Úvod: Ve sch ůzi obecního zastupitelstva dne 12. prosince roku 1900 konané usnešeno k návrhu pana starosty L. Šváchy, aby vzhledem k tomu, že na obecní samospráv ě se víc a více žádá, že úřadování je stále kombinovan ějším, že ú řední spisy obecní jsou ve stavu tak zb ědovaném, že jen zkušená již síla se v nich vyzná, dále, že obec se dosud ani na obecní kroniku nezmohla: aby z obecních prost ředk ů po řízena byla pot řebná knihovna ú řední a sou časn ě po řízená památní kniha pro d ůležité události místní.

K vypln ění tohoto usnešení zmocn ěn pan starosta L. Vácha.

Tak tedy vznikla památní kniha zdejší obce. Pon ěvadž ukázalo se záhodným zv ěč niti v ní nejen poslední dobou sb ěhlé události, nýbrž také zachytiti i ty údaje, které se v dřív ějším čase sb ěhly a pro obec zdejší velmi d ůležité jsou, p řikro čeno k sebrání d ůležité látky a použito jako pramen ů k tomu ú čelu „Památní knihy farní“ d ůst. P. J. Podlahou laskav ě prop ůjčené a „Památní knihy školní“, kterou pan řídící u čitel P. Hybler rovn ěž ochotn ě zap ůjčil.

Vznik Pozdn ě: Vznik Pozdn ě zasahá do šedé minulosti: Vidno je to z farních záznam ů, dle nichž v dob ě panování Václava II. Kol roku 1298 vystav ěn byl zdejší kostel. Obec samostatná existovala zajisté o mnoho d říve. Kostel onen stál na tom míst ě, na kterém pozd ěji, když toho pot řeba se ukázala, vystav ěn kostel nyn ější.

Založení fary a školy: Při kostele zdejším p ůvodn ě fary nebylo, nýbrž byl až do roku 1718 kostelem filiálním. Toho roku pak teprve z řízena fara a také škola. O tom sv ědčí listina ze dne 27. ledna 1718 v archivu farním uložená, kterou se Jan Filip, říšský hrab ě z Clari Aldringen pán na Teplici, Lenešicích a Pozdni zavázána činí, že bude faru i školu zdejší vydržovat. P ůvodn ě farou byl d ům čp. 47 vedle školní budovy, tam, kde se nalézá nyní III. Třída, sborovna a byt ml. U čitele, tam nalézala se škola. Kdy se prakticky za čalo u čiti, není ur čit ě známo. Správcem nad školou byl fará ř, jak bylo do roku 1870 v oby čeji.

První u čitelé: Prvním u čitelem pak byl Ant. Dostál. P ůsobil zde až do roku 1750. Po n ěm následoval v úřad ě u čitelském Jan Václav Wagner, zakladatel rodiny Wagnerovské, která zde posloupnosti d ědické zastávala ú řad u čitelský ctihodný v ěk 129 let. Pocházel z Chcebuze (Lebus) okres Št ětí. P ůsobil zde až do roku 1778. Zanechal 4 dítky, z nichž ú řad u čitelský převzal druhorozený syn jeho , Frant. Wagner. Týž narodil se jž v Pozdni r. 1753 a dokon čiv studia v Praze, nastoupil místo po otci. Jak u čitelé tehdáž placeni bývali, vidno ze služného, jehož on užíval. Záloželo ť z 98 zl. 29 kr. konv. M ěny, 2 sáh ů m ěkkého d říví, 20 strych ů uhlí, 2 korc ů žita, 1 míry pšenice a p ůl korce pole na brambory.

Rok 1834: Toho roku zem řel František Wagner. Poh řben je na zdejším h řbitov ě, který práv ě téhož roku byl vystav ěn. Poh řeb vykonal d ůstojný pan fará ř Josef Brechler již od roku 1829 zde p ůsobící. Po Frant. Wagnerovi uvázal se ve vedení školy osmý syn z jeho devíti dítek : Josef Wagner.

Rok 1836: V tomto roce byl vysv ěcen nový h řbitov. První mrtvola na ň pochována je Josefa Be čvá řová z Bilichova.

- 1 -

Rok 1838: V dob ě této spravována byla zdejší obec již rychtá řem. Prvním rychtá řem byl Josef Podp ěra. Konšely byli: Václav Perní ček a Frant. Ševíc. Od kterého roku ú řadovati za čali, není známo, ale ví se jen , že roku toho ú řadovati p řestali. Po nich byl rychtá řem Henzl Martin, a za konšele ustanoveni: Tanzích Josef, Šlégr Jan.

Rok 1839 -1840: Po fará ři J- Brechlerovi nastoupil Nikodém Fischer. Pam ětihodný je tím, že dal sporážeti p ůl zádušního lesa, za n ějž utržil 16set zlatých.

Rok 1841: Dne 24. července poledne p řijela komise ku sepsání a vym ěř ení katastru zdejšího a Líského. Skládala se z geometra Josefa Demmera a adjunkta R ůži čky. K nim p řid ěleni byli dva vojíni. Komise i vojáci ubytováni ve vsi. Geometr bydlel ve škole, adjunkt u Joh.Jordána čp. 45 a vojíni ubytováni v č.p. 44. Stravování voják ů na řízeno celé vsi. St řídav ě po t říd ě musela jim býti 3x denn ě donášena do bytu strava. M ěř ení trvalo do 30. srpna. Následujícího dne komise odjela.

Rok 1842: Toho roku panovalo veliké sucho, následkem čehož sklize ň veškerých plodin, a ť již obilovin nebo pícnin byla velice chabá. Jediné ovoce kupodivu se na stromech udrželo a hojné úrody přineslo.

Rok 1843: Místo dosavadních ustanoveni nový rychtá ř a konšelé, a sice: rychtá řem zvolen Ant. Ševíc, za konšele dosazeni Perní ček Václav a Henzl Martin. Dne 19. dubna položen byl základní kámen k nyn ější fa ře. Dne 11. prosince o 5. hod. ve čer vyho řely panské stodoly i s úrodou.

Rok 1844: Stavba nyn ější fary dokon čena fará řem p. P. Fischerem.

Rok 1845: Po dostav ění fary p ředsevzata panem kapit. D ěkanem Václaví čkem prohlídka zdejšího sešlého kostela za tím ú čelem, jak odpomoci veliké zchátralosti jeho.

Rok 1847: Dne 14. února p řijela ú řední komise, aby p ředsevzala prohlídku zdejšího kostelíka. I uznána stavba nového kostela za nevyhnutelnou. Sd ělání plánu a p ředpo čtu budovy postoupeno k provedení krajskému inženýrovi.

Rok 1848: Rok tento je v obecných d ějinách památný prohlášením konstituce Ferdinandem V. Dobrotivým.

Rok 1849: Patrimoniální ú řady byly zrušeny a místo nich z řízeny okresní soudy pro více panství. Pozde ň přid ělena k Novému Strašecí. Pro více obcí z řízeni obecní p ředstavení (audito ři). Tak m ěly Pozde ň, Líská, Bilichov, H řešice a Srbe č svého auditora. Úkolem jeho bylo vy řizovati všecky záležitosti, d říve patrimoniálním ú řad ům p řid ělené. Služné jeho obnášelo 600 zl. konv.m.

- 2 -

Rozpo čet a stavba nového kostela kone čně i ministerstvem vnitra schválena. V rozpo čtu tomto navrženo : za práci 3343 zl. 35 kr., za materiál 2925 zl. 12 kr., za p řidav a povozy 3233 zl. 24 kr. – úhrnem 9 501 zl.71 kr. Dne 20. zá ří ve ve řejné dražb ě stavba pronajata Frant. Šandovi, mistru zednickému z Vraného.

Rok 1850: po odsv ěcení starého kostela pomýšleno na z řízení n ějaké prozatímní budovy. I vystav ěna k tomu ú čelu prkenná bouda u sv. Jana p řed školou. Prve, než ta byla postavena , vykonávány služby boží v jedné p řízemní sv ětnici na fa ře. V proudu t ěchto staveb nastoupil místo nový fará ř P. František Řeho ř.

Rok 1851: Toho roku nastoupil nový rychtá ř zdejší s konšely. Byl to Šlágr Jan, a konšelé Henzl Jan a Tajzich František. Starý kostel byl stavitelem Šandou zbourán.

Rok 1852: Po zbourání usnešeno stav ěti kostel nový. Stavba netrvala dlouho. Stavitel Šanda nejprve práci sám zastavil, cht ěje zálohu, potom však, když shledána jeho dosavadní práce nedostate čnou, vedení stavby mu docela odejmuto a p ředsevzata nová relicitace. Nov ě rychtá řem zvolen toho r. Jan Šlágr, konšely Paur Jos. A Henzl Mat ěj.

Rok 1854: Dne 8. kv ětna konána komise na dosavad provedenou stavbu kostela. I usnešeno vše, co dosud vystav ěno, zbourati a ze základ ů znovu stav ěti. Stavbu p řevzal nyní patron sám v režii, řízení práce sv ěř eno panu Václavu Štrayblovi z Vraného.

Rok 1855: Ve zdejší obci propukla epidemie spály. Zu řila tou m ěrou, že jí zde 22 lidí podlehlo. V některých rodinách zvláš ť krut ě řádila. V rodin ě Žateckých č. 58 v týdnu padly jí za ob ěť 3 dítka a matka, v rodin ě Vl čkovi č. 15 zem řela v týdnu rovn ěž 3 dítka

Rok 1856: Za Jos. Wagnera rozší řila se škola zdejší dosud jednot řídní na dvout řídní. K zastávání služby ve II. t říd ě ustanoven vikariátem pomocník Eduard Pošmurný rodem z Olešné u Rakovníka. V odm ěnu za to poukázáno mu služné 120 zl k. m.

Dne 10 června o 5. hodin ě odpolední stihla obec zdejší veliká katastrofa. Ze strany jihovýchodní divým v ětrem hnány, p řihnaly se mraky zkázonosné a než-li se kdo nadál, strhlo se hrozné krupobití. Tém ěř dv ě t řetiny úrody je zni čeno. Veliké množství oken bylo rozbito. Nejvíce poškození obdrželi od císa ře pána k umírn ění bídy pen ěžité dary. Byli to Jan Arlt č.p. 40, Hynek Svítek čp. 46, Oba dostali po 25 zlatých. Míra nešt ěstí všeobecného však nebyla ješt ě dovršena. Dne 28. července p řikva čila na krajinu zdejší nová zhouba, podobná p ředešlé. Nové krupobití se dostavilo, aby zni čilo to, co ješt ě úpln ě zni čeno nebylo.

Rok 1858: Stavba zdejšího chrámu kone čně byla dokonána. První mše sloužena byla v něm 25. října. Náklad na ni zjišt ěn úhrnem v obnosu 26.913 zl. V máji postaveny na k ůr varhany.

- 3 -

Rok 1859: Dne 20. dubna vysázeno dle p řání ředitele velkostatku kaštanové stromo řadí podél silnice ke sv. Janu. K tomu ú čelu koupil šichtmistr horní kopu sazenic za 7 zl. 20 kr.

Rok 1860: Dne 5. června p řivezli ob čané Pozde ňští na 5 vozích z Prahy nový hlavní oltá ř a kazatelnu.

Rok 1861: Po é ře rychtá řů nastala doba obecních p ředstavených. Prvním p ředstaveným zvolen Martin Peis, za radní Josef Bruna a Josef Paur. Práv ě o posvícení pozde ňské byl kostel arcibiskupem B. Švancenberkem slavnostn ě vysv ěcen.

Rok 1862: Toho roku z řídil probošt metropolitní kapitoly u sv. Víta v Praze veled ůstojný pán Th. Dr. Mikuláš Tomek nadaci ve státních úpisech 3000 zl. Z jejich úrok ů mají býti každoro čně podíleny chudé dítky farnosti Vranské, Klobucké a Pozde ňské pot řebným šatem a obuví. Podílení se má díti na den patrona zakladatelova sv. Mikuláše. Pon ěvadž 5% úroky z řečené jistiny obnášejí 150 zl., p řipadla obci zdejší t řetina tj. 50 zl. Dítky poprvé podílel nový pan fará ř p. Karel Otman, toho roku práv ě nastoupivší.

Rok 1863: Pon ěvadž zdejší kostel nem ěl K řížové cesty, opat řena i tato patronátem. Po řízení její vyžadovala náklad 236 zl. Toho roku nastoupilo nové p ředstavenstvo. Peis Martin, co p ředstavený. Burda Josef a Paur Josef, co radní.

Rok 1865: Dne 29. dubna postoupila kapitola patronát nad školou výboru školnímu. Prvními výbory školními byli pan Ant. Prokop, Jan Z ůna, Josef Mina řík a Josef Sajler.

Dne 2. kv ětna časn ě zrána ozval se smutný hlas zvonu zv ěstující, že ho ří. Ho řelo u Podp ěrů čp. 10. Mimo chatrnou stodolu, ze které ohe ň vzešel, sho řelo obydlené stavení i s ostatními hospodá řskými staveními. Št ěstím bylo, že omezil se ohe ň jen na jedno číslo. Vznikl prý tím, že ve čer p řed tím hodila se na slámu neuhaslá dýmka a zapomn ělo se na ni.

Rok 1866: O roce tomto kronika farní píše: Rok tento pat ří mezi léta, na n ěž po dlouhou dobu v dějinách se pamatovalo pro t ěžké rány, jimiž na obyvatelstvu byl dopadl. Ku konci června vpadli do Čech nep řátelsky Prušáci, odv ěcí naši nep řátelé. Bojišt ě, kde vojska naše s pruskými krvav ě se srážela, bylo sice od nás velice vzdáleno, avšak p řece když bojováno bylo u mnichova Hradišt ě, bylo hrubou st řelbu až sem slyšeti. T ěšili jsme se, že o naši, v lesy zastr čenou a nesch ůdnými cestami ode všeho sv ěta odd ělenou vesni čku, Prušáci ani nezavadí, ale p řece zavadili.

Po neš ťastné porážce u Hradce Králové 3. července valily se proudy nových voj ů pruských do milé vlasti naší. Dne 16. července rozlet ěla se zde zpráva, že po silnici od Loun táhne síla Prušák ů a již od rána slyšeti bylo hluboké dun ění povoz ů s děly po silnici jedoucích. Ze všech vesnic, kudy m ěli Prušáci jeti, jako z Třebíze, z Kvílic, Plchova, z Velkých a Malých Holešovic až i z Vyšínku a ze Šlapánic uhán ěli s ko ňmi, s hov ězím dobytkem, s vozy do les ů

- 4 -

pozde ňských a bilichovských. Orá či pracující s ko ňmi na polích ani se dom ů nevraceli, nýbrž přímo k les ům uhán ěli.

V Pozdni bylo vid ěti cizí vozy naprázdno objížd ějící a na jistou zprávu čekajcí, že již nebezpe čí minulo. Všecko m ělo strach o p ěkná hovádka svá. Tisíceré povída čky vymyšlené, strachu ješt ě p řidávaly. Velké leknutí zp ůsobila as o 2. h. odpoledne zpráva, že 9 Prušák ů jede na voze k samé Pozdni. Bylo však po strachu, když jsme se dozv ěděli, že Prušáci se položili táborem u Velkých Holešovic a že prahnouce velikou žízní nedovedli uhasiti tuto ani vším tím pivem, co v Holešovicích m ěli , a proto, že je t ěch 9 vysláno, aby p řivezli pivo ješt ě z pivovaru srbe čského. . Jedouce skrz obce k Srb či, ani se zde nestav ěli, až teprve p ři zpáte ční cest ě. Tu se zastavili u kupce a hostinského u p. Ant. Prokopa a dali si nalíti pivo a ko řalku. Též vzali si dle chuti doutník ů . pivo a ko řalku zaplatili, doutník ů však né. Brzy je obstoupil zástup Pozde ňských, zv ědav ě si je prohlížejících, ano i v hovor se dávajících. Jeden z nich , rodem Slezan, mluvil dob ře česky, takže bylo dob ře znáti, že česká řeč je jeho mate řština.

Ješt ě p řed neš ťastnou bitvou u Králové Hradce p řišlo p ředstavenstvu pozde ňskému poru čení, aby ve 3 dnech odvedlo do Nového Strašecí 180bochník ů chleba pro vojsko naše.

Až potud sahají zápisky z kroniky farní.

Z dějin pak a z tradic lidu dosud žijících vojín ů starých, dovídáme se n ěkteré podrobnosti:

Mezitím, co pruský vojev ůdce porazil u Králova Hradce vojsko naše, druhý oddíl vojska našeho vít ězil v itálii v Lombardsku. Zmínky zasluhuje bitva tato již proto, že tam bojoval český náš 28. pluk pod vrchním velením arcivévody Albrechta.Mezi vojíny tohoto pluky byli i n ěkte ří vojíni, kte ří zde v obci žijí. Tito vzpomínajíce na tyto trudné chvíle, vypravují mladší generaci se slzami v očích o dojmech jakých bylo jim zažíti, když 24. června 1866 o 5 a p ůl hodiny ranní v širém poli u Hustoty p řijali od vojenského polního pátera Scherela požehnání, na čež veleno jim česky k pochodu. P ři pochodu k bitevnímu šiku hrála vojenská kapela „ rakouskou národní hymnu, českou národní hymnu, jakož i slovanskou hymnu „Hej Slované“, kteréžto písn ě jako mocné kouzlo p ůsobily v srdci bojovník ů českých, dodávajíce jim zmužilosti a síly. Vidno z toho, že na místech t ěch, kde t řeba nadšení, zmužilosti a síly duševní, dovede se ude řiti na pravou strunu srdce českého bojovníka – naproti tomu však v moderním 19. stol. Jaký tu kontrast! Tu píse ň českou, která tenkrát vedla české bojovníky do kruté se če a rozohnila jejich srdce, tu dnes v srdci Čech, v mati čce Praze, vojenská kapela nesmí p řednášet a vojíni pro české hlášení se p ři kontrolním shromážd ění jsou trestáni. Mezi 7 vojín ů z r. 1866 dosud žijí: Fr. Vostrovský, L. Švácha, Ant. Liebezeit a Fr. Ku čera.

Ješt ě hrozn ějším nep řítelem, jímž naše vlast napadena byla a který nás ruku v ruce s vále čnými pohromami zle na nás dopadajícími krá čel, byla cholera. Zlý tento host daleko více ob ětí si vyžádal, než-li me č a olovo na bojišti. I zdejší v ůkolí navštívila. Nejhorší byla v Jedom ělicích, v Pozdni, kde jí podlehlo asi 10 lidí. Zárove ň podlehl jí sám ošet řující léka ř MUDr. Pešek ze Mšece. Lid obecný touto ranou tak zmalomysln ěl, že po čal podez řívati pop ředn ější osoby z travi čství. Toho roku Ed. Pošmurný nastoupil místo v Mitrovicích u Plzn ě a po n ěm nastoupil místo u čitelského pomocníka František Karbus.

Rok 1868: Zima toho roku p řinesla les ům velikou pohromu. Již za čátkem listopadu t.r. napadlo tolik sn ěhu, že koruny strom ů tvo řily tém ěř neproniknutelnou klenbu sn ěhovou. V dalších dnech však sníh zm ěnou po časí po čal táti, vodnat ěti. V ětve strom ů nemohouce tak velké tíže snést,

- 5 -

po čaly se lámati, takže celé skupiny strom ů čněly do výše jako k ůly. K tomu za čátkem prosince dostavila se prudká vich řice, jež dílo ješt ě dovršila. Vyvrátila totiž v lesích i zahradách veliké množství strom ů. Po ro čním velmi prudkém zápasu dvou protistran: strany vlády a opozice zvít ězila tato prosadivší své kandidáty do výboru. V něm stal se starostou Ant. Prokop , radními Václav Perní ček a Václav Volf.

Po Fr. Karbusovi nastoupil podu čitelské místo Augustin Hortík.

Toho roku nastoupil praxi léka řskou v našem obvod ě MUdr. Adolf Keller.

Rok 1869: Toho roku odejmul stát církvi dohled nad školami a p řevzal je ve svou správu. Od té doby přestává dohled místního fará ře nad školou zdejší a vykonává se nov ě z řízenými inspektory.

Augustin Hortík opustil již po roce zdejší školu a po n ěm nastoupil op ět jeho p ředch ůdce Frant. Karbus.

Rok 1870: Dne 31. srpna práv ě p řed zdejší poutí, honil zdejší lesní pan Karel Brod koroptve u Plchova. Na lov s sebou vzal 15ti letého syna zdejšího šichtmistra Ferdinanda Vilda. Když došli na louku u Plchova, vylet ěla z ní koroptev. Hoch namí řiv na ni, spustil, avšak tak neš ťastn ě, že v témž okamžiku pan lesní t ěžce zran ěn, klesl k zemi. Pozd ě bylo ovšem litovati činu, by ť i nev ědomky spáchaného. Na míst ě tom , postaven pozd ěji synem lesního pomník.

Rok 1871: Až do r. 1870 bral zdejší pan fará ř K. Otman od obce Pozde ňské desátek: 5 a p ůl korce žita a 2 a t řičtvrt ě korce pšenice. Ten byl kone čně, když p řišly nové zákony o parcelaci pozemk ů výnosem c.k. okr. Hejtmanství ve Slaném vykoupen jistinou 704 zl. s úrokem 35 zl.

Toho roku byl zvolen starostou op ět p. Ant. Prokop a radními Václ. Perní ček a Frant. Hamoun.

Rok 1872: Rok tento zapsán je černým písmem v pam ěti všeho obyvatelstva naší vlasti. Kdož by také ni čeho o oné povodni, kterou ztíženy byly celé západní Čechy, nev ěděl? Pohromu tu zp ůsobila hrozná pr ůtrž mra čen, která 25. dne kv ětna snesla se nad Čechami a takovou spoustu vod vychrlila, že malé potoky stávaly se dravými řekami, tém ěř celé d ědinky odnášejíce.

Zde v Pozdni vystoupila voda ze b řeh ů potoka, rozlila se po dolejší návsi, takže lidé brodíce se vodou, museli dobytekze stájí vyvád ěti. Mimo zaplavení luk, více škody zde voda neud ělala. Výška vody, jakou povode ň dosáhla, poznamenána je na patníku u čp. 60.

Toho roku dán do penze sta řičký , již po 43 léta zde p ůsobící u čitel Josef Wagner a na míst ě jeho ustanoven sedmý z jeho dítek Karel Wagner.

Rok 1873: Jako poz ůstatky války francouzsko-německé vypukly na mnoha místech neštovice. Také Pozde ň navštívily, sklátivše p řed časn ě 3 osoby do hrobu a zanechavše na mnoha tvá řích nesmazatelné stopy po sob ě.

- 6 -

Práv ě v pond ělí velikono ční vypukl v chalup ě č. 44 pat řící Ji římu Čermákovi, požár. Rozpoutaný živel zachvátil v krátkosti i čp. 45 , domek Jordán ův. Oba domy lehly popelem. O vzniku požáru prosakovaly podez řelé řeči, že prý byl následkem spekulace.

Toho roku odškolila se od Pozdn ě obec Bilichov, z řídivší si samostatnou školu, zprvu jednot řídní, pozd ěji dvout řídní.

Rok 1874: Volbou nového obecního zastupitelstva zvoleni starostou pan Frant. Hamoun.

Rok 1876: Po teplém a krásném dubnu, za kterého osení krásn ě vzrostlo a slibnou nad ěji rolníku poskytovalo , následoval chladný kv ěten. Vše p řestalo r ůst, ale proto p řece no čním chladn ům vzdorovalo, až p řišel 19. máj. Po celý ten den fi čel mrazivý vítr. Zkušen ější netajili se obavami p řed nastávající nocí. Obavy ty nebyly liché. Pravý smutek zmocnil se všech p ři pohledu na kvetoucí stromoví a krásné, skoro již metající obilí. Vše zmrzlé. Listí na stromech zrezav ělo, osení z¨b ělelo a kleslo k zemi. Zoufání zmocnilo se všech. Mnozí rolníci, prosti jsouce vší nad ěje, osení posekali . Po mrazivém máji následoval tím krásn ější červen. Veškeré osení vlivem blahodárného po časí jakoby čarovnou mocí ožilo, hojnou že ň slibujíc. Ovoce bylo sice málo. Což bylo vysílenému stromoví p ředešlou úrodou jen ku prosp ěchu.

Po P. Karlu Otmanovi nastoupil za fará ře zdejšího P. František Lidmanský.

Rok 1879-1880-1881: Řídící u čitel Karel Wagner obdržel více honorované místo řídícího u čitele ve T řtici a proto opustil školu zdejší koncem r. 1878 a po n ěm nastoupil zde řídící u čitel František Černý. Dlouho však nezastával ú řad sv ůj. Již rok na to, tedy v lednu r. 1880 zem řel v mužném v ěku zán ětem plic. Po n ěm následoval roku 1880na míst ě řídícího u čitele p. Bohdan Fürst. Funkci tu zastával do ukon čení školního roku. Téhož roku po prázdninách obsazeno bylo trvale místo to panem Janem Červeným. Téhož roku zem řel po 4 letém zde p ůsobení fará ř P. Lidmanský a po n ěm nastoupil Čen ěk Burian. Ani ten net ěšil se dlouhému pobytu mezi Pozde ňskými. Zem řel již r.1881 zán ětem plic. Fará řem stal se po n ěm P.Josef Plašil. Po ten čas, než-li nastoupil, spravoval osadu zdejší administrátor Jos. Zahálka.

Škola zdejší, dosud dvout řídní nabyla postupem času takového množství d ětí, že ukázalo se záhodným, aby o jednu t řídu byla rozší řena, což se uskute čnilo. Nová t řída byla umíst ěna v dom ě p. Ant. Prokopa. Dlouholeté p řání a úsilí ob čan ů zdejších, aby Pozde ň také n ějakou silnici m ěla, a tím kone čně ostatnímu sv ětu p řístupnou se stala, došlo spln ění. Trvalo to sice dlouho, než byla definitivn ě projektována a nežli se všichni interesenti na výsledném sm ěru shodli. Nejvíce spor ů bylo o to, kudy má jíti p řes ves. N ěkte ří cht ěli, aby šla od čp 26 p řes mlýnskou strouhu ke kovárn ě, odtud okolo školy na hranice H řešické. Jiní zase, aby šla p řes náves okolo kostela. P řání druhých zvít ězilo. Od hostince čp. 26 vedena dále p řes Holešovice do Klobuk. K uhražení výloh na stavbu slíbily oba okresy Slánský a Novostrašecký subvenci, kapitula u sv. Víta 6000 zl a za 500 zl povoz ů. Ostatek má hraditi obec. Stavba pronajata stavitel ům Náprstk ům za 16000 zl.

Dne 6. července odpoledne o 5. hodin ě, objevilo se na stran ě severozápadní mra čno, z něhož povstal veliký vítr, který mezi stromovím zle řádil. Mezi množstvím strom ů také dv ě lípy před školní budovou u sv. Jana i s ko řeny vyvrátil. Jedna z nich m ěla pr ůměr 3,3 m, druhá byla o n ěco menší, ob ě však docela zdravé.

- 7 -

Rok 1882: Dřev ěna a velice již chatrná chalupa č. 36 naproti farské louce u Plchova je zbourána a vystav ěn nový domek.

Dne 30. kv ětna ve čer p řikva čila veliká bou ře s lijavcem. Liják , ten zp ůsobil v Pozdni skoro větší vodu, než byla v roce 1872. Škody byly hrozné.

Rok 1883: Dne 13. února podány oferty na stavbu další silnice: od hranic pozde ňských k Hřešicím a do Strašecí. Stavba zadána staviteli novostrašeckému panu Molkovi.

Okresní silnice k Ho řešovic ům p. n¨Náprstkovi zadaná, nebyla jím dostav ěna. Podnikatel žádal na okresu dalších pen ěz a když mu byly odep řeny, zastavil stavbu. Mezitím propukly na ň rozmanité p řehmaty, jichž se b ěhem času dopustil. Vida pád sv ůj neodvratný a nechtěje hanbu svou p řežíti, zast řelil se.

Bývalá fo řtovna na konci vsi k Plchovu, ježto byla velmi chatrná,jest opravená a upravená pro byty d ělnické.

Rok 1884: Toho roku zvoleno je nové p ředstavenstvo. Starostou zvolen byl p. Josef Vl ček, radními p. Ludvík Vácha, Frant. Fojtík a Frant. Ostrovský.

Dosavadní řídící u čitel p. Jan Červený ku své žádosti p řeložen je na místo řídícího do Pcher a na jeho místo dosazen řídící u čitel Jos. Havelka z Hostín ě.

Již minulého roku, když se stav ěla silnice k Ho řešovic ům, musel pro silnici vykácen kus lesa. Celý les vykazoval vým ěru as 33 jiter, a proto dal velkostatek vykáceti lesík celý a zbytek v pole prom ěnit. Obd ělání vzniklých pásek pronajato lidem za sm ěšn ě vysoké ceny.Když celý les byl zporážen, naproti tomu na Velkém kuse osázeny byly pozemky lesem od velkostatku , který n ěkteré pozemky s rolníky vym ěnil, aby tak les sjednotil.

Z novostaveb p řibyl v obci domek čp. 80, náležející Richardu Vildovi, majiteli uhelen z Hřešic.

Rok 1885: Pon ěvadž byly uhelné doly kapitulní povoz ům pro uhlí jedoucím nad míru nep řístupné, zvlášt ě v čase nepohody, vystav ěl si velkostatek od silnice h řešické svou cestu k uhelným horám.

Rok 1886: Dne 1. ledna 1886 otev řena byla expozitura o 4 rocích p ři zdejší škole se sídlem v Jedom ělicích. Zjara toho roku zboural p. Ant. Prokop domek č. 4 a vystav ěl zde téhož roku nový obytný d ům i s ostatními hospodá řskými ná činími. Napodzim vystav ěl si zednický mistr p. Fant. Prokop na Slád čici rovn ěž nový domek čp. 82

Pon ěvadž byt řídícího u čitele neoby čejn ě sešel, podniknuta na n ěm oprava.

- 8 -

Rok 1887: Majitel domku čp. 55 pan Emanuel Hladík zboural velice již zchátralý domek sv ůj a vystav ěl na témž míst ě obydlí nové.

Rok 1888: Obec Jedom ělice neustávajíc ve snahách vym ěň ovacích, od Pozdn ě dostala kone čně povolení zříditi si samostatnou dvout řídní školu.

Velké bylo dobrodiní pro obce zdejší, že z řízením silnice otev řeno jim okénko do sv ěta. Okres Novostrašecký však za čal vybírat mýtné.

Rok 1889: Rok tento je tím pam ětihodný, že ke škole zdejší, provedena byla p řístavba. K tomu cíli již roku minulého provedena byla komise, kterak by se mělo nedostate čnosti školy odpomoci. Stavba zapo čala 15. dubna a dokon čena 20. srpna. Sv ěcení nové budovy školní vykonáno 1. zá ří.. V této dob ě ustaveno nové zastupitelstvo Starostou zvolen p. Ludvík Vácha, radními Šubrt Ant. a Paur Václav.

Z novostaveb provedna stavba dvou dom ů. První d ům čp. 83 vystav ěl si p. Jan Ku čera,mistr truhlá řský a druhý čp, 85 na kraji obce k Plchovu zbudoval p. Jos. Pokorný, majitel hor.

Již v říjnu bylo slyšeti, že ve východních zemích v Evrop ě řádí tzv. ch řipka . Zchváceno jí bylo na statisíce lidí. Nebezpe čná byla jen tehdy, když se k ní p řidala jiná choroba nap ř. zápal plic. Tu prý zpravidla byla smrtelná. V Čechách se za čala rozši řovati v prosinci, ni jedné vesni čky neušet řila. I v Pozdni se objevila , a sice dosti hojn ě, ale úmrtí žádného nebylo. Vyu čování ve škole muselo být na 14 dní p řerušeno.

Rok 1890: Následkem deš ťů , nemohlo se často p řes potok na zahrádkách. Proto odhodlala se obec vystav ěti zde nový most na traverzách Stál 100 zl.

Rok 1891: Obec pozde ňská nem ěla dosud žádné hasi čské st říka čky, tím mén ě samotný sbor . Proto, aby i v tomto sm ěru krok dop ředu se stal, podal starosta p. L. Vácha žádost k prvnímu zemskému hasi čskému fondu o ud ělení podpory k zakoupení v ěcných pot řeb hasi čských, zárove ň p řičinil se o to, aby z řízen byl hasi čský sbor, což se mu delší dob ě poda řilo. P řičin ěním jeho vymožena zemská subvence v obnosu 170 zl. a p řičin ěním správce zdejšího velkostatku p. Josefa Jirsáka, horlivého fedrovatele hasi čské myšlenky, získán dar od veled ůstojné kapituly u sv. Víta ve výši 50 zl- K zakoupení st říka čky vypraveni 2 údové obecního výboru, kte ří zrovna v jubilejní výstav ě st říka čku od firmy „Havelka a Meez“ objednali a za částku 750 zl. koupili.

Pon ěvadž se n ěkolikráte stalo, že blesk do kostela zdejšího ude řil a více mén ě jej poškodil, byl patronátem zakoupen a na kostel postaven kone čně hromosvod.

Při s čítání lidu provád ěného starostou p. L. Váchou napo čteno v Pozdni 538 obyvatel.

Rok 1892: Téhož roku nastoupil nový spolek hasi čský v činnost. . Dne 17. kv ětna brzo ráno vypukl požár v dom ě čp. 33 na cest ě k Plchovu, který byl majetkem p. Peise. Pon ěvadž byl d řev ěný a

- 9 -

pod došky brzy celý vzplanul,ohe ň se rozší řil i na sousední domky čp. 34 pat řící p. M. Kratochvílovi a čp. 57 náležející p. K. Formánkovi.

Pon ěvadž toho roku objevila se ve škole v I. T říd ě a v kabinetu houba, musel být dán nový kus podlahy.

Rok 1893: Přes strouhu mlýnskou a jalový potok u čp. 60 vedly dv ě lávky, které byly v tomto roce zrekonstruovány.

Zárove ň byly patronátem od silnice ke kostelu z řízeny kamenné schody. P řivezeny byly z Velkého Pál če a náklad na n ě obnášel 728 zl.

Rok 1894: Dne 19.4. kve čeru po čala se obloha zachmu řovati a mraky ty ve čer o 8 h srazily se ze čty ř stran a vzniklý lijavec zp ůsobil takovou povode ň, že o 11. hodin ě ve černí zatopeny byly vodou domky č. 4, 9, 10, 60, 54, 29, 28, 31, 32, 33 a 36. Obyvatelé t ěchto čísel museli se vyst ěhovati. Také mnoho drobného dobytka se utopilo.

Zapo čato se stavbou silnice k Plchovu.

Toho roku zvolen starostou L. Vácha, radními Jos. Vl ček, J. Arlt, a Jan Ku čera.

Rok 1895: Byla zbudována umrl čí komora. Silnice z Pozdn ě sm ěr Líský.

Rok 1896: Z kovárny muselo se p řecházet po kamenech p řes jalovou strouhu. Byla zbudována lávka.

Rok 1897: Za p říčinou rozší ření obecních p říjm ů bylo obecním zastupitelstvem usneseno rozprodati obecní zahradu ve vsi č- 102 a 103. Z novostaveb provedena stavba 3 dom ů. Čp. 87 v Poustkách Ant. Šlágr, domek 33 pana Peise, čp. 88 p. Ant. Liebezeita.

Starostou zvolen již po t řetí L. Švácha.

Rok 1898: Vystav ěn domek čp. 89 p. Ant. Houdek služebník ve dvo ře, čp. 90 hostinský p. Josef Vl ček.

Rok 1900: Z novostaveb čp. 91 p. Ant. B ělský .

Rok 1901: Dle s čítání lidí na konci devatenáctého století vykazovala Pozde ň 31. prosince 517 duší.

Dne 3. června sho řela v č.p. 45 p. Svítka kolna se zásobami a 2 vozy. Škoda se pá čí na 1750 K. V tomto roce byla vy řízena žádost na z řízení pošty v Pozdni, která podána byla již r. 1889 a povolena kone čně ministerstvem obchodu vým ěrem č. 14414 ze dne 7 kv ětna 1901 a správkyní jmenována sl. Fr. Marzinová, poštovní expeditorka z Předslavi.

- 10 -

Léto letošního roku bylo suché a m ělo veliký vliv na dozrávající obilí .

Rok 1902: Tohoto roku 10.února usneseno postaviti silnici k Jedom ělicím a stavba tato sv ěř ena byla k provedení ředitelství velkostatku ve Vraném za 2355 K proti p ětiletému splácení. Zárove ň upravila se cesta na Bora a rozší řila se na 7 m, náklad ten stál 364 K. 2. b řezna zem řel v Jedom ělicích všeobecn ě uznávaný t řídní u čitel Jan Oves, který v naší obci blahodárn ě působil.22. ledna odpoledne vypukl ohe ň ze stohu panského na R. 386. Škoda, kterou velkostatek utrp ěl činila 2400 K. Za zakladatele ohn ě byl všeobecn ě pokládán Martin Šlágr, nemanželský syn Fr. Šlágrové, který ten byl v podnapilém, ba nep říčetném stavu blíže stohu po 3. hodin ě vid ěn. P ůvodn ě m ělo se za to, že sám ve stohu uho řel. Okolnosti tomu nasv ědčovaly. Na spáleništi byly nalezeny škváry, podobné oho řelým lidským kostem. Martin Šlágr nemohl být nikde nalezen a tu soudilo se všeobecn ě, že v stohu uho řel. Kone čně po 5 ned ělích byl nalezen v byt ě své matky ukrytý. Schovával se celou tu dobu. Shledáno, že ruku má opálenou. Pon ěvadž ješt ě jiné skute čnosti tomu nasv ědčovaly, zavedeno bylo proti n ěmu soudní šet ření, které ale bylo bezvýsledné, byl Martin Šlágr z vazby propušt ěn.

Rok tento byl velice suchý. Tohoto roku byly provedeny v kostele r ůzné opravy: varhany panem Černým z Prahy oprava jich stála 1100 K., opravu oltá řů provedl mistr Koste čka z Prahy za 600 K. Krom ě t ěchto opravena i v ěž chrámová, pon ěvadž stožár, na kterém je k říž zasazen, byl shnilý a hrozil spadnutím. Opravu tesařskou provád ěl zprvu Josef Miller, který již v r. 1857 na této v ěži pracoval, potom sv ěř ena byla oprava Josefu Vejrážkovi a Mat ějovi Vejrážkovi. Práci pokrýva čskou na v ěži kostelní provád ěl mistr klempí řský pan N ěmec ze Slaného. V báni pod k řížem byly nalezeny pam ětní listiny, týkající se zakládání kostela, k těmto p řidaná nová listina, týkající se opravy v ěže a vloženy op ět do opravené bán ě.

Po mnohých p řekážkách otev řena 1. kv ětna nov ě pošta a správkyní se stala sl. Marzinová.

Dne 29.5. po 12. hodin ě no ční vypukl požár v čp. 12 u p. Ant. Perní čka a sho řelo nejen obytné stavení, ale i stáje. Škoda jím zp ůsobená činí 2400 K, st řecha byla pojišt ěna, zásoby nikoli.

V tomto roce byl postaven d ům čp. 92 p, Josefem Vl čkem a d ům č.p. 93 p. Juliem Neumanem, který kryt byl cementovými taškami.

Rok 1903: 31.ledna t.r. vypukl požár v stodole čp. 17 a strávil i hospodá řské i obytné stavení, zásoby i stroje i zásoby v koln ě čp. 18 uložené, vazba této se však p řičin ěním sboru dobrovolných hasi čů v Pozdni uchránila. Škoda ohn ěm zp ůsobená čítala na budovách 5540 K na zásobách 1098 K, na ná řadí 680 K, celkem 7318 K. Vlastnice čp. 17 Marie Urbanová, vdova s pěti dětmi, obrátila se s žádostí k sl. C.k. hejtmanství za povolení, aby mohla sbírati milodary, ale žádost její byla zamítnuta. Ku cti ob čanstva zdejšího budiž p řipomenuto, že poho řelé poskytlo všestranné podpory, aby nedostatkem netrp ěla. Ješt ě téhož roku postavila nový d ům čp. 17 a to dík velekapitule, která poskytla jí té výhody, že stavební látky od panství zakoupené spláceti mohla ve 4 splátkách. Tento d ům, rovn ěž i nov ě postavený čp. 12 oby kryty cementovými taškami.

Rok tento št ědrý byl na úrodu polní sice, ale trvalé červnové sucho m ělo špatný vliv na úrodu chmele. Rozš řily se mšice chmelové a zni čily na malé výjimky tém ěř veškerou úrodu chmele.

- 11 -

Rok 1904: Obec naší p řešla 18.4. velká bou ře, beze vší škody ale již v sousedních obcích řádila zhoubn ě.Tohoto roku bylo velké sucho, tudíž veliká neúroda. Dne 19. října vypukl ohe ň v č.p. 11 nad stájí pod st řechami, zachvátil i obytný d ům a zni čil zásoby. Rodina musela bydliti až do jara v čp. 4.

Pozde ňští podílníci pen ěžního fondu v okresní hospodá řské záložn ě Novostrašecké v ěnovali jejich podíly na za řízení v ěžních hodin v Pozdni – obnos ten činil 57 K.

Rok 1905: Dne 28. ledna po 12 1 hodin ě odpoledne byla nalezena zdejší u čitelka ru čních prací Lidmila Volfová na cest ě v lese, jdouc ze školy Jedom ělické od vyu čování, záke řně zavražd ěna. Zprávu tu p řinesl A. Šubrt poštovní posel. V tu dobu zde patrolující c.k. četnický strážmistr p. Řehák odebral se ihned na místo činu, nechal p řivolati četníka Šindelá ře z Jedom ělic, poukazoval jej k prohlídce mrtvoly na míst ě činu, jak pátrati po vrahov ě stop ě, která vedly sm ěrem ku „Štrejmu“ , pak odbo čili vlevo a kone čně na jih po p ěšin ě ku silnici, tu se jedny stopy nekrvavé objevily a vedly na Bora k domku p. Pond ělí čka. Krvavé stopy se v mladém lese ztratily, pak k ve čeru p. A. Jirkovským z Jedom ělic op ět objevena, k Jedom ělicím vedoucí. Starostou Váchou p řivolaná soudní komise dostavila se ješt ě téhož dne o 1 7 hodin ě ve čer sestávající s p. adjunkta Smítka a Paura, která místo činu ohledala a na řídila mrtvolu do hostince odvézt.Druhého dne byla mrtvola p. MuDr. Kafkou Tuzarem za p řítomnosti p. adj. Smítka pitvána a nalezena jedna 8 cm hluboká do vazu ze zadu zasazená rána nožem, smrtelná, kterou byla hlava od t ěla odd ělená a mícha p řeříznutá, pak dv ě menší a dv ě jen nepatrné rány ze zeadu do krku, zp ředu jedna do tepny a druhá do hrtanu ob ě t ěžké s nožem. Mezitím zmín ění četníci p. Procházkou , starostou z Jedom ělic, zatkli v noci v ciheln ě „ Na Card ě“ tuláka Šímu a p ředvedli jej na obecní ú řad v Pozdni hostinec č. 26 p. Šváchy, který byl ješt ě s jistým Šrámkem (Vamberkem) p řed vraždou dopoledne v obci Jedom ělice se potulujíc vid ěn, co podez řelého z vraždy této. Vše pop řel..Odpoledne byl polapen Šubrtem ( pošt. poslem) v Jedom ělicích druhý z vraždy podez řelý Šrámek a c.k. četnickými strážmistry povozem do Pozdn ě p řed komisi postaven. P ři m ěř ení boty, podpadku se popis s botou krvavou dom ělého vraha úpln ě shodoval. Byli ihned oba zat čeni , nemohli prokázati, kde onen čas od 12 hodin do 2 hodin odpoledne strávili a na rozkaz komise soudní do Nového Strašecí dopraveni. Výpov ědi sv ědk ů, stopa sama i veškeré okolnosti je z vraždy usv ědčovaly, byli pátého dne zemskému soudu do Prahy do vyšet řovací vazby dopraveni.Jelikož ani tam se k činu p řiznati necht ěli, vyjela dne 26. února komise od c.k. vyšet řovacího zemského soudu v Praze na ohledání místa činu a zjišt ění j ěšt ě jistých podrobností.Po dlouhém vyšet řování, a č se vrahové nep řiznali, dosp ělo kone čně k obžalob ě a dne 11. a 12. dubna t.r. p ředsevzato trestní lí čení p řed porotou. P ředvoláno bylo asi 49 sv ědk ů, po kone čném výslechu jejich uznán 11 hlasy porotou Josef Šrámek vinným z vraždy té a odsouzen k smrti provazem. Šíma byl obžaloby 6ti hlasy zprošt ěn,¨. Proti rozsudku ohledn ě Šrámka ohlásil jeho právní zástupce Dr. Nejedlý zmate ční stížnost.

Ze sebraných dar ů byl koupen a dne 20. července 1905 p, Janem Modrá čkem posv ěcen místní školní radou postavený pomník zavražd ěné sle čně Volfové.

Tento rok byl založen spolek ochotník ů divadelních. Prvním p ředsedou byl zvolen Old řich Zbo řil hosp. správce zdejší , režisérem řídící u čitel Petr Hybler, I. Fojtín, Habl Antonín, Munš Ján a Svítek Ludovít členy výboru,,. Členové sebrali mezi sebou pot řebný obnos a z řídili ihned vlastní jevišt ě.

- 12 -

Domek obecní č.p. 9 jsa sešlý pot řeboval dle nákresu a rozpo čtu 1700 K na jeho opravení, zastupitelstvo obce jsou okolnostmi donuceno prodati a to nyní č.p. 9 a sušárnu ovocnou pod stavební místo mezi čp. 60 a 90 což se také provedlo Po schválení tohoto usneseno vystav ěti zcela nový obecní d ům všem pot řebám vyhovující. Místo ku stavb ě té vyhlédnuto , náves č.k. 1030/4 nejd ůstojn ější kapitule pat řící a starostovi uloženo nejd ůstojn ější vrchnost za darování tohoto místa písemn ě požádati.

Rok 1906: odpov ěď nejd ůstojn ější kapituly: Vážený pane starosto,

Staral jsem se o to, co by neur ůst. Kapitula Vaší obci náves darovala a dnes se tak stalo. Jsem tomu rád, že se to poda řilo a že jsem Vám mohl ukázati dobrou v ůli.. Ješt ě rad ěji však to uvidím, když postavíte na návsi obecní kancelá ř, pokoj pro strážníka obecního, 3 pokoje pro chudé,kolnu pro hasi čské ná činí a snad také odd ělení pro infek ční nemoci. Nezapomínejte pane starosto na chudé, aby sta ří, upracovaní , chudí lidé m ěli kam hlavu svou položiti.Já v tom ohledu chci býti rád nápomocen.Ra čte sem u činiti podání, aby vám n ějaké stavivo bylo darováno , jist ě je obdržíte. Kdyby mohly býti v nové budov ě 4 sv ětnice pro chudé, ješt ě více by m ě to t ěšilo.

Pozde ň je idylicky odlehlé místo, není bohaté, ale i kdyby bylo tak chudé jako ten oblázek, přece je budu chovati v srdci svém jak svatý obrázek. Vy pane starosto jste osvícený zkušený muž, proto p řiložte hned ruku k dílu a spojenými silami dosáhneme toho, že bude míti Pozde ň sv ůj obecní d ům, což má málokterá vesnice. Pozdravujte všechny pány výbory a p řijm ěte tento m ůj list s takovou láskou a up římností s jakou jej píše Váš oddaný p řítel Dr. Frant. Hrásl , biskup a kapitolní d ěkan.

Vým ěr č. 37 o darování návse a 30% slevy na látky k stavb ě obecního domu od nejd. Kapitoly odkoupené. Výstavba ta byla zadána pouze domácím řemeslník ům k provedení.

Se stavbou zapo čato dne 2. června 1906 a dokon čena 15. října t.r. Dne 4. listopadu se konalo slavnostní sv ěcení domu toho a odevzdání svému ú čelu. Dne toho byla sloužena mše svatá v chrámu pán ě, po které se ubíral pr ůvod k novému obecnímu domu. V pr ůvodu byly za řazeny: nejprve školní dítky, u čitelský sbor, duchovní správce zástupce p. patrona, obecní zastupitelstvo, sbor dobrovolných hasi čů , jakož množství obecenstva z místa i okolí. Když dorazil pr ůvod k domu zap ěl u čitelský sbor Bendl ův chorál „ Kdož ochrany nejvyššího“ na čež vykonal d ůstojný fará ř Adolf Soukup církevní sv ěcení, po kterémž promluvil k přítomnému obecenstvu o ú čelu a významu této budovy pro obec. Ve čer pak na oslavu tu byla po řádána v hostinci L. Šváchy spolkem divadelník ů a ochotník ů slavnostní divadelní p ředstavení „Karel Havlí ček Borovský“ . Stavbou vlastního obecního domu vyšinula se obec naše mezi nejp ředn ější obce zdejšího okresu. D ům ten obdržel č.p. 95. Bližší údaje o stavb ě té jsou v pam ětní listin ě. Pam ětní listina jest uložena do zdi čelní 50 cm nad podlahou v levém pilí ři u dve ří do chodby k úřadovn ě vedoucí.

Roku tohoto byla v Pozdni z řízena četnická stanice o 3 mužích. Velitelem té jest Fr. Srb, I. Závod čím Fr. Sidínský , II. závod čím Fr. Truboci . Stanice, ta jest pod řízena četnickému velitelství v Kladn ě a náleží k toto obce : Pozde ň, Líská, Bor, Milé- Strá ň, Srbe č, H řešice a Jedom ělice, samoty doly p. Marka, Carda, Ostrov v Jedom ělicích a mlýny v Hřešicích a Srb či.

- 13 -

V obci zdejší p ůsobí dva spolky: sbor dobrovolných hasi čů a spolek divadelních ochotník ů. Obec Pozde ň má dle s čítání lidu z r. 1901 517 obyvatel ů. Obyvatelé živí se hlavn ě zem ědělstvím. Obchodníci jsou zde 3, hospodští 4. obuvníci 3, ková řství v čp. 29, záme čnictví čp. 55, sedlá řství čp. 43, peka řství Vojt ěch Traxl, hokyná řství Alois Sailer, živnost stavební Fr. Prokop, porodní babi čky Marie Fechtnerová a Johanna Kr čmá řová, sle čny Cecilie Paurová a Alžb ěta Svobodová , krej čí Hrdli čka Karel a Alois Krátký.

Rok tento byl suchý.

Rok 1907: Tohoto roku opravena byla p řed čp. 42 v Pozdni studánka a z řízeno p ři ní čerpadlo.. Na opravu tu p řisp ěl rolník Ladislav Arlt 50 korun a bylo jemu za to zastupitelstvem obecním vésti rourou p řebyte čnou vodu do jeho dvora čp. 40.

Dne 27. července zem řel v Praze náš p římluv čí, dobrodinec chudých, zdejší čestný ob čan, sv ětící biskup a kapitolní probošt pan. Dr. Th. František Hrásl.

Rok 1908: V měsíci lednu založena byla v naší obci Raiffeisenka tj. spo řitelní záložní ústav. Dne 14. června se konaly obecní volby, dne 1. dubna volba p ředstavenstva. Starostou byl zvolen Josef Vl ček – hostinský čp. 90, Ant. Hábl , rolník – 1. radní, Josef Stehlík rolník- II. radní , a L. Arlt, rolník – III. Radní.

Dne 28. kv ětna poct ěna byla obec zdejší vzácnou návšt ěvou. Zavítal ť k nám. J. E. nejd ůstojn ější pan arcibiskup kníže Leo Skrbenský ze H říšt ě.

Dne 4. června postižena byla obec naše bou ří s krupobitím, které zna čných škod nad ělalo, zvlášt ě na polední stran ě u Líské, Holešovic a T řebíze.

Dne 2. prosince oslaveno bylo jubileum 60ti letého panování J.V. císa ře a krále Františka Josefa I. Slavnými službami božími.

Dne 22. prosince zem řel v Praze po krátké nemoci nejvyšší maršálek zemský kníže Ji ří z Lobkovic. V něm ztratil národ náš muže, jenž vždy s hrdostí hlásil se k národu českému a jeho zájmy hájil.

Rok 1908 byl prost ředn ě úrodný, následkem panujícího sucha nebyla úroda taková, jaká se očekávala.

Toho roku byla z řízena pumpa v Poustkách , na kterou obec p řisp ěla darem 60 K.

Dne 1. prosince 1908 podal d.p. Adolf Soukup, fará ř v Pozdni žádost ob č. výboru za doplatek 300 K na v ěžní hodiny. Obecní výbor usnesl se ve sch ůzi konané dne 2. prosince v ten mysl, že žádost ta se zamítá 8 hlasy proti 2ma hlas ům z toho d ůvodu, že obec Pozde ň dala již 375 K v r. 1907 a 1908 jednou provždy.

Rok 1909: 20. února usneseno pak hodiny doplatiti pod podmínkou, když Kapitola dá prohlášení, že hodiny v ěžní z ůstanou majetkem jakož i pod správou a dozorem obce Pozdn ě.

- 14 -

Na toto usnesení odpov ěděl patronátní ú řad ve Vraném následovn ě : (opis dopisu)

Sd ělujeme zdvo řile, že nejd ůstojn ější kapitola žádané toto prohlášení z pochopitelných p říčin vydati nem ůže a uznává, že když již jednou hodiny p řenáhleným a nesprávným zp ůsobem po řízeny byly, tyto do výhradního vlastnictví kostela p řevzíti a natahování jich z řízencem v dohod ě farního ú řadu s patronátním ú řadem ustaveným obstarávati. Za tím ú čelem jest Metropolitní kapitola ochotna scházející částku 300 K najednou hotov ě zaplatiti, když obec dá prohlášení, že hodiny odevzdá do výhradního vlastnictví kostela a když za natahování jich bude dle usnesení obecního zastupitelstva ze dne 10. prosince 1906 ro čně platiti doty čnému zřízenci z obecních prost ředk ů 30 K. Na po řízení 4 tého zcela zbyte čného ciferníku nelze přistoupiti. Ra čte tuto záležitost , by kone čného žádoucího urovnání nalezla uvážiti, p řípadn ě i s panem starostou projednati a v brzku výsledek sem oznámiti. Patronátní ú řad Vrané , dne 13.3. 1909

Na tento dopis usnesl se obecní výbor ve sch ůzi 19. kv ětna 1909 dáti následující prohlášení:

Zastupitelstvo obce Pozde ňské d ěkuje ve vší uctivosti Nejd ůstojn ější metropolitní kapitole za nabídnutý milostivý dar 300 K na v ěžní hodiny zdejší a dává tímto prohlášení, že p ředává hodiny v ěžní do výhradního vlastnictví patrona zdejšího kostela, ovšem s podmínkou, že hodiny z ůstanou navždy majetkem kostela a že budou v stálém chodu konati službu svou, přičemž obec znovu se zavazuje, že bude za natahování platiti kostelníkovi zdejšímu ro čně 30 K. P řípadné správky na hodinách ovšem bé ře tím na sebe patron sám, jak jinak ani nelze mysliti, když hodiny do výhradní správy p řejímá.

Úroda v tomto roce byla dobrá, hojn ě urodilo se ovoce zvlášt ě švestek.

Dne 28. zá ří vypukl v č.p. 20 Frant. Hamouze požár, který zachvátil vbrzku k ůlnu i stodolu doškovou napln ěnou úrodou, dále se rozšířil na sousední stodolu doškovou náležející Ant. Šubrtovi čp. 19, kterou též i s úrodou zni či. Kone čně zachvátil zhoubný požár i doškový chlév v čp. 20 u Fr. Hamouze, z něhož dobytek však byl zachrán ěn.

Ke konci m ěsíce června vypukla v obci zdejší spála a spalni čky, kteréžto nemoci trvaly až do konce roku. Nemocemi t ěmi postiženy byly dv ě t řetiny dítek a žactva. Na spálu zem řely 4 dívky. . Cesta k ho řejšímu mlýnu byla v tomto roce upravena, vyšt ětována a zásypem zavezena.

Rok 1910: V tomto roce zem řelo n ěkolik ob čan ů, z nichž n ěkte ří úrazem neb nahodilým nešt ěstím život sv ůj záhy skon čili.

2. ledna zem řel Miller Josef čp. 74 v stá ří 74 let

5. dubna zem řel Hrdli čka Josef, horník čp. 37 stá ří 59 rok ů

8. dubna zem řel Paur Martin, rolník, čp. 18, stá ří 60 rok ů

14. dubna zem řel Duchek Jan, d ůlní, čp. 56, stá ří 68 rok ů

- 15 -

28. dubna zem řel Perní ček Karel, čp. 23 , stá ří 54 rok ů – vykrvácením, které mu zp ůsobil jeho zu řivý kanec kousnutím do stehna p ři návratu z Jedom ělic v lese nedaleko pomníku zavražd ěné sle čny Ludmily Volfové

16. června zem řel Svítek Josef, rolník , čp. 46, stá ří 59 rok ů

1. července zem řel Hora Václav, d ělník, čp. 33, stá ří 66 rok ů

17. července zem řel Urban Josef, rolník, čp. 17, stá ří 29 rok ů – následek kopnutí od kon ě

31. července zem řel Vl ček Josef, rolník, čp. 15, stá ří 66 rok ů – minul lávku u Ba ňkovic rohu ve čer p ři bou ři,pádem hlavou do strouhy se omrá čil a utopil

Dle provedeného s čítání lidu napo čteno koncem roku 523 obyvatel ů, 49 koní, 295 ks dobytka hov ězího, 205 prasat, 169 ovcí, 56 koz a 44 úl ů v čel.

Úroda byla všeobecn ě dobrá.

Manželé Paulina a Václav Zímovi z čp. 8 koupili od obce na č.k. 5/2 162 sáh ů pozemku .

Jelikož stará obecní mapa s parcelním protokolem dále nevyhov ěly, objednána mapa nová v barvách s parcelním protokolem v staré i nové mí ře .

Rok 1911: Dne 3. června zvolen za starostu Josef Vl ček čp. 90, I. Radní Josef Stehlík, II. Ant. Perní ček, III. Lad. Arlt.

Dne 4. února svolilo obecní zastupitelstvo rozprodej obecní zahrady č.k. 102/1 na díly a prodáno: A. Pospíšilovi 1 díl, A, Šlégrovi 3 díly, J. Chládkovi 1 díl, A. B ělskému 1 díl, J. Vl čkovi 2 díly, B. Millerovi 2 díly, K. Snopovi 2 díly. F. Borovi čkovi 1 díl. Na koupeném pozemku postavil ješt ě toho roku Ant. Šlágr hospodá řské stavení čp. 96. Následkem trvalého sucha byla úroda špatná, otravy nebyla žádná, brambor ů velmi málo.

Následkem špatné cesty v Pouskách, která je zárove ň vodote čí, položená byla dlažba ve zp ůsobu rigolu v ší řce 3 m a v délce 180 m z čedi čového kamene Slánského.

Téhož roku byla po řízeny 4 obecní lucerny, které s postavením stály 61 K . Postaveny byly 1. na roku u. p. Ant. Prokopa, 2. v záhybu pod farou, 3. u dolejšího splavu a 4. u sv. Jána.

Ne 1. kv ětna koupil Karel Snop z Neprobylic d ům a obchod od manžel ů J. a Ant. Ba ňky, ku konci roku Ant. Cihlá ř z Úherce hostinec od Cecilie a Ludvíka Šváchy.

Rok 1912:

Byl úrodný a dosti vlažný.

Z novostaveb provedena stavba dvou dom ů, čp. 97 Bed řicha Millera s hospodá řským, příslušenstvím a domek čp.98 Fr.. Borovi čky, který po stavb ě prodán p. Ba ňkovi.

- 16 -

Následkem úzké cesty ke Štrýmu položena byla dlažba ve tvaru rigolu v ší řce 3 m z čedi čového kamene

Rok 1913:

Na za čátku roku byl do základu zbo řen domek čp. 50 a na míst ě tom vystav ěny nové stáje. Dále p řestav ěn byl nov ě hostinec p. Ant. Šubrty v čp. 27. Dlažba v Poustkách se p řistav ěla až k čp. 49 a dále vydlážd ěno 2 t řetiny ulice u p. Perní čka čp. 12

Toho roku byla koupena parní mláti čka s presem a samovaza čem od spolku p. Karel Snop. Č.p. 60, Ant. Perní ček, Ant. Šlágr, Alois Sajler, Fr,.Paur, Josef Hábl

Úroda byla slabší proti r. 1912.

Doba vále čná roky 1914 – 1918

Dne 28. června zavražd ěn v Sarajev ě následník tr ůnu arcikníže František Ferdinand z Este a jeho cho ť vévodkyn ě Žofie z Hohenbergu. Když dopoledne 28.6. jeli k slavnostnímu uvítání do radnice, vrhl typograf Gabrinovi č z Trebinje na automobil pumu, kterou arcivévoda paží odrazil. Vybuchla až p řed následujícím automobilem hrab ěte Boos-Valdeka, s nímž jel pobo čník zemského ná čelníka podplukovník Meritu. Asi 20 osob z obecenstva zran ěno, úto čník zat čen. Po uvítání na radnici pokra čovali arciknížecí manželé v okružní projíž ďce. Když zahýbal automobil z náb řeží do t řídy Františka Josefa, vypálil rychle za sebou, stoje na rohu úzké ulice, studující 8. gym. T řídy Gavril Princip dv ě rány z browningu, z nichž jedna zasáhla kr ční tepnu arciknížete, druhou zasažená vévodkyn ě do života. T ěžce ran ěné p řivezli do konaku, kdež ranám v brzku podlehli.. I tento úto čník zat čen. Vláda rakouská vinila vládu srbskou, že podporuje propagandu proti naší říši provád ěnou v kruzích d ůstojnických, úřednických a studující mládeže. Byla to vítaná záminka k válce na niž Rakousko a N ěmecko již dlouho se p řipravovalo. Dne 23. července 1914 vyzvána byla vláda srbská naší vládou, aby do 48 hodin dala ujišt ění, že propagandy neschvaluje a že je potla čí. Vyzvání obsahovalo podmínky, o nichž již p ředem se v ědělo, že je Srbsko p řijmout nem ůže, a proto již dne 26. na řízena u nás částe čná mobilizace a sice 8 armádních sbor ů mužstva do 37 let. Byla práv ě ned ěle, kdy v naší obci časn ě ráno objevil se automobil a p řivezl mobiliza ční vyhlášky a pou čení pro obecní ú řad. Protože Srbsko, jak se dalo o čekávati, nesplnilo bezpodmíne čně ultimátum Rakouska, byla mu dne 28. července vypov ězena válka.

Válka evropská – sv ětová

Úterý dne 28. července 1914 bude zaznamenáno jako smutn ě památný den v historii celé Evropy, ba celého sv ěta.

Rusko zakro čilo na prosp ěch Srbska a toto své zakro čení zd ůraznilo mobilizováním své armády. Proto na řízena všeobecná mobilizace i naší armády. Na základě starých smluv vypov ědělo N ěmecko válku Rusku. Francie, Anglie, Belgie a Srbsko N ěmecku a dne 5.8. v důsledku smlouvy své s Německem Rakousko-Uhersko Rusku.

Dne 7. srpna vypov ěděla válku naší říši Černá Hora. Dne 12. srpna vypov ěděla Černá Hora válku N ěmecku. Vále čný stav mezi Rakousko-Uherskem a Francií nastal dne 11. srpna, mezi R-Uh a Anglií dne 13. srpna. 20. srpna potvrzuje guvernér z Kia Čau zprávu o japonském

- 17 -

ultimatu N ěmecku. Dne 25. srpna doru čeny japonskému velvyslanci pov ěř ovací listiny a svobodný pan Miller, velvyslanec u japonského dvora odvolán.

Dne 27. srpna vypovídá Rakousko-Uhersko válku Belgii, dne 31. října vypuklo nep řátelství mezi Ruskem a Tureckem.

Když válka vypukla, vykonávali práv ě službu vojenskou: Ku čera Frant. Čp. 82, Najman Jan, Najman Václav, Egerer Václav, Hrdli čka Karel, Perní ček Václav, Patrák Josef, Paur Antonín, Perní ček František, Perní ček Ant. Sajler Josef, Chomout František, Červenka Václav.

Na základ ě mobiliza ční vyhlášky dne 26. července narukovali tito vojíni: Vlasák Václav, správce, R ůži čka Josef , horník, Miller Bed řich, tesa ř, Zíma Stanislav, rolník, Zíma Václav, rolník, Tu ček Frant., horník,Kindl Fr., Husák Václav, d ělník, Vl ček Alois , rolník, Paur Václav, Snop Karel, obchodník, Chomout Josef, pokrýva č, Krchov František, horník, Cihlá ř Ant. hostinský, Charvát Rudolf, čeledín, Podojil Jan, rolník, Hebr Frant, Ferdinand Miroslav, učitel, Ku čera Frant. truhlá ř. 15. zá ří narukovali Vejrážka Václav, Ku čera Václav, Chládek Josef a 26. října Egerer Karel, Perní ček Ant., Šubrt Josef, Husák Bohumil. P ři nových vojenských odvodech byli odvedeni a narukovali: Beneš Adolf,holi č, Krátký Bohuslav, zedník,Šubrt Jos. Rolník, Svítek Augustin, kolá ř, Hábl Karel, Šebek Karel, Paur Ludvík, Ni č Josef, Neumann Emanuel, Husák Ant., Perní ček Jos, Podojil Jos, Šubrt Ant, Paur Jos., Ku čera Viktor, Jílek Fr., Svítek Ant., Hrdli čka Karel, Šlágr Fr., Špineta Martin, Vl ček Ant., Hábl Josef, Trakal Vojt ěch, . Dne 25. zá ří odvedeni byli p řes 42 roky sta ří: Sajler Alois, Vejrážka Václav, Hamoun Ant., Karbus Josef, Šubrt Jar., Nývlt Karel, Hamoun Jos., Hladík B., Mimo výše uvedené hned na po čátku války odešli s vojenskou p říp řeží: Jan K říž, Josef Škola, Rudolf Novotný, Fr. Mrázek, Jan Pavelek, Charvát Jos.

Dne 1. b řezna 1915 na rozkaz okr. Hejtmana proveden po všech obcích zdejšího okresu soupis mouky a obilí. Soupis provád ěli d ůvěrníci, jimiž jmenováni byli místní u čitelé. Chodilo se od čísla k číslu , d ůvěrníka provázel vždy obecní starosta neb člen oecního zastupitelstva- v každé domácnosti musel hospodá ř prohlásiti, jak velké množství mouky a obilí má - každý sm ěl si ponechati mimo obilí k setí 300 g obilí neb 240 g mouky na osobu a den a to až do 15. srpna 1915. Co bylo p řes tuto míru, muselo v ur čitý den odevzdáno býti obci.Dne 9. června 1915 p řibylo do naší obce 12 italských uprchlík ů z okolí Arca v Tyrolích. Byl to 1 sta řec a ostatní ženy a d ěti, museli pro v řavu vále čnou opustiti vlast. Ubytováni byli v obecním dom ě. Dítky byly školou povinné a navšt ěvovaly místní školu. Dorozumn ění s nimi bylo na po čátku dosti t ěžké, b ěhem pobytu se nau čili trochu česky, dítky do školy chodící um ěly za rok již dob ře česky. Od státu dostávali denní plat 90 hal na osobu.

Když nás nep řátelé nemohou zmoci zbran ěmi, míní nás vyhladov ět. Žádné potraviny z cizích zemí se k nám nedovážejí, musíme spoléhati jen na vlastní zásoby v zemi a proto z opatrnosti jsou vydána na řízení, aby se s obilím a moukou co nejvíce šet řilo. Za tím ú čelem se na řizuje, kolik každý ob čan m ůže denn ě mouky spot řebovati. Veškeré obyvatelstvo je rozd ěleno do 5 tříd a to: do 1. třídy jsou za řazeni hospodá řští d ělníci se 400 g mouky na osobu a den, do 2. třídy pat ří hospodá řské rodiny s chasou s 320 g mouky , do 3. t ř. náleží tovární d ělníci s 300 g, do 4. t ř. řemeslníci s 240 g, a do 5. t ř. d ěti s 200 g. Na tento odb ěr jsou vydávány týdn ě lístky zvané „chlebenky“. Chlebenka má 56 útržk ů a na každý útržek je možno obdržeti bu ď 35 g chleba neb 25 g mouky, na celý lístek bu ď 196 dkg chleba nebo 1,4 kg mouky, tudíž za 40 útržk ů bu ď 1 bochní ček chleba neb 1 kg mouky.Na podn ět okr. Šk. rady vyzvány zdejší paní, aby vzaly na sebe úkol konzervovati ovoce a zeleniny pro ran ěné a nemocné vojíny v nemocnicích.

- 18 -

Rok 1916:

Dne 1. kv ětna byli odvedeni následující 19ti letí domobranci: Hamouz Karel, Pospíšil Ant., Krátký Václav, Červenka Josef. 20. června odvedeni Arlt Ladislav, Novák Bohumil, Formánek Josef, Pospíšiil Václav. Z minulého roku odvedeni Hamoun Ant. a Vejrážka V, narukovali 21. ledna 1916, 28. srpna nastoupili službu vojenskou Václav pospíšil a Ant. Charvát. 19. listopadu narukovali Arlt Ladislav.

Dne 21. listopadu 1916 zem řel na zámku Schönbrunském císa ř František Josef ve v ěku 86 rok ů.Na tr ůn říše rakouskouherské nstoupil Karel I a jeho manželka Zita. Dne 30. prosince konala se v Pešti se starodávnou nádherou a okázalostí slavnostní korunovace. Korunou českou nový panovník povrhl jako jeho p ředch ůdcové.Dne 27. srpna vypov ědělo Rumunsko válku Rak-Uhersku.

Rok 1917:

Dne 6. února rozlétla se sv ětem zv ěst, že Spojené státy severoamerické p řerušily s Německem diplomatické styky, ježto N ěmecko prohlásilo a dnem 1. února za čalo bezohlednou ponorkovou válku..

Dne 21. února jdou k odvodu 18ti letí: Hrdli čka Ant., Jílek Karel, Stehlík Karel, Novotný Josef, Neumann Adolf, Rossa Robert, Hábl Josef.

V úterý dne 17. dubna dopoledne rozhlaholily se zvony zdejšího kostela všechny naposledy. Odpoledn ě s ňat byl prost řední a malý následkem rekvisice kov ů k vále čným ú čel ům. Lidé i školní mládež p řihlíželi , když posunován prost řední na 2 trámech ve v ěži upevn ěných až k jejich okraji, na čež spadl na p řipravenou slámu.

V obci Líské vypukla v říjnu úplavice, kteráž velmi se rozší řila. Podlehl jí cestá ř Josef Kytka a žák zdejší školy Frant. Mudra. Ve dnech 6. a 7. listopadu musela býti podniknuta školními dítkami sbírka pen ěz na udržování vále čných hrob ů.

Rok 1918:

Dne 9. února podepsán mír s Ukrajinou a dne 3. b řezna mírová smlouva s Ruskem i dodatkovými smlouvami byla toho dne podepsána.V létě tohoto roku sb ěhly se na evropských bojištích události nesmírného dosahu. Čechové pak dne 28. října 1918 vyhlásili samostatný, neodvislý stát, obsahující Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko. Druhý den na to dne 29. října prohlášena ze Záh řeba neodvislost Jihoslovanského státu, soust řeďujícího v sob ě všechna území obývaná Jihoslovany. Tak rázem – tak řka p řes noc , rozpadla se říše rakousko-uherská jako domek z karet vystav ěný. Armáda naše v Itálii kapitulovala a proto narychlo ujednáno přím ěř í za podmínek velmi krutých. V obci naší již 27. října roztrušovány zprávy , že d ěje se něco neoby čejného a že v Praze se stal p řevrat.A skute čně . Po zpráv ě o kapitulaci Rakouska, sestoupilo se ráno dne 28. října 1918 p ředsednictvo Národního výboru, aby okamžit ě u činilo neodkladná opat ření. Oznámilo na místodržitelství, u zemské správní komise a u Vále čného obilního ústavu, že dnešním dnem p řejímá ve řejnou správu „ Národní výbor“. Praha ješt ě týž den ot řásala se jásotem, zejména na Václavském nám ěstí, jež lidmi úpln ě napln ěno – po venkov ě trousily se zprávy , jak výše řečeno, lidmi p řicházejícími z měst, ale brány n ěkde s ned ůvěrou. Bylo u nás mnoho hovoru, ale zaru čených zpráv nebylo. Poštovní posel p. Ant. Šubrt p řinesl sice ve čer z Klobuk zv ěst, že je mír, n ěco podrobného však nev ěděl.

- 19 -

S dychtivostí o čekávány noviny a zprávy p říštího dne. Pozde ňský ob čan pan Václav Ku čera ze Slád čice žádostiv jsa p řinést ur čitou zprávu obci, vypravil se 29. října časn ě ráno do Slaného. Bylo p ůl jedenácté dopoledne, když udýchán p řichvátal ke škole a radostn ě volaje „Už to nesu!“ mával velkým plakátem, prvním to zákonem vydaném Národním výborem. V kaštance vytvo řil se hned hlou ček lidí, zpráva let ěla obcí a za okamžik četl řídící u čitel shromážd ěným ob čan ům I. Český zákon. Vše hrnulo se nyní k poštovní budov ě, nedo čkav ě čekajíc, až pošta v poledne p řiveze podrobnosti. Hned na to objevil se na škole prapor červenobílý, za ním tu druhý, t řetí a netrvalo ani p ůl hodiny , vlály národní barvy ze všech budov, kde prapory m ěli. Kone čně dojela pošta. Noviny se četly venku, nikdo již nem ěl chuti do práce. Ob čan pan Ant. Šlágr vykonal persekuci na poštovním rakouském orlu, shodiv jej chmelovou ty čí. Hned na to odstra ňováni orlové z trafik. Celé odpoledne debatováno, na ve čer objednána domácí hudba, kdejaká puška snesena a za soumraku p řed hostincem p. Jos. Vl čka h římala salva za salvou. V to mísily se národní písn ě, kapela hrála“Kde domov m ůj“, „Hej Slované“, „ Spi Havlí čku“ a jiné , jež p řítomnými z celé obce se sešlými ob čany s nevýslovnou radostí zpívány. Nadšení uchvátilo p řítomné takovou m ěrou, že usneseno po řádati nazít ří zvláštní slavnost celé farní osady na pam ěť vyprošt ění národa z 300 leté poroby. Do sousedních obcí vysláno pozvání , obecní ú řady oznámily, aby v týž den nekonaly se žádné práce. Ve čtvrtek probouzela se Pozde ň za zvuk ů národních pochod ů, jež zesílená kapela srbe čská obcí procházející vesele vyhrávala. Brzy objevily se červené košile Sokol ů, národní kroje dívek, sváte čně od ění ob čané i ob čanky. Vše mí řilo k obecnímu domu. Nejprve za jásavých zvuk ů p řišel dlouhý pr ůvod od Jedom ělic. Sotva byl pr ůvod uvítán, již p řicházel podobný z Hřešic a naposled z Líského. P řed obecním domem se řadili se ú častníci . Po čítáno jich na 2.200 osob. Pr ůvod ten odebral se do kostela, kdež kaplan p. Linhart Hodík m ěl velmi pěkné kázání, odsuzující velmi p řík ře panování všech Habsburk ů. Po mši, jež sloužil místní fará ř p. Adolf Soukupa p ři níž rozléhala se chrámem staro česká píse ň „Svatý Václave“ , a mohutn ě naše hymna česká „ Kde domov m ůj“ a nikoli bývalá „Zachovej nám“. Z kostela ubíral se pr ůvod druhou stranou op ět k obecnímu domu. Na p řipravenou tribunu vystoupil říd. Učitel Ant. Pospíšil, kterýž lí čil nesmírné nadšení, jaké zachvátilo všechen lid československý nad památným historicky práv ě prožívaným obratem. . Odpoledne pak byla zábava u p. Jos. Vl čka.

Ve všech okolních zemích p ři p řevratu nastaly bou ře a zmatky a tekla krev, u nás proveden převrat v impozantním klidu, beze všech , bez jediné kapky krve, pouze za jásavé nadšené radosti.

Dne 29. října p řevzal Národní výbor královský hrad a vzty čil na n ěm český prapor.

Dne 31. října stal se hrab ě Št ěpán Tisza , jeden z hlavních p ůvodc ů války ob ětí atentátu, byl zast řelen od voják ů..

Dne 5. listopadu za slavného uvítání, které jim uspo řádal český lid, vrátili se čeští delegáti:Preiss, Kramá ř, Klofá č, Habrman? Stan ěk, Kalina a Šámal s radostnými zprávami ze Švýcar.. Po stálých zdrcujících porážkách a p řekotném ústupu na západní front ě žádá Německo dne 7. listopadu za okamžitý klid zbraní a jednání o mír. Dne 10. listopadu p řijalo Německo zni čující podmínky p řím ěř í diktované spojenci, na čež císa ř Vilém uprchl do Holandska. Tím hlavní d ěj sv ětového dramatu ukon čen.

Den 14. listopadu jest op ět historický den národa československého. V ten den konala se 1. sch ůze Národního shromážd ění.

- 20 -

Dne 21. prosince , na den sv. Tomáše, vrátil se téměř po 41/2 letém pobytu v cizin ě do vlasti, její osvoboditel Tomaš G. Masaryk, aby jako první náš prezident řídil dále osudy osvobozeného národa. Jízda jeho od hranic až do Prahy byla velikým projevem lásky a vd ěč nosti oddaného lidu. Jeho vjezd do Prahy a triumfální jízda Prahou byly, jsou a budou nezapomenutelnými nejen pro ty, kdož se jich zú častníli, ale i t ěm kdo o nich četli a čísti budou.

Rok 1919:

V roce tomto není již hladu – starají se o nás dohodové mocnosti. Amerika posílá mouku – obilí, tuky, maso.

Uzavíraje tuto kapitolu let bolu a zoufalství nemohu opomenouti poznamenati osudy a nešt ěstí n ěkterých našich vojín ů: V zajetí se ocitli : Miroslav Ferdinand (Rusko), Václav Husák (Rusko), Ludvík Paur (Rusko), Josef Paur (Rusko), Chomout Josef ( Srbsko), Ku čera Fr.(Srbsko), Kindl Fr. (Srbsko), Husák Bohumil (Srbsko), Neumann Emanuel ( Rusko).

Následkem poran ění neb onemocn ění v poli a útrap vále čných zem řeli:

Karel Jílek v nemocnici v Praze, Ant. Šebek, Václav Krátký, Václav Vlasák, Jaroslav Šubrt – zem řeli na dovolené v Pozdni. Na poli cti padli: Josef Škola a Karel Patrák na bojišti italském, Rudolf Charvát a Václav Egrer na bojišti ruském, Václav Červenka v Karpatech, Mrázek Fr. , Karel Hrdli čka, Kindl Fr., Perní ček Fr. – nezv ěstní. Budiž Vám , mu čedníci, cizí i domácí zem ě lehká!

Jako legioná ři vrátili se: Ferdinand Miroslav jako ruský legionář, Paur Ludvík, jako ruský legioná ř, Ku čera Fr.,jako francouzský legioná ř, Chomout Jos., jako francouzský legioná ř, Husák Bohumil jako italský legioná ř.

Ukon čuje velmi stru čný nástin d ějů v dob ě sv ětové války, jež mocn ě zasáhla nejen v život stát ů, ale i každé nejodlehlejší d ědinky ano každé rodiny. Uzavírám ji v pevné nad ěji v lepší budoucnost drahé vlasti a š ťastn ějších dob našeho lidu.

Rok 1914- 1919 obecní zprávy

1914- v tomto roce stala se p řestavba domu čp. 40 . Na „Velký kus“ byla z řízena št ětovaná cesta. Z řízena byla obecní knihovna.

1915- 6. června rozrušena byla obec naše zprávou, že Marie Sajlerová, dcera Aloise Sajlera, rolníka zde, zast řelila služku jejich Marii Mudrovou, ze strachu, aby otec , vdovec, nepojal ji za manželku. Tato vražda stala se v Líském u sušárny rolníka p. Fr. Ku čery: tato Mudrová před rokem utratila nemanželské dítko.

1916- 3. července ustanoven nový prozatímní strážník p. Mat ěj Vejrážka . 11. listopadu ustanoven nový prozatímní strážník p. Jan Fiedler.

6. listopadu p řijat pak za strážmistra p. Eduard Pokorný.

1917- Od 10. ledna nastala velmi tuhá zima . V čechách i ostatních zemích, sn ěhu napadlo velmi vysoko, mrazy dostoupily – 20°C. Zv ěř e i ptactva mnoho pomrzlo, stromů ovocných

- 21 -

mnoho zni čeno. Avšak i lidé trp ěli zimou velmi, nebo ť bylo-li na vesnicích málo topiva, byl v městech veliký jeho nedostatek.

1918- dne 12. b řezna ustanoven sem kaplan Linhart Hodík, dotud kaplan v Sedl čanech.. Na podzim toho roku řádila v Čechách tzv. špan ělská ch řipka provázena prudkými zán ěty, zejména plic a v četných p řípadech smrtí konící. V té dob ě h řbit ůvek náš dostal mnoho nových obyvatel ů.

1919-Dne 15. června vykonány obecní volby dle nového zákona. Dne 8. července provedena volba starosty – Bed řich Miller. Dne 5. července po řádána u hranice Na Slád čici první oslava Husova. Cena dobytka byla úžasná: pár koní až 80000 K, kráva až 15000 K, koza 400 K, vylíhlé house 40 K.

Dne 28. října po čal padati sníh, uhodily mrazy, sn ěhové vánice, a mnoho brambor ů, řepy zůstalo v zemi, setí ani orání se neukon čilo.Pod tíží sn ěhu mnoho strom ů polámáno. Teprv koncel listopadu nastala obleva a práce s namrzlými plodinami v blát ě, d ěšti, v ětru a mrazech jen s nejv ětší námahou mohly se ukon čiti

Rok 1920:

Dne 11. dubna konána slavnost stromová, p ři níž vysázeny dv ě „Lípy Svobody“ p řed školou.

Dne 18. dubna vykonány volby do Národního shromážd ění, 25. dubna vykonány volby do senátu.

Jaro bylo velmi vlhké, po vydatných jarních deštích bylo teplo. Chladna v dubnu a kv ětnu poškodila obilniny. Červen byl suchý a teplý, žn ě byly velmi p ěkné, nepršelo skorem 2 měsíce. .

Dne 19. října zast řelena byla na cest ě vedoucí z Hřešic p řes „Štoky“ do Pozdn ě dcera p. Sajlera svým milencem, jenž též se zast řelil.

Rok 1921:

Dne 12. ledna vykonány volby do místní šk. rady. Za obec zvoleni Lad. Arlt, Frant. Červenka. 9. kv ětna odprodána část pozemku u kostela Václavu Husákovi na stavbu.

Dle vykonaného s čítání lidu má Pozde ň 535 osob. Dne 1. října nastoupil nový poštovní úředník p. Frant. Ku čera.

7. října ob ěsil se na p ůdě obecního domu strážník Eduard Pokorný.

V tomto roce zem řeli: 5.4. Anna Pokorná, čp. 27,stá ří 29let, 25.9. Václav Paur, čp. 73 stá ří 76 let, 28.6. Marie Paurová čp. 73 v stá ří 62 let, 29.7. Jan Šlágr čp. 95 v stá ří 40 let, 3.11.Alois Brejcha čp. 35, v stá ří 71 let, 28. 11. Marie Paurová čp. 14 stá ří 69 let

Rok 1922:

V tomto roce se žádné stavby neprovád ěly, pouze n ějaké opravy.

- 22 -

Úmrtí: 13.7. Ant. Šubrt, čp. 19 , stá ří 72 rok ů, 14.8. Josef Šlágr, čp. 53, stá ří 81 r., 28.8. Mag. Prokopová, čp. 3., 28.12. Václav Baloun čp.2 stá ří 66 let, 28.12. Fr. K říž, čp. 41 stá ří 75 let

V tomto roce byl postavem pomník padlým, „kte ří zem řeli,aby v ěč ně žili“.Umíst ěn byl v lípách u obecního domu. Obec p řisp ěla 1000 K č, ostatní ze sbírek občanstva.

Rok 1923:

V tomto roce byl p řijat obecní strážník Jan Najman. Na č. parc. 83/1 a 83/2 byl zhotoven regula ční plán.

Téhož roku zem řeli: 7.5. Miller Jos. čp. 36, stá ří 42 rok ů, 16.8. Jan Škola čp. 70 stá ří 59 let

Volby do obce- starostou op ět zvolen Bed řich Miller, členové výboru, Lad Arlt, Jos. Šubrt, Alois Sajler, Ed.Pospíšil, K. Šebek, V. Šubrt, Fr. Jílek, Jos. Paur, Aug. Svítek, V. Pokorný, Jan Munš, Fr. Ku čera, A. Vl ček, V. Vejrážka

Rok 1924:

V tomto roce byla nucena Metropolitní kapitola u sv. Víta v Praze dáti do parcela čního příd ělového řízení část pozemk ů od velkostatku v Pozdni. P říd ělové řízení provád ěl st. Pozemkový p říd ělový ú řad ve Slaném. Tzv. I. Parcelace

Státní pozemkový ú řad ve Slaném p řid ělil pozemky od velkostatku za náhradu tj. za cenu , kterou jim pozemkový ú řad vym ěř il.

Obec Pozde ň odprodala t.r. část pozemku č. parc. 83/1 a 83/2 na rozší ření cesty Lad Arltovi. Dále bylo odprodáno od obce č. parc. 83/1 a83/2 Václ. Pospíšilovi na stavbu č. 50, dále na stavbu p. Háblovi č,30 a Václavu K řížovi.

Dne 26.12 usnesla se obec, aby obecní rada podala prost řednictvím poslaneckých klub ů protest proti p řeložení pošt. ú řadu z Pozdn ě do Jedom ělic: V případ ě, že by k přeložení došlo, stanovila posla, který bude poštu donášeti na pošt. ú řad v Klobukách,

V tomto roce zem řeli: 8.2. Václav Paur, čp. 14, stá ří 76 rok ů,29.3. Václav Široký, čp. 72 , stá ří 70 let, 24.9. M. Husáková, vdova po hrobníkovi, stá ří 74 r.

Rok 1925:

V tomto roce byl p řeložen p řes veškeré protesty obce poštovní ú řad z Pozdn ě do Jedom ělic:Proto se usnesla zastupitelstva obcí Pozdn ě , H řešic a Líského vydržovat si svého posla. Ustanoven strážník Jan Najman. Bude donášet veškerou poštu od ob čan ů ze 3 jmenovaných obcí na poštovní ú řad do Klobuk, za odm ěnu 350 K č m ěsí čně. Usneseno, aby obce Pozden, H řešice i Líská se všemožn ě staraly o op ětné z řízení poštovního ú řadu v Pozdni. Byly provedeny volby do místní školní rady a zvoleni tito ob čané:Josef Šubrt, čp. 19 – předseda, Aug. Svítek. čp 45 – člen, Alois Vl ček, Fr. Červenka, Ant. Perní ček – náhradníci

Byl zhotoven regula ční plán ing. Najmanem ze Slaného, na p řid ěleném pozemku od velkostatku a stavbu pro obec na p. č. 566 pod váhou za obnos 1000 K č.

- 23 -

Tohoto roku zem řeli tito ob čané: 12.6. R ůžena Vl čková čp.90 – stá ří 54 rok ů, 20.6. Jan Ku čera , truhlá ř, čp. 83 – stá ří 66 rok ů, 9.11. Václav K říž , rolník, nájemce čp 25 – stá ří 42 rok ů,Tento byl zabit svými splašenými ko ňmi. Nešt ěstí se stalo v obci p řed čp. 69.

Rok 1926:

V tomto roce byla v obci z řízena elektrická sí ť a to družstevn ě. Totiž v ětšina majitel ů dom ů a hospodá řství do družstva vstoupila. Členem stala se i obec a zú častnila se vkladem 60.000 K č. Tudíž bylo v obci zavedeno ve řejné osv ětlení elektrické 11ti lampami.

T.r. zapálil blesk čp. 52, pat říci Al. Chládkovi, kolá ři. Stavení bylo kryto pouze došky, vršek sho řel celý. P řípad tento byl v obci zvláštností, nebo ť není pam ětníka, že by blesk v obci zapálil.

Josef Hábl, čp. 30 vystav ěl obydlí na parcele koupené od obce č. 83/1 a 83/2. Na obecní parc, č. 566 koupili stavební místa tito ob čané: Pospíšil Ant. 400 sáh ů, Kindlová Bar. 200 sáh ů, Perní ček Jan 300 sáh ů, Vejrážka V. 230 sáh ů, Ku čera V. 237 sáh ů, Perní ček Ant. 251 sáh ů, Pospíšil Ed. 234 sáh ů.

Tohoto roku zem řeli: 20.7. Ant. Široká čp. 72 ve v ěku 76 rok ů, 13.8. Václav Duchek, d ůlní čp. 56 ve v ěku 50 rok ů, Terezie Millerová, čp. 95, 77 rok ů, 14.12. Kate řina Vajzrová čp. 13 stá ří 77 rok ů. Touto K. Vajzrovou vymizelo staré jméno v celé obci Pozde ň.

Rok 1927:

Protože pošt. ú řad byl p řeložen do Jedom ělic, byla v obci Pozdni z řízena „poštovna“ a připojena k pošt. ú řadu v Klobukách. Vedoucím ustanoven obchodník Karel Snop, čp. 60. Výlohy, které vzniknou roznášením pošty v Pozdni, Hřešicích a Líském hraditi bude částe čně stát a ostatní obnos budou vypláceti jmenované obce.

Jan Perní ček postavil obydlí čp.100, Bar. Kindlová postavila obydlí čp, 99, Jan Podojil postavil novou p ěknou budovu a obydlí čp. 25 opravil.

II. parcelace Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze dala zbytek velkostatku v Pozdni do tzv.“druhé parcelace“ D ůvod byl zde dvojí. Tento zbytek nenesl takový p říjem, jak by si byla Kap. přála a musela zde stále vydržovati hospodá řského správce a dozorce. Za druhé musela Kapitula n ějaký objekt dáti.

Byly konány rušné sch ůze ob čan ů, kte ří m ěli nárok na p říd ěl pozemk ů a čin ěny návrhy. Státní příd ělový pozemkový ú řad ve Slaném kone čně rozd ělil velkostatek i s budovami. P ředn ě dostali p říd ěl zam ěstnanci velkostatku a legioná ři, dále invalidé ze sv ětové války. Budovy velkostatku byly rozd ěleny na 7 díl ů: 1. Karel Pond ělí ček čp. 2 p ůvodní a pozemky část sm ěnou, část p řid ělené ve vým ěř e ar., 2. Mat ěj Los si z řídil z váhy velkostatku p řede dvorem byt čp. 101 a pozemek ve vým ěř e ar.3. Ludvík Paur, legioná ř, z části chlévu obytné stavení čp. 102 a část stodoly. 4. Jos. Karbus si z řídil z ov čína velkostatku obytné stavení čp. 103. Potom mu byly p řid ěleny pozemky za stavením ve vým ěř e ar. 5. T ěl jednota Sokol z řídila ze špýcharu čp 104 sokolovnu a p řid ěleny též k ůlny vedle špýcharu. 6. Št ěpán Markus, část obydlí pro služebníky čp. 106 a část chléva a pozemky . 7. Jos. Novotný obdržel byt šafá ře čp. 105 a pozemky .

- 24 -

František Jílek obdržel 1 č. 36 trv. Hájovnu a pozemky 2 ha. Jos. Cífka obdržel ů 1 č. 36 tzv. hájovnu. Ostatní pozemky p řid ěleny byly částe čně ob čan ům z Pozdn ě a Jedom ělic, částe čně ob čanům ze H řešic. Dále byly u čin ěny zm ěny a to u L. Arlta a Fr. Hamoune

Tyto budovy a pozemky byly p řid ěleny ob čan ům za cenu stanovenou státním pozemkovým úřadem ve Slaném. Pozemky rozm ěř oval ing. Najman ze Slaného za poplatek , který mu ur čil stát. pozemk. Ú řad ve Slaném.

Volba starosty a obecního zastupitelstva:

Josef Šubrt, čp. 19 – starosta, Fr, Ku čera čp. 96, Ant. Vl ček, čp.92, Lad, Arlt, čp.40, Fr, Červenka čp.77, Ed. Pospíšil čp. 23, Jos. Šlágr, čp. 58, Št ěpán Markus, čp. 106, Jos. R ůži čka čp. 65, Bed řich Miller čp. 97, Alois Sajler čp. 16, Aug. Svítek, čp.45, Václav Zíma čp. 8, Fr. Šlajchrt čp. 71, K. Egerer – členi obecního zastupitelstva.

V tomto roce zem řeli: 2.2. Jaroslav Podp ěra, čp. 10 stá ří 21 rok ů, 18.12. Václav Hodek, čp. 69 cestá ř v penzi stá ří 73 rok ů.

Rok 1928:

Eduard Pospíšil si postavil obydlí na čp. 566 dosud bez čp.

Václav Svoboda postavil obydlí a staré dosavadní rozbo řil č. 48 p řevedeno na stavení nové.

Josef Svoboda postavil obydlí na p. č. 566 a čp. 28 p řevedeno ze starého na nové. Staré obydlí stálo u splavu mezi čp. 27 a 29

Tohoto roku konány d ůstojné oslavy 10 letí republiky československé.

Zem řeli 1.2. Ant. Zv ěř inová čp. 44 ve stá ří 69 rok ů, 27.6. Marie Pond ělí čková čp. 2 ve stá ří 24 rok ů, tato byla zast řelena v noci na posteli v byt ě čp. 14, kde spala u své babi čky, vražda ta zp ůsobila v ob čanstvu zna čný rozruch.23.7. Petr Hamoun čp. 20 ve stá ří 16 rok ů, 1.9. Čen ěk Chramosta, d ělník, čp. 3 ve stá ří 69 rok ů vzal si život sám a sice z omrzelosti,27.12. Ant. Ba ňka čp. 98 v stá ří 84 roků dlouholetý člen obecního zastupitelstva a pokladník obce.

Úroda v tomto roce byla dobrá, po časí normální.

Kroniká řem zvolen ke konci t.r. Ladislav Arlt.

Rok 1929:

V tomto roce byla zima velice tuhá a dlouhá. Mrazy byly kruté, rovnaly se mraz ům sibi řským. Není pam ětníka podobné zimy, podle novin prý nebyla taková zima 170 rok ů. V naší obci dosahovaly mrazy 34°C a v Č. Bud ějovicích až 41°C. Sn ěhu napadlo 60 cm. Mrazy nad ělaly mnoho škody na zv ěř i, ptactvu a ovocném stromoví. Stromy ovocné zmrzly do dvou t řetin. Hodn ě trp ěla vysoká zv ěř v lese a zajíci. Byla nalezena celá srn čí rodina zmrzlá.Též obytná stavení byla mrazem ni čena. Zima postupovala takto: od 1.1. do 6,1. byla zima mírn ější , od 6.1. do 20.1. velice tuhá zima, od 20.1 do 1.2. mírn ější, ale od 1.2. do 3.3. velice tuhé mrazy až 34°C. Sníh, kterého bylo ohromné množství, našt ěstí tál pozvolna až do 30.3. Od 1.4. zase mrazíky až do 10.4. Od té doby se za čalo již síti jarní obilí. Ozimy, tj. pšenice a žito

- 25 -

přezimovaly celkem dob ře. Úroda t.r. byla též dobrá. Léto a podzim suché.Ceny obilí ke konci roku: pšenice 1q za 180 K č, žito 1q za 120 K č, je čmen 1q za 140 K č, oves 1q za 115 K č, řepa cukr. 1q za 16.50 K č, brambory 1q za 25-30 K č.

Ke konci roku jest hodn ě poci ťována hospodá řská odbytová krize a krize všeho odv ětví. Veškeré ceny klesly. Tuto krizi zavinila sv ětová nadvýroba. Jedin ě cena selat neklesá, ba ješt ě stoupá.

Ant. Perní ček postavil na p. č. 566 obydlí dosud bez čp., Josef Ku čera na p. č. 566 obydlí čo¨p 107, Václav Šubrt na p. č. 566 obydlí čp. 108, Anna Obolevi čová na p. č. 566 obydlí čp, 109, Antonín Rajnyš obydlí čp. 38. Toto číslo bylo p řeneseno ze starého skoro rozbo řeného domu.

V tomto roce zem řeli: 28.3. Václav Vejrážka čp.62 ve stá ří 62 rok ů, 30.4. Antonín Hamoun čp.20 ve stá ří 61 rok ů- tento si vzal život, p říčinou byla nezhojitelná nemoc.30.5. Viktorie Perní čková čp. 23 ve stá ří 63 rok ů, 30.7. Marie Kocmanová čp.2, ve stá ří 84 rok ů,21.9. Marie Feknerová, porodní bába čp. 80 ve stá ří 101 rok ů 8 m ěsíc ů.

Byly konány volby do místní školní rady: Alois Vl ček – p ředseda, Jos. Šlágr, člen, Fr. Červenka, Aug. Svítek, Št ěpán Markus – náhradníci

Rok 1930: Zima byla celkem mírná, sníh skoro žádný,ozim tj. pšenice a žito dob ře p řezimovaly. Jaro za čalo záhy bylo p ěkné.Úroda byla dobrá, ale odbytová krize stále roste.

V tomto roce zem řeli: Josef Šlégr ve stá ří 19 let, 25.6. Jana Balounová čp. 26 ve stá ří 72 let, 1,11. Alois Brejcha mlyná ř čp. 35 , ve stá ří 53 let, Jaroslav Novák čp.67 stár 6 m ěsíc ů, 16.12 Josef Malotínský čp. 42 ve stá ří 45 let.

Rok 1931:

Zima byla mírná, rok dosti suchý, ale úroda byla dobrá. Horší však je to s odbytem. Evropské státy uzavírají dovozu hranice a tím i ceny klesají, Nejvíce postižen byl chmel. Jeho cena nekryla skoro ani režii. Omezili proto částe čně rolníci p ěstování chmele a n ěkte ří i chmelnici zrušili. Ceny ostatních plodin byly tyto: pšenice 140-150 K č, je čmen 120-130 K č, oves 100 Kč, brambory 25 K č, řepa 12 k č za q.

Dne 27. zá ří konaly se volby do obcí. Kandidovaly dv ě strany:1. republikánská, 2. domká řů a dělník ů. První strana obdržela 177 hlas ů a 8 mandát ů, druhá 87 hlas ů tj. 4 mandáty.

Josef Šubrt (rep) zvolen starostou obce, Frant. Ku čera (domk. a d ěl) nám ěstek starosty,Ant. Vl ček (rep) do obecní rady, Karel Snop(rep) také do obecní rady, Členy obecního zastupitelstva zvoleni: Šebek K.(rep), Zíma Stan.(rep), Husák Ant.(rep), Perní ček Jan(rep), Paur Fr.(rep.)Krátký Boh.(domk. ) Červenka Fr.(domk.) Markus Št.(domk.)

Osv ětová komise – Snop K. (p ředseda), Kropá ček K.(jednatel) a členové Šubrt J., Ku čera Fr., Perní ček Jan

Knihovní rada:- Markus Š.(předseda), K. Kropá ček (jednatel, knihovník a pokladník), J. Hábl, Šubrt V.

- 26 -

Postaven byl d ům Rudolfa Ulricha, holi če v Pozdni čp.110 na p č.83.

Letos zem řeli: 31.1. Bož. Vojt ěchová, ve stá ří 3 m ěsíce, 16.2. Josef Novotný čp.51 ve v ěku 41/2 roku, 26.2. Anna Šebestová čp.50 ve v ěku 70 rok ů, 24.3. Barbora Klabochová, ve stá ří 84 rok ů, 10.12 Marie Neubauerová, ve v ěku 71 rok ů, 29.12. Anna Šubrtová ve v ěku 70 rok ů.

Rok 1932:

Zima byla dosti mírná, ale trvala dlouho. Sn ěhu skoro nebylo . Léto a v ůbec celý rok byl suchý.

Dne 5. června snesla se nad Pozdní a okolím bou ře s krupobitím. Nejv ětší škodu utrp ěly pozemky sm ěrem k Ho řešovic ům a T řebízi. Tamní pole potlu čena byla leckde na čisto, takže žita musela být posekána. Ostatní plodiny z ůstaly a na mnohých polích se tak vzpamatovaly, že byla slušná úroda. Odbyt a ceny však byly ješt ě mnohem horší než v minulých letech. Pšenice byla za 140-150 K č, je čmen za 75-85 K č, oves za 75 k č, brambory za 25 k č, řepa za 10 K č za 1q.

Sv ětová hospodá řská a výrobní krize dolehla i na naši republiku a stále stoupá. Zasahuje do všech obor ů. Ceny zem ědělských výrobk ů jsou tak nízké, že výt ěžek je nepatrný. Továrny pro nedostatek odbytu jsou zavírány a d ělníci propoušt ěni z práce. Po čet nezam ěstnaných stále roste, takže koncem roku 1932 je hlášeno na p ůl milionu nezam ěstnaných lidí.Podpory pro nezam ěstnané oslabují zna čně státní pokladnu, takže vláda zavádí op ět nové dan ě a staré zvyšuje. Vyhlídky na brzké zlepšení pom ěrů jsou malé.

O Velikonocích bylo sehráno divadelní p ředstavení „Plukovník Švec“. Za hojné ú časti vzpomenuto bylo památky Husovy, 28. října a 100 letých narozenin Dr. Mir. Tyrše. V sokolovn ě byla p ředstavena 2 biografická p ředstavení vzd ělávací a to:“Plukovník Švec“ a „Psohlavci“.

Obecní knihovna má koncem roku podle inventá ře 485 svazk ů. Bude však nutno řadu knih vy řadit, nebo ť jsou zna čně opot řebovány. Výp ůjček bylo 375, po čet čtená řů 29, pr ůměr 13 výp ůjček.

Dnem 1. ledna 1932 z řízen byl zde op ět poštovní ú řad.

Letos postaven d ům čp. 113 Vojt ěchem na p. č. 83.

V roce 1932 zem řeli:15.3. Marie Vl čková , čp. 42 stá ří 55 rok ů,29.5. Marie Pospíšilová, čp. 69 stá ří 91 rok ů, 23.8. Cecilie Paurová švadlena čp. 102, ve v ěku 56 rok ů, 28.9. Josef Hain, dělník z Ledec čp. 17 ve v ěku 62 let. Nalezen ob ěšený v lese „Na Borech“ , kde se asi po čátkem r, 1932 ob ěsil.

Památkový ú řad v Praze oznámil, že v jeho seznamech jsou zapsány na zdejším katastru se nalézající dva stromy a to: dub starý asi 300 let v lese od myslivny sm ěrem ke Mšeci „ U dubu“. Je majetkem Metropolitní kapituly u sv. Víta. Nachází se na p. č. 915.

Druhým stromem je topol na obzoru sm ěrem na Ho řešovice na p. č. 404.

- 27 -

Rok 1933:

Letošní zima byla mírná,sn ěhu bylo velice málo.Polní práce za čaly dost pozd ě a byla obava, že i žn ě se zna čně opozdí, Od jara do zimy jen n ěkolikrát pršelo, takže rok byl velice suchý. V lét ě st řídala se horka,chladna a v ětry, po obloze p řehán ělo se plno mrak ů, ale vše marno.Bou ře a dešt ě jako naschvál se vyhýbaly naší kotlin ě.Obilí dozrálo a sekalo se všechno najednou, bylo však velikým suchem spíše uschlé než dozrálé.Úroda byla ale v ětší než se očekávalo.H ůř e bylo s travinami, brambory a řepou.Sklize ň travin byla slabá, zeleným krmením muselo se celý rok šet řit. řepa a brambory byly drobné.Cena chmele letos proti posledním rok ům stoupla, platilo se až 2500 K č. Sklize ň chmele byla ale také malá.

Hospodá řská krize se letos nezmírnila, všechny pokusy o její odstran ění selhávaly. Nezam ěstnanost vzrostla, zvláš ť v zimních m ěsících . Je kolem 1 milionu nezam ěstnaných.

Stav naší m ěny byl pevný,ale jsme pro okolní státy stále státem p říliš drahým a proto vývoz do ciziny je velice malý. Tím i pom ěry u nás se zhoršují. Nezam ěstnanost a zadluženost všech vrstev vzr ůstá. Nezbývá jiného, než doufat, že stálé porady vlády p řinesou brzy n ějaký kladný výsledek.

O prázdninách byla zatímn ě zav řena p ři obec. Škole 1 t řída z úsporných d ůvod ů zemskou školní radou. Na žádosti místní školní rady a p řiškolených obcí byla však už v zá ří znovu otev řena.

Na zdejší lidové škole hospodá řské se letos už druhým rokem nevyu čuje pro nedostatek žák ů.

O prázdninách do čkala se naše obec z řízení telefonního ú řadu, který zna čně zmenší naši odlou čenost a vzdálenost od m ěst. Obec na n ěj zaplatilo K č 5965,-

Také jízda autobus ů byla rozmnožena. Možno jeti do Slaného dvakrát denn ě tam i zp ět, a do Nov. Strašecí také tak.

Lidovýchovná činnost v obci také dobrá. Mimo oslavu Husovu, 28. října a vzpomínky u pomníku padlým vojín ům byla sehrána 4 divadelní p ředstavení sborem dobrovolných hasi čů , Sokolem a dorostem republ. Strany. Škola po řádala ke konci škol. roku v sokolovn ě D ětskou besídku a výstavu žákovských prací ve šk.roce 1932-33, jež byla hojn ě navštívena a sv ědčí , že zdejší ob čanstvo se zajímá o výsledky školní práce.

Bi řmování zde vykonal 23. kv ětna kardinál Dr. Karel Kašpar.

Do obecní knihovny p řibylo v tomto roce 12 svazk ů.Po čet čtená řů byl 22, po čet výp ůjček 206. Mimo obecní knihovnu je v obci ješt ě knihovna Sokola, kde po čet výp ůjček je asi také takový. Jedno však zaslouží povšimnutí. Velká v ětšina čtená řů jsou lidé starší, mladí se málo o četbu zajímají.

V zá ří postavena byla polovina zdi kolem místního h řbitova z bílých cihel za částku K č 14254,40. Z toho K č 10.109,50 dala Kapitula sv. Víta (majitelka h řbitova), Pozde ň 2.119,80, Hřešice 1.281,8 a Líský 743,30 K č. Stavbu provedl Václav Ku čera, zednický mistr z Vraného.

Místní školní rada po porad ě se starosty p řiškolených obcí se rozhodla na nátlak okr. Ú řední komise ze Slaného ke stavb ě nového domku pro řídícího u čitele v Pozdni. Bylo t řeba tak

- 28 -

velkých oprav, že starý d ům za to již nestál. Rozhodnuto zbo řiti jej a na tomtéž míst ě postaviti dům nový. Boura čka prodána ve ve řejné dražb ě Václ. Pokornému, hostinskému za 950,- Kč.Ten zbo řil d ům, jenž byl starý alespo ň 300 let. první zmínka o n ěm je ve farní kronice z r. 1718, kdy nast ěhoval se do n ěj tehdejší fará ř a zaznamenal, že je to budova velice stará, od nepam ětných dob postavená. Až do tohoto roku bydleli v ní vrchnostenští ú ředníci,pak fará ři až do r. 1844 a od té doby říd. učitelé zdejší školy. Budova byla stav ěna na hlínu z opuky, pískovce a vep řovic, st řecha byla prkenná a pokryta dehtovým papírem. Pon ěvadž byla hodn ě sešlá, pot řebovala stále nákladn ějších oprav. Stavba nové budovy stála 50.000K č Z toho připadlo na Pozde ň 29449,.-Kč, na H řešice 13002,-Kč,na Líský 7549,-Kč.Nová budova byla postavena zednickým mistrem Václavem Ku čerou z Vraného. Budova má zase číslo 47. Místo starého domu, který vypadal jako stodola, stojí zde na nejv ětší frekvenci jeden z nejhez čích dom ů v Pozdni. Má tím v ětší cenu, nebo ť byl postaven v dob ě všeobecné krize.

Mimo tento d ům postaveny byly v Pozdni čp. 114 Ji řím Horou a čp. 115 Josefem Háblem.

V listopadu a v prosinci o čkováno bylo ve škole 65 d ětí z přiškolených obcí ve v ěku 11/2 – 10 let proti záškrtu, který se v posledních letech velmi rozší řil ve slánském okrese.

Před Vánocemi byla provedena ve škole ošacovací akce pro chudé d ěti z přiškol. obcí.

Zem řeli: 24.3. Marie Šebková, manželka kostelníka , čp. 81, ve stá ří 77 rok ů,2.6. Josef Růži čka, horník čp. 65, ve stá ří 55 rok ů, 3.6. Marie Fiedlerová, čp. 106, stá ří 74 let,

Dne 12. prosince postihla zem ěd. lid i celý národ t ěžká ztráta. Zem řel jeden z nejv ětších státník ů našich bývalý ministerský p ředseda Antonín Švehla.

Rok 1934:

Začátkem roku byla zase jako už n ěkolik let mírná zima sníh byl vzácností. Zimní vláhy nebylo. Po čátkem dubna napadlo za den asi 25 cm sn ěhu, který sice druhý den roztál, ale přece p ůdu trochu zavlažil. Kv ěten byl chladný a suchý, pozdní mrazíky spálily na mnohých místech ranné brambory a kvetoucí stromy. Celé léto bylo suché, dešt ě p řišly až v srpnu a v zá ří. Brambory a řepa daly slušnou úrodu. Obilí dalo podpr ůměrné množství zrna, ale ješt ě mén ě slámy. Zásoby z minulých let byly vy čerpány a zna čné množství slámy muselo být dovezeno.Ve ž ňových m ěsících vládou byl vyhlášen obilní monopol. Vzbudil v rolnictvu mnoho radosti ale i obav, jak se uplatní, brzy však byly obavy rozptýleny, nebo ť poskytoval zna čně vyšší ceny, než byly v létech minulých. V srpnu platili komisa ři za pšenici 165,- K č, za žito 125,.-Kč, za je čmen 125,- , za oves 120,-, brambory za 20,- K č, řepa za 11,.- K č, chmel od 1300 K č za q. Na ja ře byla vyhlášena kontingentace chmelnic, nebo ť po vzestupu cen chmele v roce 1933 mnoho rolník ů cht ělo op ět zakládat chmelnice.

Hospodá řská krize a nezam ěstnanost se pon ěkud zmenšily, částe čná devalvace naší m ěny přece jen snížila ceny našeho zboží v cizin ě, zvýšil se zahrani ční obchod, který byl d říve pasivní a tím i zvýšila se zam ěstnanost, ovšem je to zlepšení mírné.Obecní rozpo čet na rok 1934 činil 51.156,-Kč. Schodek uhrazen vybíráním 200% obecní p řirážky k přímým daním.

Po čet všech d ětí činí na celé škole jen 108. takže jen s námahou jsou udržovány 3 t řídy.

Na lidové škole hospodá řské za čalo se op ět po dvou letech vyu čovati. Zapsáni byli 24 žáci. Školní docházka žák ů z Pozdn ě byla velmi dobrá, horší ze H řešic a Líského.

- 29 -

Dne 6. b řezna byla po řádána v sokolovn ě oslava narozenin p. prezidenta T.G.Masaryka. 5. července po řádala oslavu Husovu místní osv ětová komise za spoluú časti všech korporací z Pozdn ě, Líského a ze H řešic. 28. říjen oslaven v sokolovn ě sehráním divadelního představení J.Orta Hrad čanského“Zasvitlo nám slunko zlaté“. Mimo to byla sehrána místními 3 divadelní p ředstavení.

Na knihovnu p řisp ěla obec jako každoro čně 300 K č. V tomto roce p řikoupeno 10 knih , vy řazeno 7 knih.Po čet knih činí koncem roku 420. P říštím rokem musí být vy řazeno op ět řada knih. Po čet čtená řů činil 16, výp ůjček 244.

Stavby obytných budov neprovedeny žádné.

Zem řeli tito ob čané:

28.3.Marie Svítková, čp.45 ve stá ří 21 let, 31.5. Aloisie Pospíšilová čp.69 ve stá ří 51 let, 13.7. Anastázie Houdková čp.89 ve stá ří 76 let, Ladislav Cihlá ř čp. 26 ve stá ří 23 let, 17.10. Josef Perní ček čp.62 stá ří 67 let.

Rok 1935:

Zima mírná, jaro nejisté, ješt ě 1. kv ětna padal sníh a byl 2°C mráz, léto bylo nestálé, rok byl velmi suchý, pršeti za čalo až v zá ří.

Úroda byla podpr ůměrná,obilí p řece jenom trochu sypalo, ale nedostatek slámy byl všeobecný, brambor ů i řepy bylo málo. Hospodá ři omezili stav dobytka na nejnižší možnou míru, nebo ť nebylo ani krmení ani stlaní. Ovoce bylo velmi málo.

Letošního roku jednáno o zakoupení motorové st říka čky. Zažádáno o subvenci a obec z řídila zvláštní fond na zakoupení motorové st říka čky, do n ěhož bude každoro čně vloženo alespo ň 1000K č.

K dosud existujícím spolk ům a to: sboru dobrovolných hasi čů a t ěl vých.jednot ě Sokol, přibyly další dva. Založena „vlastenecko-dobro činná sdružená obec bará čník ů Sulislav Pozde ňský“ se spolkovou místností v hostinci J. Vl čka, a sportovní klub“Slavoj“, který má spolkovou místnost v hostinci Ant. Cihlá ře.

Školní rozpo čet činil 9419,-Kč, z toho na Pozde ň p řipadalo 5.587,-Kč, Ve škole provedeny jen menší oprav. V březnu založeno p ři škole rodi čovské sdružení. V červnu bylo sehráno školními d ětmi v sokolovn ě divadelní p ředstavení. Návšt ěva však byla malá. Na lidové škole hospodá řské se letos vyu čuje ve II. Ro čníku. Zapsáno je 18 žák ů. Naše škola je školou o st řídavých ro čnících s povinnou školní docházkou do 17ti let.

Masarykovy narozeniny oslaveny 6. b řezna pr ůvodem na Slánčici, zapálením hranice, proslovem a básn ěmi. 7. b řezna po řádána v sokolovn ě t ěl. beseda. Dne 5. července po řádala Husovu oslavu místní osv ětová komise. 28. říjen oslaven v sokolovn ě t ělocvi čnou akademií. Během roku sehrána byla 4 divadelní p ředstavení, z nichž dlužno jmenovati Jiráskovu „Lucernu“. Mimo plesy a šib řinky po řádány též „staro české máje“.

Letos p řibylo do knihovny 13 svazk ů v cen ě 340 K č, po čet čtená řů byl 43 , celkem výp ůjček 552, každý p řečetl pr ůměrn ě 13 knih.

- 30 -

Dne 14. prosince vzdal se dosavadní prezident T.G. Masaryk pro stá ří a nemoc prezidentského ú řadu. Jeho odstoupení vzbudilo mezi ob čanstvem velký rozruch, ten však byl zna čně zmírn ěn 18. prosince, kdy zvolen byl prezidentem velkou většinou hlas ů dosavadní ministr zahrani čí dr. Edvard Beneš, jehož doporu čil za svého nástupce sám T.G.Masaryk. Již dříve byl jednohlasn ě p řijat zákon,že T.G. Masaryk zasloužil se o stát a nyní dán mu titul prezident –osvoboditel.

Josef Hartman zakoupil od obce stavební místo za částku 1816,- K č a postavil obytný d ům čp. 116, K. Perní ček úpln ě p řestavil obytné stavení čp. 23, Fr. Šlégr, krej čí v Pozdni zbo řil starý dům, krytý došky a postavil na témž míst ě nový, op ět s čp. 53.

V roce 1935 se v Pozdni narodily 2 d ěti, zem řely 3 osoby a to: 13.1 Marie Kratochvílová, čp.34 ve stá ří 84 let, 10.8. Jan Jílek čp.95, stá ří 69 let, 7.10. Anna Snopová, obchodnice v čp. 60 ve stá ří 50 let.

Rok 1936:

Po dlouhé dob ě byl rok 1936 op ět hodn ě deštivý. Pršelo skoro celý rok a bylo zase mnoho nespokojenosti. Stálé vlhké po časí bylo p říčinou p říliš bujného vzr ůstu a polehnutí obilí.Obilí bylo pováleno a v ětry pocucháno, že nebylo možno strojem do n ěj zajeti , a tak po dlouhých letech se op ět sekalo všechno obilí kosami. Pro brzké polehnutí, byly klasy poloprázdné, obilí málo sypalo. Slámy však bylo tolik, že hospodá ři nem ěli místa k jejímu uskladn ění. V zahradách a na polích kolem obce stálo plno stoh ů slámy. Brambory vlhkem hnily, ale bylo jich velké množství, rovn ěž tak řepy, švestek, višní a hrušek, jen jablek velmi málo.

Ceny obilí byly stanoveny monopolem. Za brambory se platilo 25,- K č, za krmnou řepu 10,- Kč, za slámu 10,.K č, cena chmele stoupla na 700,-Kč.

Obecní rozpo čet na tento rok činil 56.010,-Kč.Schodek uhrazen byl 50% ní p řirážkou k dani činžovní a 250% ní p řirážkou k ostatním daním. Fondu pro motorovou st říka čku vyplaceno 1000,-Kč, na p ůjčku obrany státu upsány 2000,-Kč. Stav čistého jm ění obecního koncem roku 1936 činil 119.464,98 K č, z toho p řír ůstek za rok je 6.640,20. V letních m ěsících byl vyvežen kal z obecní nádržky. Náklad činil 1.349,90 K č.

S farním ú řadem a patronátem jednáno o z řízení ve řejné cesty za farou. I komisionelní řízení provedeno,ale záležitost byla stále protahována, takže do konce roku k dohod ě nedošlo.

Na doporu čení okresního ú řadu ve Slaném z řízen byl i u nás místní branný výbor. Složen byl ze zástupc ů obce, školy, Sokola, hasi č.sboru a sportovního klubu. Konány 2 p řípravné sch ůze a pak po n ěkolik týdn ů praktické cvi čení mládeže od 15-20 let. P řišly však pilné polní práce , cvi čení p řestalo a po nich pro malé pochopení se již nekonalo. Jako v jiných obcích i v Pozdni byla z řízena civilní protiletecká obrana –CPO – Jejím velitelem jmenován Al. Vl ček čp.15. Ustanoveny jednotlivé složky, konáno n ěkolik informa čních sch ůzí a 2 zatem ňovací cvi čení pro celou obec.

Omítka budovy školní byla řádn ě opravena, zhotoveny podokapní žlaby a roury, byla opravena st řecha, postaven nový mod řínový plot kolem části školní zahrady s betonovou podezdívkou a sloupky. Také uli čka p řed školní budovou byla ohražena. Veškeré opravy stály celkem 3650,-Kč. S oplocením ustoupeno asi o 3 m od sochy sv. Jana ve prosp ěch obecního ve řejného majetku. Také u okresní silnice ustoupeno do roviny a tím zahrada částe čně zúžena.

- 31 -

Újezdní m ěšťanská škola ve Mšeci, kam budou p řijímány d ěti z Pozdn ě za poplatek.

Rodi čovské sdružení p ři škole za řídilo vyva řování polévek od 2.ledna do 10. dubna. Va řilo se 2x týdn ě . pot řebné prost ředky získané darem obcí a sbírkou.

V listopadu a v prosinci provedeno o čkování a p řeo čkování dítek proti záškrtu.- celkem 65 dítek z Pozdn ě, H řešic a Líského. O čkování stálo 20,.-Kč, p řeo čkování 10,-Kč. Mezi očkováním rozší řil se mezi školními d ětmi záškrt. Vyskytlo se 8 p řípad ů a tak byla škola uzav řena od 19. do 28.11. Žádný p řípad nebyl smrtelný.

V lidové škole hospodá řské se již nep řetržit ě učí t řetí rok. V listopadu za čali choditi do školy 24 žáci, z toho bylo 16 dívek, zavedeno letos pro ně kreslení st řih ů a šití prádla a šat ů.

Oslaveny tak 7. b řezen,svátek Hus ův, 28. říjen. Sehráno bylo 5 divadelních p ředstavení, z nichž zvláš ť Langrova“Jízdní hlídka“ byla hojn ě navštívena, Mimo to po řádány byly plesy, šib řinky staro české dožínky, d ětská besídka s nadílkou aj.

Přikoupeno 12 svazk ů vy řazeno 7 knih, čtená řů 36 vyp ůjček 559. Nejpiln ějšími čtená ři byli žáci z lid.školy hospodá řské.

Stan. Zíma rolník v Pozdni, zbo řil staré stavení a postavil nový obytný d ům op ět čp. 31. K. Brejcha provedl nadezdívku mlýna. Jelínková Marie( Jaroslav Paur), obchodníci v Pozdni, postavili nové obytné stavení proti obecnímu domu, p řid ěleno mu čp. 117

Narozeny 3 dítky, zem řelo 7 lidí, a to: 8.2. Fr. Šebek, kostelník čp.81 ve stá ří 76 rok ů, 9.2. Antonie Perní čková, čp.62 ve stá ří 62 rok ů, 22.2 Jan Z ůna, vým ěnká ř, stár 70 let, 19.3. Anna Háblová, vým ěnká řka čp.71 ve stá ří 78 let, 6.6. Cecilie Pemzová svobodná, ve stá ří 72 let, 14.8. Jana Ba ňková, stá ří 77 let, 28.10. Marie Hartmanová čp. 22 70 let stará, 20.11. Em. Hladík, záme čník čp.55, ve stá ří 74 let.

Rok 1937:

V tomto roce bylo postaveno Ant. Duchem obytné stavení na č.k. 111/2 , které dostalo čp. 118. Josef Paur zboural svoje n ěkolik staletí staré stavení a postavil nové, kteé podrželo dřív ější čp. 18.

Obecní ú čty vykazují p říjem 59.467,71K č, výdej 53.042,60K č

Obilí bylo vykupováno čsl.obilní spole čností a v ětšina odvedena do z řízeného skladišt ě v sokolovn ě v čp.104, hospodá řským družstvem ve Slaném za pevn ě stanovené ceny.Úroda byla pr ůměrná.

Prezident osvoboditel T.G. Masaryk byl ješt ě dne 4 července naposledy s jásotem vítán statisícovým obecenstvem na stadion ě p ři borovském dni, ale hned nato byl upoután na l ůžko a v noci ze dne 1 na 2 zá ří postižen záchvatem, který v ěštil katastrofu, která vyvrcholila dne 14. zá ří ve 3 hodiny 29 minut rána, kdy náš nesmrtelný Tatí ček osvoboditel vydechl naposledy. Není možno popsati zármutek a projevy lásky a vd ěč nosti, které v tyto dny celý národ dával najevo svému milovanému v ůdci. Jeho t ělesná schránka byla vystavena na zámku v Lánech, nep řehledné zástupy ob ětovali dalekou a namáhavou cestu, aby velikému u čiteli vzdali poslední poctu. Dne 17. zá ří opouští rakev, pokrytá státní vlajkou, ve smute čním

- 32 -

pr ůvodu Lány, aby byla dána p říležitost hlavnímu m ěstu a národu prokázati poslední poctu v sídle českých král ů. Nep řehledné špalíry v hrobovém tichu, se slzami v očích provázely svého Tatí čka na této cest ě.Rakev s nesmrtelným prezidentem znovu vystavena na hrad ě pražském a op ět nep řehlední zástupy z celé republiky ve vzorném po řádku p řicházely,aby se rozlou čily. Dne 20. zá ří zapáleny byly po návrších, po celé republice smute ční vatry, p ři kterých národ, bez rozdílu p řesv ědčení, spojen spole čným bolem, uv ědomoval si ztrátu,která jej postihla a sliboval jednat tak, aby byl hoden nazývati se národem Masarykovým. Smutek vyvrcholil 21. zá ří, kdy Masaryk prošel naposledy pražskými ulicemi,aby p řed Wilsonovým nádražím p řijal poslední poctu armády a byl dle svého p řání dovezen drahou zp ět na tichý lánský h řbit ůvek, aby po život ě plném boj ů a strádání,odpo číval po boku své milované choti, věč ný sen.

Úmrtí: Anna Stehlíková, čp. 39 ve stá ří 64 let, Ji ří Šlajchrt, syn Fr. Šlajchrta čp.71 ve stá ří 6 let.

Rok 1938:

Tento rok m ěl býti jubilejním rokem 20 let naší samostatnosti, kterou po 300leté porob ě náš národ s velikými ob ěť mi získal. Bohužel k oslavám 20tiletého trvání naší samostatnosti nedošlo. Již po jaru prosakovaly pov ěsti, že v sousední n ěmecké říši jsou povoláváni záložníci na mimo řádná cvi čení, p řipravují se veliké manévry a poukazovalo se na nevyřešenou otázku německých menšin v Československu. Tato otázka ješt ě s jinými hrozila, že vypukne sv ětová válka, o které nem ůže nikdo p ředvídat kdy a jak skon čí. Všechny státy šílen ě zbrojí a pod tlakem pom ěrů i naše vláda je nucena následovat a p řipravit se na nejhorší, když N ěmecko žádá p řipojení Sudet k říši. Anglie a Francie ujaly se zprost ředkování a vyslaly k nám pozorovatele , kte ří m ěli najít řešení, jak vše urovnat. Byli jsme ujiš ťováni vojenskou pomocí Francie a Ruska a tak i naše armáda povolává 21. května záložníky a zesiluje posádky v pohrani čí. Z obce povoláno bylo 9 záložník ů, kte ří se po 28 dnech vrátili a zdálo se, že přece jen nedojde k nejhoršímu. Ale situace se nijak nevyjasnila a události se nezadržiteln ě valily vp řed a dne 14. zá ří op ět vojenská správa povolává tentokrát od nás 28 záložník ů, kte ří dv ěma auty byli dovezeni do Uradic u Postoloprt. Ale již 24 . zá ří vyhlašuje prezident Dr. Edvard Beneš mobilizaci všech záložník ů do 40ti let, koní a povoz ů. Nyní již každý čekal, že válka je nevyhnutelná, ale nálada byla dobrá a rozkazy mobiliza ční vyhlášky byly pln ěny s nadšením. Bohužel, nebylo nám dop řáno, aby se zbraní v ruce dokázali jsme sv ětu, že pro pravdu umíme bojovat i umírat. Velmoci se dohodly, že konferencí čty ř v Mnichov ě vše vy řeší. Tato konference za ú časti Anglie, Francie , N ěmecka a Itálie, jednala o nás – bez nás, a podle toho také záležitost roz řešila. Byly to chvíle, které se nedají popsat, když národ odhodlaný k boji, ujiš ťovaný spojenci dodržením závazk ů, byl nucen opustit p řirozené hranice stahnout svoji armádu do vnitrozemí. Ale dokázali jsme i zde, že jsme národem vysp ělým a ukázn ěným a a č mnozí neradi, p řece jen pod řídili se vlád ě a vojenskému vedení a dne 1. října po čala armáda ustupovat,aby vydala kraje, které byly vydány N ěmecku, Polsku a Ma ďarsku. Události tyto poškodily hmotn ě mnoho p říslušník ů našeho národa, kte ří byli existen čně závislí na odstoupeném území. V naší obci byli v zá ří a říjnu 54 uprchlíci.

Po t ěchto událostech odstoupil prezident republiky Dr. Edvard Beneš a jaho nástupcem zvolen dne 30.listopadu, t řetím prezidentem dosavadní prezident nejvyššího správního soudu Dr. Emil Hácha 272hlasy ze 312. Jelikož p řičítala se vina na této národní katastrof ě i rozt říšt ěnosti národa na mnoho politických stran, rozešly se n ěkteré politické strany, ostatní byly rozpušt ěny a tvo ří se strany dv ě: Národní jednota a Strana práce.

- 33 -

Byl-li skute čně touto naší ob ětí zachrán ěn sv ětový mír a n ěkdo m ěl dostat cenu míru, pak byl to český národ, který svojí ob ětí a ukázn ěností mír zachránil.

Dne 24. června provedeny byly volby do obecního zastupitelstva, podány byly 3 kandidátní listiny: 1. Malozem ědělc ů, domká řů , d ělník ů a živnostník ů p ři stran ě národn ě-socialistické

2. Ob čanského bloku, 3. Republikánské strany zem ědělc ů a malorolník ů, lidu a domoviny domká řů a malorolník ů. Obdrželi kandidátka č. 1 -112 hlas ů, č. 2- 51 hlas, č. 3 -127 hlas ů. Zvoleni starostou Frant. Ku čera čp.96 nám ěstkem Josef Šubrt čp. 18 a členy obecní rady Antonín Duchek čp. 118 a Alois Vl ček čp. 15

Nový starosta ujal se ú řadu 8. srpna.

Zem řeli: Patrák Václav, hajný v.v. stár 81 rok ů, Šlégr Josef, malorolník stár 68 rok ů, Los Mat ěj, d ělník, stár 69 rok ů, Hadrika František, d ělník, stár 82 rok ů

Ku konci roku zakoupena a dne 27.12. dodána firmou A.R. Suchal Slati ňany nová motorová st říka čka za 29.690,-Kč, na kterou uvolil se sbor dobrovolných hasi čů sehnat obnos 10.000, obec dala hotov ě 6.100 K č a zbytek si sbor vyp ůjčí u místní kampeli čky za rukojemství obce. Stará st říka čka bude dále ponechána pro p řípadnou pot řebu.

Obilí vykupovala českosl. obilní spole čnost za cenu pšenice 163 ,- K č, žito za 142,- K č, je čmen 132,-Kč, oves za 123,-Kč Úroda byla dobrá, také brambor ů se urodilo dostatek. Ve žních vypukla u dobytka slintavka a kulhavka, která m ěla t ěžký pr ůběh a byla ve všech usedlostech. Této nemoci podlehlo 9 krav a 8 telat, které byly zakopány na mrchovišti. Dle provedeného soupisu bylo v obci hov ězího dobytka 355 ks, koní 40 ks, prasat 402 ks a 77 koz.

Podzimní práce byly zdrženy a následkem mobilizace byl nedostatek pracovních sil, ale po časí posloužilo a polní práce se dod ělaly.

Od 9.10 do 23.10 byla v obci ubytována vojska a sice 1., 2., a 4. rota a velitelství 1. praporu pěšího pluku 46. bylo to vojsko vesm ěs ze zdejšího okolí a kraje, čekající na demobilizaci.

Po dobu okupace od roku 1938 až do roku 1948 nebyla kronika psána a dopl ňována. Nikdo se tohoto úkolu neujal,a č bylo n ěkolik ob čan ů tímto pov ěř eno. Teprve ob čan Josef Hamouz, pošmistr v Pozdni dobrovoln ě tento úkol p řevzal. Za pomoci kroniká ře obce H řešic Adolfa Duchka získal n ěkterá data a kroniku dopsal.

Josef Hamouz narodil se 23. dubna 1911 v Pozdni v čp. 20 Rodi če m ěli zem ědělství a 8 d ětí. Chodil do školy obecné v Pozdni, 3 roky do m ěšťanské školy ve Mšeci p ěšky a 3 roky do st řední školy ve Slaném. V roce 1930 nastoupil u pošty v Klobukách a v roce 1947 u poštovního ú řadu v Pozdni.

Druhá sv ětová válka r. 1939 – 1945

Rok 1939:

Po t ěžkých zkouškách minulého roku, po ztrát ě a ob ěti odtržených pohrani čních kraj ů od koruny stromu uv ěř ili jsme, že mocnosti, které slibovaly záruku za hranice republiky tuto

- 34 -

dodrží. Jmenovit ě jsme v ěř ili , že N ěmecko bude tyto hranice respektovat. Adolf Hitler, jako hlava n ěmeckého státu slib nedodržel a smlouvu považoval jako vždy za cár papíru. Události vrcholily: 14. b řezna se prohlásilo Slovensko samostatným státem. P řišel 15. b řezen 1939. Již časn ě ráno rozhlas oznamoval obsazení Čech a Moravy n ěmeckým vojskem. Hitler donutil Dr. E. Háchu, který p řijel do Berlína, aby podepsal toto rozhodnutí. N ěmecké vojsko bez jediného výst řelu, čekající již týden na rozkaz na hranicích , vpochodovalo do Čech a Moravy. Deštivé a nevlídné po časí dopl ňovalo obraz tohoto dne. Se slzami v očích vstávali lidé a nikdo nev ěděl, co p řinese zít řek. Tam v daleku jediný člov ěk neztrácel víru. Prezident Dr. Beneš oznámil ihned v Londýn ě britské vlád ě, jakož i francouzské a ruské i americké toto porušení a obsazení republiky.Velmoci poznaly na tomto p řípad ě, že N ěmecko si ud ělá co chce samo, a brzy pocítí následky samy. Tohoto dne byli jsme v člen ěni do n ěmecké říše. Byl z řízet tzv. protektorát Čechy a Morava (Böhmen und Mähren). Adolf Hitler slavil triumf, p řijel do Prahy na hrad jako v ůdce a říšský kanclé ř N ěmecka a prohlásil tu 16. b řezna z řízení protektorátu.Podkarpatskou Rus obsadilo Ma ďarsko. Všechna výzbroj a zbran ě naší armády padla N ěmc ům do klína. Letci, kte ří mohli, ulet ěli do ciziny. Naši d ůstojníci a vojáci prožívali těžké chvíle v této osudové dob ě. Armáda byla rozpušt ěna. Protektorem našich zemí byl jmenován šl. Konstantin von Neurath, zástupcem známý Konrád Henlein a Karl Herman Frank. Zásoby obilí a cukru zajišt ěné na dva roky,byly odvezeny a zmizely v říši. Zákonným platidlem se stala marka v pom ěru 1 M= 10 K č, takže tím naše zásoby byly vykoupeny, neb to byl nemožný pom ěr.

I tvá řnost naší obce se zm ěnila. Objevily se červené vyhlášky n ěmecko-české . Všechny střelné zbran ě musely být odevzdány. Ú řední řečí je n ěmčina, ve školách i na ú řadech. Státoprávní zm ěny a politické pom ěry nás pou čily o pot řeb ě opravdového bratrského spolužití a úplné jednoty národa. Založena je proto jediná strana: Národní souru čenství ve ví ře v lepší zít řky nás všech Čech ů, ale i všech našich potomk ů. Také v naší obci byla tato strana založena a v ur čitém rozsahu splnila své poslání. Dne 2. 9. 1939 vypov ědělo a p řepadlo N ěmecko Polsko. Záminkou byla otázka Gda ňska a Koridoru a prý teror na N ěmcích v Polsku. B ěhem měsíce zá ří bylo Polsko poraženo a obsazeno n ěmeckým vojskem. Východní část obsadil Sov ětský svaz. Vázány smlouvou vypov ěděly sou časn ě 2. zá ří N ěmecku válku Anglie a Francie. Tím za čala 2. sv ětová válka, strašn ější než první, nikdo nev ěděl, kdy, kde a jak skon čí. Západní velmoci provád ěly zatím válku hospodá řskou blokádou. Celý sv ět žil v očekávání t ěžkých zkoušek, z kterých p řece jen kynula českému národu jiskra nad ěje, neb vše bylo v pohybu. Válka je hrozná – avšak horší je otroctví! (prohlásil T.G. Masaryk)

Nespokojenost s okupací první projevili vysokoškolští studenti v Praze Česká inteligence promluvila.P ři poh řbu studenta Jana Opletala projevila své vlastenectví. Zástupce protektora K.H. Frank dal dev ět vedoucích student ů zast řelit a ostatní studenty vysokých škol odvézt do koncentra čního tábora Oranienburg-Sachsenhausen u Berlína. Z naší obce byl v tomto koncentra čním tábo ře studující techniky Ladislav Vl ček čp. 15. Čin student ů m ěl ve sv ětě pro nás velký význam.

Od nového roku byla zima celkem klidná,.po celý rok po časí deštivé. Dne 10. prosince napadl první sníh a za čaly první mrazy. Dne 18. kv ětna bylo krupobití.Úroda byla dobrá.

Zem řeli: 1.3. Josef Prok ůpek, soukromník čp.55, stá ří 55 rok ů., 2.5. Old řich Chládek, kolá ř, čp.52 stá ří 37 rok ů, 7.8. Marie Šubrtová, čp.32 ve stá ří 71 rok ů, 27.10. Antonín Rajnyš, čp. 38, stá ří 65 let.

- 35 -

Rok 1940:

Dlouhá a nep řetržitá zima trvala od 10. prosince až do 10. b řezna. Napadl sníh 30 – 50 cm vysoko Mrazy dosáhly 30-35°C. Mnoho zv ěř e a ptactva pomrzlo, lesy utrp ěly spoustou sn ěhu strašlivou katastrofu. 6. dubna napadl sníh, ovšem potrval jen dva dny.Počasí stále chladné a deštivé, jarní osev za čal 10. dubna.Ozimy špatn ě p řezimovaly, bu ď vymrzly nebo vyhnily, zaorávaly se neb se do nich p řisely ja řiny. V lét ě byly ješt ě vid ět škody na ovocném stromoví, které po mrazech odumíralo.

Říšským protektorátem byla jmenována protektorátní vláda a z řízeno tzv. vládní vojsko v po čtu 7000 muž ů. Ve v ěstníku okr. Ú řadu ve Slaném oznámeny a na řízeny zm ěny názvu obcí v německé řeči. Naše obec pojmenována Posden.Zavedeno p řísn ě řízené hospodá řství. Obyvatelstvo rozd ěleno na samozásobitele a ostatní. Samozásobitelé m ěli stanoveny dávky na měsíc nap ř. 18 kg pšenice nebo žita, 1 l mléka na den. P ři domácí porážce vep ře muselo se odvést do sb ěrny v Novém Strašecí sádlo v množství dle váhy kusu nejmén ě 5 kg a zbytek vep ře byl propo čítán, samozásobitelská dávka byla 3.2 kg na m ěsíc. Ostatní obyvatelé tj. spot řebitelé dostávali potravinové lístky na mouku, maso , cukr, mýdlo. Dle nich kupovali stanovené dávky, nap ř. 1,40 kg maso na 4 týdny, 1,20 kg cukru, 1 kousek náhražkového mýdla vždy pro 1 osobu atd. Omezeno p ěstování chmele a na řízeno p ěstování pšenice, na získání rostlinných tuk ů p ěstovat řepku, mák a ho řč ici. Chovatel ům slepic bylo na řízeno odevzdávat z každé chovné slepice 60 vajec ro čně. Podle vým ěry pozemk ů stanoven kontigent , t.j množství a váha dodaného vep řového a hov ězího dobytka z 1 ha. Zavedeny poukázky na obuv pracovní a vycházkovou., šatenky na nákup šat ů a textilního zboží.

Německá vláda a říšský protektor v Čechách vydaly zákon o Židech, kde rozd ělují arijce , čistou rasu a nearijce.Hitler ohlašuje boj proti Židům v celém sv ětě. V Německu jsou a rovn ěž i u nás odstra ňováni z úřad ů, obchod ů a vedoucích míst..

Těžišt ě války bylo na západ ě, mezi Francií a N ěmeckem. V červnu 1940 p řepadla n ěmecká armáda Holansko, Belgii a Lucembursko. Po dvou dnech vtrhla do Francie, padla Pa říž a francouzská armáda kapitulovala. Francie obsazena jakož i jmenované zem ě. Nastala zm ěna vlády ve Velké Británii, ministerským p ředsedou je jmenován Winston Churchil , nesmi řitelný odp ůrce nacismu. Po obsazení Francie podniká n ěmecké letectvo letecké bitvy nad Velkou Británií a n ěmecká armáda chce provést tam invazi, tj. vylod ění vojska, což je zma řeno bd ělostí Brit ů. Nutno konstatovat, že v té dob ě ve Velké Británii v čele s W. Churchilem jediným aktivním bojovníkem proti N ěmecku.

V této dob ě k nám promlouvá z rozhlasu prorocký hlas prezidenta Dr. Beneše a člen ů čsl. Vlády v Londýn ě. Tato vláda resp. Národn í výbor se utvo řila na po čátku války. Ministerským p ředsedou zvolen Dr. Jan Šrámek. Prezident Dr. Beneš podniká cestu do Ameriky, kde je p řijat prezidentem USA Franklinem D. Roosweltem. Ten prohlásil, že Spojené státy americké neuznávají okupaci našich zemí.

V tomto roce zem řeli: 6.11. R ůžena Blažková, čp. 87 ve stá ří 29 rok ů, 23.11. Jaroslav Vít, čp. 53 ve stá ří 27 rok ů.

Rok 1941:

Sníh do konce b řezna, duben studený a deštivý, 9. kv ětna byl mráz, brambory sázeny ješt ě 20. kv ětna, sklize ň obilí, brambor a řepy byla uspokojivá.

- 36 -

Dne 22. června 1941 p řepadla n ěmecká armáda Sov ětský svaz. Hitler ve své touze ovládnouti sv ět pot řeboval ruské obilí, naftu a ostatní p řírodní bohatství. Hitler po čítal , že za 4 m ěsíce porazí ruskou armády. Ty uplynuly a místo porážky přišla ruská zima.

Poslouchal se cizí rozhlas, kde se ve stanovené době vysílalo v českém jazyku. Bylo t řeba opatrnosti, za poslech cizího rozhlasu byl stanoven trest smrti. Ve významných dnech mluvil také Dr. E. Beneš.

Kn ěží p ři svých kázáních dávali nenápadnou, ale p řiléhavou formou víru v lepší čas. Je proto třeba vzpomenout i našeho pana d ěkana Vojt ěcha Pa řízka, který se k nim řadí. Št ěstí, že zde nebylo mnoho udava čů , jinak mnoho kn ěží bylo zat čeno a mu čeno v koncentra čních táborech.

Po čaly chodit p řísné hospodá řské kontroly, v případ ě, že nalezeno zatajené obilí nebo dobytek, byl vym ěř en zna čný trest. Národní poslání konaly v této dob ě mnohé mlýny. P řes zákaz semlely lidem. Také zdejší mlýn a mlyná ř Karel Brejcha vykonali kus národní práce. Za tím účelem dal 1940 nov ě za řídit mlýn se zna čným nákladem . Sta lidí z Pozdn ě, H řešic a okolí poznalo dobrodiní tohoto mlýna. V kv ětnu t.r. p řijela do mlýna hospodá řská kontrola. Druhý den p řijela znovu a nalezla nedopat řením dosti dob ře neuložené záznamy o mletí „na černo“, tj. přes zákaz.Pod pohr ůžkou kontroly stárkovi, vydal tento pod nátlakem“ černou knihu o mletí“, která byla schována v obci. Tímto se celý p řípad zv ětšil, neb kontrolní orgány se četly i semleté krmné obilí v knize zapsané. Bylo u čin ěno vše, aby v Praze se p řípad likvidoval. Vlivným p řítelem K. Brejchy bylo oznámeno, že se spisy o p řípadu ztratily, tj. byly založeny do starých spis ů. Nejstarším rodem v obci byl rod Brejch ů. Dle farních záznam ů hospoda řící na mlýn ě v Pozdni čp. 35 od roku 1691. Celé generace žily zde sv ůj život a p řejímaly do svých otc ů mlýn. Byl to rod velice váženy v obci, i v celém okolí. Ve zdejší matrice často nalezneme p ři k řtu chudého dít ěte kmotrem pana otce nebo paní mámu ze mlýna, což bývalo spojeno s darem nejpot řebn ějším.Idylické zákoutí dolejšího mlýna na pozde ňském potoce, vantroka s mlýnským kolem a klapotem českého mlýna, veselá mlýnská chasa, to ť obraz oné klidné doby – kus d ějin naší obce. V kritické dob ě války žili na mlýn ě Barbora Brejchová, rozená Vl čková z Pozdn ě čp. 15, narozená r.1881, vdova po mlynáři Aloisu Brejchovi, její syn Karel Brejcha , narozen 1905, mlyná ř. Dcery Emilie, provdaná Prokopová v Líském a Marie, provdaná Iblová v Libovici ,ob ě na hospodá řství. Od podzimu 1938 byl ve mlýn ě zam ěstnán stárek Bed řich Popelka. V měsíci zá ří 1941 konal mlyná ř Brejcha p řípravy ku svatb ě. Bohužel- stalo se , co nikdo neo čekával. Generál policie R. Hendrich vyhlašuje stanné právo. Řada československých d ůstojník ů zat čena a ihned zast řelena. Lze jej nazvat právem katem českého lidu. Dne 30. zá ří po poledni přijelo do mlýna gestapo pro mlyná ře Brejchu na anonymní udání. T ěžké bylo lou čení matky se synem, a č ani na nejhorší nepomyslili, ani nikdo z nás. Bylo p řekvapením v ůbec, jakým zp ůsobem byly spisy nalezeny. Hned na po čátku p řípadu byli vin ěni rodáci Antonín Houdek a Karel Hamouz, což nebylo potvrzeno. 2. října p ři poslechu rozhlasu v 7 hodin ve čer nás p řekvapila bolestná zpráva. Rozsudkem státního soudu v Praze byli odsouzeni:.. Karel Brejcha, mlyná ř Pozde ň, okres Slaný – semlel a hromadil v ětší množství obilí na černo a odnímal je tak vále čnému (n ěmeckému ) hospodá řství. Odsouzen k trestu smrti, rozsudek byl vykonán hned. V předve čer založení rodiny byl vzat n ěmeckými katy násiln ě život 36 rok ů starému mlyná ři Karlu Brejchovi, ve řejnému pracovníku, členu Sokola , hasi čského sboru a řady jiných. Ob čané ztratili dobrého člov ěky, který v dob ě války položil za vykonané dobro lidem život. Malovaný rodový znak, hlásající na mlýnu čp. 35 po čátek rodu Brejch ů od r. 1691 oznamuje tam i hlásá konec posledního mužského potomka roku neš ťastný rok 1941 tedy p řesn ě za 250 let. Bylo ihned pátráno, kde byl poh řben. Nacisté však za svými zlo činy zahladili stopy. Majetek mlyná ře Brejchy zabaven a mlýn do časn ě zastaven.Na žádost obcí byl pozd ěji dán op ět do provozu.

- 37 -

Mlýn vedl do konce války stárek Bed řich Popelka prokázal za tu dobu zdejším lidem dobrou službu.

V tomto roce zem řeli: 25.1. Antonín Houdek, stá ří 87 rok ů, 10.2. Anna Egererová, vdova, ve stá ří 85 rok ů, 17.4. Marie Ku čerová, čp.107 stá ří 66 rok ů, 8.6. Antonie Formánková, čp.57 ve stá ří 58 rok ů, 9.6. Josef Tott, dít ě Antonína Totta, rozeného 10.5. 1941, 20.6. Anna Najmanová, čp. 92, stá ří 87 rok ů, 29.6. Anežka Ku čerová, čp. 82, ve stá ří 78 rok ů, 24.8. Václav Perní ček čp.111, stá ří 51 let, zabil se neš ťastnou náhodou pádem ze stromu, 2.10. Karel Brejcha, mlyná ř, stá ří 36 rok ů,popraven zast řelením, 14.11. Alžb ěta Hrdli čková čp.98, stá ří 46 rok ů.

Rok 1942:

Dne 11. ledna byl odebrán N ěmci malý zvon z kostela. Jeví se známky nedostatku chleba a tuk ů. Na potravinové lístky se dostává za m ěsíc 1 kg masa, 7 dkg sádla, 1,2 kg cukru , samozásobitelé mají 13 kg obilí m ěsí čně.I v nových pom ěrech provozují zdejší spolky Tělocvi čná jednota Sokol, sportovní klub Slavoj svoji činnost. SK Slavoj sehrál divadelní operetku „U panského dvora“, Sokol hru Aloise Jiráska“Otec“. Dne 30. 3 byla sehrána divadelní hra se zp ěvy ze života českého muzikanta Fr. Kmocha :“Kolíne, Kolíne“ v režii Josefa Hamouze. Hlavní roli Kmocha hrál Josef Hamouz, studující čp. 18, ostatní úlohy : Bed řich Popelka, František Najman, Josef Stan ěk, Anna Pond ělí čková, Jan Duchek, Heduš Šubrtová, Ladislav Vl ček, Josef Husák, V ěra Fuksová, Václav Pond ělí ček, František Krchov, Eliška Pokorná, Oliva Svítková, Jaroslav Šubrt, Václav Egerer,Václav Krabec , Václav Karbus . 15 d ětí se zhostilo dob ře úkolu, z nich prvn ě vystoupili samostatn ě žáci Jaroslav Ulrich a Zden ěk Paur.

V tomto roce bylo vyhlášeno tzv. totální nasazení do práce. Čeští lidé byli posláni na nucené práce do N ěmecka, jako náhrada za N ěmce, kte ří byli posláni do vále čné služby. První z naší obce odešel Jan Najman, poštovní doru čovatel a strážník, 52 let.- k říšské pošt ě v Norinberku.-od 24. dubna 1942. V únoru 1942 byl pro izraelickou víru sebrán N ěmci Emanuel Neuman, obchodník., zanechav zde manželku a 2 syny. 27.kv ětna byl proveden v Praze českými vlastenci atentát na Heidricha . Jeho vláda se stala našemu národu symbolem hr ůzy vyhlášením stanného práva, popravami a umu čením tisíc ů nejlepších českých lidí. Dne 4. června protektor Heydrich zem řel. Hitler na řizuje odvetu za jeho smrt, zástupci K.H. Frankovi.

Při pátrání po pachatelích atentátu na Heydricha zadržel továrník Pála ze Slaného dopis ur čený zam ěstnankyni , otev řel jej a domnívaje se, že je na stop ě pachatel ům odevzdal jej četnictvu a ohlásil v ěc n ěmeckým úřad ům. Na p římý rozkaz Hitlera stihl strašný osud Lidice.Pod záminkou , že je tam tajná vysíla čka, zbran ě a skrývaní pachatelé byla tato obec ve če 9. června obklí čena vojskem. Ženy a d ěti svolány do školy, muži do Horákova statku. Ráno 10. června 1942 byl posledním dnem pro starodávnou obec Lidice. Ženy a d ěti odvezeny do reálky na Kladn ě, dobytek odvezen do Bušt ěhradu, ob čan ům Lidic na řízeno, aby peníze a cenné v ěci odevzdali. Toto pak odvezeno, pop ř. rozkradeno, domy pak zapáleny. Ženy odvezeny do koncentra čního tábora Ravensbrücku v Německu, d ěti do Polska a dány do německých rodin. Muži byl pak na zahrad ě Horákova statku zast řeleni a v hromadném hrob ě pochováni. Obec Lidice srovnána se zemí a vymazána z mapy.

- 38 -

Letošního roku zem řeli:6.2. Marie Svítková, čp. 45, ve stá ří 83 rok ů, 8.3. Božena Perní čková, čp. 12, ve stá ří 66 let, 15.4. Karel Procházka čp. 13 ve v ěku 69 rok ů, 30.12. Anna Hamouzová čp. 20 ve v ěku 65 let.

Rok 1943:

Leden za čal slabšími mrazíky, 12. dubna dosáhl mráz 19°C, pak nastala obleva.

V rámci řízeného hospodá řství jsou z řízeny tyto svazy: Obilní svaz, svaz pro maso, tuky a ryby aj. Jeví se nedostatek potravin a zboží. Kvete vým ěnný obchod. 1 kg vep řového prodávané pod rukou je až za 300 K č, cena 1 kg sádla je 500- 1000,-Kč, 1 kg mouky až 60,- Kč. Lidé z měst jsou nuceni dát celý p říjem na zahnání hladu, proto se rozmnožil chov králík ů, je to také jediné maso, které lze koupit voln ě, chov koz se rozmohl, nebo ť se z nich nemuselo odvád ět mléko, ovoce se muselo odvád ět do sb ěru. V tomto roce zakázán prodej veškerého textilního zboží, vyjma na d ětské lístky. Stanovena spot řeba uhlí na rodinu – 11q za rok, dřeva 250 kg.

Německá armáda je v tomto roce na úplném ústupu. V Rusku je zatla čena až na řeku Dn ěpr. Dne 12. prosince je v Moskv ě podepsána smlouva československo-sov ětská o p řátelství, spojenectví a povále čné spolupráci za p řítomnosti prezidenta Dr. E. Beneše, maršála Stalina, prezidenta Kalinina, maršála Vorošilova, velvyslance Z. Fierlingera aj.V Rusku dlí od po čátku války p ředseda Komunistické strany K. Gottwald, profesor doktor Zd. Nejedlý a Zd. Fierlinger , kte ří zde pracují pro zni čení N ěmecka a osvobození republiky.

V tomto roce zem řeli:3.2. Antonín Šubrt, listonoš čp.66, ve stá ří 64 rok ů, 24.2 Josef Tu ček , čp. 24, ve stá ří 64 rok ů, 27.3. Anna Duchová, čp.10, ve stá ří 63 rok ů, 29.5. Ana Háblová, čp.115, ve stá ří 72 rok ů, 10.6. R ůžena Špinetová, čp. 74, ve stá ří 63 rok ů, 8.8. Anna Pejsová čp.33 , ve stá ří 72 rok ů, 25.9. Anna Karbusová čp. 48, ve stá ří 76rok ů, 20.11. Marie Červenková čp. 61, ve stá ří 61 rok ů, 19.12. Marie Hadriková čp. 67, ve stá ří 67 rok ů.

Rok 1944:

Od 1. ledna nastoupil nový starosta Antonín Duchek, d ůlní, jmenovaný okresním hejtmanem místo bývalého starosty Fr. Ku čery. Tohoto roku byla zima mírná, úroda velmi dobrá.

Po celou válku prokázal ob čanstvu zdejší obce jakožto i obcím H řešice a Líský neocenitelnou službu zdejší poštovní ú řad jakožto i pošta v ůbec. Sta a tisíce balík ů potravin bylo bezpe čně dopraveno p říbuzným, známým i neznámým, hlavn ě do m ěst, kde se ozýval jinak hlad. Během okupace byly postupn ě četné spolky rozpušt ěny a činovníci dáni do koncentra čních tábor ů, hlavn ě do Osv ětimi v Polsku, kde byli vyvražd ěni hromadn ě v plynových komorách. Ze spolk ů z ůstaly pouze hasi čské sbory.

V tomto roce v měsíci červnu byla kone čně provedena invaze, tj. vylod ění spojeneckého vojska anglo-amerického na b řeh Francie, v Normandii, za velení amerického generála Aisenhowera a anglického maršála Montgomeryho. N ěmecké vojsko postupn ě vypuzeno z Francie, Belgie,Holandska a ustupuje k Německu. N ěmecká armáda je nucena k obran ě na všech stranách. Skupina n ěmeckých d ůstojník ů provedla atentát na Hitlera, který se však nezda řil. D ůstojníci popravení. Utrpení lidu, bída a nedostatek tak řka v celé Evrop ě.

- 39 -

29. srpna 1944 vzplanulo na Slovensku povstání proti N ěmc ům , p řipravené slovenskými vlastenci. N ěmecké vojsko zradou n ěkolika Slovák ů povstání potla čilo a iniciátory dalo do koncentra čního tábora.

V tomto roce zem řeli:30.4. Jan Munš, čp 72 ve stá ří 78 rok ů, 27,7. Antonín Pospíšil čp 69, ve stá ří 67 rok ů, 4.11. Marie Vl čková, čp. 42, ve stá ří 38 rok ů.

Rok 1945:

Zima po čala 15. prosince 1944, 4. února zima polevila, sníh roztál, 5. b řezna napadl op ět sníh, ale nem ěl dlouhého trvání. Jarní setba zapo čala 15. b řezna.Úroda celkem uspokojivá.

Rok 1945 – rok t ěžkých chvil a velkého vít ězství. Na po čátku roku na řízeno omezení cestování vlakem do 75 km, omezen telefonní styk a spot řeba elektrického proudu. Nedostatek uhlí, d říví, sirek, obuvi šatstva a potravin. Za 1q uhlí platí ve m ěstech mimo příd ěl „na černo“ 150 – 500 K, za kg masa až 500,-K, za 1kg sádla až 1000,-K, za 1 kg cukru až 300,-K, za pánské šaty až 10.000,- K, za 1 kg mouky až 60,-K, za cigaretu 10-20 K.Jeví se vliv a následky dlouhé války. Na p říd ěl nelze být živo, rozmáhá se trv. šmelina.

Dne 14. a 22. b řezna je proveden nálet amerických letadel na Prahu a Kralupy n/Vlt., jsou četní mrtví.V našich lesích se skrývají zajatci a parašutisté.Obyvatelé jim tam nosí potraviny, ovšem tajn ě.Zdejší ob čan Ivan Obolevi č jim d ělá prost ředníka. Koncem února zahájila Rudá armáda generální ofenzivu od Varšavy. N ěmecké obyvatelstvo z Polska prchá do Čech. Naším okresem procházejí v únoru od Velvar z východu proudy ruských, anglických, amerických zajatc ů, trpí hladem . Jsou ubytováni rovn ěž v Jedom ělicích, kde má vždy 1 den transport odpo činek. Z naší obce i z okolních p řiváží jim obyvatelé potraviny.Vojenské události se řítí p řekotným tempem k úplnému zhroucení N ěmecka. Koncem dubna projíždí obcí část útvaru z armády generála Vlasova, který pomáhal bojovat N ěmc ům, jeho mužstvo odmítá bojovat a prchá od Berlína. Dne 1. kv ětna bylo oznámeno, že padl v bitv ě o Berlín vůdce nacistického N ěmecka Adolf Hitler. Na východ ě obsazeny Rudou armádou Brno, Moravská Ostrava .2. kv ětna dobit Berlín, na západ ě po obsazení Hamburku a Lipska nastává spojení armád americko-anglických se sov ětskou armádou. Od západu p řes Cheb na Plze ň postupuje anglo-americká armáda. Úplné zhroucení se o čekává každým dnem.Naše vláda odjela z Moskvy do Košic. Po p ůlnoci na 5. kv ětna p řijel do Pozdn ě autobus . Organizátor hnutí odporu v našem okrese řídící František Houda, oznámil nám d ějinnou událost státu – revolu ční p řevrat.Správu obce p řevzal revolu ční národní výbor, sestavený tajn ě již za okupace. Předsedou Josef Chomout ml., pokrýva č, členové Ku čera František , Neubauer Karel,Malina Miloš, Vl ček Antonín ml, Zíma Antonín, Bradá č Jind řich. V obci bylo radostné vzrušení nad touto zprávou a vyv ěšeny národní prapory. Radost byla zkalena zprávou v poledne 5. kv ětna z rozhlasu z Prahy volající na pomoc ohrožené Praze české vojsko, policii, četnictvo a všechny české lidi dobré v ůle proti „esesman ům“ i n ěmeckému vojsku. V Praze postaveny narychlo barikády.Mnoho lidí položilo životy za osvobození Prahy.Po volání čs. Rozhlasu o pomoc, na p římý rozkaz sov ětského velitele maršála Josefa V. Stalina projíždí 9. kv ětna ve čer po státní silnici od Loun, jakož i ostatními silnicemi hlavními slavná Rudá armáda od Berlína a osvobozuje pod vedením maršála Kon ěva Prahu. Po úplné kapitulaci N ěmecka kon čí hrozná 2. sv ětová válka,. V Postupimi u Berlína koná se historická sch ůzka zástupc ů 3 velmocí za účasti generálisima Josefa Stalina, prezidenta USA Trumena, a britského ministerského předsedy W. Churchila. Historiské chvíle, které se bohužel nedo čkal jeden z hlavních odp ůrc ů nacismu , americký prezident Rooswelt. Umírá 14. dubna p řed odjezdem do Evropy na tuto mírovou konferenci,

- 40 -

nedo čkal s míru, o který se zasloužil. 10. kv ětna se vrátila naše vláda v čele s předsedou Zd. Fierlingrem do Prahy a 16. kv ětna p řijel do Prahy prezident republiky Dr. E. Beneš.

Dne 12. kv ětna p řijela do naší obce brigáda rudé armády, část vojska se usídlila v lese u Jedom ělic, ostatní v obci, uspo řádali na h řišti slavnostní p řehlídku a z děl vyst říleli salvu na znamení a oslavu vít ězství nad N ěmci. Dne 21. července odjížd ějí do své vlasti.

Také na východ ě kon čí válka porážkou Japonska, když vypov ěděl mu válku Sov ětský svaz . Americká armáda použila poprvé atomové pumy na m ěsto Hirošimu, jejíž ú činky jsou strašné.

V ned ěli 15. dubna byla patrn ě na udání obklí čena sousední obec H řešice. Ve statku Emilie Bichertové čp. 7, hledána gestapáky tajná vysíla čka. P ři tom rolnice Bichrtová byla gestapáky utlu čena a horník Josef Miller zat čen a v Terezín ě popraven.

Dne 9. kv ětna vznikla poty čka u h řbitova, kde N ěmci zranili d ělníka Josefa Zralého a zast řelili Františka Horu, tesa ře a Josefa Rusa, rolníka , oba ob čané z Líského.

Po šesti letech útisku okupace jsme se op ět do čkali svobody.

Totáln ě nasazení, tj. na nucených pracích:

Najman Josef, poštovní z řízenec od 24.4.42 do 16.9. 43 v Norinberku u n ěmecké pošty.

Najman František, poštovní posel, od 9.4. 43 do 19.3. 45 v Norinberku, po t ěžkých náletech uprchl

Krátký Bohuslav, vysokoškolský student, od b řezna 43 do konce října 43 v továrn ě Bleihammer Horní Slezko, onemocn ěl tyfem a vrátil se.

Šlégr Alois, d ělník , od února 43 do konce války v továrn ě vál. Pr ůmyslu jako kucha ř

Markus František, syn zem ědělce, od června 42 do konce ledna 45, ve vojenské továrn ě

Markus Josef, syn zem ědělce, od roku 43 jako zedník v Berlín ě do února 45

Los Karel, od roku 1940 v Hn ěvicích 2 roky, pozd ěji v Mnichov ě, vrátil se 13.3.1945

Cífka Miloš, od roku 1940 v Hn ěvicích pozd ěji na Kladn ě v železárnách

Novotná Anna, svobodná , nar. 1924, od února 44 v továrn ě v Lipsku pozd ěji Toucha do února 1945

Ulrich Rudolf, holi č, v roce 1944 v Hn ěvicích, pro nedoslýchavost zprošt ěn totálního nasazení

Vězn ěni:

Šebek Karel, rolník od 15.10.44 do 15.3. 45 v Pankráci a Jihlav ě

Vl ček Antonín ml. od 30.10. 44 do 30.12. 44 v Pankráci

- 41 -

V koncentra čních táborech:

Neuman Emanuel, obchodník, od 22.2. 42 Terezín, pozd ěji Izbica, Polsko, kde patrn ě i zahynul – poslední zpráva v listopadu 1942

Neuman Otto, ú ředník v Praze , zahynul v Osv ětimi s manželkou Klárou a d ěti Ji ří a Hana

Neuman Adolf, ú ředník v Praze, zahynul v Osv ětimi se synem a dcerou

Liscová Hedvika, rozená Neumanová, manželka ú ředníka Praha –Vinohrady, zahynula v Osv ětimi

Vl ček Ladislav, vysokoškolský student od 17.11. 1939 v konc. tábo ře Sachsenhausenn,, vrátil se 20. dubna 1940

Vl ček Václav, bytem Horom ěř ice ,od 28.2.44 Terezín, pak Norinberk, po čátek dubna 1945 osvobození americkou armádou a po 14denní cest ě na pochodu hladu a smrti

Další ob ěti okupace:

Brejcha Karel , narozen 25.7. 1905, svobodný,mlyná ř a rolník, odsouzen stanným soudem k trestu smrti pro sabotáž n ěmeckého hospodá řství ( semílání obilí ob čanstvu p řes zákaz) popraven 2.10. 1941 v Praze.

Hamouz Karel, narozen 6.7. 1898 , ženatý, rolník, bytem v Drnku, zat čen 12.10. 43, v ězn ěn na Pankráci, popraven 9.3. 45 v Praze na Pankráci pro sabotáž n ěmeckého hospodá řství ( zadržel obilí)

Charvát František, narozen 4.9. 1904, ženatý, kamenický mistr ,bytem v Praze, zat čen 6. října 1941 v Pardubicích, v ězn ěn tamtéž 6 m ěsíc ů, pozd ěji v Dráž ďanech, odsouzen k smrti 13.1. 1943 ,popraven 18. června 1943 v Dráž ďanech.

Čest jejich památce!

U kostela ve stínu slovanských lip jsou hroby p ěti rudoarm ějc ů, kte ří splnili rozkaz velitele maršála Josefa V. Stalina a po vít ězství nad nacistickým N ěmeckem u nás zem řeli.

I ve zdejší obci byla konána oslava pr ůvodem na h řišt ě SK Slavoj, v kostele sloužil d ěkan Vojt ěch Pa řízek slavnostní bohoslužby. V ned ěli 27. kv ětna byla po řádána okresní manifestace za velkého po čtu z celého okresu ve Slaném.

Od 1. listopadu 1945 provedena obnova naší československé m ěny, provedena vým ěna starých platidel ( 500 nových korun za 500 starých korun na 1 osobu ) u místní kampeli čky. Ostatní peníze složeny na vkladní knížky a nazvány vázanými vklady.

Po odchodu do pohrani čí Josefa Chomouta, p řevzal funkci p ředsedy MNV Karel Neubauer, od 21.6. Bed řich Popelka., členové Razínek, Pokorný, Vojt ěch, Miller, Josef Pospíšil, J. Ku čera, Fr. Šlajchrt, V. Hrdli čka, M. Šlégr, B. Novák. Tedy místo obecního zastupitelstva je místní národní výbor a místo starosty p ředseda MNV.

- 42 -

Usneseno postaviti most p řes potok pod splavem, podána žádost o z řízení kina. Jednotlivé spolky jako Sokol, Bará čníci aj. obnovily činnost. Nov ě vznikly :svaz české mládeže S ČM, jednotný svaz českých zem ědělc ů – JS ČZ

Některé rodiny odst ěhovaly se do pohrani čí, nejvíce kol Mostu a Chomutova.

Dne 9. července zem řel zdejší pošmistr v.v. Karel Z ůna, po delší nemoci.

13. srpna zem řela Barbora Brejchová, mlyná řka. Mlýna a usedlost čp. 35 p řevzal ze ť a dcera František a Emilie Prokopovi, kte ří mlýn pronajali Bed řichu Popelkovi, stárkovi a p ředsedovi MNV.

Tém ěř po čtrnácti letech p ůsobení na zdejší škole odešel do B řezových Hor Karel Kropá ček, řídící u čitel, dne 22. zá ří 1945. Byl též činným v obecní samospráv ě, kroniká řem v Sokole.

V tomto roce zem řeli:

25.4. Fr. Šlégr, mistr krej čí, čp. 53, ve stá ří 68 rok ů, 10.5. Aloisie Procházková čp. 13, ve stá ří 67 rok ů, 9.7. Karel Z ůna, pošmistr, čp. 3, ve stá ří 41 rok ů, 1. 8. Antonín Husák, pokrýva č, čp. 5, ve stá ří 63 rok ů, 13.8. Barbora Brejchová, mlyná řka čp.35, ve stá ří 64 rok ů, 1.9.Ji ří Tott, nemluvn ě čp. 64 narozen 4.8.1945, 1.11. Marie Zímová, nemluvně čp.8 ,narozena 8.4.1945

Po odchodu řídícího u čitele K. Kropá čka byla pov ěř ena správou školy Miloslava Bradá čová, def. učitelka, která od 23. listopadu p řevzala správu školy v Jedom ělicích. Dosavadní u čitel František Buzický ustanoven ke své žádosti řídícím u čitelem a vyu čoval pro nedostatek učitelstva n ěkolik m ěsíc ů ob ě t řídy.

V roce 1945 po řádány oslavy dne vít ězství, Husova oslava, oslava 28. říjan, konány pou ťová a posvícenská zábava, mikulášská a silvestrovská zábava. B ěhem okupace musely být vy řazeny vlastenecké knihy. Nyní po okupaci byly vy řazeny knihy vydané za okupace. Četné uschované knihy byly dány op ět do knihovny. Knihovna nov ě upravená knihovníkem Fr. Buzickým, který po dobu války vykonával tuto profesi.

Na po čátku roku 1945 bylo v obci 503 obyvatel, koncem roku po odst ěhování zdejších obyvatel do pohrani čí zbylo 399 obyvatel.

Rok 1946:

Zima mírná, ojedin ěle se za čalo se setím ja řin již 15. února. Úroda velmi dobrá. Dávky na lístky zvýšeny, brambory v prodeji volné. Za 1q pšenice se platilo 360 K č je čmene 285až315 Kč, mák 1500 K č, řepy 60 K č, brambor 50-70 K č, 1 kg hov ězího masa 45-50 K č, vep řového 60 K č.

V ned ěli 26. kv ětna 1946 konány první svobodné volby do Ústavodárného národního shromážd ění. Výsledek v naší obci: Komunistická strana 134 hlas ů, Lidová strana 13 hlas ů, Sociáln ě-demokratická strana 12 hlas ů, národn ě socialistická strana 127 hlas ů , neplatné 2 hlasy.

- 43 -

Dle výsledk ů t ěchto voleb utvo řen nový národní výbor. P ředsedou zvolen Karel Neubauer, místop ředseda Ladislav Vl ček, členové: J. Vít, J. Pospíšil, J. Perní ček, A. Richter, K. Vojt ěch. V. Šubrt, M. Šlégr, V. Hrdli čka, A. Urban, J. Ku čera, J. Zíma, J. Karbus. D řív ější p ředseda B. Popelka se odst ěhoval do pohrani čí. Ješt ě p řed jeho odchodem schválen návrh stavby mostu přes potok „pod splavem“ a provedena sbírka na jeho stavbu. Sebráno 65000 K č. Plán stavby nového mostu nakreslil stavitel Karpíšek z Prahy. Předseda MNV provedl osobn ě v Praze intervence o uskute čnění stavby mostu u p říslušných ú řad ů.

Na ja ře zavedeno vyu čování pravidelné ve dvou t řídách, když u čitelka Miloslava Bradá čová op ět p řeložena na naši školu. Po čet žactva šk.r. 1946/47 : 1. t řída 30 žák ů, 2. t řída 21 žák ů , tj. 33 hoch ů a 18 dívek, z toho 48 náboženství římsko-katolického, 1 československé a 2 bez vyznání.

Provedena sbírka a dar žactva 500 K č v ěnován na zbudování jezdeckého pomníku prezidenta Osvoboditele v Lánech.Žáctvo ve stá ří 11 rok ů dochází do m ěšťanské školy.

Funkci knihovníka převzal od Fr. Buzického , řídícího u čitele Rudolf Ulrich, holi č,po čet vyp ůjčných knih v období 1945/46 celkem 578 , po čet čtená řů 36.

Místní národní výbor se usnesl, aby na v ěč nou pam ěť bylo vzpomenuto ob ětí okupace 1939- 1945 zdejších ob čan ů a rodák ů. P ředseda osv ětové rady zplnomocn ěn, aby jednal o zhotovení desky s firmou Pejs a Fric, závod socha řský a kamenický ve Slaném. Jmenovaná firma zhotovila pam ětní desku ze zelené žuly a vhodn ě umístila na p řední dolní st ěnu pomníku padlých, který byl též opraven a písmena nov ě pozlacena. Za desku a opravu pomníku zaplaceno K č 5000,- Rovn ěž plot nov ě nat řen.Pam ětní deska má nápis:“Ob ěti n ěmecké okupace 1939-1945“ a fotografie se jmény K. Brejchy, Em. Neumana a Fr. Charváta. Kolem hrobu 5 rudoarm ějc ů u kostela zhotovil mistr tesa řský Bed řich Miller vkusnou zahrádku, která byla červen ě nat řena a hroby upraveny a osazeny kv ětinami.

Za krásného slunného zá řijového odpoledne 22. zá ří 1946 uspo řádala místní osv ětová rada s MNV vzpomínkovou tryznu ob ětem okupace. U cukrovarské váhy u holešovické silnice se řadil se p řed druhou hodinou pr ůvod za ú časti školních dítek, místních spolk ů, člen ů MNV, spolk ů z obce Líský a H řešice, po četné kapely Josefa Lukáše, a četného ob čanstva zdejšího i z okolí jakožto i slavnostních řečník ů a hostí. O 2. hodin ě dal se pr ůvod uspo řádaný řídícím učitelem Fr. Buzickým a u čitelkou M. Bradá čovou za zvuk ů hudby na pochod obcí ku hrob ům rudoarm ějc ů u kostela, zahrána sov ětská hymna. Pr ůvod pak odešel k pomníku padlých, kde již zaujali místo poz ůstalí, kte ří položili k pomníku kytice. Kolem tribuny vyzdobené státní vlajkou shromáždilo se p řes 600 osob. Pam ětní deska byla zahalena černou rouškou po stran ě pomníku vlály na 10m žerdích 2 státní vlajky.Rovn ěž obec byla vyzdobena vlajkami a prapory.Vzpomínkovou tryznu zahájil p ředseda národního výboru K. Neubauer a pěvecký sbor ze Mšece. Řečníci ocenili práci a zásluhy jednotlivých ob čan ů, vzpomenuli odbojové práce za okupace a odsoudili činy N ěmc ů.Po proslovech byla s ňata rouška z desky a předseda MNV p řevzal desku do ochrany obce. Vzpomínková tryzna ukon čena státní hymnou.

V roce 1946 sehrány T ěl. jednotou Sokol divadelní hry:L. Stroupežnický“Naši furianti“, a F.X. Svoboda „Mamin činy starosti“, konány vzpomínková oslava narozenin T.G. Masaryka, prezidenta dr. E. Beneše, oslava kv ětnové revoluce, Husova oslava, vzpomínková tryzna.

Provedeno znárodn ění klí čového pr ůmyslu. Koncem roku dokon čen odsun N ěmc ů z republiky. Osídlení pohrani čí pokra čuje. Následkem znárodn ění pr ůmyslu, uzav řen d ůl

- 44 -

Anna a ostatní nalodily ve H řešicích, které po dobu tém ěř sto let prokazovaly dobrou službu zdejšímu obyvatelstvu.

V tomto roce zem řeli: 22.1. Marie Šubrtová, čp. 63, ve stá ří 76 rok ů, 12.2, Václav Karbus čp. 103, ve stá ří 73 rok ů, 6.3. Alois Vl ček, čp. 15, ve stá ří 57 rok ů, 11.3. Marie Millerová, čp. 63, ve stá ří 54 rok ů, 26.3. Anežka Krchovová, ve stá ří 64 rok ů, 2.7. Anna K řížová, čp. 41 ve stá ří 51 rok ů, 9.8. Antonín Vl ček, čp.92 ve stá ří 71 rok ů, 10.11. František Šubrt, čp. 32, ve stá ří 81 rok ů, 15.12. Anna Ku čerová čp. 83, ve stá ří 85 rok ů, 21.12. Antonín Tott čp. 64, ve stá ří 2 roky.

Narodily se 4 d ěti.

Rok 1947:

Dnem 1. ledna zahájena dvouletka, tj. dvouletý plán obnovy čsl. Hospodá řství, schválený vládou a provád ěný ve všech úsecích, za ú čelem rozvoje hospodá řského.

Zima byla dosti dlouhá i mrazy, koncem b řezna náhlé tání sn ěhu, zem ě byla promrzlá a byly proto záplavy vodou.V naší obci byly malé, avšak v místech u řek nastaly povodn ě a zatopeny domy, kde zahynula zví řata a ojedin ěle i lidé. Od jara pom ěrn ě sucho,od června a v letních měsících nebývalá vedra až 44°C na slunci, v ětší než v poušti Saha ře. Neprší v ůbec. Obilí zaschlo, listy řepy vadnou, pole travin vyprahlá. Vyskytl se šk ůdce brambor ů – mandelinka bramborová na nati. Vznikaly lesní požáry od jiskry jedoucí lokomotivy.Úroda obilí velmi slabá, rovn ěž brambor ů a řepy. T ěžko se dá orat a nem ůže se sít. Již 100 let není pam ětníka na takové sucho a vedra. Není dostatek krmení pro dobytek a proto zem ědělci jej houfn ě prodávají na jatky a hospodá řskému družstvu.

V naší obci řádí nemoc vep řů , zvaná obrna. Mnoho prasat muselo se dát na jatky. Prší až 5. listopadu, kdy se sejí žita a pšenice. Národohospodá řská škoda, zp ůsobená suchem se odhaduje na 16 miliard K č. P ředepsané dodávky obilí nebyly spln ěny.

Aby byl zajišt ěn p říd ěl potravin všemu lidu, sjednala naše vláda od Sov ětského svazu dodávky 200000 tun chlebového obilí a krmného obilí.

V letošním roce bylo provedeno s čítání lidu. V naší obci bylo 386 obyvatel.

Byla vy řízena žádost o z řízení kina a Pozde ň byla na návrh okresní rady osv ětové stanovena st řediskem. Na ve řejné sh ůzi u Cihlá řů v zá ři usneseno z říditi místnost pro fimová p ředstavení na sále u Cihlá řů a upisovati podíly na zakoupení filmového stroje. Pot řebná částka je 60.000K č.

Zdejší d ěkan P. Vojt ěch Pa řízek provedl intervenci u ministra pošt proti zrušení zdejšího poštovního ú řadu a u ministra techniky , aby stavba mostu „U splavu“ byla za řazena do dvouletky. Ob ě intervence byly úsp ěšné a pro obec d ůležité z hlediska rozvoje.

V tomto roce byly po řádány: Všeobecný ples, Šib řinky k nimž namaloval nádhernou dekoraci „Na pouti“ ak. Malí ř B řetislav Werner z Karlových Var ů, Vzpomínková oslava 97 narozenin T.G. Masaryka, Oslava 5. kv ětna , Staro české máje, Oslava narozenin dr. E. Beneše, pou ťová zábava, oslava 28. října, 30. výro čí říjnové revoluce , Posvícenská tane ční zábava.

- 45 -

Po úsp ěšné divadelní h ře lo ňského roku „Naši furianti“, ve které m ěli hlavní role Bed řich Popelka. L- Vl ček, J. Stan ěk, A. Pond ělí čková aj. byla sehrána dramat. Odborem Sokole a ochotníky za režie řídícího u čitele Fr. Buzického hra Fr. Sokola-Tůmy“Paseká ři“ ve dnech 3. a 4. kv ětna 1947 v sokolovn ě vždy o 8. hodin ě ve čer. Je to charakteristická studie valašského lidu. Byla vypravena ve valašských krojích s nádhernou dekorací, kterou malovali Rudolf Ulrich , holi č, Fr. Buzický, řídící u čitel aj. Hamouz. Hlavní role zahráli Ladislav Vl ček, Anna Pond ělí čková, Má ňa Pospíšilová, Josef Hamouz, Josef Stan ěk, Václav Karbus, An ča Egererová, František Zíma, Karel Šebek, Marie Pejsová, Ji řina Vojt ěchová, Oliva Svítková. Další role Václav Pond ělí ček, Ji ří Paur, Zden ěk Paur, Vlasta Vl ček, a ochotníci Old řich Kaarbus, Zden ěk Bradá č, Jarmila Beznosková, Milada Novotná, Stá ňa Z ůnová, Ludmila Krátká, Kamil Neuman, Jaroslav Ulrich, Václav Hrdlička, Zden ěk Šubrt, V. Pond ělí ček, Josef Tu ček , Jan Najman , Antonín Hábl.

Tato hra byla opakována s velkým úsp ěchem 7. června v Be řovicích.

Ve dnech 25.a 26. prosince sehrána divadelní hra Viléma Wernera“ Červený mlýn“. Hlavní role“ V ěra Vl čková, Karel Šebek, Jaroslav Ulrich, St. Stan ěk, Fr. Zíma,Josef Hamouz, Frant. Buzický, Václav Pond ělí ček, Old řich Karbus, Josef Šubrt, Marie Pemzová, Míla Novotná, Oliva Svítková, Jaroslav Šubrt, Jarmila Beznosková,Zden ěk Šubrt, Robert Nácovský. Ob ě hry krásné, dob ře sehrané hodny zaznamenání.

Místní národní výbor se usnesl provést opravu knihovny, t.j novou podlahu, police na knihy a přepážku. V roce 1946/47 vyp ůjčeno 1153 knih.

Po čet žactva: 1. t řída 25 žák ů, 2. t řída 23 žák ů, celkem 48 žák ů, podle náboženství 45 římskokatolické, 1 československé a 2 bez vyznání

Po provedené intervenci ministra techniky p řijela do obce komise zemského národního výboru, aby zjistila možnosti a provedení stavby mostu. Poslední návrh a rozpo čet na stavbu nového mostu v částce 41/2 milionu K č byl jako neúnosný zm ěněn na rozpo čet v částce 1200000,-Kč, tím , že odpadne výkup pozemk ů, n ěkterých částí budov a zmenšena ší ře projektu a silnice v úseku od kapli čky k rozcestí , kolna J. Hábla, Václava Pospíšila domek a dílna Aloise Chládka. Nový návrh bude vyhovovati obci i nad řízeným míst ům. Po této komisi podnikl p ředseda MNV řadu cest na p říslušná místa do Prahy a Slaného, aby mohlo býti zapo čato se stavbou.

Vláda schválila p říplatky 200 K č a 100 K č k cenám obilí od zem ědělc ů , vzhledem k neúrod ě.

Dne 24. listopadu byla p ředána do provozu družstevní prádelna, první toho druhu na okrese za účasti p ředsedy ONV. Prádelna byla docílena hospody ňským odborem žen při JS ČZ a přísp ěvkem ministerstva zem ědělství. Skládá se z pra čky, odst ředivky a žehlícího stroje.Prádelna je umíst ěna v dom ě Fr. Šlajchrta , čp. 71. Po řizovací náklad byl 71.111,. K č.

V roce 1947 narozeny 3 dítky,

Zem řeli tito ob čané: 26.1. Marie Karbusová, čp. 103, ve stá ří 79 let, 29.1. Marie Šlégrová, narozena 15.1. 1947, 23.2. Old řich Pospíšil, ve stá ří 8 rok ů, 27.2. Eva Zímová, čp. 8 narozena 8.12. 1946, 8.3. Anna Perní čková, ve stá ří 43 rok ů, 28.3. Helena Ku čerová , ve stá ří 52 rok ů, 8.12. Václav Ku čera, čp. 82 ve stá ří 83 rok ů.

- 46 -

Rok 1948:

Rok významných historických událostí: 600 let od založení Karlovy univerzity, 100. výro čí zrušení roboty, 30. výro čí vzniku naší republiky

Dnem 1. ledna po číná druhý rok dvouletky. Dne 20. února podali všichni minist ři strany národn ě socialistické, lidové a demokratické strany slovenské ,demisi, čímž došlo k vládní krizi a ohrožení národní fronty. 21. února svolána manifestace d ělnictva do Prahy, kde na Starom ěstském nám ěstí ústy p ředsedy vlády a KS Č Klementa Gottwalda odsouzeno jednání uvedených ministr ů a voláno po jejich vylou čení z vlády. 24. 2. ustanovena nová vláda Kl. Gottwalda bez odstoupivších ministr ů.

Na výzvu p ředsedy vlády zakládají se v obcích, m ěstech ak ční výbory, které mají provést očistu ve řejného života od reak čních živl ů a st řežiti odkaz národní revoluce. V naší obci sestaven ak ční výbor národní fronty po čátlem b řezna na ve řejné sch ůzi u Cihlá řů takto: předseda Markus Št ěpán, členové Malina Miloš, Bradá č Jind řich, Bradá čová Miloslava, Hnatkovi č Ivan, Perní ček Jan, Neubauer Karel, Pospíšil Josef,Pospíšil Václav, Neumanová Žofie, Šubrt Václav, Vébr Jaroslav, Ku čera Frant., Novotný Josef, Rajnyš Rudolf.

Krajským ak čním výborem na Kladn ě zastavena v okrese pro záporný postoj k lidov ě demokratickému z řízení činnost politickým stranám nár. socialistické a lidové. Rovn ěž v naší obci a tak zde z ůstala jediná strana komunistická. Podle pokynu provedeno také zde sjednocení t ělovýchovy tj. sportovního klubu Slavoj se Sokolem. KS Č je rozhodujícím orgánem veškeré činnosti v obci.

Prvního b řezna tragicky zem řel ministr zahrani čních v ěcí republiky Dr. Jan Masaryk, vysko čiv ráno z okna svého bytu v Praze. Státního poh řbu v Lánech se ú častnili n ěkte ří zdejší ob čané a žáci.

V den vít ězství, 9. kv ětna odhlasována nová ústava, jejíž návrh byl prodiskutován ve všech obcích. Od 1. října vstoupilo v platnost národní pojišt ění, kterým je ob čan ům zajišt ěno zaopat ření v nemoci a ve stá ří od 65 rok ů.

V ned ěli 30. kv ětna vykonány volby do Národního shromážd ění, byla jedna kandidátka a dle usnesení na ve řejné sch ůzi, volilo se také v naší obci ve řejn ě. Celkem volilo 275 osob, zvolen nový NV : p ředseda Karel Neubauer, místop ředseda Bed řich Miller, členové Josef Pospíšil, Jar. Vébr, Josef Ku čera, Václav Šubrt, Št ěpán Markus, Josef Perní ček, Jaroslav Zíma, Josef Husák, Bohumil Husák, Karel Vojt ěch,

V pond ělí 7. června vzdal se ú řadu ze zdravotních d ůvod ů prezident Dr. E. Beneš. ÚVKS Č navrhl na ú řad prezidenta p ředsedu strany Klementa Gottwalda. Dne 9. červan zvolen novým prezidentem jednohlasn ě jediný kandidát Klement Gottwald. Novým p ředsedou vlády jmenován Antonín Zápotocký.

Příroda št ědře letos nahradila lo ňské katastrofální sucho dobrou úrodou.

Při žních pracovaly v obci 3 traktory se samovaza či, n ěkte ří zem ědělci používali samovaza če s ko ňským potahem i obilní seka čky, ojedin ěle se sekalo kosou. Za čalo se hned s mláti čkou pohán ěnou elektromotorem. Pr ůměrné ceny za 1 q pšenice 412,- K č, žita 380,- K č, cukrovky 60 K č, brambor ů 98 K č, 50 kg chmele 4000,- - 5000,- K č, 1kg mouky hrubé 6,50 K č, hladné

- 47 -

5,80 K č, 1 kg chleba 4,80 K č, cukru 15,20 K č, 1 kg hov ězího masa 38,- K č, vep řového 50,- Kč, sádlo syrové 44,- K č, Na podzim byly zvýšeny dávky na potravinové lístky na chléb a mouku.

V červnu byl z řízen u Pomníku padlých par čík. Dobrovolná brigáda ob čan ů pracovala v ned ěli 20. červa. Hospodá ři p řivezli hlínu z Holešovic. Ud ělány záhony, osety trávníkem a zhotoven plot. Par čík je ozdobou obce.

Stavba nového mostu p řes potok „Pod splavem“ byla zadána dle výsledku sout ěže firm ě Československé stavební závody, n.p. Slaný. Rozpo čet činí 1.212.451,10 K č. Na stavbu přisp ěje 80% Zemský národní výbor, zbytek uhradí obec výpůjčkou. Se stavbou se za čalo 7. zá ří.. „Pod splavem“ mizí typická lávka, aby ustoupila mostu. Stavební čára zabrala část pozemku Josefa Svobody a Matyldy Punšové. Spot řeba cementu 680 q, nosnost mostu 30 tun. Nejv ětší úkol je zavezení dolíku hlínou cca 900m3 hlíny. Severní díl zavezla firma, jižní strana zavážena dobrovolnými brigádami povozy i traktorem. Na dlážd ění silnice je lámána opuka v obecní skále „Na borách“. Hlavní stavba skon čena v listopadu, dokon čení stavby mostu a dlažba silnice bude provedena na ja ře. Po celkové úprav ě vznikne tu silnice, která vytvo ří ideální kruh silnice kolem obce, vzácný to zjev a pro obec neocenitelný službou ve řejnosti i ob čanstvu.

V pátek 3. zá ří v 18.10 hodin zem řel ve své vile v Sezimov ě Ústí druhý prezident Československé republiky Dr. E. Beneš ve v ěku 64 let. V osob ě prezidenta dr Beneše odešel muž, který byl řad ěn mezi nejv ětší státníky sv ěta, zastánce sv ětového míru a který se dvakrát zasloužil o osvobození svého národa a republiky. Vyhlášen týden smutku a vyv ěšeny smute ční vlajky. Ve st ředu 8. zá ří konán státní poh řeb.

Po čet žactva ve školním roce 1948/49: I. třída 23 žák ů ( 15 hoch ů a 8 dívek), II. třída 20 žák ů ( 13 hoch ů a 7 dívek). Od 1. zá ří vstoupil v platnost nový školský zákon. Název Obecná škola se m ění na Národní škola, titul řídící u čitel na ředitel školy. Na lidové zem ědělské škole se letos dle nové úpravy nevyu čuje.

V letošním roce provedena úprava knihovny, zhotovena nová podlaha, nové police, p řepážka. Celkový stav knih je 663, p řibylo 124 svazk ů po čet výp ůjček 1616 knih, po čet čtená řů 62.

Dne 21. prosince p řivezen z Plzn ě od firmy Wolf n.p. promítací filmový p řístroj zna čky „Almo“16 mm v cen ě 40.000,- K č. Na zakoupení tohoto p řístroje v ěnovalo ministerstvo zem ědělství p řísp ěvek. P řístroj bude umíst ěn v sále v hostinci Ant. Cihlá ře. Bude provedena úprava sálu tak, aby se mohlo promítat ihned po Novém roce.

V tomto roce konány v lednu Hovory se zem ědělci, sokolské Šib řinky, p řednáška primá ře MUDr. Veverky pro ženy, Husova oslava, oslava narozenin Dr. Beneše, pou ťová zábava, oslavy říjnové revoluce, jedno p ředstavení putovního kina ministerstva zem ědělství s představením: P ředtucha a Lenin ův život. P řed Vánocemi osv ětlen váno ční strom.

V březnu zvolen p ředsedou JS ČZ Josef Husák, čp.14. Hospody ňský odbor žen uspo řádal zájezdy do Doupova, Karlových Var ů a na výstavu do Prahy.

Žactvo, dorost i členstvo Sokola a četné ob čanstvo se zú častnili XI. Všesokolského sletu v Praze, kde p ředvedli desetitisícové šiky borc ů nádherná cvi čení i když po časí nebylo vždy příznivé.

- 48 -

Rozpo čet MNV. Pot řeba 107.668,- K č, úhrada 67.107,- K č. Schodek bude uhrazen p řirážkami a dávkami. Obec vstupuje do p ětiletky s těmito plány: opat řiti inventá ř a za řízení pro provoz kina, dokon čiti stavbu mostu, provést pot řebnou výp ůjčku 20% náklad ů na nový most, provést úpravu místnosti pro poštovní ú řad, za říditi v obci místní rozhlas.

Dne 17. prosince byl promován na doktora v ěd právních a státních na Karlov ě univerzit ě v Praze JUDr. Josef Paur, syn Josefa a Anny Paurových, z čp. 18. Po studiu gymnázia ve Slaném, musel za okupace p řerušit studia. Po revoluci studoval na právnické fakult ě, kde dosáhl tohoto akademického titulu.

Vojt ěch Traksl, peka ř a obchodník, zrušil pro stá ří živnost. Za jeho p ůsobení prokázal ob čanstvu dobrou službu. Tím ztratila obec peka ře. Po zrušení obchodu Karla Snopa v roce 1945 jsou zde obchody Vzájemnost a Jaroslava Paura.

V tomto roce zem řeli: 11. ledna Alois Sajler, ve stá ří 82 rok ů, 23.3. Anna Altová, ve stá ří 62 rok ů, 1.4. Rozálie Svobodová ve stá ří 65 rok ů, 25.8. František Hamouz, ve stá ří 79 rok ů, 15.9. František Zíma, dítko Fr. Zímy čp. 31 ve stá ří 1 dne, 11.10. Alžb ěta Pejsová, ve stá ří 57 rok ů, 5.11. František Tu ček, ve stá ří 67 rok ů, 26.3. Karel Snop, bývalý obchodník.

V roce 1948 narozeno 8 dítek.

Rok 1949:

Dne 1. ledna za čal první rok p ětiletky. Republika rozd ělena nov ě na kraje, nov ě upraveny okresy. Naše obec p řid ělena okresu Slaný, kraji Praha.

Zjara a v lét ě suchu, rozmnožily se katastrofáln ě polní myši, což zp ůsobilo velké škody. Velmi malá sklize ň brambor a řepy.

Od 20. července zahájilo v naší obci činnost jednotné zem ědělské družstvo s 36 členy. Jest to nový typ družstev schválený vládou, který má umožnit socializaci vesnice a použitím co nejvíce stroj ů uleh čit lidskou práci. P ředsedou zvolen František Ku čera čp. 96.

Dnem 1. října je op ět volný chléb, pe čivo a mouka.

První filmové p ředstavení zahájeno 13. února odpoledne u Cihlá řů . Hrán film „Vesnice v pohrani čí“. Vedoucím kina je Bed řich Miller, kinooperatérem Jar. Zíma. Podnikatelem je mNV.

V ned ěli 24. července vzpomenuto slavnostn ě 50 ti let kn ěžství zdejšího d ěkana Vojt ěcha Pa řízka v kostele za ú časti katolického ob čanstva zdejší i srbe čské farnosti.

Dne 5. srpna zem řel hostinský Josef Vl ček, tím zaniká v obci tento hostinec.

V ned ěli zahájen první výkop na novém dole „ Nad Cihelnou“ sm ěr silnice Pozde ň- Jedom ělice, za četné ú časti ob čanstva.P řítomni též p ředsedové MNV Pozdn ě a Jedom ělic. První výkop provedl majitel pole Karel Egerer. D ůl má být hluboký 120 m, vrstva uhlí 80- 100 cm. Pro obec má d ůl zna čný význam.

- 49 -

Na stavb ě a úprav ě nového mostu zapo čato až na podzim. V lét ě provedena vn ější oprava obecního domu brigádou. Koncem roku zapo čato se stavbou budovy pro garáže JZD.

Ve školním roce 1949/50 je zde pro malý po čet žactva pouze 1 t řída. Řídící u čitel Fr. Buzický přeložen do Žižic. Správou školy pov ěř ena u čitelka M. Bradá čová.

Od 1. října jmenován knihovníkem ve řejné knihovny Josef Tu ček.

V pond ělí 7. listopadu o 16 hodin ě ve černí zahynul tragickou smrtí Václav Markus, stár 24 rok ů. Nešt ěstí se stalo v „ Černých dolech“. Jmenovaný vezl ve čer traktorem řízky z cukrovaru v Klobukách. Za jízdy z „Hranic“ , když již minul serpentinu do „ Černých dol“ neš ťastnou náhodou sjel traktor i záv ěsný v ůz a zvrhl se do hluboké rokle. Spolujezdc ům Bohuslavu Krátkému a Františku Suchému, kte ří byli na voze se poda řilo v poslední chvíli sesko čit. Nešt ěstí vyvolalo bolestný rozruch, nebo ť jinoch se vrátil p řed týdnem z vojenské prezen ční služby a byl to hodný, tichý hoch.

Na ve řejné sch ůzi, 6. dubna provedena reorganizace MNV takto: p ředseda Jaroslav Vébr, místop ředseda Št ěpán Markus, členové Karel Neubauer, Josef Pospíšil, Žofie Neumanová, Fr. Ku čera, Ladislav Vl ček, Antonín Zíma, Josef Červenka, Ji ří Klíma, Josef Ku čera

V tomto roce po řádány 3 plesy, vzpomínka k úmrtí V.I. Lenina, p řednáška MUDr. Svaton ě, Husova oslava, pou ťová zábava, posvícenská zábava, oslava 28. října, oslava narozenin K.Gottwalda, oslava narozenin J.V. Stalina. V červnu hráno d ětské divadlo.

Dne 27. února až do 2. b řezna řádil vítr dosahující rychlosti až 130 km za hodinu, nad ělal velké škody v lese i mimo.

V tomto roce zem řeli: 25.1. Cecilie Šváchová, čp.33, ve stá ří 86 rok ů, 7.2. František Charvát čp.72 ve stá ří 60 rok ů,21.2. Josef Benda čp.99, ve stá ří 71 rok ů, 5.8. Josef Vl ček čp.90, ve stá ří 79 rok ů, 23.8. Marie Svítková čp. 5 ve stá ří 80 rok ů, 7.11. Václav Markus, čp.105, ve stá ří 24 rok ů, 6.11. Václav Husák, čp.14, rolník na odpo činku a hrobník, ve stá ří 63 rok ů.

1950 - Národní s čítání lidu

Rok 1950:

Na ve řejné sch ůzi vyhlášeno p ředsedou MNV Vébrem provád ění spole čné ž ňové práce. Vykoupeny a zajišt ěny obilní žací stroje – vaza če zem ědělc ů. Krávy , resp. potahy vyjmuty ze sekání neb svážení obilí. Následkem deš ťů se žn ě protáhly. Úroda obilí dobrá, m ěně slámy, dosti ovoce, rovn ěž brambor ů. Zv ětšena plocha na osev cukrovky i brambor ů, ježto naše obec je v řepa řské oblasti a cukr je vývozní produkt „bílé zlato“.Dne 26. října napadl sníh a v kraji zapadlo hodn ě řepy.U nás až na malé vyjímky sklizena. Na zdejší cukrovarské váze se shromáždilo na hromad ě velké množství řepy. P ři nakládání použit strojový naklada č.

Na ja ře konány zde inženýry ministerstva zem ědělské pr ůzkumy ve složení orné p ůdy.

Ceny obilí: pšenice 390-412 K čs za 1 q, žito 325 K č za 1 q, je čmen 280-410 K č za 1 q, cukrovka 62 K č.

- 50 -

Jednotné zem ědělské družstvo postavilo na ja ře budovu pro prádelnu, garáže apod. vedle obecního domu. Členové , jmenovit ě ženy utvo řily brigádu a spole čně pracovaly na polích družstevník ů a na řep ě v Holešovicích.

Od 1. ledna vedou matriky místní národní výbory místo farních ú řad ů. Zdejší obec je sídlem matri čního ú řadu i pro Líský. Staré matriky z ůstanou u farních ú řad ů. Matriká řem zvolen Ladislav Vl ček čp.15.

Rovn ěž od 1.ledna konají se s ňatky na místním národním výboru, v ob řadní místnosti, u nás je to ve škole v bývalé I. t říd ě. Ob řady provádí p ředseda MNV. Nev ěsta dle nové úpravy si může nechat dosavadní jméno a manžel si m ůže p řevzít i jméno nev ěsty.V roce 1950 první sňatek byl 18.3. : Ji ří Paur z Prahy a Anna Perní čková z Líského.Dne 29.4. Václav Ku čera čp. 23 a Barbora Be čvá řová, další 29.4. Jaroslav Sachl, Srbe č a Milada Novotná, 2.7. Václav Dolanský a Jaroslava Perní čková, 1.10. Jakub Abdulovi č a Anna Novotná, Líský- ženich převzal jméno Novotný. 21.10. Václav Linda, Be řovice a Marie Pospíšilová, 23.12. Václav Hajman, Libkovice a Anna Egererová. Po t ěchto ob řadech lze požehnat i v kostele.

Dne 1. b řezna provedeno národní s čítání lidu . Vzhledem k významu roku, kdy kon čí p ůl století, uvádíme zde podrobná data pro p říští generace, tj. čísla popisná majitel ů dom ů a jména jednotlivých rodin naší obce.

Čp. 1 – fara: Vojt ěch Pa řízek, d ěkan a Marie Horná, hospodyn ě

Čp. 2 – Pond ělí ček Karel, rolník, manž.Anna, dc.Anna, s. Ladislav

Čp. 3 – Z ůna Antonín, hostinský a řezník, manž.Anna, dc.Stanislava

Čp. 4 – Z ůnová Božena, vdova po hostinském

Čp. 5 – Pejs Josef, rolník na odp., Lad. Krupka, rolník, manž.Alžb ěta, s. Josef

Čp. 6 – Husák Bohumil, pokrýva č, manž. Miloslava, s. Bohumil, dc. Bohumila, matka Marie

Čp. 7 – Cífka Miloš, cestá ř, d ělník, manž. Ji řina, dc.Ji řina, Miloš, matka Anna, bratr Václav

Čp. 8 – Zíma Antonín, rolník, manž. Marie, s.Antonín, dc.Jana, Zíma Václav, vým ěnká ř, manž. Pavlína

Čp. 9 - Suchý František, šofér,manž.Marie, s.František, s. Josef

Čp.10 – Duchek Jan, zam ěst. stát.naklad. manž. Anna, dc.Zdenka, s. Jaroslav

Čp.11 – Záruba Josef, rolník, manž. Marta, dc. Jaroslava a V ěra

Čp.12 – Perní ček Josef, rolník, manž. Lidmila, dc. Lidmila, s. Old řich, Perní ček Antonín , vým ěnká ř

Čp.13 – Procházka Karel, rolník, manž. Marie, s. Karel, dc. Eliška

Čp.14 – Husák Josef, rolník, manž. Ji řina, dc.V ěra a Kv ětuše, Husáková Emilie, vým ěnká řka

- 51 -

Čp.15 – Vl čel Ladislav, rolník, manž. V ěra, Vl čková Marie,vým ěnká řka,s.Vlastimil

Čp.16 – Sajler František, rolník, manž. Anna, Sajlerová Marie, vdova vým ěnká řka

Čp.17 – Urban Antonín, rolník, manž. Ji řina, dc.Ji řina, Marie,s. Miroslav, Josef, Paur Fr. vým ěnká ř, manž. R ůžena

Čp.18 – Paur Josef, rolník,manž.Anna,s. Josef JUDr, s. Zden ěk s manž. Ji řinou a dc. Zde ňkou, Anastázie Paurová, vým ěnká řka

Čp.19 – Šubrt Jaroslav, rolník, manž. Marie, dc. Zdeňka, Šubrt Josef, vým ěnká ř, manž. Zde ňka

Čp.20 – Hamouz Frant., rolník, manž. Kristýna, s. Václav

Čp.21 – Šlágrová Anna, vdova po cementá ři

Čp.22 – Richtr Antonín, horník, manž. Anna, syn Ji ří

Čp.23 – Ku čera Václav, zedník v.v. manž. Barbora, majitel Perní ček Karel,Praha

Čp.24 – Pospíšil Josef,cestá ř,manž.Jarmila,dc. Lidmila a dc.Jarmila

Čp.25 – Podojil Jan, rolník, manželka R ůžena

Čp.26 – Cihlá ř Antonín, hostinský, manž.Viktorie

Čp.27 – Pokorný Václav, hostinský, manž.Marie

Čp.28 – Svoboda Josef, d ůchodce, manželka Anna

Čp.29 – Munšová Matylda, vdova po ková ři

Čp.30 – Hábl Josef, rolník,manž.Pavla,dc.B ěla,

Čp.31 – Zíma Frant.,rolník, manž.Marie dc.Milena, Zíma Stanislav,vým ěnká ř,manž.Anna

Čp.32 – Šubrt Václav,horník v.v.manž. Marie

Čp.33 – Pejs Josef,soukromník, manž.Žofie,d ůchodce, Vojt ěch Antonín,obuvník, manž.Anna, dc.Ji řina, s.Josef a s.jaroslav

Čp.34 – Tu čková Božena, vdova po horníkovi v.v.

Čp.35 – Prokop František, rolník, mlýn, manž. Emilie, dc. Marie, Martinovský František, rolník, manž. Emilie

Čp.36- Jílek František, horník v.v.manž. Anna, Černý Jaroslav,zedník,manž.Ji řina,s.Jaroslav

Čp.37 – Chomout Josef,pokrýva č v.v. manž. Alžb ěta

- 52 -

Čp.38 - Rajniš Rudolf,zedník a malorolník, manž.Josefa,dc. Dobroslava , s. Rudolf,Kristyna – vdova

Čp.39 – Stehlík karel, d říve rolník, nyní pro nemoc bez povolání

Čp.40 – Arlt Václav, rolník, mnaž. Zdenka, s.Ladislav, Arlt Ladislav, vým ěnká ř,s. Ladislav, rolník

Čp.41 - K říž Jan, rolník,

Čp.42 - Vl ček Josef, rolník, manž,. Anna, s. Zden ěk

Čp.43 – Červenka Frant., sedlá ř v.v. manž. Anna, s. Ji ří

Čp. 44- školní budova

Čp. 45- Svítek Augustin,rolník a kolá ř, manž.Barbora,Paur Josef,strojník,manž.Oliva

Čp. 46-Pavlí ček Václav,rolník, manž. Jarmila,Svoboda Václav, výměnká ř

Čp. 47-školní byt – Bradá č Jind řich,ú ředník, Bradá čová Mil., ředitelka školy, s. Zden ěk, dc.V ěra

Čp. 48- Pleticha Jaroslav, hajný,manž.Anna, s.Jaroslav, mechanik

Čp.49 –

Čp.50- Pospíšil Václav,tesa ř,manž.Blažena, dc. Marie

Čp.51- Novotný Josef, horník,manž.Františka, dc.Marie

Čp.52- Chládek Václav,kolá ř,manž.Ludmila,dc.Ludmila, s.Václav,Chládek Alois,kolá ř

Čp.53- Šlágrová Anna, vdova po krej čím

Čp.54- Neubauer Karel, horník, manž.Anna, Neubauer Vladimír, horník, manž.Lidmila,s.Vladimír, dc.Eva

Čp.55- Hladík Bed řich, záme čník a kostelník,Hladíková Julie,vdova, dc.Marie

Čp.56-Vojt ěch Antonín –novostavba viz čp.33

Čp.57- t. č. neobydlen – majitel Fr.Prokop čp.35

Čp.58- Šlégr Miroslav,rolník,manž.Božena, dc.Alena,s.Miroslav, Antonie- vdova

Čp.59- Nováková Anna,vdova po obuvníkovi,Klíma Ji ří,ú ředník,manž.Karolína

Čp.60- Duchek Adolf,d ůlní v.v., manž.Božena

- 53 -

Čp.61- Červenka Josef,horník v.v. manž.Anna,dc.Ji řina, s.Ji ří,s.Josef

Čp.62- Perní ček Josef,rolník,bratr Václav,strojník, sestra Marie

Čp.63 –Šubrtová Josefa, pracuje v zem ědělství

Čp.64- Tott Antonín, horník,manž.Božena,s.Václav,s.Stanislav

Čp.65-Purkýt Adolf,horník,manž.Marie,Purkýt Miloš,manž.Anna,R ůži čková vdova

Čp.66-Šubrtová Anna,vdova po pošt.doru čovateli,Šubrt Josef,horník,manž.Eliška, dc.Eliška

Čp.67- Stan ěk Josef,krej čí, manž.Emilie,s.Stanislav a Bohumil –majitel F.Hora,Klobuky

Čp.68- Krátký Bohuslav, zedník a rolník,manž.Marie, dc.Ludmila

Čp.69-Pospíšil Jaroslav,rolník a zedník,manž.Marie, s.Jaroslav, dc.Marie

Čp.70-Školová Antonie,vdova

Čp.71- Šlajchrt Fr.,horník a zedník, manž.Alžb ěta,s.František,s. Antonín zedník,Kindlová vdova,trafikantka

Čp.72- Charvátová Marie,vdova po horníku

Čp.73-Hamouz Josef,pošmistr,manž.Marie,dc.Hana

Čp.74- Zelenka František,obuvník,manž.Božena, s,Zdeněk

Čp.75- d ům lesní správy – hájovna

Čp.76- Traksl Vojt ěch,býv.peka ř a obchodník,manž., dcera Božena Bendová

Čp.77- Červenka Fr., zedník, manž.Anna

Čp.78- Zíma Jaroslav,cestá ř, manž.V ěra,dc.Jaroslava,s.Václav a Zden ěk

Čp.79 – d ům neobydlen

Čp.80-Pilnaj Václav,ú ředník,penzista,manž.Anna

Čp.81 -Šebek Karel,rolník, manž.Anna,s.Karel

Čp.82- Šebek Bed řich,rolník, manž. Anežka, s.Ji ří

Čp.83 –Hrdli čka Karel,malí ř pokoj ů,manž.V ěra,s.Karel

Čp.84-Pokorný Antonín,d ůchodce, manž. Marie

Čp.85- Bradá č Jind řich –viz. čp.47

- 54 -

Čp.86- Egerer karel,rolník, manž.Anna,s.Antonín dc.Anna

Čp.87- Benda Bed řich,rolník a řezník,manž.Marie, dc.Marie

Čp.88-Hrdli čka Václav, ková ř, manž.Františka,,s.Václav,Hrdli čka Karel obch.zástupce,manž.Josefa, Brožovský,soukromník

Čp.89- Patrák Václav, horník v.v. ,manž.Karolína, Patrák Rudolf,strojník, manž.Ji řina,dc.Marie, s.Václav

Čp.90- Vzájemnost, konzum,prodejna, d řív.majitel Josef Vl ček

Čp.91 – B ělský Fr.,horník v.v., manž., Malina Miloš, manž.Marie, vedoucí vzájemnosti,s.Miloš, dc.V ěra

Čp.92- Vl ček Antonín,rolník,manž.Marie,s.Antonín,dc.Marie,-Marie,vdova po vým ěnká ři

Čp.93 – Neumannová Žofie,vdova-úřednice,s.Hanuš,ú ředník ČSD,s. Kamil,obchodník

Čp.94- Chládek Josef,obuvník v.v. a domká ř

Čp.95- Obecní d ům, majitel obec Pozde ň, Najman Jan, strážník a pošt.doru čovatel,manž.Antonie, Čermáková Anna-vdova, Šlégr Josef, Jílková Marie- vdova,místnosti MNV, knihovna, kampeli čka poštovní ú řad

Čp.96- Ku čera František,,vdovec, malorolník a vedoucí skladu hosp.družstva,s.Jaroslav,Šlágrová Františka-vým ěnká řka

Čp.97- Miller Bed řich,rolník,tesa ř,manž.Božena,s.Ji ří,Miller Bed řich,býv.tesa ř,manž.Marie

Čp.98- Hrdli čka Karel,ú ředník,manž.Julie,syn Vlastimil

Čp.99- Bendová Marie,vdova po pumpa ř.mistru

Čp.100- Perní ček Jan, horník, manž.Marie,s.Vladimír

Čp.101- Los Karel,d ůchodce, manž.Ji řina, s.Ji ří, dc.Jana

Čp.102- Paur Ludvík, ková ř,manž.Matylda,s.Ji ří a Josef

Čp.103- Karbus Josef,rolník, manž.Antonie, s.Old řich

Čp.104 – sokolovna, majitel Sokol Pozde ň,Tu ček Josef, zam ěstnanec ČSD,manž.Anna

Čp.105- Markus Št ěpán, rolník, manž.Božena, vdova Kate řina

Čp.106- Novotný Josef, rolník,manž.Milada,dcMilada,s-František

Čp.107- Ku čera Josef,rolník a zedník,manž.Františka,dc.V ěra, s. Josef

- 55 -

Čp.108- Šubrt Václav,malorolník,manž.Anna,synové Zden ěk,Josef a Old řich

Čp.109- Vébr Jaroslav,p ředseda MNV,horník, manž. Ji řina,dc.Zdenka

Čp.110- Ulrich Rudolf,holi č,manž.Karolina,syn Jaroslav, holi č

Čp.111- Perní ček Antonín, horník v.v., Kristová Vilemíma

Čp.112- Pospíšil Bed řich,rolník,manž.Julie, synové Bed řich a Ji ří,Pospíšil Eduard,cestá ř v.v. manž.Božena

Čp. 113- Vojt ěch Karel,horník, manž.Františka, s.Ji ří

Čp.114- Obolevi č Ivan, horník v.v.,Svobodová Alžb ěta,švadlena

Čp.115 – Hábl Josef,vým ěnká ř,syn Antonín,rolník

Čp.116- Hartman Josef, horník, manž.Anna, dc. Anna

Čp.117- Paur Jaroslav,obchodník, mnaž.Marie

Čp.118- Duchek Antonín(Karel) ,d ůlní,manž.Anna,dc.Jana a Anuš

Čp.119- Moty čka Josef,tesa ř,manž.Marie,dc.Anna,s.Josef

Zem řeli letos: Cífka Josef,domká ř,čp.7 ve stá ří 70 let, 17.1. Šlégr František, cementá ř čp.21 ve stá ří 74 rok ů, 13.3. Hábl Josef,vým ěnká ř čp.115 ve stá ří 82 rok ů, 3.4. Ulrichová Karolina čp.110 ve stá ří 47 rok ů, 5.4. Paurová Anastázie čp.18 ve stá ří 83 rok ů, 23.5. Miller Antonín ve stá ří 59 rok ů, Patrák Rudolf,stár 34 rok ů, tragicky zem řel,9.9. Cihlá ř Ant.,hostinský čp.26 ve v ěku 68 rok ů, 20.9. Šlégrová Fr., ve stá ří 76 rok ů, 2.11.Cihlá řová Viktorie,vdova po hostinském čp. 26, ve stá ří 59 rok ů, 19.12. Z ůnová Božena,vdova po hostinském čp.4,ve stá ří 68 rok ů.

V sobotu 26.srpna se vracel ze Slaného ze zam ěstnání o 13 hodiny odpoledne Rudolf Patrák, záme čník ČKD Slaný z čp.89,jako spolujezdec na motocyklu, řízeném Jaroslavem Pletichou:p ři jízd ě obcí Písek vjel jim do dráhy z levé strany vyjedší silnicí od Bysn ě jezdec na motocyklu. Následkem toho uhnul jejich motocykl a najel na telefonní sloup na pravé stran ě státní silnice.Nárazem byl vymršt ěn ze zadního sedadla Rudolf Patrák a nárazem hlavy na sloup, utrp ěl t ěžký úraz(zlomenina spodiny lebe ční, porušení míchy, vykrvácení), kterému podlehl p ři jízd ě do nemocnice. Nedojel dom ů, kde marn ě o čekávali jej 2 malé d ěti a manželka, matka i my všichni . Jaroslav Pleticha utrp ěl leh čí úraz. Nešt ěstí vyvolalo velký rozruch v širém okolí.

Dne 7. listopadu p řevzala funkci p ředsedy MNV Karolina Klímová,manželka technického úředníka čsl.stavebních závod ů, jako první žena v této funkci zde v obci.

Plánováno: úprava zatá čky silnice sm ěr na Jedom ělice proti čp.102 a 74 vzhledem možnosti nešt ěstí pro neviditelnost. Zavezení levého ramene potoka pod kostelem.Úprava odtoku vody z nového dolu.z řízení nového rybníka a koupališt ě. Z řízení místního rozhlasu- provedení odloženo.

- 56 -

Kino hraje mimo prázdniny celý rok. Dne 14. ledna byly Šib řinky, 28.ledna hornický ples,4.února ples pracujících,bará čnická zábava s dětskou nadílkou, 2.dubna koncert klavírních harmonik-35 členů d ětského souboru prof.Malkovského z Prahy ( byl to jedine čný podnik, n ěco nevídaného a nádherného).4. dubna p řednáška MUDr. Kohlíka ze Mšece,Oslava V.I.Lenina, Husova ,28. října,oslva narozenin prezidenta Gottwalda, oslava J.V.Stalina.

V měsíci říjnu založena odbo čka svazu p řátel československo-sov ětského-přihlášeno 57 člen ů.

Ve šk.roce 1950/51 povoleny od 1. zá ří op ět dv ě t řídy. V 1. t říd ě vyu čuje ředitelka Bradá čová 21 žák ů, v 2.t říd ě u čitel Václav Čiviš 22 žák ů.

Na ja ře odhlásil obchod Jaroslav Paur, konsum Vzájemnost z ůstal jako jediný obchod a přesídlil do čp.90 býv.hostinec Josefa Vl čka. Koncem roku odhlásil hostinskou živnost Václav Pokorný a po úmrtí manžel ů Cihlá řových p řevzal hostinec čp. 26 p. Zelenka Josef z Jedom ělic. Zjara odešel do penze poštovní doru čovatel Jan Najman. Dle reorganizace poštovní služby vykonává tuto u zdejšího poštovního ú řadu jeden zam ěstnanec a sou časn ě doru čuje. Dosavadní p řednosta Josef Hamouz odchází do Slaného, zde nastoupil službu Miloslav Burda ze Slaného.

Rok 1951:

Dnem 1. ledna 1951 za číná 3. rok p ětiletky. Také v tomto roce jeví lidstvo snahu o zachování míru. O MDŽ rozneseny do všech domácností papírové holubice míru a 2. června konáno celostátní hlasování lidu o míru také v naší obci. N ěkolik dvojic obešlo ob čanstvo, které dle odevzdaných lístk ů se bez vyjímky vyslovilo pro mír.

Po mírné zim ě bylo na ja ře sucho, teprve koncem dubna déš ť, v srpnu a zá ří horka a sucha, zem ě puká. Teprve v listopadu a prosinci se provád ěla orba a setí. JZD vysadilo chmel „na zahrádkách“ a na spole čné vým ěř e „u váhy“, na poli Václava Arlta,jehož část byla pro tento účel zajišt ěna.O mlácení byly v obci 3 mláti čky,obilí se vozilo do družstva,sklize ň pr ůměrná.,obilí bylo též uskladn ěno na sále sokolovny.

Ve st ředu 10.kv ětna konána ve řejná sch ůze o hospodá řsko-technickou úpravu pozemk ů. Odborníci podávali informace oHTÚP.

Ovocné stromy rostoucí p ři silnici dle na řízení p řipadají nikoliv majitel ům, nýbrž krajské státní silni ční správ ě.

Na podzim provedla obec Líský hospodá řskotechnickou úpravu.Pozemky zdejších majitel ů zasahující do jejich katastru zabrala obec Líský vým ěnou.

Od 26.února obnoveny potravinové lístky na chléb a mouku.

Sehrána divadelní hra „Jedenácté p řikázání“- hlavní role Vladimír Perní ček.

Činnost kina na podzim p řerušena.

Lidovým soudcem za naši obec byl jmenován Karel Neubauer,horník čp.54

- 57 -

Na novém dole pokra čováno ve hloubení a rozší ření,když se objevila slabší vrstva uhlí. Voda čerpá se pumpou. Postavena moderní t ěžní v ěž.

Rokem 1950 byla ukon čena polovina dvacátého století. Porovnejme po čátek tohoto století s dneškem. Nap říklad obilí se mlátilo v zim ě cepy, pozd ěji byla ru ční mláti čka,v r. 1913 zakoupena zde první spolková parní mláticí garnitura. Řezanka se řezala ru ční řeza čkou,pozd ěji pomocí žentouru,který táhl dobytek podobn ě jako malou mláti čku.Od zavedení elektriky toto zastává elektromotor.Automobily, traktory, elekt řina, rozhlasové přijíma če,telefon,pošta,kino atd. to vše se zde objevuje postupn ě a sbližuje i zdejší obec s ostatním sv ětem.

V roce 1951 zem řeli:

15.4. Antonín Perní ček, čp.12 ve stáří 79 rok ů, 30.5. Václav Zíma,vým ěnká ř,ve stá ří 67 rok ů, 29.6. Marie Jílková, čp.96, ve stá ří 77 rok ů, 5.7. Anna Pond ělí čková ve stá ří 72 rok ů, 10.9. Augustin Svítek čp.45, ve stá ří 67 rok ů,1.10. Marie Vl čková, ve stá ří 71 rok ů.

Rok 1952:

I v naší obci se vzpomenulo mezinárodního dne žen. V oknech po celé obci se objevily bílé holubice míru od žactva zdejší školy. Provedena sbírka na bojující Koreu.

V lednu byla celkem mírná zima, 10. února velká vánice.Letos o první jarní den padal sníh,22. března pršelo, 26. a 29.b řezna op ět padal sníh,1. dubna zase napadl a držel až do 8. dubna. Od půli dubna již teplé po časí.12.kv ětna p řinesli „ledoví muži“ chladno. Ráno 20.kv ětna byl mráz,který zp ůsobil zna čné škody na úrod ě.Koncem kv ětna se oteplilo, nastalo sucho .Katastrofální sucho a tropické teploty až 40°C vedra projevily následky na obilí, řep ě, u brambor ů,druhá se č malá místy žádná., nedostatek krmiva pro dobytek.

V roce 1952 byl p ředpis dodávky obilí 20 vagon ů- dodáno 19,5 vagonu spln ěno na 95%. Ve srovnání se sousedními obcemi splnila naše obec dosti vzhledem k velkému suchu.

JZD- v roce 1950 byly dle vládního na řízení vykoupeny v ětší hospodá řské stroje a to 1 mláti čka s příslušenstvím, 2 traktory, 1 v ůz za traktor, 1 potahový v ůz, 2 pluhy dvouradli čné, 4 samovazy, 1 vyoráva č brambor. JZD bylo I.typu. Hospoda řilo na 18 ha od fary,F.Ku čery, V.Perní čka a Cimrmana ze Bdína. Členové vlastnili 66 ha p ůdy a hospoda řili zatím každý na své vým ěř e a spravovali t ěch 18 ha. Tato pole byla v ětšinou od bývalých nájemc ů vy čerpána,takže dávala špatnou sklize ň.Členové JZD m ěli zájem, aby družstvo p řešlo na vyšší typ .Od ob čan ů nebyl zájem o socializaci vesnice a ONV ve Slaném se též málo zabýval,aby pomohl JZD z jeho t ěžkostí. Překážkou byla živo čišná výroba a ustájení dobytka.V tomto roce vysázen chmel ve vým ěř e 3 ha 30a.V té dob ě zem řel p ředseda družstva Josef Červenka,který byl p ředsedou od roku 1949. Členskou sch ůzí zvolem prozatímn ě Št ěpán Markus. Byla sjednána ve řejná sch ůze,aby se projednala otázka hospodá řskotechnické úpravy. Tato sch ůze byla navštívena tém ěř všemi ob čany, kte ří p řišli protestovat proti HTÚ,ale družstevníci se nevzdávali nad ěje.Na každé sch ůzi se mluvilo o spole čném hospoda ření. Též ONV Slaný se více zajímal o naše družstvo. V zá ří došlo k technickohospodá řské úprav ě s pomocí našeho instruktora p ředsedy ONV V.Švarce,který si dal úkol,p řesv ědčovat ob čany o výhodách JZD. Byla to t ěžká a ob ětavá práce.

- 58 -

Do JZD se p řihlásili Zíma Fr. s manželkou s vým ěrou 6 ha, Vl ček Ladislav s manželkou 12 ha, Hamouz František s manželkou 15 ha, Hartmanová Anna s 3 ha, Šubrt Jaroslav s manželkou 12 ha, Krupka Ladislav 9 ha, Pavlí ček Václav s manželkou 10 ha, Arlt Václav, Arlt Ladislav 12 ha, Prokop František 12 ha, Husáková Marie 2 ha, Purkýtová Marie 2 ha, Ku čerová Marie 2 ha, Zelenková Božena 11/2 ha, Paur Josef 8 ha, Urban Antonín 12 ha, Karbus Josef 12 ha, Pond ělí ček Ladislav a Pond ělí čková Anna 5 ha. JZD v Pozdni docílilo členskou základnu 55 člen ů. Při členské sch ůzi v říjnu usnešeno postaviti kravín pro 100ks hov ězího dobytka z bývalé panské stodoly,toho času majetek Ludvíka Paura,Pond ělí čka Karla. Členové se zavázali, že kravín se postaví do 21.prosince. Pro malý po čet pracovních sil a hodn ě práce se stavba protáhla. Odpracováno 1700 brigádních hodin zdarma. V novém kravín ě budou tak krávy pohromad ě.

Historická zm ěna. Hospodá řskotechnická úprava p ůdy, hospoda ření na velkých honech, socializace venkova, zem ědělská velkovýroba dle programu a usnesení vlády.

Dne 16.zá ří 1952 byly rozorány meze na p ředních Borech a tak vytvo řen první hon.P ři této hospodá řské úprav ě byly tak řka v ětšinou zm ěněny parcely rolí.Jednotné družstvo m ělo hony a ostatní zem ědělci a majitelé polí obdrželi pole jako náhradu za role v honu jinde.Tím se do základu zm ěnil obraz, vzhled polí a majitel ů.HTÚ provád ěli inžený ři z Ministerstva zem ědělství.

Po Novém roce nastoupil zde nový tajemník MNV Čen ěk Sirotek z Tu řan.

MNV rozhodl za řídit místní rozhlas, který koupil z Libušína.Na svátek Josef ů již tento vyhrával.Tím kon čí v naší obci bubnování a buben dán na odpo činek

Po čátkem kv ětna vyskytla se v naší obci slintavka. Uhynul zna čný po čet dobytka. Zakázány sch ůze, mše, a jiné shromaž ďování.

V obci utvo řena pomocná stráž národní bezpe čnosti,členové Šlajchrt František,Šubrt Václav, Markus Št ěpán, Bradá č Jind řich

Zdejší kino p řevzato státem.Provoz zahájen 8.listopadu s oslavou říjnové revoluce.

V tomto roce zem řeli: 22.2. Hladíková Juliana, čp.55, ve v ěku 82 rok ů, 3.4. Smetanová Božena čp.47, ve v ěku 70 let, 9.4. Morkusová kate řina, čp.105 ve v ěku 82 rok ů, 6.7. Svítková Barbora čp.45, ve v ěku 68 rok ů,22.10. Chládek Alois čp.52 ve v ěku 81 rok ů

Rok 1953:

Na po čátku roku provedena reorganizace místního národního výboru. Předsedou zvolen Karel Neubauer,horník..

Po časí na po čátku roku m ěnivé,pilnou prací dohání se toto zpožd ění a sejí se ja řiny.V b řeznu jsou v noci mrazíky,p řes den slune čno a teplo a sucho. Na Velikonoce o Velký pátek a Bílou sobotu teplota 22°C-24°C.8. dubna mráz.9.kv ětna p řepršky, ve čer se sn ěhem. V noci na 10.- kv ětna napadl sníh-vrstva as 2 cm, ráno bylo vše bílé.Ve dnech 11,12,13. kv ětna byly přehá ňky, stále zima, pozd ěji teploty až 30°C. V kv ětnu okopávání a jednocení řepy. Ve dnech 22,23 a 24. června lijáky, místy pr ůtrže mra čen.Obilí poléhavé, velké škody vznikají při sušení traviny. Žn ě za čaly 13. července.Zpo čátku dešt ě brzdí práce, pozd ěji se po časí

- 59 -

ustálilo. Obilí se též mlátilo z polí a provád ěn brigádami no ční výmlat. Zavedeny no ční hlídky muž ů p řes žn ě. Vojt ěšky dávají toho roku t ři až čty ři se če.Po žních velké teploty ve dne, v noci chladna,velké sucho zp ůsobuje vadnutí listí cukrovky.10. zá ří teprve menší déš ť.Urodilo se hojnosti jablek a švestek.Není snad pamětníka tak veliké úrody švestek.Na stromech lámou se i v ětve pod tíhou a i každý ke řík švestkový je obsypán.Cena švestek je 30 Kč za 1q. Nebývalé množství se jich též usušilo.Cena jablek 2,- ,3,-,3.50 K čs.

Dne 5.b řezna ve 21.50 hodin zem řel v Moskv ě p ředseda rady ministr ů SSSR Josef Visarionovi č Stalin, jeden z vít ězů nad hitlerovským N ěmeckem v roce 1945. Ve všech obcích i u nás konány vzpomínkové tryzny.

Dne 14.b řezna v 11.hodin zem řel po krátké nemoci první d ělnický prezident republiky a předseda komunistické strany Klement Gottwald. Narodil se 23.listopadu 1896 v Dědicích na Moravv ě. Rozhodnutím vlády proveden jednotýdenní státní smutek. Státní poh řeb konán 19. března z Hrad čan do Památníku osvobození na vrchu Vítkov ě, kde poz ůstatky pietn ě uloženy za veliké ú časti lidu. Ve dnech smutku konány ve všech obcích smute ční tryzny.Odešel veliký bojovník a v ůdce pracujících.

Dle usnesení vlády provedena od 1. června v celé republice m ěnová reforma.Byly dány do ob ěhu nové peníze od 1 halé ře do nejvyšší hodnoty 100 K č. Vým ěna starých platidel za nové provedena v pom ěru 5: 1 a sice na 1 osobu za 300 K č starých vym ěněno 60 K č nových. Z vým ěny vyjmutí vesni čtí bohá či a živnostníci.Ostatní zbylé peníze vym ěněny v pom ěru 1: 50.Uložené peníze na vkladníh knížkách byly p řepo čítány též výhodn ě v pom ěru1:5 do ur čité výše a pak pom ěr zvyšován.Pro naši obec tato vým ěna provedena v Holešovicích.Dnem 1. června též zrušeny potravinové lístky a šatenky.Vyhlášeny nové ceny potravin a zboží a výrobk ů.

Dne 23.ledna po řádán ples ČSM,7. února sokolský ples,8.b řezna mezinárodní den žen, oslava 1. máje ve Slaném, konána oslava 9. kv ětna Den vít ězství, 7. června uspo řádána besídka školních d ětí v sokolovn ě,30. srpna pou ťová zábava,8.11. oslava říjnové revoluce, 22. a 23. listopadu posvícenská zábava, 13. prosince uspo řádána Svazarmem výstava poštovních holub ů v sokolovn ě.

Dne 21. b řezna 1953 byl zvolen novým prezidentem republiky Antonín Zápotocký. Soudruh Antonín Zápotocký byl zvolen jednomysln ě.Znovu se rozléhá Vladislavským sálem bou řlivý dlouho neutuchající potlesk. V té chvíli se zvedá na Pražském hrad ě československá státní vlajka. Nad hradem p řelétá bojový svaz letadel a h řmí 21 d ělových salv.

Nov ě zvolený prezident se narodil 19.12.1884 jako p říslušník Zákolan.Každý pracující naší republiky ho zná, jako nejbližšího spolupracovníka K.Gottwalda, jako v ěrného syna d ělnické třídy. Celý sv ůj život zasv ětil boji za práva pracujícího lidu, za spln ění d ějinného poslání dělnické t řídy, za v ěci vít ězství socializmu a míru. Je spjatý s lidem, zná jeho pot řeby, jeho state čnost a ob ětavost je prodchnuta nezlomnou vírou v tvo řivé revolu ční síly našeho lidu.Úst řední ak ční výbor je p řesv ědčen, že Antonín Zápotocký bude v ěrným strážcem a pokra čovatelem díla Klementa Gottwalda, v čele našeho státu a zabezpe čí další úsp ěšnou výstavbu socialismu.

V tomto roce zem řeli: 20.1. Tu čková Božena, čp.34,ve stá ří 70 rok ů, 21.5. Červenka František, čp.43, ve stá ří 74 rok ů,2.9.Šubrt Josef čp.19, ve stá ří 68 rok ů

- 60 -

Rok 1954:

Koncel ledna a po čátkem února mrazy p řes 20°C. Pšenice špatn ě p řezimovala, musela se znovu sít. Z jara bylo sucho.Stromy švestek,patrn ě vliven lo ňské úrody letos prosychají.V kv ětnu teplé dni .Neprší dosud, až teprve 1. července za číná deštivé po časí.Pose čené traviny se kazí. Žn ě za čínají 24. července, jsou bržd ěny dešti.Následkem jarního sucha je úroda letos slabá, nejhorší výnos mají ozimé pšenice.

V rámci zmírn ění mezinárodního nap ětí byla zahájena 25. února v Berlín ě konference ministr ů čty ř mocností: Sov ětského svazu, USA, Anglie,Francie.

V ned ěli 16. kv ětna byly vykonány volby do místních národních výborů. Ve zdejší obci byla jedna volební místnost,každý voli č dostal dva lístky.První kandidátka byla se jmény kandidát ů, druhý lístek prázdný. Jména kandidát ů: Neubauer Karel, horník, Šlajchrt František, horník, Bradá č Jind řich, horník, Novotný Josef,zem ědělec, Ulrich Jaroslav, ú ředník., Stan ěk Josef, krej čí,Purkýtová Marie,manželka horníka, Šebek Bed řich,zem ědělec,Klímová Karla,manželka technického ú ředníka, Vojt ěchová Anna,manželka obuvníka,Rajnyš Rudolf,zedník,Zíma František, zem ědělec. Ve volební místnosti byla umíst ěna urna a plenta,volby řídila volební komise. Na kandidátce mohlo být škrtáno jméno:V ětšina voli čů volila p římo do urny tj.nešlo se za plentu.Všichni kandidáti byli zvoleni. Podle voleb složen nový národní výbor. : p ředseda Neubauer Karel, tajemník Bradá č Jind řich, Rada MNV:Neubauer K, Šlajchrt Fr.,Bradá č. Finan ční komise:Stan ěk Josef,Zelenka František,Duchek Adolf, Burda Miroslav,Duchová Jana.Zem ědělská komise:Šebek Bed řich, Zíma František, Purkýtová Marie, Sachl Jaroslav, Zelenka Josef a Najman Jan.Osv ětová komise: Bradá čová Miloslava, Ulrich Jaroslav, Stan ěk Josef, Miler Bed řich, Hamouz Josef, Háblová B ěla,Ku čerová V ěra. Místní hospodá ř:Perní ček Josef čp.51.

Na podzim 27.11. konány volby do národního shromáždění. Pro slánský okres byli navrženi dva kandidáti: ministr Václav Nosek a Bohumil Bureš, p ředseda JZD Nový život Kačice.

Vzhledem p řirozenému st ředisku naší obce byla podána MNV žádost o z řízení poradny pro děti, protože do st řediska Ho řešovice je špatné spojení.

Školní rok 1954/55: po čet žactva 28 hoch ů a 22 d ěvčat ,celkem 50 žák ů. Stav u čitelstva od roku 1950: ředitelka školy Bradá čová Miloslava, od 1.9. 1950 Václav Čiviš,u čitel,rodem z Líského,od 4.1. 1951 Jitka Grünwaldová-Smekalová z Kvílic,od 25.2. 1952 Hana Pražáková ze Slaného,od 1.9.1953 Olga Pr ůšová z Bilichov a, od 1.9.1954 Marta Vokounová z Kro čehlav.

Dne 16. ledna po řádány v sokolovn ě Šib řinky, 20.února po řádán ples ČSM.Dne 21. b řezna sehrána spolkem Svazarm –chovatelé poštovních holubů z Líského divadelní hra „Ptá čník“. O Velikonocích 18.dubna sehrána Sokolem divadelní hra J.K.Tyla „Pali čova dcera“. Hra byla dob ře sehrána a opakována v Přerubenicích .Hráli: V ěra Vl čková, Josef Stan ěk, Duchová Jana, Ulrichová Pavla, Ulrich Jaroslav, Hora Ji ří, Pospíšilová Julie, Burda Miroslav, Vl ček Ladislav, Stan ěk Bohumil, Hamouz Josef, Anuš Duchová, Václav Tott, Václav Zíma, František Šlajchrt.

Chovatelé z Líského dále sehráli hru Voliéra „Chudák manžel“, oslaven 1. máj ve Slaném, byla po řádána oslava 9. výro čí osvobození reoubliky Rudou armádou, dále byla po řádána pou ťová a posvícenská zábava.Byla sehrána Svazarmem divadelní hra V.Štecha „T řetí zvon ění“ Na Vánoce sehrána Sokolem hra Aloise Jiráska“Kolébka“.

- 61 -

V červnu a červenci uspo řádána v Praze I. celostátní spartakiáda – vrcholná p řehlídka naší tělovýchovy za ú časti celkového po čtu as 200 tisíc cvi čících i z sp řátelené ciziny.Z naší obce se zú častnili žáci škol ze Slaného i řada ob čan ů.

V tomto roce byla provedena brigádnicky oprava druhé poloviny st řechy školní budovy.Tím se ušet řilo 850 K č: Na odborné práce se doplatilo jen 4500,.- K č.

V tomto roce zem řeli: 23.4. Hrdli čková Josefa, čp.88, ve stá ří 77 rok ů, 4.5. Chomout Josef, čp.37 , ve stá ří 69 rok ů, 20.10. Perní ček Jan, čp.100, ve stá ří 54 rok ů, 8.11. Miler Bed řich, čp.75 ve stá ří 77 rok ů.

Rok 1955:

Dne 19. července 1955 byla zahájena v Ženev ě konference nejvyšších p ředstavitel ů čty ř velmocí:P řítomni za Sov ětský svaz p ředseda rady ministr ů N.A.Bulganin, president USA D. Eisenhover, ministerský p ředseda Velké Británie Antony Eden a ministerský p ředseda Francie M. Faure. Tato konference p řinesla lidu nad ěji na vy řešení všech mezinárodních otázek a mír.

O Nový rok padal sníh. V noci dne 17.ledna řádil v republice i u nás veliký vichr, který nad ělal hodn ě škod na st řechách, budovách i stromech. Na ja ře bylo dosti sucho,koncem kv ětna deštivé po časí. Také ve žních deštivé po časí brzdilo práci. Úroda obilí dobrá. Katastrofální pohromou toho roku byl postižen chmel.Ješt ě p řed sklizní po čal se chmel rychle kazit,patrn ě mokrem a zapa řením p ůdy a rozší řením choroby peronospory. Chmelové hlávky byly zrzav ě červené, takže v ětšina chmelnic se proto ne česala. Tím vznikla škoda zna čného rozsahu majitel ům chmelnic i velká národohospodá řská škoda. Úroda ovoce byla st řední.Brambor bylo málo, ale cukrovky narostlo dosti.

Ve dnech 6.-13. b řezna probíhala v celé republice akce výzvy sv ětové rady míru v boji za mír a zákaz atomovými zbran ěmi. Také ve zdejší obci získalo n ěkolik dvojic podpisy všech ob čan ů.

V tomto roce byl zastaven provoz na novém dole i štole. Jako d ůvod se uvádí slabá vrstva uhlí.T ěžní v ěž bude rozebrána a p řevezena na jiný d ůl., též i pomocný inventá ř. Budova strojovny a skladišt ě pronajata strojní stanici pobo čce v Pozdni.

Místní národní výbor projednal návrh na z řízení vodovodu použitím vody z jámy dolu.P ředseda MNV K. Neubauer bude se informovat o v ěci na kompetentních vyšších místech.

V lét ě tohoto roku byla válcována silnice na úseku Pozde ň-Plchov od k řižovatky u školy po čínaje.

Dne 22. ledna po řádán hasi čský ples,5. b řezna po řádány sokolské Šib řinky, dne 27. b řezna po řádán d ětský ples, oslava 10. výro čí osvobození Rudou armádou byla 8. kv ětna.17. července byla uspo řádána slavnost mezinárodního družstevního dne na sportovním h řišti a v sokolovn ě za četné ú časti.

- 62 -

Dle usnesení vlády a ÚV KS Č vzpomenuto bude trvale zásluh u čitele národ ů jana Amose Komenského v „Den u čitel ů“ 28. b řezna 1955 a dále pak v tento den každý rok. K tomuto dni vláda prop ůjčí vyznamenaným u čitel ům titul zasloužilý u čitel neb vzorný u čitel.

Ve školním roce 1955/56 chodilo do místní školy 46 žák ů- 23 hoch ů a 23 d ěvčat. Do osmileté školy ve Slaném odešlo 12 žák ů. Nov ě zde nastoupil u čitel Zden ěk Fo řt, po n ěm od 1. listopadu Vladimír Bosák,nar. 4.2.1931 z Kví čku. V listopadu onemocn ěli 4 žáci z 1. t řídy spálou. Místní národní výbor i ředitelství národní školy projednávaly situaci budovy školy.Rozhodnuto žádati o postavení nové školní budovy, která by vyhovovala všem požadavk ům.

Byla provedena úprava místnosti v obecním dom ě. V bývalé ú řadovn ě upravena svatební místnost, ú řední místnost národního výboru z řízena vedle..

V tomto roce vystoupilo n ěkolik zem ědělc ů z JZD.

Na parcele „pod váhou“ postavilo JZD dr ůbežárnu.

Antonín Šlajchrt postavil rodinný d ům.

V tomto roce zem řeli: 7.3. Pokorný Antonín, čp.84 ve stá ří 84 rok ů, 15.5. Chládek Václav, čp. 52, ve stá ří 44 rok ů, 22.7. Husáková Emilie, čp. 14, ve stá ří 67 rok ů, 30.9. Šebek Karel, čp.81, ve stá ří 63 rok ů.

Rok 1956:

Dnem 1. ledna po čal první rok druhé p ětiletky.

V měsíci lednu mírné po časí,od 1. února zapo čala zima, napadl sníh a byly mrazy.Následkem mírného ledna pomrzlo mnoho ovocných strom ů.. Na po čátku kv ětna studeno, koncem kv ětna velká tepla. Byly studené noci a málo slunných dní, proto žn ě až koncem m ěsíce července.Nep říznivým po časím byla postižena cukrovka, rovn ěž rostlinám chmele musela být věnována velká pé če n ěkolika ochrannými prost ředky.Úroda travin byla slabší, obilí dosti, také brambor ů. U ovoce se vyda řilo tento rok nebývalou úrodou jablek,ostatního ovoce málo.

Ve dnech 14. až 25. února konán v Moskv ě XX.sjezd Komunistické strany Sov ětského svazu., jako jedna z nejd ůležit ějších událostí roku. Byl sledován v cizin ě i u nás.U činil řadu nových usnesení a záporn ě se postavil ke kultu osobnosti J.V. Stalina.Zna čný ohlas zp ůsobilo znárodn ění Suezského pr ůplavu, kontrarevolu ční pu č v Ma ďarsku 23. a 24. října. 29. října byl napaden Egypt Izraelem a po ultimatu 30. října Velkou Británií a Francií. Po krátké dob ě bylo uzav řeno p řím ěř í. Boje si vyžádaly řadu lidských ob ětí.

Letos byly dvakrát sníženy ceny zboží – v dubnu a v listopadu, což bylo ob čanstvem radostn ě přijato.

Jednatelství státní spo řitelny d říve Kampelička , byla p řid ělena agendou poštovnímu ú řadu, nad řízeným orgánem je státní spo řitelna v sídle okresu Slaný.

- 63 -

Ve školním roce 1956/57 je po čet žák ů ve škole 51 , z toho 25 hoch ů a 26 d ěvčat. Po dvouleté přestávce chodí sem op ět žáci ze H řešic. Od 1. zá ří zvýšeny platy u čitel ů. Znovu zavedeno vyu čování ru čních prací.Do osmileté školy do Slaného dojížd ělo 7 žák ů.

Jak se projevuje spot řeba potravin apod. proti d řív ější dob ě? V nyn ější dob ě se projevuje v ětší spot řeba masa a i jiných potravin.Hlavn ě v rodinách,kde je n ěkolik člen ů zam ěstnáno v hornictví a pr ůmyslu, je spot řeba masa i sádla v ětší. Spot řeba potravin je zajiš ťována dodávkami majitel ů zem ědělské p ůdy a to obilí, maso, mléko a vejce. Maso, sádlo a uzeniny se prodávají v prodejn ě Jednoty-řeznictví,vedoucí Anna Z ůnová.Mléko na dodávku i volné odváží denn ě auto do mlékárny ve Slaném. K prodeji p řiváží ošet řené mléko z mlékárny.Potraviny se prodávají v prodejn ě Jednoty, v bývalém hostinci u Vl čků, vedoucí Ji řina Vébrová, pozd ěji Karel Kodera. Také u textilu a oblek ů i obuvi se projevuje zvýšení hlavn ě u mládeže. Kupuje se rovn ěž nábytek nových vzor ů a druh ů. Již loni bylo v obci koupeno n ěkolik televizor ů. Jsou to p řístroje, které p řenáší obrazy i zvuk, zatím v rozm ěrech as 30 cm obrazovky. Cena televizor ů je as 3000 K č. Rozhlasové p řístroje ( rádia) jsou tak řka v každé domácnosti. Rozší řily se též elektrické pra čky. Možnost nákupu t ěchto v ěcí je ovlivn ěno p říjmy pracujících člen ů rodiny. Hlavní položku v rodin ě činí nákup potravin.

V tomto roce postavilo JZD nový vep řín vedle dr ůbežárny. Na parcele „Pod váhou“ postavil rodinný d ům Jaroslav Pleticha. Cukrovar Klobuky postavil novou filiální váhu na cukrovku. Brejch ův mlýn čp.35 p řevzalo JZD.

Na ja ře se vyskytl u školních d ětí černý a silný pr ůduškový kašel. Zavinilo to chladné po časí a byl zde rozší řen p řenesenín nákazou.

Od 1. října zaveden usnesením vlády pracovní týden v továrnách, ú řadech 46 hodin místo 48 hodin p ři stejné mzd ě – jako další krok ku zvýšení úrovn ě pracujících.

Po řádány tyto podniky: 18.2. Hasi čský ples, 25.2. Šib řinky, 8.5. Oslava dne vít ězství, pou ťová a posvícenská zábava, oslava říjnové revoluce a 18.12. váno ční nadílka d ědy Mráze

V tomto roce zem řeli: 19.3. Jílek František, čp,36, ve stá ří59 rok ů, 19.7. Šlégrová Antonie, čp.58, ve stá ří72 rok ů, 27.7. Červenka Miroslav, čp.43, narozen 4.7.1956, 23.12. Pospíšil Eduard, čp.112, ve stá ří 85 rok ů

Rok 1957:

V lednu jsou mrazy a sníh. Do 21. února je mírní počasí,pozd ěji mrazíky a sn ěhové p řehá ňky. V březnu nestálé po časí,12.dubna sn ěží.Kv ěten byl na po čátku studený, od 11. bylo sucho a horko jako v červenci. Žn ě za čaly 16. července, z po čátku bylo stálé po časí, pozd ěji deštivo, čímž se žn ě zdržely. Úroda obilí byla dobrá, rovn ěž i chmele, cukrovky i brambor ů.Letos bylo málo ovoce, jablek i švestek.

V ned ěli 19.kv ětna konány v celé republice volby do místních národních výbor ů i do okresních národních výbor ů. Byla navržena jednotná volební kandidátka. Do ONV navržen Josef Pospíšil, tesa ř. Do národního výboru navrženi členové: Neubauer Karel, B ělská Aloisie, Bradá č Jind řich, Egerer Antonín, Hamouz Josef, Ku čera Josef, Novotný Josef, Perní ček Vladimír, Šlajchrtová V ěra, Ulrich Jaroslav, Zelenka František, - celkem 11 člen ů.Volby konány ve vyzdobené místností národního výboru, kde byla umíst ěna volební urna i plenta. Většina voli čů volila p římo do urny. Kandidáti byli p ředstaveni voli čů m již p řed volbami na

- 64 -

ve řejné sch ůzi.Ú čast voli čů byla 99%.a všichni navržení kandidáti byli zvoleni. Volby m ěly rychlý pr ůběh a slavnostní ráz. Všichni zvolení kandidáti obdrželi p řes 97 % hlas ů. Na ustavující sch ůzi MNV 29. kv ětna zvoleni: Karel Neubauer, p ředseda , Zelenka František, nám ěstek p ředsedy, Bradá č Jindra, tajemník, do rady MNV Ku čera Josef a B ělská Aloisie.Stálá zem ědělská komise:Egerer Antonín, Novotný Josef a bude dopln ěna 3 soukromými zem ědělci. Členy finan ční komise zvoleni Josef Hamouz a V ěra Šlajchrtová. Členi kulturní komise zvoleni Perní ček Vladimír a Ulrich Jaroslav. Zapisovatelem zvolen Jind řich Bradá č, hospodá řem Josef Ku čera, funkci ú četního a hospodá ře vedl p řechodn ě Neubauer Karel, pozd ěji Hamouz Josef. Do okresního národního výboru zvolen Josef Pospíšil

Nový národní výbor čeká řada úkol ů p ři výstavb ě socializmu i dalších.

Od 1. ledna 1957 p řid ěleny MNV pod správu h řbitovy a od 1. dubna kina.

Rozpo čet MNV v Pozdni na rok 1957:

Příjmy: rozpo čet: spln ěno:

Domovní da ň 8.600,- 8.558,--

Da ň z představení 1.600,-- 1.814,10

Poplatek ze ps ů 1.600,-- 1.320,--

Poplatky z hosp.zví řat 11.100,-- 12.216,80

Poplatky z míst 25,--

Poplatky h řbitovní 300,-- 2.668,--

Jiné poplatky 1.000,-- 476,--

Zrušené dávky 2.000,--

Zem ědělství 4.474,50

Školství a kultura 400,-- -

Místní hospodá řství - 435,--

Kina 8.230,-- 8.088,52

Vnit řní správa 1.000,-- 833,25

Příd ěly na neinv. výdaje 8.000,--

Úhrn p říjm ů 35.830,-- 48.909,17

Výdaje: rozpo čet: spln ěno:

- 65 -

Zem ědělské hospodá řství - 1.059,22

Místní komunikace 200,-- 2.346,60

Ve řejné osv ětlení 1.400,-- 645,80

Poh řeb.výdaje 300,-- 1.800,--

Dětský útulek 2.000,-- 1.612,72

Škola 8.000,-- 7.230,50

Školní jídelny 300,-- -

Kino 14.910,-- 10.729,19

Vodohospodá řské za řízení 500,-- -

Požární ochrana 400,-- 335,70

Členové NV + Správa NV 15.100,-- 19.489,42

Úhrn výdaj ů 43.110,-- 45.249,18

Přehled o pen ěžním hospoda ření r.1957: P říjmy 51.509,17 K č, výdaje 48.449,15 K č, rozdíl 3060,02 K č ( s proú čtováním záloh 2600,- a 600,- K č).P říd ěl 8000,- K č na opravu kina musel být vrácen, protože oprava nebyla místními zedníky provedena. P řid ělením mláti čky národnímu výboru byla získána částka 2000,-Kč na dopl ňkový rozpo čet 1958.

MNV projednával na sch ůzích tyto úkoly:Velmi naléhavá je oprava ve řejného osv ětlení, nutná je též úprava nádržky a regulace potoka , hlavn ě v úseku od mlýna k Plchovu. Koncem roku zapo čato s úpravou nep řehledného záto če v úseku u školy sm ěrem na Jedom ělice zbouráním části zd ěného oplocení . Bylo vykoupena část zahrad Št ěpána Markuse a Ludvíka Paura.Oplocení záhybu bude provedeno drát ěným pletivem, tím se vy řeší velmi nebezpe čný záto č, kde docházelo k úraz ům.

MNV projednával plánování stavby koupališt ě na rok 1958. Vyhlédnuta k tomu parcela za obcí sm ěr H řešice, nyní role v záhybu potoka blíže hráze zrušeného rybníka u ho řejšího mlýna.Byla podána žádost o za řazení stavby koupališt ě do akce Z na rok 1958.Vedením přípravných prací pov ěř en člen NV Vladimír Perní ček. Nové koupališt ě by m ělo pro Pozde ň velký význam. Jeho výstavba však bude vyžadovat nejen finan ční náklad, ale hlavn ě od všech ob čan ů pracovní pomoc. Vyvážení hlíny si vyžádá hodn ě práce a také spot řeba betonu bude zna čná. Velkou výhodou by byl p řítok vody z potoka do koupališt ě i odtok vody vzhledem k poloze plánovaného koupališt ě.

Na zrušeném dole nad cihelnou byl provád ěn pr ůzkum množství vody a síly pramene vodohospodá řskými pracovníky z Prahy pro pomocný vodovod m ěsta Slaného na Tu řanech. MNV žádal,aby uvedená voda byla ponechána pro vodovod naší obce, nebo ť je na zdejším katastru. Žádost byla však vy řízena záporn ě s tím, že prý Slaný má málo vody. Nebralo se

- 66 -

v úvahu, že je pro n ě mnohem blíže voda v lese u Libkovice. Vše nutno i dál sledovat, nebo ť národní výbor již d říve se o z řízení vodovodu na tomto míst ě zajímal.

Svatební místnost, dosud umíst ěná ve škole , byla umíst ěna bývalé velké místnosti MNV. Dále je v tomto dom ě ú řadovna NV, kulturní jizba, ve řejná knihovna, byt zam ěstnance NV, úřadovna poštovního ú řadu a kancelá ř JZD.

Letos v lét ě a na podzim bylo provedeno asfaltování silnic v úseku Pozde ň – Byse ň, a Srbe č- Pozde ň – Kutrovice. Mimo řádn ě byl na žádost NV asfaltován úsek od nového mostu k cukrovarské váze. Úsek od školy pod kostel a Cihlá řovi hostinci nebyl asfaltován a jeho ošet ření p řeneseno na obec podle nových sm ěrnic. Velkou výhodou asfaltování silnice je stále tvrdý stav za dešt ě i sn ěhu- mizí z nich nep říjemné bláto.

V rámci mezinárodních oslav 40. výro čí Velké říjnové revoluce a založení SSSR p řipravily místní složky Jednota, Osv ětová beseda a Národní škola d ůstojnou a zda řilou oslavu V ŘR v naší obci. O velkém a sv ětovém významu této revoluce pro lidstvo promluvil učitel Vladimír Bosák. Další program vyplnilo žactvo básn ěmi, pásmy i zda řilými hrami. Ú čast byla veliká, ve čer byla tane ční zábava v sokolovn ě.

Byla konána p řednáška o výchov ě mládeže, konány hovory s vojíny v záloze, hovory s léka řem - všechny velmi zajímavé a hodnotné.

Dne 1. b řezna po řádány v sokolovn ě tradi ční 30. Šib řinky s rázem „V r ůžovém háji“. Celý sál byl vyzdoben sty r ůží, kteé vytvo řily krásný obraz pro diváka. Návrh a úpravu provedl Jaroslav Ulrich. Ú čast byla veliká. Hrála kapela pivovaru Krušovice za vedení Jaroslava Srpa. 7. dubna po řádán školou a rodi čovským sdružením d ětský karneval.. V předve čer dne vít ězství byl uspo řádán lampionový pr ůvod obcí ke hrob ům rudoarm ějc ů a pomníku padlých. Vzpomínkový proslov m ěl u čitel V. Bosák a žáci básn ě.

Dne 9. kv ětna sehrál dramatický odbor Sokola odpoledne i ve čer veselohru Svatopluka Radešínského „Císa ř pán o ni čem neví“ za režie J. Hamoune a Jar. Ulricha. Výpravu dekorace maloval Rudolf Ulrich. Po delší dob ě, za zna čných obtíží s neúplným jevišt ěm byla v krátké dob ě 5 ned ěl nacvi čena veselohra , p ři které se diváci hodn ě srde čně zasmáli jako málo kdy.Obsazení: Karel Šebek, Anuš Duchová,Jaruš Zímová, Milan Krbek, Jaroslav Ulrich, Zden ěk Zelenka, Karel Procházka, ,Old řich Šubrt, Antonín Vl ček ml. Velkým problémem pro divadelní další činnost otázka jevišt ě. Jedin ě z řízení stálého jevišt ě brzdí řaditi se k ostatním soubor ům v okrese.

Letošní pou ť 1. zá ří po řádala Osv ětová beseda.Jelikož poslední dobou o pou ť nebylo tém ěř krám ů následkem česání chmele, obstarala tyto a r ůzné zábavné atrakce. Za veliké ú časti vyhrávala v sokolském h řišti kapela Bateria, dále zde byly závody traka ři, pytlové závody, závod d ětí v jídle velkého švestkového kolá če, kolo št ěstí a jiné, což m ělo úsp ěch.

Dále byla po řádána OB posvícenská tane ční zábava i p ěkná hodinka, nadílka D ědy Mráze 22. prosince v sokolovn ě a Silvestr s velkým programem.

Dvakrát , oby čejn ě v ned ěli hraje místní kino. Ú čast divák ů klesá, následkem rozší ření televize. Velkým problémem je oprava sálu kina, který nutn ě ji pot řebuje.Hlavn ě strop a schody, které hrozí sesutím. Budova bývalá Cihlá řovi hospoda je majetkem Josefa Perní čka

- 67 -

čp. 12.ONV p řid ělil na tuto adaptaci 8000 K č. Místní zedníci, kte ří slíbili provést opravu, stále tuto ned ělají.

Dne 13. listopadu zem řel president republiky Antonín Zápotocký. Odešel velký revolucioná ř a d ělnický bojovník, druhý d ělnický prezident. Náhlá tato zpráva vyvolala v obci smute ční ohlas. 15. listopadu odpoledn ě byla ve škole uspo řádána smute ční tryzna . Ob čané podepsali kondolen ční listinu. 18. listopadu byl konán na pražském hrad ě státní poh řeb.po smute čním pr ůvodu Prahou, byla urna s popelem zesnulého prezidenta pietn ě uložena do Památníku osvobození.

Dne 19.listopadu 1957 zvolilo Národní shromážd ění novým prezidentem republiky soudruha Antonína Novotného, prvního tajemníka ÚV KS Č.T řetí d ělnický prezident stanul v čele našeho lidov ě demokratického státu.D ělnický syn, sám strojní záme čník již v 17 letech vstoupil do řad p ředního oddílu naší d ělnické t řídy.

Školní rok 1957-1958 : stav žactva:1. t řída 25 žák ů, 2. t řída 23 žák ů.starší žáci 5. t řídy jezdili do Slaného.

Dne 4.5. o čkováno v naší obci 83 d ětí ve v ěku od 1 roku do 7 let proti záke řné nemoci obrn ě. Léka řské v ědě se poda řilo nalézt ochrannou látku proti spále, záškrtu, tuberkuloze, vzteklin ě, tetanu i této nemoci, čímž zachrán ěno tisíce d ětí. Vláda zakoupila pot řebné sérum v Kanad ě za zna čný obnos. V poslední dob ě se vyskytují srde ční nemoce mrtvice a rakovina a projevuje se u nich nejv ětší úmrtnost. Léka řská v ěda pracuje neúnavn ě na objevu nových lék ů.

Dne 28. b řezna zem řel tragickou smrtí ve v ěku 28 rok ů Miloš Purkýt, zam ěstnanec státních drah z čp. 65. P ři nálezu rozbušky doma na dvo ře, tato explodovala a smrteln ě jej zranila. Po převozu do slánské nemocnice zem řel, zanechav manželku a dceru.

V pond ělí 3. června zem řel ve v ěku 47 rok ů v nemocnici ve Slaném rolník Antonín Urban, po srde ční mrtvici, otec 4 d ětí z čp. 17.

V noci o Št ědrý ve čer 25. prosince byl zran ěn neš ťastnou náhodou výst řelem v byt ě kamaráda Fr. Šlajchrta Václav Zíma , 20 rok ů stár, strojní záme čník, který p řijel dom ů na Vánoce. Byl převezen na chirurgickou kliniku prof. MUDr. A.Jiráska v Praze, nebo ť byl zran ěn do páte ře. Doufá se v jeho uzdravení.

V letošním roce p řekro čila socializace vesnice v zakládání JZD v republice 50% zem ědělské půdy a pokra čovala na podzim dále. V naší obci pracuje v zem ědělství celkem 136 ob čan ů, z toho je 49 člen ů JZD a ostatní soukrom ě hospoda ří. U obilnin JZD dosáhlo výnosu 25q pšenice, 27q žita, 304q cukrovky po hektaru a vyrobilo 121 l mléka na jednu dojnici, výrobu vajec p řekro čilo i 3839 ks proti plánu. Na konci roku rozd ělilo d ůchod: na 1 pracovní jednotku 19 K č a naturálie v hodnot ě 4,83 K č. Dále p řid ěleno ned ělitelnému fondu 44.200 Kčs, provoznímu fondu 12000 K čs , sociálnímu fondu 6000 K č, ze kterého vyplácí se na jedno d ěcko družstevníka m ěsí čně 30 K č.Družstvo je v obci dosud v menšin ě. P ři přesv ědčování zem ědělc ů po žních, p řihlásilo se 5 dalších do JZD.. Ke zvýšeným úkol ům a jejich zvládnutí je t řeba více člen ů a docíliti tak ud ělat práce na poli v čas. P řid ělené brigády sice pomáhají, ale dovoz stravování zat ěžuje družstvo. JZD pot řebuje k dalšímu zvýšení živo čišné výroby nový kravín, nebo ť nyn ější zdravotn ě nevyhovuje, dále pot řebuje sýpku na obilí. Nový vep řín a kurníky již plní úkoly. Ve mlýn ě, který má nyní družstvo se šrotuje obilí.

- 68 -

Památný dub, as 400 rok ů starý, následkem požáru po ude ření blesku siln ě usychá. Také památný top ůlek u Holešovic v ho řejší korun ě následkem mraz ů usychá. Na obytném dom ě Brejchovi mlýna je namalován krásný rodový erb rodiny Brejch ů, dílo akademického malí ře B řetislava Wernera.

Zdejší kostel pot řebuje již opravu fasády. Je v něm velký zvon ze Žwerotína a hlavní oltá ř ze svatovítského kostela z mramoru, odhadnutý tehdy na 30.000 zlatých

Dále je zde zachována bývalá došková chalupa majitele jana Podojila. Místní kroniká ř Hamouz Josef, písemn ě žádal NV v Líském o úpravu památné Královky s příslušným návrhem, jako vd ěč nou trvalou vzpomínku na našeho vynikajícího krajana a spisovatele Václava Bebeše T řebízského.. Dosavadní stav Královky není d ůstojný takové památky.

Nový obytný d ům postavil Vladimír Neubauer.

V prosinci za čala oprava bývalého hostince Josefa Vl čka, který koupila Jednota úst řední družstvo Slaný za 33000,K č. V dom ě má být prodejna Jednoty a hostinec, nebo ť budova nyn ějšího hostince uznána ONV nezp ůsobilá.

Celý sv ět udivila neoby čejná událost: V ědci Sov ětského svazu vypustili 3. října do výše 800 km 83,6 kg um ělou družici obíhající kolem Zem ě rychlostí 8 km za vte řinu. Ve výro čí Velké říjnové revoluce vypustil Sov ětský svaz druhou um ělou družici 1400 kg t ěžkou se živým tvorem. Zpráva o tomto vyvolala velký zájem a p řekvapení o vít ězství v ědy SSSR.

Rok 1958:

Za čal 3. rok p ětiletky.

V lednu bylo mírné po časí, v únoru až do kv ětna chladno a často pršelo. Za čala pozd ě setba ja řin a cukrovky. Žn ě za čaly 23. července, po časí zpo čátku deštivé.Úroda obilí, brambor i cukrovky dobrá a nebývalá úroda ovoce.

Hned po Novém roce zapo čato kácením jasan ů, olší,topol ů a akát ů kol potoka a nádrže v obci. Ud ělána tak probírka. Toto d řevo, resp.kmeny mají být nabídnuty lesní správ ě pro ú čelovou spot řebu. V ětšina t ěchto strom ů i klesti prodány ve dražb ě národního výboru.

MNV vlastní na Borách opukový lom, odkud si lidé odvážejí kámen na stavby i opravy cest za mírnou cenu.

Letošního roku bylo likvidováno polorozbo řené doškové obytné stavení Karla Stehlíka čp. 39.Došková stodola se rozpadla p řed n ěkolika roky, majitel Karel Stehlík je nyní v domov ě důchodc ů ve Vraném.Tento ústav je z řízen z bývalého zámku. Z Pozdn ě ja tam také paní Punšová, vdova po mistru ková řském. Stát i okres poskytují p řestárlým a nemocným lidem klidné místo odpo činku.

Byla ukon čena úprava záhyb ů silnice od školy k Jedom ělic ům. Tím docílena viditelnost v tomto míst ě a zlepšila se bezpe čnost. Část zbo řené zdi nahrazena pletivových oplocením. Také nebezpe čný záhyb silnice u býv. Cihlá řovi hostince m ěl by být opat řen pro bezpe čnost zrcadlem, jak bylo navrženo národnímu výboru.

- 69 -

Úprava a oprava domu Jednoty byla letos dokon čena. Vyžádala si tak finan čního nákladu p řes 300.000, K č. Je zde prodejna zboží a hostinec. Z kovárny Václava Hrdli čky z řízeno družstevní ková řství Rukov s úst ředím v Praze.

Provedena generální oprava ve řejného osv ětlení po celé obci a rozší řen po čet sv ětel nákladem 18.000,K č.

1.b řezna po řádány Šib řinky v sokolovn ě, ráz: „Ta naše písni čka česká..“, dále po řádán ples ČSM,hasi čský ples. V předve čer státního svátku 9. kv ětna 13. výro čí osvobození Sov ětskou armádou uspo řádána oslava s pr ůvodem ke hrob ům Rudoarm ějc ů a pomníku padlých první a druhé sv ětové války. Dále byla po řádána Osv ětovou besedou tradi ční pou ť a oslava Velké říjnové revoluce.Rodi čovské sdružení národní školy po řádalo posvícenskou zábavu i p ěknou hodinku.Dále po řádána ČSM mikulášská zábava a Silvestr.

Členové OB Jaroslav Ulrich a Vladimír Perní ček s dalšími spolupracovníky p řipravili d ětem milé p řekvapení loutkovým divadlem.Ve škole sehrána řada her a scén pro zasmání i se slavným Kašpárkem , což d ěti odm ěnily radostným potleskem.

Správa kina podléhá místnímu národnímu výboru. Místní kino hraje jednou týdn ě dv ě filmová představení. Návšt ěva je velmi ovlivn ěna rozvojem televize. V Pozdni je již p řes 30 televizí. Pro existenci kina je t řeba v ětší návšt ěvnosti.

V roce 1958 zem řeli:

2.1. Adolf Duchek, čp.63 , ve stá ří 73 rok ů, 6.4. Václav Zíma, čp. 78, ve stá ří 20 rok ů, 24.4. Marie Pokorná, čp. 84 ve stá ří 87 roků, 3.10. Karel Hrdli čka, čp. 88, ve stá ří 84 rok ů, 15.9. Antonín Perní ček, ve stá ří 65 rok ů, 2.5. Alžb ěta Svobodová ve stá ří 78 rok ů, 28.12. V ěra Vl čková čp.15, ve stá ří 33 rok ů.

Rok 1959:

Za čal čtvrtý rok II. P ětiletky.

Úroda obilí byla dobrá, projevilo se v pís čitých p ůdách sucho, kterým utrp ěla nejvíce cukrovka a brambory. To m ělo vliv i na výši odm ěny za pracovní jednotku u JZD. Bylo i málo ovoce, hlavn ě jablek. Jen chmele byla úroda dobrá.

V tomto roce po řádány tyto podniky: 5. ledna ples rodi čovského sdružení národní školy, dále byl ples požárník ů a ples ČSM. Na po čest 110. výro čí narozenin spisovatele Václava beneše Třebízského a 100. výro čí spisovatele Karla Václava Raise, sehrána divadelní hra „Zapadlí vlastenci“ dramaturgickým odborem Sokola v Pozdni dne 16. a 17. kv ětna 1959. Hra byla též sehrána k 50. výro čí činnosti divadelních ochotník ů spolu s ochotníky z Líského.Hru navrhl Josef Hamouz po pe člivém studiu a p říprav ě, i obsazení rolí, nebo ť je to hra krásná, ale t ěžká a velmi náro čná.. Režií byl pov ěř en u čitel Eduard Eichler. Po p řekonání řady p řekážek a ob ětavosti ochotník ů sehrána tato hra, která byla d ůstojnou oslavou a vzpomínkou slavných spisovatel ů. Zahajovací proslov p řednesl Jaroslav Ulrich, ve kterém osv ětlil význam krásné hry a románu K.V. Raise“Zapadlí vlastenci“.Zde spisovatel ukazuje i ostatnímu sv ětu, že jsme národem velkých postav, všichni ti drobní vesni čtí lidé, hrdinové snažení a zápalu ve veliké ví ře v krásný a radostný život p říštích pokolení.

- 70 -

Zapadlí vlastenci hráli se v tomto obsazení: kantor Čížek- Karel Šebek, jeho žena Tóna-Vlasta Procházková, u čitelský pomocník Karel Čermák- Václav Prokop, fará ř Stehlík- Josef Hamouz, hospodyn ě Pepi čka- Eva Bradá čová, Albínka-Jindra Šašková, kostelník Dolejš – Eduard Eichler, vým ěnká ř Roubal- Milan Krbek, vnuci Franta- Lad. Vl ček ml., Váša- Ji ří Pospíšil, zp ěvák Škmo řil- Old řich Mudra, švec Adam Hejn ů-Josef Janský, jeho dcera Toni čka – Jitka Vl čková, Marynk ů- Josef Ku čera, jeho žena Bára – Marie Vl čková, d ěti- Miroslav Šlégr, Kv ěta Husáková, Češka sedlák- Antonín Zíma ml., mlyná ř Žalák- Jaroslav Ulrich, Žaláková- Marie Pospíšilová, Emka Žaláková- Ji řina Mudrová, rychtá ř Ho řavka- Josef Ku čera, Cyril,jeho syn- Jaroslav Šubrt ml., Podzimek sedlák- Antonín Zíma ml., Hádek, kantor- Antonín Vl ček ml., Hádková-Eva Frycová, myslivec-Pavel Hadrika a školní d ěti národní školy.Dekoraci na páté jednání maloval Jaroslav Ulrich.Hudbou doprovázeli Václav Pokorný, J. Gabriel a Lad. Krej čí. Nápov ěda Josef Husák. Vlastenecká hra tato splnila za ob ětavé práce všech své poslání, byla opakována v Kalivodech a mohla být hrána i ve v ětších m ěstech. Zasloužila si to.

V březnu po řádány Šib řinky, ráz“Na vinobraní“, v předve čer státníno svátku po řádán lampionový pr ůvod, po řádána též tradi ční pou ť, odpoledne s koncertem a zábavními podniky, ve čer tane ční zábavou. Posvícenskou zábavu po řádal Sokol a také P ěknou hodinku. Sokolovna byla na podzim vymalována

Místnost pro kino pot řebuje nutn ě opravu, hlavn ě na strop a schody do sálu. Na tuto opravu byla rozpo čtována částka 8000,K čs již druhý rok. Neprovedení má vliv na vzhled a dojem hlavn ě cizích divák ů. V kinu se hraje jednou týdn ě, o svátcích dvakrát odpoledne a ve čer.

Ač se plánuje regulace zdejšího potoka od H řešic i k Plchovu, pot řebovala by nádržka provedení úpravy co nejd říve. Nánosem bahna a vypušt ěním vody z celkové plochy utrp ěl její vzhled. Je to konstatováno i zdejšími rodáky, žijícími mimo obec. Regulací potoka se bude řešit též odvodn ění polí a lik u potoka což má velký význam národohospodá řský.

Na podzim zapo čato se stavbou pomocného vodovodu u zrušeného dolu nad cihelnou pro vodovod Tu řany, který zásobuje Slaný. Tento vodovod na katastru zdejší obce by m ěl pat řit Pozdni k čemuž má výhodné podmínky. Je t řeba stále toto sledovati a uplat ňovati nárok.

Na podzim započato s koupališt ěm na pozemku k Hřešic ům. T ěžký bagr vyhloubil jámu pro koupališt ě v základních rozm ěrech, čímž se p řipravil kus práce kup ředu. Koupališt ě bude mít pro naši obec velký význam.

V tomto roce zem řeli: 14.1. Václav Svoboda, ve stá ří 74 rok ů, 14.3. Marie Charvátová čp.72 ve v ěku 70 rok ů, 23.3. Anna Šlégrová, čp.21, ve stá ří 76 rok ů, 4.4. Anna Nováková, ve stá ří 78 rok ů, 3.7. R ůžena Paurová, ve v ěku 78 rok ů, 19.10. Rudolf Rajniš , zedník velitel požárního sboru, havaroval na motocyklu na k řižovatce ve Slaném, narozen 21.7. 1908.

Rok 1960:

V tomto roce kon čí p ětiletka. Touha lidstva po míru. Dne 16. kv ětna se m ěla konat v Pa říži konference na nejvyšší úrovni za ú časti p ředstavitel ů čty ř mocností: SSSR, USA, Anglie a Francie o mírovém vy řešení otázek.Pro záporný postoj a neústupnost amerického prezidenta Eisenhovera se konference nekonala, a č lidstvo čeká na mír a vy řešení všeobecného odzbrojení.

- 71 -

V ned ěli 12. června konaly se volby místních národních výbor ů, ONV, a KNV. Volby za čaly ráno od 7.00 hodin a m ěly rychlý pr ůběh,.Ú čast voli čů , bez jednoho voli če, který byl mimo obec :100%. Po čet voli čů 222 ve v ěku od 18 do 83 let. Všichni navržení kandidáti zvoleni 98 až 100% hlas ů a sice: František B ělský, horník, Jind řich Bradá č, d ůchodce, Antonín Egerer, člen JZD, Karel Šebek, člen JZD, Zelenka, zam ěstnanec ČKD, Josef Pospíšil, tesa ř OSP,Ji řina Škutchanová, v domácnosti, Zde ňka Bradá čová, v domácnosti, Karel Neubauer, důchodce, Vladimír Perní ček, tajemník OV ČSM,Jaroslav Sachl, horník. P ředsedou MNV zvolen Jaroslav Sachl, tajemníkem Vladimír Perní ček. Novým národním výbor ům je dána větší pravomoc i jednotlivým komisím. Tak provád ějí ur čitá vymezená povolení, které d říve provád ěl ONV. Matriká řem je Ladislav Vl ček, ú četní MNV Jind řich Bradá č, knihovník Jaroslava Zímová, kroniká ř Josef Hamouz, vedoucí kina Bed řich Miller, bezpe čnostní technik Josef Hartman. V té dob ě byly v obci tyto spolky: Bará čníci, Červený k říž, ČSM, Sbor požární ochrany, Sokol, Svaz p řátel československo-sov ětského p řátelství, myslivecký spolek.

Po celostátní diskuzi schválilo národní shromážd ění novou socialistickou ústavu. Nový název naší republiky zní Československá socialistická republika, zkratka ČSSR.

Od 1. července provedena územní zm ěna a nová úprava okres ů a kraj ů. Okres Slaný byl zrušen a p řipojen k okresu Kladno, kam pat ří také nyní obec Pozde ň.

JZD : v roce 1960 činila vým ěra spole čné zem ědělské vým ěry bez záhumenk ů 301,5 ha, záhumenk ů 32,16 ha. Po čet člen ů 98, p řistoupilo 10 člen ů se 4 závody. Po čet pracovních sil je 102 družstevník ů, podle v ěku dva členové 14 – 25 rok ů, 33 člen ů ve v ěku 26 až 45 rok ů, 50 člen ů ve v ěku 46 až 60 rok ů a 17 člen ů nad 60 rok ů.. P ředsedou JZD zvolen na návrh ONV soudruh Richard Webinger ze Tmán ě, ú četní Ladislav Vl ček, agronom Karel Šebek, zootechnik Marta Zárubová,p ředseda revizní komise Antonín Vl ček, pokladník Jind řich Bradá č, skladník Bed řich Šebek. Pracovní jednotka plánována 16 K č, naturálie 2,18 K č, celkem 18,18 K č. Skute čnost pracovní jednotka 13 K č, naturálie 2,16 K č, celkem 15,16 Kč.Nad zdejším družstvem má patronát ministerstvo školství a kultury. Místní národní výbor sleduje činnost a hospoda ření JZD, pomáhá odstra ňovat nedostatky a má zájem na prosperit ě družstva. V tomto roce byl z řízen adaptací ze stodoly u Alt ů pomocný kravín, nebo ť starý kravín již neposta čí. Ovšem ani tato stavba nevy řeší problém ustájení hov ězího dobytka, nebo ť kravín ve dvo ře provedený adaptací stodol, není hygienický, má d řev ěný strop a nedostate čné v ětrací za řízení , což má vliv na zdraví dojnic. Z nich hodn ě trpí tuberkulózou, čímž se snižuje dojivost krav. Jedin ě stavba nového kravína m ůže vy řešit tento stav.

Při pr ůzkumu bonity p ůdy , byla naše obec a tím i JZD chybným pr ůzkumem za řazena do lepší bonitní t řídy Ř2, než je ve skute čnosti. Tím je družstvo velmi poškozováno dodávkami i finan čně, nebo ť sousední obce mají za řazení Ř3.

Na ja ře zapo čato se stavbou sušárny na chmel. JZD m ělo v tomto roce 157 ks skotu a 103 krav,211 krav, výroba mléka 138000 litr ů, 56000 vajec, 20289 kg hov ězího masa, 25699 kg vep řového masa. Dodávka pšenice 311q, žita 253 q, je čmen 860q, brambory 300q,seno 29q, cukrovka 10316 g. Pen ěžní p říjmy 1.379.020 K č.

V lét ě byla obílena budova národního výboru a školy brigádou mládeže - zedník ů.

Na parcele u k řižovatky vedle domu p. Antonína Duchka byl z řízen park za ú časti brigádník ů a vedení s. Františka B ělského. Na míst ě, kde byly v poslední dob ě skladovány řízky a krechty JZD vznikl park, který je ozdobou naší obce.

- 72 -

V tomto roce postavili novostavby Antonín Richter, Jaroslav Vébr a Old řich Šubrt.

V kinu se hrají filmy v ned ěli odpoledne a ve čer, p řípadn ě i v sobotu ve čer. Místnost kina pot řebuje opravu a i celá budova čp. 26. Usneseno p řemístit zatím kino do školy.

V roce 1960 po řádány : Hasi čský ples, ples ČSM, Šib řinky, výro ční sch ůze JZD s estrádou, oslava vít ězného Února, Staro české máje, oslava MDŽ, oslava 1. máje ve Slaném, oslava Dne vít ězství s lampiónovým pr ůvodem, pou ťová zábava s koncertem, oslava Velké říjnové revoluce, posvícenská tane ční zábava s pěknou hodinkou.

V ned ěli 29. kv ětna se konala Oblastní spartakiáda ve Slaném, kde cvi čilo také žactvo naší školy. Od 19. června byla v Praze II. Celostátní spartakiáda, která ukázala další úsp ěchy naší tělovýchovy v celé republice.

V tomto roce zem řeli: 4.2. Marie Millerová, čp. 96 ve stáří 79 rok ů, 28.12. Jan K říž, čp. 41 ve stá ří 65 rok ů.

Rok 1961:

V tomto roce m ělo JZD vým ěru zem ědělské p ůdy 370,47 ha, orné p ůdy 337,65 ha, po čet člen ů 104, sdružené závody 59, záhumenk ů 91 z toho spole čných 36. Stálí pracovníci 34 muž ů a 63 žen, celkem 97. Odm ěna za pracovní jednotku 15 K č, celkem bylo 35320 pracovních jednotek v částce 529.800 K č. Naturálie 1.60 kg pšenice na 1 PJ.

Plán mléka 189810 l, skute čnost 176894 l, plán vejce 99000 ks, skute čnost 55065 ks, dodávka skotu plán 349 q, spln ěno 374 q, dodávka prasat plán 376 q , spln ěno 258 q. Stav skotu 286 ks, z toho 99 krav, 331 vep řů , dr ůbež 1275 ks, z toho 504 slepic, 13 koní.

Úroda obilí a cukrovky byla dobrá, neúroda brambor ů, málo jablek, pr ůměrn ě hrušek a švestek.

Podle plánu schválena stavba čty řkomorové sušárny na chmel a bylo zapo čato se stavbou OSP Slaný.Rovn ěž se má za čít se stavbou čty řř adového kravína za obcí (Podevsí) sm ěrem k Plchovu na pravé stran ě silnice na poli d říve Antonína Urbana a Václava Chládka. Sušárna se staví nad cukrovarskou váhou, pole Františka Svobody. Za ú časti zástupc ů JZD a MNV obcí Pozde ň, H řešice a Líský bylo jednáno o slou čení t ěchto JZD. Slou čení zatím nebylo uskute čněno.

Vedle budovy národního výboru v zahrádce u Pomníku padlých ob ětí první a druhé sv ětové války má se postavit čekárna na autobus.

Výstavba koupališt ě pokra čuje.Provádí se stále betonování st ěn, za malé ú časti brigádník ů, čímž se dokon čení prodlužuje. Úprava parku dále pokra čovala zasetím trávníku, pískováním pěšin a výsadbou kv ětin. Dle rozhodnutí rady MNV má být levé rameno potoka pod kostelem zavezeno a tím rozší řena silnice, jejíž úsek pat ří do správy MNV. Vzhledem k velkému blátu za deštivého po časí, bude čin ěn návrh, zda by mohl být asfaltován.

Vlivem pov ětrnosti a času je poškozena plechová krytina ve špici v ěže na severní stran ě kostela. Z bezpe čnostních d ůvod ů požádal farní ú řad komunální podnik ve Slaném o opravu.

- 73 -

Dům čp. 26, bývalý hostinec u Cihlá řů , byl dekretem Krajského národního výboru v Praze, přid ělen MNV. Na návrh stavební komise a rady MNV bude dům opraven po schválení ONV příslušné částky pen ěz.

Naše obec se p řihlásila rovn ěž do sout ěže O vzornou obec v okrese Kladno. V této sout ěži se hodnotí p ředepsané body, jako dodávky a hospoda ření JZD,úprava obce, akce Z a práce MNV.

V tomto roce bylo v kv ětnu provedeno v celé republice s čítání obyvatel, které dle dotazník ů má ukázat zvýšenou úrove ň obyvatelstva.Naše obec m ěla v den s čítání 385 obyvatel.

Na sch ůzi ob čan ů, za ú časti rodi čů a okresního školního inspektora projednána ve škole o prázdninách 8. srpna další existence naší školy. D ůvodem je malý po čet narozených d ětí, který do budoucna klesá pro pot řebný stav d ětí ve t říd ě. Dle usnesení strany KS Č o soust řed ění škol, mají býti malot řídní školy zrušeny a každý ro čník má míti svou t řídu. Po četné diskuzi bylo řešení zatím odloženo na p říští rok. V naší škole jsou dv ě t řídy se 4 ro čníky žák ů, celkem 48 žák ů. V roce 1960 byla z řízena v Kvílících osmiletá základní škola, kam naše d ěti, po čínaje 5. t řídou dojížd ějí. Ve školním roce 1960/61 u čily zde : ředitelka Miloslava Bradá čová a u čitelka Jaroslava Drdová. Ve šk. roce 1961/62 zde u čily Olga Pr ůšová a Jaroslava Drdová. Ředitelka Miloslava Bradá čová byla ve stavu nemocných.

Dne 12. dubna 1961 provedla kosmická lo ď Vostok I. Sov ětského svazu o váze 4725 kg první let člov ěka do vesmíru s majorem Jurákem Tabarinem s jedním obletem kolem Zem ě. Tento čin byl p řijat s radostí v celém sv ětě a také v naší obci m ěla tato zpráva o vypušt ění kosmické lodi radostný ohlas. Ješt ě týž rok letec kosmonaut Sov ětského svazu Jerman Tito oblet ěl Zemi 24krát na kosmické lodi Vostok II.

Dne 22. 1. hráno ve škole loutkové divadlo Osv ětovou besedou, 29.1. rovn ěž loutkové divadlo pro d ěti.

31.1. školení CO, 12.2. výlet sdružení rodi čů do divadla v Praze, 15.2. zatm ění Slunce částe čné, dále se po řádal Požárnický ples, léka řská p řednáška, maškarní karneval s pr ůvodem po vsi, MDŽ,, ve čírek Bará čník ů, Šib řinky, film Pochode ň – beseda s um ělci v kin ě, oslava Dne vít ězství, šátkování pionýr ů, loutkové divadlo na MDD, školní výlet, výlet JZD na Moravu, výlet Bará čník ů, , pou ťová zábava a atrakce v sokolovn ě, posvícenská zábava a pěkná hodinka, Silvestrovská zábava.

V naší obci jsou ob čané vyznání římskokatolického, československého, a bez vyznání. A č většina je vyznání římskokatolického, jeví se úpadek náboženského smýšlení. Do kostela chodí mimo pou ť, posvícení, Vánoce, Velikonoce a poh řby málo lidí, pr ůměrn ě 15 až 30. Náboženství se ve škole nevyu čuje. Je zde d ěkan v.v. Vojt ěch Pa řízek, a dojíždí sem administrátor Josef Gabriel ze Mšece.

Jan Najman, narodil se 24.6. 1890, často vzpomínal a vypráv ěl o svém mládí. U čil se obuvnickému řemeslu a chodil naproti svému mistru Pospíšilovi k top ůlku, který dvakrát denn ě vozil traka řem poštu do Klobuk a zp ět.Byl v první sv ětové válce. V roce 1922 byl ustanoven obecním strážníkem, kteroužto funkci sv ědomit ě vykonával až do své smrti 11.1. 1961. Od za čátku kina provád ěl v něm úklid a otop i kontrolu vstupenek. Ve druhé sv ětové válce byl tém ěř 2 roky totáln ě nasazen v Norinberku. Byl to muž sv ědomitý a velmi ob ětavý a dlouholetý člen požárního sboru. Poh řbu žehem v Praze Motole se ú častnilo četné ob čanstvo, kde vzpomenuto jeho životní práce.

- 74 -

V roce 1961 se narodilo v naší obci jedno dítko : 6.6. Zdenka Hamouzová.

V tomto roce zme řeli: 11.1. Jan Najman ve stá ří 69 rok ů, 22.1. Marie R ůži čková, čp.65, ve stá ří 78 rok ů, 4.8. Pavlína Zímová, čp.8, ve stá ří75 rok ů, 9.12. Václav Šubrt čp.32, ve stá ří67 rok ů.

Zm ěna kroniká ře:

Od roku 1938 do roku 1961 zapisoval události z naší obce Josef Hamouz , pošmistr z Pozdn ě.

Protože výše jmenovaný ob čan je dosti zam ěstnán svým ú řadem a funkcemi a jeho zdraví není již tak pevné jako d říve, zprostil ho MNV práce kroniká ře a pov ěř il touto funkcí s. Miloslavu Bradá čovou, ředitelku zdejší školy ve výslužb ě.

Spolupracovníkem kroniká řky je s. Vladimír Perní ček, tajemník MNV.

Rok 1962 - zm ěna kroniká ře

Bradá čová Miloslava, ředitelka školy ve výslužb ě se narodila 11. zá ří 1907 v Hobšovicích okr. Kladno.Své mládí prožila ve Pcherách okr. Kladno. Tamtéž vychodila 5 t říd obecné školy, pak 4 roky reálky v Kladn ě. Jako u čitelka vyu čovala v několika obecných školách bývalého okresu slánského a novostrašeckého. Roku 1932 nastoupila ve zdejší obci, kde dosud bydlí, a zde až do roku 1961 vyu čovala , vyjma léta 1941-1945, kdy vyučovala v sousedních Jedom ělicích. Otec jmenované byl malým zem ědělcem. Od r. 1945 je členkou KS Č. Je zapojena ve ve řejném život ě, hlavn ě v kulturní práci: OB,VŽ, ČSČK.

Ve sv ětě se stále bojuje za sv ětový mír. Imperialisté v čele s USA by si rádi podmanili celý sv ět z pozice síly, ale mírumilovné národy vedené SSSR jim v tom úsp ěšn ě brání. Jednou z mnoha provokací proti socialistickým stát ům byla blokáda Kuby v Karibském mo ři a ohrožení její samostatnosti na podzim t.r. Byla to op ět sov ětská vláda, která pod vedením s.N.S. Chruš čeva zabránila vzniku vále čného konfliktu a p řisp ěla k mírovému vy řešení sporu.

I sov ětská v ěda pln ě slouží mírovému poslání: zvlášt ě práce sov ětských v ědc ů a technik ů ve výzkumu vesmíru dokazuje prvenství SSSR v tomto oboru. Letos v srpnu byl proveden skupinový let dvojice kosmonaut ů „nebeských brat ří“ Andrijana Grigorjevi če Nikolajeva a Pavla Romanov če Popovi če. Soudruh Nikolajev řídil kosmickou lo ď Vostok 3. Oblet ěl Zemi 64x za 95 hodin a ulet ěl p řes 2.600.000 km. S. Popovi č let ěl na Vostoku 4 kolem Zem ě 48x za 71 hodin a urazil 2.000.000 km. Skupinový let obou družicových kosmických lodí, p ři kterém spolu oba kosmonauti hovo řili rádiem, trval 71 hodin od 12. do 15. srpna. P ři skupinovém letu byl získán v ědecký materiál, který bude pomáhat člov ěku p ři letech ke hv ězdám.

Z vnitropolitických událostí letošního roku nejd ůležit ější byl XII. Sjezd KS Č, který jednak zhodnotil práci dosud vykonanou a dále jednal o dalším rozvoji naší socialistické spole čnosti.

Naši ob čané cht ějí p řisp ět k boji za mír zvýšeným úsilím v pln ění dodávek zem ědělských produkt ů a ve zvelebení obce. Závazky k XII. Sjezdu KS Č: naše obec se p řihlásila k sout ěži o vzornou obec Kladenska a JZD do sout ěže o vzorné družstvo.

- 75 -

Předsedou MNV je s. Jaroslav Sachl, horník na dole Jiřina v Libovici. Tajemníkem je Vladimír Perní ček. Poslanci : B ělský Fr., horník, Bradá č Jind řich, d ůchodce, Bradá čová Zde ňka, d ělnice v Baterii, Antonín Egerer, člen JZD, Karel Neubauer, d ůchodce, Josef Pospíšil, tesa řský mistr, Ji řina Škutchanová, p ěstounka v zem ědělském útulku, František Zelenka, d ělník v ČKD. P ři MNV pracují tyto komise: zem ědělská (Ant. Egerer), finan ční (Jos. Pospíšil), kulturní (Zd. Bradá čová), zdravotn ě-sociální( Fr. Šlajchrt), pro výstavbu (Fr. Bělský), pro ve řejný po řádek (Jindř. Bradá č), výbor žen (Alžb ěta Šlajchrtová)

Zam ěstnanci MNV: s. Antonie Najmanová, která bydlí v budov ě národního výboru a uklízí úřední místnosti.. Rada MNV se schází 1x týdn ě, plénum se schází 1x m ěsí čně a to je oby čejn ě sch ůze ve řejná.

Rozpo čet obce:

Příjem: plánovaný 139.500 K čs, skute čný 144.347,45 K čs

Vydání: plánované 154.800 K č, skute čné 143.089,51 K čs

Kapitoly: plán: skute čnost:

Vodní hospodá řství 1.500,K čs 997,20 K čs

Výstavba 13.200,K čs 13.505,70 K čs

Zem ědělství 800,K čs 0

Školství 28.300,K čs 28.375,33 K čs

Vnit řní správa 38.200,K čs 41.035,40 K čs

Doprava 3.000,K čs 3.194,60 K čs

Sociál. zabezpe čení 3.000,K čs 3.000,00 K čs

Místní hospodá řství 19.800,K čs 20.578,30 K čs

Odvody do vyš. roz. 44.500,K čs 29.500,00 K čs

Dopl ň. rozp. 2.500,K čs 1.702,98 K čs

Celkem 154.800,K čs 141.889,51 K čs

Jiné výlohy 1.200, - K čs

143.089,51 K čs

V obci není soukromý obchod ani živnost. Jsou jen služby obyvatelstvu. Potraviny se prodávají v prodejn ě Jednoty – v samoobsluze (vedoucí Frant. Štola). Pivo a limonády se čepují v Pohostinství (vedoucí Marie Štolová) – vše v jedné budov ě. Maso a uzeniny nakupujeme v Masn ě ( vedoucí Anna Z ůnová)

- 76 -

Naše obec je zem ědělsko-pr ůmyslová. Místní ob čané dojížd ějí do pr ůmyslových závod ů do Slaného, horníci do dolu Ji řina v Libovici, kde se doluje uhlí k výrob ě germania. Ženy pracují nejvíce v zem ědělství. Do Slaného jezdí 4 ženy a jiné povolání má celkem 14 žen. Je t řeba, aby mládež nastoupila a p řipravovala se do zem ědělství. Ale jen t ři hoši dojížd ějí do zem ědělského u čilišt ě, 11 se školí nebo pracuje v pr ůmyslu.

V obci je na poštovním ú řad ě pobo čka okresní spo řitelny ( d říve kampeli čka), která provádí též školní spo ření a podnikové spo ření člen ů JZD, hlavn ě p ři dobírce.

Ob čané cht ějí míti svou obec p ěknou, vždy ť se p řihlásili do sout ěže o vzornou obec okresu. Proto se udržují domy i jejich okolí v pěkné úprav ě. Nových dom ů stále p řibývá. Letošního roku za čal stav ěti Miloslav Hora na pozemku odkoupeném od Fr. Zímy, č. 31 (polovinu dvora, stodolu a chlév; hospodá řské budovy rozboural a staví obývací stavení)

Bohužel, ve řejné stavby tak rychle nepokra čují. Pro čekárnu u stanice autobusu vedle obecného domu jsou sice základy vykopány, ale asi znovu zapadnou, protože se ve stavb ě nepokra čuje.

Naše obec je v pěkném kraji.Lesy jsou kolem dokola, ale chyb ělo koupání. V akci Z bylo budováno a letos dokon čeno koupališt ě p řed obcí sm ěrem ke H řešic ům. Slavnostní otev ření koupališt ě se konalo v ned ěli dne 15. července. Ob ětaví ob čané odpracovali ve svém volnu 6900 brigádnických hodin a vytvo řili tak dílo v hodnot ě 120.000 K čs, p ři nákladech 36.000 Kčs za materiál. Zabudovali 243 q cementu, 3 kubíky řeziva, 48 m kanalizace, 124 m3 mísku, 24q železa, 190 m trubek, 10 q asfaltu a p řemístili 1000 kubík ů zeminy ru čně a 1600 kubík ů strojem. Koupališt ě se stalo st řediskem osv ěžení a her d ětí i dosp ělých z obce i okolních vesnic.

Jediný sál v obci je v sokolovn ě. Po řádají se tam všechny v ětší kulturní podniky a tane ční zábavy. Sál i p řilehlé místnosti byly nov ě upraveny, p ěkn ě vymalovány a udržovány v čistot ě. Proto se také staly oblíbeným místem, do kterého se sjížd ějí milovníci zábav ze širokého okolí.

Celá obec je elektrifikována. V domácnostech je mnoho elektrických stroj ů a strojk ů, které uleh čují hospodyním práci.

Spojení se sv ětem pomocí telefonu je z telefonní hovorny na poštovním ú řad ě, na MNV, v JZD, v hájovn ě a ve vodárn ě. Soukrom ě nemá nikdo zaveden telefon. Za řízení na pošt ě je však zastaralé a protože automatická úst ředna v Řisutech nesta čí na široký okruh, linka je často obsazena a musí se dlouho čekat na spojení.

Po okresních silnicích je dobré autobusové spojení se Slaným dv ěma sm ěry: p řes Plchov a přes Jedom ělice.

Poštovní ú řad je v obci využit. Z Kladna p řivážejí poštovní zásilky vždy ráno v 7 hodin a po 16. hodin ě. Noviny a dopisy doru čuje vedoucí poštovního ú řadu a zárove ň poštovní doru čovatel (nyní Josef Hamouz) jednou denn ě – p řes poledne. Krom ě toho jsou poštovní zásilky doru čovány poštovním z řízencem do H řešic a do Líského (nyní p. Marií Hamouzovou). V naší obci se odebírají tyto noviny: Rudé právo (24 výtisk ů), Svoboda(17 výtisk ů, Zem ědělské noviny ( 10 výtisk ů), Práce ( 7 výtisk ů), Mladá fronta ( 7 výtisk ů).

- 77 -

V obci je 96 radiových p řijíma čů a 35 televizí.

Tém ěř všechnu zem ědělskou p ůdu obhospoda řuje JZD. Samostatn ě hospoda ří již jen Josef Husák, čp.14, Bed řich Benda čp. 57 a František Svoboda čp. 28 . B ěhem roku p řistoupila do JZD Marie Procházková čp. 13.

Letos řídí družstvo tito funkcioná ři: Josef Vl ček čp.42 – p ředseda, František Sajler čp-16- místop ředseda, Ladislav Vl ček čp. 15 – ú četní, Zden ěk Paur, čp.18 – agronom, Marta Zárubová čp11 – zootechnik, Antonín Zíma čp.8 – skladník, Jind řich Bradá č čp.47 – pokladník, členy p ředstavenstva jsou: Miroslav Šlágr, Old řich Karbus, Anna Pond ělí čková, Václav Hamouz, Marie Moty čková, Miloslava Husáková, p ředseda revizní komise: Jaroslav Pospíšil.

V červenci dokon čena stavba čty řkomorové sušárny na chmel, jejíž hodnota je 1.200.000 K čs.

V I. čtvrtletí byly vykopány základy k výstavb ě čty řř adového kravína – stavba však nepokra čuje tak, jak bylo plánováno. Mechanizace v družstvu je zna čná. K četným stroj ům, které lidem uleh čují práci, byl p řikoupen žací a mlátící kombajn v cen ě 70.000 K čs.

Národnostn ě je naše obec tém ěř jednotná. Všichni ob čané jsou národnosti české, jen 3 ob čané jsou Slováci a 1 je národnosti n ěmecké.

Vesnická organizace KS Č usm ěrňuje ve řejný i hospodá řský život v obci. Ve svých výborových a členských sch ůzích projednává hlavn ě problémy místního JZD a snaží se mu pomoci.

Osv ětovou a kulturní činnost v obci řídí Osv ětová beseda ( p ředseda Jaroslav Ulrich). Všechny významné a památné dny se oslavují spole čně se všemi složkami NF. Osv ětová beseda vydává 1 x m ěsí čně Nást ěnné noviny, ve kterých uve řej ňuje zajímavé zprávy z obce a hlavn ě výsledky práce JZD. V dob ě ž ňových a chmelových prací, kdy ob čané nemají čas sledovat d ění ve sv ětě, vysílala OB denn ě relace rozhlasové, ve kterých seznamovala ob čany s nejd ůležit ějšími zprávami ze sv ěta a z obce, s postupem prací na poli i s výsledky v živo čišné výrob ě. Relace byla ukon čena čtením krátké povídky. P ři t ěchto relacích pomáhali n ěkte ří členové ČSM.

V naší obci pracují tyto spole čenské organizace:

Požárníci ( p ředseda Josef Moty čka st.) .- hlavn ě prohlížejí domy a pozorují na závady proti bezpe čnostním na řízením.

ČSČK ( p ředseda Ji řina Perní čková) - poskytuje ob čan ům první pomoc p ři zran ění, po řádá zdravotnické p řednášky, opat řuje pro místní kino zdravotnické filmy

SČSP ( p ředseda Antonín Duchek) – pomáhá hlavn ě p ři oslavách v Měsíci československo- sov ětského p řátelství.

Sokol ( p ředseda Josef Hamouz) – nemá cvi čitele. Nikdo ze zdejších dosp ělých se nechce ujmout vedení mládeže, která by ráda cvi čila. Nyní se p řihlásil cvi čitel ze sousední obce Líský – Václav Tott.

- 78 -

ČSM ( p ředseda Old řich Perní ček) – má sice člen ů dost, ale málo pracuje politicky. Brigád se zú čast ňuje jen n ěkolik. Ostatní nepracují ani doma, ani na závodech.

Svazarm ( p ředseda Z. Bradá č) – spolupráce ob čanstva s armádou a výchova mladých lidí k brannosti

Vlastenecko-dobro činná obec Bará čník ů „Sulislav Pozde ňský“ (p ředseda Bohumil Husák st.) má pěkný zvyk: každý rok zve na slavnostní rychtu nejstarší členy (od 70 let), kde po kulturním programu následuje pohošt ění pozvaných starých člen ů a živá zábava p ři domácí hudb ě.

Myslivecká jednota (p ředseda Josef Hartman) – zásobuje náš spole čný st ůl zv ěř inou, o kterou se v zim ě dob ře stará. Též se zú čast ňují členové brigád p ři výstavb ě obce i JZD.

PS VB ( p ředseda Jind řich Bradá č) se stará o bezpe čnost ob čan ů a o po řádek v obci

Zahrádká ři ( p ředseda Karel Jindra) spolek byl založen koncem listopadu.

V obci byla základní škola. V I. t říd ě byl 1. a 3. post. ro čník, ve II. T říd ě 2. a 4. post. ro čník. Žáci 5.-8. post. ro čníku dojížd ěli autobusem do Kvílic a 9. post. ro čník do Slaného „Na háje“. Na návrh MNV v Pozdni byla ONV v Kladn ě škola v obci zrušena a od 1. zá ří 1962 p řipojena k základní škole v Kvílících. V učebnách zdejší školy se však stále vyu čuje, protože kapacita tříd v kvílické škole nesta čí na osm samostatných ro čník ů a s přístavbou školy se dosud neza čalo. Výhoda je hlavn ě v tom, že se nevyu čuje v odd ěleních, nýbrž jednotlivé postupné ro čníky jsou v samostatných t řídách. Situace nyní vypadá takto: žáci 1., 2., 5.,6.,7.,8. postupujícího ro čníku dojíždí od 1. zá ří do Kvílic, žáci 3. a 4. ro čníku chodí do zdejší školy, žáci 9. postupujícího ro čníku do Slaného. 3. a 4. t řídu v Pozdni navšt ěvují ješt ě žáci z přiškolených obcí: H řešic, Líského, Plchova, Kvílic, T řebíze, Kutrovic, Neprobylic, Lotouše a Písku. Dojížd ějí ráno autobusem v 7.30 hodin a odjížd ějí ve 12.40 hodin. Ředitelem školy v Kvílících je s. František Špineta (zdejší rodák), který bydlí ve Slaném. I ostatní členové učitelského sboru denn ě dojížd ějí v ětšinou ze Slaného. Ve zdejší škole vyu čuje ve 3. t říd ě s. Blažena Janovská ze Slaného – má 30 žák ů. Ve 4. t říd ě vyu čuje s. Františka Formánková z Kutrovic. S. u č. Formánková vede kroniku obce Kutrovice a zdobí nást ěnku tam ější vesnické organizace KS Č. S. u č. Janovská vede na škole pionýrský oddíl, funkce mimoškolní nemá, protože je maminkou p ůlro ční dcerky. Ob ě soudružky u čitelky však pomáhají zdejší OB nacvi čováním kulturního po řadu s žáky p ři ve řejných oslavách.

Vyšší vzd ělání na pr ůmyslové škole získávají Vlad. Štola, který dokon čil hornickou pr ůmyslovku a Josef Suchý, který dojíždí do strojnické pr ůmyslovky v Kladn ě. Krom ě toho několik mladých lidí studuje odborné školy p ři zam ěstnání, aby si zvýšili odbornou kvalifikaci, protože prudký rozmach techniky zbavuje pracující d řiny, ale vyžaduje více práce hlavou. Zem ědělskou školu navšt ěvují Old řich Perní ček, Bed řich Pospíšil a Miroslav Urban. Členové JZD dopl ňují své zkušenosti z praxe teoreticky v družstevní škole, která probíhá v obci v zimních m ěsících.

I o malé d ěti p ředškolního v ěku je postaráno v zem ědělském útulku, který je otev řen od dubna do konce listopadu. O d ěti ( pr ůměrn ě 15 ) letos pe čovaly Ji řina Škutchanová a Ji řina Perní čková. Útulek je vybaven p ěknými hra čkami, houpa čkami a koloto čem. D ěti jsou zde v bezpe čí a maminky mohou bez starostí o n ě, v ěnovati se své práci v zem ědělství.

- 79 -

Kulturní činnost v obci vzdálené od m ěsta je dost bohatá: celkem 8 ve řejných oslav a slavností,p řednášky, divadelní p ředstavení ( sehrály d ěti „Z říše pohádek“- nacvi čil a režíroval s. Jaroslav Ulrich), zájezdy, celkem 14 tane čních zábav, 2 školní besídky.

OB vyhlásila sout ěž ve výzdob ě dom ů k 1. máji. Ceny získali: František B ělský čp.120, Miroslav Škutchan čp. 61, Františka Novotná čp.51. Výherci obdrželi p ěkné knihy.

Zábavu v dlouhých zimních ve čerech poskytuje ob čan ům čtení knih z místní lidové knihovny. Snad špatnou propagací poklesl po čet čtená řů na 12 a po čet výp ůjček na 159. Knihovníky byli Václav Chládek a Josef Červenka.

Filmová p ředstavení se konala v bývalém hostinci „U Cihlá řů “. Protože budova je tak zchátralá, že ohrožovala bezpe čnost návšt ěvník ů, bylo kino p řevedeno 24. února do t řetí učebny ve škole – do cvi čebny. Stroj na promítání je umíst ěn v kabinet ě.

Mládeže je v obci dost, ale sportovní činnost není velká. MNV nechal upravit kluzišt ě i s elektrickým osv ětlením. D ěti i mládež zde bruslí, ale sehráno je zde i n ěkolik p řátelských hokejových zápas ů. V sokolovn ě hraje mládež stolní tenis a odbíjenou, ale nic pravideln ě.

Obvodním léka řem pro naši obec je MUDr. Vladimír Lelek ze Slaného, d ětskou léka řkou MUDr. Vlasta Stehlíková. Nemocní lé čí t ěžší onemocn ění v nemocnici ve Slaném nebo v Kladn ě.Každý t řetí týden p řijíždí do místní poradny pro matky a d ěti, která je umíst ěna v budov ě MNV, d ětská léka řka. Místní skupina ČSČK krom ě poskytování první pomoci p ři zran ění získává dobrovolné dárce krve – nyní je jich v obci p ět , a organizuje hromadné očkování proti tetanu.

K 1. lednu 1962 bylo v obci 363 obyvatel. Z toho 123 muž ů, 137 žen, 90 d ětí a 13 mládeže (15-18 let). Zm ěny v po čtu obyvatel byly zna čné“ b ěhem roku se narodilo 6 d ětí, p řist ěhovalo se 10 osob, 8 zem řelo, 9 odst ěhovalo. Bylo 7 s ňatk ů, z toho 5 dívek se provdalo do jiných obcí. Celkem klesl po čet obyvatel o 6 osob. K 31.12. je celkem 357 obyvatel ( 121 muž ů, 131 žen, 91 d ětí, 14 mládeže).

Narodili se : Jan Škamor, Old řich Šubrt, Renata Burdová, Miloslava Husáková, Ilona Vojt ěchová, Marie Černá

První t ři ob čánkové a Zdeni čka Hamouzová byli slavnostn ě p řijmuti mezi obyvatele obce dne 12. srpna. Tento akt p řijímání nových ob čánk ů zavedl aktiv pro ob čanské záležitosti spolu s výborem žen, který je hlavním organizátorem slavnosti již od roku 1958. Letos se konal v místnosti kina ve škole, p ěkn ě vyzdobeném kv ětinami. Po uvítání rodi čů a d ětí p ředsedkyní VŽ s. Alžb ětou Šlajchrtovou, promluvil p ředseda MNV s. Jaroslav Sachl k rodi čů m, připomn ěl jim jejich povinnosti v ůč i d ětem i ke státu, by ze svých potomk ů vychovali řádné ob čany, p řivítal malé ob čánky mezi ob čany Pozdn ě. Každé d ěcko dostalo vkladní knížku na 25 K čs od MNV, od VŽ soupravi čku prádla a od pionýr ů, kte ří d ěcka p řivítali básn ěmi mezi sebe, p ěkné kyti čky.

Letošního roku bylo i mnoho svateb: Lidmila Chládková se provdala do Holešovic za V. Beránka, Eva Frycová do Libušína za Josefa Bílka, Ji řina Wágnerová do Ct ěnic u Prahy za Josefa Ouhrabku, Božena Hartmanová do Ho řešovic za Josefa Mansfelda, Lidmila Perní čková do Liberce za Bohdana Luckievi če. V obci z ůstali Hana Suchopárová provdaná za

- 80 -

Zde ňka Vl čka a Hynek Šenke řík, který se oženil s Hanou Hofmannovou z Teplic. Rozvedli se manželé Zelenkovi z č. 99 a odst ěhovali se s dcerkou Jaroslavou z obce.

Zem řeli: 7.2. Vojt ěch Pa řízek z čp.1 ve v ěku 87 let. Žil na zdejší fa ře, p řist ěhoval se z Volyn ě r.1928 a p ůsobil v naší obci nejd říve jako fará ř, pozd ěji se stal arcibiskupským děkanem a konsistorním radou. Byl p řevezen do rodné obce do Dražic u Tábora. 29.1. R ůžena Podojilová z čp. 25, ve v ěku 75 let, 11.2. Václav Pokorný z čp. 27 ve v ěku 67 let, 26.2. Václav Arlt z čp 40 ve v ěku 52 let, 24.3. František Suchý z čp. 9 , ve v ěku 41 let, 1.9. Božena Pospíšilová z čp. 112 ve v ěku 87 let, 4. 12. Kristina Rajnišová z čp. 38 ve v ěku 87 let, 21. 12. Josef Pejs z čp. 5 ve v ěku 79 let.

Přist ěhovali se Josef Vojt ěch s manželkou a 2 dcerkami z Jedom ělic do čp. 104, Karel Čurda s manželkou a synem z Plchova do čp. 23, tento d ům koupil od K. Perní čka z Prahy, Václav Černý s manželkou do čp. 89, Marie Pýchová do čp. 2

Odst ěhovali se : Stanislav Tott do Milého, Antonín Egerer do Srb če, Ji ří Šebek do Slaného.

Většina ob čan ů bydlí ve vlastních rodinných domech, které si stále vylepšují. V domech jsou instalovány vodovody, z řizovány koupelny a v ůbec se celková životní úrove ň zvyšuje, jak tomu nasv ědčuje zavád ění r ůzných elektrických spot řebi čů ( pra čky, rádia, televizory, kuchy ňské roboty, ledni čky, plynová kamna. V obci krom ě motocykl ů a mopéd ů je 14 osobních automobil ů.

V jídle jsme také náro čnější. Pry č jsou doby, kdy k ve čeři sta čilo jen „kafe“ ze žita praženého a kus chleba. Do samoobsluhy p řivážejí každý týden dortové pe čivo, obložené chlebí čky, trvanlivé pe čivo, oplatky , řezy a jiné. Maminky to d ětem rády koupí, protože „mají na to“,( to d říve nebývalo). 1x týdn ě jsou též polotovary, které zvlášt ě hospodyn ě uvítají, zvlášt ě v dob ě polních prací. Karbanátek nebo řízek se rychle usmaží než se uva ří brambory a sytý ob ěd je hotov. Na maso, které se do obce dováží 1x týdn ě jsou fronty jako všude ve m ěstech i na vesnicích. Je to jednak tím, že JZD vyrobí mén ě než je plánováno ( v celostátním m ěř ítku ), ale stát to nahrazuje vyšším nákupem v cizin ě. Ale hlavn ě tím, že v celém stát ě stoupá spot řeba masa. Mnozí lidé, kte ří mají možnost a čas stát ve frontách zkupují madm ěrné množství masa, které uschovávají doma v ledni čkách a mnohdy se jim i zkazí.JZD mají také na sv ědomí nedostatek másla, který se jevil ke konci roku, protože nevyrobila tolik mléka, kolik ho bylo t řeba.

Sta ří lidé dostávají od státu d ůchod a 25 d ůchodc ům s malým d ůchodem MNV rozd ělil celkem 3000 K čs na zlepšení životní úrovn ě. Dva sta ří ob čané jsou v domovech d ůchodc ů (d říve jich bylo 6). Pokud mohou ješt ě, pracují sta ří lidé a pomáhají v JZD.

Novou úpravou zákona dostávají členové JZD práv ě jako d ělníci v továrnách p řídavky na d ěti, nemocenské ve výši 70-80% pr ůměru z výd ělku za poslední 3 m ěsíce a d ůchodci v JZD nemocenskou podporu až za 60 dní v kalendá řním roce. Též mají členové JZD proplacenou dovolenou. V místním JZD dostávají 0,50 K čs za odpracovanou jednotku, ale jen ti členové, kte ří mají nejmén ě 200 pracovních jednotek. Což ty staré ženy, které pracují v rostlinné výrob ě a nedosáhnou tohoto limitu , nemají nárok na dovolenou nebo její pen ěžitou odm ěnu?

Každoro čně po řádají spole čenské organizace zájezdy do význa čných a památných míst. Letos byla po řádány do Lidic, do jižních Čech, do Lednice na Morav ě, též do Prahy do divadla a na filmový festival ve Slaném. Krom ě toho mnoho ob čan ů zam ěstnanýchv továrnách a v dolech

- 81 -

zú častní se rekreací po řádaných jejich podniky. Též v ětšina d ětí tráví část prázdnin v pionýrských táborech.

Zima letošního roku byla mírná. Leden byl deštivý, sníh padal hlavn ě v únoru. Sníh i mrazy znemož ňovaly železni ční i silni ční dopravu, haví ři a hutníci nemohli do práce, v březnu a dubnu byly deš ťové a sn ěhové p řehá ňky. V dubnu již nastala horka 27°C, pak však nastalo prudké ochlazení na 10°C a na 1. máje zasypal ú častníky pr ůvodu sníh, červen byl suchý a teplý – na slunci až 42°C, v červenci teplé po časí, v srpnu též až do poloviny zá ří. Koncem listopadu za čínají mrazy, které v prosinci dosahují až 15 °C. 26. prosince za čal padat sníh. Tento rok byl vcelku suchý. Vodní srážky nebyly vydatné. V řekách klesly hladiny vod a vodní elektrárny nemohly splnit plán výroby elektrického proudu,proto se musí s elektrickým proudem šetrn ě hospoda řit.

Rok 1963:

V uplynulém roce úsilí o vít ězství míru bylo korunováno díl čími úsp ěchy. Je to hlavn ě moskevská dohoda o částe čném zákazu jaderných zkoušek na zemi, ve vzduchu a pod vodou. Tuto dohodu postupn ě oficiáln ě podepsaly krom ě socialistických zemí i USA, Anglie i jiné státy.

Důležité je též prodloužení dohody o hospodá řské spolupráci, o p řátelství a vzájemné pomoci mezi ČSSR a SSSR o dalších 20 let.

Dne 22.11. byl záke řně zast řelen president USA J. Kennedy p ři své návšt ěvě v Texasu. Byla to politická vražda. President Kennedy byl zastáncem černoch ů a p řiklán ěl se p řízniv ě k otázkám o odzbrojení.

V polovin ě června vylétl do vesmíru sov ětský kosmonaut Valerij Fjodorovi č Bykovskij na kosmické lodi Vostok 5.Druhého dne se k obletu kolem Zem ě připojila kosmická lo ď Vostok 6, kterou řídila první žena kosmonautka Valentina Vladimírova T ěreškovová, která dokázala, že ženy mohou pracovat kdekoli, i daleko od zem ě – ve vesmíru. T ěreškovová oblet ěla úsp ěšn ě Zemi 48x, Bykovskij 81x. Šest sov ětských kosmonaut ů urazilo v kosmickém prostoru zhruba p řes 10 a 1 milionu km. Čty ři ameri čtí kosmonauti nalétali 1.430.000 km. Sov ětští oblet ěli Zemi 261x a strávili na palub ě kosmických lodí 380 hodin, ameri čtí oblétli Zemi 34x za 53 hodin.

Jako všichni pracující v republice, snaží se zvýšeným pracovním úsilím podpo řiti síly míru, tak i u nás v obci hlavn ě družstevníci zlepšením své práce.Letošní rok hospoda řilo místní JZD samostatn ě poslední rok. Mechanizace v družstvu je na vysoké úrovni. Družstvo nelituje na stroje pen ěz, ale je t řeba, aby řidi či všichni se náležit ě o své stroje starali. Ve žních se sklidilo 150 ha novou dvoufázovou metodou (nejd řív obilí posekat na řady řádkova čem a pak kombajn obilí sbírá a hend mlátí). Tato technologie se osv ědčila a ušet řila pracovní síly. Také mechanizovanou sklizní pícnin –silážováním nebo dosušením získány 3 se če, kde se sklízely postaru jen 2 se če.

Čty řř adový kravín nebyl dosud dokon čen. Postaveny 2 ha nové chmelnice. K 31.12. m ělo JZD 374 ha zem ědělské p ůdy, z toho 332,69 ha orné a 22,37 ha záhumenky, kterých bylo celkem 89.Po čet člen ů 96 – z toho 86 s plným po čtem pracovních jednotek a 3 u čni. V živo čišné výrob ě pracuje 21 člen ů. V letošním roce byl p ředsedou Zden ěk Paur,

- 82 -

místop ředsedou František Sajler, ú četní Ladislav Vlček, agronom Karel Šebek, zootechnik Marta Zárubová.

Během roku bylo mnoho sch ůzí zástupc ů JZD,KS Č i MNV z Hřešic, Líského a Pozdn ě i ONV, aby se uskute čnilo spojení všech t ří družstev. Kone čně toto slou čení bylo odhlasováno a spojená družstva za čnou společně hospoda řit 1. ledna 1964.

Dne 17. února se konaly dopl ňovací volby do MNV. Navrženi a zvoleni byli tito kandidáti: Miloš Hora, Rudolf Landa., Ladislav Vl ček, .

Ve školní budov ě jsou od 1. zá ří op ět 3 u čebny.3. post. ro čník, kde vyu čuje Fr. Formánková 25 žák ů, 4. post. ro čník, kde vyu čuje Blaž. Janovská 32 žák ů, 5 post. ro čník, kde vyu čuje Olga Pr ůšová 27 žák ů. 9 ro čník byl již zaveden i v Kvílících, takže žáci nemusí od nás dojížd ět do Slaného.

Žáci 4. post. ro čníku vedeni s. Formánkovou se zú častnili sout ěže tvo řivosti mládeže v Kladn ě a umístili se ve sborové recitaci na 2. míst ě.

O d ěti v zem ědělském útulku letos pe čovaly : Ji řina Perní čková a R ůžena Šlajchrtová.

Kulturní činnost OB i všech ostatních složek je bohatá. Celkem bylo konáno 48 podnik ů za účasti 4 464 osob – bez místního kina. V kin ě bylo celkem 5059 divák ů na 141 p ředstaveních. Příjem byl 10192 K č.

V letošním roce byli p řivítáni tito ob čánkové: Miloslava Husáková, Ilonka Vojt ěchová, Marie Černá, a Pavel Šlajchrt, Karel Snop a Zde ňka Vl čková.

Protože pou ť byla vždy po 29. srpnu, to je v pilných polních pracích (žn ě, vymlat, chmel) na návrh MNV byla p řeložena na polovinu července, kde se konal koncert na koupališti.

Půjčování kníh ve ve řejné knihovn ě se zna čně zlepšilo zásluhou nového knihovníka Rudolfa Ulricha, zam ěstnance silni ční správy, který je znám svou láskou ke knihám , pomáhají mu mladší mládežníci. Celkem má knihovna 755 svazk ů. Po čet čtená řů dosp ělých 53, mládeže 15, po čet výp ůjček 1310.

Letos se narodily 3 d ěti – Pavel Šlajchrt, Zde ňka Vl čková, Karel Snop. P řist ěhovalo se 9 osob, zem řel 1 ob čan, odst ěhovaly se 4 osoby. Po čet obyvatel k 31.12.1963 celkem 364 , z toho 124 muž ů a 134 žen,95 d ětí, 11 mládeže. Po čet obyvatel stoupl o 7 osob.

Venuše Suchopárová se provdala za J. Pince do Kutrovic, Marie Vl čková do Lukova.

Dne 19.12. zem řel František Zelenka z čp. 74 ve v ěku 57 let.

Přist ěhovali se Fratišek Bureš s manželkou a 2 dcerkami ze Strádonic, Jana Vašková z Hv ězdy, Božena Krupková se synem ze Srb če, Marie Snopová z Prahy, Josef Prošek z Bilichova.

Odst ěhovali se : Marie Pýchová do Prahy, Hynek Šenky řík do Teplic.

V naší obci je každý čtvrtý ob čan d ůchodce. Celkem je jich v obci 87.

- 83 -

Bohumil Husák ml. koupil od K. Snopa d ům čp. 60. Jaroslav Sachl koupil od Jos. Tu čka domek č. 34, který zboural, aby tam upravil zahrádku., František Šubrt koupil od MNV d ům čp. 29, Jind řich Bradá č koupil od Fr. Zímy d ům čp. 31, Zden ěk Bradá č koupil od J. Bradá če dům čp. 85, Václav Hajman koupil na návsi parcelu od R. Svobody, Karel Snop, bytem v Praze p řestav ěl dávno nepoužívaný chléb na obytný d ům.

Silnice sm ěrem k Lískému je plna zákrut ů. Zvlášt ě nep řehledná byla zatá čka za obcí u Husákovic čp.14. Proto byla silnice ke h řbitovu rozší řena a ke ře živého plotu nahraženy drát ěnkou, takže nyní je zatá čka p řehledná . Také nep řehledná zatá čka kolem domu Jaroslava Pospíšila sm ěrem na Ho řešovice byla částe čně upravena.

Plechový kryt kostelní v ěže byl opraven a nat řen ochrannou barvou.

Zima byla krutá a tuhá, za čala již v listopadu minulého roku a trvala až do začátku b řezna. Nejnižší teplota – 30°C až -35°C, poslední týden v červnu velká vedra až 33°C. I za čátek srpna byl velmi horký , ale v dob ě česání chmele v ětrno a chladno, krátké deš ťové p řehá ňky. V druhé polovin ě zá ří p ěkné „babí léto“ ( až 20°C). V říjnu nastává pravý podzim. Zima za číná koncem listopadu. V prosinci holomrazy až -19°C, první sníh , poprašek až v půli prosinci.

Rok 1964:

Před deseti lety byla podepsána Varšavská smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Tato smlouva je významným pomocníkem v úsilí zemí socialistického spole čenství zam ěř eného na mírové podmínky pro budování socialismu a komunismu a na odstan ění hrozby sv ětové jaderné války. Zem ě Varšavské smlouvy jednotn ě a rozhodn ě vystupují proti předání nukleárních zbraní Západnímu N ěmecku. Imperialisté, zejména agresivní síly USA snaží se zastavit revolu ční hnutí národ ů za svobodu a pokrok. Pokra čují proto v nep řátelské politice proti Kubánské a Vietnamské republice.

Dne 12. listopadu konala se ve Vladislavském sále Pražského hradu volba presidenta naší republiky . Poslanci Národního shromážd ění zvolili jednohlasn ě prezidentem op ět soudruha Antonína Novotného.

V ned ěli 14. června se konaly v celé naší republice volby do MNV, ONV, KNV, do Národního shromážd ění. Též se volili soudci z povolání a soudci z lidu . Byl to radostný svátek všech ob čan ů našeho socialistického státu. Ve všech obcích a m ěstech byla slavnostní nálada. I u nás v Pozdni. V tento den jsme si p řipomn ěli, co všechno se v obci zm ěnilo za poslední volební období. Nebylo toho málo: dokon čení koupališt ě, vybudování parku, lavi čky v parku a v různých místech v obci, zlepšování místních komunikací – rozší ření dvou zatá ček, slou čení JZD s družstvy v Hřešicích a Líském., získání v ětšiny zem ědělc ů do JZD – až na t ři soukromě s¨hospoda řící, postavena čty řkomorová sušárna na chmel a čty řř adý kravín, krom ě toho byly r ůzné adaptace menšího rozsahu.

Dopoledne v den voleb vyhrávala eselá hudba v místním rozhlase, odpoledne kapela požárník ů z Kalivod. Volební místnost byla umíst ěna v budov ě MNV, byla p ěkn ě vyzdobena státními vlajkami a kv ětinami. Voli či p řicházeli k volbám již od 5 hodin. Volby byly ukon čeny v 16 hodin. Zvoleni byli: Zde ňka Bradá čová, Miloš Hora, Rudolf Landa, Josef Moty čka ml., Karel Neubauer, Vladimír Perní ček, Josef Pospíšil, Julie Pospíšilová, Josefa

- 84 -

Rajnišová, Jaroslav Sachl, Josef Stan ěk, Karel Šebek, Jaroslav Šlajchrt, Ladislav Vl ček, Josef Záruba, Jaroslav Zíma..

V ustavující sch ůzi byli zvoleni: p ředsedou MNV s. Jaroslav Sachl, tajemníkem s. Vladimír Perní ček.

V obci pracovaly tyto komise: kulturn ě-školská, pro výstavbu, pro ve řejný po řádek, sociáln ě- zdravotní, finan čně-plánovací. Nov ě zvolené zastupitelstvo zam ěř í svoji činnost na zem ědělské otázky, na rozvoj slou čeného družstva, pln ění jeho výrobních a nákupních úkol ů, dále se bude zabývati otázkami o zvelebování obce, akcí Z a kulturním životem naší obce.

Od 15. února 1964 jsou slou čena JZD v Pozdni, ve H řešicích a v Líském v jedno družstvo pod názvem“ JZD Chmela ř Podlesí“ se sídlem v Pozdni. Celková vým ěra je 840 ha, z toho 804,53 ha zem ědělské p ůdy, 701,65 ha p ůdy orné. Družstvo má 196 člen ů – celkem je sdruženo 126 zem ědělských závod ů. Vedení družstva: p ředseda: Zden ěk Paur , místop ředseda: Karel Herman, farmá ři: ve H řešicích Václav Karbus, v Líském Josef Mudra, v Pozdni Josef Čížek, hlavní ú četní: Ladislav Vl ček, agronom: Karel Šebek, zootechni čka: Marta Zárubová.

Byl dokon čen čty řř adý kravín tak, že 3. srpna byly v něm dojnice ustájeny. Silážní jámy, sklady a p řístupové cesty u tohoto kravína nebyly však v letošním roce dokon čeny.

Na podzim byl zrušen chov slepic, protože nebyl rentabilní. Uvažuje se p řestavbou upravit bývalé dr ůbežárny na ubytovny pro česá če chmele , s jejichž ubytováním jsou vždy velké potíže.

Družstvo jako celek plnilo ukazatele v rámci okresní sout ěže a bylo n ěkolikrát odm ěněno. Dob ří pracovníci se dostávají i na p řední místa v okrese: kombajnér Old řich Karbus byl vyhodnocen k 10. 8. jako nejlepší v okrese na kombajnu ACD. V týdnu od 3. do 9.srpna posekal 74 ha. Celkem od za čátku žní posekal 150 ha obilovin.

U budovy MNV se za čala stav ěti v akci Z čekárna p ři stanici autobus ů. Bohužel, není dosud dokon čena. Také výstavba požární zbrojnice, na které n ěkte ří požárníci odpracovali mnoho hodin brigádnických, není úpln ě hotova. MNV jako majitel domu čp. 26 ( bývalý hostinec U Cihlá řů ) adaptoval v této budov ě jednu bytovou jednotku o 2 místnostech. Otázka místního kina je kone čně do řešena kladn ě. Po mnohých a dlouhých diskuzích byla MNV povolena koup ě č. 27 od p. Pokorné (p řední část domu).Úpravou – zbouráním p říčky a p řístavbou vznikne sál se 120 sedadly i kabina pro promítání. Tato nová spole čenská místnost bude vhodná nejen pro filmová p ředstavení, ale i pro p řednášky, ve řejné sch ůze MNV a jiné kulturní podniky menšího charakteru. Koup ě byla uzav řena až v listopadu a ihned se za čalo s úpravou budovy. V ěř íme, že všechny práce budou brzy brigádnicky provedeny, protože je to pro všechny ob čany v obci.

Za čátkem prosince se rozzá řila na k řižovatce u školy a u Chládkovi 2 výbojková sv ětla – jako svítí ve m ěstech- po řízena nákladem 7.300 K čs.

V letošním roce se provád ěl v okolí obce geologický pr ůzkum vrty a jejich seismický odst řel. Ot řesy jsou registrovány speciální aparaturou a zpracovávány za ú čelem získání obrazu geologické struktury.

- 85 -

Melioraci v povodí Pozde ňského potoka provádí meliora ční družstvo, které provedlo v první řad ě vyhloubení koryta potoka od hranic plchovského katastru až k obci H řešice. Místní JZD poskytlo pomoc traktor ů a pracovních sil na odstran ění porost ů a strom ů z blízkosti potoka.

V naší obci je n ěkolik starých lidí. Výbor žen zavedl p ěknou tradici. K ob čan ům, kte ří se dožijí v ěku 50 a více let jdou v den narozenin blahop řát s kyti čkou a menším dárkem.

V letošním roce se zm ěnili vedoucí v pohostinství i v samoobsluze. Vedoucí Fr. Štola se odst ěhoval v červenci do Kunic u Prahy. Do pohostinství se p řist ěhovala Milena Sochorová s manželem z Kladna- jako vedoucí . V samoobsluze se stala vedoucí Božena Horová, která denn ě dojíždí z Jedom ělic.

Dne 6. kv ětna po poledni zazn ěl v místním rozhlase signál „ ho ří“ a naléhavá výzva k místním ob čan ům: „ Na Slán čici ho ří les. Kdo m ůžete, b ěžte hasit a vezm ěte si lopaty!“ Ihned po výzv ě se na místo požáru rozeb ěhli ti, kdož výzvu slyšeli, hlavn ě ženy družstevnice, které se práv ě scházely k nástupu do práce. A tak díky v časnému zakro čení, byl ohe ň brzy uhašen. Po vyšet ření se zjistilo, že ohe ň vznikl od odhozené sirky nebo cigarety některým nepozorným ku řákem, který šel po cest ě k Jedom ělicím, hlídku na spáleništi převzali požárníci a žena pracující v lese. Sho řelo asi 1 ha lesa – v ětšinou nízký porost a mod řínky.

Jednu pam ětihodnost naše lesy ztratily. Asi 300 let starý dub – zapsný mezi památkovými stromy – léta pozvolna usychal, letos uschl úpln ě a padl. Bude se tam dále říkat „ U dubu“ , ale dub , pam ětník starých dob tam již nebude.

Ve školním roce 1964 -65 se vyu čovalo: 3. t řída 22 žák ů t řídní u čitelka Ol. Pr ůšová, 4. t řída 24 žák ů t řídní u čitelka Fr. Formánková, 5. t řída 28 žák ů t řídní u čitel Václav Koubek ze Srb če. Žactvo t ěchto t říd sebralo za minulý školní rok více papíru než všechny ostatní t řídy školy v Kvílících. Nejvíce sebrali žáci 5. t řídy – více jak 15 kg na jednoho žáka.

O d ěti, které ješt ě nechodí do školy se staraly v zem ědělském útulku Jiřina Perní čková a Růžena Šlajchrtová. Pr ůměrná návšt ěva byla 10 d ětí.

Jako každý rok, tak i letos bylo vzpomenuto významných výro čí , po řádány byly p řednášky a besedy. Bylo uskute čněno 9 zda řilých zájezd ů do Prahy i do krásných míst naší vlasti.

Vítání nových ob čánk ů : Marie Karbusová, Renata Horová, Ji řina Černá, Jana Škutchanová.

OB uspo řádala o pouti promenádní koncert u koupališt ě.

V obecní knihovn ě mají mnoho nových knih. Knihovník Rudolf Ulrich uspo řádal p ěknou výstavku, aby s nimi seznámil čtená ře. V knihovn ě je 800 knih.

Tane čních zábav a ples ů bylo celkem 19, Bará čníci uspo řádali Staro české máje.

V kon ě se promítlo za rok 131 p ředstavení , které vid ělo 5480 návšt ěvník ů.

V letošním roce uplynulo 50 let od založení t ělovýchovné jednoty Sokol v naší obci. Za tu dobu uskute čnila tato jednota dlouhou řadu hezkých akcí a podnik ů, na které ti starší rádi vzpomínají. Sou částí oslav byly tradi ční 36. Šib řinky s rázem:“ Z českých luh ů a háj ů“. P ři

- 86 -

nich bylo vzpomenuto významného výro čí proslovem p ředsedy Sokola Jos. Hamounem. Program byl zpest řen n ěkolika národními tanci, které zatan čila mládež v národních krojích a divadelní scénkou – vý ňatkem z Jiráskovy Lucerny.

Také byla p řipravována t ělocvi čná akademie, ale pro zaneprázdn ění vedoucího V. Totta se příprava nedokon čila a akademie byla odložena na pozd ější dobu.

Věra Zárubová, žákyn ě ZDŠ v Kvílících se vedla výborn ě v tělovýchovv ě, hlavn ě v turistice a získala v orienta čních závodech v okrese i v kraji 4 zlaté medaile.

Vlastenecko-dobro činná obec bará čník ů „Sulislav Pozde ňský“ oslavila 30 let trvání spolku. Za ta léta u činili členové obce mnoho pro zachování starých zvyk ů v obci, pro ochranu různých památek a vedou ostatní k tomu, aby si vážili nejstarších ob čan ů a jejich práce.

Narodilo se 5 d ětí: Renata Horová, Marie Karbusová, Ji řina Černá, Jana Škutchanová, Dana Svobodová.

Sňatky: František Svoboda se oženil s Danou Vdechovou , Josef Krupka se Zde ňkou Koulovou, Antonín Zíma s Ladislavou Válkovou, V ěra Bradá čová s Ji řím Pivo ňkou.

Zem řeli tito ob čané : 26.3. Jos. Novotný , čp. 106 ve v ěku 65 let, 17. 4. Marie Procházková čp. 13 ve v ěku 54 let, 4. 9. Karel Vojt ěch čp. 115, ve v ěku 62 let, 16.10. Anna Šebková čp.61 ve v ěku 69 let, 22.10. Dana Svobodová čp. 28 hned po narození, 24. 11. Anna Červenková čp. 43 ve v ěku 73 let.

Přist ěhovali se Ji ří Richter s rodinou ze Zlonic, Kate řina Šlágrová z Hrdlovky, Josef Šubrt s rodinou z Bilichova, Josef Sochor s manželkou z Kladna, Zde ňka Brabcová se 2 d ětmi ze Švermova.

Odst ěhovali se: Fr. Štola s rodinou do Kunic, Ladislav Krupka do Pál če, František Novotný se synem do Hor. Be řkovic, Josef Krupka s manželkou do Drchkova.

K 31.12. 1964 je v obci 372 obyvatel.

Zima byla v polovin ě ledna tuhá až – 19-28°C. Pom ěrn ě málo sn ěhu a hodn ě mlh. Jaro bylo dost v ětrné a chladné, léto bylo suché a teplé.. Bylo ideální po časí na koupání, ale ne pro úrodu. Ve stínu bylo p řes 30°C. První sníh napadl 20. listopadu,ale brzy roztál. V druhé polovin ě prosince mrazy až -15°C.

Rok 1965:

Severoameri čtí imperialisté dokazují, že rozši řováním své agresivní a interven ční politiky si přisvojují úlohu četník ů, která byla kdysi vlastní hitlerovskému nacismu. Rozpoutali válku v jižním Vietnamu, kde vraždí a mu čí vietnamské vlastence, bombardují m ěsta, vesnice i civilní objekty. Proti této politice bojují všechny socialistické státy se všemi mírumilovnými lidmi celého sv ěta i z USA.

Rok 1965 byl ve znamení oslav 20. výro čí osvobození naší republiky Rudou armádou. I ob čané naší obce radostn ě oslavili slavné výro čí. OB p řipravila d ůstojný po řad t ěchto oslav. Sou částí oslav byly Staro české máje, které uspo řádali Bará čníci. Za tradi ční „majkou“ se

- 87 -

se řadili do pr ůvodu krom ě člen ů spolku mladí Pozde ňáci svobodní i ženatí - oble čeni do pěkných kroj ů a s chutí zatan čili „u Jána“ českou a moravskou besedu. Radostná nálada z oslav byla pokažena bou řkou s prudkým lijákem. Tato slavnost byla filmována mladými filma ři z Kladna. Ve čer procházel obcí lampionový pr ůvod.

Koncem června a za čátkem července omládla Praha tisíci cvi čenci, kte ří p ředvedli na Strahov ě krásu pohybu, hudby, mládí a disciplíny spojenou s hrou barev oblek ů, opálených t ěl a r ůzného ná činí. Pozde ňští ob čané se této oslavy nezú častnili – chybí cvi čitelé.

V naší obci se kone čně do čkali milovníci film ů umístn ění kina v pěkné, modern ě upravené místnosti s řádnou promítací kabinou. Byla dokon čena adaptace části bývalého hostince „ U Pokorných“. 109 ob čan ů v ěnovalo volné chvíle a brigádnicky pomáhalo, aby kino mohlo být slavnostn ě otev řeno p ři Sjezdu pozde ňských rodák ů dne 10. června.

Vedoucí v pohostinství se u nás často st řídají. V červnu p ředala paní Sochorová vedení hostince p. Zde ňce Brabcové z pozdn ě a odst ěhovala se zp ět do Kladna.

Služby obyvatelstvu ze Slaného zavedly pro uleh čení práce venkovských žen pravidelné zájezdy auta z čistírny. Každých 14 dní p řijede, sebere šatstvo k vy čišt ění a za 14 dní p řiveze vše v po řádku.

Také byl zaveden rozvoz bomb s plynem do plynových kamen , kterých je v obci zna čný po čet.

Ve školním roce 1965- 1966 jsou ve školní budov ě umíst ěny 2., 3., 4. postupující ro čník: ve 2. tříd ě vyu čuje u čitelka Anna Vodi čková 20 žák ů, ve 3. t říd ě u čitelka Irena Be čvá řová 18 žák ů, ve 4. t říd ě u čitelka Františka Formánková 22 žák ů. )

Zem ědělský útulek byl letošního roku zrušen pro malé porozum ění rodi čů , kte ří neposílali své děti do útulku, kde bylo o n ě dob ře postaráno.

I v letošním roce se konaly r ůzné kulturní podniky: oslavy významných událostí, přednášky, besedy, zájezdy nap ř. požárník ů s dětmi do Prahy na prohlídku muzeí. Krom ě toho byly 4 estrády, promenádní koncert o pouti s vojenskou dechovkou., 15 tane čních zábav a plesů.

Do oslav 20. výro čí osvobození pat řil i Sjezd pozde ňských rodák ů, který se konal z iniciativy OB ve dnech 10. a 11. července. Ten den byla v obci pou ť. Slavnost se velmi zda řila: p řípravy k tomuto sjezdu daly funkcioná řů m hodn ě práce a starostí.Odm ěnou jim byla dobrá nálada s spokojenost ú častník ů. Byly natišt ěny pozvánky s programem slavnosti a zaslány rodák ům obce. Celkem bylo rozesláno 280 pozvánek, také bylo zvláštní vydání Pozde ňských novin. Všichni pozvaní se sice nedostavili, ale mnoho se jich p řijelo podívat na místa, kde prožili své mládí nebo n ěkolik let svého života. V sobotu dne 10. července, byla ve škole otev řena výstavka „Pozde ň v minulosti a sou časnosti“. Ve čer bylo slavnostn ě zahájeno promítání v nov ě z řízeném kin ě „U Pokorných“, slavným filmem „Vinetou“ ve 20 hodin a pak ve 22 hodin. Zájem o toto p ředstavení byl tak velký, že byl v sobotu hrán 2x a v ned ěli 3x stále p ři vyprodaném hledišti. Celkem bylo 625 návšt ěvník ů.

Odpoledne byl na h řišti Sokola sehrán fotbalový zápas mezi žactvem Pozdn ě a Jedom ělic, který skon čil 1:1.

- 88 -

V ned ěli byla v kin ě uspo řádána beseda o minulosti Pozdn ě, kterou vedl V. Pešek ze Slaného. Jeho p řednáška a odpov ědi v diskusi byly velmi zajímavé .P řed p řednáškou byli zasloužilí ob čané vyznamenáni diplomy za zásluhy pro výstavbu a zdar obce. Celkem bylo v ěnováno 39 malých a 11 velkých diplom ů.

Odpoledne pokra čovala slavnost u koupališt ě p ěknou estrádou, ve které u činkovala místní mládež pod vedením Jaroslava Ulricha a Vladimíra Perní čka. Dále zde byl promenádní koncert.

U p říležitosti založení Slavoje Pozde ň, p řed 30 lety sehráno fotbalové utkání starších hrá čů Sk Pozde ň versus SK Srbe č. Pro milovníka kina byl op ět sehrán film „Vinetou“ odpoledne i ve čer. Oslavy byly ukon čeny ve čer v sokolovn ě družnou tane ční zábavou.

V kin ě se sehrálo za rok 130 p ředstavení s 5000 návšt ěvníky, na vstupném vybráno 18.120 Kčs . Naše kino se umístnilo na prvním míst ě v sout ěži kin v okrese Kladno. To je hlavn ě přičin ěním vedoucího kina Ant. Richtra.

Také knihovník Rud. Ulrich se činil: P řest ěhoval knihovnu do vhodn ějšího místnosti v obecním dom ě, p řebalil všechny knihy a vše p ěkn ě upravil. Celkem p ůjčeno 879 knih.

K 31.12. 1965 je v obci 356 obyvatel. Ubylo 16 obyvatel.

Narodili se: Petr Pivo ňka, Romana Richtrová, Milan Pospíšil.

Sňatky: Jiří Richter se oženil s Milenou Bichertovou , Zde ňka Šubrtová se vdala do Libkovice za Zde ňka Ibla, Josef Moty čka se oženil s Kv ětou Chyskou z Pál če, Rudolf Rajniš s Evou Fišerovou ze Zichovce.

Tento rok zem řelo 5 ob čan ů: R ůžena Trakslová čp.76 ve v ěku 81 let, Antonín Vojt ěch čp.56 ve v ěku 60 let, R ůžena St řelková čp.30 ve v ěku 63 let, Marie Sajlerová čp.16 ve v ěku 57 let, Václav Pilnaj čp. 80 ve v ěku 83 let.

Přist ěhovalo se 8 osob a 21 se jich odst ěhovalo.

Po časí zem ědělc ům p říliš nep řálo,jaro bylo deštivé a n ěkdy prudký odpolední déš ť splavil se svahových polí všechnu dopolední setbu a muselo se sít znovu. I o žních nep říze ň po časí zt ěžovala práci. Následkem toho nebyla sklize ň obilí taková, jak se p ředpokládalo.

Rok 1966:

V srpnu vyvrcholil v Čín ě kult osobnosti Maoce-tunga v kulturní revoluci. Byly založeny „Rudé gardy“, které ve jménu o čisty ni čily tisíceleté kulturní památky své zem ě, halvn ě v Pekingu. Gardisté si vykládají idee marx-leninismu po svém – úpln ě odlišným pojetím základních sm ěrnic socialismu a komunismu. Zaujali nep řátelský postoj v ůč i zemím socialistického z řízení a jejich diplomatických zástupc ů a tím ohrožují sv ětový mír.

Naše obec sout ěží n ěkolik let o titul „vzorná obec“ v kladenském okrese. Pat ří do skupiny IV. nejmenších vesnic okresu . V této skupin ě byla za letošní rok vyhodnocena jako vzorná obec okresu Kladno. Získala nejen titul, ale i odm ěnu 8.000 K čs. Že si tento titul zaslouží, sv ědčí mimo jiné 1348 brigádnických hodin, které odpracovali ob čané v akcích na zvelebení obce.

- 89 -

Bylo vysázeno tisíc ovocných strom ů i ozdobných, „pod Nedoby“ založilo JZD 1 ha ovocného sadu. Byly dokon čeny stavby autobusové čekárny a sociálního za řízení ve škole. Dále byly upraveny cesty, ulice, park u kina, ve řejné prostranství u čekárny, pod kostelem, aj. Také d ětská poradna v budov ě MNV byla opravena.

Také lidé na vesnici cht ějí kulturn ě žít v pěkném prost ředí: p řistavují verandy u svých dom ů, provád ějí nástavby a p řestavby, z řizují si koupelny a prádelny – celkem 22 stavebních úprav.

Alžb ěta Krupková, roz. Pejsová p ři p řest ěhování do Pál če , dala sv ůj d ům čp. 5 k dispozici MNV. Ten, tento velmi zchátralý d ům prodal ing. Zde ňku Novákovi z Prahy, který skoro úplnou p řestavbou s velkým nákladem vytvo řil p ěknou bytovou jednotku k rekreaci své rodiny.

Sbírka : Na pomoc bojujícímu Vietnamu“ byla dobrovolná. 37 ob čan ů darovalo 405 K čs, složky NF 600 K čs,teda celkem bylo odesláno 1005 K čs.

Nemocnice stále pot řebují nejdražší tekutinu – lidskou krev. V naší obci se p řihlásilo na výzvu ČSČK nových 8 dárc ů.

V zemědělství se nyní rozši řuje ve výrob ě specializace. Také místní JZD se p řipojuje k tomuto pracovnímu postupu. Protože tu máme vhodnou p ůdu pro p ěstování chmele, zv ětšuje se plocha chmelnic – nyní je 28 ha na úkor cukrovky , pro jejíž p ěstování je tu t ěžká půda. Je známé r čení: „chmelnice-dělnice“. Od jara do zimy je t řeba piln ě na chmelnici pracovat. V letošním roce se chmel opravdu vyda řil.Získal p ři výkupu I. a II. T řídu. Celkem utržilo JZD za chmel nejvíce v trvání družstva 1.400.000 K čs . Ovšem vydání za práci je také zna čné. Jen p ři sklizni se zaplatilo za česání brigádám 110.000 K čs a 80.000 K čs za stravování. Celkové vydání na p ěstování chmele bylo asi p ůl milionu korun.

Ve školním roce 1965-66 vyu čovaly ve škole s. u čitelky: v 2. t říd ě Anna Vodi čková, ve 3. tříd ě Irena Be čvá řová, ve 4. t říd ě Františka Formánková

I v letošním roce byly po řádány p řednášky a besedy, velmi oblíbené zájezdy (celkem 8¨), estrády, váno ční besídka.

Nejv ětšího úsp ěchu dosáhla p řehlídka úsp ěšných film ů po řádána ve dnech 2. – 10. července. Bylo promítáno 9 film ů v 16 p ředstaveních. Navštívilo je 1560 divák ů. Celé akci p ředcházela důkladná p říprava : nejd říve dotazníky návšt ěvník ům, které filmy se jim v předchozí sezón ě líbily, dobrá propagace. Kino pod vedením s. Ant. Richtra dob ře plní sv ůj úkol. Je hojn ě navšt ěvováno i ob čany z okolí. Letos byl zamontován již druhý promítací p řístroj. I v místní knihovn ě se činili. Bylo p ůjčeno 1396 knih .

Myslivci, kte ří se v zim ě o zv ěř starají, ulovili na podzim 124 zajíc ů, 4 kusy srn čí, 85 bažant ů a 49 kus ů škodné.

Narodily se dv ě d ěti : Rudolf Rajniš a Jitka Škamorová .

V letošním roce se oženil Antonín Vl ček s Evou Pískovcovou, Marie Pospíšilová se vdala za Jos. Hartmana, Leopold Fryc s marií Žítkovou, František Svoboda s Václavou Korseltovou, Václav Koubek s Marií Sajlerovou.

- 90 -

Letos zem řeli: Anna Šubrtová čp.66 ve v ěku 84 let, Blažena Pospíšilová čp. 50 ve v ěku 70 let, František Šubrt čp. 29 ve v ěku 54 let, Karel Kasal čp.70 ve v ěku 68 let, Karel Neubauer čp.54 ve v ěku 66 let, Josef Husák čp.14 ve v ěku 53 let.

Krom ě toho byli na zdejším h řbitov ě pochováni ob čané zde narození, kte ří bydleli mimo naši obec: Karel Stehlík, Marie Ryšová roz. Novotná a Františka Tý řová roz. Horová.

Celkem se p řist ěhovalo 10 ob čan ů a odst ěhovali 4 ob čané.

31.prosince 1966 bylo v obci 358 obyvatel.

Zima byla mírná, dlouhá léta nepamatují lidé tak teplé po časí. Zvlášt ě únor byl teplý. Jaro příznivé, dosti vlhké a teplé. V červnu letní vedra, velká úroda hub, ovoce.

Léto deštivé, jen n ěkolik horkých dní. Babí léto bylo p ěkné. Podzim teplý, zvlášt ě říjen + 20 až 26°C. Zima rovn ěž mírná, n ěkolik v ětších mraz ů, málo sn ěhu.

Rok 1967:

Pokroková a demokratické státy celého sv ěta vzpomn ěly padesátého výro čí Velké říjnové socialistické revoluce.

Válka ve Vietnamu ješt ě neskon čila a již se za čal rozpoutávat požár války mezi Izraelí a Jordánskem.

Naše obec, která získala v minulém roce titul vzorná obec, pokra čuje dále v této sout ěži, získala čestné uznání a pen ěžitou odm ěnu 2000 K čs. Však se ob čané činili: dokon čili požární zbrojnici (garáž pro auto a st říka čku, pro nový výsuvný žeb řík a skladišt ě). Celkem bylo v této akci odpracováno 531 hodin.

V dřív ějších dobách tonula ves v zeleni ovocných strom ů. Mnoho strom ů vymrzlo a proto se nyní vysazují každým rokem ovocné i okrasné stromy v parku, u koupališt ě i jinde. Na nejvyšším míst ě pozde ňského katastru sm ěrem k Třebízi vévodí osam ělý topol. Však se tam říká „U topolu“. Bohužel starý strom vystavený bou řím a v ětru,pomalu hyne. Proto byly v jeho blízkosti s. tajemníkem Vlad. Perní čkem vysazeny 2 mladé topoly.

Pro místní komunikaci bylo navezeno 26 for škváry.

Nejoblíben ějším místem pozde ňských d ětí i dosp ělých je samoz řejm ě koupališt ě. I o to se MNV a ob čané stále starají. Bylo vy čišt ěno dno koupališt ě, vym ěněna voda, provedena dezinfekce dna a postavena p ěkná skluzavka do vody pro radost d ětí i dosp ělých.

I ob ě čekárny autobus ů byly opraveny. D řev ěná u školy dostala novou podlahu a b řezolitovou fasádu a uvnit ř p ěkné obílení.

Za čátkem prosince byla dokon čena odchovna mladého dobytka v Líském.

Ve škole vyu čují tyto soudružky u čitelky: Františka Formánková, Anna Vodi čková, Irena Fialová.

- 91 -

Vesnický kolektiv PO se p řihlásil do celostátní branné hry „Signál 5“ . Na okresním srazu se umístili místní pioný ři na 21. míst ě ze 10 oddíl ů.

Všechny významné dny a výro čí byly náležit ě oslaveny. V pozdni rádi tan čí – bylo uspo řádáno 15 tane čních zábav v četn ě ples ů. Naši ob čané si také rádi vyjedou z domova a zú častnili se 5 zájezd ů.. Konalo se 12 p řednášek na r ůzná temata.

V kin ě bylo sehráno 128 filmových p ředstavení, která shlédlo 6380 divák ů. V místní ve řejné knihovn ě si vyp ůjčilo 52 čtená řů 1450 knih.

Tělovýchova je v naší obci stále popelkou. Pravideln ě cvi čí jen d ěti. Jejich cvi čitel je u čitel Václav Koubek. Jeden čas cvi čily i ženy- cekem 18.

Nejv ětší činnost vyvíjeli požárníci. Ti oslavili 9. července 75 let trvání své jednotky. Oslava se ú častnili zástupci okresního výboru ČSPO v čele s kapitánem Hladkým a 124 člen ů z 10 sousedních požárních jednotek. Obcí prošel p ěkný pr ůvod k nov ě z řízené požární zbrojnici, kterou slavnostn ě otev řel a místní požární jednot ě p ředal p ředseda MNV s. Jaroslav Sachl. Zárove ň p ředal i nový výsuvný žeb řík, který v hodnot ě 10580 K čs zakoupil MNV. Za dobrou a p říkladnou práci bylo zdejší jednot ě ud ěleno uznání jako nejlepší v okrese Kladno p římo ÚV v Praze. P ři této p říležitosti obdrželi z rukou zástupce okresního výboru vyznamenání za dlouholetou aktivní činnost s. p ředseda Josef Moty čka st. a Bed řich Miller co pokladník, strojmistr Vlastimil Hrdli čka obdržel vyznamenání za ob ětavou práci pro místní požární jednotu. Po otev ření zbrojnice porovnávali ú častníci oslavy rozdíl mezi první ru ční st říka čkou zakoupenou p řed 75 lety (stála tehdy 750 zlatých) a nyn ějším moderním technickým vybavením zbrojnice. Slavnost pokra čovala položením v ěnc ů u Pomníku padlých, pak sout ěží 4 družstev ve výcviku v pohotovosti požárník ů ( Líský, Jedom ělice, Lhota a starší požárníci z Pozdn ě). Závodilo se u koupališt ě, zvít ězilo družstvo z Jedom ělic. Na záv ěr cvi čení předvedl požární útvar z Kladna nejmodern ější techniku. Zda řilá oslava byla ukon čena ve čer tane ční zábavou. MNV ve svém rozpo čtu na rok 1967 v ěnoval na požární ochranu 16.023 K čs.

V tomto roce se narodili: Roman Svoboda, Petr Koubek a Václav Černý.

Sňatky: Josef Červenka s Marií Mina říkovou , Bohuška Husáková s Miroslavem Kytkou, Václav Hrdli čka se Zdenkou Brabcovou.

Letos zem řeli: Václav Šubrt čp.108 ve v ěku 67 let, František Paur čp.45 ve v ěku 83 let, Božena Nováková čp.59 ve v ěku 61 let, Karel Jindra čp.84 ve v ěku 75 let, Václav Hamouz čp.20 ve v ěku 34 let, Božena Markusová čp.105 ve v ěku 73 let, Vojt ěch Traksl čp.76 ve v ěku 87 let, Anna Bradá čová čp.31 ve v ěku 87 let, Karel Procházka čp.13 ve v ěku 35 let.

Přist ěhovali se 3 lidé a odst ěhovalo se jich 10.

K 31.12. 1967 bylo v obci celkem 345 obyvatel. Ubylo 13 obyvatel.

Celkem po časí normální, zima mírná, koncem února silné vich řice, které nad ělaly velké škody v lesích. Vyvrácené a p řeražené stromy, telegrafní a elektrické sloupy, p řetrhané dráty, to vše zp ůsobilo poruchy v doprav ě na silnicích po n ěkolik dní.

Dne 26. června po odpoledním žáru +30°C ve stínu, se p řihnala k ve čeru bou řka s krupobitím. Náhle se setm ělo, že se muselo svítit, za čaly padat první t ěžké kapky, ale hned také zazvonily

- 92 -

první kroupy na okna a do st řech. Krupobití trvalo asi p ůl hodiny, kroupy byly velké asi jako velký hrách, ale n ěkteré i jako holubí vejce- hned bylo všude bílo. Štěstí, že p ři tom hodn ě pršelo. Toto krupobití ud ělalo hodn ě škody na ovoci, obilí polehlo a i ve chmelnici . V některých obcích (Klobuky, Vraný) to dostali naplno a m ěli sklizeno.

Rok 1968:

Požár války ve Vietnamu dosud neuhasl. I na jiných místech Asie a Afriky vytryskují tu menší, tu v ětší boje o moc a nadvládu nad slabším soupe řem.

Ve Spojených státech amerických se p řiost řuje rasový boj mezi bílými a černými obyvateli státu. Tomuto boji padli za ob ěť : v ůdce černých dr. Martin King a senátor Robert Kennedy, bratr bývalého prezidenta, záke řně zavražd ěného v roce 1963. Oba necht ěli válku ve Vietnamu a cht ěli pomoci černým obyvatel ům USA.

Rok 1968 je mimo řádným v dějinách našeho státu. Leden, kterým za čal obrat ve vnitropolitickém vývoji u nás, kdy se vedení strany, její ÚV a pak i ostatní spole čenské a státní orgány rozhodly odstranit staré nesprávnosti, k řivdy a deformace a sou časn ě hledat novou nápl ň socialistické demokracie, z ůstane navždy významným mezníkem ve vývoji našich národ ů. Byl pot řebný a nevyhnutelný. Po lednu dostávají události prudký spád. Prezident Ant. Novotný se pod nátlakem ve řejného mín ění musil vzdát nejpve funkce prvního tajemníka KS Č a zvolen byl s. Alexandr Dub ček, národnosti slovenské. Dne 21.3. se vzdal Antonín Novotný ú řadu prezidenta republiky.

Dne 30.3. byl jednohlasn ě zvolen prezidentem ČSSR generál Ludvík Svoboda – třiasedmdesátiletý bojovník za naši svobodu. Soudruh L. Svoboda se narodil 25.11.1895 v Hroznatín ě na Českomoravské vyso čin ě. Již v 1. sv ětové válce bojoval v československých legiích proti Rakousku u Zborova. Za první republiky byl za řazen do armády jako velitel praporu a vyu čoval i na vojenské akademii v Hranicích. Za okupace odešel do Polska, kde sestavoval československou vojenskou jednotku. Jako velitel vedl naše bojovníky proti hitlerovským vet řelc ům p řes Sokolovo, Kyjev , Dukelským pr ůsmykem do osvobozené vlasti. Byl jmenován ministrem národní obrany. Ani jemu p římému a state čnému vojáku se nevyhnulo pronásledování v období 1950-1951. Byl zbaven vojenských hodností a stal se účetním v JZD. V roce 1955 se vrátil mezi vojáky jako ná čelník vojenské akademie. V roce 1959 odešel do výslužby. Generál L. Svoboda je nositelem nejvyšších řád ů našeho státu, SSSR a jiných stát ů, které si svým hrdinským a čestným jednáním pln ě zasloužil. V boji proti fašist ům ztratil svého syna Mirka, který v ilegalit ě pracoval proti okupant ům, byl zat čen a umu čen. Pro náš stát je velikým št ěstím, že v jeho čele stojí muž, který je velmi vážený a uznávaný nejen našimi ob čany , ale i p ředstaviteli všech stát ů.

28. října v den 50. výro čí československého státu byl schválen ústavní zákon o federaci našeho státu, dle kterého od 1. ledna 1969 budou pracovat vedle sebe rovnoprávn ě dva národy: český ( Čechy, Morava, Slezko) a slovenský se samostatnými vládami a českou a slovenskou radou. Spole čné záležitosti bude řídit Federální shromážd ění s federální vládou.

Kritický srpen

Uvoln ění v politickém život ě a zrušení cenzury tisku vedlo n ěkteré domácí ob čany a ze sousedních stát ů k názoru, že si tu opravdu mohou d ělat cokoliv a rádi by p řevedli náš stát ke kapitalistickému bloku. P řipravovali vše tajn ě, takže ostatní ob čané nic netušili a proto byli

- 93 -

velmi nemile p řekvapeni, když v noci z 20. na 21. srpna vstoupila na naše území vojska Varšavské smlouvy: sov ětské, polské, východon ěmecké, ma ďarské a bulharské.“Prý byli vyzváni, aby u nás zakro čili“, ale kdo je pozval, nikdo neví. V noci byli odvezeni p ředseda vlády Ing. O. Černík, A. Dub ček a Jos. Smrkovský na neznámé místo. Rozhlas se odml čel a pak vysílal z Ústí nad Labem. Dne 23.8. odlet ěl do Moskvy prezident L. Svoboda, kde se setkal s ostatními ( i t ěmi co byli poh řešováni) členy vlády a jednal se sov ětskými představiteli. V pond ělí dne 26.8. se vrátila vláda do Prahy, kde oznámila, že bylo vše vysv ětleno, ale co a pro č všechno vzniklo, to se lid nedozv ěděl. A to byla zásadní chyba. Většina ob čan ů dle informace z rozhlasu, vinila Sov ětský svaz z okupace a tak vznikla roztržka v přátelství mezi námi a naším velkým p řítelem SSSR. Mylnou informací cizích voják ů o našich pom ěrech – domnívali se, že zde najdou revoluci , a zde byl v ětšinou klid – a naši lidé nev ědili, pro č sem p řišli, došlo v mnohých místech ke srážkám, které nadělaly jen v Praze mnohamilionové škody, hlavn ě kolem budovy rozhlasu. Zde bylo úpln ě vypáleno p ět budov. Bohužel bylo i 25 mrtvých a 431 zran ěných. Cizí vojáci po n ěkolika m ěsících odešli, jen n ěkteré sov ětské vojenské jednotky tu z ůstaly, aby pomohly udržet po řádek.

V naší obci byl pom ěrn ě klid v této dob ě. Ve st ředu 21.8. projížd ěly obcí jednotky polské armády a utábo řily se v lese „Na borách“. Ob čané sice naslouchali rozhlasu, v ětšinou z tranzistorových p řijíma čů , protože sed ěli ve chmelnicích a piln ě česali chmel, a tak mnoho na výzvy v rozhlase nedbali. Jen mládež dle výzvy sice orienta ční tabulky p ři silnicích odstranila, ale nezni čila je jako se stalo v mnoha místech. Tabule byly uloženy a tak pozd ěji je mohli zam ěstnanci silni ční právy dáti zp ět na jejich místa.

MNV obdržel čestné uznání za výstavbu obce od ONV v Kladn ě a částku 5000 K čs.

K dokonalejšímu osv ětlení obce bylo výbojkové osv ětlení rozvedeno po celé obci a k původním dv ěma svítilnám jich p řibylo 7.

MNV jako správce místního h řbitova dal zbo řiti hradební ze ď na jižní a západní stran ě, kde bylo ješt ě p ůvodní zdivo z roku 1836, a nahradil ji novou panelovou. Zda vydrží také 132 let jako p ůvodní kamenné zdivo?

Ob čané se starají o p ěkný vzhled tím, že opravují své domy, obnovují fasády a udržují je v po řádku.

František Šlajchrt si postavil na zahrádce p ěkný altán v podob ě výstavného hradu. Je to u silnice a každému se líbí i cizím turist ům.

Přestavbou stodoly si upravil Bohumil Husák st. čp. 6 novou bytovou jednotku.

V místním pohostinství nastala op ět zm ěna. Vedoucí byla jmenována p. Marie Paurová z Pozdn ě.

V místním JZD je ve vedení velká zm ěna. Místa vedoucích funkcioná řů p řešla z rukou domácích člen ů JZD do rukou ob čan ů doporu čených okresní výrobní správou. Jsou to : předseda Fantišek Klein z Knovíze, ekonomka p. ing. Marie Baladová, zootechnik p. Josef Balada ze Slaného, agronom p. Rudolf Klíma z Kví čku. Ale zootechni čka Marta Zárubová a agronom Karel Šebek, oba z Pozdn ě, dále z ůstávají ve svých funkcích. Další zm ěna je , že odm ěna za pracovní jednotky není již vyplácena zálohov ě, nýbrž 1x m ěsí čně jen v korunách – letos 19,50 K čs za jednu pracovní jednotku. Členové nedostávají již naturálie, ale mohou si

- 94 -

zakoupit ur čitý díl obilí (dle odpracovaných jednotek) za režijní cenu. Tím p řechází místní JZD do vyššího typu.

V uplynulém roce byly zakoupeny r ůzné zem ědělské stroje v cen ě 332.335 K čs. Hlavní investice však byly vložena do zakoupení a postavení chmelové česa čky. Celkový náklad na její po řízení byl 644.536 K čs. Byla postavena vedle sušárny chmele.

Také v živo čišné výrob ě p řibyl nový chov. Bylo zakoupeno 86 kus ů ovcí v cen ě 45.935 K čs a umístn ěny byly u Bichrt ů ve H řešicích (aby vypásaly strán ě, které nelze obd ělávat). Pe čuje o ně Václav Karbus.

Ve škole vyučuje poslední školní rok : Fr. Formánková, A. Vodi čková a I. Fialová.

St řediskem kulturního života byla oslava 50. výro čí ČSSR. I v naší obci bylo toto významné výro čí oslaveno n ěkolika akcemi: v předve čer 28. října byla v sokolovn ě tane ční veselice. Na památku výro čí bylo v obci vysazeno 6 lip, zvaných „lípy svobody“: 3 v parku , 2 u MNV sm ěrem k Plchovu a 1 p řed požární zbrojnicí. V kin ě probíhalo slavnostní čtení význa čných míst z obecní kroniky ( hlavn ě zápis o 28. říjnu 1918). Četl je Ant. Richtr a Jar. Ulrich. Slavnost byla ukon čena promítáním filmu „Jan Hus“.

Letos bylo 12 tane čních zábav a ples ů. V kin ě bylo sehráno 101 p ředstavení za ú časti 5442 návšt ěvník ů. P říjem činil 15.867 K čs.

V místní knihovn ě je 1553 svazk ů. V roce 1968 bylo 53 čtená řů , kteří si vyp ůjčili 1328 knih.

Uplynulo 110 let od postavení hlavního oltá ře v místním kostele, který sem byl dodán ze Svatovítského chrámu v Praze. Tehdy byl odhadnut na 30.000 zlatých.

Narodili se 4 d ěti: Vladimír Svoboda, Hana Husáková, Jitka Šlajchrtová, Hana Pospíšilová.

Sňatk ů bylo šest: Eliška Šubrtová se provdala za Jos. Kytku, Hana Hamouzová za Josefa Peška, Jana Zímová za Františka Šlajchrta, Dana Šlajchrtová za Josefa Tyluše, Marie Bendová za Jos. Svobodu, V ěra Husáková za Václava Mina říka.

Úmrtí: Jan Podojil čp.25 ve v ěku 80 let, Ludvík Paur čp.112 ve v ěku 81 let, Karel Los čp. 101 ve v ěku 47 let, Marie Kasalová čp.70 ve v ěku 66 let, Marie Urbanová čp.50 ve v ěku 82 let, Hana Pospíšilová čp.69 po narození, Jana Vašková, čp.30 ve v ěku 76 let.

Přist ěhovali se 3 lidé a odst ěhovalo se jich 7.

K 31.12. 1968 bylo v obci 338 obyvatel. Po čet obyvatel stále klesá, hlavn ě proto, že dívky se vdávají z obce pry č.

V lednu byla zima mírná, jen n ěkolik mraz ů, V půli m ěsíci byla prudká obleva s bou řkou a silným vichrem, který shodil část – plechovou krytinu – st řechy na sušárn ě chmele. V druhé polovin ě dubna krásné, slunné po časí, kv ěten byl studený. V červnu pravé letní po časí , to i v červenci. V srpnu dost deštivých p řehán ěk. První no ční mráz byl 21. října -5°C. První sníh napadl 14.11, ale brzy roztál. V prosinci drobn ě sn ěžilo, menší mrazy .

Dodatek k zápisu o kritickém srpnu:

- 95 -

Nyní již víme, pro č vstoupila vojska Varšavské smlouvy na území našeho státu. P řipravovala se tajn ě kontrarevoluce a jen v časné zakro čení bratrských armád zabránilo zbyte čnému krveprolití v naší republice.

Rok 1969:

Dávný sen lidstva, jehož spln ění p ředpov ěděl ve svém díle již spisovatel – fantasta Julius Werne – stanout na m ěsíci – se splnil. Dne 20. července 1969 ve 22 hodin 15 minut se dotkla lidská noha m ěsí čního povrchu. První člov ěk, který stanul na m ěsíci, byl americký kospomaut Neil Armstrong. V měsí čním modulu, který se odd ělil od velitelské lodi Apolla 11, řízené kosmonautem Michailem Collinsem, let ěl ješt ě t řetí kosmonaut Erwin Aldrin. Aldrin – jako druhý člov ěk krá čel po povrchu M ěsíce. Spolu s Armstrongem vzty čili na M ěsíci vlajku USA. Pak fotografovali povrch M ěsíce a sbírali vzorky m ěsí čních hornin, které v ědci na Zemi pe čliv ě zkoumají. Všechen obdiv a úctu zasluhují nejen kosmonauté, ale i v ědci a konstrukté ři, kte ří vymyslili , vypo čítali a sestrojili takové p řístroje, že m ěsí ční modul se op ět po startu z Měsíce setkal s velitelskou lodí Apollo 11 a všichni 3 kosmonauté se š ťastn ě vrátili na Zemi.

Neblahé události v roce 1968 neskon čily 21. srpnem, ale rozkladný proces v našem stát ě postupoval dále. Slabé vedení ÚV KS Č v čele s Alexandrem Dube čkem nedokázalo jej zastavit. Proto v dubnu 1969 zvoleno nové vedení. Prvním tajemníkem ÚV KS Č se stal s. Gustáv Husák. Duben 1969 vytvo řil p ředpoklady pro postupné, ale d ůsledné uskute čň ování těch zám ěrů, o jejichž řešení usilovalo lednové plénum ÚV KS Č v roce 1968. Sou časný stav dnešní vnitropolitické situace dokládá zcela p řesv ědčiv ě, jak velká práce byla vykonána od dubnového do kv ětnového zasedání ÚV KS Č na cest ě ke konsolidaci v našem stát ě.

V obci byl zakoupen nový p řístroj ve řejného rozhlasu nákladem 12.000 K čs.

Vodní nádržka uprost řed obce byla zanešena bahnem. Její vy čišt ění bylo provedeno nákladem 46000 K čs. Čišt ění ud ěláno bagrem STS ze Slaného, odvoz bahna obstaraly traktory místního JZD. Krom ě toho byly upraveny b řehy, vykáceny n ěkteré stromy a p řeveden tok potoka a po úprav ě p řeveden do p ůvodního sm ěru. Na této akci bylo odpracováno 305 brigádnických hodin.

Také hradební ze ď kolem h řbitova v četn ě podezdívek a terénních úprav byla dokon čena. I zde pomohli ob čané 208 brigádnickými hodinami.

Silnice pod kostelem byla dokon čena v záv ěru roku nákladem 95.000 K čs. P ři pomocných pracích odpracováno 60 brigádnických hodin.

Další opravy a úpravy: chodník ů 150 m2,koupališt ě, v kin ě, bílení a oprava čekáren, úklid ve řejného prostranství, úprava komunikací si vyžádaly celkem 590 brigádnických hodin.

Zm ěny majitel ů dom ů: d ům čp. 70 po zem řelém K. Kasalovi koupil Mir. Havránek z Prahy a upravil si jej pro rekrea ční pobyt.

Celková vým ěra zem ědělské p ůdy JZD činí nyní 806,67 ha. Z toho je orné p ůdy 698,73 ha. Zbývá ješt ě asi 35 ha zamok řené p ůdy, která má být v roce 1970 odvodn ěna. P ůdní fond je převážn ě tvo řen permskými červenkami, které jsou dobré pro p ěstování chmele.

- 96 -

Na oslavu 20 let místního JZD byla dne 10. prosince uspo řádána estráda v místní sokolovn ě . Program vyplnili pražští um ělci: Iveta Simonová, Milan chladil, Karel Bláha, Karel Effa, Jaroslav Štercl. Po té byla tane ční zábava.

V zimních m ěsících bylo vysláno 80 družstevník ů na rekreaci.

Dne 30. června 1969 po 251 létech zav řely se naposledy dve ře pozde ňské školy – byla založena roku 1718 – za posledním školákem. Všichni žáci z Pozdn ě – celkem 33 – od nového školního roku jezdí do základní devítileté školy v Kvílících, kde byly p řistaveny dva pavilony (u čebny, jídelna a kotelna), takže u čebny již sta čí pro všechno žactvo ze 14 vesnic – Malot řídní školy na vesnicích jsou v ětšinou již zrušeny. Pro žáky je rozhodn ě výhodn ější, mohou-li se u čiti po jednom odd ělení v každé t říd ě. Ale úkolem školy, zvlášt ě v dřív ějších dobách, bylo nejen vyu čovati v ědomostem, ale škola byla st řediskem kulturního života v obci. Pozde ňská škola vychovala za dlouhou dobu svého trvání sta dobrých žák ů, z nichž mnozí dosáhli akademických titul ů.

Oslavy a výro čí byly náležit ě provedeny.

V kin ě byl spln ěn plán tržeb vysoko p řes 100%. Bylo celkem sehráno 118 p ředstavení, která shlédlo 6175 divák ů.

Okresní požární jednota p řid ělila místní jednot ě novou moderní st říka čku pojízdnou v cen ě 28620 K čs. Okresní sout ěže v Buchlovicích se zú častnila 3 družstva : muži a žákyn ě získali 1. místo ( 2 zlaté medaile), žáci se umístnili na 4. míst ě. V krajském kole v Kolín ě skon čili na 11. míst ě. Žáci a žákyn ě za odm ěnu své úsp ěšné činnosti byli t ři dni na rekreaci v Jesenici.

Děti docházejí dvakrát týdn ě cvi čit pod vedením pana u čitele Václava Koubka. Dále mládež provádí rekrea čně sporty, kopanou, odbíjenou, a v lét ě plavání v místním koupališti.

Velmi dob ře pracovaly tyto složky NF: ČSPO, myslivci, zahrádká ři, Sokol, Juvena (bávalé ČSM), mén ě úsp ěšn ě Bará čníci, ČSČK,. Svazarm nepracoval v ůbec.

Narodilo se 5 d ětí: Kate řina Moty čková, Pavel Vl ček, Ladislava Červenková, Helena Kytková, Ji ří Los.

Sňatky: Ji ří Los s Janou Vágnerovou, Old řich Perní ček s Věrou Šebkovou, Alena Horová s Miloslavem Bernardem, Jana Losová s Jos. Plachým, Vladimír Neubauer s Marcelou Mutilovou, Eva Neubauerová s Jaroslavem Volrábem, Miluška Purkýtová s Pavlem Kodedem, Alena Šlégrová s Jos. Matuš ů.

Letos zem řeli: Alois Görtler čp. 66 ve v ěku 85 let, Marie Perní čková čp 62 ve v ěku 65 let, Bed řich Šebek čp. 82 ve v ěku 71 let, Bed řich Hladík čp. 55 ve v ěku 73 let, Kristyna Hamouzová čp. 20 ve v ěku 65 let, Jind řich Bradá č, čp. 31 ve v ěku 63 let.

Přist ěhovali se 4 ob čané, odst ěhovali se 3. K 31.12. 1969 bylo v obci 338 obyvatel – po čet obyvatel se tedy nezm ěnil.

Zima na po čátku roku byla mírná. Sníh padal více v polovin ě února, jaro bylo chladné. V druhé polovin ě července a za čátkem srpna teplota ve stínu dosáhla až 32°C. Podzim byl pěkný. Koncem roku byla tuhá zima a za čala velmi brzy. 26. listopadu napadlo 3 m sn ěhu,

- 97 -

který úpln ě neroztál a často ješt ě padal nový a ležel až do druhé poloviny b řezna v roce 1970. Už mnoho let nepamatujeme tolik sn ěhu a tak dlouho. Mrazy byly dosti silné , - 15°C, až – 24°C.

Rok 1970:

V prosinci probíhalo celostátní s čítání obyvatelstva v ČSSR. Výsledek ukázal, že žije v republice 14362000 obyvatel. Od posledního s čítání roku 1960 p řibylo pouze 616000 obyvatel. Ovšem na slovensku je p řír ůstek 3,5 krát v ětší než v českých zemích. Rychleji přibývá žen než muž ů. S čítání ukázalo, že na 1000 muž ů p řipadá 1065 žen. Na kladenském okrese p řipadá na 1000 muž ů 1075 žen.

K 31.12. 1970 čítá Pozde ň 367 obyvatel a 126 čísel popisných.

MNV Pozde ň má 15 poslanců, 5 stálých komisí, pracují tyto spole čenské složky NF: SSM (23 člen ů), KS Č ( 29 člen ů), ČSPO (70 člen ů), ČSČK ( 35 člen ů), TJ Sokol (26 člen ů), Bará čnická obec Sulislav Pozde ňský (72 člen ů), myslivecké sdružení Podlesí ( 13 člen ů), zahrádká ři ( 93 člen ů).

Obec za své výsledky obdržela od ONV čestné uznání a 5000 K čs odm ěny. Bylo zabudováno 10 výbojkových sv ětel, u čísla 98 Vlastimila Hrdli čky byla postavena d řev ěná lávka p řes potok, u hrob ů sov ětských voják ů postaven nový plot, dále byly provedeny r ůzné opravy , úklid obce, barvení v ěžních hodin. V sokolovn ě byla provedena fasáda a vymalování sálu.

JZD Chmela ř Podlesí má 170 člen ů. Výd ělky jednotlivých člen ů: traktoristy a den 90 až 100 Kčs, v rostliné výrob ě 40 až 50 K č, v živo čišné výrob ě 50 až 60 K čs. Od 210 dojnic nadojili 50000 l mléka. JZD postavilo novou česa čku chmele, takže se první rok ne česal chmel ru čně.

Veškeré práce v zem ědělství se mechanizují. V letošním roce se vydalo na nové stroje 700.000 K čs.

Nejv ětší oslavy 25. výro čí osvobození vlasti sov ětskou armádou, dále II. Sjezd pozde ňských rodák ů a krajan ů, který se konal o pouti ve dnech 11. a 12. července. P řijelo na 180 rodák ů a přátel. K tomuto sjezdu byla vydána ve zkratce brožura o historii obce za p řisp ění MNV. OB připravila estrádu pod heslem :“ A léta b ěží, vážení.. a nikdo z nás to nezm ění“ . Jaroslav Ulrich složil pozde ňskou polku, která se hrála na sobotní estrád ě, kde bylo p řítomno 500 divák ů. Ve škole byla po řádána výstava o historii za spolupráce domu osv ěty z Kladna, kterou shlédlo 470 návšt ěvník ů. Dále byla po řádána dív čí kopaná s jedenáckou ze Slaného 1:10 , na kterou p řihlíželo 600 osob. V ned ěli byl zda řilý pr ůvod obcí, položení kytic k pomníku padlých, dále na h řbitov, kde vzpomenuto t ěch, kte ří se nedožili t ěchto dn ů.

Tane čních zábav v roce bylo 18.

Do konce b řezna od minulého roku sníh, takže práce na polích se velmi opozdila .

Narodilo se 6 d ětí: Martin Matuš ů, Martin Koubek, Eva Rajnišová., Radim Volráb, Marcel Koded, Markéta Válková.

Zem řeli tito ob čané: Stan ěk Josef čp. 67 ve v ěku 63 le, Karbusová Antonie čp. 103 ve v ěku 71 let, Paur Jaroslav čp. 147 ve v ěku 64 let.

- 98 -

Rok 1971:

Dne 26.6. naši ve řejnost p řekvapila zpráva SSSR o tragické nehod ě orbitální v ědecké stanice Saljut , kdy tragicky zahynuli 3 členové posádky , vracející se zp ět z Měsíce na Zemi. Dne 26. a 27. listopadu se prováděly volby do národních výbor ů. V naší obci bylo zapsáno 257 voli čů , odvolilo 256, z toho bylo 137 žen a 117 muž ů, pro kandidátku volilo 99,45%.

Volila se kandidátka, v níž byli tito poslanci NV: Hora Miloš, Karbus Old řich, Pleticha Jaroslav ml., Perní ček Vl., Pivo ňková V ěra, Pospíšilová Julie, Rajniš Rudolf, Sachl Jaroslav, Šebek Karel, Šlajchrt Jaroslav, Záruba Josef, Zíma Jaroslav. P ředsedou zvolen Jaroslav Sachl, místop ředsedou Rudolf Rajniš.

Budova NV byla modern ě vybavena. Byly zde provedeny práce za 260000 K čs – vodovod, nová st řecha, fasáda, vým ěna oken, dve ří, podlah, osv ětlení. Tato budova má dva vchody , a sice: na stranu severozápadní se nachází poštovní úřad, vedoucím jest Josef Hamouz, jeho manželka Marie doru čuje poštu v Líském a H řešicích. Jedno by si bylo dobré p řáti, by telefonní spojení bylo lepší. Z chodby vlevo se nachází byt, na severní stranu, kde bydlí paní Najmanová Antonie. Na stranu jižní jsou dv ě místnosti pro pé či o matky s dětmi, kde každých 14 dn ů dojíždí sem ze Slaného MUDr. Doubková. Ve druhém vchod ě se nachází vlevo kancelá ře NV. Na stranu jihovýchodní jest knihovna, kde je 1600 svazk ů , vedoucím knihovny je Rudolf Ulrich.

Nelze opomenout, že p ři oprav ě budovy NV vlevo do chodby p ři byt ě , byla za spolupráce zástupce obce vyjmuta schránka se spisy z roku 1906, které byly psané na plátn ě ( Janem Fojtíkem čp.11). Záznam tento byl opsán a spole čně se záznamem ze sou časné doby znovu v tato místa uložen.Tyto spisy jsou uloženy v eternitové rou ře a zape čet ěné. Plátno z roku 1906 jest ve slánském muzeu uchováno pod číslem 17/71.

V kin ě byla provedena škvárobetonová podlaha, rekonstrukce stropu zvýšením o 70 cm a dán dřevot řískový strop, vymalováno, vym ěněna část sedadel ; to vše v obnosu 25000 K čs. Vedoucím kina jest Antonín Richtr.

Dále byly provedeny úpravy na koupališti v hodnot ě 9000 K čs – opravy stavidel, hrází , dna, barvení zábradlí a další úpravy. Toto koupališt ě jest dob ře využíváno nejen našimi ob čany , ale též ob čany z celého okolí.

Dále byl položen chodník v délce 250 m , i p řed budovou NV v cen ě 2100 K čs.

Na h řbitov ě byly provedeny úpravy p ěšinek, též byly k márnici zabudovány nové dve ře.

Na všech t ěchto akcích bylo odpracováno 3890 hodin, mimo prací na údržb ě parku a prostranství.

V tomto roce byla provedena demolice bývalého hostince čp. 26 Cihlá ře Antonína, dále chalupa čp. 41 K říže Jana a domek p ři bývalém dvo ře čp. 101 Losa Antonína.

Zem ědělství m ění v posledních letech rychle sv ůj charakter. Zm ěnily se u nás i vlastnické vztahy, v ětšinu zem ědělské p ůdy obhospoda řují jednotná zem ědělská družstva a státní statky. JZD co by jako jeden celek s názvem „Chmela ř Podlesí“, které hospoda ří na 804 ha zem ědělské p ůdy se 198 členy, z toho je 133 žen.Letos však stále pracovalo 131 člen ů, ostatní

- 99 -

jsou d ůchodci, kte ří však vypomáhají p ři špi čkových pracích. Na tomto hospodá řství chovají 558 ks hov ězího skotu, z toho 222 ks krav, dojivost byla na jeden kus 1873 l mléka. Dále drží 636 ks vep řového dobytka, 251 ks ovcí a 4 páry koní. Na zvládnutí t ěchto zem ědělských prací mají 18 kolových traktor ů a 3 pásové. Pro sklize ň obilovin mají 1 kombajn a suši čku s čisti čkou na obilí. Na údržbu mechaniza čního za řízení se letos vydalo 730000 K čs. Krom ě obilí, brambor, cukrovky, travin a kuku řice se p ěstuje chmel a to na 32,9 ha.

Z nejvýznamn ějších investi čních staveb jest stavba jednopodlažního domu o čty řech bytových jednotkách, který v tomto roce byl zhruba dostav ěn, dále se pracuje na vnit řní úprav ě.

Dále byly postaveny nové dílny .

V obci jest ku 31.12. 1971 346 obyvatel. – ( d ůchodc ů obého pohlaví 92) Svatby byly 3: Zde ňka Duchková se vdala za Josefa Trnobranského z Ho řešovic. Zde ňka Paurová se vdala za Zde ňka Cimrmana z Ho řešovic. Ji ří Pospíšil se oženil s Janou Zv ěř inovou z Kvílic.

Narodily se 3 d ěti: Moty čková Dana, Tottová Šárka, Kr čková Jitka

Zem řeli 3 ob čané : Sajler František, čp. 16 ve v ěku 68 let, Arlt Ladislav čp.40, ve v ěku 55 let, Egerer Karel čp.86 ve v ěku 77 let.

V obci bydlí ob čané, kte ří se dožívají dosti vysokého v ěku: manželé Bohumil (1888) a Marie (1891) Krátkých, Šubrtová Zde ňka čp.19 (1888), Husáková Marie čp. 60 (1889).

Osv ětová beseda získala v tomto roce I. místo v okrese Kladno, Konala se oslava 50. výro čí založení KS Č v kin ě, oslava V ŘSR s lampiónovým pr ůvodem.

V kin ě se vítalo 11 ob čánk ů ( i za poslední léta). V kin ě sehráno 93 p ředstavení, která shlédlo 4232 divák ů. Bylo 17 tane čních zábav, 4 p řednášky. Do místní sokolovny chodí cvi čit ženy, a to v dosti hojném po čtu 17 až 20 , též cvi čí mládež a d ěti.

Za KS Č p ředsedou je Neubauer Vladimír, za SSM Paur Ji ří, za Svaz požární ochrany Moty čka Josef st., za ČČ K Perní čková Ji řina, za TJ Sokol Hamouz Josef, za Bará čnickou obec Sulislav Pozde ňský rychtá ř Moty čka Josef st. za Myslivecké sdružení Paur Zden ěk, za Svaz zahrádká řů Pleticha Jaroslav st. , za OB Ulrich Jaroslav, za Svaz družstevních rolník ů Klíma Rudolf.

V poledne 27.4. kol 13. hodiny byla vzh ůru celá obec, neb ho řelo stavení čp. 28 Františka Svobody. Na tomto zásahu si ov ěř ila místní požární jednotka svoji první pohotovost, než-li přijely sbory ze Slaného a Kladna.

Jaro bylo celkem krásné, v polovin ě b řezna se již selo. Následovalo pár deš ťů , bylo teplo, tak že se obilí dob ře sklidilo. Po časí p říznivé, až do zimy se dalo pracovat na polích i stavbách.

Rok 1972:

Tento rok byl ve znamení 1. roku po volbách, nový funkcioná ři se do své práce postupn ě uvád ěli. . Práce NV lze poznamenati, m ěla nižší úrove ň proti minulému roku. P říčin bylo dost, v zásad ě je t řeba zajistit v ětší odpov ědnost jednotlivých poslanc ů, členů komisí.

- 100 -

Dle volebního programu byla ustanovena organizace Českého svazu žen, která čítá 40 členek. Ženy pomáhaly p ři sklizni brambor, provád ěly vítání ob čánk ů a ú častnily se dvoudenního kurzu va ření.

Při výstavb ě obce a její úprav ě vydatn ě v letošním roce pomohlo JZD. Jeho p řičin ěním bylo před vybudováno p řed kancelá ří družstva parkovišt ě stroj ů, které se již neodkládají po celé obci; byly vybudovány par číky p řed jídelnou JZD, úprava ulice p řed družstevní kovárnou.

Stará čekárna na autobus u MNV byla vybílena, provedena oprava omítky, vým ěna okenních tabulí, po celé obci nat řeny lavi čky. Vybudováno dalších 130 m chodníku, vesm ěs ob čany bezplatn ě. V požární zbrojnici byly provedeny opravy k 80. výro čí založení požárního sboru.

Samotné oslavy vyvrcholily dne 8.6. a to v kin ě , kde byl promítán film, dále probíhala slavnostní členská sch ůze v jídeln ě JZD, kde bylo vyznamenáno 8 starých zasloužilých člen ů. Ve zbrojnici byla instalována výstavka v četn ě staré st říka čky z let 1891 až po novou techniku, dále r ůzné diplomy. Tuto výstavku shlédlo 65 ob čan ů. Po poledních hodinách bylo p řed spolkovou místností vítání p řespolních 11 požárních sbor ů s celkovým po čtem 100 člen ů. Odpoledne p řed místní sokolovnou po řádána OB estráda , dále sportovní klub sehrál fotbalový zápas. Ve čer na ukon čení slavnostního dne byla zábava v sokolovn ě. Tyto oslavy prob ěhly velmi d ůstojným zp ůsobem za zna čného po čtu obyvatel z obce i okolí.

Zahrádky ob čan ů byly pr ůběžn ě upravovány, na místní komunikace byla navezena škvára a komunikace takto byly vesm ěs upraveny našimi ob čany zdarma. Byly zabudovány další 4 lampy ve řejného osv ětlení. Pro ve řejný rozhlas byla provedena vým ěna sít ě ( zhruba v délce 500 m). Též v místech bývalého hostince čp. 26 , byla postavena nová bytovka p. Old řicha Perní čka.

Stará d řev ěná čekárna, sm ěrem na Jedom ělice , byla odstran ěna.

Obec k 31.12. 1972 čítá 342 obyvatel ( z toho jest 98 d ůchodc ů obého pohlaví).

18.11. bylo v jídeln ě JZD vítání dvou ob čánk ů : Jitka Cimrmanová, a Milan Šlajchrt .

Svatby byly dv ě a to: Marie Moty čková se vdala za Ji řího Cimrmana z Plchova, František Bělský se oženil s Hanou Brychtovou z Kví čku.

V tomto roce zem řelo 7 osob: Karel Chrudimský z čp. 37 ve v ěku 63 let, Václav Hrdli čka čp.88 ve v ěku 69 let, Anna Richtrová, čp. 22 ve v ěku 72 let, Božena Vodi čková čp. 24 ve věku 73 let, Anna Duchková čp. 21 ve v ěku 81 let, Anna Červenková čp. 77 ve v ěku 81 let., Pavla Háblová čp. 115, ve v ěku 59 let.

Z kulturních činností bylo celkem 25 zábav, 12 estrádních či kulturních vystoupení p ři sch ůzích, zájezdy do divadla, zájezdy po republice. Kino navštívilo p ři 84 p ředstavení celkem 3911 divák ů. OB byla za rok 1972 op ět vyhodnocena na 1. míst ě v okrese Kladno. Zárove ň byla v rámci okresu Kladno vyhodnocena po stránce sestavy kronika obce Pozdn ě na 2. míst ě. Ve sportovní činnosti se dob ře uplat ňuje oddíl kopané JZD Chmela ř Podlesí z Pozdn ě, který dne 22.10. 1972 vstoupil v život . Za výbor: Jaroslav Šubrt (p ředseda), Sachl Jaroslav, Klíma Rudolf, Matuš ů Josef, Hrdli čková Vlasta(pokladní).Hrá či: Duchek Jaroslav, Duchek Ji ří, Paur Jaroslav, Moty čka Josef ml., Matuš ů Josef, Klíma Rudolf, Schulz Karel, Vejrážka Václav,

- 101 -

Šlajchrt František, Šlajchrt Jaroslav, Koubek Václav, Šubrt Jaroslav ml., Sachl Jaroslav ml., Cífka Josef.

V sokolovn ě stále cvi čí ženy a d ěti.

Žáci 2. družstva a muži 1. družstva ČSPO se zú častnili sout ěže v Kamenných Žehrovicích, kde žáci obsadili 2. a 3. místo; muži 10. místo.

V letošním roce dalo JZD do provozu 5 silážních v ěží v celkové hodnot ě 1449 tisíc korun, ve kterých bylo uskladn ěno 4500 q siláže. Kolem t ěchto v ěží byly vybudovány p říjezdové cesty. V tomto roce byla též zbudována spojovací cesta mezi kravínem, vep řínem a česa čkami na chmel

Budova bývalé školy byla prodána MNV zem ědělskému družstvu ( cena není známa) , kde si zřídilo kuchyni s jídelnou, provoz jen prozatím od dubna do prosince .Vyva řují se zde ob ědy pro členy za 4,- K čs.

Byly dokon čeny opravárenské dílny v Pozdni v hodnot ě 330000 K čs.

Po časí tohoto roku: v lednu celkem mrazy až 18°C, sn ěhu as 10 cm. 24. 3. m ěli již v JZD zaseto 50 ha je čmene.Duben chladný a deštivý, od kv ětna teplota do žní až 30°C. V srpnu , po těchto vedrech p řišly v ětrné smršt ě , kdy 15.8. bylo sporáženo na 1300 ha chmelnic ve St ředo českém a Severo českém kraji. Zde v Pozdni bylo poraženo 13 ha chmelnic a za čal se 17. 8 česat chmel .Takovéto katastrofy na chmelnicích není pam ětníka.

Rok 1973:

V tomto roce se konalo n ěkolik oslav a r ůzných událostí. Dne 22.3. se konala volba prezidenta , kde znovu jednohlasn ě byl zvolen armádní generál Ludvík Svoboda, ve Vladislavském sále Pražského hradu, v místech , kde bývala tr ůní sí ň Karla IV., kde se již od roku 1934 volí hlava státu.

V předve čer 17. listopadu probíhaly slavnosti 625 . výro čí založení Karlovy univerzity , jedné z nejstarších univerzit na sv ětě.

Tento rok byl ve znamení druhého roku po volbách, kde se stala zm ěna ve funkcích a to: za tajemníka NV se stala V. Pivo ňková čp. 31, za p ředsedu kulturní komise Vladimír Perní ček čp. 100, za Antonína Richtra se vedoucím kina stal Jaroslav Ulrich čp. 110.

Po finan ční stránce si vede NV dob ře, ob čané v čas plní si své povinnosti, což je t řeba kladn ě hodnotiti. Nelze opomenouti, že NV udržuje v ěžní hodiny, by správn ě šly- to provádí Jaroslav Zíma čp. 78, který když je jde natáhnout , musí absolvovat 90 schod ů na kostelní v ěž , než se k hodinám dostane.

Za dosažené výsledky ve prosp ěch ve řejnosti p ři slavnostní sch ůzi v jídeln ě JZD byli odm ěněni p. Jaroslav Zíma, Josef Záruba a Miloš Hora.

V tomto roce byla zavedena p římá autobusová linka Pozde ň – Kladno odjezd v 6.45 hodin z Pozdn ě.

- 102 -

Při výstavb ě obce a její úprav ě vydatn ě v letošním roce pomohlo JZD. Za pomoci ob čan ů a JZD byla položena v nové ulici kanalizace v délce 230 m, dále od NV podél silnice na Plchov k čp. 37 v délce 330 m, v četn ě osazení obrubník ů na chodník. Bylo opraveno koupališt ě. Dále byla provedena úprava parku a úklid v obci. Též bylo tak řka znovu vybudováno sportovní hřišt ě, kde ješt ě v roce 1974 zbývá mnoho práce, než bude možno jej odevzdat fotbalovému klubu a d ětským hrám. V nové ulici byla dána do užívání nová bytovka JZD čp. 101. V tomto roce byla provedena obnova silnic a to z Pozdn ě do Kvílic, na ho řešovický katastr, dále do Jedom ělic a na rozhraní kladenského a rakovnického okresu ( k dubové chaloupce).

Obec k 31.12. 1973 čítá 338 obyvatel. ( z toho jest d ůchodc ů obého pohlaví 94 ; z toho jest 40 vdov a 10 vdovc ů)

V tomto roce se narodila tato d ěcka: Ji ří Cimrman čp. 101, Jana Losová čp. 96, Zuzana Klímová čp. 101, Ji ří Richtr čp. 22.

Svateb bylo letos deset: Jarmila Pond ělí čková se vdala za Josefa Vysko čila z Dolan, Jitka Perní čková za Václava Zábranského z Líského, Jarmila Pospíšilová za Ji řího Skalu z Ledec, Miroslav Urban se oženil s Annou Brodskou z Tu řan, , Kv ěta Husáková za Stanislava Va ňka z Plzn ě, Ji ří Richtr s Marií Tý řovou ze Slaného, Václav Pavlí ček s Hanou Bendlovou z Řisut, Jaroslav Sachl s Marcelou Buriankovou z Hv ězdy, Jaroslav Šlajchrt s Marií Veselou z Královic, Vlastimil Sachl s Zde ňkou Krystnerovou ze Želenky.

Zem řelo celkem 6 osob: Adolf Purkýt čp. 65, ve stá ří 75 let, Alžb ěta Šlajchrtová čp. 71 ve věku 72 let, František B ělský čp. 120 ve v ěku 59 let, Božena Tottová čp. 64 ve v ěku 70 let, Marie Husáková čp. 60 ve v ěku 85 let.

Kulturní a politickovýchovná činnost v obci má svou dobrou tradici v sou časné i d řív ější dob ě. Místní kino navštívilo letos 5050 divák ů, mimo cvi čení po řádáno celkem letos 30 r ůzných akcí z toho 20 zábav tane čních, nejvyššího vrcholu dosáhl Silvestr“ Nebudeš-li fit, budeš hodn ě bit!“

Dne 1.10. byl p ředseda JZD Chmela ř Podlesí se sídlem v Pozdni, František Klein uvoln ěn do funkce tajemníka okresního výboru svazu družstevních rolník ů v Kladn ě. Až do slou čení funkci p ředsedy vykonával ing. Karel Schulz.Rok 1973 byl p říznivý jak v rostlinné , tak v živo čišné výrob ě. Stav krav 214 – pr ůměr od jedné dojnice na den 6.45 l mléka.

Na úseku investic byla letos provád ěna jedna akce a to rekonstrukce topeništ ě na sušárn ě chmele a to nákladem 800 tisíc K čs touto úpravou došlo k podstatnému zvýšení kapacity sušárny. Vytáp ěním lehkým topným olejem zajiš ťuje rovnom ěrné sušení chmele, což se projevuje na jeho kvalit ě. K 31.12. má družstvo 205 člen ů, v tomto roce došlo ke zvýšení mezd na 1 pracovníka a to na 20.933 K čs ro ční p říjem.

Dne 27.9. 1973 odhlasovala členská sch ůze JZD Pozde ň slou čení se sousedními družstvy: Ho řešovice a Ho řešovi čky . Ke slou čení dochází 1.1.1974. Sídlo slou čeného celku je v Ho řešovicích.

Dle plánu za čal 1.10. 1973 proudit plyn do západního N ěmecka plynovodem, který protíná pozde ňský katastr.

Vzpomínka kroniká ře pana Antonína Richtra:

- 103 -

Jelikož nás d říve narozených valem ubývá, znamenám zde, jaký pokrok se stal b ěhem uplynulých 50 let .

Man ě si vzpomínám , kdy p řed 50ti lety i o tu práci byla nouze, kdy musil mít každý protekci, aby mohl pracovat. Lidé se živili a žili všelijak, aby alespo ň to nejnutn ější sehnali – obživu pro svoji rodinu. Vzpome ňme, co jen žebrák ů chodilo po vesnicích, nejen že to byli lidé sprostí, ale inteligentní chodili t řebas po t řech a hrajíce a zpívajíce, od domu k domu .Co různých prodava čů , neb ze Slovenska dráta řů , by alespo ň hrnce na vesnici mohli zadrátovat a noclehem jim bývali chlévy ve statcích neb dvorech.

Já sám, pisatel, p řestože jsem bydlel na rozhraní Prahy, jsem d ělal v zim ě r ůzné profese : roznášení a vykládání uhlí, odklízení sn ěhu, kde m ěsto platilo 20 K čs denn ě, pouze však první 3 dny, aby nemuselo zam ěstnance pojistit, a tak to vypadalo všude. Zedni čina se d ělala jen přes léto a v zim ě si musel shán ět n ěco jiného. Dnes, kdy je práce dostatek, jsou ješt ě lidé, hlavn ě mladí, kterým práce nevoní, ale v hostincích popíjet, to ano. Na záv ěr bych vám cht ěl připomenout: Važte si tohoto z řízení, kdy práci máte zajišt ěnou, by jste svojí prací p řisp ěli pro další lepší zít řek.

Rok 1974:

Práce NV m ěla dobrou úrove ň. Rada žen s aktivem pro ob čanské záležitosti uspo řádala vítání pěti ob čánk ů v kin ě. Vítání ob čánk ů se v obci provádí již od roku 1958. Za t ěchto 16 let se v obci p řivítalo celkem 56 dítek , z toho 30 d ěvčat a 26 chlapc ů.

Při výstavb ě obce a její úprav ě vydatn ě pomohlo op ět JZD. Dle volebního programu v akci „Z“ byl za pomoci ob čan ů a JZD položen chodník podél silnice na Plchov a to od NV až k čp. 37 v délce 330 m. 9. února bylo zapo čato s kanalizací podél silnice napravo vedoucí z obce do Ho řešovic od čp. 126 tj. kina až k čp. 28 Frant. Svoboda , v délce 200 m. Dále bylo opraveno koupališt ě, i když letošní nep říznivé po časí nebylo naklon ěno koupání. Jedno je však trapné, že sportovní klub nesplnil sv ůj úkol v letošním roce dát h řišt ě do užívání sportu. Jak byl na za čátku roku velký elán do této práce, ale stalo se to také tím, že tento klub nenese jméno Pozde ň, ale JZD Ho řešovice.

NV nem ěl ve svém volebním plánu postavit mate řskou školu pro 30 d ětí, p řesto se však 10. zá ří za čalo s rozm ěř ováním této stavby v délce 30 m a ší řce 12,5 m. Tato školka bude mít krásné prost ředí neb bude vévodit v parku, sm ěrem na jižní stranu. Zdít se za čalo brigádn ě 5. října 1974, p řesto tuto stavbu dali do konce roku pod st řechu, díky p ěknému po časí bez sn ěhu a mraz ů. Po dostav ění a p ředání do užívání bude mít hodnotu díla 1200000 K čs. Do konce roku bylo odpracováno 2600 hodin , na které bylo vyplaceno 18443 K čs. Čerpáno bylo do konce roku celkem 117320 K čs, z toho na materiál vydáno 98374 K čs. Jist ě sami ob čané přisp ějí svou prací tomu, aby se poda řilo zlepšit prost ředí obce tak , aby se v něm jeho obyvatel ům dob ře žilo.

V nové ulici se staví nový d ům o čty řech bytových jednotkách. 1. listopadu se nast ěhoval do svého domu čp. 26 pan Old řich Perní ček.Dále zhruba postavil nový d ům Václav Zábranský u čp. 100, dále staví k Plchovu nový d ům Ji ří Cimrman, z chléva si adaptuje bytovou jednotku Jaroslav Černý pro syna. Dále si nastavil jedno patro Milan Sachl, po Fr. Sajlerovi čp. 16. Též manželé Fricovi si adaptují domek čp. 76 po Vojt ěchu Traxlovi ,peka ři. V tomto roce zde koupili starší domek čp.55 manželé Hladovi z Prahy,který v tomto roce ješt ě rozbourali, dále koupil starší domek čp.13 Antonín Šlajchrt pro syna.

- 104 -

Obec k 31.12. čítá 335 ob čan ů, z toho jest d ůchod ů 96 – vdov 36, vdovc ů 7, Do základní devítileté školy do Kvílic dojíždí 29 d ětí.

V tomto roce se narodilo 7 d ětí: Miroslav Urban, čp.17, Jaroslav Sachl čp. 101, Jana Šubrtová čp.19, Jana Šlajchrtová čp. 39, Jitka Válková čp. 35, Petra Zímová čp. 78, Marek Šlajchrt čp. 71.

Svateb bylo 10: Antonín Šlajchrt s Jaroslavou Šebkovou, Jaroslav Šubrt s Růženou Šlajchrtovou, So ňa Ulrichová s Vladimírem J ůnem, Zden ěk Zíma s Marií J ůzovou, Vladimír Neubauer s Anežkou Královou, Zde ňka Vébrová s Jaroslavem Ku čerou, Ji ří Paur s Kv ětou Skolilovou, Maruš Černá s Františkem Vlasatým, Božena Bendová s Antonínem Tottem, Miroslav Cífka s Jaroslavou Krasavou

Zem řeli: Jana Sk ůrová čp.6 ve stá ří 78 let, Marie Hladíková čp.55 ve stá ří 81 let , Marie Vl čková čp.15 ve stá ří 83 let, Josef Karbus čp. 103 ve stá ří 80 let, Josef Hartman čp. 116 ve stá ří 72 let.

Kulturní d ění v obci je na vysoké úrovni. OB vystupovala mimo jiné p ři oslavách MDŽ v Hrade čně, Hobšovicích, Grandu ve Slaném i na zimním stadionu v Kladn ě p ři oslavách invalid ů. Místní kino navštívilo 5352 divák ů a umístilo se na 2. míst ě v okrese. Osv ětová beseda se umístila v okresní sout ěži na 1. míst ě. Bylo po řádáno 33 akcí, z toho 12 tane čních zábav.

Jest t řeba podotknout, že od 1.1. 1974 p řešlo místní JZD v kooperaci v ětších celk ů slou čením v celek JZD Ho řešovice, kde ze 7 obcí se docílil p ůdní celek 1660 ha. V naší obci hospoda ří dva soukromníci Bed řich Benda, který obhospoda řuje n ěco p řed 2 ha polí, drží 1 kon ě a 3 ks hov ězího skotu; druhým jest František Svoboda , který též obhospoda řuje n ěco p řes 2 ha a drží 3 ks hov ězího skotu.

Po p řest ěhování vedení družstva se stává Pozde ň farmou. Tato farma hospoda ří na 350 ha půdy s 93 členy a má zde ustájeno 331 ks hov ězího skotu a 334 ks vep řového bravu, 2 kon ě.

Nelze opomenout, že v místní prodejn ě Jednoty byla vedoucí paní Božena Vejrážková z Hřešic ku vši spokojenosti všech ob čan ů po 11 let, kdy 1. listopadu odchází do d ůchodu. Za ní nastoupila Jarmila Guli čová z Plchova. Zárove ň zav řela výsek masa Anna Z ůnová čp. 3, Tím od 1. ledna 1975 bude sem jezdit pojízdná prodejna s masnými výrobky Jednota.

Po časí roku 1974 bylo rozmarné, skoro bez sn ěhu a z části roku více pršelo , pak od p ůli prosince zasáhla teplá vlna St řední Evropu – i zde v Pozdni kvetou petrklí če a sedmikrásky.

Pam ěti kroniká ře Antonína Richtra:

Pro čítaje místní kroniku, která je sice založena roku 1900 a zápisy jsou zapsány od roku 1834, avšak dle mého mín ění žádný z předešlých kroniká řů nezapsal tehdejší život na vesnici jaký byl, a č v tom prost ředí žil.

Já, když jsem byl co chlapec si pamatuji a snažím se zde napsat pro p říští generace co bylo zvykem v rodin ě. Jako d ěti, když se p řišlo v ned ěli z kostela zvykem bylo rodi čů m políbiti ruku, my školou povinni, chodili jsme v dob ě vyu čování v pr ůvodu ze školy do kostela na mši, a pak zp ět do školy. Nebo za p ěkného po časí bylo zvykem místního fará ře, staršího pána

- 105 -

s kruchtou se p řed školou procházet. Utíkali jsme mu políbit ruku, protože jsme v ěděli, že dostaneme krejcar, on je st řádal a nedostal-li se mu, nezapomn ěl jej dát p říšt ě. Pro nás d ěti to mělo velkou cenu – již jsme si mohly koupit cukroví, buráky, svatojánský chléb, nebo o pouti jsme se mohly svézt na koloto či či na houpa čkách. N ěkdy p řicestoval principál s loutkovým divadlem a zdržel se tu až týden – to nesta čil krejcar na vstupné, matka oby čejn ě nám dávala vají čko, neb pro kon ě otep sena neb slámy, a tím t řeba bylo zaplaceno na n ěkolik p ředstavení. Jinak zavítal-li takovýto podnik do vsi, říkalo se: p řijeli komedianti.

Když už mn ě bylo 9 let, d ělal jsem ministranta, za to bylo 60 krejcar ů m ěsí čně, dále padlo něco byla-li svatba, k řtiny neb pohřeb. Též jsem d ělal na fa ře poslíka –že jsem p řinesl kucht ě od kupce nákup, ale hlavn ě jsem chodil do dvora pro mléko každý ve čer kolem sedmé hodiny, ať v lét ě či v zim ě. Když bylo podojeno šafá řka pak mléko nalívala s litrem do nádob, co kdo měl. Nákup v krám ě, či mléko se bralo na knížku a m ěsí čně platilo

Co d ěti , po škole jsme musely pást husy, a ť už na trávníku nebo po žních na strništích. Tam jsme si hrály na r ůzné hry, ale první bylo nasbírat 5 kytic obilí pro p řípad, kdy pršelo ,neb v ned ěli se nemuselo pást- Kde t řeba již nem ěli malých d ětí, dávali si husy pást, a to býval husopas, který jich m ěl kolem 50 a více a od jedné m ěl po dobu prázdnin 1 k. Když p řihnal ve čer husy z pastvy, dostával buchtu nebo kolá č.D ěvčata již od 13 let sloužila, nebo ť dostala ze školy úlevu, d ělala mladšinku a ta starší staršinku. M ěla na starosti krmení, dojení a pak jít na pole , když toho bylo t řeba. Ke kupci se chodívalo nakupovat t řeba jen za krejcar, ba si i pamatuji za halé ř se nakupovalo.Když m ěla být pou ť či posvícení a p řed jarními svátky, přijíždíval s kon ěm vápeník , který k řičíce po vesnici , vápno lidé kupovali na bílení. Též přijíždíval cibulá ř s cibulí spletenou v copánky. Ob čas p řijíždíval hadrník s vozíkem taženým 2 řeznickými psy, tu jsme mu dávali železo, hadry , za to nám dával píš ťalku, foukací harmoniku, a i také řehta čku, to hned bylo po vsi veselo, neb každý se cht ěl pochlubit, co dostal. Také, kdo m ěl řehta čku či klapa čku, mohl o svátcích chodit klepat poledne či klekání, to se říkalo, že zvony odlet ěly do Říma. O Bílou sobotu chodili dva po chalupách a dostávše pen ěžitou odm ěnu jsme se d ělili dle zásluhy. Když jsme p řed válkou za čali chodit k muzice a měli jsme v kapse 2 K, to jsme si mysleli co nemáme. Dnes vidím takového chlapce se 100 Kčs ba i více.

To ť víte, 70 let je hezká řádka let, ale p řec člov ěk nesta čil vnímat co se tu za ten život zm ěnilo. A dnes to p řipadá všechno samoz řejmé, co vidíme dnes a co bylo tenkrát.

Rok 1975:

28.ledna zem řel bývalý prezident Antonín Novotný ve stá ří 70 let. Dne 27. kv ětna byl zvolen za churav ějícího prezidenta Ludvíka Svobodu Gustáv Husák, který byl generálním tajemníkem ÚV KS Č, takže si tuto funkci ponechal co prezident, tudíž se musela m ěnit ústava ČSSR.

Práce MNV m ěla celkem dobrou úrove ň. T řeba poznamenat, že dne 25. zá ří se vzdal všech funkcí ze zdravotního stavu p ředseda MNV s. Jaroslav Sachl čp. 57, který zastával funkci předsedy od roku 1966. Nyní po dohod ě tuto funkci p řevzal s. Jaroslav Pleticha čp. 4.

Při výstavb ě obce a její úprav ě vydatn ě pomohlo JZD. P řestože NV nem ěl ve volebním programu v páté p ětiletce stavbu mate řské školy pro 30 d ětí, pustil se s vervou do této akce Z 10. srpna 1974 a do konce roku byla pod st řechou, ale letošní rok nep řinesl toužebný elán

- 106 -

dokon čiti a p ředati do užívání ve řejnosti, jak bylo po čítáno. Takže snad rok 1976 bude přízniv ější .

V tomto roce postaveno a obydleno bylo: čp. 127 – Duchek Jaroslav, který ze stodoly adaptoval bytovku; čp. 128 Zábranský Václav. D ům o 4 bytovkách postavilo JZD pro svoje zam ěstnance – čp. 129, do kterého se p řed novým rokem nast ěhoval Jaroslav Šlajchrt z čp. 71. dále u činil nástavbu jednoho patra Jaroslav Sachl čp. 16 po Františku Sajlerovi; dále adaptuje domek čp. 13 po Karlu Procházkovi Antonín Šlajchrt. Jaroslav Černý adaptoval domek z chléva pat řící Karlu Stehlíkovi čp. 39, nyní má domek čp. 130. Ji ří Cimrman postavil bytovku čp. 131.

JZD z řídilo fotbalové h řišt ě pro kopanou, které se v tomto roce slavnostn ě otev řelo.

Obec k 31.12. čítá 332 obyvatel, z toho jest d ůchodc ů 96 , z toho vdov 34 a vdovc ů 7; dítek od pacholat až školou povinné 72.

V tomto roce se narodilo 15 d ětí!: Vladislav Zábranský čp. 128, dvoj čátka Eva a Lenka Richtrovi čp. 22, Ji ří Paur čp. 45, Marcela Štefanová čp. 90, Markéta Perní čková čp. 26, Miroslava Tottová čp. 64, Radka Kr čková čp. 50, Petr Sachl čp. 101, Milena Kytková čp. 6, Marcela Rajnišová čp. 38, Ji ří Skala čp. 24, Tomáš Cimrman čp. 101, Lenka Duchková čp. 127, Vlastimil R ůži čka čp. 29..

Svatby byly t ři: Jaroslav Duchek se oženil s Jaroslavou K řečkovou, Ji řina Sagarová se provdala za Vlastmila R ůži čku a Jana Cífková se provdala za Ladislava Paura.

Zem řeli: 15.4. Josef Šubrt čp. 66 ve stá ří 50 let, 13.8. Anna Pletichová čp. 4 ve stá ří 66 let, 1.9. Zde ňka Šubrtová čp. 19 ve stá ří 87 let, 5. zá ří Josef Paur čp. 18 ve stá ří 79 let , 22. zá ří Anna Egererová čp. 91, 6. 11. Josefa Šubrtová z čp. 63 ve stá ří 80 let, 6.11. Anna Hartmanová z čp. 116 ve stá ří 70 let, 10.11. Bed řich Benda čp. 87 ve stá ří 68 let, 14.11. Anna Paurová čp. 18 ve stá ří 75 let.

Kulturn ě a politicko výchovná činnost v naší obci má svou dobrou tradici. V tomto roce se konal 3. sjezd pozde ňských rodák ů a p řátel. V jídeln ě JZD byla instalována výstava kronik a fotografií ze staré i nové Pozdn ě. P ři sjezdu rodák ů tuto výstavku navštívilo 600 osob. V sobotu 12. července bylo utkání ve fotbale a odbíjené. Ve čer v sokolovn ě beseda s rodáky a dále estráda na téma „ A léta b ěží…“, nakonec tane ční pou ťová zábava. V ned ěli výstava fotografií, beseda s rodáky, odpoledne pr ůvod s hudbou na h řbitov a k hrob ům sov ětských voják ů a k pomníku padlých, kde byly položeny kytice. V sokolovn ě probíhala estráda na téma: „Nejlíp je u nás…“, dále utkání v kopané na hřišti a ve čer tane ční zábava. Musím poznamenat, že tento sjezd rodák ů a p řátel navštívila z Ameriky místní rodačka Viktorie Krchovová, která v 17 letech opustila svoji vlast a v Americe se provdala za Karlíka, pocházejícího z Čech a to z Bušt ěhradu. Až po 82 letech se jí pošt ěstilo navštívit svou vlast, kdy v červnu p řijela na spartakiádu a též svoji obec , kde práv ě se konal 3. sjezd rodák ů a pou ť, kde též p ři besed ě jí byla p ředána kniha na památku.

V tomto roce koncem června a po čátkem července v Praze se konala spartakiáda na Strahov ě. Zde byly tisíce cvi čenc ů, kte ří p ředvedli krásu pohybu, hudby, mládí, disciplíny. Z Pozdn ě se aktivn ě ú častnilo 5 žen

- 107 -

Mimo r ůzných zájezd ů po krásách naší vlasti, byly po řádány v místním kin ě dv ě filmové přehlídky. V kin ě bylo letos sehráno 99 p ředstavení s 5.568 návšt ěvníky. Místní knihovna má 1394 svazk ů .Celkem bylo po řádáno 26 akcí z toho 16 tane čních zábav.

Osv ětová beseda získala 1. místo v okrese Kladno a cenu 3000 K čs odm ěny.

Farma Pozde ň tvo ří sou část celku JZD Ho řešovice – Chmela ř Podlesí. Letošním rokem p řešel do JZD Bed řich Benda, takže posledním samostatn ě hospoda řícím je František Svoboda, který hospoda ří na 2,5 ha p ůdy. Hospodá řem čili farmá řem jest s. Rudolf Klíma , který má k dispozici celkem 93 místních člen ů, z toho 59 žen a 34 muž ů na zvládnutí a ošet ření p ůdy, dobytka, kterého je ve t řech kravínech 304 ks , dále 80 ks prasnic, drží se 1 pár koní na r ůzné práce.JZD dokon čilo výstavbu fotbalového h řišt ě, postavilo jednopodlažní d ům čp. 129 o 4 bytech a odkoupilo po Václavu Hrdli čkovi ková řskou živnost čp. 88.

Je zde založen sportovní klub JZD Ho řešovice, který v tomto roce provedl v kopané celkem 19 zápas ů.

Zima letošní nebyla k zem ědělc ům p říznivá, po jaru samé v ětry, skoro žádný sníh, kde 21. – 23. ledna bylo tak krásn ě, že JZD silo nad Poustkami pšenici. V únoru zde napadlo kol 10 cm sn ěhu. 7. b řezna se nad Pozdní ve 14 hodin p řehnala bou řka, blesky a h řmění, 21. b řezna mrzlo až do 31. b řezna. P řes léto pár p řepršek a bylo sucho až do Vánoc

V místní prodejn ě Jednoty Kladno se vyst řídaly v samoobsluze 3 prodava čky: Guli čová z Plchova, Matuš čínová z Klobuk a Vejrážková ze H řešic. Pohostinství od 4. července p řevzal Martin Luka čko od Františka Štefana.

Rok 1976:

Tímto rokem po čínáme plnit v po řadí 6. p ětiletý plán. Nadešel 12. duben, kdy slavnostn ě vyzdobené hlavní m ěsto Praha uvítala XV. sjezd KS Č.

22. a 23. října se konaly volby do národních výbor ů a národního federálního shromážd ění.

18. listopadu na ustavující sch ůzi NV byli zvoleni tito členové MN: Hora Miloš – p ředseda NV, Pleticha Jaroslav – místop ředseda, Neubauer Vladimír- tajemník, Šebek Karel – p ředseda finan ční komise, Paurová Kv ěta – p ředsedkyn ě sociální komise, Moty čka Josef- p ředseda kulturní komise, Šubrt Old řich – p ředseda stavební komise.

V tomto roce se intenzivn ě pracovalo na dokon čení mate řské školy, která byla slavnostn ě předána do ve řejného užívání 11.11. 1976. Tato školka má po dokončení všech úprav a za řízení vnit řní hodnotu díla 1.200.000 K čs. V této školce m ůže být umíst ěno 30 dítek předškolního v ěku od 3 let. V tomto roce je jich zapsáno 25 ( z Pozdn ě 12 ostatní z okolí). O tyto d ěti pe čují: Paurová Kv ěta, ředitelka , Hajmanová Miluše, u čitelka, Koubková Marie, kucha řka, Zárubová Marta, nákup čí a vedoucí kuchyn ě a Šlajchrtová Jana jako uklíze čka.

Okresní odbor pošt a spoj ů zavedl telefonní linku kabelem v zemi z Jedom ělic, neb d řív ější vedení po drátech p řes les nebylo vyhovující.

Obytné domy letos postavili Koded Pavel, Sachl Jaroslav.

- 108 -

Obec k 31.12. čítá 325 obyvatel. Do základní devítileté školy do Kvílic dojíždí 33 žák ů. Celkem všech d ětí v četn ě nemluv ňat je 73. Vdov 32, vdovc ů 7. Svobodných od t řiceti let jsou 4 osoby. Za prací mimo obec jezdí 74 ob čan ů.

Narodili se: Michaela Volrábová, Milan Šubrt, Josef Červenka, Ladislav Arlt, Pavel Koded, Eva Kytková, Václav Zíma.

Svatby: Maruš Hamouzová se provdala za Rudolfa Görtlera, Jaroslav Černý se oženil s Blankou Hotovou, Jaroslava Pletichová se provdala za Ji řího Uhlíka, Miroslav Šubrt se oženil s Nad ěždou Grünvaldovou, Irena Škutchanová se provdala za Ji řího Paura, Jarmila Skalová se provdala za Miroslava St říže, Miroslav Tott se oženil s Evou Skolilovou, Ji ří Červenka se oženil s Janou Čiberovou.

Zem řeli: Anežka Šebková čp. 82 ve stá ří 74 let, Milada Novotná čp. 106 ve stá ří 77 let, Marie Šlégrová čp. 53 ve v ěku 85 let, Jaroslav Šubrt čp. 19 ve v ěku 57 let, Josef Hábl čp. 115 ve věku 77 let.

Do bytovky čp. 129 se p řist ěhovali manželé Zázvorkovi, manželé Zelenkovi. Odst ěhovali se manželé Urbanovi čp. 17 do Libovice.

Přestože v obci jest popisných čísel 132, to však nikterak nezdvihne hladinu obyvatel, kdy roku 1900 p ři 90 popisných číslech žilo v obci 522 obyvatel.

Organizování všech oslav a státních svátk ů se provádí d ůstojným zp ůsobem.

Osv ětová beseda vystupovala v kulturním dom ě v Bzové se svojí estrádou.

V místní knihovn ě jest vedoucím Rudolf Ulrich čp. 110, zde je 1427 knih , z toho jich 36 čtená řů p řečetlo letos 569.

V místním kin ě, jehož vedoucím je Jaroslav Ulrich čp. 110 se sehrálo 114 p ředstavení, kde se účastnilo 6144 návšt ěvník ů.

Bylo uspo řádáno 17 tane čních zábav.

Kino Pozde ň se umístilo v celostátní sout ěži.Osv ětová beseda se umístila na II. míst ě v sout ěži.

Rok 1976 byl rokem suchým, takové sucho nepamatovalo se sto let.

Dne 29. dubna okolo 11.30 hodin zde v Pozdni bylo dob ře viditelné zatm ění Slunce, které skon čilo po 13. hodin ě

Na prodejn ě se vyst řídaly t ři prodava čky. V listopadu nastoupila p. Čurdová čp. 23.

Dne 13. srpna v poledne spadla z kostelní v ěže 42 metr ů vysoké bá ň ze zinkového plechu, která m ěla 70 cm výšky, st řed byl 50 cm, v níž byl uložen tento zápis,ovšem neúplný vlivem pov ětrnostních srážek

Opis listiny:

- 109 -

Předešlý chrám Pán ě , LP 1292 zbudovaný zbo řen dle povolení vys. Mistera ze dne 10. kv ětna 1850, na čež stav ěn chrám nový. Neš ťastným vedením Františka Šandy, mistra zednického na Vraném, zapo čatá stavba shledána nedokonalá v základech i celku rozbo řená. Šanda odstran ěn.

Rozkazem cís. král. krajské vlády Pražské ze dne 10. listopadu 1853 čís. 14321 zapo čato znovu se stavbou chrámu Pán ě dne 11. července 1854 vlastním vedením p. nejd ůstojn ějšího patrona vždy v ěrné metropolitní kapituly Pražské na Hrad ě u sv. Víta, za panování jeho apoštol. veli čenstva císa ře rakouského a krále českého Františka Josefa I. i za polifikátu jeho Svatosti římského papeže Pia IX, za spravování arcidiecéze Pražské Jeho eminencíkardinála knížete Schwanzenberka v té dob ě probošta na Hrad ě….(písmo ne čitelné až na str. 2) …. komisa ře a ředitele panství ve Vraném a v Pozdni, vedením stavby p. Václavem Štreyblem, mistra zednického na Vraném a p. Františka Boška, mistra tesa řského ve Slaném.)

Dne 5. kv ětna 1857 vložena pam ětní listina do nov ě postavené v ěže. Na listin ě je podepsán František K. Řeho ř, fará ř v Pozdni narozen 1800.

Roku 1902 zapot řebí bylo opravy st řechy v ěže. Práci klempí řskou na v ěži vykonával p. N ěmec, mistr klempí řský ve Slaném za n ěco 300 K. Úhrnná oprava s prací tesa řskou na v ěži stála přes 1000 K. Kéž by dlouho potrvala, nebo ť kostel zdejší nemá tém ěř žádného jm ění. Všechen náklad nese nejd ůstojn ější vždy v ěrná metropolitní kapitula jako patron. Stará valn ě porušená listina chybí. Tuto listinu vložil Jan Podlaha t. č. fará ř v Pozdni.

Opis zakládající listiny z farní kroniky obce Pozdně z roku 1718:

Já, majitel obce Pozdn ě, Teplice, Krupé a Lenešic hrab ě Glári Aldringen, stojím, že duchovní správa v Pozdni byla již 1321 p ři kostele sv. Jana K řtitele, kterýžto kostel zasv ěcený tomu sv ětci byl zde postaven roku 1292 z kamene a hlíny, pokryt byl šindelem, kolem n ěho byl hřbitov se zvonicí a kostnicí, vše bylo obehnáno 2 m vysokou kamennou zdí.( Zvonice, která stála as co stojí čp. 92 Antonína Vl čka , fara as co stojí dnes čp. 16 p. Milana Sachla)

( za válek husitských byla tato fara prý rozbo řena, fará ře odtud vyhnali, takže Pozde ň byla přifa řena k Vrbnu nad Lesy, tento stav trval do roku 1718).

Já, Jan Filip sv. říše římské hrab ě z Glári Aldringen , pán v Pozdni, římského císa řského veli čenstva, a pela ční rada královstvím českém. Uznáván touto listinou p řed každým, zvlášt ě kdo toho pot řeba žádá, že já p ři nastoupení svého statku Pozde ň v kraji rakovnickém ležícího, shledal jsem, že p ři chrámu tam ějším bohoslužba a duchovní správa od mnoha let nedostate čná jest, že částe čně sta ří lidé a mládež teprve v křes ťanské ví ře a v pot řeb ě správy málo neb docela nic nev ědí, ano i d ěti beze k řtu a starší lidé bez zpov ědi a svatého p řijímání zůstávají, pon ěvadž tu duchovního správce není, ba i mrtvá t ěla bez p řítomnosti kn ěze se poh řbívají. To se m ě velice bolestn ě dotklo, a proto jsem vše p ředložil slušn ě a zdvo řile veled ůstojné arcibiskupské konsisto ři, která pak dala dv ěma pány komisa ři, ze svého st ředu vyslanými do Pozdn ě, d ůkladn ě vyšet řiti stav mého podání, uznala , že jest t řeba, aby v té vesnici jeden duchovní správce a školmistr p řebýval a byl ustanoven.

Ješto kostel nemá prost ředk ů, aby vydržoval duchovního správce a školmistra, proto jsem z křes ťanské lásky oznámil veled ůstojné konsisto ři, že tomuto v Pozdni trvale sídlícímu duchovnímu správci pohodlné obydlí vystavím, mimo přísp ěvek ro čních 75 zl. , které v ěnuje arcikonsisto ř z kasy. Nedostatek kanovnické porce poskytnu, ale pod tou podmínkou, že já a

- 110 -

moji potomci budou oprávn ěni, aby duchovního správce veled ůstojné konsisto ři prezentovali k potvrzení, provedení duší, aby k vykonávání farního ú řadu, což také veled ůstojná konsisto ř za slušné a oprávn ěné uznala a mne o tom p řípis u činiti slíbila. Aby také veled ůstojná konsisto ř v ěděla, jak takový pozde ňský stále sídlící fará ř vydržován býti má, uvádím podrobn ě:

Naturálie: 1) veled ůstojná konsisto ř slíbila ro čně z kasy ….75 zl. 2) na pen ězích z rent mého panství ro čně 81 zl. 3) ro čně z panství 12 sud ů piva v hodnot ě 96 zl. 4) d říví 16 sáh ů 20 zl. 5) kapr ů 1 1 centu v hodnot ě 18 zl. 6) štik 1 centu v hodnot ě 10 zl. Celková suma 300 zl.

Co se týká kapr ů a štik, je duchovnímu správci pozde ňskému volno, ryby bu ď in natura anebo za n ě vysazenou cenu hotov ě požadovati a p řijmout, ale za tím ú čelem jest povinen v čas u pozde ňské vrchnosti se hlásiti a oznámiti, zda chce ryby in natura aneb peníze za n ě.

Desátek

Nyní následuje desátek od mých poddaných rolník ů : ve vsi Pozde ň jest 22 polorolník ů, ve vsi Líský 3 rolníci, 2 polorolníci, 3 chalupníci, ze vsi Řešic 2 rolníci. Rolník odvádí 1 v ěrtel pšenice a 1 v ěrtel žita. Polovi ční odvádí 2 m ěř ice pšenice a v ěrtel žita. Domká ři nedávají nic. Obnáší ve pšenici 4 štrychy 1 v ěrtel, u žita dohromady 8 štrych ů. Rovn ěž odvád ějí štolu p ři vykonávání církevních úkon ů.

Ode mne prezentovaný a fundovaný duchovní, neb jeho nástupce zavazují se konati 1 krát týdn ě 1 mši sv. ke cti sv. Jana Nepomuského. Každý m ěsíc sv. mši na první pátek za moje zem řelé rodi če. Jednu mši svatou zpívanou ve dnech kvatembrových .Aby toto zajišt ěno bylo, tedy já uvedenou a ode mne slíbenou dávku jak v hotovosti, tak v naturáliích na svém panství vlastním pozde ňském, dám zaknihovati takovým zp ůsobem, že já nebo moji nástupci, pokud já a oni v pokojném držení prezentace pozde ňského duchovního ponecháni budeme, t ěm hotové peníze a specifikované naturálie dáti jsme povinni. Toto vše bez mé další p řítomnosti , na mé vlastní náklady uskute čniti se m ůže. Vlastnoru čně podepsali a svou pe četí p řitiskli také níže podepsaní sv ědkové , ovšem pro n ě a jejich d ědice beze škody a újmy

Tak se stalo v Praze 27. ledna 1718. .. Jan Filip hrab ě z Glári Aldringen , Jan Antonín hrab ě z Götren, Karel Josef hrab ě z Kolovrat.

Stojí za zmínku, že ten starý kostel, pro jeho zchátralost 561 let, roku 1850 byl z na řízení ministeria z Vídn ě rozbourat. Stavba nového kostela v Pozdni byla povolena týmž misterem z Vídn ě ze dne 12. kv ětna 1849 čís. 10813/1485 dle rozpo čtu na 9502 zl. 11 krejcar ů ve st říb ře, zatím však stál 26913 zl. a 34 1 krejcaru ( k vid ění v II. pam ětní knize strana 112 až 125. Kostel byl stav ěn 11 let, ale dvakrát byl bourán. Po prvé pro m ělké základy, podruhé, že necht ěl žádný stavitel pokra čovati ve stavb ě na neuznaném již zdivu. Kostel je dlouhý 29 m, široký 11 1 m, vysoký 13 1 m, v ěž je 42 m vysoká.

Dále II. pam ětní kniha praví, že první fara stála na tom míst ě , kde bydlel chalupník Schewitz; tj. dnešní čp. 16. Prvním fará řem od roku 1718 byl Vincenc Havlí ček. Do roku 1962 se jich na pozde ňské fa ře vyst řídalo 26. Druhá farní budova byla dána do užívání prvnímu řídícímu

- 111 -

učiteli za byt roku 1844 a tj. dnešní čp. 47, kde v ní bydleli do roku 1933, kdy byla rozbo řena a postavena pro řídícího nová dnešní vilka za 53000 K č.

Přestože p ři zakládající listin ě bylo hovo řeno též o školmistru, nikdo as nem ěl zájem až v roce 1844, kdy byla postavena 3. fara a fará ř Řeho ř, který se do ní nast ěhoval ze školního bytu. Neb jak je psáno, že již roku 1718 byla tato budova od nepanšti vystav ěna z kamene a hlíny, krytá šindelem v níž byly 2 sv ětnice, 1 komora, 1 čeledník a malá kuchyn ě. Pod budovou byly 2 sklepy, vedle stál chlév a chlívce pro vep řový dobytek.

Škola je vedle pod jednou st řechou s ov čínem. Stodola se nalézá mimo d ům asi 70 krok ů ve vesnici v obecní zahrad ě, kde nyní stojí domek p. Červenky čp. 77.

Rok 1977:

Je t řeba hodnotit, že práce národního výboru m ěla dobrou úrove ň. Ú řední hodiny jsou vždy v úterý a v pátek od 18.00 do 20.00 hodin. Pln ění hospodá řského plánu pro rozvoj obce za rok 1977 byl spln ěn na 100%. Ob čané odpracovali pro zvelebení obce celkem 3991 hodin.

Rok 1977 byl bohatý na zahrani ční i domácí události. V sou časné dob ě, jsme sv ědky hlubokých technických zm ěn, jenž vyvolává probíhající v ědeckotechnická revoluce.Ubylo sice pov ěr a starých strach ů, ale p řibyly strachy nové, s nimiž se sou časný člov ěk t ěžce n ěkdy vypo řádá. Strach z války, z nových zbraní, z jed ů všeho druhu, a ť již v lécích, v ovzduší nebo ve vodách, z hluku, z dopravních nehod, z civiliza čních chorob, z urychleného fyzického dozrávání našich d ětí, z rozvod ů, ze zlo činnosti i z citové samoty.

V letošním roce byl oslaven mezinárodní den žen estrádou a promítáním filmu. Dále se oslavovaly prvomájové dny, vítání ob čánk ů, které se provádí již od roku 1958 a p řivítáno bylo již 78 d ětí. D ěti dostávají do vínku spo řitelní knížku s 25 K čs, k tomu hra čku nebo dětskou soupravi čku.

5. června po řádal dohlížecí výbor Jednoty v kin ě Den d ětí, kterých je v obci od pacholat až těch školou povinných celkem 70. Byla jim dána čokoláda za 8 K čs, dále sehrána filmová pohádka..

Obec Bzová na Berounsku nás navštívila 25. června . Prohlédli si skanzen v obci T řebíz, sehráno fotbalové utkání a na ve čer tane ční zábava v sokolovn ě.

V místním kin ě bylo sehráno 116 p ředstavení za ú časti 6119 divák ů, z toho 43 p ředstavení pro d ěti. Sbor pro ob čanské záležitosti navšt ěvuje p řestárlé ženy i mimo domov nap ř. ve Sme čně p. Jílkovou, v Unhošti p. Pilnajovou , vždy jim k narozeninám p ředávají bonbonieru. V obci jsou to t ři ženy starší 80 let.

Místní obec zásobuje LSD Jednota Kladno. V naší samoobsluze je vedoucí p. Burdová Milena, která za tento rok docílila maloobchodního obratu 1.312.400,.- K čs. Dále na pohostinství, které jest v jednom dom ě , je vedoucí p. Perní čková V ěra, která p řevzala pohostinství po p ůl roce po Martinu Luka čkovi, který zde byl 1 1 roku a odešel do Ostravy. S masem sem dojíždí prodejna z Kladna každý čtvrtek odpoledne. Jinak občané jezdí do Slaného za prací, za léka řem, tak si svoje pot řebné v ěci dokoupí. Zásobováni palivem jsou Uhelnými sklady v Klobukách.Plynové bomby sem vozí ze Slaného do skladu na národní výbor, kde je vydává p. Červenková, to vždy v úterý a v pátek od 16 do 17 hodin. Dále sem

- 112 -

jezdí čistírna šatstva ze Slaného 1 x za 14 dni. Sb ěrné suroviny sem jezdí as 1 x za rok, to pro papír a hadry. Sb ěr železa si provádí svazáci a JZD jim ho odveze do Kladna..

V tomto roce nejenže byla dobrá úroda brambor, ale mokrem jsou nekvalitní, p řesto pro spot řebitele na uskladn ění na zimu zde stála 2.jakost 140 K čs za 1q. Dále bylo v červenci zvýšení cen kávy, 5 dkg stálo 8 K čs a nyní 12 K čs, čokolády z 8 K čs na 11K čs, ho řká z 9 K čs na 13 K čs.

Nejv ětší podíl na akci Z byla úprava kolem mate řské školy, která má krásné prost ředí v parku, kde bují zele ň. Zapsáno na rok 1977/78 33 d ětí, z toho 12 pozde ňských . D ěti se dovážejí z Líského, Ho řešovi ček, Ho řešovic, Bilichova, Zichovce, H řešic. D ěti se zú častnily lampiónového pr ůvodu a vystoupily k svátku žen s programem.

V tomto roce si dva ob čané postavili své rodinné domky. JZD v čp. 88 ze stodoly upravilo garáž pro sv ůj autobus. Mimo dalších úprav bylo na podzim zapo čato s adaptací místní sokolovny, hlavní je zmodernizovat sociální za řízení, které je zde od roku 1928 a již nevyhovuje. Téže bylo zapo čato v blízkosti h řišt ě s výstavbou kabin pro sportovce, v četn ě klubovny pro svaz mládeže. Ovšem tyto práce z ůstávají na p říští rok.

Národní výbor má vytvo řený dlouhodobý plán pro zvelebení prost ředí obce. Pozde ň tvo ří sou část v kooperaci v ětších celk ů. V roce 1974 JZD Ho řešovice tvo řením v ětších celk ů docílilo slou čením 7 obcí 1660 ha p ůdy. Letos na sklonku roku s s JZD Ho řešovice – T řebíz slou čily v jeden celek se 14 obcemi mají 3860 ha p ůdy. V Pozdni se po čítá se specializací pěstování obilí, chmele, kuku řice na zeleno.P řestože místní katastr tvo ří nesourodý terén, byly docíleny hony nad sto hektar ů. Záhumenky již si jednotliv ě členové neobd ělávají, nýbrž spole čně. Pro členy družstva sem vozí ob ědy z Ho řešovic, zde v jídeln ě jsou vydávány též ne člen ům , ti platí 7 K čs a člen 4 K čs Národní výbor doplácí 9 sociáln ě slabším ob čan ům 1,50 Kčs.

Vždy 10. každého m ěsíce dostávají za odpracované dny svoji mzdu . V rostlinné výrob ě činí mzda na den 70-80 K čs. V živo čišné výrob ě dle pln ění plánu 90 – 100 K čs. Řemeslníci, ková ři, strojníci, zedníci 80 až 90 K čs. , traktoristé 100-110 K čs.

V Pozdni ve čty řř adovém kravín ě je ustájeno 174 dojných krav,kde nádoj od jedné dojnice činí 7 litr ů v pr ůměru. U Alt ů v čp. 40 v kravín ě drží 47 jalovic a 10 telat. U Pond ělí čků v čp 2 v kravín ě drží 74 jalovic. V prase čníku je 76 prasnic, 6 mladých prasni ček, 3 kanci, 244 selat. Drží zde 1 pár koní,hlavn ě na zavážení kravína v Líském. Jezdí s nimi pan Bedřich Pospíšil.

Obec je elektrifikována od roku 1926, což již dnešním požadavk ům nevyhovuje, p řestože letos zapojili část na okruh kolem obce. Po obci osv ětluje 35 lamp, z toho 25 výbojek. Na poštovním ú řad ě jest ve řejná telefonní hovorna, další spoj má NV, JZD, lesní správa a vodárna. Místní rozhlas nepravideln ě hlásí.

Každý 7. ob čan v Pozdni má auto, televizí jest zde 108 , rádií 114.

Místní pošta má 2 stálé zam ěstnance. Vedoucí Alena Hamouzová roznáší dopoledne po obci noviny – 116 ks a týdeník ů na 50. Druhá síla Marie Hamouzová má na starosti Hřešice a Líský.

- 113 -

Stav památkové budovy kostela z roku 1858: koncem roku sem byli památkovým ú řadem posláni lešená ři, kte ří mají za úkol postavil kol v ěže trubkové lešení. Zatím do mrazivých dn ů postavili 12 pater do výše hodin a práci p řerušili.

Jednopatrová fara z roku 1844 by též pot řebovala velkou adaptaci, zatím se ale nikdo nenašel, kdo by m ěl zájem tuto budovu zrestaurovat.

Na rozcestí p řed bývalou školou stojí socha Jana Nepomuského z roku 1746, kdy byla postavena místním ob čanem. Po stranách ji zdobí 2 kaštany , které byly zasazeny v roce 1859.

V letošním roce se zvýšil po čet obyvatel o 10, takže čítá k 31.12. 342 obyvatel.

V JZD pracuje 50 ob čan ů a za prací dojíždí 64 osob, dítek v četn ě školou povinných je 70, důchodc ů obého pohlaví jest 94, vdov 21, vdovc ů 6. Dítek do školy v Kvílících dojíždí 32.

V letošním roce se Ji řina Černá provdala za Antonína Laxu, Vlasta Hrdli čková za Miroslava Frice, Alena Matuš ů za Václava Houdu, Milan Paur se oženil s Miroslavou Karlí čkovou, Olga Šlajchrtová se provdala za Ji řího Kytku, Bed řich Benda se oženil s M. Tottovou, Jan Šlajchrt s Janou Dörflerovou, Lubomír Sachl s A. Jirkovskou.

Narodili se: Tomáš Zelenka, Edita R ůži čková, Alena Houdová, Petra Šubrtová, Monika Kytková, Jaroslav Černý.

Zem řeli: Šubrtová Marie čp. 32, Krátká Marie čp,. 68.

Přist ěhovali se do Pozdn ě b ěhem roku p. Stachová s panem Machem do čp. 63, do čp. 115 Procházka František, do čp. 123 Balounová Libuše.

Odst ěhovali se z pohostinství Luka čkovi.

U nás se rádo tan čí, v místní sokolovn ě se konalo 12 tane čních zábav. Letos se konaly 50. Šib řinky Sokola na téma:“ V lesní chaloupce“, kde u činkovali sv ětlušky, víly, trpaslíci. Vyhrávaly dv ě kapely.

Ze sportu se zde hraje kopaná a to JZD Ho řešovice , jinak hrá či jsou z Pozdně, zde mají v krásném prost ředí h řišt ě, které ale letos bylo zaplavené . Bylo zde sehráno 12 zápas ů a ostatní byly sehrány v okolí.

Je zde možnost se vykoupat, avšak pro nep říznivé po časí letos nebylo tomu p řáno..

Pro matky s dětmi je na národním výboru dob ře vybavená poradna s teplou vodou. Jezdí sem 1x za 14 dní MUDr. Doubková ze Slaného.

Rok 1977 byl rokem rozmarným, po v ětšinu studeným a mokrým: To m ělo veliký vliv na podpr ůměrnou sklize ň obilovin.

Rok 1978:

Při dobývání kosmického prostoru se ú častnil kosmonaut ČSSR s. Vladimír Remek (29 let) spolu se sov ětským druhem Alexem Gubarovem .

- 114 -

22. října byl zvolen nový papež , jako neitalský ob čan po 455 letech, polský ob čan Karol Wojtila

Byla dokon čena stavba kabin a klubovny – hodnota díla 171.000 K čs

Do JZD byli v letošním roce p řijati mladí lidé: Jaroslav Paur, Marcela Sachlová, Miroslav Šubrt, V ěra Perní čková a penzista co opravá ř Ladislav Fryc

V tomto roce byly postaveny 3 domy.

Památkovým ú řadem byla provedena oprava kostelní v ěže, v četn ě hromosvodu, kdy p řed dv ěma lety do n ěho uhodilo.

Též byla vyhloubena část potoka od koupališt ě až pod kostel.

Pozdní projede denn ě 20 autobusových spojení.

Složky NF spole čně s MNV provád ějí všechny oslavy.

Nejstarší ob čankou z Pozdn ě jest p. Kristová Vilemína čp. 111, která se dožila 87 let; z muž ů pak p. Šenke řík Hynek 82 let.

3.6. se po řádal Den d ětí s pohádkou Princezna se zlatou hv ězdou na čele. K tomu ješt ě nastudoval p. Ulrich Jaroslav s dětmi hru „Jak se Honza králem stal“. 1.7. po řádala Osv ětová beseda zájezd do Bzové a prohlídku z říceniny Rábí.

Pro tancechtivé bylo po řádáno 11 tane čních zábav v místní sokolovn ě za veliké ú časti.

K 31.12. 1978 čítá obec 356 obyvatel, D ůchodc ů 93 z toho 32 vdov a 4 vdovci.

V letošním roce se provdala Hamouzová Alena za Milana K řížka, Paurová Dana za Miroslava Ziku, Sachlová Jaroslava za Radoslava Fuxu, Červenková Ivana za Ji řího Hotového.

Narodili se So ňa Losová, Martina Zázvorková, Jaroslava Šubrtová, Milan K řížek, Kate řina Fuxová, Václav Čiviš.

Zem řeli: Najmanová Antonie ve věku 85 let, Novák Bohumil ve v ěku 72 let, Perní ček Josef ve v ěku 66 let, Vl ček Ladislav ve v ěku 58 let, Landa Rudolf ve v ěku 50 let, Pospíšil Václav ve v ěku 82 let.

V místní prodejn ě se v tomto roce vyst řídaly t ři prodava čky. Po M. Čurdové nastoupila p. Houdová z Jedom ělic, byla zde 1 rok. V dob ě prázdnin prodávala v chodb ě mléko a pe čivo p. Paurová čp. 117 . Po ní p řebrala prodejnu p. Ku čerová ze H řešic. 11. listopadu se zdražily lihoviny v četn ě vína od 10 do 40%. Též byly zdraženy n ěkteré typy aut, jiné byly zlevn ěny.

MNV po řídil v obecním dom ě čp. 95 mandlovací stroj, který obsluhuje Šubrtová Alžb ěta .

Byla prodána fara čp. 1 za 31.100 K čs dne 9.1. panu ing. Žofkovi ze Slaného

- 115 -

JZD Rudý říjen Ho řešovice, do kterého spadá naše obec, se řadí mezi p řední družstva okresu Kladno Zavád ěním specializace – chovu jalovic v živo čišné výrob ě, p ěstování chmele, obilí a pícnin v rostlinné výrob ě se jist ě dále upevní ekonomická stabilita družstva.

Rok 1979:

Lze t řeba hodnotiti, že práce funkcioná řů národního výboru m ěla dobrou úrove ň.

Ob čané p ři akcích Z odpracovali celkem 4223 hodin.

Ob čané byli seznámeni 29. října, že od 1. ledna 1980 obec H řešice a obec Líský budou spadat pod pozde ňský národní výbor.

V letošním roce se oženil Jaroslav Paur s Annou Šubrtovou, Josef Husák s Drahomírou Ml čochovou, Pavel Hamouz s Jaroslavou Chaloupkovou, Zde ňka Hamouzová se provdala za Václava Kasíka, Jaroslav Ulrich se oženil s Zde ňkou Štilerovou.

Narodili se Jana Hotová, Jaroslav Paur, Jana Altová, Jan Šlajchrt.

Zem řeli: Rudolf Ulrich ve v ěku 74 let, Marie Purkýtová ve v ěku 75 let, Antonín Tott ve v ěku 72 let, Hynek Šenke řík ve v ěku 82 let , Anna Jílková ve v ěku 80 let

Do domova d ůchodc ů ve Slaném šla v prosinci Emilie Sta ňková čp. 67.

20. zá ří zem řel bývalý prezident ČSSR Ludvík Svoboda, který by se 25. listopadu dožil 84 let.

Letos p řipadlo 30. výro čí vzniku zakládání JZD pro Pozde ň. Byl vyhodnocen kolektiv BSP dílny v Pozdni , II. místo za vyhodnocený exponát : využití odpadního tepla p ři chlazení mléka. Dne 31. července po čalo 7 kombajn ů sekat obilí na pozde ňském katastru a 8. srpna bylo po žních.20. srpna se po čal sklízet chmel, p řijelo 80 školák ů z gymnázia z Kladna. Během 20 dn ů byl chmel o česán. Cukrovka byla též brzy sklizena, že koncem listopadu bylo již zoráno.Koncem listopadu byl zde zlikvidován poslední pár koní, které m ěl v pé či p. Bed řich Pospíšil.

V tomto roce zde byly postaveny 3 rodinné domky.

Je t řeba zmínit, že as 300 let stará kapli čka na severní stran ě Pozdn ě byla již v chatrném stavu a pan Mach, který zdarma ji opravil , jen NV mu dal materiál. Sám zde odpracoval 100 hodin.

Fotbalisté si vedou dob ře, odehráli 39 zápas ů, z toho A družstvo 29. Mužstvo jest v tabulce na 9. míst ě.

V Poustkách byl upraven nový p řívod elektrické energie do hlavního transformátoru, dále byly dány p řípojky do dolejšího mlýna.

V místním kin ě bylo sehráno133 p ředstavení návšt ěvnost 6323 osob. V místní lidové knihovn ě jest 1481 svazk ů, stálých čtená řů jest 9 a p řečetli 572 knih. P ři této p říležitosti jest třeba vzdát hold dlouholetému knihovníkovi Rudolfu Ulrichovi za jeho činnost. Rudolf Ulrich zem řel letos 15. července ve v ěku 74 let. Novou knihovnicí, která nastoupila 24. listopadu se stala p. Jarmila St řížová.

- 116 -

Dne 23. června zde byli fotbalisté z Bzové, kte ří zde mají družbu s Osv ětovou besedou. Na oplátku tam naši sehráli 7. července odvetný zápas.

Lze p řipomenout, že Jaroslav Ulrich docílil svojí pílí umíst ění na 1. míst ě v kladenském okrese obcí do 500 obyvatel. Mimo pen ěžité odm ěny, která p řipadla MNV, sám byl na 9 dní letecky v SSSR. Též kroniká ř obce Antonín Richtr se zú častnil sout ěže kroniká řů okresu Kladno. Získal pen ěžitou odm ěnu a diplom 2. t řídy v kategorii do 500 obyvatel.

Letos bylo uspo řádáno 10 tane čních zábav. Pro tento rok p ředal MNV poukaz na 7 denní rekreaci do Mariánských Lázní a to Josefu Moty čkovi a Antonínu Richtrovi.

14. července byly slavnostn ě p ředány kabiny sportovc ům a klubovna svazu mládeže.

Místní požární jednota mimo jiné p řipravila 2 denní zájezd na Šumavu.

Rok 1979 byl zpo čátku velmi mrazivý . Na nový rok mrzlo až 20°C.Byly u čin ěny mimo řádné školní prázdniny od 14. ledna, Mrazy a sníh asi 30 cm zde trval do konce ledna.V únoru bylo již po časí povoln ější, v březnu tekla z polí červenka, 26. b řezna se p řehnala nad Pozdní velká bou ře.V dubnu se již oralo a silo, v kv ětnu uhodilo zde veliké sucho a chladné po časí, v červnu bylo též sucho. V červenci a srpnu již vydatn ěji pršelo. 20. srpna se zde po čal česat chmel. V zá ří bylo nevalné po časí, stálé p řepršky a chladno. 3. zá ří uhodil do rána mráz 4 °C , že vodnaté rostliny pomrzly. Listopad byl pom ěrn ě dobrý. První polovina prosince byla teplá, že na výsluní kvetly fialky a sedmikrásky, v druhé polovin ě padal sníh, který však do konce roku roztál.

V místní samoobsluze se vym ěnila vedoucí. Za p. Ku čerovou nastoupily Miluš Kodedová a Anna Landová, které udržují m ěsí ční tržbu p řes 100.000,- K čs.Od 1. července je v pohostinství vedoucí Emilie Martinovská.

23. června nastalo zdražení paliva a elektrické energie o 50 %.

Od 1. srpna byl zvýšen d ůchod o 30 K čs m ěsí čně, dále byl upraven d ůchod pro oba manžele do 1500 K čs.Zárove ň pro ženy samostatné byl upraven na 820 K čs. Sou časn ě se zvyšuje výchovné o 50 K čs na každé dít ě.

Rok 1980:

Od 1.ledna jsou slou čeny obce Pozde ň, H řešice a Líský pod MNV Pozde ň. 15. ledna bylo první plenární zasedání slou čených obcí.

Předsedou MNV je Miloš Hora z Pozdn ě, místop ředsedou Karel Hermon z Líského, tajemníkem Vladimír Neubauer z Pozdn ě. Celkem tedy 9 člen ů MNV: Hora Miloš, Hermon Karel, Karbus Jaroslav, Krbková Vlasta, Mudra Old řich, Neubauer Vladimír, Šebek Karel, Šubrt Old řich, Uhlík Antonín. Byly vytvo řeny tyto komise NV: finan ční- p ředseda Šebek Karel, stavební – p ředseda Šubrt Old řich, kulturní- p ředseda Krbková Vlasta, sociální a zdravotní – p ředseda Karbus Jaroslav, komise ve řejného po řádku – Hermon Karel, komise pro zem ědělství – Arlt Josef,

Obec tím k 1.1. 1980 vzrostla na 565 obyvatel. Pozde ň má 348, Líský 113 a H řešice 104.

- 117 -

Někte ří ob čané se zatím staví ke slou čení s jistou ned ůvěrou.

12. července byli p řivítáni tito noví ob čánkové: Jana Altová, Jaroslav Paur, Blanka Černá, Jan Šlajcht, Václav Hrdli čka, Martin Folda, Michaela Kulibabová, Petra Kulibabová.

V tomto roce se provdala Renata Čurdová za Antonína Kytku, Pavel Vébr se oženil s Jarmilou Hladovou.

Narodily se : Ilona Zelenková, Jana Červenková, Zuzana Paurová.

Zem řeli: Matylda Paurová, Bed řich Miller, Václav Perní ček, Ji ří Perní ček, Božena Krupková, Františka Šmídová, Marie Pokorná, František Hamouz. Z Líského Václav Tott.

K 31.12. 1980 žije v obci Pozde ň 348 obyvatel z toho d ětí do 15 let 83, v obci Líský 111 obyvatel z toho d ětí do 15 let 15, v obci H řešice 106 obyvatel z toho d ětí do 15 let 13.

Celkem je to 564 osob z toho d ětí do 15 let 111.

Federální ministerstvo práce a sociálních v ěcí zavádí dne 6.3. 1980 letní čas, který jest zaveden v NDR, PLR, MLR a v Rakousku , v zájmu letní dopravy do 28. 9. 1980.

V kv ětnu byla omítnuta bytovka čp. 101, kde bydlí zam ěstnanci JZD.

Za hojných deš ťů , kdy m ělo JZD nasetou řepu ve svahovém poli nad ulicí Poustka , mnoho ornice zaplavuje ulici. I bylo 3. srpna svoláno národním výborem za p řítomnosti nám ěstka JZD Štrose jednání o odstran ění t ěchto závad. JZD po dohod ě s MNV nechalo kol zahrad vyhloubit p říkopy i ulici seškrábat bláto; tím byla v ěc hotová, ale nedomyšlená. B ěhem týdne přišel do rána prudký déš ť, p říkopy se zaplnily ornicí a to již JZD nezajímá, že by je bylo třeba vy čistit. Takže i p ři malém dešti te če ornice ulicí dále, ob čané žijící zde musí se dále brodit v blát ě. V této ulici žije 8 rodin tj. 29 osob z toho 8 dítek školou povinných.

V druhém pololetí p řistoupili z Pozdn ě za členy JZD Old řich Šubrt ml, Jan Škamor, Petr Pivo ňka, Eva Altová.

21. srpna p ři plenárním zasedání bylo ob čan ům oznámeno, že 1. zá ří 1980 až do r. 1985 přechází mate řská školka pod JZD. Je zde umíst ěno 32 d ětí ( z Pozdn ě 26, Líského 4, z Hřešic 2)

Na sklize ň chmele p řijelo do Pozdn ě 90 brigádník ů z VŠE Praha, z kladenského gymnázia

Na východní hranici pozde ňského katastru byl v letech 1977 – 80 vybudován závlahový rybník. Na pam ěť budoucím jest na hrázi postaven kámen, vážící 48 q, vysoký p řes 1 metr, který byl vyorán blíže rybníka a do n ěhož je vsazena deska s nápisem.

Zde v Pozdni byl 31. kv ětna uspo řádán 17. ro čník tradi čního závodu oddílu orienta čního b ěhu TJ ČKD Slaný. Skute čný po čet startujících byl 1 129 a byl za řazen co 1. kolo čs. poháru. Vít ězem se stal Ji ří Tichá ček z Ji čína a Kate řina Keclíková z VŠ Praha.

Helena Kytková, žákyn ě kvílické školy a žákyn ě hudební školy v Slaném byla vybrána ze sout ěže škol na Kladensku. Umístila se na 1. míst ě co nejlepší zp ěva čka z kladenského okresu.

- 118 -

Ve spartakiádní dni cvi čilo na 90.000 cvi čenc ů, kde na n ě pohlíželo i p řes nep říznivé po časí 175.000 divák ů i zahrani čních host ů.

12. a 13. července 1980 p řipadlo po p ětileté p řestávce na IV. sjezd rodák ů a p řátel, kde se sešlo mnoho známých krajan ů.Výstavku v jídeln ě shlédlo 409 návšt ěvník ů, v sokolovn ě byly po řádány dv ě zábavy a dv ě estrády pro zasmání.Na fotbalovém h řišti byla sehrána p řátelská utkání s hokejisty z Litvínova. Na dvo ře MŠ byla uspo řádána výstavka drobného domácího zví řectva, v klubovn ě setkání s rodáky, byli zde i p řátelé z Bzové , s nimiž má kulturní komise několikaletou družbu.

A jako dovršení této pouti nechyb ěl lunapark, jako st řelnice, houpa čky a mlsoty pro d ěti.

V tomto roce byly po řádány olympijské hry v Moskv ě.

Zde v Pozdni bylo uspo řádáno 10 tane čních zábav a dv ě estrády pro zasmání.

V tomto roce byly postaveny 3 rodinné domky, ale pouze Milan Paur se do domu nast ěhoval.

Faru čp. 1 p řepustil ing. Žofka ze Slaného M. Kédlovi z Plchova. Čp. 25 prodala p. Tottová I. Pastorkovi. V ciheln ě si po řídil po rodi čích bytovku Václav Egerer.

V červenci dal MNV postaviti nová h řbitovní vrata.

Byla zcela nov ě upravena požární nádrž, kde bylo odpracováno 960 brigádnických hodin.

Byl z řízen telefon do mate řské školy a do prodejny Jednoty.

V říjnu byla dána obcí plechová krytina na budovu kina.

Byly omezeny pouli ční lampy k úspo ře elektrického proudu.

K 1. listopadu bylo provedeno s čítání obyvatel a vybavenost byt ů v celé ČSSR.

Rok 1981 - zm ěna kroniká ře

Po úmrtí kroniká ře Antonína Richtra, který psal kroniku ve letech 1970 – 1980, p řevzala tuto funkci paní Jarmila St řížová, rozená Pospíšilová., která má na starosti i vedení místní knihovny.

V tomto roce byli do NV zvoleni poslanci z Pozdn ě: Neubauer Vladimír, Kytka Miroslav, Hora Miloš, Šebek Karel, Benda Bed řich, Červenková Marie, Pleticha Jaroslav, Paurová Kv ětoslava, Hajmanová Miluše a Šubrt Old řich st. ; z Líského: Herman Karel, Mudra Old řich, Fryš Jaromír, Pražáková Helena; z Hřešic: Kulibaba Josef, Karbus Jaroslav, Kratochvílová Věra. P ředsedou MNV se stal Hora Miloš.

V tomto roce za čali stav ět nové domy: Paur Jaroslav, Šubrt Miroslav, Urban Josef a Hotový Ji ří. V Líském postavil nov ě Herman Karel.

Na opravu sokolovny byla místní TJ p řid ělena OV ČSTV dotace na obnovu st řechy.

- 119 -

27. června k 90. výro čí založení požárního sboru , obec uspo řádala slavnostní výstavu hasící techniky.

5. prosince byla uspo řádána pro d ůchodce beseda, kde vystoupily d ěti z MŠ.

Místní kino pod vedením Ulricha Jaroslava sehrálo 136 film ů, které shlédlo 1110 návšt ěvník ů

V místní sokolovn ě prob ěhlo 10 zábav a 3 estrády pod vedením Jaroslava Ulricha.

30. října byla obnovena činnost organizace SSM všech t ří obcí, která má 16 člen ů.. Předsedkyní je Jana Škutchanová. Členové si dali závazek, že odpracuje každý 30 brigádnických hodin p ři úprav ě obce.

V tomto roce se oženil Bradá č Jind řich s Ludmilou Chládkovou, Irena Pletichová se provdala za Ladislava Jiráta, Krej čová Marie ze H řešic za Stanislava Nováka, Černá Marie za Lumíra Grünera, Zden ěk Bradá č se oženil s Ivou Klímovou a Husáková Miloslava se provdala za Ji řího Ekrta.

Narodili se: Benda Tomáš, Vébrová Petra, Bradá č Martin. Tott Miroslav, Havel Aleš.

Zem řeli: Sachl Jaroslav, Slavík Vojt ěch ( H řešice) ,Vysko čil Petr ( Líský), Cífková Ji řina, Čiviš Václav ( stár 3 roky), Purkýt Jaroslav ( H řešice), Brabcová Albína (H řešice), Jánská Anežka (Líský), Pospíšil Bed řich (stár 35 rok ů).

Rok 1982:

Tento rok byl v naší obci ve znamení zahájení akce Z a to na komunikaci v Nové ulici v hodnot ě díla 480.000 K čs. Prostav ěno bylo 160.000. Bylo provedeno položení kanalizace pro deš ťové vody v délce 150 m v ulici ke starému mlýnu pro z řízení 3 stavebních míst. Byla provedena generální oprava st řechy a elektroinstalace budovy sokolovny a prodloužení fotbalového h řišt ě.

V letošním roce došlo ke zbo ření fary, za ú čelem výstavby rodinného domku.

V obci H řešice byla zahájena úprava par číku u MNV a dále zahájena adaptace požární zbrojnice z bývalých garáží JZD u domu čp. 14.

V obci Líský byl z řízen par čík p řed místní prodejnou potravin.

Naši sportovci si letošní rok zvolili nového p ředsedu Milana Paura. M ěli celkem 82 člen ů. „A“ mužstvo sehrálo 31 zápas ů, z toho 12 výher, 11 remíz a 8 proher. Umístili se na 8. míst ě ve 3. t říd ě. Tento rok pro nedostatek hrá čů se rozpadl dorost, který byl založen v roce 1978. Sportovci se však nevzdávají a založili mužstvo žáků, kte ří se za čali p řipravovat pod dohledem Václava Zábranského a Jaroslava Sachla.

ČSŽ m ěl 56 členek. Uspo řádal brigádu na úklid sokolovny, d ětský karneval, tane ční zábavu. Ženy si též vzaly na starost jarní úklid h řbitova.

Za zmínku jist ě stojí výstavba nového kravína – fidlotu a oplocení celého zem ědělského areálu. Též oprava dílen u Markus ů.

- 120 -

Tento rok se narodili: Pavel Paur, Ji ří Havel.

Zem řeli: Neubauerová Anna, Chládková Ludmila, Richtr Antonín, Šlajchrt František, Bradá č Zden ěk.

Renata Horová se provdala za Ji řího Havla, Ji řina Černá za Jaroslava Hotového, Miloš Hora se oženil s Danou Hartmanovou.

V tomto roce bylo v lét ě úmorné vedro. V červenci až 38°C, po polovin ě m ěsíce trochu pršelo, ale vedra pokra čovala i v srpnu

Rok 1983:

Tento rok byla v akci Z dokon čena komunikace v nové ulici a za čalo se s budováním chodník ů. P ři budov ě MNV byla provedena výstavba kolen a sklad ů. Došlo k rozší ření a generální oprav ě rozvodu nízkého nap ětí v obci na trase od Jána až ke starému mlýnu.

V obci H řešice byla dokon čena úprava par číku a zbrojnice.

Pro obec Líský byla vypracována technická dokumentace na rekonstrukci bývalé hospodá řské budovy u Koul ů k využití pro ú čely obce.

Mimo akce Z byla provedena další část opravy sokolovny a fasáda kabin sportovc ů.

V naší obci zahájil stavbu rodinného domku Hotový Ji ří, Zázvorka Ladislav, Kédl Miroslav.

V Líském Václav Čiviš.

Tento rok získala knihovna pod vedením Jarmily St řížové čestné uznání v sout ěži „Budujeme vzornou lidovou knihovnu“. Knihovnu navštívilo 515 ob čan ů. Stálých čtená řů je 55, kte ří si vyp ůjčili 1295 časopis ů a 1151 knih nejr ůzn ějších žánr ů. Knihovna m ěla 1423 knih.

Naše kino m ělo 153 p ředstavení, které navštívilo 8002 divák ů a to hlavn ě díky t řem festival ům.

„A“ mužstvo skon čilo na 7. míst ě ze 14 ú častník ů. Sehráli 32 zápas ů z toho 16 vít ězství, 10 remíz a 6 proher. Žáci se umístili také na 7. míst ě. Sehráli 9 mistrák ů z toho 2 vít ězství , 2 remízy a 5 proher. Registrováno bylo 21 žák ů.

Organizace ČSŽ má 58 členek. Ženy provedly úklid sokolovny, uspo řádaly oslavu MDD, přednášku na téma Mezilidské vztahy.

V tomto roce byl v objektech JZD v naší obci vybudován silážní žlab a hnojišt ě.

Narodili se tito ob čánkové: Aleš Šubrt a Barbora Čivišová

Zem řeli : Vébr Jaroslav, Neumannová Žofie, Marie Frycová.

Vl čková Zde ňka se provdala za Miroslava Knoblocha, Hajmanová Miluše za Františka R ůžka.

- 121 -

V obci Pozde ň žije 258 obyvatel, ve H řešicích 80 a v Líském 83.

Rok 1984:

Na úseku výstavby v akci Z byla zajiš ťována p řestavba kulturního za řízení v Líském, jehož hodnota činila 330.000 K čs. Na této akci se pracovalo po celý rok nep řetržit ě.

V Pozdni se v nové ulici provád ěla rekonstrukce chodník ů.

Za tento rok promítlo kino 115 p ředstavení, které shlédlo 7541 divák ů. Na vstupenkách bylo vybráno 24.133 K čs. Nejlepší pr ůměr v po čtu seda ček na okrese : 52%, Slaný nap ř. 28%. Znamenalo to 1. místo.

V okresní sout ěži v kopané jsme m ěli p řihlášena dv ě mužstva – žáky a dosp ělé. V rozehrané sout ěži žák ů 2. června skon čili žáci na 7. míst ě s 18 body . Po podzimním kole skon čili na 2. míst ě. Naši dosp ělí po rozehrané sout ěži z podzimu r. 1983 pokra čovali v dobrých výkonech a na ja ře op ět neprohráli a to nep řetržit ě za sebou 22 zápas ů. Takže 1. místo a postup do okresního p řeboru. Takovou š ňů ru neprohraných zápas ů nenajdeme od za čátku založení fotbalu v Pozdni od roku 1935. I v po čtu nast řílených gól ů je z řejmé, že se hrála úto čná a nátlaková kopaná. Postup byl náležit ě oslaven. Byli pozváni hokejisté CHZ Litvínov, s nimi bylo uspo řádáno fotbalové utkání, beseda a spole čná ve čeře se zábavou. Fotbalový oddíl sout ěží t řetím rokem o titul „Vzorný“ a má na svém kont ě hodn ě brigádnických hodin v obci , či JZD, organizuje závody mládeže v běhu, kulturní akce na Drnku pro své členy a jejich rodiny, dále ples sportovc ů a družební den s obcí Bzová.

Naše ženy uspo řádaly o Velikonocích d ětský karneval a ve čer tane ční zábavu. P řed 1. májem uklidily ve řejné cesty a h řbitov. V kabinách uspo řádaly kurz studené kuchyn ě a v červnu si ud ělaly výlet do Babi čč ina údolí , Náchoda a zámku Opo čno, v říjnu sbíraly šatstvo pro Afgánistán a za čaly nacvi čovat celostátní spartakiádu.

Dohlížecí výbor Jednoty uspo řádal pro d ěti oslavu MDD.

Místní prodejna byla p řed ělána ze samoobsluhy na pultový prodej. Po vedoucí Milad ě Kodedová p řevzala prodejnu Marie Hrdli čková.

Naši zahrádká ři za čali po n ěkolika slabých letech aktivn ě pracovat. P ředsedou je Josef Paur z Pozdn ě.

Došlo k rozd ělování lokality v Líském na jednotlivé zahrádky.

Sdružení „Obec Bará čník ů Sulislava Pozde ňského“ oslavila 50. výro čí založení.

V tomto roce se sešel X. celostátní sjezd JZD, kladn ě zhodnotil výsledky dosažené od posledního sjezdu a schválil dlouhodobý program rozvoje zem ědělství a dalších odv ětví zabezpe čujících výživu lidu a její sob ěsta čnost. V tomto roce se vzpomn ělo 35. výro čí založení JZD. Mnoho družstevník ů obdrželo za svoji práci vyznamenání, medaile a čestná uznání. V investi ční výstavb ě byla postavena nová česa čka chmele. Zahájena byla výstavba seníku. Postaveno a vysázeno bylo 20 ha nových chmelnic v Líském. Za zmínku jist ě stojí kulturní vyžití zem ědělc ů a ť už v kulturním dom ě ve Vraném nebo v divadle ve Slaném.Naši zem ědělci m ěli též možnost ú častnit se ambulantního lé čení ve Mšeném lázních.

- 122 -

V letošním roce se ru čně česal chmel za h řbitovem .Uskute čnil se výlov rybníka za hojné účasti ob čan ů.

Narodili se: Pavla Vébrová, Jaroslav Miller, Kamil Tott, Aleš Ulrich

Zem řel Jaroslav Zíma.

Jan Škamor se oženil s Vlastou Chládkovou.

Celkem bylo obyvatel v Pozdni 338, d ětí do 15 let 77 a ob čan ů nad 70 let 37.

V Hřešicích celkem obyvatel 89, d ětí do 15 let 16 a ob čan ů nad 70 let 9.

V Líském celkem obyvatel 105, d ětí do 15 let 19 a ob čan ů nad 70 let 24.

Rok 1985:

Tento rok byl pro národy sv ěta ve znamení oslav 40. výro čí vít ězství nad fašismem a bojem za odstran ění jaderných zbraní. Ke 40. výro čí tragédie m ěsta Hirošimy vyhlásil Sov ětský svaz moratorium na jaderné výbuchy, krok, který by m ěly následovat i ostatní jaderné mocnosti.

Ve sv ětě došlo ke dv ěma p řírodním katastrofám; a to silné zem ětřesení v Mexiku, kde p řišlo o život více než 4 tisíce lidí a výbuch sopky Nevada del Ruiz v Kolumbii, kde zahynulo nejmén ě 25 tisíc osob.

Přehlídka dovednosti a krásy k nám dolétla pomocí televizních obrazovek ze Strahovského stadionu v Praze, kde se konala Československá spartakiáda 1985, která byla též v duchu boje za mír.

Obec Pozde ň je nejmenší obcí v okrese Kladno, která má stálé kino. Celkem ho navštívilo 7661 divák ů, p ředstavení bylo sehráno 147. Byla zde provedena vým ěna oken, dve ří, promítacího plátna a obložení dvou st ěn. Kinu bylo ud ěleno „ Čestné uznání“ od ředitele čs. filmu za jedno z nejaktivn ějších kin ve St ředo českém kraji. Knihovnu navštívilo 326 čtená řů a vyp ůjčili si 681 knih a 810 časopis ů. U p říležitosti MDD p řišla do knihovny milá návšt ěva , a to d ěti z MŠ. Zde si prohlédly knížky a poslechly p ěknou pohádku.

13. a 14. července o naši pou ť žila Pozde ň ve znamení V. sjezdu rodák ů. V bývalé škole si měli možnost rodáci , kte ří se k nám sjeli, ale i zdejší prohlédnout výstavu starých fotografií a dokument ů z historie naší obce. Výstava byla dopln ěna sbírkou starých pen ěz a mincí rodáka Antonína Egerera. Bylo zajímavé a úsm ěvné vzpomenutí. Za ú časti hudebník ů došlo k uct ění památky zesnulých rodák ů na místním h řbitov ě. Slavnostn ě byl otev řen kulturní d ům v Líském. Na místním h řišti se konaly fotbalové zápasy a o p řestávce byla ukázka spartakiádního vystoupení žen. Na sjezd p řijela až ze Sokolova 92 letá roda čka Karolína Patráková. V místní sokolovn ě se konala pou ťová zábava s estrádním vystoupením souboru Osv ětové besedy pod vedením Jaroslava Ulricha. Samoz řejm ě, že zde byla i ob čerstvení a lunapark a ti , kte ří se na p říprav ě sjezdu podíleli a v ěnovali sv ůj volný čas , si mohli říci: dobrá v ěc se poda řila!.

- 123 -

Vybudován byl nový most na silnici sm ěrem od kina na Líský. Vn ější úpravu dostala místní hasi čská zbrojnice.

ČSŽ m ěl 63 členek. O Velikonocích uspo řádaly D ětský karneval a ve čer zábavu pro dosp ělé. Uskute čnily p řednášku „Pé če o ple ť a vlasy“. S ostatními složkami NF se podílely na uspo řádání D ětského dne. P ět našich žen nacvi čilo skladbu žen na celostátní spartakiádu. Cvi čily ve Slaném, v Kladn ě a t ři z nich i v Praze.

Rok 1985 byl posledním rokem 7. p ětiletky, v kterém se naši zem ědělci vyrovnali se všemi úkoly, jak v rostlinné, tak v živo čišné výrob ě. Byl spln ěn plánovaný úkol ve výrob ě obilovin, cukrovky, mléka a masa. Dosáhli nejvyšší dojivosti v okrese 4080 l mléka na dojnici. Vybudováním seníku a silážních žlab ů byly vytvo řeny dobré podmínky pro uskladn ění objemných krmiv. Ke zlepšení došlo i ve výrob ě chmele, tém ěř na 100%. V naší obci vznikla přidružená výroba na d řev ěná ramínka.

Tento rok se narodili: Jakub Ortman, Tomáš Karbus, Tomáš B řezák, Michal Čiviš.

Zem řeli: Vilemína Kristová, Karel Šebek.

Karbusová Marie se provdala za Ji řího Pu čeru, Škamorová Jitka za Václava Chrousta a Březák Vladimír se oženil s Hanou Hrubou.

50 let tedy zlatou svatbu oslavili manželé Jarmila a Josef Pospíšilovi čp. 24.

V obci Pozde ň žije 337 obyvatel z toho 70 d ětí.

V obci H řešice 86 obyvatel, z toho 14 d ětí, v obci Líský 103 obyvatel , z toho 17 d ětí.

Po časí: V lednu na samém za čátku napadlo až 20 cm sn ěhu. V noci na 4. ledna k nám za čal proudit arktický vzduch a ráno bylo – 18°C. Nejv ětší mráz byl 9. ledna a to 27°C až 30°C. Přes den se teploty udržovaly na – 10°C. K zmírn ění mraz ů došlo 12. 1. kdy sn ěžilo. Následovaly slune čné dny, a teplota op ět klesá na – 17°C.. Koncem m ěsíce za číná obleva , sníh postupn ě mizí a je v ětrno a prší. Zima nás trápila i v únoru. 20. b řezna jsme se probudili do bílého rána, kdy bylo až 20 cm sn ěhu., koncem m ěsíce již bylo cítit teplo. 4. dubna byl překrásný den s teplotou 20 °C.V kv ětnu prom ěnlivé po časí, které trvá i v červnu. V červenci bylo teplo i s vydatnými srážkami v bou řkách. M ěsíc srpen byl teplý a bohatý na srážky. 16. srpna p řed p ůlnocí bou řka s lijavcem. Hodn ě vody v potoce, zatopené h řišt ě, velké nánosy ornice, zanešený rybník – nutnost jeho vyvežení. Babí léto , které vrcholilo 20. zá ří, kdy bylo až 35°C, p řerušovalo chladn ější po časí s větry. V listopadu p řišla opravdová zima,napadl sníh a teplota se udržovala pod bodem mrazu. O Vánocích jsme sníh nem ěli, ale bylo slune čno.

Rok 1986:

Tento rok byl vyhlášen rokem míru. Mezi SSSR a USA se uskute čnila sch ůzka na nejvyšší úrovni v hlavním měst ě Islandu Reykjavíku, která byla pokra čováním ženevské z roku 1985.

Ve Švédsku byl zavražd ěn velký bojovník za mír Olaf Palme.

Tento rok se k nám p řiblížila Hayleova kometa.P ři dobývání kosmu p řišlo o život sedm amerických kosmonaut ů p ři katastrof ě raketoplánu Chelinger.

- 124 -

Atom ukázal svoji ni čivou sílu, když vybuchl atomový reaktor v elektrárně v Černobylu na Ukrajin ě. K velké ekologické katastrof ě došlo na řece Rýnu, kdy bylo v řece zahubeno vše co bylo živé. Z přírodních katastrof si p řipomeneme dv ě zemětřesení a to v Řecku a Salvadoru, kde ot řesy trvaly asi p ůl hodiny a o život p řišlo na t ři tisíce lidí.

K hlavním událostem v naší zemi, co se tý če politického d ění, pat řil XVII. Sjezd KS Č, 65. výro čí jejího vzniku a volby do zákonodárných orgán ů a národních výbor ů, které se uskute čnily 23. a 24. kv ětna.

Příprava voleb do zastupitelských orgán ů byla zahájena t ěsnou spoluprácí NV a MV NF výb ěrem kandidát ů na poslance. Ve volbách 23. a 24. kv ětna byli zvoleni tito poslanci: z obce Pozde ň: Červenková Marie, Benda Bed řich, Paurová Kv ětoslava, Neubauer Vladimír, Kytka Miroslav, Perní ček Old řich, Šlajchrt Pavel, Pivo ňková V ěra, Paurová Anna, Hotová Ivana, Koubek Václav, Šubrt Old řich, Šubrt Miroslav. Z Líského: Herman Karel, Pražáková Helena, Perní čková Zde ňka, Fryš Jaromír, Foldová Stanislava. Ze H řešic: Škamor Jan a Karbus Jaroslav. P ředsedou MNV byl zvolen Kytka Miroslav, místop ředsedou Herman Karel, tajemníkem Neubauer Vladimír.

Pokra čovala výstavba v akci Z tzv. svépomocné budování za pomoci ob čan ů. Došlo k oprav ě kina s provedením venkovních omítek, další stavební úpravy v četn ě chodníku se zábradlím před kinem. Další akcí, která se uskute čnila bylo budování chodník ů v ulici ke mlýnu. Byl také zajiš ťován zastavovací plán pro výstavbu rodinných domk ů, ke kterému byly vyhrazeny lokality.

Stavbu rodinného domu zahájil Paur Josef, Karbus Old řich a dokon čil Kédl Miroslav.

V obcích Pozde ň, H řešice a Líský bylo tento rok celkem 18 ob čan ů starších 80 let, kterým se chodí s gratulací k jejich životním jubileím.

Jako každý rok se hrála p ředstavení v kin ě. V letošním roce zaznamenalo kino nejv ětší tržbu za všechna léta. Plán byl 20.000,- K čs a skute čnost 26.484,- K čs. Kino je využíváno pro všechny oslavy a zkoušky OB.

2. kv ětna po řádal SSM tradi ční Staro české máje. P řálo jim po častí, a tak bylo mládeži v krojích p ři muzice opravdu veselo. Byla bohatá ú čast místních, ale i p řespolních.

23. listopadu se konala v sokolovn ě P ěkná hodinka s funusem, který sehráli členové souboru OB.

TJ JZD Ho řešovice pat ří k nejlepším v okrese. Je aktivní po celý rok. Krom ě své činnosti po řádala též b ěh mládeže „Pozde ňský okruh“, kterého se ú častnilo 57 d ětí a mládeže z celého okolí.

ČSŽ se podílel na úklidu ve řejného prostranství a sb ěru odpadových surovin. Uspo řádal Dětský karneval a zda řilou akcí byl i kurz „zdobení dort ů“.

Tento rok se v naší obci nenarodil žádný ob čánek.

Zem řeli: Husák František, Čurdová Milena.

- 125 -

Marie Cífková se provdala za Ji řího Be čku, Jana Škutchanová za Petra Čiviše a Ji ří Duchek se oženil s Janou Pichlovou.

Celkem je v Pozdni 335 obyvatel, z toho d ětí do 15 let 70.

Celkem v Hřešicích 76 obyvatel , z toho d ětí do 15 let 11.

Celkem v Líském 99 obyvatel, z toho d ětí do 15 let 17.

V měsíci kv ětnu p ři deštích vystoupila řeka Berounka ze svých b řeh ů a zp ůsobila zna čné škody.

Rok 1987:

Zm ěna kroniká řky. V lednu roku 1995 byla pov ěř ena obecním ú řadem k dopsání kroniky od roku 1987 teprve 20 letá studentka Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyn ě v Ústí nad Labem, pozde ňská roda čka Jana Šubrtová.

V tomto roce dokon čil výstavbu rodinného domku pan Josef Červenka.

TJ uspo řádala 4. ro čník sportovní sout ěže „Pozde ňský okruh“jíž se ú častnilo 57 d ětí,z toho 23 z Pozdn ě. Letošního roku byl zvolen nový výbor TJ : p ředseda Paur Zden ěk. Hrají t ři oddíly :

„A“ mužstvo, dorost a žáci. „A“ mužstvo postoupilo po ukon čení sezóny 1986/87 na ja ře do 3. třídy okresní sout ěže Kladenska. Žáci hrají okresní sout ěž. Od podzimu byl ale jejich tým zrušena žáci odešli na hostování do Jedom ělic. Od podzimu sehrálo první zápasy ,mužstvo nov ě sestaveného dorostu. Hrají okresní sout ěž, skupinu B.

V březnu byly v sokolovn ě uspo řádány tradi ční Šib řinky.

V tomto roce se narodili :Karbus Ond řej, Duchková Markéta, Kédlová Jana.

Zem řeli: Černý Václav, Bradá č Zden ěk, Červenková Anna, Vojt ěchová Anna, a Chládek Vl. ze H řešic tragicky.

Konala se jedna svatba: Perní čková Monika a Mansfeld Josef.

Přist ěhoval se Čiviš Petr s manželkou Janou a odst ěhovala se Marie Be čková (rozená Cífková) s manželem do Prahy.

Rok 1988:

V tomto roce dostav ěl rodinný d ům Karbus Old řich a Miller Jaroslav.

12. 5. prob ěhl 5. ro čník b ěžecké sout ěže „Pozde ňský okruh“. Zú častnily se i d ěti z Jarpic, Slaného, Loun a Kladna. Z Pozdn ě jich bylo 16.

Byla též pro d ěti uspo řádána „Pozde ňská štrapanda“ – d ětské putování spojené s opékáním špeká čků a sout ěžemi.

- 126 -

O pou ť odehrála stará garda fotbalist ů zápas s bývalými hrá či z Doks na Kladensku. „A“ mužstvo skon čilo v letošní sezón ě na 13. míst ě v tabulce ve 3. t říd ě okresní sout ěže Kladenska. Dorost byl na 5. míst ě v tabulce okresní sout ěže dorostu. 24.6. bylo sehráno utkání s hokejisty z Litvínova.

V místní TJ se řešila otázka trenéra. Po jaru na tuto funkci rezignoval Milan Paur. Do funkce trenéra byl zvolen Jaroslav Šubrt, který si tuto funkci p řibral k funkci pokladníka a hospodá ře. Pomáhá mu Jaroslav Paur.

Letos se konalo dvakrát vítání ob čánk ů. V kv ětnu byli p řivítáni: Lukáš Mansfeld a Jana Kédlová. V listopadu : Martin Hamouz a Pavel Miller.

Krom ě b ěžného programu po řádá tradi čně místní kino t ři filmové p řehlídky v roce. O chod kina se stará p ředevším Jaroslav Ulrich.

V sokolovn ě se uskute čnily op ět tradi ční Šib řinky.

Letos se narodili: Lukáš Mansfeld, Martin Hamouz, Pavel Miller.

Zem řeli: Josef Vl ček, Miroslav Cífka, Antonín Vl ček, Sajlerová Zd. (H řešice), Št ěpánová R. ( H řešice), Hermanová B. (Líský), Čurda Karel, Perní čková Marie, Pospíšil Jaroslav.

V naší obci byly tento rok dv ě svatby: Rudolf Rajniš se oženil s Jeane Liscovou, Milan Cífka se oženil s Jitkou Šlajchrtovou

Nikdo se nep řist ěhoval. Odst ěhoval se Ji ří Los s rodinou do Karlových Var ů.

Rok 1989:

„Jsou-li pravda, právo a spravedlnost na pochodu, pak teprve je skute čným št ěstím žít.“ Karel Čapek

Listopadové události :

V den 50. výro čí 17. listopadu 1939 – jednotného protifašistického vystoupení student ů českých vysokých škol – se v Praze uskute čnilo studentské shromážd ění. Tímto datem za čala „ sametová revoluce“.Vzpomínkový pr ůvod za čal p řed budovou Patologického ústavu na Albertov ě a skon čil na vyšehradském h řbitov ě položením kv ětin a zapálením sví ček.

Tisíce student ů a dalších občan ů se potom vydaly do centra k historickému Václavskému nám ěstí se sochou sv. Václava, patrona české zem ě. Na Národní t říd ě však narazily na hradbu příslušník ů SNB. Ti je sev řeli a požadovali rozchod. Demonstranti zd ůraz ňovali, že necht ějí násilí. Studenti poskládali na zem stovky rozžatých sví ček. Nikdo nev ěř il, že by práv ě 17. listopadu mohla SNB zasáhnout jako p ři podobných shromážd ěních v minulosti. P říslušníci SNB však za čali zasahovat obušky a sev řeli t ěsn ěji demonstranty. Od Národního divadla přijížd ěly obrn ěné transportéry.Sev ření bylo uvoln ěno jen na jediném míst ě, nezbylo než tudy projít a nechat se mlátit p ěstmi, pendreky a kopanci. N ěkteré zran ěné odvážely sanitky, jiní leželi na chodnících. Bylo zran ěno asi 150 lidí.

- 127 -

V noci z pátku 17.11 na sobotu odcházejí studenti do Realistického divadla. Objevuje se myšlenka divadelní stávky a stávky vysokoškolák ů.Událost ze 17.11. nebyla zdaleka prvním projevem rostoucí nespokojenosti s totalitním režimem. Tisíce lidí proti n ěmu protestovaly již v srpnu 1988 a p ři dalších p říležitostech v tomto roce. Protesty pokra čovaly i v roce 1989 a vždy proti nim byly použity obušky, slzný plyn, vodní d ěla, cvi čení psi či obrn ěné transportéry. ČTK p řitom vydávala o t ěchto událostech zkreslené zprávy. Zásahem 17.11. však byla ve řejnost natolik pobou řena, že již nehodlala ml čet. Dne 18.11. byla vyhlášena stávka herc ů a poslucha čů DAMU. Vznikl první stávkový výbor vysokoškolák ů. Každý ve čer i v pr ůběhu dne skandovaly na Václavském nám ěstí zástupy lidí hesla odsuzující násilí, ale i vládu. Dne 19.11. bylo ustaveno Ob čanské fórum. Toto volné sdružení lidí chce p řisp ět k tomu, aby republika byla svobodná a demokratická. KS Č se snažila v hromadných sd ělovacích prost ředcích uklidnit situaci. Spole čně s vládou prohlásila páte ční zákrok SNB za oprávn ěný. V pražských divadlech se konají diskusní ve čery. Už se manifestuje nejen v Praze, ale i v Bratislav ě, Ostrav ě, Brn ě, Olomouci a dalších m ěstech. Za čaly stávkovat skoro všechny vysoké školy. Dne 22. 11. hovo řili p řed tisíci shromážděnými lidmi p ředstavitelé ob čanských hnutí a iniciativ, mezi nimi také Václav Havel.Ke shromážd ěným promluvil také pražský arcibiskup , kardinál František Tomášek.24.11. se konalo mimo řádné zasedání ÚV KS Č. Z funkcí však uvoln ěni pouze G. Husák, A. Indra, K. Hoffmann, což m ělo za následek rezolutní protest stávkujících. Miroslav Št ěpán den na to podal demisi. 25.11. se v chrámu sv Víta v Praze konala Mše svatá u p říležitosti kanonizace Anežky P řemyslovny. Dochází k jednání mezi p ředstaviteli ÚV KS Č a OF. Po zasedání z ůstalo z původních 24 člen ů pouze 9. V pond ělí 27.11. se ke generální polední stávce p řipojila tém ěř polovina obyvatel ČSSR.Ve st ředu 29.11. zrušil čs. parlament ústavní články o vedoucí úloze KS Č a o monopolním postavení marxismu leninismu ve výchov ě a vzd ělávání.3.12. jmenoval G. Husák novou vládu, kde obsadili komunisté t ři čtvrtiny k řesel. Toto p řineslo hluboké zklamání, nebo ť tato vláda nebyla vlastn ě v ůbec vládou novou. Otázka vlády z ůstává tedy nedo řešena. Byly otev řeny hranice do Rakouska. 7.12. podal p ředseda federální vlády L. Adamec demisi. Sestavením nové vlády byl pov ěř en dosavadní místop ředseda Marián Čalfa. 9.12. oznámil své rozhodnutí abdikovat G. Husák. 10.12. navrhl M. Čalfa novou vládu. Bude v ní 10 člen ů KS Č, 2 členové ČSS, 2 členové ČSL a 7 osob bez stranické p říslušnosti. Tato vláda byla nazvána vládou národního porozum ění. Ješt ě týž den se konala mohutná manifestace na Václavském nám ěstí : za čalo se uvažovat o tom, kdo se stane novým prezidentem republiky. Padala především 4 jména: Václav Havel, Alexander Dub ček, Ladislav Adamec, Čestmír Císa ř.14.12. přilet ěl do Prahy Tomáš Ba ťa.

Mezitím k nám p řicházely zprávy z rumunského Temešváru, kde byla krvav ě potla čena pokojná demonstrace, zast řeleno bylo asi 350 osob.22.12. byl svržen diktátor Caušesku, ale v Rumunsku stále probíhaly t ěžké boje..

23.12. byly symbolicky v prostoru Rozvadova na Tachovsku odstran ěny zbytky železné opony. V centru Bukurešti pokra čovaly i p řes Vánoce p řest řelky. Diktátor Caušesku spolu se svojí ženou byli odsouzeni vojenským soudem a zast řeleni. Po čet ob ětí byl odhadován na 70000. Z Prahy byl vyslán vlak s potravinami.

Dne 28.12. se po 20 letech vrátil do čela čs. parlamentu Alexandr Dub ček. Dne 29.12. se ve Vladislavském sále pražského hradu konala volba prezidenta republiky. Poprvé po 41 letech byl do funkce hlavy státu navržen reprezentant širokého proudu politických sil – nekomunista. Kone čným kandidátem byl spisovatel a dramatik Václav Havel. Heslo spojené s jeho jménem: „Pravda a láska musí zvít ězit nad lží a nenávistí“ charakterizovalo d ění šesti uplynulých týdn ů., které se do historie Československa zapsaly jako pokojná, n ěžná či sametová revoluce.

- 128 -

Na spole čné sch ůzi obou sn ěmoven byl všemi poslanci jednomysln ě zvolen Václav Havel čs. prezidentem. Silvestr 1989 slavily tisíce lidí p římo na Václavském nám ěstí. Vítaly zde Nový rok 1990, ve který všichni lidé dobré v ůle v Československu v ěř ili, že zase po dlouhých letech bude svobodný.

V tomto roce dostav ěl rodinný domek Josef Paur.

1.7. se konal již 6. ro čník b ěhu mládeže „Pozde ňský okruh“ , jehož se zú častnilo 47 d ětí.

13.5. se konalo vítání ob čánk ů v místním kin ě. Do sv ěta byl p řivítán malý Milan Cífka. Druhé vítání v roce 1989 prob ěhlo 3.12. . Byli p řivítáni tito naši ob čánkové : Václav Duchek, Martin Luka, Eva Doubravská.

„A“ mužstvo naší TJ bylo po sezón ě 1988/89 na 10. míst ě v tabulce 3. t řídy okresní sout ěže Kladenska. Dorost skon čil po této sezón ě na 4. míst ě v tabulce v okresní sout ěži dorostu.

V březnu se op ět konaly tradi ční Šib řinky a o pou ť pou ťová zábava.

Letos se narodili čty ři noví ob čánci: Milan Cífka, Václav Duchek, Martin Luka, Eva Doubravská.

Zem řeli: Pospíšilová Jar., Šubrtová Anna, Suchá M., Prokop Ji ří (Líský), Ku čera Jos., Perní ček Jos., Duchková A., Doušová Anežka (Líský), Ku čerová Frant., B ělská An., Čížková An., Duchek Ant., Čížek Fr. ( Líský), Husník Miloš (H řešice).

Své „Ano“ vyslovily letošního roku tyto dvojice:

Helena Kytková a Martin Luka, Eva Rajnišová a Erik Doubravský, Miroslav Cífka a Jolana Liscová, Jitka Hadriková a Vladimír Cykner, Markéta Válková a Ji ří Kraus.

Rok 1990:

1. 1. 1990 p řednesl nový československý prezident Václav Havel sv ůj novoro ční projev. Ukon čil jej slovy: „ Tvá vláda, lide, se k tob ě vrátila.“ Hned zpo čátku vyhlásil Václav Havel ze své funkce rozsáhlou amnestii. V tomto roce navštívil naši republiku papež Jan Pavel II. Naše republika má oficiální název Československá republika

Od tohoto roku má obec Líský sv ůj samostatný obecní ú řad a nespadá tudíž do kompetence obecného ú řadu v Pozdni.

V tomto roce se konaly svobodné volby do zastupitelských sbor ů. V naší obci bylo zvoleno patnácti členné zastupitelstvo: starosta: Josef Paur, mistostarosta: Jaroslav Šubrt, členové: Jaroslav Paur, Jaroslav Pospíšil, Jaroslav Válek, Jan Šlajchrt, Miroslav Šlégr, Marie Červenková, Old řich Karbus, Kv ětoslava Paurová, Václav Koubek, Jaroslav Miller, Miroslav St říž.

V tomto roce dokon čil stavbu rodinného domku Jaroslav Pospíšil a Pavel Trojan.

- 129 -

Ve dnech 5.- 7. 7. se konal 6. sjezd Pozde ňských rodák ů a p řátel i sousedních obcí H řešice a Líský. Tyto sjezdy se konají vždy pravideln ě po p ěti letech od roku 1960. P ři této p říležitosti byly uspo řádány 2 tane ční zábavy, pr ůvod obcí, koncert dechovky, módní p řehlídky s prodejem model ů, beseda s rodáky a byly sehrány t ři fotbalové zápasy.

Na ja ře naše mládež zorganizovala Staro české máje s pr ůvodem obcí a ve černí tane ční zábavou v místní sokolovn ě.

Ženy z naší obce nacvi čovaly Spartakiádu. Své vystoupení p ředvedly spolu s dalšími cvi čenkami ve Slaném a na Kladn ě.

„A“ mužstvo skon čilo po sezón ě 1989/90 na 9. míst ě a dorost na 7. míst ě. Ve výboru TJ se novým p ředsedou stal Jaroslav Sachl, trenérem „A“ mužstva byl Jaroslav Šubrt a Jaroslav Paur, trenérem dorostu Vlastimil R ůži čka.

Narodil se jeden nový ob čánek H řešic: Michal Cífka.

Zem řeli tito ob čané: Josef Cífka (H řešice), Millerová Božena, Št ěpán J.(H řešice), Erlebach J. (H řešice).

Svateb bylo letos požehnan ě: Petr Pivo ňka a Alena Plechatá, Kate řina Moty čková a Ji ří Zíma, Radim Volráb a Monika Červenková, Pavel Vl ček a Blanka Pu čerová, Václav Černý a Milena Pospíšilová, Luboš Truxa a Ji řina T řesohlavá.

Rok 1991:

Pozvolna se v naší obci stejn ě jako v celé naší republice obnovuje komunistickým režimem zadržovaný čilý podnikatelský ruch. Mnozí obyvatelé si zakládají svou novou živnost. A ť jsou to r ůzné řemeslnické práce nebo služby obyvatelstvu. Již od roku 1986 je zavedeno kade řnictví Anny Paurové. Eva Tottová otvírá obchod smíšeného zboží a Vlasta Škamorová ze H řešic krej čovství. Další živnostníci: Milan Paur – autoopravy, Jaroslav Miller – elektropráce, Válek + Kraus – nákup a prodej uhlí, Ji ří Paur – autoklempí ř, Bohumil Husák – pokrýva č, Ladislav Jirát – řezník, Stanislav Truxa – opravy chladni ček.

Velikono ční tane ční zábavu uspo řádala TJ, zjara se op ět konaly Šib řinky.

„A“ mužstvo skon čilo na 12. míst ě v sezon ě 1990/91. Dorost byl na míst ě 2. a to znamená, že od podzimu 1991 postoupili dorostenci do okresního p řeboru.

V tomto roce se narodili: Jan Gönzöl (hájovna), V ěra Doubravská, Blanka Vl čková, Barbora Pivo ňková.

Zem řeli: Ji ří Hora, Marie Zímová, J. Vébrová, Bohumil Husák, Václav Karbus, Jaroslav Černý, Anna Z ůnová, M. Hamouzová.

Konaly se tyto svatby: Jitka Kr čková a Petr Pulec, Ladislava Červenková a Roman Pekrt, Marcel Koded a Jana Doušová, Hana Husáková a Pavel Hurt, Ji řina Pospíšilová a František Šebek.

Rok 1992 :

- 130 -

Konaly se volby do Federálního shromážd ění a České národní rady: V Pozdni volilo z 238 voli čů 221.

V tomto roce za čínají v naší obci hospoda řit první soukromí zem ědělci. N ěkte ří za čínají hospoda řit nov ě, jiní jsou již pam ětníci a vlastn ě se vracejí na svou d řív ější p ůdu, ke své původní rolnické práci. Noví soukromí zem ědělci: Old řich Perní ček, Josef Červenka, Antonín Egerer, Old řich Karbus, Jaroslav Pospíšil. Pokra čuje zavád ění nových živností v naší obci: Mirka Paurová – nákup a prodej zboží, Old řich Karbus – truhlá řství, Ji řina Ulrichová - soustružení kov ů, Drahomíra Husáková si otev řela malý obchods nápoji a jiným zbožím a Milena Cífková ve H řešicích obchod se smíšeným zbožím.

Milan Cífka dokon čil stavbu rodinného domku.

Místní TJ uspo řádala Velikono ční zábavu. 12. 7. byla nejen pou ť, ale i výro čí 100 let hasi čů v Pozdni. U p říležitosti tohoto výro čí se konala sout ěž družstev hasi čů z Pozdn ě, Ho řšovic a Plchova.

3.10. uspo řádala Osv ětová beseda v místní sokolovn ě setkání a tane ční zábavu p ři p říležitosti založení dramaticko-estrádního kroužku.

8.8. se po delší p řestávce op ět konalo vítání ob čánk ů. Na sv ět nám mezitím p řibylo deset nových lidi ček: Michal Cífka (H řešice), Jan Gönzöl, V ěra Doubravská, Blanka Vl čková, Barbora Pivo ňková, Jan Luka, Lucie Krausová, Veronika Burdová, Michaela Mansfeldová, Michal Koded.

A jak vypadal pozde ňský fotbal? A mužstvo se za sezonu 1991/92 umístilo na 12. míst ě v tabulce 3. t řídy okresní sout ěže Kladenska skupiny B. Dorost skon čil na 11. míst ě v tabulce okresního p řeboru a pro p říští ro čník byl na vlastní návrh op ět stažen do okresní sout ěže z hrá čských i finan čních d ůvod ů. Zden ěk Jelínek trénuje malé žá čky, kte ří hráli n ěkolik přátelských utkání. 11.7. sehrála „stará garda“ z Pozdn ě utkání se „starou gardou“ z Doks .

V tomto roce zem řeli: Moty čka Josef, Zímová V ěra, Vl čková An., Šlajchrt Ant., Koubíková V., Pavlí ček V.

Narodilo se sedm d ětí: Jan Luka, Lucie Krausová, Veronika Burdová, Michaela Mansfeldová, Michal Koded, Hana Vl čková, Tomáš Cífka.

V tomto roce se v naší obci slavily dv ě svatby: Pavel Čurda a Romana Blažková, Milan Šlajchrt a Dana Strnadová.

Do Pozdn ě se p řist ěhoval Jind řich Bradá č s rodinou z Jedom ělic. Odst ěhovala se paní Bendová s dětmi, Petr Pulec s manželkou do Be řovic, Šlajchrt Milan s manželkou do Slaného, Radim Volráb s manželkou do Slaného.

Rok 1993:

Od 1.1. 1993 se Česká a Slovenská federativní republika rozd ělila na dva samostatné státy. Spole čný stát Čech ů a Slovák ů vzniklý 28.10. 1918 zanikl. Od 1.1. žijeme v České republice. Slovenská republika dosáhla svého cíle a osamostatnila se.

- 131 -

V obci za čal nov ě soukrom ě hospoda řit Josef Mansfeld a Jaroslav Sachl. Další noví živnostníci: J. Sachl – záme čnictví,J. Duchková – pedik ůra, masáže, M. Cífka H řešice – truhlá řství. Některé živnosti byly v tomto roce zrušeny: D. Husáková – nákup a prodej zboží, V. Škamorová – krej čovství.

V tomto roce byla na kostele St ětí sv. Jana K řtitele, postaveném v polovin ě 19. stol . v novobarokním stylu, položena nová st řešní krytina a vym ěněny krovy, vše v hodnot ě 684.520,- K č. Dále byla provedena kanalizace a asfaltový povrch v Poustkách – hodnota 482.540,- K č, kanalizace „U chalup“v hodnot ě 72.065,- K č, panelová cesta na „Slánici“ za 54.760,- K č a asfaltový koberec na silnici po kostelem k sv. Jánu v hodnot ě 464.000 K č.

TJ zorganizovala tradi ční velikono ční tane ční zábavu. Byla uspo řádána váno ční d ětská besídka s programem a nadílkou. Program besídky p řipravil Jaroslav Ulrich st. spolu s ředitelkou MŠ Kv ětou Paurovou a u čitelkou Vla ďkou Vojt ěchovou.

27.11. se v místní mate řské škole konalo vítání ob čánk ů. P řivítali jsme do sv ěta tyto ob čánky: Hanu Vl čkovou, Tomáše Cífku, Martina Matuš ů a Miroslava Cífku ze H řešic.

Mužstvo našeho fotbalového oddílu se umístilo za sezonu 1992/93 na 13. míst ě v tabulce 3. třídy okresní sout ěže Kladenska skupiny B. Dorost byl po této sezon ě zrušen a odhlášen ze sout ěže. Dorostenci p řešli do A mužstva a hostující ze Srb če a Jedom ělic ke svým oddíl ům.

Letos zem řeli tito ob čané: Pond ělí čková Anna, Moty čka Josef st., Pond ělí ček L.

Narodily se dv ě d ěti: Martin Matuš ů a Miroslav Cífka (H řešice).

Tři páry vyslovily své „ano“: Martin Matuš ů a Anna Domká řová, Václav Zábranský a Pavlína Kvá čová, Stanislav Truxa a Zdena Marková.

Přist ěhoval se Pavel Šlajchrt s rodinou, Radim Volráb, Romana Fialová s dcerou do H řešic, pan Dvo řák s rodinou a Martin Matuš ů s rodinou. Odst ěhovala se Marcela Karbusová s dětmi ze H řešic.

Rok 1994:

Konaly se volby do místního obecního ú řadu. Do zastupitelstva bylo zvoleno dev ět člen ů.: starosta obce: Josef Paur, místostarosta: Marie Červenková, členové: Jaroslav Paur, Jaroslav Šubrt, Jaroslav Pospíšil, Jaroslav Válek, Jan Šlajchrt, Ivana Hotová, Miroslav Šlégr.

Nov ě hospoda řit v zem ědělství za číná Pavel Hamouz. Jana Šlajchrtová otvírá obchod se smíšeným zbožím. Jana Duchková rozši řuje svou živnost o pe čovatelskou službu.

Rodinný domek postavil Miroslav Zika s manželkou.

V oblasti zvelebení obce byly z řízena nová lávka p řes potok u Hrdli čkovi, chodníky k Husákovi a u kostela , panelová cesta u obecního domu, vše v hodnot ě 499.870,- K č.

- 132 -

Letos se konal sraz d ůchodc ů obcí Pozde ň a H řešice. Jaroslav Ulrich spolu s ředitelkou MŠ K. Paurovou a u čitelkou V.Vojt ěchovou zorganizovali d ětskou Váno ční besídku s programem a nadílkou.

Na za čátku roku se konala Valná hromada TJ, kde byl zvolen nový výbor: p ředseda M. Koubek, sekretá ř M. Matuš ů, pokladník a trenér J. Šubrt, skladník a trenér J. Paur, další členové výboru : M. Paur, O. Šubrt, V. R ůži čka, V. Perní ček, F. Šlajchrt, M. Šubrt, J. Sachl ml., Z. Jelínek.

A mužstvo skon čilo v sezon ě 1993/94 na 14. míst ě v tabulce 3. t řídy skupiny B okresní sout ěže Kladenska a sestoupilo do 4. t řídy skupiny B. V tomto roce hráli za mužstvo A: branká ři :O. Št ěpánek, Z. Jelínek, obránci: Vl. R ůži čka ml., T. Cimrman, J. Sachl ml., Vl. Richter, M. Luka, M. Brádka, P. Rumler, záložníci: M. Šubrt, J. Port, J. Paur ml., Marek Šlajchrt, P. Št ěpánek, Milan Šubrt, T. Steinberg, úto čníci: Petr Pulec a Petr Sachl.

Po čet obyvatel v roce 1994 v Pozdni je 319. H řešice mají v tomto roce 71 obyvatel.

V tomto roce zem řeli: Pleticha J., Havránek M., P řívozníková ( H řešice), Dvo řáková J., Havlová R.( 30 let), Hertl J., Krej čí L. (H řešice).

Narodily se čty ři d ěti: David Zábranský, Klárka Kodedová, Tomáš Gönzöl, Stanislav Truxa (H řešice).

V Pozdni se letos slavily dv ě svatby: Petra Zímová a Jaroslav Grábner z Plchova, Martina Zázvorková a Ji ří Řezní ček z Knovíze.

Do Pozdn ě se p řist ěhoval P. Procházka s rodinou do novostavby . Do H řešic Tengeriová B ěla s rodinou z Křivoklátu. Odst ěhoval se Luka Martin s rodinou do Bušt ěhradu, p. Kédlová s dětmi do Slaného, Grábnerová P. s manželem do Plchova, p. St říbrská s dětmi do Slaného, Řezní čková Martina s manželem do Knovíze, Kraus Ji ří s rodinou do Jedom ělic a Zábranský V.st. s rodinou do Jedom ělic.

Nejstarší ob čané Pozdn ě v roce 1994: Bendová Marie ( 85 let), Duchek Jan ( 83 let), Hamouz Josef ( 83 let), Hladová Ludmila ( 87 let), Hrdli čková Julie ( 89 let), Charvátová Aloisie ( 79 let), Paurová Marie ( 85 let), Pospíšil Bed řich ( 80 let), Rajnišová Josefa ( 81 let), Svobodová Božena ( 80 let), Urbanová Ji řina ( 83 let), Zíma Antonín ( 82 let), Pospíšilová Marie H řešice ( 88 let), Pospíšil Josef ( 83 let),

Ob čan ům od 80 ti rok ů chodí zástupci obecního ú řadu gratulovat k životnímu jubileu. Od 60 ti let se píší gratulace.

Rok 1995:

V březnu se v sokolovn ě konaly tradi ční Šib řinky za hojné ú časti místních i p řespolních. Za čátkem června uspo řádal místní Svaz žen ve spolupráci s obecním ú řadem akci pro d ěti „Pozde ňskou štrapandu“. Místní TJ upravila prostranství „U Jána“, v červnu uspo řádali sportovci dv ě tane ční zábavy.

- 133 -

Bezesporu nejd ůležit ější kulturní událostí roku 1995 v naší obci byl již VII. Sjezd rodák ů, konaný ve dnech 7. – 9.7. . Akci zorganizovaly Obecní ú řad Pozde ň a Osv ětová beseda Pozde ň spolu s ostatními složkami. Sjezd za čal v pátek 7.7. ve 20.00 hodin tane ční zábavou v sokolovn ě pod heslem:“ A ť se mládí vydovádí!“ K tanci hrála skupina Rotor – band. Sobota byla hlavním dnem sjezdu. Konalo se hned n ěkolik akcí. Na h řišti sehrála místní TJ p řátelská utkání ve fotbale. V jídeln ě ZD jsme si mohli prohlédnout výstavbu obraz ů Rudy Görtlera, případní zájemnci si mohli krásné obrázky i zakoupit. Ve čer v 19.30 v sokolovn ě se rodáci setkali p ři tane ční zábav ě s estrádním programem „Tak jsme se sešli doma zas“. Od večera do ranních hodin vyhrávala Chaloupkova „Zpívá celá rodina“ a hudební soubor brat ří Hor ů. Na poslední den sjezdu, ned ěli 9.7. , bylo v mate řské škole p řipraveno setkání a beseda rodák ů. Od 13.00 hodin se v kostele St ětí sv. Jana K řtitele konala svatá mše a od 14. hodin pr ůvod obcí a na h řbitov. Další, zárove ň poslední akcí sjezdu, byl koncert p řed sokolovnou a rozlou čení s rodáky. Koncertovala dechová hudba Královského m ěsta Slaného pod taktovkou dirigenta Antonína Votavy. Sjezd rodák ů se velmi vyda řil a p řisp ěl k oživení kulturního života v naší obci.

Do konce roku se v sokolovn ě ješt ě dvakrát tancovalo.

Nesmím zapomenout ani na tradi ční vítání ob čánk ů. V letošním roce se narodili t ři malí ob čánci: Daniel Pivo ňka, Ji ří Cimrman, Jan Brádka.

Opustili nás tito spoluob čané: Zíma Ant., Hladová Ludmila, Havel Zd. ( H řešice), Urbanová Ji ř., Uhlík Ant. (H řešice), Vl ček Zd. , Martinovský Fr.

Svateb bylo p ět: Ji ří Cimrman a Simona Richterová z Ho řešovi ček, Radka Kr čková a Miroslav Brádka ze Zvolen ěvse, Michaela Volrábová a Antonín Pražák ze Slaného, Marcela Rajnišová a Martin Šebesta ze Slaného, Radim Volráb a Venuše Kotová z Libovice.

Z Pozdn ě se odst ěhovali: Procházkovi do Slaného, Volráb Radim, Šubrtová Marie do Líského.

Do Pozdn ě se p řist ěhovali: Cimrmanová Simona z Ho řešovi ček, Tengeri Václav z Křivoklátu, Old řich Hlad z Prahy, Pražák Ant., Tichý Radek do H řešic, Havránková Marcela z Prahy.

Od 18.7. 1995 se místní fotbalový oddíl op ět jmenuje SK Slavoj Pozde ň, což je jeho p ůvodní název p ři založení.

Po časí: První dny roku 1995 sn ěžilo, ale sníh brzy roztál. B ěhem n ěkolika dní uhodily mrazy až minus 15 °C, které trvaly až do konce ledna. Od té doby se teploty pohybovaly kolem 0, všechen sníh roztál a nový již nenapadl. Jaro p řišlo velmi brzy. Již v dubnu a květnu se dostavilo velmi horké po časí a na tyto m ěsíce velmi nezvyklé teploty až 25°C. Červen byl naopak deštivý a studený, až v záv ěru m ěsíce teploty vystoupily na 30°C. Léto bylo spíše deštivé. Podzim byl mírný s ob časnými mlhami. 3.11. napadl první sníh, ale hned roztál. Teploty se stále pohybovaly mírn ě pod nulou.P řed Vánoci op ět napadl sníh, ale na Vánoce roztál. Protože však za čalo mrznout, všechno umrzlo a všude byl led, jaký dlouho nikdo nepamatoval. Vánoce tedy nebyly bílé, ale ledové, stejn ě jako záv ěr roku.

Rok 1996:

Tento rok byl velice úsp ěšným rokem pro české sportovce. Z mistrovství Evropy v kopané se fotbalisté ČR p řivezli st říbrné umíst ění. Z hokejového mistrovství sv ěta odjížd ěli naši hrá či

- 134 -

dokonce se zlatou medailí. Tyto úsp ěchy spolu s úsp ěchy na letošní letní olympiád ě v Atlant ě proslavily naše sportovce po celém sv ětě a všem p řipomn ěly, že i tak malá zem ě, jakou je naše republika, dokáže vychovat ty nejlepší sportovce.

Letos se provedla rekonstrukce sochy sv. Jana Nepomuského, která stojí na K řižovatce „U Jána“. Novou omítku dostala budova místního obecního ú řadu a pošty.

V roce 1996 se konaly dvoje volby. Ve dnech 31.5. – 1.6. to byly volby do Parlamentu ČR. V naší obci volilo 228 voli čů z 253. Druhými volbami byly volby senátní. V naší republice byl po dlouhých politických diskuzích letos obnoven tento politický orgán..

Od 14.6. má Pozde ň svého léka ře. Pravideln ě každý pátek od 12.00 hodin do 14.00 hodin je otev řeno zdravotní st ředisko v budov ě Obecního ú řadu, kde ordinuje MUDr. Hubert Rosický. St řídá se zde s dětskou léka řkou, která sem dojíždí již dlouhá léta pravideln ě.

V noci z 6.4 na 7.4. vyho řela budova pohostinství a zárove ň Obecního ú řadu v sousední obci Líském. Sv ědci slyšeli výbuch plynové bomby, který ješt ě podpo řil obrovský požár, jaký zde sta ří lidé ani nepamatují. P říčiny požáru nebyly zcela objasn ěny.

Roku 1996 se v Pozdni narodil jeden ob čánek : Adam Sachl.

Zem řelo p ět obyvatel: Mach Fr., Altová Zd., Karbus Ol., Bichertová B ěla (H řešice), Duchek Jan.

Konala se jedna svatba: Jitka Válková a Jaroslav Sachl

8.6. oslavili manželé Jaroslav a R ůžena Šlajchrtovi z Pozdn ě jubilejní zlatou svatbu. P ři spole čných 50 letech manželství vychovali sedm d ětí. Dnes mají již t řináct vnou čat a čty ři pravnou čata.

Do naší obce se p řist ěhovali: Vítková V. ze Slaného do H řešic, Červenka Pavel s rodinou z Kladna. Odst ěhovali se: Jan Port do Teplic, Kulasová Monika a Radek Tichý do Řevni čova.

K 31.12. 1996 má obec Pozde ň spolu s Hřešicemi 384 obyvatel.

9.3. po řádal místní Sokol tradi ční pozde ňské Šib řinky s heslem“ Nasedat a jedem za hudbou a zp ěvem“. Sešlo se na nich 250 lidí.

V dubnu se konal v sokolovn ě d ětský karneval. V kv ětnu zorganizovala místní mládež po několika letech op ět pravé pozde ňské Staro české máje s pr ůvodem po obci v krojích a s večerní zábavou. Máje m ěly ohromný ohlas, nebylo snad Pozde ňáka, který by nebyl v pr ůvodu nebo si nezatancoval ve čer p ři zábav ě. To, že se naše máje tak líbily, dokazuje, že staré české tradice ješt ě na našem venkov ě nevymizely, že se dají s úsp ěchem vzk řísit. 13.7. se konala pou ťová zábava, V červenci se též uskute čnilo Vítání ob čánk ů. Poslední zábavou bylo posvícení. 22.12. uspo řádal obecní ú řad pro d ěti Váno ční besídku s pohádkou Kristýnka z myslivny.

Místní fotbalový oddíl SK Slavoj Pozde ň skon čil za sezonu 1995/96 na 4. míst ě v tabulce 4. třídy okresní sout ěže Kladenska skupiny B. O pou ť sehráli dv ě fotbalová utkání a ješt ě p řed poutí sehráli zápas s teamem hokejových hv ězd z Litvínova. Zápas skon čil 4:3 pro hokejisty.

- 135 -

Letošní po časí se s námi opravdu nepěkn ě zahrávalo. Ze za čátku roku pokra čovaly tuhé mrazy z prosince 1995 (-20 °C). Uprost řed února b ěhem dvou dn ů napadlo asi 20 cm sn ěhu, teploty stouply a pohybovaly se kolem nuly. Velice rychle však p řišla obleva a všechen sníh roztál. Polojasné st řídavé po časí s teplotami kolem nuly vydrželo až do b řezna. Zima trvala tém ěř do konce dubna, jaro jako by bylo zapomenuto, neboť kv ěten byl naopak velmi teplým, dá se říci již letním m ěsícem. První polovina června p řinesla dokonce tak řka tropická vedra ( 30°C). Od druhé poloviny června se však ochladilo a chladn ější po časí vydrželo po celé prázdniny. Deštivé po časí zp ůsobilo zpožd ění sklizn ě obilí, která se dokon čovala až po sklizni chmele, což je velmi neobvyklé. Podzim nic na deštivém po časí nezm ěnil. Dá se říci, že se s teplotami kolem nuly udrželo až do Vánoc. Tém ěř p řed tímto svátkem nastala zm ěna. Uhodily velké mrazy (kolem 20°C) a napadlo asi 20 cm sn ěhu, takže letošní Vánoce byly kone čně po letech zase nádhern ě bílé.

Rok 1997:

Letošní rok byl pro mnoho lidí v České republice velice smutným a krutým rokem, P říroda nám ukázala, co dokáže takový živel, jako je voda. Tém ěř celá Morava se ocitla v červenci pod vodou. Mnoho lidí p řišlo o své domovy, vše bylo zni čeno. Lidem zbyly jen o či pro plá č. Našt ěstí jsme si mohli op ět ov ěř it, že pokud je náš národ v nebezpe čí, dokážeme všichni táhnout za jeden provaz. Všichni jsme soucítili s Moravany a nikdo neváhal n ějakým zp ůsobem pomoci. Do postižených míst proudila auta s oble čením, potravinami i zdravotnickými pot řebami. Poskytovaly se i finan ční dary. Doufejme, že se dostaly do správných rukou a že ú činn ě pomohly všem, kte ří naši pomoc pot řebovali. Naše obec také přisp ěla finan čním darem K č 30.000,-.

V letošním roce byla omítnuta požární zbrojnice. Všichni zcela jist ě p řivítali zrušení skládky v „ Černých dolech“ která vytvá ří velice nep ěkné místo v sousedství naší obce. Místo nekontrolovaného odvozu odpadk ů byly zavedeny popelnice. V lét ě bylo zrekonstruováno a otev řeno pohostinství s obchodem.

Dne 3. b řezna zahynul p ři práci v lese pan Miroslav Tott. Zem řel tragicky v nedožitých 50 letech. Jako dlouholetému členovi Sokola jsme mu všichni p ři letošních Šib řinkách v ěnovali tichou pietní vzpomínku.

Letos se narodila Eliška Gönzölová.

Navždy nás opustili: Hrdli čková Julie, Tott Miroslav, Rajnyš Rudolf, Pospíšil Bed řich, Paurová Zde ňka.

Zástupci obecního ú řadu osobn ě blahop řáli dvanácti nejstarším ob čan ům , kterým také p ředali dárek. Nejstarší ob čankou je paní Marie Pospíšilová ze H řešic, které je úctyhodných 91 let. Dále mezi nejstarší ob čany pat ří Marie Bendová, Marie Paurová, Josef Hamouz a Josef Pospíšil.

Do naší obce se p řist ěhovali: Alena Houdová, Old řich Hlad a Jana Hladová, Václava Kottová, Radek Tichý, Venuše Streckerová, Jan Trubelík, Ywetta Kvasnicová s dětmi.

Odst ěhovali se: Lenka Duchková, Markéta Perní čková, Dana Ziková, Eva Neubauerová, Edita R ůži čková, Antonín Pražák a manželkou a synem, Eva Rajnišová.

- 136 -

Letos se v Pozdni konala jedna svatba: Eva Kytková z Pozdn ě a Ji ří Falcník z Jedom ělic.

K 31.12. 1997 má Pozde ň spolu s Hřešicemi 384 obyvatel, tedy stejný po čet jako v lo ňském roce.

V březnu se konaly již 69. Šib řinky.Mezi maskami ve vyprodaném sále nás navštívil celý rej čarod ějnic, dokonce i pan prezident Václav Havel a mnoho dalších p ěkných masek.

10. kv ětna jsme u nás m ěli již druhé obnovené Staro české máje. Od 13.00 hodin se konal pr ůvod obcí s porážením krále a veselou hudbou a tancem. I p řes nep říze ň po časí se máje op ět setkaly s velkým zájmem nejen našich obyvatel. Vydařila se i ve černí tane ční zábava, p ři které hrála skupina DUS.Myslím si,že je dobré, že v naší obci znovu ožívají lidové zvyky a že se o jejich vzk říšení zasloužila mladá generace našich obyvatel.

Svaz žen op ět nezapomn ěl na d ěti, pro které zorganizoval tradi ční Pozde ňskou štrapandu. Akce se konala 14. června a d ěti s rodi či se vydaly na dobrodružnou cestu za pokladem.

Konalo se také vítání ob čánk ů. Byl p řivítán malý ob čánek Adam Sachl.

24. listopadu se v Pozdni op ět tan čilo, tentokrát na posvícenské zábav ě, p ři níž hrála skupina Rotace.P řed Vánocemi uspo řádal obecní ú řad besídku pro d ěti s nadílkou.

Sezona 1996/97 byla podle pam ětník ů historicky nejneúsp ěšn ější sezonou. Naši fotbalisté SK Slavoj Pozde ň se umístili na 11. míst ě v tabulce 4. t řídy okresní sout ěže Kladenska skupiny B. Sehráli 18 mistrovských zápas ů bez jediného vít ězství. Sestavamužstva vypadala takto: Št ěpánek O., Jelínek Zd., Sachl J., Sachl P., Šubrt Mir., Šubrt M., Štípek K., Hébr V., Holub R., Steinberg T., Zábranský V., Prokeš J, Prokeš Jiří, Šlajchrt M., Paur J., Hotový T., Matuš ů M., Pallas J., Mikulecký J., Richter V. Doufejme, že v příštích sezonách se jim bude op ět da řit lépe.

Od sezony 1997/98 bylo obnoveno žákovské mužstvo. Žáky trénují Zd. Jelínek, Jos. Plechatý. Jsou za řazeni do okresní sout ěže Kladenska, skupiny B. V polovin ě sezony tj. za rok 1997 se umístili na 7. míst ě. Je dobré, že se v mladých lidech podporuje zájem o sport a dává se jim šance se projevit. V sezon ě 1997/98 hájí pozde ňské barvy tito žáci: Zázvorka, Perlík, Hrdina, Putiš, Zelenka, Šandal, Musil, Škamor, Janek, Mansfeld, Cífka, Bílý, Pospíšil, Karbus O., Karbus T.

Naše matka p říroda se k nám letos chovala spíše jako macecha. Počínaje bílým jarem p řes velké záplavy na Morav ě a nevlídné léto a kon če deštivou zimou. Doufejme, že se umoud ří a že nebudeme muset za sluní čkem k mo ři a za sn ěhem do Alp. V lednu se sice ješt ě udržoval sníh, který napadl p řed Vánocemi, ale za čátkem února sníh roztál a nastalo st řídavé polojasné a deštivé po časí s teplotami kolem nuly, v březnu dokonce 15°C. Tato situace vydržela až do 16. b řezna, kdy op ět za čalo sn ěžit a teploty klesly pod nulu. Celý duben byl bílý, teploty se pohybovaly až do minus 10 stup ňů . Až na záv ěr dubna se oteplilo. Na za čátku kv ětna teploty dokonce prudce stouply na 25- 30 stup ňů . Druhá polovina m ěsíce byla oproti tomu chladn ější s teplotami do 15°C, ale bylo velké sucho. V červnu nastalo op ět oteplování, ale stále žádné srážky. P říroda si je z řejm ě šet řila na červenec, kdy se na Morav ě vylily pr ůtrže mra čen a zp ůsobily obrovskou katastrofu, do té doby snad nejv ětší p řírodní katastrofu u nás. I u nás bylo zna čně deštivo. Srpen a zá ří pat řily mezi teplejší m ěsíce. První sníh jsme mohli vid ět

- 137 -

22.11., ale hned roztál. Další sníh napadl až p řed Vánocemi, ale op ět roztál, proto jsme letošní Vánoce slavili na blát ě, teploty kolem nuly.

Rok 1998:

V tomto roce prob ěhly volby na místo prezidenta našeho státu. Op ět kandidoval a také byl zvolen dosavadní prezident Václav Havel. Jde o člov ěka nesmírné morální a duchovní kvality, který je bezesporu p říkladnou osobou reprezentující a symbolizující naši republiku p řed celým sv ětem.

Tento rok p řinesl op ět vav říny p ředevším českým sportovc ům. Na zimní olympiád ě v japonském Naganu se zaskv ěli p ředevším hokejisté, kte ří si p řivezli dom ů zaslouženou zlatou medaili z turnaje století. Výrazného úsp ěchu a umíst ění na p ředních p říčkách dosáhla v běhu na lyžích také česká reprezentantka Kate řina Neumannová. Celý národ byl hrdý na jejich úsp ěchy a s nadšením všichni sledovali d ění v Naganu. Op ět bylo možno cítit obrovskou solidaritu a sep ětí všech Čech ů a pýchu na sv ůj vlastní národ. Do budoucnosti však vyvstává výzva: Kéž bychom na sebe mohli být hrdí i v jiných oblastech spole čenského života!

V letošním roce se narodili:Ji ří Falcník, Alena Hn ědkovská (dcera Jany Altové), Jakub Cimrman, Petr Pivo ňka.

Zem řeli tito ob čané: Jaroslav Šlajchrt, František Suchý, Marta Zárubová, Jaroslava Paurová, Josef Pospíšil.

Odst ěhovali se z Pozdn ě: Altová Jana, Hn ědkovská Alena, Paur Pavel, Paurová Martina, Paurová Miroslava, Paurová Marie, R ůži čka Vlastimil, Šebestová Marcela, Zázvorková Lenka.

Do Pozdn ě se p řist ěhovali: Javornická Anna, Šrámková Marie, K řížová Stanislava.

K 31.12. 1998 činil po čet obyvatel v obci Pozde ň 305 a v obci H řešice 71.

I v tomto roce žila naše obec již pravidelnými kulturními akcemi. Jarní tane ční zábavy byly zahájeny již 70. pozde ňskými Šib řinkami. Ve zcela vyprodané sokolovn ě probíhal rej masek, jichž v letošním roce bylo velké množství. Objevili se tu nap ř. Spejbl a Hurvínek, hejno slepic, čarod ějnice, zdravotní sest řičky, či hokejisté. K tanci p řítomným hrála hudební skupina Rotace. Sokolské Šib řinky v Pozdni mají nejen v naší obci, ale i v jejím širším okolí velmi dobré jméno a každoro čně sem p řijíždí spousta návšt ěvník ů z celého Slánska.

O Velikonocích organizoval SK Slavoj Pozde ň také tane ční zábavu. Místní mládež uspo řádala op ět májové slavnosti i s pr ůvodem obcí v krojích a s ve černí tane ční zábavou v sokolovn ě. Také tato akce m ěla velký ohlas mezi místními ob čany a mnozí se zú častnili jak odpoledního pr ůvodu, tak večerní tancova čky. Nelze opomenout ani již tradi ční akce po řádané obecním ú řadem ve spolupráci se Svazem žen a s místní mate řskou školou, jako je vítání ob čánk ů a Pozde ňská štrapanda nebol-li putování d ětí za pokladem, kterého se každoro čně zú čast ňuje spousta d ětí i se svými rodi či.

- 138 -

V měsíci b řeznu byly v obci umíst ěny kontejnery na sklo a plasty, jež by m ěly p řisp ět k tomu, aby ob čané odpad t řídili a neodváželi hromadn ě na skládky.

Ve fotbalové sezon ě 1997/98 se A mužstvo SK Slavoje Pozde ň umístilo alespo ň o jednu příčku výše než v lo ňské sezon ě, tedy na 10. míst ě ve 4.B t říd ě. Žáci se umístili na 7. míst ě v okresní sout ěži skupiny B starších žák ů.

V letošním roce se konaly t ři svatby: Marek Šlajchrt a Ivana Frolíková ze Slaného, Pavel Koded a Jana Hotová z Pozdn ě, Tomáš Cimrman a Gabriela Černá ze Srb če.

Rok 1999:

Nejd ůležit ější politickou událostí pro naši republiku i z mezinárodního hlediska se stal vstup České republiky do Severoatlantické aliance. Česká republika spolu s Polskem a Ma ďarskem se stala členem NATO 12.3.1999. Vstup do této mezinárodní vojenské organizace bylo českou ve řejností p řijato s rozporuplnými pocity. Spousta, hlavn ě starších spoluob čan ů si připomn ěla d řív ější mezinárodní vojenské úmluvy, které nikdy naší republice neprosp ěly. Náš stát se v minulých dobách také zapojil do r ůzných mezinárodních organizací, ale v situacích, kdy opravdu pot řeboval ú činnou pomoc, z ůstal zcela osamocen. V mnohých lidem proto přetrvává trpká vzpomínka a draze vykoupená zkušenost, že se musíme spoléhat hlavn ě sami na sebe. Na druhé stran ě ale žijeme v dob ě mezinárodní integrace, otevírání hranic a zužování vzdáleností mezi státy, díky progresivnímu rozvoji techniky, nem ůžeme se proto uzavírat do pomyslné ulity p řed okolním sv ětem. Naopak už z důvodu zem ěpisného postavení naší zem ě, kde se vždy st řetávaly r ůzné kultury a vlivy, je naší povinností, aby srdce Evropy pulzovalo zdravým rytmem a neodumíralo na naši ne činnost. Doufejme, že zapojení do Severoatlantické aliance je tím správným vykro čením k naší budoucnosti ve st ředu Evropy.

Příroda nám v tomto roce také umožnila ojedin ělý úkaz.11.8. bylo možné z mnoha míst Evropy a Asie pozorovat úplné zatm ění Slunce, jež bylo poslední ve 20. století. Mnoho lidí si tuto ojedin ělou podívanou opravdu nenechalo ujít. V naší zem ěpisné poloze nebylo vid ět úplné zatm ění, ale alespo ň částe čné, které ale bylo dob ře viditelné.

Letošní zima po mnoha letech ukázala op ět svou pravou tvá ř. Nejenže panovaly tuhé mrazy, ale napadlo také mnoho sn ěhu, takže naše vesni čka dostala od paní zimy bílou čepici. Zato jaro u nás moc dlouho nepobylo, brzy p řišla letní vedra. Celé léto bylo velmi horké, ale také velmi suché. Ješt ě v polovin ě zá ří, kdy se vybíraly brambory vystupovaly denní teploty nad 28 °C, což pam ětníci ani nepamatují. Na za čátku října ale teploty prudce poklesly do minusu. Proto houba ři z letošního podzimu nem ěli velkou radost. Dlouho bylo teplo, ale sucho, po té zase vláha, ale zima , a rostlo tedy hub málo. Až do Vánoc pak byla zima velice mírná, sníh nenapadl v ůbec žádný, jako by si podzim vynahrazoval zá ří, které ješt ě pat řilo létu.

Velmi d ůležité pro naši obec bylo zavedení telefonních spojů všem zájemc ům o telefonní linky. Český Telecom tak kone čně dostál svých slib ů a uspokojil čekatele.

V obci bylo letos provedeno mnoho oprav a zkultivovány ve řejné komunikace. Byla opravena studna u Vl čků. Do ulice v Poustkách byla zavedena deš ťová kanalizace. Také bylo zapo čato s výstavbou chodník ů. Nejprve byl upraven chodník ke h řbitovu až k pump ě. Dále byl vybudován chodník p ři silnici od kina sm ěrem na Holešovice. Ve H řešicích byla zrekonstruována kapli čka. Všechny uvedené úpravy byly hrazeny částkou 335 000 K č z obecního rozpo čtu. Dále bylo zapo čato s rekultivací uzav řené skládky v Černých dolech.

- 139 -

Celkový odhad na rekultivaci činil 530000 K č a je z 20% kryt z obecního rozpo čtu a z 80 % přispívá Státní fond životního prost ředí. Rekultivace skládky by m ěla být dokon čena do konce dubna 2000.

Letos se narodilo šest nových ob čánk ů: Lukáš Matuš ů, Martin Koded, Michal Červenka, Václav Arlt, Jakub Tichý ( H řešice).

Není bez zajímavosti, a spousta maminek si také posteskne, že se našim obcím vyhýbají hol čičky. Až kluci vyrostou , budou se muset po nev ěst ě podívat do širšího okolí.

Navždy nás opustili: Josef Cífka, Anna Duchková. Josef Hamouz, Josefa Rajnišová, Anna Brabcová .

22.10. ztratila Pozde ň významného člov ěka, který po dlouhá léta p ůsobil v kulturním d ění v obci. Byl jím bývalý pošmistr Josef Hamouz. Mnoho lidí bude dlouho vzpomínat na tohoto up římného a skromného člov ěka, pro n ějž byla Pozde ň vším. Čest jeho památce!

Z naší obce se odst ěhovali: Ji ří Červenka, Petr a Jana Čivišovi, Petra Hamouzová, Roman Houda, Zden ěk Stan ěk, Václava Kottová, Michaela Hamouzová (Kulibabová)

Přist ěhovali se: Ivan Pastorek, Andrea Černá, Lukáš Pospíšil, Vlastimil R ůži čka, Eva Červenková, Stanislava Ku čerová, Radek Štumpf, JUDr. Vlastimil Jelínek, Ji ří Hraná č, Helena Hraná čová, Stanislava Švandrlíková.

K 31.12. 1999 žilo v obci Pozde ň 307 obyvatel a ve H řešicích 73 obyvatel.

V letošním roce se konala pouze jedna svatba: Michaela Kulibabová a Jan Hamouz z Klobuk.

V místní sokolovn ě se konalo p ět tane čních zábav.V srpnu uspo řádal místní obecní ú řad setkání s důchodci. K tanci i poslechu hrála hudba pana Chaloupky. Bylo p řipraveno i příjemné malé pohošt ění.

Nejmenší ob čánci byli slavnostn ě p řivítáni do života: Ji ří Falcník, Petr Pivo ňka, Jakub Cimrman, Andrea Černá , Eliška Gönzölová.

Pro v ětší d ěti byla 19.12. uspo řádána váno ční besídka s nadílkou. Na akci se podílel obecní úřad, mate řská škola a Osv ětová beseda . Při této p říležitosti d ěti sehrály p řed svými kamarády a rodi či pohádku Jak se Honza králem stal a princezn ě na řezal.

Zvláštní ocen ění si zaslouží jist ě pan Václav Koubek, který v letošním roce získal Plaketu Jánského za 40 odb ěrů krve. Slavnostní p ředání ceny mu bylo jist ě dobrým zadostiu čin ěním za jeho p říkladné dárcovství.

Dne 21.8. byla poprvé zorganizována zcela nová sportovní akce, na které se podílelo mnoho Pozde ňák ů. Sout ěž dostala název Pozde ňské pádlo, podle ocen ění, jež získávali vít ězové. Všichni sout ěžící museli v lodi projet co nejrychleji tra ť po Pozde ňském potoku. Tra ť za čínala naproti domu Hamounových čp. 20 a kon čila u tzv. nádržky v prostoru za domem Šlajchrtových čp. 71. Závodilo se ve t řech kategoriích. V kategorii muži se ú častnilo 19 sout ěžících, v kategorii žen 8 sout ěžících ve čty řech dvojicích a v kategorii d ětí 16 sout ěžících v osmi dvojicích. Listina vít ězů vypadala takto: muži: 1. místo Pavel Paur, 2. místo Jan

- 140 -

Šlajchrt ml, 3. místo Milan Cífka st., kategorie žen: 1. místo Z. Paurová a M. Paurová, 2. místo R. Jelínková a K. Fuxová, 3. místo P. Šubrtová a Jar. Šubrtová, kategorie d ětí: 1. místo M. Krupi čka a M. Fric, 2. místo M. a T. Cífkovi, 3. místo J. Šlajchrt a J. Be čková .

Sout ěž našla mezi místními lidmi ohromný ohlas. Odpoledne bylo podél trati p řítomno na 150 divák ů. Doufejme, že nová sout ěž nezanikne a že se stane p ěknou tradicí.

SK Slavoj Pozde ň m ěl v sezon ě 1998/99 o poznání lepší výsledky než v minulých letech. Mužstvo A se umístilo na 6. míst ě ve 4. B t říd ě. Žáci získali dokonce 1. místo, ale na svou vlastní žádost nepostoupili do vyšší t řídy. OD podzimu 1999 je p ři zdejším fotbalovém oddíle založeno i družstvo dorostu.V barvách SK Slavoj mají možnost sportovního vyžití už od nejmladších chlapc ů až po dosp ělé muže, což je ur čit ě dobrý p ředpoklad pro budoucnost fotbalového týmu.

Sestava A mužstva: Št ěpánek O., Jelínek Z., Šubrt M., Šubrt Mir., Šlajchrt Marek, Šlajchrt Martin, Sachl J., Sachl P., Št ěpánek P., Štípek k., Tauš M. Prokeš J., Hotový T., Port J., Hébr V., Matuš ů M., Pulec P., , trené ři: Šubrt Mir., Šubrt Jar.

Sestava dorostu: Hylský H., Kouba Mir., Perlík T., Hladík Z., Zázvorka M., Škamor J., Janek M., Janek Old., Černý J., Hrdina F., Musil St., Bayer L., Černý St., Herman K., Novák M., Šubrt A., trené ři: Zd. Jelínek, K. Herman.

Sestava žák ů: Cífka M., Mansfeld L., Šlajchrt J., Hrní čko L., Hartman P., Podp ěra J., Hladík P., Karbus T., Št ěpánek P., Št ěpánek M., Hadrika L., Ka ňourek J., Karbus O., trenér : Mansfeld J.

Rok 2000:

Poslední rok druhého tisíciletí znamenal pro naši vesni čku zejména p řípravu na rozsáhlou akci, na níž se podílela Osv ětová beseda a další složky, a to VIII. Sjezd rodák ů Pozdn ě. Tato kulturní akce je jist ě velmi náro čná na p řípravu, proto velký dík pat ří panu Jaroslavu Ulrichovi, který byl jedním z hlavních organizátor ů akce, jež v okolí nezná obdoby. Ve dvou dnech se sejdou všichni Pozde ňáci, aby se spole čně se svými známými a p řáteli pobavili, dozv ěděli se o sob ě vzájemn ě mnoho zajímavého a zavzpomínali na staré časy. Letošní sjezd rodák ů se op ět za řadil mezi vyda řené, setkal se s velkou podporou místních lidí a m ěl odezvu i u rodák ů, jichž se zde setkal opravdu úctyhodný po čet. Doufejme, že osmý sjezd nebyl tím posledním, že tato pozde ňská tradice nezanikne a bude mít zdárného pokra čování i v příštích letech.

Kdo se o letošní zimu t ěšil na tradi ční zimní radovánky spojené se sn ěhem , byl velmi zklamán. Zima byla totiž velmi skoupá v tomto sm ěru. První a poslední sn ěhovou pokrývku nám nad ělila v polovin ě ledna. Vydržela však jen t ři dny. Velmi brzy paní zima p ředala vládu jaru, nebo ť již koncem ledna bylo slune čné, suché po časí s teplotami kolem 10°C. P říroda, jako by pospíchala , v březnu už nastoupilo letní po časí s teplotami tém ěř 30°C. Červen byl přímo tropický, teploty se vyšplhaly až na 34°C! V červenci se však po časí zkazilo. První prázdninový m ěsíc d ětem nep řinesl ani teplo, ani sluní čko. Zato srpen se snažil napravit, co se dalo. Až do konce prázdnin panovaly letní teploty. V přírod ě se však již daly pozorovat následky letošního usp ěchaného po časí. P říroda v srpnu již m ěla podzimní ráz, nap ř. dozrávaly kaštany. Naproti tomu žn ě probíhaly až v zá ří, nebo ť se zpozdilo díky chladnému

- 141 -

červenci dozrávání obilí a kombajny nemohly vjet do mokrých polí. Celý podzim pak byl velmi mírný. Vánoce p řinesly sn ěhovou pe řinu.

Velmi d ůležitým po činem byla oprava v ěžních hodin na kostele St ětí sv. Jana K řtitele v Pozdni. Díky rodinné tradici již t řetí generace rodiny Zímovy, fungovaly v ěžní hodiny nep řetržit ě 148 let. Jen fandovství a rodinný koní ček je udržoval ve stálém a p řesném chodu. Nebyla snad jediná sou částka, kterou by Jaroslav, Zden ěk a již i Vašek Zímových nedokázali vyrobit. V listopadu roku 1999 byly hodiny sv ěř eny do pé če firmy paní Kafkové z Karlových Var ů na rozsáhlejší opravu. Oprava, v četn ě všech mechanizm ů ve v ěži, činila 90.000 K č. Opraveny byly i zkorodované ciferníky. Od roku 2000 tedy op ět na řadu dalších let hodiny budou odbíjet čas v naší vesni čce jako tomu bylo d říve.

Bohužel se naší obci nevyhýbají ani vandalové a zlod ěji. Na místním h řbitov ě zdemolovali a odnesli ze h řbitovní studny pumpu. Opravu zajistil obecní ú řad. Nevy řešen bohužel z ůstává požár v areálu česa ček chmele a sušárny, který hasi či likvidovali koncem ledna.

V prostoru pod sálem místní sokolovny si podnikaví lidé zrekonstruovali a otev řeli po dobu prázdnin malou vinárnu. Její vpravd ě kouzelné prost ředí p řilákalo mnoho návšt ěvník ů. Za čátkem července bylo také po čtvrtro ční odmlce otev řeno místní pohostinství.

Letos se nenarodil žádný ob čánek.

Navždy nás opustili: Marie Pospíšilová ze H řešic, Marie Bendová, Ji řina Paurová, Vladimír Perní ček, R ůžena Špa ňhelová.

Z naší obce se odst ěhovali: Milan St říbrský, Marie Šrámková, Ilona Procházková, Ivan Pastorek. Ze H řešic: David Procházka, V ěra Vítková, Romana Fialová s dcerou, Helena a Ji ří Hraná čovi, Jan Ku čera.

Přist ěhovali se : rodina Anýžova do Pozdn ě a rodina Kapounova do H řešic.

K 31.12. 2000 činí po čet obyvatel v Pozdni 306 a ve H řešicích 68.

Svatby v letošním roce : Iva Truxová ze H řešic a Miroslav Fiedler ze Slaného, Ilona Zelenková z Pozdn ě a David Procházka ze H řešic.

O kulturní vyžití v obci je velmi dob ře postaráno. Do organizování nejrozmanit ějších akcí se zapojují Osv ětová beseda, OÚ, Sokol, SK Slavoj Pozde ň, mate řská škola ale i pozde ňská mládež či pozde ňští vodáci. V březnu se v místní sokolovn ě konaly tradi ční Šib řinky, v dubnu se zde sešly d ěti na maškarním karnevalu. V kv ětnu prob ěhlo vítání šesti ob čánk ů. Mezi obnovené tradice se řadí také májový pr ůvod obcí se všemi náležitostmi, jako je stav ění a hlídání krále, májky pro svobodné dívky a samoz řejm ě tane ční zábava. Tuto akci organizovala pozde ňská mládež.

De Dni d ětí uspo řádaly obecní ú řad, mate řská škola a Svaz žen Pozde ňskou štrapandu s hledáním pokladu.

Nejd ůležit ější letošní akcí byl bezesporu VIII. Sjezd rodák ů, který prob ěhl ve dnech 8. – 9. července. Doprovodný program byl bohatý. SK Slavoj Pozde ň sehrál t ři zápasy. Hrálo nejen A mužstvo, ale i dorost a žáci. Sou časn ě probíhala výstava obraz ů R. Görtlera, rodáka ze

- 142 -

Hřešic. Ve čer se všichni sešli v sokolovn ě p ři družné zábav ě s estrádním programem „Na zdraví čko, p řátelé!“ K tanci i poslechu vyhrávaly dokonce dv ě hudební skupiny. Druhý den sjezdu byl v ěnován setkání a besed ě rodák ů. V chrámu St ětí sv. Jana K řtitele byla sloužena mše svatá. Na záv ěr se konal průvod obcí na h řbitov a p řed sokolovnou koncert dechové hudby Dvo řačky na rozlou čení s rodáky a p řáteli. Sjezd rodák ů organizovala hlavn ě Osv ětová beseda, ale podílely se i ostatní složky.

Váno ční období slavily d ěti p ři besídce v kin ě, kde nejen dostaly od Mikuláše nadílku, ale shlédly i pohádku o princi Jaso ňovi. Besídku p řipravily obecní ú řad, mate řská škola a Osv ětová beseda.

Silvestr slavili místní také v sokolovn ě.

Chlapci i starší mají možnost sportovního vyžití v místním SK Slavoj Pozde ň. Fotbalový oddíl hájí barvy Pozdn ě již ve t řech kategoriích: A mužstvo, dorost a žáci.

Letošní rok však p řinesl pro místní KS Slavoj i smutnou událost. Navždy odešel dlouholetý člen a funkcioná ř, v ěrný fanoušek pan Vladimír Perní ček. Budiž vzdána čest jeho památce!

Mezi sportovní akce m ůžeme sm ěle za řadit i novou sout ěž, Pozde ňské pádlo. Jde o závody v kanoích, jež po řádají místní vodáci. Vodácká sezona byla zahájena odemykáním potoka klí čem, vyrobeným Vaškem Zímou.Samotné závody mají nejen v Pozdni , ale i v okolí stále větší ohlas.

Na místním h řišti se konala zcela nová akce- turnaj v malé kopané. Ze 16 mužstev obhájila Pozde ň 13. místo. Jelikož jsme nová čky sout ěže, jde o místo čestné. Vyhlášení cen prob ěhlo ve čer v místní sokolovn ě p ři tane ční zábav ě.

Rok 2001:

Ačkoli mnozí p ředpovídali zánik civilizace, p řírodní a technické katastrofy, p řišlo t řetí tisíciletí zcela klidn ě. Rok 2001 plynul stejn ě jako roky p ředchozí. Jednomu se zdálo, že čas příliš utíká, jinému, že se vle če.

V zá ří však nastal obrat. Kdo 11. zá ří sledoval zpravodajství ze sv ěta, m ěl pocit, že se dívá na záb ěry z katastrofického filmu. Letadla, jež nalétla do mrakodrap ů v USA. Spousty mrtvých a zran ěných lidí. Zmatek, nejistota, strach. Teroristický útok proti lidem v demokratickém stát ě, proti lidem, kte ří vykonávali svou práci, m ěli své rodiny, žili poklidn ě své životy. Teroristické akce nejsou samoz řejm ě ni čím novým, ale s tak hr ůzným činem se lidstvo ve své novodobé historii ješt ě nesetkalo. Zem řely tisíce lidí v troskách dom ů, jejich smrt zasáhla všechny – nejen jejich blízké, ale všechny lidi na sv ětě. Proti takovýmto útok ům nelze stát ne činn ě. Proto USA p řipravují odvetu proti terorist ům, jež jsou ve jménu svých myšlenek schopni zhatit tisíce lidských život ů. Žádné násilí by však nem ělo plodit ješt ě v ětší hr ůzy a nešt ěstí. Doufejme, že se lidstvu poda ří p řekonat odv ěkou touhu „zub za zub“ a odveta bude vedena tak, aby byla hodna spole čnosti, jež respektuje zásady demokracie a lásky.

Jestliže nás vloni paní zima ošidila o sn ěhovou p řikrývku, dostalo se nám jí letos hojnou měrou. V lednu to ale tak nevypadalo. Sn ěhové p řehá ňky p řicházely pom ěrn ě často, ale kv ůli dešti sníh zase rychle roztál. První polovina února s sebou p řinesla velmi teplé po časí, ovšem v druhé polovin ě panovaly tuhé mrazy a kone čně sníh. Tentokrát vydržel do b řezna.

- 143 -

Naposledy napadl v dubnu na Velký pátek. Namísto jara však po zim ě nastoupilo rovnou léto, vždy ť na za čátku kv ětna vyšplhaly teploty na 30°C. Červen byl chladný a deštivý. Červenec zpo čátku p řekvapil nádherným slunným po časím, které ale skon čilo 7.7. . Spustil prudký liják a vich řice, která lámala v ětve a ni čila stromy. Na Milešovce nam ěř ili rychlost v ětru 120 km/hod.P ěkné po časí se op ět vrátilo až ke konci července a panovalo celý srpen. Zá ří bylo deštivé. Rostlo velké množství hub, což mnoho místních lidí vid ělo jen nerado, nebo ť m ěli na mysli pov ěru, že houby rostou p řed válkou.

Nákladem 168000,- K č byla rozší řena silnice ve H řešicích – ulice zvaná V Rokli. V Pozdni byly položeny chodníky ze zámkové dlažby – od OÚ směrem k Plchovu ( náklad 232 000,- Kč) , od kina sm ěrem k Holešovicím ke kapli čce ( náklad 126 000,- K č). Hned v po čátku roku řádila v obci straka. Zda byla jedna nebo jich bylo více, není dosud objasn ěno. V lednu byla vykradena budova OÚ a v únoru klubovna místní mládeže. Zlod ěji se soust ředili na hotovost a na p ředm ěty snadno zpen ěžitelné.

V letošním roce se narodili: Radek Miller, Anna Krausová, Filip Sachl, Eliška Kytková.

Navždy nás opustili: Alžb ěta Šubrtová, Kristýna Horová, Miloslava Husáková, Josef Paur, Marie Stachová.

Svatba byla jediná : Radka Brádková z Pozdn ě a Martin Kraus z Kladna.

Stav obyvatelstva k 31.12. 2001 činil v Pozdni 305 obyvatel a ve H řešicích 68 obyvatel.

Kulturní život zpest řují nejen tradi ční, ale zcela nové akce po řádané místními lidmi a organizacemi. Mezi tradi ční, v širokém okolí známé a oblíbené pat ří pozde ňské Šib řinky.Letošní 73.Šib řinky se na téma“Hurá do 3. tisíciletí“ konaly 10.3. v místní sokolovn ě. A čkoliv byla sokolovna plná k prasknutí, masek ubývá. D ěti se op ět vypravily na Pozde ňskou štrapandu. V kv ětnu byla májová zábava, ovšem bez pr ůvodu v krojích. Na záv ěr roku byla pro d ěti op ět p řipravena váno ční besídka s nadílkou.

SK Slavoj Pozde ň op ět rozší řil spektrum své p ůsobnosti: krom ě A mužstva a dorostu již hraje i v kategoriích starších a mladších žák ů. O všechny mužstva pe čují trené ři, kte ří se snaží o co nejlepší výsledky svých tým ů. Ne vždy se vše da ří, ale ve sportu není d ůležité jen zvít ězit, nýbrž zú častnit se. Proto p řejme našim fotbalist ům trp ělivost, radost ze hry a stálou formu!

Letošní ro čník vodácké akce Pozde ňské pádlo se snažil p řekazit déš ť. Vít ězi se v kategorii žáci stali Milan a Tomáš Cífkovi, v kategorii žen Růžena Jelínková a Jaroslava Karásková, v kategorii muži zvít ězil Jan Šlajchrt ml., v kategorii veteráni Jan Šlajchrt st.

Výsledky s čítání lidí, byt ů a dom ů k 1.3. 2001: Obec Pozde ň: trvalý pobyt má 306 osob, do časn ě p řítomných 21 osob, cizinci s krátkodobým pobytem 1 osoba: z toho: muži 0 – 15 let 30 osob; muži 16- 60 let 115 osob; muži 60 a více let 22 osob; ženy 0 – 15 let 18 osob; 16- 60 let 98 osob;ženy 60 a více let 45 osob. V obci bydlí k 1.3. 2001 celkem 167 muž ů a 161 žen.Národnosti české 323, moravské 1, slovenské 2, německé 1, holandské 1.

Osob bez vyznání je v obci 251, v ěř ících 51 – z toho 49 římsko- katolické náboženství, 1 československo-husitská církev, nezjišt ěno 26 osob.

- 144 -

V obci je 92 pracujících muž ů a 60 pracujících žen, z toho v obci pracuje 14 lidí a mimo obec 138 lidí. Dom ů je v obci celkem 142, z toho 105 obydleno trvale a 37 p řechodn ě, rekrea čně.

Obec H řešice: trvalý pobyt má 65 osob, do časn ě p řítomno: 1 osoba. Složení obyvatel: 0-15 let 5 muž ů, 16-60 let 18 muž ů, 61 a více let 8 muž ů. 0-15 let 1 žena, 16-60 let 18 žen, 60 a více let 15 žen. V obci bydlí k 1.3.2001 celkem 31 muž ů a 34 žen . Národnost česká 31 osob. Osob bez vyznání je v obci 39, v ěř ících 25 – z toho 21 římsko-katolická církev a 1 československo- husitská církev. V obci je 12 pracujících muž ů a 8 pracujících žen, mimo obec pracuje 18 osob. Dom ů je celkem 45, z toho trvale obydlených 26 a p řechodn ě obydlených 19.

Rok 2002:

Když jsme v roce 1997 sledovali povodn ě na Morav ě, nikdo z nás si ani v nejhorším snu nep ředstavoval, že by nás podobná katastrofa mohla potkat ješt ě jednou. O tom, navíc ješt ě ve větší mí ře nás p řesv ědčil rok 2002. Řeky valící se údolím, zalévající mosty, domy, celé ulice, beznad ěj lidí, kterým voda vzala vše. Na druhé stran ě obrovská solidarita, snaha nezištn ě pomoci druhým, kte ří se ocitli v krizové situaci. Takový byl obrázek srpnových povodní, ačkoliv vše nelze slovy vyjád řit.

Není bez zajímavosti, že lidé najdou spole čně řeč pouze v dobách ohrožení. Tisíciletá voda jist ě všechny zasko čila, napáchala spoustu škod, zárove ň však dokázala nalézt v lidských srdcích ob ětavost a vzájemné pochopení. Naše vesni čka nez ůstala v ni čem pozadu. I od nás putovaly do postižených oblastí pen ěžité a v ěcné dary. Všichni se snažili pomoci a každá pomoc byla pot řebná.

O n ěkolik m ěsíc ů pozd ěji se však situace zcela zm ěnila. Nastalo volební období a bylo t řeba, aby se našli lidé, jimž stejn ě tak jako p ředchozímu zastupitelstvu nebude osud naší obce lhostejný. Bohužel nastalo velké ticho. Nikdo nem ěl čas nebo sílu vzít na sebe zodpov ědnost za nás všechny. Do nového roku jsme tedy vykro čili s nejistotou a zárove ň s jakousi výzvou, zda se p řece jen n ěkdo k tomuto činu odhodlá. V ěř me, že se lidé probudí a postaví se za svoji obec. Nelze se spoléhat na čísi pomoc. I u nás se jist ě najdou lidé, jimž osud naší vesni čky bude ležet na srdci.

Po čátek roku byl ve znamení velkých teplotních výkyv ů. Již v lednu bylo jasné, že n ěco není v po řádku. Vždy ť teplom ěr ukazoval i + 15°C. Únor a b řezen pat řily mezi chladn ější m ěsíce. V dubnu op ět teploty zna čně kolísaly, zato kv ěten s červnem ukázaly svoji vlídnou tvá ř. Teploty se vyšplhaly na letních 20°C. st řídavé po časí pak pokra čovalo i v červenci. Zahrádká ři si st ěžovali na velké množství slimák ů a mandelinek. V srpnu však p řišlo n ěco, s čím nikdo nepo čítal. B ěhem t ří dn ů , kdy nep řetržit ě pršelo, se vylily Labe, Vltava , Berounka i další řeky. Ve dnech 12. – 16. 8. jsme byli sv ědky p říchodu tisícileté vody. Ačkoliv všichni d ělali co mohli, budeme se patrn ě s následky vyrovnávat ješt ě dlouho. Nezbývá než doufat, že se podobné záplavy nebudou opakovat v dohledné dob ě. V Pozdni bylo zatopeno jen fotbalové h řišt ě, p řesto povodn ě nahnaly hr ůzu všem. Babí léto se k nám vrátilo až koncem zá ří. Noc z 27. na 28. října byla zaznamenána jako nejv ětrn ější noc v tomto roce. Po celé republice řádila vich řice, jež lámala stromy a ni čila lidská obydlí. Zde v okolí poni čila řadu strom ů v lesích , škody na domech nebyly našt ěstí žádné. Na Klínovci nam ěř ili tuto noc rychlost v ětru 198 km/hod, což odpovídá síle orkánu. V listopadu se schovalo slunce a celý m ěsíc se neukázalo. Vládlo již mrazivé po časí. Vánoce jsme m ěli sice bílé, ale b ělost vykouzlil mráz, nebo ť sn ěhu stále nebylo. Napadl až poslední den v roce.

- 145 -

Jelikož je veliký problém se zásobováním požární nádrže vodou, která se musí do čerpávat z potoka, byl v tomto roce zajišt ěn další p řívod vody do nádrže. Obec čerpala v rámci této akce prost ředky poskytnuté ministerstvem pro regionální rozvoj . Celkové výdaje činily 142 000,- K č. Dalším po činem byla výstavba kanalizace od k řižovatky u sv. Jana vedoucí kolem budovy OÚ a sm ěř ující do Pozde ňského potoka. Náklad na tuto část byl 328 000,- K č Kanalizace byla provád ěna i v části obce H řešice, kde náklady činily 168 000,- K č. V dob ě letních prázdnin zajistil Sokol za spolupráce s OÚ nejnutn ější opravy v místní sokolovn ě. Budova byla čist ě vybílena, avšak zmizely letité obrazy a další barevná výzdoba, jež byla dlouhá léta tak charakteristická pro naši sokolovnu. Sál však p ůsobí velmi čistým a p ěkným dojmem. Bylo by však t řeba ješt ě dalších úprav, aby mohl dále sloužit svému ú čelu.

V červenci op ět došlo k velmi nep říjemné události. Jakýsi zlod ějí ček se vloupal do budovy OÚ. Patrn ě hledal peníze, jež tu našt ěstí nebyly uloženy. Spokojil se tedy s „výrobou“ velkého nepo řádku.

Místní pohostinství op ět vyst řídalo nájemce. Bylo otev řeno pohostinství ve H řešicích.

Roku 2002 se narodili: David Drahoš, Adam Čurda, Tomáš Koded, Eliška Burešová, Ladislav Arlt, Jana Truxová ze H řešic.

Navždy nás opustili: Pavel Vébr, JUDr. František Šlégr, Josef Šubrt, Rudolf Görtler ze H řešic.

K 31.12. 2002 má Pozde ň 315 obyvatel a H řešice mají 72 obyvatel.

V tomto roce byly t ři svatby: Petra Šubrtová z Pozdn ě a Petr Matouch ze Slaného, Milan Šubrt z Pozdn ě a Tereza Šubrtová ze Sme čna a Old řich Hlad a Jitka Semencová.

Kulturní sezonu zahájily op ět letošní 74. Šib řinky, které po řádal Sokol. Po velikono ční zábav ě a d ětském karnevalu se v sokolovn ě konala ješt ě májová tane ční zábava. Po té byla sokolovna uzav řena, kv ůli nutným opravám. Letošní májový pr ůvod obcí se snažil p řekazit déš ť, ale tuto tradici se snaží místní mládež udržet. Každá svobodná dívka najde ráno p řed domem vyzdobenou b řízku, u níž se odpoledne pr ůvod zastaví a dívka si zatancuje sólo.Nakonec se celý pr ůvod mladých dvojic v krojích spolu s hudebníky a diváky p řesune před sokolovnu, kde za zvuk ů hudby skácí krále a chlapec, který vybojuje v lítém zápase kytici na vrcholu, smí si o p ůlnoci zatancovat sólo s vyvolenou dívkou. Pevn ě v ěř ím, že tato tradice v naší obci hned tak nezanikne. Vymalovaná a opravená sokolovna čekala až na návšt ěvníky posvícenské zábavy. Všichni si pochvalovali krásné čisté prostory, i když ledaskdo s nostalgií vzpomenul typické pozde ňské barevné výzdoby. 16.11. m ěli všichni možnost zhlédnout vystoupení historického šermu. O toto historické vystoupení se zasloužil místní hostinský, jenž pozval divadelní a šermí řské sdružení Escargots. Až do pozdního ve čera jsme byli sv ědky návratu do doby mušketýr ů, byly nám p ředstaveny historické zbran ě, leckdo také neodolal a zakoupil si ko ření či n ějakou číši na historickém tržišti. P řed Vánocemi byla pro d ěti op ět p řipravena besídka . D ěti z místní MŠ se p ředstavily pásmem básni ček a koled, v ětší d ěti sehrály Pohádku o českém království. P ředstavení d ětí bylo velice pěkné, kino bylo zapln ěné do posledního míste čka a rodi če š ťastn ě sledovali výkony svých dětí. P řišel také Mikuláš s čertem, aby rozdal d ětem nadílku.

I v letošním roce prob ěhla akce pozde ňských vodák ů, jež se za číná odemykáním potoka a kon čí jeho zamykáním.U Šlajchrt ů na hrádku visí již 4 klí če, jimiž se potok každým rokem odemyká a zamyká. Letošní Pozde ňské pádlo se konalo op ět ve čty řech kategoriích. Z listiny

- 146 -

vít ězů : kategorie žák ů: 1. místo M. Cífka a R. N ěmec, kategorie žen: 1. místo Anna Matuš ů a Jana Šubrtová, kategorie muži: 1. místo Jan Šlajchrt ml., kategorie veteráni: 1. místo M. Cífka st.. Místní fotbalový oddíl stále vede 4 mužstva: A-mužstvo, dorost, starší a mladší žáci.

Ve dnech 14.-15.6. prob ěhly volby do Poslanecké sn ěmovny Parlamentu ČR. V naší obci přišlo k volbám z 258 voli čů 169 osob, Ve H řešicích z 59 voli čů odevzdalo hlasy 44 osob. V obou částech obce zvít ězila po čtem hlas ů ČSSD.

Podzimní komunální volby do místního zastupitelstva se v naší obci nekonaly, nebo ť nebyla sestavena kandidátka. Vedením obce byl prozatím pověř en dosavadní starosta Josef Paur. Další kolo voleb prob ěhne na ja ře 2003.

Záv ěrem ješt ě jedna pozitivní zpráva. V srpnu letošního roku se policii poda řilo dopadnout skupinu zlod ějů, jež v jarním a letním období vykrádala chaty a osam ěle žijící osoby na Kladensku a Slánsku. Jelikož se jejich zlo činná činnost týkala i naší obce, jist ě si starší lidé, jež nez řídka žijí osam ěle, alespo ň tentokrát oddychli. Kéž by se vždy da řilo odhalovat pachatele trestných čin ů, jež zt ěžují životy našich spoluob čan ů!

Rok 2003:

Válka USA a jejich spojenc ů proti nedemokratickým silám v Iráku. Snad hlavní mezinárodní politická událost roku 2003. Válka probíhající od března do dubna, si vyžádala smrt 3700 lidí, z toho p řes 1200 civilist ů. Irácký diktátor Saddám Husajn byl dopaden v prosinci. K dalším st řet ům však v Iráku docházelo po celý rok. Výjimkou nebyly ani sebevražedné atentáty na frekventovaných místech. Nabízí se otázka, zda v dnešní dob ě, kdy by se už kone čně mohlo lidstvo pou čit z četných vále čných konflikt ů, musí být stále jediným řešením fyzický st řet. Nebo jsme nepou čitelní? Česká republika se snažila v Iráku pomoci poskytnutím služeb vojenské polní nemocnice, což bylo p řijato velmi pozitivn ě. A ť už se zabíjí na obou stranách, léka ři pomohou vždy. Stále však trvá otázka – musí to tak být? Najít odpov ěď nebude ur čit ě lehké, d ůležité je chtít a za čít ji hledat.

Pro naši republiku znamenal rok 2003 p ředevším dv ě d ůležité politické události. Tou první se stal nástup druhého českého prezidenta Václava Klause do funkce 7.3.. Druhou událostí bylo vyjád ření souhlasu ob čan ů ČR se vstupem do Evropské unie a zárove ň uskute čnění historicky prvního referenda. Hlasování se uskute čnilo ve dnech 13. – 14. června. Z 258 pozde ňských voli čů se jich zú častnilo 177, 108 z nich vyslovilo sv ůj souhlas. Ve H řešicích p řišlo k volbám 46 ze 64 voli čů a 28 z nich odpov ědělo kladn ě.

Jak vypadala správa obce v roce 2003? Jelikož se v termínu voleb na podzim roku 2002 nepoda řilo sestavit kandidátku pro obecní volby, byl funkcí prozatímního starosty pov ěř en Josef Paur. Ob čané svou druhou šanci nepromarnili, volební kandidátka sestavena byla. 29.3 se mohly volby do obecního zastupitelstva uskute čnit. Bylo zvoleno dev ět člen ů. Zastupitelstvo za čalo pracovat 7.4., kdy došlo k rozd ělení funkcí: starostka Jitka Cífková, místostarostka So ňa Trojanová, další členové: Josef Paur, Kv ěta Paurová, Václav Tengeri, Josef Husák, Martin Matuš ů, Martin Bradá č a Jana Šubrtová.

Jak bylo již výše uvedeno, za čalo místní zastupitelstvo pracovat v měsíci dubnu. Nepoda řilo se proto uskute čnit mnoho akcí zam ěř ených na zlepšení podmínek života v naší obci. Částkou 21.000,. K č bylo uhrazeno vy čišt ění p říkopu u sokolovny a p ři silnici k Jedom ělicím. Zastupitelstvo dále zvažovalo možnost využití vodního díla u Jedom ělic k čerpání do místní

- 147 -

požární nádrže. Byl tedy proveden hydrogeologický pr ůzkum, za nějž obec zaplatila 15.000,- Kč. Pro další rok byla prozatím podána žádost o dotace z Programu obnova venkova. Žádá se o finan ční prost ředky na opravu čekárny, zhotovení chodník ů na h řbitov ě a v parku. Mezi úsp ěšné po činy lze sm ěle za řadit zam ěstnání dvou pracovník ů, P. Pivo ňky a M. Perní čka, kte ří jako obecní zam ěstnanci obstarávají úklid v obci, čišt ění zelených prostranství, natírání výv ěsních tabulí. Poda řilo se jim uvést do funk čního stavu interiér místního kina, pomáhali i p ři úklidu kostela. Na ja ře byla místními dobrovolníky op ět vy čišt ěna požární nádrž, kterou místní d ěti alespo ň část léta mohou využívat k vodním radovánkám.

Bohužel, ani v letošním roce neunikla budova OÚ pozornosti zlod ějů. Neznámý pachatel se tentokrát vloupal do kancelá ře OÚ oknem obecní knihovny. Zanechal za sebou však jen nepo řádek a vylámané dve ře. Nic nezcizil. Co asi hledal?

V dnešní dob ě je velice d ůležitá informovanost ob čan ů o d ění v obci, kulturních akcích či problémech souvisejících se správou obce. Tuto stránku zajiš ťují nejen nové výv ěsní sk říňky umíst ěné u vchodu OÚ v Pozdni i ve H řešicích, ale také internetové stránky obce. Zde mohou zájemci nalézt informace, které hledají. Informace jsou pr ůběžn ě dopl ňovány a spravovány zejména díky Martinovi Bradá čovi. Ten se stal také iniciátorem a autorem Pozde ňského zpravodaje, m ěsí čníku,který za čal vycházet v kv ětnu a je pravideln ě dodáván do všech domácností v Pozdni i ve H řešicích. Ob čané si tedy na nedostatek informací nemohou zcela jist ě st ěžovat.

Od zá ří se Pozde ň stala členem Mikroregionu povodí Bakovského potoka. Hlavní činností této organizace je všeobecná ochrana životního prost ředí, obnova krajiny, rozvoj cestovního ruchu, zam ěř uje se také na regionální rozvoj. Od svého členství si slibujeme v ětší šance na získání dotací v oblasti vybudování inženýrských sítí, cyklostezek či sportovního areálu p řed sokolovnou.

V roce 2003 se narodila Jitka Hladová.

Zem řeli: Hajmanová Anna, Paurová Oliva, Ku čera Jaroslav ze H řešic.

Přist ěhovali se do Pozdn ě : rodina B řezákova, rodina Hlušičkova , Jana Kédlová, Kate řina Machá čková, Tereza Sachlová, Lubomír Vrána a Jaroslav Zeman. Do H řešic Jan Ku čera.

Odst ěhovali se Jana Červenková, Milan Paur, Milan Šubrt a Anna Vl čková z Pozdn ě.

Konaly se dv ě svatby: Tereza Machová ze Šlapánic a Petr Sachl z Pozdn ě., Jana Šubrtová z Pozdn ě a Roman Holub ze Slaného.

Paní zima všem dokonale ukázala svou moc. Poslední mrazíky uhodily ješt ě po čátkem dubna. V polovin ě dubna teploty náhle vystoupily až na 15°C, Velikonocím ( 21.4.) však již zima bezpe čně vládla. Kruté mrazy se však našt ěstí nevrátily. Museli jsme se obejít bez krásného jara, nebo ť kv ětnem po čínaje nastaly letní teploty kolem 30°C. Trvaly i v červnu, kdy už za čínalo být nebezpe čně sucho. První dva týdny prázdnin díky deštivému po časí prozatím úrodu uchránily, ale srpnová dlouhotrvající úmorná vedra vykonala své. Zem ědělci se museli bránit velkému suchu a následující neúrod ě. V srpnu nás postihla vich řice, jež v okolí kácela stromy a zp ůsobila nemalé škody. Podzim byl díky p řetrvávajícímu suchu obzvláš ť skoupý k houba řů m. Takový nedostatek hub jako v letošním roce řada z nich nepamatuje.

- 148 -

Letošní Vánoce byly pod sn ěhovou pokrývkou.

Mezi nejvýznamn ější kulturní akce v naší obci pat ří tradi ční sokolské Šib řinky. Ty letošní 75.“platinové“ se nesly pod heslem“Mládí, zlaté mládí, kam ses mi ztratilo“, a byly v ěnovány nejstarší sokolce Julii Pospíšilové. I tentokrát se v sokolovn ě sešlo velké množství masek; za všechny nap ř. postavy z pohádky Mrazík, p ěvec Pavarotti, šašek či čarod ějnice.

V dubnu uspo řádal Sokol velikono ční zábavu s dětským karnevalem. Pozde ňská mládež zorganizovala op ět staro české máje s pr ůvodem obcí, poražením krále i ve černí tane ční zábavou. A čkoliv se po častí op ět snažilo zhatit letošní máje, mladíci se p řed sokolovnou prali o krále v blát ě velmi state čně. 1.6. se v mate řské škole uskute čnilo vítání ob čánk ů. Starostka Jitka Cífková a Marie Červenková uvítaly mezi pozde ňské ob čany 6 d ětí.

7.6. se uskute čnila další tradi ční akce po řádaná pro d ěti – Pozde ňská štrapanda. Té letošní se zú častnilo 18 d ětí, které prošly vyzna čenou trasu a splnily všechny zadané úkoly. V cíli u studánky Královky nad Líským si d ěti poslechly pov ěst, jež se k tomuto místu váže a osv ěžily se díky malému ob čerstvení, které pro n ě OÚ p řipravil. Koncem června bylo op ět uzav řeno pohostinství, p říznivci p ěnivého moku musejí tedy bu ď do H řešic nebo do Líského. Po dlouhé dob ě mohli op ět Pozde ňáci zažít opravdovou pou ť, k níž pat ří i koloto če a st řelnice. Prostranství p řed sokolovnou se prom ěnilo v dětský ráj. Zejména d ěti totiž vyzkoušely všechny atrakce, jež se do Pozdn ě sjely. Nezanedbatelným se stal také stánek s ob čerstvením, který zajistil hostinský ze H řešic. Tradi čním dopln ěním byl fotbalový zápas, který se však pro místní stal debaklem. S mužstvem RSC Čechie Slaný totiž Pozde ň prohrála 9:1. Ve dnech 18. – 19. 7. uspo řádal obecní ú řad akci, jež m ěla p řipomenout tradici zdejšího kina. V parku se uskutečnilo promítání film ů. Letní kino se do čkalo opravdu velkého ohlasu. V pátek p řišlo dokonce 80 lidí, nejen místních ale i ze sousedních obcí. Diváci zhlédli film Rebelové, v sobotu pak film Obecná škola.

V měsíci srpnu se uskute čnil p ěší výlet pro d ěti. Cílem byl Ostroh u Jedom ělic, kde podle pov ěsti stávala tvrz zemana Sulislava z Pozdn ě. P řes úmorné horko se skupina nadšenců odhodlala tvrz zdolat. Odm ěnou jim byla pam ětní listina, ale i pe čené špeká čky, na nichž si všichni pochutnali.

OÚ nezapomíná ani na starší spoluob čany. K významným životním jubileím nikdy nezapomene poblahop řát, ale stará se i o jejich kulturní vyžití. P říkladem takové akce je setkání s důchodci, jež se konalo po čátkem zá ří v sokolovn ě. O kulturní program se postaral soubor Osv ětové besedy pod vedením Jaroslava Ulricha. D ůchodci nejen zhlédli scénky, ale všichni si spole čně zazpívali i zatan čili.

Poslední kulturní akcí letošního roku byla váno ční besídka spojená s nadílkou pro d ěti. V místním kin ě d ěti sehrály pohádku O šípkové R ůžence, od Mikuláše dostaly sladkosti a pak následovalo promítání pohádky S čerty nejsou žerty. Po dlouhé dob ě m ěli místní op ět možnost oslavit poslední den v roce v sokolovn ě p ři spole čné zábav ě. Akce, p ři níž se všichni vrátili do 70. a 80. let a uzp ůsobili tomu své oble čení, m ěla velký úsp ěch.

Fotbalový oddíl SK Slavoj Pozde ň zažíval velmi úsp ěšný rok. Vyjma mužstva dorostu, které bylo kv ůli nedostate čné docházce na zápasy zrušeno, se všechny týmy umístily na p ředních pozicích.

- 149 -

Mladší žáci, které trénuje Martin Matuš ů v sezon ě 2002/2003 zaujali 2. místo; stejn ě se da řilo i starším žák ům pod vedením Josefa Mansfelda a Miroslava Cífky. A – mužstvo skon čilo ve IV.B t říd ě na obstojném 5. míst ě. Po podzimní části nové sezony však A-mužstvo stojí tém ěř na čele tabulky – získalo 2. místo. Starší žáci vybojovali dokonce místo 1. Jako zimní přípravu absolvují pozde ňští hrá či zápasy ve futsalu v hale BIOS ve Slaném. Zde však valné výsledky nep řicházejí.

Ani pozde ňští vodáci letos nezaháleli. Poslední dubnovou ned ěli byl odem čen Pozde ňský potok, aby se na n ěm dne 26.7. mohlo uskute čnit Pozde ňské pádlo, stále oblíben ější závod příznivc ů vodáctví. Závodilo se ve čty řech kategoriích. V kategorii žen zvít ězila dvojice Tereza Šubrtová a R ůžena Jelínková. V kategorii mladších žák ů stáli na stupni Milan a Tomáš Cífkovi.Kategorii mladých muž ů vévodil Jan Šlajchrt ml. Zlaté pádlo v kategorii veterán ů získal Milan Cífka st. závod ů se v letošním roce zú častnilo 61 vodák ů i nevodák ů. Ve čer pak všichni m ěli možnost své úsp ěchy i neúsp ěchy zapít p ři posezení v příjemném prost ředí u potoka za doprovodu hudby. Tím ale aktivita pozde ňských vodák ů nekon čila. Založili raftový oddíl RC Bobr Pozde ň, díky n ěmuž hodlají v příštím roce hájit barvy naší obce v opravdových rafta řských sout ěžích.

Příležitost sportovního vyžití mají také místní ženy a dívky. V mate řské škole probíhá jednou týdn ě cvi čení aerobiku pod vedením Jany a Jarky Šubrtových.

Od letošního roku op ět ke spokojenosti místních čtená řů fungují pravideln ě ob ě knihovny – v Pozdni i ve H řešicích. Pozde ňská knihovna doslova jen kvete díky pé či Hany B řezákové, o hřešickou se vzorn ě stará Ilona Procházková.

Závěrem bych cht ěla vyjád řit, doufám, že nejen své, uspokojení nad tím, jak úsp ěšn ě se rozvíjí činorodý život v naší obci. Spousta akcí si své p říznivce získalo již dávno, konají se však i nové. V obci pulzuje život, Pozde ňáci si op ět zvykají bavit se spolu, jak bylo vždy jejich dobrým zvykem. Na vesnici totiž lidé nikdy nežili jen sami pro sebe. Bez sousedské pomoci a porozum ění by byl život vždy t ěžší. Nezbývá tedy než pop řát si : Jen houš ť!

Rok 2004:

Dne 1. kv ětna 2004 se uskute čnil dlouho o čekávaný krok – Česká republika se stala členem Evropské unie. V lo ňském roce se k tomuto aktu vyjád řili všichni ob čané p ři referendu. Co se pro nás zm ěnilo? Na první pohled jist ě ne mnoho. Náš každodenní život probíhá tak jako dosud. Zm ěnily se však podmínky – jak pro Českou republiku, tak pro každého z nás. Do budoucna již nikdy nebudeme sami, získali jsme partnery, kte ří s námi po čítají a na které se lze spolehnout. Jist ě nic nezískáme zadarmo a bude nás stát ješt ě hodn ě úsilí, než se jim za řadíme po bok, ale první krok jsme ud ělali – každý z nás m ůže sv ůj život dnes prožít zcela podle své v ůle, svobodn ě a s vírou v lepší budoucnost.

Zvelebování obce: V letošním roce se obci poda řilo získat dotace z fondu Programu obnovy venkova, zam ěř eného na úpravy vzhledu ve řejných prostranství a budov. Díky získaným financím byly zhotoveny chodníky na h řbitov ě a v parku, na budov ě OÚ byl proveden nát ěr oken a dve ří a v neposlední řad ě se rekonstrukce do čkala také autobusová zastávka. Získala novou st řechu, fasádu a ke spokojenosti cestujících slouží i nový chodník. Z rozpo čtu obce bylo financováno ve řejné osv ětlení v parku a rozší řena sí ť ve řejného osv ětlení v obci.

- 150 -

Snaha o opravu dominanty obce , kostela St ětí sv. Jana K řtitele, se zpo čátku setkala s neúsp ěchem. První žádost o dotaci na opravu kostela z Fondu obnovy památek St ředo českého kraje byla zamítnuta. Obecní zastupitelstvo schválilo z řízení ve řejné sbírky na opravu a žádost byla podána znovu. Doufejme, že tentokrát se setká s v ětším porozum ěním. Prozatím byly místními dobrovolníky opraveny schody vedoucí ke kostelu, které se již rozpadaly a ohrožovaly bezpe čnost. Do zvelebování obce se tohoto roku zapojili místní ob čané opravdu plnou m ěrou. Do parku díky sle čně Moty čkové a panu Šenky říkovi p řibyly nové kv ětiny a ke ře, pan Tengeri a pan Husák se postarali o opravu Božích muk ve H řešicích. Členové RC Bobr Pozde ň opravili ze ď splavu, kde se každoro čně konají závody na kanoích. Krom ě toho obec op ět zam ěstnala P. Pivo ňku a M. Perní čka, kte ří zabezpe čují úklid a úpravu ve řejného prostranství. Jejich činnost je místními ob čany hodnocena velmi kladn ě. V letošním roce se poda řilo naši malou obec opravdu zviditelnit – Pozde ň se umístila jako třetí v kategorii nejlepší webová stránka obce v krajském kole celostátní sout ěže Zlatý erb 2004 o nejlepší webové stránky a elektronické služby m ěst a obcí. Tv ůrc ům stránek Kate řin ě Fuxové a Martinu Bradá čovi pat ří velký dík za jejich práci. Po dlouhé p řestávce byla obnovena činnost místních hasi čů . Ze staré členské základny zbyli pouze dva. Novým velitelem SDH Pozde ň se stal Milan K řížek, strojníkem Václav Zíma. První p říležitost vyzkoušet své schopnosti m ěli již 21. února. K ve čeru se vznítil d řev ěný příst řešek v lese na Slán čici. Ohe ň pomáhali hasit nejen místní dobrovolníci, ale p řisp ěli i profesionální hasi či ze Slaného. Viníka se odhalit nepoda řilo.

Po časí.: První m ěsíce roku byly provázeny nezvykle velkými výkyvy teplot. Napadlo pom ěrn ě velké množství sn ěhu, vydrželo však pouhý týden, nebo ť následovalo velké oteplení a sníh b ěhem dvou dn ů zmizel. Toto se opakovalo n ěkolikrát. Ke konci ledna zavládly kruté mrazy. Teploty – 25°C nebyly výjimkou. B ěhem týdn ě se však po časí radikáln ě zm ěnilo a 6. února dokonce padl teplotní rekord. Bylo nam ěř eno 16,7°C.Kolísání teplot vydrželo ješt ě celé jaro. Letošní léto p řálo všem milovník ům letních radovánek. Za nádherného po časí se mohly děti dosyta vydovád ět ve vod ě. Panovala opravdová vedra. Deštivý podzim vydržel až tém ěř do konce roku. Letošní vánoce jsme strávili „ na blát ě“.

Obyvatelstvo: Narodilo se p ět nových ob čánk ů: Barbora Holubová, Martin Červenka, Adéla Pešková, Tomáš Coufal a Old řich Hlad. Navždy odešli: z Pozdn ě Irena Pletichová, Marie Pospíšilová, Ji ří Richtr, V ěruška Šlajchrtová, Miroslav Šlégr. Ze H řešic Jaroslav Karbus, Kv ětoslava Uhlíková. Odst ěhovali se z Pozdn ě Simona Cimrmanová, Blanka Černá, Kristýna Havlová, ze H řešic Zuzana Tichá. P řist ěhovali se do Pozdn ě: Roman Holub, Martina Paurová, do H řešic Miroslav a Marcela Beznoskovi, Jan Karbus. Svatby byly letos t ři: Jaroslav Paur a Martina Skalická, Kristýna Havlová a Marek Nerad, Michal Bradá č a Klára Kvasnicová. V Pozdni trvale žije 322 lidí. V ětšinu obyvatel tvo ří muži (179). Za posledních 10 let se narodilo 23 chlapc ů a 9 d ěvčat. Mezi d ůchodci p řevládají ženy (36) nad muži (19). Ve H řešicích je trvale hlášeno 71 obyvatel. Zde v ětšinu tvo ří ženy ( 41), muž ů zde žije 30. Nejstarší ob čance Pozdn ě je 90 let. Nejvíce lidí se narodilo v roce 1951.

Kultura: Spole čenský život v obci je opravdu bohatý. K tradi čním kulturním akcím p řibývají stále nové, takže Pozde ňáci mají opravdu dostatek p říležitostí ke kulturnímu vyžití. První akcí po řádanou v letošním roce byly 76. sokolské Šib řinky. Konaly se 13. b řezna v místní sokolovn ě pod heslem : „Pro vás, rebelové.“ Šib řinky pat ří jednozna čně k nejnavšt ěvovan ějším zábavám v Pozdni. Také letos se dostavilo na 200 návšt ěvník ů a 30 masek. Už více než 50 let se o Šib řinky stará Jaroslav Ulrich, který je tradi čně zahajuje

- 151 -

krátkým proslovem. Sobotní odpoledne v sokolovn ě však pat řilo nejprve d ětem. Na d ětský karneval p řišlo asi 40 d ětí v maskách. K nejoblíben ějším pat ří masky voják ů a r ůzných seriálových postav. Za recitaci básni čky pak všechny čekala sladká odm ěna. Díky iniciativ ě mladých lidí se stále udržuje tradice staro českých máj ů. 16. kv ětna se vydal pr ůvod v krojích po nezadaných d ěvčatech již podeváté. Hudební doprovod obstarala kapela Veselá čty řka ze Slaného. Kytici na špici krále si v letošním souboji vybojoval Tomáš Hotový, který se stal také králem ve černí zábavy. Do obce letos zavítal také cirkus Berousek. 16. června se konalo p ředstavení, jež zhlédli nejen obyvatelé Pozdn ě, ale i z okolí. Dalších 10 akcí uspo řádal OÚ ve spolupráci s dalšími složkami v lét ě. Na své si p řišli příznivci hudby, sportu, filmu i historického šermu. První červencový víkend ožil Pozde ňský potok p ři závodech po řádaných rafta řským klubem RC Bobr Pozde ň. Pozde ňské pádlo se pokoušelo zkazit po časí, ale nakonec byl start odložen jen o pár minut. Letošní závody zhlídlo na 150 divák ů, z toho si 66 zasout ěžilo. Kv ůli spravedliv ějším výsledk ům byla jediná d ětská kategorie rozd ělena na starší a mladší d ěti. Letošní stupn ě vít ězů jednozna čně ovládli Cífkovi. Jitka Cífková spolu s Janou Be čkovou získaly 1. místo v kategorii žen. Milan Cífka bodoval v kategorii veterán ů a Milan a Tomáš Cífkovi zajeli nejlepší čas v kategorii starších d ětí. V kategorii muž ů zvít ězil Martin Šlajchrt. Po vyhlášení výsledk ů následovala zábava za doprovodu country skupiny. Děti se 5. července vydaly na tradi ční Pozde ňskou štrapandu. V cíli je op ět čekala spousta sladkostí a ob čerstvení. O pouti jsme se sice nedo čkali žádných atrakcí, ale celý víkend se nesl ve znamení fotbalu. SK Slavoj Pozde ň uspo řádal oslavu 70. výro čí svého založení. V sobotu získali Pozde ňští 3. místo ve fotbalovém turnaji. Na ned ěli byly p řipraveny p řátelské a exhibi ční zápasy. Dopoledne se utkali žáci Pozdn ě a Mšece, odpoledne staré gardy Pozdn ě a Zichovce. Nejv ětší dárek k fotbalovým narozeninám p ředstavoval zápas A mužstva s internacionály pražské Sparty. Hrá čů m se slavnou minulostí sice Pozde ňští podlehli 7:2, ale odnesli si pravé fotbalové zážitky. Na ve čer fotbalisté uspo řádali v místní sokolovn ě pou ťovou zábavu. Pozde ňští hasi či pamatovali na d ěti p řipravili pro n ě 1. srpna d ětské odpoledne se sout ěžemi a přehlídkou kynologického výcviku. Premiéru m ěl 17. července v parku folkový koncert. Asi 100 návšt ěvník ů si p řišlo poslechnout dv ě skupiny z Prahy : Na čas 3 , Šantré. Po časí také p řálo, takže všichni hodnotili koncert jako velmi zda řilý. Dva srpnové víkendy pat řil místní park op ět letnímu kinu. Pozde ň se kdysi mohla pyšnit nejlepším kinem v okrese Kladno. S p říchodem nových formát ů film ů a zdražením půjčovného však kino v Pozdni zaniklo. Již v lo ňském roce navázalo letní kino na tradici. Pro velký úsp ěch se letos promítalo znovu. Po časí p řálo, proto mohly být všechny projekce uskute čněny v parku. Pro p řípad nep říznivého po časí byly p řipraveny prostory místního kina. Čty ři filmy zhlédlo dohromady na 300 lidí. Při poslední letní akci se Pozde ň vrátila do st ředov ěku. 21. srpna se odehrály Slavnosti rytí ře Sulislava. Skupina historického a divadelního šermu Sertiment du fer z Prahy zaujala všechny přítomné zejména ukázkami souboj ů a humornými scénkami. Na repliky dobových nástroj ů hrála hudební skupina Dubia Fortuna. Velký zájem vzbudila zejména večerní ohnivá šou. Během souboje šermí řů p ři zapálených lou čích všem doslova tuhla krev v žilách. Dobrovolníci z publika si pak sami mohli vyzkoušet um ění pliva čů ohn ě. OÚ spolu s Osv ětovou besedou p řipravil 11. zá ří v sokolovn ě zábavné odpoledn ě pro seniory. Novinkou bylo vystoupení tria slánských um ělc ů: Ludmily Brothánkové, Jaroslava Klempa a imitátora Vladimíra Polá čka. Program doplnila Osv ětová beseda s p ředstavením Rejta ři. Do konce roku m ěli místní možnost zatan čit si v sokolovn ě ješt ě t řikrát. Ješt ě v zá ří zde prob ěhlo vystoupení skupiny Kabát revival, 20. listopadu posvícenská zábava a úpln ě poslední den v roce maškarní Silvestr, tentokrát s pohádkovým nám ětem.

- 152 -

18. prosince m ěli lidé možnost sejít se poprvé p ři p ředváno čním koncert ě v kostele. Varhaníka pana Adama Viktoru ze Mšece doprovázely zp ěvem d ěti ze Základní školy v Kvílících. 19. prosince se pak v místním kin ě nad ělovalo. D ěti z mate řské školy zde vystoupily s pásmem váno čních básni ček a koled pod vedením svých u čitelek. Starší d ěti zahrály pohádku O dvou sestrách. Mikuláš pak všem p řinesl balí ček sladkostí. Ve vý čtu kulturních aktivit po řádaných v naší obci nesmím opomenout Mate řskou školu Pozde ň, která svou výchovnou činností doprovází celou řadu pravidelných akcí. D ěti navšt ěvují loutkové divadlo Lampion na Kladn ě. Pravideln ě ve školce probíhá Mikulášská nadílka, d ětský karneval a čarod ějnický den. P říjemné jsou jist ě i besedy v místní knihovn ě. Do školky p řijíždí Fauna divadlo s dravci a drobným ptactvem. Na ja ře d ěti jezdí plavat do bazénu do Loun. Ke Dni d ětí pro n ě paní u čitelky ve spolupráci s rodi či p řipravují procházku Pohádkovým lesem. K záv ěru školního roku pat ří výlet do ZOO Chomutov. P ředškoláci mají možnost navšt ěvovat keramický kroužek a u čit se první sl ůvka v anglickém jazyce. Všechny tyto činnosti jsou jist ě vítaným zpest řením pro všechny d ěti a pat ří za n ě dík všem, kte ří je pomáhají organizovat, zejména však paním u čitelkám. V prostorách mate řské školy probíhá také vítání nových ob čánk ů. Letošní 50. vítání, se uskute čnilo 9. října. Starostka Jitka Cífková p řivítala 5 ob čánk ů- 3 hol čičky a 2 chlapce. Sport: Trénování A mužstva SK Slavoj Pozde ň se ujal Josef Mansfeld. A čkoliv m ěli Pozde ňští ambice na postup do III. t řídy, sezonu 2003/04 ukon čili na 4. míst ě. V rámci letní p řípravy je čekalo soust řed ění, které p řineslo své ovoce. Po podzimní části sezony 2004/05 skon čili prozatím na 1. míst ě tabulky. V rámci zimní p řípravy se op ět zú častnili okresní sout ěže futsalu ve Slaném. Odehráli také zimní turnaj ve Pcherách. Velmi úsp ěšné je také žákovské družstvo. Nový sportovní klub nafta řů RC Bobr Pozde ň se letos zú častnil prvních sout ěží. A čkoli zatím sbírají první zkušenosti, získali i jisté úsp ěchy. Prozatím nejv ětšího úsp ěchu dosáhli p ři závodech na řece Kamenici. Od října op ět cvi čí také místní ženy. Každý čtvrtek mají možnost strávit hodinu v tempu aerobiku v mate řské škole pod vedením Terezy Sachlové a Jany Holubové.

Rok 2005:

Samý po čátek roku p řesv ědčil každého o tom, že p řírodní živly si dokážou opravdu krutým zp ůsobem zahrát s lidskými osudy. Všichni byli ohromeni p ři pohledu na zpustošené asijské zem ě, jež zasáhlo tsunami. Ohromná vše ni čící vlna za sebou zanechala pouze nešt ěstí a plá č. Další citelnou ranou,tentokrát zejména pro všechny katolíky, se stalo úmrtí papeže Jana Pavla II. Sv ět ztratil člov ěka nevšedních kvalit, jenž byl po dlouhá léta symbolem lidské solidarity a víry v budoucnost . Naše malá vesni čka žila v tomto roce p řípravami na IX. sjezd pozde ňských rodák ů. Celá akce znamenala pro všechny organizátory velké úsilí, setkání Pozde ňských se dokonce snažilo zabránit také po časí, p řesto vše prob ěhlo za hojné ú časti a snad i spokojenosti místních i okolních návšt ěvník ů.

Zvelebování obce

Zásluhou v ěř ících, církve i obce se poda řilo zrekonstruovat interiér kostela St ětí sv. Jana Křtitele.Celkové náklady p ředstavovaly částku 110000 K č.Obec dále financovala zavedení elekt řiny na k ůr a osazení sv ětel. V kostele bylo také nainstalováno elektronické zabezpe čovací za řízení. Již po t řetí obec neúsp ěšn ě žádala o dotaci na opravu vn ějšku kostela, proto byla prozatím vyhlášena ve řejná sbírka. Hroby voják ů padlých v dob ě II. sv ětové války , jež se nacházejí v blízkosti kostela, byly nov ě oploceny.

- 153 -

V pr ůběhu roku získala obec do svého vlastnictví dv ě historicky cenné nemovitosti.Jedná se o budovu sokolovny a bývalé školy. Sokolovnu obec nabyla bezúplatným p řevodem z vlastnictví SK Slavoj Pozde ň. P řed sjezdem rodák ů byla obnovena výzdoba sálu a vyklizen prostor pod sálem. V prostranství p řed sokolovnou byly nainstalovány nové lavi čky a stolky. Samotná budova sokolovny není v příliš uspokojivém stavu, vyžaduje mnohé opravy, které budou postupn ě provád ěny v dalších letech. Budovu bývalé školy obec odkoupila od správkyn ě konkurzní podstaty JZD Ho řešovice za 305000 K č. Tato budova je v tém ěř žalostném stavu, není zde zavedena ani elekt řina, její rekonstrukce p ředstavuje tudíž pro obec dlouhodob ější závazek. P řes všechny finan ční náklady, jež s sebou ponese obnovení obou získaných budov, je jejich vlastnictví pro obec velkým p řínosem, nebo ť ob ě p ředstavovaly neodmyslitelnou sou část kulturního života naší obce, což m ůže platit i v budoucnosti.

Obec naopak vyhov ěla žádosti člen ů SK Slavoj Pozde ň a bezúplatn ě p řevedla budovu kabin do majetku této organizace. Během léta zde fotbalový klub otev řel pohostinství. Protože ve stejné dob ě bylo zav řeno bývalé pohostinství, stalo se novým centrem nejen sportovního d ění v obci.

Dlouhodobým úkolem pro naši obec je zhotovení vodovodu a kanalizace. Jelikož prost řednictvím dotazníku vyjád řili ob čané sv ůj zájem o vybudování t ěchto sítí, konala se 31.kv ětna v sokolovn ě ve řejná sch ůze, p ři níž m ěli možnost dozv ědět se více informací o této problematice.V sou časné dob ě jsou rozpracované projekty k územnímu řízení.

O pravidelnou údržbu zelen ě, o po řádek a čistotu v obou obcích se starají zam ěstnanci obecního ú řadu. V obci bylo rozší řeno ve řejné osv ětlení o p ět nových lamp.

Ve H řešicích bylo v budov ě obecního ú řadu otev řeno pohostinství a obchod se zbožím smíšeným paní Truxové. Byly zde provedeny nutné stavební úpravy a v přízemí nainstalováno úst řední topení, na čemž se obec podílela částkou 50000 K č. Obchod i pohostinství slouží ku spokojenosti ob čan ů H řešic. Dále zde byla opravena zídka okolo par číku u budovy obecního ú řadu a nat řeno oplocení okolo pomníku padlých.

Po časí

Pro po časí v tomto roce se staly charakteristickými velké teplotní výkyvy, dále teplotní rekordy v chladn ějších m ěsících a naopak chladno v jindy horkých letních m ěsících.24. ledna byl zaznamenán první teplotní rekord, kdy bylo nam ěř eno 14 C. Tém ěř celý únor se pak sypal sníh, který roztával až b ěhem velkého oteplení v polovin ě b řezna. Všechen sníh zmizel b ěhem dvou dní a zaplnil celý potok.2. kv ětna padl další teplotní rekord, nebo ť bylo nam ěř eno 29,7 C. Poté však následovalo prudké ochlazení,“ledoví muži“ p řišli o týden d říve a p řinesli s sebou dokonce sn ěhové p řehá ňky a p řízemní mrazíky. Chladné po časí nás provázelo po celý červen, letní prázdniny nem ěly až na pár slune čných dn ů s létem nic spole čného. P ři prudkém oteplení v záv ěru července se strhla bou řka, která poni čila n ěkolik strom ů v parku a pod kostelem. Slune čné po časí p řišlo až za čátkem školního roku.Ješt ě v říjnu nás pot ěšilo velmi příjemné babí léto.První letošní sníh p řekvapil návšt ěvníky posvícenské zábavy 19. listopadu, když se cestou ze sokolovny museli brodit vrstvou napadaného „prašanu“.16. prosince se naší obcí prohnala vich řice, která na delší dobu ochromila dodávku elektrického proudu v celém okolí. Váno ční období jsme si po dlouhé dob ě m ěli možnost vychutnat v bílé nádhe ře a d ěti se dosyta vydovád ěly v sn ěhových záv ějích.

- 154 -

Obyvatelstvo

V letošním roce se narodilo p ět nových ob čánk ů: Vanda Bradá čová,Dominik Paur, Martina Pémová, Andrea Sachlová, Dominik Šperling-Hřešice.

Navždy odešli Vladimír Neubauer a Jan Škamor.

Do H řešic se p řist ěhovali Markéta, Petr, Dominik a Petr Procházkovi, Zuzana Tichá.Do Pozdn ě se p řist ěhovaly Dana K řečková, Veronika Machová a Blanka Šubrtová.

Konala se jedna svatba: Old řich Šubrt a Blanka Pet říková.

K 31.12.2005 činil po čet obyvatel 404, z toho 323 p řipadá na Pozde ň a 81 na H řešice.

Kultura

Kulturní akcí číslo jedna se stal jednozna čně IX. sjezd rodák ů. Na 8.-10. července byl naplánován opravdu pestrý program. A čkoliv musela být kv ůli nep říznivému po časí část programu zm ěněna,mohl si každý vybrat dle svého naturelu. Pro sportovní fanoušky sehrál SK Slavoj Pozde ň n ěkolik exhibi čních zápas ů. Kulturn ěji založení návšt ěvníci m ěli možnost zhlédnout nov ě zrekonstruovaný interiér kostela St ětí sv. Jana K řtitele u p říležitosti mše svaté, kterou celebroval P. Miroslav Vágner, kanovník kapituly sv. Víta, bývalý zdejší administrátor,nebo p ři koncertu chrámové hudby. Žádný Pozde ňák si jist ě nenechal ujít výstavu fotografií z historie i sou časnosti obce spojenou s výstavou obraz ů h řešického rodáka Rudolfa Görtlera. V sobotu jsme m ěli v parku p říležitost nahlédnout do ruky košíká ři, dráteníkovi či perníká řce a zakoupit si originální výrobek. Sobotní ve čer v sokolovn ě za čal dětským divadelním p ředstavením pov ěsti o Sulislavovi. Následovala estráda Vítej, kamaráde!, p řipravená souborem Osv ětové besedy pod vedením Jaroslava Ulricha. Ve čer pokra čoval tane ční zábavou, p ři níž v nabité sokolovn ě odolal tanci jen málokdo. Poslední den sjezdu prošel obcí pr ůvod vedený mažoretkami a doprovázený dechovou hudbou. Příležitost posed ět si za hudebního doprovodu m ěli všichni ješt ě odpoledne v sokolovn ě, kam je zahnal prudký liják. Po celou dobu trvání sjezdu m ěli navíc d ěti i dosp ělí možnost využít pou ťové atrakce v areálu p řed sokolovnou. P řestože po časí našemu sjezdu p říliš naklon ěno nebylo, sešlo se vždy hojné množství místních i návšt ěvník ů z okolí. Doufejme, že za p ět let bude mít Pozde ň op ět možnost p řivítat co nejvíce svých rodák ů.

Pozde ňští m ěli i v tomto roce n ěkolik p říležitostí zatan čit si v budov ě sokolovny. 12. b řezna se konaly 77. Šib řinky s rázem Z pohádky do pohádky. Čtrnáct dní nato pak Velikono ční zábava spojená s odpoledním maškarním karnevalem pro d ěti.14. kv ětna po řádala místní mládež májovou zábavu.Pou ťová zábava byla tentokrát spojena s událostmi sjezdu rodák ů a ješt ě 28. srpna se zde sešli d ůchodci, aby si spole čně nejen zavzpomínali, ale také se pobavili. Na podzim ožila sokolovna ješt ě dvakrát. Poprvé p ři velmi neobvyklém výro čí. Místní Osv ětová beseda slavila 55 let. Celý estrádní soubor, který po celá léta vede neúnavný bavi č a organizátor, režisér po řad ů i skladatel řady písní Jaroslav Ulrich, čítá v sou časné dob ě více než 30 lidí z Pozdn ě i okolí. Všichni se dokáží skv ěle bavit p ři r ůzných scénkách, písni čkách či vtipech, což v dnešní medializované a navíc usp ěchané dob ě za číná být vzácností. Poslední zábavou byla posvícenská. V ětšinu tane čních zábav po řádá SK Slavoj Pozde ň, nejnavšt ěvovan ější jsou však vždy Šib řinky, kdy sem zavítá okolo 200 návšt ěvník ů.

- 155 -

Obec jako každým rokem vítala své nové ob čánky, jichž tentokrát bylo šest.U p říležitosti Dne dětí se konala další tradi ční akce – Pozde ňská štrapanda, kterou však d ětem úpln ě zma řil prudký liják.

Během letních prázdnin prob ěhly v parku ješt ě další akce. Jednak pom ěrn ě hojn ě navšt ěvované letní kino, jednak Slavnosti rytí ře Sulislava- den, který všechny p řenesl do st ředov ěkého sv ěta šermí řů , kr čem i krásných tane čnic.

Samotný záv ěr roku byl obzvlášt ě pro d ěti zpest řen n ěkolika událostmi. 18. prosince d ěti dostaly nadílku p ři váno ční besídce v kin ě, kde ú činkovaly nejen d ěti z místní mate řské školy s pásmem básni ček a koled, ale také ty starší, jež sehrály pohádku O hádavé princezn ě. Den před Št ědrým dnem jsme se sešli v kostele na p ěveckém vystoupení d ětí z kvílické základní školy za doprovodu varhan v podání Adama Viktory.

V pr ůběhu roku byla všem ob čan ům poskytnuta nová služba místní knihovny – ve řejná internetová stanice. Po číta č byl zakoupen z prost ředk ů Krajského ú řadu díky dotaci z mikroregionu Povodí Bakovského potoka, jehož je Pozde ň členem. Internetová stanice byla nainstalována v budov ě obecního ú řadu v místnosti vpravo od hlavního vchodu, jež byla pro tento ú čel náležit ě upravena.

Naše obec získala významné ocen ění v sout ěži Zlatý erb o nejlepší internetové stránky m ěst a obcí. V krajském kole obsadila 1. místo, v celorepublikovém pak 3. místo. Auto ři internetových stránek Kate řina Fuxová a Martin Bradá č je kompletn ě p řepracovali, zp řehlednili a doplnili mnoha informacemi, nové internetové stránky p ředstavují tudíž cenný zdroj informací o naší obci a jejím život ě.

Sport

Obyvatelstvo naší obce má díky n ěkolika fungujícím organizacím možnost sportovního vyžití. Malí i velcí fotbalisté hájí barvy SK Slavoj Pozde ň. Letos si hrá či A-mužstva splnili sv ůj velký sen, když se jim poda řil postup do III. t řídy. Žáci skon čili na velmi p ěkném 3. míst ě. Po čínaje sezónou 2005/2006 bylo založeno B-mužstvo, které však žádných v ětších úsp ěch ů prozatím nedosáhlo. A- mužstvo se po podzimní části sezóny umístilo na posledním míst ě tabulky, avšak díky nejmenšímu po čtu trestaných p řestupk ů se stalo nejslušn ějším mužstvem III. t řídy. Čest Pozdn ě zachránili žáci, kte ří se p řed zimní p řestávkou probojovali na čelo tabulky. V červnu se na místním h řišti odehrál op ět turnaj S.O.S. Tapo Cup. Mezi 16 týmy místní obhájili 15. místo.

Rafta řský klub RC Bobr Pozde ň krom ě místních tradi čních akcí jako je otvírání a zamykání Pozde ňského potoka a organizace závod ů Pozde ňské pádlo má za sebou již druhou závodní sezónu. P řestože letos citeln ě chyb ěl zran ěný p ředseda Jan Šlajchrt, poda řilo se jim úsp ěšn ě sjet dravým korytem řeky Kamenice, která je považována za jednu z nejnáro čnějších řek v republice. Letošní 7. ro čník vodáckých závod ů po řádaných na místním potoce byl stíhán nep řízní po časí. Pro vytrvalý déš ť musely být závody dokonce o den odloženy. P řesto se i letos dostavil úctyhodný po čet milovník ů vody a vodních sport ů. Kdo vytrval, mohl strávit příjemný ve čer p ři country hudb ě.

Díky podpo ře obecního ú řadu si mohou zájemci o aerobik p řijít zacvi čit každý týden do budovy mate řské školy.

- 156 -

Rok 2006:

Rok 2006 bychom mohli zhodnotit jako rok velkého politického váhání, rozpak ů, ale i roz čarování a zklamání. Prob ěhly trojí volby: do Poslanecké sn ěmovny Parlamentu České republiky, do jedné t řetiny Senátu Parlamentu České republiky a do obecních zastupitelstev. Zatímco členové Senátu či obecních zastupitelstev již plnili své funkce, Česká republika stále zůstávala díky patové povolební situaci vzniklé shodným po čtem k řesel pravicových a levicových, díky nereálné dohod ě mezi politiky a, jak se nám, voli čů m, mnohdy zdálo, také díky naprostému nerespektování naší v ůle bez kompetentní vlády. Lidé, kte ří by m ěli reprezentovat špi čku české politiky, se oddávali spíše odkrývání protivníkových slabin, než snaze po alespo ň minimální spolupráci. Konec roku se nesl ve znamení velké nejistoty a obav, na jakou úrove ň je ochotna česká politická scéna klesnout. Voleb do Poslanecké sn ěmovny Parlamentu České republiky se ve dnech 2.-3. června zú častnilo 71,17 procent obyvatel Pozdn ě a H řešic, vít ěznou stranou se zde stala ODS, vít ězství bylo však stejn ě t ěsné jako v celkových výsledcích. 20.-21. října jsme volili členy do obecního zastupitelstva a zástupce do Senátu. Do obecních voleb byla sestavena jedna kandidátní listina – sdružení nezávislých kandidát ů, v níž figurovali všichni stávající členové obecního zastupitelstva krom ě zesnulého Josefa Paura. V nastávajícím období budou tedy pro naši obec pracovat Jitka Cífková, So ňa Trojanová, Martin Matuš ů, Jana Holubová, Kv ětoslava Paurová, Josef Husák, Martin Bradá č, Zdena Truxová a Václav Tengeri. Na své první sch ůzi zvolili zastupitelé starostkou obce op ět Jitku Cífkovou a místostarostkou So ňu Trojanovou. Zástupce do Senátu musel být volen ještě o týden pozd ěji ve druhém kole. Zde zvít ězil kandidát ČSSD (o jeden hlas), ale zástupcem našeho volebního okrsku se dle celkových výsledk ů stal kandidát ODS.

Zvelebování obce

Díky dotaci z Fondu obnovy památek Krajského ú řadu, ve řejné sbírce a finan čnímu p řisp ění obce pokra čovaly práce na rekonstrukci dominanty naší obce, kostela St ětí sv. Jana K řtitele. Za částku 155000 K č byly osazeny m ěděné okapy. Za čaly první opravy na získané budov ě sokolovny. Byla provedena úprava sociálního za řízení v četn ě vým ěny okének, p řístavek zvaný „Daliborka“ získal novou fasádu a oplechování. Na celé budov ě byly nainstalovány nové okapy. Celkové náklady p řesáhly 240000 K č v četn ě získané dotace 60000 K č. U budovy mate řské školy, která také vyžaduje jisté zásahy, byl nov ě proveden svod deš ťové kanalizace. Prostranství vjezdu bylo pokryto zámkovou dlažbou. Obojí vyžadovalo částku 68000 K č. Obec zahájila p řípravné práce na vybudování kanalizace a vodovodu. Částka 52500 K č byla investována do geometrického zam ěř ení obce, aby bylo možno p řipravit projekty k územnímu rozhodnutí, které nabylo právní moci v záv ěru roku. V roce 2007 budou zahájeny p řípravy na zpracování projektové dokumentace ke stavebnímu řízení a poté p řijde na řadu to nejd ůležit ější: zajistit pot řebnou dotaci. Rozpo čet na vodovod, kanalizaci a ČOV pro obce Pozde ň, H řešice a Líský p ředstavuje zhruba částku 40000000 K č. Zajímat se budeme hlavn ě o zdroje ze Strukturálních fond ů EU. Na podzim také obec zažádala o dotaci z Programu obnovy venkova na rekonstrukci d ětského hřišt ě v areálu mate řské školy. Odborná firma Živa-Malé Kyšice provedla údržbu zelen ě v části obce Pozde ň i H řešice. Tyto práce byly realizovány zejména z d ůvodu zanedbané údržby z minulých let a možného ohrožení ob čan ů padáním suchých v ětví p ři velkých v ětrech. Vzhledem k finan ční náro čnosti bude údržba zelen ě dokon čena v p říštím roce. K spokojenosti místních ob čan ů stále slouží obchody se zbožím smíšeným Jany Šlajchrtové v

- 157 -

Pozdni a Zdeny Truxové ve H řešicích. Stejn ě tak funguje pohostinství v budov ě fotbalového klubu v Pozdni a pohostinství v budov ě obecního ú řadu ve H řešicích. Ob ě pohostinství přispívají díky ob časným hudebním posezením či obdobným akcím ke kulturnímu životu v obcích.

Po časí

Co se tý če charakteristiky po časí v roce 2006, jednalo se zcela jednozna čně o rok , v n ěmž vládla dlouhá zima na jedné stran ě a tropické léto na stran ě druhé. Oproti tomu zcela stranou zůstalo jaro s podzimem. Leden v tomto roce všechny přesv ědčil o své síle. Díky dlouhodobým silným mraz ům zamrzl celý Pozde ňský potok v četn ě splavu. V únoru následovalo prudké oteplení. Velmi št ědře se k nám zachovala paní zima i co se sn ěhu tý če. Nejenže napadl d ětem b ěhem jarních prázdnin za čátkem b řezna, den po Šib řinkách pak 40 cm, ale naposledy jsme se s ním setkali ješt ě 22. b řezna. Poté však již p řišlo prudké oteplení a duben se svým typickým aprílovým po časím. Skute čného jara jsme se však nedo čkali. Po chladném a deštivém dubnu následoval velmi teplý, již spíše letní kv ěten. Po p řekvapiv ě studeném nástupu června, kdy ješt ě v oblasti Šumavy napadl sníh, nás čekala úmorná tropická vedra, jež skon čila až s p říchodem srpna. Tento m ěsíc se naopak stal nejchladn ějším srpnem za posledních 30 let. Vše nám pak vynahradilo p řekrásné zá řijové babí léto. První, ale zárove ň poslední letošní sníh se objevil již 3. listopadu. Až do konce roku panovalo v ětrné a chladné po časí postádající nejen sníh, ale i mráz. Jako by paní zim ě po letošní dlouhé a kruté zim ě již žádné sn ěhové zásoby nezbyly…

Obyvatelstvo

Letos p řibylo do Pozdn ě a H řešic šest ob čánk ů: Veronika Šubrtová, Tomáš Houda, Kristýna Votavová, Kate řina Suchá, Tereza Procházková a Radek Sihela. Navždy se s námi rozlou čili Josef Paur, bývalý dlouholetý starosta naší obce, dále Božena Svobodová, Božena Görtlerová, Vlastimil Hrdli čka a Julie Pospíšilová, do poslední chvíle aktivní členka Osv ětové besedy. Do Pozdn ě se p řist ěhovali Vilma a Václav Balounovi a Jana St řesková. Do H řešic Radek Sihela. Odst ěhovali se Božena Irmanová, Vlasta Cífková a Václav Vejražka. Do stavu manželského vstoupila Zuzana Paurová z Pozdn ě s Martinem Korbelem. K 31.12.2006 činil po čet obyvatel 406, z toho 325 p řipadá na Pozde ň a 81 na H řešice.

Kultura

Také v tomto roce m ěli Pozde ňští množství p říležitostí, jak zajímav ě strávit volné chvíle. A ť se jednalo o tradi ční setkání p ři tane čních zábavách v místní sokolovn ě nebo o akce po řádané pod širým nebem v prostorách parku, či o ty p řipravené pro naše nejmenší. První možnost zatan čit si p ředstavovaly 11. b řezna sokolské 78. Šib řinky. P řišlo p řes 170 návšt ěvník ů, ráz Ve víru masek a tance však inspiroval jen nemnohé, nebo ť masek letos výrazn ě ubylo. O polovinu mén ě lidí navštívilo velikono ční zábavu po řádanou fotbalovým klubem 15. dubna. Hojnou ú častí d ětí i jejich rodi čů se však mohl pochlubit maškarní karneval po řádaný téhož dne za spoluú časti obecního ú řadu. Další akce pro d ěti se konaly u příležitosti Dne d ětí. Pozde ňští hasi či pro n ě p řipravili d ětský den na h řišti plný zajímavých disciplín v četn ě st říkání vody na ter č. 17. června se 19 d ětí vydalo již podvacáté na trasu Pozde ňské štrapandy neboli tajné cesty za pokladem. Druhý červencový víkend je v Pozdni vždy spjat s pou ťovými událostmi. K t ěm letošním pat řila nejen tane ční zábava, ale také fotbalový turnaj-vše pod taktovkou SK Slavoj Pozde ň. Nechyb ěly ani pou ťové atrakce pro

- 158 -

děti rozmíst ěné v areálu pod sokolovnou. B ěhem dvou červencových ve čer ů se op ět promítalo v parku. Zvolené filmy p řilákaly úctyhodný po čet návšt ěvník ů. Park ožil ješt ě 19. srpna, kdy k nám zavítali členové amatérského divadelního souboru Dividýlko Slaný se svým legendárním vystoupením Jak jsem vyhrál válku. P ředstavení zhlédlo p řes 100 návšt ěvník ů. Během prázdnin m ěly d ěti možnost podívat se na místo, kde podle pov ěsti stávala tvrz Sulislava z Pozdn ě. Výšlap na Ostrov u Jedom ělic zvládlo 28 ú častník ů. Rozlou čení s prázdninami p ředstavovala Strašidelná Slán čice neboli no ční cesta lesíkem plným strašidel, na kterou se vydalo op ět neuv ěř itelných 100 lidí. Tradi ční podzimní záležitostí je také vítání nových ob čánk ů. Letos p řivítala starostka obce šest malých Pozde ňáčků. Prob ěhlo setkání s důchodci. Naposledy se sokolovna zaplnila p ři posvícenské zábav ě 18. listopadu. Po dlouhé dob ě bylo posvícení v Pozdni dopln ěno také pond ělní p ěknou hodinkou v pohostinství. Záv ěr roku pak pat řil zejména d ětem. V prostorách bývalého kina se p ředstavily nejen d ěti z mate řské školy s pásmem básni ček a koled, ale i ty starší, jež sehrály pohádku O loupežníku Lotrandovi. Po mikulášské nadílce následovalo promítání pohádky. 29. prosince se všem zájemc ům otev řel místní kostel, kde d ěti z kvílické školy za varhanního doprovodu zazpívaly váno ční koledy a doplnily p řekrásnou atmosféru vánoc.

Sport

Vůdčí sportovní organizací v naší obci stále z ůstává fotbalový oddíl SK Slavoj Pozde ň. Pozde ňské barvy hájí již t ři mužstva. A-mužstvo sbíralo v sezón ě 2005/2006 zkušenosti ve III. tříd ě a skon čilo na čestném p ředposledním míst ě. B-mužstvo uhájilo pouze poslední místo IV. třídy. Naopak pozde ňští žáci postupují díky prvnímu místu do okresního p řeboru. Turnaje v sálové kopané konaném v červnu se zú častnilo dokonce 20 mužstev. Pozde ň se zde však p říliš nezaskv ěla, nebo ť naši hrá či nepostoupili ani ze základní skupiny. Fotbalový oddíl uspo řádal pro všechny malé i velké sportovce v říjnu sout ěž nazvanou Pozde ňský p ětiboj. Sportovní akce se zú častnilo 52 sout ěžících. Rafta řský oddíl RC Bobr Pozde ň uspo řádal již 8. ro čník oblíbeného vodáckého závodu Pozde ňské pádlo. Ve čty řech kategoriích sjelo místní potok 54 více či mén ě úsp ěšných, ale zcela jist ě nadšených vodák ů. Ve čer po závodech mohli všichni strávit p ři p říjemném posezení s hudbou.

Tolik zatím z přepisu kroniky obce Pozde ň. Tento p řepis vznikl díky ob ětavé práci starostky p. Jitky Cífkové.

- 159 -

- 160 -