MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká Fakulta Geografický Ústav

MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav

Bc. Tomáš LORENC

MOŢNOSTI REGIONÁLNÍHO ROZVOJE MAS ZNOJEMSKÉ VINAŘSTVÍ O. S.

Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Věţník, CSc.

Brno 2010

Jméno a příjmení autora: Bc. Tomáš Lorenc

Název diplomové práce: Moţnosti regionálního rozvoje MAS Znojemské vinařství o. s.

Název v angličtině: The posibilities of regional development of the MAS Znojemské Vinařství

Studijní obor (směr): Regionální geografie a regionální rozvoj

Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Antonín Věţník, CSc.

Rok obhajoby: 2010

Anotace diplomové práce:

Diplomová práce pojednává o rozvojových moţnostech a směrech obcí a ostatních právních subjektů integrovaných v Místní akční skupině Znojemské vinařství o. s. (MAS ZV). Rozvojové moţnosti a směry, včetně konkrétních návrhů strategických opatření, jsou koncipovány na základě podrobné regionálně geografické analýzy vnějších a vnitřních vztahů v území MAS ZV, fyzicko-geografických a socioekonomických rozvojových aspektů a jejich vývoji v čase. Nedílnou sloţkou práce je i dvouúrovňové dotazníkové šetření u představitelů obcí a vzorku obyvatel studovaného území, které je disociováno do příslušných kapitol. Klíčové faktory regionálního rozvoje území jsou sumarizovány v přehledné SWOT analýze a názorném schématu.

Annotation of diploma thesis:

This diploma thesis talks about possibilities and tendencies of development of municipalities and other legal subjects integrated at the Local action group Znojemské Vinařství (LAG ZV). These developed possibilities and tendencies, concretely suggestions to strategical measures, are drafted on detailed regional and geographical analysis of external and internal relations in the region LAG ZV, physical-geographic and social- economic aspects and their development in time being. The essential part of this thesis is the double-level questionnaire of municipalities and a sample of population in this studied region, which is disperesed to relevant chapters. Key factors of regional development are summarised at well-arranged SWOT analysis and graphic sketch.

Klíčová slova:

Znojemsko, Místní akční skupina (MAS), obec, regionální rozvoj, rozvoj venkova, analýza zdrojů území

Key words: region Znojmo, Local Action Group (LAG), municipalitity, regional development, rural development, analysis of territorial resources

Prohlašuji tímto, ţe jsem zadanou diplomovou práci Moţnosti regionálního rozvoje MAS Znojemské vinařství o. s. vypracoval samostatně pod vedením doc. RNDr. Antonína Věţníka, CSc. a uvedl v seznamu literatury veškerou pouţitou literaturu a další zdroje.

V Brně dne 13. 5. 2010 ______vlastnoruční podpis autora

Poděkování patří:

- doc. RNDr. Antonínu Věţníkovi, CSc. za vedení práce a jeho péči - Mgr. Danielu Seidenglanzovi PhD. za poskytnutý datový soubor - Mgr. Lukáši Nevědělovi za myšlenkové povzbuzení - představitelům obcí za jejich čas a ochotu - obyvatelům území, ţe se uvolili stát respondenty - mé rodině a Janě Skalické za vytvořené zázemí

OBSAH

1 Úvod ...... 8 1.1 Cíl práce ...... 8 1.2 Metody zpracování a pouţitá data ...... 8 1.3 Definice pojmů ...... 10 1.4 Vymezení území ...... 11 2 Hodnocení dosavadní literatury a pramenů ...... 14 2.1 Odborná literatura ...... 14 2.2 Regionální literatura ...... 16 3 MAS Znojemské vinařství jako specifická forma rozvoje regionu ...... 17 3.1 Regionální politika ...... 17 3.2 LEADER jako specifická forma regionální politiky ...... 17 3.3 MAS Znojemské vinařství ...... 19

ANALYTICKÁ ČÁST

4 MAS Znojemské vinařství ve vnějších vztazích ...... 22 4.1 Poloha ...... 22 4.2 Spolupráce a partnerství ...... 23 4.3 Politická a ekonomická situace ...... 24 5 Přírodní aspekty a jejich vztah k rozvoji území MAS Znojemské vinařství ...... 26 5.1 Fyzicko-geografické podmínky ...... 26 5.2 Krajinný ráz ...... 28 5.3 Vyuţití krajiny (land use) a její stabilita ...... 29 6 Socioekonomické aspekty a jejich vztah k rozvoji území MAS Znojemské vinařství ...... 31 6.1 Sídelní systém a demografická situace ...... 31 6.1.1 Sídelní systém a jeho struktura ...... 31 6.1.2 Demografická situace ...... 32 6.2 Potenciál lidských zdrojů a trh práce ...... 34 6.2.1 Lidské zdroje ...... 34 6.2.2 Trh práce ...... 35 6.3 Zemědělství a lesnictví ...... 39 6.3.1 Přírodní předpoklady ...... 39 6.3.2 Dotace do zemědělství ...... 41 6.4 Průmysl a stavebnictví ...... 43 6.5 Sluţby a technická vybavenost ...... 44 6.5.1 Sluţby ...... 44 6.5.2 Technická vybavenost ...... 47 6.6 Cestovní ruch ...... 47 6.6.1 Primární nabídka ...... 48 6.6.2 Sekundární nabídka ...... 48 6.7 Doprava a spoje ...... 50 6.7.1 Dopravní systém ...... 50 6.7.2 Dopravní obsluţnost ...... 51

7 Ekonomická situace obcí ...... 54 7.1 Rozpočtová bilance obcí ...... 54 7.2 Finanční zdraví obcí ...... 56 8 SWOT analýza a grafické schéma ...... 57 8.1 SWOT analýza ...... 57 8.2 Grafické schéma ...... 59

SYNTÉZY A ZÁVĚRY

9 Rozvojové problémy (slabé stránky, limity, bariéry rozvoje) ...... 61 9.1 Vývoj po roce 1990 ...... 61 9.2 Současnost ...... 62 10 Cíle a priority rozvoje MAS Znojemské vinařství ...... 64 10.1 Doporučení municipalit ...... 64 10.2 Cíle a návrh prioritních opatření ...... 64 11 Závěr ...... 67

12 Seznam pouţité literatury a dalších pramenů ...... 68 13 Seznam pouţitých zkratek ...... 75 14 Seznam příloh ...... 77

1 ÚVOD

„Pestrost, nejednotnost, nebo nehomogenita mikroregionu není překážkou, naopak se tím zvyšuje směrem dovnitř možnost vzájemného kompenzování nedostatků a směrem navenek možnost širší palety nabídek.“ (cit. BLAŽEK, B. 2004, 79)

1.1 Cíl práce

Primárním cílem - či spíše snahou - předkládané diplomové práce, byť není tento cíl obsahový či metodický, je její praktická vyuţitelnost (samotné práce či nabitých vědomostí autora z ní) a to sice samotnou MAS Znojemské vinařství. Diplomová práce v ţádném případě neaspiruje na strategický plán či dokument obdobného typu, neboť MAS ZV má jiţ svůj Strategický plán z roku 2008 zpracovaný. Z hlediska obsahové náplně lze tedy spatřit její upotřebení při nutné aktualizaci Strategického plánu v časovém horizontu 1 roku, jakoţto komplexní analytické práce, tj. socioekonomického profilu zdrojů území. Obsahovým cílem diplomové práce je podrobení území detailnímu - ovšem věcnému - rozboru socioekonomických aspektů, vnitřních a vnějších vazeb, na základě kterého jsou určeny silné a slabé stránky území, limity a bariéry rozvoje. Důraz je kladen na časové období po roce 1990, coby rozhodujícího intervalu pro stanovení trendu socioekonomických aspektů a pro jejich predikci do příštích let. Dílčí výsledky v celé práci je snaha prezentovat formou názorných a informačně bohatých tabelovaných a kartografických výstupů. Cílem závěrečné části je pokusit se o racionální syntetické hodnocení a návrh jednotlivých strategických opatření. Tato diplomová práce neusiluje o poznání všeho (ve smyslu pozitivistického přístupu), ale chce nabídnout pohled autora zvenčí, který nemá významné osobní vazby k území. Její výsledky pak nemají být MAS ZV nekriticky přejímány, ale mají vyvolat diskuzi či myšlenkový posun.

1.2 Metody zpracování a pouţitá data

Při studiu MAS, co by sdruţení obcí, soukromé sféry, nestátních neziskových organizací a neorganizovaných občanů, se jeví jako nejúčelnější přístup skrze obce, na jejichţ území se ostatní subjekty nachází či působí. Výše zmíněný přístup je pouţit i v této práci. Protoţe MAS je v tomto případě účelově - nikoliv administrativně či funkčně - vytvořeným územním celkem, v komparaci jejích jednotlivých charakteristik s příslušnými vyššími územně správními celky (SO ORP Znojmo, Jihomoravský kraj, ČR) je nutné tento fakt zohlednit! Klíčové pro tuto práci je vyuţití prostorových dat na velikostní úrovni obce, neboť souhrnná literatura a informace týkající se zpracovávaného prostoru prakticky neexistují. Primární data kvalitativního charakteru byla získána následujícími metodami:

1) dotazníkové šetření vzorku obyvatel 2) semistrukturovaný rozhovor s představiteli obcí

3) nestandartizovaný rozhovor s managementem MAS ZV

1) Dotazníkové šetření osob (DŠO), jeţ se pokouší o zhodnocení kvality ţivota (Příl. 1), probíhalo ve všech obcích MAS ZV v období od června 2009 do dubna 2010 a postihnuto bylo celkem 103 obyvatel (0,34 %). Dotazníky byly distribuovány osobním předáním autora práce do rukou respondenta, který ho samostatně vyplnil. Výběrový vzorek byl členěn podle pohlaví na základě struktury posledního minicenzu Českého statistického úřadu (ČSÚ) 1. 1. 2009. Zastoupení muţů a ţen bylo téměř paritní, tzn. vzorek byl 51 muţů : 52 ţen. Byly vytvořeny 3 věkové kategorie 20 – 34 let, 35 – 49 let a 50 a více let pro kaţdé pohlaví zvlášť, celkem tedy 6 skupin. Za kaţdou bylo osloveno 17 respondentů, ve věkové kategorii 50 let a více - ţeny respondentů 18. DŠO bylo zároveň zpracováváno jako podpora disertační práce Mgr. Lukáše Nevěděla, a proto byl pouţit jeho typ dotazníku. Bohuţel jeho funkčnost, přílišná hloubka a kontroverze (citlivost některých otázek) zabránila zisku vyššího počtu respondentů (původní předpoklad 150 – 200 respondentů). Bez kontaktů (přátelé, známí) autora práce v území lze povaţovat z hlediska časových a finančních moţností získaný vzorek za maximální moţný.

2) Semistrukturované rozhovory s představiteli obcí (SRPO) probíhaly ve stejném období jako DŠO a osloveno bylo všech 40 obcí MAS ZV. Bohuţel představitelé obce Nový Šaldorf-Sedlešovice spolupráci rezolutně odmítli a představitelé obce Mašovice (starosta) nejsou i po opakovaném kontaktu k zastiţení. Celkem bylo uskutečněno 38 SRPO (31 autor práce, 7 Mgr. Lukáš Nevěděl). Za obce odpovídalo tazateli 35 starostů/starostek, 2 místostarostové a 1 účetní. Mimo pevně stanovených otázek (Příl. 2) bylo dále i neformálně diskutováno o ţivotě a dění v obci.

3) Nestandartizovaný rozhovor s managementem MAS ZV proběhl 22. února 2010 a otázky byly tematicky orientovány zejména na její činnost a roli v regionu, úspěšnost fungování, intenzitu spolupráce mezi jednotlivými členy, současné rezervy, moţnosti zkvalitnění její práce aj.

Získáním těchto primárních dat byla konkretizována a doplněna data sekundární. Výstupy z těchto dat jsou umístěny v relevantních kapitolách.

Sekundární data byla získána z kniţně vydaných publikací, elektronicky volně dostupných zdrojů, mapových zdrojů a poskytnuta od vedoucího práce, V. Touška a D. Seidenglanze. Nejpouţívanějším zdrojem dat byl ČSÚ. V relevantních kapitolách byla vyuţita data z posledního Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) v roce 2001. Ta ovšem vzhledem k časovému odstupu od jejich pořízení ztrácí validitu, a tak byla vhodně kombinována a korigována s aktuálními údaji z Městské a obecní statistiky (MOS), Územně analytických podkladů (ÚAP), Pohybu obyvatelstva (POO) a Veřejných databází (VDB). Dobová data byla pouţita z Historického lexikonu obcí a Statistického lexikonu obcí v Republice československé v roce 1930 (Státní úřad statistický, 1935). Prostorová data týkající se kapitoly fyzicko-geografické, konkrétně těţebních prostor, byla převzata z České geologické sluţby (ČGS) – Geofond. Hodnocení krajinného rázu, vyuţití krajiny a její stability bylo vytvořeno na základě údajů CENIA, připojitelného prostřednictvím Internetového mapového serveru (IMS) do Geografického informačního systému (GIS). Tímto způsobem lze vhodně hodnotit i geologické a geomorfologické

členění, Územní systém ekologické stability (ÚSES), prostorové změny ve vyuţívání půd, příznivé polohy pro stavbu větrných elektráren, systém Maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) a jiných významných lokalit (např. NATURA 2000). Výše uvedená data byla doplněna o údaje z publikace P. Mackovčina, M. Jatiové, J. Demka, T. Slavíka a kol. (2007) a Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (ČÚZK). Soubory ve formátu Excel (XLS) byly poskytnuty vedoucím práce (databáze zemědělských výrobních oblastí a jejich úřední ceny) a V. Touškem (databáze největších průmyslových podniků v roce 1987 v ČR) – zpracováno Výzkumným centrem regionálního rozvoje Masarykovy univerzity (VCRR MU) 2005. Soubor byl zapůjčen pro potřeby předmětu Z0138 Vybrané kapitoly z geografie průmyslu. Výše subvencí na produkční a mimoprodukční činnost v zemědělství byla získána z databáze poskytované Státním zemědělským a intervenčním fondem (SZIF) a z databáze eAGRI, obě v gesci Ministerstva zemědělství (MZ). Údaje popisující trh práce a zejména změny a trendy míry nezaměstnanosti (MN) byly pouţity z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Online aktualizovou databázi firem v ČR (včetně aktuálního počtu zaměstnanců či zaměření výroby podle klasifikace NACE) poskytuje Hoppenstedt Bonnier Information (HBI). Informace o brownfieldech lze získat kombinací zdrojů Regionální rozvojové agentury Jihomoravského kraje (RRA JM) – doplňuje data do Regionálního informačního systému (RIS) a z Národní databáze brownfieldů, vytvářené CzechInvestem. Oblast cestovního ruchu a rekreace je obecně velmi těţko kvantifikovatelnou sloţkou. V této práci je oblast cestovního ruchu a rekreace hodnocená podle primární nabídky atraktivit území, které poskytují integrované portály a sekundárního zázemí pro rekreační činnost. Intenzita dopravního spojení veřejnou hromadnou dopravou a individuální automobilovou dopravou byla posuzována podle internetového jízdního řádu IDOS, resp. z Celostátního sčítání dopravy, které probíhalo v letech 1990, 1995, 2000 a 2005 (data XLS poskytnuta D. Seidenglanzem). Hodnocení ekonomického hospodaření obcí proběhlo na základě dat z účetního a finančního výkaznictví poskytované Ministerstvem financí (MF) přes Automatizovaný rozpočtový informační systém (ARIS). Veškerá pouţitá data byla konfrontována s aktuálními informacemi z relevantních internetových stránek (obcí, soukromých subjektů aj.).

1.3 Definice pojmů

Práce obsahuje a pracuje s několika klíčovými termíny a souslovími, které je nutné předem vysvětlit.

Regionální rozvoj (cit. WOKOUN, R. a kol., 2008a, 11):

„Regionální rozvoj je chápán jako vyšší využívání a zvyšování potenciálu daného systematicky vymezeného prostoru (území), vznikající v důsledku prostorové optimalizace socioekonomických aktivit a využití přírodních zdrojů. Toto zvýšení a vyšší využití se projevuje v lepší konkurenceschopnosti soukromého sektoru, životní úrovni obyvatel a stavu životního prostředí apod.“

Regionální politika (cit. Vanhoven, Klaassen 1987: převzato ze STEJSKAL, J., KOVÁRNÍK, J., 2009, 12)

„Regionální politika přestavuje všechny veřejné intervence, které vedou ke zlepšování geografického rozdělení ekonomických činností, resp. které se pokoušejí napravit určité prostorové důsledky volné tržní ekonomiky pro dosažení dvou vzájemně závislých cílů – ekonomického růstu a zlepšení sociálního rozdělení ekonomických efektů.“

Rozvojové problémy (cit. WOKOUN, R. a kol., 2008a, 452):

„Rozvojové problémy (slabé stránky, limity, bariéry rozvoje) regionu vyplývají buď z nedostatečně objektivního či subjektivního rozvinutí vnějších nebo vnitřních podmínek během dosavadního vývoje rozvoje regionu (rozvojové šance), nebo naopak z přecenění jejich možností, které neodpovídají komplexnímu optimu jejich rozvoje (limity, bariéry).“

Rozvojový potenciál (upraveno podle: WOKOUN, R. a kol., 2008b, 106):

Soubor řady podmínek, z nichţ je nutno uvést: - přírodní podmínky a ţivotní prostředí (významné pro atraktivitu území) - sociální podmínky (tvořeny obyvatelstvem a jeho charakteristikami) - sociální infrastruktura (školství, zdravotnictví, kultura, zařízení pro volný čas a sport) - ekonomické podmínky (rozmístění zemědělství, průmyslu a sluţeb) - osídlení - technické podmínky (vybavenost dopravní, vodohospodářská a energetická)

1.4 Vymezení území

Územní rozsah a působnost MAS ZV jsou vymezeny katastry 40 obcí1 okresu Znojmo, tj. Jihomoravského kraje. Někteří její členové - ti, jejichţ činnost přesahuje hranice MAS ZV, např. Sdruţení znojemských vinařů, Správa NP Podyjí, Agrární komora Znojmo - a samotný management MAS ZV, mají své sídlo umístěno ve městě Znojmo. Město Znojmo je nejvýznamnějším aktantem pro území MAS ZV a nesporně ovlivňuje prostorové vzorce chování obyvatel v řešeném území. Původní prostorová kontinuita území (vhodně doplněná na JZ městem Znojmem - sídlo několika členů a managementu MAS ZV) byla k 1. 1. 2010 porušena vystoupením obce Podmolí, která tak prostorově separovala obec Mašovice. Poloha a základní atributy jednotlivých obcí jsou graficky znázorněny v Obr. 1, resp. výčtově v Tab. 1, kde jsou sídla seřazena od největšího po nejmenší, včetně barevného naznačení jejich statusu (městys – světle ţlutá, obec – bílá). Celkový počet obyvatel s trvalým bydlištěm v řešeném území je 30 331. Obývaný prostor má rozlohu 457,23 km2. Území MAS ZV má tudíţ velmi nízkou hustotu zalidnění 66,3 ob./km2.

1 41. obec Miroslav poskytla MAS ZV jen své území, proto do analýz nebude vstupovat, ovšem v mapových kompozicích je z důvodu celistvosti území znázorněna; do MAS ZV je tedy zapojeno 40 municipalit 11

Tab. 1. Obce MAS Znojemské vinařství a jejich příslušnost v územně správní soustavě (vytvořeno autorem podle dat ČSÚ, 2009) Počet Rozloha Obec obyvatel SO ORP SO POÚ (km2) (1. 1. 2009) Dobšice 2 472 4,74 Znojmo Znojmo Hodonice 1 862 8,71 Znojmo Znojmo Boţice 1 526 29,89 Znojmo Hrušovany n. Jev. Hostěradice 1 471 27,37 Moravský Krumlov Miroslav Jaroslavice 1 272 15,78 Znojmo Znojmo Tasovice 1 260 15,91 Znojmo Znojmo Suchohrdly 1 191 13,68 Znojmo Znojmo Šatov 1 183 13,44 Znojmo Znojmo Nový Šaldorf-Sedlešovice 1 149 8,45 Znojmo Znojmo Vrbovec 1 137 19,76 Znojmo Znojmo Višňové 1 118 15,30 Znojmo Znojmo Olbramovice 1 064 17,21 Moravský Krumlov Moravský Krumlov Strachotice 1 008 20,48 Znojmo Znojmo Kuchařovice 961 7,58 Znojmo Znojmo Hrádek 927 21,69 Znojmo Znojmo Práče 829 7,41 Znojmo Znojmo Prosiměřice 780 6,44 Znojmo Znojmo Oleksovice 693 18,32 Znojmo Znojmo Horní Dunajovice 637 10,05 Znojmo Znojmo Bohutice 603 7,16 Moravský Krumlov Moravský Krumlov Krhovice 505 8,13 Znojmo Znojmo Dyjákovičky 489 13,00 Znojmo Znojmo Těšetice 489 7,27 Znojmo Znojmo Chvalovice 475 8,84 Znojmo Znojmo Suchohrdly u Miroslavi 453 7,82 Moravský Krumlov Miroslav Slup 448 15,72 Znojmo Znojmo Lechovice 446 5,73 Znojmo Znojmo Mašovice 445 11,14 Znojmo Znojmo Borotice 417 12,07 Znojmo Hrušovany n. Jev. Valtrovice 394 7,74 Znojmo Znojmo Havraníky 347 9,20 Znojmo Znojmo Miroslavské Knínice 328 8,64 Moravský Krumlov Miroslav Hnanice 315 7,77 Znojmo Znojmo Ţeletice 278 6,06 Znojmo Znojmo Bantice 273 3,76 Znojmo Znojmo Vítonice 239 5,76 Znojmo Znojmo Křídlůvky 230 7,87 Znojmo Znojmo Čejkovice 210 9,20 Znojmo Znojmo Našiměřice 205 6,04 Moravský Krumlov Miroslav Stošíkovice na Louce 202 6,10 Znojmo Znojmo Celkem (∑) 30 331 457,23 - - Průměr (Ø) 758 11,43 - -

Obr. 1. Prostorové vymezení území MAS ZV (vytvořeno autorem podle dat CENIA)

Při dalším (niţším) územně správním rozčlenění zájmové oblasti na správní obvody obce s rozšířenou působností (SO ORP) a správní obvody pověřeného obecního úřadu (SO POÚ), lze vysledovat významnou územně správní roztříštěnost na SV a V, která nepřispívá ke zvýšení kýţené územní integrity. Rozloţení obcí ve vyšších územně správních celcích je následující:

SO ORP: Znojmo (34 obcí), Moravský Krumlov (6) SO POÚ: Znojmo (32), Miroslav (4), Moravský Krumlov (2), Hrušovany nad Jevišovkou (2)

2 HODNOCENÍ DOSAVADNÍ LITERATURY A PRAMENŮ

Jak jiţ bylo řečeno výše, relevantní ucelená literatura týkající se této charakterem aplikační práce není prakticky k dispozici. Proto je nutné pouţít literaturu zabývající se dílčími tématy a s jejich pomocí se dobrat kýţeného uceleného vědění. Vzhledem k předmětu práce je to literatura obsahující témata regionálního rozvoje, regionální politiky, rozvoje obce, obnovy a oţivení venkova a v neposlední řadě specifik příhraničních oblastí.

2.1 Odborná literatura

První publikací, která na první pohled s tématem zdánlivě nesouvisí, je od P. Hawkena (2003). Jeho nové pojetí ekonomické teorie prostoru se ovšem pro práci vhodně dotýká mnoha oborů lidské činnosti (vyuţívání přírodních a lidských zdrojů, zemědělství, průmyslu, osídlení, regionálního plánování), vyvrací zaţité stereotypy, navrhuje inovativní řešení a přináší nový neotřelý pohled na člověka, co by tvora, který přírodní prostředí nedrancuje, ale ţije s ním ve vzájemné symbióze.

Teoretické základy pro tematickou oblast regionálního rozvoje a regionální politiky dávají J. Blaţek a D. Uhlíř (2002), kteří se velmi podrobně snaţí popsat a klasifikovat vývoj paradigmatu regionálních studií v čase. Tematicky podobnou náplň, ovšem psanou ve více ekonomickém rozměru, obsahuje i publikace J. Stejskala a J. Kovárníka (2009). Důraz je zde kladen na moţnosti vyuţití inovačních metod a spolupráce podnikatelské sféry na regionální úrovni. Obsáhlá publikace R. Wokouna a kol. (2008a) se snaţí zachytit uchopení regionální politiky v rámci ČR a zaměřuje se na její principiální fungování v jednotlivých odvětvích národního hospodářství. Dále obecně analyzuje příčiny regionálních disparit a snaţí se akcentovat důleţitost územního plánování, strategického plánování a programování (aplikační nástroje regionální politiky). Analyticky zaměřenou publikací na rozvojové moţnosti a předpoklady územních celků EU, OECD, ČR a jednotlivých krajů je práce R. Wokouna a kol. (2008b). Jsou zde mimo jiné také blíţe popsány zkušenosti evropských zemí s ovlivňováním prostorového rozvoje a pro samotnou diplomovou práci lze vyuţít i konkrétní poznatky o rozvojových předpokladech Jihomoravského kraje. Souhrnnou prací pro téma regionálního rozvoje, psanou za účelem hutného uceleného učebního textu, je publikace V. Šilhánkové (2007). Negativně se vůči nejen současnému pojetí regionálního rozvoje (politiky) vymezuje P. Daněk (2000). Vhodně kritizuje násilný a umělý „import“ konceptu regionálního rozvoje do méně rozvinutých oblastí ve smyslu: „co je dobré pro nás, je pro vás taky“. Jednoznačně lze souhlasit s jeho názorem, ţe skutečný rozvojový impulz by měl vycházet ze samotné rozvíjené oblasti, přičemţ není třeba vytvářet nové obecně platné teorie regionální rozvoje, ale je nutné brát ohled na lokální potřeby a jedinečnost rozvíjené oblasti. O transfer konceptu regionálního rozvoje do konkrétního území se velmi zdařile pokouší autorský tým I. Bičík, R. Perlín, L. Šefrna (1997). Hodnota této práce spočívá zejména v jejím inovativním přístupu a inspirativnosti pro další práce obdobného typu. 14

Pod vlivem dlouhodobé legislativní nejednoty z hlediska podoby strategického dokumentu (základní nástroj rozvoje regionu) se o jeho navrţení snaţí R. Perlín (2002).

Nejvýznamnějšími publikacemi z hlediska rozvoje obce a spolupráce mezi nimi jsou I. Škrabal a kol. (2006) a I. Galvasová a kol. (2007). První zmíněná, vytvořená v rámci organizace CpKP, pojednává především o managementu svazku obcí. Podrobně jsou zde popisovány mikroregiony vzniklé z iniciativy LEADER, tzn. MAS. Velmi podnětné jsou závěrečné klíčové teze a doporučení. Druhá zmíněná, z produkce společnosti GaREP, akcentuje především význam spolupráce obcí a snaţí se najít pomyslné indikátory pro evaluaci efektivity spolupráce. Detailnímu rozboru nástrojů finančního řízení místních samospráv se věnuje ve svých účelem edukativních publikacích S. Hrabalová (2004) a (2005). Ucelený seznam informačních zdrojů relevantních pro rozvoj obce poskytuje J. Holeček a kol. (2009). Publikace P. Ledviny (2004) podává praktická doporučení, rady a tipy týkající se ekologie a ţivotního prostředí vyuţitelné právě na lokální úrovni.

Mezi odborné práce týkající se tématu venkova lze jednoznačně zařadit B. Blaţka (2004). Citlivě psaná publikace všímající si jednotlivých detailů se snaţí demonstrovat pestrost a barvitost venkovské krajiny a venkovského ţivota v opozici k městské uniformitě. Autor se zde ostře ohrazuje vůči myšlence „rozvoje venkova“, neboť podle něj venkov nesmí být rozvíjen, ale pouze obnovován! Taktéţ o obnově venkovského prostoru, ovšem podané velmi ze široka (navíc bez provázanosti jednotlivých kapitol), píše Š. Štenclová a kol. (2005). Ryze ekonomický pohled na problematiku venkova, obsahující i typologie vymezování venkovských oblastí a politik dopadajících na prostor venkova, přináší S. Nunvářová (2007). Minimálně dvě kvalitní publikace byly vypracovány společností GaREP - J. Binek a kol. (2007) a J. Binek a kol. (2009). Obě pracují s myšlenkou „oţivení venkova“, které by mělo probíhat na principu synergii maximální počtu místních aktérů. Jejich společné úsilí by mělo vyústit v lepší ţivotní podmínky ve venkovském prostoru. Kvalitativní výzkumné metody, které lze vyuţít při analýze venkovského prostoru, přináší V. Majerová (1999). Jejich zanesení do problematiky venkova je zde nicméně prvoplánové a zmíněné metody by se prakticky daly uţít v jakémkoliv jiném kvalitativním výzkumu. Přední zahraniční literaturou zabývající se prostorem venkova jsou publikace B.Ilberyho (1998) a M. Woodse (2005). Oba popisují strukturální změny, které postihly venkovský prostor, při přechodu od moderní k postmoderní době. Názorné příklady zde jsou uvedeny z USA, Velká Británie a Evropská unie (EU-15).

Specifiky příhraničního prostoru (nejen při česko-německé hranici) se dlouhodobě zabývá M. Jeřábek a kol. (1999), (2001) a M. Jeřábek, J. Dokoupil, T. Havlíček a kol. (2004). Snahou kolektivu autorů je postihnout specifický vývoj těchto oblastí a to na pozadí historických událostí (vysídlení německých obyvatel za Sudet a opětovného dosídlení československými). Zároveň je zde naznačena i neočekávanost budoucího vývoje pohraničí v důsledku evropské integrace. Podrobněji se tématu doosídlování pohraničí věnuje kolektiv autorů F. Čapka, L. Slezák a J. Vaculík (2005).

2.2 Regionální literatura

Pomineme-li bohatou sbírku pramenů historické literatury, rekrutuje se relevantní regionální literatura ze dvou hlavních tematických proudů. Prvním z nich je literatura, která vznikala a vzniká v akademickém prostředí (bakalářské, diplomové a disertační práce) od počátku 90 let. Znojemsko (okres Znojmo) se následkem transformace ekonomiky po roce 1989 zařadilo mezi strukturálně nejpostiţenější české i moravské regiony. Zvýšená pozornost byla proto věnována především transformaci zemědělské činnosti v prostorových souvislostech - M. Peca (2000) a F. Vrbík (2006). Ten navíc svou práci doplňuje poměrně rozsáhlým terénním průzkumem podniků právnických osob (PO) a soukromě hospodařících rolníků (SHR). O změnách v průmyslové výrobě pojednává ve své práci M. Fremel (1997), který akcentuje dopady transformace na pracovní trh, konkrétně zvyšující se počet lidí bez zaměstnání. Základními aspekty vývoje nezaměstnanosti v okrese Znojmo se skromně zabývá J. Konečný (1994). Výbornou komplexní analýzu okresu Znojmo vytvořil J. Fukan (1994), který zde pouţil i horentní mnoţství vlastních primárních dat z rozsáhlého terénní šetření důleţitých subjektů. Jeho návrh strategie regionálního rozvoje tohoto území v roce 1994 byl velmi prozíravý. Hodnocení současného stavu krajinných jednotek (zdroj přírodního kapitálu) a jejich trvalé udrţitelnosti v mezích SO ORP Znojmo, včetně nastínění moţností budoucího vývoje, podává P. Sklenářová (2009). Rozsáhlou prací diskutující téma dopravní dostupnosti a dopravní obsluţnosti hromadnou dopravou opět v mezích SO ORP Znojmo, je publikace D. Seidenglanze (2007). Velmi přínosná je metodika práce, která vhodně kombinuje atributy individuální a hromadné dopravy. Analýzu primární a sekundární sloţky nabídky cestovního ruchu na Znojemsku, doplněnou o poněkud diskutabilní rozbor potřeb a poţadavků návštěvníků, zpracovala T. Denerová (2008).

Druhým proudem je populárně naučná literatura rozličných analogových (tištěných) forem - knihy, mapy, průvodce, která se týká především podpory a oţivení turistických oblastí - NP Podyjí, města Znojma a okolních obcí. Autorka E. Obůrková (2004) a (2009) se svými publikacemi pokouší přiblíţit běţnému člověku fenomén vinařství, vinařskou turistiku a cykloturistiku, seznámit ho s prostředím a atmosférou Znojemska a podat mu typy na výlety, ubytování aj. Naopak kritikou nešetří M. Foret (2008), který zdůrazňuje totální nepřipravenost projektu vinařské cykloturistiky. Podle autora naprosto chybí veškeré navazující aktivity - infocentra, občerstvení, místa na odpočinek. Existence samotných cyklotras tento projekt psaný podle autora „od stolu“ nezachrání.

3 MAS ZNOJEMSKÉ VINAŘSTVÍ JAKO SPECIFICKÁ FORMA ROZVOJE REGIONU

3.1 Regionální politika

Nárůst dynamiky a významu konceptu rozvojových studií se váţe k období po 2. světové válce, a to v souvislosti s potřebou náprav válečných škod a celkového oţivení válkou oslabené evropské společnosti. Náprav bylo skutečně přibliţně za 20 let dosaţeno. Podle P. Daňka (2000, 47) evropské země zaznamenaly prudký ekonomický růst, který byl zaloţený především na keynesiánském ekonomickém modelu a fordistickém způsobu výroby. Vznik Evropského hospodářského společenství (EHS) v roce 1958, které se v roce 1992 transformovalo do podoby EU, dalo evropské regionální politice nový rozměr zaloţený na konvergenčních (soudrţných) principech. Základní tendencí regionálního rozvoje v EU je vyrovnávání regionálních rozdílů. To potvrzuje i I. Galvasová a kol. (2007, 11), která chápe pojetí regionální politiky EU jako činnost, jejímţ úkolem je přispívat ke sniţování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a zabezpečování jejich harmonického rozvoje. Naopak podle J. Stejskala a J. Kovárníka (2009, 11) je dnes idea harmonického rozvoje v EU překonána a je nahrazena myšlenou tzv. rovných šancí, kterých by mělo být dosaţeno za pomoci evropských finančních zdrojů. Obecnými principy EU jsou hospodářská a sociální soudrţnost, solidarita, subsidiarita a komplementarita. Pro programové období 2007 - 2013 jsou zároveň vydefinovány dílčí principy odpovídající teoretickému posunu vnímání evropské integrace. Jsou to principy doplňkovosti, provázanosti, koordinace a souladu, programování, partnerství, územní úroveň provádění, proporcionální intervence, sdíleného řízení a adicionality.

V mezích obecných principů a principů pro programové období 2007 - 2013 je financování jednotlivých investičních a neinvestičních projektů zajištěno z nástrojů Kohezního fondu (CF), Evropského sociálního fondu (ESF) a Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Pro předmět práce je klíčovým finančním nástrojem Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD)2. Distribucí finančních prostředků z EAFRD zajišťuje Program rozvoje venkova (PRV), který je rozčleněn do 4 hlavních os. Právě osa IV. - LEADER, která má vést ke zlepšení řízení a mobilizaci přirozeného vnitřního potenciálu venkova, je hlavním finančních zdrojem pro realizaci projektů MAS.

3.2 LEADER jako specifická forma regionální politiky

LEADER, jako specifická forma regionální politiky na regionální úrovni, je v mnoha ohledech politikou výjimečnou a dá se říci, ţe její kredibilita je dlouhodobě posilována. Jejími nositeli jsou orgány územní samosprávy a zároveň klíčoví regionální

2 Pro programové období 2007 - 2013 je nově tematika rozvoje venkova zařazena pod Společnou zemědělskou politiku (CAP) 17 aktéři např. podniky, podnikatelé, důleţité organizace aj. Tyto subjekty se právě seskupují do platformy MAS, vzájemně spolu komunikují a synergicky přispívají svými aktivitami k rozvoji území. I. Škrabal a kol. (2006, 41) označuje tuto spolupráci jako mezisektorový participativní přístup. MAS je řízena tzv. decentralizovaným managementem, tedy managementem, který není právně vázán na vertikální hierarchii státní správy. Mnoho autorů označuje tento přístup k regionálnímu rozvoji jako bottom-up approach (působící zdola nahoru). B. Blaţek (2001, 70) jde ještě dál a shledává tento přístup jako nové legitimní vytváření a posilování moci v regionu - empowerment. Hlavním cílem výše popsané spolupráce by mělo být posílení vlivu místních jedinců a skupin na pozitivní rozvoj území, najití společného konsenzu a táhnutí za jeden provaz. Je nutné ovšem najít optimální velikost tohoto celku. Při velkém rozsahu a prostorové působnosti MAS lze jen těţko dosáhnout principů komunitarismu a mnohdy nelze odvrátit chybné vnímání rozvoje, které spočívá na vršení vzájemně nesouvisejících projektů. Relevantním rozhodčím dokumentem, který by měl jednoznačně určit trajektorii MAS, je její strategie, resp. strategický plán. Strategické plánování je v české legislativě zmíněno pouze okrajově, a to sice v zákoně 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, případně usnesením vlády č. 682/2000, o strategii regionálního rozvoje ČR. Jeho ukotvení nedává jasný obraz o tom, co by měla taková strategie obsahovat, jak by s ní mělo být pracováno a navíc si nelze právem vynutit její vertikální podřízenost vůči nadřazeným strategickým dokumentům (kaţdý si do ní můţe napsat, co chce). Nápomocnou můţe být v tomto ohledu publikace R. Perlína (2002). Nejpodstatnějším prvkem strategie by měl být kvalitně vytvořený systém monitorovacích a evaluačních kriterií, který by s odstupem času měl explicitně ohodnotit její dodrţování a její přínos pro území.

Hlavní determinanty MAS:

Zúčastněné subjekty: obce, svazky obcí, podnikatelé, nestátní neziskové organizace, neorganizovaní občané (členové MAS musí mít v daném regionu bydliště, sídlo nebo v něm musí působit)

Podíl na rozhodování: 50% soukromý sektor (soukromí podnikatelé, neziskové organizace, fyzické osoby reprezentující zájmové skupiny), 50 % veřejný sektor (obce, svazky obcí)

Homogenita územního celku: geografická, ekonomická, sociální

Počet obyvatel: 10 000 až 100 000 obyvatel, 1 obec musí mít méně než 30 000 obyvatel

Hustota zalidnění: nižší než 120 ob./km2

Právní podmínky: právní subjektivita, vlastní schválená strategie, statut, stanovy, organizační řád a struktura organizace

3.3 MAS Znojemské vinařství

MAS ZV, o. s.3 vznikla jako právnická osoba 7. 10. 2005. Impuls pro její vznik byl dán Sdruţením znojemských vinařských obcí (SZVO) Daníţ, a to za účelem podpory všestranného a trvale udrţitelného rozvoje území. Její činnost má být nápomocna k prosazování a podpoře projektů místního a regionálního významu ve prospěch obcí, neziskových organizací, drobných a středních podnikatelů a ostatních subjektů zájmového území.

Hlavními cíly MAS jsou: (převzato ze Stanov MAS ZV)

a) zajištění naplňování principu partnerství spočívající v intenzivní spolupráci mezi státní správou a samosprávou, podnikatelskými subjekty, nevládními organizacemi, dalšími subjekty a občany b) podpora rozvoje občanských iniciativ na místní a regionální úrovni, ochrana přírody a krajiny, kulturního bohatství a zdraví obyvatel regionu c) zvýšení ekonomické prosperity a kvality ţivota regionu d) zajišťování finančních, lidských, materiálních a informačních zdrojů pro rozvoj regionu

Tab. 2. Seznam členů MAS ZV k 1. 1. 2010 (vytvořeno autorem podle dat MAS ZV, 2010) Veřejný sektor Neziskový a soukromý sektor 1. Bantice 16. SOŠ a SOU Znojmo 31. Eko Hnízdo s.r.o. 2. Čejkovice 17. Správa národního parku Podyjí 32. Znovín Znojmo a.s. 3. Dyjákovičky 18. Sdruţení znojemských vinařů 33. Mgr. Pavel Chvatík 4. Krhovice 19. Agrární komora Znojmo 34. Ing. Milada Kadlecová 5. Křídlůvky 20. Víno Hort s.r.o. 35. Ing. Marek Klíč 6. Lechovice 21. Vinařství Líbal s.r.o. 36. Ing. Anna Adámková 7. Miroslavské Knínice 22. Druţstvo boţických vinařů 37. Roman Dvořák 8. Našiměřice 23. Hotel Weiss 38. Jiří Horecký 9. Práče 24. Zemědělské druţstvo Hodonice Rodinné vinařství 39. 10. Stošíkovice na Louce 25. Ökoplant international s.r.o. Matouš - Čeperová 11. Suchohrdly 26. Ökofruit international s.r.o. 40. Antonín Sedláček 12. Suchohrdly u Miroslavi 27. Vinařství Dobrovolný s.r.o. 41. Ing. Petr Irmann 13. Valtrovice 28. Vinice Hnanice s.r.o. 42. Radomír Hodeček 14. Vítonice 29. Vinařství Lahofer a.s. 43. Pohostinství U Kaštanu 15. SZVO Daníţ4 30. Agrospol Hrádek s.r.o.

Nejvyšším orgánem MAS ZV je valná hromada, která se schází jednou za rok a přítomni by na ní měli být všichni její členové (neděje se tak, většinou chybí podstatná část zástupců neziskového a soukromého sektoru). Valná hromada ze svého středu jmenuje programový výbor, který je hlavním řídícím orgánem. Další sloţky (výběrová komise, monitorovací komise) jsou jiţ zřízený pro konkrétní nakládání s jednotlivými projekty. Na

3 Dle I. Škrabala a kol. (2006) je forma občanské sdruţení volena tam, kde je velmi ţádoucí do rozvoje území aktivně zapojit občany obce či další moţné subjekty např. podnikatele 4 1 kolektivní člen sloţený z obcí: Bohutice, Borotice, Boţice, Dobšice, Havraníky, Hnanice, Hodonice, Horní Dunajovice, Hostěradice, Hrádek, Chvalovice, Jaroslavice, Kuchařovice, Mašovice, Nový Šaldorf- Sedlešovice, Olbramovice, Oleksovice, Prosiměřice, Slup, Strachotice, Šatov, Tasovice, Těšetice, Višňové, Vrbovec, Ţeletice 19 denním chodu se nejvýrazněji podílí manaţerky Ing. Lenka Mrázková a Ing. Veronika Schvomová, předseda Jiří Musil a tajemník Ing. Jaromír Čepička Csc. Financování MAS ZV je zajištěno majoritně z EAFRD, část peněz je získána ze členských příspěvků. Pro rok 2010 disponuje toto sdruţení přibliţně 15 mil. Kč (v roce 2009 přibliţně 10 mil. Kč.).

V současné strategii jsou vypsány následující priority - fiche, na které lze skrze projekty čerpat finanční prostředky:

1) obnova a rozvoj vesnic 2) rozvoj cestovního ruchu 3) podpora diverzifikace činností nezemědělské povahy cestovního ruchu 4) modernizace zemědělských podniků a podpora přidané hodnoty produktů

Ze seznamu podpořených projektů (Příl. 6) vyplývá poměrně nešťastné nastavení těchto fichí. Z celkových 17 jiţ realizovaných projektů spadalo 15 do fiche č. 1 a zbylé do fiche č. 4. Fiche č. 2 a č. 3 vyuţity nebyly. Prakticky nejsou předkládány projekty neziskovým a soukromým sektorem. Ten kromě fiche č. 4 - výstavba a modernizace v zemědělské výrobě, změna technologie výroby a zvyšování kvality produktu - reálně nemá moţnost získání finanční podpory projektu. Ovšem i fiche č. 4 se ukazuje jako málo pruţná a pro neziskový a soukromý sektor těţko uchopitelná a vyuţitelná. Vnímání MAS ZV samotnými představiteli obcí je poměrně rozporuplné a pohybuje se v rozmezí od vyjádření maximální spokojenosti po slova bezvýznamnosti aţ nadbytečnosti. Přibliţně 2/3 představitelů obcí jsou se vznikem MAS ZV a její prací spokojeni, přičemţ funkčně zdůrazňují její potřebnost zejména v moţnosti přívodu finančních prostředků do obce, lepší komunikaci mezi obcemi, lepší informační servis a celkové zviditelnění regionu. Naopak přibliţně 1/3 představitelů obcí se domnívá, ţe MAS ZV je pouze účelově vzniklý subjekt (má příliš mnoho členů, těţko se zde mohou všichni domluvit na společných věcech, peníze jdou stále do stejných obcí a je zde minimální šance čerpat pro soukromý a neziskový sektor). Někteří představitelé obcí cítí křivdu, ţe pouze platí členské příspěvky a nic jim to nepřináší. Jiní se o MAS ZV nezajímají vůbec.

ANALYTICKÁ ČÁST

4 MAS ZNOJEMSKÉ VINAŘSTVÍ VE VNĚJŠÍCH VZTAZÍCH

MAS ZV jako mikroregion, není ve své podstatě koncentricky uzavřeným prostorem a neleţí na poli politického, ekonomického a sociálního vakua, ale je prvkem ve sloţitém systému socioekonomických struktur, které ho logicky determinují.

4.1 Poloha

Situování MAS ZV z hlediska makropolohy (úroveň státu) lze vnímat jako poněkud nepříznivé. Nachází se v příhraničním prostoru, se kterým si po většinu moderních dějin pohrávala historie (dnes 1/4 územní delimitace MAS ZV tvoří bývalou česko-rakouskou státní hranici). Příhraniční sousedství s řídce zalidněným a výrazně prozemědělsky orientovaným rakouským regionem Weinviertel (součást spolkové země Dolní Rakousy) také nelze vnímat příliš pozitivně. Podle M. Jeřábka, J. Dokoupila, T. Havlíčka a kol. (2004, 21) převaţuje po obou stranách hranice víceméně periferní prostor bez významných rozvojových moţností, coţ potvrzuje i R. Wokoun a kol. (2008a, 384). Větší příleţitosti ovšem spatřují autoři okolo M. Jeřábka na exponovaném úseku mezi Brnem a Vídní, od které je MAS ZV stranou. Naopak za výhodu lze označit orografickou bezbariérovost tohoto území, která je v příhraničním prostoru ČR výjimečná.

Obr. 2. Model prostorových interakcí - potenciál obyvatelstva (upraveno autorem podle Jeřábek, M., Dokoupil, J., Havlíček, T. a kol. (2004, 68)5

I přes vstup ČR do schengenského prostoru k 1. 1. 2008, skrze který vznikla moţnost volného pohybu obyvatel přes státní hranici, zůstala mezi oběma národy jak jazyková, tak i mentální bariéra. Češi jsou Rakušany negativně vnímáni v souvislosti

5 Potenciál obyvatelstva podává prostorovou informaci o exponovanosti MAS ZV v rámci ČR; bohuţel je konstruován bez vlivu zahraničního území, proto mohou být jeho výsledky v příhraničí mírně podhodnocené; metodika potenciálu je blíţe popsána v publikaci M. Jeřábka, J. Dokoupila, T. Havlíčka a kol. (2004, 269 – 270) 22 s jadernou elektrárnou Temelín. Na druhé straně můţeme nalézt snahu o uzavřenost a maximální moţnou blokaci pohybu pracovních sil (do konce roku 2011) ze strany Rakouska vůči ČR. Podle DŠO se obyvatelům řešeného území při slově Rakousko nejčastěji vybaví hlavní město – Vídeň, hory – Alpy (s tím spojená moţnost kvalitního lyţování), pořádek a neporušená příroda. Mezoregionální vztahy (úroveň kraje) jsou výrazně určeny vzdáleností od důleţitých centrálních struktur – dopravních koridorů (rozvojové osy) a mezoregionálních center (rozvojové póly). V Jihomoravském kraji je zcela dominantním pólem brněnská aglomerace, která je od řešeného území vzdálená v rozmezí od 40 km (Olbramovice) do 77 km (Mašovice, Hnanice). Rozvojové osy (v našem případě dálnice D1, D2 a I. národní ţelezniční koridor), které můţeme charakterizovat jako produktovody, kterými se šíří socioekonomický růst z pólu rozvoje do okolí, jsou vzdálené v prvním případě 32 km (Olbramovice – D2 exit Hustopeče) aţ 67 km (Hnanice – D1 exit Kývalka), v případě druhém v rozmezí 19 km (Olbramovice – ţel. stan. Vranovice) aţ 55 km (Mašovice - ţel. stan. Vranovice). Celkovou polohu v mezoregionálním měřítku lze také chápat jako nepříznivou. Lze ovšem vést diskuzi o tom, zda rozvojové osy, které procházejí územím obce a není zde např. dálniční exit či zastávka vlaků vyšší kategorie, mohou dát obci skutečný rozvojový impulz. Například rozvojové osy táhnoucí se skrz intravilán obce - silnice I/38 (Chvalovice) a I/53 (Lechovice) způsobují na jedné straně podstatné negativní sociálně ekologické dopady (nebezpečnost, hlučnost, prašnost, nehodovost, celkový neklid), na druhé straně místní podnikatelé ekonomicky těţí z průjezdu řidičů těmito obcemi. Mikroregionální vazby MAS ZV, formované na základě denní pracovní dojíţďky a dojíţďky za sluţbami, se výrazně orientují na město Znojmo. V menší míře (6 obcí) v severní části území se uplatňuje město Moravský Krumlov a město Brno. Město Znojmo, podle M. Hampla a kol. (2005) 33. funkčně nejvýznamnější v ČR, si svou velikostí podmaňuje všechny obce střední a jiţní části (34 obcí) území MAS ZV. Navíc podle DŠO mají obyvatelé k městu Znojmo kladný vztah, neboť pod pojmem město si 57 % obyvatel představuje právě jej.

4.2 Spolupráce a partnerství

Nabývání vědomostí a cenných zkušeností MAS ZV můţe být akcelerováno deklarovanými partnerstvími s MAS Ţivé pomezí, MAS Moravský Kras, MAS Kyjovské Slovácko (vše Jihomoravský kraj) a MAS Vladař (Karlovarský kraj), která se ve spolupráci s Národní sítí (NS) MAS snaţí prohloubit spolupráci mezi všemi MAS na území ČR. Hlavním smyslem spolupráce je zejména vzájemná komunikace projektů související s podobným zacílením svazků a výměna nedocenitelných příkladů dobré praxe. Některé obce jsou členy významných nadmístních uskupení, ze kterých mohou čerpat informace, zkušenosti a znalosti. Česko-rakouský projekt W3 (Wirtschaft - Wissen - Wohnen), sdruţující 11 rakouských a 7 českých obcí (z MAS ZV to jsou Nový Šaldorf- Sedlešovice, Dobšice, Šatov, Chvalovice, Vrbovec a Dyjákovičky) je zaměřen na prohloubení vztahů obcí a podporu podnikání, vzdělávání a bydlení podél bývalé státní hranice. Členy Přeshraničních impulzních center (GIZ) jsou obce Borotice, Boţice a Čejkovice (GIZ Hrušovansko – Laa an der Thaya). Cílem tohoto projektu je koordinace partnerských aktivit v oblasti kultury, umění a hudby, aktivit vzdělávacích zařízení, zemědělských a ţivnostenských subjektů, partnerských aktivit malých a středních podnikatelů. Ve Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) je registrováno celkem 20 obcí řešeného

území a 1 obec je příslušníkem Sdruţení obcí a měst Jiţní Moravy (SOM JM). Tyto organizace mají zejména hájit společné zájmy a práva obcí. Spolek pro obnovu venkova (SPOV) registruje 6 obcí MAS ZV. Významnou roli můţe hrát pro obec i její zapojení v některém z místních mikroregionů či účelově vzniklém svazku obcí na Znojemsku. Podstata tkví v členství i jiných obcí nespadajících do MAS ZV, z jejichţ kapacit lze profitovat. Na druhou stranu přílišná aktivita obce hned v několika seskupeních můţe být kontraproduktivní, neboť se tím tříští síly jiţ tak malého obecního vedení. Svazky na Znojemsku, kde je členem alespoň jedna obec MAS ZV, jsou:

SZVO Daníž Dobrovolného svazku obcí Niva Svazek obcí Znojemsko Mikroregion Moravskokrumlovsko Mikroregion Miroslavsko Sdružení obcí Jevišovka Sdružení obcí Jaroslavice, Dyjákovice, Hrádek Zájmové sdružení obcí Hrušovanska Mikroregion Moravia Svazek obcí Dyje Mikroregion Hatě

4.3 Politická a ekonomická situace

Mezi další vnější faktory, které ovlivňují území MAS ZV, lze zařadit ekonomickou a politickou situaci státu. Ekonomická recese způsobila propad příjmu ze sdílených daní orgánů veřejné správy zhruba o 15 %. Poměrně tristní situace malých obecních samospráv tak nabrala ještě větší dynamiku. Na okres Znojmo, který se potýká téměř s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR, dopadla i krize ze zemědělské nadvýroby a výrazného propadu cen některých zemědělských surovin (především mléka). Poklesla i celková koupěschopnost obyvatel. Tíţivé mohou být i demografické změny společnosti a stárnutí české populace, navíc, kdyţ ze strany české vlády je podpora rodinné politiky zanedbatelná. Nestabilní politická situace, rozmíšky mezi českými vrcholnými politiky, jejich chování a nízká důvěryhodnost veřejné správy navíc vrhá stín i na politiku na komunální úrovni. Podle několika představitelů obcí MAS ZV se společností šíří „blbá“ nálada, kterou vůči své osobě pociťují i představitelé obcí (politikové komunální úrovně). Navíc v mnoha ohledech ubylo nadšení z 90. let, kdy řada lidí nezištně pracovala a přispívala ke zvelebování obce. Dnes téměř nikdo na ţádost o pomoc při správě veřejném majetku neslyší. Nejvíce diskutovanou otázkou v obcích v posledních letech je moţnost získávání peněz ze struktur EU. Přísun peněz do obce je však ovlivněn kvalitami municipálního managementu a nelze jejich význam paušalizovat. Dvojsečnost získávání evropských peněz skrze projekty lze nalézt ve vysokých finančních nárocích na jejich pořizování a na zpětném financování projektů. Větší část vedení obcí není schopna vypracovat projekty sama (z důvodu náročnosti) a najímá si externí firmy, které si za projekt účtují mnohdy horentní sumy. O to horší je, kdyţ projekt nedostane podporu a to nejen z důvodu jeho kvality. Princip zpětného financování nutí obce k zadluţení se do doby, neţ jim budou vynaloţené peníze proplaceny. I proto se mnoho představitelů obcí MAS ZV shoduje na

24 tom, ţe by bylo mnohem ekonomičtější a transparentnější evropské peníze plošně rozdělit. J. Binek a kol. (2007) tvrdí, ţe plošná pomoc ovšem není účinná. Příliv evropských financí do obcí skrze MAS ZV (tedy z PRV) je výjimečný v tom, ţe zde není takový přetlak ţádostí a podle sdělení managementu MAS ZV je zde i relativní dostatek peněz. Podporovány jsou většinou projekty střední velikosti od 200 000 do 2 mil. Kč. Nelze odtud tedy financovat např. velké infrastrukturní stavby. Podle B. Blaţka (2004, 166) však nepotřebuje venkov velké dotace, ale je třeba podporovat ty, kteří na venkově rozhodují ve smyslu obnovování selského rozumu, obnovování vespolného ţivota, obnovování kritického myšlení a schopnosti vyjednávat. J. Binek a kol. (2007, 92) míní, ţe klíčové pro oţivení obcí jsou nástroje vnitřní (rozvojové dokumenty, spolupráce, podpora podnikání), vnější nástroje (finanční výpomoc) jsou spíše dodatečnou podmínkou pro uplatňování vnitřních.

5 PŘÍRODNÍ ASPEKTY A JEJICH VZTAH K ROZVOJI ÚZEMÍ MAS ZNOJEMSKÉ VINAŘSTVÍ

5.1 Fyzicko-geografické podmínky

Fyzicko-geografické podmínky území MAS ZV jsou vzhledem k jejímu prostorovému rozsahu poměrně rozmanité, neboť územím prochází důleţitá hranice mezi velkými evropskými krajinnými jednotkami Českou Vysočinou a Západními Karpatami. Tato hranice není příliš ostrá a dochází zde spíš k prolínání obou celků. Hranice probíhá od jihu obcemi Hnanice, Havraníky, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Tasovice, Suchohrdly, Těšetice, Ţeletice, Hostěradice, Miroslavské Knínice, Bohutice, Olbramovice. Přítomnost těchto krajinných celků dále ovlivňuje parciální fyzicko-geografické sloţky. Do sloţení horninového podloţí od Z a ze S (oblast Bohutického lesa) zasahují ţuly a granodiority České vysočiny, které občas také vystupují ve východnějších polohách v podobě drobných pahorků. Stykové plochy obou krajinných celků jsou vyplněny břidlicemi, fylity a svory. Celá východní část je dominantně pokrytá usazenými kvartérními hlínami, sprašemi, písky a štěrky, které jsou doplněné v oblastech nehlubokých údolí řeky Dyje a Jevišovky terciérními písky a jíly. Toto horninové sloţení je významné z hlediska těţitelných surovin jako potenciálních přírodních zdrojů (blíţe Tab. 3).

Tab. 3. Současné lokality těţby v území MAS ZV (vytvořeno autorem podle dat GEOFONDU, 2010; rozloha těţebních prostor měřena z ortofotosnímků funkcí MEASURE v prostředí ArcGis 9.3) Obec Surovina Rozloha (ha) Křídlůvky, Hrádek, Boţice štěrkopísky 11,0 Tasovice štěrkopísky 7,5 Tasovice stavební kámen 20,0 Olbramovice stavební kámen 50,0 Hodonice štěrkopísky 19,5

Obr. 3. Největší povrchový důl na stavební kámen na katastru obce Olbramovice (zdroj: http://www.betonserver.cz/cms-olbramovice)

Další významná netěţená loţiska skýtající potenciál dalších zdrojů se nachází v obcích Boţice, Borotice (loţisko štěrkopísku), Hostěradice (stavební kámen), Šatov, Mašovice (kaolín) a Šatov (jíly). Z povahy geomorfologické má území MAS ZV ráz pahorkatiny s průměrnou nadmořskou výškou okolo 250 m n. m. Jednotlivé podcelky pahorkatin (Jaroslavická, Drnholecká, Znojemská) jsou od SZ k JV přetnuty údolími řek Jevišovky a Dyje (podcelek Dyjsko-svratecká niva). Ze S do obcí SO ORP Moravský Krumlov zasahuje podcelek Leskounské vrchoviny. Nad údolím řeky Dyje na katastru obce Mašovice (u bývalé Mašovické střelnice) se nachází nejvyšší kóta celé oblasti 419 m n. m. Nejníţe poloţeným bodem 182 m n. m. je místo, kde řeka Jevišovka opouští vymezené území.

Obr. 4. Digitální model reliéfu území MAS ZV (vytvořeno autorem v prostředí ArgGis 9.3 prostřednictvím modulů ArcMap a ArcScene)

Jiţ z pojmenování MAS ZV podle města Znojmo (znoj = pot) je zřejmé, ţe celá oblast je vzhledem k podmínkám ČR výrazně teplá a suchá, coţ potvrzují i názvy dvou zdejších obcí Suchohrdly. Projevuje se zde sráţkový stín České Vysočiny vlivem převaţujících SZ a Z směrů větru. Podle E. Quitta (1971) je od Z k V území MAS ZV tvořeno mírně teplou oblastí MT 11 a teplými oblastmi T2 a T4, kdy průměrná roční teplota stoupá od 8,8 °C v okolí Znojma aţ po 9,3 °C v blízkosti Hrušovan nad Jevišovkou. V území výrazně dominantní teplé oblasti T2 a T4 jsou charakteristické dlouhým teplým a suchým létem, krátkými přechodnými obdobími jara a podzimu a mírnou, suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Celkové hydrické podmínky v území jsou nepříznivé, čehoţ je dokladem nízké mnoţství ročních sráţek (pod 650 mm), velmi nízký specifický odtok největší místní řeky Dyje (přibliţně 3 litry s-1 km-2) a velmi řídká říční síť. Území okolo Dyje je protkáno sítí zavlaţovacích kanálů, které napájejí i v území největší Jaroslavické rybníky (245,6 ha). Pro zemědělství jsou významným předpokladem kvalitní půdy. Od Z a S v intencích Českého masivu do území zasahují hnědozemě a kambizemě. Většina území je

27 ovšem tvořena nejúrodnějšími černozeměmi, které jsou protkány v blízkosti větších vodních toků fluvizeměmi a v blízkosti menších vodních toků glejemi.

5.2 Krajinný ráz

Území MAS ZV a krajina v něm spadá podle M. Culka a kol. (1996) k Lechovickému bioregionu. Typický pro tento bioregion jsou rozsáhlé geometricky pravidelné zemědělsky obdělávané půdní bloky, které rozčleňují akátové řady stromů slouţící coby větrolamy. Jednotný ráz krajiny rozrušuje mnoţství drobných sakrálních staveb – kaple, boţí muka a kříţky. Na příhodně orientovaných svazích jdou čitelné řádky intenzivních sadů a vinic. Částečně přirozená lesní vegetace zůstala pouze v nivě řeky Dyje a v menší míře v lesních celcích na Z území (katastry obcí Hnanice, Havraníky, Suchohrdly, Višňové, Bohutice). Území na V je prakticky nelesnaté a podle P. Mackovčina, M. Jatiové, J. Demka, T. Slavíka a kol. (2007, 18) ho lze označit jako krajinu beze stínu. V údolích kolem vodních toků jsou situovány menší sídelní jednotky povětšinou s typickou moravskou řadovou zástavbou obepínající silnice a boční ulice. Patrný je kontrast neutěšeného stavu některých obydlí s rekonstruovanými či nově vystavěnými domy. Uprostřed sídla je dominantou kostel, na okraji nalezneme zpravidla rozsáhlý komplex zemědělských budov. Velký vliv zanechaly v krajině principy hospodaření minulého reţimu, kdy byly za účelem maximální intenzifikace zemědělské činnosti sceleny pozemky, rozorány drobné meze, odstřelovány a rekultivovány skalní výchozy, odvodňovány zamokřené plochy, zatrubňována a napřimována koryta řek. Typickým příkladem je řeka Jevišovka. Díky napřímeným korytům a rychlejšímu odtoku vody z území hrozí častěji moţnost lokálních záplav. Při předrevolučních aplikacích velkých dávek hnojiv v kombinaci s vysokými nároky na vodní zdroje některá koryta vyschla, zaplevelila se a takto neutěšené prostředí slouţilo jako skládka odpadu. Dnes jsou kontaminovanými rizikovými místy prostory skládky v obcích Boţice, Kuchařovice a Vítonice, bývalá cihelna v obci Jaroslavice a extrémní nebezpečí představuje skládka tuhého komunálního odpadu u obce Hostěradice. Snaze o nápravu zoufalého stavu krajiny po roce 1990 napomohla i přeměna Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Podyjí na Národní park (NP) v roce 1991. Hlavním motivem je zde ochrana krajinného rázu. Na ochranu unikátních lokalit bylo v území vyhlášeno 13 Přírodních památek (PP), 13 Evropsky významných lokalit (EVL) a 2 Ptačí oblasti (PTO) – blíţe Příl. 3. Celková rozloha chráněných území je přibliţně 35,4 km2 (7,7 % území). Územní systém ekologické stability (ÚSES) je zastoupený v území částečně zasahujícími nadregionálními bodovými prvky (biocentry) v podobě údolí Dyje (v intencích NP) a biocentrem Karlov (Boţice). Nadregionální liniové prvky (biokoridory) lemují údolí řeky Dyje (vně NP) a řeky Jevišovky. Dále je v území přítomno přibliţně 15 regionálních biocenter a regionální koridory vázané povětšinou na lesní vegetaci a vodní toky. Velmi diskutovaným tématem i z hlediska krajinného rázu je výstavba větrných elektráren. Příhodnými plochami pro jejich výstavbu jsou prakticky všechny vyvýšené partie (šedě vyznačené na schématu pod textem). V současné době stojí v území pouze jedna větrná elektrárna u obce Bantice.

Obr. 5. Příhodné plochy po výstavbu větrných elektráren na území MAS ZV (vytvořeno autorem podle dat CENIA)

Podle L. Bínové (2008) mohou větrné elektrárny na Znojemsku poškodit krajinný ráz rozsáhlého území, a to zejména v souvislosti ekonomickým potenciálem vyuţívání krajiny pro cestovní ruch. Naopak podle M. Culka (2010) v případě výstavby větrného parku u Břeţan (5 km od hranic území MAS ZV) nedošlo k výraznému porušení krajinné rázu, ovšem účinnost elektráren je jedna z nejniţších v ČR. Existují zde tedy dva odlišné názorové proudy, a to nejen na akademické půdě, ale i u veřejnosti. Podstatné ovšem je, ţe vedení obcí se stavbě větrných elektráren, a tím pádem i přísunu financí do svého rozpočtu, ve většině případů nebrání. Na druhou stranu účinnost větrných elektráren díky zdejším přírodním podmínkám bude vţdy minimální.

5.3 Vyuţití krajiny (land use) a její stabilita

Současný stav a vzhled krajiny je dán způsobem a intenzitou jejího vyuţívání v průběhu několika staletí. Hodnocení vyuţití krajiny lze získat z údajů, které do úrovně obce podávají Úhrnné hodnoty druhů pozemků (ÚHDP). Ty jsou bez prostorové specifikace dostupné ze stránky ČSÚ z databáze ÚPD a jsou členěny do 10 základních kategorií. Další moţností je vyuţití GIS a připojení prostřednictvím IMS klasifikaci Corine Land Cover (CLC) na bázi druţicových snímků. Tato klasifikace je jiţ s prostorovým atributem. Bohuţel i při nejpodrobnější úrovni (úroveň 3), kdy je schopna klasifikovat na území ČR aţ 28 kategorií vyuţití ploch, je na úroveň obce klasifikací příliš hrubou (např. v obci Bantice zobrazuje jen ornou půdu a zastavěné plochy). Třetí moţností je pouţití mapových zdrojů velkého měřítka, jejich vektorizace a následná interpretace. Tato metoda ovšem vzhledem k velikosti řešeného území není na místě. V této práci je pro interpretaci vyuţívání krajiny pouţita kombinace ÚHDP do úrovně obce, která je doplněna detailním ortofotosnímkem řešeného území Příl. 7. Podrobné percentuální zastoupení jednotlivých ploch v obcích obsahuje Přil. 4. Ve srovnání území MAS ZV s vyššími územně správnými celky je zjevný extrémní podíl orné půdy (odráţí se i v nízkém koeficientu ekologické stability), vysoký podíl vinic (ovšem vzhledem k moţnostem území je tento podíl pořád nízký) a naopak velmi nízký podíl zalesněného území a vodních ploch.

Tab. 4. Land use ve srovnání s vyššími územně správními celky k 31. 12. 20086 (vytvořeno autorem podle dat ÚPD - ČSÚ, 2009; ČÚZK, 2009)

Úhrnné hodnoty druhu pozemků (%)

Oblast

TTP

Vinice

plochy

stability

Zahrady

Koeficient Koeficient

Zastavěné Zastavěné

Orná půda Orná

Chmelnice

ekologické ekologické

Lesní plochy Lesní

Ovocné sady Ovocné

Vodní plochy Vodní Ostatní plochy Ostatní

Území MAS ZV 70,0 0,0 4,7 1,4 2,0 1,0 10,5 1,8 1,4 7,2 0,27 SO ORP Znojmo 61,1 0,0 2,0 1,4 1,1 1,9 22,7 2,1 1,3 6,4 0,45 Jihomoravský kraj 49,6 0,0 2,4 2,2 1,3 4,1 28,0 2,1 2,0 8,2 0,67 ČR 38,4 0,1 0,2 2,1 0,6 12,4 33,6 2,1 1,7 8,8 1,04

Pro hodnocení změn ve vyuţívání krajiny a pro postihnutí trendu byla pouţita kombinace CLC datových vrstev z roku 2000 a 2006. I přes generalizaci těchto datových vrstev (chybí absolutně změny např. zastavěných ploch, přestoţe k nim jistě došlo) lze tuto metodu na regionální úrovni povaţovat za jedinou moţnou. Hlavních změn doznaly zemědělské plochy, kdy příhodná nezavlaţovaná orná půda byla přeměněna v plochy vinic (683 ha). Naopak 191 ha půdy postihl trend opačný, a to zejména v jiţní části řešeného území (Šatov, Vrbovec, Krhovice, Hodonice). Jiné trendy podle vrstev CLC byly zanedbatelné.

6 Koeficient ekologické stability: KES = (chmelnice+vinice+zahrady+ovocné sady+TTP+lesní plochy+vodní plochy)/ (orná půda+zastavěné plochy+ostatní plochy) 30

6 SOCIOEKONOMICKÉ ASPEKTY A JEJICH VZTAH K ROZVOJI ÚZEMÍ MAS ZNOJEMSKÉ VINAŘSTVÍ

6.1 Sídelní systém a demografická situace

6.1.1 Sídelní systém a jeho struktura

Současné uspořádání sídelního systému je silně podmíněno konfigurací terénu a dlouhodobým historickým vývojem. Celkový počet 40 samosprávných obcí je tvořen 52 základními sídelními jednotkami (ZSJ)7, několika samotami a rekreačními osadami. Sídla na území MAS ZV se vyznačují poměrně velkou vzájemnou vzdáleností (průměrná vzdálenost intravilánu nejbliţší obce 1,25 km) a vytvářejí jakési solitéry uprostřed intenzivně vyuţívané zemědělské krajiny. Výjimku tvoří pouze „souvesnictví“ Hodonice – Tasovice a obce přiléhající intravilánem k městu Znojmu – Dobšice a Nový Šaldorf- Sedlešovice. Z velikostního hlediska (Tab. 5) můţeme zařadit obce do několika kategorií. Podle J. Binka a kol. (2007) se malou obcí v uţším smyslu slova rozumí obec do 500 obyvatel. Je ovšem nutné tuto obec zasadit do širšího kontextu sídelní struktury. Tyto parametry splňuje 19 obcí. V necelé polovině všech obcí ţije 22,1 % obyvatel. J. Binek a kol. (2009) dále upozorňuje na význam sídel nad 1000 obyvatel, která mohou slouţit v méně exponovaných polohách jako regionální či spíše subregionální centra. V kontextu území MAS ZV by to mohly být obce Prosiměřice a Višňové, popř. Boţice. Velké obce Dobšice s 2472 obyvateli a Nový Šaldorf-Sedlešovice s 1149 obyvateli, i v kontextu jejich polohy a historického vývoje, lze chápat jako obce s výrazně městskými atributy. Prakticky jde o městské části Znojma.

Tab. 5. Velikostní kategorie obcí k 1. 1. 2009 (vytvořeno autorem podle dat ÚPD - ČSÚ, 2009) Velikostní kategorie Počet obcí Počet obyvatel Rozloha (počet obyvatel v obci) ABS REL (%) ABS REL (%) ABS (ha) REL (%) < 250 5 12,5 1 086 3,6 35,0 7,6 251 – 499 14 35,0 5 597 18,5 124,8 27,3 500 – 999 8 20,0 5 935 19,6 86,8 19,0 1000 – 1999 12 30,0 15 241 50,2 206,0 45,1 > 2000 1 2,5 2 472 8,2 4,7 1,0 Celkem (∑) 40 100,0 30 331 100,0 457,2 100,0

Z hlediska rozloţení jednotlivých sídel v prostoru lze vysledovat jisté pravidelnosti. První je situování větších obcí (nad 900 obyvatel) do okolí Znojma, druhá je pestrá mozaika větších či menších obcí (200 aţ 1500 obyvatel) dále od Znojma.

7 obec Boţice tvořena částmi (Boţice, České Křídlovice, Kolonie u Dvora, Mlýnské Domky, U Nádraţí), Horní Dunajovice (Domčice, Horní Dunajovice), Hostěradice (Hostěradice, Chlupice, Míšovice), Lechovice (Lechovice, U Zámku), Slup (Oleksovičky, Slup), Strachotice (Micmanice, Strachotice), Vrbovec (Hnízdo, Ječmeniště, Vrbovec) 31

Pro hodnocení vnitřní struktury obce, posouzení kompaktnosti jejího intravilánu a hustoty zástavby lze vhodně vyuţít také ukazatel - počet obyvatel / zastavěná plocha (ha). Nejvyšších hodnot dosahují obce Dobšice (130,1 ob./ha), Hodonice (74,5), Kuchařovice (74,4), Práče, Suchohrdly a Nový Šaldorf-Sedlešovice. Jde zpravidla o větší obce s hustší řadovou či vícepodlaţní zástavbou v blízkosti Znojma. Naopak v menších obcích Našiměřice (18,6 ob./ha), Čejkovice a Miroslavské Knínice, leţících výrazně dále od Znojma, je zastoupena spíše rozvolněná venkovská zástavba. Pouţití ukazatele hustoty zalidnění na velikostní úroveň obce lze povaţovat za nevhodné, neboť na této úrovni jednoznačně není dodrţeno alespoň minimálně pravidelné rozloţení obyvatel na katastru obce.

6.1.2 Demografická situace

Nejstarší stopy lidské činnosti v této oblasti se objevují jiţ v neolitu (4700 - 3500 př. n. l.). Rozsáhlé pozůstatky neolitického osídlení byly objeveny v blízkosti obce Těšetice v 60. letech 20. století. Nejstarší písemné zmínky o zdejších sídlech (Mašovice, Hrádek, Bantice) se datují do období 11. století. Vývoj počtu obyvatel a domů ve 20. století je výrazně poznamenán 2. světovou válkou (vysídlením sudetských Němců a následným dosídlením uvolněných prostor Čechoslováky). Nejdramatičtější změny postihly právě příhraniční oblasti (to je i případ území MAS ZV), kde došlo v některých oblastech k absolutní výměně obyvatelstva. Z údajů ze sčítání z roku 1930 je patrný odsun více neţ 31 500 Němců a poboření více neţ 2000 neobsazených domů (blíţe Tab. 6 a Obr. 6).

Obr. 6. Národnostní sloţení obcí MAS ZV v roce 1930 (vytvořeno autorem podle dat Ministerstva vnitra a Státního úřadu statistického, 1935)

Tab. 6. Vývoj počtu obyvatel a domů 1921 - 2001 a bazický index (BI) (vytvořeno autorem podle dat Historického lexikonu obcí - ČSÚ)

1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Území MAS ZV 40 907 41 283 27 894 28 841 26 719 27 231 26 799 28 358

stvo BI MAS ZV 1,02 1,03 0,70 0,72 0,67 0,68 0,67 0,71 el BI ČR 0,99 1,06 0,88 0,95 0,97 1,02 1,02 1,02

Obyvat ČR 10 009 480 10 674 240 8 896 086 9 571 531 9 807 696 10 291 927 10 302 215 10 230 060

Území MAS ZV 8 522 9 680 7 561 6 633 6 497 6 778 7 786 8 411

BI MAS ZV 1,03 1,17 0,91 0,80 0,78 0,82 0,94 1,02

Domy BI ČR 1,05 1,24 1,37 1,26 1,27 1,28 1,46 1,54 ČR 1 339 835 1 592 999 1 752 191 1 615 958 1 627 663 1 634 304 1 868 541 1 969 018

V letech 1946 aţ 1949 docházelo k znovuosídlení celého území z různých oblastí ČR (blíţe Příl. 8). Největší migrační vlny přicházely z oblasti Slovácka. Zdaleka se ovšem nepodařilo nahradit původní obyvatelstvo absolutně. Přes veškeré intervence československého státu do příhraničí (umělé zvyšování mezd, slevy na bydlení, slevy na nákup dobytka) se nepovedlo zabránit zdejšímu celkovému útlumu lidských aktivit. Vědomě zde totiţ docházelo k blokaci ekonomického rozvoje, zanedbána byla technická infrastruktura a ovlivněn byl i cestovní ruch (díky omezení volného pohybu osob při státní hranici). Stabilizace zdejšího osídlení a ztotoţnění se s novým bydlištěm je prakticky dodnes neuzavřený proces. Vývoj po roce 1990 je spojen s otevřením 40 let neprostupného hraničního pásma. Došlo i k celkovému uvolnění atmosféry v příhraničí. Počet obyvatel v území MAS ZV od roku 1990 postupně mírně narůstá, přičemţ zpočátku byl tento progres způsoben přirozenou měnou a migračně obce obyvatele ztrácely. Naopak od druhé poloviny 90. let se na celkovém přírůstku začíná více projevovat migrační měna, která je po roce 2000 vhodně navýšena o pozitivní přirozený přírůstek.

Tab. 7. Vývoj celkové přírůstku obyvatel v letech 1990 - 2008 na území MAS ZV8 (vytvořeno autorem podle dat POO - ČSÚ, 2009) 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 Počet obyvatel 21 938 23 767 26 298 26 557 27 803 28 252 28 503 28 965 29 453 29 958 Přirozený přírůstek 70 82 66 -1 0 30 9 21 39 99 Migrační přírůstek 60 -49 -21 126 163 23 159 188 163 274 Celkový přírůstek 130 33 45 125 163 53 168 209 202 373

Z hlediska prostorového rozloţení celkového přírůstku obyvatel po roce 1990 se velmi dynamicky rozrůstají obce blízko města Znojma (Nový Šaldorf-Sedlešovice, Suchohrdly, Kuchařovice, Tasovice - dominuje migrační přírůstek a Dobšice, Hodonice, Vrbovec - vyrovnaný přirozený a migrační přírůstek). Populačně mírně ziskové či ztrátové jsou především menší obce dále od Znojma. Unikátní strukturu celkového přírůstku má obec Boţice, kde postupně vymírá jedna generace, která je nahrazena novou migrační vlnou (moţná souvislost s přítomností dvou zařízení pro seniory).

8 Výsledky ovlivněny pozdějším vznikem/osamostatněním obcí Křídlůvky (1991), Kuchařovice (1991), Našiměřice (1991), Miroslavské Knínice (1991), Suchohrdly u Miroslavi (1991), Nový Šaldorf-Sedlešovice (1992), Dobšice (1993), Suchohrdly (1998) 33

Obr. 7. Prostorové rozloţení celkové přírůstku obyvatel v letech 1990 - 2008 na území MAS ZV9 (vytvořeno autorem podle dat POO - ČSÚ, 2009)

6.2 Potenciál lidských zdrojů a trh práce

6.2.1 Lidské zdroje

Kvalita lidských zdrojů je prioritním prvkem pro rozvoj území, neboť ovlivňuje vyuţívání jakýchkoliv zdrojů ostatní. Důleţité je, aby se lidé identifikovali s prostředím a nebáli se stát spoluodpovědnými za jeho vývoj. Podle J. Binka a kol. (2007, 37) je pro oţivení venkova klíčová kvalita lidí ve vedení obce (jejich aktivita, informovanost a schopnosti). Starosta v dnešní době musí mít především manaţerské schopnosti, kterými dokáţe koordinovat a aktivizovat jednotlivé sloţky v obci. Problémem malé obce je úzký počet vhodných kandidátů do vedení obce a volba vedení spíše na základě osobní znalosti kandidáta (jeho morálně volních vlastností). Starosta můţe být sice v obci osobností, ale neříká to nic o jeho zkušenostech, znalostech a dovednostech. Zejména neschopnost práce s počítačem některých starostů v území MAS ZV lze vnímat jako velmi limitující. Vzdělanostní struktura (reprezentována obyvateli se základním10 a vysokoškolským vzděláním) je pro území MAS ZV nepříznivá – nutno ovšem přihlédnout k vymezení tohoto území = ţádné město. Výše hodnot v Tab. 8 je vzhledem k časovému odstupu sice ilustrativní (současné hodnoty vysokoškolského vzdělání jsou nepochybně vyšší), ale poskytují určitý specifický obraz o zdejším stavu. Problémem není vzdálenost míst

9 Výsledky ovlivněny pozdějším vznikem/osamostatněním obcí Křídlůvky (1991), Kuchařovice (1991), Našiměřice (1991), Miroslavské Knínice (1991), Suchohrdly u Miroslavi (1991), Nový Šaldorf-Sedlešovice (1992), Dobšice (1993), Suchohrdly (1998) 10 Do základního vzdělání sloučeny kategorie základní vzdělání, bez vzdělání a nezjištěno 34 nabízející vyšší vzdělání (Brno, Znojmo), ale v uplatnění těchto lidí v území. Ti zde nezůstávají a odchází do měst. Typickým znakem je nejniţší počet vysokoškolsky vzdělaných v nejmenších obcích. Lepší vzdělanostní strukturu mají obce blízké městu Znojmu, coţ souvisí s dostupností a hlavně přítomností pracovních míst vyţadujících vyšší vzdělání.

Tab. 8. Vzdělanostní struktura obyvatelstva k 1. 3. 2001 (vytvořeno autorem podle dat SLDB - ČSÚ, 2001) Základní (%) Vysokoškolské (%) Našiměřice 52,1 Dobšice 7,7 Křídlůvky 46,3 Ţeletice 6,4 Borotice 44,1 Suchohrdly 6,3 Území MAS ZV 34,1 Území MAS ZV 3,5 Bantice 27,6 Čejkovice 0,6 Práče 27,5 Borotice 0,3 Dobšice 24,3 Valtrovice 0,0 JMK 24,6 JMK 10,3 ČR 24,8 ČR 8,9

Věková struktura obyvatelstva území MAS ZV přestavuje vůči Jihomoravskému kraji a České republice také extrémní rozloţení. Vysoce progresivní věková struktura způsobená aktivním přirozeným a migračním přírůstkem je velkým potenciálem pro území. Typickým znakem je horší věková struktura pro menší obce a obce na SV území. Je nutné dát ovšem velký pozor na přítomnost zařízení sociální péče pro seniory, které věkovou strukturu značně ovlivňují (blíţe kap. 6.5).

Tab. 9. Věková struktura obyvatelstva k 1. 1. 2009 (vytvořeno autorem podle dat ÚPD - ČSÚ, 2009) 0 - 14 15 - 64 65 + Index stáří

Práče 19,7 75,4 4,9 25,2 Hnanice 20,6 72,4 7,0 33,8 Valtrovice 14,8 79,4 5,8 39,7 Území MAS ZV 16,4 72,4 11,2 68,2 Křídlůvky 13,5 69,6 17,0 125,8

Horní Dunajovice 13,2 69,4 17,4 132,1 Miroslavské Knínice 14,0 64,9 21,0 150,0 JMK 13,8 70,6 15,5 112,3 ČR 14,1 71,0 14,9 105,1

6.2.2 Trh práce

Situace na trhu práce je jedním z nejdůleţitějších ukazatelů pro hodnocení kvality území. Česká ekonomika za posledních 20 let prošla obdobími růstu i obdobími útlumu, coţ pocítil i trh práce. Růst celé české ekonomiky od roku 2004 byl razantně zastaven globální ekonomickou recesí, která se naplno projevila v prosinci roku 2008. Rozloţení ekonomicky aktivních osob do hlavních hospodářských sektorů indikuje výrazný zemědělský charakter území a menší vyvinutost obsluţného sektoru (výši hodnot v Tab. 10. je opět nutno brát vzhledem k časovému odstupu jako ilustrativní). Rozloţení je

35 výrazně podmíněno vymezením území (neobsahuje ţádné město). Do primárního sektoru je zahrnuto zemědělství, lesnictví a rybolov, do sekundárního sektoru průmysl a stavebnictví a do terciérního sektoru široká škála sluţeb (obchod, pohostinství, ubytování, doprava a spoje, peněţnictví, sluţby pro podniky, veřejná správa, školství, zdravotnictví a ostatní sluţby).

Tab. 10. Ekonomická struktura obyvatelstva k 1. 3. 2001 (vytvořeno autorem podle dat SLDB - ČSÚ, 2001) Primér (%) Sekundér (%) Terciér (%) Území MAS ZV 18,7 46,4 34,9 JMK 6,4 48,4 45,2 ČR 5,7 49,4 44,9

Největšími zaměstnavateli v území jsou průmyslové podniky Saint-Gobain Vertex, a.s. (330 zaměstnanců11) v Hodonicích a Atlanta, a.s. (150) v Novém Šaldorfu- Sedlešovicích. Obsluţný komplex Exculiber City ve Chvalovicích-Hatích je provozován společnostmi Ronja, s.r.o. (130) a Gawain, s.r.o. (200). Dalšími velkými zaměstnavateli jsou zemědělské podniky Pomona Těšetice, a.s. (120), Agra Horní Dunajovice, a.s. (97), Agrodruţstvo Vrbovec (95), Znovín Znojmo, a.s. (90) v Šatově. Typickým znakem venkovských obcí je vysoký počet obyvatel vyjíţdějících za prací mimo domovskou obec (přibliţně 70 % obyvatel). Z území MAS ZV podle SLDB 2001 vyjíţdí za prací přibliţně 68 % pracujících. Nejčastějším místem vyjíţďky je město Znojmo, dále pak v mnohem menší míře Brno, Moravský Krumlov a Miroslav. Do zahraničí vyjíţdělo celkem 180 pracovníků. Z hlediska rozdílu dojíţďky/vyjíţďky za prací do/z obce mají kladné saldo obce Chvalovice (992), Suchohrdly u Miroslavi (64), Bantice (59), Hnanice (48), Nový Šaldorf-Sedlešovice (20), Prosiměřice (16), Hodonice (7), Stošíkovice na Louce (6) a Lechovice (1). Nejzápornější saldo mají obce Dobšice (-703) a Suchohrdly (-322). Největšími zaměstnavateli v okolí území MAS ZV v roce 2009 byly průmyslové podniky Egston systém elektronic, s.r.o. (650), Laufen CZ, s.r.o. (500), VHS plus, s.r.o. (300), Haas Profile, s.r.o. (180) – vše Znojmo, zemědělský kombinát Agroduţstvo Jevišovice (300) s řadou výroben po celém okrese Znojmo, subjekty obsluţné sféry - Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, České dráhy, a.s., Jednota, spotřební druţstvo. Nízká podnikatelská aktivita a vysoká nezaměstnanost jsou patrně nejzávaţnějším problémem venkovského prostředí z pohledu lidských zdrojů. Přítomnost MAS ZV v příhraničním prostoru tyto fenomény ještě umocňuje. Vhodným ukazatelem trhu práce je míra nezaměstnanosti (MN)12 zveřejňovaná MPSV. Vývoj MN od roku 2002 v území MAS ZV je určen celkovým ekonomickým vývojem ČR (zmíněno výše). Trendy nezaměstnanosti v obou územních celcích jsou podobné, ovšem MN se pohybuje na zcela jiných hladinách. V roce 2010 byla míra nezaměstnanosti na území MAS ZV prakticky o 10 % vyšší.

Tab. 11. Vývoj míry nezaměstnanosti v lednu příslušných let (vytvořeno autorem podle dat MPSV, 2010) 2002 2004 2006 2008 2010 Území MAS ZV 16,6 18,1 17,7 14,0 19,9 ČR 9,4 10,8 9,2 6,1 9,8

11 Počet zaměstnanců u všech firem v roce 2009, zdroj: HBI, 2010 12 Míra vypočítána podílem počtu dosažitelných uchazečů a pracovní síly, která je brána z posledního SLDB 36

Výrazným atributem pracovního trhu v oblastech s vyšším podílem ekonomicky aktivních osob v zemědělství je roční fluktuace nezaměstnanosti. Sezónnost zemědělských prací (od března do října/listopadu) výrazně sniţuje MN v území a zvyšuje počet volných pracovních míst (VPM). Rozdíly na pracovním trhu v území MAS ZV v době před ekonomickou krizí (rok 2007) a v krizi (rok 2009) reflektuje Obr. 8. V zimním období v obou letech byly charakteristiky podobné. Změna přišla aţ na jaře a v létě 2009, kdy přestala vznikat VPM, načeţ méně klesala (neţ bylo obvyklé) MN. V prosinci 2009 byl jiţ počet VPM minimální a MN se vyšplhala k 18 %.

Roční vývoj na pracovním trhu 600 20 18 500 16

400 14 12 300 10 8 200 6

Volná pracovní místa 100 4 2 Míra(%) nezaměstnanosti 0 0 únor duben červen srpen říjen prosinec

VPM 2007 VPM 2009 MN 2007 MN 2009

Obr. 8. Roční vývoj pracovního trhu v území MAS ZV (vytvořeno autorem podle dat MPSV, 2010)

Výše aktuální MN (únor 2010) na území MAS ZV je značně diferencovaná. Je zde dodrţeno pravidlo, ţe čím je obec menší a vzdálenější od Znojma má míru nezaměstnanosti vyšší. Počet dostupných uchazečů roste s velikostí obce. Celková MN v území v únoru 2010 byla 20,0 %, přičemţ pracovní trh nabízel pouze 56 VPM (30 VPM v obci Chvalovice).

Obr. 9. Prostorové rozloţení míry nezaměstnanosti a počtu dosaţitelných uchazečů na území MAS ZV v únoru 2010 (vytvořeno autorem podle dat MPSV, 2010)

Pro konkretizaci a doplnění údajů byly otázky ohledně trhu práce zařazeny také do DŠO. Na otázku, zda je třeba, aby v regionu vznikala nová pracovní místa, odpovědělo ANO nebo spíše ANO 91 % respondentů, spíše NE nebo NE 4 % respondentů a 5 % odpovědělo nevím. Preference jednotlivých oborů, ve kterých mají nová pracovní místa vznikat, jsou znázorněny v Obr. 10. Nejvíce preferovaným oborem je zemědělství (má zde tradici), méně je třeba, aby vznikala pracovní místa v lesnictví (je zde nízký podíl ploch lesů) a ve státním sektoru.

Obr. 10. Preference vzniku nových pracovních podle oborů v území MAS ZV (zdroj: vlastní šetření)

Nejčastěji zmiňovaným viníkem, který můţe za to, ţe tato pracovní místa nevznikla, je podle respondentů stát a jeho sloţitý přebyrokratizovaný systém (52 %). O něco menší vliv na tento stav má podle respondentů nezájem podnikatelů (43 %), kteří zde odmítají investovat. Představitelé obce jsou z tohoto stavu viněni pouze minimálně (5 %). Velice zajímavé výsledky přinesla otázka ohledně upřednostnění práce v soukromém nebo veřejném sektoru. 89 % respondentů odpovědělo, ţe by raději pracovalo na místě financované státem (větší jistota pracovního místa) a pouze 11 % by upřednostnilo práci u soukromníků. O změně pracovního místa neuvaţuje nebo spíše neuvaţuje více neţ 85 % respondentů (z těch co odpověděli). Nezanedbatelný je počet respondentů, který tuto otázku vůbec nevyplnil (jedna z citlivých otázek). Obavou o ztrátu současného zaměstnání trpí přibliţně 30 % respondentů, naopak zcela jisto si je svým místem přibliţně 18 % respondentů (opět bráni ti, kteří odpověděli). Významný je počet respondentů, kteří se této otázce vyhnuli (20 %) a těch, kteří kvůli těmto posledním dvěma otázkám odmítli dotazník dokončit.

Obr. 11. Otázky změny pracovního místa v území MAS ZV (zdroj: vlastní šetření)

6.3 Zemědělství a lesnictví

6.3.1 Přírodní předpoklady

Význam zemědělství pro území MAS ZV je zásadní, proto mu bude věnována v této práci větší pozornost. Území má velmi příhodné fyzicko-geografické parametry, které ho řadí mezi nejúrodnější oblasti ČR. Díky této exponovanosti dominuje intenzivní vyuţívání krajiny a zemědělství produkčního charakteru. Zemědělství krajinnotvorného, agroenviromentálního a jiného mimoprodukčního charakteru se objevuje pouze sporadicky. Z hlediska prostorového rozsahu jednotlivých ploch zabírá orná půda celých 70,0 % území, sady a zahrady 3,4 % a TTP 1,0 %. Plocha lesů je 10,5 %. Celé řešené území tvoří část Znojemské vinařské oblasti (plochy vinic zabírají 4,7 %) a vinařství samotné lze povaţovat za hlavní devizu a jakousi značku či identifikátor navenek.

Pro posouzení kvality a úrodnosti zdejší oblasti lze pouţít kategorizaci zemědělských výrobních oblastí (ZVO), resp. zemědělské výrobní podoblasti a hodnotu úřední ceny za zemědělskou půdu. Ta je odvozena od struktury kódu BPEJ13. Úřední cena zemědělské půdy je stanovena jako průměr pro celé katastrální území (je tedy značně generalizovaná). Skutečná trţní cena můţe být zcela jiná, neboť zohledňuje např. i polohu pozemku v krajině, atraktivitu lokality, celkovou výměru, tvar pozemku a přístup k němu, konkurenci mezi kupujícími v dané lokalitě aj.

Obr. 12. Zemědělské výrobní podoblasti a cena zemědělské půdy v území MAS ZV (vytvořeno autorem podle dat ze souboru XLS, který poskytnul vedoucí práce)

Většina půdy spadá do nejúrodnějších kukuřičných oblastí s cenou vysoko nad 10 Kč/m2. Do řepařské oblasti spadá pouze půda v obcích na SV, S a Z, kde se cena pohybuje na hranici 10 Kč/m2. Problém dnes vyvstává s udrţením těchto kvalitních ploch pro zemědělskou prvovýrobu. Snahou soukromých subjektů je vykupovat a vyjímat tyto plochy ze zemědělského půdního fondu a zastavovat je rezidenčními či komerčními jednotkami. Nezřídka jsou plochy v řádech jednotek hektarů zastavěny solárními elektrárnami (obce Jaroslavice, Hodonice, Hrádek, Krhovice). Z rostlinné produkce dominují obilniny (pšenice, sladovnický ječmen), technické plodiny (řepka, slunečnice a sója) a vinná réva (hlavní odrůda Veltlínské zelené, dále pak odrůdy Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink Rýnský a Pálava). Mezi 100 obcemi s největší plochou vinic v ČR nalezneme z území MAS ZV celkem 16 obcí. Mezi 50 největších patří: 9. Vrbovec (308,3 ha), 23. Hnanice (173,8), 29. Hostěradice (155,1), 46. Boţice (112,5). Ţivočišné chovy drůbeţe, prasat a skotu jsou v území zastoupeny také (např. Horní Dunajovice, Višňové, Mašovice, Krhovice), ale jejich stavy jsou postupně utlumovány.

13 Bonitovaná půdně ekologická jednotka 40

Specifickým segmentem zemědělství je vinohradnictví a vinařství na bázi produkce vína v malých rodinných výrobnách. Podle Strategie MAS ZV (2008) je v území zhruba 500 malých producentů vína, z čehoţ je necelých 50 fyzických osob.

6.3.2 Dotace do zemědělství

Zemědělství v současných podmínkách trţní ekonomiky je významně formováno subvencemi z regionálních, národních a nadnárodních zdrojů. Nejvlivnější úroveň působící na české zemědělství dnes představuje EU a její Common agriculture Policy (CAP). Bez subvencí a při současných cenách produktů by zemědělec nebyl schopen existence. Podle P. Hawkena (2003, 195) ovšem dotace působí jako dezinvestice a zanechávají za sebou prostředí i ekonomiku v horším stavu, neţ kdyby dotace nebyla nikdy udělena. Evropské zemědělství je toho jasným důkazem. V současnosti fungují pro zemědělství a venkov dva fondy - Evropský zemědělský záruční fond (EAGF) a Evropský zemědělský fond rozvoje venkova (EAFRD). Financování venkova a zemědělství je tedy striktně odděleno. Jediným průnikem zůstala iniciativa LEADER, jíţ jsou podporovány právě MAS. Vyjma přímé finanční podpory lze ţádat i o dotaci na úroky z úvěrů, které poskytuje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Zcela zásadní pro fungování zemědělství je systém přímých plateb na jednotku plochy tzv. SAPS ze struktur EU, které jsou ze struktur ČR navyšovány platbami tzv. TOP-UP nebo platbami pro zemědělsky méně příznivé oblasti (LFA). Ty v území MAS ZV zastoupeny nejsou. S novou CAP od roku 2003 ovšem dochází ke změnám, kdy jsou SAPS nahrazeny tzv. SPS, tedy přímými platbami na farmu (zatím ještě neplatí v nových členských státech EU-10). Nová CAP má důsledněji zajistit kontrolu hospodaření na farmě, dodrţování standardů týkajících se ţivotního prostředí, bezpečnosti potravin a welfare zvířat. Výši dotací, které přišly do regionu, lze získat z webového rozhraní platební agentury s názvem Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF). Ta člení příjemce na právnické osoby (PO) a fyzické osoby (FO) a poskytuje údaje za referenční období 1 roku14. FO a PO s nejvyššími přijatými dotacemi na zemědělskou činnost za rok 2009 jsou zaznačeny v Tab. 12.

Tab. 12. Příjemci s nejvyššími dotacemi na zemědělskou činnost v roce 2009 (vytvořeno autorem podle dat SZIF, 2010) Fyzické osoby Právnické osoby Dotace Dotace Jméno Obec Jméno Obec (Kč) (Kč) Hladík Bořivoj Suchohrdly u Mir. 2 448 218,9 Zea, a.s. Hostěradice 30 122 024,5 Kuthan Karel Suchohrdly u Mir. 2 441 997,7 Agra Horní Dunajovice, a.s. Horní Dunajovice 23 704 193,4 Klíč Miroslav Boţice 2 437 923,8 Agroservis, 1. zemědělská a.s. Višňové 22 500 812,3 Jelének Petr Valtrovice 2 364 597,3 Agropodnik Mašovice, a.s. Mašovice 16 653 915,4 Kellner Jiří Olbramovice 997 167,1 Agrodruţstvo Vrbovec Vrbovec 16 512 217,8

Ve struktuře přijatých dotací jsou dominantně zastoupeny přímé platby SAPS a TOP-UP, které společně tvoří 83 % veškerých dotací do zemědělství. Od 1. 7. 2006, kdy je

14 Referenční rok je od 16. 10. roku předchozího do 15. 10. (např. referenční rok 2009 začal 16. 10. 2008 a skončil 15. 10. 2009) 41 v celé EU zavedena nová reformovaná organizace trhu s cukrem (umělé sníţení výkupních cen cukru), jsou finanční ztráty zemědělcům dorovnávány prostřednictvím plateb za cukr. V území MAS ZV tvoří tyto dotace 12 %. Finance na agroenviromentální opatření (AEO) byly přijaté subjekty pouze v obcích Olbramovice, Vrbovec, Šatov, Lechovice, Nový Šaldorf-Sedlešovice. Finanční prostředky na vinice (ochrana proti škodám způsobené zvěří) přijaly zejména 3 subjekty: Ampelos - Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a.s., Vinné sklepy Lechovice, s.r.o., Eko Hnízdo, s.r.o. Dotace na poradenskou činnost v zemědělství byly přijímány jen výjimečně a tvořily 0,1 %.

Obr. 13. Struktura obdrţených zemědělských dotací za rok 2009 (vytvořeno autorem podle dat eAGRI - Registr příjemců dotací, 2010)

Celkové dotace do zemědělství a vývoj počtu FO a PO v průběhu let 2005 – 2009 znázorňuje Obr. 14. Zde je patrné, ţe počty osob přijímající dotace neustále rostou, stejně tak jako objemy přijatých peněz (kromě roku 2009, kdy nastal u FO propad o 3 mil. Kč).

Vývoj počtu FO a PO a vývoj celkově obdržených dotací v období 2005 - 2009 Právnické osoby Fyzické osoby Dotace právnickým osobám Dotace fyzickým osobám Poly. (Dotace právnickým osobám) Poly. (Dotace fyzickým osobám)

160 300 000 )

osob 140 Kč . . 250 000

120 . tis 200 000 ( 100

nebo práv nebo 80 150 000 . . 60 100 000 40 Výše dotací

Počet fyz 50 000 20 0 0 2005 2006 2007 2008 2009

Obr. 14. Vývoj počtu FO a PO a vývoj celkově obdrţených dotací do zemědělství 2005-2009 (vytvořeno autorem podle dat SZIF, 2010 a eAGRI – Registr příjemců dotací, 2010)

6.4 Průmysl a stavebnictví

Průmyslová výroba a stavebnictví (sekundér) na Znojemsku má svou tradici a ta je spojena zejména s městem Znojmo. Právě sem byly v minulosti umisťovány odštěpené výroby významných průmyslových firem. Z pohledu obcí MAS ZV a jejich obyvatel je průmysl a stavebnictví koncentrovaný ve Znojmě a ostatních městech (Moravský Krumlov a Miroslav) podstatný pro poskytování pracovních příleţitostí. Podle dat Výzkumného centra regionálního rozvoje Masarykovy univerzity (2005) byly v řešeném území největšími průmyslovými podniky v roce 1987: Závody Gustava Klimenta Třebíč (2165 zaměstnanců), Keramické závody Znojmo (920), Fruta Brno (719), TST-TOS Kuřim (549) - vše Znojmo, Vertex Litomyšl v Hodonicích (470), Hutní Mostárna Ostrava v Moravském Krumlově (464). Celkem v okrese Znojmo fungovalo 49 průmyslových závodů (v tomto počtu zastoupeny i firmy zabývající se těţbou), z nichţ 7 působilo na území MAS ZV. Z hlediska odvětvové struktury dominoval průmysl potravinářský (výroba produktů ze zdejší zeleniny a ovoce, produkce pečiva, piva, vína, cukru, zpracování mléka a masa), koţedělný (Závody Gustava Klimenta), stavebních hmot, skla a keramiky (navazující na zdejší těţbu surovin) a strojírenství. Data pro posouzení vývoje jednotlivých podniků v období po roce 1989, získaná na bázi terénního šetření, poskytuje J. Fukan (1994). Z počtu zaměstnaných ve 26 zkoumaných průmyslových podnicích v letech 1990, 1993 a z výhledu na rok 1995 je zřejmá snaha vedení o maximální zachování výroby, tedy i počtu pracovníků. Realita 2. poloviny 90. let byla ovšem zcela jiná a řada společností byla nucena k omezování počtu pracovníků a některé zanikly zcela (Závody Gustava Klimenta Třebíč, Fruta Brno, Mrazírny Višňové, Keramička Šatov aj.). Společnosti, které „přeţily“ do současnosti (dnes jiţ často působí pod jinými obchodními názvy) díky více či méně úspěšné transformaci, ztratily v průměru 46 % pracovníků. Pozůstatkem neúspěšné transformace jsou brownfieldy v obcích Višňové (bývalé mrazírny - 44 000 m2), Šatov (bývalá keramička – 108 820 m2), Borotice (bývalý zemědělský areál - 51 000 m2) Práče, kde se nachází nevyuţívaný kulturní dům - 1783 m2 (pozůstatek snahy minulého reţimu o dikci střediskové soustavy). Terénním šetřením byly zjištěny další brownfieldy v obcích Dobšice (průmyslový areál), Těšetice (kulturní dům), Hostěradice (zemědělský objekt), Miroslavské Knínice (zemědělský objekt), Jaroslavice (zámek) a Tasovice. Největšími průmyslovými zaměstnavateli v roce 2009 byly na Znojemsku společnosti Egston systém elektronic, s.r.o. ve Znojmě (650 zaměstnanců15) – firma s rakouským kapitálem zabývající se výrobou a montáţí výrobků do elektrotechnického průmyslu. Dále pak Laufen CZ, s.r.o. (500) – firma se švýcarským kapitálem navazující na tradici keramických závodů ve Znojmě a okolí; Saint-Gobain Vertex, a.s v Hodonicích (330, v polovině roku 2009 přibylo přibliţně 200 zaměstnanců z uzavřené provozovny v Moravském Krumlově) - firma s francouzským kapitálem; VHS plus, s.r.o. (300) – pozemní stavitelství; Haas Profile, s.r.o. (180) – firma s rakouským kapitálem zabývající se výrobou kovových konstrukcí.

15 Počet zaměstnanců v roce 2009, zdroj: HBI, 2010 43

6.5 Sluţby a technická vybavenost

6.5.1 Sluţby

Vybavenost obce technickou infrastrukturou a obsluţnými sloţkami lze povaţovat za indikátor kvality místních ţivotních podmínek. Na základě obsluţné vybavenosti můţeme uvaţovat o hierarchicky vyšších sídlech, která působí v území jako subregionální centra obsluhující své nejbliţší okolí. Paradoxně to v území MAS ZV nejsou sídla absolutně populačně největší. Pro posouzení obsluţné vybavenosti byla hodnocena přítomnost: mateřské školy, základní školy 1. stupeň, základní školy 2. stupeň, praktického lékaře pro dospělé, praktického lékaře pro děti a dorost, stomatologa (u lékařů a stomatologů pouze samostatné pracoviště), pošty, kulturního zařízení, knihovny, hřiště a tělocvičny, koupaliště a bazénu, zařízení sociální péče, lékárny, sakrální stavby.

Tab. 13. 5 nejlépe a 5 nejhůře obsluţně vybavených obcí (vytvořeno autorem podle dat MOS - ČSÚ, 2009) Suma Suma Obec Pořadí recipročních Obec Pořadí recipročních hodnot hodnot Prosiměřice 1. 1,88 Miroslavské Knínice 36. 0,08 Boţice 2. 1,43 Borotice 37. 0,07 Jaroslavice 3. 0,98 Čejkovice 38. 0,07 Šatov 4. 0,94 Havraníky 39. 0,07 Hodonice 5. 0,92 Stošíkovice na Louce 40. 0,03

Centralita nejlépe vybavených obcí v Tab. 13 (lépe Příl. 5) je umocněna přítomností úřadů veřejné správy – matričního úřadu (Boţice, Hodonice, Jaroslavice Olbramovice, Prosiměřice, Šatov, Višňové) a stavebního úřadu (Hodonice, Jaroslavice Prosiměřice, Višňové). Obsluţná vybavenost velkých obcí bezprostředně sousedících s městem Znojmo je velmi nízká (Dobšice 0,36; Suchohrdly 0,17; Kuchařovice 0,15; Nový Šaldorf- Sedlešovice 0,13). Tato nízká vybavenost je kompenzována vyjíţďkou za sluţbami do Znojma, a to i prostřednictvím MHD Znojmo, která do obcí zajíţdí. Do DŠO bylo zařazeno několik otázek, které měly identifikovat hloubku výhod a nevýhod ţivota v menší obci, resp. na venkově (ukazatel spokojenosti s místními podmínkami). Otázky, které se týkaly nevýhod ţivota na venkově, odhalily, ţe v otázkách týkajících se nízkého počtu pracovních příleţitostí a nutnosti dojíţdět dominuje odpověď ANO, zatímco u otázek ohledně horšího kulturního vyţití, moţností nákupu a sluţeb si respondenti nejsou tak jistí. Mnohem častěji se objevuje odpověď spíše ANO a spíše NE.

Obr. 15. Nevýhody ţivota na venkově (zdroj: vlastní šetření)

Z otázek, které se týkají výhod ţivota na venkově, jednoznačně vyplývá, ţe člověk je zde více spjatý s přírodou a má k ní mnohem blíţ neţ člověk z města. Stejně tak je nespornou výhodou vlastnit rodinný dům se zahradou, neboť člověk zde má větší ţivotní prostor a můţe si např. vypěstovat vlastní kvalitní potraviny. Ţivot na venkově vnímají respondenti jako méně hektický. Rozpor existuje v nazíraní na zájem lidí o druhé, kdy z výsledků průzkumu vyplývá, ţe na venkově je ţivot méně anonymní. Někteří respondenti v dotaznících uváděli, ţe jim přílišný zájem o jejich osobu na venkově vadí.

Obr. 16. Výhody ţivota na venkově (zdroj: vlastní šetření)

Výrazem spokojenosti můţe být i postoj místních obyvatel k moţnosti přestěhovat se za lepšími ţivotními podmínkami. Z DŠO vyplývá, ţe podstatná část obyvatel o přestěhování neuvaţuje (aţ 90 %). Vazebnou silou, která poutá obyvatele k bydlišti, je nejčastěji spokojenost se současným stavem, vlastnictví rodinného domu, klid a příroda okolo, zvyk, zaměstnání a přítomnost rodiny. Naopak uváděným důvodem pro 45 přestěhování je nejčastěji menší moţnost pracovního uplatnění a budoucí vlastnictví domu v jiné obci (po dokončení stavby).

Obr. 17. Preference emigrace z území MAS ZV (zdroj: vlastní šetření)

Na otázku, zda se nějakým způsobem změnil ţivot v obci po roce 2004, kdy ČR vstoupila do EU, odpovědělo 58 % respondentů, ţe NE nebo spíše NE. ANO nebo spíše ANO odpovědělo 38 % respondentů, přičemţ zmiňovanými kladnými změnami byly: více se staví a rekonstruuje (silnice, cyklostezky, technická infrastruktura), obecně je více peněz na všechno, zvýšila se zaměstnanost. Jako negativní změna byla uváděna vyšší četnost erotických zařízení.

Obr. 18. Proměna ţivota v obci po vstupu ČR do EU (zdroj: vlastní šetření)

6.5.2 Technická vybavenost

Technickou vybavenost obcí lze hodnotit podle přítomností 3 hlavních technických sítí (vodovodní, plynovodní, kanalizační) a napojení obce na čistírnu odpadních vod (ČOV). Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) je napojení obcí nad 2000 obyvatel do konce roku 2010 povinné. Ze 40 studovaných obcí MAS ZV má 31 obcí technickou infrastrukturu kompletní, 8 obcí (Borotice, Bohutice, Čejkovice, Křídlůvky, Olbramovice, Suchohrdly u Miroslavi, Valtrovice, Vítonice) postrádá kanalizační síť a napojení na ČOV a obec Našiměřice není plynofikována a chybí jí připojení na ČOV. Percentuální vyjádření zastoupení technických sítí a ČOV v obcích je následující: vodovod 100 % obcí, plynofikace 97,5 % obcí, kanalizace 80 % obcí, napojení na ČOV 77,5 % obcí. Celkově lze konstatovat, ţe technická vybavenost obcí je na velmi vysoké úrovni (ne vţdy jsou ovšem technickou infrastrukturou obslouţeny všechny ZSJ obce). Obce, které doposud nemají vytvořenou kanalizační síť, jsou zpravidla malé (kromě obce Olbramovice). Tyto obce budou při současné ekonomické situaci její výstavbu financovat jen velmi obtíţně. Reálně to můţe omezit jejich další rozvoj, neboť dohotovená a fungující technická infrastruktura je předpokladem pro následnou opravu komunikací a další kvalitativní zlepšování a optimalizaci místních podmínek.

Obr. 19. Preference řešení problémů v obci a v nejbliţším okolí (zdroj: vlastní šetření)

6.6 Cestovní ruch

Cestovní ruch a jeho význam v území je odvíjí od kombinace primární nabídky atraktivit území (bodová – hrad, koupaliště; liniová - cyklotrasy, hippotrasy; plošná – národní park) a jejich sekundární podpory v podobě ubytovacích, stravovacích, odpočinkových, informačních a jinak funkčních prostorů. Tento potenciál pro cestovní ruch v území je nutné efektivně podpořit pomocí marketingových nástrojů slouţících k jeho zviditelnění. Na krajské úrovni o to usiluje Centrála cestovního ruchu Jiţní Moravy (CCR JM) spadající pod Regionální rozvojovou agenturu Jiţní Moravy (RRA JM). Nejčastější formou marketingových nástrojů jsou integrované portály cestovního ruchu např. www.jizni-morava.info, www.cyklo-jizni- 47 morava.cz, www.jiznimorava.tourism.cz. Na úrovni regionální (Znojemsko) jsou to cestovní kanceláře soustředící se na incomingový turismus či sdruţení obcí (SZVO Daníţ) zacílené na podporu vinařské turistiky. Webovými aplikacemi na této prostorové úrovni jsou znojemsko.info, www.znojmocity.cz a www.daniz.cz. Na komunální úrovni se o zviditelnění snaţí obce samostatně na svých webových stránkách.

6.6.1 Primární nabídka

Území MAS ZV v oblasti primární nabídky cestovního ruchu poskytuje pestrou škálu atraktivit, které lze rozdělit do několika skupin:

Přírodní atraktivity: NP Podyjí, 13 PP, 13 EVL, 2 PTO, biocentrum Boţice, u obce Boţice je jedna z posledních lokalit výskytu Dropa velkého (největší evropský pták), rybaření

Kulturně - historické atraktivity: archeologické naleziště Těšetice, mineralogické naleziště Krhovice, zámky Lechovice, Bohutice, Višňové, zámeček Boţice, hrádek Lamperk, tvrze Horní Dunajovice a Hostěradice, vodní mlýn Slup, vesnická památková zóna Šatov, areál československého opevnění Šatov

Agroturistické atraktivity: Horse farm Lechovice, Osada Havranů (Hnanice) hippocentrum, jízdárny Havraníky, Šatov, Tasovice, Krhovice a Višňové, přibliţně 50 vinných sklepů, malovaný sklep Šatov, sklepní ulička se sklepy v pískovci Nový Šaldorf-Sedlešovice, vinařské stezky, jelení farma Vrbovec-Ječmeniště, pštrosí farma Boţice, Geofond vinné révy ČR Vrbovec

Sportovní atraktivity: golfové hřiště Těšetice, paintball Boţice, koupaliště se zázemím (občerstvení, tenisové a volejbalové kurty) 7 obcí

Sluţby a zábava: nákupní freeport a zábavní centrum Exculiber City Chvalovice-Hatě

Specifické atraktivity: erotická zařízení Chvalovice, Dyjákovičky, Vrbovec

6.6.2 Sekundární nabídka

Sekundární podporu cestovní ruchu lze vnímat jako široké spektrum sluţeb (ubytování s doplňujícími aktivitami, infocentra, občerstvení, odpočinková místa, servis a opravy kol, půjčovny vybavení), které doplňují atraktivity území. Nejpodstatnější sloţkou je ubytovací kapacita v jednotlivých obcích nabízená pro návštěvníky trávící v území více neţ 1 den. Počet lůţek a kvalita ubytování v obcích je

48 značně diferencovaná od luxusních hotelů (zejména obec Chvalovice, Hnanice), přes penziony a apartmány spojené s vinnými sklepy, po turistické ubytovny. Informační centra jsou zřízena v rámci obecních úřadů v obcích Višňové, Hnanice, Dobšice, Šatov, Bohutice, Boţice a Prosiměřice.

Tab. 14. Počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) v obcí MAS ZV k 1. 4. 2010 (vytvořeno autorem podle dat ČSÚ, www.znojmocity.cz, www.znojemsko.info) Počet lůžek v HUZ Obce nad 200 Chvalovice, Nový Šaldorf-Sedlešovice 100-199 Šatov, Havraníky, Lechovice, Dobšice 50-99 Hnanice, Těšetice, Horní Dunajovice, Višňové 10-49 Jaroslavice, Suchohrdly, Hostěradice, Práče, Vrbovec, Hodonice, Ţeletice 1-9 Mašovice, Slup, Kuchařovice, Bantice 0 19 obcí

Území MAS ZV lze označit za prostor s potenciálem pro venkovský cestovní ruch ve všech jeho podobách (venkovská turistika, agroturistika, ekoturistika, cykloturistika, vinařská turistika, hyppoturistika, rybaření či vodáctví), který lze vhodně doplnit specifickým cestovním ruchem souvisejí s (bývalým) příhraničním prostorem – vojenské opevnění, fenomén prostoru Chvalovice-Hatě a sexuální turismus. Značkou pro území a konkrétním příkladem vyuţití specifických místních zdrojů je vinařská turistika. Podle J. Binka a kol. (2007, 41) se vinařská turistika stala pojmem, který se dostal do povědomí lidí nejen v rámci jiţní Moravy, ale celé České republiky a částečně i v zahraničí. Velmi málo obcí má ovšem pro tento typ cestovního ruchu připravené dostatečné zázemí. Kvalita cyklotras je místy velmi špatná (prašné či vymleté asfaltové cesty). M. Foret (2008, 94) spatřuje význam vinařské turistiky hlavně v:

1) poznání zajímavé, generacemi kultivované a na historicky bohaté krajiny Jiţní Moravy 2) poznání vinohradnictví a práce vinařů 3) ochutnávka výsledků jejich práce a zakoupení láhve jejich vína jako suvenýru

Autor dále konstatuje, ţe vinařská turistika jako produkt rozhodně nepřinese další rozvoj vinařství. Na druhou stranu za posledních 5 let došlo i za pomoci evropských peněz k výraznému zvýšení kvality sluţeb. Nejčastějším typem realizovaného projektu byla výstavba či rekonstrukce ubytovacího zařízení se sklepem (obce Višňové, Hnanice, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Dobšice, Olbramovice, Lechovice, Vrbovec). Čerpáno bylo z ROP JV, SROP, POV, OP Rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství a programu SAPARD. Celková suma dotací dosáhla hodnoty přes 51 mil. Kč. Druhým typem projektu byla marketingová podpora a prezentace regionu navenek (např. projekty „Znojemsko - překrásný kraj vinic, vína, přírodních a kulturních památek“ nebo „Vítejte na Znojemsku, aneb co u nás uvidíte“). Celkem 6 projektů obdrţelo dotace ve výši 2,86 mil. Kč. Z Fondu malých projektů byl financován třetí typ projektu zaměřený na značení cykloturistických tras a vydání cykloturistického průvodce a naučné mapy v celkové výši 1,55 mil Kč.

6.7 Doprava a spoje

Podle J. Binka a kol. (2007, 65) je doprava pro trvalou udrţitelnost venkovského prostoru důleţitým prvkem, a to sice z důvodu zajištění jeho kvalitní dopravní dostupnosti a kvalitní dopravní obsluţnosti. Z hlediska významu ji můţeme vnímat jako potenciál, který území má pro realizaci prostorových interakcí, které utváří sociální a ekonomické prostředí.

6.7.1 Dopravní systém

Dopravní systém (silniční a ţelezniční síť) území MAS ZV se nevyznačuje přílišnou hustotou. Radiálnímu uspořádání hlavních silničních komunikací (I. a II. třídy) je středobodem město Znojmo. Komunikace niţšího významu (III. třídy) pak doplňují hlavní komunikace v tangenciálním směru. Páteřními komunikacemi jsou silnice I. třídy I/53 (Znojmo – Pohořelice) a I/38 (Jestřebí - Znojmo – Hatě). Silnice I/38 je součástí mezinárodního tahu E 59, který pokračuje dále do Rakouska. Ţelezniční síť je tvořena neelektrifikovanou tratí regionálního významu č. 244 (Střelice – Hrušovany nad Jevišovkou), tratěmi celostátního významu č. 246 (Břeclav – Znojmo) a č. 248 (Znojmo – Retz). Ta je nově vybavena elektrickou trakcí. Ţelezniční stanicí či zastávkou jsou vybaveny obce Bohutice, Boţice, Hodonice, Nový Šaldorf-Sedlešovice a Šatov. Dále územím prochází či částečně do něj zasahují cykloturistické trasy různých kategorií. Trasa národního významu č. 48 (Greenways Praha – Vídeň) leţí v blízkosti bývalé státní hranice, trasy místního významu č. 5000, 5001, 5006, 5007, 5008 tvoří spolu s národní trasou páteřní síť a trasy ostatní č. 84080, 84090, 84093, 84110, 84120, 84130, 84140 síť zahušťují a přibliţují návštěvníky k zajímavým místům mimo páteřní trasy. Dopravní zatíţení jednotlivých silničních tahů je závislé na jeho významu. Při posledním Celostátním sčítání dopravy 2005 byly nejzatíţenějšími úseky – zaústění silnice I/52 do Znojma v Dobšicích (11 155 motorových vozidel/24 hod.), vyústění I/52 z Lechovic směrem na Znojmo (8885) a na silnici I/38 úsek Znojmo – Chvalovice (7413). Intenzita dopravy na silnicích II. třídy se pohybovala na exponovaných úsecích v blízkosti Znojma v rozmezí (2000 – 3500), v odlehlejších polohách v rozmezí (600 – 2500). K zachycení trendu zatíţení silniční sítě byla vystavena komparaci Celostátní sčítání dopravy 1990 a 2005 (blíţe obr. 20). Mezi referenčními roky došlo na všech měřených úsecích k navýšení dopravní intenzity. Počty celkově sečtených motorových vozidel v území MAS ZV se zdvojnásobily, stejně tak jako počty sečtených nákladních automobilů. Na některých úsecích byl zaznamenán nárůst aţ o 5000 motorových vozidel/24 hod. Tyto úseky lze označit za tranzitní tepny, neboť nelze tento nárůst připisovat pouze nárůstu počtu obyvatel v území, nárůstu individuální dopravy a sniţujícímu se počtu osob připadajících na 1 automobil.

Obr. 20. Navýšení dopravní intenzity mezi sčítáními dopravy 1990 a 2005 na území MAS ZV (vytvořeno autorem podle dat XLS souboru, který poskytnul D. Seidenglanz)

6.7.2 Dopravní obsluţnost

Dopravní obsluţnost v území MAS ZV je realizována několika regionálními přepravci: Znojemská dopravní společnost – PSOTA s.r.o., BDS – BUS s.r.o. (zajišťují i MHD Znojma a okolí), ČAS - SERVICE a.s., Břeţanská dopravní společnost s.r.o., TREDOS s.r.o., mimoregionální přepravce Tourbus a.s. a České dráhy a.s. Intenzita dopravní obsluţnosti, tedy přímá spojení jednotlivých obcí s centrem SO ORP (subregionální centra neuvaţována) prostředky hromadné dopravy (autobusy, vlaky, MHD Znojmo), byla analyzována ve dvou časových intervalech. Prvním referenčním intervalem byla ranní dopravní špička pracovního dne (středa, příjezd do centra 5:01 – 9:00), druhým referenčním intervalem celý den víkendu (sobota, příjezd do centra 0:01 – 24:00). Zdrojem byl IDOS, jízdní řády platné k 1. 4. 2010.

Obr. 21. Dopravní obsluţnost jednotlivých obcí MAS ZV k 1. 4. 2010 (vytvořeno autorem podle dat IDOS, 2010)

Z analýzy je patrná kvalitní dopravní obsluţnost obcí Dobšice, Suchohrdly, Nový Šaldorf-Sedlešovice a Kuchařovice, kam zajíţdí MHD Znojma a zastavují zde také linkové autobusy, resp. autobusy i vlaky v případě Nového Šaldorfu-Sedlešovic. Obce vzdálenější od Znojma, které jsou obsluhovány jak vlaky, tak autobusy (Boţice, Bohutice, Hodonice, Šatov), jsou na tom v porovnání s ostatními obcemi lépe, coţ je ještě zvýrazněno o víkendu. Obce na J a JV si o víkendu zachovávají vyšší dopravní obsluţnost v porovnání s obcemi na S a SV (neplatí pro obce Lechovice a Práče na hlavním tahu I/52). Spojení obcí SO ORP Moravský Krumlov se svým centrem je i přes jeho prostorovou blízkost jak v ranní špičce, tak zejména o víkendu málo četné (neplatí pro Bohutice). Rozvoj dopravních sítí je dle Generelu dopravy Jihomoravského kraje plánován do několika oblastí. Prioritní je svod motorových vozidel ze Znojma obchvatem, který by měl vést východně od Znojma přes extravilán obcí Kuchařovice a Dobšice. Na J od Znojma pak má tato přeloţka pokračovat obchvatem obce Chvalovice ze západního směru a přiblíţit se k (bývalému) hraničním přechodu Chvalovice-Hatě. Plánována je také přeloţka silnice I/52 u obce Lechovice. Střetnutí silnic I/38 (obchvatu) a I/52 by měl být nově na V od obce Dobšice. Nejistý je osud ţelezniční tratě č. 244 v úseku Moravský Krumlov – Hrušovany nad Jevišovkou (důleţité pro ţel. stanice Bohutice), která je v Generelu ve stavu „zváţení zastavení regionální dopravy“. Její vytíţenost v roce 2005 se odhadovala na 200 přepravených osob v jednom směru /24 hod. Významnou změnou od 1. 7. 2010 má být zařazení okresu Znojmo do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK), který by měl

52 optimalizovat návaznost jednotlivých spojů, zavést pravidelné intervaly, pásmové jízdenky a nové pozdní večerní linky.

7 EKONOMICKÁ SITUACE OBCÍ

Uskutečnění jakýchkoliv rozvojových aktivit obcí a MAS ZV je závislé na ekonomické situace těchto subjektů. Nedostatek disponibilního kapitálu můţe být příčinou omezení rozvoje, přestoţe obec můţe mít vysoký rozvojový potenciál.

7.1 Rozpočtová bilance obcí

Finanční hospodaření obcí lze kvantifikovat pomocí bilance příjmové a výdajové sloţky rozpočtu. Příjmová sloţka zahrnuje: Daňové příjmy jsou stabilní poloţkou rozpočtu obce, která je výnosem ze sdílených daní, daně z nemovitosti, daně z příjmů právnických osob placené obci a místních poplatků. Svou činností můţe obec ovlivnit výši této poloţky pouze minimálně (zvýšením daně z nemovitosti v zákonném rozpětí, podporou podnikání, přilákáním nových obyvatel, zvýšením místních poplatků). Nedaňové příjmy jsou poloţkou vycházející ze sluţeb, které obec poskytuje (např. pronájem majetku či podnikatelských prostorů). Svým úsilím a podnikatelských duchem ji lze výrazně ovlivnit. Kapitálové příjmy obce vycházejí z jednorázového prodeje majetku či přijmutí daru. Poslední poloţkou jsou přijaté dotace ze státního rozpočtu, státních fondů nebo EU, které jsou nevratné. Lze je rozdělit na nárokové (obce na ně mají zákonný nárok, pokud vykonávají určitou aktivitu) a nenárokové (ovlivněné aktivitou obce). Výdajovou sloţku členíme na výdaje běžné (jsou nutné k zajištění chodu obce, většinu z nich má obec ze zákona povinnost vynaloţit) a kapitálové (mají charakter investiční). Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích poskytuje jednoznačnou informaci o rozvojové aktivitě obce. K posouzení rozpočtového hospodaření obcí MAS ZV byla pouţita data Ministerstva financí (MF), které zajišťuje webovou aplikaci Automatizovaného rozpočtového informačního systému (ARIS). Pro hodnocení finančního zdraví obcí MAS ZV byla vyuţita data z webové aplikace společnosti eCBA, která vznikla pro ROP NUTS II JV. Celkové příjmy na 1 obyvatele území MAS ZV v roce 2008 činily průměrně 15 500 Kč. Z hlediska jednotlivých obcí na tom nejlépe byla obec Chvalovice (4x více neţ průměr), naopak nejhůře na tom byly obce s více neţ 1000 obyvateli Suchohrdly, Kuchařovice, Dobšice, Vrbovec, Hostěradice (2/3 průměru). Zastoupení jednotlivých příjmových poloţek v rozpočtech obcí MAS ZV byl: 66,2 % daňové příjmy, 14,0 % nedaňové příjmy, 8,3 % kapitálové příjmy a 11,5 % dotace. Potvrdilo se tak, ţe obce jsou ze 2/3 závislé na rozpočtovém určení daní (RÚD). Plošné dotační příjmy obcí byly nejčastěji z MPSV na aktivní politiku zaměstnanosti, ze státního rozpočtu na náklady spojené s volbami do senátu a do zastupitelstva kraje a zřízení Czechpointu. Nejvyšší dotace jiného druhu získaly obce Chvalovice (5 mil. Kč.) a Olbramovice (10 mil. Kč.) na akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny parlamentu a vlády ČR, obec Tasovice (7,65 mil. Kč) z EU a Ministerstva ţivotního prostředí, obec Prosiměřice (4,1 mil. Kč) jako investiční dotaci, obec Hnanice (1,8 mil. Kč) z PRV, obec Miroslavské Knínice (3,3 mil. Kč) ze Státního fondu ţivotního prostředí, obec Oleksovice (5 mil. Kč) ze Státního fondu rozvoje bydlení.

Obr. 22. Celkové příjmy na 1 obyvatele a struktura příjmů v roce 2008 v obcích MAS ZV (vytvořeno autorem podle dat ARIS - MF, 2010)

Struktura výdajové sloţky rozpočtů obcí vykazuje podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích 31,8 %. To znamená, ţe obce se investovat nebojí. Bohuţel 1/3 obcí pracovala v roce 2008 se schodkovým rozpočtem, coţ ovlivňuje i jejich finanční zdraví (blíţe kap. 7.2). Běţné výdaje putovaly do několika skupin: na udrţitelný chod všeobecné veřejné zprávy a služeb šlo 41,9 % financí, služby pro obyvatelstvo (vzdělávání, kultura, bydlení, komunální sluţby, územní rozvoj, ochrana ţivotního prostředí) 39,7 %, průmysl a ostatní hospodářství (zejména obsahuje průmysl, dopravu a vodní hospodářství) 15,5 %. Zbylé skupiny poloţek tvoří pouze minoritní výdaje a nejsou zastoupeny ve všech obcích. Bezpečnost a ochrana občanů (1,3 %) – vyšší výdaje obce Slup, Chvalovice a Dyjákovičky; Sociální věci a politika zaměstnanosti (1,2 %) – vyšší výdaje obce Hodonice, Prosiměřice a Šatov; Zemědělství, lesní hospodářství a rybolov (0,4 %) – vyšší výdaje obce Oleksovice a Višňové. Kapitálové (investiční) výdaje v roce 2008 směřovaly do několika oblastí: zlepšení vodní hospodaření (výstavba kanalizace a ČOV) bylo investováno přes 30 mil. Kč, opravy pozemních komunikací přes 28 mil. Kč, rozvoj vzdělání a tělovýchovy (opravy škol, podpora spolků) přes 27 mil. Kč a rozvoj bydlení přes 20 mil. Kč.

7.2 Finanční zdraví obcí

Metodika hodnocení finančního zdraví obcí pro ROP NUTS II JV je dostupná na http://ecba.cz/z3k3/eCBA-manual-SZ.pdf (údaje pro hodnocení pocházejí z MF - ARIS). Pracováno je zde základními ekonomickými ukazateli - saldem příjmů a výdajů a dluhovou sluţbou. Hodnocení vychází zejména z účetních výkazů a dalších informací ovlivňujících riziko moţného úpadku subjektu a je směrodatné například pro moţnost získání evropské dotace v daném programu či solventnost splácení půjček finanční instituci. Dle ratingové matice je určena celková výsledná známka A - F. Zatímco výsledné známky A, B nebo C jsou přijatelné, známky D, E a F vylučují moţnost ţádat o dotaci v daném programu, mohou být vodítkem pro finanční instituce, mementem pro představitele obcí a zároveň brzdou regionálního rozvoje.

Tab. 15. Finanční zdraví obcí MAS ZV v roce 2008 (vytvořeno autorem podle dat eCBA, 2009) Hodnota Hodnota Počet Počet Známka finančníh Známka finančního obyvatel obyvatel o zdraví zdraví

Borotice 417 A 100,00 Dyjákovičky 489 B 75,50 Čejkovice 210 A 100,00 Šatov 1 183 B 75,05 Křídlůvky 230 A 100,00 Bantice 273 C 74,25 Olbramovice 1 064 A 100,00 Dobšice 2 472 C 69,50 Práče 829 A 100,00 Našiměřice 205 C 69,30 Suchohrdly u Miroslavi 453 A 100,00 Tasovice 1 260 C 67,70 Valtrovice 394 A 99,10 Prosiměřice 780 C 66,90 Horní Dunajovice 637 A 96,10 Strachotice 1 008 C 66,40 Bohutice 603 A 94,50 Těšetice 489 C 65,45 Lechovice 446 A 94,00 Kuchařovice 961 D 64,55 Vítonice 239 A 93,10 Oleksovice 693 D 63,95 Nový Šaldorf-Sedlešovice 1 149 A 91,50 Jaroslavice 1 272 D 61,25 Chvalovice 475 A 91,00 Slup 448 D 58,60 Mašovice 445 A 88,05 Boţice 1 526 D 57,95 Havraníky 347 B 83,20 Stošíkovice na Louce 202 D 54,00 Ţeletice 278 B 80,30 Hrádek 927 D 52,40 Vrbovec 1 137 B 80,00 Hodonice 1 862 D 50,20 Hostěradice 1 471 B 79,85 Krhovice 505 E 44,10 Miroslavské Knínice 328 B 75,85 Hnanice 315 E 36,25 Suchohrdly 1 191 B 75,61 Višňové 1 118 F 30,05

8 SWOT ANALÝZA A GRAFICKÉ SCHÉMA

8.1 SWOT analýza

SWOT analýza je metoda, kterou je moţné komplexně kvalitativně popsat celkovou situaci ve studovaném území. Obsahuje analýzu silných a slabých stránek území (interní vlastnosti), příleţitostí a hrozeb (externí činitelé), které mohou ovlivnit jeho další rozvoj. Základním nosným prvkem vytvořené SWOT analýzy je detailní socioekonomická a fyzicko- geografická analýza. Dále je SWOT analýza formována konzultací s managementem MAS ZV, rozhovory s představiteli obcí a dotazníkovým šetřením osob studovaného území.

Tab. 16. SWOT analýza území MAS ZV (vytvořeno autorem) Silné stránky (S) Slabé stránky (W)

mikroregionální poloha v blízkosti města Znojma přílišný počet obcí v MAS ZV relativně dostatečné mnoţství peněz MAS ZV na špatná mezo/makro-regionální poloha projekty územně správní roztříštěnost na 2 SO ORP spolupráce s jinými MAS a členství obcí v českých a špatné nastavení evaluačních kritérií a fichí česko-rakouských uskupeních (vznikla tak minimální moţnost čerpání fin. prostředků pro podnikatelský a neziskový sektor) příznivé klimatické a pedologické podmínky účelovost MAS ZV (vnímaná pouze jako orografická bezbariérovost vůči Rakousku prostředek pro zisk financí) vymezení a přítomnost NP Podyjí, 13 PP, 13 EVL, ztráta zájmů některých obcí o MAS ZV 2 PTO aktivní přirozený přírůstek nízká fragmentace krajiny aktivní migrační přírůstek špatné hydrické podmínky progresivní věková struktura absence lesních ploch velmi aktivní činnost vedení obcí nízká ekologická stabilita krajiny kvalitní regionální produkty (víno, ovoce, zelenina) nízká hustota zalidnění navyšování ploch vinné révy kontrast byt. fondu (zanedbaný x okázalý) vysoký počet drobných producentů vína nechuť občanů participovat na správě veřejného tradiční folklórní akce (košty, hody) majetku aktivní místní spolky (hasiči, myslivci, rybáři aj.) nedostatek disponibilního kapitálu obcí zajímavé turistické atraktivity (vinné sklepy, NP, závislost obcí na daňových příjmech válečné opevnění, agrofarmy, historické památky, nízká podnikatelská aktivita fenomén Hatě) finanční zdraví ¼ obcí hustá síť cyklostezek (i mezi viničními tratěmi) neschopnost obcí samostatného vypracovávání kvalitní dopravní obsluţnost obcí spadajících pod projektů SO ORP Znojmo extrémně podprůměrná vzdělanostní struktura obyvatel (vysoký podíl populace s nejniţším vzděláním a nízký podíl vysokoškoláků) nízká zaměstnanost v progresivních sektorech hospodářství (terciér, kvartér) vysoká MN a málo VPM nízký podíl dotací na udrţování krajiny utlumování zemědělské výroby rozpad tradičního průmyslu disproporce v základní vybavenosti obcí havarijní stav některých komunikací a cyklostezek minimálně 10 brownfieldů

Příleţitosti (O) Hrozby (T) otevření rakouského pracovního trhu fungování regionální politiky po roce 2013 evropské a české dotační tituly další sniţování daňových příjmů obcí netěţená horninová loţiska pokles ekonomické výkonnosti ČR rozšíření ploch vinné révy a vinařství obecně vnímání veřejné správy většinovou společností vstup zahraničního kapitálu do místního průmyslu zábor kvalitní zemědělské půdy (např. pro stavbu skutečná aktivní politika zaměstnanosti a řešení solárních elektráren) problémů pracovního trhu (absolventská místa, lokální povodně v JV části území částečné úvazky, podpora začínajících podnikatelů) zrušení úseku ţelezniční trati č. 244 posílení turistických a agroturistických struktur poškození krajinného rázu větrnými elektrárnami stavba obchvatů dopravně zatíţených obcí s nízkou účinností zavedení IDS JMK neukončený proces dosídlení obyvatel po 2. aktivizace obyvatelstva a jeho zapojení do veřejného světové válce ţivota odchod vysokoškolsky vzdělaných obyvatel utváření vztahu mladých lidí k regionu neuplatnění absolventů škol na trhu práce uţší spolupráce mezi obcemi závislost zemědělců na dotacích součinnost privátní a veřejné sféry na nezájem investorů mikroregionální úrovni mravní ohroţení obyvatel přítomností erotických sluţeb narůstající počet motorových vozidel na páteřních komunikacích

8.2 Grafické schéma

Obr. 23. Doplňující grafické schéma ke SWOT analýze (vytvořeno autorem)

SYNTÉZY A ZÁVĚRY

9 ROZVOJOVÉ PROBLÉMY (SLABÉ STRÁNKY, LIMITY, BARIÉRY ROZVOJE)

9.1 Vývoj po roce 1990

Venkovské obce a jejich obnovené místní samosprávy (vznik dovršen volbami do obecních zastupitelstev 24. 11. 1990) prošly za 20 let své existence poměrně dramatickým obdobím. Velmi záhy se obce musely vypořádat s pozemky, které dříve patřily státnímu statku Znojmo a v období transformace připadly Pozemkovému fondu. Obce, které nedokázaly během 90. let získat strategické plochy (ve středu obce, důleţité rozvojové plochy), mají dnes nemalé problémy tyto pozemky získat do svého vlastnictví a uskutečnit tak své záměry. Největšími změnami, které obce doznaly mezi obdobím 90. let a současností, jsou podle SRPO: (typizované odpovědi)

napojení obcí na inţenýrské sítě (vodovod, plynovod, kanalizace) – 13 x výrazné omezení finančního toku k obcím přes RUD – 13 x sníţení zájmu obyvatel o dění v obci a ztráta její pospolitosti – 6 x nárůst byrokracie ve vztahu obec versus ostatní orgány státu – 4 x dramatický pokles pracovních míst – 2 x

Podle S. Hrabalové (2004) byly obce finančně kráceny na úkor státu zejména v daňových příjmech z činnosti FO. Cílem reforem měla být motivace obcí ke vzájemnému slučování, čemuţ napomáhaly od roku 2001 i koeficienty velikostních kategorií obcí přerozdělující daně. Určitý prvek stability a vyšší spravedlnosti do RUD přinesla novela k 1. 1. 2008. Koncem roku 2008 ovšem zasáhla veřejné rozpočty finanční krize, takţe toto narovnání obce prakticky nepocítily. K administrativnímu slučování obcí nedošlo. Z důvodu dlouhodobého podfinancování malých obcí se začala rozvíjet meziobecní spolupráce (posvěcená zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích), kdy se obce účelově sdruţovaly v mikroregiony či dobrovolné svazky obcí (DSO). Prostřednictvím těchto svazků byla řešena problematika finančně nákladných investic, zejména budování sítí technické infrastruktury. I přesto tato spojení a celkové sníţení nákladů při vzájemné spolupráci se některé obce těmito rozvojovými aktivitami výrazně zadluţily. Spolupráci obcí v tomto duchu lze vnímat jako nutný důsledek dlouhodobé finanční destabilizace venkova a dotační programy pro venkov jako drobnou nápravu škod, které obce navíc byrokraticky zatěţují. V průběhu 90. let docházelo k výrazné redistribuci pracovních sil mezi jednotlivými sektory národního hospodářství. Stěţejní zaměstnavatelé v obcích (zemědělská druţstva) byli paralyzováni dopady transformace – restitucí a privatizací majetku, odcházely přidruţené výroby, byly zastaveny investice, výroba se intenzifikovala. V druhé polovině 90. let byla také značně utlumena průmyslová výroba (většinou vázaná na zpracování zemědělských komodit a jiných místních zdrojů) jak v obcích, tak ve větších centrech pracovní dojíţďky – Znojmo, Miroslav, Moravský Krumlov a Hrušovany nad Jevišovkou. Četné brownfieldy jsou v území znakem nepovedené transformace. Celkově docházelo k výraznému růstu počtu nezaměstnaných, neboť investice (i zahraniční) do

61 oblasti přicházely jen zřídka. Vzhledem k velmi málo kvalifikované pracovní síle bude i v budoucnu velmi těţké investory přilákat. Míra nezaměstnanosti je zde velmi vysoká. Přes výše zmíněná fakta došlo v řešeném území k nárůstu počtu obyvatel a k omlazení populace. Velmi významně se ovšem změnila atmosféra v obcích. Některé obce se snaţily o zachování svého starousedlického charakteru i přesto, ţe byly vystaveny přílivu vlny nových obyvatel (zvláště z měst), jejich okázalým příbytkům a způsobu ţivota. Nízká participace obyvatel na veřejném ţivotě způsobila odcizení lidí. Dříve mělo téměř kaţdé stavení záhumenek a rezidenti obce si vypomáhali v jejich obhospodařování a dělili se o produkty z nich. Dnes jiţ i do menších obcí dosahují prvky anonymity a promlouvá sem i sociální nejistota spojená se správními delikty. Přestoţe se obce pokoušejí utvářet ve spolupráci s místními spolky společenský ţivot (hody, košty, veselice, sportovní utkání), tyto akce jiţ nejsou těmi pravými tmelicími prvky, kterých se zúčastňuje celá obec.

9.2 Současnost

V současné době hraje ústřední limitní roli v moţnostech rozvoje poloha zájmového území vzhledem k uspořádání socioekonomických toků kapitálu, informací a lidských zdrojů. Zkoumanou oblast jako celek lze označit jako periferní, obce blíţe k městu Znojmu a na důleţitých dopravních trasách lze charakterizovat jako semiperiferní (hybridní prostor s městskými i venkovskými atributy) - obce Dobšice, Suchohrdly, Kuchařovice, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Chvalovice, Hodonice, Tasovice, Lechovice. Představitelé obcí spatřují největší omezení v nedostatku disponibilního kapitálu (21 x) na rozvojové projekty ke zvelebování obce, posílení její atraktivity či splácení přijatých finančních úvěrů. Dalšími problémy, které obce trápí, jsou vysoká nezaměstnanost (8 x), ztráta pospolitosti a zájmu obyvatel podílet se na veřejném ţivotě v obci (7 x) a vysoké dopravní zatíţení obcí (Lechovice, Kuchařovice). Z pohledu jednotlivých skupin osob, které nejvíce doplácejí na současný stav venkova, byla nejčastěji zmiňována skupina nezaměstnaných (12 x). Nejhorší je podle přestavitelů obcí situace matek s malými dětmi – kvůli dětem nemají moţnost vyjíţdět za prací mimo obec, čerstvých absolventů škol – nemají praxi a lidí nad 50 let - celý ţivot pracovali v zemědělství a dnes vzhledem k věku nejsou na trhu práce ţádáni. Dalšími zmiňovanými znevýhodněnými skupinami jsou obyvatelé vesnice obecně (6 x) – znevýhodněni jsou jiţ samotným nastavením RUD, mladí lidé (5 x) – nejsou schopni se slušně bavit, důchodci (4 x) – mají omezenou mobilitu a doplácí na oslabené mezigenerační vztahy, zemědělci a zemědělství vůbec (3 x). Představitelé 8 obcí ţádnou takovou skupinu nevnímají. Způsobů, jak lze dosáhnout určitého oţivení ţivota na venkově, je podle představitelů obcí několik (vyjma většího přísunu finančních prostředků). Nejčastěji zmiňovaným způsobem (18 x) je jakési vnitřní vzepětí a semknutí obyvatel. Všichni obyvatelé by měli přispívat s dohledem či ve spolupráci s představiteli obce k posílení kvality ţivota obce = spolupracující obec bez konfliktů, utváření vztahu mladých lidí k obci, zajištění bohatého společenského a kulturního ţivota (navazující na místní zvyky a folklór) a sportovního vyţití. Tomu všemu ovšem podle mnohých představitelů (12 x) musí předcházet podnikatelské oţivení či vznik nových pracovních v oblasti. Dokud lidé nebudou mít práci, nebudou se veřejného ţivota účastnit (nebudou mít na něj peníze). Externím způsobem oţivení oblasti, který by měl vhodně doplňovat oţivení vnitřní, je vyuţití potenciálu pro cestovní ruch a rekreaci (navrţeno 5 x). Ten by měl vycházet

62 především z místních zdrojů – cyklostezky, víno a rekreační prostory. Mnohem výraznější potenciál pro cestovní ruch mají obce v JZ části řešeného území. Oţivit ţivot v obci výstavbou nových bytových jednotek, do kterých by přišli mladí obyvatelé, by se pokoušeli 2 představitelé obcí. Starosta obce Lechovice si myslí, ţe jeho obec oţivení nepotřebuje, neboť je ţivá aţ příliš (zámek Lechovice, hustá doprava). Konkrétní projekty pro oţivení venkova, kterými se v současnosti obce zabývají, lze rozdělit do několika kategorií:

a) obnova občanské vybavenosti a podpora trávení volného času

- rekonstrukce a zateplení budov základní nebo mateřské školy – Suchohrdly, Prosiměřice, Dyjákovičky, Olbramovice, Strachotice, Těšetice - rekonstrukce kulturního domu – Suchohrdly u Miroslavi, Hodonice - rekonstrukce či výstavba sportoviště – Lechovice, Olbramovice, Borotice, Krhovice - rekonstrukce či výstavba dětského hřiště – Chvalovice - obnova parku - Suchohrdly, Dyjákovičky

b) infrastruktura a nová stavební místa:

- kanalizace (přípravy) – Bohutice, Valtrovice, Borotice, Křídlůvky - kanalizace (dokončení) – Hrádek, Dobšice, Hnanice, Práče, Miroslavské Knínice, Boţice - opravy komunikací a chodníků – Suchohrdly, Vrbovec, Bantice, Hrádek, Tasovice, Dyjákovičky, Dobšice, Šatov, Vítonice, Těšetice, Oleksovice - nová stavební místa a jejich zasíťování - Boţice, Ţeletice, Vrbovec, Višňové, Tasovice, Stošíkovice na Louce, Slup, Hostěradice - protipovodňová opatření – Bantice, Borotice

c) nakládání s odpady:

- rekultivace skládky odpadu – Kuchařovice

d) podpora cestovního ruchu

- zvýšení ubytovací kapacity – Horní Dunajovice

Ze zaměření projektů je patrná soustředěnost municipalit na zkvalitňování ţivotních podmínek pro místní občany a zachování či mírné navýšení počtu obyvatel. Projekty přímo orientované na podporu cestovního ruchu a rekreaci se objevují pouze sporadicky (záleţitost spíše soukromých a neziskových subjektů). Kaţdá kvalitativní změna obce ovšem můţe potenciálně zvýšit její atraktivitu.

10 CÍLE A PRIORITY ROZVOJE MAS ZNOJEMSKÉ VINAŘSTVÍ

10.1 Doporučení municipalit

Samotné SRPO přinesly některé návrhy a praktická doporučení, jak v současnosti řešit problémy venkova obecně, potaţmo přímo obcí na Znojemsku. Pro představitele obcí je nejabsurdnější systém současného nastavení RUD. Narovnání RUD by mělo být prioritou české vlády, pokud chce venkovu opravdu pomoci. Jako neúčelnější opatření pro rozvoj venkova se v současnosti jeví systém dotací z evropských a státních struktur. Nevýhodou je ale podle představitelů obcí naprosto přebyrokratizovaný systém pro jejich dosáhnutí. Obce (většinou ve spolupráci s externí firmou) musí připravovat projekt několik měsíců před výzvou, aby vůbec stihly projekt podat. Navíc veškerá administrativa projektů zatěţuje malý municipální aparát tak, ţe by bylo mnohem jednodušší peníze paušálně mezi obce rozdělit. Problém také spočívá v resortním přístupu k rozvoji venkova, kdy je tato problematika rozptýlena do dikce několika ministerstev (MV, MZ, MMR, MPO). Zřízení jednoho ministerstva (např. Ministerstva venkova) by k rozvoji venkova jednoznačně přispělo. Zcela podceněna zůstává na Znojemsku problematika nezaměstnanosti a to i přesto, ţe okres Znojmo spadá mezi okresy se soustředěnou podporou státu – hospodářsky slabé regiony (usnesení vlády č. 560 z roku 2006, o Strategii regionálního rozvoje ČR). Podle představitelů obcí by měla být vytvářena nová pracovní místa, neboť lidé si pomalu odvykají pracovat, zvykají si ţít ze sociálních dávek a odkoukává to od nich mladší generace. Důraz by měl být kladen na výchovu mladých lidí (kombinaci výchovy rodiny, školy, církve, zájmových a sportovních sdruţení), intenzivnější podporu drobného podnikání (nikoliv zřizování průmyslových zón) a zvýšení úrovně vzdělanosti obyvatel (i formou rekvalifikací). Výrazně by také obcím pomohl převod pozemků (mnohdy důleţité rozvojové plochy) z majetku Pozemkového fondu do vlastnictví obce.

10.2 Cíle a návrh prioritních opatření

Konkrétní cíle a prioritní opatření jsou vystavěné na základě předchozí regionálně geografické analýzy území ve snaze subjektivní optimalizace místních podmínek. Metodicky vychází z dikce Programu rozvoje venkova na období 2007 – 2013. Tento program rozhodně nepojímá a neřeší všechny problémy, které venkov trápí, ale prostřednictvím něho lze alespoň částečně zkvalitnit podmínky ţivota v obcích.

Cíle:

Cíl 1 - Zkvalitnění vybavenosti území směrem k vyšší kvalitě ţivota Cíl 2 - Identifikace obyvatelstva s územím Cíl 3 - Posílení lidského potenciálu Cíl 4 - Podpora podnikání směrem k vyšší konkurenceschopnosti a zaměstnanosti

Priority:

Priorita 1 - Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a sluţby

-Opatření 1A - Obnova a rozvoj vesnic Implementace Osy III., opatřeni III. 2. 1, podopatřeni III. 2. 1. 1.

Podpora budování a obnovy technické a dopravní infrastruktury, zlepšení vzhledu obce a pořízení územně plánovací dokumentace.

-Opatření 1B - Občanské vybavení a sluţby Implementace Osy III., opatřeni III. 2. 1, podopatřeni III. 2. 1. 2.

Podpora chybějící občanské vybavenosti a sluţeb (základní obchodní infrastruktura, informační a školící centra, objekty a plochy pro sportovní a kulturní aktivity, stravovací zařízení, objekty pro spolkovou činnost).

-Opatření 1C - Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Implementace Osy III., opatřeni III. 2. 2.

Podpora je určena na obnovu památek, památkových rezervací, památkových zón, kulturních prvků vesnic a krajiny, památek místního významu, historických parků, zahrad, alejí, skupin stromů, expozic a muzeí s vazbou na místní historii, kulturní a umělecké aktivity a tradiční lidovou kulturu.

Priorita 2 - Vzdělávání a informace Implementace Osy III., opatřeni III. 3. 1.

Podpora je určena na vzdělávání a informování hospodářských subjektů, které působí nebo hodlají působit na venkově. Vzdělávání je zaměřeno na moţnosti diverzifikace činností nezemědělské povahy, zakládání a rozvoj podniků, moţnosti uplatnění ve venkovském cestovním ruchu a sluţbách.

Priorita 3 - Modernizace zemědělských podniků

-Opatření 3A - Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům Implementace Osy I., opatřeni I. 1. 3., podopatřeni I. 1. 3. 1.

Podpora technologické vybavenosti vedoucí ke zlepšení zpracování zemědělských a potravinářských produktů, včetně nezbytných manipulačních ploch (zařízení přímo související s finální úpravou, balením a značením výrobků ve vztahu ke zvyšování kvality).

-Opatření 3B - Seskupení producentů Implementace Osy I., opatřeni I. 2. 1.

Podpora je určena na zakládání a činnost organizací výrobců (přizpůsobení produkce členů seskupení poţadavkům trhu, společné uvádění zboţí na trh,

centralizace prodeje a dodávky odběratelům, stanovení společných pravidel pro informace o produkci).

Priorita 4 - Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Implementace Osy III., opatřeni III. 1. 2.

Podpora je zaměřená na zvýšení stability venkova prostřednictvím zakládání a rozvoje mikropodniků s cílem vytváření pracovních míst. Oblastí podpory je zejména drobná výroba a řemesla (např. truhlářství, tesařství, kovářství, výroba keramiky, pletení košíků, sklářská výroba, rukodělné práce, zednické práce, zámečnictví, čalounictví apod.), sluţby pro hospodářství (např. opravy strojů a zařízení) a maloobchod.

11 ZÁVĚR

Předkládaná diplomová práce Moţnosti regionálního rozvoje MAS Znojemské vinařství o. s. měla za cíl podrobit území věcné analýze fyzicko-geografických a socioekonomických aspektů a vnitřních a vnějších vazeb. Analýza byla koncipována na podkladě sekundárních dat, která byla vhodně doplněna daty primárními. Řešené území se ukazuje jako účelově vymezené s cílem zisku finančních prostředků z PRV (osa LEADER). Předpokládaná ucelenost a aktivita všech členů MAS ZV při rozvoji území se ukazuje jako lichá. Soukromý a neziskový sektor se jednání sdruţení nezúčastňuje a je zde spíše veden pro naplnění kvóty (prakticky nemá moţnost čerpat finanční prostředky). Navíc 1/3 členů veřejného sektoru se o MAS ZV nezajímá nebo je zklamána její činností. Tento stav pramení z přílišného počtu členů, nevratnosti peněz do obce či nevědomosti představitelů obce. Společným aspektem pro členské obce je přítomnost viničných tratí a fenoménu vinařství. Rozvojový potenciál uvnitř území je však značně diferencovaný, stejně tak jako deklarovaná snaha o posílení turistické atraktivity. Území jako celek má silné funkční vazby k městu Znojmu a díky němu lze obce Dobšice, Suchohrdly, Kuchařovice, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Chvalovice, Hodonice, Tasovice a Lechovice označit za semiperiferní. Zbytek obcí má charakter periferie. Obce jsou ve svém rozvoji výrazně limitovány polohou, disponibilním kapitálem, nízkou úrovní lidských zdrojů a vysokou mírou nezaměstnanosti. Ta ovlivňuje i komunální ţivot ve smyslu nízké participace obyvatel na veřejném ţivotě. I přes tento stav jsou zde obyvatelé vcelku spokojeni a nehodlají se z území ve větší míře stěhovat. Na druhou stranu je rozhodně nutné řešit problematiku trhu práce (vznik nových pracovních míst, podpora podnikání, vytváření absolventských míst, diverzifikace zemědělské činnosti) a kvalitativně zlepšovat místní podmínky pro ţivot (opravy komunikací, produkce nových stavebních míst, opravy vnitřního jádra obcí, zajištění veřejných sluţeb, vytvoření společenského a sportovního zázemí). Navrţené cíle a priority rozvoje (Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a sluţby; Vzdělávání a informace; Modernizace zemědělských podniků; Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje) by měly vést k obnově a rozvoji vnitřního potenciálu území. Cestovní ruch lze vnímat v současnosti jako vhodný externí doplněk pro rozvoj území. Nelze na něm stavět základní koncepci rozvoje území, neboť území jako celek nemá v tomto ohledu takovou sílu. Prioritní by měla být především vnitřní konsolidace území.

12 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ

Knihy a časopisy

BIČÍK, I., PERLÍN, R., ŠEFRNA, L. (1997): Rozvoj povodí Kocáby. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, Praha, 1997. 87 s. ISBN 80-238-7322-9

BINEK, J. a kol. (2007): Venkovský prostor a jeho oživení. Georgetown, Brno, 2007. 137 s. ISBN 978-80-86251-19-6

BINEK, J. a kol. (2009): Synergie ve venkovském prostoru - Aktéři a nástroje rozvoje venkova. GaREP Publishing, Brno, 2009. 72 s. ISBN 978-80-904308-0-8

BLAŢEK, B. (2004): Venkovy – anamnéza, diagnóza, terapie. ERA, Šlapanice, 2004. 184 s. ISBN 80-86517-90-X

BLAŢEK, J., UHLÍŘ, D. (2002): Teorie regionálního rozvoje, nástin, kritika, klasifikace. Karolinum, Praha, 2002. 211 s. ISBN 80-246-0384-5

CULEK, M. a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3

ČAPKA, F., SLEZÁK, L., VACULÍK, J. (2005): Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Akademické nakladatelství CERM, Brno, 2005. 359 s. ISBN 80- 7204-419-2

DANĚK, P. (2000): Nerovnoměrný rozvoj světa: kolonialismus, neokolonialismus a diskurs rozvoje. In Stát, prostor, politika: vybrané otázky politické geografie. Fakulta přírodovědecká UK, Praha, 2000. s. 28-58. ISBN 80-238-5566-2

DENEROVÁ, T. (2008): Podpora cestovního ruchu na Znojemsku. Bakalářská práce, Katedra obchodu a cestovního ruchu EF JU, České Budějovice, 2008. 47 s.

FORET M. (2008): Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu. Soukromá vysoká škola ekonomická, Znojmo, 2008. 119 s. ISBN 978-80-903914-3-7

FREMEL, M. (1997): Transformace průmyslové výroby v okrese Znojmo a její dopad na situaci na trhu práce. Bakalářská práce, Katedra geografie PřF MU, Brno, 1997. 29 s.

FUKAN, J. (1994): Regionálně geografická analýza a strategie regionálního rozvoje okresu Znojmo. Disertační práce, Katedra geografie PřF MU, Brno, 1994. 162 s.

GALVASOVÁ, I. a kol. (2007): Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Georgetown, Brno, 2007. 138 s. ISBN 80-251-20-9

HAMPL, M. a kol. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. PřF UK, Praha, 1996. 395 s. ISBN 80-90215-42-4 68

HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. PřF UK, Praha, 2005. 148 s. ISBN 80- 86746-02-X

HAWKEN, P. (2003): Přírodní kapitalismus: jak se rodí další průmyslová revoluce. Přel. B. Blaţek a V. Svoboda. Mladá fronta, Praha, 2003. 476 s. ISBN 80-204-1078-3

HOLEČEK, J. a kol. (2009): Obec a její rozvoj v širších souvislostech. GaREP Publishing, Brno, 2009. 74 s. ISBN 978-80-904308-2-2

HRABALOVÁ, S. (2004): Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. Masarykova univerzita, Brno, 2004, 93 s. ISBN 80-210-3356-8

HRABALOVÁ, S. (2005): Účetnictví územních samospráv. Masarykova univerzita, Brno, 2005. 94 s. ISBN 80-210-3744-X

ILBERY, B. a kol. (1998): The Geography of Rural Change. Addison Wesley Longman Limited, Essex, 1998. 267 s. ISBN 0-582-27724-8

JEŘÁBEK, M. (1999): Geografická analýza pohraničí České republiky. Sociologický ústav Akademie věd České republiky, Praha, 1999. 180 s. ISBN 80-85950-76-6

JEŘÁBEK, M. (2001): Reflexe regionálního rozvoje pohraničí České republiky. Sociologický ústav Akademie věd České republiky, Praha, 2001. 107 s. ISBN 80-85950- 85-5

JEŘÁBEK, M., DOKOUPIL, J., HAVLÍČEK, T. a kol. (2004): České pohraničí: bariéra nebo prostor zprostředkování? Academia, Praha, 2004. 298 s. ISBN 80-200-1051-3

KONEČNÝ, J. (1994): Geografická analýza nezaměstnanosti obyvatelstva v okresech Znojmo a Prostějov. Diplomová práce, Geografický ústav PřF MU, Brno, 1994. 45 s.

LEDVINA, P. a kol. (2004): V obcích ekologicky, základy ochrany životního prostředí v malých obcích. Ministerstvo ţivotního prostředí ČR, Praha, 2004. 48 s. ISBN 80-7212- 338-6

LIPSKÝ, Z. (2000): Sledování změn v kulturní krajině. Česká zemědělská univerzita Praha, Kostelec nad Černými lesy, 2000. 78 s. ISBN 80-213-0643-2

MACKOVČIN, P., JATIOVÁ, M., DEMEK, J., SLAVÍK, T. a kol. (2007): Brněnsko. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum, Brno, 2007. 932 s. ISBN 978-80- 86064-66-6

MAJEROVÁ, V. (2005): Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství. Česká zemědělská univerzita, Praha, 2005. 170 s. ISBN 80-213-0507-X

MINISTERSTVO VNITRA A STÁTNÍ ÚŘAD STATISTICKÝ (1935): Statistický lexikon obcí v Republice československé na základě výsledků sčítání lidu z 1. prosince 1930. Orbis, Praha, 1935. 210 s.

MIKULÍK, O., VOŢENÍLEK, V., VAISHAR, A. (2008): Studium rozvoje regionu založené na vizualizaci geoinformačních databází. Univerzita Palackého, Olomouc, 2008. 181 s. ISBN 978-80-244-1928-2

NEVĚDĚL, L. (2006): Regionálně geografická studie Židlochovicka a Hustopečska. Diplomová práce, Geografický ústav PřF MU, Brno, 2006, 101 s.

NUNVÁŘOVÁ, S. (2007): Rozvoj venkova. Masarykova univerzita, Brno, 2007. 209 s. ISBN 978-80-210-4314-5

OBŮRKOVÁ, E. (2003): Za vínem na Znojemsku. Agentura Bravissimo, Znojmo, 2004. 37 s.

OBŮRKOVÁ, E. (2009): To nejlepší z vinařské turistiky na jižní Moravě. Agentura Bravissimo, Znojmo, 2009. 103 s.

PECA, M. (2000): Geografické aspekty transformace zemědělství v okrese Znojmo. Diplomová práce, Katedra geografie PřF MU, Brno, 2000. 98 s.

PERLÍN, R. (2002): Strategický plán mikroregionu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha, 2002. 52 s. ISBN 80-903093-0-5

PERLÍN, R., KUBEŠ, J. (1998): Územní plánování pro geografy. Karolinum, Praha, 1998. 89 s. ISBN 80-7184-512-4

QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica 16, Geografický ústav ČSAV, Brno, 1971. 73 s. včetně Mapy klimatických oblastí ČSSR

SEIDENGLANZ, D. (2007): Dopravní charakteristiky venkovského prostoru. Disertační práce, Geografický ústav PřF MU, Brno, 2007. 171 s.

SKLENÁŘOVÁ, P. (2009): Možnosti a omezení prostorové trvalé udržitelnosti Znojemska. Diplomová práce, Geografický ústav PřF MU, Brno, 2009. 111 s.

STEJSKAL, J., KOVÁRNÍK, J. (2009): Regionální politika a její nástroje. Portál, Praha, 2009. 212 s. ISBN 978-80-7367-588-2

ŠKRABAL, I. a kol. (2006): Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů. Centrum pro komunitní práci, Přerov, 2006. 182 s. ISBN 80-86902-39-0

ŠTENCLOVÁ, Š. a kol. (2005): Obnova venkovského prostoru. Česká zemědělská univerzita, Praha, 2005. 83 s. ISBN 80-213-1277-7

TROJAN, J. (2009): Trvale udržitelný rozvoj venkova v zázemí města Zlína. Diplomová práce, Geografický ústav PřF MU, Brno, 2009. 92 s.

VRBÍK, F. (2006): Regionální geografická analýza zemědělství v jihozápadní části Jihomoravského kraje a v jižní části kraje Vysočina. Diplomová práce, Geografický ústav PřF MU, Brno, 2006. 94s.

WOKOUN, R. a kol. (2008a): Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Linde, Praha, 2008. 475 s. ISBN 978-80-7201-699-0

WOKOUN, R. a kol. (2008b): Ekonomika v prostoru: svět, střední Evropa, EU, OECD, ČR. Linde, Praha, 2008. 189 s. ISBN 978-80-7201-698-3

WOODS, M. (2005): Rural geography: processes, respones and experiences in rural restructuring. Sage Publications, London, 2005. 330 s. ISBN 0-761-94761-2

Internetové zdroje

BINEK, J., GALVASOVÁ, I. (2008): Strategické plánování v kontextu regionální politiky - legislativní úpravy a její dopady na koncepční řešení rozvojových problémů. GaREP, s.r.o., Brno. 10 s. [online]. Dostupné z: [cit.]

BÍNOVÁ, L. (2008): Preventivní hodnocení krajinného rázu Znojemska. Společnost pro ţivotní prostředí, s r.o., Brno. 52 s. [online]. Dostupné z: [cit.]

BUBLÍKOVÁ, L. a kol. (2009): Situační a výhledová zpráva – vinná réva a víno 2008. MZ ČR, Praha, 2009. 91 s. [online]. Dostupné z: [cit.]

CULEK, M. (2010): Krajiny Jižní Moravy - prezentace k předmětu Z5790. Geografický ústav PřF MU, Brno. [online]. Dostupné z: [cit.]

GALVASOVÁ, I. a kol. (2007): Strategie rozvoje mikroregionu Hustopečsko. GaREP, s.r.o., Agroprojekt PSO s.r.o., Brno. 117 s. [online]. Dostupné z: [cit.]

HON, J. a kol. (2008): Rozbor udržitelného rozvoje území pro SO ORP Znojmo. Ekotoxa s.r.o., Brno. 266 s. [online]. Dostupné z: [cit.]

KADLECOVÁ, M. a kol. (2008): Strategický plán LEADER MAS Znojemské vinařství o. s. IRI, s.r.o., Brno, 57. [online]. Dostupné z: [cit.]

KOLEKTIV (2007): Program rozvoje venkova ČR 2007 – 2013. Ministerstvo zemědělství, Praha, 327 s. [online]. Dostupné z: [cit.]

NAVRÁTIL, E. a kol (2008): Územně analytické podklady SO ORP Moravský Krumlov. Urbanistické středisko Brno, s.r.o., Brno. 105 s. [online]. Dostupné z: < http://www.mkrumlov.cz/uzemne-analyticke-podklady.html> [cit.]

Internetová stránky

Automatizovaný rozpočtový informační systém [online]. Ministerstvo financí ČR, Praha. Dostupné z

Beton server [online]. Dostupné z

Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava [online]. CRR Jiţní Morava, z.s.p.o., Brno. Dostupné z

Cykloturistika Jižní Morava [online]. Dostupné z

Český statistický úřad, územně analytické podklady [online]. Český statistický úřad, Praha. Dostupné z

Český statistický úřad: Městská a obecní statistika [online]. Český statistický úřad, Praha. Dostupné z

Český statistický úřad: Veřejná databáze [online]. Český statistický úřad, Praha. Dostupné z

Český úřad zeměměřičský a katastrální [online]. Český úřad zeměměřičský a katastrální, Praha. Dostupné z

HBI - Hoppenstedt Bonnier Information: B2B databáze firem [online]. HBI Česká republika, s. r.o., Praha. Dostupné z

Historický lexikon obcí ČR 1869-2005 [online], Český statistický úřad, Praha. Dostupné z

Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Praha. Dostupné z

Internetový jízdní řád IDOS [online]. Ministerstvo dopravy ČR, Praha. Dostupné z

Generel dopravy Jihomoravského kraje [online]. Jihomoravský kraj, Brno. Dostupné z

Místní akční skupina Znojemské vinařství [online]. Znojemské vinařství, Znojmo. Dostupné z

Národní databáze brownfieldů [online]. CzechInvest, státní příspěvková organizace, Praha. Dostupné z

Natura 2000 [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Dostupné z

Portál eAGRI – Registr příjemců dotací [online]. Ministerstvo zemědělství ČR, Praha. Dostupné z

Portál města Znojmo [online]. Město Znojmo. Dostupné z

Portál Regionálních Informačních Servisů [online]. Centrum pro regionální rozvoj ČR, Praha. Dostupné z

Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy [online]. Regionální rozvojová agentura Jiţní Moravy, z.s.p.o., Brno. Dostupné z

Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. Český statistický úřad, Praha. Dostupné z

Sdružení znojemských vinařských obcí Daníž [online]. Dostupné z

Státní zemědělský intervenční fond [online]. Ministerstvo zemědělství ČR, Praha. Dostupné z

Turistický portál Znojemsko [online]. Agentura Bravissimo, Znojmo. Dostupné z

Turistický reservační portál Jižní Morava [online]. Dostupné z

Webová aplikace eCBA [online]. eCBA s.r.o., Brno. Dostupné z

Zákony online [online]. www.motylek.com s.r.o., Praha. Dostupné z

Data

ArcČR500 v. 2.0. ArcDATA. Digitální vektorová geografická databáze ČR. Praha, 2003.

Celostátní sčítání dopravy 1990, 1995, 2000, 2005 [XLS soubor]. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Praha, 2005.

Geoportál Cenia [ArcIMS server]. Česká informační agentura ţivotního prostředí, Praha, 2008.

Mapmaker.Geofond.Cz [ArcIMS server]. Česká geologická sluţba, Praha, 2007

Nové zemědělské výrobní oblasti [XLS soubor]. Výzkumný ústav zemědělský, Praha, 2008.

Průmysl 1987 [XLS soubor]. Výzkumné centrum regionálního rozvoje, Masarykova univerzita, Brno, 2005.

13 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK

ABS absolutní hodnota AEO agroenviromentální opatření ARIS automatizovaný rozpočtový informační systém BI bazický index BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka CAP Common Agricultural Policy CCR JM Centrála cestovního ruchu Jiţní Moravy CF Kohezní fond CLC Corine Land Cover CpKP Centrum pro komunitní práci ČGS Česká geologická sluţba ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální DSO dobrovolný svazek obcí DŠO dotazníkové šetření osob EAFRD European Agricultural Fund for Rural Development EAGF European Agricultural Guarantee Funds EHS Evropské hospodářské společenství ERDF European Regional Development Fund ESF European Social Fund EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita FO fyzická osoba GaREP Společnost pro regionální ekonomické poradenství GIS geografický informační systém GIZ přeshraniční impulzní centra HBI Hoppenstedt Bonnier Information HUZ hromadné ubytovací zařízení CHKO chráněná krajinná oblast IDS JMK Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje IMS internetový mapový server JMK Jihomoravský kraj KES koeficient ekologické stability LAG Local Action Group LEADER Liaison Entre les Actions Economic Rural LFA Less Favourable Areas MAS místní akční skupina MAS ZV Místní akční skupina Znojemské vinařství MF Ministerstvo financí MN míra nezaměstnanosti MOS městská a obecní statistika MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MU Masarykova universita

MZ Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošné zvláště chráněné území NACE statistická klasifikace ekonomických činností NP národní park NS MAS Národní síť místních akčních skupin NUTS Nomenclature des Unites Territoriales Statistique OECD Organization for Economic Cooperation Development OP operační program PGRLF Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond PO právnická osoba POO pohyb obyvatelstva POV Program obnovy venkova PP přírodní památka PRV Program rozvoje venkova PTO ptačí oblast REL relativní hodnota RIS Regionální informační servisy ROP JV Regionální operační program Jihovýchod RRA JM Regionální rozvojová agentura Jiţní Moravy RUD rozpočtové určení daní SAPS Single Area Payment Scheme SHR soukromě hospodařící rolník SLDB sčítání lidu, domů a bytů SMO ČR Svaz měst a obcí České republiky SOM JM Svaz obcí a měst Jiţní Moravy SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností SO POÚ správní obvod pověřeného obecného úřadu SPOV Spolek pro obnovu venkova SPS Single Payment Scheme SROP Společný regionální operační program SRPO strukturovaný rozhovor s představitelem obce SWOT Strenghts, Weaknesses, Opportunities, Threats SZIF Státní zemědělský intervenční fond SZVO Sdruţení znojemských vinařských obcí TTP trvale travní porosty ÚAP územně analytické podklady ÚHDP úhrnné hodnoty druhů pozemků ÚSES územní systém ekologické stability VCRR Výzkumné centrum regionálního rozvoje VDB veřejná databáze VPM volné pracovní místo W3 Wirtschaft, Wissen, Wohnen XLS soubor formátu Excel ZSJ základní sídelní jednotka ZVO zemědělská výrobní oblast

14 SEZNAM PŘÍLOH

Textové přílohy

Příl. 1. Dotazník pro DŠO území MAS ZV (vzor) Příl. 2. Nosné otázky pro SRPO (vzor)

Tabelované přílohy

Příl. 3. Seznam přírodně významných lokalit Příl. 4. Úhrnné hodnoty druhů pozemků obcí MAS ZV Příl. 5. Obsluţná vybavenost obcí MAS ZV Příl. 6. Seznam podpořených projektů v rámci MAS ZV

Grafické přílohy

Příl. 7. Plasticky tvarovaný ortofotosnímek území MAS ZV Příl. 8. Poválečné dosídlení území Jiţní Moravy