmami – Explosia (nyní Synthesia) a Telegrafie (pozd ěji Tesla). Po strastiplné první sv ětové válce a vzniku samostatného Československa v roce 1918 zesílila úloha Pardubic coby regionálního centra.

Před druhou sv ětovou válkou žilo v Pardubicích 35 tisíc lidí, ti nejstate čnější z nich se po nacistické okupaci r ůznými zp ůsoby zapojili do odbojového hnutí. Velký vliv na místní odboj m ěla p ředevším výsadková skupina Silver A, jejíž členové – českoslovenští vojáci vyslaní do protektorátu z Anglie – našli v Pardubicích a okolí pomoc i úkryt p ři p říprav ě atentátu na Reinharda Heydricha. Po Heydrichov ě smrti však gestapo rozjelo odvetnou vraždící mašinerii, když na Záme čku na kraji m ěsta nechalo mezi 3. červnem a 9. červencem 1942 popravit řadu českých vlastenc ů. Mezi nimi i obyvatele nedaleké vesnice Ležáky, kterou nacisté vypálili, aby zastrašili své odp ůrce. V prosinci 1942 bylo z Pardubic do koncentra čních tábor ů deportováno 563 žid ů a během roku 1944 zažilo m ěsto t ři nálety anglo-amerického letectva, které bombardovalo zdejší rafinerii a letišt ě. P ři náletech zahynulo p řes dv ě st ě padesát lidí, zni čených dom ů bylo kolem tisíce. Po osvobození v kv ětnu 1945 v ětšina lidí toužebn ě očekávala návrat k normálnímu životu, ale komunistický pu č v únoru 1948 p řinesl zemi jen další totalitní režim.

24 Nad ěje na návrat svobody, které po dalších dvaceti letech p řineslo Pražské jaro, záhy ukon čil srpen 1968. Ten v porovnání s jinými oblastmi Československa prob ěhl v Pardubicích bez násilí a ob ětí, nepochybn ě díky tomu, že celou pardubickou oblast obsadila v první fázi polská, nikoli sov ětská armáda. Krom ě roku 1968 však komunistická éra poznamenala Pardubice stejn ě jako všechna další místa za železnou oponou. Soukromé vlastnictví i soukromé aktivity byly zlikvidovány, hospodá řství se orientovalo na t ěžký pr ůmysl, obyvatelstvo bylo represivn ě zastrašováno a uml čováno pod hrozbou v ězení, pronásledování či jenom ztráty zam ěstnání. To lidé nacházeli především ve velkých výrobních podnicích jako TMS nebo Synthesia, které vyráb ěly dle pokyn ů Moskvy. P řesto se však i v socialistickém období pr ůmysl v Pardubicích nějakým zp ůsobem rozvíjel, chemický v Synthesii, strojírenský v TMS či elektronický v Tesle p ředstavovaly opory tehdejší ekonomiky, dávaly práci tisíc ům lidí a staly se posléze i bezd ěč nou základnou pro pr ůmyslový rozvoj po sametové revoluci. [20 ]

6.3.3 Pardubice na po čátku 21. století

Od konce komunistického režimu se Pardubice za čaly měnit k lepšímu. P řestože transformace ekonomiky po roce 1989 p řinesla zánik n ěkterých podnik ů (Tesla, TMS) a řada dalších podstatn ě omezila výrobu a po čet zam ěstnanc ů (Synthesia), po čet nezam ěstnaných ve m ěst ě se nijak drasticky nezvýšil. Bylo to p ředevším díky prozíravé politice m ěsta, jehož vedení p řišlo už po čátkem 90. let s nápadem založit poblíž letišt ě bezcelní zónu. Na šesti hektarech tak vzniklo svobodné celní pásmo, jediné v České republice, které výrobním a obchodním firmám nabízí montážní, skladovací i výrobní zázemí. Faktem je, že v ro čence City Invest Czech 2000 byly Pardubice mezi všemi krajskými m ěsty republiky vyhodnoceny jako nejvhodn ější pro investování. Samoz řejm ě, že rozvoj Pardubic a okolí již dnes není závislý pouze na železnici jako před sto lety. M ěsto se sv ětem spojuje také osobní i nákladní letecká doprava, v přijatelné dob ě se snad do čká i napojení na dálni ční sí ť a ve h ře je stále i splavn ění Labe až do Pardubic, což by znamenalo k p řipojení na evropskou sí ť vodních cest.

Pardubice v posledních letech skute čně vzkvétají. Rekonstruováno bylo staré m ěsto a především zámek, který se ze zchátralé ruiny zm ěnil v nádhernou historickou památku. K opraveným dom ům p řibyla ve m ěst ě i řada nov ě postavených, v samotném

25 centru m ěsta se navíc po čítá s výstavbou celého nového nám ěstí s komplexy obytných, administrativních a obchodních budov. Nejstarší panelová sídlišt ě za čala procházet rekonstrukcí, která by je m ěla p řem ěnit na barevn ější a útuln ější místa k životu. Nov ě byly a jsou upravovány m ěstské parky a lesíky, vznikají nová d ětská h řišt ě. [20 ]

6.4 Osobnosti Pardubic

6.4.1 Arnošt z Pardubic

První pražský arcibiskup ARNOŠT Z PARDUBIC se narodil snad 25. b řezna 1297 v rodin ě Arnošta z Hostýn ě (Hostinné u Úval) a ze Staré (dnešní Staré Hrady u Libán ě na Ji čínsku), královského purkrabího v Kladsku. V mládí byl výrazn ě ovlivn ěn kladským prost ředím. Pozd ěji studoval v Itálii práva a teologii na proslulých vysokých učeních v Padov ě a Boloni. Roku 1338 se vrátil do Čech a následujícího roku se stal kapitulním d ěkanem u sv. Víta v Praze. Po smrti Jana IV. Z Dražic byl v roce 1343 zvolen pražským biskupem. V roce 1347 provedl ob řad korunovace Karla IV. a stal se jeho významným politickým rádcem. O rok pozd ěji stál u zrodu prvního vysokého učení v Praze – Univerzity Karlovy. P ůsobil jako její první kanclé ř. Po smrti papeže Inocence VI. roku 1362 byl dokonce kandidátem na papežský stolec, ale nebyl zvolen. Zem řel 30 června 1364 na svém zámku v Roudnici nad Labem, pochován byl v chrámu P. Mare v Kladsku. Arnošt z Pardubic byl vždy považován za patrona m ěsta Pardubic. Za čal zde budovat hrad a p řed rokem 1359 dal vystav ěn i chrám Zv ěstování Panny Marie, jejímž byl velkým ctitelem. Není náhodou, že Arnoštova osobnost byla p řipomenuta i sochou na fasád ě a nápisem na t řetí barokní radnici a že první akademický spolek pardubických student ů si roku 1183 vybral jméno Arnošt, které nesl i jeden z pardubických zvon ů. Arnoštova charakteristika z rukopisu Univerzitní knihovny v Praze Vir magie literaturae mireque pietatis (Muž u čeností nemén ě vynikající než svatostí života) zřeteln ě ukazuje, o jak významnou osobnost šlo. [5]

26

6.4.2 Vilém z Pernštejna

Vilém z Pernštejna zvaný Moudrý se narodil v roce 1435 na Morav ě na hrad ě Pernštejn jako vnuk Viléma staršího z Pernštejna a zem řel 8. dubna 1521 v Pardubicích. Vilém z Pernštejna vytvo řil na svou dobu velmi rozlehlé panství rozkládající se na Morav ě i v Čechách. Jeho panství proslulo pokrokovým hospodá řstvím a zakládáním rybník ů Za panování krále Vladislava Jagellonského se Vilém z Pernštejna stává významným zemským hodnostá řem - nejvyšším královským hofmistrem a p ředsedou komorního soudu. Vilém z Pernštejna p řisp ěl v roce 1485 k uzav ření náboženského smíru na zemském sn ěmu konaném v Kutné Ho ře. V roce 1517 se stal tv ůrcem Svatováclavské smlouvy, která vytvo řila zákonný kompromis mezi šlechtou a měšťanstvem. Vilém z Pernštejna byl sice katolík, ale toleroval jiná náboženství a se svou ženou Johankou byl ochráncem Jednoty bratrské. V roce 1491 zakoupil panství Pardubice, p řem ěnil ho v dob ře fungující velkostatek a za své sídelní m ěsto si zvolil Pardubice, kde v té dob ě náro čně rekonstruoval pardubický zámek a po požáru v roce 1507 dal vystav ět nov ě celé m ěsto. [21 ]

6.4.3 Jan Perner

Jan Perner se narodil 7. 9. 1815 v Brat čici na Čáslavsku v rodin ě mlyná ře. V roce 1822 za čal studovat elementární školu v Pot ěhách. Od roku 1827 pokra čoval ve studiu ve škole v Praze. Zde chlapce zaujaly úsp ěchy mechanika Josefa Božka i anglického vynálezce Stephensona. Otec však p řece jen cht ěl, aby po n ěm p řevzal řemeslo. Z mlýna tedy odešel, v roce 1830 složil p řijímací zkoušku na pražském technickém učilišti a byl p řijat. Na studia si vyd ělával dou čováním.

Zprvu za čal pracovat jako inženýr v Ji čín ě na stavb ě silnic a hospodá řských budov, přičemž ale stále toužil v ěnovat se n ějakému velkému technickému projektu. Zejména ho zajímaly stavby železných drah. Brzy požádal svého u čitele Gerstnera, aby ho p řijal na stavbu železnic v Rusku, kam také po dvoum ěsí ční studijní cest ě po n ěmeckých, belgických a anglických drahách roku 1836 odjel. Pro neshody s Gerstnerem se ale vrátil dom ů. V letech 1837 -1839 byl pak zam ěstnán na stavb ě trati z B řeclavi do Brna, pozd ěji projektoval práce na úseku z Ostravy do Osv ětimi.

27

Byl považován za jednoho z nejlepších železni čních projektant ů. Dne 16. 3. 1842 byl na základ ě návrhu generálního ředitele p řijat do služeb státních drah jako vrchní inženýr. Z titulu této funkce byl pov ěř en posoudit návrh trasy Praha - Dráž ďany a byl zmocn ěn jednáním v této záležitosti se saskou vládou. Na základ ě jeho studií a doporu čení pak císa ř František Josef rozhodl, že trasa povede údolím Labe. Jednalo se o jeden z nejv ětších úkol ů, který mu byl sv ěř en ve prosp ěch státních drah. Zárove ň na stavbu trati pohlížel i z hlediska ochrany p řírodních, historických a kulturních památek.

Ing. Jan Perner v ěnoval celý život železnici a na železnici také zem řel. P ři jedné jízd ě do Pardubic po výjezdu vlaku z choce ňského tunelu stál na sch ůdcích vagónu. Když se oto čil sm ěrem zp ět k tunelu, narazil hlavou na sloup vrat u vjezdu do nádraží. Druhého dne, 10. 9. 1845, tedy v pouhých 30 letech, tento skv ělý technik a projektant následk ům těžkého zran ění podlehl. [22 ]

6.5 Kulturní památky Pardubic

6.5.1 Pardubický zámek

Původní vodní tvrz byla ve 14. století snad za arcibiskupa Arnošta z Pardubic přestav ěna na hrádek nebo vodní hrad. Již v roce 1363 hostila Karla IV. Roku 1491 koupil pardubické panství Vilém z Pernštejna, a zahájil velkolepou pozdn ě gotickou p řestavbu v reprezenta ční sídlo. V přízemí nádvo ří jsou zachována gotická Obr. 4 Pardubický zámek arkádová podloubí a také řada místností má gotické klenby. Pernštejnské p řestavby probíhaly ve dvou etapách. První za vlády Viléma v letech 1491– 1521 a druhá za jeho syn ů Vojt ěcha a Jana v letech 1521 – 1548, už ve slohu renesan čním. Celý areál byl obehnán mohutným valovým opevn ěním s dělovými rondely. K jedine čnosti Pardubic p řisp ělo, že opevn ění nebylo nikdy modernizováno

28 a zůstalo ve zbytcích zachováno dodnes. Od Pernštejn ů koupil v roce 1560 pardubické panství Maxmilián, od roku 1564 český král. Tím se majetek dostal do držení královské komory. V letech 1574 – 1579 došlo k dalším úpravám zámku za ú časti císa řského stavitele Ulricha Aostalliho. Tím, že se pardubické panství stalo královským majetkem, přestal být zámek hlavním sídlem majitele a pozbyl tak své postavení i p řes ob časné panovnické návšt ěvy. Hostil císa ře Leopolda I., pozd ěji Karla VI., Marii Terezii a opakovan ě Josefa II. Od konce 18. století význam i vzhled zámku upadal, k jeho úpadku p řisp ěly i požáry. Po roce 1856 bylo panství rozparcelováno a po částech prodáno. Zámek koupil Muzejní spolek v Pardubicích, po roce 1920 provedl opravu a umístil sem rozsáhlé sbírky. Po nedávné rekonstrukci se velkolepé, ale zanedbané sídlo mocných Pernštejn ů zaskv ělo znovu v plné kráse a řadí se d ůstojn ě k našim nejcenn ějším hrad ům a zámk ům. [2]

6.5.2 Pernštýnské nám ěstí

Měšťanské domy na malebném nám ěstí a v p řilehlých uli čkách nesou stopy honosné pozdn ě gotické výstavby z po čátku 16. století v podob ě kamenných ost ění a portál ů a zvlášt ě zbytk ů malovaných nik v atikových štítech nad p ůvodn ě jednopatrovými domy. Raná renesance zanechala své Obr. 5 Pernštýnské nám ěstí sv ědectví na typických oblou čkových štítech dom ů, p řestav ěných tehdy na dvoupatrové, jakož i ve zbytcích maleb na n ěkolika domovních fasádách a především v četných terakotových ost ěních. V ětšina dom ů ovšem dostala vn ější výzdobu p ři úpravách v dob ě baroka, rokoka, klasicismu, empíru a pozd ěji. Mezi nimi vyniká proslulá fasáda domu U Jonáše z konce 18. století. Pardubická radnice je historizující p řestavbou starších dom ů, pocházející z let 1892 až 1894. Morový sloup se sochou Panny Marie z roku 1695 ozdobil v roce 1775 Jakub Teplý nákladnou pískovcovou balustrádou, do níž vkomponoval vedle heraldické výzdoby a symbol ů českého lva i postavy domácích sv ětc ů. [23 ]

29

6.5.3 Zelená brána

Zelená brána p ředstavuje dominantu m ěstské památkové rezervace. Svou charakteristickou v ěž s m ěděnou st řechou získala po velkém požáru m ěsta v roce 1538. Jako "Zelená brána" je výslovn ě zmín ěna poprvé roku 1547. Dnes je objekt tvo řen vstupní renesan ční branou, na jejíž pr ůč elí dali pardubi čtí radní v roce 1903 umístit reliéf dle návrhu Mikoláše Alše. Zpodob ňuje erbovní pov ěst pán ů z Pardubic, jejichž erb

ě užívají Pardubice jako m stský znak. Za vstupní branou se Obr. 6 Zelená brána vypíná více než 60 m vysoká v ěž, která sou časnou podobu získala mezi lety 1910 - 1912. V ěž je v sezón ě p řístupná a skýtá krásný výhled na městskou památkovou rezervaci a zámek, i na široké okolí v četn ě hradu Kun ětická hora. V prostorách p ředbraní je instalována výstavka p řipomínající historii Zelené brány a některých dalších objekt ů M ěstské památkové rezervace. Krom ě archiválií v četn ě map, plán ů m ěsta a historických fotografií si zde m ůžete prohlédnout i sádrové modely Zelené brány a kostela sv. Bartolom ěje. [24 ]

6.5.4 Kun ětická Hora Hrad byl z řejm ě založen jako královský n ěkdy na p řelomu 13. a 14. století. O jeho prvním období je však dosud málo informací. Roku 1421 se Kun ětické hory jako klášterního majetku zmocnil husitský hejtman Diviš Bo řek z Miletínka a na troskách staršího hradu si vystav ěl nový. Ze staršího hradu odd ělil novým p říkopem východní část. Uspo řádání odpovídalo spíš zemanské tvrzi nebo hrádku. Obr. 7 Hrad Kun ětická Hora

30 Nejvýznamn ější dobou pro vývoj hradu bylo pernštejnské období po roce 1491. Velkolepou pozdn ě gotickou p řestavbou, trvající až do poloviny 16. století, dospěla Kun ětická hora na vrchol stavebního vývoje. Nové jižní obytné k řídlo paláce vytvo řilo se starými trojk řídlý celek s velkými sály a arkádou v přízemí. Byla p řistav ěna kaple sv. Kate řiny, zaklenutá sklípkovou klenbou. Jádro hradu obklopil široký parkán. Hlavní oporou mohutného dvojkruhového opevn ění byly t ři rozm ěrné zemní sypané rondely. Fortifikace pat ří spolu s jinými pernštejnskými realizacemi k vrchol ům vývoje hradního opevn ění u nás. Význam mohutného hradu se však snížil už za Pernštejn ů po p řenesení sídla do Pardubic. Úpadek se dovršil po prodeji arciknížeti Maxmiliánovi roku 1560. Souhrnná zpráva o hradu ze dvacátých let 17. století píše o sešlých krovech a o špatném stavu v ěže. Po dobytí Švédy roku 1645 nebyl hrad již obnoven a roku 1681 se uvádí jako pustý.

Hlavní zkázou však byl postupující kamenolom pod hradem. P řes n ěkolikerý zákaz a zamýšlenou rekonstrukci hradu byla zna čná část zni čena. Komise, svolaná Českým místodržitelstvem, prohlásila v roce 1876 hrad z říceninou, jejíž zachování je však nutné. K definitivnímu uzav ření lomu však došlo až v roce 1920 a pro záchranu hradu bylo založeno Kun ětické družstvo. Rekonstrukce se ujali architekti Jurkovi č a Pacl. Dnes je částe čně obnovený a zabezpe čený hrad zp řístupn ěn ve řejnosti. [2]

6.5.5 Radnice

Stavba nové radnice v letech 1892 - 1894 znamenala nejv ětší zásah do p ůvodního ran ě novov ěkého jádra m ěsta. Na míst ě staré radnice a dalších t ří zbo řených dom ů na severní stran ě nám ěstí vznikl rozlehlý novorenesan ční radni ční komplex, zbudovaný dle návrhu architekta Jana Wejrycha. Pr ůč elí zdobí medailony, které zpodob ňují české krále. Mezi okny 2. patra jsou fresky s alegoriemi ctností. Na zadním pr ůč elí vynikají sgrafita podle návrhu Mikoláše Alše, p ředstavující tanec, recitaci, hudbu a kultus m ěsta Pardubic. Socha rytí ře, která zdobí štít radnice, byla vytvo řena podle postavy Vojt ěcha z Pernštejna na náhrobku v kostele svatého Bartoloměje. Vzácné návšt ěvy jsou přijímány v historickém sále s kazetovým stropem a alegorickými obrazy, hudební sál s balkonem slouží kulturním a spole čenským akcím. [25 ]

31 6.5.6 Bartolom ějská ulice

Bartolom ějská ulice za číná na severozápadní stran ě Pernštýnského nám ěstí a ústí za kostelem sv.Bartolom ěje, na Wernerov ě náb řeží. Domy stojí na úzkých, protáhlých parcelách, jejichž a mají pozdn ě gotický p ůvod. Pr ůč elí dostala svoji podobu až v první třetin ě 19. století. Na dom ě čp. 90 byly pod omítkou objeveny části pozdn ě gotického štítu s malovanými výklenky. Ulici uzavírala budova masných krám ů (p řed kostelní zdí), dnes již zbo řená. Prvá jatka a prodej masa zde byl již roku 1507. [26 ]

6.6 Atraktivity Pardubic

6.6.1 Pardubický perník

Pardubický perník je asi nejtypi čtějším symbolem Pardubic. Jak je možné se dozv ědět i z internetového serveru m ěsta Pardubic, p ůsobí zde v sou časné dob ě čty ři firmy zabývající se výrobou zdobeného perníku a jedna spole čnost vyráb ějící perník pln ěný. Jak se zde také dále můžeme do číst od 27. února 2008 je tento produkt chrán ěn Evropskou unií. Dokladem je certifikát potvrzující, že Pardubický perník je zapsán v rejstříku Obr. 8 Pardubický perník chrán ěných ozna čení p ůvodu a chrán ěných zem ěpisných ozna čení.

6.6.2 Velká Pardubická

V r ůzných publikacích se d říve uvád ělo, že Velká pardubická je nejt ěžším p řekážkovým dostihem kontinentu. V ur čitém smyslu tomu tak ur čit ě bude, v každém p řípad ě se jedná o dostih s dlouhou tradicí, jehož historie je více než zajímavá, o dostih, který má svá specifika a kouzlo. V každém p řípad ě je to spole čenská a sportovní událost s nejdelší tradicí u nás.

32 V r ůzných publikacích se d říve uvád ělo, že Velká pardubická je nejt ěžším p řekážkovým dostihem kontinentu. V ur čitém smyslu tomu tak ur čit ě bude, v každém p řípad ě se jedná o dostih s dlouhou tradicí, jehož historie je více než zajímavá, o dostih, který má svá specifika a kouzlo. V každém p řípad ě je to spole čenská a sportovní událost s nejdelší tradicí u nás.

Poprvé se Velká pardubická běžela v roce 1874. Ale již několik desítek let p ředtím se v Pardubicích a přilehlých lokalitách dostihy konaly. Pardubice znal od po čátku celý dostihový sv ět, vždy ť ve St řední Evrop ě p ůsobila řada trenér ů a žokej ů z kolébky turfu, z Anglie. Dostihová Obr. 9 Velká Pardubická dráha v místech, kde se dnes běhá, byla založena v roce 1856. Dnešní podobu má závodišt ě od prvních povále čných let. D říve se b ěhalo až k Popkovicím a běhalo se též za tribunami, v prostoru, kde je nyní parkovišt ě. Po skon čení druhé sv ětové války zde bylo z řízeno vojenské letišt ě a některé pozemky zabrala armáda.

V pr ůběhu historie se n ěkolikrát m ěnil kurs dostihu, naposledy v roce 1998, kdy se poprvé záv ěre čná fáze dostihu po hlavní dráze b ěžela opa čným sm ěrem. P řemíst ění cíle a oto čení b ěhání na pravou ruku má úzkou souvislost s postavením nové tribuny. Hlavní dráha má dokola 2200 metr ů, délka dráhy Velké pardubické je asi 6900 metr ů. Kon ě musí p řekonat celkem 31 p řekážek. Nejznám ějším je Taxis ův p říkop, který je také jedním z nejt ěžších skok ů na sv ětě. V kursu je ješt ě n ěkolik dalších obtížných p řekážek, které často rozhodují o úsp ěchu nebo neúsp ěchu jednotlivých startujících. Takovými jsou Irská lavice, Popkovický skok, Francouzský skok, Hadí p říkop, Velký vodní příkop, Zahrádky, Velký anglický skok a Havl ův skok. Povrch dráhy je v ětšinou travnatý, část je vedena p řes oranice, jejichž podíl však v některých obdobích zna čně poklesl. V prvních desetiletích tvo řily oranice tém ěř polovinu délky dostihu, pozd ěji asi třetinu a nyní asi čtvrtinu. Také n ěkteré p řekážky byly pro zvýšení bezpe čnosti koní

33 a jezdc ů upraveny. Naposledy doznaly nejv ětší zm ěnu vodní p říkopy, kde byly na původním p řírodním vodním toku postaveny betonové vany. Bezpe čnost se zvýšila, ale utrp ěla tím obtížnost dostihu. Velký vodní p říkop d říve mnohokrát rozhodoval o vít ězi, dnes je tato p řekážka snadno p řekonatelná a dá se i prob ěhnout. Také Velký Taxis ův p říkop byl upraven, když byl částe čně zasypán p říkop, ale jeho základní parametry se nezm ěnily. P řípadní neš ťastníci alespo ň nepadají tak hluboko.

Od roku 1874 bylo zatím odb ěhnuto celkem 118 ro čník ů Velké pardubické, další nás čeká v ned ěli 11. 10. 2009. Nekonala se pouze v pr ůběhu obou sv ětových válek, jednou zabránila jejímu konání nepříze ň po časí, když den p ředtím za čalo mrznout a napadl sníh a Velká se nekonala také v roce 1968 v důsledku známých politických událostí. Prvním vít ězem se stal ve Francii narozený FANTÔME s anglickým žokejem G.Sayersem v sedle. Celkem se do listiny vít ězů se zapsalo celkem 88 jmen koní a 78 jmen jezdc ů.

Nejúsp ěšn ějším kon ěm historie je ryzák ŽELEZNÍK, který jako jediný dokázal zvít ězit čty řikrát a to v letech 1987-1989 a 1991. [27 ]

6.6.3 Zlatá p řilba

Závod se poprvé uskute čnil v roce 1929 a byla to událost. Jelo se na slavném dostihovém závodišti a byl to tak trošku symbol té doby. Celkem patnáctkrát se zde sešli p říznivci tohoto sportu, aby na travnaté dráze dlouhé 2 400 metr ů sledovali nádherné boje. Dev ět ro čník ů se stihlo uskute čnit, než p řišla první velká p řestávka zavin ěná válkou. Zden ěk Pohl a František Juhan byli jedinými muži, na jejichž po čest práv ě v té dob ě zazn ěla státní hymna.

Po válce se uskute čnilo dalších šest závod ů na travnaté dráze v neuv ěř itelném období sedmnácti let, do kterých se zahrnuje i desetiletá p řestávka zavin ěná dobou, jež je známá jako období výstavby socialismu. Mezi vít ěze se zapsaly další české legendy tohoto sportu - Hugo Rosák, Jan Lucák, Antonín Kasper senior a také Old řich Klaudinger. Celé toto období p řineslo neuv ěř itelné stotisícové návšt ěvy, ale také bohužel p ět jmen jezdc ů, jejichž život skon čil práv ě na této dráze.

34 Rok 1964, kdy se závod p řest ěhoval na stávající plochodrážní stadion, p řinesl výrazný mezník. Z travnatého závodu se stal klasický a do Pardubic za čali nacházet cestu nejslavn ější jezdci tohoto sportovního odv ětví. Mnozí z nich se pyšnili tituly sv ětových šampión ů. Své mistrovství dokazovali a prokázali p ětinásobní mist ři sv ěta Ove Fundin a Tony Rickardsson, čty řnásobný mistr sv ěta Hans Nielsen, trojnásobní šampióni Erik Gundersen a Ole Olsen, ten je dokonce se sedmi vít ězstvími nejslavn ějším mužem tohoto závodu. ¨Naopak t řeba šestinásobný mistr sv ěta Ivan Mauger a čty řnásobný šampión Barry Brigss tuto trofej nezískali nikdy. Pot ěšitelná je skute čnost, že mezi těmito slavnými jmény najdeme česká jména. Ji ří Štancl, Tomáš Topinka, Milan Špinka a Antonín Kasper ml. jsou jezdci, kte ří ve Svítkov ě p řekro čili sv ůj stín a stali se vít ězi tohoto prestižního závodu, kdy startovní listiny byly plné slavných jmen. [28 ]

6.7 Instituce sídlící v Pardubicích

6.7.1 Nemocnice Pardubice

Pardubická krajská nemocnice, a.s. oslavila v roce 2007 své 150leté výro čí. Náleží k nejv ětším zdravotnickým za řízením Pardubického kraje a velkým nemocnicím ČR. Na 5 klinikách, resp. 35 odd ěleních je ro čně na 950 l ůžkách hospitalizováno okolo 32.500 nemocných a provedeno okolo 385.000 ambulantních ošet ření. Nemocnice poskytuje široké spektrum kvalitních zdravotnických služeb. Pardubická krajská nemocnice je výukovou základnou pro studenty Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice a zároveň se podílí na pregraduální i postgraduální výchov ě léka řů . Základním cílem managementu nemocnice je zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb, stabilizovat kvalitní personál a dále rozvíjet jeho odbornou úrove ň. Chceme modernizovat nemocnici po stránce stavební a p řístrojové, zajistit vyrovnané hospoda ření a vyrovnanou ekonomiku. Prioritou práce všech zam ěstnanc ů Pardubické krajské nemocnice, a.s. je vždy spokojený pacient. [29 ]

35 6.7.2 Univerzita Pardubice

Univerzita Pardubice je jednou z 26 ve řejných vysokých škol ČR založených ze zákona. Je jedinou vysokoškolskou institucí univerzitního typu v Pardubickém kraji. Co do po čtu student ů pat ří se svými více než 9,5 tisíci studenty do skupiny st ředn ě velkých ve řejných vysokých škol ČR. Má sedm fakult a jeden vysokoškolský ústav: 1. Fakultu chemicko-technologickou- FChT (založenou v roce 1950 jako VŠChT), 2. Fakultu ekonomicko-správní - FES (založenou v roce 1991), 3. Dopravní fakultu Jana Pernera - DFJP (založenou v roce 1993) 4. Fakultu filozofickou - FF (v roce 1992 založen Ústav cizích jazyk ů, pozd ěji přejmenován na Ústav jazyk ů a humanitních studií, který byl p řetransformován na samostatnou Fakultu humanitních studií v roce 2001, p řejmenována v prosinci 2005 na Fakultu filozofickou), 5. Fakultu restaurování - FR (založenou v roce 2005), 6. Fakultu zdravotnických studií - FZS (v roce 2002 byl založen Ústav zdravotnických studií, který byl p řetransformován na samostatnou Fakultu zdravotnických studií v lednu 2007), 7. Fakultu elektrotechniky a informatiky - FEI (založenou v roce 2002 jako Ústav informatiky, p řejmenován v roce 2004 na Ústav elektrotechniky a informatiky, který byl přetransformován na samostatnou fakultu v lednu 2008), Centrum materiálového výzkumu - CMV (založený k 1. únoru 2009 jako ysokoškolský ústav). [30 ]

36 6.7.3 Východo česká galerie

Prostory v hospodá řské části pardubického zámku byly tehdejší Krajské galerii Pardubice p řid ěleny jako sídlo p ři jejím vzniku v roce 1954. Část z nich však byla ješt ě několik let obsazena nájemníky a byla v havarijním stavu. Pro výstavní ú čely využívala tedy galerie místnosti spole čné s Krajským muzeem v hlavní budov ě zámku čp. 1 a výstavní prostory na svých tehdejších pobo čkách v Chrudimi, Vysokém Mýt ě a v Litomyšli. V roce 1958 zahájila galerie první rozsáhlou rekonstrukci p řid ělených prostor. Po administrativních zm ěnách v záv ěru 50. let a op ětovném osamostatn ění instituce pod názvem Východo česká galerie v Pardubicích v roce 1961 byla v letech 1962 - 63 otev řena v provizorn ě upravených sálech první stálá expozice Českého výtvarného um ění 20. století se zvláštním z řetelem k um ění východních Čech. Výstavní prostory tehdy p ředstavovaly dva rozsáhlé na dva st řední pilí ře zaklenuté sály v p řízemí objektu, totožné prostory s plochým stropem v jeho prvním poschodí, p řilehlé schodišt ě a zaklenutý p řízemní prostor p ředsálí - foyer.

V roce 1964 byla op ět zahájena rekonstrukce, jež trvala až do záv ěru 60. let. Do pololetí roku 1967 využívala V ČG výstavní sí ň v Dom ě osv ěty na t říd ě Míru 90, poté byla bez stálých výstavních prostor. V zá ří roku 1970 byla po rekonstrukci slavnostn ě zp řístupn ěna v objektu na zámku nová stálá expozice Českého výtvarného um ění 20. století spolu s retrospektivou rodáka Oty Jane čka. V roce 1975 pak byly části výstavních prostor v přízemí i v prvním poschodí upraveny na depozitá ře, byl vybudován nový grafický kabinet a nová pracovišt ě. Další rekonstrukce následovala v letech 1985 - 86. Poslední stavební úpravy objektu prob ěhly v roce 2002. V sou časné dob ě galerie pro výstavní ú čely využívá dva velké sály propojené širokým schodišt ěm s přilehlým foyer. Prostory jsou svým reprezentativním charakterem vhodné p ředevším pro velkorysejší p řehlídky, sál v prvním poschodí pro v ětší obrazové kolekce a p řízemní zaklenutý sál pak pro instalace socha řských d ěl a objekt ů. Komorn ější prostor foyer je vhodný k menším výstavám grafiky, kresby či fotografie. V minulosti byl k obdobným účelům využíván také malý sál ve sklepení objektu, ten však byl kv ůli nevyhovujícím klimatickým podmínkám uzav řen. [31 ]

37 7. Dotazníkový výzkum

V této části práce jsem se zam ěř ila na dotazníkové šet ření. Celkový po čet dotazovaných lidí činil 206, nebo ť jsem do mého pr ůzkumu nezapo čítala respondenty, kte ří v Pardubicích nemají trvalé bydlišt ě. Sv ůj pr ůzkum jsem provád ěla p římo na ulici, ovšem problémem byla pom ěrn ě velká neochota obyvatel odpovídat na kladené otázky. Proto jsem zvolila možnost získávat tyto informace pomocí dotazník ů v různých institucích. Pr ůzkum jsem provád ěla od kv ětna do zá ří roku 2008. Zde jsou výsledky, ke kterým jsem došla v mém pr ůzkumu.

7.1 Výsledky dotazníkového šet ření

Na otázku číslo jedna jsem získala takovéto informace. Z celkového po čtu 206 dotazovaných má trvalé bydlišt ě ve vlastním dom ě nebo byt ě 52 % což je 106 odpov ědí a po čet dotazovaných, kte ří bydlí v nájmu, činí 97. Pouze 1 % dotazovaných lidí odpov ědělo, že jsou vlastníkem rekrea čního objektu – z celkového po čtu pouze 2. Další odpov ědi se týkaly čtvrté možnosti „jiné“ – ovšem ty jsem do svého pr ůzkumu nezahrnula (v ětšinou se jednalo o studenty, kte ří sice v Pardubicích bydlí, ovšem nemají zde svoje trvalé bydlišt ě.)

ě Jaký je Váš vztah k tomuto m stu?

1% mám zde trvalé bydlišt ě a bydlím ve vlastním dom ě (byt ě)

mám zde trvalé bydlišt ě a 47% 52% bydlím zde v nájmu

jsem vlastníkem rekrea čního objektu

38

V otázce číslo 2 jsem zjiš ťovala po čet let, jenž lidé pobývají v Pardubicích. Jednozna čně nejvíc obyvatel, jak vyplývá z grafu, má zde trvalé bydlišt ě 1 – 5 let (71 respondent ů). Do jednoho roku 15, možnost 6 – 10 let zvolilo 26 respondent ů, 10 – 20 let (25 respondent ů), 20-30 let (47 obyvatel) a poslední možnost nad 30 let uvedlo 22 dotazovaných.

Jak dlouho již v tomto m ěst ě pobýváte?

80

ů 70 60 50 40 30 20 10 množství respondent 0 do 1 1 - 5 6 - 10 10 - 20 20 - 30 nad 30 po čet let

Ve t řetí otázce jsem zjiš ťovala, zda obyvatelé Pardubic v ědí, nebo se zajímají o problematiku spojenou s m ěstskou památkovou rezervací. Nejv ětší množství obyvatel uvedlo, že o tom mají pov ědomí, konkrétn ě 96. Ovšem veliké množství dotazovaných respondent ů uvedlo, že se o tom dozvídají poprvé – 61, což je pom ěrn ě zvláštní. 32 dotazovaných odpov ědělo, že je to ani nezajímá a pouhých 17 lidí o tom ví a aktivn ě se zajímá o tuto problematiku.

39

Víte o tom, že historická část Vašeho m ěsta byla prohlášena m ěstskou památkovou rezervací?

ani mne to nezajímá

dozvídám se o tom poprvé

mám o tom pov ědomí

vím o tom a zajímám se

0 20 40 60 80 100 120

po čet respondent ů

Čtvrtá otázka se zabývala výhodami spojenými s prohlášením m ěsta Pardubic za Městskou památkovou rezervaci. „Tuším, ale nevím nic konkrétního“ zvolilo nejv ětší množství lidí – 146, možná z důvodu, že se jim necht ělo uvád ět p říklad. 58 respondent ů zvolilo možnost nevím. A pouhých 17 odpov ědí uvedlo konkrétní p říklad. Zde jsou vybrané odpov ědi: Turistický ruch, dotace na rozvoj m ěsta, p řísp ěvky na kulturu, zvýšení cestovního ruchu, více pen ěz na údržbu, zvednutí prestiže m ěsta, zvýšení p říjm ů do rozpo čtu m ěsta, dotace od státu p říp. Evropské unie, rekonstrukce památek, atd.

ř ě ř Máte p edstavu, jaké výhody to Vašemu m stu p ináší?

5%

27% nevím

tuším, ale nevím nic konkrétního

vím, jako p říklad uvedu…

68%

40

V páté otázce jsem se naopak zabývala nevýhodami prohlášení m ěsta Pardubic jako Městskou památkovou rezervací. Zde respondenti uvád ěli bu ď možnost „nevím“ nebo „tuším“. Konkrétn ě na první odpov ědělo 93 a na druhou 105 odpov ědí. Pouze 10 lidí uvedlo p říklad: jakékoliv zásahy musí být schváleny p ředstaviteli m ěsta, zvýšení náklad ů na památkovou pé či, p říliv turist ů, obtížné jednání s památká ři p ři rekonstrukcích, pr ůtahy rekonstrukcí, atd.

Máte p ředstavu, jaké nevýhody to Vašemu městu p řináší?

120 100 ů 80 60 množstí 40 respondent 20

0 nevím tuším, ale vím, jako p říklad nevím nic uvedu konkrétního

V šesté otázce jsem se zajímala, zda se již obyvatelé m ěsta setkali p ři jednání na úřadech s tím, že Pardubice jsou prohlášeny m ěstskou památkovou rezervací. Celých 90% respondent ů, což je 184, odpov ědělo, že ne a opa čnou odpov ěď zvolilo 19 obyvatel. Pouze 3 dotazovaní uvedli p říklad: p ři povolení ke stavb ě, renovaci domu a stavebním řízení.

41

Setkal jste se již p ři jednání s ú řady s tím, že část Vašeho m ěsta je prohlášena m ěstskou památkovou rezervací?

ano 1% 9%

ne

pokud ano, v 90% jaké souvislosti..

Sedmá otázka se zabývala tím, zda prohlášení m ěsta m ěstskou památkovou rezervací, je pro Pardubice p řínosem. Většina obyvatel odpovídala spíše kladn ě, pop řípad ě nem ěla vyhran ěný názor. Pouze 2 dotazovaní odpov ěděli že „ur čit ě ne“ a „spíše ne“ zvolilo 11 dotazovaných.

Domníváte se, že prohlášení části Vašeho m ěsta městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město p řínosem?

ur čit ě ne 2

spíše ne 11

nedovedu posoudit 76

spíše ano 69

ur čit ě ano 48

42

Osmá otázka se týkala „Programu regenerace m ěstských památkových rezervací a zón“. Zde jsem zjiš ťovala, zda ob čané v ědí, čeho by se tento program mohl týkat. Nejv ětší procentuální část se týkala odpov ědi „tuším, čeho by se mohl týkat“, celých 95 odpov ědí. Ovšem na druhou stranu 20% obyvatel o tomto programu v ůbec neslyšelo (na grafu modrá barva) – 41 odpov ědí. Ze dvou zbývajících odpov ědí – zvolilo možnost, že jde o finan ční podporu majitel ům památkov ě chrán ěných dom ů na obnovu z prost ředk ů státu a m ěsta 24% tj. 49 odpov ědí a na poslední možnost, že jde o obnovu infrastruktury, zvolilo 21 respondent ů.

Již 15 let je v ČR realizován Program regenerace m ěstských památkových rezervací a zón. Máte p ředstavu, čeho se tento program týká? nikdy jsem o n ěm neslyšel

24% 20% tuším, čeho by se mohl týkat

jde o obnovu infrastruktury historického centra m ěsta 10%

46% jde o finan ční podporu majitel ům památkov ě chrán ěných dom ů na obnovu z prost ředk ů státu a m ěsta

Devátá otázka se týkala turist ů, p řesn ěji řečeno, zda se obyvatelé Pardubic setkali s lidmi, kte ří si p řijeli prohlédnout jeho historickou část. Z grafu je patrné, že nejv ětší část zabírá odpov ěď „ob čas“ zvolilo ji 115 respondent ů, možnost „z řídka“ zvolilo 48 dotazovaných, možnost „nikdy“ se objevila 16x. Naopak „velmi často“ uvedlo 27 dotazovaných.

43

Setkal jste se ve Vašem m ěste s lidmi, kte ří do

města p řijeli prohlédnout si historické centrum

ě m sta?

120

100 ů 80 60

množství 40 respondent 20 0 velmi často ob čas zřídka nikdy

V desáté otázce mne zajímalo, zda ob čan ům p řipadá zájem ze strany starosty, či zastupitelstva dostate čný či nikoliv. V grafu jsou hodnoty uvedeny v konkrétních číslech. Skoro polovina (43%) dotazovaných nedovede posoudit, Celkem negativní odpov ědi zvolilo 16 dotazovaných, 2 respondenti uvedli možnost „ur čit ě ne“ – 1% a možnost „spíše ne“ 14 odpov ědí (7%) V ětšina dotázaných hodnotila práci zastupitel ů pom ěrn ě kladn ě, možnost „ur čit ě ano“ uvedlo 20% a „spíše ano“ 29%.

Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo m ěsta zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho m ěsta?

2 14 42 ur čit ě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne 88 ur čit ě ne 60

44 V otázce číslo 11 jsem se ptala na vztah obyvatel k jejich m ěstu. Pouze 5 obyvatel uvedlo p římo negativní odpov ěď , že se jim zde nelíbí, dokonce 1 respondent uvedl, že Pardubice p římo nenávidí. Mírn ější odpov ěď , „klidn ě bych šel bydlet jinam“ zvolilo 17 dotazovaných, 40 respondent ů uvedlo, že Pardubice je m ěsto jako každé jiné. Ovšem nejv ětší množství odpov ědí, celých 113, je s bydlením spokojeno. A hrdost v pr ůzkumu vyjád řilo 31 respondent ů.

Můžete charakterizovat Váš vztah k m ěstu, kde trvale nebo ob čas bydlíte?

nelíbí se mi tady a rad ějí bych se odst ěhoval n ěkam 5 jinam

klidn ě bych šel bydlet jinam 17

je tu bydlení jako v každém jiném m ěst ě 40

jsem celkem spokojen s bydlením v tomto m ěst ě 113

jsem na své m ěsto hrdý a rád, že zde bydlím 31

0 20 40 60 80 100 120 množství respondent ů

V otázce číslo 12 mohli respondenti vybrat více odpov ědí, maximáln ě ovšem 3. Celkem 25 respondent ů odpov ědělo, že nemá zájem o zvýšení po čtu turist ů v Pardubicích. Na možnosti „zlepšit po řádek a vzhled“ se shodlo celkem 113 dotazovaných. 36 dotazovaných by souhlasilo s vydáním propaga čních tiskovin o měst ě. Pouze 17 odpov ědí podpo řilo možnost vybudovat další informa ční st ředisko. Pom ěrn ě velké procento dotazovaných vybralo možnost „zlepšit stav silnic a ve řejných prostranství“ – konkrétn ě 96. Další možnost nabízela p řisp ět ob čan ům na opravy dom ů, tuto možnost zvolilo 58 respondent ů. Poslední možností byla „jiná opat ření“, jež vybralo 7 dotazovaných, uvád ěli zde nap říklad: v ětší pé či o památky, vybudovat nové stezky pro cyklisty, v ětší propagaci v zahrani čí, zrealizovat p řehledný internetový portál anebo umístit v Pardubicích více zelen ě.

45

Co by m ělo Vaše m ěsto ud ělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve v ětší mí ře než dosud?

nemám zájem, aby sem jezdilo více turist ů zlepšit po řádek a vzhled

2% 7% 16% vydat propaga ční tiskoviny o měst ě 35% vybudovat další informa ční st ředisko zlepšit stav silnica ve řejných 25% prostranství přisp ět ob čan ům na opravy 5% 10% dom ů jiná opat ření, která?

Dále už následovaly otázky, jež se týkaly osobních údaj ů dotazovaných. Zde je uvedeno pohlaví, kde p řevažují ženy. Hodnoty jsou uvedeny v konkrétních číslech.

Pohlaví

85 muž

121 žena

46

Dalším osobním údajem byl v ěk, nejv ětší kategorii tvo ří mladí lidé mezi 18 – 25 lety, konkrétn ě 136. Mladiství do 17 - ti let jsou pouze 2.

Věk

13 56 a více 16 46 - 55 28 36 - 45 41 26 - 35 106

18 - 25

2 do 17 let

0 20 40 60 80 100 120

množství respondent ů

Nejmenší množství respondent ů odpov ědělo na možnost základní/vyu čen, z celkového po čtu to činí 18 odpov ědí. Pom ěrn ě stejné množství respondent ů zvolilo možnost st řední - 93 a vysokoškolské - 95.

Vzd ělání

100 90

ů 80 70 60 50 40 30

množství respondent množství 20 10 0 základní / vyu čen st řední vysokoškolské

47 Další otázka se týkala sou časného stavu dotazovaných. 107 dotazovaných uvedlo možnost „nepracuji“, ovšem z velké části jej tvo ří studenti, nebo ť jsem získala pom ěrn ě veliký po čet dotazník ů na Univerzit ě Pardubice, díky tomu se mohou data jevit zkreslené, nejedná se tudíž o nezam ěstnané. 5 respondent ů dojíždí za prací do jiného m ěsta, naopak 84 z celkového po čtu pracuje p římo zde v Pardubicích. Zbylou možnost „trvale zde nepracuji“ zvolilo 10 dotazovaných.

Kde pracujete

nepracuji 107

dojíždím za prací 5

v tomto m ěst ě 84

trvale zde nepracuji 10

0 20 40 60 80 100 120

množství respondent ů

Poslední otázka v mém dotazníku se týkala zam ěstnání. Nejv ětší množství, jak je vid ět i z grafu, jsou studenti, jak jsem již objasnila v předchozí otázce. Další pom ěrn ě hojn ě zastoupenou odpov ědí bylo „zam ěstnanec“ 28%. Soukromých podnikatel ů bylo 12%. Nezam ěstnaných 2%, v důchodu 1%, v domácnosti či na mate řské dovolené 2 %. Hodnoty v grafu jsou uvedeny v konkrétních číslech.

Zam ěstnání zam ěstnanec

2% soukromý podnikatel

1% 28% v domácnosti, mate řská dovolená student/ka

ů 55% v d chodu 12% 2% nezam ěstnaný

48

7.2 Výsledky dotazování p ředstavitel ů samosprávy

7.2.1 Magistrát m ěsta Pardubic – úsek památkové pé če

S žádostí o vypln ění dotazníku jsem se obrátila na magistrát m ěsta Pardubic, konkrétn ě na úsek památkové pé če. Díky ochotnému jednání pana Jaroslava Trojana z úseku památkové pé če, jsem získala odpov ědi na mé otázky. Po telefonické domluv ě, jsem zaslala e-mail s přiloženým dotazníkem a zde jsou vypln ěné odpov ědi:

1. Jakou funkci zastáváte? orgán státní památkové pé če

2. Jak dlouho již v tomto m ěst ě pobýváte? Nad 30 let – od r. 1955

3. V kterém roce bylo město Pardubice prohlášeno za MPR? 1964

4. Má Vaše m ěsto zpracovanou n ějakou územn ě-plánovací dokumentaci pro území MPR? územní plán

5. Má Vaše m ěsto zpracovaný n ějaký strategický plán, nebo plán rozvoje m ěsta? má plán z roku 2001

6. Má Vaše m ěsto zpracován Program regenerace MPR? má plán z r. 1996, v sou časné dob ě již není aktuální je p řipravována aktualizace

7. Pracuje ve Vašem m ěst ě komise regenerace a jak? ano, ale její práce je formální

8. Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho MPR bylo pro Vaše město p řínosem? ur čit ě ano

49

9. Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? ur čit ě ano – je to moje práce

10. Máte p ředstavu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu m ěstu přináší? Dojem ze zvýšeného cestovního ruchu, skute čný d ůvod památkové ochrany, tj. ve řejný zájem na uchování kulturního d ědictví, v ětšinou uniká.

11. Máte p ředstavu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu p řináší? Omezení práv vlastník ů, nemožnost staré domy zbourat a vystav ět nové m ěsto „krásn ější a modern ější“.

12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě Vašeho města s Vašim pov ěř eným m ěstským ú řadem? Jen ty nejlepší.

13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě Vašeho m ěsta s památkovým ú řadem, který má Vaše m ěsto na starost? Památkový ú řad neexistuje. S Národním památkovým ústavem máme bezprost řední spolupráci ve všech činnostech podle památkového zákona.

14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě Vašeho m ěsta s Krajským ú řadem? Bezproblémové. Krajský ú řad má ovšem vzhledem k městu siln ě omezené kompetence.

15.Setkal/-a jste se ve Vašem m ěst ě s lidmi, kte ří do Vašeho m ěsta p řijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často

16. Jaká opat ření by bylo vhodné ud ělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? Otázka pro kulturu a cestovní ruch. Ten lze zvýšit snadnou dostupností, dostate čnou nabídkou doprovodných služeb (ubytování, stravování, kulturní akce apod.).

17. Žádáte v rámci Evropské Unie o dotace? Pokud ano v jaké výši? (M ůžete uvést příklad na co konkrétn ě pro letošní rok?) Ne. Na údržbu kulturních památek v rámci MPR jsou tyto dotace nepoužitelné.

18. V rámci dotací z EU máte zvláštní výbor, který se zabývá zpracováním žádostí?

50 Pro kulturní památky ne. Dotace z EU využívá m ěsto v rámci svých strategických projekt ů.

Údaje o Vás:

Pohlaví: muž Věk: 56 a více Vzd ělání: st řední

7.2.2 Územn ě odborné pracovišt ě Národního památkového ústavu

I v tomto p řípad ě jsem se setkala s velice vst řícným jednáním. Kde mi pan Václavík ochotn ě pomohl s mojí prací.

1. Jakou funkci v Národním památkovém ústavu zastáváte? Památká ř

2. Jak dlouho již v ústavu pracujete? 27 let

3. V kterém roce bylo Vámi spravované m ěsto Pardubice prohlášeno MPR? 1964

4. Myslíte si, že se p ředstavitelé tohoto m ěsta zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? spíše ne

5. Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) m ěst ům přináší? Možnost uchování urbanistické struktury a památkových hodnot rezervace

6. Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) m ěstu přináší? žádné

7. Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto m ěsta k Vašim návšt ěvám, pokyn ům a rozhodnutím? V ětšinou naše p řipomínky a nám ěty akceptují

51

8. Jaké postoje zaujímají p ředstavitelé tohoto m ěsta k Vašim návšt ěvám, pokyn ům a rozhodnutím? Dochází k ob časným drobn ějším rozpor ům

9. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě s pov ěř enými m ěstským úřady zodpov ědnými za památkovou pé či? Ve vztahu k pov ěř enému m ěstskému ú řadu Pardubice je spolupráce zcela v souladu a pozitivní

10. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě s Krajským ú řadem? Minimální-vzhledem k organiza ční struktu ře ve řejné správy

11. Domníváte se, že prohlášení Vámi spravované MPR nebo MPZ byla pro toto město p řínosem? ur čit ě ano

12. Setkal jste se v tomto m ěst ě s lidmi, kte ří do tohoto m ěsta p řijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často

13. Co by uvedené m ěsto m ělo ud ělat pro to, aby tam jezdilo více turist ů a výletník ů? Pe čovat více o kvalitu uli čních parter ů i mimo MPR

14. Žádáte v rámci Evropské Unie o dotace? Pokud ano v jaké výši? (M ůžete uvést příklad na co konkrétn ě pro letošní rok?) Památkový ústav nežádá, je zde metodickým orgánem – v rámci MPR Pardubice

15. V rámci dotací z EU máte zvláštní výbor, který se zabývá zpracováním žádostí? Ne

16. Údaje o Vás:

Pohlaví : a) muž

Věk: a) 46 – 55

Vzd ělání : a) vysokoškolské

52 8. Sou časná situace v Pardubicích

8.1 Nedostatky v cestovním ruchu

Zájem turist ů o návšt ěvu Pardubic je nízký. Je sporné, zda dosahuje v ůbec tuzemského pr ůměru. Doba pobytu turist ů a ostatních návšt ěvník ů m ěsta je pom ěrn ě krátká (l–2 dny), tedy bez žádoucího využití dopl ňkových služeb. Rozvoj infrastruktury pro turisty je neúplný (kvalitní ubytování, parkovací plochy, půjčovny kol, volné propaga ční materiály, koordinace jednotlivých akcí). Chybí v ětší investice do cestovního ruchu včetn ě masivn ější propagace. Prakticky neexistují ucelené produkty cestovního ruchu pro tzv. incoming. Minimální je spolupráce ve řejné správy (m ěsta) s cestovními kancelá řemi a ostatními podnikatelskými subjekty, p ůsobícími v této oblasti. Neexistuje vůbec nebo jen nedostate čný kvalifikovaný informa ční systém, který by umožnil trvale (2 x ro čně) analyzovat dosahované výsledky a probíhající zm ěny v oblasti cestovního ruchu (tj. nap ř. systematický sb ěr a zpracování dat o návšt ěvnosti významných akcí a za řízení, o její struktu ře, data o vybraných ukazatelích v ubytovacích za řízeních, o incomingových akcích cestovních kancelá ří aj. subjekt ů). M ěsto není vybaveno dostate čnou pracovní kapacitou, která by se koordinací této oblasti soustavn ě a profesionáln ě zabývala. [33 ]

8.2 Doprava

Silni ční doprava

Dopravní p řipojení m ěsta Pardubice na vyšší dopravní sí ť vychází z tras sít ě komunikací D 11: Praha – Hradec Králové a R 35: Hradec Králové (D 11) – Vysoké Mýto – Olomouc. Ob ě komunikace budou procházet po jejich dokon čení kolem Pardubic v severním a severovýchodním sektoru územního celku. Z toho se vyvíjí i částe čné asymetrické p řipojení m ěsta.Základní komunika ční sí ť m ěsta dopl ňuje komunikace I/37 sm ěrem na jih. Tato komunikace má p ředevším regionální význam, spojuje aglomerace Chrudim – Pardubice – Hradec Králové, vzdálen ěji pak p řipojení území na jižní sm ěry s napojením na D1. Výstavbou D11 dojde pravd ěpodobn ě k přerozd ělení dopravních zát ěží ve východních Čechách. Z hlediska složení dopravy

53 mají Pardubice specifický model. Cca 61 % dopravy tvo ří doprava vnit řní, 37 % doprava cílová a 2 % doprava tranzitní. [35 ]

Železni ční doprava

Železni ční stanice Pardubice je významnou stanicí celostátního významu. Leží sou časn ě na dvou koridorech, na kterých probíhá modernizace. [35 ]

Cyklistická doprava

Terénní podmínky území m ěsta a pom ěrn ě p říznivé klimatické podmínky jsou předpokladem pro masové používání jízdního kola jako dopravního prost ředku ve měst ě. Podle pr ůzkum ů cyklistické dopravy v roce 2001 je objem cyklistické dopravy ve m ěst ě velmi významný. Jízdní kolo je využívaným dopravním prost ředkem pro každodenní cesty do zam ěstnání a v letním období i pro rekreaci (dojíž ďka na zahrádky, přím ěstské lesy, Kun ětická hora apod.). Významné jsou rovn ěž po čty dojížd ějících cyklist ů ze sousedních m ěst a obcí. Celková sí ť samostatných, ale i spole čných stezek s pěšími na území m ěsta Pardubic dosahuje k roku 2005 cca 45 km. [35 ]

Městská hromadná doprava

Hromadnou dopravu osob na území m ěsta Pardubic zajiš ťuje Dopravní podnik m ěsta Pardubic a. s. se stoprocentní ú častí m ěsta. M ěstskou sí ť hromadné dopravy tvo ří 23 linek, z toho je 8 trolejbusových a 15 autobusových. N ěkteré linky dojížd ějí do okrajových částí katastru m ěsta Pardubic, jako jsou Lány na D ůlku, Opo čínek, Doubravice, Černá za Bory, Mn ětice, Dražkovice a Staré Čívice, a n ěkteré dokonce i do obcí mimo katastrální území m ěsta Pardubic, jako jsou Lázn ě Bohdane č, Rybitví, Starý Máte řov N ěmčice, Srch, Spojil, Hostovice, Mikulovice a Ost řešany. Do obcí Lázn ě Bohdane č a Rybitví vede trolejbusová linka. [35 ]

54 Letecká doprava

Historie civilního mezinárodního letišt ě Pardubice je datována od roku 1995 respektive 1994. Do tohoto data bylo jako vojenské letišt ě výhradn ě využíváno pro vojenské ú čely. Do roku 1989 nebyl civilní provoz z d ůvod ů politických a vojenských na letišti možný. Zm ěna politické situace v ČR po tomto datu umožnila rovn ěž i zm ěnu postoje Ministerstva obrany k možnosti otev ření letišt ě civilním provozovatel ům a to nejen tuzemským, nýbrž i zahrani čním. Za ú čelem otev ření letišt ě pro civilní letový provoz byla v roce 1993 z iniciativy soukromých subjekt ů založena spole čnost East Bohemian Airport a.s. (EBA). Oficiáln ě bylo letišt ě pro civilní provoz otev řeno 18. 5. 1995. Od 1.11 1996 je letišt ě schváleno pro provoz za podmínek IFR. V roce 2002 se m ěsto Pardubice stalo 100% vlastníkem spole čnosti EBA a.s. Letišt ě je od svého otev ření využíváno p ředevším lety v rámci General Aviation. Důležitou část letového provozu tvo ří charterové lety tuzemských cestovních kancelá ří v letní turistické sezón ě. První chartery byly z letišt ě odlétány v roce 1996 pro CK Synthesia do Bulharska a Řecka. Pravideln ě se však z Pardubic létá na dovolenou od roku 2000, kdy letišt ě za čalo být využíváno pro lety na Mallorcu cestovní kancelá ří Fischer. V roce 2005 byla nabídka prázdninových destinací s odlety z Pardubic zv ětšena o Tunis s CK EXIM Tours a FIRO tour, ostrovy Kréta s CK Firo Tour a Djerba s CK Sunny Days a o Bulharsko s CK Alexandria a pardubickou CK VVV tour. V sezón ě 2006 p řibyla Černá Hora s CK Kovotour + a v letní sezón ě 2007 je již nalétáváno 8 letních destinací (Tunis, Bulharsko, Kréta, Rhodos, Djerba, Turecko, Černá Hora). Vedle tuzemských cestovních kancelá ří tvo ří d ůležitou část provozu letišt ě charterové lety pro ruské cestovní kancelá ře, p řepravující své klienty k návšt ěvě ČR. P ři t ěchto letech jsou obsluhovány letouny B-737-300,400,500,800, B-757-200, Tu-204,Tu-214, Tu-154M ,Yak-42D. Letišt ě Pardubice, je regionální letišt ě se statutem ve řejného mezinárodního letišt ě, se smíšeným civilním a vojenským provozem. Správu civilní části letišt ě vykonává na základ ě oprávn ění k provozování letišt ě ud ěleného Ú řadem pro civilní letectví spole čnost East Bohemian Airport (EBA) a.s. [37 ]

55 8.3 Ubytovací a stravovací služby

V Pardubicích je veliké množství restaurací, kaváren, penzion ů a hotel ů, jež není v mé moci všechny vyjmenovat. M ěsto Pardubice se rozhodlo vytvo řit program Interní certifikace služeb cestovního ruchu m ěsta Pardubic. Cílem projektu je snaha o celkové zkvalitn ění služeb poskytovaných v oblasti cestovního ruchu ve m ěst ě a jeho okolí a o zlepšení vzájemné spolupráce mezi ve řejným a soukromým sektorem. Certifikát, který ud ěluje Statutární m ěsto Pardubice, je prestižním puncem vysoké kvality poskytovaných služeb. Ud ělená certifikace p řináší i další výhody jako je nap říklad vydání brožury s certifikovanými za řízeními, propagace certifikovaných za řízení ze strany m ěsta (internetové stránky, veletrhy cestovního ruchu, regionální informa ční st ředisko Pardubice Region Tourism aj.). [39 ]

56 8.4 Kongresová turistika

Po čet po řádaných vícedenních akcí kongresového typu se v posledních letech zvýšil (zejména vlivem rozvoje univerzity a aktivit nemocnice, resp. Zdravotnických organizací). V kongresové turistice jsou však stále velké rezervy. Sály, kde je možnost konání t ěchto akcí jsou následující: Univerzita Pardubice, D ům techniky, KD Dubina, DK Dukla, D ům hudby, Hotel Labe a Ideon. [40 ]

9. SWOT analýza

Při sestavování této SWOT analýzy jsem vycházela hlavn ě ze sou časné situace, z názor ů známých, kte ří zde trvale bydlí, z mých vlastních zkušeností a také z výsledk ů mého pr ůzkumu. Pokusím se tedy alespo ň nastínit n ěkteré body této analýzy.

Silné stránky: o Pardubice jako M ěstská památková rezervace o Mnoho kulturních památek o Pom ěrn ě široké spektrum volno časových aktivit o Kvalitní m ěstská hromadná doprava o Dostatek obchod ů a služeb o Veliká obchodní centra (Grand, AFI palác) o Kvalitní cyklostezky o Letišt ě, dobrá dopravní dostupnost o Univerzita

Slabé stránky: o Nedostate čná propagace (i v zahrani čí) o Nízký zájem turist ů o Málo zelen ě ve m ěst ě o Nedokonalý informa ční server o Nedostatek parkovacích prostor v centru m ěsta o Málo akcí a festival ů konaných na mezinárodní úrovni

57 o Zápach o Hluk

Hrozby: o Dopady ekonomické krize o Nezam ěstnanost o Odliv podnik ů a firem do v ětších m ěst o Rozvodn ění řeky Labe o Snížení kvality ovzduší o Nízká porodnost – stárnutí obyvatel o Nebezpe ční velkých firem kv ůli zne čišt ění (nap ř. Paramo)

Příležitosti: o Přilákat více turist ů o Možnost získání finan čních prost ředk ů nejen z Evropské unie o Možnost využít kongresovou turistiku

10. Možné návrhy na zlepšení

Při navrhování možných opat ření a zlepšení jsem brala v potaz n ěkolik aspekt ů. Především jsem čerpala z vlastních zkušeností, jelikož do Pardubic jezdím pom ěrn ě často, dále jsem zohlednila pr ůzkum, který jsem zde provád ěla od kv ětna do zá ří 2008, ale také jsem čerpala z již provedené SWOT analýzy, jenž si magistrát m ěsta nechal vypracovat od spole čnosti Berman Group z října roku 2007. D ůležité je si uv ědomit nedostatky, jež brání v ětšímu p řílivu turist ů a ty se pokusit odstranit, nebo alespo ň zredukovat. Také je pom ěrn ě d ůležité se zabývat ve řejným mín ěním obyvatel a jejich názory a p řipomínkami. Dle mého názoru mají Pardubice pom ěrn ě velký potenciál, co se tý če cestovního ruchu.

58 o Nedostatek parkovacích míst Z vlastní zkušenosti vím, jaký je problém s parkovacím prostorem, hlavn ě v centru města, dopoledne je prakticky nemožné zaparkovat. Situace se mírně zlepšila poté, co v centu, u t řídy Míru, bylo vybudováno obchodní centrum AFI palác Pardubice s krytými podzemními garážemi. Možným řešením by bylo, vystav ět parkovací plochu, s dostate čnou kapacitou parkovacích míst, v okrajové části m ěsta s návazností na m ěstskou hromadnou dopravu. Jako jednu z možností jak tento projekt financovat je Regionální opera ční program s prioritní osou číslo 1, zabývající se dopravou. Z tohoto programu je možné financovat nap říklad: modernizace, rekonstrukce a výstavba silnic II. a III. t říd v č. řešení bodových závad a prevence rizik (zúžené profily komunikací, mosty, kruhové objezdy), výstavba obchvat ů, protihlukových st ěn, výstavba či dostavba tratí pro ekologickou ve řejnou dopravu (trolejbusovou, tramvajovou či jinou drážní), výstavba, modernizace či rekonstrukci p řestupních terminál ů, parkoviš ť s návazností na ve řejnou hromadnou dopravu, zastávek pro drážní i nedrážní osobní dopravu, nákup a modernizace ekologických nízkopodlažních autobus ů, drážních vozidel ve řejné dopravy, zavád ění řídících, telematických a informa čních systém ů ve řejné dopravy, rekonstrukce, modernizace a výstavba letištní infrastruktury, výstavba a rekonstrukce cyklistických cest za ú čelem zvýšení bezpe čnosti s budováním parkoviš ť, úschoven apod. [14 ]

o Nedostatek zelen ě Tento problém mi v mém pr ůzkumu uvedlo n ěkolik dotazovaných. Chápu, že pro obyvatele, kte ří zde žijí, to p ředstavuje problém. Zde se nabízí řešení – vysázet více zelen ě, ovšem ani to není tak jednoduché. Jelikož v centru m ěsta se nevyskytují volné plochy, kde by bylo možno stromy vysázet. Možným řešením by bylo provést parkovou úpravu v okrajových, obytných částech, jež by sloužilo jako místo pro odpo činek.

o Nedostate čný cestovní ruch Jak již bylo řečeno v bod ě 8.1, cestovní ruch zde p ředstavuje problém. V mém pr ůzkumu, se n ěkolik obyvatel shodlo, že Pardubice nemají dostate čný informa ční systém. Stávající informa ční turistický server lze nalézt na adrese: http://web.ipardubice.cz, kde je možné najít základní informace o m ěst ě, historii

59 a kulturních památkách. Výhodou tohoto portálu je dle mého názoru informa ční databáze. Zde sta čí pouze ozna čit instituce, nap říklad kavárny, restaurace, hotely a systém Vám vyhledá n ěkolik možností. Ovšem n ěkolik respondent ů se v pr ůzkumu shodlo, že již není dosta čující. Zde bych zmínila možnost financování z projekt ů Regionálního opera čního programu Severovýchod, který spadá mezi regionální opera ční programy v cíli Konvergence, jehož sou částí je i prioritní osa číslo 3, která se zabývá cestovním ruchem. Na tuto osu je vy člen ěno 144,4 mil. €, tj. 22,0 % ROP SV. Tento program se zam ěř uje nap říklad na rekonstrukce stravovacích a ubytovacích za řízení, budování cyklotras, turistických tras, revitalizace kulturn ě-historických a technických památek, realizace naviga čních systém ů k památkám, propagace realizovaných projekt ů, budování parkovacích kapacit pro návšt ěvníky, projekty hippoturistiky, venkovské turistiky, adrenalinové turistiky, pevnostní turistiky a relaxa ční turistiky, tvorba analytických a strategických dokument ů v oblasti cestovního ruchu, systém zna čení turistických cíl ů, sí ť informa čních center, rezerva ční systém apod. [14 ] Pom ěrn ě velkým problémem je také nedostate čná propagace, jež je zajisté jednou z příčin nedostate čného cestovního ruchu. Což souvisí s první částí. Zde bych navrhla větší propagaci ve form ě voln ě dostupných tiskovin a propaga čních leták ů. Dobrý informa ční portál, s kompletními informacemi, p řehledem kulturních památek, konaných akcí, možných aktivit využití volného času, seznam hotel ů a restaurací. Možným řešením, uvád ěným v již hotové SWOT analýze od firmy Berman Group je také možnost využít spojení s českou centrálou cestovního ruchu (dále „ ČCCR“). Základním cílem ČCCR je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu v zahrani čí i v České republice. [36 ]

o Zažitý obraz Pardubic jako pr ůmyslového a neatraktivního m ěsta Na tento problém mi v dotazníku sice nikdo p římo nepoukázal, ale je zmín ěn v již hotové SWOT analýze. Což sice již dávno není pravda, ale tento problém jde ruku v ruce s nedostate čnou propagací Pardubic jako destina čního místa. Sice tyto obrovské podniky stále sídlí v Pardubicích, ale spíše v okrajových částech. A navíc pokud turisté přijedou do Pardubic, navštíví spíše historické centrum a památky a do této části Pardubic nejspíše v ůbec nezavítají. Řešení tohoto problému je ovšem b ěh na dlouhou tra ť. Možností by byla cílená dlouhodobá propagace m ěsta jako odpo činkového místa

60 s mnoha kulturními památkami, jako místo odpo činku a relaxace se spoustou možností využití volného času.

o Hluk Dalším problémem, jenž vadí obyvatel ům m ěsta, a z vlastní zkušenosti to mohu potvrdit je pom ěrn ě velký hluk. Ovšem tento problém se týká každého v ětšího m ěsta, a proto skoro stotisícové Pardubice nejsou výjimkou. Řešením by mohlo být omezení dopravy v centru m ěsta a částe čné odklon ění dopravy. Vybudování obchvatu by m ěstu velice odleh čilo dopravu. Jelikož hlavní k řižovatka vedoucí z ulice 17. listopadu sm ěrem k ČEZ arén ě je velice frekventovaná a denn ě ji projede nespo čet aut. Dobrým p říkladem je t řída Míru, zde je provoz omezen na trolejbusy. Což je pro chodce a cyklisty velikou výhodou.

o Zápach Dalším problém, který obt ěžuje obyvatele m ěsta je zápach z nedalekých Kávovin, sídlících na ulici Jana Palacha. Osobn ě s tímto problémem zkušenosti nemám, ale obyvatelé bydlící nedaleko ano. Zde je řešení problému pom ěrn ě komplikované. Zde by spíše m ělo město apelovat na vedení firmy a u činit konkrétní kroky a opat ření, vedoucích k řešení tohoto problému.

o Nedostate čná propagace Tento problém je možná nejv ětší p řekážkou, bránící rozvoji cestovního ruchu. K odstran ění tohoto problému je pot řeba spolupráce n ěkolika subjekt ů (m ěsta, informa čního centra, cestovních kancelá ří). Jednou z možností, je propagace na r ůzných akcích, národního charakteru jako jsou veletrhy, apod. Nebo také články v různých odborných časopisech (COT Business, nebo internetový časopis cestovního ruchu – Česká panoramata).

61 11. Shrnutí Město Pardubice bylo prohlášeno m ěstskou památkovou rezervací (dále „MPR“) v roce 1964 a mým úkolem v této práci bylo, zkoumat vliv na život obyvatel, zda je to pro n ě přínosem, či nikoliv. Mého pr ůzkumu se zú častnilo celkem 206 obyvatel. Z mého pr ůzkumu vyplynulo, že nejv ětší po čet dotazovaných má pov ědomí o tom, že Pardubice jsou prohlášeny MPR – 106. Ovšem na druhou stranu celých 51 obyvatel uvedlo, že se o tom dozvídají poprvé, což je pom ěrn ě veliké číslo. Možným d ůvodem tak velkého po čtu neznalých osob, je nedostate čná informovanost obyvatel. Nebo možný nezájem z jejich strany. 17 respondent ů uvedlo, že je to ani nezajímá a 32 obyvatel jsou s touto problematikou obeznámeni a aktivn ě se zajímají. Dále jsem se ptala na výhody, které to městu p řináší. A skoro t ři čtvrtiny dotazovaných odpov ědělo možnost „tuším, ale nevím nic konkrétního“ možná to plyne i z neochoty n ěco vymýšlet a uvád ět p říklady. Pouze 5% obyvatel uvedlo konkrétní p říklad a zbylá t řetina obyvatel uvedlo možnost „nevím“. U další otázky byla situace obdobná, akorát mne zajímaly nevýhody. Zde pouze 4 % respondent ů uvedlo p říklad a 45 % zvolilo možnost „nevím“. Na otázku, zda se obyvatelé domnívají, že je to pro Pardubice p řínosem v ětšina nedokázala posoudit a celkem 117 obyvatel zvolilo kladnou možnost. Také jsem se v mém pr ůzkumu zabývala programem regenerace MPR a MPZ (zmi ňovaných v kapitole 2.3) zde necelá polovina respondent ů tuší, čeho by se to mohlo týkat. 24 % dotazovaných uvedlo, že se jedná o finan ční podporu majitel ům památkov ě chrán ěných dom ů na obnovu z prost ředk ů státu a m ěsta a 10% uvedlo možnost, že jde o obnovu infrastruktury historické části m ěsta. Další otázka se týkala turist ů, konkrétn ě, zda se s nimi již setkali, zde p řevažovala možnost ob čas a z řídka, celých 163 odpov ědí. Dokonce 16 obyvatel uvedlo možnost nikdy, což mi p řišlo pom ěrn ě zvláštní. Z výzkumu vyplynulo, že p řevážná v ětšina obyvatel je spokojena s bydlením v Pardubicích a zhruba 30 obyvatel je na své m ěsto hrdý, což jsou pom ěrn ě optimistické výsledky. Naopak pouze 5 odpov ědí bylo vyložen ě záporných, dokonce Pardubice přímo nenávidí. Pro to, aby do Pardubic za čalo jezdit více turist ů, se 35 % obyvatel shodlo na zlepšení po řádku a vzhledu, ovšem na druhou stranu 7 % obyvatel nemá zájem na zvýšení po čtu turist ů v jejich m ěst ě. Další odpov ědi se týkaly vydání propaga čních tiskovin o m ěst ě – 10 %, vybudovat informa ční st ředisko – 5 %, čtvrtina dotazovaných by uvítala zlepšení

62 stavu silnic a ve řejných prostranství a 16 % respondent ů se shodlo na možnosti p řisp ět ob čan ům na opravy dom ů. Pokud bych m ěla shrnout výsledky tohoto pr ůzkumu, mne konkrétn ě udivilo nejvíce, že spousta obyvatel nemá ani pon ětí o tom, že Pardubice jsou m ěstskou památkovou rezervací. A jen velice malá část se o to zajímá. Ovšem na druhou stranu 200 dotazník ů je ze skoro stotisícových Pardubic pom ěrn ě malý vzorek na to, aby se daly zjistit znalosti obyvatel. Cílem mé práce bylo zjistit postoje ob čan ů a ve řejné správy, což mnohdy nebylo jednoduché. Když jsem provád ěla pr ůzkum na ulici, lidé byli velice často neochotní, a když už odpovídali na mé dotazy, rad ěji zvolili možnost nevím, jelikož necht ěli uvád ět p říklad. Což také považuji za nejt ěžší část mé práce, získat odpov ědi od místních obyvatel. Ale na druhou stranu, jednání s magistrátem m ěsta a Národním památkovým ústavem probíhala velice ochotn ě a bezproblémov ě. Jelikož mi pan Trojan a pan Václavík vyšli velice vst říc. Dále jsem se v mé práci snažila popsat situaci v Pardubicích a navrhnout možná řešení a opat ření. Dle mého názoru m ěsto dostate čně nevyužívá sv ůj potenciál v cestovním ruchu, což je veliká škoda, nebo ť má zajisté turist ům co nabídnout. Jak jsem uvedla již ve SWOT analýze, je d ůležité odstranit, pop řípad ě snížit slabé stránky a hrozby. Jako konkrétní p říklad jsem uvedla nedostatek parkovacích míst, málo zelen ě a nedostate čný cestovní ruch, kde jsem se pokusila nastínit možná řešení. Na druhou stranu mají Pardubice velice kvalitní sí ť hojn ě využívaných cyklostezek a také systém m ěstské hromadné dopravy, jenž zajiš ťuje p řepravu osob i do p řilehlých obcí. Další velké plus, které bych ráda zmínila, se týká programu Interní certifikace služeb cestovního ruchu m ěsta Pardubic, což je velikým p řínosem pro turisty, kte ří přijedou do Pardubic a tento program jim pom ůže se lépe zorientovat v nep řeberném množství ubytovacích a stravovacích za řízeních. Dle mého názoru je cestovní ruch pom ěrn ě ziskové odv ětví a je pouze na škodu, že tento potenciál není zcela využit.

63

12. Záv ěr

Snahou mé bakalá řské práce bylo zpracovat téma M ěstské památkové rezervace Pardubice, postoje ob čan ů a ve řejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. V této práci, jsem se co možná nejlépe snažila p řiblížit Vám m ěsto Pardubice, jeho historii, d ůležité osobnosti, jež byly pro m ěsto p řínosem a v neposlední řad ě kulturní a historické památky. Cílem mé práce bylo, zjistit postoje a názory ob čan ů a samospráv ve vztahu památky a cestovní ruch. Mého pr ůzkumu se zú častnilo 206 respondent ů r ůzných v ěkových skupin a různého stupn ě vzd ělání. P ři provád ění pr ůzkumu jsem se setkala s ochotou, ale i neochotou obyvatel. P ři jednání s úsekem památkové pé če magistrátu m ěsta Pardubic, byly mé zkušenosti veskrze kladné a bezproblémové. Také na odlou čeném pracovišti Národního památkového ústavu v Pardubicích, sídlících na zámku, jsem se setkala s velice vst řícným jednáním. Pardubice, perník, Velká pardubická, Zlatá p řilba, to vše si vybavíme pod tímto pojmem. Jako každé m ěsto mají své klady i zápory, výhody i nevýhody. Z mého pr ůzkumu vyplývá, že v ětšina obyvatel je s bydlením v Pardubicích spokojena. Samoz řejm ě je zde spousta výhrad a p řipomínek. Ovšem na druhou stranu je d ůležité si tyto problémy uv ědomit a za čít je řešit. Pro p řehlednost jsem nastínila SWOT analýzu a několik problematických bod ů s možnými návrhy řešení. Svým pr ůzkumem jsem se snažila zjistit názory obyvatel m ěsta, zda se zajímají o problematiku spojenou s městskou památkovou rezervací a jaká stanoviska k tomu zaujímají. Tyto výsledky jsem zpracovala v praktické části do p řehledných graf ů. Doufám, že tímto zpracováním jsem splnila zadané téma.

64

13. Summary

The aim of my thesis was to process the theme Urban conservation area Pardubice, the attitude of citizens and public administration to the regeneration and the importance of tourism. In this work, I was as far as possible towards your town of Pardubice, its history, important personalities, which were for the city benefit and not least cultural and historical monuments. The goal of my work was to determine attitudes and opinions of citizens and authorities in respect of monuments and tourism. My survey was attended by 206 respondents of various age groups and various levels of education. In carrying out the survey, I met with the willingness, but also reluctance population. In the section dealing with the preservation of monuments City Pardubice, my experience was quite positive and smooth. We also separated the work of National Institute of Pardubice monument, located at the castle, I met with a very friendly negotiation. Pardubice, gingerbread, Great Pardubice, Golden Helmet, all you imagine this term. As each city has its pros and cons, advantages and disadvantages. In my survey indicates that most people is housing in Pardubice satisfied. Of course, there is a lot of objections and comments. But on the other hand, it is important to recognize these problems and begin to deal with it. For the sake of clarity, I outlined the SWOT analysis and a number of problematic points This research, I sought the views of the city population that is interested in issues related to urban conservation area and the views as to occupy. These results, I worked in the practical part in the synoptic charts. I hope that this process I met the specified topic.

65

Klí čová slova

Cestovní ruch (turismus, CR) Dle užšího vymezení zahrnuje CR aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prost ředí nebo pobývajících v t ěchto místech ne déle než jeden rok za ú čelem trávení volného času, podnikání či jiným ú čelem. Rozší řené pojetí CR vychází zvnímání CR jako komplexního procesu, který zasahuje nejen jeho ú častníky, ale také poskytovatele služeb, destinace, v nichž je cestovní ruch realizován a tranzitní destinace (jedno z možných vymezení).

Destinace cestovního ruchu Je cílovou oblastí v daném regionu, typická významnou nabídkou atraktivit cestovního ruchu a infrastruktury cestovního ruchu

Incoming Příjezdový (d říve aktivní) cestovní ruch, p říjezdy cizích ob čan ů do hostitelské zem ě

Kongresová turistika Jde o jedno z nejrychleji se rozvíjejících odv ětví turistického sektoru. V posledních letech se konkurence na trhu zna čně zost řila a p ři volb ě destinace se klade d ůraz na cenu, vzdálenost, infrastrukturu a bezpe čnost. O nejv ětší kongresy mezi sebou sout ěží města a regiony z celého sv ěta. Místní samosprávy a vlády jednotlivých zemí bývají často žádány o to, aby vytvá řely svazky s developery ze soukromého sektoru a vytvá řely tak vhodné prost ředí pro rozvoj segmentu MICE[2] (‚meeting, incentive, conference, exhibition‘ – sch ůzka, pobídka, konference, výstava). K dosažení koordinovaného rozvoje je zapot řebí vytvo řit jasnou st ředn ědobou a dlouhodobou strategii.

Kulturní d ědictví Stavby a skupiny staveb všeobecné hodnoty, um ělecká díla, prostranství hodnotná z historického, estetického, etnologického a antropologického pohledu. Pat ří do n ěj i nehmotné d ědictví, kulturní diverzita, tradice, jazyk, životní styl.

66 Outgoing Výjezdový (dříve pasivní) cestovní ruch, výjezdy domácích ob čan ů do zahrani čí

Návšt ěvník je ú častník cestovního ruchu. Návšt ěvníci se d ělí na jednodenní návšt ěvníky (n ěkdy nazýváni také exkurzionisté nebo výletníci) a turisty. Jednodenní návšt ěvník se ú častní cestovního ruchu bez p řenocování.

Turista je ú častník cestovního ruchu, který alespo ň jednou p řenocuje mimo své obvyklé prost ředí.

Granty Grant (z angl.) je ú čelový p řísp ěvek na ve řejn ě prosp ěšný ú čel, který se obvykle získává ve více mén ě ve řejné sout ěži na základ ě p ředloženého projektu. Zatímco v USA a ve Velké Británii je význam slova grant širší a zahrnuje i soukromou dobro činnost, v ostatní Evrop ě se jím obvykle míní podpora v ědeckých, výzkumných, p řípadn ě i kulturních projekt ů, poskytovaná institucemi. []

Dotace Pojmem dotace se v ekonomii rozumí pen ěžitý dar nebo daru podobná pen ěžitá úhrada ze strany státu (zpravidla vlády nebo zákonodárného sboru) nebo územn ěsprávního celku (v Česku kraj, obec nebo m ěstská část) n ějakému subjektu v zájmu snížení ceny ur čitého statku, jehož poskytování je ve „ve řejném zájmu“. V n ěkterých oborech, nap říklad u ve řejné osobní dopravy, se dotace provád ějí formou úhrady prokazatelné ztráty, p řípadn ě zákonem definovaného p řim ěř eného zisku. Často bývá poskytnutí dotace vázáno na jistou míru vlastní spoluú časti p říjemce (nap říklad dotace tvo ří ur čitý procentní podíl z částky vynaložené p říjemcem dotace). [] Zásady pro poskytování dotací z rozpo čtu m ěsta Pardubice (viz p říloha)

Regenerace m ěsta všestranná obnova m ěsta jako stavebního celku

67

Památkový fond jedna z nejvýznamn ějších sou částí bohatství státu a má velký p řinos jak z hlediska historického, um ěleckého, estetického, památkového, tak i užitkového

Gestor = jednatel

68

Přehled použitých zdroj ů

Knižní publikace:

[1] BULISOVÁ, Ji řina.: Ottova všeobecná encyklopedie . Praha 2003, Ottovo nakladatelství, 1. vydání, 752 s., ISBN 80-7181-947-6

[2] DVO ŘÁČEK, Petr.: Hrady a zámky: Čechy, Morava, Slezsko: malá obrazová encyklopedie. Olomouc 2001, Petr Dvo řáček, 2. dopln ěné vydání, 264 s., ISBN 80- 86179-48-6.

[3] BARTOŠ, Št ěpán. ŠEBEK, František.: Pardubický kraj . Pardubice 2004, Helios, 1. vydání, 199 s., ISBN 80-85211-16-5

[4] DAVID, Petr.: 444 historických m ěst a m ěste ček České republiky . Praha 2004, Kartografie, 1. vydání, 224 s., ISBN 80-7011-741-9

[5] KOTYK, Ji ří.: Pardubické podobizny . Pardubice 1995, Helios, 1. vydání, 107 s., ISBN 80-85211-03-3

[6] LIPUS, Radovan. VÁVRA, David.: Šumná m ěsta . Brno 2002, Petrov, 1. vydání, 440 s., ISBN 80-7227-125-3

[7] BARTOŠ, Št ěpán. ŠEBEK, František.: Pardubice . Pardubice 2001, Helios, 1. vydání, 158s., ISBN 80-85211-10-6

[8] RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc, Doc. RNDr. Ji ří Vaní ček, CSc,: Úvod do studia cestovního ruchu

69 Internetové zdroje:

[9] Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-04-04 ]

[10 ] Otev řená encyklopedie Wikipeda [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-04-04 ]

[11 ] Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-04-04 ]

[12 ] M ěstský rozvojový fond Pardubice [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-04-05 ]

[13 ] Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-04-24 ]

[14 ] Strukturální fondy EU [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-03-28 ]

[15 ] Regionální opera ční programy [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-03-28 ]

[16 ] Národní památkový ústav [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-04-10 ]

[17 ] Program regenerace m ěstských památkových rezervací a zón [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-04-11 ]

[18 ] M ěsto Pardubice [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-03-04 ]

[19 ] M ěstská památková rezervace [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-03-18 ]

[20] Historie Pardubic [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-03-20 ]

[21 ] Vilém z Pernštejna [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-03-08 ]

[22 ] Jan Perner [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-03-08 ]

70 [23 ] Pernštýnské nám ěstí [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-04-05 ]

[24 ] Zelená brána [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-04-05 ]

[25 ] Radnice [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-04-05 ]

[26 ] Bartolom ějská ulice [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-04-05 ]

[27 ] Velká Pardubická [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-04-08 ]

[28 ] Zlatá P řilba [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-04-08 ]

[29 ] Nemocnice Pardubice [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-03-30 ]

[30 ] Univerzita Pardubice [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-03-30 ]

[31 ] Východo česká galerie [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-04-20 ]

[32 ] Regionální opera ční program NUTS [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-05-04 ]

[33 ] Pardubice a cestovní ruch [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-05-04 ]

[34 ] historie cestovního ruchu [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-05-05 ]

[35 ] Doprava Pardubice [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-05-07 ]

[36 ] Česká centrála cestovního ruchu - Czechtourism [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-05-07 ]

[37 ] Letišt ě Pardubice [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-03-28 ]

71

[38 ] Kraj.cz [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-05-11 ]

[39 ] Interní certifikace služeb cestovního ruchu m ěsta Pardubic [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-05-12 ]

[40 ] Kongresová turistika v Pardubicích [online ] Dostupné z WWW: [cit. 2009-05-12 ]

72

Seznam ilustrací

Obr. 1 ………………………………. Znak M ěstského rozvojového fondu Pardubice Obr. 2 ………………………………. Mapa Pardubického kraje Obr. 3 ………………………………. Znak m ěsta Pardubic Obr. 4 ………………………………. Pardubický zámek Obr. 5 ………………………………. Pernštýnské nám ěstí Obr. 6 ………………………………. Zelená brána Obr. 7 ………………………………. Kun ětická hora Obr. 8 ………………………………. Pardubický perník Obr. 9 ……………………………… Velká pardubická

73

Seznam p říloh

Příloha č. 1 ………………………Dotazník pro obyvatele Pardubic Příloha č. 2 ………………………Dotazník pro p ředstavitele samosprávy m ěsta Příloha č. 3 ………………………Dotazník pro p ředstavitele NPÚ Příloha č. 4 ………………………P řehled p říjemc ů dotací z kulturního fondu Příloha č. 5 ………………………Organiza ční struktura magistrátu Pardubic Příloha č. 6 ………………………Dotace z fondu cestovního ruchu Příloha č. 7 ………………………Granty na podporu vlastník ů kulturních památek

74

PŘÍLOHA Č. 1 D O T A Z N Í K (typ BP – A)

Pro obyvatele m ěstských památkových rezervací a zón 1. Jaký je Váš vztah k tomuto m ěstu? mám zde trvalé bydlišt ě a bydlím mám zde trvalé bydlišt ě jsem vlastníkem rekrea čního Jiný *) zde ve vlastním dom ě (byt ě) a bydlím zde v nájmu objektu *) Pokud vztah k městu je jiný (nap ř. návšt ěvě p říbuzných, na výlet ě, dovolené apod.), nepokra čovat v rozhovoru.. 2. Jak dlouho již v tomto m ěst ě pobýváte (trvale nebo p řechodn ě)? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete 10 -20 let 20 -30 let nad 30 let 3. Víte o tom, že historická část Vašeho m ěsta byla prohlášena p řed časem městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? vím o tom a zajímám se mám o tom pov ědomí dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá 4. Máte p ředstavu, jaké výhody to Vašemu m ěstu p řináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako p říklad uvedu…………………………………………… 5. Máte p ředstavu, jaké nevýhody to Vašemu m ěstu p řináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako p říklad uvedu…………………………………………… 6. Setkal jste se již p ři jednání s úřady s tím, že část Vašeho m ěsta je prohlášena městskou památkovou rezervací (m ěstskou památkovou zónou)? ano ne pokud ano, v jaké souvislosti?...... 7. Domníváte se, že prohlášení části Vašeho m ěsta m ěstskou památkovou rezervací (zónou) bylo pro Vaše m ěsto p řínosem? ur čit ě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne ur čit ě ne 8. Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace m ěstských památkových rezervací a zón. Máte p ředstavu o tom, čeho se tento program týká? tuším, čeho jde o obnovu infrastruktury jde o finan ční podporu majitel ům nikdy jsem o by se mohl historického centra m ěsta památkov ě chrán ěných dom ů na obnovu něm neslyšel týkat (ulice, kanalizace atd.) z prost ředk ů státu a m ěsta 9. Setkal jste se ve Vašem m ěst ě s lidmi, kte ří do m ěsta p řijeli prohlédnout si historické centrum města? velmi často ob čas zřídka nikdy 10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo m ěsta zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho m ěsta? ur čit ě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne ur čit ě ne 11. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo ob čas bydlíte? jsem na své m ěsto jsem celkem je tu bydlení jako klidn ě bych nelíbí se mi tady a rad ěji hrdý a rád, že zde spokojen s bydlením v každé jiném šel bydlet bych se odst ěhoval n ěkam bydlím v tomto m ěst ě měst ě jinam jinam 12. Co by m ělo Vaše m ěsto ud ělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve v ětší mí ře než dosud? (maximáln ě t ři odpov ědi) nemám zájem, aby zlepšit po řádek vydat propaga ční vybudovat další zlepšit stav silnic a sem jezdilo více turist ů a vzhled tiskoviny o m ěst ě informa ční st ředisko ve řejných prostranství přisp ět ob čan ům na opravy dom ů jiná opat ření, která?.... 13. Údaje o Vás: pohlaví muž žena věk do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více vzd ělání základní/vyu čen st řední vysokoškolské kde pracujete trvale zde nebydlím v tomto m ěst ě dojíždím za prací nepracuji zam ěst- zam ěstna- soukromý v domácnosti, nezam ěst- student(ka) v d ůchodu nání nec podnikatel mate řská dovolená naný Místo: Tazatel: Datum:

75 Příloha č. 2 D O T A Z N Í K (typ BP – A)

pro p ředstavitele samosprávy m ěstských památkových rezervací a zón Název města……………………………………. Jde o: a) m ěstkou památkovou rezervaci (MPR) b) m ěstskou památkovou zónu (MPZ) 11. Jakou funkci v obci zastáváte? starosta místostarosta tajemník jiná……………….. 12. Jak dlouho již v tomto m ěst ě pobýváte? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete 10 -20 let 20 -30 let nad 30 let 13. V kterém roce bylo historické centrum m ěsta prohlášeno MPR nebo MPZ? bylo to v roce……………… nevím 14. Má Vaše m ěsta zpracovanou n ějakou územn ě-plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? územní plán regula ční plán urbanistickou studii jiný typ územn ě-plánovací dokumentace 15. Má Vaše město zpracovanou n ějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? má plán z roku… je p řipravován uvažujeme o jeho zpracování 16. Má Vaše m ěsto zpracován Program regenerace MPR (MPZ) ? má plán je p řipravován uvažujeme o jeho zpracování 17. Pracuje ve Vašem m ěst ě komise regenerace a jak? ano a je ano, ale její práce je ne, ale uvažujeme o jejím ne a ani nám velmi aktivní formální zřízení nechybí 18. Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho MPR (MPZ) bylo pro Vašeho m ěsta přínosem? ur čit ě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne ur čit ě ne 19. Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho m ěsta? ur čit ě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne ur čit ě ne 20. Máte p ředstavu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu m ěstu p řináší? ………………………………………………………………………………………………………………. 21. Máte p ředstavu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu m ěstu p řináší? ……………………………………………………………………………………………………………. 22. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě Vašeho s Vašim pov ěř eným m ěstským úřadem? ……………………………………………………………………………………………………………. 23. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě Vašeho m ěsta s památkovým ú řadem, který má Vaše m ěsto na starost? ………………………………………………………………………………………………………………. 24. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě Vašeho m ěsta s Krajským ú řadem? …………………………………………………………………………………………………………. 25. Setkal jste se ve Vašem m ěst ě s lidmi, kte ří do Vašeho m ěsta p řijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často ob čas zřídka nikdy 26. Co by m ěla Vašeho m ěsta ud ělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? ………………………………………………………………………………………………………………. 27. Údaje o Vás: pohlaví muž žena věk do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více vzd ělání základní/vyu čen st řední vysokoškolské Místo: Tazatel: Datum:

76 PŘÍLOHA Č. 3

D O T A Z N Í K (typ BP – A)

Pro p ředstavitele pobo čky Národního památkového ústavu v daném kraji zodpov ědného za danou MPR(Z) Název města, za které je pracovník NPÚ zodpov ědný ……………………………………. 17. Jakou funkci v Národním památkovém ústavu zastáváte?...... 18. Jak dlouho již v ústavu pracujete? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete 10 -20 let nad 20 let 19. V kterém roce byla ve Vámi spravované m ěsto prohlášeno MPR nebo MPZ ? …………(nebo nevím) 20. Myslíte si, že se p ředstavitelé tohoto m ěsta se zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? ur čit ě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne ur čit ě ne 21. Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) měst ům p řináší? ……………………………………………………………………………………………………………. 22. Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) m ěstu p řináší? ……………………………………………………………………………………………………………. 23. Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto m ěsta k Vašim návšt ěvám, pokyn ům a rozhodnutím? ………………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………. 24. Jaké postoje zaujímají p ředstavitelé tohoto m ěsta k Vašim návšt ěvám, pokyn ům a rozhodnutím? ………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………. 25. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě s pov ěř enými městským ú řady zodpov ědnými za památkovou pé či? ……………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………. 26. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochran ě s Krajským ú řadem? ………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………. 27. Domníváte se, že prohlášení Vámi spravované MPR nebo MPZ byla pro toto m ěsto p řínosem? ur čit ě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne ur čit ě ne 28. Setkal jste se v tomto m ěst ě s lidmi, kte ří do tohoto m ěsta p řijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často ob čas zřídka nikdy 29. Co by uvedené m ěsto m ělo ud ělat pro to, aby tam jezdilo více turist ů a výletník ů? ………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………. 30. Údaje o Vás: pohlaví muž žena věk do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více vzd ělání základní/vyu čen st řední vysokoškolské

Místo: Tazatel: Datum:

77 Příloha č. 4

Schválené Schválené Žadatel IČ Název akce projektu prostředky pro prostředky pro projekt v Kč organizaci v Kč

"O pardubický pramínek" literární soutěž 85 219 pro žáky 15 000 ZŠ a studenty SŠ 85 219 Pardubická arabeska 20 000 85 219 Perníkový festiválek 10 000 Krajská knihovna v Pardubicích 85 219 Cyklus programových setkání "Hezky česky" 10 000 55 000 85 278 Krajina čínského umění 50 000 85 278 Klub přátel umění při VČG v Pardubicích 18 000 Výstavní činnost dětského ateliéru při VČG Východočeská galerie v 85 278 v 50 000 Pardubicích Pardubicích 118 000 85 286 Pohádkové soboty loutkové pohádky 26 600 85 286 Pohádková neděle hrané pohádky 38 500 85 286 Maškarní bály pro děti 3 000 85 286 Velikonoční veselení 22 500 85 286 POŘADY PRO MŠ a ZŠ pohádky 30 000 85 286 Večery pro seniory 53 000 85 286 Folkové večery 55 500 Folklórní a folkový festival v rámci 85 286 Pardubických dožínek 30 000

85 286 Činnost Klubu přátel hudby 80 000 85 286 Celoroční činnost amatérských souborů 50 000 85 286 Pernštýnské Vánoce 80 000 85 286 Perníkové království 65 000 85 286 Polabinská pouť 70 000 85 286 Etnoconnexion 85 900 85 286 Tanec Praha 30 000 Kulturní centrum Pardubice 85 286 Výstavy v Klubu 29 50 000 770 000 Svaz hudebníků České Jarní swingový koncert J. K. Bandu 15 000 republiky 444 987 15 000 Dům dětí a mládeže DELTA, Pardubice, 579 327 Celoroční činnost Xanada 23 000 23 000 Gorkého 2658

MONSIGNORE o.s. 580 732 Celoroční činnost 26 000 26 000 Miloslav Musil 13 183 346 Doli klub dvouletý grant 200910 150 000 150 000 LUMÍR SOKOL RC PONORKA 20089 dvouletý grant 100 000 Falcon 15 011 402 100 000 Products International 22 671 579 Celoroční činnost 71 250 Taneční skupina T STREETDANCE BATTLE PARDUBICE BASS Pardubice, o.s. 22 671 579 35 000 vol.I 106 250 Pardubický dětský sbor, Celoroční činnost 41 000 22 686 401 41 000 o.s. TRITON SPORT s.r.o. TV dokument "Neboj oni se vrátí (osudy 30 000 25 294 598 ztracené obce Ležáky" 30 000

78 79 PROMOTION Středeční taneční party Žlutý pes 50 000 25 978 942 50 000 s.r.o. ATTACK MEDIA, s. FEBIOFEST JUNIOR 2009 20 000 26 008 751 20 000 r. o. Astronomická Celoroční činnost 2 000 společnost 26 549 450 2 000 Pardubice, o. s. Cechy Labe 26 576 601 Lidové velikonoce řemeslníků v Pardubicích 30 000 30 000 Občanské sdružení GALERIE MAZHAUS výstavní činnost 70 000 uskupení 26 579 693 09 70 000 TESLA

79 Příloha č. 5

80

Příloha. č. 6

81

Příloha č. 7

Granty na podporu vlastník ů kulturních památek v Pardubickém kraji - 2008

82