Tvrze, Hrady a Zámky V Bývalém Okrese Havlíčkův Brod Z Hlediska P�Ístupu Pro Handicapované Občany

Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Havlíčkův Brod z hlediska pístupu pro handicapované občany

Prohlašuji, že pedložená bakaláská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakaláské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitní potebě VŠPJ .

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakaláskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavení licenční smlouvy o užití mé bakaláské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s pípadným užitím mé bakaláské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědom/a toho, že užít své bakaláské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat piměený píspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoení díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 13. 4. 2017

......

Podpis

Poděkování

Chtěla bych poděkovat pedevším vedoucímu své bakaláské práce, ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za odborné rady a pomoc pi zpracovávání mé bakaláské práce. Ještě bych chtěla poděkovat své kamarádce Lucce a seste Nikole, které se mnou všechny památky navštívily.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Havlíčkův Brod z hlediskapro handicapované občany

Bakaláská práce

Autor: Andrea Houfková

Vedoucí práce: Akad. mal. Vladimír Netolička

Jihlava 2017

Abstrakt

Houfková, Andrea: Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Havlíčkův Brod z hlediska pístupu pro handicapované občany. Bakaláská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalá. Jihlava 2017. 72 stran.

Teoretická část bakaláské práce je zaměena na různé druhy zdravotního postižení. Praktická část obsahuje seznam pístupných a nepístupných tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Havlíčkův Brod.

Klíčová slova

Zdravotní postižení, sociální cestovní ruch, tvrze, hrady, zámky, okres Havlíčkův Brod

Abstract

Houfková, Andrea: Strongholds and castles of Havlíčkův Brod county in terms of access for the people with handicap. Bachelor’s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor Ak. mal. Vladimír Netolička. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2017. 72 pages

The theoretical part of this thesis is about kinds of disabilities. The practical part contains a list of strongholds and castles of Havlíčkův Brod county region and divides them to accessible and inaccessible.

Keywords

Disabilities, social tourism, strongholds, castles, Havlíčkův Brod county

Předmluva

Cílem mé práce bude zmapovat tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Havlíčkův Brod z hlediska pístupu pro handicapované občany. Toto téma vypsané Ak. mal. Vladimírem Netoličkou pro mě bylo jasnou volbou. Jednak proto, že mám ráda historii a návštěvy hradů a zámků, tak i možnost lépe poznat okres, ve kterém bydlím celý svůj dosavadní život. Doufám, že touto prací pomohu všem občanům s handicapem pi plánování jejich výletů po památkách v bývalém okrese Havlíčkův Brod. Veškeré fotografie jsou poízené osobně, což dokazuje mojí osobní návštěvu všech uvedených tvrzí, hradů a zámků.

Chtěla bych poděkovat za podporu jak rodičům, tak i svým kamarádům, kteí mě vydrželi poslouchat, když jsem dost často mluvila o bakaláské práci. Největší poděkování patí mé kamarádce Lucce a seste Nikole. Obě se mnou objely a navštívily všechny tvrze, hrady a zámky a za to jsem jim moc vděčná.

Obsah Abstrakt ...... 7 Abstract ...... 7 Pedmluva ...... 8 Seznam obrázků ...... 11 Seznam tabulek ...... 13 Seznam zkratek a symbolů ...... 14 Úvod ...... 15 Teoretická část ...... 16 1.1 Sociální cestovní ruch ...... 16 1.2 Zdravotní postižení ...... 16 1.3 Tělesné postižení ...... 17 1.4 Zrakové postižení ...... 18 1.5 Sluchové postižení ...... 19 1.6 Mentální postižení ...... 20 1.7 Průkaz osoby se zdravotním postižením ...... 21 1.7.1 Průkaz TP ...... 21 1.7.2 Průkaz ZTP ...... 22 1.7.3 Průkaz ZTP/P ...... 23 1.8 Podpora účasti zdravotně postižených na cestovním ruchu ...... 23 Praktická část ...... 25 2.1 Vymezení oblasti Havlíčkobrodsko ...... 25 2.2 Metodika výzkumu ...... 26 2.3 Vlastní výzkum ...... 27 2.4 Seznam navštívených památek ...... 28 2.5 Pístupné tvrze, hrady a zámky Havlíčkobrodska...... 30 2.6 Nepístupné tvrze, hrady a zámky Havlíčkobrodska ...... 31 2.7 Pístupné tvrze, hrady a zámky Havlíčkobrodska...... 32 2.7.1 Tvrz Golčův Jeníkov ...... 32 2.7.2 Tvrz Melechov ...... 34 2.7.3 Hrad Chenovice ...... 35 2.7.4 Hrad Ledeč nad Sázavou ...... 36 2.7.5 Hrad Lipnice nad Sázavou ...... 38 2.7.6 Hrad Ronov nad Sázavou ...... 40 2.7.7 Hrad Ronovec ...... 41 2.7.8 Zámek Chotěbo ...... 43 2.7.9 Zámek Pibyslav ...... 45

2.7.10 Zámek Světlá nad Sázavou ...... 47 2.8 Nepístupné tvrze, hrady a zámky Havlíčkobrodska ...... 49 2.8.1 Zámek Dolní Krupá ...... 49 2.8.2 Zámek Golčův Jeníkov ...... 49 2.8.3 Zámek Habry ...... 50 2.8.4 Zámek Herálec ...... 51 2.8.5 Zámek Hostačov ...... 51 2.8.6 Zámek Libice nad Doubravou ...... 52 2.8.7 Zámek Maleč ...... 52 2.8.8 Zámek Nový Studenec...... 53 2.8.9 Zámek Okrouhlice ...... 53 2.8.10 Zámek Pohled ...... 54 2.8.11 Zámek Rozsochatec ...... 54 2.8.12 Zámek Štěpánov ...... 55 2.8.13 Zámek Úhrov ...... 55 2.8.14 Zámek Úsobí ...... 56 2.8.15 Zámek Vilémov ...... 56 2.8.16 Zámek Vilémovice ...... 57 2.9 Mapy tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Havlíčkův Brod ...... 58 2.9.1 Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Havlíčkův Brod ...... 58 2.9.2 Veejně pístupné a nepístupné tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Havlíčkův Brod ...... 59 2.9.3 Vhodné a nevhodné památky pro vozíčkáe v bývalém okrese Havlíčkův Brod 60 2.9.4 Vhodné a nevhodné památky pro osoby se sníženou pohyblivostí v bývalém okresu Havlíčkův Brod ...... 61 2.9.5 Vhodné a nevhodné památky pro osoby se zrakovým postižením v bývalém okrese Havlíčkův Brod ...... 63 2.9.6 Vhodné a nevhodné památky pro osoby se sluchovým postižením v bývalém okrese Havlíčkův Brod ...... 64 2.9.7 Vhodné a nevhodné památky pro osoby s mentálním postižením v bývalém okrese Havlíčkův Brod ...... 66 3 Shrnutí ...... 68 4 Závěr ...... 69 5 Seznam použité literatury ...... 71 5.1 Knižní zdroje ...... 71 5.2 Internetové zdroje ...... 71

Seznam obrázků

Pokud není u obrázků v bakaláské práci uveden zdroj, jedná se o vlastní zpracování autorky.

Obrázek 1 Umístění Havlíčkobrodska na mapě České republiky ...... 25 Obrázek 2 Celkový pohled na tvrz Golčův Jeníkov ...... 32 Obrázek 3 Parkoviště u tvrze v Golčově Jeníkově ...... 32 Obrázek 4 Výtah na tvrzi v Golčově Jeníkově ...... 33 Obrázek 5 Celkový pohled na tvrz Melechov ...... 34 Obrázek 6 Celkový pohled na hrad Chenovice ...... 35 Obrázek 7 Celkový pohled na hrad Ledeč nad Sázavou ...... 36 Obrázek Ř Parkoviště u hradu Ledeč nad Sázavou...... 37 Obrázek ř Pístup k hradu Ledeč nad Sázavou ...... 37 Obrázek 10 Pohled na hrad Lipnici nad Sázavou ...... 38 Obrázek 11 Pístup do hradu Lipnice nad Sázavou ...... 39 Obrázek 12 Toalety pro veejnost ...... 39 Obrázek 13 Celkový pohled na hrad Ronov nad Sázavou ...... 40 Obrázek 14 Celkový pohled na hrad Ronovec ...... 41 Obrázek 15 Celkový pohled na zámek Chotěbo ...... 43 Obrázek 16 Pístup do výstavních síní na zámku Chotěbo ...... 43 Obrázek 17 Parkoviště u zámku Chotěbo ...... 44 Obrázek 1Ř Celkový pohled na zámek Pibyslav ...... 45 Obrázek 1ř Parkoviště u zámku v Pibyslavi ...... 45 Obrázek 20 Nádvoí na zámku v Pibyslavi ...... 46 Obrázek 21 Celkový pohled na zámek Světlá nad Sázavou ...... 47 Obrázek 22 Vstup do pokladny ...... 47 Obrázek 23 Pístup k toaletám...... 48 Obrázek 24 Celkový pohled na zámek Dolní Krupá ...... 49 Obrázek 25 Celkový pohled na starou budovu zámku Golčův Jeníkov ...... 49 Obrázek 26 Pohled na starou budovu zámku Golčův Jeníkov ...... 50 Obrázek 27 Celkový pohled na zámek Habry ...... 50 Obrázek 2Ř Pohled na zámek Herálec ...... 51 Obrázek 2ř Pohled na zámek Hostačov ...... 51

Obrázek 30 Pohled na zámek Libice nad Doubravou ...... 52 Obrázek 31 Pohled na zámek Maleč ...... 52 Obrázek 32 Celkový pohled na zámek Nový Studenec ...... 53 Obrázek 33 Pohled na zámek Okrouhlice ...... 53 Obrázek 34 Pohled na zámek Pohled ...... 54 Obrázek 35 Celkový pohled na zámek Rozsochatec ...... 54 Obrázek 36 Pohled na zámek Štěpánov ...... 55 Obrázek 37 Pohled na zámek Úhrov ...... 55 Obrázek 3Ř Pohled na zámek Úsobí ...... 56 Obrázek 3ř Pohled na zámek Vilémov ...... 56 Obrázek 40 Celkový pohled na zámek Vilémovice ...... 57 Obrázek 41 Mapa tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Havlíčkův Brod ...... 58 Obrázek 42 Mapa pístupných a nepístupných památek ...... 59 Obrázek 43 Mapa vhodných a nevhodných památek pro vozíčkáe ...... 60 Obrázek 44 Mapa vhodných a nevhodných památek pro osoby se sníženou pohyblivostí ...... 61 Obrázek 45 Mapa vhodných a nevhodných památek pro osoby s vážným zrakovým postižením ...... 63 Obrázek 46 Mapa vhodných a nevhodných památek pro sluchově postižené osoby ..... 64 Obrázek 47 Mapa vhodných a nevhodných památek pro mentálně postižené osoby .... 66

Seznam tabulek

Všechny tabulky uvedené v bakaláské práci jsou vlastní prací autorky.

Tabulka 1 Tabulka kladů a záporů tvrze Golčův Jeníkov ...... 33 Tabulka 2 Tabulka kladů a záporů tvrze Melechov ...... 35 Tabulka 3 Tabulka kladů a záporů hradu Chenovice ...... 36 Tabulka 4 Tabulka kladů a záporů hradu Ledeč nad Sázavou ...... 38 Tabulka 5 Tabulka kladů a záporů hradu Lipnice nad Sázavou ...... 40 Tabulka 6 Tabulka kladů a záporů hradu Ronov nad Sázavou ...... 41 Tabulka 7 Tabulka kladů a záporů hradu Ronovec ...... 42 Tabulka Ř Tabulka kladů a záporů zámku Chotěbo ...... 44 Tabulka ř Tabulka kladů a záporů zámku Pibyslav ...... 46 Tabulka 10 Tabulka kladů a záporů zámku Světlá nad Sázavou ...... 48

Seznam zkratek a symbolů

OSN – Organizace spojených národů

Úvod

Cílem bakaláské práce je zmapovat tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Havlíčkův Brod pomocí fotografické dokumentace a slovního popisu pro handicapované občany. Práci rozdělím na dvě hlavní části.

První část bude teoretická, kde popíši druhy postižení, nap. tělesné postižení, zrakové postižení, sluchové postižení, mentální postižení atd. Veškeré informace budu čerpat z odborné literatury, kterou si prostuduji.

Druhá část bakaláské práce bude praktická. V této části si sestavím seznam tvrzí, hradů a zámků pomocí internetu a informací z informačního stediska v Havlíčkově Brodě. Tyto památky rozdělím podle toho, zda jsou v soukromém vlastnictví a veejnosti uzavené nebo zda jsou pístupná pro širokou veejnost. V pípadě, že budou památky veejnosti pístupné, zjistím u nich pístupnost pro občany s různými druhy postižení. Na základě vlastní návštěvy všech památek budu moci objektivně posoudit pipravenost tvrzí, hradů a zámků na návštěvu občanů s handicapy. Vše doplním vlastními fotografiemi. Tyto osobně vyfotografované fotografie doplním slovním komentáem, aby měl čtená dobrou, a hlavně správnou pedstavu o tom, kde se daná památka nachází a jaký je k ní pístup.

Moje bakaláská práce je součástí mapování celé České republiky. Na toto téma bylo zpracováno již několik bakaláských prací, ale v jiných okresech, napíklad Cheb, Šumperk atd. Jelikož jsem nedohledala žádné práce či dokumenty, které by se zabývaly touto problematikou v okrese Havlíčkův Brod, usoudila jsem, že se tímto tématem ještě nikdo nezabýval.

Výstupem celé bakaláské práce budou mapy, kde budou zaneseny památky, které jsou vhodné pro návštěvu lidí s postižením. Zpracování mé bakaláské práce na toto téma může pomoci k lepší informovanosti jak lidem s nějakým handicapem, tak i lidem pracujícím v některé zmíněné památce ke zlepšení pístupnosti pro občany s postižením.

Teoretická část

1.1 Sociální cestovní ruch

Sociální cestovní ruch neboli social tourism je druh cestovního ruchu, který je zaměen zejména na celkové nebo alespoň částečné hrazení nákladů na cestování pro sociálně znevýhodněné osoby. Mezi znevýhodněné osoby můžeme zaadit napíklad osoby s vysokým věkem, s nízkými píjmy, s tělesným či duševním postižením. (Zelenka a Pásková, 2012, s. 532)

1.2 Zdravotní postižení

„Postižení člověka, které nepříznivě ovlivňuje kvalitu jeho života, zejména schopnost navazovat a udržovat vztahy s lidmi a schopnost pracovat. Hlavními běžně užívanými kategoriemi zdravotních postižení jsou: postižení sluchu, postižení zraku, poruchy řeči/komunikace, postižení mentální, postižení pohybového ústrojí, postižení duševní poruchou.“ (Matoušek, 200Ř, s. 255)

Za zdravotní postižení považujeme v současné době dlouhodobý nebo trvalý stav, který je charakterizován orgánovou nebo funkční poruchou. Tuto poruchu již nelze zcela odstranit či alespoň zmírnit léčbou. Takovýto stav výrazně omezuje reálné možnosti i životní šance osob, dále omezuje jejich práceschopnost a negativně tak zasahuje do stránek kvality života.

Abychom dokázali správně pochopit a pojmenovat zdravotní postižení, je důležité si správně vysvětlit základní pojmy z anglického jazyka. Jsou to tyto základní pojmy:

 „impairment – narušení, zhoršení výkonu či poškození funkce;

 disability – omezení schopnosti, popř. neschopnosti v nějaké oblasti (opak to be able – být schopen);

 handicap – znevýhodnění v určité oblasti osobních i sociálních aktivit (kořeny pojmu jsou ve sportu, jako je golf, dostihy apod., kde se také tradičně používá);

 disorder – porucha, dysfunkce, tzn. něco, co není funkčně v pořádku (opak in order – v pořádku).“ (Novosád, 2011, s. ŘŘ)

Jistě není od věci si vysvětlit a správně pochopit základní terminologii, která se běžně užívá v českém jazyce. Sem můžeme zaadit handicap/hendikep a invalida/invalidita. Handicap/hendikep je nepíznivá sociální situace člověka, která plyne z poruchy nebo omezení schopností. Invalida je v české společnosti spojován s osobou s postižením a invalidita s neschopností pracovat. Tato slova mají svůj původ v angličtině i francouzštině a daly by se volně peložit jako znehodnocený, slabý, neplatný nebo také něčemu neodpovídající.

1.3 Tělesné postižení

„Postižení, které může být buď vrozené, nebo získané a týká se pohybové nebo jiné orgánové soustavy. Omezuje člověka v běžných činnostech, zejména v pohybu, má vliv na jeho psychickou rovnováhu, na vztahy k lidem i na pracovní uplatnění.“ (Matoušek, 2008, s. 146)

Tělesné postižení můžeme rozdělit na dva druhy. Jedním je chronické postižení neboli dlouhodobě nepíznivý zdravotní stav. Jedná se o obvykle nikdy zcela vyléčitelné onemocnění. Chronické postižení vyžaduje dodržení stanovené životosprávy, životního stylu a určitých léčebných opatení. Tímto postižením je významně snížena kvalita života nemocné osoby i jejích blízkých, je omezena výkonnost člověka nebo i jeho odolnost vůči námaze či zátěži a také vede k nechtěnému omezení fyzických aktivit.

Druhým postižením je tělesné postižení neboli lokomoční postižení, pi kterém je omezena hybnost nebo dokonce znemožnění pohybu úplně. Na první pohled jsou patrné vývojové vady, funkční poruchy nosného a hybného aparátu a dysfunkce motorické koordinace. Ať už částečná nebo úplná imobilita má vliv na kvalitu života, pístup k životním píležitostem a soběstačnost.

Osoba s vrozeným postižením je na tom nepatrně lépe než osoba, která získala postižení v průběhu aktivního života nějakou nehodou či nemocí. Jedinec, který se narodil s postižením, už ví, co může od života očekávat, má vytvoené určité sociální dovednosti, zastává již jisté sociální role, dokáže se dívat na svět a na své postižení s mírným nadhledem, má vytvoené priority pizpůsobené svému stavu a má nasbírané jisté zkušenosti. Kdežto člověk, kterému se vinou nehody či nemoci stane, že získá tělesné postižení, má sklony k sebevraždě více než člověk s vrozeným postižením. Nehorázný tlak na psychiku člověka, vytržení z aktivního života, bezmocnost nad sebou

17 samým, vyrovnání se s novou situací a pijmutí nového způsobu života. Tohle všechno, a ještě mnohem více musí ešit jak osoba s vrozeným postižením, tak i osoba s postižením získaným.

1.4 Zrakové postižení

„Úplná slepota je stav, při němž není zachováno ani vnímání světla. Praktická slepota (nebo také legální slepota či zbytky zraku) je podle mezinárodních standardů stav, při kterém člověk nevidí na vzdálenost šesti metrů totéž, co dobře vidící osoba vidí na vzdálenost desetkrát větší, nebo je jeho zorné pole zúženo na méně než 20 stupňů. Jako pomocné kritérium se ještě užívá neschopnost číst písmo v běžném tisku, a to i s brýlemi. Jde tedy o stav, kdy je zrak zachován, ale vidění nestačí k vykonávání běžných činností.“ (Matoušek, 200Ř, s. 146)

Pi zrakovém postižení jde vždy o poruchu funkce zraku. Tuto poruchu funkce zraku nelze již pevést do normálního vidění. Stupeň zrakového postižení můžeme rozdělit do tí kategorií:

 „lehká a střední slabozrakost (medicínsky: lehká a střední slabozrakost)

 zbytky zraku (medicínsky: těžká slabozrakost, praktická slepota)

 totální slepota (medicínsky: úplná slepota, bez světlocitu)“ (Michalík, 2011, s. 276)

Pevážnou část informací, které získáváme o okolním světě, pijímáme zrakem. Když máme zrakové postižení, tak dochází k míe informačního deficitu, která je však různá. Zkrátka, když se nám zhorší zrak nebo o něj pijdeme, tak se nám zbystí ostatní smysly, které se snaží vyrovnat chybějící pijímač informací.

Každá osoba, která má i jen půl dioptrie, se adí mezi osoby se zrakovým postižením, avšak postiženou osobou se stává tehdy, když nemá nablízku brýle nebo kontaktní čočky. Existuje však ada očních onemocnění, pi kterých ani brýle nezlepší kvalitu vidění a tehdy se jedná o osobu, která má zrakové postižení.

Schopnost zrakového vnímání pi poruše je snížena nebo zcela chybí. Můžeme sem zaadit tyto schopnosti, které jsou omezené nebo nemožné: vnímání pohybu,

18 rozpoznávání tvarů, vnímání kontrastu (světlost, barevnost), lokalizace objektů v prostoru, vnímání vzdálenosti atd.

1.5 Sluchové postižení

„Nejvážnějším druhem sluchového postižení je hluchota – tj. nemožnost využít sluchový analyzátor pro komunikaci, a to ani při použití kompenzačních pomůcek. Podle Světové zdravotnické organizace je hluchota oboustranná ztráta sluchu vyšší než 91 dB na lépe slyšícím uchu. Nedoslýchavost je stav, který umožňuje – ať s pomůckou, nebo bez ní – alespoň částečné porozumění řeči (ztráta sluchu je v pásmu 26-70 dB.)“ (Matoušek, 2008, s. 146)

Osoby se sluchovým postižením patí v současné době mezi nejméně početnou skupinu osob se zdravotním postižením, avšak jsou azeny k nejtěžšímu postižení. Je to způsobeno tím, že společnost je postavena na komunikaci mluvenou ečí a zejména na slyšení.

Osoby trpící sluchovým postižením používají k dorozumívání znakový jazyk, který je vizuálně gestický. Komunikaci vyjadujeme pohyby, pozicí rukou a těla, a to vše bývá ještě doplněno výrazem v obličeji. V neslyšící komunitě je znakový jazyk považován za pirozený jazyk neslyšících osob.

Existuje několik vad sluchu, které můžeme dělit podle mohutnosti ztráty. Jednou z vad sluchu je ohluchlost, kde se jedná o ztrátu sluchu. Tato ztráta vznikla zejména v období, kdy se dokončoval vývoj mluvené eči, nebo do tohoto vývoje zasáhla. eč se pi tomto druhu postižení nevytrácí, ale postupem času ztrácí formální úroveň. Další vadou sluchu je hluchota, která může být jednak vrozená nebo získaná v časném věku dítěte. Zbytky sluchu také adíme mezi vady sluchu, které také můžeme rozdělit na vrozené nebo získané. Pi tomto typu postižení není ztráta sluchu úplná, ale nejčastěji se projevuje absencí mluvené eči. Mezi sluchové vady můžeme též zaadit nedoslýchavost, která je buď vrozená, nebo získaná. Nedoslýchavost ještě můžeme rozdělit do několika stupňů, a to podle závažnosti ztráty sluchu na: velmi těžkou nedoslýchavost, těžkou nedoslýchavost, stední nedoslýchavost a lehkou nedoslýchavost.

1.6 Mentální postižení

„Vrozené a trvalé postižení osobnosti projevující se nízkou úrovní rozumových schopností, nízkou kontrolou emocionality, vysokou potřebou akceptace, nízkou schopností odhadovat vlastní možnosti, vysokou sugestibilitou, omezenou schopností rozumět řeči a řeč používat, tendencí ke stereotypnímu chování, konkrétním myšlením bez schopnosti zobecňovat a dalšími příznaky.“ (Matoušek, 200Ř, s. 99)

Mentální postižení je azeno k nejběžnějším poruchám populace, a to bez ohledu na kontinent, rasu, ekonomický či kulturní okruh. Jelikož se jedná o jakýsi druh duševní poruchy, má toto zdravotní postižení poměrně velké problémy etického rázu s vlastním označením a terminologií. Obory, které se zabývají touto problematikou, jsou na tomto základě nuceny hledat novou terminologii. Důvod, proč musejí odborníci hledat nové pojmy, je takový, že většina těchto pojmů se stává po určité době společensky nepijatelná, a to z jednoho prostého důvodu, tyto pojmy získávají pejorativní zabarvení. Což vede ke skutečnosti, že co bylo díve používáno jako odborné termíny, se nyní stalo nadávkou. Jako píklad můžeme uvést: debil, idiot, imbecil, úchylák, psychopat, kretén atd.

Z terminologie nám mizí i původní stupně mentální retardace, které označují hloubku retardace, jakou jsou: debilita, idiocie, imbecilita, idioimbecilita. Dále se nám ztrácejí pojmy nevzdělatelnost a nevychovatelnost. V současné době se také mění pohled na označení osob, protože se klade důraz na osobnost jedince. Proto je lepší mluvit o lidech jako o osobách s mentálním postižením než jako o mentálně retardovaných.

Na diagnostikování syndromu mentální retardace je vázáno několik kritérií. Jedním z těchto kritérií je změení inteligentního kvocientu (IQ). K dalším kritériím můžeme zaadit, zda osoba selhává ve většině sociálních očekávání svého užšího i širšího prostedí.

Oligofrenie neboli slabomyslnost je mentální retardace, která je vrozená nebo získaná časně, tedy do dvou let věku. V tomto pípadě mluvíme o tzv. primárním mentálním postižení. Tento stav je považován za neměnný, trvalý, chronický, který nemá možnost ke zlepšení či zhoršení.

Demence je sekundární postižení, které vzniká po druhém roce věku v pípadě, že došlo k poruše inteligence. Na rozdíl od oligofrenie má demence progredující charakter, což

20 vede k postupnému zhoršování a prohlubování symptomů. Výjimečně může dojít i ke zlepšování, ale to není moc časté. Jako znaky demence můžeme uvést: závažné snížení inteligence vzhledem k pedchozí kapacitě jedince, porucha paměti, orientace, úsudku a schopnost abstraktního myšlení, porucha pozornosti a motivace.

Podle hloubky postižení lze mentální retardaci rozdělit na čtyi stupně:

 „F70. Lehká mentální retardace (50-69 IQ)

 F71. Středně těžká mentální retardace (35-49 IQ)

 F72. Těžká mentální retardace (20-34 IQ)

 F73. Hluboká mentální retardace (pod 20 IQ)“ (Michalík, 2011, s. 116)

1.7 Průkaz osoby se zdravotním postižením

Osoba starší jednoho roku s tělesným, duševním či smyslovým postižením, která má charakter dlouhodobě nepíznivého zdravotního stavu, má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením. Dlouhodobě nepíznivý zdravotní stav je takový stav, který podstatně omezuje schopnost pohyblivosti a orientace osoby, včetně osob s poruchou autistického spektra. (4)

Získání průkazu osoby se zdravotním postižením je možné od roku 2014 pouze na základě samostatného ízení a posouzení zdravotního stavu od posudkového lékae okresní správy sociálního zabezpečení.

1.7.1 Průkaz TP

Na průkaz TP má nárok osoba, která má stedně těžké funkční postižení pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Stedně těžké funkční postižení chápeme jako stav, kdy je osoba pi dlouhodobě nepíznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostedí. Tato osoba je v exteriéru schopna chůze pouze se sníženým dosahem a má také problémy pi chůzi okolo pekážek a na nerovném terénu. Stedně těžkým funkčním postižením orientace rozumíme stav, kdy má osoba pi dlouhodobě nepíznivém zdravotním stavu zhoršenou schopnost orientace pouze v exteriéru a v domácím prostedí je schopna spolehlivé orientace. (4)

Osoba, která vlastní průkaz TP, má nárok na:

„Vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky.“

„Přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.“ (4)

1.7.2 Průkaz ZTP

Na průkaz ZTP má nárok ta osoba, která trpí těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Jako těžké funkční postižení chápeme stav, kdy je tato osoba pi dlouhodobě nepíznivém zdravotním stavu schopna zcela samostatné pohyblivosti v domácím prostedí. Dále je tato osoba schopna v exteriéru chůze se značnými obtížemi, a to jen na krátké vzdálenosti. Těžké funkční postižení orientace je takový stav, kdy je osoba pi dlouhodobě nepíznivém zdravotním stavu schopna v domácím prostedí spolehlivé orientace, ale má značné obtíže v exteriéru. (4)

Držitel průkazu ZTP má nárok na:

„Bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem).“

„Slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.“ (4)

1.7.3 Průkaz ZTP/P

Na tento průkaz má nárok osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Pojmem zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti rozumíme stav, kdy má tato osoba pi dlouhodobě nepíznivém zdravotním stavu značné obtíže pi chůzi v domácím prostedí, popípadě není vůbec schopna chůze. Tato osoba není schopna žádné samostatné chůze v exteriéru a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace rozumíme stav, kdy není osoba pi dlouhodobě nepíznivém zdravotním stavu schopna žádné samostatné orientace v exteriéru. (4)

Osoba, která je majitelem průkazu ZTP/P, má nárok na:

„Bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem).“

„Slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.“

„Bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě.“

„Bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce.“ (4)

1.8 Podpora účasti zdravotně postižených na cestovním ruchu

Lidé se zdravotním postižením by měli mít stejné šance na kulturní život jako lidé zdraví. Podle OSN a Světové zdravotnické organizace tvoí současnou světovou 23 populaci témě 20 % občanů se zdravotním postižením. Každý stát by měl mít zájem na tom, aby měli lidé se zdravotním postižením podporu účasti na společenském životě. Na základě této skutečnosti se měí vyspělost jednotlivých států světa. (12)

Jak už jsem uvedla výše, je několik druhů zdravotního postižení:

 tělesné postižení,

 zrakové postižení,

 sluchové postižení,

 mentální postižení.

Lidé se zdravotním postižení musí pekonávat různé bariéry, aby se mohli účastnit cestovního ruchu. K nejčastějším bariérám, se kterými se zdravotně postižení setkávají pi účasti na cestovním ruchu, jsou v těchto oblastech:

 ubytovací zaízení,

 stravovací zaízení,

 doprava,

 kulturní zaízení a historické objekty.

A nyní se dostáváme k jádru problému. Abychom vyjádili podporu účasti osobám se zdravotním postižením na cestovním ruchu, nejedná se pouze o finanční podporu od různých subjektů, ale hlavně o možnost zajistit pístupnost do kulturních zaízení a historických objektů cestovního ruchu. Neméně důležitá je také informovanost o pístupnosti do jednotlivých objektů cestovního ruchu.

2 Praktická část

2.1 Vymezení oblasti Havlíčkobrodsko

Okres Havlíčkův Brod neboli Havlíčkobrodsko se rozprostírá v kraji Vysočina. Konkrétně nalezneme Havlíčkobrodsko na severu Vysočiny, kde sousedí se Stedočeským a Pardubickým krajem. Okres Havlíčkův Brod sousedí s šesti okresy: okres Chrudim, okres Žďár nad Sázavou, okres Jihlava, okres Pelhimov, okres Kutná Hora a okres Benešov. Na Havlíčkobrodsku žije okolo ř5 000 obyvatel a rozlohou je druhé nejmenší v kraji Vysočina.

Pes okres Havlíčkův Brod se táhne Českomoravská vrchovina a na východě okresu sem okrajově spadají Železné hory. Podnebí je zde spíše chladnější, a to nejspíše i z toho důvodu, že průměrná nadmoská výška je okolo 500 m. Na Havlíčkobrodsku je několik důležitých vodních toků, jako napíklad Sázava, Doubrava, Želivka atd.

Pro celý okres Havlíčkův Brod je důležitý průmysl a zemědělství. Havlíčkobrodsko lze zaadit mezi okresy s relativně zdravým životním prostedím a nízkým znečištěním prostedí. Tohle pispívá k rozvoji cestovního ruchu. Návštěvníci zde mohou navštívit pírodní památky, jako jsou Stvoidla nebo Údolí eky Doubravy, nebo kulturní památky, kterým dominují hrad Lipnice nebo hrad v Ledči nad Sázavou.

Obrázek 1 Umístění Havlíčkobrodska na mapě České republiky

Zdroj: Okres Havlíčkův Brod [online]. 3. 6. 2015 [cit. 2017-03-10]. Dostupné z: https://de.wikipedia.org/wiki/Okres_Havl%C3%AD%C4%8Dk%C5%AFv_Brod

2.2 Metodika výzkumu

Pomocí internetu, zejména internetových stránek Národního památkového ústavu a knihy o Havlíčkobrodsku jsem utvoila seznam tvrzí, hradů a zámků, které se nachází v tomto regionu. V některých pípadech se jedná pouze o zíceniny uprosted lesů, ale i pesto stojí za zmínku. Ve většině pípadů jsem zjistila, že jsou tyto památky v soukromém vlastnictví a slouží soukromým účelům nebo jsou z nich vytvoena ubytovací zaízení.

Pomocí vlastnoručně vyfocených fotografií a díky vlastním zkušenostem budu zjišťovat stav a pístupnost těchto tvrzí, hradů a zámků. K doloženým fotografiím bude pipojen i slovní komentá, který dokreslí celkový popis těchto památek od pístupové cesty až po bezbariérový pístup na toaletách či pístup personálu k handicapovaným občanům. Za každou veejnosti pístupnou památkou bude tabulka, ve které bude uvedeno, zda je či není daná památka z určitých hledisek vhodná nebo nevhodná k návštěvě osob se zdravotním postižením. V tabulkách buď bude A, což znamená ano – je vhodné k návštěvě pro osobu se zdravotním postižením, nebo N, což znamená ne – není vhodný k návštěvě pro osobu se zdravotním postižením.

Nejprve jsem si zjistila na stránkách Národního památkového ústavu tvrze, hrady a zámky, které se nachází na Havlíčkobrodsku. Když jsem měla utvoený seznam památek, tak jsem si rozdělila okres Havlíčkův Brod na více částí a navštívila jsem ty památky, které se nacházely v dané části, abych nemusela jezdit každý den na jiné místo, takže jsem stihla navštívit více památek za jeden den. Samotné hledání tvrzí, hradů a zámků bylo občas náročnější, protože ne každá památka byla dobe značena. Když jsem se dostala k dané památce, tak jsem si všímala nejen, jak samotná památka vypadá, ale i v jakém je stavu nebo jaké je okolí památky. Dále jsem si dávala pozor, abych vyfotografovala autentické fotografie. Nedílnou součástí mé návštěvy všech veejnosti pístupných památek bylo sledovat pístupnost k památce a poté možnost pohybu po památce. Na mnoha místech, jsem mluvila se zaměstnanci, kterým jsem pokládala otázky ohledně bezbariérového pístupu a možnosti návštěvy handicapovaných občanů.

2.3 Vlastní výzkum

Cílem bakaláské práce je zjistit vlastním výzkumem, jak jsou na tom tvrze, hrady a zámky na Havlíčkobrodsku s pístupem pro handicapované občany. Ať už se jedná o tělesné, zrakové, sluchové či jiné postižení. Veškeré zjištěné informace aplikuji do mapek, které sama vytvoím na internetu. Všechny památky osobně navštívím a doložím vlastními fotografiemi. V těchto mapkách budou označeny všechny tvrze, hrady a zámky, které jsem navštívila. Pro lepší orientaci je barevně odliším na dvě základní části, a to na pístupné a nepístupné památky. Dále pomocí barev rozliším, které památky jsou vhodné pro návštěvu tělesně, zrakově, sluchově a mentálně postižených osob.

2.4 Seznam navštívených památek

Seznam navštívených památek v bývalém okrese Havlíčkův Brod se skládá z dvaceti šesti tvrzí, hradů a zámků.

Tvrz Golčův Jeníkov

Tvrz Melechov

Hrad Chenovice

Hrad Ledeč nad Sázavou

Hrad Lipnice nad Sázavou

Hrad Ronov nad Sázavou

Hrad Ronovec

Zámek Dolní Krupá

Zámek Golčův Jeníkov

Zámek Habry

Zámek Herálec

Zámek Hostačov

Zámek Chotěbo

Zámek Libice nad Doubravou

Zámek Maleč

Zámek Nový Studenec

Zámek Okrouhlice

Zámek Pohled

Zámek Pibyslav

Zámek Rozsochatec

Zámek Světlá nad Sázavou

Zámek Štěpánov

Zámek Úhrov

Zámek Úsobí

Zámek Vilémov

Zámek Vilémovice

2.5 Přístupné tvrze, hrady a zámky Havlíčkobrodska

Tvrz Golčův Jeníkov

Tvrz Melechov

Hrad Chenovice

Hrad Ledeč nad Sázavou

Hrad Lipnice nad Sázavou

Hrad Ronov nad Sázavou

Hrad Ronovec

Zámek Chotěbo

Zámek Pibyslav

Zámek Světlá nad Sázavou

2.6 Nepřístupné tvrze, hrady a zámky Havlíčkobrodska

Zámek Dolní Krupá

Zámek Golčův Jeníkov

Zámek Habry

Zámek Herálec

Zámek Hostačov

Zámek Libice nad Doubravou

Zámek Maleč

Zámek Nový Studenec

Zámek Okrouhlice

Zámek Pohled

Zámek Rozsochatec

Zámek Štěpánov

Zámek Úhrov

Zámek Úsobí

Zámek Vilémov

Zámek Vilémovice

2.7 Přístupné tvrze, hrady a zámky Havlíčkobrodska

2.7.1 Tvrz Golčův Jeníkov

Obrázek 2 Celkový pohled na tvrz Golčův Jeníkov Tvrz v Golčově Jeníkově stojí nedaleko náměstí. K tvrzi je možný pístup buď po schodech, nebo po píjezdové cestě. Goltzova tvrz má dvě patra. V prvním pate se nachází galerie a druhé patro je věnované historii Golčova Jeníkova a tvrzi samotné. Na tvrzi se také nachází svatební síň.

Obrázek 3 Parkoviště u tvrze v Golčově Jeníkově U tvrze se nachází parkoviště určené pro návštěvníky.

Obrázek 4 Výtah na tvrzi v Golčově Jeníkově Tvrz Golčův Jeníkov je vhodná pro milovníky obrazů, jelikož se zde nachází umělecká galerie. První dvě patra mohou navštívit občané s tělesným postižením, protože se zde nachází kromě schodiště i výtah, ale do posledního patra vede pouze původní točité schodiště se špatným pístupem. Návštěvu tvrze bych doporučila všem občanům s jakýmkoli postižením.

Tabulka 1 Tabulka kladů a záporů tvrze Golčův Jeníkov

Tělesné postižení

Zrakové Sluchové Mentální postižení postižení postižení Snížená Vozíček pohyblivost

Parkování A A A A A

Cesta k památce A A A A A Pohyb po A A A A A památce Toalety A A A A A

2.7.2 Tvrz Melechov

Obrázek 5 Celkový pohled na tvrz Melechov Tvrz Melechov se nachází v lese pod vrchem Melechov. K tvrzi vede prošlapaná cesta a samotná tvrz se nachází v malém údolíčku, takže za deště nebo po dešti bude cesta hůe pístupná. Na místě se nachází jen několik obvodových zdí bývalé tvrze Melechov.

Parkoviště ani toalety se zde nenachází.

Tvrz Melechov bych nedoporučila občanům s tělesným postižením, protože pístupnost k samotné tvrzi není nijak udržovaná, na cestě se nacházejí šišky a větve ze stromů, koeny stromů a vymleté strouhy po dešti.

Tabulka 2 Tabulka kladů a záporů tvrze Melechov

Tělesné postižení

Zrakové Sluchové Mentální postižení postižení postižení Snížená Vozíček pohyblivost

Parkování N N N N N

Cesta k památce N A A A A Pohyb po N A N A A památce Toalety N N N N N

2.7.3 Hrad Chřenovice

Obrázek 6 Celkový pohled na hrad Chřenovice Hrad Chenovice nalezneme na skalnatém kopci nedaleko Ledče nad Sázavou. Ke zícenině vedou ukazatele a pístup k samotnému hradu je velmi obtížný. Leze se do strmého kopce a na cestě jsou pekážky v podobě kamenů a koenů. Návštěvu této zíceniny bych rozhodně nedoporučila po dešti, protože i když je půda suchá, dá to dost práce, aby se tam člověk vyšplhal.

Parkoviště se zde nenachází žádné, a proto je možné zaparkovat auto za ekou Sázavou a pak pejít pes děravý most nebo pod kopcem, když se pijede z druhé možné strany.

Pímo pod kopcem se nachází vlaková zastávka Chenovice – Podhradí.

Jelikož se zícenina hradu Chenovice nachází v lese, nenalezneme zde žádné toalety ani bezbariérový pístup.

Hrad Chenovice považuji za pístupnou památku pouze pro mentálně a sluchově postižené osoby, protože terén nedovoluje pístup lidem s tělesným nebo zrakovým postižením.

Tabulka 3 Tabulka kladů a záporů hradu Chřenovice

Tělesné postižení

Zrakové Sluchové Mentální postižení postižení postižení Snížená Vozíček pohyblivost

Parkování N N N N N

Cesta k památce N A N A A Pohyb po N A N A A památce Toalety N N N N N

2.7.4 Hrad Ledeč nad Sázavou

Obrázek 7 Celkový pohled na hrad Ledeč nad Sázavou

Hrad Ledeč nad Sázavou se nachází na okraji města Ledeč nad Sázavou. Tyčí se na skále nad ekou Sázavou. Ledečský hrad nabízí ti prohlídkové okruhy (muzejní, hradní a dětský) a návštěvu vyhlídkové věže.

Obrázek 8 Parkoviště u hradu Ledeč nad Sázavou Parkoviště je zde malé, jen pro několik málo aut, ale je neplacené. Bezbariérové parkoviště zde nenajdeme. Auta parkují i v ulicích okolo hradu, protože vyhrazené parkoviště je nedostačující.

Obrázek 9 Přístup k hradu Ledeč nad Sázavou

Abychom se dostali do hradu, musíme projít pes most, který je vydlážděný kostkami. Nádvoí je pro změnu vydlážděné různými kameny, takže je absolutně nevhodný pro návštěvníky na vozíčcích.

Prohlídkové okruhy hradu jsou vhodné pro mentálně či sluchově postižené, nikoli pro tělesně postižené osoby. Pi prohlídce se často mění podlaží, tím pádem je to hodně fyzicky náročné. Hrad Ledeč nad Sázavou není vybaven bezbariérovým pístupem.

Tabulka 4 Tabulka kladů a záporů hradu Ledeč nad Sázavou

Tělesné postižení

Zrakové Sluchové Mentální postižení postižení postižení Snížená Vozíček pohyblivost

Parkování A A A A A

Cesta k památce N A A A A Pohyb po N A N A A památce Toalety N A A A A

2.7.5 Hrad Lipnice nad Sázavou

Obrázek 10 Pohled na hrad Lipnici nad Sázavou

Hrad Lipnice nad Sázavou se rozkládá uprosted stejnojmenné obce. Hrad Lipnice nabízí jeden prohlídkový okruh, který není časově vázán a každý návštěvník si prochází hrad sám s mapkou a brožurou, kterou dostane pi zaplacení vstupného.

Obrázek 11 Přístup do hradu Lipnice nad Sázavou Celý areál hradu je rozlehlý a pi prohlídce se často mění podlaží a typ podlahy. Nachází se zde několik schodišť, ať už se jedná o devěné nebo kamenné schodiště. Návštěva hradu je fyzicky náročná.

Obrázek 12 Toalety pro veřejnost Toalety se na hradě nachází v pízemí, ale nejsou některak prostorné, proto by zde mohl nastat problém u osob s nějakým tělesným postižením.

Parkoviště se nachází pod hradem a není nijak bezbariérově upraveno. Je zde vyhrazeno několik málo míst pro návštěvníky hradu.

Na hradě se nenachází žádný bezbariérový pístup, a proto není vhodný pro občany s tělesným postižením a z důvodu bezpečnosti bych návštěvu nedoporučovala ani občanům se zrakovým postižením.

Tabulka 5 Tabulka kladů a záporů hradu Lipnice nad Sázavou

Tělesné postižení

Zrakové Sluchové Mentální postižení postižení postižení Snížená Vozíček pohyblivost

Parkování N A A A A

Cesta k památce N A A A A Pohyb po N A N A A památce Toalety N A A A A

2.7.6 Hrad Ronov nad Sázavou

Obrázek 13 Celkový pohled na hrad Ronov nad Sázavou Hrad Ronov nad Sázavou se nachází na soukromém pozemku v jakési oboe. K hradu vede asi 1 km úzká málo prošlapaná cesta. Na trase se nachází vysoká neposečená tráva, klacky a kameny.

Hrad je na vyvýšeném skalnatém místě, které bylo zcela pohlceno pírodou, a vidět byly pouze části zdí.

Parkoviště ani toalety se zde nenachází.

Zícenina hradu Ronov nad Sázavou není vhodná k návštěvě snad pro všechny občany s postižením. Občané s tělesným a zrakovým postižením by se zejmě nedostali ani k bráně obory, jak je cesta úzká a zarostlá.

Tabulka 6 Tabulka kladů a záporů hradu Ronov nad Sázavou

Tělesné postižení

Zrakové Sluchové Mentální postižení postižení postižení Snížená Vozíček pohyblivost

Parkování N N N N N

Cesta k památce N A N A A Pohyb po N N N A A památce Toalety N N N N N

2.7.7 Hrad Ronovec

Obrázek 14 Celkový pohled na hrad Ronovec Zícenina hradu Ronovec se nachází uprosted lesa u obce Dolní Krupá. Od silnice je to zhruba 1 km podél Bevnického potoka a lesem. Zíceninu hradu nalezneme na kopci, 41 kam je velmi obtížný pístup. Na vrcholu kopce se nachází už jen zbytky obvodových zdí.

U hradu se nenachází žádné parkoviště a ani žádné toalety.

Z hlediska pístupnosti je zde velmi nepíznivý terén pro osoby s tělesným postižením. K hradu vedou poměrně strmé a úzké cestičky. Abych se dostala k hradu, musela jsem pejít potok pes úzkou lávku, což není vhodné pro návštěvníky, kteí mají nějaké zdravotní postižení. Napíklad vozíčkái by se tam nedostali vůbec a osoby se zrakovým postižením by mohli špatně šlápnout nebo uklouznout a spadnout do vody. Nedoporučovala bych návštěvu tohoto hradu osobám s tělesným postižením a myslím si, že není vhodný ani pro nevidomé osoby.

Tabulka 7 Tabulka kladů a záporů hradu Ronovec

Tělesné postižení

Zrakové Sluchové Mentální postižení postižení postižení Snížená Vozíček pohyblivost

Parkování N N N N N

Cesta k památce N A N A A Pohyb po N N N A A památce Toalety N N N N N

2.7.8 Zámek Chotěboř

Obrázek 15 Celkový pohled na zámek Chotěboř Zámek Chotěbo nalezneme na kraji města Chotěbo ze směru od Vilémova. Zámek je pístupný pouze v prostorách Městského muzea, které se zde nachází. Pístupný je ještě zámecký park. Zbytek zámku je v soukromém vlastnictví a nepístupný. Pístupnost k zámku je po udržované píjezdové cestě.

Obrázek 16 Přístup do výstavních síní na zámku Chotěboř

Výstava Městského muzea probíhá v prvním pate. Schody do prvního patra jsou staré a devěné. Nenachází se zde žádný bezbariérový pístup. V blízké budoucnosti se zde nebudou dělat žádné úpravy, které by umožnily pístup napíklad lidem na vozíčcích, protože je zde Městské muzeum pouze v pronájmu a majitelé zámku si takovéto úpravy nepejí.

Obrázek 17 Parkoviště u zámku Chotěboř Parkoviště se nachází naproti zámku pes silnici. Zámek Chotěbo je vhodný pro všechny občany s handicapem kromě lidí s tělesným postižením, protože veškeré výstavy Městského muzea se nacházejí v prvním pate bez výtahu a jakéhokoli bezbariérového pístupu.

Tabulka 8 Tabulka kladů a záporů zámku Chotěboř

Tělesné postižení

Zrakové Sluchové Mentální postižení postižení postižení Snížená Vozíček pohyblivost

Parkování A A A A A

Cesta k památce A A A A A Pohyb po N A A A A památce Toalety N A A A A

2.7.9 Zámek Přibyslav

Obrázek 18 Celkový pohled na zámek Přibyslav Zámek Pibyslav se nachází u hlavní silnice. V prostorách zámku sídlí Hasičské muzeum, které je veejnosti pístupné. Jsou tu exponáty jak z českého hasičství, tak i z mezinárodního. Pístupnost do zámku je po schodech. Zámek Pibyslav není vybaven bezbariérovým pístupem, ale je možné po pedchozí domluvě zajistit pepravu do výstavních síní pomocí nákladního výtahu.

Obrázek 19 Parkoviště u zámku v Přibyslavi

Hned vedle zámku se rozprostírá parkoviště pro návštěvníky muzea.

Výklad je možné upravit pro zrakově i sluchově postižené osoby, vše záleží pouze na domluvě s personálem zámku.

Obrázek 20 Nádvoří na zámku v Přibyslavi

Tabulka 9 Tabulka kladů a záporů zámku Přibyslav

Tělesné postižení

Zrakové Sluchové Mentální postižení postižení postižení Snížená Vozíček pohyblivost

Parkování A A A A A

Cesta k památce A A A A A Pohyb po A A A A A památce Toalety N A A A A

2.7.10 Zámek Světlá nad Sázavou

Obrázek 21 Celkový pohled na zámek Světlá nad Sázavou Zámek Světlá nad Sázavou se rozprostírá vedle eky Sázavy skoro v samém centru města. Zámek obklopuje zámecký park, který je veejně pístupný. Z prostor zámku jsou pístupné prostory muzea. Muzeum nabízí několik prohlídkových okruhů, které ovšem probíhají v prvním pate bez jakéhokoli bezbariérového pístupu.

Parkoviště pro návštěvníky se nachází z jedné strany zámku a toto parkoviště není moc velké.

Obrázek 22 Vstup do pokladny

Veškeré prohlídkové okruhy se nachází v prvním pate, kam vede schodiště a žádný výtah se zde nenachází. I do samotné pokladny vede několik schůdků.

Obrázek 23 Přístup k toaletám V areálu zámku se nachází bezbariérové toalety pímo pro handicapované občany.

Tabulka 10 Tabulka kladů a záporů zámku Světlá nad Sázavou

Tělesné postižení

Zrakové Sluchové Mentální postižení postižení postižení Snížená Vozíček pohyblivost

Parkování N N N N N

Cesta k památce N A A A A Pohyb po N A A A A památce Toalety A A A A A

2.8 Nepřístupné tvrze, hrady a zámky Havlíčkobrodska

2.8.1 Zámek Dolní Krupá

Obrázek 24 Celkový pohled na zámek Dolní Krupá Ve vlastnictví obce Dolní Krupá. Nachází se zde kulturní sál, kuchyně a hospoda. Dále se zámek využívá pro účely mateské školy a nalezneme zde také vlastivědné muzeum.

2.8.2 Zámek Golčův Jeníkov

Obrázek 25 Celkový pohled na starou budovu zámku Golčův Jeníkov V soukromém vlastnictví a jedná se o novou budovu zámku.

Obrázek 26 Pohled na starou budovu zámku Golčův Jeníkov I stará budova zámku je v soukromém vlastnictví.

2.8.3 Zámek Habry

Obrázek 27 Celkový pohled na zámek Habry Zámek Habry je v soukromém vlastnictví, ale majitel zde píležitostně poádá různé akce.

2.8.4 Zámek Herálec

Obrázek 28 Pohled na zámek Herálec Zámek Herálec slouží jako luxusní hotel a je chráněn jako kulturní památka České republiky.

2.8.5 Zámek Hostačov

Obrázek 29 Pohled na zámek Hostačov Zámek Hostačov slouží jako hotel a je chráněn jako kulturní památka České republiky.

2.8.6 Zámek Libice nad Doubravou

Obrázek 30 Pohled na zámek Libice nad Doubravou V současné době je zámek Libice nad Doubravou v zástavě u banky a obec Libice nad Doubravou ho chce zakoupit v zájmu záchrany.

2.8.7 Zámek Maleč

Obrázek 31 Pohled na zámek Maleč V soukromém vlastnictví.

2.8.8 Zámek Nový Studenec

Obrázek 32 Celkový pohled na zámek Nový Studenec V soukromém vlastnictví.

2.8.9 Zámek Okrouhlice

Obrázek 33 Pohled na zámek Okrouhlice V soukromém vlastnictví.

2.8.10 Zámek Pohled

Obrázek 34 Pohled na zámek Pohled V soukromém vlastnictví.

2.8.11 Zámek Rozsochatec

Obrázek 35 Celkový pohled na zámek Rozsochatec Zámek Rozsochatec v současné době slouží jako penzion.

2.8.12 Zámek Štěpánov

Obrázek 36 Pohled na zámek Štěpánov V soukromém vlastnictví.

2.8.13 Zámek Úhrov

Obrázek 37 Pohled na zámek Úhrov V soukromém vlastnictví.

2.8.14 Zámek Úsobí

Obrázek 38 Pohled na zámek Úsobí V soukromém vlastnictví, návštěva je možná po pedchozí telefonické domluvě s majitelem.

2.8.15 Zámek Vilémov

Obrázek 39 Pohled na zámek Vilémov V soukromém vlastnictví.

2.8.16 Zámek Vilémovice

Obrázek 40 Celkový pohled na zámek Vilémovice V soukromém vlastnictví.

2.9 Mapy tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Havlíčkův Brod

2.9.1 Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Havlíčkův Brod

Obrázek 41 Mapa tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Havlíčkův Brod Zdroj: google.maps.com + vlastní zpracování

Na této mapce jsou znázorněny veškeré památky v bývalém okrese Havlíčkův Brod. Jedná se jak o veejně pístupné památky, tak i o památky v soukromém vlastnictví. Celkový počet navštívených tvrzí, hradů a zámků je 26 památek.

Seznam památek: Tvrz Golčův Jeníkov, tvrz Melechov, hrad Chenovice, hrad Ledeč nad Sázavou, hrad Lipnice nad Sázavou, hrad Ronov nad Sázavou, hrad Ronovec, zámek Dolní Krupá, zámek Golčův Jeníkov, zámek Habry, zámek Herálec, zámek Hostačov, zámek Chotěbo, zámek Libice nad Doubravou, zámek Maleč, zámek Nový Studenec, zámek Okrouhlice, zámek Pohled, zámek Pibyslav, zámek Rozsochatec, zámek Světlá nad Sázavou, zámek Štěpánov, zámek Úhrov, zámek Úsobí, zámek Vilémov a zámek Vilémovice.

2.9.2 Veřejně přístupné a nepřístupné tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Havlíčkův Brod

Obrázek 42 Mapa přístupných a nepřístupných památek Zdroj: google.maps.com + vlastní zpracování

Na této mapce jsou již památky barevně rozděleny na veejně pístupné, které jsou zvýrazněny zelenou barvou a červenou barvou jsou zvýrazněny památky, které jsou v soukromém vlastnictví. Jedná se tedy o 10 veejnosti pístupných tvrzí, hradů a zámků a 16 památek je v soukromém vlastnictví, které není veejnosti pístupné, anebo pouze po domluvě s majitelem objektu.

Seznam pístupných památek: Tvrz Golčův Jeníkov, tvrz Melechov, hrad Chenovice, hrad Ledeč nad Sázavou, hrad Lipnice nad Sázavou, hrad Ronov nad Sázavou, hrad Ronovec, zámek Chotěbo, zámek Pibyslav a zámek Světlá nad Sázavou.

Seznam nepístupných památek: Zámek Dolní Krupá, zámek Golčův Jeníkov, zámek Habry, zámek Herálec, zámek Hostačov, zámek Libice nad Doubravou, zámek Maleč, zámek Nový Studenec, zámek Okrouhlice, zámek Pohled, zámek Rozsochatec, zámek Štěpánov, zámek Úhrov, zámek Úsobí, zámek Vilémov a zámek Vilémovice.

2.9.3 Vhodné a nevhodné památky pro vozíčkáře v bývalém okrese Havlíčkův Brod

Obrázek 43 Mapa vhodných a nevhodných památek pro vozíčkáře Zdroj: google.maps.com + vlastní zpracování

Z deseti pístupných památek pro veejnost jsou k návštěvě pro vozíčkáe vhodné pouze tvrz v Golčově Jeníkově a zámek v Pibyslavi. Ve zbytku veejnosti pístupných památek by se vozíčkái nemohli pohybovat po památce. Zeleně jsou označeny ty památky, které jsou vhodné k návštěvě pro vozíčkáe a červeně ty, které vhodné nejsou.

Tvrz Golčův Jeníkov je vhodná k návštěvě osob na vozíčku, protože je zde vybudován výtah.

Tvrz Melechov není vhodná pro vozíčkáe, protože se nachází v lese, kde je nepíznivý terén pro vozíčky.

Zícenina hradu Chenovice je nevhodná pro vozíčkáe z důvodu nerovného terénu a umístění hradu v lese na kopci.

Hrad Ledeč nad Sázavou je nevhodný pro vozíčkáe, protože je nerovný terén na nádvoí a na hradě je mnoho schodů bez bezbariérového pístupu.

Hrad Lipnice nad Sázavou není vhodný kvůli velkému množství schodů a na hradě se taktéž nenachází bezbariérový pístup.

Zícenina hradu Ronov nad Sázavou se nehodí k návštěvě pro osoby na vozíčku kvůli prostedí, ve kterém se zícenina nachází.

Zícenina hradu Ronovec není vhodná kvůli obtížnému pístupu k památce uprosted lesa.

Zámek Chotěbo nemá bezbariérový pístup, a proto není vhodný pro osoby na vozíčku.

Zámek Pibyslav také nemá bezbariérový pístup, ale je možné po pedchozí domluvě s personálem zajistit pepravu do výstavních síní pomocí nákladního výtahu.

Zámek Světlá nad Sázavou není vhodný pro osoby na vozíčku, protože výstavy jsou v prvním pate, kde jsou pouze schody bez výtahu.

2.9.4 Vhodné a nevhodné památky pro osoby se sníženou pohyblivostí v bývalém okresu Havlíčkův Brod

Obrázek 44 Mapa vhodných a nevhodných památek pro osoby se sníženou pohyblivostí Zdroj: google.maps.com + vlastní zpracování

Osoby se sníženou pohyblivostí na rozdíl od osob na vozíčku mají více možností k návštěvě jednotlivých památek v bývalém okrese Havlíčkův Brod. Zeleně jsou označeny ty památky, které jsou vhodné k návštěvě osobami se sníženou pohyblivostí a červeně ty památky, které nejsou vhodné pro osoby se sníženou pohyblivostí.

Tvrz v Golčově Jeníkově je zcela vhodná pro návštěvu osob se sníženou pohyblivostí, aniž by se museli čehokoli obávat.

Tvrz Melechov je také vhodná k návštěvě osob se sníženou pohyblivostí, protože ačkoli se památka nachází v lese, vede k ní cesta.

Na zícenině hradu Chenovice se mohou osoby se sníženou pohyblivostí pohybovat, ale nejspíš za pomoci zdravých lidí, aby nedošlo k nějakému úrazu.

Návštěvu hradu v Ledči nad Sázavou si mohou dovolit i osoby se sníženou pohyblivostí, ačkoli je prohlídka fyzicky náročnější.

Hrad Lipnice nad Sázavou je vhodná pro osoby se sníženou pohyblivostí, i když se během prohlídky zdolává několik pater po schodech.

Hrad Ronov nad Sázavou je nevhodný jak pro vozíčkáe, tak i pro osoby se sníženou pohyblivostí z důvodu špatně pístupného terénu uprosted lesa.

Hrad Ronovec taktéž není vhodný i pro osoby se sníženou pohyblivostí, kvůli nepíznivému terénu a pístupu k samotné památce.

Zámek Chotěbo mohou s klidným svědomím navštívit osoby se sníženou pohyblivostí.

Zámek v Pibyslavi je taktéž v hodný k návštěvě osob se sníženou pohyblivostí.

Zámek Světlá nad Sázavou je vhodný pro osoby se sníženou pohyblivostí.

2.9.5 Vhodné a nevhodné památky pro osoby se zrakovým postižením v bývalém okrese Havlíčkův Brod

Obrázek 45 Mapa vhodných a nevhodných památek pro osoby s vážným zrakovým postižením Zdroj: google.maps.com + vlastní zpracování

Osoby s vážným zrakovým postižením mají zhruba poloviční možnosti na návštěvu veejně pístupných památek na Havlíčkobrodsku. Zeleně jsou opět označeny ty památky, které jsou v hodné k návštěvě osobami s vážným zrakovým postižením a červeně označeny ty, které vhodné nejsou.

Tvrz v Golčově Jeníkově je vhodná pro osoby se zrakovým postižením.

Tvrz Melechov není vhodná, protože jsou zde vystouplé koeny stromů a vymleté strouhy od vody, proto by mohlo dojít k úrazu.

Zícenina hradu Chenovice není vhodná k návštěvě osob s vážnými zrakovými problémy, protože je zde poměrně členitý terén a vystouplé koeny stromů.

Hrad Ledeč nad Sázavou je také méně vhodný pro osoby s vážnými problémy se zrakem, protože je na hradě několik desítek schodů, na kterých by mohly osoby s problémy se zrakem upadnout.

Hrad Lipnice nad Sázavou je taktéž nevhodný, protože je zde také mnoho schodů a mohlo by dojit k nějakému uklouznutí či zakopnutí.

Zícenina hradu Ronov nad Sázavou není vhodná pro osoby s vážným zrakovým postižením, kvůli obtížnému terénu, kde se nachází vystouplé koeny stromů a kameny.

Zícenina hradu Ronovec je také nevhodná k návštěvě pro osoby s vážnými zrakovými problémy z důvodu členitého terénu.

Zámek v Chotěboi je vhodný pro osoby se zrakovým postižením.

Zámek Pibyslav je také vhodný pro návštěvy pro osoby s vážnými zrakovými problémy.

Zámek ve Světlé nad Sázavou je vhodný k návštěvě osob se zrakovým postižením.

2.9.6 Vhodné a nevhodné památky pro osoby se sluchovým postižením v bývalém okrese Havlíčkův Brod

Obrázek 46 Mapa vhodných a nevhodných památek pro sluchově postižené osoby Zdroj: google.maps.com + vlastní zpracování

Zeleně jsou označeny ty památky, které jsou vhodné pro osoby se sluchovým postižením. Jak je jistě z mapy patrné, pro sluchově postižené osoby jsou vhodné všechny veejnosti pístupné památky v bývalém okrese Havlíčkův Brod.

Tvrz Golčův Jeníkov je vhodná památka pro osoby se sluchovým postižením.

Tvrz Melechov je vhodná k návštěvě osob se sluchovým postižením.

Zícenina hradu Chenovice je vhodná pro osoby se sluchovým postižením.

Hrad Ledeč nad Sázavou je taktéž vhodný pro osoby se sluchovým postižením.

Hrad Lipnice nad Sázavou je vhodný k návštěvě osob se sluchovým postižením.

Zícenina hradu Ronov nad Sázavou je vhodná k návštěvě osob s problémy se sluchem.

Zícenina hradu Ronovec je také vhodná pro osoby se sluchovým postižením.

Zámek Chotěbo je vhodný pro osoby se sluchovým postižením.

Zámek Pibyslav je vhodnou památkou pro osoby se sluchovými problémy.

Zámek Světlá nad Sázavou je vhodný pro návštěvu osobami se sluchovým postižením.

2.9.7 Vhodné a nevhodné památky pro osoby s mentálním postižením v bývalém okrese Havlíčkův Brod

Obrázek 47 Mapa vhodných a nevhodných památek pro mentálně postižené osoby Zdroj: google.maps.com + vlastní zpracování

Zeleně jsou označeny ty památky, které jsou vhodné pro osoby s mentálním postižením. Jak je jistě z mapy patrné, pro sluchově postižené osoby jsou vhodné všechny veejnosti pístupné památky na Havlíčkobrodsku.

Tvrz Golčův Jeníkov je jednoznačně vhodná pro osoby s mentálním postižením.

Tvrz Melechov je také vhodná pro osoby s mentálním postižením.

Zícenina hradu Chenovice je vhodná památka pro osoby s mentálním postižením.

Hrad Ledeč nad Sázavou je taktéž vhodnou památkou pro osoby s mentálním postižením.

Hrad Lipnice nad Sázavou je vhodný pro osoby s mentálním postižením.

Zícenina hradu Ronov nad Sázavou je vhodná k návštěvě osob s mentálním postižením.

Zícenina hradu Ronovec je vhodná pro osoby s mentálním postižením.

Zámek Chotěbo můžeme také zaadit mezi vhodné památky pro mentálně postižené.

Zámek Pibyslav také patí mezi vhodné památky pro mentálně postižené osoby.

Zámek Světlá nad Sázavou je vhodný pro osoby s mentálním postižením.

3 Shrnutí

Dle mého názoru budou mít s návštěvou památek v bývalém okrese Havlíčkův Brod největší problémy osoby s tělesným postižením, protože většina památek má špatný terén, který snižuje pístupnost k památce. Záporným bodem tedy je, že nikde není bezbariérový pístup. Dalším velkým problémem jsou i toalety. Některé památky ani toalety nemají, což je problém nejen pro zdravého člověka, natož pro člověka se zdravotním postižením.

Kladným bodem by mohla být vzdálenost mezi samotnými památkami, takže je možné během jednoho výletu navštívit více památek.

Za mapkami, které udávají, zda jsou dané tvrze, hrady a zámky pístupné pro vozíčkáe, pro osoby se sníženou pohyblivostí, pro osoby se zrakovým postižením, pro osoby se sluchovým postižením a pro osoby s mentálním postižením jsem krátce uvedla, proč jsou vhodná anebo nevhodná pro osoby s postižením.

4 Závěr

Veškeré uvedené památky v mé bakaláské práci jsem osobně navštívila. Pevážnou většinu návštěv těchto památek jsem uskutečnila v letní sezóně roku 2016 a zbytek jsem navštívila na jae roku 2017. Hlavním cílem celé mé bakaláské práce bylo zmapovat a zhodnotit pístupnost tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Havlíčkův Brod z hlediska pístupnosti pro handicapované občany.

Zpracování mé bakaláské práce je součástí mapování pístupnosti tvrzí, hradů a zámků z hlediska pístupnosti pro handicapované občany po celé České republice, proto se autoi bakaláských prací s tímto tématem snaží o jednotný styl.

Pi svých návštěvách tvrzí, hradů a zámků jsem se zaměila hlavně na pístupnost k památce, pohyb po památce, na možnost parkování a na toalety. K doložení mého výzkumu jsem poídila fotodokumentaci, která demonstruje mé názory a tvrzení na základě vlastních zkušeností z návštěvy. Na konci každé zhodnocené památky je hodnotící tabulka, ve které jsou jednoznačně uvedené informace, dle mého názoru, zda je tato památka vhodná pro občany s různými druhy postižení. Jelikož se pevážná část pístupných památek nenachází v píliš dobrém terénu, je pístupnost k těmto památkám náročnější. Tuto náročnost může ovlivňovat napíklad i počasí, protože za sucha může být pístup k památce relativně bez problémů i pro občany s tělesným postižením, tak ale za deště může mít problém se k památce dostat i člověk bez tělesného postižení. Zde bych mohla uvést jako píklad tvrz Melechov, kde je pístup k tvrzi za sucha poměrně snadný po lesní cestičce. Avšak po dešti se v cestičce tvoí vymleté dolíky od vody, což už pístupnost ztěžuje i návštěvníkům bez zdravotního postižení.

V několika objektech jsem mluvila se zaměstnanci, kterých jsem se ptala, jak je to u nich s bezbariérovým pístupem a jak jsou celkově pipravení na návštěvníky s nějakým postižením. Snad všude jsem dostala záporné odpovědi, že nemají bezbariérový pístup z různých důvodů, ať už z finančních či jiných. Napíklad zámek v Chotěboi je v soukromém vlastnictví, ale město Chotěbo má část zámku pronajatou a je zde umístěno městské muzeum, které by bylo ochotno zídit bezbariérový pístup. Tento návrh však nesdílí majitel objektu, takže se musí městské muzeum pizpůsobit.

Ne všude jsem se setkala s dobrým porozuměním od zaměstnanců nebo majitelů objektů. Napíklad, když jsem se snažila o domluvení návštěvy na zámku v Úsobí, tak

69 jsem pana majitele kontaktovala asi tak čtyikrát. Pouze jednou jsme spolu telefonovali, ale nepineslo to žádný výsledek, jelikož byl pan majitel zaneprázdněn, ekl mi, abych se ozvala později, abychom se domluvili na konkrétním termínu návštěvy, protože souhlasil, že si mohu pijet zámek prohlédnout. Avšak když jsem ho kontaktovala později, pan majitel se mi už bohužel neozval.

Ke všem fotografiím tvrzí, hradů a zámků jsem piložila slovní komentá, ve kterém se snažím vysvětlit své poznatky a zkušenosti z vlastní návštěvy. Na základě fotografií, a právě slovního popisu se snažím čtenáům piblížit i okolí, ve kterém se daná památka nachází. Všechny informace jsou pak ve zkratce vloženy do hodnotících tabulek, o kterých už jsem se zmínila výše.

Myslím si, že takovéto zmapování památek v okresech je velkým pínosem nejen pro občany s postižením, ale i pro lepší informovanost všech ostatních občanů. Kdyby se takovéto mapování rozšíilo po celé České republice rozhodně by to mohlo pomoci k zviditelnění některých zapomenutých, ale pesto krásných míst a také k rozšíení turistických cílů v cestovním ruchu pro všechny občany bez rozdílů.

5 Seznam použité literatury

5.1 Knižní zdroje

MATOUŠEK, Oldich. Slovník sociální práce. Vyd. 2., peprac. Praha: Portál, 200Ř. ISBN 978-80-7367-368-0.

MICHALÍK, Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 511 s. ISBN 978-807-3678-593.

NOVOSAD, Libor. Tělesné postižení jako fenomén i životní realita: diskurzivní pohledy na tělo, tělesnost, pohyb, člověka a tělesné postižení. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 166 s. ISBN 978-80-7367-873-9.

VOŠICKÝ, Zdeněk. Toulky nad Havlíčkobrodskem. Světlá nad Sázavou: AEROvydavatelství, 2007. ISBN ř7Ř-80-239-7892-6.

ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně peprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80- 7201-880-2.

5.2 Internetové zdroje

(1) Chřenovický hrad [online]. c2010 [cit. 2016-12-2Ř]. Dostupné z: http://chrenovice.webnode.cz/chrenovicky-hrad/

(2) Hrad Ledeč nad Sázavou [online]. c2000-2016 [cit. 2016-12-2Ř]. Dostupné z: http://www.hrad-ledec.cz/

(3) Hrad Lipnice [online]. [cit. 2016-12-2Ř]. Dostupné z: https://www.hrad- lipnice.eu/cs

(4) Integrovaný portál MPSV: Průkaz osoby se zdravotním postižením [online]. 2014, 6.1.2016 [cit. 2017-02-1ř]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/dzp/prukaz

(5) Zřícenina hradu Ronov nad Sázavou [online]. [cit. 2017-01-2ř]. Dostupné z: http://www.region-vysocina.cz/zricenina-hradu-ronov-nad-sazavou-cx43

(6) Galerie Goltzova tvrz [online]. c2010-2017 [cit. 2017-01-2ř]. Dostupné z: http://www.galeriegoltzovatvrz.cz/

(7) Melechov – tvrz, u níž husité získali zapomenuté vítězství [online]. 2015 [cit. 2017- 01-2ř]. Dostupné z: http://www.regionvysocina.cz/zpravodajstvi/melechov-tvrz-u-niz- husite-ziskali-zapomenute-vitezstvi/

(8) Historie zámku [online]. [cit. 2017-01-2ř]. Dostupné z: http://www.cekus.eu/muzeum/historie-zamku-v-chotebori

(9) Zámek Přibyslav [online]. c2016 [cit. 2017-01-2ř]. Dostupné z: http://www.zamek- pribyslav.estranky.cz/clanky/zamek-pribyslav.html

(10) Zámek Světlá nad Sázavou [online]. c2017 [cit. 2017-01-2ř]. Dostupné z: http://www.zameksvetla.cz/

(11) Charakteristika okresu Havlíčkův Brod [online]. 5. 6. 2012 [cit. 2017-03-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xj/charakteristika_okresu_havlickuv_brod

(12) Cestovní ruch pro všechny [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008 [cit. 2017-03-19]. Dostupné z: https://www.mmr.cz/getmedia/4fa1846e-ee0c- 40d7-ae2e-a43007314a2e/GetFile14_1.pdf