MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE

VEGETACE RYBÍCH SÁDEK A RYBNÍKŮ V JAROSLAVICÍCH NA ZNOJEMSKU

Diplomová práce

Kateřina Bubíková

Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Šumberová, Ph.D. Brno 2013

Bibliografický záznam

Autor: Bc. Kate řina Bubíková Přírodov ědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav botaniky a zoologie Vegetace rybích sádek a rybník ů v Jaroslavicích na Název práce: Znojemsku

Studijní program: Biologie

Studijní obor: Systematická biologie a ekologie , Botanika

Vedoucí práce: Mgr. Kate řina Šumberová, Ph.D.

Akademický rok: 2013

Po čet stran: 54+26 Klí čová slova: Rybí sádka, rybník, chov ryb, flóra, vegetace, p ůdní semenná banka, Česká republika, Znojemsko

Bibliographic Entry

Author Bc. Kate řina Bubíková Faculty of Science, Masaryk University Department of botany and zoology Vegetation of fish storage ponds and fishponds in Title of Thesis: Jaroslavice, Znojmo district

Degree programme: Biology

Field of Study: Systematic Biology and Ecology, Botany

Supervisor: Mgr. Kate řina Šumberová, Ph.D.

Academic Year: 2013

Number of Pages: 54+26 Keywords: Fish storage pond, fishpond, fish farming, flora, vegetation, soil seed bank, Czech Republic, Znojmo district

Abstrakt

Cílem práce bylo studovat vegetaci v komplexu rybích sádek v Jaroslavicích na Znojemsku. Nacházejí se zde vedle rybích sádek také komorové rybníky, p říkopové rybníky a manipula ční rybníky, což jsou nádrže ur čené k chovu ryb, na které jsem se zam ěř ila. Sb ěr dat na lokalit ě jsem provedla zapisováním trvalých ploch v nádržích, inventarizací druhového spektra, odb ěrem p ůdní semenné banky, zaznamenáním hospodá řských zásah ů. Celkem jsem v nádržích zaznamenala 140 druh ů, z toho t ři druhy mechorost ů a dva druhy makroskopických řas. T řináct druh ů spadá do n ěkteré kategorie ohrožení podle Červeného seznamu České republiky. Rozborem p ůdní semenné banky odebrané v blízkosti ploch jsem objevila 47 druh ů rostlin. Tyto údaje jsem použila pro porovnání s aktuálním druhovým složením trvalé plochy a výsledky ukázaly na nepodobost mezi vzorky z manipula čního a p říkopových rybník ů, ostatní vzorky semenné banky korespondovaly s druhy z ploch. Rozborem vzork ů odebraných při výlovu jsem zjistila, že rybá řská vozidla zde mohou sloužit jako vektor p řenosu diaspor. Shluková analýza založená na datech o druzích k sob ě p řiřadila typy nádrží a soubor rozd ělila na dv ě v ětší části, kde v jedné byly komorové rybníky a sádky a ve druhé p říkopové a manipula ční rybníky. Metoda DCA vzorky odd ělila do podobných skupin. Metodou CCA jsem otestovala vliv hospodá řských zásah ů a faktor ů prost ředí, signifikantní vliv m ěl typ nádrže a vlhkost substrátu ve snímku. Metodou lineární regrese jsem zjistila, že faktory prost ředí nejvíce ovliv ňují po čet druh ů, u pokryvností nebyl vliv tak silný. Zm ěny ve vegetaci trvalých ploch, které jsem zapsala opakovan ě v obou letech, jsem porovnávala Shannonovým indexem alfa diverzity a porovnáním celkové pokryvnosti a pokryvnosti bylin pomocí Kruskal-Wallis testu. Žádný výsledek nebyl signifikantní, výrazné zm ěny ve vegetaci a druhovém složení b ěhem dvou let tedy nenastaly.

Abstract

My thesis was focused on investigation of vegetation in complex of fish storage ponds in Jaroslavice (Znojmo district). Besides the fish storage ponds, three other types of special ponds occur on the locality: wintering ponds (used also as fry ponds), ditch- like grassy fry ponds and grassy ponds for short-term fish storage. I collected data in the field by writing phytocenological relevés on permanent plots in ponds, inventory of species in ponds, sampling soil for seed bank analysis and recording data on management practices. I recorded 140 species including two species of macro algae and three moss species. Thirteen species are in some category of threat in the Read list of the Czech Republic. I found 47 species in the soil seed bank. The analysis of soil seed bank and standing vegetation showed dissimilarities for samples from both types of grassy ponds. Species composition of soil seed bank from fish storage pond and wintering ponds was similar to species composition in vegetation. The analysis of soil samples taken during pond harvesting showed that vehicles can be a vector of seed transport. Cluster analysis of relevés split the data set into two major groups, one with fish storage ponds and wintering ponds, another one with the both types of grassy ponds. The DCA method split relevés into similar groups. I tested management practices and environmental characteristics using the CCA method. The analysis detected type of pond and soil moisture as the most important variables. Linear regression detected strong influence of environmental variables on number of species, relationships between variables and coverage of herb layer and total coverage were weak. I compared changes in vegetation by Shannon diversity index, total coverage and coverage of herb layer using the Kruskal-Wallis test. No results were significant and it means that no changes in vegetation and species composition during two years occurred.

Poděkování

Nejv ětší dík pat ří mé vedoucí Katce Šumberové. Ta se m ě tehdá v prváku ujala a nadchla m ě pro výzkum v biotopu tak řka exotickém. Vždy si na m ě našla čas a leccos jsem od ní pod jejím trp ělivým a ochotným vedením pochytila. Dále bych ráda pod ěkovala rybá řů m z jaroslavických sádek (Rybniká řství Poho řelice, a. s., st ředisko Jaroslavice), že jsem tam mohla provád ět terénní výzkum. Další velký dík pat ří Pavlu Da ňkovi, který mi jeden den d ělal spole čnost v terénu a poté mi radil s po číta čovými a hlavn ě eRkovými bolístkami p ři zpracování dat. Rovn ěž nemohu opomenout naše skv ělé vyu čující z Ústavu botaniky a zoologie a své spolužáky, od kterých ob čas vzejdou užite čné podm ěty a cenné rady. Ondrovi Knápkovi d ěkuji za zprovozn ění binokuláru v diplomárn ě a Pavlu D řevojanovi za informace o n ěkterých druzích. A samoz řejm ě nemohu opomenout svou mámu, která m ě sice n ěkdy moc nechápe, ale vždy pokyvuje zú častn ěně hlavou a podporuje m ě ve všem, co d ělám.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracovala samostatn ě s využitím informa čních zdroj ů, které jsou v práci citovány.

Brno 5. měsíce 20 13 ……………………………… Kateřina Bubíková Obsah 1. Úvod ...... 2

1.1. Význam malých vodních biotopů pro ochranu biodiverzity ...... 3

1.2. Vývoj rybničního hospodaření a historie výzkumu rybníků a sádek v České republice ...... 4

1.3. Semenná banka a šíření diaspor v mokřadech ...... 5

2. Metodika...... 9

2.1. Charakteristika studovaného území ...... 9

2.1.1. Hospoda ření ...... 9

2.2. Sb ěr dat ...... 11

2.3. Analýzy...... 14

3. Výsledky...... 17

3.1. Flóra sádek a rybník ů ...... 17

3.2. Semenná banka ...... 25

3.3 Vegetace ...... 28

3.3.1. P řehled spole čenstev doložených fytocenologickými snímky ...... 28

3.3.2. Charakteristika vegetace ...... 29

3.4. Výsledky klastrové analýzy ...... 31

3.5. Výsledky ordina čních analýz ...... 33

3.6. Výsledky regresní analýzy pro údaje ze snímk ů a prom ěnných prost ředí ...... 37

3.7. Vývoj vegetace...... 40

4. Diskuse a záv ěr ...... 42

5. Seznam použité literatury ...... 47

6. P řílohy ...... 54

1

1. Úvod V roce 2011 jsem za čala pracovat na diplomové práci v rybá řském objektu v Jaroslavicích. Jako téma jsem si zvolila studium vegetace nádrží, které se zde používají k chovu či krátkodobému p řechovávání ryb. Eutrofním mok řad ům a hlavn ě sádkám nebylo u nás v ěnováno tolik pozornosti jako jiným vodním biotop ům, a proto jsem se rozhodla práv ě pro jejich studium. Zájmové území je malé, avšak díky odlišnému hospoda ření se v nádržích vedle sebe vyskytují typy vegetace, které by se v p řirozeném prost ředí na jedné a téže lokalit ě zt ěží objevily. Práce si klade za cíl odpov ědět na následující otázky: (i) Jaké rostlinné druhy se nacházejí ve vegetaci a v semenné bance v nádržích? Jsou mezi druhovým složením vegetace a semenné banky výrazné rozdíly?; (ii) Jak vypadá místní vegetace a jak ji ovliv ňuje hospoda ření?; (iii) Lze zjišt ěné poznatky aplikovat v ochran ě p řírody a rybni čním hospoda ření? Základem práce byl výzkum v terénu, zejména zápis fytocenologických snímk ů v trvalých plochách a inventarizace rostlinných druh ů ve všech studovaných nádržích. Dále jsem zaznamenávala údaje o hospodá řských zásazích na lokalit ě a odebrala vzorky sedimentu pro analýzu p ůdní semenné banky, kterou jsem provád ěla v laborato ři. Výsledky analýz o druhovém složení a vegetaci jsem porovnala s poznatky o významu rybni čního hospoda ření a jeho možných d ůsledcích pro ochranu p řírody.

2

1.1. Význam malých vodních biotopů pro ochranu biodiverzity Dříve se u vodních biotop ů předpokládala platnost známého pravidla, že se vzr ůstající plochou roste také po čet druh ů (ARRHENIUS 1921). Ochrana jejich biodiverzity a s ní spojený výzkum se proto soust ředily p ředevším na v ětší mok řady. V posledních letech se však objevily studie (OERTLI et al. 2002, WILLIAMS et al. 2003,

SCHEFFER et al. 2006, NICOLET et al. 2007, DAVIES et al. 2008), které ukazují, že tento vztah je velmi generalizující nebo slabý a pravd ěpodobně platí pouze pro n ěkteré skupiny organizm ů, nap ř. pro ryby. Ty jsou v menších vodních nádržích náchylné k vym ření kv ůli nedostatku zdroj ů potravy nebo vzájemné predaci (TONN & MAGNUSON

1982, MAGNUSON et al. 1998). Rybí obsádka, která se pravideln ě vyskytuje ve v ětších vodních nádržích, má na vodní makrofyty často negativní dopad. Vodními rostlinami se některé ryby živí, čast ěji však p ři vyhledávání potravy ryjí ve dn ě, a tím jednak poškozují ko řeny rostlin, jednak zvyšují zakalení vody (turbiditu) čili snižují její pr ůhlednost (SCHEFFER 2003). Na v ětších vodních plochách se navíc projevuje disturbance v ětrem v podob ě vlnobití, které pro mnoho rostlinných druh ů p ředstavuje významný omezující faktor a proto se druhy na t ěchto vodních plochách často soust řeďují do tišin u b řeh ů. Více menších vodních nádrží nacházejících se vedle sebe představuje heterogenn ější nabídku úto čiš ť pro r ůzné skupiny druh ů oproti v ětším vodním nádržím, které bývají co do podmínek prost ředí pom ěrn ě unifikované (BROSE 2001). Hypotéza, že menší vodní nádrž hostí více druh ů, v kontextu ochrany biodiverzity obrátila pozornost ke studiu t ěchto biotop ů. V zem ědělsky využívané krajin ě se vedle tekoucích vod často nacházejí menší vodní nádrže, a ť už p řirozené, nebo um ěle vytvo řené, které poskytují úto čišt ě pro mok řadní druhy. Podle výsledk ů studií, které porovnávaly druhové bohatství r ůzných mok řad ů (WILLIAMS et al. 2003,

DAVIES et al. 2008a, DAVIES et al. 2008b), jsou to práv ě vodní plochy s rozlohou menší než dva hektary, které hostí nejvíce druh ů, na rozdíl t řeba od řek. Krom ě trvalých vodních nádrží byly studovány i nádrže dočasné (nap ř. r ůzné m ělké tůně), které alespo ň po n ějakou dobu v roce vysychají. Tyto biotopy často hostí řadu vzácných druh ů, nacházejí zde vhodné podmínky jak druhy vodní, které po vyschnutí vytvá řejí terestrické formy, tak nap ř. druhy obnažených den. Tato stanovišt ě z krajiny mizí kv ůli vysychání nebo jsou postupn ě zazem ňována (NICOLET et al. 2004).

3

V oblastech Evropy, kde se chovají ryby, a tudíž tam najdeme chovné rybníky (nap ř. Polsko, N ěmecko, Francie), byly tyto biotopy rovn ěž zkoumány. Rybníky bývají pravideln ě obhospoda řovány a na hospodá řské zásahy se pohlíží jako na možné hlavní vlivy zvyšující, anebo naopak snižující diverzitu. Ve v ětšin ě prací se ukázalo, že extenzivní zp ůsob obhospoda řování má pozitivní vliv na druhové bohatství jak rostlin

(nap ř. FALKOWSKI & NOWICKA -FALKOWSKA 2004, SPAŁEK 2006, WALDON 2012), tak i

živo čich ů (POLAK et al. 2008).

1.2. Vývoj rybničního hospodaření a historie výzkumu rybníků a sádek v České republice Rybniká řství má u nás velmi dlouhou tradici; rybníky byly v českých zemích budovány již od 11. století (ANDRESKA 1997) a pat ří tak neodmysliteln ě k naší krajin ě. V sou časnosti se v České republice nachází kolem 24000 rybník ů (Ministerstvo zem ědělství, www1), takže je m ůžeme považovat za nejvýznamn ější biotop stojatých vod u nás. Rozlohou jsou nádrže využívané v rybá řství pom ěrn ě r ůznorodé; od desítek čtvere čních metr ů u speciálních rybní čků či sádek po rybníky o rozloze n ěkolika stovek hektar ů. Nejfrekventovan ější jsou rybníky s rozlohou do n ěkolika hektar ů. Rybni ční hospoda ření prošlo t řemi odlišnými vývojovými fázemi. Do 19. století byl chov ryb extenzivní, ryby do tržní velikosti rostly dlouho (5–10 let) a po výlovu se na dn ě rybníka b ěhem letn ění p ěstovaly plodiny. Tento zp ůsob byl nahrazen chovem mírn ě intenzivním, kdy se ryby za čaly p řikrmovat a úživnost rybník ů se zvyšovala hnojením. Doba chovu od pl ůdku po tržní rybu se zkrátila na t ři až p ět let a místo letn ění se rybníky p řevážn ě zimovaly. V 60. letech dvacátého století se p řešlo na chov velmi intenzivní. Zvýšily se dávky hnojiv a krmení, mnohde byla voda obohacována splachy z polí. Nez řídka se rybníky využívaly i pro chov kachen, takže zde byl další p řísun živin. Rybníky, s výjimkou pl ůdkových, se prakticky neletnily, pouze zimovaly a tržní ryba narostla požadovaných rozm ěrů za dva roky. V sou časnosti se od velmi intenzivního chovu upustilo. Rybníky už nejsou p řehnojovány a kaprokachní chovy už se tém ěř nevyskytují, ryby jsou jen mírn ě p řikrmovány a optimální hmotnosti dosahují za t ři až čty ři roky. Letní se p řevážn ě pouze pl ůdkové rybníky, rybníky na tržní rybu vzácn ě, nap ř. p řed odbahn ěním nebo částe čně p ři nedostatku vody (ANDRESKA 1997). Přesto, že se v České republice setkáme s rybníky krom ě horských oblastí tém ěř všude, pozornost byla v ěnována p ředevším rybník ům ve známých rybni čních oblastech

4

(nap ř. T řebo ňsko, Lednicko-Valtický areál). Ve dvacátém století se o výzkum v rybni čním prost ředí zasloužili nap ř. Slavomil Hejný (HEJNÝ 1960, HEJNÝ 1967, HEJNÝ et al. 2000), Dagmar Dykyjová (DYKYJOVÁ & KVĚT 1978), Robert Neuhäusl

(NEUHÄUSL 1959), Jan Kv ět (KVĚT 1971, KVĚT & HUDEC 1971), Zdenka Hroudová

(HROUDOVÁ & ZÁKRAVSKÝ 1999, HROUDOVÁ et al. 2004), kte ří se vedle fytocenologie zabývali také ekologií vybraných rostlinných druh ů nebo vegeta ční dynamikou celých spole čenstev. D ůraz byl často kladen na hospodá řsky významné druhy (rákos, orobinec, vysoké ost řice), které nez řídka na rybnících vytvá řejí rozsáhlé, z rybá řského hlediska nežádoucí porosty. Prací, které se v ěnovaly rybím sádkám, je mnohem mén ě (MÍCHAL

& KURKA 1991, FILÍPKOVÁ 2001, ŠUMBEROVÁ et al. 2005, ŠUMBEROVÁ et al. 2006,

JUŘÍČEK 2009, BUBÍKOVÁ 2011, ŠUMBEROVÁ et al. 2012a, ŠUMBEROVÁ et al. 2012b). Vzhledem k hospodá řským zásah ům se rybni ční vegetace odlišuje od té v přirozených stojatých vodách (nap ř. mrtvá ramena, r ůzné t ůně). V p řirozeném mok řadu by se vodní plocha postupn ě zazemnila spole čenstvy rákosin a vysokých ost řic, v rybnících je sukcese zpomalena vlivem hospodářských zásah ů, nap ř. se čením nebo post řikem herbicidy. Rybníky obvykle nebývají izolované, nýbrž tvo ří soustavy, takže mezi sebou komunikují prost řednictvím vody. Dochází tak i k p řenosu diaspor. Díky tomu mohou být jejich spole čenstva druhov ě bohatší než třeba u p řirozených stojatých vod podobného charakteru (HEJNÝ et al. 1981). K p řenosu diaspor dochází i hospoda řením, kdy jsou diaspory rozši řovány nap ř. na rybá řských autech nebo ná řadí

(ŠUMBEROVÁ et al. 2012a, ŠUMBEROVÁ et al. 2012b). Také ryby, které jsou přemís ťovány mezi rybníky, mohou sloužit jako vektor p řenosu diaspor (ŠUMBEROVÁ

2005, ŠUMBEROVÁ & DUCHÁ ČEK , nepubl.).

1.3. Semenná banka a šíření diaspor v mokřadech Semenná banka a schopnost ší ření diaspor na nová stanovišt ě je v malých mok řadních biotopech mnohdy klí čová pro p řežití rostlinných druh ů. Stanovištní podmínky se mohou nap ř. kv ůli částe čnému vyschnutí a následnému zazemn ění nebo naopak déletrvajícímu zaplavení m ěnit i b ěhem vegeta ční sezóny, takže rostliny bu ď musí mít adaptace umož ňující přečkat nep říznivý stav v semenné bance, nebo být uzp ůsobeny ke snadnému ší ření a rekolonizaci lokality. Semena, která po uzrání odpadnou z mate řské rostliny a klí čení je u nich na n ějakou dobu odloženo, vytvá řejí takzvanou p ůdní semennou banku (FENNER & THOMPSON

5

2005). Pro popis semenné banky bylo vytvo řeno n ěkolik schémat, z nichž je pro temperátní oblast nejpoužívan ější práce autor ů THOMPSON & GRIME (1979). Auto ři odlišují celkem čty ři typy semenné banky. V prvním a druhém typu jsou druhy s přechodnou semennou bankou klí čící na podzim nebo na ja ře. Semena bývají pom ěrn ě velká (> 0,5 mg) a mezi typické zástupce pat ří vytrvalé trávy. Do t řetího a čtvrtého typu spadají druhy s vytrvávajícími semeny, které bu ď z v ětší části hned vyklí čí a menší část uzrálých semen p řetrvává v p ůdě (typ III) nebo naopak (typ IV). Rostliny vytvá řející tyto typy semenné banky mají obvykle drobná semena, u kterých klí čení bývá inhibováno temnotou. V sádkách a rybnících se vyskytují druhy s prakticky všemi typy semenné banky. Nejvýznamn ější jsou zde druhy s vytrvávajícími semeny, protože zvlášt ě v sádkách a na letn ěných nádržích dominují jednoleté druhy. Tyto druhy mají často velmi krátký vývojový cyklus, kdy je doba od vyklí čení po vysemen ění 5–7 týdn ů

(HEJNÝ 1969). Díky tomu rostliny stihnou vytvo řit semena d říve, než je rybník nebo sádka zaplaven vodou, a po op ětovném obnažení dna se spole čenstvo z t ěchto semen obnoví. Druhy s p řechodnou semennou bankou v letn ěných nádržích rostou také, avšak kv ůli pravidelnému vypoušt ění a napoušt ění je jejich výskyt omezen na p říb řežní oblast (nap ř. Sonchus arvensis, Epilobium spp., Phalaris arundinacea, Salix spp.). Jejich diaspory na obnažených dnech sice klí čí, ale málokdy zde rostlina absolvuje celý vývojový cyklus. K adaptacím rostlin na p řežívání v mok řadech pat ří také schopnost ší ření. Druhy, které v rybnících a podobných mok řadech nevytvá řejí semennou banku, se do nádrží většinou ší ří z okolní litorální nebo terestrické vegetace, v případ ě propojených soustav i z ostatních nádrží. Hydrochorie se uplat ňuje p ředevším v p řirozených mok řadech, typicky v říčních systémech, kde druhy osídlují říční náplavy nebo se, pokud se jedná o vodní makrofyty, objevují v klidn ějších částech toku. V rybnících a sádkách už hydrochorie pravd ěpodobn ě nemá takový vliv jako u p řirozených mok řad ů. P řestože jsou nádrže často propojeny, bariéry u vpustí/výpustí znesnad ňují vnášení rostlinného materiálu do nádrží. Většina diaspor časem klesne ke dnu, avšak i neplovatelné diaspory mohou být transportovány spolu s bahnem, které je unášeno proudem nap ř. po dn ě rybni čních stok (ŠUMBEROVÁ et al. 2012a, ŠUMBEROVÁ et al. 2012b). V um ěle vybudovaných vodních nádržích jsou proto rostliny patrn ě více závislé na zoochorii . Mohou se tak ší řit i mezi nádržemi, které nejsou propojeny, p řenos diaspor je rychlejší

6 než po dnech stok. Významný vektor ší ření p ředstavují vodní ptáci. Ti se p řemis ťují na větší vzdálenosti, jsou vázáni na vodní biotopy, takže je zde vyšší pravd ěpodobnost přenesení druhu do stejného prost ředí. Epi- i endoornitochorie byla p ředm ětem mnoha studií (nap ř. MUELER & VAN VALK 2002, FIGUEROLA et al. 2005, NEFF & BALDWIN 2005), které prokázaly její významnost p ři ší ření rostlin i živo čich ů. Velcí savci (nap ř. divoká prasata, spárkatá zv ěř ) mohou na svých t ělech p řenášet diaspory, k ší ření druh ů v mok řadech p řispívají také svou činností zde (válení, okus, sešlap), p řičemž na takto narušovaných místech vznikají v zapojené vegetaci plochy pro konkuren čně slabé druhy

(HEWITT & MIYANISHI 1997). Nezanedbatelnou úlohu p ři transportu diaspor v rybnících a sádkách z řejm ě mají také samotné chované ryby a činnosti spojené s jejich chovem. Semena jsou p řenášena nap ř. při výlovech na rybá řském ná řadí (ŠUMBEROVÁ & DUCHÁ ČEK , nepubl.) nebo na holínkách rybá řů (ŠUMBEROVÁ et al. 2012a, ŠUMBEROVÁ et al. 2012b). Kapr, který je u nás nej čast ěji chovanou rybou, se sice rostlinami neživí, avšak spolu s živo čišnou potravou m ůže ze substrátu dna p řijímat také rostlinné diaspory. Takto m ůže být zajišt ěn transport semen mezi rybníky a sádkami (ŠUMBEROVÁ 2005). P řenos diaspor na větší vzdálenosti m ůže probíhat p řevážením násady nebo pl ůdku, protože mnoho rybá řství ryby do chovu dováží z jiných specializovaných firem, n ěkdy i ze zahrani čí, jak jsem se dozv ěděla p ři výzkumu k bakalá řské práci (BUBÍKOVÁ 2011). Druhy se do beden s rybami dostanou použitím ná řadí nebo p římo na t ělech ryb. Možný zp ůsob ší ření na v ětší vzdálenosti je i agestochorie , neboli p řenos diaspor na vozidlech

(LHOTSKÁ 1987). Ta je častá p ři výlovech, kdy rybá řská vozidla zajížd ějí do rybník ů a diaspory se tak spolu s bahnem na jejich kolech a podvozcích mohou p řenášet mezi rybníky a sádkami (ŠUMBEROVÁ et al. 2012a, ŠUMBEROVÁ et al. 2012b). Krom ě mok řadních druh ů se takto mohou ší řit i druhy rostoucí kolem cest, jak jsem se sama přesvědčila (viz dále). Metody studia semenné banky Metodika studia semenné banky není nijak obtížná. Je vhodné si stanovit, zda chceme zkoumat druhové spektrum nebo hustotu semenné banky, protože v prvním případ ě je obvykle posta čující menší množství odebraného sedimentu, v druhém je pot řebné p ůdu vzorkovat podrobn ěji (FENNER & THOMPSON 2005). Ve vzorcích je poté pot řeba ur čit životaschopné diaspory. Nejpoužívan ější zp ůsob je prosté vysetí sebrané

7 půdy a následné odpo čty a ur čování vyklí čených semená čků. Vysetí obvykle p ředchází doba 4–8 týdn ů, kdy jsou vzorky uchovány v chladu kolem 4 °C. Tento krok naruší dormanci u mnoha semen a metoda je úsp ěšn ější než jen prosté vysetí vzorku (GROSS 1990). Avšak nikdy nedocílíme klí čení u všech semen, proto jsou po skon čení klí čního experimentu ze sedimentu vybrána zbylá semena a otestuje se jejich životaschopnost nap ř. roztokem tetrazolium chloridu (LAKON 1949). N ěkte ří auto ři (nap ř. TER HEERDT et al. 1996) považují semeno za životaschopné, pokud je endosperm na p říčném řezu sv ětlý a zdrav ě vypadající. Také je možnost zvolit nejú činn ější (GROSS 1990), avšak časov ě nejnáro čnější metodu prostého vybírání diaspor pod binolupou a ur čováním jejich životaschopnosti výše zmín ěnými metodami.

8

2. Metodika

2.1. Charakteristika studovaného území Jaroslavice jsou malou obcí ležící p řibližn ě 18 km JV od Znojma na hranicích s Rakouskem. Podle QUITTA (1974) pat ří do teplé oblasti a fytogeograficky spadají do

Znojemsko-brn ěnské pahorkatiny (SKALICKÝ in HEJNÝ & SKALICKÝ : 103–121). Nachází se zde dva velké rybníky (Horní a Dolní Jaroslavický), šest menších rybník ů, čtrnáct komorových rybník ů, sedm rybích sádek, dvanáct p říkopových rybník ů pro odchov pl ůdku a dva malé manipula ční rybníky. Voda je sem p řivád ěna Starou Dyjí (Mlýnská strouha, též Dyjsko-mlýnský náhon), což je um ěle vybudovaný náhon, který se odd ěluje od Dyje na úrovni obce Krhovice a do Dyje ústí u města Laa an der Thaya v Rakousku.

2.1.1. Hospodaření Letn ění Princip této metody spo čívá v ponechání rybníka p řes vegeta ční sezónu bez vody. Hlavní p řínos je v celkovém ozdrav ění dna, protože ko řeny rostlin od čerpají živiny z hlubších vrstev, dochází k mineralizaci a prokysli čení substrátu, slune ční sv ětlo likviduje parazity a odumírají porosty vodních makrofyt ů (ČÍTEK ET AL . 1998). Rybník je možno osít nap ř. pícninami nebo nechat zar ůst vegetací. Tu v našich podmínkách tvo ří často druhy obnažených den, z nichž n ěkteré (nap ř. Carex bohemica, Coleanthus subtilis, Elatine triandra ) jsou v Evrop ě na p řirozených stanovištích vzácné (Pietsch 1973). Protože letn ěním rybníka rybá ři p řicházejí o zisk, kompromisním řešením je letn ění rybni čních okraj ů nebo se rybník takzvan ě zimuje , což je ponechání rybníka bez vody p řes zimní období ( ČÍTEK ET AL . 1998). V Jaroslavicích se letní všechny typy nádrží s výjimkou velkých chovných rybník ů a délka ponechání bez vody je od jednoho měsíce až po tém ěř rok.

Vápn ění Vápno se v rybni čním hospoda ření používá jednak k úprav ě pH vody (zejména v rybnících na kyselém podloží), jednak k desinfekci. V Jaroslavicích se rybníky nevápní kv ůli úprav ě pH, vápno zde slouží k druhému ú čelu. Konkrétn ě se jedná o aplikaci tzv. vápenného mléka, což je roztok hydroxidu vápenatého, v sádkách a p říkopových

9 rybnících. Ú čelem je zlikvidovat p řípadné parazity, kte ří by mohli napadnout sádkované ryby nebo pl ůdek.

Příkopové rybníky Příkopové rybníky jsou dlouhé nádrže o rozm ěrech p řibližn ě 2 × 35 m a v Jaroslavicích se využívají k odchovu šti čího a sum čího pl ůdku. Postup je takový, že do napušt ěných p říkop ů se nasadí vá čkový pl ůdek a nechá se zde p řibližn ě m ěsíc. Po jeho slovení se p říkopy vypustí, pose čou, post říkají vápenným mlékem a jsou bez vody až do dalšího roku. B ěhem letn ění se vegetace pr ůběžn ě se če, p řibližn ě každé t ři m ěsíce. Příkopových rybní čků je na studované lokalit ě celkem dvanáct, z toho jeden je využíván jako zásobník vody, kterou jsou p říkopy napájeny. Orientace p říkop ů je přibližn ě východo-západní, takže jejich svahy jsou orientovány severo-jižn ě. Na dn ě p říkop ů se udržuje malé množství vody (nap ř. po dešti ze srážek) a severní svah není tolik vystaven slune čnímu svitu, takže zde nedochází k vysušení substrátu. Vegetace zde vytvá ří souvislý porost. I když jsou p říkopy každoro čně tém ěř 11 m ěsíc ů bez vody, vyskytují se v nich vedle dominantních vytrvalých druh ů rostlin také jednoleté vlhkomilné druhy.

Rybí sádky Sádky jsou využívány ke krátkodobému p řechovávání ryb, nap říklad v období od podzimních výlov ů do Vánoc. Jejich dno je pokryto sm ěsí písku a jílovitého bahna, st ěny jsou p řevážn ě z betonu. Tvar je obdélník s přibližnými rozm ěry 10 x 15 m. Bývají vypušt ěny od Vánoc do za čátku podzimních výlov ů, n ěkteré jsou celoro čně využity pro chov menších druh ů ryb. Během letn ění do sádky proudí voda, která na dn ě vytvá ří stružku, takže substrát je po dobu letn ění vlhký. Nevytvá řejí se zde žádné vytrvalé porosty, typickými a dominantními rostlinami jsou jednoleté druhy obnažených den.

Komorové rybníky Jsou ur čeny k dlouhodob ějšímu p řechovávání ryb. Nap říklad po podzimních výlovech se sem umis ťují genera ční nebo násadové ryby, které jsou po skon čení zimního období sloveny a p řemíst ěny zp ět do v ětších chovných rybník ů. Nádrže mají obdélníkový tvar a rozm ěry zhruba 18 × 24 m. Jsou vyhloubeny do zem ě jako klasické rybníky, n ěkteré b řehy jsou zpevn ěny d řev ěnou kulatinou. Substrát dna je tvo řen

10 vrstvou sapropelového bahna (místy i více než 50 cm hlubokou) Na ní se usazuje tenká vrstva jílovitého bahna, které je přinášeno vodou, a čerstvého odum řelého organického materiálu. Komorové rybníky v Jaroslavicích bývají pravideln ě letn ěny, u n ěkterých se vypalují porosty rákosu.

Manipula ční rybníky Tyto nádrže nemají specifický ú čel. Bývají krátkodob ě napušt ěny, když je to t řeba (nap ř. pro uskladn ění menšího množství ryb), jinak jsou celoro čně vypušt ěné a pravideln ě podle pot řeby se čené. Jejich tvar je lichob ěžník, rozm ěry p řibližn ě 14 x 18 m. Protože jsou napušt ěny minimální dobu, vegetace je zde vytrvalá, zapojená, s minimem jednoletých vlhkomilných druh ů, které jsou omezeny na vlh čí terénní prohlubn ě.

2.2. Sběr dat Od června 2011 do září 2012 jsem b ěhem vegeta ční sezóny provád ěla zápis fytocenologických snímk ů na trvalých plochách, zápis fytocenologických snímk ů mimo trvalé plochy, inventarizaci druh ů v nádržích a jejich nejbližším okolí a odb ěr sedimentu pro rozbor p ůdní semenné banky a zp ůsob ů ší ření diaspor. Trvalé plochy byly vybrány tak, aby zachycovaly vegetaci v nádržích. Protože nebylo možné je vyzna čit trvale (nap ř. h řebíky), použila jsem pro jejich lokalizaci odm ěř ování od pevných bod ů (nap ř. betonové schody do nádrže). Plánek s umíst ěním ploch uvádím na obr. 1, podrobný popis lokalizace ploch v p říloze 1. Plochy m ěly rozm ěr 1 m 2.

Zapisovala jsem metodou curyšsko-montpellieérské školy (BRAUN -BLANQUET 1964)

s použitím modifikované devíti členné Braun-Blanquetovy stupnice (van der MAAREL 1979) . Vegetaci jsem zapisovala pravideln ě každý m ěsíc. Krom ě trvalých ploch jsem zapsala i n ěkolik fytocenologických snímk ů v napušt ěných komorových rybnících. Postup zápisu byl stejný jako u trvalých ploch, pouze rozm ěry byly r ůzné. Snímky jsem po řizovala tak, abych zachytila pokud možno všechny vegeta ční typy vyskytující se v rybnících. Krom ě svých snímk ů jsem k dispozici dostala n ěkolik snímk ů zapsaných Kate řinou Šumberovou v letech 2010 a 2011, které uvádím v přehledu pozorované vegetace. Protože nebyly zapsány na p řesn ě lokalizované ploše a nebylo možné zápis opakovat a neobsahovaly stejné ekologické charakteristiky, jaké jsem psala do snímk ů já, do analýz jsem je neza řadila. Typy vegetace zachycené

11 těmito snímky se na lokalit ě vyskytují, avšak v mých plochách nebyly, proto je uvádím v přehledu vegetace pro dopln ění. Snímky jsem následn ě zadala do databázového programu TURBOVEG (HENNEKENS & SCHAMINNÉ 2001). Dále jsem je pomocí programu JUICE (TICHÝ 2002) upravila do tabulky a exportovala do programu Excel (p říloha 2); tuto tabulku jsem používala pro analýzy jako vstupní matici dat obsahující data o druzích ve snímcích. Spole čenstva jsem ur čovala porovnáním s formálními definicemi v práci CHYTRÝ 2010 a CHYTRÝ 2011, podle které jsem sjednotila nomenklaturu syntaxon ů. Inventarizaci druh ů jsem provedla v tém ěř všech nádržích, výjimkou byly sádky, které byly celou vegeta ční sezónu napušt ěné a v nichž se žádné rostliny nevyskytovaly. Zapisovala jsem pouze ty druhy, které rostly na dn ě nádrže, ve vod ě nebo v té části b řehu, která ješt ě komunikovala s vodou. Druhy jsem zapisovala také ve v ětších rybnících. Zde jsem s výjimkou jednoho krátce letn ěného rybníka nemohla provést d ůkladnou inventarizaci kv ůli neprostupnosti pob řežního porostu, zapsala jsem alespo ň pob řežní dominanty a druhy rostoucí v blízkosti p říjezdové cesty. Nomenklaturu jsem sjednotila podle Klí če ke kv ěten ě České republiky (KUBÁT et al. 2002). Podle

Katalogu nep ůvodních druh ů (PYŠEK et al. 2002) jsem ur čila p ůvod zaznamenaných druh ů. Stupe ň ohrožení druh ů jsem ur čila podle Červeného seznamu ČR (GRULICH 2012). Druhy, které bylo možné ur čit pouze do úrovn ě rodu, s výjimkou Amblystegium sp., jsem krom ě analýzy semenné banky v analýzách nepoužila. V příloze 3 uvádím seznam všech zaznamenaných druh ů i taxon ů ur čených pouze do rodu.

12

Obr. 1 Umíst ění trvalých ploch. Červená te čka ozna čuje místo odb ěru sedimentu semenné banky. (zdroj www2).

13

Pro porovnání aktuální vegetace se semennou bankou a pro posouzení vlivu rybá řských vozidel jako možného vektoru p řenosu diaspor, jsem odebrala vzorky půdního sedimentu o jednotném objemu 450 ml. Odb ěr prob ěhl b ěhem výlovu Dolního Jaroslavického rybníka v listopadu 2011, kdy jsem sebrala vzorky z rybníka, kádišt ě a rybá řského auta, a dále v dubnu a kv ětnu 2012 z čerstv ě vypušt ěných nádrží. Konkrétn ě se jednalo o sádku č. 4, manipula ční rybník č. 2, p říkopový rybník č. 1 a 11, komorové rybníky č. 2, 5, 10, 11, 12. Tyto vzorky jsem odebrala v t ěsné blízkosti trvalých ploch. Následn ě jsem v laborato ři na p ůdní proséva čce AS 200 basic (výrobce Retsch, s. r. o.) metodou mokrého prosévání vzorky rozd ělila na menší frakce pomocí sít o velikosti oka 1; 0,5; 0,25; 0,05 mm a poté pod binolupou hledala semena. Druhy jsem ur čovala pomocí atlas ů semen a plod ů (BOJ ŇANSKÝ & FARGAŠOVÁ 2007, CAPPER et al. 2006) a srovnávací sbírky semen uložené na odd ělení vegeta ční ekologie Botanického ústavu

AV ČR v Brn ě. Životaschopnost semen jsem stanovila podle TER HEERDT et al. (1996), podle kterých je semeno považováno za živé, pokud je na p říčném řezu jeho endosperm lesklý, pevný a má p řirozenou sv ětlou barvu.

2.3. Analýzy Pro porovnání semenné banky odebrané v blízkosti trvalých ploch a vegetací trvalých ploch jsem použila t-test diverzity v programu PAST (www3), který na základ ě Shannonova indexu zhodnotí podobnost mezi analyzovanými vzorky. Nulová hypotéza znamenala shodu mezi vzorky a tedy podobné druhové složení, alternativní odlišnost. Hladina významnosti testu byla nastavena na α = 0,05. K porovnání jsem použila všechny zaznamenané druhy ve snímku z trvalé plochy. Snímky pocházející z trvalých ploch jsem podrobila klastrové analýze v programu R (R Development Core Team 2011), konkrétn ě se jednalo o metodu beta flexible (funkce agnes ) z knihovny cluster (MAECHLER et al. 2012), po čítanou na Bray-Curtis vzdálenosti a p ři β = -0.25; tato hodnota byla zvolena proto, že optimáln ě reprezentuje reálné distance mezi vzorky. Pomocí funkce hclust jsem pro snazší interpretaci odlišila p ět v ětších shluk ů. Pro srovnání jsem totéž provedla i se záznamy druh ů ze všech nádrží, v dendrogramu jsem op ět odlišila p ět shluk ů. Pro posouzení toho, zda se nádrže mezi sebou co se tý če druhového složení liší, jsem snímky z trvalých ploch rozd ělila do čty ř skupin podle typu nádrže a spo čítala beta-

14 diverzitu Sørensenovým indexem. Výsledky jsem zobrazila v podob ě krabicového grafu a rozdíl mezi nádržemi otestovala Kruskal-Wallis testem p ři α = 0,05. Pro základní orientaci ve struktu ře druhového složení jsem zvolila metodu nep římé gradientové analýzy, konkrétn ě detrendovanou koresponden čí analýzu (DCA) v programu CANOCO (ter BRAAK & ŠMILAUER 1998). K analýze jsem použila data ze všech fytocenologických snímk ů. Poté jsem v programu Canodraw (ter BRAAK &

ŠMILAUER 1998) zobrazila dva grafy, jeden se všemi snímky a druhý s 30 druhy, které měly v analýze nejv ětší váhu. Do obou graf ů jsem pasivn ě promítla prom ěnné prost ředí kv ůli lepší interpretaci hlavních gradient ů ovliv ňujících vegetaci. Protože gradient na hlavní ose byl delší než 4SD, rozhodla jsem se dále pro unimodální techniku, konkrétn ě kanonickou koresponden ční analýzu (CCA), kterou jsem použila k otestování vlivu hospoda ření na vegetaci. K tomu jsem data o hospoda ření upravila do n ěkolika prom ěnných. Prom ěnná vlhkost (tab. 1) ozna čuje vlhkost substrátu ve snímku a jedná se o škálu od 1 (nejsušší) po 7 (zaplaveno vodou). Prom ěnná zaplaveno ozna čuje po čet měsíc ů zaplavení plochy p řed vypušt ěním nádrže. Prom ěnná bez vody ukazuje kolik měsíc ů je plocha na suchu. Prom ěnná se č představuje dobu v m ěsících od posledního se čení plochy. Dalšími prom ěnnými byly typy nádrže ( sádka , komorový , manipula ční a příkopový rybník ).

Tab. 1 Prom ěnná vlhkost škála slovní charakteristika substrátu 1 suchý 2 suchý až vlhký 3 vlhký 4 vlhký až mokrý 5 mokrý, vodou nasycený 6 vodou nasycený, místy prohlubn ě s vodou 7 plocha celá pod vodou

Při metod ě postupného výb ěru ( forward selection ) jsem otestovala jejich statistickou významnost Monte Carlo permuta čním testem (499 permutací).

15

Metodou lineární regrese jsem v programu R testovala vztah mezi údaji z fytocenologických snímk ů (celková pokryvnost, pokryvnost bylinného patra, po čet druh ů ve snímku) a prom ěnnými se č, délka letn ění, délka zaplavení, vlhkost substrátu. Závislé prom ěnné jsem p řed analýzou otestovala na normalitu Shapiro-Wilk testem. Hladina významnosti byla nastavena p ři α = 0,05. Pro srovnání zm ěn ve vegetaci jsem ve snímcích z trvalých ploch, které jsem zapsala v obou letech, porovnala alfa-diverzitu spo čítanou Shannonovým indexem, pokryvnosti jednotlivých pater a celkovou pokryvnost. Významnost rozdíl ů jsem testovala Kruskal- Wallis testem p ři α = 0,05.

16

3. Výsledky

3.1. Flóra sádek a rybníků Celkem jsem ve 32 nádržích zaznamenala 140 rostlinných druh ů, které uvádím v tabulce 2. Na úrovni rodu jsem zaznamenala dvanáct taxon ů. Nejfrekventovan ější druh byl Echinochloa crus-galli , která se vyskytovala v 23 nádržích. Výskyt v nadpolovi čním po čtu nádrží jsem zaznamenala také u Phragmites australis, Rorippa palustris, Veronica anagallis-aquatica, Persicaria hydropiper, Bidens frondosa a Lythrum salicaria. Tyto druhy se s výjimkou Phragmites australis a Persicaria hydropiper vyskytovaly ve všech typech nádrží. Přibližn ě polovinu druh ů (celkem 65) jsem zaznamenala pouze jedenkrát. V komorových rybnících rostlo celkem 74 druh ů, v příkopových rybnících 75, v manipula čních rybnících 81, v sádkách 35. Pouze v komorách rostlo celkem 25 druh ů (nap ř. Alisma gramineum, Ceratophyllum demersum, Elatine triandra ), v příkopech 12 (nap ř. Agrostis gigantea, Veronica peregrina, Galium palustre ), v manipula čních rybnících 24 (nap ř. Festuca pratensis, Humulus lupulus, Juncus articulatus ) a v sádkách čty ři druhy (Galium aparine, Bryum argenteum, Peplis portula, Nostoc commune ). Celkem 13 druh ů spadá do některé kategorie ohrožení podle Červeného seznamu České republiky. Na obr. 2 výse čový graf zobrazuje zastoupení druh ů podle jejich původu. Nejpo četn ější jsou zde druhy původní, kterých je celkem 109, archeofyt ů 19, neofyt ů 8 a neza řazených druh ů (mechorosty a řasy) 4. Podle

Katalogu nep ůvodních rostlin (PYŠEK ET AL . 2002) pat ří sedm druh ů mezi invazní (Acer negundo, Arrhenatherum elatius, Bidens frondosa, Cirsium arvense, Conyza canadensis, Galingsoga quadriradiata, Plantago major ).

17

Obr. 2 Zastoupení druh ů podle p ůvodu. Vysv ětlivky: Nat – původní, arP – archeofyt zavle čený mezi 5300 p ř. Kr. - 550 n. l., arN – archeofyt zavle čený v neolitu a eneolitu, arM – archeofyt zavle čený ve st ředov ěku, ar – archeofyt bez evidence doby nejran ějšího výskytu, nez – původ neur čen, neo - neofyt

18

Tab. 2 Soupis zaznamenaných druh ů. Vysv ětlivky: p ůvod - Nat – původní, arP – archeofyt zavle čený mezi 5300 p ř. Kr. - 550 n. l., arN – archeofyt zavle čený v neolitu a eneolitu, arM – archeofyt zavle čený ve st ředov ěku, ar – archeofyt bez evidence doby nejran ějšího výskytu, nez – původ neur čen, neo – neofyt; nádrž – pr – příkopový rybník, mr – manipula ční rybník, kr – komorový rybník, s – sádka; výskyt – po čet výskyt ů na lokalit ě. druh původ nádrž výskyt Acer negundo juv. neo pr 1 Agropyron repens nat pr 2 Agrostis gigantea neo pr 4 Agrostis stolonifera nat pr 1 Achillea millefolium nat mr, s, kr 4 Alisma gramineum nat kr 3 Alisma lanceolatum nat kr, pr 10 Alisma plantago-aquatica nat kr, mr, s 11 Alnus glutinosa nat pr, mr 2 Alopecurus aequalis nat kr, pr, mr, s 12 Alopecurus pratensis nat pr, mr 4 Amblystegium sp. pr, mr 3 Armoracia rusticana ar pr 1 Arrhenatherum elatius neo mr 1 Bidens frondosa neo kr, pr, mr, s 19 Bidens tripartita nat kr, pr, mr 5 Bolboschoenus planiculmis nat kr 8 Bromus hordeaceus nat mr 1 Bryum argenteum s 1 Butomus umbellatus nat kr, pr, mr 15 Calamagrostis epigejos nat pr, mr 2 Callitriche palustris nat kr, s 12 Calystegia sepium nat kr, pr, mr, s 6 Carex bohemica nat kr, mr, pr 5 Carex gracilis nat mr 1 Carex hirta nat kr, mr, pr, s 12 Carex muricata nat kr 1 Carex otrubae nat kr, mr, pr 11 Carex riparia nat kr, mr 9 Ceratophyllum demersum nat kr 5 Cichorium intybus nat mr 1 Cirsium arvense arP mr 1 Cirsium canum nat kr, mr, pr 5 Convolvulus arvensis arN pr, mr 2 Cornus sanguinea juv. nat pr 1 Crataegus sp. juv nat pr 1 Crepis biennis ar mr 1 Conyza canadensis neo kr, pr, mr 3 Cyperus fuscus nat kr, pr, mr, s 14 Dactylis glomerata nat pr 2

19

Tab. 2 Soupis zaznamenaných druh ů (pokra čování) Echinochloa crus-galli arM kr, pr, mr, s 23 Elatine hydropiper nat kr 1 Elatine triandra nat kr 1 Eleocharis acicularis nat kr 11 Eleocharis ovata nat kr, s 2 Eleocharis palustris nat kr, mr, s 8 Epilobium roseum nat mr 1 Epilobium tetragonum nat kr, pr 2 Equisetum arvense nat pr, mr 13 Equisetum fluviatile nat kr 1 Equisetum palustre nat kr 6 Festuca pratensis nat mr 1 Festuca rubra nat pr, mr 3 Galinsoga quadriradiata neo mr 1 Galium album nat pr, mr 3 Galium aparine nat s 1 Galium elongatum nat pr, mr 9 Galium palustre nat pr 1 Glechoma hederacea nat kr, pr, mr 13 Gnaphalium uliginosum nat kr 6 Humulus lupulus nat mr 1 Chara braunii kr 1 Chenopodium album nat kr 1 Chenopodium glaucum arM kr, s 2 Chenopodium polyspermum arN kr 1 Chenopodium rubrum nat kr 1 Iris pseudacorus nat kr 1 Juncus articulatus nat mr 2 Juncus bufonius nat kr, s 2 Juncus compressus nat pr, mr, s 12 Juncus effusus nat kr, pr, mr 13 Juncus inflexus nat kr, mr 2 Laburnum anagyroides juv. nat kr, mr 2 Lactuca serriola arM mr 1 Lathyrus pratensis nat mr 1 Leersia oryzoides nat kr, pr, mr, s 5 Lemna gibba nat kr, pr, s 13 Lemna cf. turionifera neo kr 1

20

Tab. 2 Soupis zaznamenaných druh ů (pokra čování) druh původ nádrž výskyt Limosella aquatica nat kr, s 8 Linaria vulgaris ar mr 1 Lindernia procumbens nat kr 1 Lolium perenne nat mr 1 Lotus corniculatus nat pr, mr 2 Lycopus europaeus nat kr, pr, mr, s 10 Lysimachia nummularia nat pr, mr 8 Lysimachia vulgaris nat mr 1 Lythrum salicaria nat kr, pr, mr, s 21 Medicago lupulina ar pr, mr 3 Nostoc commune s 3 Pastinaca sativa ar mr 2 Peplis portula nat s 3 Persicaria amphibia nat kr, pr, s 11 Persicaria hydropiper nat kr, pr, mr, s 18 Persicaria lapathifolia nat kr, pr, s 21 Persicaria mitis nat pr, mr, s 6 Phalaris arundinacea nat kr, pr 8 Phragmites australis nat kr, pr 17 Plantago lanceolata nat pr, mr 4 Plantago major agg. ar kr, pr, mr 6 Poa compressa nat mr 1 Poa palustris nat kr 2 Poa pratensis nat pr 1 Poa trivialis nat pr, mr 3 Polygonum aviculare ar kr, pr, mr, s 8 Potamogeton crispus nat kr 1 Potamogeton pusillus nat kr 8 Potentilla reptans nat pr, mr, s 14 Prunella vulgaris nat pr, mr, s 9 Ranunculus repens nat kr, pr, mr 10 Ranunculus sceleratus nat kr, pr, s 7 Rorippa palustris nat kr, pr, mr, s 17 Rubus caesius nat pr, mr 12 Rumex crispus nat kr, pr, mr, s 12 Rumex maritimus nat kr, s 3 Rumex obtusifolius nat kr, pr 3 Salix caprea nat mr 1 Scutellaria galericulata nat kr 1 Setaria pumila arN mr 1

21

Tab. 2 Soupis zaznamenaných druh ů (dokon čení) druh původ nádrž výskyt Setaria pumila arN mr 1 Setaria viridis arN pr, mr 4 Solanum dulcamara nat kr 4 Sonchus asper arM mr 1 Sonchus oleraceus arM mr 1 Spirodella polyrhiza nat kr, pr 12 Stachys palustris nat kr 3 Stuckenia pectinata nat kr 6 Symphytum officinale nat kr, pr, mr 9 Taraxacum sect. Ruderalia nat kr, pr, mr 5 Trifolium repens nat pr, mr 3 Tripleurospermum inodorum nat kr 2 Trisetum flavescens nat pr 1 Typha latifolia nat kr, pr, mr 6 Urtica dioica nat kr, pr, mr 5 Veronica anagallis-aquatica nat kr, pr, mr, s 17 Veronica peregrina neo pr 1 Vicia craca nat pr, mr 2 Vicia sepium nat mr 1 Vicia tetrasperma nat pr, mr 2

Komentá ře k ohroženým a fytogeograficky zajímavým druh ům

Alisma gramineum – C2 Žabník trávolistý může růst až do hloubky jednoho metru. V hluboké vod ě vytvá ří pono řené páskovité listy, v mělké vod ě a na obnaženém dn ě listy vyno řené, řapíkaté. Jeho rozší ření je ostr ůvkovité, hojn ější je nap ř. jiho českých pánvích, ve východním Polabí na Břeclavsku a Lednicku), z fytochorionu je znám nap ř. z Mikulovic nebo

Troubska (HROUDA in ŠTĚPÁNKOVÁ 2010: 297–302), na jediné lokalit ě v NP Podyjí patrn ě vyhynul (BRAVENCOVÁ et al. 2007b). V Jaroslavicích jsem A. gramineum pozorovala pouze jako několik sterilních r ůžic list ů na obnaženém dn ě komorových rybník ů č. 11, 13 a 14. V roce 2010 byl druh pozorován i v komorách č. 4 a 5

(ŠUMBEROVÁ , nepubl.).

22

Bolboschoenus planiculmis – C4a Kamyšník polní osídluje stanovišt ě s kolísavou vodní hladinou, do časn ě zaplavovaná nebo podmá čená terestrická stanovišt ě, n ěkdy také pob řežní zónu stojatých vod

(DUCHÁ ČEK et al. 2006). Údaje o rozší ření v regionu pocházejí nap ř. z Derflic nebo

Strachotic (DRLÍK 1951 in MZ). Pozorován byl i v Jaroslavicích v komorových rybnících (ŠUMBEROVÁ , nepubl.). Já jsem jej zaznamenala celkem osmkrát v mělce zaplaveném litorálu komorových rybník ů. Zde vytvá řel vždy n ěkolik řídkých trs ů a rostliny byly plodné, takže nemohlo dojít k zám ěně s jiným druhem.

Butomus umbellatus – C4a

Šmel v oblasti roste roztroušen ě na b řezích rybník ů (DVO ŘÁKOVÁ 2004 in MZ,

DRLÍK et al. 2005, JUŘÍČEK 2009) a na potoce Daníž od Strachotic po Jaroslavice

(DŘEVOJAN in verb). V Jaroslavicích tvo ří porosty na b řezích a dnech komorových rybník ů, p řechodn ě se vyskytl také v rybníce manipula čním. Pozorován zde byl také v roce 2010 (ŠUMBEROVÁ , nepubl.).

Carex bohemica – C4a Ost řice šáchorovitá pat ří mezi druhy obnažených den. V regionu je v případ ě vhodných podmínek (nap ř. p ři letn ění nádrží) častá (REITEROVÁ in MZ 2004, DRLÍK et al. 2005, BRAVENCOVÁ et al. 2007a). Já jsem ji zaznamenala v celkem p ěti nádržích s výjimkou sádek. Samostatné rostliny v po čtu n ěkolika jednotek až desítek rostly v rozvoln ěném porostu mezi ostatními druhy.

Carex riparia – C4a Tato vysoká ost řice tvo ří hust ě zapojené porosty v říčních aluviích, a to na březích řek, v příkopech a prohlubních v nivních loukách. Na březích rybník ů se vyskytuje vzácn ě, nebo ť je zde vytla čována porosty rákosu. Ost řice pob řežní dob ře snáší jarní zaplavení, které u rybník ů obvykle chybí (ŠUMBEROVÁ in CHYTRÝ 2011: 571–574). V Jaroslavicích rostla na březích některých komorových rybník ů (1, 5, 6, 9, 11, 12, 13), podle nepublikovaných údaj ů z roku 2010 rostla také na břehu komory č. 8

(ŠUMBEROVÁ , nepubl.) V oblasti je udávána z práce DRLÍK et al. (2005) jako řídce se vyskytující, JUŘÍČEK (2009) ji nalezl u Šafova.

23

Carex otrubae – C4a Ost řice Otrubova roste roztroušen ě od nížin do pahorkatin. V oblasti byla nalezena

JUŘÍČKEM (2009) na Poho řelicku. V Jaroslavicích jsem ji zaznamenala jedenáctkrát ve všech typech nádrží s výjimkou sádek. Vždy se jednalo o roztroušen ě rostoucí trsy na březích komorových rybník ů nebo na vlhkých dnech p říkopových rybník ů a ve vlh čích terénních prohlubních rybníka manipula čního. Rostla zde i v roce 2010 (ŠUMBEROVÁ , nepubl.)

Cyperus fuscus – C3 Šáchor hn ědý pat ří mezi typické druhy obnažených den. Z jižní Moravy je udáván několika autory z různých lokalit (nap ř. Drlík et al. 2005, Bravencová et al. 2005., Bravencová et al. 2007a, Ju říček 2009). Nacházen byl vždy na obnaženém dn ě. Já jsem jej zaznamenala celkem čtrnáctkrát, a to ve všech typech nádrží, kde tvo řil rozvoln ěné porosty. Byl zde pozorován i v roce 2010 (ŠUMBEROVÁ , nepubl.).

Elatine hydropiper – C3, E. triandra – C3 Jednoleté druhy, rostou na vlhkých až zbahn ělých rybni čních okrajích nebo obnažených dnech. Údaje o výskytu z fytochorionu chybí (KŘÍSA in HEJNÝ 2003: 390–393), E. hydropiper je udávána z Kyjova a T řebí čska (KŘÍSA in HEJNÝ 2003: 390–393).

Z Třebí čska pocházejí údaje o výskytu obou taxon ů od JUŘÍČKA (2009). V Jaroslavicích jsem druhy rodu Elatine zaznamenala v komo ře 5 (E. hydropiper ) a 11 (E. triandra ), a také na dn ě krátce letn ěného rybníka, který se nachází hned za komorami (E. triandra ). Oba druhy se vyskytovaly v po čtu menším než dvacet jedinc ů. Podle nepublikovaných

údaj ů E. triandra rostla v roce 2010 také v komorách 1, 4, 5 (ŠUMBEROVÁ , nepubl.).

Eleocharis ovata – C4a , E. acicularis Bahni čka vej čitá je spole čně s Eleocharis acicularis v regionu řídce se vyskytující

(DRLÍK et al. 2005, BRAVENCOVÁ et al. 2007b). Nalezeny byly nap ř. v NP Podyjí

(GRULICH 1997), Čížovském rybníce (REITEROVÁ in MZ 2004), Vranovské p řehrad ě

(BRAVENCOVÁ et al. 2007a). Samostatn ě rostoucí trsy E. ovata jsem pozorovala celkem dvakrát v sádce a komorovém rybníku, E. acicularis jedenáctkrát na dnech komorových

24 rybník ů, kde vytvá řela hustý souvislý porost. V roce 2010 byla E. ovata pozorována celkem v šesti komorách a jedné sádce (ŠUMBEROVÁ , nepubl.).

Limosella aquatica C4a Blat ěnka vodní pat ří mezi druhy obnažených den. V regionu není p říliš vzácná

(BRAVENCOVÁ et al. 2007b). Já jsem ji zaznamenala celkem v osmi sádkách a komorových rybnících, vytvá řela zde rozvoln ěný porost. Podle údaj ů z roku 2010 zde rostla v pěti nádržích (ŠUMBEROVÁ , nepubl.).

Lindernia procumbens C1 Pušti čka pouzdernatá pat ří mezi kriticky ohrožené druhy. Je to jednoletý druh, který má t ěžišt ě rozší ření v temperátní Asii. U nás je nejhojn ější v Třebo ňské pánvi (KŘÍSA in

SLAVÍK 2000: 316 – 318), na Znojemsku je známá z několika málo lokalit v místech nivy Dyje (NĚMEC et al. 2012), konkrétní lokality zatím nebyly zve řejn ěny (DŘEVOJAN , in verb). Zaznamenala jsem pouze dv ě rostliny v letn ěném komorovém rybníku.

Leersia oryzoides C3

Tajni čka rýžovitá je z regionu udávána jako velmi roztroušená (DRLÍK et al. 2005), v rámci České republiky roste roztroušen ě až vzácn ě na b řezích eutrofních vod (KUBÁT in KUBÁT 2002: p. 870). Podle nepublikovaných údaj ů z roku 2010 (ŠUMBEROVÁ , nepubl.) rostla v manipula čních a komorových rybnících, já jsem ji celkem p ětkrát zaznamenala ve všech typech nádrží.

Veronica peregrina Jednoletý druh z řídka zavlékaný na břehy vod, obnažená dna, do zahrad, polí, rumiš ť, na okraje cest. Vyskytuje se ojedin ěle od nížin do suprakolinního stupn ě, na jižní Morav ě doposud nebyl zjišt ěn (Hrouda in Slavík 2000: 366–367). Na lokalit ě byl zaznamenám pouze jednou v roce 2012, a to na dn ě příkopového rybníka č. 1.

3.2. Semenná banka Rozborem sedimentu odebraného poblíž trvalých ploch v nádržích a z kádišt ě, rybá řského vozidla a Dolního Jaroslavického rybníka při výlovu jsem objevila celkem

25

47 druh ů rostlin (tab. 3). Pouze ve vzorku z komorového rybníka 11 a z rybníka při výlovu nebyla žádná semena. Semena šáchoru a rdesna pta čího měla v sou čtu všech vzork ů nejvyšší po čet semen, blat ěnka vodní a blíže neur čený merlík byly též po četn ě zastoupeny (Polygonum aviculare 192 , Cyperus fuscus 191, Chenopodium sp. 68, Limosella aquatica 67). Většina druh ů, které jsem zaznamenala pouze jedenkrát, nepat ří mezi typické druhy obnažených den, většinou se jedná o vytrvalé byliny nebo dřeviny, nap ř. Fraxinus excelsior, Medicago lupulina, Lysimachia nummularia, Glechoma hederacea. Naopak druhy, které se běžn ě na obnažených dnech vyskytují, dosahovaly vyšších po čtů semen, nap ř. Eleocharis acicularis, Juncus spp., Persicaria spp., Alisma plantago-aquatica. Druhy Arctium lappa, Sambucus nigra, Glyceria sp. a Fraxinus excelsior se nevyskytovaly v žádné trvalé ploše ani nádrži , Laburnum anagyroides, Linaria vulgaris a Urtica dioica jsem na trvalé ploše nezaznamenala, ale v rámci nádrže ano. Na vozidle bylo nejvíce zastoupeno Polygonum aviculare (176 semen). Krom ě něj se ve větším po čtu vyskytovalo také Plantago major a Chenopodium sp. Chenopodium jsem také objevila při rozboru vzorku z kádišt ě. Protože Dolní Jaroslavický rybník nebývá letn ěn a ani p ři rozboru sedimentu z rybníka jsem nezaznamenala žádná semena, druh se do kádišt ě pravd ěpodobn ě dostal bu ď na vozidle, nebo na holínkách rybá řů . Srovnáním semenné banky a aktuální vegetace pomocí t- testu (tab. 4) jsem vyvrátila nulovou hypotézu o shodnosti druhového složení vegetace a semenné banky u obou p říkopových rybník ů a u rybníka manipula čního. U ostatních nádrží nulová hypotéza platí, semenná banka koresponduje s vegetací z trvalých ploch.

Tab. 4 Výsledky porovnání druhového složení v aktuální vegetaci a semenné bance (t-test diverzity, kurzívou jsou vyzna čeny signifikantní výsledky p ři p < 0,05). nádrž t p KR2 0,29513 0,77056 KR5 1,1074 0,27916 KR10 -1,2855 0,23147 KR11 -0,88403 0,3863 PR1 3,7074 0,00070458 PR11 3,41 0,0026031 MR2 5,3747 < 0,00001 S4 1,2621 0,22357

26

Tab. 3 Výsledky rozboru semenné banky. Vysv ětlivky: k – kádišt ě, a – rybá řské auto, r – Dolní Jaroslavický rybník, S – sádka, M – manipula ční rybník, P – příkopový rybník, K – komorový rybník. Čísla znamenají po čet semen.

druh S4 M2 P1 P11 K2 K5 K10 K11 K12 k a r Alisma plantago-aquatica . 16 1 ...... Alnus glutinosa ...... 1 . . Arctium lappa . . . 1 ...... Atriplex sp...... 1 . . . 1 . Bidens tripartita . . 1 ...... Callitriche palustris 36 . 1 . . 7 3 . 2 . . . Carex bohemica . . 3 . 3 . . . 4 . . . Carex riparia ...... 3 . . . Cyperus fuscus 28 . 98 5 11 3 10 . 36 . . . Echinochloa crus-galli 2 1 ...... Elatine triandra . . . . . 2 . . 2 . . . Eleocharis acicularis . 51 . 1 1 . . . 1 . . . Eleocharis ovata ...... 7 . . . Glechoma hederacea . . 1 ...... Glyceria sp...... 1 . . Fraxinus excelsior ...... 1 . . . Chara sp. . . . . 5 . 14 . . . . . Chenopodium sp. . 3 1 . 5 3 . . 4 32 20 . Juncus buffonius . 4 6 . 3 ...... Juncus effusus . . 4 . . 6 14 . 2 . . . Juncus tenuis . 42 . 2 ...... Laburnum anagyroides . . . 1 ...... Lactuca serriola ...... 1 . Leersia oryzoides . 6 . . 1 ...... Limosella aquatica 23 5 5 . 6 16 5 . 7 . . . Linaria vulgaris 2 . 1 ...... Lycopus europaeus 5 ...... 3 . . . Lysimachia nummularia . . 3 ...... Medicago lupulina . . . 2 ...... Myosoton aquaticum . . 1 . 1 . . . . . 2 . Persicaria hydropiper . 16 2 6 1 3 . . 3 1 . . Persicaria lapathifolia 3 3 2 . 6 1 . . 13 . . . Persicaria maculosa . 1 ...... Persicaria mitis . . . 6 . . 1 . . . . . Plantago major . 15 4 ...... 7 . Polygonum aviculare . 16 ...... 176 . Rorippa palustris 9 ...... 5 . . . Rubus caesius . . 1 1 ...... Rumex maritimus . . . . . 2 . . . 1 . . Rumex sp...... 1 ...... Sambucus nigra ...... 1 . . Setaria pumila . 1 ...... Setaria viridis . . 8 2 ...... Sonchus sp. . . 1 ...... Trifolium repens . 5 ...... Typha sp...... 1 . . Urtica dioica . . . . . 1 . . 2 6 2 .

27

3.3 Vegetace

3.3.1. Přehled společenstev doložených fytocenologickými snímky Snímky pocházejí p řevážn ě z trvalých ploch. Snímky, které nejsou z trvalých ploch, jsem zapsala v napušt ěných komorových rybnících. Pokud je u nádrže hv ězdi čka, jde o snímek zaznamenaný Kate řinou Šumberovou.

tř. Lemnetea sv. Lemnion minoris as. Lemnetum gibbae – S6*, S7 sv. Hydrocharition morsus-ranae as. Ceratophylletum demersi – KR3 tř. Potametea sv. Nymphaeion albae as. Potamo natantis-Polygonetum natantis – KR14, KR13 sv. Potamion as. Potametum pusilli – KR11 tř. Littorelletea uniflorae sv. Eleocharition acicularis as. Limosello aquaticae-Eleocharitetum acicularis spol. – KR2, KR2*, KR9, KR10, KR12 tř. Isoëto-Nano-Juncetea sv. Eleocharition ovatae as. Polygono-Eleocharitetum ovatae – KR5 as. Cyperetum micheliani – K5*, S4, S5, S6*, S6, S7 tř. Bidentetea tripartitae sv. Bidention tripartitae as. Bidentetum tripartitae – KR5 as. Polygonetum hydropiperis – KR11 tř. Phragmito-Magno-Caricetea sv. Phragmition australis as. Phragmitetum australis – KR11, KR14 sv. Elecharito palustris-Sagittarion sagittifoliae

28

as. Butometum umbellati –KR10; KR11, KR13 as. Eleocharitetum palustris – KR2, KR12 as. Alopecuro-Alismetum plantaginis-aquaticae – MR2, PR12* sv. Glycerio-Sparganion as. Leersietum oryzoidis – S6* sv. Magno-Caricion gracilis as. Caricetum ripariae – KR13 tř. Molinio-Arrhenatheretea spole čenstvo s převažující Lysimachia nummularia, Potentilla reptans, Trifolium repens – PR1, PR11, MR2

3.3.2. Charakteristika vegetace Přestože se jedná o malé území (p řibližn ě dva a p ůl hektaru), vegetace je zde různorodá. Je to zp ůsobeno různými typy nádrží, které jsou odlišn ě obhospoda řovány, mají různý substrát dna, odlišný vodní režim apod. Vedle vegetace nádrží jsou zde i spole čenstva sešlapávaných stanoviš ť, převážn ě Polygonetum arenastri a Lolietum perennis ; tyto asociace se fragmentárn ě vyskytovaly na okrajích cest nebo na malých travnatých plochách. Převažujícím typem vegetace mimo nádrže byly trávníky svazu Arrhenatherion elatioris , které zde rostou mezi příkopovými rybníky a v okolí komor. Trávníky dominují i v samotných příkopech a také manipula čních rybnících. U p říkop ů je dob ře patrný ostrý přechod od zmín ěných mezofilních ovsíkových trávník ů k vegetaci podobné travním spole čenstv ům svazu Deschampsion cespitosae , ve které dominují Alopecurus aequalis, A. pratensis, Elytrigia repens, Symphytum officinale . Níže na svahu převládají porosty Lysimachia nummularia nebo Potentila reptans ; hranice mezi těmito spole čenstvy je ur čena výškou vodní hladiny. Na hranici maximálního zaplavení roste nap ř. Rubus caesius nebo Festuca rubra , které níže nezasahují. Pod hranicí zaplavení za číná dominovat psárka, která je přibližn ě ve dvou třetinách zaplavovaného svahu záhy nahrazena vrbinou penízkovou nebo mochnou plazivou, k nimž přistupují další byliny o nižší pokryvnosti (nap ř. Carex otrubae, Glechoma hederacea ). U dna, které je celoro čně vlhké, se vyvíjí vegetace s vlhkomilnými druhy jednoletými (Cyperus fuscus, Carex bohemica, Eleocharis ovata ) i vytrvalými (Alisma spp., Juncus effusus, Juncus compressus , Carex otrubae, Typha

29 latifolia, Veronica anagalis-aquatica ). Mechové patro je vyvinuto, jeho pokryvnost je pr ůměrn ě desetiprocentní. V manipula čních rybnících je kv ůli absenci pravidelného zaplavení odlišný typ vegetace. Břehy a většinu dna por ůstá nevyhran ěné spole čenstvo svazu Arrhenatherion elatioris. V podstat ě se jedná o druhov ě bohatou louku, celkem jsem zde zaznamenala přes sedmdesát druh ů. V drobných prohlubních, kde je vyšší vlhkost, rostou i jednoleté a vytrvalé druhy mok řadních bylin, nap ř. Cyperus fuscus, Carex bohemica, Alisma spp., Juncus articulatus, Juncus compressus , Persicaria spp. Mechové patro je dob ře vyvinuto, místy dosahuje pokryvnosti i přes osmdesát procent. Zvláštní případ nastal na ja ře 2012, kdy se po krátkodobém kv ětnovém zaplavení v červnu objevila odlišná vegetace s druhy jako Butomus umbellatus a Eleocharis acicularis , a vlhkomilné druhy, které zde rostly už před tím v prohlubních, dosáhly vyšších pokryvností i v trvalých plochách. Rybník byl v červenci posekán a tato vegetace byla nahrazena původním „lu čním“ porostem. V sádkách se vyvíjí převážn ě vegetace obnažených den. Jsou zde zastoupeny hlavně asociace Cyperetum micheliani a Polygono- Eleocharitetum ovatae , z nichž první se v sádce č. 7 mísila s druhy charakteristickými pro svaz Bidention tripartitae (Persicaria lapathifolia, P. hydropiper, Echinochloa crus-galli, Rumex maritimus ). Nejbližší okolí sádek je vybetonované, ve spárách se objevují ruderální a plevelné druhy jako Taraxacum sect. Ruderalia, Lactuca perennis, Rumex spp., Linaria vulgaris. Tyto druhy se výjime čně uchytí i ve škvírách v kolmých st ěnách sádek. Jsou-li sádky napušt ěny, nevyvíjí se v nich žádné spole čenstvo, pouze se ob čas objeví několik kus ů Lemna gibba nebo Spirodella polyrhiza . V mělkých loužích na dn ě vypušt ěných sádek se m ůže vyvíjet asociace Lemnetum gibbae. Mechové patro je vyvinuto minimáln ě a výjime čně. V komorových rybnících se nevyskytuje žádný typ spole čenstva ze třídy Molinio- Arrhenatheretea . V pob řežní zón ě dominují spole čenstva rákosin a vysokých ost řic ze třídy Phragmito-Magno-Caricetea , a to převážn ě porosty rákosu (Phragmitetum australis ), ost řice pob řežní (Caricetum ripariae ), šmelu okoli čnatého (Butometum umbellati ) a bahni čky mok řadní (Eleocharitetum palustris ). Výskyt těchto asociací hodn ě závisí na režimu zaplavení a vypoušt ění. V zaplavených komorách se na mělkém dn ě u břeh ů vyvíjejí porosty s bahni čkou a šmelem. Letn ění podporuje růst těchto spole čenstev, která se pak rozr ůstají i dále od břehu. Při op ětovném zaplavení přetrvává

30 přibližn ě 50 centimetr ů široký porost, ve vod ě hlubší 60 centimetr ů dominují porosty převážn ě monodominantních asociací vodních makrofyt ů (nap ř. Potamogeton pusillus, Lemna gibba nebo Ceratophyllum demersum ). Bývají přítomny i jiné druhy, avšak pouze s malými pokryvnostmi. V některých komorách dominují makroskopické řasy, které pror ůstají celý vodní sloupec a znemož ňují tak růst jiných druh ů rostlin. Další asociace, která je vázaná převážn ě na napušt ěné komorové rybníky, je Potamo natantis- Polygonetum natantis . Dominuje v ní Persicaria natans , která po vypušt ění rybníka roste i na dn ě. Asociace Caricetum ripariae roste pouze na březích komor, komunikace s vodou je zde minimální, nevstupuje ani na dno při letn ění rybníka. Oproti ní asociace Phragmitetum australis tvo ří nejen porost na břehu, ale roste i v mělké příb řežní zón ě a při vypušt ění rybníka se rozr ůstá i po dn ě. Ob ě tyto asociace jsou monodominantní, výjime čně se v nich objevují i jiné druhy. Na březích se krom ě těchto porost ů vyskytují druhy jako Juncus effusus, Iris pseudacorus, Humulus lupulus, Rubus caesius .

3.4. Výsledky klastrové analýzy Na obrázku 3 je zobrazen dendrogram klastrové analýzy vytvo řený ze souboru snímk ů z trvalých ploch s vyzna čenými pěti většími shluky. Větší shluky (ozna čeny velkými písmeny) jsou rozd ěleny podle typu nádrže, ze které pochází fytocenologický snímek. Soubor je celkov ě rozd ělen na dv ě velké skupiny, kde jedna obsahuje data z manipula čního a p říkopových rybník ů a druhá sdružuje snímky z komorových rybník ů a ze sádek. V první skupin ě jsou tři menší shluky. V prvním shluku (MR) jsou všechny snímky z manipula čního rybníka, ve druhém (PR1) snímky z příkopového rybníka č. 1 a ve t řetím shluku (PR11) z příkopového rybníku č. 11. Ve druhé skupin ě jsou dva menší shluky, kde každý zahrnuje pouze data ze sádek (S) nebo z komorových rybník ů (KR). Shluková analýza pro soubor dat o výskytu druh ů z jednotlivých nádrží (obr. 4) op ět odd ělila dv ě větší skupiny, první se sádkami a komorovými rybníky a druhou s příkopovými a manipula čními rybníky. Jediná výjimka byl příkopový rybník č. 12, který se přiřadil k malému shluku spole čně s dv ěma komorovými rybníky. Je to zp ůsobeno tím, že tento příkopový rybník bývá déle napušt ěn takže je zde odlišné druhové složení než v ostatních příkopech, které jsou si velmi podobné.

31

Obr. 3 Výsledný dendrogram shlukové analýzy pro data z fytocenologických snímk ů. Vysv ětlivky: MR – manipula ční rybník, PR1+PR11 – příkopový rybník, S – sádka, KR – komorový rybník.

Obr. 3 Výsledný dendrogram shlukové analýzy pro data o druhovém složení všech nádrží. Vysv ětlivky: KR – komorový rybník, S – sádka, PR – příkopový rybník, MR – manipula ční rybník.

Beta diverzita mezi typy nádrží Na obr. 5 jsou krabicové grafy zobrazující rozdíly v beta diverzit ě mezi různými typy nádrží, vyjád řené pomocí Sørensenova indexu nepodobnosti a vypo čítané ze snímk ů z trvalých ploch. Výsledek Kruskal-Wallis test na hladin ě významnosti 0,05 (Kruskal- Wallis chi-squared = 142.3612, df = 3, p-value < 2.2e-16) zamítl nulovou hypotézu o shodnosti beta diverzity, takže nádrže se mezi sebou liší.

32

Obr. 5 Sørensen ův index nepodobnosti vyjad řující beta-diverzitu pro jednotlivé typy nádrží (spo čítáno ze snímk ů z trvalých ploch). Vysv ětlivky: mr – manipula ční rybník, pr – příkopový rybník, kr – komorový rybník, s – sádka

3.5. Výsledky ordinačních analýz Na obr. 6 a 7 jsou grafy nep římé ordinace (DCA) s pasivn ě promítnutými prom ěnnými prost ředí. Obr. 6 ukazuje, že snímky se zhruba odd ělují do dvou větších skupin podle typu nádrže (sádky + komorové rybníky a manipula ční + příkopové rybníky). Dále lze usoudit, že vliv na vegetaci bude patrn ě mít gradient vlhkosti, který je zde znázorn ěn prom ěnnými vlhkost substrátu a délka zaplavení. Druhý diagram s 30 druhy s nejvyšší váhou v analýze (obr. 7) ukazuje, že v komorách a sádkách převažují druhy vlhkomilné a mok řadní (Butomus umbellatus, Limosella aquatica, Eleocharis spp., Veronica anagallis-aquatica ), a to jak jednoleté, tak i vytrvalé. V manipula čním a příkopových rybnících převažují vytrvalé byliny (Lysimachia nummularia, Potentilla reptans, Alopecurus aequalis, Trifolium repens ), které nejsou tolik náro čné na vlhkost substrátu. Mezi nevyhran ěné druhy, které se vyskytovaly ve všech typech nádrží, pat ří nap ř. Bidens frondosa, Echinochloa crus-galli, Persicaria hydropiper .

33

Obr. 6 Graf DCA se snímky a pasivn ě promítnutými faktory prost ředí. Vysv ětlivky: s – sádka, kr – komorový rybník, mr – manipula ční rybník, pr – příkopový rybník, sec – doba v měsících od posledního se čení, zaplaveno – doba zaplavení před vypušt ěním, vlhkost – vlhkost substrátu, bez vody – délka letn ění

Obr. 7 – DCA s druhy a pasivn ě promítnutými faktory prost ředí.

34

Vysv ětlivky: NostCommu – Nostoc commune, LimoAqua – Limosella aquatica, CallPalu – Callitriche palustris, JuncComp – Juncus compressus, AmblSpec – Amblystegium sp ., EquiArve – Equisetum arvense, CalySepi – Calystegia sepium, PersHydr – Persicaria hydropiper, PoteRept – Potentilla reptans, LysiNumm – Lysimachia nummularia, TrifRepe – Trifolium repens, EchiCrus – Echiochloa crus-galli, CypeFusc – Cyperus fuscus, VeroAnag – Veronica anagallis-aquatica, RoriPalu – Rorippa palustris, PersLapa – Persicaria lapathifolia, EleoOvat – Eleocharis ovata, PhraAust – Phragmites australis, ButoUmbe – Butomus umbelatus, EleoAcic – Eleocharis acicularis, GnapUlig – Gnaphalium uliginosum, BideFrond – Bidens frondosa, SaliSpec – Salix sp., JuncArti – Juncus articulatus, TaraSect – Taraxacum sect. Ruderalia, PrunVulg – Prunella vulgaris, CareHirt – Carex hirta, PoteRept – Potentilla reptans, GlecHede – Glechoma hederacea, SetaViri – Setaria viridis, AlopAequ – Alopecurus aequalis ; s – sádka, pr – příkopový rybník, mr – manipula ční rybník, kr – komorový rybník, sec – doba v měsících od posledního se čení, zaplaveno – doba zaplavení před vypušt ěním, vlhkost – vlhkost substrátu, bez vody – délka letn ění

V p římé ordinaci jsem testovala vliv vybraných prom ěnných prost ředí na druhé složení. V analýze jsem jako prom ěnou prost ředí použila typ nádrže a vlhkost substrátu, protože ostatní prom ěnné p ři postupném výb ěru nem ěly signifikantní vliv. Celkem tyto prom ěnné vysv ětlují 26,8 % variability.

Tab.xx Výsledky Monte Carlo permuta čního testu pro soubor snímk ů a prom ěnné prost ředí. S – sádka, kr – komorýv rybník, mr – manipula ční rybník, vlhkost – vlhkost substrátu, se č – doba od poslední se če, zaplaveno – délka zaplavení, bez vody – délka letn ění, F – hodnota F statistiky.

proměnná P F s 0.002 6.04 kr 0.002 6.8 mr 0.002 5.9 vlhkost 0.002 2.15 bez vody 0.062 1.43 zaplaveno 0.788 0.75 seč 0.972 0.6

V grafu na obr. 8 je zobrazeno 30 druh ů s nejvyšší váhou z přímé gradientové analýzy. Jako prom ěnnou prost ředí jsem použila vlhkost substrátu a typ nádrže, ze které snímek pochází. Tém ěř dv ě třetiny druh ů (celkem 18) se siln ě pojí s typem nádrže. Vliv manipula čního rybníka a příkop ů se v analýze výrazn ě neodd ělil. Dominují zde druhy vytrvalé nebo ty, které nepot řebují tolik vlhkosti jako ostatní druhy (Potentilla reptans, Trifolium repens, Lysimachia nummularia ). V komorových rybnících jsou oproti tomu

35 druhy vodní nebo vlhkomilné, některé jsou vytrvalé a tvo řily dominanty ve snímcích (nap ř. Butomus umbellatus, Phragmites australis, Eleocharis acicularis ), jiné jednoleté (Gnaphalium uliginosum, Eleocharis palustris). K sádkám se přiřadily typické druhy obnažených den (Cyperus fuscus, Limosella aquatica, Veronica anagallis-aquatica ) a řasa Nostoc commune.

Obr. 8 – CCA s vyobrazenými prom ěnnými prost ředí Vysv ětlivky: NostCommu – Nostoc commune, LimoAqua – Limosella aquatica, CallPalu – Callitriche palustris, JuncComp – Juncus compressus, AmblSpec – Amblystegium sp ., EquiArve – Equisetum arvense, CalySepi – Calystegia sepium, PersHydr – Persicaria hydropiper, PoteRept – Potentilla reptans, LysiNumm – Lysimachia nummularia, TrifRepe – Trifolium repens, EchiCrus – Echiochloa crus-galli, CypeFusc – Cyperus fuscus, VeroAnag – Veronica anagallis-aquatica, RoriPalu – Rorippa palustris, PersLapa – Persicaria lapathifolia, EleoOvat – Eleocharis ovata, PhraAust – Phragmites australis, ButoUmbe – Butomus umbelatus, EleoAcic – Eleocharis acicularis, GnapUlig – Gnaphalium uliginosum, BideFrond – Bidens frondosa, SaliSpec – Salix sp., JuncArti – Juncus articulatus, TaraSect – Taraxacum sect. Ruderalia, PrunVulg – Prunella vulgaris, CareHirt – Carex hirta, PoteRept – Potentilla reptans, GlecHede – Glechoma hederacea, AlopAequ – Alopecurus aequalis, SetaViri – Setaria

36 viridis ; s – sádka, pr – příkopový rybník, mr – manipula ční rybník, kr – komorový rybník, vlhkost – vlhkost substrátu ve snímku.

3.6. Výsledky regresní analýzy pro údaje ze snímků a proměnných prostředí

Na obrázcích 9, 10 a 11 jsou výsledné grafy regresní analýzy pro údaje ze snímk ů a prom ěnných prost ředí. V tabulce 4 jsou výsledné upravené koeficienty determinance. Nejsiln ější vztah jsem zjistila u po čtu druh ů a délky letn ění. Naopak u prom ěnné se č jsem nezjistila žádný signifikantní vliv na závislé prom ěnné.

Tab. 4 Upravený R 2 z regresní analýzy pro data ze snímk ů a prom ěnné prost ředí. Kurzívou jsou ozna čeny signifikantní výsledky p ři α = 0,05

vlhko zaplaveno bez vody seč ET 0.06992 0.1005 0.05149 -0.003808 E1 0.07691 0.05715 0.03165 0.007037 počet druhů 0.2191 0.1227 0.285 0.00338

37

Obr. 9 Regresní grafy vztah ů celkové pokryvnosti a prom ěnných prost ředí

38

Obr. 10 Regresní grafy vztah ů pokryvnosti bylinného patra a prom ěnných prost ředí.

39

Obr. 11 Regresní grafy vztah ů po čtu druh ů a prom ěnných prost ředí.

3.7. Vývoj vegetace Alfa diverzita snímk ů zapsaných opakovan ě v obou letech vyjád řená Simpsonovým indexem nebyla podle Kruskal-Wallis testu signifikantn ě odlišná p ři α = 0,05. Stejných výsledk ů jsem dosáhla i p ři porovnání celkové pokryvnosti a pokryvnosti bylinného patra (tab. 5).

40

Tab. 5 Výsledky Kruskal-Wallis testu. Porovnávala jsem alfa-diverzitu (Shannon ův index), celkovou pokryvnost (ET) a pokryvnost bylinného patra (E1) v trvalých plochách zapsaných opakovan ě v obou letech. p je hladina významnosti, k-w výsledek testu. Žádná z hodnot nebyla signifikantní na α = 0,05. Mr – manipula ční rybník, pr- příkopový r., kr – komorový r., s – sádka, číslo znamená číslo plochy.

Shannonův index ET E1 p k-w p k-w p k-w mr 1 0.06408 3.4286 0.0952 2.7841 1 0 mr 2 0.6434 0.2143 1 0 1 0 pr 7 1 0 0.033 0.8558 0.8558 0.033 pr 8 0.7237 0.125 0.1296 0.7188 0.7137 0.1346 pr 9 0.7237 0.125 0.0324 0.8571 0.8571 0.0324 pr 10 0.0771 3.125 0.1273 0.7213 1 0 s 4 0.1797 1.8 0.1797 1.8 0.1573 2 kr 5 1 0 0.2207 1.5 0.2207 1.5

41

4. Diskuse a závěr

Celkem 140 druh ů rostlin zaznamenaných v nádržích považuji na takto malém území za vysoké číslo a samotné nádrže za druhov ě pom ěrn ě bohaté. Třináct druh ů spadá do některé z kategorií Červeného seznamu České republiky. P řesto, že jsem neprovedla podrobn ější floristický pr ůzkum okolí, mohu jaroslavické sádky považovat za botanicky zajímavou lokalitu. V okolní krajin ě prakticky chyb ějí malé vodní nádrže. Biotop stojatých vod je zde sice bohat ě zastoupen několika chovnými rybníky, z nichž Dolní Jaroslavický má rozlohu 186 hektar ů, avšak ty jsou v porovnání s napušt ěnými komorovými rybníky druhov ě chudé. B řehy chovných rybník ů jsou strmé, n ěkdy zpevn ěné kameny, rostliny zde s výjimkou rákosu a orobince nenacházejí vhodné podmínky k r ůstu. Tyto porosty jsou husté a zapojené, takže konkuren čně slabší druhy se zde neuchytí. Kv ůli vyšší hustot ě rybí obsádky zde nenajdeme ve dn ě zako řen ěné makrofyty, na vod ě plovoucí rostliny jsou vlnobitím omezeny na tišiny u b řeh ů, kde se vyskytují v malých po čtech. Pouze p řechodn ě se p ři letn ění jednoho z pl ůdkových výtažník ů (v ětších rybník ů za rybníky komorovými) na jeho dn ě objevily nap ř. Elatine triandra a Callitriche palustris. Persicaria lapathifolia , která na obnaženém dn ě v t ěsné blízkosti b řehu vyklí čila, rostla zde i po znovunapušt ění rybníka, v ostatních rybnících jsem ji nezaznamenala. P ředpokládala jsem, že stanovišt ěm pro mok řadní druhy by také mohla být řeka Dyje a její nejbližší okolí, avšak jak jsem p ři návšt ěvě části toku Dyje poblíž Jaroslavic zjistila, p řevažují zde b ěžné, konkuren čně silné druhy, nap ř. porosty se Salix sp., Phalaris arundinacea, Persicaria sp. Náplavy nejsou v těchto místech pro r ůst druh ů obnažených den p říliš vhodné. Hladina řeky siln ě a často kv ůli vodnímu hospoda ření na okolních p řehradách kolísá. Tímto jsou sice obnažovány plochy, kde by se jednoletky mohly uchytit, avšak doba do dalšího zaplavení je p říliš krátká. Na vyšších místech náplavu zase není vhodný substrát, jsou zde v ětší kameny a také vlhkost není dosta čující. V jaroslavických nádržích se vytvá ří pestrá škála stanoviš ť. Zonace vegetace v napušt ěných komorových rybnících je typická i pro p řirozené mok řady (HEJNÝ et al. 1981), naopak ve v ětších chovných rybnících se prakticky nevyskytuje. V napušt ěných komorových rybnících se vyskytují spole čenstva vodních makrofyt ů a v pob řežní zón ě porosty rákosu a vysokých ost řic. B ěhem krátkodobého letn ění se na dn ě vytvá řejí

42 spole čenstva s druhy obnažených den. Tato spole čenstva najdeme také v letn ěných sádkách, které bývají letn ěny déle. N ěkteré druhy z t ěchto spole čenstev ( Cyperus fuscus, Carex bohemica, Bidens frondosa ) rostou celoro čně i na vlhkých dnech příkopových a manipula čních rybník ů. Tyto nádrže jsou pravideln ě se čeny, takže i jednoleté rostliny s malou biomasou zde mohou r ůst. Jejich diaspory p řežívají v semenné bance (BERNHARDT et al. 2008), p řípadn ě se do nádrží ší ří s vodou. Manipula ční a p říkopové rybníky hostí vedle vlhkomilných rostlin také druhy bez silné vazby na mok řady, nap ř. druhy lu ční. V manipula čním rybníku jsem zaznamenala celkem 81 druh ů. Tato nádrž podle m ě dob ře supluje lu ční spole čenstvo, navíc zde díky vlhkým terénním prohlubním vznikají mikrostanovišt ě pro vlhkomilné druhy. Krátkodobé napušt ění rybníka vedlo k potla čení lu čních druh ů a naopak se zvýšily pokryvnosti vlhkomilných druh ů a objevil se zde také Butomus umbellatus . Avšak následné pose čení vedlo k návratu travního porostu. Vegetace manipula čního rybníka je tedy ve vztahu k vlhkosti velmi variabilní. Podobn ě je tomu i v aluviálních loukách svazu Deschampsion cespitosae, kde se st řídají porosty lu čních a mok řadních druh ů

(BALÁTOVÁ -TULÁ ČKOVÁ 1969). V tomto se manipula ční rybník liší od rybník ů příkopových. Ty bývají každoro čně zaplaveny po dobu jednoho m ěsíce a zaplavení nemá na výskyt druh ů takový vliv. Po vypušt ění bývají b řehy n ěkterých p říkop ů pokryté makroskopickými řasami, které mohou bránit r ůstu jiným druh ům, avšak brzy zmizí a na pokryvnostech druh ů ve snímcích se jejich p ředchozí p řítomnost výrazn ě neprojevuje. Ze t řinácti ohrožených druh ů jsem jich dvanáct zaznamenala v komorových rybnících. P ět druh ů se vyskytovalo pouze zde. Tyto rybníky potvrzují myšlenku, že menší vodní nádrže jsou druhov ě bohatší a hostí více ohrožených druh ů než v ětší se srovnatelnou plochou (WILLIAMS ET AL . 2003, SCHEFFER ET AL . 2006, DAVIES ET AL . 2007). V sádkách je celkový po čet druh ů i po čet ohrožených druh ů nižší než v komorových rybnících. Jsou to nádrže um ělého vzhledu s betonovými st ěnami, takže zde nemohou r ůst pob řežní druhy, substrát dna je často pís čitý, což řad ě druh ů nevyhovuje. Avšak pro jejich dlouhou dobu letn ění a pravidelný výskyt druh ů obnažených den je považuji za analogii periodicky vysýchavých mok řad ů, jež jsou v přirozených podmínkách ohroženy zánikem nap ř. v d ůsledku zazemn ění (NICOLET ET

AL . 2004).

43

Rozbor vzork ů sedimentu ukázal na podobnost semenné banky a aktuální vegetace v sádkách a komorových rybnících, proto se domnívám, že i krátkodobé letn ění je pro existenci druh ů obnažených den (nap ř. Cyperus fuscus, Limosella aquatica, Elatine triandra, Elatine hydropiper ) posta čující. Vývojový cyklus t ěchto druh ů je krátký, často několik týdn ů, n ěkteré z nich, nap ř. Lindernia procumbens, Elatine sp., jsou schopné dokon čit sv ůj vývojový cyklus pod vodou (HEJNÝ 1969, von LAMPE 1996). V příkopových a manipula čních rybnících se semenná banka odlišovala. Ve vegetaci převládají druhy vytrvalé, n ěkteré (nap ř. Trifolium repens, Potentila reptans, vytrvalé trávy) se ší ří klonáln ě. Druhy, které nestihnou b ěhem doby letn ění vytvo řit semena nebo se v dané nádrži v ůbec nevyskytují, se do semenné banky mohou dostat při hospoda ření. Tomu nasv ědčuje i výsledek rozboru sedimentu z kádišt ě, volného rybni čního dna a vozidla p ři výlovu Dolního Jaroslavického rybníka. V samotném rybníce jsem nenalezla jediné semeno, v kádišti a na vozidle, které do rybníka vjížd ělo, celkem jedenáct druh ů rostlin. Dalším z možných zp ůsob ů ší ření m ůže být hydrochorie, případn ě zoochorie, protože zdejší rybníky poskytují úto čišt ě mnoha druh ům vodních pták ů, výjime čně také anemochorie, kdy se na dnech objevují nap ř. semená čky Epilobium sp. nebo topol ů či vrb, které jsou od nádrží vzdálené mnoho desítek metr ů. Vzorky semenné banky z komorových rybník ů jsou p řibližn ě stejn ě bohaté jako trvalé plochy, nalezla jsem v nich semena p řibližn ě deset druh ů rostlin. S výjimkou t ří druh ů (Eleocharis acicularis, Fraxinus excelsior, Urtica dioica ) jsem v semenné bance zaznamenala jen jednoletky. Vytrvalé druhy pravd ěpodobn ě p řežívají ve vegetativních podzemních orgánech (nap ř. oddencích), protože b ěhem krátké doby letn ění nestihnou vytvo řit semena. Proto jsem pravd ěpodobn ě v semenné bance komorových rybník ů nezaznamenala žádný druh rodu Alisma , z nichž A. plantago-aquatica a A. gramineum jsou zde b ěhem letn ění časté, zatímco v manipula čním a p říkopovém rybníku, které jsou dlouhodob ě bez vody, se A. plantago-aquatica vyskytovala v semenné bance i ve vegetaci. Jiné druhy z komor, nap ř. triploidní populace Butomus umbellatus (SLAVÍK &

HROUDOVÁ in ŠTĚPÁNKOVÁ 2010: 293 – 296). semena v ůbec nevytvá řejí. Pro zachování vzácn ějších druh ů (nap ř. Lindernia procumbens, Elatine spp.) bych doporu čila delší dobu letn ění, p řípadn ě velmi m ělkého napušt ění komor, aby druhy stihly vytvo řit semena a zvýšila se tak možnost jejich p řežití v semenné bance. Podobné opat ření by mohlo také podpo řit r ůst Chara braunii. Tu jsem ve vegetaci zaznamenala

44 pouze v jedné nádrži, avšak pravd ěpodobn ě její oospory (ur čené pouze jako Chara sp., ale jiný druh jsem na lokalit ě ani v okolí nezaznamenala) jsem odhalila rozborem sedimentu ve dvou dalších komorách. Shluková analýza i DCA nádrže odd ěluje do dvou v ětších shluk ů, jeden se sádkami a komorovými rybníky, druhý s manipula čním a p říkopovými rybníky. V p řípad ě prvního shluku se domnívám, že hlavní vliv na druhové složení má vlhkost stanovišt ě. Vlhkost v podob ě délky letn ění a vlhkosti substrátu podle výsledk ů regresních analýz nejvíce ovliv ňují druhové složení celkov ě pro všechny nádrže. Jak zjistil v podobn ě zam ěř ené studii JUŘÍČEK (2009), vlhkost je pro druhy z rybni čních biotop ů d ůležitým faktorem. V druhé skupin ě se snímky z p říkop ů a manipula čního rybníka ovliv ňuje druhové složení se č. Výsledky regresní analýzy sice neprokázaly signifikantní závislost mezi délkou od poslední se če a pokryvnostmi a po čty druh ů, p řesto si myslím, že bez pravidelného omezování vegetace by po čase p řevládly konkuren čně siln ější druhy. V CCA analýze jsem jako signifikantní faktor ovliv ňující druhové složení zjistila typ nádrže a vlhkost substrátu. Celkov ě tyto faktory vysv ětlily kolem 26 % variability. Ve své bakalá řské práci z jiného území a heterogen ějšího datového souboru (BUBÍKOVÁ 2011) jsem dosp ěla k podobnému výsledku. Domnívám se, že v rybochovných za řízeních nastává problém s výb ěrem a testováním faktor ů prost ředí kv ůli jejich závislosti. Typ nádrže sám o sob ě p ředstavuje zast řešující prom ěnnou, pod kterou se skrývají jak snadno rozpoznatelné faktory jako se č, post řik nebo letnění, které jsou obvykle typické pro daný typ nádrže, tak i vlivy, jež lze postihnout m ěř ením nebo odhadem (nap ř. vlhkost, pH a zrnitost substrátu, teplota), a které už patrn ě na typu nádrže tolik nezávisí. Pro p řípadné další studie z tohoto prost ředí bych proto hospodá řské zásahy testovala mezi stejnými typy nádrží, u odlišných typ ů bych se zam ěř ila na m ěř itelné prom ěnné prost ředí. M ěř ené faktory prost ředí také obvykle vysv ětlí více variability v datech (ŠUMBEROVÁ ET AL . 2005, ŠUMBEROVÁ ET AL . 2006,

JUŘÍČEK 2009). Alternativním zp ůsobem hodnocení by mohlo být nap ř. rozd ělení druh ů datového souboru do ekologických skupin (nap ř. makrofyty plovoucí po hladin ě, zako řen ěné ve dn ě, druhy z litorálu apod.) a testování vlivu prost ředí mezi t ěmito skupinami druh ů (EDVARDSEN 2006). Z výsledk ů studií z vodních nádrží totiž nepanuje jasný názor na to, co vlastn ě tamní vegetaci nejvíce ovliv ňuje. N ěkdy je to rozloha nádrže (BOSIACKA & PIE ŃKOWSKI 2012), trofická úrove ň (HERAULT & THOEN 2007),

45 využití okolní krajiny (WALDON 2012), p řípadn ě hloubka nádrže a množství živin

(KAŹMIERCZAK 1997). Jeden z cíl ů práce, sledování zm ěn na trvalých plochách, se bohužel poda řilo splnit pouze částe čně, jelikož výsledný datový soubor nebyl kv ůli absenci opakovaných zápis ů dostate čně velký. V Jaroslavicích (a pravd ěpodobn ě i v jiných podobných rybochovných za řízeních) není dop ředu znám p řesný plán hospoda ření v komorových rybnících, nedalo se proto p ředpokládat, že v ětšina z nich z ůstane dlouho napušt ěná, proto se mi poda řilo opakovan ě zapsat pouze jednu plochu. P řesto mé výsledky i tak nesou informaci o vývoji vegetace. Srovnáním alfa diverzity snímk ů v obou vegeta čních obdobích jsem neprokázala odlišnost mezi sezónami, ke stejnému výsledku jsem došla i p ři porovnání pokryvností bylin a celkové pokryvnosti. Je možné, že v případ ě dlouhodob ějšího letn ění komorových rybník ů by se jejich druhové složení mohlo v pozd ějších sukcesních stádiích lišit. Substrát dna z ůstal b ěhem letn ění s výjimkou výše položených míst vesm ěs mokrý až vodou nasycený, často s loužemi vody, takto by se mezi prohlubn ěmi s vodou vytvo řilo více sušších míst, které by představovaly úto čišt ě pro další druhy, nap ř. anemochorní. Pravd ěpodobn ě by se také zvýšila pokryvnost porost ů vytrvalých rostlin (nap ř. Butomus umbellatus, Eleocharis acicularis, Phragmites australis ). Studie z Opatovického rybníka zam ěř ená na zm ěny ve vegetaci v dlouhodobém horizontu (H ROUDOVÁ & ZÁKRAVSKÝ 1999) ukázala, že během 26 let se rozrostly porosty rákosu, spole čenstva se zblochanem a s nízkým ost řicemi ustoupila, ostatní spole čenstva z ůstala zachována, p řípadn ě se na vyhrnutých březích objevila nová. Pokud se v Jaroslavicích zásadn ě nezm ění hospoda ření (nap ř. nebude vynecháno letn ění n ěkolik sezón po sob ě) nebo nedojde k odbahn ění všech komorových rybník ů v jedné vegeta ční sezón ě, kterým by se pravd ěpodobn ě odstranila velká část semenné banky a spole čenstva by se nem ěla z čeho obnovit, nep ředpokládám zmizení sou časných spole čenstev. Přínos práce vidím vedle floristického a vegeta čního popisu v tom, že podle svých výsledk ů mohu říci, že speciální rybochovné nádrže tak řka ideáln ě suplují p řirozené vodní biotopy, a že i na velmi malém a opomíjeném území lze provád ět zajímavá ekologická pozorování

46

5. Seznam použité literatury

ANDRESKA J. 1997: Lesk a sláva českého rybá řství. NUGA, nakladatelství a vydavatelství se sídlem v Pasov ě. 1. vydání.

ARRHENIUS O. 1921: Species and area. Journal of Ecology 9: 95–99.

BALÁTOVÁ -TULÁ ČKOVÁ E. 1969: Beitrag zur Kenntnis der tschechoslowakischen Cnidion venosi-Wiesen. Vegetatio 17: 200–207.

BERNHARDT K.-G., KOCH M., KROPF M., ULBEL L. & WEBHOFER J. 2008: Comparison of two methods characterising the seed bank of amphibious plants in submerged sediments. Aquatic botany 88: 171–177.

BOJ ŇANSKÝ V. & FARGAŠOVÁ A. 2007: Atlas of seeds and fruits of Central and East- European flora. The Carpathian Mountains region . Springer, Dordrecht.

BOSIACKA B. & PIE ŃKOWSKI P. 2012: Do biogeographic parametres matter? Plant species richness and distribution of macrophytes in relation to area and isolation of ponds in NW Polish agricultural landscape. Hydrobiologia 689: 79–90.

BRAUN -BLANQUET J. 1964: Pflanzensoziologie. Grundzüge der Vegetationskunde. Ed. 3. Springer , Wien.

BRAVENCOVÁ L., MUSIL Z. & REITER A. 2007a: Flóra a vegetace obnaženého dna Znojemské a Vranovské údolní nádrže (st řední Podyjí). Thayensia (Znojmo) 7: 153– 173.

BRAVENCOVÁ L., GRULICH V., MUSIL Z., REITER A., REITEROVÁ L. & TÁBORSKÁ J. 2007b: Významné nálezy cévnatých rostlin na území národního parku Podyjí. Thayensia (Znojmo) 7: 85–119.

BROSE U. 2001: Relative importance of isolation, area and habitat heterogenity for vascular plant species richness of temporary wetlands in east-German farmland. Ecography 24: 722–730.

BUBÍKOVÁ K. 2011: Flóra a vegetace rybích sádek a rybník ů a jejich vztah k p ůdní semenné bance a ší ření diaspor. Bakalá řská práce, Masarykova univerzita, Brno.

CAPPER R. T. J., BEKKER R. M. & JANS J. E. A. 2006: Digitale zadenatlas van Nederland. Digital atlas of the Netherlands . Barkhuis Publishnig, Groningen.

ČÍTEK J., KRUPAUER V. & KUB Ů F. 1998: Rybniká řství . Informatorium, Praha.

47

DAVIES B., BIGGS J., WILLIAMS P., WHITFIELD M., NICOLET P., SEAR D., BRAY S. &

MAUND S. 2008a: Comparative biodiversity of aquatic habitats in the European agricultural landscape. Agriculture, Ecosystems and Environment 125: 1–8.

DAVIES B. R., BIGGS J., WILLIAMS P. J., Lee J. T. & THOMPSON 2008b: A comparison of the catchment sizes of rivers, streams, ponds, ditches and lakes: implications for protecting aquatic biodiversity in an agricultural landscape. Hydrobiologia 597: 7– 17.

DRLÍK V., GRULICH V. & REITER A. 2005: Kv ětena Znojemska 1950–1954. Thayensia (Znojmo), Suppl. I: 7–292.

DUCHÁ ČEK M., HROUDOVÁ Z. & MARHOLD K. 2006: Rod Bolboschoenus v kv ěten ě České republiky I. Bolboschoenus maritimus s. str., B. planiculmis, B. glaucus. Zprávy České Botanické Spole čnosti, Praha 41: 17–43.

DYKYJOVÁ D. & KVĚT J. 1978: Pond littoral ecosystems. Structure and functioning. Ecological Studies 28: 1-460, ed. Springer-Vlg., Berlin etc.

EDVARDSEN A. 2006: Variation in plant species richness and adjacent to 64 ponds in SE Norwegian agricultural landscapes. Aquatic Botany 85: 79–91.

FALKOWSKI M. & NOWICKA -FALKOWSKA K. 2004: Dependence of biodivesity of fishpond vegetation upon the intensity of fish farming. Teka kom. ochr. kszt. środ. przyr 1: 51–56.

MÍCHAL J. & KURKA R. 1991: Flóra sádek Šaloun. Sborník VŠZ v Praze, řada fytotechnická 8(2): 89-110.

FENNER M. & THOMPSON K. 2005: The ecology of seeds. Cambridge University Press, Cambridge.

FIGUEROLA J., SANTAMARÍA L., GREEN A. J., LUQUE I., ALVAREZ R. &

CHARALAMBIDOU I. 2005: Endozoochorous dispersal of aquatic plants: Does seed gut passage affect plant performance? American Journal of Botany 92(4): 696–699.

FILÍPKOVÁ K. 2001: Ekofyziologie vybraných druhů vyšších rostlin obnaženého dna sádek Šaloun u Lomnice nad Lužnicí. Diplomová práce, Jiho česká univerzita, České Bud ějovice

GROSS K. L. 1990: A comparison of methods for estimating seed numbers in the soil. Journal of Ecology 78: 1079–1093.

48

GRULICH V. 1997: Atlas rozší ření cévnatých rostlin v Národním parku Podyjí . Masarykova univerzita, Brno.

GRULICH V. 2012: Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia 84: 631–645.

HEJNÝ S. (1960): Ökologische Charakteristik der Wasser- und Sumpflanzen in den slowakischen Tiefebenen (Donau- und Theißgebiet) . Vydavate ľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava.

HEJNÝ S. (1967): Problémy ochrany a rajonizace rybni čních nádrží z hydrobotanického hlediska. Ochrana p řírody 22: 83–90.

HEJNÝ S. 1969: Coleanthus subtilis (Tratt.) Seidl in der Tsechoslowakei. Folia Geobotanica & Phytotaxonomica 4: 345–399.

HEJNÝ S., KVĚT. J. & DYKYJOVÁ D. 1981: Survey of Biomass and Net Production of Higher Plant Communities in Fishponds. Folia Geobotanica & Phytotaxonomica, Praha 16: 73–94.

HEJNÝ S. & SLAVÍK B. [eds] 1988: Kv ětena České socialistické republiky 1 . Academia, Praha.

HEJNÝ S. & SLAVÍK B. [eds] 1990: Kv ětena České republiky 2. Academia, Praha.

HEJNÝ S. [ed.] 2000: Rostliny vod a pob řeží . East West Publishing Company, Praha.

HENNEKENS S. M. & SCHAMINNÉE J. H. J. 2001: TURBOVEG, a comprehensive data base management system for vegetation data. Journal of Vegetation Science 12: 589– 591.

HERAULT B. & THOEN D. 2007: Diversity of plant assemblages in isolated depressional wetlands from Central-Western Europe. Biodiversity Conservation 17 (9): 2169– 2183.

HEWITT N. & MIYANISHI K. 1997: The role of mammals in maintaining plant species richness in a floating Typha marsh in southern Ontario. Biodiversity and Conservation 6: 1085–1102.

HROUDOVÁ Z. & ZÁKRAVSKÝ P. 1999: Vegetation dynamics in a fishpond littoral related to human impact . Hydrobiologia 415: 139–145.

HROUDOVÁ Z., ZÁKRAVSKÝ P. & ČECHUROVÁ O. 2004: Germination of seed of Alisma gramineum and its distribution in the Czech Republic . Preslia, Praha , 76: 97–118.

49

CHYTRÝ M. (ed.) (2010): Vegetace České republiky 1. Travinná a ke říčková vegetace. Academia, Praha.

CHYTRÝ M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky 3. Vodní a mok řadní vegetace . Academia, Praha.

JUŘÍČEK M. 2009: Vliv hospoda ření a podmínek prost ředí na druhové složení flóry a vegetace rybník ů. Diplomová práce, Masarykova univerzita, Brno.

KAŹMIERCZAK E. 1997: The vegetation of kettle-holes in central Poland . Acta Phytogeographica Suecica 83 Edidit Svenska Växtgeografiska Sällskapet. Uppsala

KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.] 2002: Klí č ke kv ěten ě České republiky . Academia, Praha.

KVĚT J. 1971: Growth analysis approach to production ecological investigations in reedswamp plant communities. Hidrobiologia Bucuresti 12: 14–40.

KVĚT J. & HUDEC K. 1971: Effect of grazing by gray-lag geese on reedswamp plant communities. Hydrobiologia Bucuresti 12. 351–359.

LAKON G. 1949: The topographical tetrazolium method for determining the germinating capacity of seeds. Plant Physiology 24: 389–394.

LHOTSKÁ M. 1987: Ako sa rozmnožujú a rozširujú rastliny . Vydavatel’stvo Obzor, Bratislava.

MAAREL E. van der 1979: Transformation of cover-abundance values in phytosociology and its effects on community similarity. Vegetatio 38: 97–114.

MAECHLER , M., ROUSSEEUW , P., STRUYF , A., HUBERT , M., HORNIK , K.(2012). Cluster: Cluster Analysis Basics and Extensions. R package version 1.14.2.

MAGNUSON J., TONN W. M., BANERJEE A., TOIVONEN J., SANCHEZ O. & RASK M. 1998: Isolation vs. extinction in the assemblage of fishes in small northern lakes. Ecology 79:2941–2956 .

MUELLER M. H. & VAN VALK A. G. 2002: The potential role of ducks in wetland seed dispersal. Wetlands 22(1): 170–178.

NEFF K. P. & BALDWIN A. H. 2005: Seed dispersal into wetlands: Techniques and results for a restored tidal freshwater marsh. Wetlands 25(2): 392–404.

NĚMEC R., ŠKORPÍKOVÁ V. & KŘIVAN V. 2012: Fenomén efemérních polních mok řad ů na orné p ůdě. Živa 2: 57–59.

50

NEUHÄUSL R. 1959: Die Phlanzengesellschaften des südöstlichen Teiles wes Wittingauer Beckens. Preslia 31: 115–147.

NICOLET P., BIGGS J., FOX G., HODSON M. J., REYNOLDS C., WHITFIELD M. &

WILLIAMS P. 2004: The wetland plant and macroinvertebrate assemblages of temporary ponds in England and Wales. Biological Conservation 120: 261–278.

NICOLET P., RUGGIERO A. & BIGGS J. 2007: Second European Pond Workshop: Conservation of pond biodiversity in a changing European landscape. Annales de Limnologie–International Journal of Limnology 43: 77–80.

OERTLI B., JOYE A. D., CASTELLA E., JUGE R., CAMBIN D. & LACHAVANNE J.-B. 2002: Does size matter? The relationship between pond area and biodiversity. Biological Conservation 104: 59–70.

PIETSCH W. 1973: Beitrag zur Gliederung der europäischen Zwergbinsengesellschaften (Isoeto-Nanojuncetea Br.-Bl. et Tx. 1943). Vegetatio 28: 401–438.

POLAK M., KASPRZYKOWSKI Z. & KUCHARCZYK M. 2008: Micro-habitat nest preferences of the great bittern, Bottaurus stellaris, on fishponfd in central-eastern Poland. Annales Zoologici Fennici 45: 102–108.

PYŠEK P., SÁDLO J. & MANDÁK B. 2002: Catalogue of alien plants of the Czech Republic. Preslia 74: 97–186.

QUITT E. 1971: Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica 16: 1–74. R Development Core Team (2011) R: A language and environment for statistical computing. R Foundation for Statistical Computing, Vienna. version 2.15. www.R- project.org.

SCHEFFER M., PORTIELJE R. & ZAMBRANO L. 2003: Fish facilitate wave resuspension of sediment. Limnology and Oceanography 48: 1920–1926.

SCHEFFER M., VAN GEEST J. G., ZIMMER K., JEPPESEN E., SØNDERGAARD M., BUTLER

G. M., HANSON M. A., DECLERCK S. & DE MEESTER L. 2006: Small habitat size and isolation can promote species richness: second-order effects on biodiversity in shallow lakes and ponds. Oikos 112: 227–231.

SPAŁEK K. 2006: Threatened plant communities as an indicator of fishpond value: an example from Silesia (SW Poland). Nature Conversation, Environmental Science and Engineering : 107–115.

SLAVÍK B. [ed] 2000: Kv ětena České republiky 6. Academia, Praha.

51

ŠTĚPÁNKOVÁ J., CHRTEK J. jun. & KAPLAN Z. [eds] 2010: Kv ětena České republiky 8. Academia, Praha.

ŠUMBEROVÁ K. 2005: Co víme o vegetaci t říd Iso ēto-Nanojuncetea a Bidentetea v České republice? Zprávy České botanické spole čnosti, Praha, 40: 195–220.

ŠUMBEROVÁ K., HORÁKOVÁ V. & LOSOSOVÁ Z. 2005: Vegetation dynamics on exposed pond bottoms in the Českobud ějovická basin (Czech Republic). Phytocoenologia 35: 421–448.

ŠUMBEROVÁ K. 2006: Rostlinná spole čenstva do časn ě zaplavovaného eulitorálu stojatých a tekoucích vod v ČR. Diserta ční práce. Masarykova univerzita, Brno .

ŠUMBEROVÁ K., LOSOSOVÁ Z., FABŠI ČOVÁ M. & HORÁKOVÁ V. 2006: Variability of vegetation of exposed pond bottoms in relation to management and environmental factors. Preslia 78: 235–252.

ŠUMBEROVÁ K. & DUCHÁ ČEK M. 2009: Gratiola neglecta –nový zavle čený druh pro kv ětenu České republiky. Zprávy České botanické spole čnosti, Praha, 44: 151–175.

ŠUMBEROVÁ K., DUCHÁ ČEK M. & LOSOSOVÁ Z. 2012a: Life-history traits controlling the survival of Tillaea aquatica : a threatened wetland plant species in intensively managed fishpond landscapes of the Czech Republic. Hydrobiologia 689 (1): 91– 110.

ŠUMBEROVÁ K., LOSOSOVÁ Z., DUCHÁ ČEK M., HORÁKOVÁ V. & FABŠI ČOVÁ M. 2012b: Distribution, habitat ecology, soil seed bank and seed dispersal of threatened Lindernia procumbens and alien Lindernia dubia (Antirrhinaceae ) in the Czech Republic. Phyton - Annales Rei Botanicae 52 (1): 39–72. ter BRAAK C. J. F. & ŠMILAUER P. (1998): CANOCO Reference Manual and User’s Guide to Canoco for Windows: Software for Canonical Comunity Ordination (version 4.5). Microcomputer Power, Ithaca.

TER HEERDT G. N. J., VERWEIJ G. L., BEKKER R. M. & BAKKER J. P. 1996: An improved method for seed-bank analysis: Seedling emergence after removing the soil by sieving. Functional Ecology 10(1): 144–151.

THOMPSON K. & GRIME J. P. 1979: Seasonal variation in the seed banks of herbaceous species in ten contrasting habitats. The Journal of Ecology 67(3): 893–921.

TICHÝ L. (2002): JUICE, software for vegetation classification. Journal of Vegetation Science 13: 451–453.

52

TONN W. M. & MAGNUSON J. J. 1982: Patterns in the Species Composition and Richness of Fish Assemblages in Northern Wisconsin Lakes. Ecology 63:1149–1166. von LAMPE M. 1996: Wuchsform, Wuchsrhythums und Verbreitung der Arten der Zwergbinsengesellschaften. Dissertationes Botanicae 266: 1–353.

WALDON B. 2012: The conservation of small water reservoirs in the Kraje ńskie Lakeland (N-W Poland). Limnologica 42: 320–327.

WILLIAMS P., WHITFIELD M., BIGGS J., BRAY S., FOX G., NICOLET P. & SEAR D. 2003: Comparative biodiversity of rivers, streams, ditches and ponds in an agricultural landscape in Southern England. Biological Conservation 115: 329–341. www1 – portál Ministerstva zem ědělství ČR (údaje o po čtu rybník ů) http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/rybarstvi-a-rybnikarstvi/ www2 – mapový server www.mapy.cz www3 – software PAST http://folk.uio.no/ohammer/past/index.html

53

6. Přílohy • příloha 1 – lokalizace trvalých ploch • příloha 2 – fytocenologické snímky • příloha 3 – prezenčně absenční seznam všech druhů • příloha 4 – faktory prostředí použité v analýzách

54

Příloha 1 – umíst ění trvalých ploch plocha 1 + 2 – manipula ční rybník č. 2 Transekt o délce 17,9 m za číná na prvním prutu u výpusti, kon čí na protilehlém b řehu v míst ě, kde dlaždice vytvá řejí jakýsi roh. První plocha je mezi 5,2 – 6,2 m, druhá 9,9 – 10,9 m.

plocha 3 + 4 – sádka č. 7 Transekt o délce 23,75 m za číná na prvním prutu u výpusti a kon čí kolmo pod p řítokovou rourou. První plocha je mezi 5,8 – 6,8 m, druhá 12,3 – 13,3 m.

plocha 5 – sádka č. 5 Transekt o délce 19,55 m za číná u zábradlí nad posledním schodem, kon čí kolmo pod p řítokovou rourou. Plocha je mezi 3,2 – 4,2 m.

55 plocha 6, sádka č. 4 Transekt o délce 19,55 m za číná u zábradlí nad posledním schodem, kon čí kolmo pod p řítokovou trubkou. Plocha mezi 6,8 – 7,8 m.

plocha 7 + 8, p říkopový rybník č. 11 Transekt je natažen uprost řed dna p říkopu, za číná u výpusti z rybníka. První plocha je mezi 4,25 – 5,25 m, druhá 23,4 – 24,4 m.

plocha 9 + 10, p říkopový rybník č. 1 Transekt je natažen uprost řed dna p říkopu, za číná u výpusti z rybníka. První plocha je mezi 4,25 – 5,25 m, druhá 23,4 – 24,4 m.

plocha 11 + 12, komorový rybník č. 9 Transekt o délce 25,9 m za číná po levé stran ě pod posledním schodem, kon čí na pravém rohu výpusti. První plocha 20,7 – 21,7 m, druhá 9 – 10 m.

56 plocha 13 + 14, komorový rybník č. 11 Transekt délky 25,6 m za číná vpravo u rohu schod ů, kon čí vlevo na rohu vtoku. První plocha je umíst ěna mezi 21,4 – 22, 4 m a je od transektu kolmo posunuta o 150 cm, druhá je mezi 9,5 – 10,5 m.

plocha 15, sádka č. 6 Transekt délky 19 m za číná u zábradlí dole na schodišti, kon čí kolmo pod p řítokovou trubkou. Plocha mezi 14,9 – 15,9 m.

plocha 16, komora 12 Transekt délky 26,6 m vpravo dole u schod ů, kon čí v levém rohu u vpusti. plocha 26,6 – 27,6 m.

plocha 17, komorový rybník č. 10 Transket délky 25,7 m za číná dole vpravo u schod ů, kon čí v pravém rohu u vpusti. Plocha je mezi 10,5 – 11,5 m posunuta o jeden metr kolmo od transektu.

57 plocha 18, komorový rybník č. 5

Transekt o délce 2 m, který za číná vpravo u výpusti, pak kolmo doprava 60 cm a plocha, která je takto vzdálená 2 – 3 m od výpusti.

plocha 19, komorový rybník č. 2 Plocha je ve vzdálenosti 5,5 – 6,5 m od levého dolního schodu

58

číslo snímku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 plocha 1a 2a 3a 4a 5a 6a 7a 8a 9a 10a 11a 12a 13a 14a 15a 16a 17a 18a 19a 1b 1c 1d pokryvnost celkem 95 55 80 99 50 7 95 95 50 70 100 80 10 7 65 80 55 6 5 60 100 100 97 Pokryvnost rostlin 60 55 55 90 10 0 95 0 50 70 100 80 10 7 50 80 35 6 5 45 99 99 87 Pokryvnost mechů90 20 0 0 0 0 2 0 0 30 0 0 0 0 0 0 0 0 0 70 70 70 Pokryvnost řas 0 5 55 50 50 0 0 0 0 0 0 0 0 0 40 0 25 0 45 0 0 0

Alisma gramineum ...... r...... Alisma lanceolatum ...... +r.... Alisma plantago-aquatica .r+2...... 1.r...... Alopecurus aequalis .+....2+...... Alopecurus pratensis .r...... Alopecurus species ...+...... Amblystegium species 52....+.r2...... 555 Bidens frondosa r..+...... r....+.r.++. Butomus umbellatus ...... 1311.++.+... Calamagrostis epigejos r...... r.. Callitriche palustris ..24++...... +r+..++... Calystegia sepium ...... 2...... Carex acuta .r...... Carex bohemica .1...... Carex hirta ...... 2...... Carex otrubae ...... +...... Carex riparia ...... Ceratophyllum demersum ...... r...... Cirsium canum r...... rrr Conyza canadensis ...... Cyperus fuscus .+2+22..1+...+21.+.... Dactylis glomerata ...... r...... Digitaria sanguinalis ++...... +++ Echinochloa crus-galli .+1.+r..++..++.+.+r...

číslo snímku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 Eleocharis acicularis ...... 5.+..33+3... Eleocharis ovata ..11...... 4+...... Elytrigia repens ...... +1...... Epilobium species r...... +...... rr. Equisetum arvense ++....1112...... +++ Equisetum palustre ...... +.+.... Festuca pratensis r...... rrr Festuca rubra agg. r...... +...... Galinsoga quadriradiata .r...... Galium album ...... r...... Galium elongatum ...... 1...... Galium palustre ...... r...... Glechoma hederacea ...... ++...... Gnaphalium uliginosum ...... 21... Chenopodium polyspermum ...... +.... Juncus articulatus 11...... 1++ Juncus bufonius ..r...... r...... Juncus compressus 12.....2+...... 1++ Juncus inflexus .+...... Leersia oryzoides ..++...... Lemna gibba ...++...... Limosella aquatica ..21++...... +.+..+.... Lolium perenne +...... +++ Lotus corniculatus +...... +21 Lycopus europaeus .++...... Lysimachia nummularia ...... 44++...... Lythrum salicaria ...r...... r.+...... Medicago lupulina ...... r...... +++ Nostoc commune ..3...... 3...... Peplis portula ..++++......

číslo snímku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 Nostoc commune ..3...... 3...... Peplis portula ..++++...... Persicaria amphibia ...... Persicaria hydropiper .2+1..+..++r...2...... Persicaria lapathifolia ..+.+.....+..+...++... Persicaria mitis +...... +1+ Phragmites australis ...... +...... Plantago lanceolata .r....+...... Plantago major+uliginosa ...... Poa palustris ...... Poa pratensis ...... +...... Polygonum aviculare r.r.....r.+...... r++ Populus species ...... r...... Potamogeton pusillus ...... 1...... Potentilla reptans +1...... 3+...... 11+ Prunella vulgaris +...... +++ Ranunculus repens .+....r.r...... Ranunculus sceleratus ..++.r...... +.... Rorippa palustris .r1+++....r...1+.2+... Rubus caesius ...... +...... Rumex crispus r.....r...... +.... Salix species ..r.++...... +r...... Setaria viridis ...... Spirodela polyrhiza ...... Symphytum officinale ...... +...... Taraxacum sect. Ruderalia ++...... 221 Trifolium repens 3+...... 43. Urtica dioica ...... Veronica anagallis-aquatica +r++1+....+...1+r.+++. Vicia species ...... r......

číslo snímku 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 4 2 43 44 plocha 2b 2c 2d 3b 4b 5b 5c 5d 1e 1f 2e 2f 7b 7c 7d 7e 7f 7g 8b 8c 8d 8e pokryvnost celkem 97 100 85 45 40 90 92 80 90 95 87 88 100 100 55 9 8 95 98 98 100 55 98 Pokryvnost rostlin 95 95 70 30 30 90 92 35 90 95 87 88 100 100 50 9 8 95 98 98 98 55 98 Pokryvnost mechů 25 45 50 0 0 0 0 0 1 70 0 40 10 10 10 1 0 1 0 0 0 0 Pokryvnost řas 5 5 0 20 15 0 0 55 0 0 0 0 0 0 0 0 50 0 0 0 0 0

Alisma plantago-aquatica rr.r+...... Alopecurus aequalis +++...... ++++.+++1+ Alopecurus pratensis ...... 3...... Alopecurus species ...... r...... Amblystegium species 224.....+4..222+.+.... Bidens frondosa +..r.++.++++...... + Butomus umbellatus ...... +...... Callitriche palustris ...++++...... Carex acuta r...... Carex bohemica 1++...... Carex otrubae ...... ++++...... Cirsium canum ...... +1.r...... + Conyza canadensis ...... r.+...... Cyperus fuscus .....332+.+...... ++.. Dactylis glomerata ...... + Digitaria sanguinalis +++...... +.+...... Echinochloa crus-galli +++..+11.1+2...... Eleocharis ovata ...++...... Eleocharis palustris ...... +...... Elytrigia repens ...... ++r. Equisetum arvense +++.....2+++++++.+++++ Galinsoga quadriradiata rr...... ++.+...... Galium elongatum ...... ++1112.... Juncus articulatus 11+.....++++......

číslo snímku 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 Juncus compressus 22+.....++22...... 12+2 Juncus inflexus ++...... Leersia oryzoides ...... +.+...... Lemna gibba ...+1++...... Limosella aquatica ...1+++...... Lycopus europaeus ++...... ++...... Lysimachia nummularia ...... 5514445523 Lythrum salicaria ...... + Medicago lupulina ...... +...... Mentha species ...... +.+.... Nostoc commune ...2...1...... Peplis portula ...r.+++...... Persicaria hydropiper 34...... ++23r++2.... Persicaria lapathifolia .....+++...... r+.+ Persicaria mitis ..2.....2+...... Plantago lanceolata ...... ++.1++.+.....+ Plantago major+uliginosa ...... 3.2...... Poa pratensis ...... ++ Potentilla reptans 111.....3333...... Prunella vulgaris .++.....+.+...... ++.. Ranunculus repens ++...... ++++.+.... Ranunculus sceleratus ....+..+...... Rorippa palustris ...+++1+..+...... Rubus caesius ...... ++.1.2.... Rumex crispus ...... +2.+..rr Salix species .....++++1...... Setaria viridis .++...... +.2...... Symphytum officinale ...... r..+112.....+ Taraxacum sect. Ruderalia 11+...... Trifolium repens 11+...... +.+...... Veronica anagallis-aquatica ...++11+++++..+......

číslo snímku 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 6 4 65 66 67 plocha 8f 8g 9b 9c 9d 9e 9f 9g 10b 10c 10d 10e 10f 10g 13b 14b 15b 15 c 18b 18c 19b x1 x2 pokryvnost celkem 90 95 70 80 70 65 80 55 55 60 60 45 63 75 50 65 65 75 100 40 85 70 65 Pokryvnost rostlin 65 80 70 80 70 65 80 55 55 60 55 38 60 70 50 65 25 35 100 40 80 70 65 Pokryvnost mechů 0 0 1 1 1 3 1 1202530105100 0 0 0 0 0 0 0 0 Pokryvnost řas 80 20 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 40 50 7 3 10 0 0

Alisma gramineum ...... r...... Alisma lanceolatum ...... +.... Alisma plantago-aquatica ...... r...... Alopecurus aequalis ...... +..... Amblystegium species ..++++++223212...... Bidens frondosa .....++...... r... Butomus umbellatus ...... +....+.. Callitriche palustris ...... +r+...... Calystegia sepium ...... 22++11...... Carex hirta ...... 222+11...... Carex otrubae ...... +...... Ceratophyllum demersum ...... 1+...... Conyza canadensis ...... +...... +.. Cyperus fuscus ..111++++++.++..22+++.. Dactylis glomerata ...... +.....1...... Echinochloa crus-galli .r++++++++++..+..1+2... Eleocharis acicularis ...... +...114.. Eleocharis ovata ...... +...... Elytrigia repens ..+++++...... Epilobium species ...... ++..+...... Equisetum arvense .111++1+22+++1...... Equisetum palustre ...... +.... Festuca rubra agg...... ++++++...... Galium album ...... ++++......

číslo snímku 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 6 4 65 66 67 Galium palustre ...... ++...+...... Glechoma hederacea ..+++.+++++++2...... + Gnaphalium uliginosum ...... 321.. Chenopodium polyspermum ...... 41... Juncus compressus .2++++++...1...... Limosella aquatica ...... ++..... Lysimachia nummularia 44+222+1+++122...... Lythrum salicaria .+...... +...... r.. Nostoc commune ...... 33..... Persicaria amphibia ...... 4. Persicaria hydropiper .2...... ++..++2....2... Persicaria lapathifolia ...... ++...... 2.2.. Phragmites australis ...... +.4 Plantago lanceolata ...... 1...... Plantago major+uliginosa ...... 1...... Polygonum aviculare ..+++...... r...... Potamogeton pusillus ...... 23...... Potentilla reptans ..322133+++++1...... Prunella vulgaris ....+++...+...... Ranunculus repens .....+...... Ranunculus sceleratus ...... +...... Rorippa palustris .....+++...... 212+... Rumex crispus ...... 2.... Setaria viridis .r+++..2.....1...... Symphytum officinale ...... r...... Taraxacum sect. Ruderalia ...... +...... Veronica anagallis-aquatica ...... 1+..+.. Vicia species ...... r......

číslo snímku 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 plocha x3 x4 x5 x6 x7 x8 x9 6b 6c 6d pokryvnost celkem 60 75 90 40 65 55 45 20 50 57 Pokryvnost rostlin 60 75 90 40 65 55 45 20 50 57 Pokryvnost mechů 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Pokryvnost řas 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Bidens frondosa ...... + + + Butomus umbellatus 3 + . + 4 . . . . . Callitriche palustris ...... + . . Calystegia sepium . . . + ...... Carex riparia . 4 ...... Ceratophyllum demersum ...... 3 . . . Cyperus fuscus ...... 2 3 3 Echinochloa crus-galli ...... + + 1 Eleocharis palustris . . 5 . + 3 . . . . Glechoma hederacea + + . + + . . . . . Lemna gibba + + + . . . + + . . Limosella aquatica ...... 1 2 2 Lycopus europaeus + . . . . + . . . . Lythrum salicaria + . . . . + . . . . Peplis portula ...... + + 1 Persicaria amphibia + 1 . + ...... Persicaria hydropiper . . . + + . . . . . Persicaria lapathifolia + ...... Phragmites australis . . . 3 ...... Poa palustris + . . . + . . . . . Populus species ...... r . . Potamogeton pusillus 1 + ...... Ranunculus sceleratus ...... + + + Rorippa palustris . . . + + . . + + + Salix species ...... + + + Spirodela polyrhiza . + + . . + . . . . Symphytum officinale . . . + ...... Urtica dioica + + + + ...... Veronica anagallis-aquatica ...... + + + Druhy v jednom snímku Agrostis gigantea 10: +; Achillea millefolium 5: r; Alisma sp. 16: +; Bidens tripartita 58: +; Bolboschoenus 67: +; Botrydium sp. 26: +; Bryum argenteum 3: r; Elatine triandra 59: +; Galium sp. 52: +; Glyceria fluitans 68: +; Chenopodium glaucum 3: r; Juncus effusus 69: +; Lindernia procumbens 13: +; Lysimachia vulgaris 1: r; Myosotis palustris agg. 68: +; Pastinaca sativa 1: +; Physcomitrium sp. 63: +; Potamogeton crispus 59: r; Rumex maritimus 3: +; Rumex sp. 5: r; Trisetum flavescens 10: r.

snímek datum plocha vody výška prům. výška min. výška max. 1 20110615 0 20 10 30 2 20110615 0 15 10 30 3 20110615 0 15 1 35 4 20110615 0 25 1 60 5 20110615 0 2 1 5 6 20110615 0 3 1 3 7 20110615 0 50 3 50 8 20110615 0 50 5 50 9 20110615 0 30 20 50 10 20110615 0 50 30 50 11 20110615 0 30 7 50 12 20110615 0 60 5 70 13 20110615 0 20 5 50 14 20110615 0 30 5 30 15 20110714 0 5 0 5 16 20110816 0 30 5 40 17 20110816 0 25 5 40 18 20110816 0 20 5 20 19 20110816 0 10 5 30 20 20110714 0 20 5 30 21 20110816 0 20 5 50 22 20110916 0 20 10 30 23 20110714 0 20 10 30 24 20110816 0 20 10 50 25 20110916 0 5 1 5 26 20110916 0 5 1 10 27 20110916 0 5 1 5 28 20110714 0 2 1 5 29 20110816 0 10 2 15 30 20110916 0 10 5 10 31 20120618 0 15 1 25 32 20120817 0 10 2 25 33 20120618 0 20 5 35 34 20120817 0 15 3 45 35 20110816 0 30 5 45 36 20110916 0 30 5 60 37 20120516 0 15 5 45 38 20120618 0 25 5 80 39 20120717 0 10 5 20 40 20120817 0 15 5 40 41 20110816 0 15 5 30 42 20110916 0 20 5 30

snímek datum plocha vody výška prům. výška min. výška max. 43 20120516 0 20 5 35 44 20120618 0 15 5 80 45 20120717 0 15 5 25 46 20120817 0 15 5 25 47 20110714 0 3 1 5 48 20110816 0 30 10 50 49 20110916 0 3 1 5 50 20120516 0 25 5 35 51 20120618 0 30 10 50 52 20120817 0 30 5 50 53 20110714 0 3 1 5 54 20110816 0 15 5 30 55 20110916 0 10 5 20 56 20120516 0 25 5 35 57 20120618 0 10 5 50 58 20120817 0 20 1 50 59 20110916 0 20 1 30 60 20110916 0 2 1 3 61 20110816 0 10 1 15 62 20110916 0 10 1 15 63 20110916 0 40 15 120 64 20120817 0 10 1 20 65 20110916 0 30 7 100 66 20120618 30 0 0 0 67 20120618 35 0 0 0 68 20120618 40 0 0 0 69 20120618 25 0 0 0 70 20120618 10 0 0 0 71 20120618 60 0 0 0 72 20120618 35 0 0 0 73 20120717 45 0 0 0 74 20120717 55 0 0 0 75 20120618 0 2 1 2 76 20120717 0 6 1 10 77 20120817 0 10 2 15 x1 – snímek z KR14, plocha 2×2 m; x2 – snímek z KR14, plocha 4×4 m; x3 – snímek z KR13, plocha 2×2 m; x4 – KR13, plcoha 4×2 m; x5 – snímek z KR12, plocha 3×1 m; x6 – snímek z KR11, plocha 4×4 m; x7 – snímek z KR10, plocha 4×1 m; x8 – snímek z KR2, plocha 2×2 m; x9 – snímek z KR3, plocha 2×2 m. Lokalizaci ostatních ploch viz p řílohu Popis ploch.

KR 1 KR 2 KR 3 KR 4 KR 5 KR 6 KR 7 KR 8 KR 9 KR 10 KR 11 KR 12 KR 13 KR 14 S 4 S 5 S 6 S 7 Achillea millefolium x x Achillea sp. x Alisma gramineum x x x Alisma lanceolatum x x x x x x x x x Alisma plantago-aquatica x x x x x x x x x Alopecurus aequalis x x x Alopecurus species x Amaranthus sp. x x Atriplex sp. x Bidens frondosa x x x x x x x x x Bidens tripartita x x x Bolboschoenus maritimus x x x x x x x x Bryum argenteum x Butomus umbellatus xx xxxxxxxxxx Calamagrostis epigejos Callitriche palustris xx x xxx xx xxxx Calystegia sepium x x x x Carex bohemica x x Carex hirta x x Carex muricata x Carex otrubae x x x Carex riparia x x x x x x x x Ceratophyllum demersum x x x x x Cirsium canum x Conyza canadensis x Cyperus fuscus x x x x x x x x x x Echinochloa crus-galli x x x x x x x x x x Elatine hydropiper x Elatine triandra x Eleocharis acicularis xxxxx xxxxxx Alisma gramineum x x x Alisma lanceolatum x x x x x x x x x Alisma plantago-aquatica x x x x x x x x x KR 1 KR 2 KR 3 KR 4 KR 5 KR 6 KR 7 KR 8 KR 9 KR 10 KR 11 KR 12 KR 13 KR 14 S 4 S 5 S 6 S 7 Alopecurus aequalis x x x Alopecurus species x Amaranthus sp. x x Atriplex sp. x Bidens frondosa x x x x x x x x x Bidens tripartita x x x Bolboschoenus maritimus x x x x x x x x Bryum argenteum x Butomus umbellatus xx xxxxxxxxxx Callitriche palustris xx x xxx xx xxxx Calystegia sepium x x x x Carex bohemica x x Carex hirta x x Carex muricata x Carex otrubae x x x Carex riparia x x x x x x x x Ceratophyllum demersum x x x x x Cirsium canum x Conyza canadensis x Cyperus fuscus x x x x x x x x x x Echinochloa crus-galli x x x x x x x x x x Elatine hydropiper x Elatine triandra x Eleocharis acicularis xxxxx xxxxxx Eleocharis ovata x x Eleocharis palustris x x x x x x x x Epilobium tetragonum KR 1 KR 2 KR 3 KR 4 KR 5 KR 6 KR 7 KR 8 KR 9 KR 10 KR 11 KR 12 KR 13 KR 14 S 4 S 5 S 6 S 7 Galium aparine x Geranium sp. x Glechoma hederacea x x x Gnaphalium uliginosum x x x x x x Chara braunii x Chenopodium album x Chenopodium glaucum x x Chenopodium polyspermum x Chenopodium rubrum x Chenopodium sp. x Iris pseudacorus x Juncus bufonius x x Juncus compressus x Juncus effusus x x x x x x x x x x Juncus inflexus x Laburnum anagyroides juv. x Leersia oryzoides x x x Lemna gibba xxx xx xx xx xxx Lemna cf. Turionifera x Limosella aquatica x x x x x x x x KR 1 KR 2 KR 3 KR 4 KR 5 KR 6 KR 7 KR 8 KR 9 KR 10 KR 11 KR 12 KR 13 KR 14 S 4 S 5 S 6 S 7 Lindernia procumbens x Lycopus europaeus x x x x x Lythrum salicaria xx xx xxxxx x x Nostoc commune x x x Peplis portula x x x Persicaria amphibia x x x x x x x x x x Persicaria hydropiper x x x x x x x x Persicaria lapathifolia xxxx x xxxx xxx x x Persicaria mitis KR 1 KR 2 KR 3 KR 4 KR 5 KR 6 KR 7 KR 8 KR 9 KR 10 KR 11 KR 12 KR 13 KR 14 S 4 S 5 S 6 S 7 Lindernia procumbens x Lolium perenne Lotus corniculatus Lycopus europaeus x x x x x Lysimachia nummularia Lysimachia vulgaris Lythrum salicaria xx xx xxxxx x x Medicago lupulina Mentha species Nostoc commune x x x Pastinaca sativa Peplis portula x x x Persicaria amphibia x x x x x x x x x x Persicaria hydropiper x x x x x x x x Persicaria lapathifolia xxxx x xxxx xxx Persicaria mitis x x Phalaris arundinacea x x x Phragmites australis xxxxxxxx xxxxx Plantago lanceolata Plantago major+uliginosa x Poa compressa Poa palustris x x Poa pratensis Poa trivialis Polygonum aviculare x x x Populus species x Potamogeton crispus x Potamogeton pusillus agg. x x x x x x x x x Potentilla reptans Prunella vulgaris x KR 1 KR 2 KR 3 KR 4 KR 5 KR 6 KR 7 KR 8 KR 9 KR 10 KR 11 KR 12 KR 13 KR 14 S 4 S 5 S 6 S 7 Ranunculus repens x Ranunculus sceleratus x x x x x x Rorippa palustris x x xxxxx x xxxx Rubus caesius Rumex crispus x x x x Rumex maritimus x x x Rumex obtusifolius x Rumex species x x Salix caprea Salix species x x x x Scutellaria galericulata x Setaria pumila Setaria viridis Solanum dulcamara x x x x Sonchus asper Sonchus oleraceus Sonchus sp. x x x Spirodella polyrhiza xxxxxxx x xxx Stachys palustris x x x Stuckenia pectinata x x x x x x Symphytum officinale x Taraxacum sect. Ruderalia x Trifolium repens Tripleurospermum inodorum x x Trisetum flavescens Typha latifolia x x Urtica dioica x x Veronica anagallis-aquatica xxx xxxxxx x xxxx Veronica peregrina

Vicia craca PR 1 PR 2 PR 3 PR 4 PR 5 PR 6 PR 7 PR 8 PR 9 PR 10 PR 11 PR 12 MR 1 MR 2 Acer negundo juv. x Agropyron repens x x Agrostis gigantea x x x x Agrostis stolonifera x Achillea millefolium x Achillea sp. Alisma gramineum Alisma lanceolatum x Alisma plantago-aquatica x x Alnus glutinosa x x Alopecurus aequalis x x x x x x x x x Alopecurus pratensis x x x x Alopecurus species x Amaranthus sp. Amblystegium species x x x Armoracia rusticana x Arrhenatherum elatius x Atriplex sp. Bidens frondosa x x x x x x x x x x Bidens tripartita x x Bolboschoenus maritimus Bromus hordeaceus x Bryum argenteum Butomus umbellatus x x x Calamagrostis epigejos x x Callitriche palustris Calystegia sepium x x Carex bohemica x x x Carex gracilis x Carex hirta x x x x x x x x x x PR 1 PR 2 PR 3 PR 4 PR 5 PR 6 PR 7 PR 8 PR 9 PR 10 PR 11 PR 12 MR 1 MR 2 Carex muricata Carex otrubae x x x x x x x x Carex riparia x Ceratophyllum demersum Cichorium intybus x Cirsium arvense x Cirsium canum x x x x Convolvulus arvensis x x Cornus sanguinea juv. x Crataegus sp. Juv x Crepis biennis x Conyza canadensis x x Cyperus fuscus x x x x Dactylis glomerata x x Daucus carota x x x Digitaria sanguinalis x Echinochloa crus-galli xxxxxxxx xxxxx Elatine hydropiper Elatine triandra Eleocharis acicularis Eleocharis ovata Eleocharis palustris x Epilobium roseum x Epilobium tetragonum x Epilobium species x x x Equisetum arvense xxxxxxxxxxx xx Equisetum fluviatile Equisetum palustre Festuca pratensis x

Festuca rubra x x x PR 1 PR 2 PR 3 PR 4 PR 5 PR 6 PR 7 PR 8 PR 9 PR 10 PR 11 PR 12 MR 1 MR 2 Galinsoga quadriradiata x Galium album x x x Galium elongatum x x x x x x x x x Galium palustre x Galium species x Glechoma hederacea x x x x x x x x x x Humulus lupulus x Chenopodium sp. x Iris pseudacorus Juncus articulatus x x Juncus bufonius Juncus compressus xxxxxx xxxx x Juncus effusus x x x Juncus inflexus x Laburnum anagyroides juv. x Lactuca serriola x Lathyrus pratensis x Leersia oryzoides x x Lemna gibba x Linaria vulgaris x Lolium perenne x Lotus corniculatus x x Lycopus europaeus x x x x x Lysimachia nummularia x x x x x x x x Lysimachia vulgaris x Lythrum salicaria x x x x x x x x x x Medicago lupulina x x x Mentha species x Pastinaca sativa x x Persicaria amphibia x PR 1 PR 2 PR 3 PR 4 PR 5 PR 6 PR 7 PR 8 PR 9 PR 10 PR 11 PR 12 MR 1 MR 2 Persicaria hydropiper x x x x x x x x x x Persicaria lapathifolia x x x x x x x x x Persicaria mitis x x x x Phalaris arundinacea x x x x x Phragmites australis x x x x Plantago lanceolata x x x x Plantago major+uliginosa x x x x x Poa compressa x Poa pratensis x Poa trivialis x x x Polygonum aviculare x x x x x Populus species x Potentilla reptans xxxxxxxxxxx xx Prunella vulgaris x x x x x x x x Ranunculus repens x x x x x x x x x Ranunculus sceleratus x Rorippa palustris x x x x x Rubus caesius x xxxxxxxxx xx Rumex crispus x x x x x x x x Rumex obtusifolius x x Rumex species Salix caprea x Salix species x x x x x x Scutellaria galericulata Setaria pumila x Setaria viridis x x x x Solanum dulcamara Sonchus asper x Sonchus oleraceus x Sonchus sp. x PR 1 PR 2 PR 3 PR 4 PR 5 PR 6 PR 7 PR 8 PR 9 PR 10 PR 11 PR 12 MR 1 MR 2 Ranunculus repens x x x x x x x x x Ranunculus sceleratus x Rorippa palustris x x x x x Rubus caesius x xxxxxxxxx xx Rumex crispus x x x x x x x x Rumex obtusifolius x x Salix caprea x Salix species x x x x x x Setaria pumila x Setaria viridis x x x x Sonchus asper x Sonchus oleraceus x Sonchus sp. x Spirodella polyrhiza x Symphytum officinale x x x x x x x x Taraxacum sect. Ruderalia x x x x Trifolium repens x x x Trisetum flavescens x Typha latifolia x x x x Urtica dioica x x x Veronica anagallis-aquatica x x x Veronica peregrina x Vicia craca x x Vicia sepium x Vicia tetrasperma x x Viola sp. x

Příloha 4. Faktory použité v analýzách. Bez vody, vlhkost, zaplaveno – číslo udává dobu v měsících

plocha s kr mr pr seč bez vody vlhkost zaplaveno 1a 00101 14 3 0 2a 00101 14 4 0 3a 1 0 0 0 0 1 5 6 4a 1 0 0 0 0 1 6 6 5a 1 0 0 0 0 1 5 6 6a 1 0 0 0 0 1 5 6 7a 0 0 0 1 1 1 4 1 8a 0 0 0 1 1 1 2 1 9a 0 0 0 1 1 1 2 1 10a 00011 1 2 1 11a 01000 1 5 1 12a 01000 1 6 1 13a 01000 1 5 1 14a 01000 1 5 1 15a 1 0000 1 4 1.5 16a 0 1000 1 4 2.5 17a 0 1000 1 6 2.5 18a 0 1000 1 2 2.5 19a 0 1000 1 6 2.5 1b 00102 15 2 0 1c 00103 16 2 0 1d 0 0100.03 17 3 0 2b 00102 15 3 0 2c 00103 16 3 0 2d 0 0100.03 17 3 0 3b 1 0 0 0 0 1 5 2 4b 1 0 0 0 0 1 6 2 5b 1 0 0 0 0 2 4 0 5c 1 0 0 0 0 3 4 0 5d 10000.15 4 4 0 1e 0 0 1 0 1 2 5 1 1f 0 0 1 0 1 3 3 0 2e 0 0 1 0 1 2 5 1 2f 0 0 1 0 1 3 3 0 7b 0 0 0 1 3 1 3 1 7c 0 0 0 1 4 2 2 0 7d 0 0 0 1 8 9 5 0 7e 00011 10 3 0 7f 00012 0.03 4 1 7g 0 0 0 1 3 1 2 0

Příloha 4, pokra čování plocha s kr mr pr seč bez vody vlhkost zaplaveno 8b 0 0 0 1 3 1 3 1 8c 0 0 0 1 4 2 2 0 8d 0 0 0 1 8 9 5 0 8e 00011 10 3 0 8f 00012 0.03 5 1 8g 0 0 0 1 3 1 3 0 9b 00010.15 2 3 0 9c 0 0 0 1 1 3 2 0 9d 00010.03 4 1 0 9e 00019 12 3 0 9f 000110 13 2 0 9g 0 0 0 1 2 1 2 1 10b 0 0010.15 2 3 0 10c 00011 3 2 0 10d 0 0010.03 4 3 0 10e 00019 12 3 0 10f 0 0 0 1 10 13 3 0 10g 00012 1 1 1 13b 01000 1 5 2 14b 01000 1 6 2 15b 10000 2 4 0 15c 1 0000.15 3 4 0 18b 01000 2 3 0 18c 0 1 0 0 0 1 1 10 19b 01000 2 5 0 6b 10000 1 5 11 6c 1 0 0 0 0 2 2 0 6d 1 0 0 0 0 3 3 0

Příloha x Použité skripty v programu R #výse čový graf o p ůvodu druh ů graf <- pie(c(7,6,5,1,109,8,4), labels=c('ar', 'arM','arN','arP','nat','neo','nez'), clockwise=F, col = gray(seq(0.2,1.0,length=7))) #výpo čet a srovnání Shannonova indexu mezi dv ěma lety; zde pro manipula ční rybník hm1 <- diversity(m.1, 'shannon') hm2 <- diversity(m.2, 'shannon') m.list <- list(g1=hm1, g2=hm2) kruskal.test(m.list)

#test rozdílu celkové pokryvnosti mezi dv ěma lety; zde pro p říkopový rybník pr.1 <- read.delim(file='clipboard', head=T, row.names=1) as.data.frame(pr.1) pr.2 <- read.delim(file='clipboard', head=T, row.names=1) as.data.frame(pr.2) et.pr <- list(g1=pr.1$et, g2=pr.2$et) kruskal.test(et.pr)

#shluková analýza beta flexible pro snímky z trvalých ploch distance <- vegdist(sqrt(plochy), method="bray") flexible <- agnes(distance, method = "flexible", par.method = 0.625) plot(flexible, main = "Plochy - beta flexible", sub = "Bray-Curtis, beta = -0.25") rect.hclust(flexible, k = 5, border = "blue")

#lineární regrese, zde pro vztah po čtu druh ů na vlhkosti lm.1 <- lm(pocet~vlhkost, data=f) plot(pocet~vlhkost, data=f, main="pocet druhu ~ vlhkost", xlab="vlhkost", ylab="pocet druhu") abline(lm.1, col="blue", lwd=1)->1