Praktický Průvodce

PRAKTICKÝ PRŮVODCE

nejen pro vlastníky kulturních památek a objekt ů v památkov ě chrán ěných územích

Daniel Zádrapa

město Prost ějov 2011

F. B. Werner: Prost ějov na Morav ě, 2 míle od Olomouce (1750)

Prost ějovský zámek se sokolovnou v roce 1939

Předmluva

Tento pr ůvodce je ur čen jako praktický rádce a pomocník všem vlastník ům kulturních památek na území m ěsta Prost ějova i celého prost ějovského správního obvodu, stejn ě tak jako majitel ům objekt ů, ležících na území památkov ě chrán ěných území na Prost ějovsku, tedy na území prost ějovské m ěstské památkové zóny a v ochranných pásmech kulturních památek v Plumlov ě, Mo řicích a Otaslavicích. Jeho posláním je seznámit ve řejnost se smyslem státní památkové pé če a ochrany kulturního d ědictví jako d ůležitého ve řejného zájmu, pomoci p ři orientaci v souvisejících právních p ředpisech, vysv ětlit otázky týkající se obnovy a úprav památkov ě chrán ěných objekt ů a napomoci tak širšímu pov ědomí o t ěchto problémech. Poda ří-li se tak p ředejít zbyte čnému a často nev ědomému porušování zákona v oblasti památkové pé če a napomoci k ochran ě jedné z důležitých sou částí našeho kulturního d ědictví, splní tato publikace bezezbytku sv ůj ú čel. Budeme rádi, když z tohoto pr ůvodce získá informace o kulturním d ědictví Prost ějovska a o možnostech, jak se podílet na jeho zachování a ochran ě, i široká ve řejnost.

autor

Hlavní nám ěstí (dnešní nám ěstí T. G. Masaryka) v Prost ějov ě v roce 1848

Pohledy z věže Nové radnice na historický st řed Prost ějova

ISBN 978-80-254-9668-8

I. Základní pojmy z oblasti ochrany kulturního d ědictví

Základní pojmy z oblasti ochrany kulturního d ědictví definuje zpravidla zákon o státní památkové pé či (blíže k samotnému zákonu a k ostatním závazným předpis ům v další kapitole), pop řípad ě související p ředpisy (nap ř. stavební zákon – definice n ěkterých stavebních úprav):

• Kulturní d ědictví – zjednodušen ě d ědictví minulosti. Není to však n ějaký ucelený a nem ěnný soubor v ěcí, které do n ěj pat ří jen pro své stá ří, ale také pro své hodnoty estetické, jako sv ědectví o životním zp ůsobu a umu člov ěka v minulosti, jako v ěci, které mají vztah k významným osobnostem nebo událostem d řív ějších dob. Tento náhled (a hodnocení uvedených kvalit) se m ůže v různých historických obdobích m ěnit. Jde tedy o prom ěnlivý soubor v ěcí, které nejsou významné jen samy o sob ě, ale také ve svém historickém nebo spole čenském kontextu.

• Ve řejný zájem – ob čanskoprávní pojem, který není p řesn ě definován, v různých případech se m ůže lišit. Obecn ě se vyskytuje v t ěch p řípadech, kdy dojde ke st řetu konkrétního zájmu (tedy práva jedince) a obecného zájmu, kdy absolutní napl ňování zájmu jedince by vedlo k ohrožení obecného blaha. Ve řejným zájmem v případ ě památkové pé če tedy je, zjednodušen ě řečeno, „blaho obecné ve řejnosti“, zájem státu na uchování kulturních a historických hodnot - kulturního d ědictví našich p ředk ů.

• Památková pé če – souhrn zásad, ustanovení, opat ření, metod a postup ů (tj. co, jak a pro č se chrání) a orgány a organizace, které je provád ějí, resp. dohlížejí na jejich provád ění a dodržování. Cílem památkové pé če je ochrana dobrého stavu a autenticity (p ůvodnosti, historické v ěrnosti, originality) památkov ě chrán ěných objekt ů a sídel p řed nežádoucími zásahy, které je mohou znehodnotit nebo zni čit (viz kulturní dědictví).

• Ministerstvo kultury České republiky – úst řední orgán státní správy v oblasti státní památkové pé če. Řídí ochranu kulturního d ědictví v České republice, zpracovává koncepce pé če o památkový fond, koordinuje v ědeckovýzkumnou a vzd ělávací činnost v oblasti památkové pé če, z řizuje odbornou organizaci státní památkové pé če (NPÚ) a památkovou inspekci , prohlašuje a ruší prohlášení kulturních památek, vydává souhlas k vývozu kulturních památek do zahrani čí, vydává a odnímá po dohod ě s Akademií v ěd České republiky povolení k provád ění archeologických výzkum ů, vydává povolení k restaurování, poskytuje ve řejnou finan ční podporu vlastník ům kulturních památek a plní řadu dalších úkol ů ( www.mkcr.cz ).

• Památková inspekce – je z řizována ministerstvem kultury, vykonává úst řední dozor nad dodržováním zákona o státní památkové pé či a souvisejících p ředpis ů, dozírá, jak je zabezpe čována komplexní pé če o kulturní památky, jak jsou dodržována rozhodnutí orgán ů státní památkové pé če k zajišt ění pé če o kulturní památky a jak vlastníci (správci, uživatelé) kulturních památek plní stanovené povinnosti, provádí rozbor stavu státní památkové pé če a navrhuje opat ření k jejímu prohloubení a navrhuje orgán ům státní památkové pé če opat ření k odstran ění zjišt ěných nedostatk ů, pop řípad ě uložení pokuty, a dozírá, aby se uložená opat ření řádn ě plnila.

• Kulturní památka – nemovitá (nap ř. stavba, socha, areál) či movitá (obraz, šperk, mobiliá ř aj.) v ěc, pop řípad ě soubor v ěcí, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního zp ůsobu a prost ředí spole čnosti od nejstarších dob do sou časnosti, jako projevy tv ůrčích schopností a práce člov ěka z nejr ůzn ějších obor ů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revolu ční, historické, um ělecké, v ědecké a technické, pop ř. které mají p římý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Jednotlivé movité či nemovité objekty za kulturní památky prohlašuje Ministerstvo kultury České republiky bu ď z vlastní iniciativy nebo na základ ě obdrženého podn ětu. Protože ochrana kulturního d ědictví je ve řejným zájmem, je možné prohlásit významné objekty kulturními památkami i p ři nesouhlasu jejich vlastníka.

• Národní kulturní památka – taková kulturní památka, která pat ří k nejvýznamn ější sou části kulturního bohatství národa. V celém prost ějovském správním obvodu má tento významný status pouze jediný objekt, a to prost ějovský Národní d ům (od roku 2008).

• Památka UNESCO – památka, zapsaná do seznamu sv ětového kulturního d ědictví, nejvýznamn ější kategorie památek (u nás v sou časné dob ě celkem 12, mj. historické centrum Prahy, Kutná Hora, Český Krumlov, Litomyšl, Tel č, Lednicko-valtický areál, zahrady a zámek v Krom ěř íži, sloup Nejsv ětější Trojice v Olomouci a další).

• Prost ředí kulturní památky – obecný termín, který není p řesn ě definován (nap ř. konkrétní vzdáleností od památky v metrech apod.). Je to nejbližší okolí kulturní památky (uvnit ř areálu památky nebo vn ě objektu), které s památkou stavebn ě, funk čně nebo pohledov ě úzce souvisí. V jednotlivých konkrétních případech se m ůže v závislosti na uvedených souvislostech lišit.

• Úst řední seznam kulturních památek České republiky (ÚSKP ČR) – seznam, do kterého se zapisují všechny kulturní památky. V praxi to znamená, že kulturní památkou je pouze to, co bylo za kulturní památku prohlášeno Ministerstvem kultury a zapsáno do tohoto seznamu, p řípadn ě zapsáno do d řív ějších seznam ů ješt ě v dob ě účinnosti p ředchozího zákona ( č. 22/1958 Sb.), nikoliv vše, co jako památka vypadá. ÚSKP vede Národní památkový ústav.

• Národní památkový ústav (NPÚ) – odborná organizace státní památkové pé če. Krom ě vedení Úst ředního seznamu kulturních památek plní řadu dalších úkol ů - koordinuje odbornou činnost v oboru státní památkové pé če, zabezpe čuje vzd ělávání pracovník ů v oblasti státní památkové pé če, zpracovává metodiku státní památkové pé če, je dokumenta čním a informa čním pracovišt ěm pro úsek státní památkové pé če, zabezpe čuje pr ůzkumy, výzkumy a dokumentaci kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón, p řipravuje odborné podklady pro ministerstvo kultury (nap ř. pro prohlašování v ěcí za kulturní památky), zpracovává pot řebné odborné podklady pro orgány státní památkové pé če a v neposlední řad ě také poskytuje bezplatnou odbornou pomoc vlastník ům kulturních památek (www.npu.cz ). NPÚ je člen ěn regionáln ě, územní odborné pracovišt ě pro Olomoucký kraj sídlí na Horním nám ěstí 25 v Olomouci ( olomouc.npu.cz ).

• Památkov ě chrán ěné území – území historického charakteru s větším či menším po čtem kulturních památek a jiných památkov ě cenných objekt ů, které bylo za

památkov ě chrán ěné území prohlášeno, aby se p ředešlo ohrožení nemovitého kulturního d ědictví na tomto území. M ůže to být:

o Památková rezervace – území, jehož charakter a prost ředí ur čuje soubor nemovitých kulturních památek, pop řípad ě archeologických nález ů. Je to nejvyšší stupe ň plošné památkové ochrany. Za památkovou rezervaci prohlašuje vybrané území p římo vláda České republiky. V prost ějovském správním obvodu se žádná památková rezervace nenachází (ale je jí nap říklad historické centrum blízké Olomouce).

o Památková zóna – území sídelního útvaru (obce, m ěsta) nebo jeho části s menším podílem kulturních památek než v případ ě památkové rezervace, nebo také historické prost ředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty. Za památkovou zónu prohlašuje vybrané území Ministerstvo kultury, d říve to byly i krajské národní výbory (to je nap říklad p řípad Prost ějova, kde byla památková zóna v historickém centru m ěsta prohlášena Vyhláškou o prohlášení historických jader m ěst za památkové zóny Jihomoravského krajského národního výboru v Brn ě dne 20. listopadu 1990). Rozlišujeme památkové zóny m ěstské, vesnické a krajinné.

o Ochranné pásmo – je vyhlašováno v případech, kdy to vyžaduje ochrana nemovité kulturní památky nebo jejího prost ředí, p řípadn ě ochrana okolí památkové rezervace či zóny. Dnes probíhá formou územního rozhodnutí o ochranném pásmu, které vydává obecní ú řad obce s rozší řenou p ůsobností, dříve bylo vydáváno okresními ú řady ve form ě rozhodnutí. V ochranném pásmu se tímto rozhodnutím také stanoví, u kterých nemovitostí, nejsou-li kulturní památkou, nebo u jakých druh ů prací na nich, v četn ě úpravy d řevin, je vylou čena povinnost vyžádat si p ředem závazné stanovisko orgánu státní památkové pé če (to je významný rozdíl oproti památkové zón ě). Tato povinnost je navíc vylou čena vždy, jde-li o stavbu, zm ěnu stavby, udržovací práce, umíst ění nebo odstran ění za řízení, jejichž provedením se nezasahuje žádným zp ůsobem do vn ějšího vzhledu nemovitosti (k úpravám interiéru tedy není závazné stanovisko orgánu státní památkové pé če zapot řebí). Úkolem ochranného pásma je zamezit, aby v t ěsném sousedství chrán ěné památky nebo chrán ěného území docházelo k nevhodné výstavb ě nebo nevhodným stavebním úpravám, které by mohly znehodnotit vzhled historického prost ředí a pohledy na památkov ě chrán ěné objekty – chrání tedy vn ější podobu a historický ráz nemovitostí a prost ředí daného sídla. Na území prost ějovského správního obvodu se ochranné pásmo kulturních památek nachází v Plumlov ě (kolem zámku), Mo řicích (kolem zámku) a Otaslavicích (kolem kostela a fary).

• Památky místního významu – památky, které nejsou zapsány v Úst ředním seznamu kulturních památek, p řesto mohou mít i nesporné památkové nebo architektonické hodnoty a jejich kulturn ě-historické hodnoty jsou významné pro region, v n ěmž se nacházejí.

• Vále čný hrob – místo, kde jsou poh řbeny ostatky osob, které zahynuly v d ůsledku aktivní ú časti ve vojenské operaci, v odboji nebo v d ůsledku vále čného zajetí. M ůže to být hrob jednotlivce, hromadný hrob nebo osárium, včetn ě náhrobk ů a ostatního hrobového za řízení. Vále čným hrobem je také evidované místo s nevyzvednutými ostatky osob zem řelých v souvislosti s vále čnou událostí anebo jiný objekt, který je za

vále čný hrob považován v souladu s mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána. Vále čným hrobem je také pietní místo (pam ětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol p řipomínající vále čné události a oběti, které zahynuly v d ůsledku aktivní ú časti ve vojenské operaci, v odboji nebo v d ůsledku vále čného zajetí). Evidence a veškerá povolení úprav, p řemíst ění, z řízení či zrušení vále čných hrob ů jsou v kompetenci Ministerstva obrany České republiky, v prost ějovském správním obvodu tuto agendu zpracovává odd ělení památkové pé če M ěstského ú řadu Prost ějov. I vále čný hrob samoz řejm ě jako sv ědectví historie může být kulturní památkou , pokud spl ňuje příslušné znaky kulturní památky a pokud byl za kulturní památku prohlášen ministerstvem kultury. V takovém p řípad ě se na n ěj vztahují krom ě zákona o vále čných hrobech také p říslušná ustanovení zákona o státní památkové pé či a souvisejících předpis ů (a vše ostatní, co se týká kulturních památek – tedy i možnost získání příslušných dotací apod.).

• Orgán státní památkové pé če – je správním orgánem státu v přenesené p ůsobnosti, rozhoduje v otázkách památkové pé če na p říslušném území, kde je místn ě p říslušným. V prost ějovském správním obvodu (tedy na území celého bývalého prost ějovského okresu s výjimkou Konicka) je orgánem státní památkové pé če M ěstský ú řad Prost ějov - odd ělení památkové pé če. V památkovém zákon ě je definován jako „obecní úřad obce s rozší řenou p ůsobností“ ( www.prostejov.eu ).

• Obce s rozší řenou p ůsobností (ORP - tzv. obce III. typu) - vznikly po zrušení okresních ú řad ů od 1.1.2003, jejich obecní ú řady plní krom ě základních samosprávných funkcí v ůč i ob čan ům obce také funkce p řenesené státní správy, tj. jsou orgány státu, mezistupn ěm mezi obcemi a krajskými ú řady (nap ř. v oblasti ochrany životního prost ředí nebo památkové pé če). P ůsobí v těchto oblastech jako správní orgány nejen v dané obci, ale také v dalších obcích správního obvodu (v ětšinou správní obvody odpovídají bývalým okres ům, pokud v části bývalého okresu nejsou ješt ě další obce s rozší řenou p ůsobností nebo obce s pov ěř eným obecním ú řadem (tzv. obce II. typu), které mohou p řevzít v některých oblastech funkce p řenesené státní správy ve svém nejbližším regionu (správním obvodu) – na Prost ějovsku jsou jimi krom ě Prost ějova a Konice, které jsou zárove ň obcemi s rozší řenou p ůsobností, ješt ě N ěmčice nad Hanou).

• Statutární m ěsto – m ěsto, které svoji správu organizuje podle základní městské vyhlášky (tzv. statutu m ěsta), která vymezuje nap ř. m ěstské části nebo m ěstské obvody a m ůže na n ě p řenést n ěkteré své p ůsobnosti p řenesené státní správy i samostatné působnosti m ěsta. Namísto m ěstských ú řad ů mají magistráty v čele s primátorem. Na Prost ějovsku žádné statutární m ěsto není, je jím ale nap ř. sousední Olomouc nebo Přerov.

• Obnova kulturních památek – souhrnný termín pro stavební úpravy, opravy a údržbu kulturních památek. Zahrnuje údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prost ředí (viz dále).

• Restaurování – obnova kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných um ění nebo um ělecko řemeslnými pracemi; souhrn specifických výtvarných, um ělecko řemeslných a technických prací, respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu (p ředm ětu restaurování). Restaurování je vysoce odborná činnost a smí ji provád ět pouze držitel p říslušného povolení k restaurování, vydaného Ministerstvem kultury České republiky. Povolení k restaurování m ůže být ud ěleno

pouze bezúhonné fyzické osob ě po p ředchozím prokázání jejích odborných předpoklad ů (tj. na základ ě jejího specializovaného vzd ělání, odborné praxe a odborných schopností).

• Stavební úpravy – souhrnný termín zahrnující stavební práce na kulturních památkách nebo památkov ě chrán ěných objektech. Není v zákon ě p řesn ě definován, v obecn ě přijímaném výkladu zahrnuje jakékoliv stavební práce, kterými n ějakým zp ůsobem dochází k vnit řním nebo vn ějším zm ěnám t ěchto staveb.

• Jiné úpravy kulturní památky – souhrnný termín pro nástavbu, p řístavbu nebo modernizaci kulturní památky. Jsou to úpravy, kterými se stavba zvyšuje ( nástavba ), půdorysn ě rozši řuje ( přístavba ) nebo které nesouvisí s památkovou podstatou stavby, ale nem ění její funkci nebo využití – nap ř. nové rozvody elekt řiny, vody, plynu, topení, zateplení, zabezpe čovací za řízení, reklama, informa ční nosi če apod. ( modernizace ).

• Rekonstrukce – takové zásahy do konstruk ční a technologické části v ěci (kulturní památky), které mají za následek zm ěnu technických parametr ů nebo zm ěnu funkce a účelu v ěci.

• Oprava – odstran ění následk ů poškození v ěci (kulturní památky) nebo ú čink ů jejího opot řebení.

• Stavba – veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií bez ohledu na jejich stavebn ě technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, ú čel využití a dobu trvání. Stavbou se rozumí i její část nebo zm ěna dokon čené stavby. Slouží-li stavba reklamním ú čel ům nebo jde-li o za řízení (viz dále) s plochou více než 8 m 2, jde o stavbu pro reklamu .

• Zm ěna stavby – nástavba, p řístavba (viz jiné úpravy kulturní památky) nebo stavební úprava, která zachovává vn ější p ůdorysné i výškové ohrani čení stavby (nap ř. i zateplení plášt ě stavby).

• Terénní úpravy – zemní práce a zm ěny terénu, jimiž se podstatn ě m ění vzhled prost ředí nebo odtokové pom ěry, t ěžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost provád ěnou hornickým zp ůsobem, nap říklad skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemk ů pro z řízení hřiš ť a sportoviš ť nebo t ěžební práce na povrchu. Rozlišit podstatnost či nepodstatnost zm ěn musí v každém jednotlivém p řípad ě p říslušný stavební ú řad (pro ú čely stavebního řízení) nebo orgán státní památkové pé če (pro p říslušné správní řízení v oblasti památkové pé če).

• Udržovací práce, údržba stavby – práce, jimiž se zabezpe čuje dobrý stavební stav stavby, aby nedocházelo k jejímu znehodnocení a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost a životnost; odstran ění nežádoucích zm ěn v ěci (kulturní památky), které nastaly jako d ůsledek jejího užívání.

• Za řízení – informa ční a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické za řízení, pokud nejde o stavbu. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo za řízení, je ur čující stanovisko stavebního ú řadu. Zařízení o celkové ploše více než 8 m 2 je považováno za stavbu pro reklamu. Při posuzování informa čních a reklamních

za řízení se nezkoumá zn ění či obsah informace nebo reklamy, kterou má za řízení nést, za řízení nejasného ur čení lze ozna čit jako za řízení pro informace a reklamu . Definice za řízení se také neomezuje na za řízení informa ční a reklamní, ale za za řízení se považuje i jiná konstrukce sloužící k jakýmkoliv ú čel ům (nejde-li o stavbu). Stavební úřady zpravidla uznávají p ři posuzování za řízení výklad stavitele Doležala ke stavebnímu zákonu (tento výklad říká, že „v odborné praxi p řevládá názor, že za informa ční nebo reklamní za řízení se považuje konstrukce, rám, rošt, deska, panel či jiné obdobné technické za řízení, které je nosi čem reklamy, resp. reklamního plakátu, potišt ěné textilie, nápisu, kresby, obrazu, fotografie apod. Pojmu za řízení naproti tomu většinou neodpovídají samotné potišt ěné tkaniny a plakáty upev ňované ke stavb ě nebo k lešení provazy, dráty, h řebíky, šrouby, p řilepením, ani nápisy na zdech.“ ) Tento zúžený výklad však není závazný a neodpovídá zcela ani b ěžné odborné praxi orgán ů státní památkové pé če. V praxi je tedy často nutné požádat p ředem o závazné stanovisko orgánu státní památkové pé če k umíst ění reklamy, informa čního nosi če nebo drobného za řízení (nap ř. kamery na fasád ě), i když stavební ú řad ze svého pohledu danou úpravu za za řízení nepovažuje a samostatn ě k ní žádné rozhodnutí nevydává.

• Sou část v ěci (kulturní památky) - sou částí v ěci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nem ůže být odd ěleno, aniž by se tím v ěc znehodnotila. Dle platného ob čanského zákoníku stavba není sou částí pozemku .

• Příslušenství věci (kulturní památky) – příslušenstvím v ěci jsou v ěci, které náleží vlastníku v ěci hlavní a jsou jím ur čeny k tomu, aby byly s hlavní v ěcí trvale užívány. Příslušenství m ůže být chrán ěno spole čně s věcí hlavní (kulturní památkou), pokud byly všechny v ěci tvo řící p říslušenství výslovn ě prohlášeny za kulturní památku spolu s věcí hlavní jako jeden soubor.

• Nemovitosti - pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.

• Rozhodnutí – zpravidla písemný akt správního orgánu, který zakládá, m ění nebo ruší práva nebo povinnosti ú častníka řízení. Musí mít zákonem p ředepsané náležitosti a vydává se v tzv. správním řízení . Proti rozhodnutí se lze ve stanovené lh ůtě písemn ě odvolat k nad řízenému správnímu orgánu (krajskému ú řadu).

• Závazné stanovisko – podmi ňující správní akt; na rozdíl od rozhodnutí se jím s kone čnou platností nezakládají, nem ění nebo neruší povinnosti nebo práva ú častníka řízení, jeho ú činky sm ěř ují v ůč i jinému správnímu orgánu, tj. orgánu, který vydává kone čné rozhodnutí ve v ěci (ten je však výrokem závazného stanoviska vázán). V případ ě záležitostí památkové pé če je orgánem vydávajícím rozhodnutí ve v ěci (stavební povolení, územní rozhodnutí apod.) zpravidla p říslušný stavební ú řad, v ůč i němuž má správní orgán vydávající závazné stanovisko postavení tzv. dot čeného orgánu. Protože závazné stanovisko není kone čným rozhodnutím ve v ěci, nelze se proti n ěmu odvolat (to lze až proti rozhodnutí stavebního úřadu), ale existuje jiný typ opravného prost ředku – tzv. přezkum závazného stanoviska nad řízeným správním orgánem (krajským ú řadem). P řezkoumat lze pouze zákonnost závazného stanoviska, ne jeho v ěcnou správnost. (Pozn.: Protože p ůvodní zn ění památkového zákona pochází již z roku 1987 a n ěkteré termíny nebyly dosud úpln ě slad ěny s jinými zákony, vyskytuje se zde pro správní akt orgánu státní památkové pé če vždy termín „závazné

stanovisko“, p řestože v praxi m ůže mít bu ď formu podmi ňujícího závazného stanoviska nebo samostatného rozhodnutí!).

• Vyjád ření (stanovisko) – neformální správní akt, nemá ú činky rozhodnutí nebo závazného stanoviska, pouze stvrzuje ur čité skute čnosti z hlediska p říslušného orgánu, který ho vydal. Ve správním řízení v oblasti památkové pé če je vždy zákonným podkladem vyjád ření odborné organizace státní památkové pé če (NPÚ) v dané v ěci. Toto vyjád ření po odborné stránce z hlediska zájm ů státní památkové pé če hodnotí zamýšlené stavební úpravy a další práce, o které ú častník řízení (vlastník, správce nebo uživatel památkov ě chrán ěné nemovitosti) žádá a slouží jako d ůležitý (i když ne jediný) podklad pro rozhodnutí nebo závazné stanovisko orgánu státní památkové pé če v dané věci. NPÚ má ze zákona na vydání vyjád ření lh ůtu 20 dn ů ode dne doru čení žádosti o jeho vypracování, nestanoví-li orgán státní památkové pé če (zpravidla na žádost NPÚ) ve zvláš ť složitých p řípadech lh ůtu delší (ne však více než dalších 30 dn ů) – tento fakt je t řeba brát v úvahu p ři odhadu možné délky správního řízení správního orgánu, protože zákonnou délku lh ůty pro vypracování tohoto vyjád ření odborné organizace státní památkové pé če nem ůže správní orgán nijak ovlivnit.

• Územní rozhodnutí – vydává se ve správním řízení (tzv. územní řízení), je to rozhodnutí stavebního ú řadu (resp. speciálního stavebního ú řadu – nap ř. doprava) nebo orgánu životního prost ředí ve v ěci: umíst ění staveb nebo za řízení a jejich zm ěn (tzv. rozhodnutí u umíst ění stavby), zm ěn ve zp ůsobu užívání pozemku v č. jeho terénních úprav (tzv. rozhodnutí o zm ěně využití území), nástaveb, p řístaveb a zm ěn ovliv ňujících životní prost ředí a ve řejnou dopravní a technickou infrastrukturu (tzv. rozhodnutí o zm ěně stavby a o zm ěně vlivu stavby na využití území), zm ěn ve zp ůsobu dělení pozemk ů (tzv. rozhodnutí o d ělení nebo scelování pozemk ů) a vyhlášení ochranného pásma, chránícího stavbu, za řízení nebo pozemek p řed negativními vlivy okolí nebo naopak (tzv. rozhodnutí o ochranném pásmu). V některých p řípadech není pot řeba (nap ř. v případ ě stavebních úprav a udržovacích prací) nebo m ůže být nahrazeno tzv. územním souhlasem (obdoba ohlášení ve stavebním řízení) – ten nelze vydat, obsahují-li stanoviska dot čených orgán ů podmínky nebo jsou-li záporná.

• Stavební povolení – vydává se ve správním řízení (tzv. stavební řízení), je to rozhodnutí stavebního ú řadu (resp. speciálního stavebního ú řadu – nap ř. doprava) nebo orgánu životního prost ředí k provedení staveb a jejich zm ěn, za řízení, terénních úprav a udržovacích prací. V některých p řípadech m ůže být nahrazeno zjednodušeným procesem tzv. ohlášení (to neplatí pro p řípad, obsahují-li stanoviska dot čených orgán ů podmínky nebo jsou-li záporná) nebo není zapot řebí ani stavební povolení, ani ohlášení.

• Dotace, ve řejná finan ční podpora – finan ční p řísp ěvek z ve řejných rozpo čtů (obce, města, kraje, státu) na obnovu památek vlastník ům kulturních památek, objekt ů v památkov ě chrán ěných územích a památek místního významu (viz samostatná kapitola).

• Sankce – trest v právním smyslu, opat ření sm ěř ující v ůč i ú častníkovi řízení (nej čast ěji vlastníkovi památky), zpravidla za porušení jeho zákonných povinností. V praxi památkové pé če má v ětšinou formu pen ěžité pokuty (p říp. zákazu činnosti ohrožující kulturní památku či její prost ředí nebo na řízení opat ření, která je povinen vlastník kulturní památky u činit, neplní-li své zákonné povinnosti) a ud ěluje se za porušení

povinností vyplývajících ze zákona o státní památkové pé či, mj. za to, že dot čená fyzická nebo právnická osoba:

o nepe čuje o zachování kulturní památky, neudržuje ji v dobrém stavu a nechrání ji p řed ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením, nebo kulturní památku užívá zp ůsobem, který neodpovídá jejímu kulturn ě politickému významu, památkové hodnot ě nebo technickému stavu, o provádí obnovu kulturní památky bez závazného stanoviska obecního ú řadu obce s rozší řenou p ůsobností nebo nedodržuje podmínky ur čené v tomto závazném stanovisku, o provádí stavbu, zm ěnu stavby, terénní úpravy, umíst ění nebo odstran ění za řízení, odstran ění stavby, úpravu d řevin nebo udržovací práce na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zón ě, v ochranném pásmu nemovit ě kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny bez závazného stanoviska obecního ú řadu obce s rozší řenou p ůsobností nebo nedodržuje podmínky uvedené v tomto závazném stanovisku, o provádí neoprávn ěné výkopy na území s archeologickými nálezy

a podobn ě. Za porušení p říslušných ustanovení památkového zákona lze ud ělit pen ěžitou pokutu až do výše 2.000.000,- K č !

V této souvislosti je dobré p řipomenout, že povinnosti v ůč i kulturnímu d ědictví, tj. povinnost chránit ho p řed ohrožením, poškozením nebo zni čením nemá jen vlastník památky, ale také všechny fyzické i právnické osoby, tedy i všichni ob čané. Organizace a ob čané, i když nejsou vlastníky kulturních památek, jsou povinni si po čínat tak, aby nezp ůsobili nep říznivé zm ěny stavu kulturních památek nebo jejich prost ředí a neohrožovali zachování a vhodné spole čenské uplatn ění kulturních památek. Proto tato drobná p říru čka má být nápomocna k osv ětě nejen vlastník ů památek, ale i široké ve řejnosti.

Národní d ům v Prost ějov ě – jediná národní kulturní památka na Prost ějovsku

II. Co znamená ochrana kulturního d ědictví? Jaké závazné právní předpisy ji upravují?

Ochrana kulturního d ědictví (tedy i kulturních památek a nemovitostí v památkov ě chrán ěných územích) je v České republice upravena zákonem o státní památkové pé či (č. 20/1987 Sbírky zákon ů České republiky, v platném zn ění) a jeho provád ěcí vyhláškou (č. 66/1988 Sbírky zákon ů, v platném zn ění). Jak již bylo řečeno, je ochrana kulturního dědictví ve řejným zájmem , v rámci ní m ůže tedy dojít i k ur čitému omezení práv jednotlivc ů (vlastník ů) voln ě nakládat se svým majetkem (a tedy nap ř. provád ět libovolné úpravy památkov ě cenných objekt ů).

Výše uvedený zákon a jeho provád ěcí vyhláška však nejsou zdaleka jedinými závaznými p ředpisy, které upravují oblast památkové pé če. Nelze zapomenout na mezinárodní úmluvy, ke kterým Česká republika p řistoupila a které se tak staly nedílnou sou částí jejího právního řádu. Mezi nejd ůležit ější pat ří:

• Úmluva o ochran ě archeologického d ědictví Evropy (tzv. Maltská konvence, č. 99/2000 Sbírky mezinárodních smluv, v platném zn ění)

• Úmluva o ochran ě architektonického d ědictví Evropy (tzv. Granadská konvence, č. 73/2000 Sbírky mezinárodních smluv, v platném zn ění)

K většin ě stavebních úprav kulturních památek a nemovitostí v památkov ě chrán ěných územích se pak vztahují také p říslušná ustanovení stavebního zákona (tj. zákona o územním plánování a stavebním řádu, č. 183/2006 Sbírky zákon ů, v platném zn ění) a jeho souvisejících vyhlášek, zejména:

• Vyhláška o technických požadavcích na stavby ( č. 268/2009 Sbírky zákon ů), která nahradila d řív ější vyhlášku o obecných technických požadavcích na výstavbu ( č. 137/1998 Sb.)

• Vyhláška o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb ( č. 398/2009 Sbírky zákon ů), která nahradila d řív ější vyhlášku o obecných technických požadavcích zabezpe čujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace ( č. 492/2006 Sbírky zákon ů) a další vyhlášky a zákony.

Nesmíme zapomenout uvést také Vyhlášku o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny Jihomoravského krajského národního výboru v Brn ě z 20. listopadu 1990 , kterou bylo (spolu s dalšími m ěsty) prost ějovské historické m ěstské centrum prohlášeno památkovou zónou; tato vyhláška také stanovuje základní podmínky památkové ochrany tohoto území (její plné zn ění naleznete v příloze).

Pro významné kulturní památky, památkové rezervace a zóny m ůže být vydáno také rozhodnutí o jejich ochranném pásmu , které má za úkol vymezit ochranné pásmo v jejich okolí a chránit je p řed nep říznivými vlivy okolního prost ředí (nap ř. p řed nevhodnou výstavbou nebo nevhodnými stavebními úpravami, které by mohly znehodnotit vzhled historického

13 prost ředí a pohledy na památkov ě chrán ěné objekty). V případ ě Prost ějovska se jedná o ochranná pásma v Plumlov ě, Mo řicích a Otaslavicích (jejich zn ění op ět naleznete v příloze).

Na tomto míst ě je t řeba ale také podotknout, že historické objekty byly stav ěny v minulosti, tedy v dob ě, kdy neplatily sou časné technické normy. Proto se p ři stavebních úpravách historických objekt ů nedá vždy sou časnými normami zcela řídit, nelze je v řad ě případ ů pln ě dodržet (jinak by mohlo dojít k zásadnímu znehodnocení nemovitosti z hlediska zájm ů státní památkové pé če i z hlediska jejího historického charakteru – pokud by historické objekty m ěly být d ůsledn ě upraveny podle sou časných technických norem, vzniklo by na jejich míst ě n ěco zcela jiného…).

Z hlediska požadavk ů zákona na ob čany – vlastníky či uživatele nebo správce objekt ů kulturních památek nebo objekt ů v památkov ě chrán ěných územích – se jedná zejména o povinnost v případ ě zamýšlených stavebních úprav vyžádat si předem závazné stanovisko věcn ě a místn ě p říslušného správního orgánu státní památkové pé če a následn ě také p říslušné územní rozhodnutí, územní souhlas, sd ělení k ohlášení, stavební povolení apod. stavebního úřadu, pokud tato zákonná povinnost není v daném konkrétním p řípad ě vylou čena (je-li tomu tak, je nejlepší si ov ěř it konzultací s orgánem státní památkové pé če nebo p říslušným stavebním ú řadem – tj. podle místa bydlišt ě stavebním ú řadem bu ď v Prost ějov ě, Kostelci na Hané, Plumlov ě nebo N ěmčicích nad Hanou ).

Krom ě uvedených povinností však mají vlastníci kulturních památek a ostatních památkov ě chrán ěných objekt ů také n ěkterá práva a výhody. Pat ří k nim možnost získání ve řejné finan ční podpory na obnovu t ěchto objekt ů (z rozpo čtů obcí, m ěst, kraje nebo státu prost řednictvím Ministerstva kultury, krom ě toho i z prost ředk ů Evropské unie prost řednictvím regionálních opera čních program ů), da ňové úlevy (viz dále) a také nárok na bezplatnou odbornou pomoc odborné organizace státní památkové pé če – NPÚ (nap ř. vypracování stavebn ě historických pr ůzkum ů, dokumentací staveb, operativních pr ůzkum ů, zpracování restaurátorských zám ěrů, konzultace p ři p říprav ě stavební dokumentace apod.).

Pohled na část ochranného pásma zámku a kaple sv. Martina se sochami v Mo řicích

III. Co jsou to vále čné hroby, jaké povinnosti se k nim vztahují a jaké zákony tuto oblast upravují?

Zvláštními zákony jsou upraveny tzv. vále čné hroby a pietní místa . Jde o p řipomínky vále čných událostí v minulosti, které se k nim vztahují bu ď fyzicky (hroby s ostatky voják ů a padlých v důsledku vále čných událostí) nebo mají souvislost pietní – p řipomínají vále čné události a jejich ob ěti.

Z právního hlediska je upravuje zejména zákon č. 122/2004 Sb., o vále čných hrobech a pietních místech a o zm ěně zákona č. 256/2001 Sb., o poh řebnictví a o zm ěně n ěkterých zákon ů, v platném zn ění, a okrajov ě také zákon č. 256/2001 Sb., o poh řebnictví a o zm ěně některých zákon ů, v platném zn ění.

Zákon o vále čných hrobech a pietních místech je definuje takto:

„Vále čným hrobem je pro ú čely tohoto zákona místo, kde jsou poh řbeny ostatky osob, které zahynuly v d ůsledku aktivní ú časti ve vojenské operaci nebo v d ůsledku vále čného zajetí, anebo ostatky osob, které zahynuly v d ůsledku ú časti v odboji nebo vojenské operaci v dob ě války. Vále čným hrobem m ůže být hrob jednotlivce, hrob hromadný nebo osárium, v četn ě náhrobk ů a ostatního hrobového za řízení. Vále čným hrobem je rovn ěž evidované místo s nevyzvednutými ostatky osob zem řelých v souvislosti s vále čnou událostí, anebo jiný objekt, který je za vále čný hrob považován v souladu s mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána. Vále čným hrobem je pro ú čely tohoto zákona i pietní místo , kterým se rozumí pam ětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol p řipomínající vále čné události a ob ěti, které zahynuly v d ůsledku aktivní ú časti ve vojenské operaci nebo v d ůsledku vále čného zajetí, anebo ob ěti osob, které zahynuly v d ůsledku ú časti v odboji nebo vojenské operaci v dob ě války.“

Protože vále čné hroby (zejména ve form ě pam ětních desek a jiných pietních míst) jsou pom ěrn ě po četné a vyskytují se na řad ě míst, aniž by si ob čané (a často i jejich vlastníci) uv ědomovali své zákonné povinnosti v ůč i nim, je d ůležité si p řipomenout, že:

• Pé či o vále čný hrob zabezpe čuje vlastník vále čného hrobu, a pokud není znám, vlastník nemovitosti, na které je vále čný hrob umíst ěn.

• Přemíst ění nebo zrušení vále čného hrobu a jinou zm ěnu vále čného hrobu než jeho údržbu a úpravu m ůže jeho vlastník nebo, pokud není znám, vlastník nemovitosti, na které je vále čný hrob umíst ěn, provést jen na základ ě jeho písemné žádosti a po písemném souhlasu Ministerstva obrany . Nový vále čný hrob lze z řídit jen na základ ě písemné žádosti z řizovatele a po písemném souhlasu vlastníka nemovitosti a ministerstva. Souhlasy ministerstva nenahrazují povolení nebo vyjád ření jiného správního ú řadu, pokud je vyžadováno podle zvláštního právního p ředpisu (to je třeba p řípad, kdy je vále čný hrob zárove ň kulturní památkou – zde je t řeba dodržet i zákon o státní památkové pé či).

• Vlastník vále čného hrobu, jakož i vlastník nemovitosti, na níž je vále čný hrob umíst ěn, pokud je vále čný hrob mimo poh řebišt ě, je povinen umožnit k n ěmu p řístup za účelem vzdání úcty nebo provedení prací souvisejících s pé čí o vále čný hrob.

• Fyzická osoba se dopustí přestupku (a právnická osoba nebo fyzická podnikající osoba správního deliktu ) tím, že neumožní k vále čnému hrobu p řístup, nezabezpe čí úpravu vále čného hrobu, a č je k tomu podle tohoto zákona povinna, nebo provede jinou zm ěnu vále čného hrobu než jeho úpravu, anebo p řemístí nebo zruší vále čný hrob bez souhlasu ministerstva. Za kterýkoliv z výše uvedených p řestupk ů nebo správních delikt ů lze ud ělit ve správním řízení pokutu až do výše 100.000,- K č !

Vále čné hroby se, obdobn ě jako kulturní památky, centráln ě evidují a shromaž ďují se o nich dostupné informace. Evidenci vede Ministerstvo obrany v tzv. Centrální evidenci vále čných hrob ů (CEVH) , pro kterou údaje shromaž ďují, dopl ňují a aktualizují ve svých správních obvodech p říslušné obce s rozší řenou p ůsobností.

Na pé či o vále čné hroby lze získat ve řejnou finan ční podporu (z rozpo čtů obcí, kraje nebo státu prost řednictvím Ministerstva obrany). Ministerstvo obrany ČR poskytuje ú čelové dotace na zabezpe čení pé če o vále čné hroby na základ ě usnesení vlády České republiky č. 427/1999 a č. 1292/1999. Dotace se poskytuje vlastníkovi hrobu, a pokud není znám, vlastníkovi nemovitosti, na které je hrob umíst ěn. Lze získat také finan ční náhradu za omezení užívání nemovitosti nebo úhradu výdaj ů za odkoupení nemovitosti nebo její části v souvislosti s vále čným hrobem.

Památník padlým v I. sv ětové válce ve Vrahovicích – vále čný hrob č. CZE7108-32524

IV. Nej čast ější otázky a odpov ědi z oblasti památkové pé če aneb památková pé če prakticky

• Jak poznám, že je v ěc kulturní památkou?

Obecn ě rozší řeným omylem je, že každá nemovitá kulturní památka je jako památka zapsána v katastru nemovitostí. Není to pravda ze dvou d ůvod ů: jednak řada kulturních památek z různých p říčin nemá z minulosti zazna čenu v listu vlastnictví v katastru nemovitostí památkovou ochranu (tj. nemá v příslušné kolonce zapsáno, že se jedná o nemovitou kulturní památku), a také proto, že se do katastru nemovitostí zpravidla nezapisují drobné stavby, jako jsou nap ř. pomníky, kapli čky, boží muka apod. Z uvedených d ůvod ů se tedy nelze na evidenci v katastru nemovitostí z hlediska památkové pé če spolehnout, d ůležitým vodítkem je evidence v Úst ředním seznamu kulturních památek České republiky (vede a spravuje jej Národní památkový ústav, úst řední pracovišt ě v Praze, a krom ě kulturních památek nemovitých jsou zde zapsány také všechny památky movité , které jinde evidovány nejsou). Ani této evidenci však nelze v ěř it zcela stoprocentn ě, protože zejména ve své elektronické podob ě (na internetu na adrese monumnet.npu.cz ) obsahuje řadu nep řesností a ve řejn ě p řístupná verze neobsahuje přesné umíst ění t ěch nemovitých památek, které nemají číslo popisné a orienta ční (nejsou zde totiž zobrazena čísla parcel katastru nemovitostí a další údaje). Pokud by po nahlédnutí do Monumnetu nebyla památková ochrana hledaného objektu zcela jednozna čná, lze se dotázat přímo na úst ředním pracovišti Národního památkového ústavu v Praze, Valdštejnské nám. 162/3, 118 01 Praha 1.

V případ ě trvajících problém ů (nebo dokonce soudních spor ů) v souvislosti s kulturní památkou a rozsahem její ochrany je pak rozhodující konkrétní rozhodnutí ministerstva kultury o prohlášení dané kulturní památky, kde musí být uvedena nejen jednozna čná identifikace objektu a stanovený rozsah jeho památkové ochrany, ale také d ůvody, které k prohlášení objektu za kulturní památku vedly.

• Může být kulturní památkou i v ěc, která není památkou v obecn ě chápaném smyslu, tj. je stará t řeba jen n ěkolik desetiletí nebo na pohled nemá žádné zvláštní architektonické či um ělecké kvality?

Již z definice kulturních památek vyplývá, že jsou to „ nemovité a movité v ěci, pop řípad ě jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního zp ůsobu a prost ředí spole čnosti od nejstarších dob do sou časnosti, jako projevy tv ůrčích schopností a práce člov ěka z nejr ůzn ějších obor ů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revolu ční, historické, um ělecké, v ědecké a technické, nebo které mají p římý vztah k významným osobnostem a historickým událostem “. Stá ří nebo na první pohled viditelné architektonické či um ělecké kvality samy o sob ě nemusí znamenat, že v ěc je kulturní památkou. K tomu, aby tomu tak bylo, muselo by ji nejprve kulturní památkou prohlásit ministerstvo kultury.

Na druhé stran ě, i v ěci nep říliš staré nebo na pohled nijak zvláš ť um ělecky hodnotné mohou kulturními památkami být, protože byly v minulosti prohlášeny pro své hodnoty revolu ční, v ědecké a technické nebo m ěly p římý vztah k významným osobnostem a historickým událostem , což samo o sob ě v jednotlivých p řípadech k prohlášení v ěci kulturní památkou může posta čovat (byl to častý p řípad p řed rokem 1989, kdy se prohlašovala kulturními

17 památkami nap ř. rodná místa významných p ředstavitel ů komunistické strany nebo místa revolu čních a partyzánských boj ů a s tím spojené objekty – nap ř. rodný d ům a pam ětní deska Julia Volka – Choráze, komunistického politika, u čitele a noviná ře, v Kostelci na Hané). Také laické posouzení kvalit um ěleckých či architektonických nemusí být vždy správné (nap ř. řada velmi cenných funkcionalistických staveb vypadá pro laika na pohled nevýrazn ě a oby čejn ě).

• Co jsou to movité kulturní památky? Liší se z hlediska zákona nakládání s nimi od památek nemovitých?

Rozdíl mezi nemovitými a movitými kulturními památkami vyplývá p římo z jejich charakteru. Nemovitosti jsou dle ob čanského zákoníku pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem, v opa čném p řípad ě se jedná o věci movité . Pokud byly prohlášeny kulturní památkami, stávají se pak kulturními památkami nemovitými či movitými. Je z řejmé, že možnost zneužití či odcizení je u kulturních památek movitých daleko v ětší než u nemovitostí. Proto také z hlediska zákona o státní památkové pé či požívají částe čně odlišnou ochranu, pokud jde nap ř. o jejich p řemíst ění, zamýšlený prodej a podobn ě, a jednotlivá ustanovení zákona také specifikují nap ř. ur čité druhy prací či zacházení s kulturní památkou podle jejího charakteru. Pokud jde o obnovu kulturní památky, jde v případ ě movitých památek tém ěř vždy o restaurování, zatímco u nemovitostí se restaurování provádí jen u t ěch jejich prvk ů, které vykazují výrazné znaky um ělecké či um ělecko řemeslné, zbytek stavby v ětšinou nutnosti restaurování nepodléhá (restaurují se nap ř. nást ěnné malby, profilovaná kamenná ost ění oken a dve ří, hodnotné okenní a dve řní výpln ě, ale zpravidla ne omítky, nosné konstrukce stavby aj.).

• Jsou konkrétní omezení vyplývající z titulu kulturní památky p ředm ětem zápisu v katastru nemovitostí?

Omezení (a související povinnosti) vyplývající z toho, že n ějaký objekt je nemovitou kulturní památkou, se do katastru nemovitostí nezapisují. Vyplývají z právních p ředpis ů a konkrétních zájm ů státní památkové pé če v případ ě každé jednotlivé památky (souvisejí s hodnotami, pro které byla ta která nemovitost prohlášena kulturní památkou). Do katastru nemovitostí (listu vlastnictví) se zapisuje pouze údaj o tom, že daná nemovitost je kulturní památkou, zapsanou v Úst ředním seznamu kulturních památek České republiky (jak je však uvedeno výše, zdaleka ne vždy).

• Může o prohlášení objektu kulturní památkou požádat z vlastní v ůle kdokoliv nebo takové řízení zahajuje pouze Ministerstvo kultury z moci ú řední?

Nemovité nebo movité v ěci, pop řípad ě jejich soubory, prohlašuje za kulturní památky z vlastního nebo jiného podn ětu ministerstvo kultury . Archeologický nález prohlašuje ministerstvo kultury za kulturní památku na návrh Akademie v ěd České republiky.

Pokud chceme navrhnout prohlášení n ějakého objektu kulturní památkou (zákon neupravuje, zda má být objekt v našem vlastnictví – teoreticky tedy m ůže kdokoliv navrhnout prohlášení čehokoliv kulturní památkou), musíme podat podn ět ministerstvu kultury. Podn ět ve

18 form ě písemného návrhu musí mít nezbytné náležitosti (tj. údaje o umíst ění v ěci, jejím vlastníkovi, popis v ěci, její fotodokumentaci a samoz řejm ě zd ůvodn ění návrhu), aby mohlo ministerstvo kultury návrh posoudit a v dané v ěci p řípadn ě rozhodnout. Rozhodování ministerstva je výlu čně v jeho pravomoci a nelze jej nijak ovlivnit. Ministerstvo si jako podklady vyžádá vyjád ření p říslušného krajského ú řadu a obecního ú řadu obce s rozší řenou působností (a v praxi také odborné organizace státní památkové pé če – NPÚ, i když tato povinnost není uložena p římo zákonem), v některých p řípadech si m ůže vyžádat i posudky od jiných organizací (nap ř. odborných, v ědeckých či um ěleckých). Pokud ministerstvo zahájí řízení o prohlášení v ěci kulturní památkou, vyrozumí o tom písemn ě vlastníka v ěci (ze zahájení takového řízení totiž vlastníkovi vyplývají p říslušné zákonné povinnosti – vlastník je od okamžiku vyrozum ění o zahájení řízení povinen chránit v ěc p řed poškozením, zni čením nebo odcizením a ohlásit ministerstvu kultury také každou zamýšlenou či uskute čněnou zm ěnu vlastnictví, správy nebo užívání v ěci; dále je vlastník povinen umožnit orgán ům památkové pé če, tj. ministerstvu kultury, krajskému ú řadu a obecnímu ú řadu obce s rozší řenou p ůsobností na vyzvání sd ělit požadované údaje o této v ěci a umožnit její prohlídku a zdokumentování) a umožní mu se k zám ěru prohlásit v ěc kulturní památkou písemn ě vyjád řit (stanovisko vlastníka však není pro kone čné rozhodnutí ministerstva ur čující).

Pokud v pr ůběhu řízení o prohlášení v ěci kulturní památkou ministerstvo kultury na základ ě shromážd ěných podklad ů zjistí, že v ěc vykazuje znaky kulturní památky (viz definice kulturní památky), prohlásí v ěc kulturní památkou bez ohledu na to, zda vlastník v ěci s takovým prohlášením souhlasí či nikoliv (jedná se o ve řejný zájem ).

O prohlášení nebo neprohlášení v ěci za kulturní památku nakonec ministerstvo kultury vyrozumí písemn ě všechny zainteresované strany (viz výše) a v případ ě archeologických nález ů také Akademii v ěd České republiky. Jde-li o v ěc, která je p ředm ětem evidence v katastru nemovitostí, ministerstvo kultury vyrozumí o prohlášení této v ěci za kulturní památku i p říslušný katastrální ú řad k provedení záznamu do katastru nemovitostí (v minulosti však, jak již bylo uvedeno, z různých d ůvod ů k zápisu všech nemovitých kulturních památek v katastru nemovitostí nedošlo).

• Je možné prohlásit objekt kulturní památkou i bez vědomí nebo proti v ůli vlastníka?

Jak je uvedeno v předchozí odpov ědi, je sice kone čné rozhodnutí ve v ěci prohlášení či neprohlášení v ěci kulturní památkou výlu čně v rukou ministerstva kultury, ale nelze je vydat bez toho, aniž by o zahájení řízení vyrozum ělo písemn ě vlastníka dané v ěci (už jen proto, že ze zahájení takového řízení vlastníkovi vyplývají p říslušné zákonné povinnosti) a umožnilo mu se k věci vyjád řit. Na druhé stran ě není nesouhlas vlastníka se zám ěrem prohlásit jím vlastn ěnou věc kulturní památkou pro ministerstvo kultury rozhodující – pokud v ěc nesporn ě spl ňuje znaky kulturní památky, pak ji ministerstvo prohlásí kulturní památkou a vlastníka o prohlášení vyrozumí. Proti rozhodnutí ministerstva se lze bránit zákonnými opravnými prost ředky – lze podat tzv. rozklad , o n ěmž rozhodne ministr kultury. Návrh na rozhodnutí mu p ředloží rozkladová komise, která má nejmén ě 5 člen ů a je jmenována ministrem a jejíž v ětšinu tvo ří odborníci, kte ří nejsou zam ěstnanci ministerstva kultury. V řízení o rozkladu ministr kultury pak rozhodnutí ministerstva o prohlášení v ěci kulturní památkou bu ď potvrdí (tj. rozklad zamítne) nebo je zm ění či zruší. Pokud je i pak vlastník v ěci nespokojen s rozhodnutím ministerstva, musí se obrátit na soud (tj. v daném p řípad ě ke správnímu soudu), protože další stupn ě správního řízení již nejsou možné.

• Jaké jsou povinnosti vlastníka kulturní památky?

Vlastník kulturní památky je zejména povinen:

o na vlastní náklad pe čovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji p řed ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Kulturní památku je povinen užívat pouze zp ůsobem, který odpovídá jejímu kulturn ě politickému významu, památkové hodnot ě a technickému stavu. Je-li kulturní památka ve státním vlastnictví, je povinností organizace, která kulturní památku spravuje nebo ji užívá nebo ji má ve vlastnictví, a jejího nad řízeného orgánu vytvá řet pro pln ění uvedených povinností všechny pot řebné p ředpoklady.

o uv ědomit toho, na koho v ěc p řevádí nebo komu ji p řenechává (nap ř. k do časnému užívání) nebo p ředá (nap ř. k provedení její obnovy nebo k jinému účelu), že v ěc je kulturní památkou.

o v případ ě ohrožení nebo poškození kulturní památky bez zbytečného odkladu tuto skute čnost sd ělit obecnímu ú řadu obce s rozší řenou p ůsobností (jde-li o národní kulturní památku, pak p říslušnému krajskému ú řadu; jde-li o nemovitou kulturní památku, která je stavbou, je vlastník povinen vyrozum ět také p říslušný stavební ú řad) a vyžádat si od n ěj rozhodnutí o zp ůsobu odstran ění závady.

o oznámit obecnímu ú řadu obce s rozší řenou p ůsobností (jde-li o národní kulturní památku, pak p říslušnému krajskému ú řadu) každou zamýšlenou zm ěnu jejího užívání, a jde-li o nemovitou kulturní památku, i její zamýšlené vyklizení.

o v případ ě, že zamýšlí provést obnovu (tj. údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prost ředí) si předem vyžádat závazné stanovisko obecního ú řadu obce s rozší řenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, závazné stanovisko krajského úřadu. Obdobná povinnost tíží také vlastníka, správce či uživatele nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zón ě nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny – ten je povinen k zamýšlené stavb ě, zm ěně stavby, terénním úpravám, umíst ění nebo odstran ění za řízení, odstran ění stavby, úprav ě d řevin nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si p ředem vyžádat závazné stanovisko obecního ú řadu obce s rozší řenou p ůsobností, není-li tato jeho povinnost podle tohoto zákona nebo na základ ě tohoto zákona vylou čena (to je v případ ě, že se jedná o práce na nemovitosti v ochranném pásmu , která není kulturní památkou – tam není pot řeba závazné stanovisko orgánu státní památkové pé če, pokud se provedením t ěchto prací nijak nezasahuje do vn ějšího vzhledu nemovitosti nebo pokud jde o práce, které jsou výslovn ě uvedeny v rozhodnutí o ochranném pásmu a je u nich vylou čena povinnost vyžádat si p ředem závazné stanovisko. Obdobn ě to platí také v případ ě, kdy krajský ú řad po projednání s ministerstvem kultury, orgánem územního plánování a p říslušnou obcí vydal pro ur čitou památkovou rezervaci nebo památkovou zónu nebo jejich část tzv. plán ochrany , ve kterém stanovil zp ůsob zabezpe čení kulturních hodnot památkové rezervace a památkové zóny z hlediska státní památkové pé če a ur čil, u jakých nemovitostí nebo u jakých

druh ů prací na nich, v četně výsadby a kácení d řevin na ve řejných prostranstvích, je vylou čena povinnost vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si předem závazné stanovisko orgánu státní památkové pé če).

• Co se stane, neplní-li vlastník kulturní památky nebo jiné fyzické či právnické osoby své zákonné povinnosti v ůč i kulturním památkám nebo nerespektují rozhodnutí správních orgán ů, která jim takové povinnosti stanovila?

Neplní-li vlastník kulturní památky své zákonné povinnosti (uvedené v ust. § 9 památkového zákona) a jejich nepln ěním m ůže dojít k ohrožení kulturní památky, vydá obecní úřad obce s rozší řenou p ůsobností po vyjád ření odborné organizace státní památkové pé če rozhodnutí o opat řeních, která je povinen vlastník kulturní památky učinit , a zárove ň ur čí lh ůtu, v níž je vlastník kulturní památky povinen tato opat ření vykonat. Jde-li o národní kulturní památku, vydá toto rozhodnutí po vyjád ření odborné organizace státní památkové pé če krajský ú řad v souladu s podmínkami, které pro zabezpe čení ochrany národní kulturní památky stanovila vláda České republiky. Rozhodnutí o opat řeních, která je povinen vlastník kulturní památky u činit, m ůže vydat obecní ú řad obce s rozší řenou p ůsobností (jde-li o národní kulturní památku, krajský ú řad) také na žádost jejího vlastníka.

Jestliže vlastník kulturní památky v ur čené lh ůtě neprovede uložená opat ření, m ůže obecní ú řad obce s rozší řenou p ůsobností (v p řípad ě národní kulturní památky krajský ú řad) rozhodnout, že se nezbytná opat ření pro zabezpe čení kulturní památky provedou na náklad jejího vlastníka.

Vyžaduje-li to důležitý spole čenský zájem , m ůže krajský ú řad z vlastního podn ětu nebo na návrh obecního ú řadu obce s rozší řenou p ůsobností nebo na návrh ministerstva kultury (jde-li o movitou kulturní památku nebo movitou národní kulturní památku) uložit jejímu vlastníku povinnost ur čitým zp ůsobem s ní nakládat, pop řípad ě mu uložit, aby ji bezplatn ě sv ěř il na nezbytn ě dlouhou dobu do úschovy odborné organizaci, kterou zárove ň ur čí.

Zanedbává-li vlastník nemovité kulturní památky, která není státním majetkem, trvale své povinnosti a ohrožuje tím její zachování nebo užívá-li kulturní památku v rozporu s jejím kulturn ě politickým významem, památkovou hodnotou nebo technickým stavem, m ůže se ve spole čenském zájmu, nedojde-li k dohod ě s vlastníkem o jejím prodeji státu, výjime čně kulturní památka na návrh obecního ú řadu obce s rozší řenou p ůsobností rozhodnutím vyvlast ňovacího ú řadu vyvlastnit. V p řípad ě vyvlastn ění nemovité národní kulturní památky zahajuje řízení o vyvlastn ění vyvlast ňovací ú řad na návrh krajského ú řadu a pro vyvlastn ění platí obecné p ředpisy.

Je-li kulturní památka bezprost ředn ě ohrožena , provede obec s p ředchozím souhlasem obecního ú řadu obce s rozší řenou p ůsobností nutná opat ření k její ochran ě. Jde-li o nemovitou kulturní památku, která je stavbou, dá obec podn ět stavebnímu ú řadu k na řízení udržovacích prací nebo nezbytných úprav nebo k na řízení neodkladných zabezpe čovacích prací podle zvláštních p ředpis ů a vyrozumí o tom obecní ú řad obce s rozší řenou p ůsobností (jde-li o národní kulturní památku, pak i krajský ú řad). Je-li kulturní památka ve státním vlastnictví, vyrozumí o tom obec i nad řízený orgán organizace, která kulturní památku spravuje nebo je jejím vlastníkem.

V případ ě nepln ění dalších povinností (taxativn ě vyjmenovaných v ust. § 35 a 39 památkového zákona), nap ř. povinností týkajících se obnovy kulturních památek nebo nemovitostí v památkov ě chrán ěných územích, pak m ůže být fyzické nebo právnické osob ě, která tyto povinnosti porušila, ud ělena sankce až do výše 2.000.000,- K č obecním ú řadem obce s rozší řenou p ůsobností, resp. až do výše 4.000.000,- K č krajským ú řadem.

• Lze kulturní památku prodat či koupit? Jaká k tomu musím získat povolení?

Kulturní památku lze samoz řejm ě p řevést i do vlastnictví jiné fyzické či právnické osoby, a ť už bezúplatn ě (darovat) nebo za úplatu (prodat). Je však pot řeba mít na z řeteli ur čitá zákonná omezení. Tato omezení se však týkají pouze movitých kulturních památek a nemovitých národních kulturních památek, kdy má stát právo na jejich p řednostní koupi :

o Vlastník kulturní památky je povinen v p řípad ě zamýšleného prodeje kulturní památky, jde-li o movitou kulturní památku nebo o národní kulturní památku, ji přednostn ě nabídnout ke koupi ministerstvu kultury, s výjimkou prodeje mezi osobami blízkými nebo spoluvlastníky.

o Ministerstvo kultury m ůže na základ ě nabídky vlastníka kulturní památky z mimo řádn ě závažných kulturn ě spole čenských d ůvod ů uplatnit právo státu na p řednostní koupi bu ď p římo nebo prost řednictvím organizací z řizovaných ministerstvem kultury (cenu stanovuje zvláštní právní p ředpis nebo jde o cenu obvyklou, odpovídající povaze v ěci). Toto právo m ůže stát prost řednictvím ministerstva kultury však uplatnit pouze do t ří m ěsíc ů (jde-li o movitou kulturní památku), resp. do šesti m ěsíc ů (jde-li o nemovitou kulturní památku) od doru čení nabídky , jinak právo státu na p řednostní koupi kulturní památky vůč i vlastníku, který nabídku u činil, zaniká.

o Nesplní-li vlastník kulturní památky svou oznamovací povinnost a takovou kulturní památku prodá, aniž by p ředem vyrozum ěl ministerstvo kultury a umožnil mu uplatnit právo na p řednostní koupi, je právní úkon, kterým p řevedl vlastnictví ke kulturní památce na jinou osobu neplatný , pokud se této neplatnosti dovolá ministerstvo kultury do t ří let ode dne provedení uvedeného právního úkonu.

V případ ě prodeje či koup ě kulturní památky (p ři pat řičném spln ění výše uvedených ustanovení zákona, pokud se na daný p řípad vztahují) se smluvní vztah řídí ustanoveními ob čanského zákoníku, stejn ě jako jiný typ prodeje nebo koup ě. Kupní smlouva by však m ěla pamatovat na to, že v ěc je kulturní památkou, z čehož vyplývají ur čité zákonné povinnosti a práva vlastníka. Vlastník musí na tyto skute čnosti kupujícího p řed prodejem upozornit (podle ust. § 9 památkového zákona „Vlastník, který kulturní památku p řevádí na jiného, n ěkomu přenechá k do časnému užívání nebo p ředá k provedení její obnovy,nebo k jinému ú čelu, je povinen toho, na koho v ěc p řevádí nebo komu ji p řenechává nebo p ředá, uv ědomit, že v ěc je kulturní památkou.“ ). Vlastník musí sou časn ě splnit oznamovací povinnost v ůč i odborné organizaci státní památkové pé če (podle ust. § 7 památkového zákona „Vlastník kulturní památky je povinen oznámit odborné organizaci státní památkové pé če každou zm ěnu vlastnictví (správy, užívání) kulturní památky nebo její p řemíst ění. Oznámení musí u činit vlastník kulturní památky nejpozd ěji do t řiceti dn ů, kdy k takové zm ěně došlo.“ ). Skute čnost, že prodávaná v ěc je kulturní památkou, by m ěla být uvedena p římo v kupní smlouv ě.

Je pot řeba si také uv ědomit, že ur čité zákonné povinnosti tíží nejen vlastníka kulturní památky, ale také vlastníka (správce, uživatele) nemovitosti v památkov ě chrán ěném území, i když není kulturní památkou. Také na to by m ěl být budoucí vlastník či nájemce upozorn ěn, aby nedocházelo z neznalosti ke zbyte čnému porušování zákona o státní památkové pé či.

• Co musím ud ělat, když chci p řemístit kulturní památku na jiné místo?

Ochrana kulturního d ědictví (a tedy i kulturních památek) je, jak již bylo n ěkolikrát zmín ěno, ve řejným zájmem. Z toho vyplývá i snaha památkového zákona ve stanovených případech kontrolovat a ovliv ňovat umíst ění a p řípadný pohyb kulturních památek (u movitých kulturních památek je, na rozdíl od památek nemovitých, jejich p řemíst ění a v souvislosti s tím t řeba i nepovolený vývoz do zahrani čí v ětšinou, samoz řejm ě s ohledem na rozm ěry, často velmi jednoduché).

Zákon proto stanoví, že:

o Národní kulturní památku a nemovitou kulturní památku, pop řípad ě jejich sou část (p říslušenství) lze p řemístit jen s p ředchozím souhlasem krajského úřadu po vyjád ření odborné organizace státní památkové pé če.

o Movitou kulturní památku lze z ve řejn ě p řístupného místa trvale p řemístit jen s předchozím souhlasem krajského ú řadu po vyjád ření odborné organizace státní památkové pé če.

o Krajský ú řad, který dal souhlas k p řemíst ění kulturní památky, uv ědomí o tom odbornou organizaci státní památkové pé če (z d ůvodu, že je to práv ě ona, kdo vede evidenci kulturních památek – Úst řední seznam kulturních památek).

• Co musím splnit, abych mohl vyvézt kulturní památku do zahrani čí (nap ř. k výstavním ú čel ům)?

Kulturní památku lze vyvézt do zahrani čí, ale pouze do časn ě. Obdobn ě jako v předchozím p řípad ě (p řemíst ění) má i zde stát zájem kontrolovat pohyb a aktuální umíst ění kulturních památek a p řípadn ě i možnost v od ůvodn ěných p řípadech vývoz památky regulovat nebo dokonce zakázat.

Podle zákona o státní památkové pé či lze „kulturní památku v zahrani čí vystavovat, do zahrani čí zap ůjčit nebo do zahrani čí vyvézt pro jiné ú čely jen s p ředchozím souhlasem ministerstva kultury .“ A dále: „V ěc, která vykazuje znaky kulturní památky, lze trvale p řevézt ze zahrani čí do České republiky jen s p ředchozím souhlasem p říslušného orgánu státu, z n ěhož má být dovezena, je-li zaru čena vzájemnost .“

Mechanismus vývozu a ud ělení povolení up řes ňuje provád ěcí vyhláška k zákonu o státní památkové pé či:

Žádost musí obsahovat všechny základní znaky kulturní památky vylu čující její zám ěnu (popis s fotografií, druh a název, rozm ěry, sou časný stav, údaje o provedených opravách nebo restaurování, ú čel, pro který se žádá o p ředchozí souhlas s vývozem, doba, na kterou se kulturní památka vyváží a zp ůsob jejího užití v zahrani čí).

K žádosti musí být p řipojen písemný souhlas vlastníka kulturní památky s vývozem a jeho ú čelem.

Ministerstvo kultury m ůže v rozhodnutí o p ředchozím souhlasu k vývozu kulturní památky do zahrani čí stanovit požadavky na ochranu kulturní památky.

Po návratu kulturní památky ze zahrani čí pov ěř í odborná organizace na požádání ministerstva kultury identitu a stav kulturní památky a podá o tom ministerstvu kultury zprávu.

• Mám povinnost starat se o kulturní památku, která je v cizím vlastnictví? Mají vůbec ostatní ob čané a organizace (fyzické a právnické osoby), i když kulturní památky nevlastní, k nim n ějaké zákonné povinnosti? Jestli ano, jaké?

Jak bylo již uvedeno výše, je vlastník kulturní památky povinen (krom ě jiného) na vlastní náklad pe čovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu, chránit ji p řed ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením a užívat ji pouze zp ůsobem, který odpovídá jejímu kulturn ě politickému významu, památkové hodnot ě a technickému stavu.

Obdobné povinnosti mají také ostatní fyzické a právnické osoby, i když nejsou vlastníky kulturních památek. Pokud kulturní památku užívají nebo ji mají u sebe , mají ze zákona povinnost pe čovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji p řed ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Povinnost nést náklady spojené s touto pé čí o kulturní památku mají však jen tehdy, jestliže to vyplývá z právního vztahu mezi nimi a vlastníkem kulturní památky (nap ř. z nájemní smlouvy, ve které se nájemce zavazuje udržovat pronajatou nemovitost v řádném stavu apod.).

Ostatní organizace a ob čané, i když nejsou vlastníky kulturních památek , jsou povinni si po čínat tak, aby nezp ůsobili nep říznivé zm ěny stavu kulturních památek nebo jejich prost ředí a neohrožovali zachování a vhodné spole čenské uplatn ění kulturních památek.

Orgány státní správy p říslušné rozhodovat o zp ůsobu využití budov , které jsou kulturními památkami, nebo o p řid ělení byt ů, jiných obytných místností a místností nesloužících k bydlení v t ěchto budovách, p ři rozhodování o zp ůsobu a zm ěnách využití kulturních památek jsou povinny zabezpe čit jejich vhodné využití odpovídající jejich hodnotě a technickému stavu.

Důležité ustanovení zákona o státní památkové pé či se týká zejména fyzických a právnických osob, které podnikají v objektech kulturních památek (mají tam nap říklad své prodejny a jiné provozovny): jestliže fyzická nebo právnická osoba svou činností p ůsobí nebo by mohla zp ůsobit nep říznivé zm ěny stavu kulturní památky nebo jejího prost ředí anebo ohrožují zachování nebo spole čenské uplatn ění kulturní památky, ur čí obecní ú řad obce s

24 rozší řenou p ůsobností (v p řípad ě národní kulturní památky krajský ú řad) podmínky pro další výkon takové činnosti nebo výkon činnosti zakáže.

• Jak se liší památkov ě chrán ěná území v přísnosti posuzování stavebních úprav?

Památkov ě chrán ěná území jsou p řesn ě vymezená území, kde je zákonem stanovena plošná památková ochrana – nechrání se tedy jen n ěkteré konkrétní nemovitosti, ale i jejich prost ředí a vymezené území jako celek. Podle celkové památkové hodnoty daného území se rozlišují tyto typy:

o památková rezervace o památková zóna o ochranné pásmo

(blíže k jednotlivým typ ům viz slovní ček na za čátku této publikace).

Jednotlivé uvedené typy památkov ě chrán ěného území mají rozdílný stupe ň ochrany (nejvyšším a tedy památkov ě nejvíce chrán ěným typem území je památková rezervace, pak je to památková zóna a nakonec ochranné pásmo). Konkrétní rozsah a podmínky ochrany jsou stanoveny v rozhodnutích a vyhláškách, kterými byla tato památkov ě chrán ěná území prohlášena, a mohou se proto v jednotlivých konkrétních p řípadech lišit. Krom ě uvedených rozhodnutí a vyhlášek platí na t ěchto územích samoz řejm ě také ostatní právní p ředpisy z oblasti památkové pé če (viz kapitola II.). Zn ění vyhlášky o prohlášení m ěstské památkové zóny v Prost ějov ě a také zn ění rozhodnutí o jednotlivých ochranných pásmech na území prost ějovského správního obvodu naleznete v příloze této publikace.

• Komplikuje NPÚ vlastník ům památek pouze život nebo má pro n ě také n ějaký pozitivní p řínos? Jsou stanoviska a metodiky NPÚ pro vlastníky památek závazné?

Odborná organizace státní památkové pé če – Národní památkový ústav (NPÚ) je přísp ěvková organizace z řizovaná státem prost řednictvím Ministerstva kultury České republiky. Plní řadu výzkumných, v ědeckých, vzd ělávacích i dokumenta čních funkcí v oblasti státní památkové pé če, poskytuje bezplatnou odbornou pomoc vlastník ům kulturních památek p ři zajiš ťování pé če o kulturní památky a je také odborným subjektem v procesu posuzování žádostí vlastník ů, správc ů či uživatel ů kulturních památek a nemovitostí v památkov ě chrán ěných územích o jejich obnovu, resp. o stavbu, zm ěnu stavby, terénní úpravy, umíst ění nebo odstran ění za řízení, odstran ění stavby, úpravu d řevin či udržovací práce na t ěchto nemovitostech.

Z památkového zákona mj. vyplývá povinnost vlastníka kulturní památky (resp. projektanta) projednat p řípravnou a projektovou dokumentaci obnovy nemovité kulturní památky nebo stavby, zm ěny stavby, terénních úprav, umíst ění nebo odstran ění za řízení, odstran ění stavby, úpravy d řevin nebo udržovacích prací na nemovitosti v památkov ě chrán ěném území v pr ůběhu zpracování s odbornou organizací státní památkové pé če z hlediska spln ění podmínek závazného stanoviska . P ři tomto projednávání na druhou stranu poskytuje odborná organizace státní památkové pé če vlastníkovi pot řebné podklady, informace

25 a odbornou pomoc, je tedy nápomocna vlastníkovi s praktickým konkrétním řešením obnovy, které by bylo v souladu se zájmy státní památkové pé če. Vlastník je dále povinen odevzdat odborné organizaci státní památkové pé če na její žádost jedno vyhotovení dokumentace k archivaci.

V pr ůběhu správního řízení o vydání závazného stanoviska k zamýšlené obnov ě nebo stavebním úpravám památkov ě chrán ěné nemovitosti je orgán státní památkové pé če povinen si v každém jednotlivém p řípad ě vyžádat před vydáním závazného stanoviska odborné vyjád ření Národního památkového ústavu jako jeden z podklad ů pro své rozhodování („Orgán státní památkové pé če … vydá závazné stanovisko po p ředchozím písemném vyjád ření odborné organizace státní památkové pé če, se kterou projedná na její žádost p řed ukon čením řízení návrh tohoto závazného stanoviska.“ ). Na vydání svého písemného vyjád ření má odborná organizace ze zákona lh ůtu 20 dn ů ode dne doru čení žádosti o jeho vypracování, nestanoví-li orgán státní památkové pé če ve zvlášť složitých p řípadech lh ůtu delší, která nesmí být prodloužena o více než dalších 30 dn ů (celkem tedy maximáln ě 50 dn ů). Pokud v této lh ůtě orgán státní památkové pé če písemné vyjád ření NPÚ neobdrží, vydá pak závazné stanovisko i bez tohoto vyjád ření. Už samotné toto prodloužení řízení o lh ůtu, po kterou zpracovává odborná organizace státní památkové pé če své vyjád ření, řad ě žadatel ů p řipadá obt ěžující a celou v ěc komplikující, nemluv ě o podmínkách a doporu čeních, které pak jsou často ve vyjád ření NPÚ obsaženy. Je však t řeba si uv ědomit, že NPÚ je odbornou organizací státní památkové pé če a jeho vyjád ření (i když s ním často žadatelé, resp. ú častníci řízení nesouhlasí) by tedy m ěla po odborné stránce být relevantním odborným podkladem pro rozhodování orgánu státní památkové pé če. M ěla by dle památkového zákona vycházet ze sou časného stavu poznání kulturn ě historických hodnot, které je nezbytné zachovat p ři umožn ění realizace zamýšleného zám ěru. Každé vyjád ření samoz řejm ě píše konkrétní pracovník a může tedy být do ur čité míry subjektivní, ale m ělo by odrážet aktuální názor odborné organizace státní památkové pé če jako celku (tyto názory jsou pak zpravidla obsaženy i v metodikách odborné organizace, které k jednotlivým oblastem a problém ům státní památkové pé če NPÚ vydává a řada z nich je p řístupná v elektronické podob ě na webových stránkách NPÚ; jde o odborné publikace a pochopiteln ě nejsou zákonnými ani podzákonnými předpisy a nejsou tudíž závazné, ale pouze doporu čující; slovo „aktuální“ je zde použito zcela zám ěrn ě, protože názory, postoje a zájmy státní památkové pé če nejsou zcela nem ěnné, ale vyvíjejí se v čase práv ě v závislosti na zmín ěném „ sou časném stavu poznání kulturn ě historických hodnot…“ ).

Na druhé stran ě, na rozdíl od odborné organizace státní památkové pé če, která žádosti posuzuje pouze z hlediska zájm ů státní památkové pé če, je správní orgán státní památkové pé če povinen posuzovat každou žádost jako celek . Musí p řitom brát v úvahu nejen zájmy státní památkové pé če, ale také oprávn ěné zájmy vlastníka památkov ě chrán ěného objektu a existující ve řejné zájmy a jejich pat řičným posouzením v souladu s platnými právními předpisy, jakož i pat řičným zohledn ěním práv nabytých v dobré ví ře, okolností daného p řípadu a na základ ě zásad činnosti správního orgánu podle správního řádu (nap ř. zásada rovnosti, dobré správy, legitimního o čekávání – aby p ři rozhodování ve skutkov ě shodných nebo podobných p řípadech nevznikaly ned ůvodné rozdíly apod.) dosp ět ke svému rozhodnutí ve věci, které m ůže mít formu závazného stanoviska nebo rozhodnutí (viz slovní ček na za čátku této publikace). Orgán státní památkové pé če tedy nemusí s vyjád řením NPÚ vždy bezpodmíne čně souhlasit (je to jeden z podklad ů pro jeho rozhodování ), ale svá rozhodnutí a závazná stanoviska musí vždy pat řičně, na základ ě shromážd ěných podklad ů a existujících právních p ředpis ů, od ůvodnit.

• Lze kulturní památku n ějak „odpamátnit“ (tj. zrušit její prohlášení kulturní památkou) a vyhnout se tak povinnostem vyplývajícím ze zákona o státní památkové pé či?

Zrušení prohlášení kulturní památkou (lidov ě tzv. odpamátn ění) samoz řejm ě možné je. Není to ale b ěžná záležitost a není možné je provést pokaždé, kdy se vlastníkovi kulturní památky zdá, že památkový zákon a související p ředpisy ho p říliš omezují. V této souvislosti je totiž nutné si uv ědomit, že památková pé če a ochrana kulturního d ědictví je d ůležitým ve řejným zájmem a že samotné prohlašování kulturních památek m ůže prob ěhnout i bez souhlasu vlastníka, pokud v ěc spl ňuje znaky kulturní památky. Stát má p řednostní zájem na uchování svého kulturního d ědictví a proto každý proces rozhodování o p řípadném zrušení prohlášení kulturní památkou musí být podložen jednozna čnými a závažnými argumenty, pro č už daná v ěc nadále nemá být kulturní památkou a nemá požívat ochranu podle zákona o státní památkové pé či a souvisejících p ředpis ů.

Pokud nejde o národní kulturní památku, m ůže ministerstvo kultury z mimo řádn ě závažných d ůvod ů prohlášení v ěci za kulturní památku zrušit na žádost vlastníka kulturní památky nebo organizace, která na zrušení prohlášení v ěci za kulturní památku prokáže právní zájem, p řípadn ě také z vlastního podn ětu. Mezi mimo řádn ě závažné d ůvody ke zrušení prohlášení kulturní památkou pat ří nap ř. situace, kdy není možné kulturní památku zachovat vůbec nebo by si její zachování vyžádalo zásahy, které by znamenaly ztrátu památkové hodnoty kulturní památky. Jde nap říklad o situaci, kdy v důsledku nevhodných stavebních zásah ů nebo zásahu vyšší moci (typicky živelní pohroma) stavba ztratila hodnoty, pro které byla prohlášena kulturní památkou (nebo p řestala existovat v ůbec – v takovém p řípad ě samoz řejm ě památková ochrana již neexistující památky zcela ztrácí smysl), nebo situace, kdy dojde ke st řetu r ůzných ve řejných zájm ů a proti zachování v ěci jako kulturní památky stojí jiný zájem, který zp ůsobuje, že tuto v ěc nelze zachovat (nap ř. t ěžba nerostných surovin nebo stavba dopravní komunikace strategického významu). V této souvislosti je ale nutné poznamenat, že i podle d ůvodové zprávy k zákonu o státní památkové péči takovým mimo řádn ě závažným důvodem pro zrušení prohlášení kulturní památkou nem ůže být pouze havarijní stav kulturní památky zp ůsobený zanedbáním povinné pé če jejího vlastníka!

Celý proces ke zrušení prohlášení v ěci kulturní památkou probíhá tak, že ministerstvo kultury si nejprve vyžádá vyjád ření krajského ú řadu a obecního ú řadu obce s rozší řenou působností (p řípadn ě také vyjád ření Akademie v ěd České republiky, jde-li o archeologický nález prohlášený za kulturní památku). V p řípad ě, že vlastník kulturní památky není žadatelem o zrušení prohlášení, musí mu být umožn ěno zú častnit se ohledání v ěci a ke zrušení prohlášení se vyjád řit. Samotné zrušení prohlášení kulturní památkou pak m ůže ministerstvo kultury vázat na p ředchozí spln ění jím ur čených podmínek (nap ř. po řízení dokumentace památky ješt ě před jejím zánikem, p řemíst ění a záchrana alespo ň n ěkterých částí kulturní památky apod.). Náklady vynaložené na spln ění podmínek nese žadatel a v p řípad ě, kdy řízení o zrušení prohlášení zahajuje z vlastního podn ětu ministerstvo kultury, nese náklady ten, v jehož zájmu ke zrušení prohlášení došlo.

• Jaké má vlastn ě výhody skute čnost, že vlastním kulturní památku?

Na první pohled by se mohlo zdát, že vlastnictví kulturní památky p řináší jejímu vlastníkovi jen samá negativa (vyšší náklady na p řípadné opravy a údržbu, protože je zapot řebí

27 využívat tradi čních či místn ě obvyklých materiál ů, prvk ů a stavebních postup ů, které jsou často dražší než b ěžná typizovaná řešení moderní doby; obdobným p řípadem je také restaurování um ěleckých nebo um ělecko řemeslných prvk ů památky, které musí provád ět odborný restaurátor s příslušným povolením Ministerstva kultury k restaurování; v neposlední řad ě zákon p římo vlastníkovi památky na řizuje o památku pe čovat a udržovat ji v dobrém stavu, což pro jiné kategorie v ěcí není zákonem stanoveno atd.). Je však nutné si uv ědomit, že vlastnictví zavazuje ( čl. 11 Listiny základních práv a svobod, sou části Ústavy české republiky: „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chrán ěnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, p řírodu a životní prost ředí nad míru stanovenou zákonem.“ ) a v případ ě vlastnictví kulturní památky je udržování památky v dobrém stavu nejen v zájmu samotného zodpov ědného vlastníka, ale je také v ěcí ve řejného zájmu. Proto má stát zájem na tom, aby vlastník ům kulturních památek vytvo řil pro pé či o kulturní památky odpovídající podmínky.

Vlastníci kulturních památek (a v řad ě p řípad ů také vlastníci nemovitostí v památkov ě chrán ěných územích, které nejsou kulturními památkami, a vlastníci vále čných hrob ů) mohou na jejich obnovu a údržbu získat finan ční prost ředky z ve řejných rozpo čtů – ve řejnou finan ční podporu . Mají také právo na da ňové úlevy v souvislosti s kulturní památkou a na bezplatnou odbornou pomoc odborné organizace státní památkové pé če – Národního památkového ústavu (nap ř. realizace operativních pr ůzkum ů, po řízení dokumentace stavebn ě-historických pr ůzkum ů, odborné konzultace aj.).

• Jaké da ňové úlevy se týkají vlastník ů kulturních památek?

Protože ochrana kulturních památek je státem chrán ěným ve řejným zájmem, ale na druhé stran ě jsou opravy a údržba památek technicky i finan čně náro čnější, než u b ěžných objekt ů, nabízí stát vlastník ům t ěchto památek také n ěkterá finan ční zvýhodn ění a úlevy. Jedná se o možnosti získání ve řejné finan ční podpory (blíže v následující odpov ědi) a da ňové úlevy:

• Podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí , v platném zn ění, od dan ě ze staveb jsou osvobozeny stavby kulturních památek na dobu osmi let, po čínaje rokem následujícím po vydání stavebního povolení na stavební úpravy provád ěné vlastníkem (ust. § 9 odst. 1 písm. p)) a trvale také stavby památkových ve řejn ě p řístupných objekt ů stanovených vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohod ě s Ministerstvem kultury České republiky (ust. § 9 odst. 1 písm. k)) - osvobození od dan ě ze staveb však v tomto p řípad ě nepodléhají nebytové prostory staveb sloužící výlučně k podnikatelské činnosti. Od dan ě z pozemk ů jsou osvobozeny pozemky nebo jejich části, tvo řící jeden funk ční celek se stavbou památkových objekt ů stanovených vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohod ě s Ministerstvem kultury České republiky – tj. objekty jsou zp řístupn ěny pro výchovné a vzd ělávací ú čely (ust. § 4 odst. 1 písm. g)); pozemkem tvo řícím jeden funk ční celek se stavbou se rozumí část pozemku nezbytn ě nutná k provozu a pln ění funkce stavby. Uvedené pozemky jsou osvobozeny od dan ě z pozemk ů pouze tehdy, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány .

• Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjm ů, v platném zn ění, jsou da ňov ě zvýhodn ěni vlastnící objekt ů nemovitých kulturních památek (ust. § 29 a 30 zákona – zvýhodn ěné odpisy v případ ě jejich technického zhodnocení).

• Je možné získat na opravy a úpravy památek i n ějakou finan ční podporu státu, obce nebo kraje? Je tato podpora nároková nebo závisí její p řiznání na v ůli poskytovatele?

Protože v případ ě kulturních památek se jedná o objekty, které byly v minulosti stav ěny specifickými postupy a stavebními metodami a je t řeba k nim op ět v rámci možností p řistoupit v zájmu zachování p ůvodnosti a dobrého stavu a vzhledu památek, p řináší to s sebou často jako nep říjemný vedlejší následek zvýšené finan ční náklady. Vždy ť restaurování renesan čního portálu, obnova historického krovu nebo jen náhrada n ěkterých tradi čních stavebních prvk ů jejich v ěrnými kopiemi se pohybuje v jiných cenových kategoriích než t řeba vým ěna plastových oken na panelovém dom ě.

Podle zákona o státní památkové pé či je vlastník kulturní památky na vlastní náklady povinen pe čovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji p řed ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Protože je ale ochrana kulturního d ědictví také ve řejným zájmem, mají vlastníci možnost v řad ě p řípad ů požádat o finan ční p řísp ěvek na obnovu nebo zachování památky. Jeho poskytovatelem je stát (prost řednictvím Ministerstva kultury) nebo obce či v ětší územní samosprávné celky – kraje. Každá taková finan ční podpora je však samoz řejm ě nenároková – žadatel na ni (na rozdíl nap říklad od n ěkterých sociálních dávek, které se automaticky vyplácejí v případ ě spln ění stanovených kritérií) nemá právní nárok a její poskytnutí záleží zcela na v ůli a rozhodnutí poskytovatele, zda, komu a v jaké výši finan ční podporu p řizná.

Na žádost vlastníka (musí být vždy písemná a dostate čně od ůvodn ěná, s pat řičnými přílohami, které jsou pro daný dota ční titul p ředepsány) m ůže obec nebo kraj ze svých rozpo čtových prost ředk ů poskytnout, jde-li o zvláš ť od ůvodn ěný p řípad (nap ř. je ve špatném technickém stavu a tento stav nezavinil sám vlastník kulturní památky, je využívána a zp řístupn ěna nebo vystavena ve řejnosti pro kulturn ě vzd ělávací nebo náboženské ú čely, nalézá se v pohledov ě významné poloze nebo je ojedin ělou památkou svého druhu v daném regionu), přísp ěvek na zvýšené náklady nejen na obnovu kulturní památky, ale i náklady spojené s jejím zachováním. Ministerstvo kultury m ůže poskytnout v případ ě mimo řádného spole čenského zájmu na zachování kulturní památky na její obnovu p řísp ěvek ze státního rozpo čtu bu ď p římo, nebo prost řednictvím krajského ú řadu nebo prost řednictvím obecního ú řadu obce s rozší řenou působností.

Prost řednictvím Olomouckého kraje (odboru kultury a památkové pé če) lze požádat o ve řejnou finan ční podporu z rozpo čtu Olomouckého kraje v rámci následujících program ů:

• Obnova kulturních památek v Olomouckém kraji

Program slouží zejména k záchran ě a obnov ě kulturních památek nacházejících se ve špatném technickém stavu, zachování kulturn ě historického charakteru a výpov ědní hodnoty kulturních památek, zvýšení prezentace památkového fondu v krajském i celostátním m ěř ítku a také k zajišt ění souladu zp ůsobu využití památky s charakterem jejích kulturn ě historických hodnot. Dotace z programu jsou poskytovány vlastník ům kulturních památek, nacházejících se na území Olomouckého kraje, kterými mohou být m ěsta, obce, církve a jiné právnické a fyzické osoby, p řípadn ě nájemc ům t ěchto památek. Dotace nelze poskytnout na obnovu kulturních památek ve vlastnictví státu, kraj ů a osob s majetkovou ú častí státu. Žadatel m ůže

29 v rámci tohoto programu podat žádost o dotaci pouze na obnovu jedné kulturní památky. Z dotace nelze hradit investice, které p římo nesouvisejí se záchranou památky. Minimální výše dotace poskytované v rámci programu je 200 000,- K č, v případ ě restaurátorských prací m ůže minimální výše dotace činit 50 000,- K č. Maximální výše dotace poskytované v rámci programu je 500 000,- K č.

• Obnova staveb drobné architektury místního významu v Olomouckém kraji

Dotace jsou poskytovány na obnovu drobných památek místního významu, to je nap ř. kapli ček, božích muk, památník ů, pomník ů, k říž ů, smír čích k říž ů, socha řských d ěl umíst ěných v interiéru a podobn ě, a to i objekt ů, které nejsou prohlášeny za kulturní památky, ale mají místní význam (vykazují kulturn ě - historické hodnoty ve vztahu k dané lokalit ě). Dotace z programu jsou poskytovány vlastník ům, p řípadn ě nájemc ům t ěchto památek nacházejících se na území Olomouckého kraje, kterými mohou být m ěsta, obce, církve a jiné právnické a fyzické osoby. Dotace nelze poskytnout na obnovu památek ve vlastnictví státu, kraje a osob s majetkovou ú častí státu. Z dotace nelze hradit investice, které p římo nesouvisejí se záchranou památky. Maximální výše dotace poskytované v rámci programu je 50 000,- Kč a může činit až 100 % uznatelných náklad ů na obnovu.

Prost řednictvím Ministerstva kultury a jím z řizované odborné organizace státní památkové pé če, Národního památkového ústavu, lze požádat o dotaci ze státních prost ředk ů (z rozpo čtu MK ČR) z následujících program ů:

• Program záchrany architektonického d ědictví

Tímto programem je podporována obnova kulturních památek tvo řících nejcenn ější sou část našeho architektonického d ědictví, jako jsou hrady, zámky, kláštery, historické zahrady, kostely a podobn ě. Zamýšlené práce musejí sm ěř ovat p římo k záchran ě kulturní památky nebo jejích podstatných částí. K žádosti o za řazení do Programu se musí p řiložit speciální dokumentace, tzv. projekt záchrany kulturní památky.

• Havarijní program

Z tohoto programu jsou poskytovány finan ční p řísp ěvky pro zabezpe čení nejnaléhav ějších oprav nemovitých kulturních památek, které by mohly vést k ohrožení samotné podstaty kulturní památky. Jedná se zejména o odstran ění havarijního stavu st řech a nosných konstrukcí staveb (statické zajišt ění).

• Program regenerace m ěstských památkových rezervací a m ěstských památkových zón

Slouží k obnov ě kulturních památek nacházejících se v nejcenn ějších částech historických m ěst, které jsou prohlášeny za památkové rezervace a památkové zóny. Finan ční přísp ěvky mohou být z n ěho poskytovány pouze tehdy, pokud má p říslušné m ěsto zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zárove ň finan čně podílí spole čně s vlastníkem na obnov ě kulturní památky ( část financí poskytne stát, část obec a zbytek vlastník). Žádosti o přísp ěvek z tohoto programu se podávají prost řednictvím p říslušné obce s rozší řenou působností.

• Program pé če o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny

Zam ěř uje se, podobn ě jako p ředcházející program, na podporu obnovy a zachování kulturních památek v památkov ě chrán ěných územích, tentokrát ale na venkov ě. Jde zejména o památky lidové architektury, jako jsou nap říklad zem ědělské usedlosti, chalupy, kapli čky a boží muka, které se nacházejí ve vesnických památkových rezervacích či zónách nebo v krajinných památkových rezervacích.

• Program restaurování movitých kulturních památek

Z tohoto programu jsou poskytovány finan ční p řísp ěvky na náklady spojené s obnovou (restaurováním) movitých kulturních památek, které jsou významnými díly výtvarných um ění nebo um ěleckých řemesel a jsou umíst ěny v budovách zp řístupn ěných ve řejnosti pro kulturní, výchovn ě-vzd ělávací nebo náboženské ú čely.

• Podpora obnovy kulturních památek prost řednictvím obcí s rozší řenou působností.

Finan ční prost ředky z tohoto programu jsou ur čeny na zachování a obnovu nemovitých kulturních památek, které se nalézají mimo památkové rezervace a památkové zóny, nejsou národními kulturními památkami a nejsou ve vlastnictví České republiky, pop ř. na obnovu movitých kulturních památek, pevn ě spojených se stavbou, jako jsou nap ř. oltá ře nebo varhany v kostelech, pokud jsou tyto stavby kulturní památkou. Z dotace nelze hradit investice, které přímo nesouvisejí se záchranou památky, a také investice do úpravy ve řejných prostranství, i když jsou sou částí kulturní památky. Přísp ěvek v programu nelze poskytnout, jestliže byl na stejnou kulturní památku ve stejném roce poskytnut jiný p řísp ěvek z ostatních program ů ministerstva v oblasti památkové pé če. Tento program pro ministerstvo administrativn ě zajiš ťují obce s rozší řenou p ůsobností, které zpracovávají veškeré podklady od žadatel ů v četn ě vyú čtování a postupují je Ministerstvu kultury. To v kone čné fázi rozhoduje o rozd ělení přísp ěvku jednotlivým žadatel ům.

Pro podání žádosti o finan ční p řísp ěvky ze všech výše uvedených program ů je t řeba spolu s žádostí p ředložit pot řebné podklady , jako jsou nap ř. závazné stanovisko orgánu státní památkové pé če, rozhodnutí stavebního ú řadu (stavební povolení, sd ělení o ohlášení), podrobná projektová dokumentace, podrobný položkový rozpo čet, doklady o vlastnictví nemovitosti a doklady sloužící k její p řesné identifikaci (výpis z katastru nemovitostí, snímek katastrální mapy), podrobnou dokumentaci sou časného stavu, kopii podepsané smlouvy o dílo s termíny dokon čení jednotlivých prací, u právnických osob výpis z obchodního rejst říku apod. – u jednotlivých program ů se požadavky částe čně liší. I z tohoto orienta čního a neúplného vý čtu je ale z řejmé, že žádost o finan ční p řísp ěvek na obnovu památky je t řeba p ředem pe čliv ě připravit, což v četn ě všech pot řebných doklad ů zabere ur čitý čas. Na to je t řeba myslet včas a v dostate čném p ředstihu nechat vypracovat pot řebnou dokumentaci a předložit ji ke schválení orgánu státní památkové pé če a stavebnímu ú řadu. Uzáv ěrky p řihlášek do v ětšiny program ů jsou totiž zpravidla po čátkem kalendá řního roku (nap ř. do konce ledna v případ ě ve řejné finan ční podpory z prost ředk ů krajského rozpo čtu), u n ěkterých již v pr ůběhu roku předcházejícího.

Pokud jde o vále čné hroby, na pé či o n ě lze také získat ve řejnou finan ční podporu, a to z rozpo čtů obcí, kraje nebo státu prost řednictvím Ministerstva obrany. Ministerstvo

31 obrany ČR poskytuje ú čelové dotace na zabezpe čení pé če o vále čné hroby na základ ě usnesení vlády České republiky č. 427/1999 a č. 1292/1999. Dotace se poskytuje vlastníkovi hrobu, a pokud není znám, vlastníkovi nemovitosti, na které je hrob umíst ěn. Lze získat také finan ční náhradu za omezení užívání nemovitosti nebo úhradu výdaj ů za odkoupení nemovitosti nebo její části v souvislosti s vále čným hrobem.

• K jakým konkrétním úpravám musím mít závazné stanovisko orgánu památkové pé če nebo rozhodnutí stavebního ú řadu a kdy o nic žádat nemusím?

Vlastník kulturní památky je povinen si vyžádat závazné stanovisko v ěcn ě a místn ě příslušného orgánu státní památkové pé če (tj. obecního ú řadu obce s rozší řenou p ůsobností nebo v případ ě národní kulturní památky krajského ú řadu) k zamýšlené obnov ě kulturní památky nebo jejího prost ředí (tj. k údržb ě, oprav ě, rekonstrukci, restaurování nebo jiné úprav ě).

Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zón ě nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny, je povinen si vyžádat závazné stanovisko v ěcn ě a místn ě p říslušného orgánu státní památkové pé če k zamýšlené stavb ě, zm ěně stavby, terénním úpravám, umíst ění nebo odstran ění za řízení, odstran ění stavby, úprav ě d řevin nebo udržovacím pracím na této nemovitosti, není-li tato jeho povinnost zákonem vylou čena (tj. v případ ě, kdy jsou zamýšlené práce uvedeny ve vyhlášce či rozhodnutí, kterými bylo památkov ě chrán ěné území prohlášeno, případn ě v jeho plánu ochrany, pokud existuje, jako práce, ke kterým není závazné stanovisko zapot řebí; v ochranném pásmu je povinnost vyžádat si závazné stanovisko vylou čena vždy, když zamýšlené práce nijak nezasahují do vn ějšího vzhledu nemovitosti).

Krom ě toho je vlastník kulturní památky povinen si vyžádat povolení (souhlas) příslušného orgánu státní památkové pé če (obecního ú řadu obce s rozší řenou p ůsobností, krajského ú řadu nebo ministerstva kultury) i v jiných p řípadech , nap ř. k vývozu kulturní památky do zahrani čí, p řemíst ění kulturní památky apod.

Pokud jde o povolení stavebního ú řadu , u řady prací se nutnost jeho vyžádání od pot řeby závazného stanoviska orgánu státní památkové péče liší a na rozdíl od n ěj má také více různých forem (územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, ohlášení). P řípady, kdy je t řeba p říslušné povolení stavebního ú řadu, vyplývají z příslušných ustanovení stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném zn ění), kde je uveden obsáhlý taxativní vý čet, a v řad ě p řípad ů záleží na výkladu p říslušného stavebního úřadu v daném konkrétním p řípad ě. Proto je t řeba se v každé v ěci obrátit s dotazem p římo na příslušný stavební ú řad. V případ ě, že stavební ú řad bude ve v ěci v kone čné fázi rozhodovat, má stanovisko orgánu státní památkové pé če formu závazného stanoviska (je závazným podkladem pro rozhodnutí stavebního ú řadu, ale není samostatným rozhodnutím – nedá se proti n ěmu tedy odvolat, to je možné až proti rozhodnutí stavebního ú řadu), v opa čném případ ě, kdy stavební ú řad zamýšlené práce z jeho hlediska posuzovat nebude a jsou pouze záležitostí zájm ů státní památkové pé če, má stanovisko orgánu státní památkové pé če formu rozhodnutí , proti kterému se lze odvolat do 15 dn ů od jeho doru čení k p říslušnému krajskému úřadu prost řednictvím obecního ú řadu obce s rozší řenou p ůsobností.

• Když mi stavební ú řad oznámí, že k plánovaným stavebním úpravám od n ěj žádné povolení nepot řebuji, musím n ěco oznamovat památkové pé či?

Jak již bylo uvedeno v odpov ědi na p ředchozí otázku, platí, že orgán státní památkové pé če se vyjad řuje ke všem činnostem, týkajícím se kulturních památek a nemovitostí v památkov ě chrán ěných územích, i když nejsou kulturními památkami. Tento okruh činností je jiný a zpravidla mnohem širší než okruh prací, které vyžadují povolení stavebního ú řadu. Proto je na míst ě p ředpokládat, že i když se stavební ú řad vyjád ří, že v dané v ěci nic vydávat nebude, orgán státní památkové pé če ji bude řešit a n ějaký druh stanoviska (stanovisko, závazné stanovisko, rozhodnutí) k ní vydávat bude, pokud spadá do okruhu jím chrán ěných zájm ů. Je proto dobré každou jednotlivou v ěc vždy p ředem konzultovat s příslušným orgánem státní památkové pé če a ov ěř it si, zda není jeho stanoviska zapot řebí, aby se p ředešlo případnému porušení zákona a následné sankci ze strany orgánu státní památkové pé če.

Jak mám postupovat, zamýšlím-li provést opravu nebo rekonstrukci kulturní památky nebo nemovitosti v památkov ě chrán ěném území?

Náležitosti žádosti o obnovu kulturní památky up řes ňuje provád ěcí vyhláška k zákonu o státní památkové pé či a další zákony (nap ř. správní řád). Žádost o vydání závazného stanoviska k obnov ě kulturní památky (s výjimkou restaurování) by m ěla obsahovat:

o název a umíst ění kulturní památky o rejst říkové číslo Úst ředního seznamu kulturních památek o popis sou časného stavu kulturní památky s uvedením závad (p říp. fotodokumentaci stávajícího stavu) o předpokládaný rozsah obnovy o investora obnovy o předpokládané celkové náklady obnovy o termín provedení obnovy o předpokládaný p řínos obnovy pro další využití kulturní památky

Obdobn ě je tomu i v případ ě žádosti o stavbu, zm ěnu stavby, terénní úpravy, umíst ění nebo odstran ění za řízení, odstran ění stavby, úpravu d řevin nebo udržovací práce na nemovitosti v památkov ě chrán ěném území (umíst ění nemovitosti, popis sou časného stavu s uvedením závad, p ředpokládaný rozsah prací, investor, p ředpokládané náklady a termín provedení prací, p řínos zamýšlených prací). Řada t ěchto údaj ů bývá sou částí projektové dokumentace, resp. technické zprávy a není pot řeba je proto v žádosti vždy znovu uvád ět.

V případ ě restaurování (viz dále) by žádost m ěla navíc obsahovat navrhovaný rozsah a zp ůsob restaurátorského zásahu (tzv. restaurátorský zám ěr). Vlastník kulturní památky m ůže požádat o bezplatné zpracování žádosti o restaurování i odbornou organizaci státní památkové pé če - NPÚ.

Závazné stanovisko orgánu státní památkové pé če k obnov ě kulturní památky nebo nemovitosti v památkov ě chrán ěném území obsahuje vyjád ření, zda navrhované práce jsou z hlediska zájm ů státní památkové pé če p řípustné a p řípadn ě podmínky, za kterých lze tyto práce p řipravovat a provád ět. V závazném stanovisku k restaurování orgán státní památkové pé če stanoví podmínky jeho konkrétního provedení (technický a technologický

33 postup, výtvarné řešení, provedení pr ůzkumných prací aj.). D ůležitou podmínkou v závazném stanovisku orgánu státní památkové pé če je také uložení povinnosti vyhotovení záv ěre čné restaurátorské zprávy (v souladu s příslušnými ustanoveními provád ěcí vyhlášky k památkovému zákonu), která bude ve stanovené lh ůtě p ředána odborné organizaci státní památkové pé če. V této souvislosti je t řeba zd ůraznit, že restaurátor není ú častníkem řízení a správní orgán mu nem ůže závazným stanoviskem ukládat povinnosti (nap ř. zmín ěný konkrétní postup p ři restaurování nebo vyhotovení záv ěre čné restaurátorské zprávy) – ty p řísluší p římo vlastníkovi kulturní památky, který si je musí s restaurátorem ošet řit smluvn ě sám.

Zákon o státní památkové pé či p ředpokládá (a z hlediska vlastníka je to mnohdy prakti čtější a m ůže mu to ušet řit ve výsledku i řadu starostí a finan čních prost ředk ů, nebo ť se předejde tomu, že nákladná a objemná kompletní projektová dokumentace nevyhoví následným podmínkám závazného stanoviska z hlediska zájm ů státní památkové pé če a je nutno ji celou p řepracovávat) vyžádat si závazné stanovisko ke každému dokon čenému stupni projektové dokumentace. P ři zpracování dokumentace je dobré řídit se také ustanovením § 14 památkového zákona, že „ Přípravnou a projektovou dokumentaci obnovy nemovité kulturní památky nebo stavby, zm ěny stavby, terénních úprav, umíst ění nebo odstran ění za řízení, odstran ění stavby, úpravy d řevin nebo udržovacích prací na nemovitosti vlastník kulturní památky nebo projektant projedná v pr ůběhu zpracování s odbornou organizací státní památkové pé če z hlediska spln ění podmínek závazného stanoviska “, protože „Při projednávání poskytuje odborná organizace státní památkové pé če pot řebné podklady, informace a odbornou pomoc “, což m ůže ušet řit vlastníkovi řadu pozd ějších nedorozum ění ve vztahu k orgánu a organizaci státní památkové pé če a díky p ředjednání urychlit i následné schválení podané žádosti.

• Kdy je a kdy není pot řeba provád ět opravu památky nebo její části za pomoci restaurátora? Jsou restaurátorské práce vždy dražší než b ěžná řemeslná oprava? Jak mohu najít restaurátora s příslušnou specializací?

Restaurování je specifický, vysoce odborný zp ůsob obnovy kulturní památky. Provádí se v případ ě, že kulturní památka (nebo její část, která má být restaurována), je dílem výtvarných um ění nebo um ělecko řemeslnou prací. Restaurování m ůže provád ět pouze restaurátor, tedy fyzická osoba, která je pln ě zp ůsobilá k právním úkon ům a bezúhonná, a to na základ ě p říslušného povolení ministerstva kultury k restaurování um ěleckých a um ělecko řemeslných d ěl.

Jak již bylo uvedeno d říve, v případ ě movitých památek se jedná tém ěř vždy o restaurování (jsou to drobn ější objekty a kulturními památkami byly zpravidla prohlášeny práv ě pro své um ělecké nebo um ělecko řemeslné hodnoty), zatímco u nemovitostí se restaurování provádí jen u t ěch jejich prvk ů, které vykazují výrazné znaky um ělecké či um ělecko řemeslné, zbytek stavby v ětšinou nutnosti restaurování nepodléhá.

Povolení k restaurování mají řadu kategorií a vždy je t řeba, aby p říslušné práce provád ěl restaurátor vlastnící odpovídající povolení (nap ř. k restaurování nefigurálních nepolychromovaných um ělecko řemeslných d ěl v kameni, malí řských um ěleckých d ěl na plátn ě, malí řských um ěleckých d ěl - nást ěnných maleb, polychromovaných um ělecko řemeslných nefigurálních d ěl ze d řeva aj.).

Restaurátory, kte ří mají odpovídající povolení ministerstva kultury a bydlí v daném regionu, lze nalézt v Monumnetu (elektronické podobě Úst ředního seznamu kulturních památek na stránkách monumnet.npu.cz ), kde sta čí zadat p říslušný okres a vybrat si z nabídnutého seznamu (bližší údaje o jednotlivých restaurátorech poskytne na dotaz Národní památkový ústav).

Ceny restaurátorských prací se samoz řejm ě liší u jednotlivých restaurátor ů a jsou většinou o n ěco vyšší (ale nemusí to být pravidlem), než u b ěžných oprav, protože se jedná o vysoce specializovanou odbornou činnost.

• Má vlastník památky právo ušet řit a p ři obnov ě použít nap ř. moderních levn ějších prvk ů (plastová okna apod.) namísto repasí nebo výroby přesných kopií dřív ějších historických sou částí?

Dnešní památky byly v ur čité dob ě (v dob ě svého vzniku) také novostavbami. Používaly se na nich tedy tehdejší b ěžné, „moderní“ stavební prvky a technologie. To ovšem neospravedl ňuje podobný postup použít i p ři jejich pozd ějších opravách a úpravách. Kulturními památkami se staly (a území s jejich výskytem, kde se krom ě kulturních památek nacházejí také nemovitosti, které kulturními památkami nejsou, ale vhodn ě dopl ňují historický charakter území, byla prohlášena za památkov ě chrán ěná) práv ě proto, že si dodnes uchovaly sv ůj historický charakter, svoji p ůvodnost, originalitu, „autenticitu“ . To jsou hodnoty, pro které byly kulturními památkami prohlášeny a zapsány do Úst ředního seznamu kulturních památek. Jsou zvláštní, cennou kategorií v ěcí, u níž je žádoucí, aby si sv ůj charakter uchovala i nadále jako sv ědectví d řív ějších v ěků, schopností a dovedností člov ěka , dřív ějších stavebních metod a postup ů, které se dnes již nepoužívají nebo je málokdo umí a přitom často p řekonávají i ty sou časné.

Jak charakterizuje i památkový zákon, kulturní památky jsou „nedílnou sou částí kulturního d ědictví lidu, sv ědectvím jeho d ějin, významným činitelem životního prost ředí a nenahraditelným bohatstvím státu“ , jsou to „významné doklady historického vývoje, životního zp ůsobu a prost ředí spole čnosti od nejstarších dob do sou časnosti, projevy tv ůrčích schopností a práce člov ěka z nejr ůzn ějších obor ů lidské činnosti…“ . Jejich ochrana a ochrana památkov ě chrán ěných území je zájmem státní památkové pé če, tedy ve řejným zájmem , který je nad řazený zájm ům jedinc ů a v jehož rámci je možné i ur čité omezení práv jedince na svobodné nakládání se soukromým majetkem, tedy památkov ě chrán ěnými v ěcmi.

Nelze jednoduše charakterizovat, která úprava je obecn ě pro kulturní památky p řijatelná a která už ne. Vždy záleží na konkrétní památce, hodnotách, pro které má být chrán ěna a pro které byla kulturní památkou prohlášena i míst ě, kde se nachází a míst ě, kde má ke stavebním úpravám dojít (tzn. jak budou p říslušné úpravy ovliv ňovat hodnoty a vzhled kulturní památky i její p ůsobení na bezprost řední nebo širší okolí). Vždy se však památková pé če drží hlavní zásady, že na památkov ě chráněných stavbách by se p ři jejich obnov ě nebo úpravách měly p řednostn ě (p řípadn ě výlu čně, záleží na okolnostech, jak již bylo uvedeno výše) používat tradi ční a místn ě obvyklé materiály, prvky a stavební postupy, aby byla zachována jejich autenticita . Záleží také na konkrétní mí ře památkové ochrany (nap ř. u objekt ů v ochranném pásmu se posuzuje pouze vn ější vzhled nemovitostí, nikoliv úpravy, které budou provedeny v interiéru a na vn ějším vzhledu domu se nijak neprojeví). P řípad plastových oken je typickým dilematem sou časné doby – jsou to prvky moderní, levné, s dobrými technickými vlastnostmi a jednoduchou údržbou, z hlediska zájm ů státní památkové pé če však

35 naprosto ahistorické a nežádoucí (pro své zcela jiné, netradi ční tlouš ťky prvk ů, viditelné pohledové nestárnutí materiálu, naprostou pravidelnost a rovinnost ploch, odlišné zp ůsoby otevírání, nemožnost výroby p řesn ě na míru jako kopie stávajících prvk ů – vždy jde o typizované výrobky nebo výrobky z typizovaných díl ů, které se vyráb ějí jen v ur čitých rozm ěrech a nejsou schopné se dostate čně p řiblížit historickým prvk ům).

Jak je uvedeno na jiném míst ě této publikace, podle Listiny základních práv a svobod vlastnictví zavazuje . Vlastník památkov ě chrán ěného objektu si musí být v ědom toho, že takový objekt je nestandardní, neumož ňuje vždy b ěžné zp ůsoby údržby a úprav jako objekty moderní a zákonem nechrán ěné. Jako ur čitou kompenzaci t ěchto zvýšených nárok ů pak vlastníkovi zákon umož ňuje, na rozdíl od b ěžných staveb, na jejich opravy, úpravy a údržbu v souvislosti se zachováním památkových hodnot čerpat prost ředky z ve řejných prost ředk ů formou ve řejné finan ční podpory a také využívat bezplatnou odbornou pomoc Národního památkového ústavu jako odborné organizace státní památkové pé če.

• Může vlastníka památky donutit památková pé če k provedení oprav, i když on sám nechce nebo nemá peníze?

K provedení b ěžných oprav závad, které neohrožují podstatu kulturní památky a jsou nap ř. spíše estetickou záležitostí (opadaná omítka na některém míst ě stavby apod.), státní památková pé če samoz řejm ě vlastníka donutit nem ůže. Jinak je tomu ale v případ ě závad, které kulturní památku p římo ohrožují. Ze zákona vyplývá, že „ vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pe čovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji p řed ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Kulturní památku je povinen užívat pouze zp ůsobem, který odpovídá jejímu kulturn ě politickému významu, památkové hodnot ě a technickému stavu .“. Pokud vlastník kulturní památky tyto své zákonné povinnosti neplní, pak příslušný orgán státní památkové pé če vydá po vyjád ření odborné organizace státní památkové pé če rozhodnutí o opat řeních, která je povinen vlastník kulturní památky učinit , a zárove ň ur čí lh ůtu, v níž je vlastník kulturní památky povinen tato opat ření vykonat.

Jestliže vlastník kulturní památky v ur čené lh ůtě neprovede na řízená opat ření, m ůže orgán státní památkové pé če rozhodnout, že se nezbytná opat ření pro zabezpe čení kulturní památky provedou na náklad jejího vlastníka .

V případ ě, že vlastník nemovité kulturní památky zanedbává trvale své povinnosti a ohrožuje tím její zachování nebo užívá-li kulturní památku v rozporu s jejím kulturn ě politickým významem, památkovou hodnotou nebo technickým stavem, m ůže se ve spole čenském zájmu, nedojde-li k dohod ě s vlastníkem o jejím prodeji státu, výjime čně kulturní památka na návrh obecního ú řadu obce s rozší řenou p ůsobností rozhodnutím vyvlast ňovacího ú řadu v krajním p řípad ě také vyvlastnit .

• Musí vlastník dodržet podmínky stanovené v závazném stanovisku orgánu státní památkové pé če, i když s nimi nesouhlasí?

Ano. Závazné stanovisko orgánu státní památkové pé če je skute čně závazné a zavazuje přímo vlastníka (pop řípad ě také správce nebo uživatele, jde-li o nemovitost v památkov ě chrán ěném území, která není kulturní památkou), pokud má formu kone čného rozhodnutí, nebo kone čný rozhodovací orgán v dané v ěci (zpravidla stavební ú řad), který musí podmínky závazného stanoviska akceptovat ve svém rozhodnutí. Pokud ale ú častník řízení s podmínkami v závazném stanovisku orgánu státní památkové pé če nesouhlasí, má možnost zkusit využít zákonný opravný prost ředek – v případ ě kone čného rozhodnutí je to odvolání , v případ ě závazného stanoviska, které není kone čným rozhodnutím, je to přezkum . P řezkum i odvolání posuzuje a projednává vždy nad řízený správní orgán toho orgánu, který rozhodnutí nebo závazné stanovisko vydal (zpravidla tedy krajský ú řad).

• Lze se proti rozhodnutí orgánu státní památkové pé če n ěkam odvolat? A jak je to v případ ě, že orgán státní památkové pé če sám s kone čnou platností nerozhoduje, ale vydává jen závazné stanovisko do řízení stavebního ú řadu?

Odpov ěď na tuto otázku je obsažena v odpov ědi na p ředchozí otázku. Pokud jde o formu odvolání , musí být zásadn ě písemná a pot řebné pou čení je nedílnou sou částí každého rozhodnutí. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení, odvolání jen proti od ůvodn ění rozhodnutí je nep řípustné . Odvolání musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí sm ěř uje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spat řován rozpor s právními p ředpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s pot řebným po čtem stejnopis ů tak, aby jeden stejnopis z ůstal správnímu orgánu a aby každý ú častník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li ú častník pot řebný po čet stejnopis ů, vyhotoví je správní orgán na náklady ú častníka. Odvolací lh ůta činí 15 dn ů ode dne oznámení rozhodnutí a lze je podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno p řed oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lh ůty. Odvolání proti rozhodnutí má odkladný ú činek , to znamená, že rozhodnutí nelze realizovat (nenastává právní moc, vykonatelnost ani jiné právní účinky rozhodnutí), nestanoví-li zákon jinak (jestliže to naléhav ě vyžaduje ve řejný zájem, hrozí-li vážná újma n ěkterému z ú častník ů nebo požádá-li o to ú častník a nevznikne tím újma jiným ú častník ům nebo to není ve ve řejném zájmu).

Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, je m ůže zrušit nebo zm ěnit, pokud tím pln ě vyhoví odvolání a jestliže tím nem ůže být zp ůsobena újma žádnému z ú častník ů, ledaže s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas (tzv. autoremedura ). Neshledá-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, uvedené podmínky, p ředá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dn ů ode dne doru čení odvolání.

Odvolací správní orgán p řezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí p ředcházelo, s právními p ředpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to ve řejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít d ůvodn ě za to, že mohly mít vliv na soulad

37 napadeného rozhodnutí s právními p ředpisy, pop řípad ě na jeho správnost, se nep řihlíží; tímto ustanovením není dot čeno právo na náhradu škody zp ůsobené nesprávným ú ředním postupem.

Jestliže odvolací správní orgán dojde k záv ěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními p ředpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a v ěc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal nebo napadené rozhodnutí nebo jeho část zm ění. Neshledá-li odvolací správní orgán d ůvod pro výše uvedený postup, odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí.

Není-li závazné stanovisko orgánu státní památkové pé če kone čným rozhodnutím ve věci, m ůže být podrobeno pouze tzv. přezkumu nad řízeným správním orgánem orgánu, který napadené závazné stanovisko vydal.

V p řezkumném řízení správní orgány z moci ú řední p řezkoumávají závazná stanoviska a pravomocná rozhodnutí v p řípad ě, kdy lze d ůvodn ě pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními p ředpisy. Ú častník m ůže dát podn ět k provedení p řezkumného řízení; tento podn ět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá d ůvody k zahájení přezkumného řízení, sd ělí tuto skute čnost s uvedením d ůvod ů do 30 dn ů podateli. P řezkumné řízení není p řípustné, jestliže byl rozhodnutím ú častníkovi ud ělen souhlas k ob čanskoprávnímu, obchodn ěprávnímu nebo pracovn ěprávnímu úkonu nebo povolen vklad práva k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí nebo jestliže bylo rozhodnuto ve v ěci osobního stavu a žadatel nabyl práv v dobré ví ře.

Jestliže po zahájení p řezkumného řízení správní orgán dojde k záv ěru, že a čkoli rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním p ředpisem, byla by újma, která by jeho zrušením nebo zm ěnou vznikla n ěkterému ú častníkovi, který nabyl práva z rozhodnutí v dobré ví ře, ve zjevném nepom ěru k újm ě, která vznikla jinému ú častníkovi nebo ve řejnému zájmu, řízení zastaví. P ři rozhodování v p řezkumném řízení je správní orgán povinen šet řit práva nabytá v dobré ví ře.

Jestliže podn ět k p řezkumnému řízení dal ú častník, m ůže p řezkumné řízení provést správní orgán, který p řezkoumávané rozhodnutí vydal, pokud pln ě vyhoví ú častníkovi, který podn ět uplatnil, a jestliže tím nem ůže být zp ůsobena újma žádnému jinému ú častníkovi, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas. Jinak p ředá v ěc k provedení p řezkumného řízení nad řízenému správnímu orgánu.

Usnesení o zahájení p řezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 m ěsíc ů ode dne, kdy se p říslušný správní orgán o d ůvodu zahájení p řezkumného řízení dozv ěděl, nejpozd ěji však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve v ěci . Jestliže správní orgán po zahájení přezkumného řízení zjistí, že právní p ředpis porušen nebyl, řízení usnesením zastaví. Usnesení se pouze poznamená do spisu. Rozhodnutí ve v ěci v p řezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 m ěsíc ů ode dne právní moci rozhodnutí ve v ěci.

Rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními p ředpisy, p říslušný správní orgán zruší nebo zm ění, pop řípad ě zruší a v ěc vrátí odvolacímu správnímu orgánu nebo správnímu orgánu prvního stupn ě; tyto správní orgány jsou vázány právním názorem příslušného správního orgánu.

• Jaké jsou pokuty za porušení zákona o státní památkové pé či? Za co je lze ud ělit?

Zákon o státní památkové pé či za porušení n ěkterých svých ustanovení stanoví pokuty až do výše 4.000.000,- K č (d říve bylo možné ud ělit nap ř. fyzické nepodnikající osob ě i za velmi hrubé porušení zákona pokutu maximáln ě 50.000,- K č, ve v ětšin ě p řípad ů jen do 10.000,- K č, což řadu vlastník ů památek nijak neodrazovalo nap ř. od svévolných nepovolených úprav kulturních památek; novelou zákona se pen ěžní sankce výrazn ě zvýšily).

Porušením p říslušných ustanovení zákona o státní památkové pé či se právnická nebo fyzická podnikající osoba v souvislosti s podnikáním dopouští tzv. správního deliktu a fyzická nepodnikající osoba tzv. přestupku , za což jí p říslušný orgán státní památkové pé če uloží odpovídající sankci – pen ěžní pokutu .

Obecní ú řad obce s rozší řenou p ůsobností uloží pokutu až do výše 2.000.000 K č právnické osob ě nebo fyzické osob ě oprávn ěné k podnikání, jestliže p ři výkonu svého podnikání:

o nechrání v ěc p řed poškozením, zni čením nebo odcizením od doru čení vyrozum ění o podání návrhu na prohlášení v ěci za kulturní památku nebo o tom, že ministerstvo kultury hodlá v ěc prohlásit za kulturní památku z vlastního podn ětu, až do rozhodnutí ministerstva kultury,

o nesplní oznamovací povinnost (tj. neoznámí ohrožení, poškození, zamýšlenou zm ěnu užívání, zamýšlené vyklizení nebo neposkytne orgán ům státní památkové pé če na vyzvání pot řebné údaje o v ěci, kterou vlastní a která by mohla být prohlášena za kulturní památku.

o nepe čuje o zachování kulturní památky, neudržuje ji v dobrém stavu, užívá ji zp ůsobem neodpovídajícím jejímu kulturn ě politickému významu, památkové hodnot ě nebo technickému stavu, nechrání ji p řed ohrožením, poškozením nebo znehodnocením nebo ji znehodnotí nebo zni čí,

o porušuje podmínky ur čené v rozhodnutí o vymezení ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,

o provádí obnovu kulturní památky bez závazného stanoviska obecního ú řadu obce s rozší řenou p ůsobností nebo nedodržuje podmínky ur čené v tomto závazném stanovisku,

o přemístí bez p ředchozího souhlasu krajského ú řadu nemovitou kulturní památku

o provádí restaurování prost řednictvím fyzické osoby, která nemá povolení ministerstva kultury či prost řednictvím fyzické osoby, které byla restaurátorská činnost pozastavena

památky, památkové rezervace nebo památkové zóny bez závazného stanoviska obecního ú řadu obce s rozší řenou p ůsobností nebo nedodržuje podmínky uvedené v tomto závazném stanovisku, nejde-li o p řípad vylou čení povinnosti tohoto vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si závazné stanovisko

Krajský ú řad pak uloží pokutu až do výše 4.000.000 K č právnické osob ě nebo fyzické osob ě oprávn ěné k podnikání, jestliže p ři výkonu svého podnikání porušuje obdobn ě zákon v souvislosti s národní kulturní památkou, movitou kulturní památkou, archeologickým výzkumem nebo zap ůjčí či se pokusí do zahrani čí vyvézt nebo vyveze kulturní památku bez předchozího souhlasu ministerstva kultury.

Obdobn ě jako v předchozích p řípadech pak platí, že obecní ú řad obce s rozší řenou působností m ůže uložit pokutu až do výše 2.000.000 K č lze uložit fyzické osob ě, která se dopustí p řestupku tím, že:

o nesplní oznamovací povinnost, stanovenou zákonem,

o poruší podmínky ur čené v rozhodnutí o vymezení ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,

o provádí obnovu kulturní památky bez závazného stanoviska obecního ú řadu obce s rozší řenou p ůsobností nebo nedodržuje podmínky ur čené v tomto závazném stanovisku,

o provádí neoprávn ěné výkopy na území s archeologickými nálezy,

o provádí stavbu, zm ěnu stavby, terénní úpravy, umíst ění nebo odstran ění za řízení, odstran ění stavby, úpravu d řevin nebo udržovací práce na nemovitosti, která není kulturní podmínkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zón ě, v ochranném pásmu nemovit ě kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny bez závazného stanoviska obecního ú řadu obce s rozší řenou p ůsobností nebo nedodržuje podmínky uvedené v tomto závazném stanovisku, nejde-li o p řípad vylou čení povinnosti tohoto vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si závazné stanovisko,

o provádí restaurování bez povolení ministerstva kultury nebo p řestože jí byla restaurátorská činnost pozastavena či zakázána

o jako držitel povolení k restaurování neoznámil ministerstvu kultury neprodlen ě zm ěnu povinných údaj ů,

o porušuje jiné povinnosti stanovené tímto zákonem.

Krajský ú řad pak uloží pokutu až do výše 4.000.000 K č fyzické osob ě, jestliže p ři výkonu svého podnikání porušuje obdobn ě zákon v souvislosti s národní kulturní památkou, movitou kulturní památkou, archeologickým výzkumem nebo zap ůjčí či se pokusí do zahrani čí vyvézt nebo vyveze kulturní památku bez p ředchozího souhlasu ministerstva kultury.

Při stanovení výše pokuty se p řihlíží zejména k závažnosti a k dob ě trvání protiprávního jednání, ke kulturn ě politickému významu kulturní památky a k rozsahu hrozící nebo zp ůsobené škody.

• Pokud na svém pozemku (nebo na jiném míst ě – nap říklad p ři vycházce) naleznu nějaký velmi starý p ředm ět (t řeba historické mince nebo st řepy ze staré keramiky), mohu si je ponechat? Musím nález n ěkde ohlásit? Když nález zatajím, hrozí mi n ějaká pokuta?

Archeologickým nálezem je v ěc (nebo soubor v ěcí), která je dokladem nebo poz ůstatkem života člov ěka a jeho činnosti od po čátku jeho vývoje do novov ěku a zachovala se zpravidla pod zemí. Každý náhodný archeologický nález (tedy nález, který nebyl u čin ěn p ři provád ění archeologických výzkum ů) musí být oznámen Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky nebo nejbližšímu muzeu (v našem p řípad ě Muzeu Prost ějovska) bu ď přímo nebo prost řednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen u činit nálezce nebo osoba odpov ědná za provád ění prací, p ři nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozd ěji druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dov ěděl.

Archeologický nález i nalezišt ě musí být ponechány beze zm ěny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejmén ě však po dobu p ěti pracovních dn ů po učin ěném oznámení. Archeologický ústav nebo oprávn ěná organizace u činí na nalezišti všechna opat ření nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezu, zejména p řed jeho poškozením, zni čením nebo odcizením.

Nálezce takového archeologického nálezu má právo na odm ěnu , kterou mu poskytne krajský ú řad, a to do výše ceny materiálu (je-li archeologický nález zhotoven z drahých kov ů nebo jiných cenných materiál ů) nebo do výše deseti procent kulturn ě historické hodnoty archeologického nálezu ur čené na základ ě odborného posudku. Nálezce má také právo na náhradu nutných náklad ů, které mu vznikly v souvislosti s archeologickým nálezem. O náhrad ě rozhodne a náhradu poskytne krajský ú řad.

Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje , v jehož územním obvodu byly učin ěny, příp. obce nebo státu , v žádném p řípad ě si je nem ůže p řivlastnit ten, kdo nález náhodn ě u činil. Nálezy se ukládají v příslušném muzeu. Pokud o to ministerstvo kultury písemn ě požádá ve lh ůtě 3 let ode dne, kdy byl movitý archeologický nález u čin ěn, jsou kraj nebo obec povinny p řevést movitý archeologický nález do vlastnictví České republiky za cenu stanovenou v posudku znalcem.

Fyzická nebo právnická osoba, která provádí neoprávn ěné výkopy na území s archeologickými nálezy nebo provádí neoprávn ěný či zakázaný archeologický výzkum nebo nesplní svou oznamovací povinnost v případ ě archeologického nálezu, se dopouští

41 porušení zákona o státní památkové pé či a m ůže být za tento správní delikt (resp. p řestupek) postižena sankcí podle ust. § 35 a 39 zákona o státní památkové pé či, a to v některých případech až do výše 4.000.000,- K č!

(Obecn ě o nálezech platí jinak p říslušná ustanovení ob čanského zákoníku, pokud konkrétní situaci neupravuje zvláštní právní p ředpis: „ Kdo najde ztracenou v ěc, je povinen ji vydat vlastníkovi. Není-li vlastník znám, je nálezce povinen odevzdat ji obci, na jejímž území k nálezu došlo. Nep řihlásí-li se o ni vlastník do 6 m ěsíc ů od jejího odevzdání, p řipadá v ěc do vlastnictví této obce… Nálezce má právo na náhradu nutných výdaj ů a na nálezné, které tvo ří deset procent ceny nálezu. Zvláštní právní p ředpis m ůže jinak upravit oprávn ění toho, kdo v ěc našel nebo ohlásil… P řihlásí-li se vlastník v ěci, která byla odevzdána obci, p řed uplynutím lh ůty 6 m ěsíc ů od jejího odevzdání obci, je vlastník v ěci povinen nahradit obci náklady, které jí v souvislosti s opatrováním v ěci vznikly… P ředchozí ustanovení platí p řim ěř en ě i na v ěci skryté, jejichž vlastník není znám, a na v ěci opušt ěné. “).

K tomu je t řeba ješt ě doplnit, že velká část území bývalého prost ějovského okresu je územím s prehistorickým i historickým osídlením a územím, kde lze oprávn ěně o čekávat (terminologií stavebního zákona: kde se prokazatelně nalézají) archeologické nálezy.

• A co když k neo čekávanému archeologickému nálezu dojde b ěhem provád ění stavby nebo stavebních úprav nemovitosti? Mohou mi archeologové zkomplikovat stavbu nebo mi v další stavb ě zabránit?

Památkový zákon stanoví, že má-li se provád ět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby p řípravy stavby povinni tento zám ěr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávn ěné organizaci provést na dot čeném území záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, p ři jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provád ějící archeologický výzkum. Obdobn ě se postupuje, má-li se na takovém území provád ět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provád ění archeologických výzkum ů.

V praxi to znamená, že všechny výkopové práce, zasahující do terénu, je zapot řebí předem, s pat řičným p ředstihem před zahájením prací, vždy oznámit archeolog ům. Příslušnými oprávn ěnými organizacemi, které mají dohodu o dohodu o rozsahu a podmínkách provád ění archeologických výzkum ů s Archeologickým ústavem Akademie v ěd České republiky jsou na Prost ějovsku bu ď Ústav archeologické památkové pé če Brno, pracovišt ě Prost ějov , Tetín 8, 796 01 Prost ějov, nebo Muzeum Prost ějovska v Prost ějov ě, nám. T. G. Masaryka 2, 796 01 Prost ějov.

Na archeologické nálezy, k nimž dojde v souvislosti s přípravou nebo provád ěním stavby , se vztahují p říslušná ustanovení stavebního zákona (§ 176):

o Dojde-li… k nep ředvídaným nález ům kulturn ě cenných p ředm ětů, detail ů stavby nebo chrán ěných částí p řírody anebo k archeologickým nález ům, je stavebník povinen neprodlen ě oznámit nález stavebnímu ú řadu a orgánu státní památkové pé če nebo orgánu ochrany p řírody a zárove ň u činit opat ření nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zni čen, a práce v

míst ě nálezu p řerušit . Tuto povinnost m ůže stavebník p řenést smlouvou na stavebního podnikatele nebo na osobu zabezpe čující p řípravu stavby či provád ějící jiné práce podle tohoto zákona. Stavební ú řad v dohod ě s příslušným dot čeným orgánem stanoví podmínky k zabezpe čení zájm ů státní památkové pé če a ochrany p řírody a krajiny, pop řípad ě rozhodne o p řerušení prací.

o Hrozí-li nebezpe čí z prodlení a neposta čují podmínky stanovené stavebním úřadem…, může orgán státní památkové pé če nebo orgán ochrany p řírody do 5 pracovních dn ů od oznámení nálezu stanovit opat ření k ochran ě nálezu a rozhodnout o p řerušení prací. V takovém p řípad ě m ůže stavebník v pracích pokra čovat až na základ ě písemného souhlasu orgánu, který rozhodl o p řerušení prací. Kopie rozhodnutí a souhlasu se zasílá p říslušnému stavebnímu ú řadu.

o Na základ ě oznámení nálezu… m ůže stavební ú řad po dohod ě s orgánem státní památkové pé če nebo orgánem ochrany p řírody vydané stavební povolení ve ve řejném zájmu zm ěnit (a v případ ě, že ministerstvo kultury nález prohlásí za kulturní památku, tak m ůže stavební ú řad po dohod ě s Ministerstvem kultury vydané stavební povolení ve ve řejném zájmu i zrušit).

o Stavebník m ůže uplatnit nárok na náhradu náklad ů… a to ve lh ůtě 6 m ěsíc ů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základ ě mu tyto náklady vznikly; jinak nárok na jejich náhradu zaniká.

• Provozuji prodejnu v přízemí domu v památkové zón ě nebo v ochranném pásmu. Pot řebuji k jejímu ozna čení n ějaké povolení? Co je ješt ě ozna čení provozovny nebo informa ční za řízení a co už reklama? Je reklama na kulturní památce nebo v památkov ě chrán ěných územích v ůbec možná?

Pojem „ ozna čení provozovny “ vyplývá z živnostenského zákona (ust. § 17 zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném zn ění):

• Provozovna musí být trvale a zven čí viditeln ě ozna čena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a p říjmením podnikatele a jeho identifika čním číslem osoby a identifika čním číslem provozovny. Mobilní provozovna a automat musí být dále ozna čeny údajem o sídle nebo míst ě podnikání nebo adrese, na které je umíst ěna organiza ční složka zahrani ční osoby.

Provozovna ur čená pro prodej zboží nebo poskytování služeb spot řebitel ům musí být trvale a zven čí viditeln ě ozna čena také:

• jménem a p říjmením osoby odpov ědné za činnost provozovny, s výjimkou automat ů,

• prodejní nebo provozní dobou ur čenou pro styk se spot řebiteli, nejedná-li se o mobilní provozovnu nebo automat,

• kategorií a t řídou u ubytovacího za řízení poskytujícího p řechodné ubytování.

Z výše uvedeného je tedy z řejmé, že ozna čením provozovny se myslí údaje o provozovateli a provozní dob ě, nikoliv r ůzná ( často nadm ěrná) reklamní za řízení, jejichž sou částí je nap ř. název provozovny. Tato reklamní za řízení se zejména v posledních letech objevují ve stále v ětším po čtu, protože jsou často p římo sou částí dodavatelských smluv restaurací a dalších podobných za řízení s pivovary a dalšími dodavateli. Dodavatel poskytne často odb ěrateli výhodn ější podmínky, pokud od n ěj odebírá i veškeré reklamní p ředm ěty včetn ě n ěkolika typ ů reklam na fasádu objektu v různém provedení (výstr če, prosv ětlené plastové ploché tabule, reklamní vitríny k umíst ění nabídky, opat řené logy dodavatele, markýzy a slune čníky s reklamním potiskem apod.). I když na n ěkterých z nich je sou částí „p římo na míru“ i název provozovny, rozhodn ě se nejedná o ozna čení provozovny (to je z hlediska zákona pot řebné), ale o čistou reklamu, díky svému provedení (rozm ěrům, materiálu, prosv ětlení, barevnosti) a umíst ění (p řehnané zmnožování, umís ťování v ahistorických pozicích, rušících nejen architekturu domu, ale i p řilehlé části památkov ě chrán ěného území). Častým nežádoucím p říkladem jsou také celoplošné polepy výkladc ů, běžné zejména u bar ů a heren.

Z hlediska památkového i stavebního zákona se ve v ětšin ě p řípad ů jedná o objekty, které lze p řiřadit pod pojem „za řízení“, p řípadn ě n ěkdy i „stavba pro reklamu“ (na kulturní památce se z hlediska terminologie památkového zákona jedná o tzv. jinou úpravu – modernizaci kulturní památky). Takové p řípady musí být vždy předem posouzeny závazným stanoviskem orgánu státní památkové pé če a ve v ětšin ě p řípad ů pot řebují i územní rozhodnutí a alespo ň ohlášení stavebnímu ú řadu. Jejich realizace bez pat řičných povolení je správním deliktem a m ůže být sankcionována vysokou pokutou (viz odpov ěď o sankcích v památkové pé či).

Obecn ě platí, že reklama v památkov ě chrán ěném území (nebo na kulturních památkách) není apriori nežádoucí, ale musí podléhat p řísné regulaci (z hlediska množství i vzhledu a materiálového provedení – použití tradičních, místn ě obvyklých materiál ů, jako jsou kov, sklo, d řevo aj.), aby nedošlo k poškození vzhledu či dokonce konstrukcí jednotlivých památkov ě chrán ěných objekt ů a památkov ě chrán ěného území jako celku.

V. Kde hledat informace a právní p ředpisy z oblasti památkové pé če?

Na tuto otázku neexistuje stru čná odpov ěď – v dnešní dob ě existuje nep řeberné množství informa čních zdroj ů. Pokusíme se uvést alespo ň n ěkteré z nich:

• Ministerstvo kultury České republiky (www.mkcr.cz ) – státní dotace na památkovou pé či, prohlašování kulturních památek, aktuality z oblasti kultury a památkové pé če.

• Webové stránky Národního památkového ústavu ( www.npu.cz ) - informace o odborných akcích, aktuality ze sv ěta památkové pé če, metodické publikace NPÚ a další.

• Úst řední seznam kulturních pam átek - v elektronické podob ě tzv. Monumnet (monumnet.npu.cz ) - seznam kulturních památek v č. jejich rejst říkových čísel, národní kulturní památky a památky Unesco, seznamy restaurátor ů, památkov ě chrán ěná území, kontakty aj.

• Ministerstvo vnitra České republiky ( www.mvcr.cz ) - sbírka zákon ů a mezinárodních smluv (plná zn ění zákon ů).

• Portál ve řejné správy ( portal.gov.cz ) – texty zákon ů, usnesení vlády a dalších předpis ů, seznamy znalc ů, v ěstníky jednotlivých kraj ů apod.

• Ve řejný p řístup do katastru nemovitostí ( nahlizenidokn.cuzk.cz ) – ve řejn ě p řístupné výpisy z katastru (zjednodušené listy vlastnictví) a katastrální mapy.

• Stránky kraj ů – informace z památkové pé če v jednotlivých krajích, krajské dotace na památkovou pé či, metodické a právní poradenství (nap ř. stránky Olomouckého kraje (www.kr-olomoucky.cz ), metodiky z jednotlivých oblastí památkové pé če na stránkách Libereckého kraje ( kultura.kraj-lbc.cz/page412/Proc-a-jak-opravovat-kulturni-pamatky ) a další).

• Archeologický ústav Akademie v ěd České republiky ( www.arup.cas.cz ) - stránky o archeologii a archeologické památkové pé či.

• Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska ( www.shscms.cz ) - členy sdružení je 209 historických obcí České republiky – informace o odborných akcích (konferencích a seminá řích), Dnech evropského d ědictví, v četn ě možnosti stažení přísp ěvk ů a p řednášek.

• Muzeum Prost ějovska ( www.muzeumpv.cz ) a samoz řejm ě nesmíme zapomenout na stránky m ěsta Prost ějova jako obce s rozší řenou působností a v ěcn ě a místn ě p říslušného orgánu státní památkové pé če:

• Město Prost ějov a M ěstský ú řad Prost ějov ( www.prostejov.eu ) - stránky obce s rozší řenou p ůsobností ( www.prostejov.eu ), informace orgánu státní památkové pé če (v p říslušném oddílu, týkajícím se odd ělení památkové pé če M ěstského ú řadu).

Přílohy

1. Vyhláška o m ěstské památkové zón ě v Prost ějov ě

Jihomoravský krajský národní výbor v Brn ě

VYHLÁŠKA

o prohlášení území historických jader m ěst za památkové zóny.

Plenární zasedání Jihomoravského krajského národního výboru v Brn ě se usneslo dne 20. listopadu 1990 vydat podle ustanovení §24 a zákona o národních výborech 1) a v souladu s §6 zákona o státní památkové pé či 2) toto obecn ě závazné na řízení:

Čl. 1

Území historických jader m ěst Boskovice, Brtnice, Holešov, Ivan čice, Jarom ěř ice n. R., Jemnice, Jevišovice, Jimramov, Lomnice, Luha čovice, Mor. Bud ějovice, Mor. Krumlov, Nám ěšť n. O., Nové M ěsto na Mor., Polná, Prost ějov , Slavkov, Strážnice, T řebí č, Uherské Hradišt ě, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Valtice, Velká Bíteš, Velké Mezi říčí, Vyškov a Zlín se prohlašují za památkové zóny (dále jen zóny).

Čl. 2

Charakteristika významných kulturních hodnot jednotlivých zón je uvedena v příloze tohoto na řízení. Účelem prohlášení památkových zón je, v rámci rozvoje výše uvedených m ěst, zachovat kulturn ě historické a urbanisticko architektonické hodnoty jejich historických jader, jako organické sou části životního prost ředí a kulturního d ědictví.

Čl. 3

Hranice území zón jsou vyzna čeny v plánech zón, které jsou uloženy u ministerstva kultury ČR, u Státního ústavu památkové pé če v Praze, u Krajského st řediska státní památkové pé če a ochrany p řírody v Brn ě, u Jihomoravského krajského národního výboru v Brně, u okresních a městských národních výbor ů p říslušných podle územního vymezení zón. Vyzna čování hranic území zón v územn ě plánovacích podkladech a v územn ě plánovací dokumentaci upravují zvláštní p ředpisy. 3)

Čl. 4

Předm ětem státní památkové pé če v zónách jsou:

• historický p ůdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba, m ěstské interiéry v četn ě povrchu komunikací, historické podzemí, • panorama zóny a hlavní dominanty v blízkých a dálkových pohledech, • nemovité kulturní památky, • objekty dotvá řející charakter zóny • ve řejná a vyhrazená zele ň • ostatní objekty v zón ě

Čl. 5

Národní výbory p ři realizaci hospodá řského, sociálního a kulturního rozvoje jimi spravovaného území p řihlížejí k mimo řádným hodnotám zón a vytvá řejí dle možností pro regeneraci t ěchto území p řim ěř ené ekonomické a organiza čně technické podmínky, aby tak napomáhaly zejména:

• vhodnému využívání a postupné obnov ě kulturních památek a objekt ů památkového zájmu, • řádné údržb ě a obnov ě ostatních architektonicky a stavebn ě kvalitních objekt ů, • zhodnocování všech m ěstských prostor p řim ěř enými úpravami, • řádné údržb ě ve řejných prostor a zelen ě.

Čl. 6

Území zón se člení na části

• A – ur čující charakter zóny • B – dotvá řející charakter zóny • C – dopl ňující charakter zóny odstup ňované podle jejich památkového významu. Tyto části zón jsou rovn ěž vyzna čeny v plánech dle čl. 3 tohoto na řízení.

Pro stavební a další činnosti se stanoví tyto podmínky:

• výstavba, doprava a rekreace se provád ějí v souladu s účelem zóny, k tomu jsou po řizovány v sou činnosti s příslušným okresním orgánem státní památkové pé če územn ě plánovací podklady a územn ě plánovací dokumentace, • využití jednotlivých prostor ů, soubor ů a objekt ů musí být v souladu s jejich kulturní hodnotou, kapacitními a technickými možnostmi, • součinnost s příslušným okresním orgánem státní památkové pé če je nutná rovn ěž p ři předprojektové p říprav ě staveb pr ůmyslových, inženýrských, dopravních, ob čanských a bytových, stejn ě jako p ři projektové p říprav ě terénních a sadových úprav ve řejných prostranství a vyhrazené zelen ě, • při nové výstavb ě a p ři vn ějších a vnit řních úpravách nechrán ěných objekt ů se musí dbát architektonických i funk čních vztah ů ke kulturním památkám a navazovat na jejich objemovou a prostorovou skladbu, • ke stavb ě a ke zm ěně dokon čené stavby v četn ě demolice, u staveb, které nejsou kulturní památkou je t řeba p ředchozí souhlas okresního orgánu státní památkové pé če, • k umís ťování informa čních, reklamních a jiných podobných za řízení v zón ě, stejn ě jako k umís ťování prodejních stánk ů a ostatních obdobných za řízení do ve řejných prostor, je nutný p ředchozí souhlas okresního orgánu památkové pé če, • poškozování objekt ů a ve řejných ploch je zakázáno, • předchozí souhlas okresního orgánu státní památkové pé če nenahrazuje povolení příslušného orgánu státní správy (5. a 6. odrážka). 4)

Příslušné orgány státní památkové pé če sledují napl ňování výše uvedených podmínek a svá stanoviska k předm ětné problematice vydávají v návaznosti na intenzitu zájmu státní památkové pé če a památkovou hodnotu jednotlivých částí zón.

Čl. 7

Kontrolu povinností vyplývajících z tohoto na řízení vykonává ONV. Za porušení povinností vyplývajících z tohoto na řízení mohou být organizace postiženy pokutou do výše 100 000,- K č uloženou podle ustanovení §35 odst. 1 z. č. 20/1987 Sb. o státní památkové pé či, ob čané pokutou do výše 1 000,- K č uloženou za p řestupek podle ustanovení §39 odst. 2 téhož zákona, nejde-li o jednání p řísn ěji trestné.

Dr. Zden ěk P řikryl Předseda Jm KNV

JUDr. Ivan Pospíšil tajemník Jm KNV

1) z. č. 69/1967 Sb., o národních výborech, vyhlášený v úplném zn ění pod č. 140/1988 Sb. 2) z. č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či 3) vyhl. č. 84/1976 Sb., o územn ě plánovacích podkladech a územn ě plánovací dokumentaci 4) nap ř. z. č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

Pohled na dnešní m ěstskou památkovou zónu v Prost ějov ě (80. léta 20. století)

2. Mapa m ěstské památkové zóny v Prost ějov ě

3. Rozsah m ěstské památkové zóny v Prost ějov ě - hranice, seznam ulic a nám ěstí v památkové zón ě

Hranice zóny tvo ří ulice Vápenice, Blahoslavova, Palackého, Komenského, Netušilova, nám ěstí Edmunda Husserla a po čátek Svatoplukovy ulice s klášterem Milosrdných brat ří. Hranice zóny probíhají vždy vn ější hranou vn ějšího chodníku, tj. vn ější okraj zmín ěných ulic je již za hranicí památkové zóny. V městské památkové zón ě leží 44 nemovitých kulturních památek a 1 národní kulturní památka – Národní d ům.

Z urbanistického hlediska je prost ějovská památková zóna ojedin ělým komplexem historických nám ěstí, která spolu vytvá řejí prakticky souvislou plochu a do zna čné míry ur čují charakter celé zóny (na území MPZ se nachází 20 ulic a celkem 12 nám ěstí!).

Rozloha m ěstské památkové zóny 29,4 ha Rozloha m ěsta 3904 ha Percentuální podíl MPZ z rozlohy m ěsta necelé 1% (0,75%) Po čet ulic v MPZ 20 Po čet nám ěstí v MPZ 12

Ulice na území m ěstské památkové Nám ěstí na území m ěstské památkové zóny: zóny:

• Blahoslavova • Edmunda Husserla • Demelova • Filipcovo • Dukelská brána • Hlavá čkovo • Fügnerova • Jiráskovo • Hradební • Pernštýnské • Kniha řská • Pod ěbradovo • Komenského • Přikrylovo • Kostelní • Skálovo • Koželuhova • Svatopluka Čecha • Kramá řská • T. G. Masaryka • Krava řova • Vojá čkovo • Křížkovského • Žižkovo • Lutinovova • Netušilova • Palackého • Šerhovní • Školní • Úprkova

• U Spo řitelny

• Vápenice

4. Obce správního obvodu ORP Prost ějov

Prost ějovský správní obvod má rozlohu 592 km2 a má necelých 100.000 obyvatel (p řesn ěji n ěco p řes 98.000), čítá 4 m ěsta a 72 obcí (nejvíce v celém Olomouckém kraji). Jsou to (v abecedním po řadí; m ěsta jsou vyzna čena tu čně):

Alojzov, Bedihošť, Bílovice-Lutotín, Biskupice, Bousín, Brodek u Prost ějova, Buková, Čehovice, Čechy pod Kosí řem, Čel čice, Čelechovice na Hané, D ětkovice, Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy, Drahany, Držovice, D řevnovice, Hluchov, Hrad čany-Kobe řice, Hrdibo řice, Hrub čice, Hruška, Iva ň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kostelec na Hané , Koválovice-Osí čany, Kralice na Hané, Krumsín, Laškov, Lešany, Malé Hradisko, Mo řice, Mostkovice, Myslejovice, Němčice nad Hanou , Nezamyslice, Niva, Ob ědkovice, Ohrozim, Olšany u Prost ějova, Ondratice, Otaslavice, Otinoves, Pavlovice u Kojetína, P ěnčín, Pivín, Plumlov , Prost ějov , Prost ějovi čky, Protivanov, P řemyslovice, Ptení, Rozstání, Seloutky, Skalka, Slatinky, Smržice, Srbce, Sta řechovice, Stínava, Tištín, Tvorovice, Ur čice, Vícem ěř ice, Vícov, Vincencov, Vit čice, Vranovice-Kel čice, Vrbátky, Vrchoslavice, V řesovice, Výšovice, Zd ětín, Žele č.

(Obce bývalého prost ějovského okresu Bohuslavice, Brodek u Konice, B řezsko, Bud ětsko, Dzbel, Ha čky, Horní Št ěpánov, Hvozd, Jesenec, Kladky, Konice, Lipová, Ludmírov, Ochoz, Polomí, Raková u Konice, Rak ůvka, Sk řípov, Stražisko, Suchdol a Šubí řov pat ří do správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Konice).

Plumlovský zámek koncem 19. století (dobová pohlednice)

5. Rozhodnutí o vymezení ochranného pásma v Plumlově

OKRESNÍ Ú ŘAD PROST ĚJOV

Č.j.RR-kult/55/97/VYB V Prost ějov ě dne 10.4.1997

Věc: Ochranné pásmo nemovitých kulturních památek v obci Plumlov

Okresní ú řad Prost ějov, odd ělení kultury referátu regionálního rozvoje jako výkonný orgán státní památkové pé če, po vyjád ření Památkového ústavu v Brn ě č.j. 0PP 3446/97 ze dne 14.3.1997 a po projednání se stavebním ú řadem v Plumlov ě dne 13.2.1997, na základ ě § 17 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové pé či, § 17 vyhlášky č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb. a § 33 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, vydává z vlastního podn ětu

ROZHODNUTÍ

O VYMEZENÍ OCHRANNÉHO PÁSMA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V OBCI PLUMLOV

- vysoký zámek , č. rej. 5689, stavební parcela č. 971 - nízký zámek - p ředzám čí, č. rej. 5690, stavební parcela č. 971 - socha sv. Petra z Alcantéry p řed zámkem , č. rej. 5691, parc. č. 978 - socha sv. Floriána na nám ěstí , č. rej. 5694, parc. č. 1562 katastrální území: Plumlov

Vymezení hranic ochranného pásma:

Dle p řiložené mapy a to následovn ě:

Hranice za číná u napojení chodníku parcelní č. 1566 na dum parc. č. 991 a pokra čuje kolem areálu bývalého pivovaru, stá čí se na jih chodníkem parc. č. 1565 a dále na východ, kde se napojuje na okraj stavební parcely č. 1053, sleduje hranici parcely č. 1054, pokra čuje sm ěrem na jihovýchod a dále na jih parcelou č. 1063 (chodník kolem rybníka), p řes parcelu č. 967 a hranici parcely č. 965 se obtá čí kolem hospodá řských budov bývalého mlýna, k řižuje chodníky parc. č. 970 a parc. č. 1562. Pokra čuje na sever parcelou č. 888, k řižuje chodník parc. č. 853, sleduje okrajovou linii parcel č. 849, č. 848, č. 847, znovu k řižuje parc. č. 853, sleduje hranice parcel č. 843, č. 841, č. 839, č. 838 a parcelou č. 834 se napojuje na chodník parc. č. 1562 a hranicí parcely č. 991 se uzavírá napojením na chodník parc. č. 1566.

Podmínky ochrany:

Veškerá stavební činnost v ochranném pásmu se řídí § 14 odst. 2 - 7 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové pé či a § 32 a 33 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

1. V ochranném pásmu není dovoleno provád ět takové stavební a jiné úpravy, které by narušily nebo ohrozily charakter stávající zástavby. 2. Při po řizování územn ě plánovací, p řípravné a projektové dokumentace, zásazích do terénních útvar ů a zelen ě bude dbáno, aby zm ěnami p ůdorysné, hmotové a výškové konfigurace zástavby nebyla porušena nebo oslabena historicko-urbanistická skladba. 3. Území ochranného pásma je územím s archeologickými nálezy podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové pé či, podle n ěhož jsou stavebníci již v dob ě p řípravy stavby povinni tento zám ěr oznámit oprávn ěné organizaci archeologické památkové pé če a umožnit jí provést záchranný archeologický výzkum. 4. Při úprav ě vn ějších omítek a fasád objekt ů v ochranném pásmu nebudou použity materiály jako sklen ěné cihly, plechové a keramické obklady, odhalené ocelové konstrukce, tvrdé cementové omítky apod. 5. Nedojde ke zm ěně tvaru a sklonu p ůvodních st řech. U dostavby proluk bude respektován tvar původních st řech, p říp. okolní zástavby. St řechy budou pokrývány st řešní krytinou z tradi čních materiál ů. 6. Výpln ě otvor ů, rámy výkladc ů a oken v uli čních fasádách, nebo v ostatních pohledov ě přístupných obvodových zdech musí respektovat velikostí, d ělením, pom ěrovými vztahy a materiálem dané prost ředí. 7. Na území ochranného pásma nelze umís ťovat velkoplošné reklamy typu "billboard". 8. Povrchy komunikací budou řešeny v tradi čních dlažbách a št ěrkem zpev ňovaných površích. 9. K vytvo ření ochranného pásma není nezbytné vyvlast ňovat pozemky nebo stavby.

Od ůvodn ění

Zámecký areál v Plumlov ě pat ří svou historickou a architektonickou hodnotou k nejvýznamn ějším památkám okresu Prost ějov. Ve vymezeném ochranném pásmu výše uvedených památek se nalézají další hodnotné historické stavby z období renesance a baroka, jako nap ř. bývalý pivovar s hospodá řskými budovami (parc. č. 1081 - 1100), bývalý vodní mlýn pod Podhradským rybníkem (parc. č. 968), hospodá řské stavby p řed vstupem do zámku, nap ř. na parc. č. 983 (stavba využívána v sou časnosti jako kamenické dílny) a další tradi ční venkovská zástavba.

Zřízením ochranného pásma výše uvedených památek se sleduje zvýšená ochrana jejich historicko-urbanistického prost ředí p řed případnými nep říznivými vlivy z nejbližšího okolí a p řed rušivými zásahy, zvlášt ě p ři stavebních zm ěnách v území vymezeném ochranným pásmem.

Pou čení

Správní rozhodnutí je vydáváno z podn ětu správního orgánu a ú častníkem řízení je pouze navrhovatel, a proto se nelze proti tomuto rozhodnutí odvolat.

Ing. Nad ěžda Procházková pov ěř ená vedením odd ělení kultury referátu region. rozvoje OkÚ Prost ějov

Příloha: snímek katastrální mapy s vyzna čeným ochranným pásmem

6. Rozhodnutí o vymezení ochranného pásma v Otaslavicích

OKRESNÍ Ú ŘAD PROST ĚJOV

Č.j. RR-kult/294/97-98/VYB V Prost ějov ě dne 29.6.1998

Okresní ú řad Prost ějov, odd ělení kultury referátu regionálního rozvoje z podn ětu Památkového ústavu v Brn ě č.j. 5438-97-OPP 4491-97 ze dne 22.4.1997 a po projednání se Stavebním ú řadem M čÚ Prost ějov ve dnech 3.6.1997 a 7.8.1997, na základ ě § 17 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či, §17 vyhlášky č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb. a § 33 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, vydává

ROZHODNUTÍ

O V Y M E Z E N Í OCHRANNÉHO PÁSMA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V OBCI OTASLAVICE

• hradní z řícenina , č. rej. 5676, parcela č. 157/1 v katastrálním území Dolní Otaslavice • farní kostel sv. Michala , č. rej. 5677, stavební parcela č. 39 • kříž p řed kostelem , č. rej. 5679, stavební parc. č. 39 v katastrálním území Horní Otaslavice

Vymezení hranic ochranného pásma:

Dle p řiložené mapy a to následovn ě:

Hranice za číná v k. ú. Dolní Otaslavice na východní stran ě parc. č. 157/1, pokra čuje sm ěrem na sever v hranici parc. č. 157/3 a 157/2, na které se otá čí a vrací se sm ěrem na jih kolem parc. č. 157/1. Dále prochází do k. ú. Horní Otaslavice a sleduje linii hranic parc. č. 1420/1, 1420/13, 1420/15, stá čí se na jihovýchod a prochází kolem parc. č. 22, st. parc. 42, zasahuje silnici parc. č. 1746/4, v návaznosti na ni sleduje hranici parc. č. 720/4 a st. parc. č. 39 (prostor kolem kostela), znovu se napojuje na parc. č. 720/4, otá čí se kolem parc. č. 41/2, 41/1 a 10/1, k řižuje cesti čku parc. č. 1746/1, dále prochází kolem parc. č. 13/1, 13/2, 1746/1, st. parc. č. 58, 59, parc. č. 1/2, 1/3 a kolem parc. č. 1420/10 se napojuje na parc. č. 157/1 v k. ú. Dolní Otaslavice, čímž se hranice uzavírá.

Podmínky ochrany:

1. Veškerá stavební činnost v ochranném pásmu se řídí § 14 odst. 2 - 7 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové pé či a §32 a 33 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 2. Při po řizování územn ě plánovací, p řípravné a projektové dokumentace a zásazích do terénních útvar ů je nutno dbát, aby nebyla zm ěnami p ůdorysné, hmotové a výškové konfigurace zástavby porušena urbanistická skladba. 3. Území ochranného pásma je územím s archeologickými nálezy podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové pé či, podle n ěhož jsou stavebníci již v dob ě

56 přípravy stavby povinni tento zám ěr oznámil oprávn ěné organizaci archeologické památkové pé če a umožnit jí provést záchranný archeologický výzkum. 4. Budou zachovány poz ůstatky tzv. Horního hradu, které se v sou časnosti projevují ve sklepích části stávající zástavby. 5. Při úprav ě vn ějších omítek a fasád objekt ů v ochranném pásmu nebudou použity materiály jako sklen ěné cihly, plechové obklady, odhalené ocelové konstrukce, tvrdé cementové omítky. Stávající vápenné omítky budou zachovány. 6. Nedojde k zásadní zm ěně tvaru a sklonu stávajících st řech. St řechy budou pokrývány st řešní krytinou z tradi čních materiál ů. 7. Vyhlášením ochranného pásma nemovitých kulturních památek se nem ění regulativa daná územním plánem obce schváleným v r.1995. 8. K vytvo ření ochranného pásma není nezbytné vyvlast ňovat pozemky nebo stavby.

Od ůvodn ění

Ochranné pásmo zahrnuje nejstarší části obce s p ůvodn ě z řejm ě st ředov ěkým kostelem sv. Michala, ostrohem se zbytky p ůvodního st ředov ěkého hradu, torzem válcové obranné v ěže a zbytky nejstarší části hradu severn ě od v ěže. St ředov ěký hrad je jedním z mála historických zbytk ů hradních z řícenin v okrese Prost ějov. Hrad poz ůstává krom ě torza obranné v ěže a zmi ňovaných poz ůstatk ů hradu pod terénem také ze zbytku hradní stavby pozd ější, patrn ě hradního paláce, z níž se zachovalo sklepení s kamennou klenbou na hradním ostrohu. Nad sklepením, situovaným ve sm ěru jihovýchod - severozápad, je nap říč postaven rovn ěž starý, ale pozd ější p řízemní d ům, lidová stavba se širokými zdmi. Unikátní je také širší obranná situace, umíst ění st ředov ěkého hradu, které využívá vynikajících p řírodních podmínek pro ochranu. Hradní ostroh je totiž situován na protáhlém vrcholu kopce.

Ing. Hana Dostálová vedoucí referátu regionálního rozvoje OkÚ Prost ějov

58 7. Rozhodnutí o vymezení ochranného pásma v Mo řicích

OKRESNÍ Ú ŘAD V PROST ĚJOV Ě

RRR-kult/9S/93/VR V Prost ějov ě dne 24.5.1993

Okresní ú řad v Prost ějov ě, referát odd ělení kultury, jako výkonný orgán státní památkové pé če v dohod ě s dot čenými orgány, v souladu s posudkem Památkového ústavu Brno, vydává podle § 17 zák. č. 20/1987 Sb. o státní památkové pé či toto

ROZHODNUTÍ

Okresní ú řad v Prost ějov ě vymezuje ochranné pásmo v Mo řicích pro tyto kulturní památky:

- zámek (registrován v Úst ředním seznamu pod č. rej. 5632) - filiální kostel sv. Martina (registrován v Úst ř. seznamu pod č. rej. 5633) - socha sv. Jana Nepomuckého (registrován v Úst ř. seznamu pod č. rej. 5634)

A - Vymezení ochranného pásma:

Hranice ochranného pásma v souladu s § l7 zák. č. 20/1987 Sb. vymezujeme takto:

Celý uli ční tah, tj. fasády dom ů na západní stran ě hlavní ulice podél cesty č. pozemku 861 a 1024, a to domy č. p. 42, 43, 48, 49,52, 53,56,57, 60, 60/2, 61, 65, 66, 68, 70, 71, 75, 76, 79, 80, 83/2,83/1, 83/3, 84/2.

Dále po hranici státní silnice č. 47 sm ěrem na východ po hranici mezi pozemky č. 1023 a 108, zlom k severu po hranici pozemku 33, mezi č. 31/2 a 34, 31/3, mezi 120/1 a 120/4, mezi 829/5 a 829/6, po 829/4, mezi 829/2 a 829/3, podél cesty 829/9 kolem 829/2, dále po cest ě 825/1 až ke konci č. 28/2 a uzav ře se na JZ na po čátku uli čního tahu u č. p. 42.

B - Podmínky ochrany:

Na území ochranného pásma v Mo řicích je t řeba dodržovat tyto podmínky:

1. Při po řizování p řípravné a projektové dokumentace, p ři provádění staveb a stavebních úprav, v zásazích do terénních útvar ů a zelen ě je nutno dbát, aby nebyla zm ěna půdorysné, hmotové a výškové konfigurace zástavby a přírodních prvk ů v území ochranného pásma oslabena nebo porušena historicko-urbanistická vazba na výše jmenované kulturní památky. 2. Při veškeré nové výstavb ě a p řestavb ě je t řeba zvlášt ě sledovat p ůsobení této stavební činnosti ve vztahu k vzniklému historickému prost ředí kulturních památek. Je možno omezit nebo zakázat činnost poškozující toto prost ředí, lze na řídit nezbytné úpravy staveb, za řízení nebo pozemku.

59 3. V ochranném pásmu nelze umís ťovat za řízení a stavby, které by svými d ůsledky narušovaly životní prost ředí nebo ohrožovaly výše jmenované kulturní památky (zejména zne čiš ťováním ovzduší, vod, únikem škodlivých látek, hlukem, vibracemi, veškerými druhy zá ření, hromad ěním odpad ů apod.).

Vlastnická práva ani dosavadní zp ůsob obhospoda řování nemovitostí v ochranném pásmu nejsou dot čeny. P ři zm ěně vlastník ů nebo uživatel ů nemovitostí ležících v ochranném pásmu p řecházejí podmínky ochrany i na nové uživatele nebo nabyvatele.

Dohled nad dodržováním podmínek ochrany v ochranném pásmu zajiš ťuje Okresní úřad v Prost ějov ě, referát regionálního rozvoje, odd ělení kultury, jako výkonný orgán státní památkové pé če, ve spolupráci s Památkovým ústavem v Brn ě, veškerá stavební činnost, opravy a úpravy ve vymezeném ochranném pásmu podléhají schválení výše jmenovaných orgán ů v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb.

Od ůvodn ění

V jádru obce se nacházejí mimo řádn ě hodnotné barokní objekty zámku a kostela s kvalitní socha řskou výzdobou, jejich okolí tvo ří p ůvodní zástavba typických hanáckých zd ěných dom ů s podst řešní sýpkou. Je nutno zamezit pokra čování necitlivých stavebních zásah ů, znehodnocujících prost ředí kulturních památek.

Pou čení

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dn ů ode dne doru čení na Ministerstvo kultury ČR v Praze prost řednictvím referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu v Prost ějov ě.

Ing. Miroslav Tesárek vedoucí referátu regionálního rozvoje OkÚ Prost ějov

61 Obsah:

Předmluva 1

Základní pojmy z oblasti ochrany kulturního d ědictví 3

Co znamená ochrana kulturního d ědictví? Jaké závazné právní p ředpisy ji upravují? 11

Co jsou to vále čné hroby, jaké povinnosti se k nim vztahují a jaké zákony tuto oblast upravují? 13

Nej čast ější otázky a odpov ědi z oblasti památkové pé če aneb památková pé če prakticky 15

Kde hledat informace a právní p ředpisy z oblasti památkové pé če? 43

Přílohy 44

Hlavní prost ějovské nám ěstí koncem 30. let 20. století

Tzv. židovské uli čky v centru Prost ějova po čátkem 70. let 20. století

Název: Praktický pr ůvodce nejen pro vlastníky kulturních památek a objekt ů v památkov ě chrán ěných územích Autor: Mgr. Daniel Zádrapa Vydavatel: m ěsto Prost ějov, nám. T.G.Masaryka 130/14, 796 01 Prost ějov První vydání v roce 2011 Autorská práva: m ěsto Prost ějov Historické fotografie: Státní okresní archiv Prost ějov Vyrobil: JOLA, v.o.s., Kostelec na Hané Rok vydání: 2011

Text této publikace naleznete také na: www.prostejov.eu

ISBN 978-80-254-9668-8