Migrace Obyvatelstva V Regionu ORP Prachatice

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Pedagogická fakulta

Katedra geografie

Veronika Švarcová

Migrace obyvatelstva v regionu ORP Prachatice

Bakalářská práce

České Budějovice 2012

Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Dagmar Popjaková, PhD.

Prohlášení:

Tímto prohlašuji, ţe jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala zcela samostatně, s pouţitím uvedených zdrojů a literatury a cenných rad vedoucí práce.

Prohlašuji, ţe v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách.

V Českých Budějovicích……………………………………………Veronika Švarcová

Poděkování:

Tímto bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce, doc. RNDr. Dagmar Popjakové, PhD., za její cenné rady, informace a připomínky, které mi v průběhu vypracování této bakalářské práce poskytla.

Dále děkuji Katedře geografie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích za zprostředkování návštěvy pobočky Českého statistického úřadu v Českých Budějovicích a i jejím pracovníkům za cenné informace.

A v neposlední řadě děkuji Martinu Wolfovi za pomoc a podrobné vysvětlení funkcí programu Microsoft Excel, coţ mi poměrně ulehčilo práci s filtrací, sumarizováním a kvantifikací dat pořízených Českým statistickým úřadem.

Anotace:

Švarcová, V. (2012): Migrace obyvatelstva v regionu ORP Prachatice. Bakalářská práce. Katedra geografie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, České Budějovice, 83 s.

Bakalářská práce se zabývá migrací obyvatelstva ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice. Podává geografickou charakteristiku území a hodnotí vývoj obyvatelstva od roku 1869 v celém regionu. Jejím hlavním cílem je analýza migrace v průběhu let 1992 aţ 2009. Zabývá se tedy bilancí migrace s ohledem na vybrané ukazatele a řeší strukturní charakteristiky migrantů, která zaznamenává jejich pohlaví, věk, rodinný stav, původní a cílové bydliště, ale do roku 2004 i dosaţené vzdělání, nebo důvod stěhování. Pro podání rychlé a názorné informace o studovaném jevu bylo v rámci této práce vytvořeno i několik tabulek, grafů a map, jejichţ kompletní seznam je uveden na stranách 71 aţ 73 kapitoly 7.

Klíčová slova: SO ORP Prachatice, časoprostorová analýza migrace, bilance migrace, strukturní charakteristiky migrantů, migrační toky

Annotation:

Švarcová, V. (2012): Migration of population in the region ORP Prachatice. Bachelor thesis. University of South Bohemia, Faculty of Education, Department of Geography, České Budějovice, 83 pages.

The bachelor thesis pursues migration of population in the administrative district of ORP Prachatice. The Thesis reports on geographic characteristics and evaluates development of population between the years 1869-2009 in selected area. Main object of this thesis is analysis of migration during the years 1992-2009. The thesis pursues result of migration on account of selected indicators and deals with characteristic of migrants, which registers their gender, age, marital status, earlier and target address, but to year 2004 education and motive of migration too. For fast and demonstrative report on studied effect were created a few charts, graphs and maps, their complete register is introduced on the pages 71 – 73 of the chapter 7.

Keywords: the administrative district ORP Prachatice, analysis of migration, reset of migration, structure characteristic of migrants, migrace stream

 Obsah

 1. Úvod ...... 7  2. Teoreticko-metodologická východiska ...... 10  2.1 Metodika zpracování práce ...... 11  2.2 Pouţité zdroje ...... 13 o 2.2.1 Přehled literatury ...... 13 o 2.2.2 Statistická data a ostatní zdroje ...... 16  2.3 Základní terminologie a ukazatele ...... 17  3. Vyčlenění a základní geografická charakteristika SO ORP Prachatice ...... 22  3.1 Fyzicko-geografická charakteristika...... 22  3.2 Socio-ekonomická charakteristika ...... 24  3.3 Demografická charakteristika ...... 28  4. Analýza migrace ...... 32  4.1 Vývoj obyvatelstva v České republice, Jihočeském kraji a ORP Prachatice .... 32  4.2 Dlouhodobý vývoj migrace v České republice a v Jihočeském kraji ...... 35  4.3 Charakteristika migrace v SO ORP Prachatice od 90. let 20. století...... 37 o 4.3.1 Bilance migrace ...... 38 o 4.3.2 Migrační toky ...... 42 o 4.3.3 Struktura migrace ...... 45 . 4.3.3.1 Věková struktura migrantů ...... 46 . 4.3.3.2 Vzdělanostní struktura migrantů ...... 48 . 4.3.3.3 Struktura migrantů dle rodinného stavu ...... 51 o 4.3.4 Důvody stěhování ...... 53 o 4.3.5 Migrace uvnitř SO ORP Prachatice ...... 54 . 4.3.5.1 Migrace měst SO ORP Prachatice ...... 56  5. Závěr ...... 61  6. Zdroje ...... 66  7. Seznam příloh ...... 71  7.1 Seznam obrázků:...... 71  7.2 Seznam tabulek: ...... 71  7.3 Seznam map: ...... 71  7.4 Seznam grafů: ...... 71  7.5 Seznam ostatních příloh: ...... 73  8. Přílohy ...... 74

1. Úvod

Migrace je vlastní změnou trvalého bydliště, ať uţ za hranicemi nebo uvnitř určité administrativní jednotky. S tímto přesunem je spojena určitá přírodní i sociální rozmanitost prostředí. Lze tedy parafrázovat myšlenky Leeho, který ve své studii nazvané A Theory of Migration uvádí (s. 48), ţe intenzita migrace je závislá na podmínkách v původním a cílovém prostoru a na velikosti překáţek s migrací spojených. Prostor je pak, dle Touška a kol. (2008), moţné rozdělit na emigrační a imigrační oblasti se specifickými podmínkami (rozdíl je patrný např. ve struktuře obyvatelstva z hlediska produktivního a reprodukčního věku, nebo v dynamice přirozeného pohybu obyvatelstva).

Bakalářská práce se zabývá charakteristikou vnitrostátní migrace obyvatelstva, a to v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice. Jejím cílem je časoprostorová analýza migračních procesů zaloţená na kvantifikaci rozsáhlého souboru dat. Jde tedy o studium absolutních i relativních kvantitativních hodnot (počtů) osob migrujících ve zvoleném území v průběhu vybraných let, kdy v této práci je zvoleným obdobím rozmezí let 1992 aţ 2009. Celá tato kvantifikace, matematizace je uvedena a rozebírána převáţně v kapitole 4. Ta byla rozdělena do několika podkapitol, kde kaţdá vypovídá o specifickém tématu souvisejícím s migrací. V jejím rámci byly vypočteny ukazatelé jako migrační saldo, migrační objem, hrubé míry imigrace i emigrace, intenzita migrace, nebo index migrační účinnosti. Dále byly vyhodnoceny směry a intenzity migračních proudů na různých administrativních úrovních České republiky, které byly rozděleny z hlediska vnější imigrace a emigrace. Byla analyzována struktura migrace a to z několika pohledů na charakteristiky migrantů uváděných i v průběţné registraci obyvatel zaloţené na hlášení o stěhování, které je následně zapracováváno do databáze Centrální evidence obyvatelstva, jeţ je dostupná i na internetovém portálu Českého statistického úřadu. Poslední podrobnou součástí této kapitoly je rozbor vnitřní migrace správního obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice.

Mezi doprovodné cíle práce, díky nimţ došlo k pochopení problematiky migrace, by bylo moţné uvést obeznámení se základní terminologií a ukazateli s migrací spojenými za pomoci heuristiky (tedy studia a rozboru odborné literatury); zpracování geografické charakteristiky daného regionu, coţ vedlo k poznání pro něj typických skutečností; nebo i

7 studium migrace na území státu a kraje, díky čemuţ bylo dosaţeno poznání souvislostí zdejší migrace, jakoţto součásti celorepublikových procesů stěhování.

V rámci práce byly řešeny tyto hypotézy:

1. Vzhledem ke geografické charakteristice je řešené území migračně celkově ztrátové. Tato hypotéza tedy za pomoci dat uvedených v databázi Českého statistického úřadu zhodnotí hned dva náhledy. A to zhodnocení fyzicko-geografické, socio- geografické, i demografické charakteristiky regionu a jejího vlivu na migraci zde a zároveň, zda je region migračně ztrátovým, či ziskovým.

2. Větší intenzita je zaznamenána u migrace na kratší vzdálenosti. K této hypotéze dopomohla tvrzení Drbohlava (1999) a Ravensteina (1885). Kdy Drbohlav mluvil o teorii gravitačního modelu (s. 83), ve kterém je intenzita stěhování mezi dvěma územními jednotkami přímo úměrná jejich populační velikosti a nepřímo úměrná jejich vzdálenosti a Ravenstein mezi zákony migrace uváděl i skutečnost, ţe většina migrantů se stěhuje na kratší vzdálenosti (s. 198). Tato hypotéza by měla potvrdit, nebo vyvrátit tyto teorie.

3. Od 90. let absolutně i relativně vyšších migračních obratů oproti ostatním obcím v daném správním obvodu dosahují okresní město a zbylá čtyři města. Tato se částečně pojí k tvrzení Drbohlava (1999) o teorii migračního modelu a částečně pak ke skutečnostem uvedených například Touškem a kol. (2008), Drbohlavem (2010), či Alešem (2001), kteří popisují vývoj migrace v České republice. Podle nich do roku 1989 docházelo k migraci převáţně ve směru venkov - město (jakoţto za prací). Cílem této hypotézy tedy bude zhodnocení vývoje migrace v obcích po roce 1989.

4. Odpovídá vzdělanostní struktura migrantů vzdělanostní struktuře zdejších obyvatel? Tato, na základě dat uvedených v databázi Českého statistického úřadu, rozebere jak vzdělanostní strukturu migrantů, tak obyvatel a následně dojde k jejich komparaci, která nám potvrdí nebo vyvrátí správnost hypotézy.

5. Struktura migrantů dle rodinného stavu odpovídá celostátnímu trendu niţšího počtu sňatků a vyššího počtu rozvodů v posledních letech. Jako podklad pro zvolení právě této hypotézy poslouţila především učebnice Touška a kol. (2008), ve které jsou současné trendy celkového pohybu obyvatelstva popisovány. Hypotéza nejprve analyzuje strukturu migrantů dle rodinného stavu a následně ji pak srovná s výše zmíněným trendem a vyhodnotí.

Nejvýznamnějším zdrojem dat pro zpracování předkládané bakalářské práce byla databáze Českého statistického úřadu. Slouţila pro výpočty ukazatelů migrace i pro tvorbu tabulek, grafů a mapových výstupů a díky tomu následně i zhodnocení všech výše uvedených hypotéz.

2. Teoreticko-metodologická východiska

Pro vypracování této bakalářské práce bylo zapotřebí několika vstupních zdrojů. Těmi byly odborná literatura a statistická data. Na jejich základě byly blíţe poznány metody geografického výzkumu, které byly popisovány např. v publikacích Toušek a kol. (2008), Brázdil a kol. (1995), Čekal (2006), nebo Kalibová a kol. (1998). Dále byly vytyčeny hypotézy, vypočteny bilanční a migrační ukazatele, vytvořena grafická znázornění a následně rozebrána strukturní charakteristika zdejších migrantů. Aţ z těchto „průběţných“ výstupů byly stanoveny výsledky a závěrečná zhodnocení uvedené v závěru práce. V této kapitole bude tedy proveden rozbor konkrétní metodiky zpracování, pouţitých zdrojů a bude vysvětlena základní terminologie a ukazatele s migrací spojené.

Obrázek 2.1: Schématické znázornění metodiky zpracování bakalářské práce

Zdroj: Vlastní vypracování

Pozn.: modrá barva-hlavní vstupní zdroje, žlutá barva- „průběţné“ výstupy, zelená barva-konečné výstupy práce

2.1 Metodika zpracování práce

Jedním z hlavních zdrojů informací byla odborná literatura, jejíţ přehled je zpracovaný v kapitole 2.2.1. V souvislosti se zpracováním odborné literatury byla pouţita metoda heuristiky, tedy získávání, shromaţďování a třídění historických pramenů a informací. Mezi metody spojené s heuristikou a pouţité při vypracovávání této práce je moţné uvést i demografickou analýzu a případovou studii dosaţitelnosti sluţeb (pouţity jsou např. v kapitole 3.2), další je srovnávací metoda, neboli komparace (např. kapitola 3.3), historická metoda (např. v kapitole 4.1), ale i statistická metoda dvou druhů výzkumu. Prvním je kvalitativní výzkum metodou indukce, kdy jsou díky pozorování nalezeny pravidelnosti, následně určeny předběţné závěry a tak vznikají teorie, nebo také hypotézy. Druhým je pak kvantitativní výzkum metodou dedukce, při němţ jsou z teorií vytvářeny hypotézy, ty jsou pozorovány a tím dochází k jejich objasnění a vyhodnocení.

Kapitola 3. zahrnující charakteristiku správního obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice obsahuje několik významných ukazatelů, které byly vypočteny na základě vzorců uvedených níţe a následně došlo k jejich komparaci s dalšími vyššími územními celky jako například, okresem, krajem, nebo Českou republikou. Z těch nejdůleţitějších lze uvést hrubou míru úmrtnosti (hmú), hrubou míru porodnosti (hmp), potratovost (hmpo), sňatečnost (hms), rozvodovost (hmro), nebo index stáří (Is). Všechny mimo indexu stáří jsou vztaţeny ku střednímu stavu obyvatel, který má vystihovat co nejpřesnější průměrný stav obyvatel. Počítá se jako aritmetický průměr z počátečního a konečného stavu obyvatelstva daného roku, nebo je okamţitým počtem obyvatel ve středu období (v případě roku k noci z 30. 6. na 1. 7.). Tím jsou přepočteny na promile. Oproti tomu index stáří je počítán jako podíl počtu osob v poproduktivní sloţce vztaţený k počtu osob v dětské sloţce. Vychází v procentech a měří demografické stárnutí populace.

Pozn.: M- počet zemřelých, N- počet narozených, A- počet potratů, S- počet sňatků, R- počet rozvodů, P- střední stav obyvatel, P 65+- počet obyvatel nad 65 let věku, P 0-14- počet obyvatel ve věku do 14 let

Hlavním cílem této práce je však časoprostorová analýza migrace. Jde o poměrně náročnou studii, opřenou o práci se statistickými daty a o jejich kvantifikaci, matematizaci. Sekundární1 data pořízená Českým statistickým úřadem, prošla řadou časově náročných úprav. V první řadě filtrací, kdy byla vybrána data pro všechny obce zájmového ORP Prachatice z dat pro všechny obce České republiky. Následně došlo k jejich kvantitativní inventarizaci, neboli sumarizaci do přehledných tabulek, třídících všechny tyto migranty do skupin dle pohlaví, rodinného stavu, dokončeného vzdělání, důvodu stěhování a věku za všechny sledované roky zvlášť. Celkovým výsledkem časoprostorové analýzy tedy bylo studium absolutních i relativních kvantitativních hodnot (počtů) osob migrujících ve zvoleném území v průběhu vybraných let (1992 - 2009).

Z takto vytvořených tabulek byly vypočítány různé ukazatele, mezi hlavní je třeba uvést objem migrace (MO), hrubou a čistou míru migrace (hmi a hme), migrační saldo (MS), intenzitu migrace (IM), nebo index migrační účinnosti (MÚ).

Pozn.: I- přistěhovalí, E- vystěhovalí, S- střední stav obyvatel

Data byla zpracována a prezentována ve formě absolutních, relativních i kumulovaných četností, výpočtů středních hodnot (konkrétně prostého aritmetického průměru např. při výpočtu průměrných hodnot za celé sledované období), výpočtů variačních rozpětí (jako rozdílu mezi maximální a minimální hodnotou) a vytvoření časových řad.

Při tvorbě podkladů pro analýzu migrace bylo vyuţito i několika grafických metod analýzy geografických jevů, tedy grafických znázornění, která mají podat rychlou, názornou a spolehlivou, i kdyţ kvantitativně méně přesnou, informaci o studovaném jevu prostřednictvím grafu. Graficky lze dle Brázdila a kol. (1995) znázornit i vztahy určitých pojmů a jevů, které bychom v textu museli vyjádřit těţkopádným popisem. Jedná se konkrétně o grafická znázornění rozdělení četností, jako jsou histogramy a polygony (v této práci např. věková pyramida), nebo grafická znázornění prostorové diferenciace

1 Brána jako sekundárně získaná, tedy vytvořená někým jiným neţ autorem této studie. Pro tuto práci jsou tedy převzatá, nikoliv zvláště vytvořená. 12 intenzity jevu, jako kartogramy a kartodiagramy (např. mapy se značkovou nebo bodovou metodou).

Ze všech výše uvedených vstupních zdrojů a metod (jakoţto analýz a charakteristik zpracovaných pomocí základních metod výzkumu pouţívaných v geografii) byla vytvořena kapitola závěru, která shrnuje nejdůleţitější výsledky a závěrečná zhodnocení práce.

Při zpracování práce bylo vyuţito převáţně tří počítačových programů. Programu Microsoft Office Excel, coţ je tabulkový procesor od firmy Microsoft, díky němuţ byly vytvořeny veškeré tabulky slouţící jako podklad pro tuto práci. Programu Microsoft Office Word, který je textovým procesorem od firmy Microsoft a v němţ byla celá práce sepsána. A programu ArcMap, jenţ je spolu s ArcCatalog a ArcToolbox jedním z programů rozsáhlého systému ArcGis. Zahrnuje nástroje pro správu, editaci a analýzu prostorových dat, který distribuuje firma Esri a prostředníkem pro Českou republiku je firma Arcdata Praha-geografické informační systémy. V tomto programu byly tedy vytvořeny všechny mapové podklady práce.

2.2 Použité zdroje

V rámci kapitoly pouţitých zdrojů nejprve rozebereme odbornou literaturu a následně i pouţitá data z Českého statistického úřadu a internetových portálů.

2.2.1 Přehled literatury Přehled literatury početně zahrnuje převáţně odborné články z časopisů, poté učebnice a atlasy a nakonec monografie. Zároveň je dobré podotknout, ţe není psán dle abecedního pořádku.

V zahraniční literatuře se začal pojem mobility objevovat zejména od raného počátku 20. století, kdy byla mobilita řešena nejprve jako soubor komplexních procesů a pravidelností, následně i jako konkrétní příklady a pojmy migrace. Ze zahraničních publikací je třeba uvést dílo od Ravensteina (1885), které obsahuje Ravensteinovy zákony migrace. Ty jsou i přes datum jejich vydání velmi dobrým podkladem pro analýzu migrace jiţ proto, ţe obeznamují s trendy migrace platícími dodnes. Ravenstein se na straně 198 zaobírá například skutečností, ţe čistá migrace je částí hrubé migrace mezi dvěma místy, kde kaţdý migrační proud vyvolává zpětnou migraci; tím ţe většina migrantů se stěhuje na

13 krátké vzdálenosti; ţe migranti, kteří se stěhují na větší vzdálenosti, mají tendenci vybírat si větší města; ţe obyvatelé venkova migrují více neţli obyvatelé městských oblastí, kdy tento zákon platí pro dnešní rozvojové země; nebo tím, ţe rodiny jsou méně aktivní v mezinárodní migraci neţ mladí dospělí. Vzhledem k tomu, ţe popisují vývoj migrace jako takový, bylo toto dílo vyuţito jako podklad pro popis vývoje migrace v České republice a Jihočeském kraji a k následné komparaci se správním obvodem obce s rozšířenou působností Prachatice. Na tyto zákony a pravidelnosti pak navazovali mnozí další geografové vytvářející mnoţství z nich vyplývajících pravidel a teorií. Například teorií push and pull faktorů se Lee (1969, nebo i Drbohlav a Uherek roku 2007) snaţí vysvětlit moment, kdy vůbec k migraci začíná docházet. Jakoţto moment, kdy tyto faktory dosáhnou určité intenzity a tím započne celý proces pohybu. Lee (1969) taktéţ poprvé zmínil, ţe intenzita migrace je závislá na podmínkách v původním a cílovém prostoru a na velikosti překáţek. Je logické, ţe při malých překáţkách a obdobných podmínkách v prostorech lze předpokládat i silný protiproud, coţ nakonec zapříčiní pozdější návrat obyvatel do obce a tedy velmi sníţí účinnost zdejší migrace. K tomuto tvrzení se přiklání i Graham (1981), který se zabývá očekáváním lepších podmínek v cílovém prostoru z pohledu migrantů. Ravensteinova tvrzení ještě poněkud rozvádí gravitační model od Drbohlava (1999), který říká, ţe intenzita stěhování mezi dvěma územními jednotkami je přímo úměrná jejich populační velikosti a nepřímo úměrná jejich vzdálenosti. Tím tedy staví do popředí migraci s ohledem na populační velikosti obcí.

Další důleţitou zahraniční publikací je dílo Johnstona a kol. (1994), které je plné vysvětlení pro tuto práci důleţitých migračních pojmů. Na tuto publikaci je moţné navázat jiţ českými a slovenskými díly, jenţ jsou psána stejným způsobem, tedy jako geografický slovník. Jde konkrétně například o díla Roubíčka (1997), Touška a kol. (2008), Klufové (2008); Kalibové a kol. (1998), nebo Pavlíka a Kalibové (2005). Jedná se převáţně o monografie a učebnice, které obsahují terminologii migrace. Všechny tyto práce byly podkladem slouţícím k získání informací pro úvod této práce a dále pro část základních pojmů a ukazatelů v kapitole základní terminologie a ukazatele, která se zabývá mimo jiné i vysvětlením, co vlastně migrace je.

Kapitola 4.1 byla vytvořena na základě dat zjištěných v Historickém lexikonu obcí České republiky 1869 – 2005 od Růţkové a kol. (2006), který poskytuje obraz o počtu obyvatel a domů v obcích i částech obce. Jedná se tedy o publikaci seznamující

14 s populačním vývojem na území Českých zemí od druhé poloviny 19. století aţ po počátek 21. století.

Mezi česká a slovenská díla zabývající se dlouhodobým vývojem migrace na území České republiky patří například články Čermáka (1997), Aleše (2001), Kučery (2008), Srba (2004), Drbohlava (2010), nebo Fialové (1996). Z těch byly zjištěny podrobnosti o trendech migrace v České republice v průběhu let, které následně poskytly dostatek informací ke komparaci se světovými trendy v týchţ letech a pro vypracování kapitoly 4.2, pojednávající o dlouhodobém vývoji migrace v České republice a Jihočeském kraji. Například Aleš (2001) rozebírá migraci nejen s ohledem na dopad administrativního rozdělování a slučování obcí, ale i na celkový vývoj s důrazem na 50., 80. a 90. léta 20. století spojené s rozvojem měst a vojenskou sluţbou, nebo s ohledem na důvody stěhování migrantů. Kučera pak hodnotí vývoj migrace od konce druhé světové války aţ do roku 2008, kdy dílo vydává a pro přehlednost období dělí do tří etap. V době socialismu pak ve svých publikacích rozebírají migrační vývoj Jihočeského kraje Wiendl (1970) a Pavlík (1986).

V 21. století dochází k posunu řešení migrace z hlediska strukturních charakteristik migrantů, směrů toků migrace a důvodů stěhování. Zde je moţné uvést například studii o rezidenční migraci v rámci České republiky (Vobecká, 2010), kdy se autorka jako jediná z mnou čtených článků zabývá sociální a demografickou strukturou migrantů v prostorových dimenzích městské, suburbánní, ale i venkovské oblasti.

O regionální migraci České republiky pak pojednávají např. články Bartoňové a Drbohlava (1993), nebo Havla (2003) a dále díla Kubeš (2009), nebo Čekal (2006). První z těchto článků (Bartoňová a Drbohlav, 1993) seznamuje více například se základními pojmy a ukazateli migrace a rozebírá ji na úrovni okresů. Druhý (Havel, 2003) pak uvádí například průměrnou velikost ORP, ať uţ jde o počet obyvatel, rozlohu, nebo počet obcí do něj spadajících. Ty byly přínosné v hlavní části této práce, tedy v kapitole analyzující vývoj objemu, intenzity, dynamiky a struktury vnitrostátní migrace obyvatel správního obvodu ORP Prachatice v kontextu jejího vývoje v Jihočeském kraji a České republice. Jde tedy o přínos pro kapitolu 4.2.

Z hlediska rozboru motivačních důvodů migrace na regionální úrovni je pak moţno uvést monografie a články: „Čekal (2007), nebo Popjaková (2007), Srb (2005), Aleš (2001), či Drbohlav (1990).“ Tyto poskytují informace důleţité pro celkové zdůvodnění

15 trendů migrace a samotných migračních přesunů „v regionálním měřítku.“ Ukazují příklady mnoha důvodů a podnětů pro migraci celkově.

A na závěr bude uvedeno dílo, jeţ se zabývá prognózou politiky České republiky do budoucna, jedná se o článek Srb, Hrušková (2003), který je mimo jiné zaměřen i na problém spojený s imigrací cizinců.

Výše zmíněná literatura je tedy ta hlavní, ze které bylo čerpáno. Avšak kompletní seznam literatury lze najít v závěru práce.

2.2.2 Statistická data a ostatní zdroje Podstatné informace o statistických datech spojených s migrací byly získány od pracovníků Českého statistického úřadu v Českých Budějovicích. Například to, ţe za pomoci průběţné registrace obyvatel se vnitřní migrace začala zaznamenávat jiţ roku 1949, zahraniční pak o 5 let později. Tato registrace je zaloţena na hlášení o stěhování, které obyvatelé při stěhování vyplňují a jeţ je následně zasláno ohlašovnou na okresní pracoviště a zapracováno v Praze do databáze Českého statistického úřadu (konkrétně do Centrální evidence obyvatelstva, která vznikla roku 1980). Zde lze poté najít informace o pohlaví, věku, rodinném stavu, původním i novém místě bydliště daného migranta, který je povinen přihlásit se k trvalému pobytu. Naproti tomu odhlášení jiţ od roku 2005 probíhá automaticky. (Od roku 1966 do roku 2005 byl zjišťován i důvod stěhování a nejvyšší dosaţené vzdělání, proto ve struktuře migrace 1992-2004 budou zahrnuty také.) Od roku 1971 jsou data o bilanci obyvatel podle obcí (oproti stavu z minulého roku) zveřejňována i na internetovém portálu Českého statistického úřadu, kde jsou tedy všem osobám (ať uţ odborníkům, nebo prosté veřejnosti) k dispozici ke shlédnutí a to bez jakýchkoli poplatků.

Migrace je evidována při prostorovém přemisťování osob přes administrativní hranice územní jednotky a následné změně trvalého bydliště. Důsledkem administrativního slučování a rozdělování obcí však dochází k problematickému hodnocení migrace v rámci územních jednotek v průběhu let. Migrace uvnitř obcí, která za běţných podmínek není evidována, má však v České republice jednu výjimku, a to hlavní město Prahu, kdy je sledován pohyb i mezi jednotlivými urbanistickými obvody. Vzhledem k tomu, ţe Praha neleţí v zájmové oblasti této práce, nebude tento druh migrace brán v potaz.

Zároveň je třeba zmínit, ţe lze najít i další data o vnitřní migraci, ovšem uţ méně podrobného charakteru. Jde o výsledky sčítání lidu, domů a bytů, které jsou zjišťovány jednou za deset let, tudíţ poněkud zastarávají a jen těţko z nich lze určit přesnější vývoj

16 migrace. I tato data byla v práci vyuţita a to například při komparaci vzdělanostní struktury migrantů a vzdělanostní struktury obyvatel správního obvodu ORP Prachatice. Bylo jich vyuţito právě proto, ţe dosaţené vzdělání obyvatel se v jiných statistikách neuvádí.

Zahraniční migrací, pro niţ data zjišťuje cizinecká policie, se zabývat nebudeme jiţ proto, ţe je pro výzkum příliš nepřesná a to i z toho důvodu, ţe cizinci nejsou povinni migraci cizinecké policii ohlašovat. Toho se lze dočíst i v článku Drbohlava z roku 2001. Hlavně pak proto, ţe se práce zabývá konkrétně vnitřní migrací, v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice.

Z výše uvedených skutečností je tedy zřejmé, ţe veškeré podrobnější informace pro strukturu vnitřní migrace mnou zvoleného SO ORP Prachatice byly čerpány převáţně z anonymizované databáze o migrantech Krajské správy Českého statistického úřadu a z dat uváděných na internetovém portálu Českého statistického úřadu. Z takto získaných dat byla vytvořena kapitola charakteristiky i analýzy migrace.

Hlavními internetovými zdroji pak byly tyto:

http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/p/4029-05

http://www.prachatice.cz/n_hospinfo.html

2.3 Základní terminologie a ukazatele

V této části kapitoly bude vysvětleno několik základních a pro tuto práci velmi důleţitých pojmů. Z hlediska dynamiky obyvatelstva se nejedná o přirozený pohyb obyvatelstva, který souvisí s natalitou a mortalitou, ale o mechanický pohyb (mobilitu) a částečně i sociálně-ekonomický pohyb obyvatel (Toušek a kol. 2008). Nejprve budou vysvětleny všeobecné pojmy, kterých je v práci vyuţito a poté pojmy a ukazatele vázající se konkrétně k migraci a pohybu obyvatelstva. K definicím těchto pojmů dopomohly mimo jiné publikace Kalibová a kol. (1998), Pavlík a Kalibová (2005), Toušek a kol. (2008), nebo Růţková a kol. (2006), uvedené definice však nejsou přesnými citacemi.

Regionální demografie: Jde o součást demografie zabývající se studiem demografických procesů z hlediska regionálních podobností a rozdílů.

Správní obvod obce s rozšířenou působností: Stanoveno na základě vyhlášky č. 388/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů o obvodech obcí s rozšířenou působností 388/2002 Sb., Vyhláška Ministerstva vnitra ze dne 15. srpna 2002 o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností (změna: 388/2004 Sb. a změna: 361/2006 Sb.). Je zde uvedeno i to, ţe SO ORP Prachatice je vymezen územím obcí Babice, Bohunice, Budkov, Bušanovice, Drslavice, Dub, Dvory, Hracholusky, Husinec, Chlumany, Chroboly, Chvalovice, Kratušín, Křišťanov, Ktiš, Laţiště, Lenora, Lhenice, Lipovice, Luţice, Mahouš, Malovice, Mičovice, Nebahovy, Němčice, Netolice, Nová Pec, Olšovice, Pěčnov, Prachatice, Radhostice, Stoţec, Strunkovice nad Blanicí, Těšovice, Tvrzice, Újezdec, Vitějovice, Vlachovo Březí, Volary, Záblatí, Zábrdí, Zbytiny, Ţelnava a Ţernovice. Demografická struktura: Skladba obyvatel podle všech jeho zjišťovaných charakteristik. Především sloţení obyvatelstva podle pohlaví a věku.

Demografická statistika: Zjišťování údajů o obyvatelstvu prostřednictvím sčítání lidu, soupisů a registrace, ale i jednorázových výzkumů a sondáţí.

Prameny demografických dat: Sčítání lidu, evidence přirozené měny, specifická evidence nemocnosti úzce související s úmrtností a výběrová statistická šetření.

Evidence obyvatelstva: Zahrnuje evidenci přirozené měny obyvatelstva včetně některých skutečností sociálně-právních, evidenci migrací a specifické registry obyvatel.

Sčítání lidu: Nazýváno také populační census nebo soupis obyvatel. Existují důkazy, ţe probíhalo jiţ v Babylonu, Římě, Řecku a Palestině. Avšak první moderní sčítání lidu proběhlo roku 1869 v Rakousku-Uhersku. Je hlavním zdrojem informací o stavu obyvatelstva, které shromaţďuje k určitému okamţiku. Buď od všech osob přítomných na území dané země současně, čímţ dosahuje celkového sčítání. Nebo od určitých skupin obyvatelstva, nebo na části území, čímţ získáváme dílčí sčítání. V obou případech zahrnuje všechny jedince v daném vymezení, proto mluvíme o vyčerpávajícím sčítání. Díky zpracování takto získaných dat lze zjistit například i údaje za domácnosti.

Bilance obyvatelstva: Je zjišťování početního stavu obyvatel v intercenzálním období, tj. mezi dvěma sčítáními lidu. Vychází ze sčítání lidu, běţné evidence přirozené měny a z evidence migrace.

Hustota zalidnění/ Obecná míra lidnatosti: Vyjádření poměru mezi počtem obyvatelstva a velikostí území (počet obyvatel na 1 km2). V případě, ţe bereme počet obyvatel a území jako poměrné číslo srovnávací, pak ho označujeme indexem lidnatosti.

Míra nezaměstnanosti: Podíl nezaměstnaných (tedy těch, kteří ţádné zaměstnání nevykonávají ani nehledají, nebo těch, kteří jej hledají, ale bez pomoci úřadů) v celé populaci, nebo v určité skupině obyvatelstva.

Historický lexikon obcí ČR: Vydal Český statistický úřad, aby tak navázal na Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 - 1970, který byl vydán Federálním statistickým úřadem roku 1978. Zachycuje tedy dlouhodobý vývoj počtu obyvatel na území České republiky v členění podle krajů, okresů, obcí a jejich částí podle uspořádání k 1. 1. 2005. Je rozdělen do dvou svazků a obsahuje rozmezí let 1869-2005.

Český statistický úřad: Poskytuje informace o státní ekonomice, pohybu osob, srovnání se zahraničím, vědě a výzkumu. Má zaveden internetový portál www.czso.cz.

Živě narození/ Čistá plodnost: Dítě s porodní hmotností nad 500 g (nebo přeţije prvních 24 hodin po porodu) a projevuje alespoň jednu ze známek ţivota, jimiţ jsou: dech, nebo akce srdeční, pulzace pupečníku a aktivní pohyb svalstva.

Porodnost: Zajišťuje reprodukci obyvatelstva. Nejjednodušším ukazatelem zde je hrubá míra celkové porodnosti (= natalita), coţ je počet všech narozených na 1 000 obyvatel středního stavu ve sledovaném období.

Úmrtnost: Jde o druhou sloţku přirozeného pohybu obyvatelstva. Je to proces vymírání obyvatelstva, jenţ je sledován. Umoţňuje střídání generací a usnadňuje adaptaci druhu na měnící se ţivotní podmínky. Nejjednodušším ukazatelem intenzity úmrtnosti je hrubá míra úmrtnosti (= mortalita), coţ je počet všech zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu ve sledovaném období. Při zohlednění věkové struktury pak mluvíme o specifické míře úmrtnosti. V případě přebytku ţivě narozených nad zemřelými dochází k přirozenému přírůstku obyvatelstva.

Sňatečnost: Zabývá se četností vzniku manţelství, nebo svazků mezi osobami opačného pohlaví, které vznikají na základě zákona nebo zvykových tradic. Hrubá míra sňatečnosti je poměr počtu sňatků v daném roce vztaţený ke střednímu stavu obyvatelstva.

Rozvodovost: Tento proces je formou zániku manţelství. Hrubá míra rozvodovosti je poměr počtu rozvodů v daném roce vztaţený ke střednímu stavu obyvatelstva.

Potratovost: Sleduje se ve státech, kde jsou potraty uzákoněny. Míra potratovosti značí intenzitu potratů v populaci v daném roce. Index potratovosti značí počet potratů vztaţený k počtu ţivě narozených dětí daného roku.

Migrační měna/ Mechanická měna: Jde o veškeré přesuny obyvatelstva mezi populacemi, s větším ohledem na emigraci a imigraci. Z jejich poměru pak vyvozujeme migrační přírůstek, nebo úbytek obyvatelstva.

Prostorová mobilita obyvatelstva: U tohoto typu pohybu obyvatelstva zkoumáme regionální a geografické útvary a jednotky. Zkoumá kvantitativní aspekty v geografickém prostoru.

Migrace obyvatelstva: Jedná se o jakýkoli jednorázový pohyb, kdy dochází ke změně obvyklého bydliště přes hranice určité územní jednotky.

Imigrace: Jde o přistěhování se do místa současného bydliště. A přistěhovalé osoby jsou tedy označovány jako imigranti.

Emigrace: Jde o vystěhování se z původního prostoru. A vystěhovalé osoby jsou tedy označovány jako emigranti.

Objem migrace/ Hrubá migrace: Jedná se o sumu všech osob, které se tohoto pohybu v rámci regionální jednotky účastní. V případě přepočtení na 1 000 obyvatel se jedná o hrubou míru migračního objemu.

Hrubá míra imigrace: Jde o celkový počet imigrantů na 1 000 obyvatel středního stavu za určité období.

Hrubá míra emigrace: Jde o celkový počet emigrantů na 1 000 obyvatel středního stavu za určité období.

Migrační saldo/ Čistá migrace: Je konečný výsledek migrace, kdy se počítá rozdíl mezi počtem imigrantů a emigrantů v určitém období. V případě, ţe jej přepočteme na jeden tisíc obyvatel středního stavu, získáme migrační saldo v relativním vyjádření.

Čistá míra imigrace: Je kladný výsledek migračního salda. Tedy počet imigrantů převaţuje nad počtem emigrantů a je zde tedy vidět migrační růst, tzv. zisk.

Čistá míra emigrace: Je záporný výsledek migračního salda. Tedy počet emigrantů převaţuje nad počtem imigrantů a je zde tedy vidět migrační úbytek, tzv. ztráta.

Migrační tok/ proud: Soubor migrujících osob, které mají stejné místo vystěhování i přistěhování.

Index migrační účinnosti/ efektivnosti migrace: Lze získat při vztaţení migračního salda k celkovému objemu migrace.

Intenzita migrace/ Migrační obrat: Také zváno jako index mobilnosti. Definován jako počet všech migrantů na 1 000 obyvatel středního stavu.

Celkový pohyb obyvatelstva: Jedná se o výsledek přirozeného i mechanického pohybu obyvatelstva v rámci určitého území a období.

Celkový přírůstek/ úbytek obyvatelstva: Jde o výsledek přirozeného přírůstku a migračního salda. Při přepočítání na 1 000 obyvatel středního stavu pak získáme relativní vyjádření.

( ) ( )

3. Vyčlenění a základní geografická charakteristika SO ORP Prachatice

Tato kapitola bude charakteristikou řešeného území a to nejprve v širším náhledu z hlediska téměř neměnné fyzicko-geografické polohy, následně v bliţším pohledu na poněkud více proměnnou socio-ekonomickou charakteristiku a nakonec i v nejpodrobnější charakteristice, a to demografické.

3.1 Fyzicko-geografická charakteristika

Obrázek 3.1: Fyzicko-geografická poloha SO ORP Prachatice

Zdroj: internetový portál Českého statistického úřadu

Správní obvod ORP Prachatice se nachází na jihozápadě Jihočeského kraje. V prachatickém okrese. Sousedí s ORP Vimperk, Strakonice (na západě); Vodňany (na severu); České Budějovice a Český Krumlov (na východě). Na jihu se pak nachází státní hranice s Německem a s Rakouskem. Nejvyšším místem v regionu je Kvilda (1 062 m n. m.) a nejniţším Podeřiště (410 m n. m.).

Správní obvod obce s rozšířenou působností Prachatice se rozkládá na 840 km2 a ke dni 1. 1. 2010 má celkem 33 830 obyvatel, coţ činí 5,31 % z celkového počtu obyvatel v kraji. Průměrný počet obyvatel na jednu obec činí tedy 769 osob a hustota zalidnění čítá celých 40 osob na km2, čímţ se SO ORP Prachatice dle EUROSTATU řadí k venkovským prostorům2. V porovnání s okresem Prachatice má zalidnění o 2 osoby na km2 vyšší, oproti okresu České Budějovice pak téměř třikrát niţší, ten má totiţ přesně 115 osob na km2, zatímco kraj má pouhých 63 osob na km2. Je zde 130 katastrů, 44 obcí (z toho 5 měst a 3 městyse) a 162 částí obce. 43,18 % zdejších obcí má počet obyvatel do 199 osob. Mezi obce s více jak 2 000 obyvateli, které spadají pod ORP Prachatice, patří: Netolice, Prachatice a Volary. Je třeba říci, ţe podíl městského obyvatelstva v prachatickém okrese je 52 %, v Českobudějovickém okrese 72 % a v celém Jihočeském kraji 64,3 %. Z hlediska hustoty zalidnění i podílu městského obyvatelstva je tedy okres Prachatice pod hodnotami okresu České Budějovice i vyšší územní jednotky, tedy kraje. Pro další porovnání lze říci, ţe Česká republika má hodnoty pro hustotu zalidnění 133 obyvatel na km2 a pro podíl populace ţijící ve městech 71 %.

Co se týče geomorfologie, jde o oblast Šumavské hornatiny, celky Šumava a Šumavské podhůří a podcelky Šumavské pláně, Boubínská hornatina a Trojmezenská hornatina. Z hlediska geologické stavby sledovaného území se jedná o starohorní horniny moldanubika. Převaţují zde ruly, ţuly a granodiority. Podrobnějších informací se lze dočíst například v literatuře Mísař a kol. (1983).

Prachaticko náleţí ke středoevropskému klimatu s převládajícími západními a jihozápadními směry větrů. Klimatologická stránka daného regionu je, dle Quittovy klasifikace, dána především chladnou oblastí CH3 (nad 800 m n. m.) a mírně teplou oblastí MT1 (do 800 m n. m.). Tedy chladnou oblastí pro celek Šumava, kde je typické krátké, mírně chladné a vlhké léto, dlouhé přechodné období s chladným jarem a mírným podzimem a mírná aţ mírně vlhká zima se sněhovou pokrývkou. A mírně teplou oblastí v celku Šumavského podhůří, ve kterém je charakteristické krátké a mírné léto, delší přechodné období a normální, mírně chladnější a mírně suchá zima. Sněhová pokrývka se zde drţí více jak 130 dní v roce, počtem mrazových dní v roce je tu 150 a počet sráţkových dní za rok kolísá mezi 170 a 190. Průměrná roční teplota se tu pohybuje zhruba

2 Dle konzultačního dokumentu Ministerstva pro místní rozvoj je pak ve středním intervalu méně zalidněných venkovských oblastí, a to mezi 8 a 50 obyvateli na km2. 23 od 3o C do 7o C.3 Průměrná teplota v červenci se pohybuje mezi 13-17o C a v lednu pak mezi 6o C a -3o C. Průměrné roční sráţky jsou v rozmezí 500-1500 mm. Průměrná teplota i úhrn sráţek jsou závislé na geografických pravidelnostech, o kterých mluvil jiţ Korčák (1954), např. na nadmořské výšce dané oblasti a na návětrné a závětrné straně hor.

Pokud jde o hydrologii v ORP Prachatice, je zde nejvýznamnějším vodním tokem řeka Vltava a následuje několik menších toků a jezer. Významnou je i nádrţ Lipno a Husinec.

Pedogeografie, jak je uvedeno v publikaci Němečka a Tomáška z roku 1993, se skládá převáţně z podzolů, které jsou na většině území. Jsou to velmi chudé půdy, typické pro jehličnaté lesy se slabým vyluhovaným humusovým horizontem. Dalšími půdními typy zde jsou pseudogleje a gleje a nejmenší část zabírají kambizemě. Mezi zdejší přírodní zdroje lze zařadit grafit, rašeliniště a hlavně dřevo.

Biogeografická stránka se vyznačuje zejména tím, ţe oblast leţí v NP Šumava, CHKO Šumava. A v rámci maloplošné ochrany v biocentru Šumava s chráněnými územími jako např.: „Jezerní slať, Boubínský prales, Upolíny, atd.“ Touto charakteristikou není nutno se z hlediska této práce nějak podrobněji zabývat, proto bych jmenovala jen pár hlavních zástupců fauny a následně i flóry. Z fauny jde o: „rysa ostrovida; bekasínu otavní; chřástala polního, kormorána velkého.“ A z flóry pak: „šafrán bělokvětý, kyčelnici devítilistou, hořec panonský a oměj šalamounek.“

3.2 Socio-ekonomická charakteristika

Správní obvod ORP Prachatice se rozkládá na 47,4 % lesní půdy, 40,4 % zemědělské půdy a 0,7 % půdy připadá zastavěným plochám. Jde tedy o periferní území s nízkou hustotou zalidnění, jak uţ bylo popsáno v kapitole 3.1; s nízkou intenzitou zástavby, na kterou připadá necelé 1 % celkové plochy; méně rozvinutou dopravní infrastrukturou a horší dostupností území, to bude blíţe specifikováno níţe v rozboru dopravy správního obvodu ORP Prachatice.

V rámci zemědělské činnosti se SO ORP Prachatice vyjímá hlavně intenzitou chovu skotu (v porovnání s ostatními SO ORP v kraji), kdy je tu téměř 60 kusů skotu na 100 ha

3 Dle nadmořské výšky. Ve výškách nad 800 m n. m. jsou teploty niţší (zhruba od 3-5o C) a v niţších výškách do 800 m n. m. vyšší (cca 5-7o C). 24 zemědělské půdy, následuje chov drůbeţe a poté prasat. Celkově je Jihočeský kraj po kraji Vysočina druhým s nejvyšším početním stavem skotu v České republice. A třetím po Středočeském kraji a kraji Vysočina v podílu ţivočišné produkce České republiky (14 %). V rámci celého Jihočeského kraje v zemědělské činnosti vţdy převaţovala ţivočišná výroba nad výrobou rostlinou.

Co se týče průmyslu v tomto regionu, dá se dobře popsat jiţ na základě hlavních zaměstnavatelů. Převaţuje zde průmysl elektrotechnický (Vishay Electronic spol. s.r.o.), strojírenský (Klima a.s.), potravinářský (Madeta a.s.), stavebnický (Strabag a.s.), výroba automobilových podvozků (M-technika s.r.o.), automobilový průmysl (Inticom) a zemědělství a potravinářský průmysl (Zefa - ZZV a.s.).

Největšími zaměstnavateli jsou: „Vishay Electronic spol. s.r.o., Klima a.s., Madeta a.s., Strabag a.s., M-technika s.r.o., Inticom a Zefa - ZZV a.s.“ Ke dni 31. 12. 2010 zde bylo evidováno 1 424 uchazečů o zaměstnání, z toho bylo 6 % absolventů a téměř 18 % bylo evidováno jiţ více neţ 12 měsíců. V registru ekonomických subjektů je SO ORP na sedmém místě v kraji. K roku 2006 bylo ve sledovaném území 8 124 subjektů z celkového počtu v kraji 146 325 subjektů.

Z celkem 8 124 ekonomických subjektů v SO ORP Prachatice je 24 % z odvětví obchodu, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převáţně pro domácnost; 17 % z odvětví zemědělství, myslivost, lesnictví; 13 % z odvětví zpracovatelského průmyslu; ze stavebnictví; 8 % z odvětví ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby; 7 % z odvětví ubytování a stravování; 3 % z odvětví dopravy, skladování a spojů; 2 % z odvětví finančního zprostředkování; z odvětví zdravotnictví a sociální péče, veterinární činnosti; 1 % z odvětví veřejná správa a obrana, povinného sociálního zabezpečení; z odvětví vzdělávání; a méně jak 1 % z odvětví rybolov a chov ryb; z odvětví těţby nerostných surovin; z odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody; z odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti.

Graf 3.1: Podíl ekonomických subjektů v SO ORP Prachatice v roce 2006

Zdroj: Data ČSÚ

Pozn.: 1 - zemědělství, myslivost a lesnictví 2 - rybolov a chov ryb, 3 - těţba nerostných surovin, 4 - zpracovatelský průmysl, 5 - výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, 6 - stavebnictví, 7 - obchod, oprava motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převáţně pro domácnost, 8 - ubytování a stravování, 9 - doprava, skladování a spoje, 10 - finanční zprostředkování, 11 - činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti, 12 - veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení, 13 - vzdělávání, 14 - zdravotnictví a sociální péče, veterinární činnost, 15 - ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby

Největší podíl zaměstnanosti tedy zaznamenává odvětví sluţeb (60 %), následuje průmysl a stavebnictví (27 %) a na posledním místě je pak zemědělství, lesnictví a rybolov (13 %).

Průmysl a stavebnictví má tradici v obcích Prachatice, Husinec, Vlachovo Březí a Těšovice, ovšem nejvíce ekonomických subjektů, zabývajících se průmyslem a stavebnictvím, najdeme v obcích Olšovice (62,5 %), Tvrzice, Laţiště, Nebahovy, Újezdec, Budkov a Chlumany (41,7 %). Jde zde převáţně o soukromé podnikatele, nebo firmy s malým počtem zaměstnanců. Tento procentuální stav je ovšem zkreslen celkovým počtem ekonomických subjektů v obci (např. Olšovice mají celkem 8 ekonomických subjektů z čehoţ je 5 v odvětví průmyslu a stavebnictví). V absolutních číslech převaţují

26 zdejší velké obce, to dokazuje i výskyt největších zaměstnavatelů (Husinec, Prachatice, Vlachovo Březí). K ekonomické stránce je nutné podotknout, ţe Jihočeský kraj se, díky HDP na obyvatele, řadí mezi průměrné regiony České republiky, míra nezaměstnanosti je dlouhodobě niţší. Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se kraj podílí pouze 5,5 %. HDP na obyvatele správního obvodu ORP Prachatice není na internetu k nalezení, nejniţší úroveň veškerých záznamů o HDP je za kraj, tedy toto nelze porovnat.

Objem přílivu zahraničních investic, který sleduje Česká národní banka, dává kraji pozici osmého místa v rámci republiky. Stav přímých zahraničních investic na jednoho obyvatele kraje dosahoval k 31. 12. 2005 částky 90 715 korun českých. Hlavními investory jsou převáţně subjekty z Německa, Rakouska a Nizozemí (stejně tak i v ORP Prachatice).

Kraj dlouhodobě vykazuje relativně vysokou nezaměstnanost, která je však pod republikovým průměrem.

Míra nezaměstnanosti tu dosahuje 7,3 % (k srpnu 2011), kdy oproti kraji a státu má toto zájmové území hodnoty příznivější.

Tabulka 3.1: Pro srovnání míry nezaměstnanosti v administrativních celcích ČR v srpnu 2011 Srpen 2011 Míra nezaměstnanosti v ČR 9,6 % Míra nezaměstnanosti V Jihočeském kraji 8,5 % Míra nezaměstnanosti v SO ORP Prachatice 7,3 % Zdroj: http://www.prachatice.cz/n_podnik_hospinfo_sily.html

Z hlediska dopravy je SO ORP na průměrné úrovni. Nachází se zde silnice I., II. a III. třídy, to napovídá o tom, ţe silniční síť zde není nejvyspělejší (např. chybí napojení na dálnici), jak je i vidět na úvodním obrázku 3.1. Hlavním spojením zde je ţelezniční síť. Ta propojuje většinu obcí zde a vzhledem k tomu, ţe území se nachází v národním parku Šumava, tak pro většinu lidí bydlících v I. zóně, kde je automobilová doprava zakázána, je i jedinou moţností přepravy z jedné obce do druhé.

Jak bylo zjištěno při mém vlastním šetření dosaţitelnosti sluţeb, kdy došlo k dotazování všech místních starostů obcí, sluţby se zde vyskytují v různých podobách a umoţňují dostatečně pokrýt veškerou zdejší poptávku. Jen z hlediska zdravotnických sluţeb je moţno si v nejméně zalidněných obcích stěţovat na nedostatečný počet

27 zdravotníků, nebo na nepřiměřenou vzdálenost od nich. Na druhou stranu však zdejší obyvatelé říkají, ţe si jiţ na dojíţdění za doktory zvykli. Co se týká sluţeb obchodu, ve všech obcích je moţnost si nakoupit alespoň ten nejdůleţitější sortiment. Sluţby školství jsou zde dle samotných starostů obcí na velmi dobré úrovni, coţ je bráno tak, ţe málokteré dítě musí do školy dojíţdět a pokud ano, tak ne příliš daleko. Sluţby sportu, rekreace a kultury jsou zde taktéţ dostačující.

K tématu geografie cestovního ruchu a její definici se vyjadřuje například Hrala (2005). Ke zdejšímu cestovnímu ruchu je třeba říci, ţe jsou zde různé varianty důvodů, proč sem lidé přicestovávají. Je zde tradice lázeňství, vyţití v zimní i letní turistice, mnoho druhů tradičních slavností a gastrofestivalů. Cestovní ruch tedy dokáţe obstát v individuálních potřebách zdejších návštěvníků.

3.3 Demografická charakteristika

Následující demografická charakteristika je zaloţena na základě dat zjištěných na internetovém portálu Českého statistického úřadu4:

Ke dni 31. 12. 2010 čítal SO ORP Prachatice 33 771 obyvatel, z toho jen město Prachatice čítalo 11 432 osob, to potvrzuje skutečnost, ţe většina obyvatel ţijících v tomto ORP ţije právě ve zdejších pěti městech. Ţivě narozených v témţe roce bylo v SO ORP Prachatice celkem 388 (127 jen ve městě Prachatice), z čehoţ 174 dětí bylo narozeno mimo manţelství. Na 1 000 obyvatel tedy připadá 11,5 ţivě narozených a průměrný věk matky při narození prvního dítěte je 27,1 let. Celkový počet zemřelých byl 314 osob (z toho 96 osob jen ve městě Prachatice), z toho nejvyšší podíl měla úmrtí na nemoci oběhové soustavy (aţ 47,1 %). Na 1 000 obyvatel tedy připadá 9,3 zemřelých.

Přirozený přírůstek obyvatel činil 74 osob a oproti tomu přírůstek obyvatel stěhováním se jiţ od roku 2008 pohybuje v záporných číslech. Jde tedy o úbytek a to konkrétně v roce 2010 o 133 osob (z toho jen ve městě Prachatice -186 osob). V imigrantech roku 2010 převaţují ţeny, ale v emigrantech je o jednoho více muţů neţ ţen. Ve vnitřním stěhování v SO ORP Prachatice převaţují taktéţ ţeny a to hlavně ve věku mezi 15 a 64 lety. Přírůstek stěhováním na 1 000 obyvatel je -3,9. Z toho vyplývá, ţe i celkový přírůstek je záporný (-59 osob za SO ORP Prachatice a -155 osob za město Prachatice samotné).

4 Viz tab. 8.1 v kapitole příloh. 28

Co se týče sňatečnosti a rozvodovosti, tak v tomto regionu stále převaţuje sňatečnost nad rozvodovostí. Sňatečnost k 31. 12. 2010 činí 166 osob a z toho 107 párů bylo podle rodinného stavu v době zasnoubení svobodných. Celkem zde tedy v tomto roce připadlo 4,9 sňatků na 1 000 obyvatel. Převáţný věk nevěsty se pohyboval mezi 25 a 29 lety, věk ţenicha mezi 30 a 34 lety. Rozvodovost dosáhla hodnoty 102 osob. Z toho vyplývá, ţe na 100 sňatků tehdy připadlo 61,4 rozvodů.

Potratovost je zde poměrně vysoká. Jen během roku 2010 se jedná o 129 potratů. Nutno však říci, ţe většina (konkrétně 65 potratů) proběhla za pomoci miniinterrupce. Na 100 narozených osob toho roku připadá 33,1 potratů.

Průměrný věk v SO ORP Prachatice byl k 31. 12. 2010 39,8 let, zatímco průměrný věk muţů v daném roce dosahuje 38,7 let a průměrný věk ţen pak 40,9 let. Průměrný věk v okrese Prachatice činí 40,1 let, Jihočeského kraje 40,9 let a celé České republiky 40,8 let. Je tudíţ vidět vysoký podíl romského obyvatelstva, který poněkud sniţuje věkovou strukturu celé populace zde. Pro srovnání například Českokrumlovský okres dosahuje průměrného věku 39,2 let, zatímco Českobudějovický okres 40,7 let. Ačkoliv zde podíl obyvatel ve věku nad 65 let činí pouze 13,6 %, tak index stáří zde dosahuje aţ 88,9 %.

Z dále uvedeného obrázku 3.2, kde kraj je na 100 %, je patrné, ţe postavení samotného ORP Prachatice je v Jihočeském kraji poměrně dobré. Na obrázku je moţné si všimnout podílu orné a lesní půdy na celkové rozloze kraje, hustoty zalidnění, podílu městského obyvatelstva, průměrného věku obyvatel, podílu ţivě narozených mimo manţelství, podílu obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním, míry ekonomické aktivity, míry nezaměstnanosti, počtu dokončených bytů na 1 000 obyvatel v letech 1997-2003 a mnoha jiných fyzicko-geografických, socio-ekonomických i demografických faktorů a ukazatelů.

Nejvíce za krajem zaostává například v podílu orné půdy na celkové rozloze, coţ souvisí se skutečností, ţe je zde oproti kraji poměrně vysoký podíl lesní půdy na celkové rozloze, dále v podílu bytů s připojením na plyn ze sítě, hustotou zalidnění, ale i podílem obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním, coţ je dáno i tím, ţe lidé většinou zůstávají ve městě, kde vystudovali a zde nejsou ţádné vysoké školy. Oproti tomu vyšších hodnot dosahuje hlavně v počtu ţivě narozených mimo manţelství, nebo v počtu dokončených bytů na 1 000 obyvatel v průběhu let 1997-2003, coţ můţe mít vliv na migraci uvnitř a do zájmového SO ORP.

Obrázek 3.2: Postavení ORP Prachatice vůči kraji v roce 2009

Zdroj: Data ČSÚ

V níţe uvedeném grafu 3.2 a příloze 8.10 slouţících ke komparaci lze vidět celkový pohyb obyvatelstva. Tedy součet přirozeného a mechanického pohybu obyvatelstva. A to na čtyřech úrovních administrativního členění České republiky. Tedy za celou Českou republiku, Jihočeský kraj, okres Prachatice a následně správní obvod obce s rozšířenou působností Prachatice. Jak jiţ bylo vysvětleno v kapitole 2.3, celkový pohyb obyvatelstva je počítán dle vzorce: ( ) ( )

V potaz jsou tedy brány hned čtyři ukazatelé. Natalita, mortalita, imigrace a emigrace. Jejich jednotlivé vzorce pro výpočty těchto ukazatelů je moţné vidět v kapitole 2.1. Kladný výsledek této rovnice pak znamená celkový přírůstek obyvatelstva a záporný výsledek pak celkový úbytek obyvatelstva v řešené územní jednotce a časovém úseku.

Graf 3.2: Srovnání pohybu obyvatelstva v Jihočeském kraji, okrese Prachatice a správním obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice (za rok 2010) 5000

4000

3000 Přistěhovalí 2000 Vystěhovalí Migrační saldo 1000 Přir. Přírůstek

-1000 Jihočeský kraj okres Prachatice SO ORP Prachatice Zdroj: Data ČSÚ a vlastní výpočty

Je třeba říci, ţe Jihočeský kraj je rozlohou téměř osminásobně menší neţ Česká republika. Počet přistěhovalých do kraje je v roce 2010 přesně 4 916, zatímco v rámci České republiky jde o 30 515 osob (coţ je více jak šestinásobek). Oproti tomu vystěhovalých z kraje je 4 370, z celého státu pak 14 867 (jde tedy uţ o trojnásobek). Téměř třicetinásobný rozdíl je pak u migračního salda (15 648 osob za stát a jen 546 osob za kraj) a dvacetinásobný u přirozeného přírůstku v daném roce (10 309 za stát a pouze 517 osob za kraj).

Při komparaci předchozího grafu 3.2 a přílohy 8.10 je patrné postupné sniţování počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob dle velikosti územního celku (s niţší územní rozlohou klesá i jejich počet). Ovšem pro migrační saldo a přirozený přírůstek toto pravidlo jiţ neplatí. V obou případech je o něco vyšší hodnota u SO ORP Prachatice neţ u okresu Prachatice. U migračního salda jde o zápornou hodnotu -151 osob v okresu a jen o - 133 osob v ORP Prachatice. Přirozený přírůstek činí 71 osob v okresu, ale 74 v ORP. To je samozřejmě dáno tím, ţe do ukazatele přirozeného přírůstku se započítává počet narozených a zemřelých v daném roce. Je tedy zřejmé, ţe v ORP převaţoval počet narozených nad zemřelými více neţ v okrese a tím se i migrační saldo zvýšilo.

4. Analýza migrace

V rámci této kapitoly bude zhodnocen nejprve vývoj obyvatel v různých administrativních celcích České republiky, který sem byl zařazen z důvodu velmi specifických historických migračních změn a přesunů obyvatelstva v daném regionu. Poté dlouhodobý vývoj migrace na úrovni státu a kraje a ve třetí podkapitole je řešena stěţejní část práce, tedy analýza migrace pouze v SO ORP Prachatice. Ta bude charakterizována z několika úhlů pohledu. Nejprve dle vyhodnocení kvantitativních hodnot ukazatelů migrace za ORP, následně z hlediska intenzity a směru toku migrace v rámci celého státu, poté z hlediska několika zjistitelných struktur migrantů ORP, dále jako migrace uvnitř ORP a nakonec jako migrace ve vztahu ke zdejším pěti městům.

4.1 Vývoj obyvatelstva v České republice, Jihočeském kraji a ORP Prachatice

V průběhu vývoje obyvatel České republiky a Jihočeského kraje byly zaznamenány dva hlavní milníky (graf 4.1 a 4.2). A to důsledek poválečného vývoje spojeného s odsunem německého obyvatelstva z pohraničí, který je více patrný za SO ORP Prachatice (pokles mezi lety 1930 a 1950 o 42 % obyvatel) a za okres, neţ za kraj a stát. Následně důsledek dosidlování oblastí především obyvateli české a slovenské národnosti, kdy je tato změna více patrná u vývoje počtu obyvatel státu, kraje a okresu neţ ORP.

Graf 4.1: Vývoj počtu obyvatel v České republice a Jihočeském kraji 1869-2009

Zdroj: Data ČSÚ

Jediným opravdu společným rysem ve vývoji počtu obyvatel pro všechny čtyři územní úrovně je dopad pronatalitní politiky 70. let a vstup osob narozených v poválečném období do reprodukčního věku.

Jak vyplývá z grafu 4.2 i z přílohy 8.2, ve všech obcích SO ORP Prachatice bez výjimky je patrný velmi výrazný pokles počtu obyvatelstva hlavně po druhé světové válce. To je dáno tím, ţe celá tato oblast od první světové války aţ do konce druhé světové války spadala pod ţupu Bavorsko a Horní Dunaj, coţ byla část „Sudet.“ Odkud byla převáţná část tehdy německy mluvících obyvatel odsunuta (Švarcová, 2009). Coţ je ve vývoji počtu obyvatel velmi dobře vidět. Ve všech obcích je tedy v roce 1950 oproti roku 1930 patrná redukce obyvatelstva (jedná se o zhruba 2/3 z celkového počtu). Z toho nejmarkantnější u obcí Chroboly, Křišťanov, Ktiš, Lenora, Luţice, Nová Pec, Stoţec, Volary, Záblatí, Zbytiny a Ţelnava. Zde totiţ byla převáţná část obyvatel německá. Zůstat zde mohli jen lidé sezdaní s Čechy, nebo pracující ve fabrikách ve vyšších postaveních. Ti jediní měli moţnost volby, zda chtějí ve své rodné vlasti zůstat, nebo odejít. Tato skutečnost vysvětluje, proč obce po odsunu nebyly zcela vylidněny. Někteří obyvatelé byli Češi, někteří směli zůstat a jiní Čechoslováci ty bývalé nahradili (Drbohlav, 2010; Aleš, 2001).

Graf 4.2: Vývoj počtu obyvatel v okrese Prachatice a správním obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice 1869 - 2009

Zdroj: Data ČSÚ

Následně však v některých obcích obyvatel přibývá. Protoţe nezbořené, avšak vylidněné domy začínají obývat nově příchozí, ať uţ Češi, Rumuni, Maďaři, Poláci, nebo rodiny jiné národnosti. V tomto případě se jedná o obce Husinec, Chvalovice, Křišťanov, Ktiš, Nebahovy, Netolice, Nová Pec, Pečnov, Prachatice, Strunkovice nad Blanicí, Vitějovice, Vlachovo Březí, Volary, Záblatí, Ţelnava i Ţernovice. Jde tedy o více jak třetinu obcí.

Jsou však i velmi dobře vidět obce, které se po odsunu a válkách obecně jiţ nevzpamatovaly a od té doby počet jejich obyvatel stále jen klesá. Sem patří Bohunice, Drslavice, Dvory, Kratušín, Lhenice, Luţice, Olšovice, Radhostice, Újezdec a Zbytiny. V těchto obcích tedy jiţ v dalších dekádách ţádný vzestup počtu obyvatel zaznamenán nebyl.

Obec Budkov představuje jiný typ obce a to proto, ţe pokles obyvatelstva je zde výrazný jiţ od roku 1880, coţ se stále opakuje, souvislost lze tedy vidět v procesu urbanizace. Dnes je stav počtu obyvatel zde pouze na 81 obyvatelích.

Obce s trendem stagnace a poklesu po roce 1950 a hlavně po roce 1980 za tuto skutečnost vděčí hlavně faktu, ţe se staly převáţně chatařskými oblastmi. Jiţ tedy slouţí spíše pro rekreační ubytování neţ trvalé. Jedná se o obce Babice, Bušanovice, Dub, Hracholusky, Chlumany, Chroboly, Laţiště, Lenora, Lipovice, Mahouš, Malovice, Mičovice, Stoţec, Zábrdí a Ţelnava.

Ačkoliv průměrně počet obyvatel za všechny obce SO ORP Prachatice, ve sledovaném období od roku 1869 do roku 2001, poklesl téměř o polovinu (z 1 191 na 764 obyvatel), tak u většiny obcí ve zkoumaném ORP se také dá mluvit o vzestupu počtu obyvatel v posledních letech, konkrétně mezi lety 1991 a 2001. To je zapříčiněno hlavně atraktivitou šumavské krajiny pro obyvatele větších měst, kteří však musejí dojíţdět za prací, protoţe v této oblasti Šumavy není dostatek pracovních příleţitostí.

Téměř všechny zdejší obce mají k roku 2001 o více jak polovinu obyvatel méně neţ v roce 1869. Výjimkou jsou jen Husinec, Chlumany, Chvalovice, Laţiště, Lhenice, Němčice, Netolice, Prachatice, Tvrzice, Vitějovice, Vlachovo Březí a Volary. Jak je z tohoto seznamu zřejmé, jedná se buď o velmi malé obce, kde je kaţdá změna relativně velkou a proto se velmi přiblíţili původnímu stavu. A pak o hlavní centra tohoto regionu, kde není pokles tak moc markantní jen proto, ţe díky pracovním příleţitostem od roku 1950 a zejména po roce 1970 jejich počet obyvatel narůstal, jde tedy o projev

34 urbanizačního procesu. Prachatice po roce 1950 mají jako své velké plus dostatek pracovních míst, proto se sem stěhují lidé z menších okolních obcí, kde jsou jen podniky JZD (např. Chroboly, Lenora,…). Je třeba vyzdvihnout ještě fakt, ţe Volary a Prachatice měly před rokem 1945 téměř stejný počet obyvatel, ale protoţe Volary byly více německé, tak po roce 1945 uţ dosahují pouze nepatrně nad polovinu počtu obyvatel Prachatic v téţe době.

A následně je nutné zdůraznit ještě skutečnost, ţe mnoho obcí v průběhu těchto let zaniklo. Ať uţ z důvodu sloučení s jinými, nebo v důsledku úbytku obyvatelstva spojeného např. i s nuceným vysídlením.

Jednou z významnějších skutečností je ještě pokles obyvatelstva v Lenoře po roce 1993, kdy byla zavřena místní sklárna a lidé se tedy stěhovali za prací jinam. Pak také pokles obyvatelstva ve Volarech po roce 1998, spojený s ukončením provozu místní dřevařské pily a zhoršením sociálních podmínek, vedl k emigraci za prací.

4.2 Dlouhodobý vývoj migrace v České republice a v Jihočeském kraji

Dlouhodobý vývoj migrace na úrovni státu i kraje je po celou dobu převáţně kladný. Zatímco průběh migrace v samotném SO ORP Prachatice je po většinou záporný. Tato skutečnost vyplývá jiţ z grafů uvedených v předchozí kapitole 4.1.

V rámci této kapitoly slouţily jako podklad pro vývoj migrace na území České republiky převáţně publikace a články Fialová (1996), Čermák (1997), Aleš (2001), Srb (2004), Kučera (2008), Drbohlav (2010) a Toušek a kol. (2008). Poznatky tedy budou psány ve sledu dle časové posloupnosti událostí, v nich popisovaných.

V průběhu 19. století došlo v Českých zemích ke zvýšení počtu obyvatel z původních 5 na konečných 10 milionů obyvatel. A to i v důsledku průmyslové revoluce, během níţ proběhla soustava ekonomických a sociálně politických přeměn, jejichţ výsledkem byl například rozvoj ţeleznice, nebo přechod od manufaktur ke strojní průmyslové velkovýrobě, tedy z feudálního na kapitalistický způsob výroby. Dochází ke zvýšení produktivity práce a dělby práce, především v odvětvích průmyslu. V Českých zemích byla nejvýznamnější změna ve strojové výrobě textilního a potravinářského průmyslu, následně i v těţbě uhlí.

Na konci 19. století vrcholí urbanizace spojená s industrializací, tj. procesem typickým odlivem obyvatel z venkova do měst, kde je dostatek pracovních míst a tím dochází ke vzniku rozsáhlých hustě zastavěných ploch v území. V jiţních Čechách tehdy probíhaly dva hlavní směry toků migrace, které vedly do hlavního města České republiky Prahy a na druhou stranu pak do centra monarchie Habsburků, Vídně.

Počátkem 20. století je patrná změna ve sníţení porodnosti a zároveň ve zvýšení emigrace z Českých zemí a to do USA, Kanady a států západní Evropy. V době první světové války dochází ke ztrátě téměř jednoho milionu osob a to převáţně mezi tehdejšími vojáky, tedy muţi ve věku 20 - 40 let. Následně si lze všimnout návratů emigrantů z USA, příchodu Němců do českého pohraničí a v rámci vnitřní migrace České republiky pak imigrace do velkých měst.

Roku 1938 byly na základě Mnichovské dohody vyhnány téměř 4 miliony Čechů z „německého“ pohraničí do vnitrozemí. Následovala druhá světová válka, se kterou se pojí mnoho ztrát na ţivotech a to především Ţidů (cca 77 tisíc osob), ale i odsun Němců dosud ţijících v ţupách „Sudet“ v českém pohraničí (cca 3 miliony osob). Po druhé světové válce měly České země tedy něco okolo 8,7 milionů obyvatel. Téměř vylidněné pohraniční oblasti byly následně uměle dosidlovány například Slováky, Rumuny, Bulhary, nebo Romy a to na úkor vylidňování vnitrozemí (viz strana 34). Dle Aleše (2001) a Drbohlava (2010) se v průběhu let 1945 – 1949 jednalo o největší migrační vlnu v Evropě.

V době socialismu byl hlavní sloţkou ekonomiky průmysl. Převaţoval těţký průmysl a hutnictví, do jejichţ oblastí se koncentrovala většina tehdejších obyvatel a s tím spojená bytová výstavba. Největších zisků proto dosáhly oblasti Ostravska, Mostecka a Sokolovska. Důsledkem tohoto trendu však bylo následné vymírání venkovského obyvatelstva, kde zůstávali převáţně jen starší občané, kteří se za prací jiţ nestěhovali. Je nutné zmínit i to, ţe aţ do roku 1961, kdy byly uzavřeny hranice, docházelo k početné zahraniční emigraci.

Od 60. let 20. století je moţné pozorovat trendy trvající aţ dodnes a to, stěhování se na kratší vzdálenosti, jenţ popisoval jiţ Ravenstein (1885) a zároveň zvýšenou imigrační atraktivitu hlavního města Prahy. Od 70. let pak dochází ke vzniku střediskových obcí, do nichţ jde kapitál, například na bytovou výstavbu, a proto i většina migrantů. Stejně tak se začíná objevovat imigrace osob z Polska, Vietnamu a Kuby, kteří zde hledají pracovní uplatnění.

Po roce 1989, kdy se otevírají hranice, se zvyšuje počet zahraničních migrantů. Česká republika se stává tranzitní zemí ve směru z východu na západ a z jihu na sever. Přicházejí sem další národnosti, jako například Slováci a Ukrajinci. Podle Čermáka (1997) v této době dochází ke třem trendům: poklesu migrační mobility obyvatelstva, poklesu podílu salda na migračním obratu a zvýšení uzavřenosti migrace v rámci okresů. Od druhé poloviny 90. let je patrná suburbanizace, kdy jsou města jiţ přelidněna a tak dochází k s tím spojenému odchodu osob z měst do jejich zázemí.

Vývoj migrace Jihočeského kraje zcela koresponduje s vývojem migrace na úrovni celé České republiky. Jak se lze dočíst, například v publikacích Čekala (2010) a Kubeše (2009), dnešní sídelní struktura Jihočeského kraje napovídá o zvýšeném významu Českobudějovické aglomerace. Tomu odpovídá velmi nerovnoměrné zastoupení ostatních sídel na zbylém území kraje. Kdy pohraniční oblasti jsou s mnoha chráněnými územími i v důsledku výše zmiňovaného odsunu obyvatelstva a urbanizace jen velmi řídce osídleny. Toho je právě příkladem i námi řešený správní obvod obce s rozšířenou působností Prachatice.

Významným milníkem migračního zisku Jihočeského kraje byla například výstavba jaderné elektrárny Temelín, probíhající v letech 1985 – 2002, tato skutečnost se však projevila spíše ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností České Budějovice a Týn nad Vltavou. Výstavba by, dle posledních zjištěných výsledků i přes protesty států Evropské unie, zejména pak s námi sousedícího Rakouska, měla pokračovat dostavbou dalších dvou bloků této jaderné elektrárny a to předběţně v roce 2016. Je tedy otázkou, zda i s dodatečnou výstavbou bude spojena významnější vlna migrací v Jihočeském kraji, nebo zda tentokráte k patrnějším výkyvům z hlediska migračních zisků nedojde.

Dalšími významnými událostmi, které není moţné opomenout, jsou pak tři procesy zvyšující zahraniční migraci Jihočeského kraje. Jedná se o: „pád tzv. ţelezné opony roku 1989, vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 a vstup do schengenského prostoru roku 2008.“ Všechny tyto procesy evropské integrace měli významný vliv na Jihočeský kraj hlavně z důvodu jeho příznačné polohy u hranic s Rakouskem a Německem.

4.3 Charakteristika migrace v SO ORP Prachatice od 90. let 20. století

Jak jiţ bylo zmíněno výše, v rámci této kapitoly budou zváţeny nejprve hodnoty jednotlivých ukazatelů migrace, následně na základě kvantitativních výsledků analýzy 37 migrace bude zhodnocena intenzita a směry migračních toků, struktury migrantů, a to z několika hledisek, budou zhodnoceny důvody stěhování a jejich proměna v čase a nakonec bude analyzována vnitřní migrace SO ORP Prachatice a jeho měst.

4.3.1 Bilance migrace Jak vyplývá z níţe uvedené tabulky 4.1, do roku 2003 se počet imigrantů zvyšoval, od roku 2003 do roku 2006 se sniţoval a od té doby se neustále pohybuje oběma směry mezi 450 a 560 osobami. Oproti tomu počet emigrantů se pohyboval oběma směry mezi 400 a 500 osobami do roku 2005 a poté začal stoupat, pokles byl zaznamenán zas aţ po roce 2008. V posledním roce sledovaného období však počet emigrantů opět stoupl a stejně tak i počet imigrantů.

Tabulka 4.1: Vývoj migrace v SO ORP Prachatice v letech 2001 - 2010 Přistěhovalí (‰) Vystěhovalí (‰) (%)

Rok

Muži Ženy Celkem HMI Muži Ženy Celkem HME MO MS MÚ 2001 201 237 438 13 194 208 402 11,9 840 36 4,29 2002 254 256 510 15,1 216 237 453 13,4 963 57 5,92 2003 261 262 523 15,5 213 228 441 13,1 964 82 8,51 2004 248 257 505 14,9 256 245 501 14,8 1006 4 0,4 2005 248 254 502 14,8 237 262 498 14,8 1001 3 0,3 2006 222 225 447 13,2 254 281 535 15,8 982 -88 -8,96 2007 275 284 559 16,6 265 281 546 16,2 1105 13 1,18 2008 241 263 504 14,9 260 320 580 17,2 1084 -76 -7,01 2009 227 228 455 13,5 239 284 523 15,5 978 -68 -6,95 2010 235 253 488 14,4 311 310 621 18,4 1109 -133 -11,99 241 252 493 15 245 266 510 15 1003 -17 -1 Zdroj: Data ČSÚ a vlastní výpočty

Pozn.: HMI-hrubá míra imigrace, HME-hrubá míra emigrace, MO-migrační objem, MS-migrační saldo, MÚ-index migrační účinnosti/efektivnosti migrace, růžový odstín- průměrné hodnoty ukazatelů

Pokud se zaměříme na hrubé míry migrace, pak v případě imigrace jsou patrné po celou dobu hodnoty mezi 13 ‰ a 17 ‰. V případě emigrace pak mezi 12 ‰ a 19 ‰. Je tedy jasné, ţe v SO ORP Prachatice převaţuje hrubá míra emigrace.

Průměrná hodnota migračního objemu (za celé období) činí 1 003 osob ročně. Průměrná hodnota migračního salda (za celé sledované období) činí -17 osob ročně. Coţ jen potvrzuje předchozí tvrzení o tom, ţe zde převaţuje míra emigrace. Hodnoty indexu

38 migrační účinnosti neboli efektivnosti migrace se po většinu sledovaného období spíše sniţují. Průměrná hodnota tohoto ukazatele je -1,43 %. Z toho vyplývá, ţe celkový objem migrace je příliš velký na hodnotu migračního salda, o kterém i Čermák a kol. (2009) říkají, ţe je pomalé a nepříznivé celkově pro celou Českou republiku. A dodávají ještě skutečnost, ţe klesá význam celkových hodnot migračního salda oproti nárůstu významu hodnot u věkových a socio-profesních kategorií sald. O celkovém trendu poklesu saldových hodnot oproti neustálému růstu intenzity oboustranných přesunů se pak zmiňuje i Bosworth (2010).

Tabulka 4.2: Základní ukazatele migrace ve správním obvodu v průběhu let 1992 – 2009 Přistěhovalí (‰) Vystěhovalí (‰) (‰) (%)

Rok

MÚ

HMI

Ženy Ženy

Muži Muži

Celk. Celk.

HME

HMMS 1992 287 321 608 18,2 287 312 599 18 1207 9 0,27 0,75 1993 244 286 530 15,9 284 312 596 17,8 1126 -66 -1,97 -5,86 1994 231 252 483 14,4 264 264 528 15,7 1011 -45 -1,34 -4,45 1995 220 212 432 12,8 232 225 457 13,6 889 -25 -0,74 -2,81 1996 189 206 395 11,8 228 253 481 14,3 876 -86 -2,56 -9,82 1997 196 190 386 11,5 224 243 467 13,9 853 -81 -2,41 -9,5 1998 186 223 409 12,2 183 210 393 11,7 802 16 0,48 2 1999 163 172 335 10 229 223 452 13,5 787 -117 -3,49 -14,9 2000 187 195 382 11,4 180 221 401 12 783 -19 -0,57 -2,42 2001 180 219 399 11,9 183 198 381 11,3 780 18 0,54 2,31 2002 217 230 447 13,3 202 228 430 12,8 877 17 0,5 1,94 2003 213 231 444 13,2 175 215 390 11,6 834 54 1,6 6,47 2004 193 222 415 12,3 207 219 426 12,6 841 -11 -0,33 -1,31 2005 219 234 453 13,4 219 253 472 14 925 -19 -0,56 -2,05 2006 198 204 402 11,9 243 275 518 15,3 920 -116 -3,43 -12,6 2007 211 238 449 13,3 252 276 528 15,6 977 -79 -2,34 -8,09 2008 196 232 428 12,7 255 320 575 17 1003 -147 -4,35 -14,7 2009 210 213 423 12,5 219 281 500 14,8 923 -77 -2,28 -8,34 208 227 434 13 226 252 477 14 912 -43 -1 -5 Zdroj: Data ČSÚ a vlastní výpočty Pozn.: HMI-hrubá míra imigrace, HME-hrubá míra emigrace, MO-migrační objem, MS-migrační saldo, HMMS-hrubá míra migračního salda, MÚ-index migrační účinnosti/efektivnosti migrace, růžový odstín- průměrné hodnoty ukazatelů

V předchozí tabulce 4.1 byla hodnocená migrace ve směru z a do ORP Prachatice ve vztahu k ostatním administrativním jednotkám České republiky, přičemţ zde nebyla brána v úvahu migrace v rámci SO ORP Prachatice. Naproti tomu v této tabulce 4.2 je řešena

39 migrace v SO ORP Prachatice včetně jeho vnitřní migrace v rámci daného správního obvodu obce s rozšířenou působností.

Ze sloupce v tabulce 4.2 znázorňujícího migrační objem je patrné, ţe aţ do roku 2001 se celkový počet všech migrantů sniţoval, poté se o téměř 100 osob zvýšil a to jak díky nárůstu počtu emigrantů, tak i imigrantů. A od roku 2001 převáţně narůstá.

Graf 4.3: Vývoj meziroční změny migračního objemu v SO ORP Prachatice v průběhu let 1992 - 2009

Zdroj: Data ČSÚ a vlastní výpočty Celkový vývoj meziroční změny migračního objemu, tedy všech migrantů, je zobrazen na předchozím grafu 4.3, který přesně znázorňuje veškeré změny v růstu celkového počtu migrantů zde. Při bliţším zkoumání však zjistíme, ţe v poslední etapě narůstal spíše počet vystěhovalých neţ přistěhovalých. Hodnoty vývoje hrubé míry imigrace, tedy podílu celkového počtu přistěhovalých vztaţeného ku výši středního stavu obyvatel v daném roce vynásobený tisícem, aţ do roku 1999 neustále klesají, poté zhruba do roku 2005 stoupají a v posledních letech opět klesají. Znamená to tedy, ţe zvolený region jiţ není pro imigranty tak atraktivní jako v předešlých letech. Tuto skutečnost potvrzují i hrubé míry emigrace, které aţ do roku 2001 klesají a od té doby se jejich hodnoty neustále zvyšují (s výjimkou posledního sledovaného roku). To celé jen potvrzuje a lépe vystihuje ukazatel migračního salda, coţ je rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých osob v celé oblasti v daném období, který se zvyšuje zhruba do roku 2003 a poté se nachází jiţ jen v záporných hodnotách a to čím dál vyšších. Při vztaţení této

40 skutečnosti ke střednímu stavu obyvatel dostáváme hrubou míru migračního salda, která pak jen v relativních číslech zobrazuje stejnou situaci, stejně jako procentuální ukazatel migrační účinnosti.

Výše zmíněná skutečnost můţe být způsobena hlavně tím, ţe pro osoby v produktivním věku je zde v posledních letech malý počet pracovních příleţitostí a pro rodiny s dospívajícími dětmi pak nulová moţnost docházky na vysokou školu v rámci celého správního obvodu. I to je tedy důvodem, proč se místní lidé spíše vystěhovávají do větších měst a regionů, neţ aby zde zůstávali.

Z grafu 4.3 vyplývá, ţe ziskovými roky jsou 1996, 2002, 2005 a 2007, ztrátovými pak 1995, 1998, 2003, 2006 a 2009. V letech kdy je moţno vidět nárůst se jedná především o obce Nová Pec, Strunkovice nad Blanicí, Lhenice, Chroboly, Hracholusky a Vitějovice. V případě ztrátových let hrají významnou roli obce Strunkovice nad Blanicí, Chroboly, Lhenice, Vitějovice, Ktiš a Nebahovy. S výjimkou Nové Pece a Strunkovic nad Blanicí jde v obou případech převáţně o obce v dnešní době spíše chatařského typu a zároveň nedaleko zdejšího centra (tedy Prachatic). Největších intenzit toků migrantů dosahuje zdejších 5 měst (příloha 8.11), ovšem protoţe jde o obousměrný pohyb se silným protiproudem, dochází zde k nízké účinnosti migrace, čímţ podle Leeho (1969) vyvstává předpoklad, ţe můţe dojít k reimigraci, respektive návratové migraci. Tuto skutečnost dokazuje jiţ to, v jaké míře5 dochází k imigraci, i přes vysokou emigraci v očekávání zlepšení celkové kvality ţivota jinde.

Graf 4.4: Vývoj hrubé míry migračního salda v SO ORP Prachatice v letech 1992 - 2009

Zdroj: Data ČSÚ a vlastní výpočty

5 Vzhledem k tomu, ţe v ţádném roce není rozdíl mezi počtem imigrantů a emigrantů příliš markantním (např. aţ o polovinu emigrantů více neţ imigrantů, nebo naopak). 41

Jak ukazují grafy 4.4 a 4.5, průběh hrubé míry imigrace i hrubé míry emigrace byl podobného rázu (po celou dobu kolísal). Alespoň tří větších rozdílů si však všimnout musíme a to v letech 1999, 2006 a 2008, kdy se míra imigrace podstatně sníţila a míra emigrace naopak podstatně vzrostla. Z obou grafů je tedy na první pohled zřejmé, ţe v těchto letech došlo k výrazné migrační ztrátě. Ačkoliv je nutné říci, ţe ve zvoleném SO ORP dochází k migrační ztrátě po většinu sledovaného období, obzvláště vůči ostatním okresům a správním obvodům ORP Jihočeského kraje. Patrnějšího migračního zisku dosahoval tento region pouze mezi lety 2001 a 2004.

Graf 4.5: Vývoj hrubé míry imigrace a hrubé míry emigrace v SO ORP Prachatice v průběhu let 1992-2009

Zdroj: Data ČSÚ a vlastní výpočty

4.3.2 Migrační toky

Mapa 4.1 ukazuje průměrné velikosti toků podle počtu imigrantů do SO ORP Prachatice z jednotlivých krajů České republiky, následně z okresů Jihočeského kraje a i z SO ORP Vimperk.

Na první pohled je zřejmý trend stěhování se na krátké vzdálenosti, ať uţ z důvodu většího pohodlí, většího povědomí o regionu, nebo nepříliš velké vzdálenosti od původních kontaktů. Jde o hodnoty mezi 61 a 250 imigranty v průměru celého období. Nejvyšší imigrace v rámci krajů České republiky do SO ORP Prachatice byla zaznamenána z Jihočeského kraje v prvním sledovaném roce, a to 274 osob (45 % ze všech 42 přistěhovalých v daném roce). Na úrovni okresů Jihočeského kraje pak byla nejvyšší imigrace do SO ORP Prachatice z okresu České Budějovice s hodnotou 104 osob (23 % ze všech přistěhovalých daného roku) v roce 2002. K nejvyššímu zisku imigrantů z SO ORP Vimperk došlo v roce 1993, kdy se přistěhovalo konkrétně 85 osob (16 % všech imigrantů v daném roce).

Mapa 4.1: Imigrace do SO ORP Prachatice v průběhu let 1992 – 2009

Zdroj: Data ČSÚ a vlastní výpočty

Dalším hojně početně zastoupeným tokem je imigrace z hlavního města Prahy (např. v roce 1993 se odsud do zájmového území přistěhovalo 65 osob, tedy 12 % všech přistěhovalých v daném roce). Záleţí spíše na podmínkách, jeţ imigrant v cílovém prostoru hledá. To zdůvodňuje i stále hojné početní zastoupení věkové skupiny nad 40 let mezi imigranty. Jde tedy o osoby, které jiţ nehledají moţnost kariérního růstu (spokojí se s pracovními příleţitostmi na niţších postech, protoţe těch lukrativních je v SO ORP Prachatice nedostatek), nebo jsou dokonce v důchodovém věku, proto je jejich cílem atraktivnost Šumavy, například pro její krajinu, zdraví prospěšné a málo znečištěné ţivotní prostředí.

Naproti tomu kraje, ze kterých je zaznamenávána niţší intenzita imigrace do SO ORP Prachatice (Zlínský, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický) odpovídají tomu, ţe čím dál se oblast nachází, tím méně přistěhovalých sledovanému území poskytuje. Tento jev souhlasí s teorií gravitačního modelu, která říká, ţe intenzita stěhování mezi dvěmi územními jednotkami je přímo úměrná jejich populační velikosti a nepřímo úměrná jejich vzdálenosti (Drbohlav, 1999). Nulový zisk za celý časový interval byl zaznamenán z Olomouckého kraje v roce 2000, v Pardubickém kraji v roce 2003, ve Zlínském kraji v roce 2007 a v kraji Vysočina v letech 2008 a 2009. Ve všech těchto krajích se průměrná hodnota počtu imigrantů pohybuje mezi 0 a 8 osobami.

Mapa 4.2: Emigrace z SO ORP Prachatice v průběhu let 1992 - 2009

Zdroj: Data ČSÚ a vlastní výpočty

Na mapě 4.2 vidíme průměrné velikosti toků emigrantů z SO ORP Prachatice do jednotlivých krajů České republiky, následně do okresů Jihočeského kraje a do ORP Vimperk.

Je zřejmé, ţe první trend zmíněný výše u toků imigrantů, tedy stěhování se na krátké vzdálenosti, souhlasí včetně dosahujících průměrných hodnot i u toků emigrantů. Nejvyšší zaznamenanou hodnotou toku emigrantů z SO ORP Prachatice do ostatních krajů v rámci

České republiky je 299 osob (52 % ze všech vystěhovalých daného roku) v roce 2008 do Jihočeského kraje, co se týče okresů Jihočeského kraje, pak k nejvyšší ztrátě došlo roku 2006 a to 138 osob (27 % emigrantů daného roku) vystěhovaných z Prachaticka do okresu České Budějovice. Nejvíce vystěhovalých osob ze správního obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice ve prospěch SO ORP Vimperk bylo roku 2007, kdy se vystěhovalo přesně 91 osob (17 % vystěhovalých v daném roce).

Dalším významným tokem je emigrace do Středočeského kraje, kterou je moţné zhodnotit jako velmi početnou díky přilehlé poloze tohoto kraje. A následně do hlavního města Prahy, kde je nejniţší míra registrované nezaměstnanosti v celé České republice. To potvrzují i nejvyšší počty vystěhovalých ve věkové skupině, které se pohybují mezi 15 a 39 lety. Je zde tedy pravděpodobnost vyššího vystěhování nejen za prací, ale s ohledem na skupinu 15-24 let i za lepší úrovní vzdělání. Trend vyšší intenzity migrace do hlavního města Prahy je důsledkem jejího centrálního postavení v rámci státu. To dokládá i skutečnost, ţe většina zdejších dopravních uzlů a spojení je navázána právě na Prahu (například všechny dálnice vedou z Prahy s výjimkou D2 a D47, které jsou však napojeny na dálnice do a z Prahy vedoucí). I proto je tento region pro všechny administrativní jednotky státu velmi atraktivním.

Nejniţší počty emigrantů je pak moţno vidět ve směru do Zlínského, Libereckého, Olomouckého a Pardubického kraje. Tím je opět potvrzen gravitační model dle Drbohlava (1999). Nulová ztráta a tedy absence migračních vazeb alespoň v jednom roce v průběhu celého sledovaného období byla zaznamenána u Královéhradeckého, Libereckého, Jihomoravského, Olomouckého, Zlínského, Moravskoslezského kraje i kraje Vysočina. Ve všech těchto krajích dosahuje průměrná hodnota emigrantů z SO ORP Prachatice za celé sledované období hodnot mezi 0 a 12 osobami.

4.3.3 Struktura migrace Strukturní charakteristika migrantů bude rozebrána nejprve z hlediska směru migrace, tzn. rozdělena na imigranty a emigranty a následně dojde k bliţšímu rozboru struktur migrantů a to z hlediska: „věku, nejvyššího dosaţeného vzdělání, dle rodinného stavu a u všech těchto struktur byl brán ohled i na pohlaví jednotlivých migrantů.“ V kaţdé podkapitole pak dojde ke komparaci, buď vůči obyvatelům regionu, nebo vůči celorepublikovým trendům.

4.3.3.1 Věková struktura migrantů Věková struktura poskytuje především data umoţňující např. prognózy a analýzy o demografickém chování obyvatelstva (Mládek, J., 1992). Sloţení obyvatelstva pro rok 2009 v celém zájmovém území bylo 71,5 % ve věku 15-64 let, 15,2 % ve věku 0-14 let a 13,3 % obyvatelstva ve věku nad 65 let.

Věková struktura imigrantů do SO ORP Prachatice byla hodnocena podle grafu 4.6 za průměr z celého období a přílohy 8.3 věkových pyramid z roku 1992 a 2009. Na všech třech mezi přistěhovalými muţi převaţuje věková skupina 30 - 39 let. U druhých nejpočetnějších věkových skupin je jiţ patrný určitý rozdíl. U roku 1992 se jedná o kategorii 20 - 24 let, v roce 2009 o skupinu 0 - 4-letých a v průměru pak o 25 - 29 let. Imigrace ţen se v letech 1992, 2009 i v průměru let shodně pohybuje mezi 20 a 39 lety. Přísun imigrantů ve věkové skupině 30 - 39 let přisuzuji vysokému počtu ekonomických subjektů zde v oblasti zemědělství, myslivosti, lesnictví, zpracovatelského průmyslu a stavebnictví (mezi 1 000 aţ 2 000 ekonomických subjektů), coţ znamená, ţe pro ekonomicky aktivní muţe je tu mnoho pracovních příleţitostí v těchto oborech. Ţeny pak mají uplatnění převáţně v ekonomických subjektech odvětví obchodu.

Graf 4.6: Věková struktura imigrantů do SO ORP Prachatice v průměru za celé sledované období

Zdroj: Data ČSÚ

Z hlediska emigrace muţů (graf 4.7 a příloha 8.4) je situace shodná s imigrací ţen. Jde tedy o věkovou skupinu 20 aţ 39 let. Kdy se vystěhovávají převáţně do okresu České Budějovice a to za studiem a následně prací v odvětvích jako rybolov a chov ryb, doprava, podnikatelská činnost a finanční zprostředkování. U emigrace ţen převaţuje hlavně věkové rozmezí 20 aţ 29 let do téhoţ okresu a to ve všech letech sledovaného období, to potvrzuje vysokou spádovost do centra kraje a i vysoký význam Českobudějovické aglomerace, jak popsal například Čekal (2010), nebo Kubeš (2009). A to převáţně za studiem a následně i prací např. v odvětvích podnikatelské činnosti a ostatních veřejných, sociálních a osobních sluţeb.

Graf 4.7: Věková struktura emigrantů z SO ORP Prachatice v průměru za celé sledované období

Zdroj: Data ČSÚ

To, které věkové skupiny převáţně migrují, potvrzuje i tvrzení Čermáka (1996), nebo kolektivu Ptáček, Toušek, Polášek (2007), kdy se zabývají převahou migrace ve věkové skupině 25 – 29 let. Je však třeba zmínit, ţe v 90. letech měla velký význam i migrace mezi 20 a 24 lety věku a dnes se tato skupina posouvá aţ do věkové skupiny mezi 30 a 34 lety.

4.3.3.2 Vzdělanostní struktura migrantů Vzdělání je jedním z hlavních indikátorů lidského potenciálu. Jak uvádí Hondlík (2011) vhodné rozloţení vzdělanostní a věkové struktury tak v oblasti zvyšuje předpoklad pro její rozvoj. Hodnocení vzdělanosti obyvatelstva je prováděno za pomoci vzdělanostních skupin, tzn. podle nejvyššího ukončeného vzdělání obyvatel. V praxi se setkáváme s těmito základními skupinami – obyvatelstvo bez vzdělání, se základním vzděláním, se středním vzděláním bez maturity, se středním vzděláním s maturitou, s vyšším odborným vzděláním a poslední skupinou je obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním. Při práci s daty za vzdělanost se můţeme setkat s kategorií „neuvedeno“, jeţ zahrnuje sčítané osoby, které neuvedly své nejvyšší ukončené vzdělání. Při analýze pak předpokládáme, ţe tato kategorie má stejnou strukturu vzdělanosti jako ostatní obyvatelstvo, coţ je první moţnost, nebo ji zahrneme do nejniţší skupiny, v této práci došlo k jejímu přiřazení ke skupině s nejniţším dosaţeným vzděláním.

Kvantita osob charakterizována dle výše dosaţeného vzdělání je závislá na věkové struktuře těchto osob. Lze říci, ţe při vysokém podílu dětské sloţky (0 – 14 let), bude vyšších počtů dosahovat skupina bez vzdělání. S vysokým podílem osob staršího ročníku pak dojde k vyšším počtům migrantů s niţším vzděláním a velmi nízkým podílem vysokoškolského vzdělání. Ve skupině osob mezi 15-ti a 34-mi lety pak bude stoupat počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, tedy i migrantů, vzhledem ke společenským nárokům kladeným na vyšší dosaţené vzdělání.

Například data ze sčítání lidu, domů a bytů za rok 2001 zde ukazují, ţe většina obyvatelstva dosahuje střední vzdělání bez maturity (40,7 %), následuje základní vzdělání (26,2 %), střední s maturitou (25,7 %) a aţ v závěru je vysokoškolské vzdělání (pouze 6 % obyvatel). Tyto hodnoty jsou téměř shodné s hodnotami okresu Prachatice, avšak nejméně příznivé proti hodnotám kraje a státu (stát vykazuje hodnoty - 38 % pro střední vzdělání bez maturity, 28,4 % střední vzdělání s maturitou, 23,5 % obyvatel se základním vzděláním a 8,9 % vysokoškolského vzdělání). Rozloţení vzdělanostní struktury také souvisí s velikostí obce, je patrné, ţe nejvyššího vzdělání dosahuje město Prachatice a nejniţšího obce Drslavice, Luţice a Olšovice.

Graf 4.8: Vzdělanostní struktura obyvatel SO ORP Prachatice zjištěná v roce 2001 při SLDB

Zdroj: Data ČSÚ a vlastní výpočty

Vzdělanostní struktura u imigrace muţů potvrzuje předchozí tvrzení, ţe se sem přistěhovávají lidé, kteří hledají práci v oborech s niţší moţností kariérního růstu. S tím vzdělání bezprostředně souvisí. Moderním trendem totiţ je, ţe vyšší vzdělání znamená větší šanci na vyšší post i platovou třídu. Vyšší studium je tedy úzce spjato s kariérou a vůbec lepším výhledem na úspěšné ukončení hledání práce.

S ohledem na vzdělanostní zastoupení emigrantů je třeba říci, ţe s výše uvedeným tvrzením také souvisí skutečnost, ţe pokud má někdo zájem o lepší pracovní pozici, nebo i vzdělání, téměř automaticky se stěhuje mimo SO ORP Prachatice, kde není ţádná vysoká škola a většina ekonomických subjektů je zde zaměřena spíše na manuální činnost (graf 3.1). Stejně tak s tím souvisí výše jejich dosud dosaţeného vzdělání. Ve chvíli, kdy člověk za studiem dojíţdí, je obtíţnější se na škole udrţet a v případě, ţe tu ţádná vysoká škola není, jen těţko tu někdo vyšší vzdělání získá. Pohodlnější moţností je přestěhovat se za lepšími příleţitostmi do místa, jeţ tyto parametry splňuje.

Graf 4.9: Vzdělanostní struktura imigrantů do SO ORP Prachatice v průměru za celé sledované období

Zdoj: Data ČSÚ

Pozn.: Odstíny modré barvy značí zastoupení muţů; odstíny červené barvy značí zastoupení ţen; 0- bez vzdělání; 1-základní; 2-střední bez maturity; 3-střední s maturitou; 4-vysokoškolské

Při komparaci vzdělanostní struktury obyvatel s vzdělanostní strukturou migrantů je třeba říci, ţe u zdejších obyvatel převaţuje středoškolské vzdělání, ať uţ s maturitou nebo bez ní, nad vzdělanostní strukturou migrantů. Naopak ve zbylých dvou skupinách, tedy u skupiny bez vzdělání a se základním vzděláním a u skupiny s vysokoškolským vzděláním převaţují migranti nad obyvateli.

Zajímavý je však poznatek, ţe hodnoty vzdělanostní struktury jsou téměř totoţné u imigrantů i emigrantů. Tato skutečnost se nedá vyloţit pouze jedním aspektem. Spíše celkovým vývojem sociálně ekonomické situace v České republice a v jejích niţších administrativních jednotkách. Naskytuje se tedy vysvětlení spojené s postupnou terciarizací ekonomiky. Tedy vyšší vzdělání je spojené s vyššími posty, jak manaţerskými, tak v rámci soukromých podnikatelských činností. Je tedy moţné, ţe ačkoliv je patrný výrazný odliv za sluţbami do centra kraje, tak i například za sluţbami cestovního ruchu do center Šumavy, nebo různými manaţerskými, či poradenskými místy, které je v „dnešní době rozsáhlých internetových sítí“ moţné provozovat i z pohodlí domova.

Graf 4.10: Vzdělanostní struktura emigrantů z SO ORP Prachatice v průměru za celé sledované období

Zdroj: Data ČSÚ

4.3.3.3 Struktura migrantů dle rodinného stavu Na grafech 4.11 i 4.12 je patrný postupný rozdíl v celkovém celorepublikovém trendu (tzv. single souţití). To potvrzuje i skutečnost, jaká věková skupina převáţně migruje. Jde tedy spíše o mladé lidi do 39 let, kteří sice nejsou zcela sami, ale ačkoliv s partnerem třeba i bydlí, tak nechtějí být sezdáni. Jde tedy o nejpočetnější skupinu (u muţů jde o 24 % a u ţen o 21 % v průměru za celé období).

Celkově nejvyššího počtu svobodných imigrantů bylo paradoxně dosaţeno jiţ v roce 1992, kdy se do SO ORP Prachatice přistěhovalo celkem 262 svobodných osob (43 % všech imigrantů daného roku). Maximálního počtu ţenatých a vdaných imigrantů je moţné si všimnout v roce 1992 a postupně tato hodnota klesá (z původních 280 na 116 imigrantů). Rozvedených bylo nejvíce v roce 2008 (celkem 66 osob) a ovdovělých v roce 2002 (41 osob), přestoţe v letech 2001 (13 osob) i 2003 (29 osob) byl jejich počet podstatně niţší.

Nejvyšší počet svobodných emigrantů byl zaznamenán roku 2008, konkrétně 308 osob. Ţenatých a vdaných pak v prvním roce (1992), od té doby jiţ jejich počet jen klesá

(z 261 na 137 osob). Rozvedených se vystěhovalo nejvíce v roce 2009 (70 osob) a nejvyšší počet ovdovělých dosahoval 27 osob a to v letech 1992 a 1995, coţ znázorňuje další celorepublikový trend a to, ţe neustále přibývá rozvodů. Díky zvýšenému počtu rozvodů a sníţenému počtu uzavíraných manţelství je nutno říci, ţe i počtu lidí, kteří mohou ovdovět, statisticky neustále ubývá.

Graf 4.11: Struktura imigrantů do SO ORP Prachatice podle rodinného stavu v letech 1992 a 2009

Zdroj: Data ČSÚ

Pozn.: Odstíny modré barvy značí zastoupení muţů; odstíny červené barvy značí zastoupení ţen; 1- svobodný/á; 2-ţenatý/vdaná; 3-rozvedený/á; 4-ovdovělý/á

Hypotéza spojená s tímto tématem byla sestavena na základě informací zjištěných mimo jiné například v učebnici Touška a kol. (2008), kde byl tento trend popisován u procesu druhého demografického přechodu, který je spojen s nárůstem individualismu. A tedy zvýšeným počtem nesezdaných souţití, větším počtem dětí narozených mimo manţelství, nebo i růstem věku matky v době prvního porodu. Dalšími znaky je zlepšování naděje doţití, nebo demografické stárnutí populace. Tyto znaky lze v České republice zaznamenat jiţ od 90. let 20. století.

Graf 4.12: Struktura emigrantů z SO ORP Prachatice podle rodinného stavu v letech 1992 a 2009

Zdroj: Data ČSÚ

Pozn.: Odstíny modré barvy značí zastoupení muţů; odstíny červené barvy značí zastoupení ţen; 1- svobodný/á; 2-ţenatý/vdaná; 3-rozvedený/á; 4-ovdovělý/á

4.3.4 Důvody stěhování Zkoumaný region je typický velkým počtem malých obcí a zároveň větší koncentrací obyvatelstva do zdejších pěti měst (více neţ ½ obyvatelstva území), kam směřuje i většina přistěhovalých osob. Proto i důvody stěhování, tedy splnění poţadavků v cílovém prostoru, lépe splňují města a větší obce.

Hlavním důvodem u imigrace jsou však v posledních letech bytové důvody. To má souvislost např. i s větším počtem volných bytů ve zdejších městech. Například město Prachatice nabízí mnoţství nových bytů za příznivou cenu po rekonstrukci dřívějších brownfields, čímţ sem láká přistěhovalé. V posledních letech se o totéţ snaţí i město Volary. Zatím však v ne příliš rozsáhlém měřítku vzhledem k nedostatku financí, takţe zdejší dva nové bytové domy zatím ještě neplní svou funkci zcela. U emigrace je na vedoucí pozici následování rodinného příslušníka. Většinou v případě nalezení pracovní příleţitosti v jiném regionu. Například u města Prachatice je velká spádovost za prací právě sem, zatímco u obce Netolice vznikají dva hlavní směry dojíţďky za prací a to do okresního města Prachatice a do krajského města České Budějovice. České Budějovice mají spádovost mnohem vyšší a jejich dojíţďkové zázemí se neustále zvyšuje (Čekal, 2006, s. 76 a 77).

Graf 4.13: Zastoupení důvodů stěhování u migrantů do SO ORP Prachatice v letech 1992 a 2004

Zdroj: Data ČSÚ

Pozn.: 0-neuvedeno; 1-změna pracoviště; 2-přiblíţení k pracovišti; 3-studium; 4-zdravotní; 5-sňatek; 6- rozvod; 7-bytové důvody; 8-následování rodinného příslušníka; 9-ostatní důvody;

Je nutné podotknout ještě skutečnost, jiţ zmiňoval i Aleš (2001) a to, ţe po roce 1989 a pádu socialismu, kdy bylo povinné vţdy vše správně uvést, nastalo období, ve kterém jiţ obyvatelé většinu informací nechtějí uvádět. Většinou z osobních důvodů a snaţení se zabránit šíření a inventarizaci osobních informací dále. V evidencích se tedy zvýšil počet nevyplněných kolonek a tedy neuvedených skutečností, které by jinak mohly napovídat o dalších souvislostech.

4.3.5 Migrace uvnitř SO ORP Prachatice Mapa 4.3 ukazuje průměrnou velikost intenzity migračního obratu v jednotlivých obcích správního obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice v průběhu let 1992 aţ 2009. Vzhledem k tomu, ţe tento ukazatel se počítá jako poměr celkového počtu všech migrantů ku střednímu stavu obyvatel dané obce, tudíţ se vyjadřuje v promilích, tak je velmi dobře vidět určité zkreslení výsledku, kdy nejvyšších hodnot dosahují obce s nejniţších středním stavem obyvatelstva. (Jedná se o skutečnost, ţe ve chvíli, kdy se do 54 obce se 2 obyvateli přistěhuje další jedna osoba, je zde nárůst jiţ o polovinu, zatímco obec s 5 000 obyvateli jen těţko markantně poznamená imigrace 50 osob, stejně tak je i z mapy velmi dobře poznat, ţe i rozloha obce má na tento ukazatel velký vliv. To proto, ţe při velké rozloze území obce působí údaj opticky jako velmi významný.)

Mapa 4.3: Průměrná intenzita migračního obratu v obcích SO ORP Prachatice v letech 1992 - 2009

Zdroj: Data ČSÚ a vlastní výpočty Nejvyšších průměrných hodnot migračního obratu dosahují obce Pečnov (54,1 ‰), Ţernovice (53,4 ‰), Budkov (52,4 ‰) a Chroboly (42 ‰). Tedy dle výše uvedeného pravidla obce s nejniţšími hodnotami středního stavu obyvatelstva. Nejniţších průměrných pak obce Němčice (11,1 ‰), Volary (11,3 ‰), Nová Pec (13,4 ‰) a Prachatice (14,1 %). Tedy dle výše uvedeného pravidla obce s nejvyššími hodnotami středního stavu obyvatelstva.

Konkrétních nejvyšších hodnot migračního obratu dosahují obce Pečnov (314,6 ‰ v roce 2006), Stoţec (188,2 ‰ v roce 1992), Ţernovice (176,5 ‰ v roce 1992) a Budkov (163 ‰ v roce 1993). Relativních nejniţších hodnot dosahují obce Ktiš (2,2 ‰ v roce 1995), Mičovice (3,1 ‰ v roce 2002), Malovice (3,2 ‰ v roce 1996) a Laţiště (3,5 ‰ v roce 2000). Tyto obce sice také patří k malým, ale přesto ne nejmenší a u pár let byl

55 migrační obrat zde i nulový. To se o ţádném ze zdejších pěti měst říci nedá, protoţe v kaţdém roce v nich byl migrační obrat alespoň na hodnotě 4 ‰.

Dle přílohy 8.12 zobrazující relativní hodnoty migračního salda ve všech obcích správního obvodu obce s rozšířenou působností v průběhu všech sledovaných let lze určit, jaké ze zdejších čtyřiačtyřiceti obcí patří ke všeobecně migračně ztrátovým a které ke všeobecně migračně ziskovým obcím. Mezi ziskové se řadí méně neţ polovina obcí. Jde konkrétně o těchto osmnáct: Babice, Bušanovice, Dub, Husinec, Chroboly, Kratušín, Lhenice, Lipovice, Nebahovy, Netolice, Olšovice, Pečnov, Stoţec, Újezdec, Vitějovice, Vlachovo Březí, Zábrdí a Ţernovice. Je zde i skupina dvou obcí, jejichţ průměrná relativní hodnota migračního salda dosahuje přesně 0 ‰ a to u obcí Prachatice a Strunkovice nad Blanicí. Zbylých čtyřiadvacet obcí je migračně ztrátových. V řešeném SO ORP Prachatice tedy převaţuje počet ztrátových obcí nad počtem ziskových obcí.

Pokud bychom chtěli v rámci této skutečnosti rozebírat ještě přesné směry toků migrace, byly by řešeny na základě Šimona a Ouředníčka (2010), kteří se na straně 739 zabývají konkrétními druhy migrace. Tedy u zdejších pěti měst (Husinec, Netolice, Prachatice, Vlachovo Březí a Volary) by se jednalo ve směru vůči jinému městu o rozbor interurbánní migrace, ve směru z venkova sem o rozbor urbanizace a ve směru odsud na venkov o rozbor kontraurbanizace. V případě, ţe by nebyla rozebírána ani jako původní ani jako cílový prostor města, pak by se jednalo o rozbor venkovské migrace. V rámci této práce však jiţ nebudou tyto procesy hlouběji zkoumány.

Na základě dojíţďkového přístupu Vobecké (2009) pak lze ještě určit městské, příměstské a venkovské obyvatelstvo. Z její mapy uvedené na straně 19 je patrné, ţe správní obvod ORP Prachatice lze povaţovat za z jedné poloviny obsazen městským a z druhé poloviny obsazen venkovským obyvatelstvem. Městské obyvatelstvo se i s menším zásahem suburbia nachází v okolí okresního města Prachatice. Odlehlejší části SO ORP pak náleţí do oblasti venkovského obyvatelstva.

4.3.5.1 Migrace měst SO ORP Prachatice V této podkapitole bude řešena migrace pouze pěti měst, která se tu nacházejí. Jde o obce: Husinec, Netolice, Prachatice, Vlachovo Březí a Volary.

Tabulka 4.3 znázorňuje hodnoty připadající pouze okresnímu městu Prachatice. Sloupec znázorňující migrační objem ukazuje, ţe aţ do roku 2000 se celkový počet všech

56 migrantů zvyšoval, poté se do roku 2002 sniţoval, následně opět aţ k roku 2006 počtu migrantů ubylo, ovšem v posledních letech tento počet opět vzrůstá. Coţ je dáno hlavně zvyšující se atraktivitou zdejších měst po roce 2000 související se zvyšováním ţivotní úrovně zdejšího obyvatelstva, bytovou výstavbou, neznečištěným a nepřelidněným prostředím v ORP.

Tabulka 4.3: Objem migrace města Prachatice v letech 1992 – 2009

(‰) (‰) (‰) (%)

Rok

MÚ

HMI HMI

HME

HMMS HMMS

Vystěhovalí

Přistěhovalí 1992 1 0,1 112 9,6 113 -111 -9,6 -98,23 1993 191 16,4 68 5,9 259 123 10,6 47,49 1994 70 5,9 54 4,6 124 16 1,4 12,9 1995 62 7,1 68 5,8 130 -6 -0,5 -4,62 1996 84 6,3 52 4,4 136 32 2,7 23,53 1997 74 8,1 71 6 145 3 0,3 2,07 1998 96 6,2 80 6,8 176 16 1,4 9,09 1999 73 9,4 50 4,2 123 23 1,9 18,7 2000 111 8,1 91 7,7 202 20 1,7 9,9 2001 96 5 75 6,3 171 21 1,8 12,28 2002 59 5,3 81 6,8 140 -22 -1,9 -15,71 2003 63 8,4 98 8,3 161 -35 -3 -21,74 2004 99 8,8 89 7,5 188 10 0,8 5,32 2005 104 7 106 9 210 -2 -0,2 -0,95 2006 82 6,1 135 11,5 217 -53 -4,5 -24,42 2007 71 6 97 8,3 168 -26 -2,2 -15,48 2008 70 6 99 8,5 169 -29 -2,5 -17,16 2009 53 4,6 106 9,1 159 -53 -4,6 -33,33 81,1 6,9 85,1 7,2 166,2 -4,1 -0,4 -5,0 Zdroj: Data ČSÚ a vlastní výpočty Pozn.: Přist.-počet přistěhovalých, HMI-hrubá míra imigrace, Vyst.-počet vystěhovalých, HME-hrubá míra emigrace, MO-migrační objem, MS-migrační saldo, HMMS-hrubá míra migračního salda, MÚ-index migrační účinnosti/efektivnosti migrace, růžový odstín- průměrné hodnoty ukazatelů

Hodnoty vývoje hrubé míry imigrace, tedy podílu celkového počtu přistěhovalých vztaţeného ku výši středního stavu obyvatel v daném roce vynásobený 1000, aţ do roku 1999 převáţně stoupají, poté zhruba do roku 2002 klesají a v posledních letech opět

57 narůstají. To jen potvrzuje skutečnost, ţe mnou zvolený region je z hlediska atraktivity na stále lepší úrovni. Oproti tomu hrubá míra emigrace aţ do roku 1996 klesala, následně opět stoupala zhruba do roku 2003 a od té doby se její hodnota neustále pohybuje oběma směry. To celé jen potvrzuje a lépe vystihuje rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých osob, stejně tak i hrubá míra migračního salda a ukazatel migrační účinnosti v celé oblasti v daném období, které se vzhledem k tomu, ţe jde o průměrné hodnoty za všech pět měst najednou, neustále pohybují do kladných i záporných hodnot.

Graf 4.14: Vývoj indexu migračního salda v městech SO ORP Prachatice v letech 1992 - 2009

Zdroj: Data ČSÚ a vlastní výpočty

Z grafu 4.14 vyplývá, ţe u všech pěti měst leţících ve SO ORP Prachatice docházelo střídavě k čisté míře imigrace i emigrace. Ačkoliv v městech Husinec a Vlachovo Březí docházelo převáţně k čisté míře emigrace, tedy zápornému migračnímu saldu, ve zbylých městech byla čistá míra imigrace i emigrace v průběhu let 1992-2009 poměrně vyrovnaná. Lze ovšem říci, ţe u měst Prachatice a Volary byl vývoj migračního salda do roku 2000 převáţně kladný a po roce 2001 spíše záporný.

Ve městě Netolice byl vývoj migračního salda do roku 2001 převáţně záporný, ale po roce 2002 více kladný. Právě tato realita, kdy se vývoj kaţdého města liší, podmiňuje právě pohyblivost průměrných ukazatelů v rámci všech měst dohromady.

Na mapách 4.4 a 4.5 je velmi dobře vidět, ţe počty imigrantů i emigrantů ve městech SO ORP Prachatice jsou v průběhu let 1992-2009 poměrně vyrovnané. Coţ opět kopíruje tvrzení Leeho (1969) o nízké účinnosti migrace při silném protiproudu. Při bliţším zkoumání si lze povšimnout, ţe největších počtů migrantů dosahuje okresní město Prachatice a následují města leţící blíţe ke krajskému městu, takţe k Českým Budějovicím. Nejmenší počet migrantů je zaznamenán ve městě Volary, které ačkoliv není počtem obyvatel nejmenší, má vzhledem k ostatním zdejším městům asi nejméně příznivou polohu s ohledem na jeho nadmořskou výšku.

Mapa 4.4: Průměrný počet imigrantů měst SO ORP Prachatice v průběhu let 1992-2009

Zdroj: Data ČSÚ a vlastní výpočty

Průměrné počty imigrantů se pohybují u měst Vlachovo Březí, Husinec a Netolice mezi 18 a 20 imigranty. U stejných měst se pak průměrné počty emigrantů pohybují mezi 15 a 20 osobami. U města Volary jde o hodnoty 22 imigrantů a 25 emigrantů. Posledním městem jsou Prachatice, kdy je počet imigrantů 81 a emigrantů 85 osob.

Do města Husinec byl zaznamenán největší počet přistěhovalých v roce 1993 a to 38 osob, vystěhovalých pak v témţe roce, kdy se odsun vystěhovalo 32 osob. U města Prachatice byl nejvyšší počet imigrantů taktéţ v roce 1993 (191 osob), ovšem emigrantů aţ v roce 2006 (135 osob). Město Netolice v průběhu všech let nepřesáhlo počtem imigrantů 59

číslo 32 a počtem emigrantů číslo 38. Stejně tak Strunkovice nad Blanicí počet imigrantů 27 (1994) a emigrantů 30 (1993). Volary 34 přistěhovalých (rok 1993) a 38 vystěhovalých (roky 2005 a 2006).

Mapa 4.5: Průměrný počet emigrantů měst SO ORP Prachatice v průběhu let 1992-2009

Zdroj: Data ČSÚ a vlastní výpočty

Města lze porovnat ještě mezi sebou a to díky komparaci intenzity jejich migrace z hlediska průměrné velikosti relativního migračního salda, jak je moţné vyčíst v příloze 8.12. Z této tabulky vyplývá, ţe nejvyšší průměrné hodnoty za celé sledované období dosahuje město Husinec (3 ‰), následuje město Vlachovo Březí s hodnotou 2 ‰, Netolice (1 ‰), na 0 ‰ čisté migrace jsou Prachatice a jediným městem se zápornou průměrnou hodnotou jsou pak Volary (- 1 ‰). Této skutečnosti by v budoucnu měla zabránit i plánovaná výstavba prodejny obchodního řetězce Tesco, která by měla být oţivením volarského brownfieldu, jakoţto areálu dřívějších kasáren, tedy budov původně slouţících vojenskému personálu.

5. Závěr

Celkový vývoj počtu obyvatel v zájmové oblasti SO ORP Prachatice má společné rysy s vývojem počtu obyvatel Jihočeského kraje a okresu Prachatice (grafy 4.1 a 4.2). Nejvíce je patrný pokles počtu obyvatel po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu tehdejšího německého obyvatelstva, mírné zvýšení počtu obyvatel zaznamenáváme po roce 1970, kdy se postupně promítaly výsledky spjaté s tzv. pronatalitním opatřením. Od tohoto období dochází stále k mírnému růstu populace díky pokračování procesu urbanizace, industrializace a růstu středně velkých měst v České republice a s tím spojenému zvyšování ţivotní úrovně v celé České republice. Na tuto skutečnost navazují i vyšší počty narozených osob i vyšší míra objemu migrace v 21. století. To dokazuje i příloha 8.13, kde je patrné, ţe přirozený přírůstek, přírůstek stěhováním a tak i celkový přírůstek je kladný v letech 1992, 1995, 1998, 2001, 2003 a 2004. Naopak přirozený úbytek, úbytek stěhováním i celkový úbytek je v řešeném území jen v letech 1996 a 1999. Jediným dalším rokem, kdy je patrný celkový úbytek je rok 1997, a to proto, ţe úbytek stěhováním (- 41 osob) zde byl v podstatně niţších číslech neţ přirozený přírůstek (5 osob).

Za pomoci kvantitativní inventarizace výsledků časoprostorové analýzy statistických dat a z ní vypočtených migračních ukazatelů bylo zjištěno, ţe průměrná hodnota migrační účinnosti neboli efektivnosti migrace za celé sledované období je v území záporná (-4,63 %), to znamená, ţe celkový objem migrace je na hodnotu migračního salda příliš velký. To samé zobrazuje i graf 4.5, na kterém je moţno vidět, ţe ačkoliv míra imigrace i emigrace v posledních letech klesá, stále však převaţuje právě míra emigrace, tudíţ i výsledek migračního salda vychází záporný a zvolený region je migračně ztrátovým.

První hypotézu, která říká, ţe vzhledem ke geografické charakteristice je řešené území migračně celkově ztrátové, potvrzuje i skutečnost, ţe plocha řešeného správního obvodu se rozkládá na 47,4 % lesní půdy, 40,4 % zemědělské půdy a jen 0,7 % plochy je zastavěno. Oproti tomu například kraj zaujímá 37 % lesní půdy, 49 % zemědělské půdy a 1 % zastavěné plochy. Nachází se zde i značná část chráněných území, ať uţ jde o NP Šumavu, nebo CHKO Šumavu, tento faktor ovlivňuje nejen místní niţší intenzitu zástavby v území, ale i charakter a kvalitu dopravní sítě regionu. Silniční síť sice spojuje většinu zdejších obcí, ovšem z důvodu nedostatku finančních prostředků jsou ve špatném technickém stavu a v některých případech (vzhledem k jejich poloze v 1. zóně NP Šumava) nejsou

61 průjezdné. Hlavním spojením zde je tedy ţelezniční doprava, stejně jako u většiny zalesněných a horských oblastí.

Ačkoliv je poloha správního obvodu příznivě u hranic s Německem a Rakouskem, coţ regionu zajišťuje mnoţství zahraničních investorů z těchto zemí, je zde stále poměrně vysoká nezaměstnanost (7,3 % k srpnu 2011, oproti České republice je však o 2,3 % niţší). Místní obyvatelé pracují převáţně ve sluţbách (60 %), následuje průmysl a stavebnictví (27 %) a nejmenší zastoupení má zemědělství, lesnictví a rybolov (13 %). Největší počet ekonomických subjektů je zaznamenán právě v odvětví obchodu, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převáţně pro domácnost (1 913), následují odvětví zemědělství, myslivosti a lesnictví (1 397), odvětví zpracovatelského průmyslu (1 056) a odvětví stavebnictví (1 040). Všechny tyto odvětví jsou soustřeďovány převáţně ve zdejších pěti městech, to dokazuje i lokalizace největších zaměstnavatelů zde, kteří sídlí v obcích Husinec, Prachatice a Vlachovo Březí. Tato charakteristika spolu s fakty, ţe většina zdejších obyvatel ţije ve městech (jak bylo metodou heuristiky zjištěno, tak jen město Prachatice čítalo k 31. 12. 2010 11 432 obyvatel, coţ je 1/3 všech obyvatel SO ORP; spolu s obcemi Netolice a Volary pak čítají 55 % všech obyvatel SO ORP Prachatice) a ţe vůbec většího celkového migračního objemu dosahují města (viz příloha 8.11), potvrzuje třetí hypotézu uvedenou v úvodu práce a to, ţe od 90. let absolutně i relativně vyšších migračních obratů oproti ostatním obcím v daném správním obvodu dosahují okresní město a zbylá čtyři města. Je však třeba dodat, ţe z přílohy 8.11 vyplývá i to, ţe větších migračních obratů dosahují obce Dub, Lhenice a Strunkovice nad Blanicí, které mají statusy městysů.

Ve zbylých odstavcích kapitoly závěru budou zhodnoceny výsledky hlavního cíle, tedy časoprostorové analýzy, na základě jejích výsledků uvedených v přehledně vytvořených tabulkách zobrazujících kvantitativní inventarizaci, nebo téţ sumarizaci statistických dat o migraci České republiky. Z těchto pak bylo vytvořeno několik grafických znázornění a mapových výstupů, na něţ budou vţdy blíţe uvedeny odkazy.

Jak vyplývá z map 4.1 a 4.2, je zcela zřejmé, ţe intenzitou převaţuje migrace na kratší vzdálenosti nad intenzitou migrace na delší vzdálenosti. Tento trend je patrný jak u imigrace, tak u emigrace například mezi SO ORP Prachatice a českobudějovickým, strakonickým, nebo českokrumlovským okresem a dále pak i mezi zájmovým ORP Prachatice a ORP Vimperk, leţícím ve shodném okrese (vţdy více jak 31 osob v průměru

62 za období 1992-2009). Zatímco kraje vzdálenější jako například Královéhradecký, Pardubický, Moravskoslezský, Zlínský, nebo Olomoucký mají hodnoty intenzity migrace jen velmi malé (do 10 osob v průměru za období 1992-2009). Tato skutečnost potvrzuje další ze zkoumaných hypotéz, a to druhou, dle které větší intenzita je zaznamenána u migrace na kratší vzdálenosti, jak popisuje Ravenstein (1885, s. 198). Je zde však jedna výjimka, a to migrační návaznost na hlavní město České republiky Prahu. V tomto městě a zároveň i kraji je nejniţší registrovaná míra nezaměstnanosti v celé republice vůbec, i proto je metropolitní region hlavního města pro všechny administrativní jednotky tohoto státu velmi atraktivním. Tento jev pak potvrzuje slova Drbohlava (1999), který vysvětloval tzv. gravitační model jako skutečnost, ţe intenzita stěhování mezi dvěma územními jednotkami je přímo úměrná jejich populační velikosti a nepřímo úměrná jejich vzdálenosti, kdy Praha neleţí vůči správnímu obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice právě nejblíţe a přesto nejsou počty migrantů v tomto směru niţší.

Mezi obyvatelstvem zájmového území převaţují lidé v produktivním věku 15-64 let (71,5 %), následuje předproduktivní věk 0-14 let (zastoupení 15,2 %) a nejmenší podíl mají osoby v poproduktivním věku tedy 65 a více let (13,3 %), z toho vyplývá, ţe sledovaný region vykazuje stále progresivní věkovou strukturu. Co se týká věkové struktury imigrantů správního obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice v průměru za roky 1992-2009 (grafy 4.6 a 4.7 a přílohy 8.3 a 8.4), převaţují zde muţi ve věku mezi 25 a 39 lety, mezi ţenami pak osoby ve věku 20 aţ 24 let. Co se týká průměrné emigrace v letech 1992-2009, jsou pak ve většinovém zastoupení muţi i ţeny stejného věku jako u imigrace, ovšem u emigrace jsou ještě o něco ve větší relativní míře zastoupení.

Mluvíme-li o vzdělanostní struktuře zdejších migrantů, je potřeba říci, ţe i v tomto případě je zastoupení u imigrantů i emigrantů v průměru v letech 1992-2004 téměř shodné, s převahou středního vzdělání s maturitou a základního vzdělání u muţů a u ţen pak s převahou středního vzdělání s maturitou a vysokoškolského vzdělání (grafy 4.9 a 4.10 a přílohy 8.5 a 8.6). Větší část vysokoškolských studentů je tedy mezi migrujícími ţenami. Vzhledem k tomu, ţe vzdělanostní struktura obyvatel SO ORP Prachatice se, dle grafu 4.8, je charakteristická nejvyšším podílem osob se středním vzděláním bez maturity (40,7 %), následně se základním vzděláním (26,2 %), poté středním s maturitou (25,7 %) a aţ na posledním místě z osob s vysokoškolským vzděláním (6 %), tak čtvrtou hypotézu, ve které je řešena otázka, zda vzdělanostní struktura migrantů odpovídá vzdělanostní struktuře zdejších obyvatel, musíme tímto vyvrátit.

Z grafu struktury migrantů dle rodinného stavu (grafy 4.11 a 4.12 a přílohy 8.7 a 8.8) je patrné, ţe se markantně zvýšil počet svobodných migrantů (ze 44 % imigrantů a 43 % emigrantů v roce 1992 na 57 % imigrantů a 56 % emigrantů v roce 2009) a rozvedených migrantů, kdy u imigrantů došlo ke zvýšení z 6 % na 12 % a u emigrantů z 8 % na 14 %. Zatímco poměr zbylých dvou skupin migrantů, tj. ovdovělých a sezdaných, se sníţil. U ovdovělých je to v případě imigrace i emigrace pokles o 1 %, avšak u sezdaných imigrantů jde o pokles ze 46 % na 28 %, u emigrantů pak ze 44 % na 27 %. Z toho vyplývající zvýšení počtu svobodných a rozvedených migrantů a sníţení počtu sezdaných a ovdovělých migrantů potvrzuje pátou hypotézu a to, ţe struktura migrantů dle rodinného stavu odpovídá celostátnímu trendu niţšího počtu sňatků a vyššího počtu rozvodů v posledních letech. Kdy tento trend blíţe specifikoval Toušek a kol. (2008) při popisu druhého demografického přechodu.

Z hlediska důvodů stěhování se výrazně zvýšil podíl migrantů, kteří nechtěli důvod vůbec uvézt (z 0 % na 6 %), dále pak podíl migrantů, jejichţ cílem stěhování byly bytové důvody (z 28 % na 59 %) a jiné důvody (z 34 % na 59 %). Naopak sníţený podíl vidíme na grafu (4.13 a v příloze 8.9) u změny pracoviště (z 27 % na 7 %), přiblíţení pracovišti (z 10 % na 6 %), důvodu sňatku (ze 14 % na 11 %), důvodu rozvodu (z 5 % na 2 %) a následování rodinného příslušníka (ze 73 % na 31 %).

V posledních letech (mezi lety 2000 a 2004 i v roce 2007) dochází ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice k celkovému přírůstku obyvatel (viz příloha 8.13). Ve většině let, kde je zaznamenán celkový přírůstek obyvatelstva, je vykazován i přírůstek stěhováním, proto lze říci, ţe k celkovému přírůstku dochází v těchto letech i díky kladnému přírůstku stěhováním. Tato skutečnost by v budoucnu mohla významně ovlivnit strukturní charakteristiku místního obyvatelstva (např. zvýšení počtu obyvatel s vysokoškolským vzděláním, vzhledem k jejich zvyšujícímu se počtu mezi imigranty).

Podání komplexnějších i podrobnějších informací o řešeném území správního obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice, které lze spatřit v jakémsi náhledu na charakteristiky regionu s moţností všimnout si jak pozitivních tak negativních skutečností, na něţ práce za pomoci doprovodných cílů (více viz úvod) poukazuje, by mohlo dopomoci k budoucímu rozvoji tohoto správního obvodu. Výstavbu průmyslových podniků spojenou se zvýšením zaměstnanosti zde bych nedoporučovala, jiţ proto, ţe region je významný

64 právě svou zachovalou tváří přírody, kterou by tento krok poněkud poničil. Pro toto území je proto nejlepší moţností zaměřit se na terciární sektor sluţeb. Ku příkladu z hlediska cestovního ruchu je dobré zmínit, ţe kaţdý region má určitý potenciál k realizaci některé z forem cestovního ruchu, je tedy moţné jiţ z charakteristiky regionu najít i zde další z řady potenciálů a na něm vystavět dosud zde neuskutečněný druh cestovního ruchu. Například agroturistiku, při níţ se návštěvníci a výletníci mohou zapojit do práce na venkově, či místních statcích, nebo si jen zkusit napodobit zdejší tradiční práce a zvyky.

6. Zdroje

ALEŠ, M. (2001): Vnitřní migrace v České republice v letech 1980-1999. Demografie, 43 (3): s. 187-201.

BARTOŇOVÁ, D., DRBOHLAV, D. (1993): Migrační atraktivita v regionálním pohledu (okresy ČR v letech 1961 - 1991). Demografie, č. 2, s. 95-107.

BOSWORTH, G. (2010): Commercial counterubanization: an emerging force in rural economic development. Environment and Planning A, 42, No.4, p. 996 – 981. BRÁZDIL, R., KOLÁŘ, M., PROŠEK, P., TARABOVÁ, Z., WOKOUN, R. (1995): Statistické metody v geografii. Vydavatelství Masarykovy univerzity, Brno, 177 s.

ČEKAL, J. (2003): Migrace obyvatelstva jiţních Čech v období let 1992-1998. Geografie 108, č. 1, s. 61-75.

ČEKAL, J. (2006): Jihočeský kraj: regionálně geografická analýza prostorové mobility obyvatelstva. Přírodovědecká fakulta MU, Brno, 105 s.

ČEKAL, J. (2007): Motivy migrace v Jihočeském kraji v transformačním období devadesátých let. Kol. (eds.): Česká geografie v evropském prostoru. Sborník z XXI. sjezdu ČGS, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, katedra geografie, České Budějovice, s. 528-532.

ČEKAL, J. (2010): Pracovní zázemí Českých Budějovic - srovnání mezi lety 1991 a 2001. In: Fňukal, M., Frajer, J., Hercik, J. (eds.): Sborník příspěvků z konference "50 let geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci". Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc, s. 247-254.

ČERMÁK, Z. (1996): Transformační procesy a migrační vývoj v České republice. In: Hampl, M. (ed.): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v ČR. Přírodovědecká fakulta UK, Praha, s. 179 – 197.

ČERMÁK, Z. (1997): Geografické aspekty vnitřní migrace v České republice. Demografie, roč. 39, č. 4, s. 242-248.

ČERMÁK, Z. (2001): Vývoj migrační mobility v devadesátých letech v České republice. In: Musil, J., Pavlík, Z. (eds.): Hampl, M. a kol.: Regionální vývoj: Specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, s. 87-98.

ČERMÁK, Z., HAMPL, M., MÜLLER, J (2009): Současné tendence vývoje obyvatelstva metropolitních areálů v Česku: Dochází k významnému obratu? Geografie, roč. 114, č. 1, s. 37 – 51. DRBOHLAV, D. (1986): Motivace migrace jako jeden z indikátorů formování geografické struktury organizace společnosti. Demografie, roč. 28, č. 3, s. 202-209. DRBOHLAV, D. (1990): Migrační motivace, regionální a sídelní preference obyvatelstva- teoretická východiska v československé a zahraniční literatuře. Sociologický časopis, č. 5, s. 358-374.

DRBOHLAV, D. (1999): Geografické aspekty v rámci interdisciplinárního výzkumu migrace obyvatelstva. Geografie – Sborník České geografické společnosti, 104, č. 2, s. 73-88.

DRBOHLAV, D. (2001): Mezinárodní migrace obyvatelstva- pohyb i pobyt (Alenky v kraji divů). In Menšiny a migranti v České republice: my a oni v multikulturní společnosti 21. století. Ed. Tatjana Šišková. Portál, Praha, s. 17-28 .

DRBOHLAV, D., JEŘÁBEK, M. (2006): Trh práce a migrace v Česku – ohlédnutí za společným projektem geografických pracovišť. Demografie, roč. 48, č. 4, s. 291–294.

DRBOHLAV, D., UHEREK, Z. (2007): Reflexe migračních teorií. Geografie, Sborník České geografické společnosti, roč. 112, č. 2, s. 125–141.

DRBOHLAV, D. a kol. (2010): Migrace a (i)migranti v Česku: kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme. Sociologické nakladatelství, Praha, 207s.

FIALOVÁ, L. (1996): Dějiny obyvatelstva českých zemí. Mladá fronta, Praha, 400 s.

GRAHAM, W. (1981): An Exploration for the Correlation of Stocks of Nonhuman Capital with Investment in Human Capital. The American Economic Review, 71, No. 1, p. 248-255.

HALÁS, M., Klapka, P. (2010): Regionalizace Česka z hlediska modelování prostorových interakcí. Geografie, č. 2, s. 144-160.

HAVEL, R. (2003): Pohyb obyvatel podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2003. Demografie, č. 4, s. 290-297.

HONDLÍK, J. (2011): Moţnosti rozvoje venkovského regionu v modelovém regionu SO ORP Prachatice. Diplomová práce, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 93 s.

HRALA, V. (2005): Geografie cestovního ruchu. Oeconomica, Praha, 109 s.

JOHNSTON, R. J., GREGORY, D., SMIT, D. M. (1994): The Dictionary of Human Geography, Third Edition. Oxford, 976 p.

KALIBOVÁ, K., PAVLÍK, Z., VODÁKOVÁ, A. (1998): Demografie (nejen) pro demografy. Ediční řada Sociologické pojmosloví, svazek 2., Sociologické nakladatelství, Praha, 244 s.

KING, R. (2008): Atlas lidské migrace. Mladá fronta, Praha, 192 s.

KLUFOVÁ, R. (2008): Základy demografie. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, České Budějovice, 205 s.

KORČÁK, J. (1954): Regionální zeměpis. Příloha Sborníku ČSZ 59, s. 39-47.

KUBEŠ, J. (2009): Urbánní geografie Českých Budějovic a Českobudějovické aglomerace I. Vydal: Ústav vedy a výskumu Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici, 166 s. + přílohy.

KUBEŠ, J. (2009): Urbánní geografie Českých Budějovic a Českobudějovické aglomerace II. Vydal: Ústav vedy a výskumu Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici, 189 s.

KUČERA, M. (2008): Padesát let hodnocení populačního vývoje České republiky. Demografie, č. 4, s. 230-239.

LEE, E. S. (1969): A Theory of Migration. In: Jackson, J. A. (ed.): Migration. Cambridge University Press, London, Cambridge, Demography 3/1, p. 47-57.

MÍSAŘ, Z. a kol. (1983): Geologie ČSSR I. český Masiv. - SPN, Praha, 333 s.

MLÁDEK, J. (1992): Základy geografie obyvatelstva. Slovenské pedagogické nakladatelství, Bratislava, 230 s.

NĚMEČEK, J., TOMÁŠEK, M. (1983): Geografie půd ČSR, Academia, Praha, 98 s.

PAVLÍK, Z. a kol. (1986): Základy demografie. Academia, Praha, 732 s.

PAVLÍK, Z. a kol. (2002): Populační vývoj České republiky 1990-2002. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra demografie a geodemografie, Praha, 98 s.

PAVLÍK, Z., KALIBOVÁ, K. (2005): Mnohojazyčný demografický slovník- Český svazek Acta demographica XV. Druhé aktualizované vydání. Česká demografická společnost, Praha, 184 s.

POPJAKOVÁ, D. (2007): Zmeny vekovej struktury migrantov v ostatnom decéniu (príklad Petrţalky – urbánnej štruktúry Bratislavy). Demografie, roč. 49, č. 4, s. 307- 320.

PTÁČEK, P., TOUŠEK, V., POLÁŠEK, V. (2007): Regionální aspekty vnitřní migrace v České republice v období 1991 – 2004, příspěvek na XXXVII. konferenci ČDS, Olomouc, s. 207-223.

RAVENSTEIN, E. V. (1885): The Laws of Migration. Journal of the Statistical Society of London, 48, No. 2, p. 167-235.

ROUBÍČEK, V. (1997): Úvod do demografie. CODEX Bohemia, Praha, 352 s.

RŮŢKOVÁ, J., ŠKRABAL, J. a kol. (2006): Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Český statistický úřad, Praha, 759 s.

SRB, V. (2001): Zahraniční stěhování obyvatelstva na území českých zemí 1870-2000. Demografie, č. 3, s. 202-208.

SRB, V. (2004): 1 000 let obyvatelstva českých zemí. Karolinum, Praha, 275 s.

SRB, V. (2005): Vnitrostátní stěhování v České republice podle důvodů a druhů stěhování 1993-2001. Demografie, roč. 47, č. 1, s. 67-70.

SRB, V., ANDRLE, A. (1997): Důvody stěhování v ČR 1991-1995. Demografie, roč. 39, č. 3, s. 221-223.

SRB, V., HRUŠKOVÁ, V. (2003): Jakou migrační politiku České republiky do roku 2050?, Demografie, č. 1, s. 42-46.

ŠIMON, M., OUŘEDNÍČEK, M. (2010): Migrace na venkov a kontraurbanizace: přehled konceptů a diskuse jejich relevance pro výzkum v Česku. XXII sjezd České geografické společnosti Ostrava, s. 738 – 743.

ŠVARCOVÁ, V. (2005): Wie stellt sich das Thema der Vertreibung von Deutschen aus CZ heute in der öffentlichen Meinung dar unter besonderer Berücksichtigung der Vertreibung aus Volary?, Deutsches-Sprachdiplom, Niveau-stuffe C1, Biskupské gymnázium J. N. Neumanna v Českých Budějovicích, 50 s.

TAAFFE, E. J. (1996): Geography of Transportation, 2nd edition. Prentice Hall, 422 p.

TOUŠEK, V., KUNC, J., VYSTOUPIL, J. a kol. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Vydavatelství A. Čeněk, Plzeň, 411 s.

VOBECKÁ, J. (2009): Dojíţďkový přístup k vymezení městského, příměstského a venkovského obyvatelstva v České republice. Demografie- revue pro výzkum populačního vývoje, s. 14 – 23. VOBECKÁ, J. (2010): Kam se Češi stěhují? Sociální a demografické charakteristiky residenční migrace. Demografie, č. 4, s. 117-125.

WIENDL, J. (1970): Výsledky průzkumu příčin mechanického pohybu obyvatelstva v jiţních Čechách. Demografie, č. 1, s. 37-47.

 Internetové stránky Českého statistického úřadu, http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/p/4029-05 [online 24. 4. 2012, 18:04]: Vnitřní stěhování v ČR 1991 aţ 2004  Internetové stránky města Prachatice, http://www.prachatice.cz/n_hospinfo.html [online24. 4. 2012, 18:04]: Prachatice, brána Šumavy  Internetové stránky informační broţury SO ORP Prachatice, http://partnerstvi.kraj- jihocesky.cz/storage/1210149686_sb_prachatice_obal_stranky.pdf [online 24. 4. 2012, 18:04]: Program posílení absorpční a administrativní kapacity Jihočeského kraje

7. Seznam příloh

7.1 Seznam obrázků:

Obrázek 2.1: Schématické znázornění metodiky zpracování bakalářské práce

Obrázek 3.1: Fyzicko-geografická poloha SO ORP Prachatice

Obrázek 3.2: Postavení ORP Prachatice vůči kraji v roce 2009

7.2 Seznam tabulek:

Tabulka 3.1: Pro srovnání míry nezaměstnanosti v administrativních celcích ČR v srpnu 2011

Tabulka 4.1: Vývoj migrace v SO ORP Prachatice v letech 2001 - 2010

Tabulka 4.2: Základní ukazatele migrace ve správním obvodu v průběhu let 1992 – 2009

Tabulka 4.3: Objem migrace města Prachatice v letech 1992 - 2009

7.3 Seznam map:

Mapa 4.1: Imigrace do SO ORP Prachatice v průběhu let 1992 – 2009

Mapa 4.2: Emigrace z SO ORP Prachatice v průběhu let 1992 - 2009

Mapa 4.3: Průměrná intenzita migračního obratu v obcích SO ORP Prachatice v letech 1992 – 2009

Mapy 4.4 a 4.5: Průměrný počet migrantů měst SO ORP Prachatice v průběhu let 1992- 2009

7.4 Seznam grafů:

Graf 3.1: Podíl ekonomických subjektů v SO ORP Prachatice v roce 2006

Graf 3.2: Srovnání pohybu obyvatelstva v Jihočeském kraji, okrese Prachatice a správním obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice (za rok 2010)

Graf 4.1: Vývoj počtu obyvatel v České republice a Jihočeském kraji 1869-2009

Graf 4.2: Vývoj počtu obyvatel v okrese Prachatice a správním obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice 1869 - 2009

Graf 4.3: Vývoj meziroční změny migračního objemu v SO ORP Prachatice v průběhu let 1992 - 2009

Graf 4.4: Vývoj hrubé míry migračního salda v SO ORP Prachatice v letech 1992 – 2009