Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 1

Pamětní kniha obce

městečko Olešnice založená roku 1859

– 1 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 2

© foto: archivy Městského úřadu a občanů města Olešnice Text: přepis tří rukopisů pamětních knih (kronik) města Olešnice © CHAS Moravská Třebová

– 2 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 3

Úvod

Doba, v níž městečko Olešnice svůj počátek vzalo, tak jako i způsob počátků tohoto, jest docela ne- známý a nikde se toho dočísti nelze. Až doposaváde se oustní povídka udržela, že naše městečko před dávnými časy na obecním pastvisku Rovně nad Lambergským dvorem státi mělo. Tato důminka jest však bez důvodů, poněvadž se tam jen něco málo znaků někdejších stavení, a snad jen několika ma- lých, beze všech sklepů a neb základních zdí nacházelo. Velmi silná a důvodná důminka, že Olešnice skrze pány z Lomnice jestli ne založená, tehdy ales- poň znamenitě rozšířená byla, jestit ta, poněvadž pečeť pana Laczka z Lomnice v jeho listu od roku 1477 takřka ty samé znaky v sobě obsahuje, které Olešnice až doposaváde v pečeti své obecní nese. A což z toho vysvítá, že pan Jan z Lomnice v jeho listu od roku 1408, pak Laczek z Lomnice v jeho listu od roku 1477 Olešnici městem a obyvatele měšťany jmenuje. Nemůžeme sobě z toho nic jiného vyčerpati, než, že tehdejšího času Olešnice v poměru proti jiným městečkům dílem v lidnatosti, dílem v vejstavnosti a neb snad i v užívání mnohých práv nějakou znamenitost měla, která však skrze na- stalé válečné nepokoje a vrchnostenské utiskování v potomních letech, jakž to list p. hraběte Šlika 1638, paní Abatyše z Parru 1667 zmiňují, velmi klesnouti musela. Také žádná pochybnost není, že zde vojsko Žižkovo pod zprávou Bořeka a Viktoryna Poděbrad- ského v roku 1423 ve svém tahu od Svitavy na Kunštát zle hospodařilo. Ta okoličnost, že zdejší pivo- varské stavení, o jehož opravě a starodávnosti již p. Jan z Pernštýna v roku 1540 se zmiňuje, dle je- ho doposavádní soustavy ohniščat a komínů, a dle v něm při jeho přestavování po utrpěném ohni 1828 získaného nálezu množství okovin, trusků neb škvárů někdy nějakou huti, nejspíše ale skleněnou slouti muselo, nechá též na starodávnost této osady domýšleti. Jinších pramenů nemáme, než oných, které dějepis městečka Olešnice, počnouce v 14. století nám podávají. Též dojista dozvídáme sa, že k naší faře přináležely: „Prosetín, Rovečín, Sulkovec a Bohuňov,“ kamž se odtud dosluhovalo.

– 3 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 4

– 4 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 5

Dûjepis z Pernštýna, tehdejší držitel Olešnice, zdejším cechmistrům a mistrům krejčovským cechovní pravidla, dle kterých se spatřuje, že tovaryši krej- V 14. století přináležela Olešnice (městská stra- čovský při sobě kordy neb tulichy nosili, podot- na) jakožto samostatný statek z hradem Louka kuje o tehdejších lázněch, které, dle udržené po- Pročkovi z Lomnice. Moravská Strana s několika věsti, na tom místě, kde palírně stojí, se vynachá- vesnicemi přináležela v roku 1382 Markétě zely; a jest toto i lehce za pravdu držeti, an se zde z Děblina; a v roku 1391 zadala ona tento stateček od jakživa vodovod ze studně na vejpustku, krb svému manželi z Kunštátu. nazvané, nachází. Městskou stranu i s přináležejícími vesnicemi, V příštím roku 1540 ten samý pan Jan z Pern- které před rokem 1848 ke Křetínu patřily, odpro- štýna udělil zdejším poddaným milost, že si mo- dal Čeněk z Lomnice a Děblinu, syn Pročka hou nad městečkem svobodný rybníček zhotovit, z Lomnice, v roku 1406 na Jana z Lomnice, a ten- tak jako i že náklad na pivovar daný těm samým to v roku 1416 odprodal zase Loucký hrad a po- zdarma odpouští, jen že oni povinní budou cinz, zanechal sobě Olešnici (městskou stranu) a Kně- jakž z tohoto pivovaru od starodávna vycházel, žoves. do panského důchodu odváděti. Tento pan Jan z Lomnice udělil milost dědič- Z tohoto zase vysvětluje, že pivovar nejen již ného práva Olešnici (městské straně) dle jeho lis- tenkráte, nýbrž od starodávna sousedům olešnic- tu od roku 1408 a nazývá Olešnici městem a oby- kým přináležeti musel, ačkolivěk poměry mezi vatele měšťany. majetností vrchnostenskou a pak poddaných zce- Ačkoliv v Topografii Volnýho zní, že v roku la jiné byly, než jak nyní jsou. 1455 Bohuš z Lomnice, bez pochyby syn Janů, Tohoto času musila výživa chudého lidu nejví- městečko Olešnici jeho manželce Kateřině z Ill- ce v tkadlcovství mezulánu a šárky pozůstávat, berku zapsati dal a ona zase svému druhému neb s velkou rozsáhlostí udělil Jan z Pernštýna manželi Bertholdovi ze Tvorníka věnem darova- a na Helfenštýně v roku 1545 zdejším tkadlcov- la, po jehož smrti synové Ondřej a Kryštof měs- ským mistrům tkadlcovský řád cechovní. tečko toto zase na Vilíma z Pernštýna v roku 1466 Paní Eva z Lichtnštýnu a na Kunštátě v jejím li- za jeden tisíc hřiven prodali, tedy předce z listu stu od roku 1596 vyřkla mnohem zřetedlnější vla- od Lacka z Lomnice v roku 1477, na kterým sám stenství pivovaru pro obec Olešnici, jmenuje sa- Vilím z Pernštýna co svědek se vynachází, neo- mostatné panství Olešnické s přináležejícími mylně vysvítá, že až do tohoto roku 1477 Olešni- rychtami, totiž: Crhovskou, Rovečínskou, Vír- ce ne Vilímovi z Pernštýna, nýbrž Lackovi z Lom- skou, Chlumskou, Hlíbockou, Veselskou [... půl nice přináležela. řádku necháno volného ...], zakazuje skupování po- Však ale nic méně již v roku 1483 vynacházela travných věcí, jako: másla, sýrů, vajec, pak příze, se Olešnice (alespoň Moravská Strana) v rukouch vlny atd. po dědinách s příkazem, že ty samé nadřečeného Pernštýna, což jeho obdarující list vždy na trhu zde prodávané býti mají; pak dává na udělení svobodného dědičného práva pro Mo- svobodu k prodávání soli. ravskou Stranu od toho samého roku patrně do- Za času této paní přišlo bezpochybně panství svědčuje. Olešnice s Kunštátem v spojení. Po této paní ná- Ale i městská strana přináležela tomu samému sledoval držitel panství Kunštátského Pavel Kata- již v roku 1499, čehož jest důkazem udělená pri- ryn z Katarů, který však dlouho nepanoval, neb vilegie od krále českého Vladislava. již v roku 1600 vyšlo udělení svobody na šenko- I ta okoličnost, že tento král v roku 1499 dva vání vína v Olešnici proti ročnímu cinzu 24 fzl. ve výroční trhy po osm dní trvající, pak zase Ferdi- dvou lhůtách, od Jana Waneckýho z Jemničky, nand, král římský v roku 1539 koňské trhy od pak Jana staršího Odkolka z Oujezdce a na Te- druhého postního pondělí začnouce až do sv. Ja- menici co poručníků Petra a Jana Katarynův z Ka- na křtitele trvajíce, Olešnici udělili, nechá na teh- tarů, kteří též Jimramov drželi. Starší sirotek ten- dejší znamenitost městečka Olešnice soudit, což to Petr Kataryn nastoupil v krátkosti dědictví po se i také s tím shoduje, že toto městečko v roku jeho otci, neb již roku 1601 udělil cechu kovář- 1506 svobodu na šenkování vín od pana Vilíma skému a pak v roku 1603 cechu kožešnickému z Pernštýna obdrželo. V roku 1539 udělil pan Jan v Olešnici cechovní pořádky.

– 5 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 6

Zase v krátkosti přešlo panství Kunštátské dena byla [oprava tužkou na „v roku 1740“, pak na 1742 a Olešnické na Jana Šmída z Freyhofu do vlasten- nebo dokonce 92?]. Tyto pozůstatky jsou, že až po ství, který v roku 1610 cechovní pořádek pro sou- dnešní den Austopská hospoda znaky od dělo- kenický cech v Olešnici udělil. V těchto časech vých kul dosti husto na sobě nese. To samé bylo musela Olešnice velmi mnoho utrpěti, an list pa- viděti na zdejší kostelní věži, pokudž po ohni na hraběte Jindřicha Šlika od roku 1638 zřetedlně v roku 1827 opravená nebyla. praví, že toto městečko skrze válečné nepokoje U Austopa se až doposaváde, však ale již zřídka a vojenský lid k skažení, k spustošení přišlo, však rozličné železné vojenské nářadí, totiž: koule, ku- nejen tyto události, nýbrž i předešlé vrchnosti sa- sy podkov, šavlí atd. z role vyvorávají. Od těchto mé musely k této skáze mnoho přispívat, poně- dob bez pochybně pocházejí náspy neb šance za vadž zase paní Maxmiliána z Parru, abatyše Trpínem u Hartmanského lesa, a pak vedle velké z kláštera sv. Jozefa v Brně majíce v užívání pan- Bysterské silnice na kopci u Faustkovýho lesa Ka- ství Kunštátské, ve svém listu od roku 1667 zřej- mence, ačkoliv pověst panuje, že tyto šance od ča- mě praví, že dřívější obdarování městečka Oleš- su 30ti leté války, když zde i Švejda přítomen bý- nice z toho ohledu potvrzuje, poněvadž Olešnice ti měl, pochází. V roku 1759, pokudž Moravská dlouho trvajícími těžkostmi od předešlé vrchnos- Strana a městečko každý pro sebe obecné oučty ti k velikému zpustošení a porušení přišla. vedli, stalo se ujednání mezi obojími, že obojí Po této paní následovala zase Leopoldyna Šmí- obecní jmění do jedné obecnosti splynouti necha- dova, abatyše toho samého kláštera, která listem li, přičemž však sobě moravští sousedi pastvu na od roku 1677 stvrzení všech předešlých obdaro- pastviskách Rovně vymínily. Správa obecní byla vání udělila. Až do těchto dob byla Olešnice s ro- tyto časy opatřována skrze primátora, pak půl- botou stižená, až pak roku 1702 tehdejší pán pan- mistra a rádní. Okolo roku 1790 přestal úřad pri- ství Karel Benedikt z Lamberka sjednocenost mátorství. Obecní písmo a gruntovní knihu ve- s Olešnicí učinil, dle které on mnoho roboty po- doucí nazýval se syndikus. V roku 1783 [83 dopsá- pustil, však proti tomu, že v jeho panském domě no tužkou] dostala se Olešnice co poddaná osada v Olešnici pivo své šenkovati moct bude. Též z to- panství Kunštatského do vlastnictví baronů ho samého listu lze patrně nahlédnouti, že tak z Honrichsů, což až doposaváde trvá, a nynější zvané propinační právo v Olešnici ne vrchnosti, pan baron Jozef z Honrichsů se nazývá. nýbrž obci příslušelo. Již od starodávna nevykonávala Olešnice natu- Poměr poddanství nebyl však nijak tímto způ- rální robotu, ku které ještě po roku 1702 povino- sobem zrušen; ačkoliv Olešnice předce nějakou vána byla, nýbrž co pamětníků jest, dával se vždy přednost a právo proti ostatním vesnickým obcím nějaký ujednaný peníz, jenž jméno měl urbární proti své vrchnosti užívala, jakož byly: své vlastní povinnost, do panského důchodu, který vždy jed- vedení gruntovní knihy, kontribučenské a sirotčí notliví gruntovníci skládali. Co se nejdéle nazpět kase, svobodné volení obecných představených. upamatovat můžem, vynášela tato urbární povin- [následující odstavec po okraji této strany kroniky] nost na celou obec ročně 300 fr vídeňského čísla, Dle udržené oustní pověsti bylo zde více než pak více, až naposled několik let před vybavením před sto lety, tehdy okolo 1720 neb 1730 hrdelní 1848 a 50 v plné 760 fr. neb 300 fr činila. právo, jakž takové v znamenitějších městečkách V roku 1805 byla zde všeobecná drahota v obi- dosti hustě se nacházelo. Popravní místo bylo na lí. V roku 1809 bylo zde francouzské vojsko na pastvisku Skalky, které místo až doposaváde „na přechodu, však žádnou škodu ani zhoubu v tom spravedlnosti“ se nazývá. Náš v obci žijící nej- nejmenším nečinilo. Zdejší chudší lid živil se nej- starší muž Franz Sperat 98 roků starý vypravuje, více jak odstarodávna tkaním suken, obzvláště že jeho matka poslední popravě nějakého Hájka ale polovlněnných látek, totiž šarek; však ale, z Letovic pocházejícího, který sťatý byl, přítomná když tyto již z módy vycházely a odbytu nebylo, byla, což ona tomuto synovi Fr. Speratovi vypra- muselo se k jinším druhům, jenž v módě stály, vovala.Tento Sperat pamatuje, když v Olešnici přikročiti. A tak se stalo, že zde zrozený soused okolo 1770 byly dávané domovní čísla. pan Jozef Sperat, pobyvše dříve ve Vídni, zde fab- Není sice žádného důvodu, však ale dosti po- riku na moravské straně založil, a také v roku zůstatku, že zde a u Austopa šarvátka mezi ra- 1810 vystavěl, kdež se však skrze tovaryše nepra- kouským a saským vojskem okolo roku 1730 sve- covalo, nýbrž odtud ze skladů bavlna, jenž se

– 6 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 7

z Vídně sem přivážela, na tkadlce do jejich domů kardistů, tak že katolíci až do Kunštátu k své círk- k zetkání se vydávala. To z této bavlny utkané vi přináleželi; což ale jen krátký čas trvalo. zboží (v náčení fabrikantovém) totiž: kamrtůčky, Kdy chrám páně na hřbitově vystavený byl, ne- perkále, batisty, croisee atd., přijímaly se ve fab- máme žádných důkazů. [Na okraji následujícího textu rice na zpět proti náhradě tkadlcovské již před je vepsáno: „Z jistého pramene se dozvídáme, že až do roku tím vysazené mzdy. To tak schromáždené zboží 1758 se jak okolo farního, tak i hřbitovního kostela pochová- bylo zase na vozech do Vídně odvezeno, a zase valo. K farnímu kostelu na hřbitov přináležely: Olešnice bavlna přivežená. Po tomto prvním majiteli fabri- městská strana, Kněžoves, Cerhof, Austup. Na hřbitov na ky nastoupil skrze odstup v roku 1820 pan Prin- moravské straně se pochovávali: Moravská Strana, Kčenov ger a comp., pak v roku 1840 Fridolín a v roku a Lhota.“] My se domníváme, jestli se to nestalo za 1854 pan Jindřich Mully; všechny z Vídně. časů hrabat z Lamberku a jestliže se ten čas také Mimo velké drahoty navštívil naše městečko i pochovávání od farního kostela tam nepřeneslo. v roku 1817 také pád ohně, který 4 domy, totiž Tam, kde mlýn tak zvaný Pospíšilovský pod čí- číslo 15, 16, 17, 18 strávil. Jest to první pád ohně, sl. 10, pak chalupy č. 6, 7, 8 a 9, pak 203, 223 sto- který se pamatuje, ačkoliv jich za starodavných jí, vynacházel se před 70-80 léty panský dvůr časů velmi mnoho být muselo, poněvadž se při s pozemkami na moravské straně ležícími, který kopání sklepů a základů v domech mnoho ohňo- pak rozdělen a k výstavě nových stavení odpro- vých vrstvev nacházívalo. dán byl. Kontribučenský úřad zdejší obce byl vyřknu- Obyvatelstva v roku 1842 bylo zde ne zouplna tím vrchního úřadu kunštátského v roku 1821 vy- 1700, v roku 1847 již k 1900 a nyní v roku 1860 zdvižen, a toto vyřknutí od ministerium stvrzeno, 2156 osob domácích a přes 200 cizích. načež dne 30ho června 1825 odvod v Kunštátě Když v roku 1847 hřbitovní kostel na své stav- následoval. bě scházel, přišel dopis od vrchního ouřadu Kun- Zase v roku 1827 překvapil velký pád ohně na- štátského, že pan baron nikoliv tuto znamenitou še městečko, který farní kostel, pivovar, školu, opravu na sebe nevezme, protože nedávno velké rádní dům a ještě 73 dílem okolečních, dílem na výlohy jakožto patron na farním kostele nesl, a te- Moravské Straně domů strávil a 3 lidi o život při- dy povinnost kolatorních obcí bude, aby tuto vedl. Kostel byl říkaje z gruntu nově stavený, jen opravu sami nesli. Předce ale nahlednul pan pa- věžní zdi zůstaly staré; přitom byl také o něco tron jednu potřebnost neodkladnou, totiž aby se rozšířen. Zvony, které dosti velké byly, jsou zni- druhá vyučovací světnice zřídila, poněvádž až do čené. Teprv v roku 1839 byl tento kostel nově do- této doby všechny naše dítky 350 až 400 skrze dva stavený a na den jména Panny Marie od brněn- učitele v jedné světnici vyučovány byly. Nastojte- ského p. biskupa Antonína Gindla vysvěcen a sv. protož ještě tento rok byla druhá světnice z učite- Leopoldu obětován. [na okraji: „Dřívejší patron tohoto lového obydlí od polední strany zřízená a učitelův kostela byl sv. Vavřinec] V roku 1834 bylo náramně kvartýr v jinším domě městském najmutý. suché a horké léto, úroda však předce ucházející. I následoval nyní rok osudný 1848, kdežto by- V roku 1841 vyhořelo zase 5 domů, mezi nimi lo zrušeno poddanství a vyřknuté shlazení všech také fara; a zase v roku 1842 přikvapilo neštěstí robot a z poddanského poměru pocházejících po- ohně na zdejší městečko, při kterém 27 domů vinností, následovně i zrušení naší urbární po- v rynku, a po několika nedělích 4 domy na Mo- vinnosti. Přešla také pravomocnost panská neb ravské Straně popelem lehlo. Po těchto ohněch, vrchnostenská na zeměpanské úřady, a tak se obzláště od roku 1827 změnilo se znamenitě na zdržela oprava hřbitovního kostela až do roku výstavnosti a ouhlednosti domů, pak porovnání 1852, kterou obce samy převzíti musely a jich 800 a úklidnosti náměstí; k čemuž poslednějšímu i ta- zl. stála. Tato oprava pozůstávala z nové, šifrem ké v roku 1836 vystavěná silnice skrze Olešnici pokryté střechy a věžky, pak obílení jakž vnitř tak nemálo přispěla. Přiložený plán zdejší osady od zevnitř. Obecní úřad se dálej o potvrzení patroná- roku 18 dává o tom dostatečný obraz, když jej tu tohoto kostela nehlásil, a tak převzal břemeno k nynějšímu přirovnáme. bez práva na sebe, až teprv v roku 1859, jak dole Dle pozůstávajících zaznamenání v Topografii podotýkáme bylo jednáno. Volnýho byl zde již v roku 13 chrám páně a v hu- Též se zde v roku 1848 zřídila národní stráž, sitské válce vynacházel se nějaký čas v rukou pi- pozůstávala z okolo 75 oudů a trvala až do roku

– 7 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 8

1851, kdež zrušena byla. Ona oučinkovala po nej- 167, Jan Fröhlich 123, Václav Černý No 13, Franz prv dne 30ho března při veřejné slavnosti v upři- Slavíček učitel, Václav Šustr No 249. vítání konstituce. Byl to den krásy plný jak v po- Též v tomto roku dne 20ho června byla vyba- větrnosti, tak v účelu jemu věnovaném, k čemuž vena urbární povinnost; tak jako i zdejší domka- se množství lidu okolního, jakož i páni úředníci ři, kteří k obci pozemní cinz každoročně platili, z Kunštátu sešli. Vedl se totiž průvod, v čele svém byli z tohoto břemena vybaveni což získalo obci bílý prapor mající, s hudbou od rádního domu do výbavní kapitál 1330 zl. [vedle tohoto odstavce Lamberského dvora, pak přes Moravskou Stranu vepsáno: Ke zdejší faře přináležel Kněžoves s ro- a Vejpustek do města, kdež se na náměstí po dr- botou před rokem 1848] žané řeči, která díky dobrotivému zeměpánu za Tento rok ujednal výbor, že aby se dva pro propůjčené svobody a pak vídeňské vysoké škole obec pozůstávající pastýřové vyzdvihli, a pastvis- vzdávala, slavné přípitky činily. I večer zřídila ka skrze pronájem užitkovali, což také v prvním obecní rada na rádním domě hostinu jak pro cizí, příštím roku 1851 provedeno bylo. [vedle dalšího: tak pro zdejší vznešenější osoby a sousedy, a ce- V jaře roku 1851 vyhořelo mnoho stavení v Cerhově.] Obec- lé městečko slavně osvícené a transparenty ozdo- né pastoušky pod číslem 138 a 168 byly obydlím beno bylo. V kratičkosti působení zdejší národní pro chudé věnované. Též tento rok nechala obec stráže přicházely příspěvky z koliktero stran pro svůj les ze strany od pastvisek kamenným plotem tu samou, z čehož obzvláště dar praporů od paní ohradit, aby na tento způsob se předce jedenkrá- baronky rozené hraběnky Mitrovský k zmínění te docílit mohlo, by skrze to škodné a nepravé pa- jest; a který dne 27ho srpna toho roku od vel. pa- sení dobytka v tomto lese se zamezilo, a les do na faráře Jana Pleskače u přítomnosti Letovské patřičného pořádku přiveden byl. národní stráže na place před kostelem vysvěcen Při rozpuštění národní stráže v tomto roku od- byl. Dne 24ho září navštívila zdejší národní stráž vedlo se 12 kusů střelné zbroje do Olomouce pro- Letovskou stráž k slavnosti svěcení praporů. ti náhradě 40 k. za kus. Praporec byl proměněn Honbu tohoto roku provozovala obec sama, však v korouhve do kostela pro mládež a u stolice pa- druhé léta byla Moravská Strana panu baronovi tronové blíž velkého Oltáře postavené. Orlice 1ze a městská sousedstvu pronajatá. stříbrem a zlatem vytkávaná, byla daná do radni- Též zde byla v prosinci komise od cís. k. kraj- ce za rám. Následkem velké povodně v roku 1850 ského úřadu a apelačního soudu v Brně na vyšet- po dvakráte, tak že voda okolo 5 střevíců na lu- ření, zdaž by okresní soud v Olešnici své sídlo mí- kách vysoko dosahovala a velmi mnoho domků ti mohl; však ale již při té samé jsme viděli, že ti- na moravské straně podtopila, ba jeden dílem to páni ne pro Olešnici, nýbrž dle přání pana podkroutila, vystavěly se mimo velkého mostu barona Honrichs pro Kunštát nakloněné jsou; ještě 3 mosty z té strany od města, aby voda svo- a tak se stalo, že v roku 1850 politicky tak zvaný bodnější průlev měla. podkrajský úřad v Boskovicích, a soud, pak vej- Rok 1852 byl takřka nad míru suchý, však ale běrčí úřad v Kunštátě své sídlo vzali. [po straně při- předce nebyl mezi neourodný k čítání. V tomto psáno: Již v roku 1849 spadl strop ve škole, však když tam roku byla Olešnice skrze vystavení pěti nových žádné dítky nebyly. Byl v roku 1847 jak svrchu podotknuto domů rozšířená, a to sice: vedle silnice k Trpínu vystaven. Též v tomto roku 1849 vyhořelo mnoho domů na fa- uspořádané domořadí skrze postavení 4 domků miliích v Roseči.] Při nastoupení tohoto soudu přišla číslo 273, 274, 275 a 276 a pak na Kunštátské sil- gruntovní kniha odtud k odevzdáni. Pak v srpnu nici u Cerhovských hranic postavený hostinec od měsíci následovala volba místního představen- Ignaze Puchara, od čehož jméno Pucharna. Ještě stva; při které byl následovní výsledek: starosta, doposaváde přičinila se Olešnice o sídlo okresní- dosavadní gruntovní knihu vedoucí pan František ho soudu v jejím lůně, nabídla se celé stavení pro Neumann No 21; radní pánové Jozef Čapek No kanceláře atd. na svůj náklad zříditi a pak státu 121 a Ignaz Puchar No 95 ostatní výbor, pánové za jmění odevzdati, pročež následovalo, že v ro- Jan Pleskač, farář, Dr. Václav Felkl, obecní lékař, ku 1854 v této záležitosti tehdejší pan podkrajský Franz Fiala No 83, Jakub Čapek No 84, Franz Ve- z Boskovic a ingineur z Mor. Třebový sem na ko- is No 6, Antonín Holz No117, Jacob Oderský No mis vyjeli a vše prohlídli, kde a jak by se stavěti 24, Fridolin Ullinger No 157 a Karel Bayer No 16. chtělo. Však toto vše nepřemohlo zakořeněné Náhradníci: Franz Veiner No 159, Franz Tichý No chtění vysokých úřadů, aby okr. soud v Kunštátě

– 8 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 9

zůstal, předce ale poctil nás pan krajský z Brna ly vysazenou od obce a tato vybírala pro sebe Eugen hrabě Braida v této záležitosti s jeho osob- školní plat, sobotáles. V tomto roku bylo zcela ní návštěvou v létě 1855, při které naši obětivost nové volení obecního uřadu předsevzato, poně- sice velmi schvaloval, ale na vzdor toho nám vadž doposavadní výbor skrze odemřití mnoha mnoho nadějí nevyslovoval. oudů pak skrze přání mnohých oudů o vystoupe- V létě roku 1854 okolo 4 hodin ráno při velkém ní již ne dosti dostatečný byl. Vyvoleni byli Ignaz lijavci uhodil blesk do radního domu do věžky Puchar starosta, Franz Fiala No 83 i Jindřich a již se tato ohněm chytala, však ale pomocí lid- Oderský No 24 radní, Franz Neumann starší No skou od dalšího neštěstí ochráněno bylo. Naše ná- 21, Jozef Tuna No 114, Ignaz Mifek 115, Jozef Vi- městí (rynk) skrze jeho příkřejší polohu utrpívalo šinka 116, Jan Pelíšek 112, Franz Pohanka No 93, vodou při tání sněhů a neb při bouřkách mnoho Jan Mareš No 85, Franz Neumann No 23 a Vin- na svém urovnání, pročež nechala obec od silnice cenz Čapek No 28 výborové, pak Jozef Knížek No začnouce vedle fary až proti věži krytý kanál zho- 17, Karl Fiala No 11, Franz Tichý No 167, Venzl toviti v roku 1855. Na jaře v měsíci máji 1856 sho- Černý No 13, Venzl Šuster No 249 a Jacob Vainer řelo zde v Trpínské ulici 3 domky No. 203, 223 No 18 náhradníky. a 224 a zase dne 24ho června též 3 domky na hor- V příštím roku 1858, jenž též mezi suché léta ním konci vejpustku číslo 212, 246 a 259 a dne přináležel, byla zřízena stromová školka, velký 11. listopadu toho samého roku na vejpustku je- díl pastviska skalky v roli zdělán a stromovím po- den domek číslo 52. Tohoto roku vystavěla obec sázen, což se ale v roku 1859 a 1860 tak dalece kůlny pro stříkač a vodní voze, pak pro jarmareč- dokončilo, že jen z předu něco málo okolo 1 jitra ní boudy mezi pivovarem a kostelem. Též stala se pastviskem zůstalo, aby chudší lidé pro jejich směna mezi obcí a Kunštátským panem baronem drobný dobytek nějakou pastvu míti mohli. na pozemky, totiž obec odstoupila pastvisko Rov- Do pivovaru byly od kašně položeny železné ně s kouskama rolí, luk, a lesem vedle ležícími na trouby, pro rozšíření hřbitova chystal se materiál, pana barona a tento odstoupil zase přední Unčov- a evangelíci též chystali kámen k základu jejich sko okolo 14 mír role, pak 7 rybníků, které co lu- kostela, poněvadž dál a dále více naděje měli, že ka užívané jsou na obec, což z obouch stran teprv povolení k tomu obdrží. budoucího roku v užívání vzaté bylo. Též i rok 1859 přináležel však ne tak, jak pře- Od roku 1852 byla následující léta více mokrá dešle k suchému roku, ale rovně jen ku skrovné- a chladná, rok 1856 prostřední povahy, však ale mu v úrodě. Z toho následovalo, že pacht polní rok 1857 následoval zase velmi suchý, ouroda silno opadl, neb hospodářství jen škodu přináše- skrouvná, v krajích ale výborná. Tento rok nechal lo. Každý hospodář hleděl své hospodářství raděj pan baron jakožto kostelní patron plechovou stře- sám obdělávat, protože pachtýři nebyli v stavu chu ze věže sejmouti a na místě té samé střechu vyplácet jejich pachty. Dřívější léta vystoupil kamennou šifrovou zříditi, což jsme dosti těžko pacht až na 12 ba místem i na 14 zl, jedna míra to nesli, a to tím více, poněvadž tento pan patron jest 533 1/3 II sáhů; nyní však nejdražší jest až pro Olešnici jen to konal, co se již beze všech od- 100 fr. V běhu roku tohoto byl rozšířen hřbitov kladů zřídit muselo. A tak také přišlo, že jsme a ukliden, spol také hrobařové obydlí vystaveno; měli školní stavení jen pro vyučování dvou tříd to vše s nákladem 1400 fr. Toho samého roku by- zřízené a quartir pro učitele pak pro třetí třídu la postavena kašna kamenná na rynku, též něko- a podučitele najmout museli, k čemuž pan patron lik zdejších mladých sousedů a svobodných jen z 1/3 přispíval. chasníků a paniček usnesli se mezi sebou, že Ačkoliv již loňského roku následkem konkor- chtějí zřídit ochotnické divadlo, a také skutečně dátu o vyloučení zdejších evangelíků z hřbitova co ujednali, též vykonali, tak že v krátkosti s pro- se jednalo, tak předce teprv tento rok k tomu po- spěchem toto divadlo provozované i pozornost volení přišlo, že evangelíci 300 duší svůj vlastní u obce získalo, a tak odtud podporované bylo. hřbitov na městské straně od půlnoční strany so- V běhu tohoto roku zadala obec zdejší k okre- bě zříditi mohou, kteří se však pod jedním o po- snímu úřadu žádost o vysvětlení, vlastně ale o vy- volení k vystavení svého chrámu ucházeli. zkoumání, kdo našeho hřbitovního kostela patro- Tento rok ponejprve bral zdejší školní učitel na nem jest, poněvadž na něm mnoho opravy po- základ ujednání svoji službu na 380 zl mimo što- třebné se vynacházely. Dostali jsme výnos, že

– 9 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 10

skutečně obce samy tímto patronem slují, že teh- ných 20 fr. následovně dohromady za 60 fr. kni- dy jim udržování a opravy tohoto stavení přisluší. hovnu pocházející ze 175 kněh, však rozličného, Když jsme ale o uznání tohoto práva také u du- nejvíce drobných druhů kněh. chovního úřadu zakročili, tehdy odtud, a sice od Důchody obecní obnášely tento rok v příjmech pana biskupa v Brně, obdrželi jsme výnos, že pan [volné místo/a ve vydání/volné místo] baron odvždy patronem tohoto kostela býval a ta- Na udržení školních učitelů musíme vždy kaž- ké zůstati hodlá a protož i potřebné opravy činiti doročně okolo 100 fr. z obecní kase doplácet, po- bude. Očekáváme, kdy tehdy tyto opravy, které něvadž sobotalesu, který 10 kr pro první, 15 kr na 200 fr. odhadnuté byly, se předvezmou. Věrně pro druhou a 20 kr pro třetí třídu skrze všech dva- se ale vyznat musíme, že jsme mínili tento chrám nácte měsíců se platí, nedostačuje. páně s obzvláštní péči upravovat, jestli nám také Obecní les neposkytuje žádného jinšího užitku duchovní úřady právo ochranství uznají. krom něco drobnějšího dříví na dřenice k mos- Také v tomto roku pozdvihli se sousedi z Mo- tům a lávkám atd. a pak něco málo pálicího dříví, ravské Strany proti učiněnému zhandlování past- asi 2 neb 3 sáhy ročně k topení radní světnice. visk Rovně na pana barona. Oni násilně hnali svůj Od 2ho června 1858 jest zde každých 14 dní dr- dobytek na tyto pastviska o tom domnění, že jest to žená úřední správa, ku které hořejší a okolní osa- jejich nevývratné právo, kdežto se zase druhá stra- dy přináležely. na ve své stížnosti u soudu o to podpírala, že mo- Při konci tohoto roku byl zřízený soupis k no- ravští sousedé poslednějšího času a jmenovitě od vé, ve veškerém císařství nařízené volbě obecní- vyzdvihnutí obecního pastýře žádný dobytek na ho představu, před kterýmž dva čestný sousedé těchto pastviskách nepásli. Též sobě tito sousedé od celého výboru jmenovaní byli, totiž: pan Jind- osobovali práva na pastvu v obecním lese, na kte- řich Mully, zdejší fabrikant a pan doctor Václav rém si obec poslednějšího času záležet nechala Felkl, zdejší obecní lékař. a o jehož vzrůst se pilně starala. [Vedle na okraji: 1860 Olešnice dne 31ho prosince 1860 Co v tomto lese mladičkých stromků bylo vzrostlo, to vše ne- chali mor. sousedé dobytkem spást a zničit.] Moravští sou- [26cont] sedé nechtíce ustoupnout od tohoto důměnlivého práva, vzali sobě jak proti panu baronovi tak proti V roku 1861 obci právního zastavatele z Brna; totéž učinila obec a pan baron, a tak jest tato celá záležitost u soudu Dne 9ho ledna následovala volba obecního za- a ještě posud není žádného rozhodnutí zde. stupitelstva, kterou vedl okresní úřad, a bylo zvo- Ačkoliv již v předešlém roku výbor obecní uza- leno 12 výborníků totiž: vřel, aby se nový špitál vystavěl a na to se obě [vedle následujícího vepsáno: Pan Jindřich Mully při poděko- pastoušky věnovaly, tehdy předce přišlo uskuteč- vání se za jemu udělené čestné občanství daroval k dobročin- nění teprv v roku 1860, když od místodržitelství nému oučelu 25f] povolení přišlo a městská pastouška prodaná by- Ignaz Puchar No. 95, Franz Fiala číslo 83, la. [Dne 2ho července byl při velké slavnosti položen základ- Franz Neumann číslo 23, Franz Fiala číslo 91, Jo- ní kámen k výstavbě evangelického helvetského kostela na zef Višinka číslo 116, Jindřich Oderský číslo 24, tom gruntě, který od Jozefa Puchara jak pro kostel, tak pro Jan Pelíšek 112, Karel Fiala 11, vše sousedi, pak hřbitov a ostatek pro někdejšího duchovního a školu za 1800 Václav Felkl, Doctor lékařství a majitel mlýna čís- koupili.] Zchystal se totiž nějaký materiál jakož ka- lo 36, Jindřich Mully z Vídně a majitel fabriky mení, cihle a něco dříví. Rok tento byl mokrý zde číslo 157, Václav Černý, soused číslo 13 a Ján a zase v ourodě skrovný, následovala drahota. Piskač, soused číslo 120. Ten v roku 1855 na náměstí vedle fary vysta- Při volbě představeného padaly hlasy zase na věný kanál nechala obec v roku 1860 až vzhůru bývalé představené, totiž: Ignace Puchara, France pod silnici zhotovit a mřížemi opatřit, při té pří- Fialu číslo 83 a Jindřicha Oderského, které ale ležitosti náměstí trochu porovnat. všechny se z tohoto úřadu poděkovali; a tak zvo- Též ku konci tohoto roku zjednala obec, ne leni byli Jan Piskač starostou, Franz Fiala 91 prv- však ze svých důchodů, nýbrž z příčiny jistého ním radním, a Franz Neumann druhým radním. přestupku k tomuto oučelu věnovaných 40 fr., Při volbě do zemského sněmu, která se v Bos- pak k tomu zase z jiných pokutních peněz přida- kovicích pro spojené okrese Boskovice, Blanska

– 10 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 11

a Kunštát odbývala, byl poslancem p. doktor Pra- nečný, pak školní učitel p. Fr. Slavíček, jeho pod- žák, advokát v Lenně, vyvolen. Následkem jeho učitel I. Vlk, zdejší soused Ignaz Puchar a Jakub výtečného počínání od zdejší obce za čestného Veiner. Vyučování se udělovalo každou neděli souseda zvolen byl, což z té samé příčiny i čes- dvě hodiny po poledních. Netrvalo to ale dlouho, kým poslancům na říšské radě ve Vídni, totiž Dr. již počet posluchačů ze 70ti zeslábl na několika, Fr. Palackému, Dr. Fr. Ladislavu Riegrovi, Dr. 20 a v jaře tohoto roku nepřicházel již skoro žád- Frant. Braunerovi, a Frant. Řezáčovi, který naši ný, ačkoli učení vše zdarma udělováno bylo. knihovnu obstaral, uděleno bylo. Tito všechny Příčina toho byla nedbalost a neprobuzenost jsou z Prahy. ducha rodičů. A tak tento mnoho přislibující Dne 6. dubna na památku zahájení moravského ústav zanikl. Dívčí škola byla 1. února t.r. otevře- sněmu byly dva lipové stromky vedle hlavního kří- na a zde vyučovala v šití a pletení zkoušená uči- že na katol. hřbitově od školní mládeže zasazené. telkyně Marie Neumanova proti ročnímu platu Následkem poděkování se starosty Jana Piska- 100 zl. Dítky neplatily ale žádný školní plat. Však če nastoupil dne 4ho října t.r. Frant. Fiala číslo 83 i tuto z příčiny nedbalosti a nevšímavosti rodičů ouřad obecního představenstva. byla návštěva slabá a pak pořáde slabší, že i ten- Tento rok postavila obec svrch pumpy na ná- to ústav mnoho nepřisliboval a také zanikl. Rok městí ze železné litiny, jenž 94 zlatých stál. Tento tento byl pro hospodáře zase úrodný; byl více su- rok bylo jaro sice ranní, ale pozdějc velmi stude- chý než vlhký. Lenu nebylo zde od množství let né. Dne 28ho dubna napadlo trochu sněhu, a pak taková hojnost. Podzim byl zase velice suchý a se pokolik dní byly chumelice a mrazy, tak že 2ho setím ozimů velká obtížnost. května v západních stranách přes celý den ani ne- Dne 22. dubna t.r. zřídil se přičiněním c.kr. rozmrzlo. Poněvadž ale sucho bylo, tedy skoro okresního představeného z Kunštátu p. Joz. Petra naskrze zasetému obilí nic neuškodily. S ovocný- hospodářský spolek pro okres Kunštátský, ku kte- mi stromy bylo ale jinak, těm všechen květ umrz- rému z Olešnice hned 17 oudů přistouplo. nul a tak jen velmi málo ovoce se naklidilo. Dne 4ho máje začalo tak chumelit, že 3 dni vše Rok 1863 až na 4 i 5 palců sněhem pokryto bylo. U Sulkov- ce jednou tolik, tak že tam na saněch jezdit moh- Tento rok se předevšemi jinšími lety vyzname- li. A skutečně přijel pan nadlesní z Lamberka dne nává skrze jeho převelké sucho, kterému se ani 5ho na saněch do kostela. rok 1834 nevyrovnal. Od 5ho května nepršelo Dne 6., 7. a 8ho byly křížové dni, však pro zimu zde, vejmouce ale čtyry malý deště, které sotva a sníh nešlo se s procesím do pole. Na den božího prach na zemi svlažily, až dne 19ho srpna, což vstoupení do nebe následoval již pěkný den, však pak častěj následovalo. Úroda byla následovní: ale na svatodušní neděli napadlo zase dosti sněhu Žita důstatek a velmi krásného zrna, pšenice pro- a následovalo velmi vlhké povětří až přes červen středně a krátké slámy, též tak ječmene a místem a něco července. Obilí a tráva rostly v hojnosti, dosti skrovně, ovsa velmi málo, v průměru jen asi obzvláštně přišel překrásný čas ku zrání, a tak se třetí díl jiných let, a slámy obzlášt málo; sena by- mnoho a zdárného obilí naklidilo, až ani ve sto- lo skrovná hojnost na lukách a méně na jeteli; dolech dosti placu nebylo. Od 10ho srpna neprše- otavy skoro žádné vejmouce nejlepší luka. Jablka lo ani dost málo až do 31ho října, tak následkem zemská velmi špatně rostly, až po deštěch v srp- toho velké sucho následovalo. Zaseté žita v jablis- nu se předce trochu zotavily tak, že se může je- kách nescházely až v začátku listopadu. A ani jich úroda na polovici udat. Zelí a řepa se při sá- mraze skoro žádné až ku konci října nechodily. zení skrze suchost ani ujmout nemohly, tak že mnohý z větších hospodářů prach nic neměl. Rok 1862 A komu se sazenice ujaly, i ten neměl hojnost, poněvadž též teprva v září růst počaly. Úroda ze- V začátku tohoto roku byla zde zaražená prů- lí a řepy byla v průřizu na čtvrtý neb pátý díl. Le- myslová a hospodářská škola pro chlapce, pak nu též velmi málo a velice špatný. pracovní škola pro děvčata. Skrze tyto události počali hospodářové svůj do- V té prvnější vyučovali oba zdejší velební páni, bytek prodávat již v červenci za třetinu jeho pra- totiž v.p. farář Jan Pleskač a v.p. kaplan Ignaz Ko- vé ceny, ba i níže, a tak se dobytek hodně zmálil,

– 11 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 12

s čímž se však již ku konci září zastavilo. Se zim- ní (2 1/2kr) pro lamberský dvůr zaznamenané ní pící to vyhlíželo nejsmutněj, anžto skoro nic ji- nejsou. ného než trochu slámy a to nejvíce režnej pro ho- vězí dobytek ku krmení nebylo. V tomto roce Rok 1864 a z té příčiny, že sláma zřezaná na sekajnu nejlé- pe prospěje, zbudovali si hospodářové nejvíce V lednu a i ještě v únoru tohoto panovala ne- strojů na řezaní sekajny. V Uhrách, kde suchota slýchaně krutá zima, která i celé jaro v tomto způ- hned se začátkem jara již v březnu nastoupla sobu sprovázela. Setí se velmi zpozdilo a poněva- a hroznou nouzi způsobila, staralo se uherské dž i léto chladné bylo, tedy sklízení obilí se proti místodržitelství o zakoupení mnoho set takových jinším letám o 1 měsíc zpozdilo. Úroda byla hoj- řezaček pro tamější hospodáře. ná, jen sena méně a jetele málo co. Tento rok ucí- V měsíci září, říjnu, a půl listopádu vystavěli til se značně nedostatek peněz, protož následova- právováreční sousedé v cestě pachtu velký sklep la velká lacinost v obilí. Pšenice byla za 3 zl, žito a lednici pod pivovarem proti rádnímu domu, pod 2 zl, ječmen okolo 1 zl 50 a oves pod 1 zl. jenž stál 1425 zl., kdežto dříve celá dílna nově zří- Dne 13. a 21. června byla volba obecního výbo- zená byla. Též v tomto roku počala se stavět sil- ru a představu, při kteréž zvolen za starostu Ig- nice od města k Veselce. nac Puchar č.95. Za radní Jindřich Mully, zdejší Cena hospodářských plodin v tomto roku fabrikant, Ján Piskač č. 120 a František Holz v měsíci listopádu byla následovní, a sice v Brně č. 117. Dne 24. června byla zde biskupská vizita- 1 dolnorak. míra p‰enice 4 zl 91 kr ce a p. biskup Antonín Šafgoč biřmoval. 1 dolnorak. míra Ïita 3 57 Dne 2ho listopadu počala evangelická škola 1 dolnorak. míra jeãmena 2 69 a věž na evang. kostele byla zcela dohotovená, 1 dolnorak. míra ovsa 2 18 však ale bez zvonů. Dle zákonů byly zřízené kos- 1 cent sena 3 25 telní a školní výbory. Obecní oučty byly ponejpr- 1 cent jablek zemsk˘ch 1 40 ve kladeny s posledním prosincem, kdežto dříve 1 cent slámy 1 50 při konci října závěrky činili. V září a říjnu byl Obecní příjem t.r. obnášel ouhrnkem zl. stavěný pivovarní zásobní sklep proti radnici. 1727.38 a vydání obnášelo ouhrnkem zl. 1569.39 a muselo se na daněch následovní částky ode Rok 1865 všech občanů vybrat a k cís. kr. bernímu úřadu odvésti a sice: Zima byla krutá a přenesmírně mnoho sněhu 1) DaÀ z pozemkÛ ãili kontribuce z rusti- padlo, který žádným táním v měsícech lednu, kálních neb sousedsk˘ch usedlostí 1726 zl 10 k únoru a březnu neutrpěl. Můžeme říci, že jej všu- 2) Dvojnásobná pfiiráÏka váleãní z této danû 431 zl 52 k de 2 až 3 střevíce vysoko leželo. Teprv 6. dubna, 3) DaÀ z pozemkÛ z pansk˘ch usedlostí 284 zl 93 k totiž na květnou neděli začal táti a přes velkono- 4) Dvojnásobná pfiiráÏka váleãní z této danû 71 zl 23 k ce skoro všechen zmizel. Jistý obuvník Jelínek 5) Domovní ze sousedsk˘ch domÛ i z Olešnice šel v únoru z Trpína domů a v cestě té s dvojnásobnou pfiiráÏkou 610 zl 87 k skrze velký úpad sněhu zabloudil a teprv na ze- 6) Domovní z panského Lamberského dvora 19 zl 60 k lený čtvrtek byl na louce Fr. Fialy č. 91 k Veselskej 7) DaÀ z fiemesel a obchodÛ i s pfiiráÏkami 1411 zl 93 k straně mrtvý nalezen a ještě ten den pochován. 8) Danû z dÛchodÛ neb pfiíjmÛ i s pfiiráÏkami 603 zl 33 k V tomto roku byl vystaven kanál na náměstí od 9) Danû z nájmÛ domovních i s pfiiráÏkami 100 zl 98 k potoka vedle palírně až proti podloubí a stál přes 10) Pfiíspûvek zemsk˘ totiÏ 1/3 v˘bavní 500 zl. Dne 22. ledna obdržela společnost pro zří- a zemské potfiebnosti 18 1/2 kr ze zlatého zení občanské záložny potvrzení stanov tohoto bez lamberského dvora 665 zl 84 k ústavu, který již plný rok dříve potichu blahodár- 11) Na okresní silnice 12 1/2 ze zlatého ně účinkoval. Jistina tohoto roku dosáhla 2073 jak pfiímé danû tak váleãné pfiiráÏky 666 zl 20 k zlatých. 12) Obecní pfiíplatek 2 1/2 kr ze zlatého 121 zl 41 k Rok tento byl prostřední úrody, poněvadž Tehdy pospolu 6653 zl 94 k předce více suché než vlhké povětří panovalo. Přičemž jest k podotknutí, že při tom přirážky Len se dostatečně dobře podařil, a poněvadž k zemské (18 1/2 kr), okresní (12 1/2 kr) a obec- všechny jinší plodiny svou dřívější lacinost podr-

– 12 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 13

žely, a jen len vyšší ceny dosáhl, tedy zdejší rol- U chleba, 40 mázů vína a 7 1/4 sáhu dříví; dne 10. níci odhodlali se k setí více lenu, než až posavá- července odtáhlo toto vojsko dílem k Brnu, dílem de obyčej byl. k Tišnovu, zanechavše zde patroly, které zde jed- noho markytána pruského s 2 vozy, jenž v Olešni- Rok 1866 ci pivo zakoupil pro vojsko pruské v Trpíně ubyto- vané, zajali a se vším odvezli. Poněvadž pověst pa- Zima tohoto roku z předešlého přecházející by- novala, že cís. vojsko v lesích za Loukou se svými la velmi, ba nepamětně levná. Sníh žádný nepadl děly stojí, tedy si pruské vojsko bez zvláštní opatr- až po Vánocích asi po 2 dni tak, že jej ani k umož- nosti do Olešnice přijíti netroufalo a byla jedna nění ježdení na saněch neleželo, který však ale pruská patrola asi 60 mužů v noci okolo 11. hod. v prostřed lednu zmizel. Od té doby panovalo z Trpína do Olešnice vyslaná, která se setkala s rak. vlhké a mlhavé povětří, takřka bez mrazů po ce- patrolou kyrysníků a tito vystřelili na sebe několik lou zimu. Však ale předce v druhé polovici břez- ran, při čemž jeden člověk z Trpína, který na útě- nu popadával sníh, který však málo trvání měl. ku před nepřítelem do Olešnice přišel, na ruce po- Již v prvnějších dnech počátku dubna počalo raněn byl; rak. patrola odstoupila a pruské odděle- vzdělávání rolí a setí, však ale přetrhováno mokrým ní pátralo v několika domkách po rak. vojsku, když počasím, trvalo až přes polovici měsíce května. se však se žádným domluviti nemohli, tedy jim by- V tomto času, okolo 20ho května panovaly tak velké lo ukázáno do č. 101, že tam bydlí člověk němčiny mrazy, že potoky a kaluže od slunce odvrácené po znalý, pročež tato patrola Jána Mareše z postele celý den ledem pokryté byly. Poněvadž ale ozimní vzala, který ji k starostovi do č. 81 vésti musel; osetí teprvé počínalo se vymetati, tedy neuškodily když ale přišli proti škole a domu č. 84, tu se opět tyto mraze ani tomuto obilí ani jarnímu a jinšímu objevila rak. patrola, která vystřelila, na to pruská osetí s výminkou něco málo pádů. Jinak bylo ale několika 10 ranama odpověděla, z kterých 5 znaků v teplejších krajinách obvzláště v Uhřích a Rakou- na domech č. 27 a 28 zůstalo. Když rak. patrola od- sích; tam na ozimě převelká ztráta se utrpěla. stoupla, odebrala se pruská patrola k starostovi, Očekávaná vojna s Pruskem se k uskutečnění který z postele na ulici vyjíti musel, a pod hrozbou, chystala, neboť v druhé polovici měsíce května již že jej několik mil před soud vojenský povlečou, vy- mnoho vojska dílem po železnici skrze Letovice, ptávala se s přísností přes c.k. vojsko, celý dům dílem po silnici císařské se stěhovalo do Čech úplně prohlédla a opět do Trpína se navrátila. a dne 5ho června přibylo i sem depó od vozotajství Na druhý den okolo 8. hodiny ráno započalo s 280 koňmi, které zde až do 16. června t. r. zůsta- vojsko pruské ve velkém množství (15–20000) se lo. Dne tohoto přenocovalo zde přes 2000 mužů stěhovati; do Olešnice přišlo téhož dne asi 1200 pěšího vojska, načež velké množství vojska skrze mužů a 600 koní k ubytování a muselo se pro ně táhlo. Dne 24ho června počala jízda zemských po- rozličné potravní věci dodávati. Od toho dne sko- vozů, která asi do 30ho t.m. přes deset tisíc vozů ro každý den bylo nepřátelské vojsko zde ubyto- obnášela. Dne 4ho a 5ho července v noci po bitvě vané, pošta byla přetržená, okresní ouřad na u Král. Hradce, když celá armáda rakouská spát- Kunštátě přestal úřadovat a nevěděli jsme pranic, kem šla, objevili se co první zemské přípřeže, sed- co a jak se ve světě děje, ba ani v sousední osadě láci moravští od uherských hranic se svými koňmi se nic nedozvědělo, a tak obce samy sobě pone- však bez vozu, kteří k domovu svému utíkali, ač- chané byly. koliv doznali, že nepřítele neviděli. Následkem to- Když pak 23. července příměří nastouplo, po- ho byli ti samí od zdejšího starosty na svém útěku čal okr. úřad dne 2. srpna zase úřadovat; dne zastavení, když však na den sv. Cyrilla a Methodě- 6. a 7. srpna bylo zde 1200 mužů prusk. vojska je důstojníci rak. od Poličky sem přišli a jim se a 10. srpna zase 150 mužů s 200 koňmi, kteří oznámilo, že sedláci zadržení byli, dali tito své po- 10. září odtáhli; od 15. srpna stravovalo se pruské volení, aby se tito přípřežníci propustili, doloživše, vojsko již samo. že jest všechno ztraceno. Dne 8. a 9. července při Některé obce jako: Lhota, Bolešín, Brťoví, Vír, spátečném pochodu byli u Kčenova na panském Malý Tresný a Kněžoves neměly pražádné vojsko poli a pak u Cerhova vojenské tábory, a sice v kaž- na ubytování; s tímto vojskem byla také cholera dém rak. 3 jízdní pluky a dělostřelstvo; tomuto voj- sem přivléknuta, začala ve Lhotě strašně zuřiti, sku vydáno od naší obce: 4180 U masa, 3780 pak na zdejší Mor. Straně, v září taktéž v městě,

– 13 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 14

pročež obci výpomocný lékař od c.k. mor. místo- způsobu a výloha tato od 380 zl. krytá byla obec- držitelství odeslán byl; na tuto nemoc umřelo ní přirážkou. v Olešnici okolo 60 osob, v Rovečíně a jiných Úředně nařízené počítání lidu dalo v naší obci okolních vesnicích žádná. dne 31. prosince 1869 následovní výsledek: Dne 5. října stěhovalo se zase rak. vojsko do V obci přítomné obyvatelstvo: 2054; mužských Čech a zde bylo 150 mužů s koňmi přes noc uby- 1023, ženských 1031; domácích 1701, cizích 353. továno. Dle vyznání: katolíků 1726, evangelíků 320, židů Úroda byla procházející, však obilí stálo v dvoj- 8; mužského pohlaví: svobodných 575, ženatých násobné ceně jak předešlé léta. 412, vdovců 36; ženského pohlaví: svobodných V měsíci listopadu obdržel zdejší starosta Ig. 531, vdaných 414, vdov 86. Puchar v uznání jeho dobrého účinkování v času V červnu 1870 byla volba nového ob. výboru vojny této od císaře pána zlatý záslužný kříž. a zvoleni byli: František Holz, měšťan č. 117 za starostu, František Novotný, tkadlec a podruh za Rok 1867,1868,1869 a 1870 rádního, František Venclovský, domař a pekař č. 25 za rádního, Jozef Tuna, kominický mistr a do- V první polovici roku tohoto provedeno planý- mař č. 114 za rádního a po odemříti Františka rování zdejšího náměstí, odstraněné byly zname- Venclovskýho na jeho místo Karel Sehnal, majitel nité výstupky a tak že u kříže u pivovaru na hlejb- grafitových dolů u Tresnýho za rádního. ku 1 1/2 střevíce k odkopání přišlo a velký a ška- V roku 1870 vstoupil do života nový zákon redý vývoz v ulici, kde se nacházejí domy č. 109, školní, dle kterého obec Olešnice ohledně platu 107, 105, 106, 104 a 103 zavežen a úhledně vy- učitelův do I. třídy, ohledně platu školného však rovnán byl. do II. třídy vřáděná byla a zvolená jest místní V červnu obnovená volba ob. zastupitelstva školní rada. a za představeného zvoleni: František Fiala, do- Ob. představ měl při provádění tohoto zákona mař č. 91, za rádní: František Neumann, domař velmi mnoho obtíží a ob. důchod musel během 3 a koželuh č. 23, Vilím Oderský, domař č. 119 roků za chudé dítky nejméně 400 zlat. zaplatiti; a Václav Šustr, domkař a tesařský mistr č. 249. Za- ulehčení se však naší obci poskytlo, když na roky vedeno obnovení obilních trhů týhodních v naší 1873, 1874 a 1875 se povolilo za školní plat paušá- obci a aby se udržeti mohly, utvořila se zde spo- le ročních 450 zl odváděti, o toto ulehčení získal lečnost k zakupování obilí, která sice žádoucí sobě také zásluhu c. k. okr. hejtman pan Souček. účel dosáhla, však značnými obětmi. Dnem 1. Dne 27. července 1870 zakoupen pro obec dům února 1868 výbor obecní ustanovil, aby k zame- s 10 mírama pozemku pod č. 170 za cenu 2000 zl; zení žebrání po domech se každému nuznému k zaplacení této kupní ceny obrácen celý fond pro pocestnému vyplatila z ob. důchodu částka 5 kr, stavbu nemocnice určený a z dobročinných přís- kterýžto návod obecenstvo příznivě přijalo. pěvků pocházející v obnosu 800 zl a zdejší ob- Císař pán povolil vyplacení 300 zl náhrady za čanská záložna darovala k tomu účelu 1000 zl. zničené pozemky majitelům takových za tu do- Dne 14. října 1870 zakročila obec u císaře pána bu, když rakouská jízda u Kčenovské cihelny tá- o podporu k stavbě budovy pro chudé a nemocné bořila, kdežto za polní škody od panského vojska a sice z čistého výnosu každoročně od vlády za- způsobené se žádná náhrada neobdržela. vedené státní loterie a rozpočtená k této stavbě Na zakročení obce od 6.5. 1869 podosáhla suma 7700 zl. Císař pán tuto podporu povolil. Olešnice oddělení c.k. četnictva, musela však V červenci 1870 odbývala se zde slavnost Amo- zdarma dodat byt na 1 rok a veškeré domácí ná- se Komenskýho, který před 200 roky umřel, slav- řadí na ob. útraty zakoupiti, což stálo úhrnem zl. nost tato měla ráz evangelický. Obec vyměnila za pole „na rovněch“ 4 jitra 600 ?? od pana barona z Honrichs pole na Unčov- 1871 sku 4 j. 1576 ??, směna tato jest pro obec velmi prospěšná. V tomto roku přeložená ob. stromová školka, Dle ujednání výboru obecního od 11. ledna jenž se nacházela na místě tom, kde stavení 1870 zavedeno osvětlení náměstí 8mi lucernami. č. 286 stojí, pod skalky a ministerstvo orby vě- Starý sešlý stříkač vozový byl opraven dle nového novalo obci k účelu tomuto 50 zl.

– 14 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 15

Puchar č. 95, Vojtěch Englhart č. 92, Frant. Fiala 1872 č. 91, Jan Piskač, Václav Šustr, Frant. Fiala č. 26, Jan Frohlich, Karel Sehnal. Obec a místní školní rada navrhly, aby se za- koupilo pro školní budovu pivovarské stavení č. y Jan Pleskač, farář 124 a aby pivovar na jiné místo přeložen byl, což Dne 26. července t.r. usnul v Pánu důstojný se však setkalo s velkým protivenstvím od něko- pan Jan Pleskač, konsistorní rada a farář zdejší, lika právovárečných měštanů. narodil se v Třebíči 15. května 1797, byl farářem V tomto roce povolil zemský výbor na žádost ve Lhotě u Imramova a odtud nastoupil na faru obcí Olešnice a Kčenov stavbu nové silnice od olešnickou a setrval zde co farář 40 let. Olešnice ke Kčenovu přes Mor. Stranu a uloženo Byl to muž, v pravém smyslu slova kněz, při bylo těmto dvoum obcím to břemeno tuto stavbu veliké skromnosti jeho vzdělanej a neobyčejnou provésti a 1200 zl / každá obec 600 zl / doplatiti pamětí nadanej, lidé hledali jej zvláště v zármut- na ten od zemského výboru povolený náklad sta- ku an jistě útěchu duševní u něho našli: Krom bo- vební 5680 zl, na kterýž zemský fond daroval hoslužby psal do poučných náboženských časo- 1800 zl a silničnímu výboru udělil v 10 letech pisů, skládal dram. hry pro zdejší ochotnické di- splatitelnou půjčku bez úroku od 1800 zl; obci vadlo a byl mnoho let obecním výborem. Co Olešnice nastala ta výhoda, že dosavadní vydržo- příjemný společník a přítel každého, po nejvíce vání mostu od palírně na Mor. Stranu odpadlo vzdělanější občanstvo toužilo po jeho společnos- a ta zcela nesnadná cesta na hřbitov upravená by- ti, an se každej z jeho velkých vědomostí zábav- la. ně poučit mohl. Za veliké jeho zásluhy všeobecní udělilo jemu zastupitelstvo obce dne 17. máje 1873 1864 čestné občanství. V něm pozbyla církev nejhorlivějšího kněze, Dne 10. března 1873 zakoupila obec nedosta- vlast nejvěrnějšího syna, farníci jednoho z nej- vený jednopatrový dům č. 2 v Olešnici za cenu lepších pastýřů a chudina opravdového otce, je- 1800 zl. hožto dům vždy dokořen nuzným býval otevřen. Pohřbu zúčastnilo se úžasně velké množství lidu. Roku gruntovní domovní domovní v˘dûlková daÀ z pfiíjmu tfiídní ãinÏovní Nejpřednější občané, katolíci i evangelíci nesli 1870 2157 65 609 23 105 53 1396 57 652 35 střídavě rakev. Průvod pohřební vedl synovec ze- 1871 2157 65 614 13 204 10 1122 19 690 11 snulého, DpP Jan Soukop, slovutný spisovatel 1872 2077 53 605 96 252 87 1081 01 770 81 a básník, konsistorní rada, a farář Doubravický; řeč nad hrobem kvítím takřka vyplněnym, drže- Roku zemská okresní silnice na ‰kolu obecní tfiídní ná p. P. Soukopem byla tak hluboce dojemného 1870 657 94 obsahu, že když slovutný řečník, končiv řeč svou 1871 720 64 798 89 pravil: „A jako každý člověk milosrdenství Boží- 1872 902 09 808 64 ho zapotřebí má, tak také zesnulý krom jeho do- brých a šlechetných vlastností, odpočívaje u brá- ny hřbitovní u cesty, jako žebrák o almužnu mod- Rok 1873, 1874, 1875 litby okolojdoucí prosí“, vypukl celý pohřební průvod v tak hlasitý pláč, že řečníku nebylo mož- Volba obecního výboru byla 23. června a před- no dále mluviti, jsa též vnitřním bolem nad ztrá- stavenstva 1. července 1873 a zvoleni byli. tou drahého zesnulého nevýslovně zachvácen. František Neumann, poštmistr a koželuh z čís- Zesnulý honosil se též právem vůči jinověrcům la 23 za starostu. Antonín Holz, kupec a domař neobyčejnou snášelivostí a zásadou jeho bylo: z č. 16 za I. radního, Eduard Veiner, obchodník „Amicus persona inimicus rei“: Nepřítelem jsa z č. 87 za II. radního, Josef Fiala, jirchář z č. 83 za věci, nepřestal býti přítelem osoby. Nepopiratel- III. radního. ným důkazem šlechetných vlastností zesnulého Dále byli do výboru zvoleni Frant. Holz č. 117, jest, že za času jeho blahodárného působení, to- Josef Šimek č. 27, Josef Tuna č. 114, František Ču- tiž po celých 40 roků v obecním životě, zde pa- hel č. 88, Josef Dukat, Frant. Nowotný č. 88, Ignaz novala nevšední svornost, která zajisté mravním

– 15 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 16

základem byla k zlepšení zdejších poměrů obec- ní, že pan zemský inženýr Štor prohlížeje ukon- ních, duševních i hmotných. Opačný obrat nastal čenou takřka stavbu silnice nařídil v listopadu bohužel za kratičkou již dobu po jeho odejití na měsíci stavbu velkého mostu na Mor. str., která odpočinek věčný v směru, týkajícím se svornosti. dle stávajících okolností nevyhnutelně provedená Sláva, čest, a pokoj popeli jeho! Dobrotivý nebes býti musela k rozkazu tomu, nařízení toto způso- Pán, slav jej na věčnosti! bilo obcím Olešnici a Kčenovu nejen ohromnou Silnice ke Kčenovu. Cesta od palírny k loucké- neočekávanou výlohu, nýbrž přivedlo jmenovitě mu dvoru a Hodonínu přes Kčenov byla ve velmi představ obce Olešnice, který pod vlastním dozo- bídném stavu, tak že po větší část roku k upotře- rem stavbu provádět musel, do obtížného posta- bení ani nebyla; příčiny tohoto bídného stavu vení; mrzlo až se jiskřilo, malta zmrzala a muselo cesty byly: špatná poloha cesty samé, velké závě- jí podtápěno býti atd. i též jiné velmi citelné ne- je sněhové zimního času, a smutné následky při příjemnosti zakusil představ obce při této stavbě; takových okolnostech, které vyplývaly v jarním konečně se s pomocí Boží dokončila; poslední čase z tání sněhu, zkrátka řečeno bylo to jezero prácí bylo rozšíření silnice od palírny až po Mife- blátem naplněné, cesta ale nikoliv. kovy a okrášlení vysázením stromoví atd. Stavbu Silnice od palírny na Mor. stranu měla patero silnice provedl co nájemník pan Šír, stavitelský primitivních mostků, a byla též až k hřbitovu mistr v Poličce, za cenu 6 778. zl. Že tato čára sil- v stavu neobyčejně bídném; následkem špatných nice přes Moravskou stranu ke Kčenovu do života těchto mostků neměla nahromadivší se voda při přišla, o to přičinili se z horlivostí páni: Jan Pis- jarním tání a bouřích na loučkách potřebné pro- kač, Frant. Neumann a Frant. Holz. story k odpadání a zatopovala velmi citelně dom- Josef Jilg, čestný občan. První schůzi novozvo- ky Mor. strany sousedící s loučkama; při pohře- leného výboru přítomen byl pan Josef Jilg, továr- bech pak ve vlhkém počasí stávalo pro zúčastně- ník z Vídně, v uvážení, že jmenovaný po více než né obecenstvo nebezpečí v nahromaděném na 18 roků velkému počtu zdejších tkalců práci a vý- této silnici blátě o obuv přijíti. Z příčin zmíně- živu dává a mnoho jiných zásluh o obec má, jme- ných a také z té, že obec zdejší jest v okresu nej- nován byl dne 13.7. t.r. na základě výborového větším poplatníkem fondu silničního, pokusilo se usnesení čestným občanem olešnickým; pan Jilg zastupitelstvo obce již ale před 30 roky o to, aby daroval za tuto jemu prokázanou čest v hotovosti silniční výbor silnici přes Mor. str. ke Kčenovu 200 zl. k dostavení zdejší nemocnice. a louckému dvoru vystavět nechal. Žádost tato P. Ondřej Haas, farář. Novozvolený místní fa- byla však otčímským spůsobem ze strany silnič- rář D.p. P. Ondřej Haas, farář z Dalečína, narozen ního výboru odmítnutá (t.j. Kunštátského). dne 28/4 1835 v Šumicích na Moravě, zavítal Zastupitelstvo obce naší však neustále u spra- k nám dne 30.9. t.r., představený obce p. Frant. vedlivé žádosti o vystavení řečené silnice, které Neumann uvítal pana faráře před hlavníma kos- konečně vyhověno bylo; povolení tomuto před- telníma dveři řečí velmi dojemnou; nápotom uve- cházely však nemilé delší pojednávání, anž se jed- dl a investoval jej do chrámu Páně veledůstojný nalo o vystavení silnice v dvojím směru a sice: od pan děkan Eduard Hašek z Letovic. Při této slav- Puchárně okolo farské skály jak voda teče, nosti zúčastnilo se zastupitelstvo obecní a mnoho a o druhou původně žádanou, totiž přes Mor. stra- lidí z kolatury i též evanjelíci. K poctě novému du- nu ke Kčenovu atd; první směr byl u interesentů chovnímu správci konalo se večer zastaveníčko. neoblíbeným, poněvadž pro obec neužitečný, za Vtělení pivovaru do pozemní knihy. Dne to ale lacinější a proto od zeměpanských orgánů 25.11. 1873 povolil sl. výbor zemský zdejšímu podporován; konečně zvítězily užitečnost a pro- právovárečnímu měštanstvu vtělení svých podílů spěch obce rázným přičiněním několika stateč- na pivovaře č. 124 do pozemních knih. ných občanů, a zemský výbor povolil čáru přes Mor. stranu, Kčenov atd., spojené v tomto podni- 1874 ku obce Olešnice a Kčenov musely však nicméně k stavbě této silnice na hotových penězích znač- Spolek hospodářský. Dne 14.1. zakročil výbor nou částkou 2 070 zl 80 přispěti a se zavázati vy- obecní u spolku hosp. boskovického o státní pod- skytnuvší se snad při této stavbě vícepráce zvlášť poru k zakoupení ob. býka k účelu zvelebení cho- ze svého zapraviti; i stalo se proti všemu očekává- vu dobytka hovězího, a obdržela obec ze stáje pa-

– 16 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 17

na barona z Honrichsů dne 4.10. 1874 býka, který povolenej, tedy konečně dne 8.6. 1875 se stalo se ale za krátký čas skrze nespůsobilost prodat ujednání mezi naší obcí a p. baronem Honrichs musel. Tento býk byl ve stáji p. Englharta. a telegrafním ředitelstvím v Brně, jak následuje. Jan Neumann. Dne 5.3. 1874 byl jmenován Obec Olešnice se zavazuje dostavit k tomuto pan Jan Neumann, továrník a majitel domů ve účelu na místo 200 sloupců (zdejší záložna 125 Vídni, rodák Olešnický, z příčin velkomyslné a obec 75), dále přislíbila obec svým závazkem, štědrosti u podporování zdejší chudiny a jiných si že kdyby roční příjem při telegrafní stanici nedo- v obci zdejší získavších zásluh na základě výbo- sáhl výšku 300 zl, ten nedostatek ze svých pro- rového usnesení, všehlasně občanem čestným. středků dodat. Za tímto usnesením se očekává Odměna za lesní zásluhy. Veleslavný c. k. mís- příznivé vyřízení. (tužkou: Tak se i stalo ze dne todržitelství v Brně udělilo obci dne 3. března 7. 11. 1876) 1875 odměnu za lesní zásluhy, státní prémii v ho- Oprava farního kostela. Oltáře, jmenovitě tovosti 100 zl. a jednu stříbrnou medaili. To se hlavní oltář v chrámu Páně, byl tuze zešlej, a hro- stalo nejvíce za příčinou kultury na skalkách za- zilo již nebezpečí že se zhroutí, za tou příčinou setí lesem. Zásluha v tomto ohledu patří p. J. V. nechal kostelní výbor v roku 1875 celej vnitřek Wibyralovi, nadlesnímu v Lamberku. kostela dokonale a tak poopravit, že přední díl ol- Výstava hospodářská. Dne 7.9. 1875 byla zde táře byl i ze sloupama danej vzadu ke zdi, a oltář hospodářská výstava a bylo zde krom 71 kusu ho- nynější jest docela novo zhotoven . Z příčiny, že vězího dobytka 47 koní, též černý dobytek, drů- za starodávna byl svatej Vavřinec patronem toho- bež, včely a med, ovoce a zelenina vystavená, to chrámu páně, a den tohoto svatého ze starýho taktéž mnoho hospodářských strojů a nářadí i pi- obyčeje se zde pouť udržela, byla socha svatého va. Výstava byla na náměstí nad kostelem tak Vavřince k pobožnosti a poctě taky na oltář po- vzorně sestavená, že po celou dobu odbývání ou- stavená. plnej pořádek panoval, proto se taky za to naší Tato vnitřní oprava udělala výlohu asi 2 800 zl. obci všestranej chvály dostalo. Zvláštní zásluhu a poněvadž v těchto letech ob. příplatky vysokej v tom patří komitétu pánům J. Puchar, F. Holz, stupeň dosáhly, tak podal kostelní výbor žádost J. Šimek k. v. důst. konsistoři, aby povolila z kostelního Tkadlcovská škola. Dne 5.11. a 18.11. 1875 majetku k účelu tomuto půjčku 1 100 zl. Pan fa- jednal obecní výbor v poradách svých, aby se rář tuto žádost podporoval, a byla povolená a sic u vysoké vlády zakročilo o zařízení tkadlcovské bez placení úroku na 10 let splátky. Upotřebilo se školy a ujednali jsme se, že obec Olešnická k to- však tejto půjčky asi 400 zl. Další myšlenka, s kte- muto účelu dodá potřebný byt, pak otop a osvět- rou se některý sousedi zabývaj, aby vrch věže se lení zdarma. opravil, t.j. zvýšil, musela z příčin nesnesitelných Pan místodržitel brněnskej baron Posinger ne- ob. příplatků na budoucí čas odložená bejt, a kříž chal skrze ck. ok. hejtmanství v Boskovicích vy- na věži, nímž vítr na všechny strany pohyboval, šetřit, jesli si okolní obce tu školu v Olešnici pře- a spadnutím hrozil, byl zatím poopraven. jou. Starostové okolních obcí se však při správě Divadlo. V roku 1859 se pokusilo několik mla- v Kunštátě proti tomu vyjádřili, že prej by potom dých zdejších občanů zařídit ochotnické národní každej chtěl bejt tkadlcem a nestačilo prej by po- divadlo v Olešnici a vedli sbírku u zámožnějších tom lidu na obdělávání polností a pro naší obec měštanů, která vynesla 58 zl 73 1/2, koupili staré samou nezdála se bejt škola potřebná, tedy od divadlo v Nedvědici a šaty mezi židama v Brně zřízení tkadlcovské školy zešlo. a hráli mnoho roků u p. f. Synka č. 90 za ujedna- Telegraf. Více pokročilých občanů zdejších nej nájem. Provozovaly se vícekráte hry pro velké zestouplo k poradě ohledně zařízení telegrafního divadla zpracované, ovšem z velkýma obtíži v tak spojení k nádraží skalickému, ob. výbor se dne malej místnosti, ale k spokojení obecenstva, tak že 18.11. 1875 na tom ujednal, že podá v tomto ohle- obecní výbor, uznávaje z vícero příčin důležitost du žádost k teleg. ředitelství. Žádost taková byla tohoto ústavu, ujednal se dne 6.12. 1873 na tom, podaná, ale taky hned proto odkázaná, že se t. č. že zaopatří pro obecní divadlo na budoucí časy zdá bejt v Olešnici telegrafní stanice nepotřebná, potřebnou budovu. Že divadlo zde v život vstoupi- však p. baron z Honrichsu se všemožně u vys. lo, stalo se z přičinění p. t. J. Oderský č. 24, Karel ministerstva ve Vídni o to přičinil, aby byl telegraf Wenzlofsky, lékař č. 25, K. Veselý, pernikář.

– 17 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 18

Požár. Dne 21.8. 1873, kde žito již sklizeno by- valo se na domech č. 16, 17, 18, 19 veřejné cviče- lo, vypukl o 1. hodině v poledne z neznámej pří- ní, po němž celej průvod v pořádku, každej spo- činy v dřevjených svislách mezi domama č 23 lek zvlášt k společnej zábavě do Puchárně se ode- a 22 oheň, a zhořela radnice, pak šindelem kryté bral. Tím slavnost skončená. domy č. 19, 20, 21, 22, 25, 26, pak hospodářské Škola. V letech 1840, kde si učiteli školní plat stavení a stodole od č. 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, sami vybírali a podučitel (preceptor) svému na- 25, 26. Při velkým parnu a nedostatku vody bylo dučitelovi po školním vyučování všelijaké hospo- těžko hasit, a oheň se rozlítal dále a zhořely ješ- dářské práce k.p. štípání dříví, nakládání oupra- tě domky na vejpustku č. 207, 78, 77 a hosp. sta- vy, kolíbání dětí atd. vykonávat musel, byla ško- vení a stodole od čísel 80, 207, 81, 82, 83, 85, 86, la v Olešnici na masných krámech u kostela kat. 87. Poškození byli k velkému štěstí všichni pojiš- Škola pozůstávala z jednej vyučovací světnice, tění. Radnice, která byla dříve šindelom krytá vedle tejto byl byt pro nadučitela. [na okraji: naduči- a dřevěnou věžku měla, prozatím se o 4 stopy tel Tománek soukával tkadlcom cífky po škole skrze nedosta- vejš vyzdila a kamenem pokryla a další stavba se tek prostředků k živnosti v letech 1820.] skrze nedostatek peněz na budoucnost odložila. Po letech 1840 ukázala se místnost z jednej vy- Největší podpory obdrželi pohořelí od obce Ro- učovací seknice malá a musel tehdejší nadučitel večína. p. F. Slavíček postoupit své obydlí k zařízeni dru- Hasičský sbor. Představ obce, uváživ hrozné hej třídy a pro třetí třídu se po domech byt pro- neštěstí, které tvoří požár, kde lidé skrze ušetření najímal. Školní zákon z roku 1870, jenž nařizuje, peněz ani se pojistit nedaj, a takto největší žebro- že více jak 80 dítek v jednej seknici vyučovat se tě vysazení jsouce obci k obtíži přichází, předse- nesmí, a potom v r. 1873 na základ nařízení ok. vzal si pokusit se o zařízení spolku hasičského, hejtmanství v Boskovicích musely se dělat pří- a proto se z některýma horlivýma občanama o za- pravy k stavbě novej školní budovy. řízení tohoto spolku radil. Předběžné práce Tenkráte bylo mezi sousedama velké nezjedno- ohledně zařízení has. sboru konalo několik zdej- cení, o kterém pomlčím, toliko zaznamenávám, ších občanů, i stanovy se vypracovaly, až koneč- že jedni chtěli kupovat na školu dům č. 93, druhé ně dne 3. června 1874 sezval představený obecní chtěli z radnice školu, zas někteří chtěli k mas- veškeré zdejší občany do Puchárně a vylíčiv jim ným krámům školu přistavjet atd. Obecní před- potřebu tohoto spolku vyzval je, by dobrovolně stav z několika sousedama navrhoval rozbourat k němu přistoupili. Hned na to ohlásilo se 94 mu- pivovar a na tom místě u kostela vystavjet školu. žů ke spolku a provedli volbu výboru, z něhož za Za tímto účelem svolal představenej obce veš- velitele zvolen byl p. V. Oderský, soused č. 119, keré právováreční měšťanstvo k domluvě a vylíčil za podvelitele p. K. Tuna, stolař, za pokladníka p. důležitost školní stavby, prosil, aby všichni pevně F. Novotný č. 38 a za tajemníka p. F. Vodnařík, při sobě stáli a bratrsky se poradili a školu, která obecní tajemník. Veškeré hasičské nářadí se v to- má bejt čestnou naší památkou a chloubou našich várně bratrů Smejkalových v Čechách dílem novo potomků, na důstojném místě v městečku a jme- zakoupilo, dílem staré opravit nechalo. Výloha novitě u kostela, kde stojí pivovar vystavjeli. tímto způsobena obnášela ? zl. a byla následovně Po trapném, namáhavém příčinění ze strany krytá. Občanská záložna darovala ? zl., kontribu- ob. představenstva a několika pokročilejších ob- čenská záložna ? zl a další nedostatek krytej byl čanů byl výsledek po ukončenej schůzi smutný, s obecní přirážkou. Hlavní cvičení se konalo dne neb marné bylo od nás domlouvání, že pivovar 18. 10. 1874 u přítomnosti hasičských spolků u kostela žádnou budoucnost nemá a svým ča- z Bystrého, Svitav, Poličky, Lomnice a Jimramo- sem zaniknout musí, pak továrna na Mor. straně, va, pak spolku Sokola z Kunštátu a Lysic. Slav- že se pro naše potřeby ke škole nehodí, litujem, nostní řeč držel představenej obce na vyvýšeném že větší díl p. pravovárečníků z přepjatej lásky místě na náměstí před domem obč. záložny vylí- k pivovaru od něj upustit nechtěli, obecnímu čiv důležitost tohoto spolku, napomínal hasiče k představenstvu nezdálo se mezi občanstvem ješ- svornosti a poslušnosti svých vůdců atd. Na to tě větší rozbroj dělat a do soudu se pouštět a pro- odebraly se veškeré spolky z hudbou do chrámu to se stavba školy ponechat musela osudu. Páně kat. a po službách Božích k společnému ob- Dne 21.6. 1873 nabídl p. J. Mully z Vídně svou jedu. Mezi tím troubeno bylo na poplach a odbý- tkadlcovskou dílnu v Olešnici na M. straně, jeli-

– 18 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 19

kož docela prázdná stála, naší obci k prodeji na ho úřadu, že se nám krásné příspěvky dohroma- školu a žádal za ni z polama 14 000 zl. dy ve výšce 638 zl 83 kr. zešly. Zdálo se, že v hlavním stavení bude dost místa Špitální fond. Za tyto peníze byla koupena na školní třídy a žádná stavba, toliko jen malá 1/5 losu z roku 1860 a 5 kusů renty, za druhé pe- oprava zapotřebí bude, počalo vyjednávání z p. níze koupené bylo potřebné kupecké zboží do Mullym. ústavu a oučet se k prozkoumání zastupitelstvu V tom vyjednávání vypukl zde oheň a zhořela obecnímu složil. Tyto úpisy, tak jako onen od Ja- radnice a dům č. 21 vedle, navrhoval představ na Neumanna, byly k vinkulování dány a nachá- obecní, aby se dům vedle radnice č. 21 za žáda- zí se v obecní pokladnici uschované. nou cenu 2000 zl. koupil a spojil z radnicí a ze Zmínit se sluší, že nejvydatnější podporu po- dvou těchto domů aby se škola vystavjela. Na ten- skytli Občanská záložna v Olešnici 400. zl. na ze- to návrh se nám ani odpovědi nedostalo, a hned dnickou práci ve špitáli, pan baron z Honrichsu na to koupena byla továrna p. Mullyho na M. stra- na Kunštátě 100 zl., pan Ignaz Puchar, horlivý ně dne 1875 za cenu 13 000 zl., pole od tejto used- a v obci zásluhy mající měštan olešnický 100 zl, losti koupil hned Josef Novotný za 5 000, pan Jan Neumann, rodák zdejší, měštan ve Víd- tak že školním obcím zůstalo za 8 000 zl. toto ni, na 100. zl. jednu stříbrnou rentu, krom toho stavení z velkou zahradou, v níž se krásný háj na- vícero potřebného nářadí. Místnosti v tomto sta- cházel a velký náklad od p. Mullyho na něj vyna- vení, a sice 5 seknic k ubytování chudých se při- ložen byl. Místní školní rada však tento háj bezo- pravily a dány tam 2 kříže, 2 stolice k modlitbě, hledně hned vykácet a spálit dala, tak že s krás- 12 postelí, 12 polštářů, 12 húní, 12 slamníků, 12 nej zahrady obyčejná role ze zřídila. židlí, 12 skříněk k posteli, 2 lavice a krom ku- Na tuto školu jsme obdrželi od sl. z. výb. dar chyňského nářadí do zásoby 15 košil ženských, 1 200 zl. a na 10 leté splátky půjčku bez úroku p. 15 košil a 10 podvlíček mužských. Koněčně na sv. 2 000 zl. Františka dne 2. dubna 1874 po slav. službách Bo- Nadace pana Mully. Při tom jest k podotknu- žích byli žebráci do chudého ústavu uvedeni. tí, že p. Mully daroval z kupní ceny 1 000 zl za Tam je představení obce k vděčnosti naproti tím účelem, aby tento kapitál pro vječné časy na svým dobrodincům za tuto milost napomínali, tejto usedlosti v pozemní knize pojištěn zůstal tak jako aby vedli život bohabojnej, střídmej a vě- a úroky z něj na některýho sirotka do Olešnice ci jim svěřené v čistotě udržovali jím nařídili. patřícího ku školnímu vzdělání vynaložené byly. Přijmuto bylo do tohoto ústavu mužských 11, Kdo hoden jest tejto podpory, to ustanovuje vždy ženských 6, z nich byl Antonín Zelinka za dohlí- většinou hlasů místní katolický duchovní, staros- žitela ustanoven. Žebráci, jenž dříve noclehy po ta obecní a majitel usedlosti tejto. kůlnách, chlévách neb jinde hledali, plakali slza- Chudý ústav nebo špitál. Prozatím koupená ma radosti nad neočekávanou touto milostí. Přáli usedlost č. 170 na Mor. straně nehodila se pro bychme si, aby v tomto domě, kterej z velkýma chudý ústav z příčiny dřevjenej stavby a jednej oběti od lidumilných občanů na památku pro na- pouze světnice. Naskytla se příležitost, že byl še potomky zřízen byl, staří, k práci neschopní, v právní cestě Josefovi Fialovi, obecnímu sluhovi a docela opuštění spoluobčani olešnický našli po- prodávanej novostavěnej dům č. 2 v Olešnici, je- sledního času svého života útěchu, jako v tiché likož byl z pevných základů a lacinej, koupila jej domácnosti, spokojenost a outočiště. obec na potřeby špitální a sice dne 10. března F. Neumann 1873 za cenu 1 800 zl, a zapravila se tato kupní cena ze stržených peněz za prodanej domek č. 170 na Mor. Straně. Aby se však ve špitáli pořá- dek a čistota udržela, chudý ústav aby taky něja- ký mnění mněl, z jehož úroku by se dílem potře- by špitální zapravily a dílem na památní dně al- mužna rozdělovala, podnikl obecní představ za tímto učelem sbírku po domech a učinil dne 20. února 1874 provolání na zámožnější rodáky Oleš- nický v cizině a podařilo se s pomocí důst. farní-

– 19 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 20

V roce 1283 měla již kostel a faráře, který křtil Pokraãování pamûtní knihy Ješka, syna královny Kunhuty a Záviše z Falken- štýna, za čež dostal ves Lhotu, později zvanou Pamětní kniha olešnická založena 1859, vede- Kněževes. na jest až do roku 1874 stručnými záznamy z let V té době patřila Olešnice pravděpodobně pan- minulých. Od té doby vedena nebyla. Vydáním ství lomnickému, neboť ještě Vznata II. z Lomni- zákona ze dne 30. ledna 1920 č. 80. Sb. z. a nař. ce v letech 1290-1340 držel ve svých rukou celé a vl. nař. z 9. června 1921 č. 211 Sb. z. a nař. jsou zboží kol Olešnice nedílně, ale sám je rozdělil obce povinny vésti pamětní knihy. mezi syny Jana a Procka a tak si vysvětlujeme, že Tímto nařízením usneslo se obecní zastupitel- olešnické panství, či jinak dle hradu Louka na po- stvo obce Olešnické, aby v dalších záznamech pa- čátku 14. století vystavěného, zvané Loucké, bylo mětní knihy bylo pokračováno. rozdrobeno v mnoho částí, náležejících potom- Usnesení toto stalo se dne 27. srpna 1923. Za kům Jana z Deblína a Louky, a Procka z Louky členy letopisecké komise byli zvoleni: p. Franti- a Lomnice. Tím také část obce Olešnice zvaná šek Vorlíček, úředník nem. pokladny, p. Vladimír Mor. Strana byla od městečka oddělena. Neumann čp. 23 z Olešnice a za obecního kroni- Panství vypadalo asi takto: Hrad Louka s měs- káře Karel Kašpárek, obecní úředník v Olešnici. tečkem Olešnicí (v němž právo, patronát), ves Členové letopisecké komise p. Neumann s p. Louka s dvorem, Hodonín, Bohuňov s rychtou, Vorlíčkem na základě protokolů i dle informací Poříčí Horní, Poříčí Dolní, Bradlné, Věchnov sebrali záznamy počínaje rokem 1874, které obec- a Rozseč, která byla prodána mimo stříbrných ní kronikář postupně sestavil a zapsal. dolů již v roce 1350 panství kunštátskému, a Kně- ževes, jako statek vnitřní. Pfiehled dûjin obce Ole‰nice Podle zápisu do desek zemských patřila Oleš- nice v roce 1340–1380 Prockovi a Janovi z Lomni- Úvod kronikáře. Až doposud bylo naše měs- ce. Za Procka se připomíná r. 1360 výslovně co tečko připomínáno teprve r. 1360; dle záznamů městečko. v zemském archivu uveřejněných nelze přesně Roku 1382 Markéta, dcera Jence z Deblína zjistiti, kdy vlastně Olešnice počátek svůj vzala. a z Lomnice sstoupila se s Oldřichem z Boskovic, Pátráním ve starých spisech zemského archivu tento na ves Bačov, Markéta na dědiny Olešnici, zjistil p. Karel Doskočil, studující z Olešnice, Bohuňov, Poříčí Horní a Dolní, Bradlné, přijala dlouholetým studiem dějin olešnických, že první však r. 1391 svého chotě Čeňka z Kunštátu na pra- zmínka o Olešnici přichází již v 11 století, ačkoliv vý spolek na polovici městečka Olešnice s kostel- dle různých nálezů, jako z nálezu popelnice a ka- ním podacím a na dědiny Bohuňov s kostelním menného kopí (z mladší doby kamenné) možno podacím, na Poříčí a Bradlné. Ale téhož roku za- souditi, že zdejší kraj byl již v této době obydlen, se Vaněk z Lomnice a z Deblína zapsal své choti ačkoliv jiných památek neb zachovalých listin ne- Markétě 250 hř. věnem na městečku Olešnici, na máme. dědinách Poříčí, Bradlném, Louce a Hodoníně První zmínka o Olešnici přichází v 11. století, s mlýny, na poplužním dvoře Louce a na třetině kdy byla majetkem královým, patřila župě lesů a pastvin, mimo hrad Louka a kostelní poda- usobrněnské, kdy Vratislav, král český, založil cí (v Olešnici a Bohuňově). Byla tedy Olešnice v Opatovicích klášter, nadal jej příjmy z vesnic, rozdělena v rodě pánů z Lomnice. Jen na krátký mezi nimiž bylo také okolí olešnické, ohraniče- čas spojil městečko dohromady Jan z Lomnice, no bílými kameny, z jedné strany řekou Svrat- jemuž z darování sestry jeho Markéty, choti druh- kou, a z druhé strany Svitavou. Stávala tedy dy Čeňka z Kunštátu a z Louček, náleželo zboží Olešnice uprostřed lesů, o nichž jest řeč v roce její olešnické a v Poříčí, když r. 1406 koupil od 1043, které bývaly co přirozená hradba ještě ve Čeňka z Lomnice a z Deblína polovici městečka 12. století. Jako již před rokem 1043 „Epo“ Prae- Olešnice, polovici Bohuňova s rychtou a s polovi- fektus Belinesis obdržel Sebranice, (při čemž se cí kostelního podací, polovici Horního a Dolního jmenuje u Chlumu veřejná silnice), tak někdy Poříčí a polovici Bradlného a k tomu ještě hrad po roce 1073 dostal některý pan z Lomnice Oleš- Louku s dědinou a třemi dvory a v Hodoníně, co nici s okolím. tam náleželo k Louce. Již však 1416 prodal Jan

– 20 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 21

z Lomnice hrad Louku Janu Ozorovi z Boskovic, jenž si za to vymínil, že v panském domě v Oleš- ale ponechal si Olešnici, Bohuňov, Horní a Dolní nici šenkovati bude své pivo. R. 1750 platili Oleš- Poříčí, Bradlné, Kněževes a všecko co měl v Ho- ničtí vrchnosti úroku o sv. Jiří 34 zl.11 kr., o sv. doníně, jakož i louku širokou, louku ležící proti Václavě 37 zl. 35 kr., dávali 156 1/2 slepice a 204 Budišovu mlýnu a louku u Hodonína, kde se říká 1/2 vejce. na rybníce. Také toto zboží v Olešnici a Poříčí Za robotu platili 44 zl. Kromě toho byli povin- s tím, co příslušelo ke hradu, slíbil Jan z Lomni- ni obstarati na hon panský tolik honců, kolik ce odprodati Janu Ozorovi za 600 hř., ale neučinil a kolikrát koli by vrchnost ročně potřebovala, sk- tak a proto ho Jan Ozor v r. 1446 poháněl. U pánů lizený chmel obrati a zanésti do pivovaru, z Lomnice zůstala pak Olešnice ještě nějaký čas. u Louckého dvora 62 dní síci a u téhož dvora lou- R. 1455 Bohuše z Lomnice zapsal choti své Kate- ky Valcatku, Kotlovskou, Ovčákovu a rybniční řině z Illberka 13 kop ročního platu na městečku posíci a usušiti seno a otavu. Později místo robo- Olešnici a na vsech: Kněževsi, Tasovicích, Poříčí, ty odváděný z městečka do panského důchodu Černovicích, Hodoníně, a Čebíně. Kateřina ovdo- plat peněžitý urbární povinnost, činil 300 zlatých věvši, vdala se opět za Pertolta z Tvorkova (žil stříbra. ještě 1486), na něhož pak spadlo zboží její a po Kultura a cechy. Ačkoliv Olešnice byla měs- Pertoltovi přešlo na Ondřeje a Krištofa z Tvorko- tečkem poddaným, přece v něm již v tehdejších va, od nichž 1496 koupil všecko zboží jejich, dobách život kulturní byl roven městům svobod- loucké s městečkem Olešnicí a s vesnicemi pří- ným, ovšem že v menších rozměrech. Nejdůleži- slušejícími, za 1000 hř. mar. Vilém z Pernštýna. tější složkou stejně starou, jako zřízení městské, Tehdy již náležela Moravská strana olešnická vnitřní život dobře charakterizující, byly cechy. rodu pánů z Pernštýna skoro 100 let. Již r. 1407 V Olešnici setkáváme se s cechy během 16 sto- zapsal Vilém z Pernštýna choti své Anně ze Štern- letí, ovšem jen pod ochranou vrchnosti, která ta- berka na Mor. Olešnici tolik, kolik dříve měla na ké potvrzením artikul dbala i na mravní život dvoře v Prosetíně. v městečku. R. 1459 zase Jan z Pernštýna byl poháněn Bo- Nejsilnějším cechem do počtu i do vůle byli hušem z Lomnice, ze 100 hř., že mu drží rychtá- krejčí. Těmto v roce 1539 Jan z Pernštýna potvr- ře jeho z Olešnice mocí. R. 1496 byla tedy Olešni- dil artikule. Tyto byly sepsány bratrstvem podle ce spojena v jedněch rukou. R. 1507 listem dílčím místních poměrů a zasluhují také zmínky v pa- stal se pánem na Louce a Olešnici syn Vilémův mětní knize, aby částečně mohl býti přehlédnut Jan z Pernštýna. Za syna jeho Vratislava bylo tehdejší život našeho městečka, jak jej artikule však zboží jeho ke hradu Louce příslušející předepisovaly. i s Olešnicí prodáno hr. Hanuši Fridrichovi z Har- Každý cech byl předně pod ochranou a mocí deka, jenž 1560 vládl Kunštátem. Dcery jeho Bar- městské rady. Každé pachole, které chtělo býti bora a Alžběta prodaly všecko to Janovi, hraběti přijato do cechu, musilo přinésti do cechovní z Hardeka, od něhož to koupila Johana Eva hospody křestní list, že je původu manželského, z Lichtenštejna, která zároveň koupila Kunštát. a bylo-li přijato, složilo funt vosku. Od té doby byla Olešnice stále připojena k pan- Když se stal tovaryšem, nesměl od mistra své- ství Kunštátskému. volně odejíti a k druhému jíti, nýbrž vandrovati. Válka třicetiletá dotkla se těžce Olešnice. Sám Když povandroval, mohl býti přijat. Také tovary- majitel panství hrabě Jindřich Šlik vyznává r. ši tvořili dle obyčeje sdružení s dvěma staršími 1638, že toto městečko skrze válečné nepokoje v čele. Jeden od mistrů vybraný, druhý volený, a vojenský lid k zkažení a zpustošení přišlo, ale kterých musil každý tovaryš poslouchati pod po- dlouhotrvajícími těžkostmi zavinila i vrchnost sa- kutou sedmi peněz (neznámo jakých) a mohl se ma, že Olešnice byla tak zhubena, jak doznává odvolati. abatyše kláštera sv. Josefa v Brně, Maxmiliana Každý tovaryš byl povinen každou neděli ih- z Sparru, v listě svém r. 1667, kterým Olešnici po- ned po obědě k panu otci na hospodu přijíti v ka- tvrzuje dřívější obdarování. bátě a nohavicích, připravený, oblečený, a do po- Robota kterou Olešnice jako poddané městeč- kladnice peníz vložiti pod pokutou 7 peněz, kdež ko byla povinna, zmírněna a zmenšena byla r. byl povinen před panem otcem a paní matkou 1702 Karlem Benediktem, hrabětem z Lamberka, v poctivosti kvasiti, (baviti se) vesel býti, žádných

– 21 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 22

svárov, řečí nestatečných ani různic nestrojiti ani Neméně jsou slavné i artikule cechu řezníků kordů ani tulichů jeden na druhého nevytrhovati. olešnických r. 1602 v Olešnici sepsané, odkud si Za to mohli tovaryši vespolek jíti do lázně je kunštátští řezníci opsali. V artikulích se činí a v lázni se mýti bez svárů, různic, pod pokutou zmínka o špitále, chudobinci, kam odváděli pro- 7 peněz. Lázně tyto stávaly na domě čp. 29. No- padlé zboží, a o šatlavě. Ač řezníci vyváželi maso šení zbraně jest vzácný případ, avšak v roce 1686 do Brna, přece z artikul jest zřejmo, že v Olešnici není již o něm zmínky. Artikule zakazovaly, že bylo uzavřené hospodářství městské. Ceny si sta- žádný tovaryš nesměl v domku svobodných děv- novili cechmistři sami. V témže privilegiu dostali čat přenocovati, neb s poběhlými ženami svo- řezníci 12 masných krámů, z nichž 10 stojí do- bodně na rynku mluviti. dnes. Když se tovaryš domníval, že dosti umí, a dě- Před krámy bylo zakázáno do ulic střeva meta- lal-li u mistra rok, ohlásil mistrům, že se míní ti a krev pouštěti. Krámy tyto jako svobodné usaditi za mistra, přivedl 2 až 3 svědky, kteří se vlastnictví si řezníci udrželi a ještě v letech 1860- zaň přimlouvali. Vykonal mistrovskou zkoušku, 65 prokázali. a vystrojil mistrům slavnostní svačinu. O kovářském cechu, zaraženém v roce 1601 Listy, křestní a výuční předložil před purkmist- Petrem Katarynem, jak jest již v pamětní knize ra a konšely a přihlásil se za poctivého člověka. zmínka, není ničeho známo, rovněž tak i o ko- Pak se mohl a musil oženiti, vedl živnost, a stal se žešnickém, jen to, že trval ještě r. 1857. členem bratrstva. Kdyby někdo dělal řemeslo mi- Roku 1610 potvrdil Šmíd soukeníkům artikule, mo cech buď v městě aneb na Mor. Straně, bylo 1630 znovu Kataryn kožešníkům, krejčím, ková- mu zastaveno. Rovněž když mu bylo před purk- řům a roku 1651 již nalézáme cechy mlynářský mistrem a konšely dokázáno, že učinil proti svojí a stolařský. cti, byl vyloučen. Tovaryše mohl míti nejvýš dva Od těchto cechů není artikulí, až teprve od ro- a 1 učně. Nesměl je však odluzovati jeden druhé- ku 1727 artikule ševcovské. Toho roku nechali si mu pod pokutou půl funtu vosku. Pohřbů ce- olešničtí ševci přeložiti do češtiny artikule samot- chovních bratří se zúčastniti bylo povinností. Ře- ného cechu brněnského a v roce 1728 byly jim mesla haněti se zakazovalo, rovněž byl zakázán potvrzeny zemským král. úřadem hejtmanským. volný výběr sukna, nýbrž musilo se dělati to, co Brněnské artikule byly potvrzeny císařem a neli- si zákazník přinese. Zápisy o přijímání, vyučení ší se mnoho od všeobecných vládních nařízení a přijetí za mistra vedli mistři v registrech slože- týmž císařem pro země české vydaných. ných v cechovní truhlici s pokladnicí, bubnem Z úcty si je dali přepsati téhož roku obecním a pod. písařem a potvrditi radou vysoce hraběcího Lam- Registra od roku 1651 jsou zachována a až do berského městyse Olešnice. Ze všech těchto arti- roku 1730 pravidelné zápisy. Ročně byl přijímán kulí dovedeme si představiti čilý ruch v našem 1 mistr vůbec; v Olešnici bylo přijato od roku městečku již v tehdejších dobách a v blahobyt- 1650-1730 celkem 18 mistrů. ném řemeslném životě. V době, kdy řemeslu se Druhý cech co do stáří i do počtu, byl tkalcov- zlomilo zlaté dno, t.j. r. 1859, bylo v Olešnici 8 ce- ský, v roce 1545 též Janem z Pernštýna s velikou chů sdružujících: ševce, krejčí, tkalce, pekaře, rozsáhlostí artikul stvrzený. mlynáře, truhláře, stolaře, zedníky, kováře, zá- Tyto artikule jsou však opsané a snad jen upra- mečníky, bednáře, koláře, postřihače a kožešní- vené. Také tkalci měli již dříve své bratrstvo ky. s cechmistry. Jsou však celkem podobné. Počet Tyto cechy jako přežilé a nemožné byly naří- bratrstva menší. Předpisy artikulí cechu tkalcov- zením ze dne 20. prosince 1859 vládou zrušeny ského předpisovaly šíři plátna stejnou, k měšťan- a během roku 1860 rozpuštěny. Na jejich místo ce neb selce nesměl jíti žádný prositi o dílo, ani nastoupila nová živnostenská společenstva, druž- nebrati méně od díla, za to musili všichni míti stva a volná soutěž. To jest krátká zmínka o živo- městský loket. Jak hodně se u nás tkalčilo, jest tě v našem městečku, jaký ve středověku zde vlá- zřejmo z toho, že každý mohl míti 3 stavy. dl. Doklady a různé artikule cechovní nachází se Také tkalci upravili svým tovaryšům artikule, nyní v soukromých rukách a z části jsou uloženy avšak teprve 1844, které jsou spíše společenským v městském archivu. katechismem. Registra jsou od roku 1650-1796. Spisy cechu ševcovského nachází se v rodině

– 22 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 23

p. Roberta Pelíška, spisy cechu kožešnického u p. chází se dnes v Německu, jednak v Ochranově Zelinky, kožešníka. u Berlína, a v Žitavě. Americké časopisy přinesly Polohopis a pohyb obyvatelstva. Olešnice zprávu jednoho vystěhovalce z Olešnice, začína- jest městys, 10 km severozápadně od Kunštátu jící již rokem 1700. a měří 12.51 km2, na vypnulině poněkud dolů se Z Olešnice měl také pocházeti rod sl. malíře svažující při Nyklovském potoku, jemuž se tu ří- Škréty, jehož obrazy zdobí chrámy pražské. Dle ká Olešnička, při silnici z Kunštátu k Jimramovu všeho se dá očekávati, že Olešnice byla ve středo- 541m nad mořem. Na náměstí, jež má podobu věku velmi známou a že cizina chová ve svých ar- trojúhelníku, vedou 3 ulice, domy jsou těsně ved- chivech daleko více podrobností a památek, než le sebe, všude průčelím do ulice, z cihel a kame- známe sami. Lid v Olešnici byl vždy vyspělým ne, zomítány. Kromě vlastního městečka má a předčil ostatní obyvatele měst jiných. Rovněž Olešnice ještě části: Moravskou Stranu, Hliníky i v době pozdější začínaje od roku 1700 až do 19 a Vejpustek. století předčil svou vyspělostí a kulturou větší Na Vejpustku jsou domy z části roztroušeny, města moravská a Olešnice byla dávána jiným místy stěsnány tak, že postrádají volného příjez- městům za vzor. du. Hlavně horní část Vejpustku postrádá příjez- Kostel. Na náměstí stojí farní katolický kostel. du vůbec, neboť jest protknuta vodním náhonem Dle vlastivědy moravské byl starý kostel založení počínaje od splávku. Majitelkou tohoto vodního sv. Vavřince na témže místě; byl jen klenut práva jest pí. Amalie Peterková, držitelka domu v presbyteři. Původně byl prý zasvěcen sv. Petru čp. 36, v němž před léty býval mlýn. a Pavlu a husity zpustošen r. 1424, pak byla prý Domky na Vejpustku s větší části jsou doposud loď přistavena a kostel všecek zasvěcen sv. Vav- dřevěné a staré. řinci. Před ním byl náhrobní kámen prý s letopo- Moravská strana rozkládá se po levém břehu čtem 1340, na věži byly 3 zvony z r. 1562, 1525, potoka Olešničky a dřívejší staré dřevěné domy a 1593. Roku 1633 byl kostel skoro úplně zpustlý, ze 2 třetin jsou již přestavěny. Před přestavěnými r. 1653 byl poněkud opraven; měl 2 oltáře, a r. domy jsou již povětšině zřízeny zahrádky, které 1691 náležela k němu 2 pole, na hotovosti měl z větší části jsou obecním majetkem a držitelé od- 329 zl. 24 kr., nejistě bylo uloženo 209 zl. 30 kr.; vádí nájem obci. platilo se pak kostelu ročně úroku 2 libry vosku Počet obyvatel v Olešnici jest kolísavý: roku a 1 zl. 10 kr. ze železné krávy. Roku 1827 vyhořel; 1674 měla Olešnice 12 26/64 lánu, domů osed- na místě jeho byl postaven úplně nový, který byl lých bylo 91, nově osedlých 8, nových pustých 18, r. 1839 zasvěcen ke cti a chvále sv. Leopolda. Má (dva lidé utekli), starých pustých 6. R. 1772 bylo 4 oltáře, na věži jsou 3 zvony a umíráček. Častěji tu 1119 obyvatel. Roku 1790 bylo 236 domů byl opravován, zvláště r. 1875, kdy byl úplně po- a 1370 obyvatel; pozemků 12 24/64 lánu, z čehož změněn hlavní oltář, nad oltář postavena socha na 900 jiter polí a 360 jiter luk. Roku 1834 domů sv. Vavřince, za oltářem zavěšen obraz sv. Leo- 271, obyv. 1523, roku 1890 280 domů, obyvatel polda. Roku 1881 byl zřízen oltář Lurdské P. Ma- 2176, r. 1900 296 domů, obyvatel 2058 a to: kato- rie. Roku 1882 vystavena nová věž, r. 1886 za- líků 1702, evang. ref. vyz. 347, Židů 9. Čechů cel- koupen nový boží hrob a Betlém a r. 1893 byl kos- kem 2052 a Němců 6. tel vymalován olejovými barvami. Dlužno však připomenouti, že po třicetiletých Filiální kostel sv. Mikuláše jest na Mor. straně válkách vystěhovalo se z naší obce mnoho set na hřbitově, kde se pochovávají katolíci z Olešni- obyvatelstva a čítá se na 800. Rodiny tyto odstě- ce a z přifařených obcí Kčenova, Lhoty, Crhova. hovaly se jednak k Baltickému moři, do Švédska, Ústupa, Kněževsi a dvoru Lamberka. Pomořanska, čímž nastal katastrofální úbytek Kostelík tento připomíná se již v 16 století, kdy obyvatelstva. byl úplně dřevěný. V r. 1724 byl znovuzbudován V 16. století měla bratrská jednota na Mor. Stra- za pomoci občanů z Mor. Strany. Vyniká starými ně svůj sbor, ale byla pronásledována. Roku 1565 zvony z roku 1650 s českými nápisy. V letech lutheranskký pan Hanuš Fridrich hrabě z Harde- 1852 byl však kostelík zmodernizován. Nejcen- ka zapověděl bratřím v městečku sbor. Archiv nější jest hlavní oltář s oltářem pobočním, vyni- bratrského sboru jakož i knihovna byly v důsled- kající starou kružbou. Veškeré cínové nádobí to- ku vystěhování se za hranice vzaty sebou a na- hoto kostela zůstalo po dobu války zachováno.

– 23 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 24

Fara v Olešnici se připomíná r. 1369, kdy tu byl v kostele sv. Vavfiince 5. 2. 1694 farářem pan Vojšín z Olešné. R. 1466 hájil Bohu- 1694 Martin Josef Chytil – pÛsobil aÏ do roku 1696 še z Lomnice záduší kostela olešnického „roli 1696 Martin Antonín Horalík – pÛsobil aÏ do roku 1714. a chrástku“, ve které se mu uvázal Jan Děvečka Poslední ãas zchoromyslnûl. z Herštejna, který i desátky bral od kostela Oleš- 1714 Jifií Doãkal – administrátor nického; pohnal z toho Bohuše. R. 1497 připomí- 1716 Mat. Jos. Maier – nar. v Medlovû, inst. 7. 9. 1716 aÏ do ná se kněz Václav z Olešnice. V 16. století měla na 1756, zemfiel 1760 v KromûfiíÏi Moravské straně bratrská jednota svůj sbor, ale 1760 Martin Grınwald – z Telãe, stavûl zdej‰í faru s pomocí teh- byla pronásledována. R. 1565 lutheránský pán, dej‰í patronky svob. paní Juseim a zdej‰ích farníkÛ. Zemfiel Hanuš Fridrich hrabě z Hardeka, zapověděl bra- v 43 letech svého vûku r. 1763. třím v městečku sbor a r. 1582 kněz v Olešnici 1763 Jifií Jaich – ze Svitav a byl vícedûkanem okresu bystfiického obeslav kostelníka, zapověděl mu pod hrdlem r. 1782 pfiesazen do Sebranic, kdeÏ po 14 dnech zemfiel. a statkem, aby nikomu z bratří nekopal hrobu. Za 1782 Jan Nepom. Hust˘ – z Borovic na Moravû, v r. 1792 stal se to r. 1589 Jan z Hardeka udělil pastorům luthe- vícedûkanem Letovického okresu. V r. 1795 stal se faráfiem ránským právo svobodného kšaftování; z nich se v Novém Mûstû. připomíná Jan Albus Hořický r. 1581 a r. 1586 Ji- 1795 Jakub Krejãí – nar. v âerné Hofie na Moravû. 29.11. 1806 ří Borovský, jinak Střežecký. V 17. století po bitvě ustanoven v Újezdû za faráfie. na Bílé Hoře byla přidělena duchovní správa také 1806 Jan Nep. Friedrich – narozen ve Îìáfie. Byl dfiíve lokalistou v Olešnici faráři kunštátskému Bernardovi Vosci- v Sulkovci, zemfiel 29./7. 1809 v 47 letech svého vûku a po- niovi, který r. 1653 naříkal si na převrácenost hor- chován jest na místním hfiitovû. ského lidu, k němuž se vypravuje s nebezpečím 1809 Josef Andrlík – Rozen˘ v Lautrbach v âechách 1793, lokalis- života, až r. 1667 byla fara v Olešnici oddělena od ta v Roveãínû aÏ do roku 1827. Pfiesazen do Sebranic Kunštátu a r. 1668 obsazena vlastním katolickým 1827 Václav Krenner – nar. v Kostelci v âechách 1793, lokalista farářem. Filiálkami k Olešnici byly: Prosetín, Ro- v Sulkovci, zemfiel 1834 večín, Sulkovec, Dalečín a Bohuňov. Farář měl 1834 Jan Pleskaã – nar. v Tfiebíãi 1797, vysvûcen 1820, pÛsobil tehdy pro sebe ročně 9 ofěr, při obnově rady do- aÏ do roku 1873, zemfiel 26. 7. 1873, pochován jest na stával 3 mázy vína, instalaci vystrojovali farníci, místním hfibitovû. koledy měl 10 zlatých, sýr, máslo, 20 liber loje od 1873 Ondfiej Haas – nar. v ·umicích na Moravû, kaplanoval v Jim- panství, o 4 výročích slavnostech po 1/4 telete, ramovû a byl sem dosazen co lokalista z Daleãína. R. 1904 z várky po vědru předního a zadního piva, len, 3 stal se dûkanem dûkanství letovického se sídlem v Ole‰nici, louky, na 15 měr pole, zahradu a les na českých zemfiel 2.3. 1906. Pochován jest na místním hfibitovû. hranicích, za desátek dostával ze všech osad 82 1906 Frant. Svoboda – administrátor od 2. 3. 1906–31. 5. 1906 zl. a 6 měr mouky ročně z mlýna; v kostele sv. Mi- 1906 Soukal Frant. – faráfi v Roveãínû, nar. 29. 1. 1865 v Lulãi kuláše byly dvakráte do roka služby Boží, za něž u Vy‰kova, stal se zde faráfiem 31. 5. 1906. Zemfiel 14. 9. se faráři dávalo po 1zl. 10kr. neb oběd. Kromě to- 1936 v Ole‰nici po pfievozu z nemocnice z Brna. Pochován ho k faře robotovalo ze vsi Kněževsi 7 sedláků a 2 na místním hfibitovû. domkaři. Matrika jest vedena od roku 1663 česky. Znak městečka Olešnice jest znak pánů z Lom- Od roku 1629 podáváme seznam dp. farářů při nice: „Křídlo“. Nejstarší pečet obecní z r. 1645 má farním chrámě v Olešnici: nápis: „ Peczet mesteczka Olešnice“. Jiná pečet 1629 Bernard Voscinius – faráfi na celém okrese kun‰tátském má nápis „Sigilum comunne c. Olezznitens“. zemfiel 1659 v Kun‰tátû Tratě zovou: U božích muk, Rychtářka, Nedvíd- 1663 MatiበFelkle – zaloÏil matriku, pÛsobil aÏ do roku 1668 ky, Šibrova zmola, Skalky, u Korsiky, Amerika, Ra- v Ole‰nici diměřka, Pijaviční rybník, Unčovsko, v Jeruzalé- 1668 Jan Franti‰ek Mádr – pÛsobil aÏ do roku 1677 mě, Koziny, Hastrmanka aj. (r. 1794 louky: u Krba) 1677 TomበAntonín Kainer – pÛsobil aÏ do roku 1684 Olešnice měla také hrdelní právo. Popravní 1684 Valent. Josef Faya – roz. v Ratibofii v âechách, pÛsobil aÏ místo bylo na pastvisku Skalky a posud staří lidé do 1690 y28/11 pochován jest v kostele farním pod bíl˘m tam říkají na Spravedlnosti. kamenem K nejstarším rodům v Olešnici náležejí: Člu- 1691 Frant. Skalick˘ – administrátor Jesuita pek, Kuda, Fiala. 1692 Frant. Ant. Nedûle – nar. v Ostrovû, y1692 Největší láce obilí byla v roce 1864, drahota 1694 Jan Ant. âejka – zemfiel v 35 roku vûku, pochován jest 1816 a 1835.

– 24 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 25

Lamberk. Severozápadně Olešnice 1.5 km leží besta za definitivního učitele. (17.2. 1867 povola- panský dvůr Lamberk, který náleží k Olešnici. cí listina) Vystavěn byl koncem 17. neb počátkem 18. stole- Jelikož očekáváme, že naše jak ke škole schopné tí a jméno mu dáno po majiteli panství hr. Lam- dítky, taktéž i mládež nedělní opakující hodiny nav- berkovi. Sestává ze zámečku s hospodářskými štěvující dle pozůstávajících zákonů a školních, po- budovami a byl v něm lesnický úřad velkostatku litických i církevních předpisů pilně metodicky Kunštátského. Obyvatel tu bývalo 40. Roku 1750 a věrně cvičiti je povzbuzováním ústním a zvláště bylo u dvora 200 měr polí, 13 7/8 míry pastvin, 3 vlastním šlechetným příkladem ku cnosti a křesťan- míry zahrad, z luk bylo 46 čtyřspřežných vozů skému nábožnému obcování vésti, ve zpěvu srdce sena a 6 vozů otavy. mládeže zušlechťujícím a vědomostech užitečných Ostatní doba a pokračování až do roku 1874- rozum vzdělávajících je poučovati, spolu pak zpěv 1875 jest již v pamětní knize uvedena. Přikročíme v chrámu a předčítáním slova božího v nepřítom- tedy k dalším záznamům, jak se nám jednak dle nosti duchovního správce říditi tak vůbec povinnou záznamů a jednak dle ústního podání jeví: úctu k místním školy představeným, taktéž i k vyš- Kronikář však podotýká, že zápisy jsou jen ším církevním a školním představeným prokazovati stručné, neboť nebylo možno všechny význam- bude, tak i my z naší strany jemu povinnou úctu nosti zachytiti tak, jak se ve skutečnosti udály, a lásku slibujeme a k jeho výživě kromě svobodný neboť uplynulo již přes půl století od doby, kdy bezplatný byt následující roční důchod pojišťujeme: zápisy byly přerušeny. 1. Školního platu průměrně od 40 dítek 84 zl. r.č. Nutnost doplnění pamětní knihy uznávalo 2. Štoly a jiné ročně 15 zlatých. vždy obecní zastupitelstvo a proto dne 5. února 3. pod 1 míru zahradního pole 5 zl. 1888 ve schůzi obecního zastupitelstva bylo 4. 6 dolnorakouských mír čistého žita za 15 zl. usneseno zvoliti letopiseckou komisi sestávající 5. z církevní pokladnice 91 zl. z pánů p. Viléma Oderského, Filipa Skuteckého, Úhrnem 210 zl. r.č. Rudolfa Frőhlicha, Jana Hyláka, které bylo ulože- Vybírání školního platu obstarávati bude buď no seřaditi a doplniti scházející zápisy v pamětní bezprostředně sám, aneb pomocí obecního před- knize, avšak a bohužel zápisy provedeny nebyly. stavenstva. Zvláštní k tomu zvolený a ustanovený školní hospodář a zároveň místní školní dohliži- Doplnûk k roku 1874 tel, který o to pečovati má, aby tento plat pořádně ve čtvrtletních lhůtách se p. učiteli odváděl. Radnice. Celkový průběh roku 1874 nevyka- Po vydání nových školních zákonů byla evan- zoval v Olešnici žádných významných událostí. gelická škola v Olešnici zrušena. Po požáru v minulém roce nebyla dohotovena ani p. Havelka, protestantské školství v Čechách a na Moravě při stavba Radnice, poněvadž finanční poměry obce hesle Olešnice. byly v neutěšeném stavu. Přes to však začátkem Lesní školka. V roce 1868 několik pokročilej- roku 1874 a sice dne 14. ledna bylo dohotovení ších občanů, majících smysl pro vysazování stro- Radnice zadáno zednickému mistru Karlu Říhovi mů, zakročilo u obecního představu v záležitosti čp. 74 v Olešnici, avšak dokončení přece nebylo poskytnutí podpory na vysazování stromků a tím provedeno. Říha vypracoval pouze plány a rozpo- byl dán podnět k založení vlastní pěstitelské škol- čty na provedení vnitřní úpravy celé Radnice ky. i vedlejší stavby ve dvoře. Spolek se utvořil a přistoupil za člena hospo- Teprve 28. června 1877 byla odbývána veřejná dářského spolku kunštátského, jehož předsedou dražba na dostavení Radnice. Oferty podali: Sta- byl baron Honrichs v Kunštátě. Spolek započal vitel Havlina z Letovic na 754 zl. 06 kr. práce ze- činnost a prvně založil školku na pozemku, na dnické, a Říha z Olešnice na 690 zlatých. Pan kterém nyní stojí domek čp. 286 (Stejskalů). Čin- Oderský nabízel cihly 1000 kusů za 17 zl. 40 kr. nost spolku spočívala hlavně v pěstování lesních a František Lukeš ze Lhoty vápno za 95 kr. 1 cent. sazenic a vrchním dozorem pověřen byl p. J. Vi- Evangelická škola v Olešnici při filiálním bíral, nadlesní v Lamberku. sboru církve rovečínské byla založena roku 1864 Na základě podané žádosti o udělení státní a povolán na ni za podučitele Martin Šebesta, subvence byla spolku udělena 3. listopadu 1869 podučitel rovečínský. Roku 1867 ustanoven Še- subvence na zařízení školky ve výši 50 zl. Posta-

– 25 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 26

vením domku čp. 286 byla lesní školka přemístě- František Chládek, František Večeřa, František na pod Skalky, kde trvala až do roku 1883, kdy Fadrný, František Fiala z Crhova, a katolická fara okrašlujícím spolkem byla přesídlena do staré v Olešnici. školní zahrady čp. 157. Jednání o vysázení se sousedy crhovskými ne- Že tato školka měla velký význam pro celý vedlo k žádnému cíli po několikáte a teprve neú- zdejší kraj a tím získala si velkých zásluh celého navnému usilí p. funkcionářů podařilo se přimě- zdejšího kraje jest vidno také z toho, že v roce ti majitele k vysázení již hodně pozdě, takže 1875 byla jí udělena stříbrná medaile a 100 zl. od- v tomto roce nebylo již možno pro pokročilou do- měny za lesní zásluhy. bu k vysázení přikročiti. Teprve v roce 1881 v jar- Od roku 1875 počala činnost ochabovati a tak ních měsících bylo přikročeno k vysázení pastvi- v roce 1878 opětně jali se někteří další činnost ny, která měřila 12 1/2 jitra. školky povzbuzovati a sice starosta obce Puchar Na pozemky bylo vysázeno: 8 javorů, 1.000 ja- a obecní tajemník Vodnařík vypracovali prohláše- vorových sazenic, 100 jasanů, 16.200 borků, ní k založení nově zařizujícího komité a utvořen 36.000 smrků, 7.000 modřínů a 1 kg modřínové- Okrašlující spolek se sídlem v Olešnici. Schůze ho semena. byla svolána do tehdejšího hostince v domě p. Celkový náklad na vysázení, nepočítaje doda- Čermáka čp. 19, které se zúčastnilo 21 občanů. né sazenice a práci, kterou jednotlivci sami udě- Na schůzi vytčen další program prací, které si lali, obnášel 186.20 kr. spolek předsevzal, jako: vysazovati sady, zaklá- Na návrh p. Puchara k památce sňatku korun- dati stromořadí, upravovati cesty a potoky, urov- ního prince Rudolfa s princeznou Štěpánkou mě- návati jednotlivá místa v obci, a pod. la býti tato část zvána Štěpánkou. Na severní stra- K utvoření tohoto spolku byl dán všeobecný ně byla též iniciálkami vysázena začáteční pís- souhlas a dlužno také podotknouti, že okrašlující mena snoubenců, na straně jižní iniciálky císaře spolek zjednal si nemalých zásluh o rozvoj naší Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. obce a jeho činnost jest také z největších, které Ještě však v roce 1880 zhotovil předseda spol- kdy jaký spolek vykonával. ku p. Vibíral plán na přestavbu části cesty u Kol- Vypracováním stanov spolku byli pověřeni: bábkových, kde býval hluboký úvoz a která za p. Josef Vibíral co předseda spolku, deštivého počasí byla naprosto nesjízdnou. Plán p. Karel Mládek byl zhotoven až za most, při čemž byla zabrána p. Jan Hylák, i část soukromého pozemku držitelům Pekařovi p. František Neumann, a Karlu Novotnému, kteří byli obcí odškodněni za p. Ignác Puchar, zabrané pozemky pozemky obecními a sice: p. František Vodnařík. Držitel domku p. Pekař obdržel část pozemku, Vypracované stanovy byly předloženy spolku kterým zvětšil zahradu, p. Novotný čp. 103 obdr- ku schválení dne 7. prosince 1878. Rokem příštím žel část pole z obecní tratě zvané Velká role za započal spolek již pracovati s následujícím rozdě- mostem, k Veselce vedoucí. Dozorem nad stav- lením funkcí: bou cesty byl pověřen p. František Fiala 122 a ná- Odbor I. klad hrazen majiteli pozemků společným nákla- Vysazování stromořadí: pověřen Konrád Tuna dem s obcí Olešnicí. Odbor II. Roku 1881 bylo v dalších pracech pokračováno Úprava a zakládání cest: pověřen Ignác Puchar. a především doplněna sadba keřů na jižní straně Odbor III. kat. kostela a tím založen nový sad (dnes ovšem Úprava potoků u studní: pověřen Vilém Oderský. již pustý) s nemalou námahou, neboť hlína pro Ještě téhož roku založen byl sad u kostela ka- založení sadu nevyhovovala a musila býti nave- tolického se stromy od fary a na Skalkách byly zena hlína nová. vysázeny olše podél potoka. Celá prostora byla hlínou navezena a prázdná Práce tato slibně pokračovala i rokem příštím místa vyplněna pískem z Břesic. Náklad na práci a k návrhu předsedy p. Vibírala bylo pracováno mimo dovozu písku a hlíny, který obstarali farní- o vysázení pastviny v katastru obce crhovské zva- ci sami, obnášel 47 zl. 36 1/2 kr. Rovněž tak né Horky a Chrástky, přiléhající k obci Olešnici, i u kostela evangelického se prostora před koste- jichž majitelé byli: lem vysázela křovím a zasela travou. Stezky vy-

– 26 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 27

sypány pískem. Náklad obnášel 24 zl., 2 kr. mimo zeno 194 stromků a cesta ke Lhotě, kde bylo za- dovozu písku, který si farníci sami obstarali. Stro- sázeno 96 stromků. my, keře jakož i květiny darovali k tomu účelu Kromě toho bylo vyměněno 76 suchých strom- jednotlivci. ků podél silnic a 21.000 kusů lesních sazenic po- Podél silnice k Lamberku bylo vysázeno 140 sázeno a vyměněno za zničené. kaštanů, k Puchárni 31, ke staré škole 30. Z toho- Ve školce vypěstováno 40.000 kusů lesních sa- to množství daroval baron kunštátský 158 kusů, zenic různých druhů. ostatní darovala obec Olešnice. Dosavadní lesní školka umístěná pod Skalka- Silnice k Trpínu byla vysázena téhož roku 40 ma byla přemístěna do školní budovy a do ovoc- jilmy, 192 javory, 20 jasany, celkem 252 kusy, né školky zasázeno: 160 jabloní, 130 hrušek, 90 z nichž dodnes stojí nepatrná část. Náklad na za- švestek, 120 třešní. koupení těchto stromů obnášel 205 zl. 75 kr. Na obecním pozemku na Skalkách bylo vysá- Spolek zalesnil: zeno opětně 5 mír plochy. Obci Olešnici na Skalkách 1 3/4 jitra – 7.000 sazenic Františku Novotnému a Červenému věnoval 7.000 1884 sazenic, obci Velkému Tresnému 1 1/2 jitra – 5.000 sazenic. Spolek ztratil tohoto roku dosavadního předse- Za starou školní budovou (na zahradě) založe- du p. Vibírala, který se z Olešnice odstěhoval a je- na byla téhož roku nová ovocná školka nákladem ho místo zaujal p. Albert Fiala. 119 zl. 83 kr. Dne 10. května 1881 oslavil spolek V nově rozšířené školce vysázeno: 75.000 kusů společně s představem obce Olešnice, Crhova, sazenic smrkových, 10.000 borových, 6.000 mod- a hasičským sborem tím způsobem, že zasadil řínových. Všechny tyto sazenice daroval lesní nejstarším členem a starostou Pucharem a p. Hol- úřad v Lamberku. Kromě toho bylo ve školce za- zem první stromy na silnici k Trpínu. Po té prů- seto 5 kg různých semen. Vypěstováno bylo: vod s hudbou procházel všechna nově založená 47.000 kusů rozličných sazenic, kterých bylo stromořadí a zalesněnou plochu na Štěpánce. použito částečně k zalesnění ploch, zbývající za U iniciálek R. S. a F. J. I. E. bylo zasázeno 8 javo- mírnou cenu přenechány jednotlivcům. rů zástupci obce crhovské a výbory spolku. Darů od vlády obdržel spolek 200 zlatých. 1885

1882 Činnost spolku se rok od roku zvětšovala zvláš- tě pokud běží o pěstění lesních kultur, kterých by- Nedá se každým rokem přesně zanésti, jak lo vypěstováno v roce 1885 na 100.000 kusů. mnoho práce spolek vykonal a jsou proto do pa- V tomto roce pozbyl spolek 3 čelné funkcioná- mětní knihy zaneseny jen významnější práce, ne- ře, kteří tohoto roku odešli z Olešnice. Byli to: Ka- hledě k pracím podřadným. rel Mládek, Konrád Tuna, Albert Fiala. Správy V roce 1882 vysázel spolek zbývající část silni- spolku ujal se p. F. J. Fiala a činnost spolku dále ce od Pijavičního rybníku k Trpínu až na české se rozvíjela. hranice 207 klenicemi, cestu k Veselce 160 javory Byla zřízena cesta stezka pod Horkou Štěpán- a 14 olšemi, dále zasadil od mostka k Lamberku kou nákladem 60 zl. a kromě toho bylo podél 34 olší, od Lamberka ke Kozinám 52 javorů, 5 je- stezky vysázeno 50 líp, které však neměly dlou- řábů, 5 jasanů, k Rovečnému 165 klenic. hého trvání, neboť při konané taneční zábavě na Spolková školka dodala v tomto roce 19.300 „Puchárni“ ze zlomyslnosti byly zničeny. smrkových sazenic a bylo jí darováno p. předse- dou 25 600 kusů nových, 1 rok starých smrčků 1886 k dosázení. Počátkem roku doplnil spolek scházející 1883 funkcionáře novou volbou. Za předsedu zvolen byl Vilém Diebel, nadlesní v Lamberku, místop- Rokem tímto vzata na pořad cesta od Puchárny ředsedou p. F. J. Fiala, pokladníkem p. Josef po Boží muka k Ústupu vedoucí, kde bylo zasá- Dukát, měšťan v Olešnici. Vzhledem k tomu, že

– 27 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 28

zvolený předseda p. Diebel byl vázán svými povinnostmi v úřadě, přijal volbu pod podmín- 1890 kou, že správu spolku povede p. F. J. Fiala, kte- rý správu také vedl. Vypěstováno bylo 60.000 V horní části Vejpustku proti domku čp. 240 sazenic. stávala hluboká strž, která každoročně přívaly jarních vod byla vymílána, prohlubována, takže 1887 cesta po strži vedoucí byla naprosto nesjízdná. Za pomoci okrašlujícího spolku zřídila obec na okra- Mimo obvyklých prací ve školce, vysazení zni- ji cesty zděný vysoký taras, opatřený nahoře zá- čených lesních kultur a pod. bylo přikročeno bradlím, aby zamezeno bylo dalšímu sesouvání. k vysázení obecního hliníka u obecního rybníka Při této příležitosti byl vyčistěn potok (vodní břízami. právo domu čp. 36.) a dodáno nové koryto Činnost spolku byla podporována jednak dob- u domku Kopalova čp. 205. Odprodáno celkem rovolnými dary, kterých ponejvíce darovala ob- 130.000 kusů sazenic. čanská záložna v Olešnici, jednak prodejem vy- pěstěných lesních kultur a příspěvků členů spol- 1891, 1892, 1893, 1894. ku. Poněvadž však vybírání členských příspěvků působilo nemalé obtíže, bylo usneseno, že přís- V letech těchto bylo přikročeno k rozšíření pěvky nadále vybírány nebudou a že náklad a vý- školky na celý pozemek (školní zahradu) a počí- daje spolku hrazeny budou z dobrovolných darů naje rokem 1891 obdržel již spolek jak zemskou, a z užitku za vypěstované kultury, kterých bylo tak i státní subvenci, která obnášela: v roce 1887 vypěstováno 80.000 kusů. 1891 státní 100 zl., zemská 80 zl. 1892 zemská subvence 100 zl. 1888 Kromě toho bylo vypěstováno přes 80.000 růz- ných sazenic k prodeji. K žádosti obce Olešnice o vysázení části obecního pozemku v „Jeruzalémě“ přikročil 1895, 1896, 1897, 1898. spolek k vysázení kulturou smrkovou a boro- vou. Kromě toho bylo vypěstováno 160.000 ku- Počátkem roku 1895 přikročeno bylo k úpravě sů lesních sazenic, z nichž větší část byla pře- cesty za stodolama, která byla upravena až po roh nechána se slevou občanům a obcím Ústupu a domu čp. 111 a na rohu zřízena byla nová stoka do Rozsíčce. Okresní silnice ke Křtěnovu byla vy- kanalisace. Rokem příštím bylo přikročeno opětně sázena kaštany a sice od domu čp. 29. na Mo- ku III. části výstavby cesty k Veselce až po Brodek, ravskou Stranu. při kteréžto příležitosti byl Švandův kopeček pro- kopán za účelem dosažení nižšího stoupání cesty. 1889 Dosavadní výlety v obci různými spolky byly po různu pořádány, ba častokrát i na místech ne- I. část nově pořízené cesty od domu čp. 282 příhodných. V roce 1897, kdy měla býti pořádána po most byla dle návrhu p. nadlesního Vibírala v obci slavnost matice školské, požádal obecní již v roku 1880 postavena a proto bylo usneseno představ okrašlující spolek pro zřízení stálého vý- pokračovati v dalších pracech na této cestě, kte- letního místa. Ve schůzi okrašlujícího spolku by- rá dalších oprav nevyhnutelně potřebovala. lo jednáno o návrhu p. Františka Fialy, aby toto Oprava cesty byla svěřena okrašlujícímu spolku místo bylo upraveno pod Skalkami a návrh jed- obecní radou. Spolek započal se stavbou druhé nomyslně schválen. části cesty od mostu až do Kudové cesty. Byla Za pomoci občanské záložny, která věnovala opatřena řádným štěrkem v šíři 3m. celkový náklad s úpravou místa spojený, v obno- Celkový náklad s opravou a výstavbou spojený se 143 zl., bylo toto místo předáno obci k pořádá- nesli jednak interesenti a obec Olešnice. ní výletů. Místo toto jest také jedno z nejpříhod- Obci Olešnici bylo vysázeno na místě vykáce- nějších v obci. Rovněž tak bylo postaráno i o řád- ného lesa 5 mír pozemků novou lesní sadbou ný přístup vybudováním stezky, která byla 1896 a kromě toho ještě odprodáno 140.000 sazenic. prodloužena až k obecnímu rybníku.

– 28 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 29

Kromě toho vypěstil spolek v uvedených letech 243.000 lesních sazenic, mimo stromků ovoc- 1905, 1906, 1907, 1908, 1909, 1910 ných i planých. Státní subvence byla udělena v roce 1897 ve výši 100 zl. V uvedených letech bylo přihlíženo hlavně k menším opravám prováděným v obci a nebylo 1899, 1900, 1901, 1902, 1903, 1904 tudíž možno pouštěti se do větších a nákladněj- ších oprav. Byla obsázena různá stromořadí podél V roce 1899 odstěhoval se dosavadní předseda různých cest na Skalkách. Obci olešnické bylo vy- spolku p. Diebel do Kunštátu a správu spolku ve- sázeno několik mír lesa na Skalkách za vykácený dl p. F. J. Fiala.. les borový, který byl zaměněn sadbou smrkovou. Obecní rybík nevyhovoval ku koupání a hrozi- Velká péče byla věnována pěstění lesních saze- la v něm častá utonutí pro studenou spodní vodu. nic, kterých po roku 1904 bylo potřeba neobyčej- Usneseno přikročiti k výstavbě koupelny u obec- né množství. ního rybníka pod březinou, která v roce 1899 by- Celkem vykazuje vypěstění v těchto letech přes la zřízena nákladem 350 zl, věnovaných občan- 700.000 kusů, které byly z části přenechány jedno- skou záložnou. Koupelna udržela se ještě v letech tlivcům, z části Mor. zemskému výboru a obcím. 1902 a 1903 a poněvadž ze strany obce nebyla jí věnována náležitá pozornost k jejímu udržování, 1911 tato úplně shnila. Po částech se ztrácela až ko- nečně zůstala úplně bez ohrady, kterou po čás- Rokem 1911 počaly se konat přípravy k pře- tech lidé rozebrali. stavbě staré zdi u kostela katolického, která byla V roce 1900 obdržel spolek 300 K subvence náramně chatrná a primitivní, opatřená nahoře zemské, 200 K státní a 60 K podpory hospodář- cihlovou výplní. ského spolku v Boskovicích. V roce 1901 převza- Při bourání zdiva byla objevena spousta kostí. la občanská záložna v Olešnici protektorát nad Dle staré matriky z roku 1664 stával kol kostela okrašlujícím spolkem a tím současně i revizi hřbitov a bylo tudíž nutno zbylé kosti zazdíti. By- účtů. Subvence podléhaly přímému vyúčtování ly urovnány za zdí a zastavěny. Náklad na stavbu a byly udělovány pod podmínkou, že spolek pře- zdi nesla obec Olešnice spolu s kostelním výbo- nechával zemskému výboru lesní sazenice za po- rem. Občanská záložna darovala zábradlí nahoru. loviční cenu, čímž subvence byla vyčerpávána. Postavením nové zdi byly rovněž zazděny V roce 1902 bylo přikročeno ku zřízení nové les- krámky stávající ve staré zdi. V krámcích byly ní stezky počínaje od Zmoly až do Ameriky. provozovány živnosti zelinářské a hokynářské. Stezka zřízená pro přístup na výletiště jakož Za náhradu dostalo se těmto živnostem krámů i procházky byla používána často majiteli povozů masných, které nebyly řezníky používány. Stavba k projíždění a tím značně poškozována. Okrašlu- dokončena byla v roce 1912, kdy také ještě byly jící spolek navrhl, aby byla zřízena nová cesta, pořízeny nové schody do kostela a vydlážděna která by spojovala cestu k Veselce vedoucí s ces- strana od kat. fary. tou pod Skalkami. Po delších poradách usneseno, Mimo toho téhož roku k žádosti odboru Čes- aby cesta byla zřízena přes obecní louku. Občan- kých turistů provedl okrašlující spolek značková- ská záložna přispěla 200 K a ještě roku 1902 pro- ní veškerých stezek od Letovic, Křetína, na Zub- vedena byla základní práce s urovnáním terénu štýn a podobně. a zbytek stavby proveden rokem příštím, postup- V roce 1913 přikročeno k vysázení živého plo- ně až do roku 1904. Náklad hradili obec, zájemní- tu kol školy. Na podzim tohoto roku byla zaháje- cí a občanská záložna, která darovala 1200 K. na výstavka ovoce v Olešnici, která byla pořádána Rok 1904 byl neobyčejně suchý, takže veškeré na Radnici, kde bylo vystaveno přes 90 různých sazenice toho roku zasazené uschly, nehledě na druhů ovoce, vypěstěného v Olešnici. sazenice již starší. Zemskému výboru bylo od- prodáno 59 000 sazenic a na soukromé, zasazené 1914 lesní plochy bylo rozdáno 19 000, obci Olešnici 7000. Zemské subvence v tomto roce obdržel Na valné hromadě v roce 1914 byl stanoven pro- spolek 100 K, státní 200 K. gram prací pro běžný rok a pozůstával z 11 bodů.

– 29 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 30

Z programu byla však uskutečněna stromová 1872 pouze 65 zl. 33 kr. ale hned si vypůjčila zno- slavnost, při níž školní mládež byla podarována vu 140 zl. na zakoupení starého chudobince stá- ovocnými stromky. K dalším pracem nedošlo ná- vajícího na domku číslo 171, o kterém je již v pa- sledkem vypuknutí války. Světová válka jako všu- mětní knize zmínka. de tak i v Olešnici udělala značnou mezeru v čin- V roce 1873 různými vydobytými pohledávka- nosti, neboť za těchto poměrů nebylo možno vě- mi uplatila obec Olešnice obnos 483 zl. 16 kr., novati se různým pracem jako jiná léta. Činnost takže stav dluhů začátkem roku 1873 obnášel 290 spolku omezila se na pěstění, doplňování, vysa- zl. 88 kr. zování. Příštím rokem čekaly však obec větší splátky, takže tyto musily býti opatřeny výpůjčkami. 1916 K dostavení Radnice vypůjčeno 666 zl. 16 kr. k zakoupení nynějšího chudobince čp. 2 2500 zl., V roce 1916 utrpěl spolek velikou ztrátu úmr- na zaplacení doplatku stavby silnice ke Křtěnovu tím dosavadního předsedy p. F. J. Fialy v Olešni- 1035 zl. a na zaplacení dlužných úroků 107 zl. 96 ci, který správu spolku vedl po dobu 30 roků kr., takže do konce roku 1875 stoupl dluh celkem a získal si nemalých zásluh. na 5000 zl. Činností okrašlujícího spolku byla obec zbave- V roce 1876 po učiněných splátkách klesl na na všech starostí komunikace se týkajících, neboť 3.780 zl. Téhož roku byla zakoupena stará škola veškeré tyto komunikační práce svěřila spolku. a celkový náklad hrazen byl jednak z odproda- Velkých zásluh na zdárné práci spolku získala ných pozemků a zbytek hrazen výpůjčkou, kte- i občanská záložna, která téměř každoročně pa- rou nesly přiškolené obce dohromady a dluhy matovala značnými finančními prostředky a tím rozděleny na dluh školní a dluhy obecní, jejichž činnost spolku podporovala. výše dne 31.12. 1876 obnášela Že spolek vykonal za celou dobu působení ne- Dluh obecní 3780 zl. malé dobro nejen pro obec, ale i také ve prospěch Dluh školní 4686 zl. všech poplatníků, bylo již zřejmo v letech těsně Novým rokem 1877 nastala změna i dosavad- poválečných, kdy obec musila se sama starati ních cen, které v tomto roce rapidně stouply. Tím o celý náklad na opravy, které před tím byly do- ovšem stoupla rovněž i potřeba obce, takže bylo cela nepatrné. Celkové náklady vyvrcholily tepr- nutno vypůjčiti obnos 6220 zl. ve v letech 1923 a 1924, kdy musily býti opraveny Tímto rokem počíná i zvyšování obecních dlu- obecní cesty, které nesnesly odkladu. hů, neboť splátky byly celkem nepatrné, ba v ně- Prodejem staré školní budovy čp 157 Těl. jed- kterých létech nebyly splaceny ani nejnutnější notě Sokol byla zrušena i školka stromková, ne- úroky ze zápůjček. Tyto byly placeny teprve v le- boť nemohla býti umístěna a obec sama vhodné- tech 1881. Avšak sotva na jedné straně byly úroky ho pozemku neměla. Ve staré školní zahradě by- zaplaceny, hned na druhé straně učiněna nová la již i půda úplně vyčerpaná, takže další sadby zápůjčka. stromků a školkování nemohly se již provádět. Koncem roku 1881 sdělaná bilance obecního Zbytek sazenic byl přenesen do nové školní za- majetku vykazuje následující: hrady a v několika letech byl vyčerpán na dosa- Obecní budovy (vãetnû ‰koly) ocenûny na 22 500 zl. zení obecního lesa. pozemky na 14 000 zl. Spisy okrašlujícího spolku jsou uloženy v ob- úhrnem na 36 500 zl. čanské záložně v Olešnici. Pamětní knihu spolku Dluhy 15 968 zl. 78 kr. založil p. předseda občanské záložny Albert Fia- takÏe ãisté jmûní obce obná‰elo 20 531 zl. 22 kr. la; z pamětní knihy spolku byl učiněn výtah pro Poplatnost obce (daňový předpis všech daní) ob- pamětní knihu obecní. nášel 6.931 zl. 50 kr, který se udržel až do roku 1914. Obecní a finanční hospodaření v obci: zajíma- V roce 1884 byly propachtovány obecní po- vý jest též přehled finančního hospodaření v obci zemky veřejnou dražbou za obnos 707 zl. 56 kr., Olešnici; pokud jej bylo možno zachytiti. Zázna- luka 273 zl. 20 kr. Ani tento nájem nikterak se ne- my sahají od roku 1864. změnil v pozdějších letech a nebyl také zvýšen, V roce 1864 měla obec Olešnice dluhu 699 zl. ba naopak v letech 1903 až 1905 bylo pachtovné 37 1/2 kr. a na tento splatila až do konce roku sníženo u luk o 100 zl, a u polí o 200 zl.

– 30 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 31

Obecní stráně. Obecní pozemky zvané na hem později přichází v úvahu prvá továrna ve Stráni na Vejpustku byly úmluvou ze dne 31. staré školní budově, nyní v Sokolovně, kde stáva- března 1859 rozděleny k užívání mezi 15 uživate- la tkalcovna, majetek Mullyho, továrníka z Víd- lů (majitelů domků na stráni) za určitý poplatek. ně, který budovu odprodal obci Olešnice. Roku Aby bylo zamezeno případnému vydržení vlast- 1873 přichází k zařízení závodu květinářského p. nického práva, touto novou smlouvou stará Josefem Matonohou, který se sem přistěhoval úmluva obecním zastupitelstvem zrušena. Proti z Vídně. 1875 Josef Rauberg, továrník ve Vídni, tomuto se sousedé ohradili, avšak po vysvětlení zajímal se o koupi domu čp. 2 na zřízení tkalcov- dražbu přijali. ny. Věc byla dána na pořad ve schůzi obecního Hasičské skladiště. Při schůzi právováreční- výboru, kde bylo usneseno budovu odprodati za ků dne 19. března 1882 byla obcí Olešnicí podána cenu 4.100 zl. žádost za pronájem pivovarské dílny obci k úče- Ke koupi však nedošlo neznámo z jakých pří- lům hasičským. Do schůze dostavilo se 18 obča- čin, zda snad ku vysoké ceně či z důvodů nedo- nů a po dlouhé debatě usnesli se obci dílnu pro- rozumění. Teprve v roce 1888 po velkých potí- najati za roční plat 20 zlatých. Poněvadž však díl- žích a dohadování odprodal Karel Tichý, rolník na byla dosud zařízena pro výrobu, dohodli se v Olešnici čp. 165 Jakubu Friedovi (židovi) část právovárečníci, že zařízení prodá se veřejnou pozemků na hranicích katastru křtěnovského, dražbou. Největších potíží nadělal však zazděný který na těchto pozemcích postavil nynější továr- kotel, jak tento zpeněžiti. Inzerovali jej několikrát nu na hedvábné zboží. Tím zaveden byl u nás v Mor. Orlici, však bezvýsledně. Nikdo nepodal větší průmyslový ruch. V továrně zaměstnáváni nabídky. Po nějaké době prodali jej však židovi byli z počátku lidé místní, později i lidé cizí. Pra- do Boskovic. Celá oprava byla provedena na ná- covalo se od 6 hod. ráno do 8 hod. do večera bez klad právovárečných měštanů a pachtovní smlou- ohledu na nějakou stanovenou pracovní dobu va byla potvrzena do 30. září 1885. a plat obnášel 20-70 kr. denně. Také i obec měla Od této doby slouží pronajatá dílna za hasičské s majitelem továrny častá nedorozumění, zvláště skladiště. Původní nájem zvýšen byl v roce 1885 pokud se týče placení daní. na 50 zl. ročně, v roce 1900 na 80 zlatých. Tento V roce ? byla továrna odprodána fmě Nagel nájem se udržel ještě až do roku 1923, kdy ná- a Brody, která továrnu značně rozšířila a drží ji do jemné bylo zvýšeno na 350 Kč a za tento plat se dnes. Ostatní menší průmysl byl založen již dří- do dnes užívá. ve, ovšem v malých rozměrech a postupně se roz- Hostinec pivovaru vedli si právováreční měšťa- šiřoval. né sami ve své správě a byl po 3 letech vždy pro- Byly to zejména koželuhny a sice: koželuhna najímán. V dřívějších dobách byl o tento hostinec fy Čápek Jindřich založena 1817 a koželuhna Ne- značný zájem a to nejen uchazeči z řad občan- umannova založena roku (vepsáno: 1858). Obě stva, ale i také pivovary, jelikož hostinec leží na koželuhny postupem doby zřízeny na moderní frekvenčním místě. V roce 1893 nabízel pivovar strojové. Bystré nájem 330 zl. ročně, avšak ponejvíce pro- Nějakých podstatných změn v průmyslu u nás najímán byl místním občanům. Pozemky k pivo- nenastalo, neboť v pozdější době při zakládání varu patřící pronajímali právováreční měšťané průmyslu bylo přihlíženo pouze na levnou do- rovněž sami. Jsou to pozemky pivovarské ležící pravu železniční, takže všechen průmysl soustře- podél cesty k Veselce a louka na téže trati. dil se výhradně v blízkosti železniční sítě. Novým zákonem z roku 1919 o zrušení veške- rých starých držeb tehdejší starosta obce Josef 1875, 1876 a 1877 Matonoha pronajal tyto pozemky jako pozemky obecní a nájem pobírá obec sama. Knihovního Léta tato nezaznamenávají žádných význam- vtělení se těmto pozemkům pravděpodobně do- ných událostí a sice proto, poněvadž v témže ro- sud nedostalo, neboť provedeno nebylo. ce prováděny byly nové volby obecního předsta- Průmysl. Pokud běží o vývoj průmyslu, není vu, takže určitého programu nebylo. Volba pro- přesných záznamů, kdy u nás započal. První vedena v roce 1875, ve které byli zvoleni: Eduard zmínka přichází sice ze 14. století, jako by na stá- Weiner čp. 87, František Synek 90, Jan Ondráček vajícím pivovaře stávaly skelné hutě. Po té mno- 127, a František Boček č. 100.

– 31 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 32

V tomto roce na podzim uspořádána byla které měly neobyčejnou účast. Ku zpovědi dosta- v Olešnici hospodářská výstava ve větším rozsa- vilo se na 1800 lidí a přijalo svaté svátosti. Dále hu, na které bylo vystaveno zvláště mnoho do- byl pořízen v kostele nový obraz Nejsvětějšího bytka jakož i hospodářských strojů. O výstavce Srdce Ježíšova a Panny Marie. byla vydána brožura tiskem, z nichž jeden výtisk Obecní představ 1877 zvolený dostal změnu jest schován v obecním archivu. v osobě starosty, za kterého byl zvolen Josef Fia- V roce 1876 činnost obecní rady omezila se pou- la čp. 83 následkem úmrtí dosavadního starosty. ze na umořování obecních dluhů, které povstaly jednak dokončením stavby Radnice, výstavbou sil- 1878 nice ke Křtěnovu a dokončením obecního chudo- bince na čp. 2, takže obec prožívala finanční tíseň, Hned počátkem roku usnesl se obecní před- která následkem rapidního stoupnutí cen teprve stav, aby dobytčí trhy v obci byly rozšířeny i na tr- vyvrcholila, neboť obec stála před projektem pře- hy měsíční a sice každou I. středu v měsíci, mimo stavby nové školní budovy, který vyžadoval znač- trhů hlavních. Trhy tyto byly povoleny, avšak ných nákladů. V únoru dostala školní rada nové udržely se pouze do roku 1885. nákresy na přestavbu nových školních místností Silnice Makovský kopec již tehdy zdála se jak a dne 22. března zadávala práce cestou licitační. místním, tak i okolním občanům nepohodlnou Práce byly zadány: kamenická Josefu Kadlecovi pro její značné stoupání a proto ještě téhož roku z Horního Poříčí za 295 zl. 94 kr., zámečnická prá- nechala si dělati plány obec Olešnice za účelem ce Františku Hájkovi, zámečníku v Olešnici za 214 přeložení této cesty, avšak věc minula se výsled- zl., pokrývačská Františku Kolářovi z Olešnice za kem. 80 kr 1m2, a břidlicová za 25 kr. 1m2, sklenářská Žádost byla odůvodňována, že po stávající ces- Janu Polívkovi v Olešnici za 180 zlatých, stolařská tě děje se občanstvu velká škoda na dobytku, kte- Janu Prudkému za 380 zl. 26. března 1877 přišel rý při tak značném stoupání padá a veškeré ná- stavitel Havlina z Letovic a nabízel, že provede klady jsou těžce převáženy. práce zednické, které byly zadány Karlu Říhovi V srpnu téhož roku zřízen byl v obci okrašlují- v Olešnici za 2069 zl. 64 kr., o 5% levněji. Stavba cí spolek, který si vzal za úkol udržovati a pod- však byla přenechána Říhovi. porovati různé opravy jak cest tak i stromořadí Aby finanční nedostatky mohly býti kryty, ne- a jeho činnost jest v pamětní knize zvláště uve- odhodlal se obecní představ zvýšiti obecní při- dena. rážky, nýbrž ponechal je ve výši 35%, z čehož V tomto roce opakovány byly v kat. kostele mi- obec sama používala 10% na potřeby obecné sie opět misionářem J. Cibulkou a Josefem Svo- a 25% na potřeby školní, takže tyto přirážky po bodou. Účast na těchto misiích byla opět velká, nastalých finančních katastrofách byly naprosto ba předčila účast minulou, neboť přes 2 000 lidu nedostačující a není nikterak divným, že obec ne- dostavilo se ku zpovědi a přijalo svaté svátosti. mohla zaplatiti ani potřebných úroků ze zápůj- V témže roce byla nařízena částečná mobiliza- ček. Rovněž i škola pociťovala tyto nedostatky, ce za účelem okupace Bosny a Hercegoviny, kte- neboť přirážka nedostačovala ani na nejnutnější rá z Olešnice odvolala občany: Viktora Gintra, ad- opravy, nehledě k nákupu potřebných vyučova- junkta lesního úřadu v Lamberku, Františka Jílka cích pomůcek. Třídy školní byly roztroušeny po z č. 87, Františka Jaroše, pekaře v Olešnici č. 25, různých domech v Olešnici a vyučovacích pomů- Josefa Procházku z čp. 265, kteří po celou dobu cek naprosto postrádaly. okupace vytrvali. Aby se částečně odpomohlo této finanční krizi, odhodlala se obec odprodati cenné papíry, které 1879 vlastnila. Bohužel obnos tento kryl jen nepatrnou část potřeby. Rokem 1877 datuje se také postave- Živěji započal však r. 1879. Ne snad v obci sa- ní domku na hranicích katastru veselského mé, ale místní spolky v tomto roce začaly vyvíjet a olešnického Josefem Korbářem, který domek větší činnost, zvláště spolek okrašlující. Po té ná- postavil a obdržel číslo 289. sledoval i spolek divadelních ochotníků, kterému V době od 3.6. do 13.6. byly v katolickém kos- byla předána dosavadní stará školní budova na tele konány misie P. J. Cibulkou a Frant. Malým, masných krámech čp. 251. Za pomoci obce a ob-

– 32 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 33

čanské záložny v Olešnici, která darovala 1800 zl. vi z Olešnice a práce klempířská Fišbekovi v Oleš- byl zřízen vnitřek budovy k účelům divadelním nici. k pořádání divadel. Při této příležitosti pověřil Významná také památnost bylo zavedení post- obecní představ občanskou záložnu dohledem na ních kázání v neděli odpoledne, které až do dnes divadlo za věnovaný obnos. trvají. Pořízena socha p. Marie Lurdské od Ada- Dne 8. května byly na evangelický kostel přive- ma Fagla z Insbrucku za 112 zlatých. zeny a vytahovány 4 zvony a dne 22. května byly posvěceny. Nové věžní hodiny byly pořízeny 1882 teprve v roce 1881 a do chodu byly uvedeny dne 1. června 1881 odpoledne. Zakoupeny byly od Ja- přikročeno k provádění stavby věže na kat. na Mareše z Poděbrad za 500 zl., na kterýžto ob- kostele nákladem patronátu Huga Honrichse, ba- nos věnovala občanská záložna 135 zl. rona Kunštátského a farníků. Náklad obnášel Evangelický sbor byl teprve v měsíci říjnu 1881 2.750 zl. Na to darovala ovdovělá císařovna Anna, prohlášen za samostatný a v důsledku oslav po- choť po zemřelém císaři Dobrotivém, obnos 50 řádaných v r. 1882 na památku 100 letého jubilea zl, za něž byl pořízen kříž a báně na temeni věže. tolerančního patentu vydán „Almanach“, „Orloj“ Věž byla opatřena hromosvodem a druhý umís- evangelický, v němž jsou uveřejněny paměti Ja- těn byl na kostele. Při této opravě byly také za- kubcovy a dějiny místního sboru. V Almanachu koupeny nové věžní hodiny od J. Mareše z Podě- jsou uváděny trhy v Olešnici a počet obyvatel brad za 600 zl., na něž darovala občanská zálož- udán 2263. na 250 zl a zbytek zaplatila obec sama. Do nové Prvním pastorem evang. sboru byl ustanoven baně v den slavnosti vložen byl pamětní spis, ob- dne 3.3. 1883 František Illek z Německého, který sahující podpisy tehdejších zástupců a hodnostá- působil v Olešnici až do 26.8. 1894 kdy odešel do řů. Posvěcená byla 21. 8. 1882. V kostele samém Rovečného. darovala Anna Konrádová nový oltář k soše p. Koncem roku 1879 vypukl v Olešnici tyfus, kte- Marie Lurdské za 100 zl. který byl 19. ledna po- rý se značně rozšířil. Nejvíce postižena byla část svěcen. Při této příležitosti kázal bysterský farář obce Vejpustek. Zaopatřeno bylo tehdy na 50 Karel Břeský. Od května zavedena májová pobož- osob. Nemoc tato řádila až do května 1880. V čís- nost, trvající do dnešní doby. Jako všude tak le 72 zemřelo na tuto nemoc 5 osob. i v Olešnici samé provedena byla oslava 100 leté- ho jubilea tolerančního patentu okázalou slav- 1880 ností. Byly provedeny volby nového představu a zvoleni: František Neumann, Rudolf Frőhlich Založením okrašlujícího spolku v Olešnici, kte- a Josef Vybíral. rý převzal na sebe značný úkol, byla obec zbave- na starostí o veškeré práce komunikační, takže 1883, 1884, 1885 obecní představ mohl se věnovati čistě vnitřní správě. V tomto roce datuje se výstavba části no- Aby byla obec zabezpečena dostatkem vody vé cesty na Veselku, počínaje od rohu stavení Kol- pro případ požáru, zabýval se obecní představ bábkova a její provedení jest vyznačeno v zázna- o zřízení řádného vodního reservoáru, poněvadž mech okrašlujícího spolku. po této stránce nebyla obec nijak zabezpečena Za to obecní představ přistoupil k vypracování a dosavadní studně zdály se nepraktické a nedo- nových plánů na výstavbu silnice do Křetína, ale statečné. V roce 1883 bylo usneseno zříditi řádný se stavby sešlo. Plány dosud nachází se na obec- vodní reservoár u domu čp. 111 v Olešnici, který ním úřadě. vytrval až do roku 1923, kdy byl vyměněn za že- lezobetonový nákladem Kč 12.000, který postavil 1881 místní stavitel Jan Šedivý v Olešnici. V 1883 byla konána vizitace tehdejším bisku- nevykazuje žádných událostí, které by měly pem brněnským F. S. Bauerem, při níž večer býti zaznamenány. Při katolickém kostele zapo- uspořádána všeobecná slavnost, při níž se sešlo čaly přípravné práce pro přestavbu nové věže. celé okolí. Večer hrála hudba, uspořádán průvod, Stavba byla zadána tesařskému mistru Schustero- který procházel osvětleným městem.

– 33 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 34

1884 byl zakoupen do zasedacího sálu Radnice vlastní potřeby používal se pro různé případy. Do- nový nábytek k řádné a důstojné representaci. plňky pamětní knihy budou znovu zaneseny ve II. Nábytek až doposud chován jest v úctě a vážnos- knize pamětní knihy po celkovém zpracování, kte- ti a jest také dosud zachovalým. ré bude důkladnější a přehlednější I. dílu. Myslí Stávajícím zákonem vydaným za účelem utvo- se, aby tento zpracovaný II. díl pamětní knihy při- ření se zdravotnických obvodů byl i v Olešnici šel do tisku, aby tak každý občan mohl si naše dě- tento obvod zřízen a čítá 14 obcí. Dlužno podo- jiny řádně pročísti a s nimi se obeznámiti. tknouti, že již tehdy obec Olešnice měla svého lé- V kostele: 1885 zakoupeny nové koberce k ol- kaře městského Václava Felkla, kterému občan- tářům a zásluhou Pucharovou pořízen nový Boží ská záložna vyplácela 100 zl ročně odměny. hrob od Verka z Vídně za 380 zlatých. Po stránce hospodářské v popsaném desetiletí Škola: 1885: rozšířena na 5 tříd, které trvaly až obec ničím netrpěla a zdárně se rozvíjela. To za- do roku 1908. vdalo představu obce v roce 1885 podnět, aby byla Olešnice povýšena na město, avšak rovněž i tato Rok 1886 věc se neuskutečnila, jako se neuskutečnila v tém- že roce podniknutá akce za zřízení okresního sou- I v tomto roce došlo k různým návrhům, které du v Olešnici. Akce byla vedena k baronu Pražáko- se rovněž neuskutečnily. vi s příslušnými prohlášeními okolních obcí v po- 5. září 1886: Obecní výbor jednal o zřízení čtu 25, avšak tento počet zdál se nedostačujícím. měšťanské školy v Olešnici za přispění tehdejších Obecní rozpočet na rok 1885 vykazoval 50% přiškolených obcí a to Křtěnova a Lhoty. Deputa- obecní přirážku. ce k zemské školní radě byla zvolena a pozůstá- Koncese obecního hostince, která chodila stále vala z těchto pánů: Antonín Holz, Josef Šimek po číslech, byla dne 2. května 1885 pronajata za a Filip Skutecký; přiškolené obce Křtěnov a Lho- roční poplatek 80 zlatých Antonínu Sedlákovi ta s tímto usnesením však nesouhlasily a tak i ta- v Olešnici č. 121. to záležitost byla oddálena. Rok 1885 byla doba, kdy obecní představ se 23. října 1886: Usneseno zříditi městskou spo- stále usnášel na různých záležitostech, z nichž řitelnu v Olešnici a k tomu účelu byly vyžádány téměř nic nepřišlo k uskutečnění. stanovy z různých okolních městských spořite- 2. května 1885: Obecní výbor se usnesl Olešni- len, avšak vše bylo odloženo. ci prohlásiti za město. Dále bylo zakoupeno zbořeniště, nyní pod Špi- Současně: podat žádost, by chudobince č. 2 byl tálem po pravé straně silnice k Rovečnému, u sta- prohlášen za veřejnou nemocnici. vení Leopoldova, které jest již dnes také zbořeno, 2. listopadu 1885: usneseno rozšířiti dobytčí tr- za účelem rozšíření okresní silnice. U hasičské hy na 12 v roce. Každý trh měl býti konán první kůlny byla odstraněna stará, dřevěná kůlna. pondělek v měsíci. V témže roce byl utvořen spolek Dalibor a Vlasti- 9. prosince 1885: Zvolena deputace k minister- mila (pěvecký). stvu železnic na přání města Litomyšle a Poličky. Dráha tehdy byla myšlena směrem Litomyšl – Po- Rok 1887, 1888 lička – Olešnice – Tišnov. Deputaci zastupoval za obec Olešnice starosta Holz. Všechna usnesení 22. ledna: zemřel p. Ignác Puchar, č. 95 muž v tomto roce setkala se s nezdarem. Kronikář po- neobyčejně zasloužilý, který ve všech korpora- dotýká, že pravděpodobně některá usnesení neby- cích stál na předním místě. Byl majitelem zásluž- la ani podána, poněvadž v listinách archivu se ne- ného zlatého kříže a zasloužil se o rozvoj obce. nachází. Podotýká, že některé cenné věci archivní Dne 12. února 1887 zemřel druhý zasloužilý ob- nalézaly se buď na půdě domu, kde bydlel staros- čan olešnický, František Neumann, z domu č. 23. ta obce, nebo radní, a užívalo se těchto spisů na Dne 27. července 1887 zemřel Antonín Holz, balení cukroví v obchodě, ba dokonce bylo zjiště- č. 16, třetí zasloužilý občan olešnický a starosta no, že do těchto papírů bylo baleno maso. Někte- obce Olešnice. ré důležité věci byly zachyceny, ne však všechny. Dne 2. září 1888: bylo jednáno o ubytování fi- Jest zřejmo, že obecní archiv byl po všech do- nanční stráže v počtu 2 mužů na dobu 3 roků. mech, z nichž obecní představ pocházel, a dle Stráž byla zde krátkou dobu na domě č. 89.

– 34 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 35

Dne 27. září 1888: Tohoto dne dovršil u nás pů- vá často nedostatek, ale přece jen vždy při šetře- sobnost 40 roků MUDr. Václav Felkl, obvodní lé- ní odběru vody pitné stačila k spotřebě obyvatel- kař v Olešnici, (: rodák Němec :) jinak ale velice stva. Jinak v jiných částech obce byly pořízeny oblíben a vážen. Na důkaz této pocty byla prove- studně. dena v předvečer 27. září oslava všemi obyvateli. Byl uspořádán lampionový průvod, hudba hrála Rok 1889. celou obcí, střílelo se z hmoždířů, okna byla osvětlena a druhého dne byly konány služby Bo- Dne 12. ledna 1889: bylo usneseno podati petici ží za blaho tohoto pána a po nich dostavila se na zemský sněm o provedení dráhy od Litomyšle k němu blahopřejná deputace. přes Olešnici k Tišnovu. Vyřízení ale nepřišlo. 18. listopadu 1888: Byl projednán dopis okres- Dne 19. května: usnáší se obecní zastupitel- ního zastupitelstva z Litomyšle, kterým bylo žá- stvo, jakým způsobem má se oslaviti příjezd p. dáno, aby obec Olešnice přispěla na stavbu dráhy biskupa Bauera. Usneseno: postaviti slavobránu Litomyšl – Polička – Olešnice – Tišnov. Povstaly 2 mezi domem č. 26. a č. domem 82. Večer všeo- návrhy: becné osvětlení, a pak spolek Dalibor zazpíval Návrh I. Na příspěvek 10.000 zl. podán radním dostaveníčko střídavě s hudbou, doprovázené Josefem Dukátem: Pro tento hlasovali pánové: střelbou z hmoždířů; po té procházela hudba Josef Šimek, Jakub Novotný, Vilém Oderský, s lampiony přes náměstí. Josef Fiala, Sperát Frant. č. 80, Sperát Frant. č. 38, Frant. Boček, 1890 Ignác Vondra, Vilém Diebel, Rudolf Frőhlich, Frant. Holz Začátkem roku byl zrušen byt hrobníka Ham- Návrh II. na 5000 zlatých: podaný Filipem Sku- síka na kat. hřbitově, který obýval se svojí četnou teckým. rodinou. Od té doby slouží tento domek za már- hlasovali pánové: nici. V téže době stála ještě u nynějšího hostince Richard Weis, František Čuhel, Filip Skutecký Pivovar studna na čerpání vody, směrem k hasič- skému skladišti proti domu č. 122. V témže roce bylo započato se stavbou vodo- Oslava 1. května 1890. Byl to první svátek, kte- vodu pro vodu pitnou, jehož zřídlo začíná po le- rý olešnické dělnictvo slavilo. Obecní výbor usne- vé straně silnice k Trpínu na pč. 96; jednání táh- sl se dne 29. dubna, že tato oslava mohla by pů- lo se již od roku 1882 a za přispění občanské zá- sobiti na místní dělnictvo, o kterém předpokláda- ložny darem 3.010 zl. byl vodovod postaven, li, že může povznésti nějakou bouři mezi a zbytek nákladu měli zaplatiti právováreční měš- občanstvem a ze schůze dle protokolu obecního ťané. Plány tohoto vodovodu hledal kronikář představu jest zřejmo, že tato oslava byla nazvá- dlouho. Jednalo se také o to, aby bylo jasno na na hrozícím nátlakem vzbouřeného lidu i dělnic- obci, kudy jest potrubí položeno. Byla-li oprava, tva a proto nařídil toto: tu se musil každý ptát starších osob, kde vlastně 1.) Všechny lucerny na náměstí budou celou noc toto potrubí jest položeno, poněvadž v některých svítit. místech souběžně prochází potrubí i vodovodu 2.) Na Radnici a v chudobinci ve sklepě budou užitkového z obec. rybníka. Teprve v roce 1933 upravena vězení. našel plány na půdě bývalého starosty obce Ru- 3.) Hasičský sbor vykoná stráž bezpečnostní, dolfa Frőhlicha. Při této prohlídce byly nalezeny a nebude-li tato pohotovost stačiti, bude tele- i jiné spisy obecní, ovšem úplně již zničené pra- grafováno do Boskovic o výpomoc. chem a špínou. Také celé účty obecní byly nale- 4.) Zaměstnavatelům bylo nařízeno, aby svým zeny, avšak z tohoto materiálu nedalo se již nic zaměstnancům ve dnech 30. dubna a 1. květ- vybrat vyjma plánů vodovodu. na byla zakázána vycházka z domu. Vody této používá se z tohoto vodovodu vý- Po té bylo také usneseno, že pitný vodovod hradně z pump, umístěných na náměstí, a to u č. předala občanská záložna obci Olešnici k užívání 107, pod Kaštany u kostela, ze strany domů čp. a také k udržování. 122 a 123 a dál. První pumpa jest umístěna u č. Také v tomto roce bylo postaráno o postavení domu 109. Jsou tedy celkem dodnes 4. Vody bý- opěrné zdi ve strži u Konrádových č. 240. kdy

– 35 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 36

v jarní době stéká příliš mnoho vody do úvozu Sbírání chroustů: Od 20. května do 15. června u Konrádových, odtud do Kopalovy zmoly. [Název bylo nasbíráno ve zdejší obci a okolí 44 hl. tento jest novější] chroustů. Za 1 hl. se vyplácelo 2 zlaté, celkem by- lo vyplaceno 88 zlatých. Na tento obnos hradil 1891 zemský fond polovinu. Při tomto účtování bylo také operováno těmito výpočty: 8. listopadu: Projednává se záležitost ze dne 1 hl chroustů váží 40 kg, 1 kg obsahuje 1080 2. května 1885, kdy na základě usnesení obecní- chroustů; nasbíráno bylo 1 900800 chroustů; za 1 ho výboru byla podána žádost o povýšení městy- zlatý 21.600 a za 1 krejcar 216 chroustů. se Olešnice na město. JUDr. baron Pražák ozna- V roce 1892 nastoupil J. V. arcivévoda a ná- muje obci Olešnici, že v této záležitosti bude nut- stupce trůnu rakouského Ferdinand z Este zku- no vyslati deputaci k samému císaři. Deputace šební cestu kolem světa, která měla trvati asi 14 byla sic zvolena z členů ob. výboru, a to Rudolfa měsíců. Tuto zmínku činí kronikář proto, že této Frőhlicha, Františka Holze, Jana Bachmana. Tito cesty zúčastnil se zdejší příslušník Ludvík Libra pánové však se deputace nezúčastnili. z domu č. 245 jako lokaj pobočníka arcivévodo- Kašna na náměstí. Na náměstí v Olešnici stá- vého, hraběte Wurmbadta. Cestu také vykonal, vala stará kašna, čtverhranná, z červeného kame- poslal mnoho dopisů z této zkušební cesty, z ni- ne od Černé Hory, opatřená 2 výtoky, na sloupě chž některé jsou dosud zachovány. A zase v růz- uprostřed rozmístěnými, se lvími hlavami. Byla ných rodinách, které mají obavu je vydati, aby se nahrazena novou kašnou, zhotovenou v Blansku, jim něco nestalo, zatím co je někdo spálí. zakoupenou občanskou záložnou v Olešnici za 12. září 1893. Usneseno dobytčí trhy odbývati obnos 550 zl., a v roce 1894 byl zřízen pod kaš- na pč. 1009, to jest v cihelně Oderských. Trhy nou (vedle) rezervoár, rovněž nákladem záložny v těchto místech nebyly konány dlouho. V po- za obnos 487 zl. 99 krejc. zdější době bylo upraveno tržiště na náměstí olešnickém zasazením kamenů do země, kde by- 1892 aÏ do roku 1914. ly zasazovány železné tyče s řetězem na přivázá- ní dobytka dopravovaného na trh. Ještě v roce Nevykazují kromě drobností žádných změn 1920-1921 měli někteří pánové z rady nepříjem- v životě našeho občanstva. Obec samostatně nic nosti, že v době války část řetězů se ztratila a by- nepodnikala, stanovovala vždy pokud možno ne- la použita k jiným účelům. Než se však tato roze- jmenší obecní přirážku, nebylo dáváno žádných pře urovnala, ztratil se nejen zbytek řetězů, ale investic, a spoléhalo se se vším na občanskou zá- i železné, zasazovací koly. Obci zůstaly pouze za- ložnu, která každým rokem značně přispívala na sazené kameny v zemi. Pachatel se nenašel. úpravu obce, čímž páni představitelé obce tako- V roce 1894: Postavena evangelická fara: Bylo vým způsobem zbavovali se starostí o obec. Není žádáno se strany obce o zapůjčení zápisů o této také divu, když někdo druhý stará se o zájmy stavbě, nedostalo se ji však odpovědi. V druhém a potřeby obce a proto starali se více o některé dílu pamětní knihy budou zápisky přesně dopl- malichernosti rázu čistě osobního. Toto však mu- něny. sím ponechati vše stranou. Snad po časech při- Žádost o povolení lékárny: František Jarolí- jdeme k správnému úsudku, zda bylo v tehdejší mek z Mor. Ostravy uchází se o zřízení lékárny době hospodařeno správně, či ne. Přílišná úz- v Olešnici, avšak zamítá se. kostlivost, šetrnost na nepravém místě zmařila 1896: Městys Olešnice čítá 2176 obyvatel, do- mnoho věcí pro další generace. Nemůžeme ještě mů 280, z nichž jednopatrových 33. dnes veřejně posuzovati tato jednání, ale jedno 6. dubna 1896. Ve schůzi zastupitelstva obce jest jisto, že tato přílišná, úzkostlivá šetrnost ško- přednáší starosta, že obdržel pokyn z vyšších dila velmi rozvoji našeho městečka. kruhů, aby se obec ucházela znovu dosáhnouti c. Kronikář zaznamenává z těchto roků jen tyto k. okresního soudu. Dovozuje, že v prvé řadě jest důležitější věci, a to jen stručně. obec povinna postarati se o řádnou budovu, kte- Rok 1892: Obecní přirážka 46%, 1893: Obecní rá by tomuto účelu vyhovovala. Byla to zase ob- přirážka 30%. 10. března 1893: Obec Veselka žádá čanská záložna, která hodlala potřebný stavební za přijmutí školních dětí do školy. Neuskutečněno. kapitál zapůjčiti a ze svých přebytků umořovati.

– 36 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 37

I tato akce ztroskotala. Dostalo se pouze soud- 1901: Občanská záložna zakoupila od domu ních úředních dnů. č. 188 část lesa, zvanou Marečkovo ve výměře Šnelovka: 1897. Místní odbor ústřední matice 3.46.75 ha. za cenu Kč 1260 a věnovala jej obci školské uspořádal 18. července 1897 slavnost na Olešnici. Dále občanská záložna přispěla obci památku Bedřicha Schnella. Této slavnosti zú- Olešnici a hradila svým nákladem soudní úřední častnilo se na 3.000 osob, při níž řečnili říšští po- den, který byl zaveden pouze 1 měsíčně. Na žá- slanci J. M. Heimrich a Dr. Šílený. Obecní výbor dost obce byl povolen i druhý soudní den v měsí- dne 1. srpna 1897 se usnesl všemi hlasy, aby mís- ci, který hradila celý občanská záložna. to Pod Skalkami pojmenovalo se na věčné časy Během tohoto roku postavil Metoděj Holz na Schnelovka. Tento název se do dnešní doby neu- Moravské Straně 3 domky, mající čísla 149, 148, platnil a bude třeba pravý název pojmenování to- 182. Podle vyprávění byly tyto domky postaveny hoto místa u mladší generace propagovati. na místě, kde před rokem 1620 stával tak zvaný 1898: 2. prosince bylo oslavováno 50ti leté pa- Sbor čili chrám českých bratří, kde podle lidové- nování císaře Františka Josefa I. následovně: ho podání po bitvě na Bílé Hoře 8. listopadu 1620 V předvečer 1. prosince večer hudba po náměs- našlo hrob 12 bratří při zničení tohoto chrámu. tí, osvětlení, střelba z hmoždířů 2. prosince, ráno Až do zastavění tohoto místa nesly pozemky (ro- budíček, v 8 hod. služby Boží, jichž se zúčastnily le) název Sbor. všechny spolky. Po službách Božích byla pořádána 1902: Obec sama ničeho nepodnikala. Občan- schůze na Radnici. Obecní chudí obdržel každý po ská záložna v Olešnici postavila během tohoto ro- 50 krejcařích z obecní pokladny. Prostřednictvím ku užitkový vodovod nákladem korun 8 887.10 c. k. okresního hejtmanství byl zaslán holdovací a věnovala jej obci Olešnici přípisem ze dne 26. li- telegram císaři. Místní chudobinec nazván chudo- stopadu 1902. binec a nemocnice císaře Františka Josefa I. Poslé- 1903: Občanská záložna v Olešnici postavila ze se však přišlo na to; že chudobinec jest již po- svým nákladem silnici na Skalky-Šnelovku k ryb- jmenován jménem korunního prince Rudolfa. níku . Náklad obnášel K 1200. Tím byla zrušena Krátkou dobu před touto oslavou věnovali: p. stará cesta, která vedla od splávku starého přímo Jindřich Čápek, MUDr. Ferdinand Mirovský, Gu- potokem až před rybník. Touto úpravou dostalo stav Piskač, Ludvík Fiala ohnivzdornou pokladnu se obci kus řádné cesty. „Wertheim“ o váze 10 centů. Do prvého poschodí 1904. Zřízena komunální měšťanská škola byla tažena prolomeným klenutím do čekárny, chlapecká. odtud umístěna v ob. kanceláři. 15. prosince povolil zemský výbor obci Olešni- 1899: Zřízena obecní koupelna u rybníka obec- ci otevření zemské sirotčí kolonie v domě č. 2 ňáku nákladem občanské záložny v Olešnici zvaný sirotčinec-chudobinec. Otevřen byl 1. břez- v částce 326 zl. s kabinami a ohražením. Za dobu na 1905 a dostalo se tam 9 sirotků z Olešnice. světové války v roce 1915 a 1916 bylo lidmi vše ro- 3. února 1906 byla tato kolonie rozšířena pro 30 zebráno a spáleno. chovanců. 23. července 1899 pořádal místní hasičský sbor V srpnu 1905 povolil obecní výbor na zaměřo- oslavu 25ti letého svého trvání. Byl uspořádán vání dráhy částku K 320 za 1 km. Současně již župní sjezd hasičský. Město bylo slavnostně vy- tehdy bylo jednáno o zřízení autobusového spo- zdobeno stožáry a prapory červenobílými. Dosta- jení na nádraží. vilo se mnoho okolních i vzdálených sborů. Cel- Vyučování ve staré škole, nyní Sokolovna, mě- kem bylo přítomno 327 členů hasičstva, z nichž lo značnou potíž, poněvadž děti musily choditi 43 olešnických. po úzké silnici, která byla ve stálém provozu a tak 1900: 25. července podali všichni funkcionáři ohrožovala bezpečnost dětí do školy docházejí- hasičského sboru rezignaci. Rezignace byla záhy cích. Bylo proto dohodnuto zřídit podél silnice odvolána. chodník k domku č. 177, který zabočoval značně Občanská záložna zakoupila domek č. 163 do silnice. Domek patřil p. Frőhlichovi. Na chod- u hřbitova za účelem úpravy vchodu na hřbitov. ník byla vykoupena část zahrádky od domu 177 Plot byl nahrazen zdí a pozdější kupitel domku č. a část plochy od domu č. 28. koželuha J. Čápek. 163 převzal jednou pro vždy na sebe závazek, že 1908. Dávným zvykem bylo, že v Olešnici vždy tuto zeď bude udržovati v náležitém pořádku. na 1. května každého roku hrála hudba u domů

– 37 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 38

zámožnějších občanů; tento zvyk byl roku 1908 kat. hřbitov na Mor. Straně. Pokračováním stavby zrušen. 25. října 1908 ustanovil se, vlastně obno- přišlo se na větší množství kostí a od dalšího pře- vil se spolek divadelních ochotníků, jehož před- vážení bylo upuštěno. Uložily se vedle tarasové sedou byl Jan Hamerský, fotograf, Josef Matono- zdi a zazdily. Na nově postavěnou zeď pořídil ha, jednatel, a Vincenc Čápek, koželuh, zapisova- okrašlovací spolek spolu s občanskou záložnou telem. železný plot, provedl dlažbu u kostela svým ná- O spolku divadelních ochotníků od jejich za- kladem. početí až do doby, kdy činnost spolku ustala, bu- Spolek Orel v Olešnici. Orel byl založen de pojednáno později samostatně. 1. března 1911 jakožto tělocvičný odbor dělnické- Jednota Sokol v roce 1908 nebyla snad znovu ho vzdělávacího a svépomocného spolku „Všeod- založena, ale pouze obnovena z roku 1869. Cviči- borové sdružení křesťansko-sociálního dělnictva“. lo se v domě č. 81, později ve škole. Paměti Soko- Kromě prostných cvičení cvičilo se na nářadí la od založení budou vydány zvláště ode dne za- (hradla, hrazda) a to 2xte v týdnu v budově staré ložení až do doby nynější. školy (nynější Sokolovna) až do války. Za války 1910. Svítila po západu slunce kometa Halleyo- ještě do konce roku 1915. Až do posledního mu- va. Byl to nezvyklý zjev a mnoho se mluvilo, že že bylo členstvo vzato na vojnu. Z počátku cviči- dne 18. května bude zeměkoule ohrožena a zni- li většinou ženatí muži, pak přestávali a na místo čena. Hned se také vynořila nová písnička, která nich nastupovalo členstvo mladší, svobodné – se hned zpívala jak ve městech tak i na venkově. cvičilo průměrně 20-25 mužů. Po válce byl Orel „Přijde kometa, bouchne do světa, 18. května bu- vzkříšen a začalo se cvičit roku 1918, po převratu de konec světa“ atd. Před 18. květnem lidé, kteří opět ve staré škole, ale budova byla prodána So- dlouhou dobu se vzájemně škorpili, hned se kolu, načež se cvičilo na dvoře Františka Stejska- usmiřovali, zloby si odpouštěli, dluh však nikdo la, č. 286 po dobu letní. Na to v zimě 1919/1920 nikomu neodpustil. cvičilo se v domě Františka Novotného č. 161 a na Rok 1910 byl celkem mokrý, následující 1911 obou místech i následujícího roku. Ke schůzím náramně suchý, což mělo velký vliv na ceny obilí byla pronajata světnice od Aloise Stejskala č. 95 tak, že ceny stouply o 50%. v roce 1921. Škola měšťanská: V pátek 16. září 1910 odevz- Roku 1920 prvního ledna nové stanovy úředně dala obec Olešnice nově vystavěnou školu obec- schválené měnily odbor tělocvičný v samostat- nou a měšťanskou, kterou postavila svým nákla- nou jednotu, a to v tělovýchovný a vzdělávací dem , bez přispění obcí přiškolených, místním spolek na zásadách křesťanských. školním radám k účelům vyučovacím. Jednání Dne 13. září 1920 byla podána žádost, aby obec o stavbě, stavba budovy trvala několik roků a za- Olešnice odprodala na stavbu místností obecní vdala také mnoho příčin k nedorozuměním mezi pozemek. Zatím v roce 1921 na podzim dáno by- ob. funkcionáři, zejména pokud se týkalo staveb- lo svolení od místní školní rady, by dvakrát v týd- ního místa. Celkový náklad této stavby vyžádal si nu cvičiti mohl Orel ve školní tělocvičně, což by- částky K 130.000; náklad byl však najednou spla- lo pak po 2 roky, do konce prázdnin roku 1923. cen v roce 1919 za starostování p. Josefa Matono- Ku vzdělávacím schůzím 1. února 1922 byla pro- hy, prvního starosty po převratu, zvýšenou obec- najata místnost od p. Neumanna na staré Poště. ní přirážkou. V roce 1923 hostinec na Poště koupila společ- 1911 Byla provedena přestavba tarasové zdi nost katolického domu a ta dovolila jednotě, by si u kostela proti radnici. Před touto přestavbou stá- upravila ke svým spolkovým účelům místnosti valy tam sklepy, lidově sklípky, které bývaly pro- vedle hostince a zahradu. Starostou jednoty byl najaty živnostníkům, hlavně zelinářům, takže to Cyril Motáček, kooperátor v Olešnici. Ze vzdělá- bývala taková malá tržnice. Nájem se odváděl do vací činnosti dlužno uvésti, že jednota pěstovala obecní pokladny. Při přestavbě přišlo se na veli- kromě četby zpěv národní a církevní, v zimním kou spoustu kostí lidských. Jak jest z farní matri- období byly pořádány měsíční schůze s přednáš- ky zřejmo, byl kolem kostela hřbitov, kde byli po- kami, několikrát v roce divadlo, jednou akade- chováváni občané z Kněževse, Rovečného. Kosti mie, letní tělocvičná slavnost a divadlo v přírodě. byly veliké a silné, tak lidé soudili, že naši před- Do roku 1922 byly pořádány 4 divadelní hry kové byli silnější konstrukce. Byly převezeny na v přírodě. 1921: Jan Výrava, od Frant. Schuberta

– 38 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 39

a 1922: Jánošík od Mahena; Představení byla se- Živností bylo dle daňového rejstříku ohlášeno hrána na Šnelovce. 124. Továrna Matonoha na umělé květiny měla 1913: 19. ledna byl pročten na valné hromadě 35 dělníků mimo domácích dělníků, kteří praco- divadelních ochotníků přípis ob. představu, kte- vali doma. Obchody a živnosti dobře prosperova- rým se budova Divadlo předává spolku k užívání ly, byly podnikány i stavby domků, takže do kon- a udržování. Obec si však vyhradila, že o propůj- ce roku 1913 počítala obec 311 domů. čování divadla cizím kočujícím společnostem bu- Obecní rozpočet na rok 1913 vykazoval potře- de sama rozhodovati. bu 22 750 K, úhradu 7922 K, schodek 14 828 K. 12. prosince se obecní výbor usnesl na defini- Přímá daň přirážkám podléhajícím obnášela 11 tivním odstranění budovy tak zvané pivovar, hos- 393,84. Obecní přirážka stanovena 130%. tinec na náměstí u kostela. Poněvadž v této bu- Také byl projednán rozpočet 1914 a stanovena dově v postraních přístavbách se nacházely přirážka 150%. V tomto roce bylo jednáno také uskladněné jarmareční boudy, dále hasičské skla- hodně o stavbě dráhy do Skalice a byly konány diště, nabídla občanská záložna obci, že zřídí velké přípravy. Obecní funkcionáři byli zaměstná- svým nákladem nové místnosti a předá je pak ob- ni plně různými jednáními o stavbě, vysílali de- ci k bezplatnému užívání. Ve schůzi obecního vý- putace a opatřoval se potřebný stavební kapitál. boru byla tato záležitost schválena. Jinak však dopadlo usnesení ve schůzi právovárečných měš- Rok 1914 ťanů. Tam se narazilo na veliký odpor a poněva- dž dle staré smlouvy byť by i jediný právováreč- začal velmi klidně, slibně, bohužel bouřlivě ný měšťan nesouhlasil, usnesení nenabývá práv- končil. ní moci. Proto také z bourání Pivovaru sešlo. Od jara bylo pracováno obcí na vytčeném pro- Celkem rok 1913 byl rokem pro Olešnici nejdů- gramu prací, zejména výstavby dráhy, ale 28. čer- ležitějším. Přinesl mnoho nových návrhů pro roz- venec zmařil všechny plány, na kterých se praco- voj obce, počet živností vzrůstal, obchody šly valo téměř 40 roků. Vše bylo zastaveno – na jakou dobře, průmysl byl plně zaměstnán, takže každý dobu – nikdo neví. člověk našel zaměstnání a výdělek. Dne 28. června, kdy byl konán za obrovské Tak ku příkladu: Hedvábná továrna zaměstná- účasti lidu I. všesokolský slet v Brně, byli zastře- vala až 200 dělníků, kteří pracovali od kusu a vy- leni srbským studentem Principem nástupce trů- dělávali tkalci: 7-9 zlatých, zruční tkalci až 10 zl nu rakouského František Ferdinand a jeho choť týdně. Žofie z Hohenbergů, rozená hraběnka Chotková. Tuhové doly Weypustek zaměstnávaly přes 20 Byla to jiskra, která podnítila připravený již požár horníků, ročně přes 20 povozníků odváželo tuhu světové války, z níž se rodily červánky naší svo- na nádraží buď do Skalice nebo Březové. Horníci body. vydělali týdně přes 10 zlatých, řemeslnící, zejména Dne 28. července vyhlásilo Rakousko-Uhersko bednáři a stolaři rovněž tak. Povozníci tehdy brali Srbsku válku, ze které povstala válka evropská. za 1 den párovým koňským potahem 5-7 zlatých. V Olešnici byla mobilizace vyhlášena 2. srpna Ročně se odváželo v dřevěných sudech přes 12 va- 1914 v 6 hodin ráno. Obecní strážník Kuda bubno- gonů. Tuha z větší části byla zasílána do Anglie. val po celé obci, že všichni vojíni, ať aktivní či v zá- Koželuha Jindřicha Čápka zaměstnávala až 7 loze, do 38 let, musí do 24 hodin nastoupiti vojen- koželuhů, 1 strojníka, 3 řemenáře, přes 15 sedlá- skou službu u svého pluku. Nastal nářek a pláč řů. Pro svoji potřebu nestačila však vydělati po- v každém domě. Muži nesli tuto zprávu odhodla- třebné množství kůže, tak že mnoho kůží bylo ně, avšak hůř bylo se ženami. Tu noc málokdo objednáváno – Polsko a Hamburg. spal. Vše bylo dáváno nakvap do pořádku a v ne- Koželužná fa. Neumann měla rovněž 5–6 kože- děli ráno o 6 hodinách čekaly povozy u Radnice luhů, přes 15 sedlářů. I tato firma byla v dobrém a pak ještě u hostince Puchárny. Smutné bylo lou- chodu a měla mnoho státních dodávek. Mzdy čení rodin – dětí se svými táty, rodičů se svými sy- v koželužnách obou pohybovaly se 8–12 zlatých ny, z nichž mnozí už nespatřili svoji obec, dřímají týdně, u sedlářů 10–15 zlatých dle zručnosti. v dálné cizině, musili obětovati život za cizí zájmy Řeznictví Karel Čápek mělo 10–12 dělníků, Rol- nám nepřátelské. „S Bohem“, vozy se hnuly a naši nická škrobárna v sezóně rovněž 10–12 dělníků. zdraví občané olešničtí šli vstříc neznámým útra-

– 39 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 40

pám. Nastoupili na různé fronty v Haliči a v Srb- hokrát, že někdo, kdo si koupil obilí, neměl sou- sku. 10. až 12. září nastupovala II. výzva od 38–42 pisného archu, zabavovaly je úřady. Lidé však br- roků. Znovu odešlo přes 20 otců rodin. zy na úřady vyzráli. Působilo se na mlynáře růz- Následovaly odvody mladších ročníků, kteří nými dary a zázračně také někde působilo kuři- ještě nebyli odvodem povinni a tak z každého do- vo, poněvadž ho byl nedostatek. Pak přišli lidé na mu muži jen poněkud schopní odcházeli na voj- druhou věc. Mlynář prostě mlecí list nevyplnil, nu. a tak se na něj jelo podruhé. Byl-li někdo dopa- Počátkem prosince 1914 nastaly první válečné den bez lístku, obilí propadlo. Později však četní- dodávky obilí. Hospodářským usedlostem bylo ci vozů neviděli, poněvadž sami trpěli nedostat- uloženo, kolik kg čeho musí odvésti. Za skladiště kem a byli rádi, když jim rolník prodal. I nejvyšší byly určeny místnosti ve staré škole Sokolovna kontrolní orgány kupovaly pod rukou, protože v přízemí ve dvoře. z přídělu na lístky nemohly žíti. Na osobu bylo Začali již dojížděti také ranění vojíni na krátké určeno pro den 30 dkg mouky, nebo 40 dkg obi- dovolené, aby znovu nastupovali na frontu. lí. Každý si musel zásoby dobře rozpočítat, aby První padlý z Olešnice byl Josef Stodola, učitel, vystačil. Drahota citelně stoupla. Sádlo bylo za 8 jednoroční dobrovolník z domu č. 82. K, vepřové maso za 5 K. Tele se prodávalo až za Spolek divadelních ochotníků 15. listopadu 200 K. 1914 sehrál divadelní představení „Ošetřovatel- V prosinci podražil všechen dobytek. Starší li- ka“. Čistý výnos byl věnován 10ti našim vojínům, dé žasli nad množstvím peněz. Kromě toho byly kteří v tu dobu rukovali. pořádány sbírky různých kovů, co mělo trošku cenu a hodilo se na munici nebo zbraně. Všude 1915 panoval nedostatek a čekalo se ukončení války, ale nastal rok Zase nastaly odvody již těch nejmladších ho- chů, z nichž některý nedovršil ještě 18 roků. Prv- 1916 ní takový ročník byli chlapci narození 1897. Z Olešnice jich šlo 14, 9 jich odvedli. Rukovali 15. a válka plnou prudkostí zuřila dále. Zase nové října. České pluky již tehdy neměly u nás svoje soupisy, rekvizice a upisování válečné půjčky. kádry a tak většinou rukovali zeměbranci do Hal- Obec Olešnice upsala po velkém nátlaku 30 000 lu v Tyrolích, řadové vojsko do Hermanstatu (Si- K. Drobní lidé a majitelé domů přes 50 000 K. biř) v Sedmihradsku. Nastával u nás značný ne- Největší činnost z nařízení úřadů rozvinulo uči- dostatek, byl nařízen soupis všeho obilí a mouky. telstvo v propagaci této rakousko-uherské akce. Kdo chtěl otruby ze svého eráru odvedeného obi- Přesvědčovalo se dům od domu, povzbuzovalo se lí, musil zaplatit za 1 cent K 20. A zase v červnu a zaplašovaly obavy. Vzpomínky na tyto agitace nastaly nové odvody mužů od 42 do 50 let. Na jsou ještě svěží v paměti občanů. Ještě nebyla „fiřpon“ byly 3 páry koní vyslány. V srpnu byly skončena půjčka, již tu zase nastal „Týden Čer- uveřejněny vyhlášky, kterými se rolníkům naři- veného Kříže“ propagačními letáčky, ale lidé již zovalo, aby odvedli všechno obilí eráru. Komisio- nejevili zájem. Část těchto příspěvků byla vybrá- nářem bylo družstvo v Letovicích. Pšenice byla za na také v kostele, kde byla také úřady nařízena. K 37, žito 34 K, ječmen 28 K za 100kg. Trhy byly V letních měsících byly provedeny generální zrušeny a nikdo pod trestem nesměl nikomu, odvody ročníků 1865 až 1897. Tyto dopadly tak, kromě eráru, svoje obilí odprodati. Kdo se přiznal že z Olešnice nastoupilo do konce roku 350 vojá- v této době ke všem svým zásobám, brzy a trpce ků. Nebylo jediného domu, aby někdo nebyl na litoval; na konec neměl sám co mlít, vše musel vojně. Z některých domů byli až 3. Hned na to za- odvésti a jemu byla přidělena spotřební kvóta na se sbírka kovů. Sbíraly se měděné věci, kotle, mo- gramy, aby toho bylo aspoň v číslicích mnoho. sazné hmoždíře, niklové a cínové předměty. Kaž- V říjnu 1915 bylo již zakázáno svobodné mletí ve dý byl povinen tyto předměty dobrovolně odvés- mlýnech. Každý si musil napřed podati žádost na ti, přičemž bylo řečeno, že budou konány c. k. hejtmanství v Boskovicích. Tam měli všech- přehlídky v domácnostech a u koho se něco na- ny zásoby zapsány. Přezkoušeli žadatelů „soupis- lezne, bude potrestán. Takový případ se stal na- ný arch“ a teprve udělili povolení. Stalo se mno- šemu kat. faráři Františku Soukalovi, který chtěl

– 40 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 41

uchránit staré cínové svícny v kostelíku na Mo- do Březové. Kožené podrážky nesměl si civilista ravské Straně, které jsou starobylou památkou. koupit, nebo pak se musily nosit dřeváky. Mnoho Byl vyšetřován, ale dokázal, že se jedná skutečně potravin se kupovalo pod rukou, za lichevní ceny. o starou památku. Nechal si svícny namalovati. Třebaže takový obchod byl stíhán a přísně Namalování svícnů tužkou udělal mu p. Robert trestán, nic nepomohlo; vznikli takoví lichváři, Pelíšek, olešnický občan. Tímto náčrtkem doká- kteří dostali jméno „keťasi“. Tak ku příkladu pše- zal to, že svícny zůstaly zachovány a sám byl nice, která měla maximální cenu 37K, prodávala zprostěn od stíhání úřady. se až za 1.000 K metrák, maso až za 25K. Podle Na podzim byly kruté rekvizice dobytka. Stav toho i druhé věci. Zač byl před válkou statek, se stále zmenšoval, poněvadž někteří majitelé do- grunt, to stál za války kůň. Co stála před válkou dávali dobytek již po třetí neb po čtvrté. Cena za košile, ve válce nekoupil ani niti. Pivo prodávalo dodaný dobytek eráru pohybovala se: jalovice se jen někdy a někde. Byla to vodička – vařená 3.40 K, krávy od 2-3 K za 1kg. i z pejřu. Kdo chtěl pivo dostat, musil mít ještě ta- V prosinci byly sdělány nové archy, kolik cel- ké protekci u hostinského. Centrály pro zásobo- kem v roce sklidil, kolik odevzdal eráru a po do- vání obyvatelstva se u nás neosvědčily. Olešnice končení soupisu přišla první komise přehlížet zá- byla odkázána na Letovice a Skalici. Od nás se soby a soupisné archy, zda jest vše správně udá- tam dováželo obilí, odtud se přivážela mouka, no. Tehdejší starosta obce František Fiala, rolník která se někdy nedala moukou nazývati. Po vy- č. 83 v Olešnici, vyžádal si zdravotní dovolenou, puknutí války s Itálií přišli do Olešnice italští vy- a za něj úřadoval p. Jindřich Procházka, rolník stěhovalci od Tridentu z Tyrol, kteří byli ubyto- v Olešnici č. 85. V listopadu byla vyložena V. vá- váni ve dvoře Lambergu v sále v poschodí. Dostá- lečná půjčka a znovu nastala agitace k upisování. vali přidělenu kukuřičnou mouku, ze které vařili V mnoha domech v Olešnici staří lidé, kteří měli polentu. Jinak ale chodili stále do okolních lesů pár korun ušetřeno pro stáří nebo nemoc, upsali a líčili na zvěř, v potoce za Lambergem, kde bylo vše, co měli a zůstali úplně bez prostředků. Mno- množství pstruhů, rybařili. Zvěř i ryby po dobu ho bylo také těch, kteří se vrátili ze služeb ze svě- jejich pobytu v Olešnici se ztratily. ta, svůj těžce vydělaný groš obětovali. V Olešnici Ženy narukovaných vojínů dostávaly na sebe bylo více než 10 žen a mnoho starších mužů, kte- a děti podporu od státu. Pro podpory docházel na ré válka z měst vytlačila. Tito lidé nežili, ale ži- berní úřad v Kunštátě obecní stážník Kuda. Bral vořili, protože neměli, za co by si koupili. Rekvi- podpory pro všechny ženy, jichž bylo přes 300. zice a dodávky obilí stoupaly; Olešnici byly před- Jinak se podpory vyplácely jen na berním úřadě pisovány velké: Žita 300q, ovsa 400q i více. a každá žena si tam měla pro ně chodit. Ovšem že z těchto podpor nikdo nezbohatl, poněvadž za ta- 1917 kový obnos mnoho nekoupil. Na jedné straně hromadilo se jmění, ukládalo se do záložen, a na V únoru nastala prohlídka všech zásob. Byly druhé straně u drobných lidí byla obrovská bída zřízeny soupisné komise s doprovodem vojska. – a stát již rychle upadal. Bylo také vidět, že i voj- Udané váhy byly přezkoušeny a bylo-li něco na sko nebude stále trpět a mnoho vojáků, kteří při- víc, odebráno. Vojáci, kteří prohlídku konali, byli šli z fronty na dovolenou, nechtěli se již na fron- většinou Maďaři. Zásoby byly ukrývány porůznu. tu vrátit; utekli do lesů, nebo zůstávali ukryti na Pod podlahy, na půdách do sena, ba i na poli se půdách. Začaly se tvořit „zelené kádry“ také zakopávaly. Všude byl nedostatek pracovních sil, u nás. Největší potíže měli četníci, kteří stále hle- protože doma zůstaly jen ženy a děti. Ženy doná- dali ukryté vojáky. Několikráte také došlo k to- šely i mrtvoly na hřbitov. Kostel neměl sluhu a po mu, že četníci začali střílet po prchajících vojá- čas ani varhaníka. Hoši školou povinni vykonáva- cích, jiní byli zase dopraveni do vězení na Radni- li zvonění. ci, odtud do Kunštátu, ale nádraží ještě neviděli Evropská válka stala se světovou. Příděl mouky a opět utekli domů. Někteří provinilci z Olešnice vydával se pouze na lístky, ale často se stávalo, že byli postaveni před divizní soud, odsouzeni, ale se na lístky ničeho nedostalo. Cukr se dával 1/8 nikdo trestu neodpykal. Kg na měsíc pro osobu, ale ani toho se pro lid ne- Pro letní dobu na návrh Německa byl změněn dostalo. Mnoho lidí s lístky chodilo pro cukr až hodinový čas. Hodiny byly postrčeny o hodinu

– 41 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 42

ku předu. Byl to tak zvaný „letní čas“. Rekvírová- byla prohlášena naše samostatnost. Tímto věko- no bylo vše; obilí, brambory, dobytek a znovu ko- památným aktem přestala pro nás existovati říše vy. Došlo i na zvony a píšťale z varhan evangelic- Rakousko-Uherská a s ní i dynastie Habsburská kého kostela. Starožitné zvony i varhany byly s posledním panovníkem Karlem I. V této radost- uchráněny pouze z malé části. Došlo také na zvo- né chvíli zapomnělo se i v naší obci na bezpočet- ny na katolickém kostele. O křížových dnech by- né útrapy a po celý týden každého dne chodil ly vzaty 3 zvony. Nejtěžší vážil 558kg, a měl ten- průvod městem za zpěvu národních písní. Pro- to nápis. „Uděl pane pokoje za těchto dnů našich“ hlášení samostatného státu bylo obci oznámeno a nesl obraz sv. Leopolda. Druhý zvon měl 450kg, telegraficky z Prahy v následujícím znění. a měl nápis: „Svým milým poddaným – obětoval svobodný pán Josef Honrichs 1835“, a nesl obraz Praha, 28. října, č. 3642 sv. Floriána. Třetí vážil 329kg (umíráček). Zákon vydaný národním výborům dne 28.října I kostelík na Mor. Straně byl postižen. Tam byl 1918. Samostatný stát československý vstoupil vzat menší zvon, který vážil 50kg. Zůstal tak v život. Zachována byla souvislost dosavadního v kostelíku na hřbitově jeden zvon vážící 192kg, právního řádu s právem novým, aby nenastaly zhotovený r. 1650 a má nápis „Ano, jalileo za pá- zmatky a s právem byl nerušený přechod k nové- na Jana Pospíšila.“ Než byly ráno zvony z věže mu státnímu životu. Národní výbor jménem čes- sdělány, bylo zvoněno celou hodinu na rozlouče- koslovenského národa jako vykonavatel státní nou. Bylo-li dojemné, když naši otcové, syni svrchovanosti nařizuje: a bratři odcházeli do války, snad dojemněji půso- Článek 1.) Státní formu československého stá- bilo, když tyto zvony nám naposledy vyzváněly. tu určí národní shromáždění ve srozumění s čes- Ty zvony, které tak mnoho přátel a známých do- koslovenskou národní radou v Paříži, jako orgá- provázely na poslední místo odpočinku, věřící nové jednomyslné vůle národa. Než se tak stane, svolávaly do chrámu Páně a v případech požáru vykonává státní svrchovanost národní výbor. volaly k pomoci. Lidé plakali, někteří kamenem Článek 2.) Veškeré dosavadní zemské a říšské uráželi kousky odlitků na památku. Odvážené zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti. zvony doprovázel lid až za Crhov. Při projíždění Článek 3.) Všecky úřady samosprávné a župní městem vyzváněly zvony na evangelickém koste- ústavy státní, zemské, okresní, župní a obecní le na rozloučenou. Zvony byly dopraveny do jsou podřízeny národnímu výboru. Prozatím úřa- Uher fě. Weis (byl to Žid), který prý náramně dují a jednají dle dosud platných zákonů a naří- zbohatl, ale z doslechu se později oběsil. Za zvo- zení. ny se dostalo 3 940 K. Tento obnos měl být upsán Článek 4.) Zákon nabývá platnosti dnešním na válečnou půjčku, ale přičiněním dp. Soukala, dnem. faráře v Olešnici byl uložen na 4% rentu. Článek 5.) Předsednictvu národního výboru se Celý rok 1917 byl suchý, špatný. Pícnin bylo ukládá, aby tento zákon provedlo. nedostatek. Zima přišla brzy, topiva byl nedosta- Dáno v Praze, dne 28.října 1918. tek, takže i ve škole bylo zavedeno zkrácené vy- Antonín Švehla. učování. Oslavy na Radnici byly uspořádány v neděli 10. listopadu1918 o 2 hod. hodinách odpoledne. Rok 1918 Brzy po převratě vraceli se domů vojíni ze všech front. V obci nastal hned jiný ruch a veselí. Bída, hlad, útrapy přivodily také ještě do obce Bohužel nepřišli všichni. Mnoho jich zůstalo na tyfus. Dosti lidí zemřelo, z nichž většina podvýži- bojištích. Téměř pětina. vou. âís. domu: 22, Metodûj Dufek, pekafi, Ïenat˘, 3 dûti. Staré zvony vyměněny za zvony ocelové a by- 31. âípek Karel, tkadlec, svobodn˘, ly pořízeny u fy. Matoušek v Husovicích – Brno. 35. Bednáfi Adolf, obuvník, Ïenat˘, 1 dítû. Hladový lid začal se již v městech bouřit, na fron- 45. Macháãek Adolf, krejãí, svobodn˘. tách byly neúspěchy, a proto s napětím všichni 46. Synek Franti‰ek, obuvník, svobodn˘, očekávali rozvrat říše Rakousko-Uherské. Jako 47. Procházka Franti‰ek, pekafi, svobodn˘. blesk rozšířila se po našich vlastech zpráva o ka- 51. ·utera Adolf, zedník, Ïenat˘, 4 dûti. pitulaci Rakousko-Uherska a dne 28. října 1918 52. ·e‰ulka Josef, fiezník, svobodn˘,

– 42 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 43

54. Koneãn˘ Gustav, sedláfi, svobodn˘ 2. Zelinka Franti‰ek, koãí, Ïenat˘, otec 3 dûtí 54. Koneãn˘ Franti‰ek, cihláfi, Ïenat˘, 2 dûti. âlupek Alfred, dûlník, svobodn˘ 60. Synek Josef, obuvník, Ïenat˘, 1 dítû Synek Vincenc, dûlník, svobodn˘ 65. Chládek Alois, zedník, svobodn˘, Îíla Josef, koláfi, svobodn˘ 65. Chládek Josef, krejãí, svobodn˘ 49. Îíla Josef, dûlník, Ïenat˘ 65. Chládek Franti‰ek, zedník, Ïenat˘, 1 dítû. 305. Grüner, úfiedník, Ïenat˘, 3 dûti 82. Stodola Josef, uãitel, svobodn˘, Prá‰il Jan, pekafi, svobodn˘ 3. Ptáãek Josef, zedník, Ïenat˘, 5 dûtí Fiala Vojtûch, strojník, Ïenat˘, 1 dítû 94. âlupek Gustav, rolník, Ïenat˘, 2 dûti. ZrÛstek, dûlník, zemfiel na pou‰ti Gobi 103. Novotn˘ Karel, rolník svobodn˘. Doma dále zemfieli: 106. Pe‰a Gustav, obuvník, svobodn˘ Navrátil Josef ã.194, Ïenat˘ 106. Pe‰a Ludvík, obuvník, Ïenat˘. Navrátil Jan ã.2, Ïenat˘ 120. Piskaã Rudolf, hosp. úfiedník, svobodn˘ Ma‰ka Josef ã. 2, Ïenat˘ 139. Bednáfi Josef, dûlník, svobodn˘. 144. ¤ehÛfiek Antonín, Ïenat˘, 1 dítû. 21.prosince vrátil se president Masaryk do Pra- 151. Îliãafi Josef, rolník, Ïenat˘, 1 dítû hy. 27.prosince soupis všech rakouských váleč- 159. Truhláfi Josef, fiezník, svobodn˘, ných půjček. Po dlouhé době byly zase slaveny 165. Synek Robert, fiezník, Ïenat˘, 2 dûti veselejší vánoce. 165. Vorlíãek Jindfiich, tkadlec, Ïenat˘ 3 dûti 170. Îila Gustav, tkadlec, svobodn˘, Rok 1919 172. Musil Franti‰ek, svobodn˘ 172. Musil Josef, listono‰, Ïenat˘, 3 dûti. 6.února obecní výbor usnesl se prodati těl. jed- 181. Valtr Franti‰ek, bednáfi, Ïenat˘, 2 dûti notě Sokol budovu staré školy na Mor. Straně za 184. Dukát Bohumil, zedník, svobodn˘. Kč. 30 000 i s pozemky. Čís. domu 157, vložka 186. Janãík svobodn˘ 154. Usnesení stalo se 10ti hlasy proti čtyřem. 190. Löffler Josef, fiezník, svobodn˘. V březnu kolkovaly se na radnici peníze. Od 196. Cibulka Josef, krejãí, svobodn˘ 15. března vyplácel berní úřad zadržené peníze 197. Jirgl Jindfiich, tkadlec, Ïenat˘ 3 dûti při kolkování do 250 Kč. Počátkem května byly 198. Herník Josef svobodn˘ kolkovány vkladní knížky a konal se soupis vkla- 200. Vrbka Karel, ‰afáfi, Ïenat˘, 2 dûti. dů všech spořitelen a záložen i cenných papírů. 207. ·imon Josef, krejãí, Ïenat˘, 1 dítû. Lidé byly též nabádáni, aby odevzdali své šperky 214. Kubíãek Karel, tkadlec, Ïenat˘, 2 dûti a zlato na zlatý poklad republiky. 218. Nûmeãek Jan, Ïenat˘ 15. června 1919 konaly se volby do obecního 220. ·paãek Josef, tkadlec, Ïenat˘ bezdûtn˘ zastupitelstva dle nového řádu volebního. 221. Dymáãek Franti‰ek, dûlník, svobodn˘ Olešnice čítá přes 2000 obyvatel, bylo voleno 221. Dymáãek Josef, dûlník, Ïenat˘, 1 dítû. 30 členů. 233. Koneãn˘ Franti‰ek, dûlník Ïenat˘, 1 dítû Celkem byly podány 3 kandidátské listiny: 234. Koneãn˘ Karel, tkadlec, Ïenat˘, 1 dítû 1.) Strana lidová, 249. Novotn˘ Josef, fiezník, svobodn˘ 2.) Strana soc. demokratická 251. Vojtûch Josef, obuvník, svobodn˘ 3.) Strana pokroková 259. Synek Franti‰ek, dûlník, svobodn˘ Při volbách obdržela strana lidová 11 mandátů, 259. Synek Jan, dûlník, svobodn˘ strana soc. demokrat. 11 mandátů, strana pokro- 270. Ma‰ík Jaroslav, obchod. pfiíruãí, svobodn˘ ková 8 mandátů. Za starostu byl zvolen Josef Ma- 272. Procházka Josef, fiezník, svobodn˘ tonoha, továrník v Olešnici č. 6. 301. Elis Josef, tkadlec, Ïenat˘, 3 dûti Náměstkové starosty: Josef Višinka, rolník, 315. Holcner Franti‰ek, zednick˘ mistr, svobodn˘ Olešnice č. 116; František Vorlíček, úředník nem. Brychta Metodûj, dûlník, Ïenat˘, 2 dûti pokladny v Olešnici. 45. Konrád Jan, dûlník, svobodn˘ 28. července konala se první schůze nové Halas Václav, dûlník svobodn˘ obecní rady, kde starosta připoměl všem členům 238. Tono‰ Arno‰t, dûlník, Ïenat˘ jejich povinnosti a požádal všechny, aby v zájmu 168. Novotn˘ Franti‰ek, dûlník, svobodn˘ obce uložené práce svorně vykonávali. 7. srpna

– 43 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 44

1919 byl sestaven obecní rozpočet na rok 1919, V měsíci únoru bylo přikročeno k přípravným který vykazuje pracím: potřebu Kč 35 648,– 1.) Výstavba elektrické sítě, úhradu Kč 6 891,– 2.) Jednání o pronájmu panské půdy, schodek Kč 28 757,– 3.) Zřízení automobilové tratě Olešnice – Kun- Mimo toho povolil zemský výbor 580% přiráž- štát – Lysice – Skalice ku mimořádnou na zaplacení dluhů. 4.) Zřízení zemské odborné školy v Olešnici. 19.srpna 6 vojáků provádělo rekvizi v obci. Tento program byl vytčen starostou obce Jose- Stravování za ně v hostinci platila obec. fem Matonohou pro funkční období nově zvolené 14.září měla obec dodati 2 kusy hovězího do- obecní rady. Vycházel ze stanoviska, že poměry bytka v živé váze 340 kg. počínají se konzolidovati a lid chápe a uznává ty- 15.září došel předpis o dodávce obilí a to 87q pše- to různé novoty za správné. Dne 10.března 1920 nice, 378q žita, 75q ječmene, 215q ovsa, která byla svolal starosta obce schůzi komitétu pro elektri- rozvržena na jednotlivé producenty, obdělávající ví- zaci obce, sestávající ze zástupců průmyslu, ob- ce než 3ha orné půdy, celkem na 65 vlastníků po- chodu, živnostnictva a dělnictva, na které přede- zemků, a dále 13 kusů hovězího dobytka. slal nedostatky, které by obec měla, nepřikročiti První 28.říjen: Domy ozdobeny prapory, byla se ku stavbě elektrizace po způsobu obcí okol- vyjednána hudba a tábor lidu na náměstí. Pro deš- ních, které již navázaly jednání přímo se západo- tivé počasí byla schůze a oslava v sále na Radnici. moravskými elektrárnami v Oslavanech o zřízení 15.listopadu byla zřízena poradna pro matky a postavení elektrovodné sítě. Doporučil, aby by- a kojence v živnostenské kanceláři, která dosud lo navázáno jednání o vedení tratě s obcemi: Po- trvá. Ošetřujícím lékařem ustanoven obvodní lé- lička – Jedlová – Bystré – Trpín – Olešnice. kař MUDr. František Šebela v Olešnici. Podmínky pro tuto výstavbu byly následující: 29.prosince projednala obecní rada stížnost Obec složí členský příspěvek za každou hlavu obcí Veselky a Kněževse, které žádaly za úpravu v obci Kč 20 a dále drahotní příspěvek za každé- svých katastrů tak, aby pozemky odkoupené ho obyvatele v obci Kč 80,-. Náklad byl rozpočten z katastru obce Olešnice byly připsány do katast- dle posledního sčítání lidu a obnášel: ru jejich obcí. Žádosti nebylo vyhověno, a stěžu- Členský příspěvek Kč 40 000,- jící byli vyzváni k oznámení, zda jsou ochotni na- Drahotní příspěvek Kč 160 000,- hradit celkový náklad na opravy katastrálních Tento návrh byl schválen ve všech obecních map, který by byl příliš veliký, aby jak obec Ve- sborech, a posléze byla učiněna dohoda s elekt- selka tak i Kněževes mohly jej zaplatiti. rárnami ZME, že obec upíše akcie 183 ve výši Kč 55 000,- a drahotní příspěvek ve výši 163 000,- 1920 tak, jak byl zemským výborem upraven, poněva- dž země Morava jest z větší části majitelem pod- 16. ledna byla uspořádána veřejná schůze odpo- niku. 19. března přistoupilo se k jednání o proná- ledne ve 2 hod., při níž promluvil p. říd. učitel Kaf- jmu panské půdy drobným zemědělcům dle § 63 ka o zřízení osvětového sboru a obecních knihov- záborového zákona. K jednání vyslal velkostatek nách. Obec vlastnila knihovnu, která byla umístě- Kunštát zástupce Jana Štefla, správce dvoru Lou- na ve škole. Čítala 347 děl o 365 svazcích. ka, obec Olešnici zastupoval starosta obce Josef Knihovníkem byl p. učitel Frant. Fiala. Žádal proto, Matonoha a náměstek starosty František Vorlí- aby obec věnovala na knihovnu částku aspoň 500 ček. Za strany: Místní domovinu: Antonín Pokor- Kč, poněvadž některé knihy jsou ve velmi ubohém ný, domkař. stavu a od roku 1916 nebylo ničeho knihovně vě- Při tomto jednání prohlásil starosta obce zá- nováno. Žádost byla prozatímně odložena. stupci velkostatku, že se přihlásilo 117 osob 24.ledna jednáno o obsazení místa obecního o pronájem pozemků ode dvora Lamberga a to tajemníka. Žádosti o toto místo došly 3, a sice: Ja- o 107.8 ha polí, a 25.3 ha luk a pastvin, tedy o cel- na Danzingera v Olešnici, Ladislava Kokty z Roz- kové výměře 133.1 ha půdy. Zástupce velkostatku seče, Karla Kašpárka z Olešnice. Za obecního ta- prohlásil, že dosud neobdržel dispozic, jakou vý- jemníka byl ustanoven Karel Kašpárek, nar.1897, měru půdy ředitelství povolí do dobrovolného který úřad ihned nastoupil. pachtu a že ponechal tuto věc k rozhodnutí okre-

– 44 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 45

snímu úřadu, kolik výměry bude povoleno. V dubnu na to obdržela obec zprávu, kterou vel- 1921 kostatek Kunštát povoluje do nájmu pozemky: Zadní Unčovsko 9.10 ha, Na Klimentovým 12. září byl obecním zastupitelstvem schválen 3.63 ha, Žlíbek 0.60 ha, Luka: pole Před škrobár- obecní rozpočet na rok 1921 s potřebou 74 080 Kč, nou 2 ha, Dále ještě pod Chrastí 7 ha úhradou 19 871 Kč, schodek 54 209 Kč Tímto nájmem bylo poděleno 65 uchazečů. Přirážka byla stanovena na 340%. Novým zá- Nájem byl stanoven takto: Ze Zadního Unčovska konem byli při této schůzi zvoleni i členové míst- 50 kg žita za míru, Klimentovo 40 kg žita za mí- ních školních rad: Byla provedena volba 2 členů ru, pod „Chrastí“ 40 kg žita za míru buď v zrní školní rady pro školu měšťanskou: Zvoleni byli: nebo v penězích dle úředně stanovené maximál- Jan Šedivý, stavitel v Olešnici, František Hloušek, ní ceny. Nájem vyšel v penězích Kč 38.50 za mí- mlynář v Olešnici. ru. U luk nájem stanoven 70 Kč za míru. Nájem Dne 23. září bylo započato s výstavbou elek- vybírala obec a odváděla panskému důchodu trické sítě a současně se stavbou transformátoru v Kunštátě. Pozemky byly pronajaty až do zábo- na p.č. 235 a 113. Proti tomu se ohradil majitel ru půdy. domku č. 175, bylo však dokázáno, že stavební Dne 3. března deputace podává zprávu o zá- místo mu nepatří. 30. března 1922 počala v Oleš- kroku u ředitelství pošt a telegrafů v Brně o zří- nici svítit již elektrika. Od června prováděla fa Ba- zení autobusového spojení Olešnice-Skalice. De- itelmus domovní přípojky, větší část jich proved- putace zúčastnil se se zástupci obcí také p. okres- la fa. Grünvald z Nedvědice i s instalacemi. Také ní hejtman Fendrych. Bylo přislíbeno a deputace divadlo pořídilo zařízení za obnos Kč 7 532 a ta- ujištěna, že v běžícím roce bude doprava usku- to částka byla vypůjčena od příznivců spolku bez tečněna. Při této příležitosti bylo obcím přislíbe- úroků. Splácela se z výtěžku her. no také zařízení telefonního vedení. 2. listopadu 1921 dalo obecní zastupitelstvo min. Volby do poslanecké sněmovny byly provede- pošt a telegrafů v Praze prohlášení, že společně ny dne18.dubna, do senátu 25. dubna. Volilo se z obcemi Kunštátem a Lysicemi složí 21% garanční na Radnici a ve škole. záruku z kapitálu investovaného ve vozech, které 14. dubna bylo odhlasováno jednotě Sokol budou přiděleny do provozu na této trati. Dále se v Olešnici udělení kinematografické licence v bu- zavázaly obce, že tato záruka bude doplněna na dově č. 157 v Olešnici. původní výši, nebude-li podnik rentabilní, dále že V témže měsíci byla svolána schůze na Radni- obstará bezplatné garážování v Olešnici v domě č. ci, na které přednášel ředitel hosp. školy z Bystři- 124 a při zahájení provozu postarají se obce svým ce o významu hospodářských škol. Schůzi zahá- nákladem zřídit hlavní garáž ve Skalici – Boskovi- jil p. Jílek z Rovečného a obeslal celý hospodář- ce. Obecní zastupitelstva byla však nucena ihned ský spolek okresu Kunštátského. Výsledek započíti se stavbou garáže ve Skalici nákladem Kč schůze byl zdařilý, neboť tak padlo první sémě 103 000 vyjma dalších úprav, takže celkový účet k výstavbě zemské hospodářské školy v Olešnici. obnášel částku přes 120 000 Kč. Stavbu provedl 8. června byl splacen dluh na školu u hypoteč- stavitel Štěpán ze Svitávky. Zahájení jízdy bylo 1. ní banky v Brně. října 1922, kterého se zúčastnila obecní rada, obec- Od 22. července až do 17. srpna byl proveden ní zastupitelstvo, učitelský sbor, min. pošt a tele- soupis majetku všech občanů za účelem vyměře- grafů, zástupci ředitelství pošt, zástupci průmyslu, ní dávky z majetku. Soupisy prováděli 2 učitelé obchodu a živnostnictva. Obě auta přijela na ná- a obecní úředník. Z Olešnice bylo podáno celkem městí, kde byla uvítána náměstkem starosty p. 430 přiznání. Františkem Vorlíčkem (starosta obce jel v autech se Obecní přirážka pro rok 1920 obnášela 18% zástupci úřadů ze Skalice.) vzhledem k tomu, že na berním úřadě váznou větší obnosy nedoplacených daní. II. Oslava – 2. Rok 1922 výročí naší samostatnosti bylo oslaveno v měst- ském divadle slavnostní hrou, jíž se zúčastnila ta- Uprázdněné místnosti v chudobinci, kde před ké obecní rada. Domů také dojelo v tomto roce 23 válkou byl zemský sirotčinec, použila obecní ra- legionářů. da na dětský útulek pro děti od 2 – 5 roků.

– 45 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 46

K vybavení útulku dala odložené lavice ze školy, Dne 30. května usneslo se obecní zastupitel- opatřila dětské hračky. První ošetřovatelka byla stvo definitivně na zavedení telefoního spojení do Eliška Novotná z Olešnice a měla platu Kč 200 Olešnice. měsíčně. Před tím však žádala poštovní správa částku Dětí v útulku bylo 35–45. Hlavně tovární dělní- přes 100 000 Kč v roce 1920. ci měli velkou výhodu v tom, že děti ráno dodali Jednáno bylo s poštovním ředitelstvím, které do útulku a po práci pro ně docházeli. Otop a růz- vyšlo obci vstříc na 50 000 Kč. Tento obnos měl né potřeby podávala obec Olešnice. Majetnější ro- býti splacen v 6ti pololetních lhůtách a vztahoval diče přispívali částkou 50 haléřů týdně na dítě – se na obce: Kunštát -Lysice – Olešnice. Místní zá- nemajetní neplatili ničeho. V roce1924 byl však jemci upsali na tento účet Kč 16 000. útulek uzavřen, poněvadž neměl prostředků Obecní zastupitelstvo usneslo podepsati pro- k dalšímu udržení. Subvence byly zastaveny hlášení, dle kterého zavazuje se obec Olešnice: a obec neměla prostředků, aby jej dále sama vy- opatřiti místnosti pro nový telefoní úřad, sjedná držovala. nájem nejméně na dobu 10 roků a zaručí hraditi 22. března byla obecním zastupitelstvem od- případné přestěhování telefoního úřadu před hlasována dávka z piva, vína a lihovin s předpo- uplynutím této lhůty. Poněvadž majitel domu č. kladem výnosu Kč 11 000 na úhradu částečného 91 p. Albert Fiala odmítl takový požadavek pode- schodku ob. rozpočtu. psati, byl hledán vhodný byt pro poštovní úřad 1. června: zavedena dávka ze psů Kč 5 ze psa. a ten se našel v domě č. 92 u Josefa Hanskuta. Te- Rozpočet na rok 1922: potřeba Kč 171 788 lefon v domě 91 byl jen prozatímně. 27. srpna úhrada Kč 77 349 1923 usneseno zastupitelstvem povoliti přenese- schodek Kč 94 439 ní koncese hostinské patřící p. Metoději Neuma- Přirážka stanovena 480 % k přímým daním, novi na spolek kat. domu, který tuto budovu kou- které obnášely 19 922 Kč. Při této schůzi bylo za- pil. dáno zřízení elektrického osvětlení Radnice za 16.září 1923 byly konány volby do obecního cenu 2 860 Kč p. F. Čápkovi v Olešnici. zastupitelstva v sále na Radnici a ve škole. Dnem 1. června byl zrušen školní plat na škole Bylo podáno 6 kandidátních listin, voleno bylo obecné, školní plat na škole měšťanské byl zvý- 24 členů: šen pro cizí na Kč 50 ročně za žáka. čís. 1. Strana komunistická, Rok 1922 byl celkem suchý, obilí slabé, rovněž čís. 2. Strana republikánská (Domovina) byl slabý i výmlat. Obchod obilím a životními po- čís. 3. Živnostensko – obchodní strana středo- třebami byl uvolněn. Soupis oseté plochy se do- stavovská sud vykonal, ale pouze pro účely statistické. čís. 4. Strana lidová čís. 5. Sdružení pokrokových voličů Rok 1923 čís. 6. Strana republikánská Při volbě obdrželi: Komunisté 6 mandátů 18. ledna 1923 byla vyměřena obci Olešnici dáv- Republ. „Domovina“ 0 ka z majetku a z přírůstku na majetku v částce Kč Živnostníci 2 mandáty, 5 679. Proti výměře bylo podáno odvolání, ale by- Lidovci 10 mandátů lo zamítnuto. Obecní knihovna ze školy byla pře- Pokroková 4 mandáty místěna na Radnici, při čemž bylo shledáno, že Republ. strana 2 mandáty chybí 22 svazků. Půjčování knih bylo zavedeno Za starostu byl zvolen p. Alois Stejskal, ob- tak, že se půjčují od 1. října do 30. dubna každého chodník v Olešnici č. 95 za stranu lidovou, roku. 18. ledna byla zavedena dávka za prohlídku I. náměstek: p. Eduard Jurnečka, obchodník dobytka a masa dle pravidel vydaných vládou. v Olešnici, č 121, za sdružení strany pokrokové, 27. února projednán obecní rozpočet na rok II. náměstek: p. Jindřich Novotný, domkař 1923 který vykazuje: v Olešnici č. 3, za stranu komunistickou. potřebu Kč 128 376 23. října1923 byla svolána schůze obecní rady úhradu Kč 47 574 nově zvolené a rozděleny funkce radním. schodek Kč 80 802 Při tomto bylo vzpomenuto záslužné práce od- Přirážka stanovena 380 % k daním Kč 21 264 stupujícího starosty Josefa Matonohy, který ne-

– 46 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 47

zištně a poctivě vykonal předsevzaté dílo jak zemků: pí. Anastázie Sperátová jest ochotna pře- elektrizaci obce, autobusové spojení, pronájem dati 21/2 míry polí za 3 míry louky Pastýřky panské půdy, zřízení telefonu, a počátek stavby u obecního rybníka, p. Josef Peša dal 6 mír svojí zemské školy hospodářské. Členové obecní rady tratě za 9 mír pole na protější straně silnice, prohlašují, že budou svorně pracovati pro blaho p. Jindřich Weis 31/2 míry za zbytek pole, kte- a rozvoj obce. Po té byl převzat inventář a po- ré by nebylo zabráno z tratě Pešovy, zbytek vý- kladní hotovost obce. měry z ob. pozemku podél cesty k Veselce, 1 mí- 8. listopadu zabývala se obecní rada vyhlédnu- ru za 1 1/2 míry. tím vhodného stavebního místa pro zemskou Výlohy s převodem spojené nese obec. Po vel- hospodářskou školu a bylo zvoleno 5ti členné ko- ké debatě bylo usneseno všemi hlasy přítomných mité, které mělo za úkol vyhlédnutí stavebního pozemek na stavbu školy obecním nákladem vy- místa; před tím dne 3. listopadu zabýval se touto koupiti, resp. směniti a věnovati jej tomuto účelu. otázkou hospodářský spolek pro okres Kunštát- Obec při pozdějším sdělávání směnné smlouvy ský. Dne 16. listopadu ve schůzi obecního zastu- vyhradila si předkupní právo nově postavené bu- pitelstva sdělil starosta obce, že v roce 1927 má dovy. býti přikročeno k výstavbě školy, a obec se má Vyučování v hospodářské škole bylo prozatím- postarati o stavební místo ve výměře 8 mír po- ně na faře evangelického českobratrského sboru, zemků, poněvadž zemský výbor zařadil do roz- v poschodí, počtu 1924 částku pro tento účel Kč 300 000, k če- od 1. listopadu 1922 po dobu 2 roků. Prvním muž analogicky přispěje stát dalšími Kč 300 000. ředitelem byl Karel Cablík, který 2 roky bydlel Obecní zastupitelstvo se usneslo, že potřebné po- v Hodoníně u Olešnice a dojížděl vyučovati do zemky k tomuto účelu opatří. Olešnice. Sám také řídil stavbu nové školy. Nová Současně v této schůzi byla zvolena knihovní škola byla slavnostně otevřena rada. 12.září 1926 za obrovské účasti občanstva. Při otevření této školy byla uspořádána výstavka ovo- 1924 ce, památek obce Olešnice a výstavka obilí. Řeč- nil zde poslanec Marcha, přísedící zemského vý- 8. února 1924 schválen obecní rozpočet na rok boru Viktor Stoupal dojel až k večeru. Bylo tu 1924 vykazující potřebu Kč 129 035, úhradu i mnoho hodnostářů a zástupců úřadů. Počet 70 337, schodek 58 698. Přirážka 183% k dani čin- účastníků byl přes 4 000. Kronikář poznamenává, žovní a 400% obecních přirážek. že byl účastníkem této slavnosti a vydal za den Při této schůzi bylo také rozhodnuto, aby elek- 4500 vstupenek po 1 Kč. trárenský dluh, který zatím byl hrazen konzu- Večer slavnost byla zakončena veselicí v Soko- menty drahotní přirážkou, byl převeden na účet lovně. obce a umořován obecními přirážkami. Bylo 10. dubna 1924 odstěhoval se z Olešnice ředitel předpokládáno to, aby obec obdržela pokud škol Josef Marek, který zde působil od roku 1901 možno co největší subvenci. O návrhu bylo hla- a na jeho místo byl ustanoven ředitelem škol sováno a 18 hlasy návrh přijat. Hasičský sbor do- František Havel. stal zařazenu částku Kč 2 400 na úhradu motori- V roce 1924 koupil starou pazdernu Holcovu zace stříkačky. Jan Hlavica z Brna, který postavil malou továrnu 10. dubna byl předložen návrh stavebního mís- na konfekci, dodávky prádla, na jejíž rozšíření ta na stavbu školy hospodářské a to na polích přikoupil část zahrady od Oderských. Z počátku Svobodných nad Škrobárnou, na pozemcích p. továrna šla dobře, ale pracující dělnictvo stěžova- Františka Tichého, rolníka v Olešnici, a třetí mís- lo si na malé mzdy. Nebylo také dosud zapraco- to pod Skalou u Lamberga. Tato místa byla pro- váno. Po krátké době pro chorobu majitele zůstal hlédnuta zemským architektem Vašíčkem, ale ne- podnik stát a majitel přišel o majetek. byla uznána. Při pochůzce obcí navrhl nejvhod- 22. prosince usneseno zařaditi do rozpočtu nější místo po pravé straně silnice k Trpínu, na částku Kč 8000 na úpravu cesty na Moravské pozemcích pí. Anastázie Sperátové, Josefa Peše Straně pro rok 1925. Obyvatelé Mor. Strany mají a Jindřicha Weise. S majiteli pozemků bylo jed- na opravu cesty přispěti ručními pracemi, potahy náno a tito uplatňovali následující výměnu po- a ten kdo nemůže dáti ani potah, ani práci,

– 47 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 48

peněžitým příspěvkem. Náklad má být rozvržen počet byl všemi hlasy schválen. V této schůzi do- dle rozpočtu nákladu. Pracemi byli pověřeni šel také přípis, že kancelář p. presidenta uděluje p.Metoděj Horáček a p.František Mareček, rolník povolení k pojmenování náměstí Masarykovým. v Olešnici č.185. Oba tuto funkci přijali. Na konci této schůze podal náměstek starosty Na to projednán obecní rozpočet na rok 1925, p. Jindřich Novotný jménem strany komunistické který vykazuje: potřeba Kč 147716, úhrada Kč návrh, aby se obecní zastupitelstvo usneslo na 77285, schodek Kč 70431, přirážka stanovena rezoluci, jímž se vláda vybízí, aby bylo uznáno 450% k daním přirážkám podléhajícím. Sovětské Rusko z důvodů hospodářských a prů- myslových. O tomto návrhu při hlasování byl 1925 pouze 1 hlas z 18ti. 12. dubna dostala obec Olešnice povolenu sub- 3. března zvolena nová místní školní rada a to: venci na elektrifikaci obce od ministerstva země- Josef Prášil, dp.František Soukal, Josef Višinka, dělství ve výši Kč 35.700. Nebylo to na celkový Jindřich Procházka, prof.Alfons Čápek. Tito byli náklad mnoho, poněvadž v dřívější době bylo zvoleni pro školu obecnou. Pro školu měšťan- možno docíliti subvence Kč 70 000. Příspěvku to- skou byli zvoleni: Augustin Hofbauer, Jindřich hoto se využilo na splacení dluhu. Novotný, Metoděj Neumann, Metoděj Horáček, 9. června projednalo obecní zastupitelstvo de- František Mareček, zvěrolékař Vladimír Ježek. finitivní obsazení místa ředitele na školách V roce 1925 byla provedena parcelace pozemků v Olešnici. Podáno bylo 9 žádostí, z nichž bylo ode dvora Lamberka na těch samých tratích, jak utvořeno terno a sice: byly v roce 1920 pronajaty. V této schůzi usnese- p. František Havel, Olešnice no, aby v den narozenin p. presidenta byly vyvě- p. Raimund Vodička, Sloup šeny prapory k důstojné oslavě a aby náměstí by- p. Albín Jandl, Velké Pavlovice lo pojmenováno náměstím Masarykovým. K to- Volba byla provedena lístky: obdrželi: Frant. mu účelu povoleno zakoupiti 3 emailové tabule Havel 14 hlasů, Raimund Vodička 2 hlasy, Albín a zasaditi je I. na domě č.101., II. č. 123, a III.č.26. Jandl 1 hlas. Za ředitele byl jmenován František 15. května pronajat hostinec Radnice za 1500 Havel, odb. učitel v Olešnici. Od roku 1924 byly Kč ročně dosavadnímu nájemci Josefu Koutnému. podniknuty ze strany obce všemožné kroky Na podzim tohoto roku byla dokončena oprava o obnovení jednání o zřízení železnice, které vá- cesty na Moravské Straně nákladem Kč 11 813,68. lečnou dobou bylo odsunuto do pozadí. Starosta Obecní rozpočet byl překročen o 3 339 Kč. Od- obce p. Alois Stejskal podnikl všechny kroky pracováno bylo 380 pracovních dnů, za neodpra- o obnovení řízení, vyzval všechny poslanecké cované dni bylo vybráno 474 Kč. Dodávka kame- kluby ku pomoci našemu kraji, udržoval stálý pí- ne byla překročena o 250 m3. Úprava cesty byla semný styk na vedoucích místech a podařilo se provedena tak jako u silnice, totiž byla řádně vy- mu, že jednání bylo oživeno. Byly svolávány válcována a pískem vysypána. schůze, podávány náměty, intervence u minis- Noční hlídky konali ponocní bez natahování terstev celé dva roky. Projekt železniční byl po- kontrolních hodin, za Kč 2 za noc. Bylo však změněn, tvořeny nové varianty; schůzí bylo bez usneseno, že dostanou počtu. 2leté jednání při schůzi v květnu 1926 vy- Kč 5 za noc, musí však každou noc choditi znělo tak, že se jedná o železnici, která by vedla s kontrolními hodinami po obci na 5 různých ze stanice Skalice – Boskovice přes Drnovice, Ly- míst, kde jsou klíče zazděny. Pískání hodin tím sice, Zbraslavec, Kunštát, Rudka, Sulíkov, Roz- bylo zrušeno. seč, Loucký dvůr, Olešnice. Při této prohlásil sta- V roce 1925 bylo jaro pohodlné a vlhké; rok byl rosta obce Olešnice, že bez svolení obecního za- rolníkům příznivý. stupitelstva není oprávněn své stanovisko vůči tomuto projektu vyjádřiti. Navrhl proto, aby byla Rok 1926 podána žádost na ministerstvo železnic o vyslání odborného úředníka, který by nestranně projekt 18. února byl předložen obecní rozpočet na rok posoudil. Tuto věc dal na pořad ve schůzi 1926, který vykazuje nekrytý schodek 68 919 Kč 9. června 1926 a obecní zastupitelstvo se vy- a vyžaduje stanovení 400% obecní přirážky. Roz- jádřilo, že by souhlasilo s navrženými změnami

– 48 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 49

pouze potud, aby projekt nebyl zbytečnými za- mise již byly předány naše požadavky zemskému jížďkami prodlužován. úřadu. Předpokládalo se, že agenda v pozdější 4. až 6. července byly hlavní dny 8. sletu so- době bude těžkopádnější. kolského v Praze. Při této příležitosti byl také sta- 11. dubna se proto usneslo obecní zastupitel- noven sjezd všeho divadelního ochotnictva. stvo, aby byly podány žádosti za výstavbu silnic Z Olešnice sletu se zúčastnili jak Sokol tak ihned, což se také stalo. i ochotníci. Z Olešnice jelo přes 40 osob. Místo železnice – úprava silnic. 20. srpna bylo usneseno pronajmouti obecní Při této schůzi prohlásil starosta obce, že dle pozemky na další období 6 roků. V této době by- informací možnost na uskutečnění železnice jest lo již utvořeno vodní družstvo pro melioraci po- beznadějnou pro velkou konkurenci autobusů. zemků, které započalo s odvodňováním. Předse- Proto byl podán návrh na zlepšení naší komuni- dou jeho byl p. Jindřich Weis. Poněvadž se i v té- kace počínajíc od Lysic až po Rovečné. Úprava by to době utvořilo vodní družstvo druhé, pro se měla státi přeložením Makovského kopce, to- regulaci potoka olešnického, obdržela tato druž- tiž místo do Makova odbočila by silnice od Mra- stva číslo 1. a 2. Vodní družstva a jejich činnost morky na Petrov a vyústila by v Horničí k silnici budou zapsány samostatně. Tentýž den ve schů- od Rozsíčky. Obecní rada spolu s obcemi Kunštá- zi zastupitelstva byl projednán přípis obce Ústu- tem, Lysicemi, Rovečným podala žádost správní pa, který se domáhá stavby silnice. Tato silnice komisi v Kunštátě k podpoření tohoto projektu, měla být postavena v roce 1922, ale Ústup tehdy poněvadž jen tímto způsobem byla by silnice nezaujal žádného stanoviska. Tenkrát totiž mi- uchráněna sněhových závějí a zaručovala by ce- nisterstvo povolovalo značných příspěvků na po- loroční bezpečný provoz. Obec Rozseč ihned po- dobné stavby. Bylo zahájeno jednání s okresní sil- dala také samostatnou žádost podepsanou 25 niční správní komisí a cesta byla zatímně oprave- starosty obcí a žádala přeložení silnice opačným na za přispění majitelů pozemků a obce Olešnice. směrem, totiž přes les Hyví na Rozseč. Bylo to no- 9. prosince usneslo se obecní zastupitelstvo při- vé opakování podobné petice, kterou podala obec spěti hasičskému sboru částkou Kč 2000 na zříze- Rozseč při jednání o zřízení železnice. Obecní za- ní betonové podlahy. V téže schůzi bylo usneseno stupitelstvo odsoudilo návrh obce Rozseče proto, zahájiti přípravné kroky ke zřízení částečné kana- že Rozseč po stránce hospodářské a po stránce lizace. Byl požádán zemský stavební úřad o vyslá- poplatnosti nemůže se i s podepsanými obcemi ní odborného inženýra za účelem proměření a vy- rovnati ani 1/3 poplatnosti. Utvořily se dva tábo- pracování projektu. Zaměření provedl od zemské- ry. I. Olešnice s požadavkem vedení silnice přes ho stav. úřadu Ing. Markus, který zjistil že u domů Petrov, II. Rozseč pro vedení silnice přes Hýví. č. 28 a 29 jest nepatrný spád, takže tato kanaliza- Na zemském úřadě i u ministerstva byly stálé ce musila být vyústěna 2 směry. Jeden odpad k Pe- intervence, prohlídky silnic a projektů, který terkovým, druhý odpad na Moravskou Stranu. Na z nich by byl výhodnější, ale zemský úřad zatím tyto přípravné práce bylo pamatováno do rozpočtu dal návrh na zamýšlené provedení rekonstrukce pro rok 1927 částkou Kč 10 000. Makovského kopce, totiž volil střední cestu. 30. prosince byl schválen obecní rozpočet na 11. dubna rozšířeno pouliční elektrické osvět- rok 1927: potřeba Kč 165 964, úhradou Kč 102 554, lování o 3 světla, z dosavadních 41 na 44. schodkem Kč 63 410, přirážka stanovena 310%. 20. května 1927 byl předložen plán na částeč- Žně byly na počátku deštivé, brzy však se zlep- nou kanalizaci obce Olešnice, jehož náklad sta- šily a počasí bylo pěkné. Kdo se se žněmi opozdil, noven na 75 000 Kč. Obecní zastupitelstvo se byl na tom dobře, protože suché počasí potrvalo usneslo, aby bylo urychleně pracováno o povole- i po celý podzim. I zima byla celkem mírná. ní subvencí, které měly obnášeti 40–50% staveb- ního nákladu. Poněvadž bylo již v této době za- 1927 počato s regulací potoka Olešnického, byl spád odpadový větší a navržen pro vyústění pod most V měsíci dubnu bylo již známo, že okresní sil- u Saidových na Mor. Stranu. niční komise budou vbrzku rozpuštěny a proto V téže schůzi byl jmenován obecní úředník Ka- hned byly zahájeny kroky ku zřízení silnice do rel Kašpárek definitivním obecním úředníkem Ústupa a na Veselku, aby při rozpuštění této ko- a plat byl mu upraven dle par. 23 vl. nař. ze dne

– 49 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 50

7/7 1926 čís. 113 Sb. a nař., podle II. platové stup- Poněvadž vydáním zákona o omezeném stano- nice. Jmenovací dekret byl schválen. vení obecních přirážek do nejvýše přípustné saz- 27. června a 4. července bylo velké krupobití, by 200% úhrada nestačila, byl požádán zemský které nadělalo velkých škod na polích a cestách. úřad, aby nekrytý schodek Kč 35 409 byl hrazen Škoda způsobená na pozemcích při soupisu zemským fondem. Tím se dostala obec na vyrov- škod byla odhadnuta na katastru obce Olešnice nací fond poprvé. Hospodářsky byl tento rok částkou 800 000 Kč. Na obecní cesty se usneslo smutný. Následkem krupobití byla i sklizeň ne- obecní zastupitelstvo 30. července překročiti obec- patrná. ní rozpočet částkou 2500 K na nejnutnější opravy cest. Krupobití nebylo u nás již pamětníka. 1928 19. září 1929 byl povolen odběr vody ze studny před domem č.174 fě.Karel Čápek, řeznictví, kte- 27. ledna povolilo obecní zastupitelstvo posta- rý si odvádí vodu vlastním potrubím, elektrickým vení čerpacích benzinových pump na náměstí čerpadlem. Do této doby, totiž do 27. října 1927, pro firmy: Vacum Oil Company a Bratři Zikmund. úřadoval starosta Alois Stejskal. Nájem z každé pumpy stanoven Kč 300 ročně. Tak jako jeho předchůdci dařilo se každé zapo- V této schůzi bylo také jednáno o udělení konce- čaté dílo dobře a obec zbavována dluhů. Po dobu se jednotě Sokol pro vyvařování a čepování piva, jeho úřadování bylo zaplaceno na dluzích 120 000. vína v případech, kdy budou pořádány taneční Volby konané 16. října 1927. Celkem bylo po- zábavy. Schůzi bylo přítomno 21 členů a bylo hla- dáno 6 kandidátních listin: sováno: 7 proti, 2 se vzdali, a 12 hlasů bylo pro. č.1 nár. soc. obdržela 130 hlasů Okresní úřad v Boskovicích sám rozhodl o tom, č.2 živ. strana 95 hlasů pro kolik podniků v roce se koncese bude vzta- č.3 strana komunistická 155 hlasů hovati. Poněvadž dluhy byly rychle spláceny, roz- č.4 strana lidová 71 hlasů hodl zemský výbor, že dluh na elektrizaci má být č.5 sdružení pokr. voličů 152 hlasů umořen ve lhůtě 40 roků, což se však zdálo obec- č.6 strana republikánská 57 hlasů nímu zastupitelstvu příliš dlouho a usneslo se Celkem 960 hlasů splatiti dluh v době 20 ti roků. Obdželi: 20. ledna 1928 zahájil některý Gotfried Rudolf č. 1 strana nár. soc. 3 mandáty automobilovou linku Olešnice – Brno, měl pěkně č. 2 živ.strana 2 mandáty vybavená auta a prokázal se mezinárodní konce- č. 3 strana komunistická 4 mandáty sí pro Československo, Jugoslavii, Německo, Ra- č. 4 strana lidová 9 mandátů kousko. Lidí hodně tohoto auta používalo, poně- č. 5 sdružení pokrokových voličů 4 mandáty vadž cesta do Brna stála 15 Kč a zavazadla zdar- č. 6 strana republikánská 2 mandáty ma. Státní a veřejní zaměstnanci požívali Za starostu zvolen: zvěr. Ježek Vladimír, (po- polovinu slevy. Poněvadž však obec byla vázána krokoví), I. náměstek: Metoděj Horáček, stolař zárukou, že doplatí min. pošt případný schodek, v Olešnici, (lidoví), II.náměstek: Jindřich Novot- bylo zahájení tohoto provozu hlášeno na pošt. ře- ný, domkař č. 3 (komunisté). ditelství současně se žádostí, aby obce Olešnice – Den před těmito volbami zemřel zasloužilý I. Kunštát – Lysice byly zbaveny této záruky třeba starosta obce Josef Matonoha a byl pohřben za i za cenu zrušení státní linky. Po dlouhém a sví- obrovské účasti lidu. K pohřbu se také sjela celá zelném jednání byly obce ze závazku propuštěny hasičská župa. a garanční vklady vráceny. Nově zvolené obecní zastupitelstvo mělo schů- Ve schůzi 20. dubna bylo vzato na vědomí, že zi 14. listopadu, ve které byla zvolena nová fi- moravský zemský výbor udělil obci subvenci na nanční komise a ostatní odbory. Starosta obce kanalizaci ve výši 10 % do výše 7500 Kč a minis- připomněl všem členům, aby pracovali všichni terstvo zemědělství 14. září 1928 rovněž 7500 Kč. svorně, jak se pracovalo v předešlých schůzích, Tím byl podpořen kanalizační projekt pro jeho aby tak mohla být dokončena započatá práce. uskutečnění. 3. července byl však vrácen zem- 28. listopadu byl projednán obecní rozpočet na ským úřadem obecní rozpočet k úpravě, takže rok 1928; celková potřeba vykazovala Kč 182 324, zůstal nekrytý schodek místo 35 409 pouze úhrada Kč 105 111, schodek Kč 77 213. 18 262.

– 50 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 51

1.srpna 1928 nařídil zemský výbor obci, aby na ze byla svolána do Skalice a byla zastoupena vše- zamýšlený odprodej stavebních míst v ulici Ho- mi zástupci obcí a zástupci starostovských sbo- ráčkové, směrem k Veselce po pravé straně silni- rů: Kunštát, Blansko a Boskovice. Utvořilo se ko- ce „na hlavatiskách“ byl předložen řádný parce- mité zastoupené zmíněnými okresy, které mělo lační plán celé plochy. Plán byl již před tím zadán vypracovati stanovy a podati bližší informace, jak k vypracování Ing. Koubovi v Boskovicích a před- by se nechal opatřiti potřebný úvěr a jakou for- ložen k jednání a schválení zemskému úřadu. mou se bude díti další jednání. Během téhož mě- V tu dobu prodala však obec již pozemky ucha- síce byla svolána druhá schůze, na níž předsedal zečům a povstala tam celé řada domků. Dr. Radkovský, starosta města Blanska, a prohlá- Prvně začal stavět: Karel Kašpárek, ob. úřed- sil, že by bylo lépe, aby bylo utvořeno jedno ník, malý domek, družstvo se sídlem v Blansku. Tento návrh však p. Horáček Metoděj v témže roce 1 a v příštím ztroskotal, poněvadž zejména kunštátský kraj 2 domky. musil by se na každý příděl dřeva obraceti na Na druhé straně p. Rudolf Procházka, řezník. Blansko. Bylo uznáno, že by se tímto způsobem Plán došel schválen a za krátkou dobu nabyl obcím nijak nepomohlo. obrovského významu pro obec, poněvadž se stal V zápětí na to byla svolána nová schůze pro důležitým pro využití plochy a okrasy obce. kraj kunštátský do Rozseče, kterou vedl letovický Kronikář uzavírá I. díl této pamětní knihy a po- farář P. Holba, ale ani ten nepořídil. Tím uvázla kračuje v díle druhém od téhož data věc na mrtvém bodu. Kašpárek, kronikář. Rok 1929 Pokraãování II. dílu pamûtní knihy 25. ledna byl obecním zastupitelstvem schva- Zřízení lékárny lován obecní rozpočet na rok 1929 a vykazoval Po celou řadu let usilovalo několik lékárníků v řádném hospodaření schodek Kč 56 888 a usne- o zřízení lékárny v Olešnici, vždy marně. Teprve sena 200% obecní přirážka. dne 17. října 1928 podařilo se zřízení lékárny Mimořádný obecní rozpočet vykazoval nekry- v Olešnici p. PhMr. Rudolfu Kselíkovi, která mu tý schodek 99 500 Kč, který má být hrazen zá- byla povolena výměrem okres. úřadu v Boskovi- půjčkou. cích č. 27.891./1928. Lékárna byla zařízena v do- Tento obecní rozpočet zahrnoval v sobě: mě č. 123. 1.) Částečnou kanalizaci obce I. díl, jejíž ná- Oslava: V předvečer 28. října 1928 shromáždilo klad byl rozpočten na Kč 75 000. se všechno občanstvo obce, bez rozdílu politické- 2.) Náklad na zřízení koupaliště do výše ho přesvědčení, u hospodářské školy v Olešnici, Kč 47 000. odkud vyšel průvod přes náměstí a vedlejší ulice. V stálém rozpočtu byl dále zařazován obnos Kč S průvodem vyšla též i hudba. 16 846 na opravu Radnice, která byla zadána p. Celé naše městečko bylo osvětleno jak zvenčí Janu Šedivému, staviteli v Olešnici. tak i svícemi v oknech. Po projítí celým městeč- Volby do místních školních rad 17. dubna 1929 kem stanul celý průvod na náměstí, kde měl krát- byly provedeny obecním zastupitelstvem volby kou přednášku p. Adolf Kafka, řídící učitel ve vý- členů a náhradníků pro školu obecnou a volby čle- službě. Po proslovu zahrála hudba národní hym- nů a náhradníků pro školu měšťanskou dle zák. 75 ny a občanstvo je zpěvem doprovázelo. z roku 1919; volilo se: Škola obecná: 5 členů Školník Horáček Vincenc: 10. prosince 1928 a 3 náhradníky, Škola měšťanská: 4 členy a 3 ná- udělilo obecní zastupitelstvo definitivní místo hradníky. Před volbou se strany dohodly na sdru- školníka Vincenci Horáčkovi a upravilo mu plat žení, vyjma strany lidové, která volila samostatně. na základě zákona č. 16/1919 Sb.z. a nař. Při volbách obdržely: Sdružené strany 3 členy, Koupě lesů: V měsíci prosinci 1928 bylo 2 náhradníky, Strana lidová: 2 členy, 1 náhradníka. v obecních schůzích jednáno o parcelaci lesů od Pro školu měšťanskou byla volba provedena velkostatků. podle téhož měřítka. Jednání bylo obtížné, poněvadž se nevědělo, Sdružené strany obdržely: 3 členy, 2 náhradní- jak řešení parcelace bude provedeno. První schů- ky, Strana lidová: 1 člena, 1 náhradníka.

– 51 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 52

Chudinské zaopatření přestárlých osob. Až do Nabídku podaly: 1) fa. Fischman Brno, na část- 26. června 1929 vyplácela obec sama ze svých pro- ku Kč 78 650,98; 2) fa. Ing. Hindels Brno, na část- středků chudinské podpory 50ti přestárlým oso- ku Kč 108 268,42. bám, každé K 2 týdně. Vydáním nového zákona Již před tím jednala obecní rada a doporučila o převzetí těchto přestárlých osob byly výdaje chu- obecní finanční komisi a obecnímu zastupitel- dinského fondu sníženy. Celkem byly přihlášeny stvu, aby s kanalizací bylo zatímně posečkáno do dle tohoto zákona 72 osoby a všechny obdržely doby, než bude provedena regulace potoka oleš- roční podporu 500 Kč s obecním příplatkem Kč 50. nického, poněvadž vyústění kanalizace bylo za- 3. říjen 1929. Na kanalizaci, která byla zařaze- měřeno pod starý dřevěný most u domu č. 176, na do obecního rozpočtu, vypracoval zemský sta- kde nebyl dosud zajištěn dostatečný odpad vody. vební úřad v Brně plány a na základě podání žá- Rovněž tak nebyl zřízen most který byl již projek- dosti obcí Olešnicí byly povoleny tyto subvence: tován a měl být posunut o několik metrů vpřed. 1.) Moravský zemský výbor 10 % Proto bylo zatímně se zadáním stavby posečkáno 2.) Ministerstvo zemědělství 10 % do doby vyřešení regulačního toku potoka. 3.) Ministerstvo zdravotnictví 15 % z celkového 18. únor 1930. Svolána slavnostní schůze obec- rozpočteného nákladu Kč 75 000. Obecní zastupi- ního zastupitelstva, které se zúčastnilo 23 členů telstvo schválilo toto oznámení a požádalo ihned a 1 náhradník. Starosta obce zvěrolékař Ježek o vypsání stavby. Kanalizace I. díl jest v plánech uvítal všechny členy obecního zastupitelstva, na- od č. 17 na Peterků most, s odbočkou na rohu Čáp- čež podal zprávu, že starostovské sbory okresu kovy koželuhny na Moravskou stranu do potoka. boskovického se usnesly, aby všechny obce v na- 25. listopad 1929. Projednán obecní rozpočet šem okrese jmenovaly p. presidenta republiky T. na rok 1930, který se nikterak neliší od rozpočtu G. Masaryka čestným občanem za zásluhy, pro- minulého, a k úhradě schodku byla usnesena kázané celému českému národu. Obecní zastupi- 200% obecní přirážka. Před tímto jednáním telstvo usneslo se za přítomnosti všech členů, o obecním rozpočtě vyžádal si slovo náměstek aby i městys Olešnice jmenoval pana presidenta starosty Horáček Metoděj a poukázal na to, že republiky čestným občanem městyse Olešnice. školní rady propůjčily školní budovu ku konání Vzhledem k těžkým finančním poměrům nebylo bohoslužeb církvi československé. Dále žádal možno k 80ti letým narozeninám p. presidenta v zájmu udržení klidu v obci, aby se obecní za- pořádati větší slavnost nebo založení různých na- stupitelstvo uneslo, že škola napříště nebude dací, jak se dělo ve větších městech. Místní spol- k podobným účelům propůjčována. Starosta ob- ky byly vyzvány, aby důstojným způsobem pro- ce podal o věci vysvětlení a předal tuto záležitost vedly oslavy. k projednání. Schůzi bylo přítomno 19 členů Oslava v obci byla zařízena tak, aby občanstvo obecního zastupitelstva, které se usneslo oznámit v předvečer narozenin p. presidenta od 7 do 8 školním radám usnesení tohoto znění: hod. večer osvětlilo okna. „Poněvadž škola je obecním majetkem, nebu- Důstojné oslavy vykonaly místní spolky jak de pro příště k podobným účelům propůjčována, Orel, tak Sokol. Při této příležitosti byly také spol- nýbrž bude sloužiti čistě k účelům vyučovacím.“ ky vyzvány na základě usnesení obecního zastu- Rok 1929 byl hospodářsky dobrým rokem, pitelstva, aby bylo pamatováno na zřízení fondu a nevykazoval žádných škod a pohrom. na stavbu pomníku padlým vojínům ve světové Úmrtnost roku 1929 vykazuje celkem 25 osob. válce. Jednota Sokol přispěla na založení tohoto Z toho počtu zemřelo: 21 osob vyznání římskokato- fondu částkou Kč 1 200 uloženou na vkladní lického, 4 osoby vyznání evang. českobratrského. knížku občanské záložny v Olešnici. Jiných darů Z celkového počtu zemřelých bylo 21 osob do- se nesešlo. spělých, 4 děti. 17. květen 1930. Na opravu Radnice, prováděné od května 1930 vypracoval plány zdejší rodák ar- Rok 1930 chitekt V. Chroust. Plány byly řešeny pro moder- ní stavbu, ale muselo být od opravy dle plánů 20. ledna došel schválený obecní rozpočet na upuštěno, poněvadž celá přední zeď Radnice je rok 1930 a současně došly nabídky na zřízení ka- kamenná a těžko by bylo umísťování železných nalizace I. dílu. nosičů. Proto obecní zastupitelstvo upustilo od

– 52 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 53

původního plánu a návrhu a nová okna v Radnici jednalo, ale nakonec bylo usneseno, aby si obec byla zřízena dle starých mír. vyžádala informace na okresním úřadu v Bosko- Od tohoto data bylo intenzivně pracováno na vicích a v ústředí starostenských sborů v Brně, je- zlepšení silnice přes Makovský kopec, který měl li obec povinna sama zaplatiti toto místo a v jaké býti přeložen do výhodnější polohy. Již dříve se výši. Teprve po takto získaných zkušenostech usneslo obecní zastupitelstvo, že obec Olešnice bude definitivně výkup proveden. Schválení do- přispěje na stavbu přeložení tohoto kopce obno- šlo 22. srpna 1930, kdy částka Kč 5 000 byla Gus- sem Kč 50 000. Při projednávání této otázky ve tě Šamánkové vyplacena a kromě toho byla jí po- schůzi obecního zastupitelstva konané dne 17. stavena zeď od mostu pro zřízení chodníku. Sta- května bylo učiněno na návrh p. F. Fialy č. 122 vebník byl však povinen celé spaliště zbourati pozměňovací usnesení a to tak, že tato částka bu- a prohlásil také mezi jednáním, že již jedná o vy- de povolena k vybudování nové silnice od Mra- pracování plánů na postavení činžovního domu. morky přes Crhov do Horničí.Vybudováním této 18. červenec 1930. Obecní zastupitelstvo jed- silnice vidí obecní zastupitelstvo uskutečnění ce- nalo o zřízení pomocné třídy pro méně nadané loroční autobusové dopravy jako náhrady za že- žáky, jak bylo nařízeno okresním školním výbo- lezniční spojení. Dále se obecní zastupitelstvo rem. Poněvadž však do I. třídy bylo přihlášeno již usneslo, že na rekonstrukci Makovského kopce přes 70 žáků, bylo nutno rozdělit I. třídu na po- nemůže ničím přispěti, neboť přeložením silnice bočku, takže ve školní budově není místa pro zří- v kopci z leva na pravo se sněhovým závějím ne- zení třídy pro méně nadané žáky. Po delší poradě odpomůže. Jednání tím bylo oddáleno a předáno bylo rozhodnuto, aby tato třída byla zřízena znovu zemskému úřadu k dalšímu řešení, poně- v chudobinci, v místnostech, kde býval dříve dět- vadž již mezi tím navázala obec jednání u minis- ský útulek. terstva obchodu, zda nemá námitek proti navrho- Hasiči: Po vzoru jiných větších obcí, které se vané změně inkamerační silnice přes Olešnici na postaraly o koupi nových automobilových stříka- Bystřici n/P. Ministerstvo kladně na tuto žádost ček, obrátil se také i sbor hasičský v Olešnici na odpovědělo. obecní zastupitelstvo, aby mu obec přispěla pe- 19. březen 1930. V měsíci březnu 1930 vyhořel něžitě na pořízení automobilové stříkačky. Hasič- na Mor. Straně domek č. 177, patřící Gustě Ša- ský sbor zakoupil starší silný automobil ze zám- mánkové. Domek tento přečníval rohem přes ku z Jimramova a hodlá svým nákladem automo- chodník do veřejné silnice. Byl postaven z nepá- bilovou stříkačku poříditi. V žádosti uvádí, že lených cihel, podkroví bylo deskové, vyplněné náklad bude obnášeti asi Kč 56 000. Obecní rada drtinami. Po vyhoření domku zažádala pí. Gusta doporučila obecnímu zastupitelstvu, aby schváli- Šamánková za povolení domku a to na starých lo zúročení této zápůjčky, čímž obec bude takto zdech. Stavební komise nemohla však přistoupiti přispívati na úrokování pořizovacího nákladu. k povolení takové úpravy a přestavby. Bylo jed- Lesy: Po nezdařilých pokusech o zřízení les- náno s vlastnicí o vykoupení části zastavěné plo- ních družstev v roce 1928 navázali zástupci obcí chy pozemku na rozšíření chodníku a tím i rozší- jednání samostatné a to obce: Olešnice, Rovečné, ření okresní silnice. Obecní rada a stavební komi- Vel. Tresné, Věstín, Věstínek, Bolešín, Koroužné. se přizvala k jednání zástupce okresního úřadu Zda by nebylo možno bez parcelace z volné ruky cestmistra Paara, který na místě samém vytýčil odkoupiti les Dubovici v katastru obce Bolešína, hranici tak ,aby novostavba byla provedena asi jehož výměra obnáší přes 800 mír. Tohoto jedná- 5,30 m až 5,80 m od hrany silniční, čímž by od- ní zúčastnili se všichni zástupci těchto obcí a za padla vyjímka § 46. mor. stav. ř. Vlastnici domku pomoci p. poslance Pelíška z Prosetína byly ko- zastupoval manžel p. Karel Šamánek a prohlásil, nány intervence u státního pozemkového úřadu že by byl ochoten přední zeď stavby odstoupiti, v Praze. Obecní zastupitelstvo ve schůzi konané bude-li mu vyplacen obnos Kč 10 000. To se zdá- dne 22. srpna 1930 se usneslo, aby k jednání lo příliš drahým výkupem a po delší debatě bylo o parcelaci lesa Dubovice, ze kterého by měla mu nabídnuto Kč 5 000 a podezdění a úprava obec Olešnice obdržeti asi 160 mír, vyslali svoje chodníku. Ta ovšem byla daleko draží, než poža- zástupce na schůzi ve Víře, která se konala 23. dovaných dalších Kč 5 000. Ve schůzi obecního srpna. Zástupcům naší obce bylo uloženo ohradi- zastupitelstva dne 13. června dlouho se o věci ti se proti přídělu méně hodnotnějšího lesa, kde

– 53 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 54

nevede žádná cesta a žádali příděl lesa přístup- Rok 1930 byl celkem klidný, hospodářsky a ob- nějšího a bližšího. Současně byl pověřen starosta chodně dobrý, i úmrtnost občanská se zmenšila obce k prohlášení, že obec Olešnice trvá na par- na 20 osob. Zemřelo celkem 18 osob náboženství celaci, že však s navrženým dílem (dříve již na- ř. k. 2 osoby evang. českobratrské. V tomto počtu vrhnutým) nesouhlasí. Hned 28. srpna 1930 byla 4 děti. svolána nová schůze obecního zastupitelstva, při které vysvětlil starosta obce výsledek jednání Rok 1931 schůze ve Víře, kde bylo dosavadní usnesení ob- cí o rozdělení lesa pozměněno. O rozdělení byl Obecní rozpočet na rok 1931 byl předložen ku sepsán protokol, podle kterého se obci Olešnice schválení dne 20. 2. a vykazoval potřebu přiděluje část lesa Dubovice za obcí Bolešínem Kč 199 866, Úhradu Kč 131 642, Schodek Kč 68 směrem k Věstínku, mimo skály Sypiny, které se 224. vypouští. Sypiny by si ponechala obec Bolešín Vzhledem k značnému poklesu předpisu pří- a obci Olešnici ponechává právo na 2 ha. Po této mých daní bylo nutno zvýšiti obecní přirážku na dohodě byla ještě vykonána prohlídka lesa, ku výši 250 %. Aby tato přirážka mohla být stanove- které byl přizván Robert Vorbach z Olešnice jako na, musily se snížit obecní rozpočty školních rad lesní znalec, a prohlásil, že v přídělu může roční o částku Kč 5 000, která měla sloužiti k zakoupe- přírůstek obnášeti 115m3 a že celková hmota ob- ní nového školního nábytku. Mimořádný rozpo- náší asi 1 815m3. Obecní zastupitelstvo vyslechlo čet byl stanoven pouze na zřízení kanalizace dle tuto zprávu a po delší debatě se usneslo trvati na rozpočtené částky Kč 78 625. přídělu lesa, jak bylo protokolárně smluveno, Obecní stráně: 20. února 1931 schválilo obec- přes to, že s nabízeným přídělem není spokojeno ní zastupitelstvo obnovení pronájmu obecních a že konečné rozhodnutí učiní podle stanovené strání na dalších 10 roků a to tak, že dosavadní ceny. V případě, že by cena neodpovídala, od- pacht, který uživatelé platili, byl jim zvýšen stoupí od parcelace. Dále si vyhradilo, že důsled- o 200 % k dosavadnímu nájmu. Starý pacht ob- ně ještě trvá na přídělu lesa Chrastě v revíru Lam- nášel dosud asi Kč 14 za 1 míru, takže daň po- berg na katastru obce Olešnice. Tím bylo další zemková byla daleko větší. jednání posunuto až na rok 1931. Lesy: 2. ledna 1931 obdržela obecní rada ozná- Inkamerační silnice: Po nesčetných jednáních mení státního pozemkového úřadu v Praze na zá- o přeložení Makovského kopce vypracoval okresní kladě podzimního jednání v roce 1930 výměrem úřad v Boskovicích dne 21. října 1930 protokol číslo 180.624/30-IV/6, dle kterého po konečné o dláždění silnic v Olešnici. Projektovaná délka dohodě s velkostatkem Kunštát ze dne 9. ledna dláždění silnic by obnášela asi 600 m a stavební ná- 1930 označuje za kupce lesních ploch za ceny klad dle projektu Kč 70 000. Byla ale dána podmín- přídělové mimo jiné také obec Olešnici, která ob- ka, že dlážděním silnic jest podmíněna výstavba drží: Lesní trať Chrast 24,73 ha, část lesa Dubovi- kanalizace v části obce, a to počínaje od domu č. ce 30,00 ha. 29. Kanalizační projekt nebyl dosud do této doby Současně byl vybídnut vlastník lesa (Kunštát) zadán, ačkoliv subvence byla již povolena v před- a obec městys Olešnice, aby ihned navázali styky cházejícím roce. Obecní zastupitelstvo zasedalo pro a předložili řádnou kupní smlouvu, schválenou řešení této otázky dne 11. prosince 1930 a usneslo dohledacím úřadem. Obecní rada ihned navázala se, aby ihned se přikročilo k vypsání a zadání stav- jednání o prodeji a stanovení ceny. Chrast v ka- by kanalizace, by v době zimní byla stavba zadána tastru obce Olešnice nebylo zapotřebí rozměřiti, a na jaře hned provedena. Při této příležitosti bylo poněvadž se jednalo o celý úsek, kdežto Dubovi- znovu jednáno o zřízení cesty na Veselku (od roku ce musila být rozměřena i pro ostatní obce, které 1927) a prozkoumán propočet cesty, na niž byl roz- současně obdržely příděl. Na schůzi 12. března počet 345 000 Kč místo původních Kč 90 000. Na 1931 v Rovečném bylo vyjednáno, že celá Dubo- úhradu nákladu měla Olešnice přispěti částkou 103 vice bude rozměřena oprávněným měřičem a ná- 500 Kč. A obec Veselka částkou 69 000 Kč. Obecní klad za rozměření bude uhrazen všemi obcemi zastupitelstvo však prohlásilo, že trvá na původním společně dle výměry, nikoliv podle ceny lesa. projektě, kde stavební náklad je menší a plně vyho- Tím bylo dřívější jednání ze schůze konané 23. vuje všem požadavkům. 8.1930 pozměněno. Zaměření přídělu lesa Dubo-

– 54 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 55

vice bylo zadáno Ing. Joglovi z České Třebové za nejnutnější nářadí pro lesní hospodářství a to: obnos Kč 4 800. Dne 11. dubna 1931 podepsala 1 pásmo do lesa obec Olešnice zatímní kupní smlouvy o sjednané 1 klupna na měření dříví ceně za lesy, kterou prodává velkostatek Kunštát 1 číslovačka na kulatinu a značkování paliva. tyto části: Chrast katastr obec Olešnice, pč. 712, Vracím se zpět k protokolu obecního zastupi- 714, 720 za čistý obnos Kč 42 000 mimo všech po- telstva 22. dubna 1931, kde byl předložen posu- platků, které budou stanoveny později, jednak dek o zakoupených lesích lesním Benešem z vel- státním pozemkovým úřadem a generálním plno- kostatku Kunštát, který podal písemný posudek mocníkem majitelky velkostatku Kunštát panem po prohlídce lesů, načež obecní zastupitelstvo na Janem Holubem, generálním ředitelem v Kromě- návrh p. Frant. Fialy usneslo se na pravidlech, říži. Příděl lesa Chrastě dle proměření obnáší sloužících k řádnému provozu lesního hospoda- 24 ha, 73 a, 24 m2. Dubovice, katastr obec Bole- ření. Pravidla mají 12 bodů a jsou založena v pro- šín, dle plánu Ing. Jogla obdrží obec Olešnice díl tokolní knize o schůzi obecního zastupitelstva. parcelu 142/9 ve výměře 27 ha, 51 a, 98 m2. Za Začátky byly ovšem těžké. Dřeva bylo všude nad- tuto výměru zaplatí obec Olešnice Kč 70 000 čisté bytek, zvláště po této kalamitě, takže dřevo se ceny mimo poplatků. Kupní smlouvy téhož roku prodávalo za padanou cenu. Dřevo musilo být byly zadány k vypracování dle přání generálního odstraněno, aby lesy byly chráněny před škůdci ředitelství v Kroměříži p. JUDr. Dolanskému v Br- (různými lesními brouky, kterých se mnoho vy- ně, který velkostatek při parcelaci zastupoval. skytlo). Všechny polomy nebyly však zpracovány Nyní se však jednalo o zaplacení celkového ná- pro nedostatek odbytu a obecní rada považovala kladu na odkup těchto lesů. 22. dubna 1931 usne- za velikou škodu, mělo-li býti prodání pod cenou. slo se obecní zastupitelstvo, aby ku hrazení ná- V Dubovici nebylo polomů, pouze zlomce, kte- kladu na zakoupení lesů bylo v prvé řadě použito ré byly zpracovány v pozdější době, postupně. IV. státní půjčky 6 % v částce Kč 15 000, a IV. stát- V přídělu lesa Dubovice zůstaly však obci Olešnici ní půjčky 4% rovněž Kč 15 000, které byly prodá- a to ve prospěch obce Olešnice tyto služebnosti: ny prostřednictvím občanské záložny v Olešnici 1.) Služebnost vytahování a svážení dříví k ces- za cenu Kč 24 240. Dále bylo použito kmenového tě vedoucí podél bodů 27, 28, 29, do bodu B na jmění obce Olešnice ve výši Kč 12.313, takže cel- hranicích č. k. 142/7, a 142/8 a dále ježdění po té- kem bylo uhrazeno Kč 36 553. Poněvadž cena by- to cestě přes p.č. 142/8, 142/7 do bodu D na ve- la rozpočtena do výše Kč 140 000, bylo nutno žá- řejnou cestu č.p. 889/2. dati o zápůjčku, kterou obci poskytl místní spoři- 2.) Služebnost cesty od bodu G po stávající ces- telní a záloženský spolek s povolením okresního tě k bodu 19. Tyto služebnosti se vztahují na po- úřadu v Boskovicích do výše Kč 100 000, poněva- zemek panující a to pč. 142/9 majetek obce Oleš- dž mimo jiných výdajů přicházel také v úvahu nice přes pč. 142/8, les, majetek Věstínek 142/7, lesní plán, který dosud nebyl vypracován a podle les, majetek Velké Tresné 142/9, les, majetek něhož se měla lesní těžba konati. K tomu kroni- Olešnice, jako panující, pozemek služebný pro kář podotýká, že na začátku listopadu, a bylo to obec Věstín. Tato práva byla zaknihována. Příděl dne 11. listopadu, kdy řádila zde veliká větrná lesa nachází se na katastru obce Bolešína, kam je smršť, bylo mnoho lesa poškozeno. Byla to ze- obec Olešnice povinna odváděti všechny přede- jména Schnelovka Skalky, která utrpěla značný psané daně. polom, který mohl být zpracován teprve až v ro- Odevzdání diplomu: Současně v této schůzi ce 1931 v zimních měsících. Také v přídělových ob. zastupitelstva, konané dne 22. dubna zaslalo lesích smršť nadělala velkých škod, svalené dřevo ministerstvo obchodu v Praze čestný diplom bylo však již sděláno. zdejšímu občanu Františku Štrůblovi , který po Také v přídělových lesích smršť nadělala vel- 52 roků byl nepřetržitě zaměstnán v závodě p. kých škod, ale dřevo s větší části bylo již prodá- Metoděje Neumanna, koželužna v Olešnici. Di- no. Při přejmutí lesa Chrastě v katastru obce plom zaslal okresní úřad v Boskovicích a pověřil Olešnice po dohodě s velkostatkem Kunštát kou- starostu obce, aby diplom v této schůzi jubilanto- pila obec i zbytek kulatiny za obnos Kč 2 637, kte- vi doručil. Jubilant se dostavil do schůze a čestný rý prodala s nepatrným ziskem p. Janu Šedivé- diplom převzal. Při této příležitosti se usneslo mu, staviteli v Olešnici. Za výtěžek koupilo se obecní zastupitelstvo poděkovati p. okresnímu

– 55 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 56

hejtmanovi za doporučení jubilanta ministerstvu čením dluhu. Dne 31. května 1931 bylo vykonáno obchodu. Předání diplomu stalo se ve schůzi sku- slavnostní předání automobilky pod protektorá- tečně důstojným, neboť jubilant se dostavil ve tem obecního zastupitelstva a za přítomnosti ha- slavnostním úboru a s velkou radostí a vděkem sičských sborů celého okolí. Slavnost byla uspo- diplom převzal. Byl v této době první, který přejí- řádána na náměstí. Průvod k této slavnosti vyšel má v republice československé v našem kraji ta- od hedvábné továrny a znázorňoval vyvíjení se kovýto první diplom. v hasičských stříkačích. První od roku 1700 až Kanalizace: Částečná kanalizace dle plánů do nynější doby postupně. Nebylo ani zapome- zemským stavebním úřadem v Brně vypracova- nuto starých požárních vozů na vodu i tehdejších ných byla zadána nejlevnější firmě Ing. Oldřich krojů. Předání bylo o 3 hod. odpoledne náměstí Nikel v Brně za cenu Kč 57 475,20, tedy za znač- u kašny. ně nizší cenu, než v předcházejícím roce, kdy br- Garáže ve Skalici: Podle závazku z roku 1921 něnské firmy operovaly daleko vyššími obnosy. bylo naše městečko povinno postarati se o vý- K tomu ještě zemský úřad nařídil fě. Ing. Oldřich stavbu garáže ve Skalici pro státní autobusovou Nikel, že pro stavbu může býti jedině používáno linku na trati Skalice – Olešnice společně s Kun- rour hrdlových, nikoliv drážkových. Se stavbou štátem a Lysicemi, jak jest již zmínka v pamětní bylo ihned započato od domu č. 36 nahoru do knize. Poněvadž podle zjištění byla tato linka stá- města. Vykopávky šly dobře, až před budovou di- le aktivní a obce neobdržely od státu žádné ná- vadla narazili dělníci na tvrdou skálu ve hloubce hrady ani nájem, rozhodli se zástupci zúčastně- 60 cm, takže úsek v tomto místě v délce přes 30 ných obcí požádati Čsl. stát, aby garáže ve Skali- m musel se vystřelovat a ještě klíny do hloubky 1 ci byly jím odkoupeny; bylo tak učiněno 1/2 m vysekávat. Práce byly dokončeny do pod- z důvodu, že stavbou se obce značně zatížily. To- zimu a při rozpočteném obnose byla kanalizace to jednání bylo navázáno již dříve, nedošlo však rozšířena, a to od rohu domu č. 81 za stodole k dohodě. Zástupci ministerstva prohlašovali, že v délce 30 m a od domu č.123 do ulice k domu č. min. pošt a telegrafů trvá bezpodmínečně na zá- 62 o 25 m, celkem o 55 m. Celkový účet obnášel vazcích, kterými jsou obce povinovány. Druhá Kč 57 319,25 vyjma plánů a komisí jak vodopráv- závadná záležitost byla, že garáže potřebovaly ní, tak i kolaudační. Celkový náklad byl schválen nevyhnutelně opravy, což obce nechtěly svým zemským úřadem na Kč 78 000, účet i s prodlou- nákladem prováděti. Po dlouhém jednání dne 20. žením kanalizace včetně poplatků po skončení října 1931 přijeli zástupci ministerstva pošt do prací obnášel Kč 71 000. K tomu se podotýká, že Skalice, kam byli pozváni zástupci obcí Olešnice, pro odpad vody regulovaného potoka pod most Kunštátu a Lysic k jednání o koupi. Po dohadová- muselo být vykoupeno část místa od pí. Gusty Ša- ní se byla sepsána prozatímní smlouva na Kč 43 mánkové, za které ji bylo zaplaceno Kč 1 000. 000, z čehož připadá obci Olešnice Kč 12 000. Tu- Tento kanalizační úsek byl proveden velmi svě- to zprávu vzalo obecní zastupitelstvo s potěšením domitě a trvanlivě. na vědomí, že pro další dobu bude obce zbavena IV. třída měšťanské školy: Až dosud postrá- zbytečných nákladů. dalo naše městečko IV. tř. měšt. školy, ačkoliv Obecní volby: Volby do obecního zastupitel- v okolí jako v Kunštátě, Bystřici a Bystrém dávno stva byly vykonány dne 27. září 1931. Voličů bylo tyto třídy byly zřízeny. Rodiče místních dětí byli 1 011 a volby se zúčastnilo 980. Volilo se ve dvou nuceni, chtěli-li jim poskytnouti vzdělání IV. tří- volebních místnostech a to ve Škole a na Radnici. dy, dáti je buď do Kunštátu, ponejvíc však do Kandidátních listin bylo podáno 6. Tyto podaly: Bystrého. Po získaných informacích dohodla se 1. Strana nár. soc., 2. Strana soc. dem., 3. živ- obecní rada se školní radou o podání žádost o zří- nostensko středostavovská, 4. Republikánská zení tohoto kursu také u nás. Žádosti bylo vyho- strana, 5. strana bez politického pojmenování, 6. věno. Místní učitelstvo prokázalo ochotu vyučo- Strana lidová. vati ve IV. třídě, aniž by rodiče musili platiti vel- Při volbách obdrželi: ké náklady, čímž bylo usnadněno přijímání žáků. 1. Strana nár soc. 175 hlasů Hasičský sbor: Hasičský sbor olešnický poří- 2. Strana soc.dem. 130 hlasů dil si novou automobilovou stříkačku, na kterou 3. Strana živnostenská 93 hlasů se zavázalo obecní zastupitelstvo přispívati zúro- 4. Strana republikánská 169 hlasů

– 56 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 57

5. Strana bez pol.pojmen. 48 hlasů 1932 obnášel dluh celkem Kč 56 026. Obecní ra- 6. Strana lidová 365 hlasů da se usnesla, že bude úrokovati pořizovací ná- volební číslo bylo 36 klad pouze do výše Kč 55 000. Obecní rada sestavena takto: 26. února 1932: Občanům na Vejpustku bylo Starosta obce: zvěr. Ježek Vladimír, I. náměstek: nařízeno, hlavně nájemcům obecních strání, aby Horáček Metoděj, stolař, II. náměstek: MUDr. Ot- ihned započali s hubením puklice švestkové, kte- mar Thoma. Radní: František Škarvada, knihař, rá se objevila na stromech a ohrožovala i soused- Josef Kovář, domkař č. 58, Prof. Leopold Bená- ní zahrady. Za tím účelem byl požádán zemský ček, kooperátor, Karel Šamánek, řezník, Josef zahradník, aby prohlédl zahrady. Občané žádali Sperát, rolník obec o povolení příspěvku na hubení škůdce, Nová obecní rada ponejprv zasedala dne 23. li- avšak žádosti nebylo vyhověno, ale nařízeno, že stopadu 1931, kde starosta rozdělil jednotlivým každý vlastník stromů je povinen vlastním nákla- členům obecní rady funkce a nabádal všechny dem se postarati o řádné čištění stromů. členy ku svorné a pospolité práci. Práce bylo dos- 2. března 1932. Zakoupen nábytek od p. Meto- ti hned na počátku. Již začátkem roku se pociťo- děje Horáčka v Olešnici a to 2 psací stoly, 8 ohý- vala nezaměstnanost dělnictva všech oborů a by- baných židlí, 1 stůl k zasedání ke schůzím obec- lo nutno postarati se o zaměstnání hlavně živite- ní rady za cenu Kč 3 896,40. lů rodin, jež byli zaměstnáni v letní době tohoto 2. března 1932: Občanská záložna oznamuje, roku na regulaci potoka a na stavbě kanalizace. že darovala na zahradní úpravu školního parku Na podzim bylo již 60 živitelů rodin bez zaměst- obnos Kč 3 811,82, což obecní rada vzala s potě- nání. Musili se spokojiti s přídělem státních stra- šením na vědomí a usnesla se poděkovati ředitel- vovacích lístků po 10 Kč, kterých bylo velmi má- ství záložny. Současně požádala okrašlovací spo- lo přidělováno.V listopadu rozšířila fa. Nagel lek, aby převzal do své správy úpravu parku a do- a Brady provoz továrny, načež obecní rada se sta- hled na provádění práce. Okrašlovací spolek rala o to, aby v prvé řadě byli zaměstnáni místní vyhověl přání obce a s úpravou započal dne 1. dělníci, což se podařilo. dubna 1932. 2. prosince 1931 byl projednán obecní rozpočet 7. dubna 1932: Po celou řadu let nebyla vyko- na rok 1932, který vykazoval potřebu: nána volba do obecního honebního výboru. Pro- Kč 265 161, úhradu Kč 198 331, schodek Kč 66 to požádali obecní radu všichni vlastníci pozem- 330. Mimořádný rozpočet vykazoval potřebu Kč ků o sestavení kandidátní listiny, aby volba byla 142 109, úhradu Kč 142 109. Obecní přirážka by- provedena jednotně. Přáním vlastníků bylo vyho- la stanovena 200 % k dani činžovní, a 250 % věno a kandidátní listina byla sestavena takto: k ostatním daním přirážkám podléhajícím. Členové výboru: 10. prosince vypracovala obecní rada nový jed- 1.) František Fiala, obchodník nací řád pro schůze obecního zastupitelstva dle 2.) Jindřich Weis, rolník směrnic které zákon přesně stanoví a podle nichž 3.) Gustav Člupek, rolník se dosud ve schůzích nejednalo. Celý řád jest za- 4.) Jindřich Procházka, rolník psán v protokolní knize ze dne 10. prosince 1931 5.) Josef Višinka, rolník a vyvěšen v sále Radnice. 6.) Antonín Novotný, rolník č. 75 První schůze nově zvoleného obecního zastu- 7.) Josef Synek, č. 162, domkář pitelstva konala se dne 18. prosince 1931 a zú- Mimo tyto osoby byli navrženi ještě 3 náhrad- častnilo se jí 22 členů z 24 volených. níci. Úmrtnost v roce 1931. Zemřelo celkem 24 21. duben 1930: Započato s vykopáním studny osob, z toho 19 ř.k., 5 evang. českobr. Z počtu na horní části Vejpustka nad domkem č. 59, kde zemřelých bylo 5 dětí. byla dosud studna nezakryta a při přívalech vody byla stále znečisťována. Rok 1932 28. duben 1932: Dne 21. dubna 1932 podali děl- níci: Halámek Josef, Bukáček Frant., Švanda Jind- 12. leden: hasičský sbor předložil vyúčtování řich, malíř, Jahoda Frant. a Bláha Josef žádost ob- nákladu na pořízení automobilové stříkačky, kte- ci, aby jim odprodala louku u Puchárny na stav- rý obnášel celkem Kč 84 276 a ku dni 12. ledna bu rodinných domků. Nabídli cenu Kč 2 za 1m2.

– 57 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 58

Současně také podala žádost za odprodej této u Škrobárny, která by současně mohla sloužiti za louky sl. JUDr. Jaromíra Procházková, která na- koupaliště. Předseda vodního družstva Metoděj bídla obci Kč 4 za 1m2. Jednání o prodeji bylo dá- Horáček zdůraznil potřebu této nádrže, takže no na pořad do schůze obecního zastupitelstva, subvencující úřady povolily příspěvek. Nádrž by- které předalo řízení nazpět obecní radě, aby vy- la projektována v rozměrech 800 m2 plochy jednala se sl. Procházkovou, kolik by za míru s podmínkou, že nádrž bude pouze obezděna ka- skutečně zaplatila. Po delším jednání však z pro- mennou zdí. Stavba nádrže byla dokončena na ja- deje sešlo, protože se obecní rada rozhodla, že ře 1932 a hned počátkem května byl o toto kou- místa toho prodávat nebude, protože je sama bu- paliště značný zájem, neboť občané neměli se de potřebovat. skutečně kde koupati. Děti byly první, které za- 29. dubna 1932: ve schůzi ob. zastupitelstva čaly ihned koupaliště užívati, hloubka nádrže jest bylo usneseno sestaviti a zvoliti odbor, který po- odstupňována od 30 cm do 1,8 m. Pro každý pří- vede dozor nad obecním majetkem jak polním pad bylo toto nové koupaliště ohraženo provizor- tak lesním. Předpis obsahuje 7 bodů, které jsou ně. Vyskytli se ihned zájemci, kteří chtěli koupa- vyznačeny v protokolární knize. liště pronajmouti a získati vedlejší příjem. Dne Stavební místa: Podle schváleného regulačního 16. července oznámilo ministerstvo zemědělství, plánu v ulici Veselské po pravé straně cesty k Ve- že koupaliště bylo schváleno jako vodní nádrž selce prodaly se do konce června všechna staveb- a jako taková bylo subvencováno. Musil být ih- ní místa různým žadatelům. Úpravou potoka ned ustanoven 1 člověk, aby dohlížel na koupají- Olešničky vznikla celá řada stavebních míst na cí pro případ nehody, za takovou osobu se při- Mor. Straně, která se začala rovněž prodávat. Aby hlásil Karel Šamánek, že tuto funkci bude obsta- byl podpořen stavební ruch, byla tato místa pro- rávat a vybírat za osobu Kč 1 denně. Při tom si dávána: Šamánek hodlal zřídit prodejní budku a kabiny 1.) v ulici Veselské Kč 2 za 1m2, svým nákladem a třeba že byl pověřen, aby kou- 2.) na Mor. Straně Kč 1 za 1m2, paliště řádně hlídal, vypůjčil si pro tento rok dře- 12. květen 1932: Začátkem května byl zdejší věnou boudu ze školního statku, která mu slou- katastr postižen velkou záplavou syslů, takže se žila za krámek pro prodej různých cukrovinek obecní rada rozhodla vyzvati všechny občany apod. k řádnému hubení a vyplácela za každého usmr- Pronájem obecních pozemků. Byl proveden ceného sysla 30 haléřů. Celkem bylo vyplaceno 8. srpna na dalších 6 roků. Obecní zastupitelstvo přes Kč 180 (z větší části klukům, kteří se v chy- schválilo tento pronájem dne 20. srpna. Cena ná- tání syslů předstihovali.) jmu zůstala stejnou jako minule a nebyla zvyšo- 1. červenec 1932: Sportovní kroužek fotbalistů vána. Byl brán ohled na staré a dobré pachtýře, utvořený v roce 1931 hrával na pronajatém hřišti kteří pozemky řádně obdělávali a nájem včas pla- u Škrobárny, na louce p. Hlaváčka. Provedením tili. Během měsíce června vyskytla se choroba na regulace potoka bylo místo úplně změněno a ta- obilí a to u pšenice, rez pšeničná, která natropila ké zmenšeno a k dalším zápasům se nehodilo. mnoho škody. Škoda se nechala zjistit teprve až Proto se obrátili vedoucí sportovního klubu se žá- v srpnu při kosení obilí a obnášela asi 30 % skliz- dostí na obec, aby za hřiště byl jim pronajat po- ně. V měsíci září se v celém okrese Boskovickém zemek na obecní trati k Veselce ve výměře asi 3 rozmohl záškrt, což mělo za následek, že bylo měřic, který obdělávala Františka Tomanová. Na- nařízeno očkování dětí. V Olešnici se však nevy- bídli Kč 300 ročního nájmu. Obec zprvu odkáza- skytlo žádného onemocnění. la kroužek sportovců, aby vyčkal do doby proná- Ovocnická výstava: Byla pořádána v měsíci jmu obecních pozemků a teprve po dražbě září v Sokolovně v Olešnici. Pro výstavu sloužilo o předložené žádosti rozhodl. Mezi tou dobou celé I. poschodí. Ovoce bylo vystavováno více než byl však pozemek jim za nabízený obnos Kč 300 v 1800 druzích. Byla to jedna z největších výstav pronajat. našeho kraje, které se zúčastnilo občanstvo z vel- 16. červenec 1932 Nádrž na Mor. Straně: Při kého okolí. provádění regulace olešnického potoka usnesla Odkoupení místa obcí. V roce 1923 vyhořel se ob. rada na doporučení zástupce dohledacího u chudobince domek č. 244 patřící Karlu Šimo- úřadu Ing. arch. p. Koudely zříditi vodní nádrž novi, po levé straně silnice k Rovečnému. Domek

– 58 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 59

byl dřevěný. Spalisko koupil od Šimona stavitel Čeněk Jelínek, který je uklidil a na jeho místě zří- Rok 1933 dil okrasnou zahrádku. 15. září 1932 požádal obec, aby mu byla povolena stavba domku. Obec- Začátek roku 1933 nevypadal nikterak slibně. ní rada stavbu nepovolila a jednala o výkup toho- Nezaměstnanost značně stoupla, přihlášených to místa pro rozšíření veřejné cesty. 22. září bylo živitelů rodin bylo přes 150, takže obec byla do- jednáno s p. stavitelem Jelínkem o odkupu, ten nucena obrátiti se na okresní úřad o zvětšení pří- však žádal za místo Kč 10 000 a to se zdálo mno- dělu stravovacích lístků. 10. ledna zaslal okresní ho. Konečně byla smluvena cena Kč 6 000 a při- úřad na hotovosti Kč 4 400, z čehož část byla ode- dáno 1 stavební místo na Mor. Straně ve výměře vzdána na stravovací akci ve škole a zbytek roz- 250 m2. Obec Olešnice zaplatila za toto místo dělen poukázkami na potraviny. Kromě toho ob- Kč 6 250. Ujednání kupní smlouvy bylo schvále- držela obec za Kč 5 000 stravovacích lístků a 30 no obecním zastupitelstvem 11. března 1933. q uhlí. Uhlí bylo špatné jakosti, prachové, takže 29. října 1932 byl schválen obecní rozpočet na jej lidé zamotali do papíru a teprve pak s ním to- rok 1933 a vykazoval potřebu Kč 228 248, úhradu pili. 179 413, schodek 68 835. Mimořádný rozpočet 13. února: nová lesní katastrofa vykazuje potřebu Kč 20 000. Současně byly Velkým jíním (jinovatkou) byly postiženy schváleny obecní účty za rok 1930. i obecní lesy. Byly velké polomy. Dřevo z obecní- Obecní strážníci: Onemocněním strážníka Fra- ho lesa bylo prodáno: štípy 45 Kč, válce 30–35 Kč, niška Kudy dne 22. 9. 1932 udělila obecní rada stavební dřevo o 1/4 dráže než palivo. strážníku Kudovi, 67 roků starému, dovolenou do 22. února 1933: poštovní auto. Bylo jednáno 31. března 1933 a usnesla se vypsati 2 místa stráž- o umístění poštovního auta na trati Olešnice – Br- níků. Změnila dosavadní způsob služby, kterou no, které má garážovat v Olešnici. Obec se má zastávali 4 ponocní, že službu budou konati stráž- postarati o ubytování šoférů. Pro letní dobu byly níci. Místa byla vypsána dnem 15. listopadu do přislíbeny denně dva spoje a případnou změnu 15. prosince 1932 a obsazena dne 1. ledna 1933. se zavázalo ředitelství pošt a telegrafů hlásiti. Podmínky byly vyvěšeny na obecní desce. Plat Obec přistoupila na tyto závazky, poněvadž je pro každého strážníka stanoven Kč 4 800 ročně, uznala za výhodné. Přímé spojení s Brnem. mimo naturálního bytu a otopu. Kromě toho se 5. duben: Obecní studně. Pro rok 1933 byly zavázala obec platiti všechna pojištění. Podáno vzaty v úvahu úpravy studní a to: Krb na Vejpust- bylo celkem 9 žádostí a dne 23. prosince 1932 by- ku u č.72, studna u Člupkových č. 189 na Mor. li přijati strážníci: 1. Antonín Novotný z Olešnice, Straně, studna u domku Ant. Šudomy na Mor. 2. František Synek z Olešnice (co legionář). Oba Straně; s pracemi bylo započato v měsíci květnu nastoupili místo dnem 1. ledna 1933. prvně na Vejpustku, kde toho bylo nejvíce zapo- Péče o nezaměstnané: V měsíci prosinci dopo- třebí. Opravy byly prováděny za přispění občanů, ručil okresní úřad v Boskovicích, aby v každé ob- kteří přispívali jak finančně, tak i pracemi. ci byly vykonány sbírky pro péči o nezaměstna- 5. května 1933.Volba do místních školních rad né. Obecní rada se zastupitelstvem shodli se byla provedena ve schůzi obecního zastupitel- v tom, že se nejlépe osvědčila sbírka v obci, z je- stva a to stejným způsobem jako v roce 1929. jíhož výtěžku se dávaly dětem plné obědy. Podle Lesní plány. Byly rovněž v této schůzi k vypra- záznamů bylo v zimní době od měsíce prosince cování zadány fě. Ing. Bernard v Brně, který plá- až do měsíce dubna vydáváno denně až 230 obě- ny vypracoval do 8. srpna 1933. Náklad na plány dů. Náklad vždy obnášel až Kč 14 000. Hrazen obnášel Kč 4 576,80. byl dary a vybranými příspěvky. Bilance vyda- 26. červen 1933: Poštovní provoz. Čsl. státní ných státních stravovacích lístků za tento rok ob- dráhy v Praze oznámily, že dnem 1. června přebí- nášela: 3 000 lístků pro nezaměstnané rodiny rají všechen provoz státních poštovních autobusů á Kč 10, 420 lístků na mléko po 3 1/2 l mléka. se všemi právy a závazky jak původně obce po- Mléko stálo 1,50 Kč 1 litr. depsaly. Poněvadž však obce Olešnice, Kunštát Úmrtnost v roce 1932: a Lysice podepsaly již dříve prozatímní kupy na Celkem zemřelo 25 osob, 21 katolíků, 4 evan- garáže ve Skalici, usneslo se obecní zastupitel- gelíci. Z tohoto počtu 2 děti. stvo ihned intervenovati v Praze na zrušení všech

– 59 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 60

závazků ze strany obcí, poněvadž podpisem kup- ním jednání o regulaci potoka Veselského bylo ní smlouvy tyto závazky přešly. poukázáno také na vodní náhon, který již vlastně 26. červen 1933. Volba kostelního konkurenč- neexistoval a byl jen na závadu. Komise prohléd- ního výboru byla provedena a za obec Olešnici la Horní Vejpustek a zjistila, že náhonu se nedá byli zvolení: 1. Alois Stejskal, obchodník v Oleš- v dnešní době používati a zjistila také dotazem nici, 2. Josef Šikula, rolník v Olešnici, 3. Franti- u majitelky, že vodního náhonu pro účely, ku kte- šek Weiner, domkař v Olešnici. rým voda sloužila,nebylo používáno po více než Regulace potoka na Vejpustku. Při provádění 50 roků. V důsledku tohoto rozhodl okresní úřad regulace potoka na Mor. Straně bylo doporučeno, v Boskovicích, vodní právo zrušiti bez jakékoliv aby podnikatel,který regulaci prováděl, Ing. Čer- náhrady ze strany obce. ný Brno, vypracoval také plány na regulaci poto- Studna na Vejpustku: U domku č. 234 stávala ka Veselského, který úpravu velmi nutně potře- studna, jejíž voda v poslední době byla špatná. boval. Veselský potok protékal hlubokou zmolou Sousedé se proto rozhodli, že za přispění obce a z druhé strany od obecního rybníka. Po Vej- postaví si studnu o několik metrů směrem k č. pustku protékal volně a při rozvodnění ohrožoval 220. Studnu vykopali, práce byla velmi těžká, po- stavby podél toku. Současně se potok používal za něvadž se narazilo na tvrdou skálu a musilo se cestu. Povozy musily jezditi vodou. Vypracovaný vystřelovat. Když se však přišlo na vodu, zjistilo projekt byl vodoprávně schválen dne 28. prosin- se, že voda je horší jakosti, než byla voda ve sta- ce 1932 a tehdy se také ku komisi přihlásil zá- ré studni. Pátráním přišlo se na to, že do studny stupce okrašlovacího spolku p. František Fiala, vniká močůvka z hnojišť horních chalup. Ani aby se vyřešila otázka splávku, kam se dosud úpravou hnojišť se vod nezlepšila, tak nakonec chodilo koupat, který pro malý rozměr nevyho- byla studna zrušena. Dalším jednáním s majitel- voval a byl stále znečišťován. Rozpočet na regula- kou domu č. 51 sjednána dohoda, kterou povolu- ci potoka obnášel Kč 229 000. Regulaci mělo pro- je vykopání nové studny na její zahrádce, polože- vést vodní družstvo, jehož jediným členem byla né o několik metrů níže a přišlo se na velmi dob- obec Olešnice. Při novém jednání na jaře 1933 by- rou vodu. Studna byla obcí zveřejněna. lo doporučeno, aby potok byl dán do betonových 13. září 1933. Silnice: Okresní úřad v Boskovi- rour o průměru 1 m a zakryt násypem. Roury cích svolal zástupce obcí v záležitosti inkamerace projektovány od mostku na cestě k Veselce až silnice k předběžnému jednání na dny 19. a 20. k domu č. 39, kde by vyúsťoval do opěrných zdí září 1933. Této schůze se zúčastnili: starosta ob- obou stran potoka pod most u Peterkových. ce zvěr.Vladimír Ježek, náměstek starosty Meto- V rozpočtě však nebyla zařazena částka na zásyp děj Horáček, dále členové akčního výboru pro potoka po celé délce, která měla obnášeti dle pro- stavbu silnic, Alois Stejskal, obchodník v Olešni- počtu asi Kč 70 000. 26. června 1933 jednalo ci, Karel Čápek, velkouzenář v Olešnici. O schůzi obecní zastupitelstvo o regulaci tohoto potoka sepsán protokol, v němž zástupci trvali na svých a usneslo se, aby potok bylo zasypán nákladem požadavcích, aby silnice byla vedena z Kunštátu obce a nájemníků. přes Petrov, nikoliv „Hyvím“ k Rozseči, poněvadž 28. srpen 1933. Zrušení vodního náhonu: Po by hospodářsky pro naše městečko ničeho ne- dlouhou řadu let vlastnil dům č. 36 v Olešnici, znamenala. Toto stanovisko také potvrdilo obec- kde v minulých dobách stával mlýn, vodní právo ní zastupitelstvo městyse Olešnice ve schůzi ko- na užívání vody odtékající z obecního rybníka. nané dne 11. prosince. Vodní náhon vedl ze stávajícího splávku přes Oslavy 28.října 1933: K 15ti letým oslavám 28. Horní Vejpustek a odpadová voda byla sváděna října, které vyzněly skutečně slavnostně a jedno- u domu č.36 do potoka. Během let se náhon znač- tně, bylo do Olešnice pozváno 15 sousedních ob- ně zanesl, takže v letech 1930 až 1931 byla to cí a stanoven program slavnosti následovně: pouze nepatrná strouha, ve které voda hnila 1. Sraz účastníků byl o 9 1/2 hod. dopoledne od a podmáčela stavby stojící pod náhonem. Několik továrny Nagel a Brady až k Sokolovně roků jednala obecní rada s majitelkou vodního 2. Průvod zahájili legionáři se státní vlajkou práva domku č. 36 o zrušení tohoto náhonu, ale 3. Za legionáři šli děti marně. Dohody nebylo docíleno ani za cenu od- 4. Hudba škodného, kterou obec nabízela. Při komisionel- 5. Občanstvo

– 60 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 61

6. Slavnostní projev na náměstí Olešnice trvá na nemožných přáních. Proto se 7. Přečtena rezoluce obecní rada rozhodla dne 28. února podati okre- 8. Zapěny národní hymny snímu úřadu novou petici za účelem informace, 9. Promenádní koncert že v požadavku obce Olešnice nejedná se o věci Ustanovením pořadatelstva byl pověřen pol. osobní jednotlivých činitelů, nýbrž o věc obci radní Frant. Škarvada. V celém městečku vlály Olešnici skutečně potřebnou. prapory, a průvod se odhadoval na 3000 osob. Hasiči: 28. února 1934 předložil sbor dobrovol- Regulace potoka na Moravské Straně: ných hasičů vyúčtování, dle kterého dluh na au- 1. Kolaudace byla provedena zástupci minister- tomobilovou stříkačku obnáší Kč 51 625. stva zemědělství a zástupci země Moravskos- Chodníky po pravé straně náměstí: Dne lezské dne 25. listopadu 1933. 26. dubna 1934 začalo se jednat o možnosti poří- 2. 29. prosince 1933 po kolaudaci regulace byl zení nových chodníků postupně dle rozpočte- předložen účet za provedené objekty na ob. ných částek a přispění občanstva. V prvé řadě při- pozemcích, které byly částečně subvencovány. cházela v úvahu pravá strana náměstí, kde byly Účet obnášel Kč 45 194. Po delším jednání byl staré chodníky z kamene, po nichž se chodilo účet schválen a usneseno, aby tento obnos byl s velkou námahou pro jejich hrbolatost. Úprava hrazen zápůjčkou, sjednanou u některého chodníků byla předána radnímu p. P. prof. Be- místního peněžního ústavu. Byl zařazen do náčkovi, který navázal jednání s jednotlivými ma- mimořádného rozpočtu. jiteli domů a vyžádal si informace od místního Pojmenování ulic: 29. prosince 1933 usneslo se stavitele, jaké chodníky by doporučoval. Stavitel obecní zastupitelstvo na návrh strany republikán- doporučil chodníky betonové. Po prohlídce bylo ské pojmenovati dosavadní ulici Jungmanovu na zjištěno, že pro tyto chodníky bude nutno spodní ulici Švehlovu k jeho celostátním zásluhám. vrstvu (podklad) zvýšit o 30 cm, aby chodník Nezaměstnanost: Koncem roku 1933 se ukáza- vzdoroval mrazu. Bylo navázáno jednání s maji- lo, že nezaměstnanost v roce 1933 nijak neklesla, teli domů, kteří projevili ochotu dáti kamenný a že v roce tomto bylo vydáno státních stravova- materiál k dispozici, částečně i písek. Tím byl dán cích poukázek celkem 5400 kusů á Kč10 a 600 začátek k provádění stavby. mléčných lístků, každý na 3 1/2 litru. Obsazení místa ředitele na školách: 22. března Úmrtnost: Za rok 1933 zemřelo 22 osob. 17 1934 jednalo obecní zastupitelstvo o návrhu na obyvatel ř.k., 5 evang. českobr. Z tohoto počtu by- obsazení ředitelského místa na měšťanské ly dvě děti. Mezi zemřelými byli také: a obecné škole v Olešnici. Celkem bylo podáno 9 1. Havel František, ředitel škol v Olešnici, který žádostí, avšak obecní zastupitelstvo rozhodlo se zde působil přes 30 roků; zemřel dne 16. června rozhodovati pouze o 3 žádostech v I. ternu, kde 1933. přicházeli v úvahu: 1. Josef Peka, 2. Jakub Marek, 2. Jan Kober, ředitel továrny na hedvábné zbo- 3. Alois Cambal. Okresní školní výbor rozhodl ží fy Nagel a Brady v Olešnici, který zemřel dne s konečnou platností a jmenoval za ředitele škol 21. 11. 1933. Byl rodákem Šumperským. v Olešnici Josefa Peku, zatímního ředitele škol ve Sloupě, jako služebně nejstaršího uchazeče. Rok 1934 Rovně: Dne 4. května 1934 podalo u obecní ra- dy v Olešnici žádost 32 občanů z Moravské Stra- Jak v roce předcházejícím, tak i letos poukázal ny, kteří hodlají utvořiti pastevní družstvo na okresní úřad v Boskovicích dne 17. ledna částku obecních pozemcích zvaných Rovně a žádají za Kč 4000 pro nezaměstnané. Této částky bylo pou- pronájem. Akci tuto vede František Mareček žito obdobně jak minule na vyvařovací akci ve č.188, který byl zavolán k obecnímu úřadu v Oleš- škole, kde se počet žáků zvětšil a zbytek se roz- nici, aby podal bližší informace o pastevním dělil nezaměstnaným v poukázkách na potraviny. družstvu. Hned však na to podalo opět 32 občanů Obecní rozpočet na rok 1934 byl schválen dne 28. novou žádost, aby jim část Rovní byla pronajata února 1934. na zřízení hlavatisek. Obecní zastupitelstvo však Inkamerace: Na petici podanou obecní radou obě žádosti odložilo bez vyřízení, poněvadž okresnímu úřadu v Boskovicích došla odpověď, předpokládalo, že by k rozumné dohodě nikdy podle které se cítil okresní úřad dotčen, že obec nedošlo. Ještě mimo to musilo by býti pamatováno

– 61 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 62

na majitele koz, takže by se výměra určená pro Hasiči: Dne 24. června 1934 byly sborem po- pasení hovězího dobytka zmenšila a by dochá- řádány oslavy 60ti letého trvání sboru, přičemž zelo ku stálým sporům. protektorát slavnosti převzala obecní rada. Slav- V tomto měsíci vysázel okrašlovací spolek ná- nosti se zúčastnily všechny sbory v župě. Měsíc městí kulovými javory, dále část Blatin a část poté byly provedeny zkoušky hasičstva pro asa- u Jeruzaléma. nační službu v případě války otravnými plyny. Ve Chodníky: 19.června 1934 dokončena byla školní budově byla umístěna výstava, kde bylo stavba prvé části chodníků po pravé straně ná- znázorněno vše, co každý občan má věděti a jak městí dle obnosu zařazeného v ob. rozpočtě. se chovati při napadení. Byly vystaveny nejen Druhá část byla ponechána pro příští rok, poně- asanační obleky, nýbrž i plynové masky a ukázky vadž pro další investice nebylo úhrady. jedů. Na školním hřišti byly postaveny provizor- Koupaliště: Okrašlovací spolek v Olešnici ní zákopy, předvedeny různé útoky a výbuchy předložil obecní radě žádost, aby obec věnovala pum. Výstavu a výcvik vedl štábní kapitán Tejkal. pozemky (část) zaměřené v regulačním pláně na Odpoledne v den výstavy provedlo vojenské le- zřízení nového moderního koupaliště. Ve schůzi tectvo z Olomouce nálet na Olešnici v počtu 3 le- konané dne 24. července byl předložen plánek na tadel. zřízení koupaliště, ale tato věc byla zatímně odlo- Zastavení výroby v hedvábné továrně: V druhé žena. 23. října 1934 zaslal okresní úřad dotaz, ja- polovině měsíce září pracovalo v továrně několik ké práce by bylo možno prováděti v rámci péče tkalců, kteří byli propuštěni a výroba zastavena. o nezaměstnané. Starosta obce podal obecní radě Zavření továrny mělo katastrofální následky na vysvětlení, že by nezaměstnaní dělníci mohli býti nezaměstnanost dělnictva v oboru textilním. To- zaměstnáni na stavbě nového koupaliště na vyko- várna, která dříve zaměstnávala více než 200 děl- pávkách. Náklad byl by hrazen z bezúročné zá- níků a byla v ustavičném chodu od roku 1888, ny- půjčky, kterou by okrašlovací spolek obci Olešni- ní zastavena a není naděje na brzké znovuzahá- ci v částce asi Kč 100 000 poskytl. Koupaliště by jení výroby. Tovární dělníci nehodili se však zůstalo majetkem obce, avšak udržování a provoz všichni na vykonávání těžších pozemních prací, zůstane okrašlovacímu spolku za podmínek, kte- poněvadž někteří z nich celý svůj život pracovali ré budou později sjednány. Poněvadž však stavba jako textilní dělníci a k těžší práci byli neschopni. koupaliště souvisí s úpravou potoka Veselského, Úmrtnost: Celkem zemřelo 16 osob; 13 ř.k., 3 nemůže býti se stavbou započato dříve, dokud ne- evang. českobr. Z tohoto počtu bylo 1 dítě. První bude povolení a subvence na úpravu potoka. mezi zemřelými v tomto roce byl p. Metoděj Ne- V příští schůzi obecní rady sdělil předseda vodní- umann, majitel koželužny, nar. 1858 v Olešnici. ho družstva Metoděj Horáček, že dle informací Byl po řadu let čelným funkcionářem všech míst- poskytnutých mu na zemském úřadě v Brně byl ních spolků, starostou obce, členem ob. zastupi- státní příspěvek na regulaci potoka Veselského již telstva, předsedou místní školní rady, náčelníkem povolen a upozornil obec, aby si prozatím sjedna- hasičů apod. Jeho pohřbu se zúčastnilo celé měs- la zápůjčku, než bude moci býti státní příspěvek tečko a korporativně také ob. zastupitelstvo vyplácen. Při schůzi obecního zastupitelstva dne a všechny spolky. 28. prosince bylo dojednání s okrašlovacím spol- Přehled stravovacích poukázek: V důsledku kem schváleno. Okrašlovací spolek nechal vypra- zhoršení nezaměstnanosti bylo také vydáno větší covati řádné plány u fy. Ing. Oldřich Nikel v Brně množství stravovacích poukázek mimo přídělů a předložil je okresnímu úřadu v Boskovicích ku mléka, cukru, uhlí a pod. Náklad si vyžádal cel- schválení a vodoprávnímu řízení. kem přes Kč 88 000. Odkup garáží ve Skalici: 28. prosince 1934 by- Rok 1934 byl velmi suchý, takže byl nedostatek lo obci oznámeno, že ministerstvo železnic je píce. Až do vánoc nebylo téměř zimy. ochotno garáže ve Skalici, ne však za ujednanou cenu Kč 42 000, nýbrž za sníženou cenu Kč 40 Rok 1935 000 koupit. Snížení bylo odůvodněno tím, že opravy garáží budou vyžadovati značných nákla- Hned začátkem schválen obecní rozpočet na dů. Obec přistoupila na tento odprodej již proto, rok 1935, který vykazoval potřebu Kč 162 793, aby se jednou tato záležitost skoncovala. úhradu 77 679, schodek Kč 85 114. Ku krytí

– 62 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 63

schodku stanovena obecní přirážka 200 % k dani žádají, aby při této stavbě bylo šetřeno pravidel činžovní a 250 % k ostatním daním. mor. st. ř. Členové obecního zastupitelstva Josef Chodníky: Jak v minulém roce, tak i v roce Halámek a Karel Boček žádají, aby byla uložena 1935 bylo přikročeno k II.etapě chodníků a to č. obcí okrašl. spolku ta podmínka, že budou v prvé 83 a 84,85, rovněž betonových. U domu č. 83 by- řadě zaměstnáni živitelé rodin bez rozdílu politic- lo nutno vyřešiti schodiště. Stavbu provedl míst- ké příslušnosti. Finanční komise doporučila obec- ní stavitel Jan Šedivý. V roce 1934 provedla ob- nímu zastupitelstvu, aby potřebné pozemky na čanská záložna na levé straně náměstí chodníky stavbu koupaliště byly obcí okrašl. spolku darová- mozaikové za přispění majitelů domů. Chodníky ny. Než bude dohlédacím úřadem řádná smlouva byly provedeny od rohu domu č. 123 po č. 116. schválena, aby byla uzavřena nájemní smlouva 25. března 1935 podali občané obecní radě žá- bez náhrady. O návrhu bylo hlasováno jmenovitě: dost, aby jim byly zřízeny chodníky mozaikové 7 hlasů proti, 12 hlasů pro. 13tý člen Metoděj Ho- a sice jednoduché, od domu č. 116 nahoru ku ráček navrhuje, aby bylo okrašlovacímu spolku škole. Celkem se jednalo o 6 majitelů domů, od č. místo prodáno za běžnou cenu Kč 2, vyjma půdy 116, po č. 111. Obecní rada nemohla však žádosti neplodící a plochy, která byla v parcelačním pláně vyhověti, protože neměla finančních prostředků označena jako koupaliště. Přítomný předseda a musila v prvé řadě dokončiti práce chodníkové okrašl. spolku vysvětlil, že plány byly předloženy po pravé straně náměstí. Doporučila tudíž obča- panu starostovi k nahlédnutí. Pan Horáček doda- nům, že na pravou stranu náměstí může přispěti tečně svůj návrh odvolal a všichni členové, kteří teprve v roce 1937. hlasovali proti návrhu finanční komise prohlašují, Kulatina: Dne 26. března 1935 usneseno pro- že k návrhu finanční komise přistupují, aby po- dati kulatinu v lesích a to Pařízkovi v Koroužném zemky byly okrašl. spolku darovány. Konečně by- Dubovici za cenu Kč 63 za 1m3. Dřevo kulatiny na lo schváleno, že v případě rozejítí se spolku při- drobno od 80 Kč výše. Cena paliva zůstává ne- padá celý vybudovaný objekt na darovaných par- změněna 40–45 Kč, 35–40 Kč, 30–35 Kč. celách obci Olešnice. Koupaliště: Ve schůzi ob. zastupitelstva dne 2. července 1935 bylo započato s novou kryt- 8. května 1935 mimo jiné bylo jednáno o žádosti bou farního kostela. okrašl. spolku za prodej stavebního místa na kou- Studna: 18.července 1935 zažádal olešnický fa- paliště. Žádost zněla tak, aby obec okrašlovac. rář P. prof. Benáček o povolení k odběru vody spolku pronajala, prodala, neb eventuelně daro- z obecního vodovodu ze sběrny pod hřbitovem, vala pozemky na stavbu koupaliště, jehož projekt aby byla voda vedena na kat. hřbitov. Obecní ra- byl vodoprávně schválen okr. úřadem dne 7. květ- da dala povolení, avšak upozornila, aby předem na 1935. Schůze se zúčastnil také předseda byl zajištěn pramen vody. Ukázalo se však, že bu- okrašl. spolku p. František Fiala, který podal bliž- de výhodnější vykopati novou studnu pod hřbi- ší vysvětlení o zamýšlené stavbě zejména pokud tovní zdí, což se také stalo. Pumpa byla umístěna se týče úchylky stavební čáry. Po přečtení žádosti na hřbitově až v roce 1936. rozpředla se živá debata a trvala delší dobu. Člen Regulace veselského potok: 30. července 1935 obecní rady P. prof. Benáček prohlašuje jménem jednalo ob. zastupitelstvo o regulaci potoka ve- klubu strany lidové, že zástupci strany lidové se selského, jejíž náklad podle nového rozpočtu měl nikterak nestaví ani nestavěli proti stavbě koupa- obnášeti Kč 265 500. Min. zemědělství povolilo liště. Ohražuje se však se vší rozhodností proti subvenci 40 % stav. nákladu, země 35 % a obci výtkám, jakoby odporem proti stavbě koupaliště zůstalo ku hrazení 25 %. Obecní zastupitelstvo brali nezaměstnanému dělnictvu příležitost k prá- souhlasilo s udělenými příspěvky a zavázalo se ci. Upozorňuje však, že nebylo šetřeno obvyklých zbytek zaplatiti z vlastních prostředků obce. Kro- předpisů při stavbách, že plány koupaliště nebyly mě této subvence udělilo ještě min. soc. péče předloženy stavební komisi ani obecní radě ani příspěvek pro 80 dělníků na nouzové práce Kč 45 pak obecnímu zastupitelstvu, ačkoliv šlo o úchyl- 000. Kromě toho se usneslo obecní zastupitelstvo ku schváleného stavebního plánu. Podotýká, že opatřiti zápůjčku Kč 58 000 na krytí rozdílu sta- kdyby bylo došlo předem k řádnému projednání vebního nákladu. Přípravné práce tím byly skon- plánů koupaliště, mohla býti celá záležitost v kli- čeny a byly vyslány deputace k zemskému úřadu du projednána. Ostatní členové lidového klubu v Brně, aby intervenovala o brzké zadání stavby.

– 63 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 64

Divadlo: 2. srpna 1935 jednala obecní rada o di- 3. Nechá si vypracovati kanalizační projekt od- vadelní budově, která dle stavitelského posudku jest borníkem Ing. Niklem v Brně a sice počínaje od ve velmi špatném stavu a je nutno provésti zabez- domu č. 127 až k mostu na Mor. Stranu č. 221. pečovací práce. Zdivo, zejména cihly, jsou rozmok- 4. Okamžitě předloží žádost min. soc. péče lé. Poněvadž spodní krámy užívalo několik jednot- o povolení příspěvku na produktivní péči o neza- livců, bylo uživatelům nařízeno vyklizení krámů. městnané. Zasypání potoka: 10. srpna 1935 byl zakoupen 5. Požádá peněžní ústavy o příslib potřebných od p.Vorbachové materiál cihelny (hlína) za obnos zápůjček. Kč 700 na zásyp potoka. S lámáním kamene se za- Toto ustanovení bylo předloženo ku schválení počalo ve Chrasti dne 12. srpna 1935, čímž byly ob. zastupitelstva. Dne 20. listopadu 1935 bylo práce zahájeny. Dne 25. září 1935 byla stavba re- usnesení beze změny schváleno. gulace potoka Veselského zadána fy. Ing. Lejsek Nastoupení nově zvoleného starosty: 12. pro- a Soušek z Olomouce, která ihned sjednala kolek- since 1935 ujal se úřadu nově zvolený starosta tivní smlouvu s dělnictvem. Na pracích bylo za- František Škarvada; rozdělil funkce nově zvole- městnáno přes 50 dělníků, 25. září již 80 dělníků. ným členům ob. rady Karlu Bočkovi a Jaroslavu Změny obecní rady: 22. října 1935 okresní úřad Jílkovi, poděkoval odstouplým členům a to staro- oznámil jmenování starosty obce zvěr.Vladimíra stovi zvěr. Vladimíru Ježkovi a P. prof. Leopoldu Ježka a člena obecní rady P. prof. Benáčka do okr. Benáčkovi za vykonané práce a požádal všechny zastupitelstva. Za odstoupené členy byli do ob. členy obecní rady, aby mu v pokračování vytýče- zastupitelstva povoláni náhradníci Jaroslav Jílek, ných prací byli vždy nápomocni. rolník, Vojta Vincenc, domkař. Doplňovací volba 30. prosince: Přes to, že byly zadány různé starosty se konala 28. října 1935 a za starostu byl stavby, nebyli však všichni nezaměstnaní dělníci zvolen p. František Škarvada, knihař v Olešnici. zaměstnáni a musili býti podporováni ze státní Koupaliště: 18. listopadu 1935 obdržela obec stravovací akce. V roce 1935 se celkem vydalo: další příspěvek pro dělnictvo, zaměstnané na vý- 6 916 poukázek á 10 Kč, 620 mléčných lístků, kopu koupaliště a zavážce potoka. Současně pro- 200 kg cukru, 60 kg ječné kávy, 350 kg ječných jednána byla žádost okrašl. spolku za odprodej 3 krup, 150 q uhlí, 100 q brambor, 250 kg tuku, mír pozemků z p. č. 1272/, které potřebuje na vý- 1200 kg pšeničné mouky, 6 940 chlebových líst- měnu s p. Weisem za louku postoupenou k roz- ků. Toto vydané množství mělo hodnotu šíření koupaliště. Dne 29. listopadu byly žádané 104 634 Kč. Mimo to bylo ještě textilní dělnictvo pozemky prodány za cenu Kč 1 500 za míru podporováno podle gentského systému a vypla- a současně byla provedena částečná úprava hra- ceno v roce 1935 přes 200 000 Kč. nic podél potoka na Schnelovku (vyrovnání hra- Stavební ruch: Stavební ruch v přehledu od nic), kde obec postoupila s pozemkem 35 olší, převratu 1918 do konce roku 1935. V roce 1918 čí- které byly prodány za 500 Kč. tala Olešnice 315 domů, 31. prosince 1935 369 do- Inkamerační silnice: 25. listopadu 1935 zabýva- mů. Bylo postaveno 54 domů. la se obecní rada zaslanými směrnicemi, které jí Volby do sněmovny a senátu: Byly konány předložil člen okresního výboru P. prof. Leopold v neděli 19. května 1935 do sněmovny, v neděli Benáček, za jakých podmínek možno dále praco- 26. května do senátu. Volba byla provedena ve 2 vati na uskutečnění stavby silnice a dláždění. Po volebních obvodech: na radnici a ve škole. projednání těchto směrnic doporučila ob. zastupi- Úmrtnost: V roce 1935 zemřelo 20 osob – 16 telstvu ku schválení splnění následujících závaz- ř.k., 4 evang. českobr. Z toho 1 dítě. ků, které je obec Olešnice ochotna na sebe vzíti: Pro zemědělství byl rok 1935 u nás velmi do- 1. Požádati okresní úřad v Boskovicích o vý- brý. Úroda obilí a brambor veliká. stavbu silnice počínaje Crhovským kopcem Vánoce tohoto roku byly „na blátě“ a počasí by- a konče u Lamberka. Současně požádati o vy- lo téměř jarní. dláždění tohoto úseku. 2. Obec Olešnice přistupuje na podmínky okr. Rok 1936 úřadem stanovené, totiž obstará si potřebný ná- klad na úhradu a současně obstará okresu zá- Inkamerační silnicce: 23. ledna ve schůzi obec- půjčku Kč 50 000. ní rady přečetl starosta obce protokol o přezkou-

– 64 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 65

šení projektu a dláždění silnice v Olešnici. Z dů- nádržky na Mor. Straně, Nové koupaliště je mí- vodů technických byl projekt přepracován, poně- něno u cesty k Veselce. 8. dubna 1936 bylo jed- vadž nevyhovoval všem požadavkům, čímž se náno o zřízení parku u Nového koupaliště, který stavební náklad zvýšil na obnos Kč 216 000. předložil okrašl. spolek v náčrtku plánů, jak bude Obecní rada byla ihned svolána a obecní zastupi- tento park vypadati. Jednalo se o zasypanou plo- telstvo dne 26. ledna 1936 připomělo na protokol chu potoka vedle koupaliště. Plánek byl schválen. z 19. 12.1935 a schválilo zvýšený náklad. Podle plánku má být zřízena cesta a to od rohu Rozpočet na rok 1936: Byl schválen dne 31. led- domu strážníka Kudy až na Oboru v šíři 10 m. Dá- na 1936, který vykazuje potřebu v řádném hos- le byla schválena záměna místa s p. stavitelem podaření: potřeba Kč 169 273, úhrada 94 417 Kč, Šedivým na zřízení cesty na Schnelovku, na kte- schodek Kč 74 856. Obecní přirážka byla stano- rou před tímto ujednáním bylo opomenuto. Sta- vena 200 % k dani činžovní a 300 % k ostatním vební místo bylo totiž prodáno dříve p. staviteli, daním. Mimořádný rozpočet stanoven na Kč 400 aniž by bylo přihlíženo, zda nový stav staré cesty 000. Při projednání tohoto rozpočtu byla stanove- bude dostatečný k provozu. na změna s odměnou starosty a radních, kteří až Chodníky: 1. dubna 1936 pokračovalo se v tře- dosud měli roční remuneraci Kč 1 700, která byla tí etapě stavby chodníků po pravé straně náměstí zvýšena na Kč 3 500 ročně. od domu č. 95 až po č. 102. Chodníky byly pro- Těžba lesní: 28. února 1936 byla skončena les- vedeny z betonu jak v předcházejících obdobích ní těžba: celkem se vyrobilo: za týchž podmínek. Kulatina Za vrchama 53,55m3, paliva vyrobeno Kostelní konkurenční výbor: 7. května 1936 216 m. Dubovice 51,68m3 byla provedena volba nového kostelního konku- Kulatina byla z větší části odprodána Frant. Pa- renčního výboru a za obec Olešnici byli zvoleni: řízkovi v Koroužném za Kč 68/m3. Palivo bylo Alois Stejskal, obchodník v Olešnici, František prodáno: Kč 40–40, 35–30 dle jakosti. Weiner, domkař v Olešnici, Josef Šikula, rolník Újezdní měšťanky: Vydáním nového zákona v Olešnici. o zřizování újezdních měšťanek bylo také i obci Zásyp potoka: 25. května 1936 povolilo min. Olešnici přikázáno zřízení újezdní měšťanské soc. péče obci Olešnici na zásyp potoka na regu- školy v Olešnici, která má připojeno celkem 7 ob- laci částku Kč 24 000 a na úpravu koupaliště Kč cí z obvodu. Jedná se výhradně o obce ležící v ob- 16 000. Umožnilo se tím zaměstnati přechodně vodu, vzdálené do 5 km. Pro školní rok 30 dělníků. Materiál na zásyp byl stále odebírán 1936/1937 dohodla se obec Olešnice s okolními z cihelny. Scházející část získala se skopáním me- obcemi, že nadále bude přijímati žáky do měš- ze pod pozemkem p. Gustava Člupka, kde bylo ťanské školy za dosavadních podmínek, totiž že dříve několik hlavatisek. Skopáním meze docílilo rodiče zaplatí jako jiná léta příspěvek za každého se rovného terénu na Vejpustek. Odkopáním hla- žáka. vatisek přišlo se na několik koster, z nichž jedna Masarykova letecká liga: Na podzim roku byla pod povrchem země asi 40 cm. Byla úplně 1935 ustavila se v místě Masarykova letecká liga, zachovalá. Nenechala se však zjistit doba, ze kte- užívající zkratku pojmenování MLL pro propaga- ré kostry pocházely, soudí se však, že šlo o kost- ci našeho letectva. V zimě začala pracovati na ry pravděpodobně vojáků z napoleonských vá- zbudování skluzáku v místnostech Sokolovny. lek, kteří zemřeli asi na nakažlivou nemoc. U kos- Na jaře 1936 byl skluzák vystaven na náměstí ter nebylo naprosto ničeho nalezeno, jako třeba k veřejné prohlídce. V červnu začala MLL se stav- knoflík neb podobně. Byly uloženy na zdejší ka- bou hangáru na pozemku Antonína Speráta, kde tolický hřbitov. Práce na zasypání potoka protáh- dříve byl malý borový les „Holců“ na návrší, směr ly se do podzimu. Celá zavážka vyžádala si ná- k Ústupu. Hangár postavili za přispění obce, kte- kladu Kč 80 560, obec doplatila Kč 10 589. K té- rá na stavbu poskytla kulatinu. to částce bylo druhé vydání Kč 24 420, na které 18. března 1936 byly zveřejněny studny a to však obec neobdržela žádné úhrady, protože u domku č. 38 a 193 v Olešnici. obecní funkcionáři byli udáni, že obec k výplatě Návrh na zřízení parku u nového koupaliště: povolených subvencí dále používá na výplatu Tyto názvy nové koupaliště a koupaliště nutno dělnických mezd také stravovacích lístků. Do- rozlišovat. Koupaliště je dnes všeobecný název konce dělnictvo vycházelo z tohoto stanoviska,

– 65 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 66

že práce ministerstvem soc. péče placená je jim silnice. Tuto zápůjčku přislíbili spořitelní a zálo- neoprávněně přikazována. Subvence že prý mají ženský spolek v Olešnici do výše Kč 200 000, ob- být rozděleny mezi dělnictvo a ne je nutiti k pra- čanská záložna v Olešnici do výše Kč 300 000. cím. Nebyli někteří na to zvyklí, aby pracovali. Dne 14. září 1936 zemřel Dp. František Soukal, Byly to názory některých nesvědomitých dělníků, farář olešnický v.v. Narodil se 29. 11. 1865 v Lulči kteří pracovati nechtěli a jakmile práce započala, u Vyškova a dne 14. září po převozu z nemocnice ihned podávali protesty a ostatní dělnictvo nabá- v Brně zemřel v Olešnici. Za faráře v Olešnici byl dali ku stávce. Stalo se mnohokrát, že se dostavi- ustanoven dne 31. května 1906. Působil jako farář ly houfy nezaměstnaného dělnictva na Radnici, do 31. 12. 1933. Od 1. 1. 1934 odebral se na odpo- kde se dožadovali zaměstnání, úpravy platu a ze- činek do svého domku č. 350. Na našich horách jména zvýšení státních přídělů. Obecní rada sklá- strávil přes 40 roků. Odešel v něm dobrý člověk, dající se ze všech politických složek nestačila na lidumil, průkopník národních ideí, zejména za opatřování prací nezaměstnanému dělnictvu a ra- světové války, kdy tolikrát mu hrozilo nebezpečí ději na takové dohadování se s dělnictvem ani na jako politicky podezřelému. Svou snášenlivostí Radnici nepřišla. Nejhůře na tom byl vždy obecní získal si veliké obliby i u občanů vyznání česko- úředník, který vše odnesl sám. Příděly stravova- br. evang. Pečoval vzorně o chrám Páně, kam cích poukázek nedostačovaly na všechny neza- obětoval vše. Chudina vtiskne si jeho památku městnané a musily být vydávány jen omezeně. hluboko do srdce, poněvadž ji všemožně podpo- Utvoření sboru protiletecké obrany: Rozbouře- roval, aniž by kdo poznal, od koho mu pomoc nými a neklidnými poměry v okolních státech přišla. Byl dlouholetým členem obecních sborů, a ustavičným zbrojením rozhodla se naše vláda předsedou „Charity“ apod. Pohřben byl za veliké na ochranu civilního obyvatelstva pro případ na- účasti lidu a kněžstva na místním hřbitově. padení nepřátelským letectvem zříditi v každé Obecní rozpočet: 9. prosince 1936 byl schválen obci civilní protileteckou obranu z vojáků, kteří obecní rozpočet na rok 1937 a zůstal oproti před- již nepodléhají vojenské službě a nevojáků. Pod- cházejícímu roku nezměněn. Přirážka stanovena le pokynů zaslaných okresním úřadem vypraco- 200 % k dani činžovní a 300 % k ostatním daním. vala obecní rada směrnici a zvolila za velitele V mimořádném rozpočtě byl projednán náklad CPO Františka Fialu č. 122, důstojníka ze světové na kanalizaci, rozpočtený částkou Kč 225 000. války, který během této nabyl dostatečných zku- Zadání stavby kanalizace bylo vypsáno zem- šeností. 21.června 1936 ustavilo se CPO a bylo ským stavebním úřadem, kam došly 2 nabídky: rozděleno na 7 odvětví: 1. Pohotovostní oddíly, 2. 1. Ing. Oldřich Nikel v Brně na částku 151 281,98 Kč Požární služba. 3. Samaritský oddíl, 4. Bezpeč- 2. Ing.Koudelka v Brně na částku 155 287,36 Kč nostní oddíl, 5. Poplachový a hlásný oddíl, 6. Za- Obecní rada navrhla zadání stavby fě. Koudel- stírací oddíl, 7. Desinfekční – asanační oddíl. ka, který žádá vyšší cenu, ale naproti tomu vyka- Obec byla rozdělena na 3 obvody a každý měl zuje vyšší mzdu dělnictvu a cenu stavebních svého velitele. Tomuto byly přikázány osoby jme- hmot, jež bude odebírati v obci. Finanční komise novitě tak, aby každý občan v případě poplachu návrh doporučila ob. zastupitelstvu, kde si jedná- věděl o svém místě, kam je povolán. Takový zku- ní vyžádalo rušnou debatu. Schůzi bylo přítomno šební poplach byl proveden 31. července 1936, 20 členů. O zadání bylo hlasováno jmenovitě a to při němž bylo znázorněno vybuchnutí pum 17 hlasy pro Koudelku, 2 hlasy pro Nikla. a místo požáru. Celý odbor CPO byl 106 osob, Péče o nezaměstnané: Třebaže se obecní rada včetně žen pro službu samaritskou. Všechna cvi- starala všemožně o podporu a zaměstnání neza- čení v roce 1936 se zdařila. městnaných živitelů rodin, dotkla se jí trpce výt- Inkamerace silnice: Dne 1. srpna 1936 došla ka okresního úřadu v Boskovicích, kterou dostala zpráva obci, že ministerstvo povolilo z veřejných za udání některého nesvědomitého občana, takže prostředků částku 1 milion korun na stavbu silni- starosta obce František Škarvada a Josef Halámek ce přes Olešnici. Obecní zastupitelstvo dne 6. srp- člen obecní rady dne 12. listopadu 1936 podali re- na 1936 vzalo tuto zprávu na vědomí a řešilo zignace na svoje funkce. Narychlo svolal schůzi otázku opatření potřebného úvěru do částky Kč náměstek starosty Metoděj Horáček a byl pově- 500 000. Tento má sloužit na úhradu regulace řen, aby zajel k p. okresnímu hejtmanovi, a tak obou potoků, stavbu kanalizace a inkamerační aby byli přinuceni oba funkcionáři k odvolání

– 66 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 67

svých rezignací. Na žádost obecního hejtmana ale nemůže hraditi ony náklady, jež by vyžadova- oba tito funkcionáři nadále zůstali. Nehledě na ly značné výše. Obecní zastupitelstvo tento zásah podpory vyplácené podle gentského systému schválilo. a výplaty dělnictvu třeba jen přechodně zaměst- Největší potíž při výkupu domů měla obec nanému bylo ještě vydáno stravovacích lístků, s manželi Štěpánkovými, kteří stále podávali stíž- potravin a podobně v ceně Kč 92 301. nosti, že za domek dostali málo, a když obec Úmrtnost: V roce 1936 zemřelo 17 osob, 15 ka- s dohodou okresního úřadu přidala ještě Kč tolíků, 2 evangelíci. Z těchto 2 děti. 3 000, zase nesouhlasili se stavebním místem, Jiné události roku: Roku 1936 často a mnoho které sami si vybrali, že na něm nemohou posta- pršelo, obilí polehlo a míň sypalo. Ve žních často viti hospodářské budovy. Žádali proto obec, aby pršelo, dosti obilí porostlo. Slámy a píce bylo vel- jim opatřila takový domek a v takových rozmě- mi mnoho, úroda bramborů a řepy rekordní. rech, jako byl starý. To byla ovšem těžká věc. Sta- Rok 1936 opraven a pozlacen kříž na náměstí rosta obce a radní chodili po obci a kupovali do- péčí a nákladem farního úřadu a za souhlasu obce. mek. Vybrali několik domků, a zase se Štěpánko- Během podzimu započalo se stavbou rekon- vým nehodily. Buď byl starý, nebo neměl strukce silnice u „Puchárny“ přes Crhovský ka- zahrádku. Pod dlouhém hledání koupila obec no- tastr. vostavbu od manželů Škorpíkových za Kč 18 000 a těmto prodala stavební místo u Škrobárny. Tím Rok 1937 však nenastal konec požadavkům manželů Ště- pánkových, kteří chtěli zase dodání stavebního Rok 1937 započal ve znamení pokračování na materiálu a podobně. Další stížnosti zůstaly však pracích stavby silnice a první schůze zastupitel- již nepovšimnuty. stva o této záležitosti konala se 14. ledna 1937. Rolnická mlékárna: 14. ledna 1937 podalo rol- Tam starosta obce prohlásil, že p. Ing. Bábek, vy- nické mlékařské družstvo v Olešnici žádost na slaný zemským úřadem v Brně, doporučuje vy- odprodej stavebního místa v „Šibrově zmole“ ve koupení domků a to: č. 126, patřící Josefě Ště- výměře asi 1100 m2. Místo bylo prodáno za Kč 2 pánkové, č. 262 Augustina Doskočila a č. 252 za 1 m2 s podmínkou, že stavba bude postavena manželů Adolfa a Františky Lepoldových z důvo- během 1 roku. Stavební plány byly předloženy du, aby silnice v těchto místech mohla být v ko- 22. června 1937 a ihned se stavělo, takže do zimy runě silniční rozšířena na 8 m. Dne 7. ledna udě- byla stavba dokončena mimo vnitřního zařízení. lala obecní rada předběžnou notářskou úmluvu Voda do mlékárny byla opatřena z obecního po- s majiteli, podle které mají obdržeti: manželé Ště- zemku nad „Šibrovou zmolou“, které bylo prodá- pánkovi Kč 15 000, Doskočil Augustin Kč 12 000, no za Kč 720. Tam postavilo družstvo reservoár manželé Lepoldovi Kč 28 000, takže dojednaná a potrubím vede vodu do mlékárny. cena domků byla 55 000 Kč kromě poplatků, kte- Obecní zápůjčka: Kč 500 000 byla schválena ré převzala obec na sebe. Prodavatelé Augustin zemským úřadem 8. července 1937. Doskočil a manželé Štěpánkovi uplatnili při jed- Obecní rozpočet na rok 1938: Byl schválen 27. nání nárok na ponechání stavebních nových míst srpna 1937 a vykazoval potřebu Kč 186 304, úhra- na „planýrce“ vzadu na Vejpustku, každý do vý- du Kč 76 442, schodek Kč 109 862. Byla usnesena měry 160 m2 zdarma a manželé Lepoldovi teprve 200 % obecní přirážka k dani činžovní a 350 % po sdělání kupní smlouvy. Proto jim bylo prodá- k ostatním daním. Zůstal však ještě nekrytý scho- no stavební místo na Mor. Straně do výměry 360 dek Kč 12 000 a usneseno zavedení dávky z ma- m2 za 1 Kč metr 2. Během provádění stavby sil- sa, ze které se má schodek hraditi. Proti zavedení nice pamatovala obecní rada, aby cena domků dávky byly podány námitky, které ovšem byly ja- byla pojata do stavebního deníku pro udělení ko neodůvodněné zamítnuty. Původně bylo sta- subvence 50 % skutečného nákladu. Dále byl po- noveno 5 h za 1 kg, avšak koncem roku sjednána žádán okresní úřad, aby bylo pamatováno na no- dohoda, že řezníci budou platit z kusu porážené- vé vjezdy ať již na pozemky nebo do domů ho dobytčete: z krávy Kč 15, vepře 7,50 Kč, telete a odůvodnila svou záležitost tak, že bylo pamato- Kč 7, kozy Kč 3. váno na práce, které se během stavby vyskytnou Inkamerace silnice: prvního a třetího dílu byla a obec bude je musit hradit ze svých prostředků, dokončena 7. září 1937. Druhý díl nebyl dosud za-

– 67 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 68

dán a proto obecní rada intervenovala u zemské- Jiné události: Během léta byla provedena opra- ho úřadu v Brně, aby stavba byla urychleně zadá- va kostela zvenčí, kterou provedl stavitel Čeněk na. Zúčastnili se i zástupci okresního výboru, kte- Jelínek, stavitel v Olešnici. ří intervenovali též v Praze. 11. září 1937 přijel do Úroda byla slabší, zvláště žito zklamalo. Bram- Olešnice brněnský biskup Dr. Kupka, k jehož uví- borů byla hojnost. tání se dostavili 4 členové obecní rady. Dojel do Olešnice před 4. hod. odpolední. Do městečka Rok 1938 vjel slavobránou postavenou u domů č. 82 a 26. Na uvítání této návštěvy byl vyvěšen též prapor Tento rok je historickým rokem v našich ději- na Radnici. nách. Započal velmi neklidně. Horečné zbrojení 14. září 1937: Smutný den nastal po celé čes- ve všech okolních státech, Habeš, Španělsko, při- koslovenské republice po ranní zprávě radiového nutilo i naše vládní činitele, aby tak těžce vydo- rozhlasu, kdy v 6 hod. ráno hlasatel oznamoval: bytou samostatnost udrželi. Celá republika je ob- první prezident Československé republiky T. G. klíčena se všech stran, hnutí Němců v Sudetech Masaryk zemřel na lánském zámku dnes v úterý nabádalo k největší bdělosti a ostražitosti. Již 14. září o 3 hod. 29 minutách v noci, když naplnil v roce 1937 počalo se zabezpečování hranice re- 87 roků, 6 měsíců a 7 dní svého života. Ačkoliv se publiky proti vpádu nepřítele a roku 1938 plným již před tím několik dní vědělo, že nastane brzy tempem se pokračovalo. Zejména proti straně konec, přece jen zpráva působila drtivě. Hned po Německa prováděly se velké a nákladné práce, 6. hodině ráno bylo na náměstí živo, lidé pobíha- dělnictvo bylo přijímáno pouze spolehlivé. Také li, plakali. Padala též slova: „Dokud s námi žil, ni- z Olešnice a okolí bylo přijato mnoho dělnictva, kdo si na nás netroufal, teď kdož ví, jak bude...“ kteří pracovali v Říčkách v Orlických horách, Smutek zavládl v každé domácnosti. Nebylo Kunštátu v Čechách a u Králík na severní Moravě. třeba vyhlašovat, aby byly vyvěšeny smuteční Většina olešnického dělnictva pracovala pod do- prapory. Každý majitel domu jej vyvěsil. Příští zorem zdejšího rodáka p. Ing. Gustava Piskače, den 32 výkladů zdejších obchodů bylo smutečně kterému byly práce svěřeny. Dělníci měli slušný vyzdobeno. Den pohřbu v Praze byl stanoven na výdělek, který jim zabezpečoval výživu svých ro- 21. září. K trvalému uctění památky našeho prv- din. Jiní dělníci opět pracovali ve zbrojovkách na ního presidenta republiky Osvoboditele T. G. Ma- velkých objednávkách z ciziny, takže v jarních saryka bylo svoláno obecní zastupitelstvo o půl zimních měsících se značně zmenšil stav neza- desáté hodině dopoledne, kde starosta obce Fran- městnaných. Na ochranu civilního obyvatelstva tišek Škarvada prostými slovy zahájil: První náš konaly se výchovné kursy, cvičení a radiové před- prezident Osvoboditel T. G. Masaryk odešel dne nášky, které započaly hned v měsíci lednu a úno- 14. září po dosažení samých hranic lidského věku ru. Pro jarní období bylo již občanstvo připrave- a splnil vrchovanou měrou své poslání. Po tomto no na možný nepřátelský útok. Jednotlivé složky proslovu ujal se slova náměstek starosty MUDr. byly částečně vybaveny jako: sbor samaritánský Otomar Thoma jménem legionářů a zdůraznil vý- a asanační. Pro nedostatek fin. prostředků zakou- znam velikého buditele, prvního presidenta, jeho pila obec pouze 3 plynové masky pro nejnutnější zásluh za osvobození a dosažení státní samostat- případy. Hasičský sbor zakoupil několik masek nosti. Po těchto projevech byla vyslechnuta smu- pro asanační oddíl a zámožnější občané koupili si teční řeč jeho velkého žáka a následníka druhého plynové masky sami. Maska byla drahá, stála Kč našeho presidenta Dr. Edvarda Beneše, vysílaná 25, takže si ji každý občan nemohl koupit. Pro rozhlasem. Kondolenční archy byly vyloženy na CPO vydala obec za rok 1937 a začátek roku 1938 obecním úřadě, kde se podepsalo 600 občanů přes Kč 3 000, což byl nepatrný obnos proti tomu, z Olešnice a okolí. Spolky připojily svá razítka. Na co mělo býti pořízeno. Tak nám nastal rok 1938 pohřeb do Prahy jelo z místa i okolí mnoho lidu. v ustavičném napětí nervů a trpném očekávání Nezaměstnanost: v důsledku stavby silnice věcí příštích hned na počátku roku. Každý den u nás značně poklesla, přes to však se vydalo večer a po celé dny byly místnosti Radnice ne- stravovacích poukázek a potravin za Kč 36 811. přetržitě používány a to nejen k přednáškám, ale Úmrtnost: se zvýšila. Zemřelo 26 osob, 19 ka- i k podávání informací, poněvadž celá světová si- tolíků, 7 evang. Z tohoto počtu byly 3 děti. tuace se denně měnila.

– 68 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 69

Neklid, nepokoj, starosti, jak dokončiti započa- bilizace několika ročníků svolávacími lístky. Do té práce, stálé změny nařízení, obstarávání fi- Olešnice přijelo auto z Boskovic ráno v 5 hod. nančních prostředků, nehledě k zodpovědnosti a doručilo 14 svolávacích lístků. O půl desáté za přímé vykonání nařízení bylo vyčerpávající. hod. dopoledne záložníky odvezlo nákladní auto V obecním hospodaření bylo však pokračováno na nádraží do Skalice. 22. května bylo povoláno na vytýčeném programu investic, aby v nejkratší dalších 6 záložníků. Všichni odjížděli na pohrani- době se práce skončily. čí k udržení a zachování klidu. Někteří byli nyní Hedvábná továrna: Druhá velká starost, která povoláni podruhé, třebaže již v březnu vykonali obec tížila, bylo zastavení provozu v hedvábné svá řádná cvičení. Povolaní záložníci se vrátili po továrně. Obci záleželo na obnovení provozu, vy- 21 dnech nazpět zdraví. jednávala s majiteli továrny, vykonala mnoho cest Obecní volby: Na 12. června byly vypsány vol- a intervencí jen proto, aby továrna byla dána do by do obecního zastupitelstva. Celkem bylo po- pohybu. Záleželo velmi na tom, aby 130 olešnic- dáno 7 kandidátních listin, označených tímto po- kých hedvábných dělníků mělo opět zaměstnání. řadím: Na popud obecní rady byl dne 5. února 1938 ma- 1. Nár. obec fašistická obdržela 24 hlasů nifestační sjezd v Boskovicích za celý okres, kde 2. Strana občanská 55 hlasů se uplatňovaly nároky na pomoc, aby náš okres, 3. Strana nár. soc. 133 hlasů který byl již tak dlouhou řadu let zanedbáván, 4. Strana živnost.-středostavovská 158 hlasů mohl opět žít. Olešnice při této manifestaci před- 5. Strana soc. dem. 117 hlasů ložila memorandum a dožadovala se pomoci na 6. Strana lidová 373 hlasů zahájení provozu továrny. Odvolala se také na to, 7. Strana republikánská 122 hlasů že majitelům přičiněním obce byla přislíbena zá- Při volbě bylo odevzdáno celkem 982 platných půjčka 1 milion korun, zahájí-li se provoz. Velmi hlasů. Vojáci, kteří byli zaneseni ve vol. sezna- byl nápomocen národohospodářský svaz brněn- mech a byli narukováni, voleb se nezúčastnili. ský, který stále byl ve styku s ministerstvy a obci Volební číslo bylo 40, dle něho rozděleny mandá- podával zprávy. Majitel továrny Josef Guth v Pra- ty. Při volbách sdružily se strany č. 3 a 5 na jeden ze neměl provozního kapitálu a snažil se továrnu blok, a dále strany č. 1, 4, 7 na druhý blok. Ne- prodati. Teprve v létě 1938 prodal továrnu Josefu sdruženy zůstaly strany lidová a občanská. Při Barhoňovi a Oskaru Trebitzi v Curychu. V pod- dělení mandátů: 1. Strana občanská obdržela zimních měsících noví majitelé provedli v továrně 1 mandát, 2. Lidová strana 9 mandátů, 3. Sdružné menší opravy a v zimě měl být zahájen provoz. strany socialistické 6 mandátů, 4. Ostatní sdruže- Prostranství u kostela: Dne 14. dubna 1938 se né strany 7 mandátů. Celkem bylo přiděleno 23 usneslo obecní zastupitelstvo, aby parcela mandátů. Poněvadž obecní zastupitelstvo čítalo 1657/19 byla dána do trvalé správy kostelnímu 24 členů, byl zbývající mandát přidělen stranám konkurečnímu výboru s podmínkou, že tento č.1, 4, 7, které vykazovaly největší zbytek hlasů. provede svým nákladem úpravu. Parcelu upraví K volbám se musí poznamenati ještě, že před vol- tak, aby byla ozdobou náměstí. Dle založených bami dne 23. května 1938 starosta svolal důvěrní- plánů vypracovaných Ing. Sommerem, geomet- ky stran, kde oznámil, že nynější doba je velmi rem v Brně dne 14. června 1907, byla tato parcela pohnutá a že volby by odpadly, bude-li docíleno již rozdělena z p. č. 1657/3 na 1627/5 o výměře dohody. Důvěrníci všech stran se ku schůzi do- 1166 m2 a připsána „Kostel v Olešnici“. V katast- stavili a jednotně prohlásili, že souhlasí, aby vol- rální mapě ani v evidenční mapě dosud změna by zůstaly při starém zastoupení v počtu mandá- nebyla provedena. tů. Byla učiněna i dohoda, že obdrží: strana lido- Mobilizace: Již od zimních měsíců očekávala vá 9 mandátů, strana nár. soc. 5 mandátů, strana se mobilizace. Napětí se stále stupňovalo, vláda soc. dem. 3 mandáty, strana občanská se stranou horečně pracovala a konala přípravy pro každé republikánskou 4 mandáty, živnostenská strana 2 nebezpečí války, která stála téměř za dveřmi. mandáty, strana nepolitická 1 mandát. Důvěrník Hnutí německé strany vedené Konrádem Henlei- strany fašistické prohlásil, že nebude žádati man- nem v sudetských oblastech přímo jitřilo český dát, bude-li docíleno dohody mezi stranami, a že národ svými požadavky, které se zdály nemožný- nepodá kandidátku. Strany prohlásily, že jsou mi. 21. května 1938 byla provedena částečná mo- ochotny dáti straně živnostenské zastoupení

– 69 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 70

v obecní radě 1 členem, případně i 1 člena do by. Ihned byly doručeny. Vědělo se již, že se ně- místní školní rady. Důvěrník strany p. Leopold co chystá. Nikdo však nereptal a s vlasteneckým Hanák, zástupce strany živnostenské, prohlásil, zápalem každý nastupoval. 15. a 17 září došlo že prohlášení podá do 24 hod., bude-li s tímto ná- dalších 14 obsílek a denně se očekávala všeobec- vrhem strana souhlasiti. Tím se prvního dne jed- ná mobilizace. Dne 23. září po 10. hod večer ohlá- nání skončilo. Druhý den 24. května 1938 dosta- sil president republiky rozhlasem mobilisaci 20ti vili se zástupci jednání opět a prohlásili, že se ne- ročníků. Tato zpráva zapůsobila vzrušujícím do- dohodli. Volby se provedly podle poměrného jmem. Na náměstí bylo plno lidu. Z každého do- zastoupení. 10. července 1938 byla provedena vol- mu se soustřeďovalo občanstvo k Radnici, kde če- ba starosty a členů obecní rady: Starosta obce zvo- kalo na vyhlášky. Tuto noc nikdo nespal. Davy li- len: Vladimír Neumann, I. náměstek: Augustin Ko- du proudily po náměstí celou noc. Po 11. hod. zel, II. náměstek: Rudolf Novotný. Za radní byli večerní přivezlo auto z Boskovic mobilizační vy- zvoleni: Horáček Metoděj, stolař; Boček Karel, děl- hlášky. Dle této vyhlášky povolává se všechno ník; Beneš Josef, krejčí č. 123; Člupek Gustav, rol- mužstvo vojska do 40 roků k nastoupení vojen- ník; Šešulka Gustav, techn.konstrukter v.v. ské služby do 24 hod. Ještě v noci byl obsah vy- První schůze nové obecní rady se konala hlášky vybubnován. V noci také byly vykonány 4. srpna 1938. přípravy k odeslání branců na nádraží. Někteří Domácí obrana: V měsíci květnu a červnu byl odjížděli svými auty, někteří auty najatými, ostat- pořádán výcvik vojáků počínaje ročníkem 1898, ním obec sjednala nákladní auta, která brance od- kteří dosud nebyli vojenské služby zproštěni. vezla. Vše se dělo hladce. Celkem narukovalo První cvičení konala se v Kunštátě a byla naříze- z Olešnice 184 mužů. Odcházeli všichni svorně, na 4 hodiny týdně. Protože pro okolí olešnické dělníci, řemeslníci, rolníci, úředníci bez rozdílu byla tato cvičení velmi obtížná, zejména vzdále- politického přesvědčení s nadšením za svojí po- nost do Kunštátu, rozdělil se kunštátský obvod vinností hájit vlast. 25. září 1938 v noci odjíždělo také na obvod olešnický. Olešnický obvod čítal z Olešnice 7 evidenčních koní na stanoviště do 140 mužů cvičících. Tato cvičení sloužila výhrad- Černé Hory. 26. září 1938 zbylých 26 koní jelo ku ně s obeznámením se s novými zbraněmi a ply- klasifikaci do Černé Hory a na přípřež. Olešnice novými maskami. 19. června 1938 bylo cvičení dala k dispozici 7 povozů. S koňmi a povozy byly zakončeno ostrou střelbou za statkem p. Adolfa velké těžkosti. Honci, jichž bylo 12, nastoupili Loubala, č. 152 a trvalo ráno od 8 hod. do 1 hod. řádně a včas, ale s povozy to šlo velmi těžce, až odpoledne. Vzniklá škoda na pozemcích byla na jednotlivce. Že při určování došlo i k menším hrazena obcí částkou Kč 280. slovním utkáním, netřeba poznamenávati. Osob- Divadlo, bourání: 27. června 1938 byla stará di- ní a nákladní auta rovněž odjela, takže zůstala vadelní budova nabídnuta ku zbourání Josefu zde pouze starší auta, která byla vrácena jako ne- Konrádovi v Olešnici, který má zaplatit obci za vy- schopná. Na polích byly ještě zbytky sklizně, těžený materiál obnos Kč 1500. Tuto nabídku při- brambory téměř všechny. Koňské potahy na voj- jal a zavázal se bouračku provésti do 1 měsíce. ně, muži na vojně a v obci řádila slintavka a kul- Převzal také na sebe závazek, že bourání provede havka. Kravskými potahy dalo se pracovat pouze se pod stavitelským dohledem. Tak dne 1. červen- tam, kde byly již chlévy otevřeny. ce počalo se bourati první české divadlo na mo- Za několik dní došla nová zdrcující zvěst: pre- ravském venkově, ve kterém se po celá desetiletí sident republiky Dr. Eduard Beneš odstoupil. Po hrálo. Divadelní archiv z části byl předán obci, tomto prohlášení nastala obrovská sklíčenost. Ar- šatna byla rozdělena mezi spolky „Sokol“, „Orel“. máda dostala rozkaz k vyklizení svých pozic. Slintavka: V červenci 1938 vypukla v Olešnici 1. října přihnaly 3 cikánky 183 krav ze státních slintavka a kulhavka u hovězího dobytka a rozší- statků ze zabraného území ze dvorů Německé řila se na 91 domů. Po dobu nemoci uhynulo 6 Bělé a Banína do Olešnice. Krávy byly umístěny telat, 2 kozy a 2 krávy. Jinak nezanechala tato ne- v ohradě u Lamberku. Večer bylo sjednáno 16 do- moc větších škod dík včasnému a řádnému léče- jiček k dojení krav. Druhý den v neděli byly krá- ní. Skončila se teprve v druhé polovině listopadu. vy rozděleny do okolních dvorů a soukromníkům II. mobilizace: 13. září do Olešnice zasláno 13 do doby, než přijdou další rozkazy. Rozdělení tr- obsílek k okamžitému nastoupení vojenské služ- valo do 3 hod. odpoledne. Ještě během odpoled-

– 70 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 71

ne přitáhli vojáci hraničářského praporu k obsa- še vymohla si stavbu dálnice územím druhé re- zení pohraničního pásma. Německé vojsko vtáh- publiky s význačnými výsostnými právy, na pří- lo již až do Svojanova, ustoupilo však, poněvadž mý rozkaz Ad. Hitlera byly u nás ponechány ně- překročilo určené hranice.V Olešnici zůstalo uby- mecké vysoké školy, na Slovensku konány de- továno 300 mužů do druhého dne. Každodenně monstrace s výslovně protičeským a protistátním nastávalo střídání vojska. Za týden přišel do Oleš- rázem. Dne 14. března odtrhli se Slováci od naší nice hraničářský prapor č. 7 z Frývaldova, z ně- republiky a založili vlastní stát pod ochranou Ně- hož zůstalo v Olešnici přes 500 mužů. Ubytováni mecka. byli v Sokolovně a v Orlovně, zásobovací oddíly Příští den 15. března ráno pochodovalo ně- v hospodářské škole a hedvábné továrně. Vojsko mecké vojsko do území naší republiky a velké vycházelo s občanstvem velmi dobře a vojáci cho- svazy motorizované jely po státní silnici přes Le- pili se také polních prací, takže sklizeň hladce se tovice a Černou Horu k Brnu. odbyla. Půjčovali také koňské potahy, jenže těch V naší obci dověděli jsme se o těchto událos- bylo málo. Zbytek tohoto praporu zůstal v Oleš- tech z rozhlasu. Ačkoliv bylo tento den počasí nici až do 5.prosince, kdy odjel do Vel.Meziříčí. velmi nevlídné, ježto řádila prudká sněhová me- Velitel praporu, Matěj Švarný, byl ubytován v do- telice, stály na náměstí hloučky lidu a rokovaly mě č. 95, ostatní důstojnictvo po domech a hos- s obavou o tom, co přinese nejbližší budoucnost. tincích. Nikdo ovšem netušil, jaké utrpení bude musit náš Dražba pozemků: 8. a 9. října byla provedena národ prožít za německé okupace. Jistou úlevu dražba (nájem) obecních pozemků a pole byla přinesla zpráva 16. března, že z Čech a Moravy pronajata na 6 roků, luka na 3 roky. Výše nájmu zřízen „Protektorát Čechy a Morava“ jako část zůstala ve stejné výši předcházejícího pachtu Německé říše, ačkoliv výnos o protektorátě obsa- pouze s tou změnou, že dílce byly přibližně pro- hoval četné výhrady, jimiž byl význam slíbené najaty v mírách. autonomie velmi oslaben. Úroda: V roce 1938 byla velmi pěkná, ale deště Robert Vorbach čp. 314 a Bedřich Žila čp. 365 ve žních způsobily mnoho škod. Úroda brambor vyvěsili prapory se skobovým křížem. byla však menší než jiná léta. V Letovicích a Boskovicích byly zanechány Změna v osobě obecního kronikáře: Pisatel té- menší německé posádky. Do naší obce německé to pamětní knihy obecní tajemník Karel Kašpárek vojsko nepřišlo. Naše četnictvo bylo odzbrojeno přestal být tajemníkem r. 1939. a teprve když složilo přísahu německé branné Roku 1941 odjel na práci do Lince v Rakousku, moci, smělo opět zbraně používat. kde 7. prosince 1942 zemřel a tam byl pochován. Následky okupace: Hned první dny po okupa- Obecní zastupitelstvo na své schůzi dne 3. ci byla u nás zavedena jízda vpravo. Obyvatelstvo dubna 1940 ustanovilo za kronikáře Josefa Višin- si na změnu brzy zvyklo a neudály se žádné do- ku, rolníka v Olešnici čp. 116, narozeného 8. čer- pravní nehody. Při vjezdech do obcí byly umístě- vence 1911. ny tabule německo-české se jmény obce a okre- Za okupace byly knihy pamětní na německý su. Obcím, které neměly německé jméno, byla rozkaz odevzdány a uloženy v zemském archivu dána zkomolená z českého názvu, jako Kretinau v Brně. Když se blížila fronta, byly uschovány na – Křtěnov, Cerhov- Crhov, Vesel – Veselka aj. Na zámku v Letovicích. Do Olešnice dopraveny až křižovatky byly postaveny žluté tabule s údaji koncem r. 1945. vzdáleností blízkých i vzdálených obcí. Lidé předvídali nedostatek životních potřeb, Rok 1939 skupovali co se dalo a dělali si zásoby. Peněžní ústavy byly doslova obleženy žadateli o vydání Zima tohoto roku byla velmi mírná. Sněhu by- vkladů. Aby se mohlo všem vyhověti, bylo jednot- lo málo, teprve v březnu napadlo ho větší množ- livcům vydáváno týdně 200–500 Kč. Naše měna ství, takže způsobil hodně škod na ozimech a je- byla znehodnocena tím, že bylo nařízeno platit za teli. 1 říš. marku 10 Kč. Ježto německé vojsko i stěhu- V tuto dobu bylo z různých událostí a zpráv jící se sem obyvatelstvo německé mělo hodně pe- možné usuzovat, že se připravují osudové změny něz, kupovalo v našich obchodech šmahem všech- v našem státním a národním životě. Německá ří- no a denně byly odesílány tisíce balíků do Říše.

– 71 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 72

Naše skvěle vyzbrojená armáda byla již kon- láček, bednář nar. v Kučerově u Vyškova, s man- cem března rozpuštěna.Mužstvo bylo propuště- želkou roz. Hanskutovou čp.260, Richard Schus- no do občanského života. Zásoby potravin, poho- ter, stolař, rod. z Radiměře, s manželkou rozenou ných látek, koně a výstroj byly odváženy do Říše, Synkovou čp. 167. Adolf Hauk, četník v.v., rodem jejich cena činila asi 33 miliard Kč. Důstojnictvo z Hanušovic u Šumperka, antifašista. Později se bylo zčásti pensionováno, většinou však přiděle- přihlásil: Frant. Petr, cestář, rodem z Vídně, pů- no do různých státních i obecních úřadů na ko- vodem z Velkého Tresného čp. 114. Rudolf Kse- nání služby. lík, lékárník č. 123, nar. r.1882 ve Veselé Lhotce Na všech školách zavedeno vyučování němči- v Čechách a jeho syn Jiří Kselík,drogista čp.19. ně. Na obecných školách se jí vyučovalo již od 1. Bohuš Horáček st., klempíř, původně fašista. Ne- školního roku. Místní osvětová komise zařídila dospělé děti byly vedeny v národnosti rodičů, do- kursy němčiny v živnost. škole. Měly značnou spělé mohly samy rozhodnouti. Školou povinné návštěvu, protože všem státním i obecním za- děti byly soustředěny v Letovicích v německé městnancům a kněžím byla uložena zkouška škole. Tyto tam ale nechtěly chodit, protože neu- z němčiny s pohrůžkou propuštění z úřadu těm, měly německy mluvit. Chlapci chodili v unifor- kdo by zkoušku nesložil. mách s kordem po boku. Národní souručenství: Dne 24. března založil Vedoucím zdejších Němců byl Robert Vorbach, Dr. Emil Hácha Národní souručenství jako jedno- později, když tento nastoupil vojenskou službu, tnou stranu českého lidu. Občanstvo se kojilo na- lékárník Rudolf Kselík. dějí, že nová strana se stane obhájcem našich Druhá světová válka: Dne 1. září 1939 vtrhli práv a zájmů a proto k ní hromadně přistupovalo. Němci do Polska. Anglie a Francie vypověděly V Olešnici byl nábor vykonán 14. dubna. Přihlási- Německu válku a tak vypukla krutá válka, která lo se 561 mužů, nepřihlásilo 0. Vedením strany se rozšířila na všechny světadíly a po 6 dlouhých byl jmenován Miroslav Kottbauer, ředitel měšťan- roků pustošila svět způsobem dosud nevídaným. ské školy, jeho zástupce Vladimír Ježek, zvěrolé- Ihned bylo nařízeno přísné zatemnění po celou kař čp. 101. Později byly organizovány i ženy, ve- noc.Četnictvo a pro tento účel určené hlídky za- doucí byla Marie Synková, manželka stolaře temnění kontrolovalo. Zbraně schopní Němci by- čp.105. Mládež byla organizována v Mladém ná- li postupně povoláváni do vojenské služby. Doma rodním souručenství, jehož náčelníkem byl jme- zůstali jen Rudolf Kselík a Richard Schuster. Tři nován Václav Stejskal, pak Jos. Soukal a Frant. z nich padli: Eduard Schuster u Leningradu, Boři- Prudký. Později Olešnice rozdělena na dva obvo- voj Horáček u Nunzia v Itálii, Adolf Hauk zůstal dy, jejichž hranice tvořila silnice z Crhova k Lam- nezvěstným, utopil se prý v Dunaji v Rumunsku. berku. V I.obvodu, strana západní, byl vedoucí Čeští mužové nebyli povoláni do zbraně. Zato MUDr. Jos. Habanec, v II. obvodu, strana vý- musili pracovati v zázemí většinou v průmyslu chodní, Richard Weis a Frant. Novotný, holič. pro válku důležitém, zčásti též v zemědělství. Okresním vedoucím byl jmenován František Jenom tzv. vládní vojsko (protektorátní) bylo Kučera, rolník v Hodoníně, jeho zástupcem P. r. 1943 posláno do Itálie. Z Olešnice tam byli št. Leopold Benáček, farář v Olešnici. Tyto organiza- rot. Karel Pecka, manžel Marie roz. Špinarové, Jo- ce však nevyvinuly téměř žádnou činnost kromě sef Mauer, Frant. Hanák a Mir. Synek. Št. rot. Pec- pořádání zábavních podniků a nařízených jim lo- ka přešel do Francie a zde zemřel po automobilo- ajálních manifestací. vé nehodě. Proti Národnímu souručenství organizovali Hned v září 1939 bylo zavedeno řízené hospo- členstvo fašisté, propagující plně německé názo- dářství. Počátek byl učiněn 1. října zavedením ry a zúčastňující se německých manifestací. V na- lístků na maso, tuky, mléko, chléb a mýdlo. O vá- ší obci to byli: Vincenc Čuhel, majitel cihelny nocích zavedeny lístky na oděv a obuv. čp.78, Karel Synek, stolař čp. 326, Bohumír Horá- Zemědělcům započaly povinné dodávky. Prv- ček klempíř, čp. 216 a jiní. ně zavedena dodávka vajec a sice 60 kusů ze sle- Místní Němci: K Němcům se v naší obci při- pice do roka. Z domácích zabíjaček se muselo hlásili: Robert Vorbach, majitel cihelny, narozený odevzdati sádlo. Z vepře do 100 kg těžkého 3 kg, r. 1901 ve Smržovce u Jablonce v Čechách s man- nad 100 kg vážícího 4 kg sádla. Sběrna sádla pro želkou Olgou, roz. Oderskou, čp. 314. Václav Ka- celé období u fy Karel Čápek. Dále nařízena po-

– 72 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 73

vinná dodávka mléka vyrobeného v hospodářství k silnici, což si vyžádalo nákladu 14 000 Kč. Do- po odečtení samozásobitelských dávek na osobu zor v lomu měl radní Eduard Šešulka. a den 1/2 l, později 1/4 l. Děti měly dávku dvoj- Oprava cesty u Hotárny. Z prvního kamene násobnou. z obecního lomu byla opravena cesta u Hotárny Aby se řízené hospodářství v obci mohlo zvlád- k Čuhlově cihelně. Pan Unčovský postoupil obci nout, zřízena byla na radnici tzv. zásobovací kan- část zahrádky u svého domu čp. 145, aby cesta celář, kterou vedl radní Edvard Šešulka a členové byla náležitě široká. Náklad činil 13 630 Kč. fin. stráže, olešničtí rodáci Boh. Novotný a Viktor Stavby. V roce 1939 byl stavební ruch v obci Kuda. velmi slabý. Nový dům stavěl Robert Vorbach Odvod koní: Ve dnech 20.–22.listopadu konán v cihelně čp. 339. na olešnickém náměstí důstojníky a mužstvem V rámci stavby inkamerační silnice byla upra- německé branné moci odvod koní z celého kraje. vena Palackého ulice. Silnice byla zde místem Bylo odvedeno 60 koní, z Olešnice samé 6. Tito se snížena a vydlážděna. Před evangelickým koste- museli hned odevzdat. Více nežli polovina koní lem byla postavena kamenná zeď. Náklad na tyto byla prohlášena evidenční. Tito koně se museli opravy nesl okres. Obec zřídila za přispění maji- ještě předvést na požádání k odvodu do Letovic. telů domů chodníky a dala podezdít základy do- Mateřská škola: Tato byla zřízena v Olešnici již mů, kde silnice byla snížena. Na chodníky vyna- r. 1938 a umístěna v měšťanské škole. Nábytek ložila obec 29 020 Kč, na podezdívky 125 270 Kč. a pomůcky byly přivezeny ze Sudet těsně před Na krytí těchto výloh učinila obec vypůjčku odstoupením těchto krajů německé říši. Avšak po 150 000 Kč. 15. březnu 1939 muselo býti všechno vráceno. Národní pomoc. V měšťanské škole se v zimě Proto byla mezi občanstvem uspořádána sbírka 1939-40 vařilo pro děti z přiškolených vesnic. a byl pořízen nábytek nový. Školka byla potom Sbírkou vykonanou v obci bylo získáno na peně- umístěna v sokolovně v loutkovém divadle a pak zích 7 870,50Kč a zásoba potravin: 40 kg rýže, v Orlovně v předsálí. Místnosti tyto byly však ne- 570 kg mouky, 60 kg sádla, 15 kg loje, 370 kg ži- vyhovující a proto přijala obec s povděkem šle- ta, 35 kg pšenice, 25 kg ječmene a něco šatstva. chetnou nabídku pana Karla Čápka, který pro Obědy vařily místní ženy a dívky za pomoci žá- školku upravil svým nákladem místnosti ve svém kyň z vyšších tříd. domě čp. 178 a zde zdarma poskytl školce míst- Triangulace. Z německého popudu byl náš kraj nosti i otop. Kromě toho věnoval školce mnoho r. 1939 přeměřen vojenským zeměpisným ústa- cenných hraček. První učitelkou na mateřské vem v Praze a na triangulační body byly postave- škole byla učitelka Anna Bačovská. ny dřevěné rozhledny. V olešnickém katastru by- Studentské nepokoje: O státním svátku 28. říj- la veliká rozhledna postavena na Moravských na 1939 demonstrovalo obyvatelstvo pražské pro- kopcích, v bodě 685 m na Pochopově skále. ti násilnickému okupantu. Demonstrace se opa- Spor obce s p. Frant. Marečkem. Dle parcelního kovaly, největší při pohřbu studenta Jana Opleta- protokolu náležela obci lesní parcela č. 556 na mo- la, zastřeleného Němci. Toho použili Němci jako ravských kopcích. František Mareček čp.188 si ale záminky k hrubým zákrokům proti českému stu- tento les vlastnil a proto vznikl mezi ním a obcí dentstvu a českému vysokému školství. Dne soudní spor, který se dosti dlouho vlekl. Poněvadž 17. listopadu byly všechny české vysoké školy za- obec neměla vyhlídku na výhru, raději spor zastavi- vřeny a jejich zařízení z největší části rozkradeno la a onen les Frant. Marečkovi prodala za 2 000 Kč. a odvezeno do Německa. Devět studentů bylo V parcelním protokolu byl patrně mylný záznam. bez soudního řízení popraveno a větší množství Neštěstí na měšťanské škole. Dne 21. září opra- ztýráno a uvězněno. Mezi nimi byl též zdejší ro- vovali pokrývači střechu na měšťanské škole. Je- dák Muc Miloš Vrbka nar. r. 1915, syn Františka den z nich, Josef Švarcbach z Rohozné, spadl na Vrbky čp. 288. Byl vězněn v Oranienburgu od 17. dlažbu před vchodem do školy. Byl ihned odve- 11. 39 do 30. 4. 1940. zen do nemocnice v Brně, ale zemřel zde na těž- Různé: Obecní lom. Roku 1939 byl v obecním ké zranění. lese Chrasti otevřen obecní lom, aby si obec mo- Úroda byla roku 1939 slabá. Stálé deště kazily hla levněji poříditi kámen na opravu cest apod. polní práci. Obilí bylo málo, pouze úroda bram- Postavena zde bouda na nářadí a upravena cesta bor byla velmi dobrá.

– 73 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 74

Stavba dálnice od Jevíčka k Lysicím poskytova- nici ke Kněževsi, potom rozloženo a na autech la zaměstnání většímu počtu lidí z naší obce. odvezeno do Brna. Mnozí odešli dobrovolně na práce do Německa. Stavební ruch: Silnice u mlékárny. Kolem mlé- Odbor klubu českých turistů byl r.1939 založen kárny bývalo, zvláště na podzim, velmi blátivo. v Olešnici. Předsedou zvolen p. Frant. Jos. Fiala, Protože se frekvence u mlékárny stále zvyšovala, obchodník čp.122, jednatelem p. uč. Jos.Valošek. bylo uvažováno zříditi zde silnici. Věci se ujalo Lyžařství. V tomto roce uspořádalo boskovic- národní souručenství. Prohlásilo pracovní povin- ké gymnazium v Olešnici lyžařský kurs, který nost po dva dny všem svým členům. Kdo nemohl byl zakončen závody v jízdě přes Závrší ke Lho- jíti pracovat, zaplatil za den Kč 30. Rolníci svezli tě. Také sokolská župa krále Jiřího pořádala, ja- kámen z obecní skály v Chrasti, bylo ho 248 m3. ko každoročně, u nás lyžařské závody. S potě- S prací bylo započato 27. května. Byla postavena šením lze prohlásiti, že tak se Olešnice stává silnice od konce Vejpustka až po veselskou cestu. v poslední době oblíbeným střediskem zimních Obec dala zdarma kámen a doplatila na mzdách sportů. 48 921 Kč. Pohyb obyvatelstva. Roku 1939 se v Olešnici Opěrná zeď u katolického kostela. Při úpravě narodilo 29 dětí, s toho 23 kat. a 6 evang. Zemře- dálkové silnice byla r. 1938 zbořena stará, již vel- lo 27 osob a sice 21 kat. a 6 evang. Nejstarší zem- mi sešlá budova divadla před katolickým koste- řelý Josef Pelíšek, nar. 1845, pamatoval ještě ná- lem, která vadila komunikaci. Ježto jen části takto rodní gardu z let 1848–1850. získaného terénu bylo užito na rozšíření silnice, bylo třeba zbývající část vhodně upraviti a zabez- Rok 1940 pečiti proti sesouvání, neboť v malé vzdálenosti stojí kostel ve výšce 4 m nad silnicí. Na tuto úpra- Zima tohoto roku byla velmi tuhá. Mrzlo od vu dala obec v dohodě s památkovým úřadem vy- poloviny prosince do poloviny března. Největší pracovati projekt architektem Janem Velkem z Br- mráz u nás byl –30 °C. O otop byla veliká nou- na. Na přání místních činitelů navrhl stavitel Šmíd ze.Dříví nebylo téměř možno ani koupit a proto z Poličky menší změny v projektu. Obecní zastu- šlo uhlí u obchodníků na dračku. Sněhu mnoho pitelstvo učinilo dne 21. května 1940 dohodu nebylo a poštovní autobus mohl jezdit pravidel- s kostelním výborem, podle níž úpravu u kostela ně po celou zimu. Velikým mrazem zamrzly provede kostelní výbor a obec mu přispěje částkou skoro všechny vodovody a kanály, což obojí pů- 40 000 Kč, kterou obdržela od p. Josefa Konráda sobilo velké potíže. Mráz uškodil též velice za materiál z budovy starého divadla. Dále se obec ovocnému stromoví, místy činily škody až 50 %. zavázala zříditi svým nákladem chodník podél sil- Nejhůře byly postiženy švestky a hrušky. nice a celé toto prostranství, které bylo dříve veřej- Polární záře. Dne 24. března o 7. hod večer by- ným statkem, odevzdati po vykonané úpravě do lo vidět na severní obloze polární záři. Mnoho li- vlastnictví kostela. Na stavbě opěrné zdi se začalo dí přihlíželo tomuto v našich krajích nezvyklému pracovati dne 17. června. Okresní silniční výbor zjevu. Mnozí považovali tuto za vojenské cvičení, daroval potřebný kámen z okresního lomu u Ostré v Crhově zase myslili, že v Olešnici hoří a troubi- horky. Rolníci z Olešnice a celé farnosti, ba i z Tr- li na poplach. pína, svezli zdarma všechen kámen na staveniště. Letní čas. O půl noci před 1. dubnem zaveden Velkou starost působil odvoz vykopávky. I zde se byl letní čas. Všechny hodiny pošinuty byly o ho- sáhlo k svépomoci. Vykopávku odvezli hlavně ma- dinu vpřed. Letní čas zpočátku působil nezvykle, jitelé kravských potahů z celé farnosti a mnoho li- ale později se toto opatření vžilo. Normální čas dí pomáhalo dobrovolně při vykopávce a nakládá- byl opět zaveden dne 15. října. Letní čas byl po- ní na vozy. Na stavbě se pracovalo do 26. října. tom zaváděn po všechna válečná léta. Celkový náklad činil 93 000 Kč, v kteréžto částce Letadlo u Kněževse. Dne 8. dubna přistálo jsou zahrnuty i práce zdarma. Stavbu zdi vedl p. nouzově na polích mezi Jeruzalémem a Kněževsí farář P. Leopold Benáček, člen okresního výboru. německé letadlo. V malé chvíli se sem dostavilo Nové domy. Tento rok stavěl nový domek Fr. mnoho lidí z Olešnice, Veselky a Kněževse. Oleš- Elis čp. 382 v Šibrově zmole a Jos. Juránek čp. ničtí četníci měli u letadla hlídku až do druhého 383 při cestě ke Lhotě. Dále stav. Šedivý postavil dne, kdy letadlo dvěma páry koní zataženo k sil- vilu čp. 384 u mlékárny.

– 74 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 75

Živnostenská škola: V Olešnici byla od r. Uschované busty. Roku 1940 bylo nařízeno 1899 tzv. pokračovací škola pro učně všech řeme- zničiti všechny sochy a jiné památníky presiden- sel společná. Vyučovalo se zprvu ve školní budo- tů, T. G. Masaryka a Eduarda Beneše a později vě na Moravské straně a potom v nové budově i dějepisce Frant. Palackého. V zasedací síni oleš- měšťanské školy. Z počátku se vyučovalo jen nické radnice byly busty těchto našich velikých v neděli, kdy měšťanská škola byla volná. mužů. Tyto byly sejmuty a uschovány ve sklepě Roku 1940 bylo živnostenské školství přeorga- živnostenské školy. nisováno. Bývalé pokračovací školy byly zrušeny Tento rok byla zničena socha presidenta T. a ve větších hospodářských střediscích byly zří- G .Masaryka u Rudky. zeny odborné školy živnostenské s desetiměsíč- Připojení Bysterska k Boskovicku. Dnem ním rokem učebním. U nás bylo zřízeno odděle- 1. ledna 1940 byl zrušen okresní úřad v Poličce. ní kovorobné a krejčovské. Poněvadž jest vyučo- Severní část okresu s městem Poličkou byla při- vání každodenní, každý den pro jiné oddělení, pojena k Litomyšli, jižní část k politickému okre- nemohlo se vyučovati v měšťanské škole a bylo su v Boskovicích. Byly to obce: Bystré, Nedvězí, nutno upravit školní místnosti jinde. Obec kun- Nedvězíčko, Hartmanice, Trpín, Hlásnice, Svoja- štátská žádala, aby škola byla zřízena u nich, nov, Starý Svojanov, Dolní Lhota, Jobova Lhota, usneslo se olešnické obecní zastupitelstvo dne Studenec, Hutě, Vítějeves, Manova Lhota a Ro- 21. května 1940 propůjčiti pro účely školy budo- hozná. Z těchto obcí bylo do Kunštátu daleko vu chudobince. Nákladem 35 300 Kč dala obec a proto bylo uvažováno o tom, aby okresní soud budovu opraviti. a berní úřad byl z Kunštátu přenesen do Olešni- Počátkem roku 1940-41 byla sem živnostenská ce, která ležela ve středu oblasti uvedených úřa- škola přestěhována. Místnosti v přízemí zůstaly dů. Na takové změny nebylo během války času zatím na ubytování místních chudých, práce ne- a umístění úřadů a ubytování většího počtu úřed- schopných občanů. nictva by bylo narazilo na nepřekonatelné pře- Ředitelem školy jest Vlastimil Chroust, zdejší kážky. Z našich občanů si toho nikdo nepřál, pro- občan. tože trvalé připojení Bysterska by znamenalo Nepříznivé změny v důsledku okupace: Zruše- okleštění starého území Českého. ní čsl. červeného kříže. V Olešnici byla již po Olešnice však přece po celou dobu války zů- mnoho let odbočka čsl. červeného kříže. Ta byla stala středem okresu. Zde byly konány schůze r. 1940 zrušena. Dne 10. srpna přijeli do Olešnice starostů obcí, zde konány prohlídky a oceňování němečtí vojáci a jim bylo odevzdáno celé spolko- koní při prodeji, do Olešnice dodáván dobytek na vé jmění, jak peníze, tak sanitní zařízení. Součas- dodávku, do olešnické mlékárny dodáváno mlé- ně bylo odevzdáno zařízení prázdninové osady, ko a vajíčka z širokého kraje. V naší obci zřízena kterou po několik let zřizoval v Olešnici červený sběrna sádla, ovoce, generátorového dřeva apod. kříž z Brna (lůžka, stoly, pokrývky, umývadla, Povinné dodávky: Rokem 1940 začaly povinné kuchyňské zařízení apod.). dodávky obilí, sena, slámy a dobytka. Úroda to- Dále byla u nás zrušena odbočka masarykovy hoto roku byla velmi špatná. Jaro bylo deštivé letecké ligy, která byla v Olešnici od roku 1936. a také po celé žně pršelo, takže obilí, které neby- Bezmotorové letadlo (kluzák) Němci zničili. lo v panácích, porostlo. Obilí sypalo velmi špatně, Hangár postavený r. 1937 na Pucharově kopci pšenice nevrátily ani semeno. Němci prodali Josefu Sperátovi, majiteli tzv. Hol- Také úroda brambor byla slabší než jiná léta. cové cihelny. Po sklizni musel každý hospodář přísežně Německo-české nápisy. Od 15. září 1940 mu- oznámiti, kolik sklidil obilí a brambor. Z tohoto si sely mít všechny firmy a návěstní tabule text ně- mohl ponechati pouze samozásobitelskou dávku mecko-český. Živnostníci omezili texty na ne- a to žita a pšenice 13 kg na osobu a měsíc, ovsa 2 jmenší míru a obchody s textilním zbožím ozna- kg na koně a den a ječmene 0,5 kg na vepře a den. čily se jedině slovem „Textil“. Bylo nařízeno Domácí šrotovníky byly zaplombovány. Přísně označiti také ulice a náměstí dvojjazyčnými nápi- bylo zakázáno krmiti celým obilím a bramborami sy. U nás byly staré české tabulky sejmuty dobytek a drůbež. Na setí bylo ponecháno po 30 a uschovány, na místo nich nebyly žádné nové kg na měřici a brambor na sázení 4 q na měřici. vyvěšeny. Ostatní sklizeň byl hospodář povinen odevzdat

– 75 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 76

do družstva. Poněvadž se tento způsob dodávek Mléko odstfi. 1/16 l 1/4 l tuãné neosvědčil, byly v příštích létech zavedeny kon- SÛl kuchyÀská 5 dkg tingenty dle výměry půdy. DroÏdí 1 dkg Byl zaveden povinný osev plodin kupř.: 33 % Umûl˘ med 125 dkg 250 dkg orné půdy se muselo oset chlebovinou (žitem, M˘dlo 5 dkg pšenicí a ječmenem), 18 % půdy osázet brambo- M˘dlov˘ prá‰ek 250 dkg rami a 5 % oset olejninami. Okresní úřad uložil Ovoce 10 dkg dodávky obcím dle velikosti katastru a bonity pů- Brambory 2 kg dy, obce pak jednotlivým hospodářům. Z naší ob- Ovocn˘ sirup 50 dkg ce bylo r. 1940 odevzdáno 381 q žita, 80 q pšeni- Vejce 1 ks ce, 535 q ječmene a 295 q ovsa. Sena musela obec Marmeláda 125 gr dodat 57 q. Velmi tíživá byla tohoto roku zavede- Maso koÀské 1,50 kg ná povinnost dodávky dobytka. Ježto dodávka Petrolej 1/4 litru byla předepisována podle výměry usedlostí, Nechtěli-li lidé hladovět, byli nuceni přikupo- menší hospodářství plnila dodávky snáze než vat potraviny na černo, za ceny vyšší. Našlo se větší, v kterém byli koně, k nimž se nepřihlíželo. několik nesvědomitých zemědělců, hlavně zadlu- Plnění dodávek bylo obtížné jak pro hospodáře, žených, kteří prodávali potraviny za ceny přemr- tak i pro obecní úředníky, kteří vedli záznamy štěné. Veliká většina rolníků zachovala se čestně o plnění. Pochvalně nutno vytknouti, že jak obec- a poskytovala lidem potraviny za ceny rozumné. ní tajemník Antonín Novotný, tak i přidělený Naši mlynáři pomáhali lidem jak mohli, ačko- vrchní četnické stanice Trlida, který jako legionář liv jim bylo hrozeno velikými tresty. Za soumra- musil do výslužby, pracovali svědomitě a pomá- ku a za tmy přicházeli lidé do mlýnů pro mouku hali zemědělcům jak mohli, aby je ušetřili nepří- a nikdo neodešel s prázdnou. V tomto ohledu jemností. Pravým štěstím pro obec bylo, že po ce- uznání a chvály zasluhuje hlavně lou dobu války stál v čele obce starosta Vladimír p. Dominik Šafařík a jeho synové. Ačkoliv po Neumann, který svou prozíravostí a klidnou roz- kontrole byli dvakráte v Brně vyšetřováni, při vahou vedl správu obce s nejmenšími oběťmi pro čemž jim bylo i šibenicí vyhrožováno, mleli na občanstvo. černo dále. Postrachem občanstva byly v této době hospo- Různé: „Národní pomoc“ uspořádala v obci dářské kontroly, které lidem způsobily velké ne- sbírku pro nejchudší, práce neschopné lidi. Sbír- příjemnosti a ztráty, protože na základě jejich ka vynesla 6 603,50 Kč. Naturálie se nesměly sbí- oznámení byly lidem určovány pokuty i tresty na rat. svobodě. V pozdější době, asi od r. 1943, byla již Výstava hub. V rámci podzimních pražských praxe kontrolujících orgánů mírnější, ježto tyto vzorkových veletrhů uspořádal spolek českých přijímaly pohoštění i dary. hoteliérů výstavu „Houby ve výživě lidstva.“ Rolníci museli vésti přesné výkazy o stavu do- Olešničtí houbaři upravili velmi pěknou expozici bytka, o sklizni a zásobách obilí, o prodeji mléka, s nápisem „Olešnice – ráj houbařů.“ Expozice se o počtu slepic apod. těšila veliké pozornosti návštěvníků. Navštívil ji Dávky nesamozásobitelů byly nedostačující. také stát. president Dr. Emil Hácha, jemuž podal Na jedno přídělové období, asi 4 týdny připadalo: potřebné vysvětlení Jos. Vítek, nájemce hostince pro dospûlé pro dûti do 6let na radnici. Máslo 8 dkg 40 dkg Výstava české knihy. Ve dnech 30. listopadu Sádlo 6 dkg a 1. prosince uspořádal okresní osvětový sbor Umûl˘ tuk 22 dkg a národní souručenství „Výstavu české knihy“ Maso 75 dkg 45 dkg v Katolickém domě v Olěsnici. Slavnostní zaháje- Cukr 1 kg ní mělo být 29. listopadu, ale bylo zakázáno. Vý- Chléb 4,60 kg stavu řídil Stanislav Peša čp. 106. Bylo vystaveno Mouka 3,50 kg 3 kg asi 1 000 knih, z toho bylo prodáno 350 knih. PoÏivatiny, tj. kroupy, Meteor. V štědrovečerní noci o 3 1/2 hod. se ovesné vloãky, tûstoviny, náhle osvětlila obloha jasným světlem a bylo sly- krupice, brambor. mouãka 15 dkg. šet rachot. Celý úkaz trval několik vteřin. Pozo-

– 76 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 77

rovalo jej mnoho lidí, kteří šli na jitřní do kostela. pěkný vzhled obce, usneslo se obecní zastupitel- Usuzovalo se z toho, že bude konec války a tím stvo dne 21. února 1941 zadati vypracování regu- i strádání všeho druhu, které se stupňovalo po ka- lačního plánu technické kanceláři ústředí obcí pitulaci Francie v květnu r. 1940. Po několika a okresů v Brně. Náklad činil: paušální částka 40 dnech přinesly noviny zprávu, že nedaleko Tábo- 000 K za rozlohu 120 ha plochy a za každý další ra spadl meteor. ha 350 K. Měření bylo vykonáno na jaře 1941. Kárný tábor pro cikány byl zřízen r. 1940 v le- Zákaz volného prodeje mléka: Od 17. února by- se nad Hodonínem, při silnici k Rozseči. Cikáni lo zemědělcům zakázáno prodávat mléko volně pracovali hlavně na stavbě dálkové silnice od spotřebitelům. Všecko mléko v hospodářství vy- Rozseče ke Štěpánovu, dále v lihovaře v Louce robené se musilo po odečtení samozásobitelské a pomáhali také rolníkům na poli i ve stodole. dávky 1/4 l na osobu a den odevzdat do mlékár- Úmrtnost jejich byla dosti vysoká. Z počátku by- ny. Zde se odtučnilo na 2,5 % tučnosti a prodáva- ly pochováváni na hřbitově v Černovicích, pozdě- lo se spotřebitelům po 1/16 l denně na osobu. ji založen vlastní hřbitov u tábora. Přesto rolníci pomáhali lidem jak mohli do- Pohyb obyvatelstva. V roce 1940 se narodilo brým mlékem. kat. dětí 27 a evang. 9, celkem 36 dětí. Zemřelo 17 Omezení autodopravy: Autobusové spojení na- osob kat. náboženství a 6 evang. nábož., celkem ší obce a našeho kraje bylo do r. 1941 dosti dob- 23 osob. Přírůstek 13 osob. ré. Do Skalice jezdil autobus třikrát denně, dále jeden autobus z Poličky přes Olešnici do Brna Rok 1941 a soukromý autobus z Olešnice přes Trpín do Po- ličky. Počasí v zimě a na jaře: Zima nevyznačovala se Ježto okupantské výboje v Evropě potřebovaly silnými mrazy, ale velkými spoustami sněhu, kte- velké množství benzinu, bylo přikročeno v na- rého po Novém roce napadlo tolik, že takové šich zemích k pronikavému omezení autodopra- množství nikdo nepamatoval. Na náměstí ho bylo vy. U nás byl od 1. května ponechán pouze jeden tolik, že chodce, který šel po vyházeném chodní- autobus do Skalice. Ráno o 4,5 hod. vyjel z Ro- ku podél domu, nebylo vidět ze silnice. Místy by- večného a večer o 7 hod. byl opět v Olešnici. ly stromky ve sněhu až po korunu a byly ohlodá- V Rovečném byl o 7,5 hod. večer. Tento autobus ny zajíci. U ovocné školky hospodářské školy při byl ovšem stále přeplněn a mnohdy cestující se- trpínské sinici zasypal sníh celý plot a zajíci volně děli na střeše a nebo stáli na žebříku. Obecní pobíhali po školce a způsobili velkou škodu. Po úřad dával každodenně potvrzenky o nutné ces- několik dní nebylo možná se dostat z obce do ob- tě, jinak se do autobusu nikdo nedostal. Zvláště ce. Aby se mohlo do olešnické mlékárny přece vo- v pondělí ráno byly u autobusu tlačenice, pláč zit mléko, byla nařízena pracovní povinnost. Kaž- a hádky, takže musel i četník zakročovat. Mnozí, dá obec musela silnici na svém katastru udržovat aby se snadněji dostali, vstupovali do autobusu sjízdnou. Sníh bylo nutno stále vyhazovat, proto- u Lamberga, kde byla zastávka. že velmi často se přes noc utvořily velké závěje. Později byla zavedena autobusová linka Oleš- Poštovní autobus jezdil velmi nepravidelně, nice – Kuřim pro dělníky v kuřimské zbrojovce. někdy nejel celý týden. Poštu bylo nutno vozit na Zatýkání v Olešnici: Pokleslá nálada v českém saních. Kunštátští přivezli poštu ze Skalice do lidu, která se i u nás rozhostila po úspěších Ně- Kunštátu, olešničtí odtud do Olešnice a rovečtí od mecka v r. 1940 ve Francii a v severských státech nás do Rovečného. Po několik dní nebylo se mož- a v r. 1941 po porážce Jugoslávie a Řecka, se úpl- ná vydat pro poštu ani s koňmi. ně povznesla, když 22. června 1941 přepadla ně- Ještě počátkem a v polovině dubna padal sníh. mecká vojska na Hitlerův rozkaz sovětské Rusko. Dne 8. dubna ho bylo tolik, že nemohl jeti ani au- Každý byl přesvědčen i přes počáteční velké po- tobus. kroky Němců v Rusku, že tažení do Ruska zlomí Dostavovaly se často i silné mrazy. Polní práce německou válečnou moc. započaly až v druhé polovině dubna. Žita špatně Jako agitační prostředek zavedli Němci různá přezimovala a musela se z části zaorat. hesla. (Německo vítězí na všech frontách pro Ev- Regulační plán: Aby stavební vývoj našeho ropu) a nutili též české obyvatelstvo, aby na okna městečka se děl plánovitě a aby tak byl zvýšen a do výklenků dávali velké V (victoria – vítězství).

– 77 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 78

Takové V bylo u nás v noci na 21. července na- zbořeniště a při stavbě nových domů. Stavba šla malováno barvou na okna zdejších odrodilců jen pomalu kupředu, neboť byl velký nedostatek a národnostně podezřelých lidí. Večer dne stavebních hmot a dělnictva. 23. července přijelo do Olešnice gestapo a vyšet- Socha sv. Václava. Prostranství u katolického řovalo tuto záležitost. Mnoho osob bylo četníky kostela, které bylo do r. 1784 hřbitovem, předané přivedeno na četnickou stanici. Podezření bylo obecním zastupitelstvem do majetku kostela, by- obráceno hlavně na hosty v Štěrbově hostinci. lo r. 1941 vydlážděno cementovými dlaždicemi. Z nich byli ještě v noci odvezeni do Brna hostin- Podél zdi při silnici dala obec zříditi nákladem 16 ský Rudolf Štěrba, Jos. Matonoha, Jar. Skořapa 000 K pěkný chodník a na zeď byla v místě, kde a letní hosté z Brna Kitner, ředitel Kroupa a re- se tato lomí, postavena jezdecká socha sv. Václa- daktor Kantor. Na pokyn lékárníka Kselíka i jeho va, vévody a dědice české země. domácí pán Josef Beneš. Skořapa byl uvězněn Z několika návrhů byl vybrán návrh Antonína v Kounicových kolejích, ostatní v táboře „pod Berky, rodáka z Leštiny u Zábřeha, znázorňující kaštany“. Byla zkoumána barva nápisů, provede- světce s lipovou větvičkou na vzpínajícím se koni. ny důkladné prohlídky v bytech vyšetřovaných, Potřebné 4 kvádry kamene byly vyzvednuty nic se ale nevyšetřilo a proto byli zatčení po 14 v lomě fy Bílek v Podhorní Lhotě u Hořic a přive- dnech propuštěni. Jejich příjezd způsobil v obci zeny do Olešnice dne 3. a 4. srpna. Byly složeny radostný rozruch. Pro úplnost dodávám, že tyto na náměstí pod věží. Zde pracoval mistr Berka se nápisy maloval Jar. Skořapa. svým pomocníkem sochařem Rudolfem Hrádkem Žně: Celé léto bylo velmi studené a deštivé. po 2 měsíce za velké pozornosti obecenstva. Žně započaly až po pouti, po 10. srpnu. Úroda by- Zhruba vypracovaná socha byla potom doprave- la pěkná až na žito, které bylo hodně řídké. na na určené místo a vyzvednuta na žulový pod- Okresním úřadem byla jmenována obecní žňo- stavec, přivezený od Skutče. Detailní zpracování vá komise, p. Ant. Novotný čp. 103 a Richard We- sochy trvalo do 18. října. Slavností posvěcení so- is čp. 93, která měla na polích odhadovat úrodu. chy se nemohlo konat, protože bylo v našich ze- Její odhad byl tento: pšenice 64,76 ha a 415 q, ži- mích stanné právo a jakékoliv shromažďování li- ta 92,60 ha a 763 q, ječmene 71 ha a 882 q, ovsa du bylo zakázáno. Celkový náklad na sochu činil 97 ha a 1 104 q, pelušky 15 ha a 159 q zrna. Ve 51 752 K. Tato částka byla sebrána dobrovolnými skutečnosti ovšem byla sklizeň větší. většími příspěvky několika jednotlivců a sbírka- Okresní úřad dále nařídil udržovati od červen- mi. Sochaři po celou tu dobu bydleli a stravovali ce na polích protipožární hlídky. Jejich stanoviš- se na faře. tě byla: u hangáru, Višinků, Sperátů a Daňkův ko- U hřbitovního kostelíka sv. Mikuláše byla pec. Na Višinkově a Daňkově kopci byly zřízeny v tomto roce zbořena předsíň na epištolní straně, dřevěné boudy. Členy hlídky určoval obecní úřad která vybíhala do hlavní cesty hřbitovní a byla jen a trvaly do 15. září. Dále byly zřízeny trvalé hlíd- ku kostelu přistavěna. Nade dveřmi do kostela ky hasičské i přes den (br. Kopal a Člupek). Obec byla odkryta stará římsa. Hřbitovní cesta byla pak pronajala pro strážnici místnost u p. Jana Sedláč- vyrovnána a upravena. ka čp. 17. Jednoty Sokol a Orel zrušeny: V odbojovém Silnice na Vejpustku: V r. 1941 bylo pokračová- hnutí měli všude členové Sokola vynikající účast. no v stavbě silnice na Vejpustku nad zaklenutým Proto okupanti zrušili na podzim r. 1941 českou potokem. Byla zbudována válcovaná silnice od obec sokolskou a všechny jednoty v ní sdružené. mlékárny ke křižovatce pod uličkou z náměstí. Jejich majetek byl zabaven pro německou bran- Národní souručenství vyhlásilo pracovní povin- nou moc. nost, majitelé koňských potahů odpracovali 1 den Stejně stalo se i v Olešnici. Nářadí, nábytek a ji- zdarma. Ostatní vydání nesla obec. né svršky zůstaly v budově. Největší škoda byla Požár: V noci na 28. srpna vypukl v domě p. způsobena tím, že byl odvezen starý prapor prv- Č. Jančíka čp. 186 na Moravské straně požár, kte- ní jednoty z let 1870-73. Kino Sokol v Olešnici by- rý se rozšířil i na sousední dům p. stolaře Čípka lo přezváno na Kino Unio. čp. 322. Příčina ohně zjištěna: poruch v elektr.ve- Později došlo i na sdružení Orla. Protože spol- dení. Národní souručenství zorganizovalo mezi kové místnosti i veškerý inventář, který Orel členy sousedskou výpomoc v práci při úklidu v Olešnici používal, patří společnosti katolického

– 78 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 79

domu,mohli Němci jen zabavit domek čp. 207, Po jedenáctiměsíčním trápení postaven 30. zá- který patřil Orlu. Nájem z něho posílán do Brna. ří 1941 o 14. hod. před stanný soud a odsouzen Poprava pl. Karla Čápka: Živelná touha čes- k smrti. kého národa nabýt opět svobody ztracené r. 1939 V 16 hodin 40 minut byl vyveden na popraviš- vedla na četných místech k tvoření tajných pod- tě. Odhalil svá prsa před popravčí četou a pevným zemních skupin, které připravovaly ozbrojený hlasem zvolal: „Ať žije československá republi- odboj proti okupantům. V r. 1941 byly na všech ka!“. To slovo republika nedoznělo. Zasaženo 10 stranách prováděny sabotáže nejrůznějšího dru- ranami z vražedných germánských pušek zhrou- hu. Kruté pronásledování jednotlivců nepomáha- tilo se tělo jeho k zemi. Bylo právě 16 hodin 45 lo a proto poslal Hitler do Prahy jako protektora minut, když Karel Čápek dokonal, položiv svůj generála Reinharda Heydricha, aby odbojné hnu- život za svobodu národa a vlasti. tí potlačil nejostřejšími prostředky. Úřadu se ujal Karel Čápek jest národním mučedníkem a pa- dne 27. září 1941 a hned vyhlásil stanné právo. mátka jeho jest věčná! Následujícího dne začaly popravy vlastenců, Vilém Tocháček: Dne 1. října 1941 byl v Kou- účastníků odbojného hnutí. nicových kolejích odsouzen k trestu smrti prova- Tak položil dne 30. září 1941 svůj život za vlast zem Vilém Tocháček, mlynář ze Šitbořic u Brna, také náš slavný rodák, plukovník ruských legií rodák a majitel Podhrázského mlýna pod Křtěno- Karel Čápek. Tento se narodil 23. července 1892 vem, který se velmi staral o zásobování moukou v Olešnici v čp. 21. Vystudoval reálku v Novém obyvatel svého kraje. Poprava vykonána ještě týž Městě, absolvoval abiturientský kurs na obchod- den. ní akademii a r. 1913 přišel jako jednoroční dob- Byly to hrozné dny, které jsme tehdá prožívali. rovolník k 14. zeměbraneckému pluku. Po vy- Nebylo chuti do práce. Lidé čekali každé ráno puknutí světové války odjel na ruskou frontu, ale u přijímačů, koho budou hlásit. ještě v prosinci t. r. přešel do rus. zajetí. Počasí na podzim: Na podzim bylo počasí pol- Dne 4. srpna 1916 byl dobrovolec Karel Čápek ním pracím velmi nepříznivé. V září byly asi zařazen jako střelec do 1. čsl. záložní střelecké 3 týdny pěkné, kdy se sklidila vika a otava a za- brigády ruských legií, v kterých se stal tvrdým sel ozim. Menší zemědělci sklidili i brambory. českým vojákem a neohroženým velitelem. U 6. Většina zemědělců začala se sklizní po 10. říjnu. hanáckého pluku byl r. 1917 jmenován praporčí- Podařilo se brambory sklidit, ale velmi obtížně, kem a r. 1919 kapitánem a velitelem plukovního protože po celou dobu byly plískanice, které prá- dělostřelectva. S tímto plukem prodělal mnoho ce na polích ztěžovaly. Po Všech svatých bojů a konečně 19. června 1920 se vrátil do vlas- napadlo hodně sněhu, že nebylo možné dosta- ti. Po krátké dovolené nastoupil opět u 6. hanác- ti se na pole. Řepa se musela vykopávat ze zmrz- kého pluku v Olomouci. Dne 26. dubna 1928 byl lé země. Mnohým hospodářům řepa zůstala na povýšen na podplukovníka a jmenován velitelem poli přes zimu. Mnoho polí zůstalo nezoráno. školy záložních důstojníků. V r. 1935 v hodnosti Dodávky: V tomto roce nebyl žádný předpis plukovníka opustil Olomouc, aby nastoupil odpo- dodávky obilí. Zato byli zemědělci povinni ohlá- vědné místo v ministerstvu národní obrany. sit přísežně výnos sklizně.Všechno obilí se musi- V podvečer tragických událostí byl 2. ledna lo po odečtení samozásobitelských dávek odevz- 1939 jmenován velitelem pěšího pluku 43 v Brně. dat do družstva. Protože hlášení sklizně se dělo Když čsl. armáda pod tlakem osudu složila v měsíci říjnu, kdy většina zemědělců u nás není zbraně, volil Karel Čápek znovu boj za osvoboze- ještě hotova s výmlatem, musila se sklizeň hlásiti ní národa. Vstoupil do odbojné skupiny Obrana jen odhadem. Každý omyl v odhadu byl však národa a odešel z Brna do rodné Olešnice, aby trestán jako zatajení zásob. Kolik se obilí dodalo, u nás organizoval odboj. Když první dva velitelé nebylo možno zjistit. Brambor dodáno 961 q, ho- Obrany národa přišli o život, převzal velení v kra- vězího dobytka 46 800 kg, vepřového dobytka 23 ji Brno – venkov. 850 kg. Dne 30. října 1940 byl v Olešnici zatčen, odvle- Rozdělovna dobytka: Okresní úřad v Boskovi- čen do Olomouce a odtud 12. února 1941 do Kou- cích se rozhodl v říjnu 1941 zříditi v Olešnici roz- nicových kolejí v Brně. Muka vězně snášel stateč- dělovnu dobytka pro sev. záp. část boskovického ně, i kruté výslechy, při nichž nikoho nezradil. okresu. Obec měla zříditi chlévy pro dobytek, vá-

– 79 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 80

hu a k tomu potřebnou kancelář. Fy. Čápek na- 2 kožené kabáty, 82 párů ponožek, 8 kusů vyřa- bídla obci chlévy i váhu za mírný poplatek 1 K za zeno, 2 chránítka uší, 20 kusů nakolenic – celkem 1 kus dobytka. Kancelář zřízena v předsálí Kato- 696 kusů lického domu za nájemné 600 K ročně. Osud rodiny Weisensteinovy: Dům čp. 114 Na úhradu vydání vybírala obec od hospodářů v Olešnici patřil židovské rodině Weisensteinově. poplatek 10 K z krávy a 5 K z telete a vepře. Do- Karel Weisenstein měl v Ústupě palírnu a hosti- bytek byl dodáván každé úterý dopoledne. nec. Když se vzdal živnosti, přestěhoval se do K olešnické rozdělovně patřily obce od Černovic, Olešnice, kde byl pro svou tichou povahu u všech Makova a Sulíkova po Sulkovec, Nedvězí, Bystré, oblíben. Zanedlouho zemřela jeho manželka Rohoznou a Vítějeves. a brzy nato i Karel Weisenstein. Starší syn Arnold Omezení mletí: V listopadu 1941 bylo zeměděl- žil ve Vídni a odjel do Palestiny, když v Německu cům zakázáno mleti volně v kterémkoliv mlýně začalo pronásledování Židů. Mladší jeho bratr Ja- a každé obci byl mlýn určen a to pokud možno roslav byl obchodním ředitelem cukrovaru v Ko- hodně vzdálený, aby bylo znesnadněno mletí na jetíně. Místo musil opustiti již v roce 1939 a žil černo. potom s manželkou Růženou a dcerou Olgou Olešnice byla přidělena do mlýna p. Jana Kolá- v Olešnici. Dle tehdejších předpisů museli být Ži- ře v Mezeříčku u Letovic, vzdáleného 17 km. Pro- dé označeni žlutou hvězdou, nesměli nikam do to byla vyslána deputace na okresní úřad. Její zá- společnosti, děti do škol, do obchodů mohli jen krok měl kladný výsledek a obec byla určena na v určených hodinách, měli mnohem menší přídě- Valchu u Prosetína. ly potravin apod. Naši lidé pomáhali jim kde Do mlýna se smělo jezdit jen v určité dny, Oleš- mohli, aby jim učinili život snesitelnější. Koncem nice vždy jen v úterý a pátek, za bílého dne října 1941 byla celá rodina odvezena do sběrného a vždy společně. Obec určila vždy svého zástup- tábora v Boskovicích a odtud potom zakrátko do ce, který přehlížel mlecí povolení a byl za celý Terezína a odtud prý do Varšavy, kde pravděpo- konvoj zodpovědný. Majitelé koňských potahů dobně při povstání všichni zahynuli. byli povinni voziti menším zemědělcům obilí do Dům čp. 114 již r. 1941 pronajat Bohuslavu Ve- mlýna zdarma. Přes všechna tato opatření se mle- selskému a Frant. Petrovi, zahradu si pronajal lé- lo na černo dále a v hojné míře. kárník Kselík. Menší mlýny jako Šimků, Hloušků, Tocháčků, Statistika Chudobů a Pavelků v Hodoníně byly zastaveny. Obecní rozpoãet: ¤ádn˘ Mimofiádn˘ Majitelé dostávali nepatrnou náhradu, ale zaříze- Potfieba 347 795 K 1 118 000 K ní jejich mlýnů velmi utrpělo. Úhrada 156 873 K 920 000 K Sbírky nařízené okupanty: Okupanti se snažili Schodek 190 922 K 198 000 K ze všech sil využíti co nejvíce našich zemí pro Přirážky byly 200 % k dani činžovní a 350 % účely válečné a proto ukládali a všemožně vynu- k ostatním. Pomocný fond pro úpravu dluhů covali různé sbírky ve prospěch své branné moci. okresu a obcí převzal na naši žádost naše obecní V červenci byla provedena sbírka barevných ko- dluhy a to 56 162 K v občanské záložně a 23 830 vů, kterých bylo sebráno 76 kg. K u spořitelního a zálož. spolku. Sbírka na německý červený kříž vynesla v naší obci 1 500 K. V měsíci prosinci r. 1941 byla v ce- Rok 1942 lém protektorátě nařízena sbírka oděvů, kožešin a jiných zimních potřeb pro německou armádu Obecní rozpočet. Řádný: potřeba 447 969 K, na východní frontě. Výsledek sbírky byl příznivý, úhrada 269 653 K, schodek 178 316 K . Mimořád- ježto byla konána v době kruté perzekuce našeho ný: potřeba 1 170 000 K, úhrada 950 000 K, scho- národa za R. Heydricha. dek 180 000 K. V Olešnici bylo sebráno: 8 pokrývek, 1 chránič Obecní přirážky byly jako obyčejně 200 % prsou, 1 kalhoty, 42 svetrů, 4 břišní pásy, 3 kabá- k dani činžovní a 350 % k daním ostatním. Z vy- ty, 62 šálů, 40 chráničů hlavy, 1 kožich, 21 košil, rovnávacího fondu obdržela obec příspěvek 32 párů rukavic, 21 kusů předené vlny, 21 spod- 129 600 K. ků, 32 párů nátepníček, 1 balík stříhané vlny, Počasí v zimě. Zima r. 1942 byla tuhá a dlouhá. 1 tepláky, 3 páry omotávek, 126 kusů kožešin, V lednu dosáhl mráz 32 stupňů C. V četných do-

– 80 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 81

mech zamrzly vodovody. Pomrzlo mnoho ovoc- lovač, na věž byly umístěny ampliony a tak bylo ného stromoví, hlavně švestek a jabloní. Sněhu zvoněno z gramofonu, po prve na Vzkříšení mnoho nebylo a proto poštovní autobus jezdil 1942. Později však zvuk nebyl již lahodný a pro- pravidelně po celou zimu. Studené počasí trvalo to bylo do tohoto způsobu zvonění upuštěno. hodně dlouho. Ještě 15. března se jezdilo na sa- Zvony s evangelického kostela nebyly odebrá- ních. ny, protože prý jsou z materiálu, který se nehodí Změna ve složení obecní správy. Začátkem ro- k válečným účelům. ku 1942 na pokyn okresního úřadu vzdali se člen- Zábor majetku. Rozhodnutím ministerstva ze- ství v obecním zastupitelstvu legionáři MUDr. Jo- mědělství a lesnictví ze dne 10. dubna 1942 byly sef Habanec a Čeněk Čuhel, majitel cihelny. Za prohlášeny za zabrané ve prospěch říše rolnické podobných okolností se vzdal funkce policejní usedlosti Jana Vodičky čp. 16 a Josefa Višinky čp. radní Josef Beneš čp. 123, vězněný minulý rok 116. Jako příčina uvedeno zatajení prý zásob obi- v Brně. Na jeho místo byl okresním úřadem jme- lí, zjištěné při kontrole dne 18. prosince 1942. Zá- nován do obecní rady vůdce zdejších Němců borů bylo na Moravě tehdy prohlášeno na 3 000, (blockleiter) Robert Vorbach, majitel cihelny. Dne týkaly se pouze větších usedlostí a bylo patrno, 15. ledna byl na první schůzi obecní rady. Za krát- že se tak činí na zastrašení rolníků. ko však nastoupil službu vojenskou. Oba výše jmenovaní zemědělci hospodařili Po něm byl blockleitrem bývalý majitel tuho- volně dále. vých dolů v Tresném Weypoustek a po jeho smr- Důsledky atentátu z 26. května. Dne 26. května ti zdejší lékárník Rudolf Kselík. 1942 byl podniknut atentát na zastupujícího říš- Odebrání zvonů. Dne 27. března byly sejmuty ského protektora generála Reinharda Heydricha. s věže katolického kostela všechny čtyři zvony Druhého dne bylo vyhlášeno stanné právo nad a odevzdány k válečným účelům. územím protektorátu. Nastala nejstrašnější doba Byly to: za celou dobu okupace. Obyvatelstvo žilo v trap- 1.) Zvon „Sv. Václav“ (tzv. hrubák) 760 kg těžký né nejistotě, neboť nikdo nevěděl, co přinese zít- s nápisem:“Nedej zahynouti nám ni budou- řek. Rozhlas oznamoval denně desítky lidí od- cím svatý Václave! Pořízen ze sbírek a odkazů souzených k smrti a popravených pro přechová- zbožných osadníků L. P. 1928“ vání parašutistů, nebo těch, kteří schvalovali 2.) Zvon „Panna Maria“ (poledňák) 430 kg těžký atentát. Říkalo se, že bude celý národ nešťastný, s nápisem: „Zdrávas Maria“. nebudou-li vypátráni původci atentátu. 3.) Zvon „Svatý Leopold“ (zv.Krňa) 400 kg těžký Četníci obcházeli domy a shromáždění přísluš- s nápisem: „Svatý Leopolde, oroduj za nás!“ níci rodin museli svým podpisem stvrdit, že jim Tyto tři zvony byly ulity r. 1928 u firmy Buřil není nic známo o původcích atentátu. Na Radni- a Rys v Kuklenách. ci byly podepisovány listy s projevem soustrasti. 4.) Zvon zv. Umíráček z r.1835 s nápisem:“K zbu- Noční hlídky byly zesíleny a u obecní strážnice zení pobožnosti svim milim podanim obetoval čp. 17 a na důležitých křižovatkách stály četnické Josef Svoboda pan z Honrichs. Uděl Pane poko- hlídky i přes den. Nebylo radno vydati se z obce ge za techo dni nassich „Karel Stecher in Brun.“ bez občanské legitimace. Nařízeno povinné při- Z věžky kostelíka na Moravské straně byl sňat hlašování všech osob v domácnosti. Každé pře- a odevzdán malý zvonek z r. 1923, zasvěcený sv. chovávání nepřihlášených bylo trestáno smrtí. Janu Nepomuckému, mající nápis: „Oroduj za Dne 9. června přijeli v poledních hodinách do nás, svatý Jene Nepomucký!“ Z druhého zvonu obce ve 2 autobusech němečtí vojáci. Ubytovali z r. 1650, zasvěceného sv. Mikulášovi, byly vzaty se v Sokolovně a obec musela dodat slámu na otisky nápisu a ozdob a zaslány památkovému noclehy. Odpoledne konaly hlídky po čtyřech úřadu v Brně; tak se podařilo tento zvonek za- mužích prohlídky po domech. Majitelé domů chránit. musili předkládat policejní přihlášky všech osob Zvony pořízené po první světové válce byly prý v domě. V několika případech byli lidé voděni na zavezeny do Hamburku, zvonek z r. 1835 zůstal Radnici, kde městský tajemník Ant. Novotný po- v Praze a byl odtud po válce dopraven zpět. tvrzoval jejich totožnost. Prohlídky byly mírné, Několik dní před sejmutím byl hlas zvonů za- nebylo nic zjištěno, pouze v několika domácnos- chycen na gramofonové desky. Byl pořízen zesi- tech větší zásoby potravin.

– 81 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 82

Na druhý den vojáci odjeli. Lesy u Hodonína Miroslav Oliva a Rudolf Štěrba obdrželi po a Čtyř Dvorů byly prohledávány německým voj- krátké době odklad trestu, pak nastoupili 9. červ- skem, neskrývají-li se tam parašutisté. Když po- na 1944 trest v Brně, odkud byli dopraveni do tom byli zjištěni původci atentátu, nastalo náhlé káznice v Stuhmu ve Východních Prusích, pak do zatýkání příslušníků jejich rodin a to až do devá- Deutsch Eylan, kde pracovali na pile do 18. ledna tého kolena. 1945, kdy byli před blížícími se Rusy odvezeni Tak byl zatčen také Jos. Tichý, rolník z Nyklo- v otevřených vagonech do Celle u Hanoveru, pak vic, poněvadž jeho manželka byla vzdálená pří- byli 9. dubna převezeni do Bűtzowa, kde ve vě- buzná parašutisty Kubeše. Jos. Tichý byl potom zeňské kapli zemřel Rudolf Štěrba 30. dubna na s manželkou a dítětem vězněn v Terezíně a tepr- úplavici a všeobecným vysílením. Mir. Oliva byl ve po šesti týdnech se vrátili domů. osvobozen Rudou armádou dne 3. května úplně Dne 1. července 1942 byl v Brně zastřelen bý- vysílen. valý olešnický kaplan Sbírky. Roku 1942 byly opětně nařízeny sběry P. Frant. Voneš, protože na faře ve Ždánicích, starého papíru, šatstva a v červenci sběr litiny kde tou dobou působil, byl ukrýván parašutista a mosazi. Výsledek u nás nebyl valný. Školním Pechal. dětem bylo uloženo odváděti každý měsíc 1 kg li- Aféra Šešulkova. Zásobovací oddělení vedl na tiny a nebo železa. Přes prázdniny měl každý žák obecním úřadě radní Eduard Šešulka čp. 52. Na sebrati a usušiti 3 kg léčivých bylin. Dále bylo žá- udání byla v tomto oddělení provedena dne 15. kům uloženo sbírati kosti. Podle množství odevz- a 16. července 1942 náhlá kontrola a byly zjištěny daných kostí bylo jim dáváno několik kousků veliké nesrovnalosti. Na základě toho byl Eduard mýdla. Množství sebraných věcí bylo ve škole Šešulka dne 16. července zatčen. znázorňováno diagramem podle tříd na chodbě. V následujících dnech byly na Radnici konány Odpadky byly zpočátku ukládány ve školním výslechy občanů, kteří podle Šešulkova přiznání sklepě, později ve sklepě pod pivovarem. Koneč- pobírali více potravinových lístků, než jim nále- ně postavila obec r. 1942 pro odpadky dřevěnou želo. Byli to hlavně olešničtí hostinští, kteří vařili boudu v Blatinách nákladem asi 2 000 K. Tam pro hosty obědy a to: Miroslav Oliva z Panského sváželi starší žáci sebrané věci. domu, Viktor Stejskal z pivovaru, Josef Vítek Opravy cest. V tomto roce bylo přikročeno z Radnice, Rudolf Štěrba z čp. 12, Boh. Dolečko- k opravě cest k Veselce a k Ústupu. Kámen na vá z čp. 278. Dále Karel Boček čp. 159, který při- opravu byl přivážen z obecního lomu v Chrasti jímal lístky na maso pro nemocného synovce na veselskou cestu, z části také ze skládky p. Ně- a Františka Vodičková čp. 100. mečka na Švandovým kopci. Soud se konal v Brně v justičním paláci dne 29. Na Vejpustku byla zbudována poslední etapa března 1943 od 9 1/2 hod dopoledne do 8 hodin silnice a sice od křižovatky pod uličkou ke Kato- večer. Odsouzeni byli: lickému domu. Celá silnice od koupelny stála na- Eduard Šešulka na 8 roků káznice, (byl navr- ši obec 113 891 K, ačkoliv se mnoho práce a po- hován trest smrti). Viktor Stejskal na 2 roky 3 vozů vykonalo zdarma. měs., Dolečková 1 rok 8měsíců, Mir. Oliva 1 rok, V obecním lese v Dubovici byla zřízena cesta 6 měsíců, Rudolf Štěrba na 1 rok 3 měsíce, Karel u Hraběcího stolku. Boček na 4 měsíce, Josef Vítek a Františka Vodič- Pronájem Rovní. Obecní pastvina zv. Rovně ne- ková byli osvobozeni. přinášela obci žádného užitku a proto bylo r. Všichni odsouzení byli kromě Karla Bočka ješ- 1942 přikročeno k přeměně pastviska na pole tě večer odvezeni do vězení na Cejlu, kde pobyli a louky. Jednotlivé úseky byly pronajímány zá- asi 2 měsíce. Pak byl Ed. Šešulka odvezen do Cvi- jemcům, kteří si je zorali a zaseli. Výsledky obdě- kova v Sasku, kde byl až do osvobození r. 1945. lávání jsou pěkné. Bude ale třeba zříditi sem lep- Viktor Stejskal byl dne 24. května 1943 dopra- ší cestu a některé části odvodnit. První úsek zpra- ven do Bernau u Mnichova na dobývání rašeliny, coval Vilém Šafář, elektrikář a Jos. Zelinka, odtud pak do Garstenu v Horních Rakousích, kde deputátník z Lamberka. pracoval v krejčovské dílně. Úroda. Úroda tohoto roku byla pěkná, zvláště na Dolečková byla vězněna v Aichachu u Mnicho- těžších půdách. Na písčinách následkem sucha va. slabší. Úroda brambor byla podprůměrná a proto

– 82 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 83

se předepsané dodávky dosti těžko sháněly. Počasí Mimořádný: potřeba 2 010 000 K. Přirážky bylo po celý rok až do podzimu příznivé. Na pod- 200 % k dani činžovní, 350 % k ostatním. Tyto vy- zim však nastalo velké sucho, zaseté obilí leželo nesly 111 418 K. Příspěvek od vyrovnávacího fon- v zemi bez hnutí a vzešlo teprve v polovici října, du činil 147 200 K. kdy přišel vydatný déšť. Začátkem listopadu bylo Kontrola u Šafaříků. Dne 12. ledna r. 1943 přije- již počasí nevlídné a na sv. Martina padal první li do mlýna p. Šafaříka ve Křtěnově členové hospo- sníh. Protože však země nebyla ještě zmrzlá, moh- dářské kontroly. Přehlíželi mlecí povolení a hned lo se orat až do 21. listopadu, kdy přišly mrazy. jim bylo podezřelé větší množství obilí ve mlýnici. Dodávky. Dodávka obilí byla tohoto roku opět Poněvadž ale chtěli býti na večeři ve Skalici, povo- totální. Všechno obilí po odečtení samozásobitel- lali četnickou asistenci z Olešnice a nechali všech- ské dávky a osiva podléhalo dodávce. Rolníci pře- ny vchody do mlýnice zapečetiti. Potom odejeli. sto si zajistili potřebné množství obilí pro svoji Večer se rozpoutala nad naším krajem sněhová domácnost i pro potřebné sousedy, kteří neměli bouře. Vichřice smetala sníh z polí do cest a tvo- hospodářství. Nikdo u nás nehladověl. Předpis řila veliké závěje. Bylo jisté, že se kontrola během dobytka v hosp. roce 1942-43 činil 60 471 kg ho- noci zpět nedostane. Proto št. strážmistr Antonín vězího a 17 386 kg vepřového dobytka. Tento Husička utrhl plomby ze dveří, všechno obilí předpis splněn přes 90 % a stav dobytka tím v ob- a mouka převážena a za pomoci sousedů vše zbý- ci již znatelně poklesl. Tohoto roku v létě byl za- vající odvezeno povozy ze mlýna. Bylo toho asi kázán volný prodej ovoce a zeleniny. Vše se mě- 80 q. lo dodat do sběru a z těchto teprve lidem na líst- Členové četnické stanice, vrchní Mikuláš Ko- ky.V Olešnici zřízena sběrna ovoce a zeleniny čan a št. stráž. Antonín Husička hlídkovali na sil- v čp. 95. Odváděli jen menší množství majitelé nici před mlýnem, aby nikdo nepovolaný ke mlý- větších zahrad. nu nepřišel. Převzetí majetku hasičského sboru. Roku 1942 Do rána bylo vše v pořádku. Sníh zavál všech- bylo vydáno nařízení, že obce jsou povinny vydr- ny stopy a vítr se utišil. Všechny dvéře byly opět žovati svoje hasičské sbory a zakupovati pro ně zapečetěny a byla očekávána kontrola. patřičné hasičské přístroje, stejnokroje a podobně. Přijela až po desáté hodině, až byla silnice plu- Majetek sborů převzaly obce do své správy. Maje- hem uvolněna. Obilí bylo převáženo a zjištěno, tek olešnického sboru byl odhadnut na 29 089 K, až na maličkosti, vše v pořádku. Jeden člen kon- dluhy však činily 36 626 K. Tyto převzala obec. troly si ale povšiml otevřené okenice, o které vě- O.T. Dne 11. prosince byly v Kunštátě odvody děl, že byla večer zavřena. Tato závada byla ohlá- mladíků 20 a 21 let starých do pracovní polovo- šena kriminální policii, která nařídila čet. stanici jenské organizace Todtovy. Z odvedených museli v Olešnici, aby ihned bratry Františka a Aloise koncem r. 1942 nastoupit Antonín Stejskal čp. 72, Šafaříkovy zatkli a doprovázeli je do Brna. Vezl Mirek Motyčka čp. 18, je tam opět št. stráž. Husička. Všichni tři byli Vlad. Čípek čp. 186, Bohuš Glosr z Bystrého, podrobeni výslechu, ale poněvadž vypovídali kočí u Člupků a Theodor Moravec z Hartmanic, shodně, byli bratři propuštěni domů. kočí u Višinků. Odejeli do Berlína, odtud do Dán- Počasí v zimě a na jaře. Zima tohoto roku byla ska a pak lodí do Norska. Motyčka pracoval velmi mírná. Sněhu bylo málo. Vítr jej smetal do v Oslu, ostatní na stavbě silnice u Narviku. Bohuš cest a roklí a proto bylo nutno silnice stále uvol- Glosr přišel v červenci 1943 při havárii nákladní- ňovat. Poštovní autobus jezdil pravidelně. ho auta o život a byl pohřben na vojenském hřbi- Již v únoru bylo pěkné jarní počasí. Polní prá- tově v Narviku. ce se započaly po 15. březnu. Po celý březen se Pohyb obyvatelstva. V roce 1942 se narodilo 47 dostavovaly silné noční mrazy, nenadělaly však dětí a sice 31 katol. a 16 evang. Zemřelo 22 osob, škod, protože již byla pole vyschlá. Začátkem z toho 16 kat. a 6 evangelíků. dubna se však počasí zhoršilo. Dne 7. dubna na- padlo tolik sněhu, že ho byly plné cesty a ne- Rok 1943 mohlo se jeti na pole. Mlékař z Veselky nemohl po dva dny z obce. Obecní rozpočet. Řádný: potřeba 533 233 K, Sloučení záložen. V Olešnici působily vedle úhrada 107 109 K, schodek: 426 144 K. občanské záložny z r. 1864 ještě spořitelní a zálo-

– 83 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 84

ženský spolek, založený r. 1899 a záložna živno- Když po požáru v r. 1827 vystavěl baron Josef stenská z r. 1931. z Honrichsu nový kostel, dal jej proti vůli farníků Protože občanská záložna a spoř. a zál. spolek zasvětiti sv. Leopoldu, prý na počest své manžel- byly určeny převážně potřebám zemědělského li- ky, která se jmenovala Leopoldina. du, byly tyto ústavy r. 1943 v prosinci sloučeny Lid však s touto změnou spokojený a dále sla- v jeden, tzv. hospodářskou záložnu. vil pouť v neděli po sv. Vavřinci. Socha tohoto Občanská záložna měla vkladů 25 500 561,60 K, světce byla postavena na oltář, ač to slohově ne- půjček 7 354 265,26 K. Spoř. a záloženský spolek odpovídalo. V letech padesátých minulého století vkladů 5 908 199,95 K, půjček 2 377 468 K. žádali naší pradědové, aby byl kostel opětně za- V novém ústavu dostaly zastoupení v předsta- svěcen sv. Vavřinci, avšak žádosti nebylo vyhově- venstvu i dozorčí radě oba bývalé ústavy podle no. stavu vkladů z 1. ledna 1937. V roce 1943 byla zaslána žádost sv. Otci do Ří- Živnostenská záložna sloučena se živ. zálož- ma. Měla kladný výsledek a tak po 116 létech by- nou kunštátskou v tzv. všeobecnou záložnu se la v neděli 15. srpna 1943 slavena opravdová pouť sídlem v Olešnici čp. 16. sv. vavřinecká. Při slavnostních bohoslužbách Dále v Olešnici do r. 1943 existovala tzv. zálož- měl kázání P. Josef Soukop, bývalý kaplan oleš- na kontribučenská, jejíž kmenové jmění vzniklo nický. r. 1869 prodejem obilí z panské sýpky, které tam Výstava králíků a holubů. O pouti dne 15. srp- byla složeno za cís. Josefa II. pro případ neúro- na uspořádal spolek pro chov drobného zvířectva dy. Kapitál vzniklý byl půjčován členům. Úrok se v hospodářské škole výstavu králíků a holubů. každoročně rozděloval mezi majiteli půdy. Tyto Zákrok proti poslechu cizího rozhlasu kontribučenské záložny byly r. 1943 také zruše- Velikou zásluhu o to, že i v nejhorších dobách ny. Kmenové jmění záložny olešnické, které čini- útisku neklesli naši lidé na mysli, měl pravidelný lo 32 451,70 K, bylo odesláno 27. dubna 1943 do poslech cizozemského rozhlasu, hlavně z Londý- spořitelny města Boskovic. na. Každý večer scházeli se lidé do domů, kde Posledním předsedou zál. byl Jos. Šikula čp. měli dobrý rozhlasový přijímač a neměli malé dě- 158 a správcem Jos. Prudký čp. 63. ti nebo nespolehlivou čeledˇ a poslouchali zprá- Rozhlas z Olešnice. Dne 17. července odpoled- vy ze zahraničí. ne vysílala brněnská stanice reportáž z Olešnice. Okupanti bránili poslechu cizího rozhlasu přís- Byly předneseny záběry v mlékárně, v továrně na nými tresty a rušili různým způsobem zahraniční umělé květiny, v měšťanské škole, kde zahrála vysílání. Roku 1943 bylo nařízeno vyjmout z roz- žákovská kapela, v živnostenské škole, dále byl hlasových přijímačů zařízení pro poslech krát- vysílán rozhovor s houbaři a j. Vysílání vzbudilo kých vln, na kterých bylo možno chytati vzdále- velký zájem v obci i okolí. nější stanice. Na přijímače byly kladeny lístky Augustin Kozel zatčen. Roku 1943 byla na Bos- s výstrahou, že poslech cizího rozhlasu trestá se kovicku utvořena tajná skupina národního odbo- i smrtí. je. Činnost její byla však prozrazena a 60 účastní- Ale ani tato zařízení neodradilo od poslechu ků bylo zatčeno. Z toho bylo 30 osob odsouzeno zahraničních stanic. Do přijímačů byly vkládány k smrti a popraveno. náhradní součástky zv. „churchilek“ a na silnější K této skupině bylo z Olešnice zapojeno něko- stroje bylo možno dále poslouchati cizí stanice lik uvědomělých občanů, mezi nimi i Augustin a získané zprávy se šířily šeptanou propagandou Kozel čp. 177, výrobce cementového zboží a ná- dále. městek olešnického starosty. Aug. Kozel byl za- V dobré míře udržovaly také naše lidi politické tčen ve svém domě dne 22. července a uvězněn vtipy o vedoucích osobnostech fašistických států v Kounicových kolejích v Brně. Po jednoročním i o vedoucích činitelích v protektorátě. věznění byl dopraven do koncentračního tábora Úroda. Rok 1943 byl následkem velkého sucha v Grosz-Rossenu v Německu, kde zůstal až do neúrodný. Žito a pšenice měly ještě dosti zimní konce války. vláhy, ale ovsu a ječmeni sucho již hodně uško- Kostel sv. Vavřince. Olešnický farní kostel byl dilo. Tráva na lukách byla řídká a krátká, takže od pradávna zasvěcený sv. Vavřinci, jáhnu a mu- sena bylo málo a otavy se na mnohých lukách ani čedníkovi. nesekly.

– 84 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 85

Přímo katastrofální byla tohoto roku neúroda 0,35 l za vteřinu. Dále byla měřena vydatnost brambor. Lidé jich tak málo nepamatovali. Mnozí Kostelky u Holcovy cihelny, studánky u Nyklovic hospodáři sklidili pouze tolik, kolik zasadili. Tu- u Hodonína aj. řínu bylo také velmi málo. Dřepčíci zničili zasa- Dne 20. října 1942 byl v Olešnici Dr. Ing. Hy- zenou hlavatici. Tato byla velmi vzácná a vyskyt- nie, státní geolog z Prahy. Ten navrhoval prolomit ly se i případy krádeže zasazené hlavatice. ve Žláteniční studánce sklípek a v něm studnu, Polní práce nebyly zdržovány dešti a proto by- do níž by se všechny okolní prameny zachytily. lo do zimy vše na polích uděláno. Majitel pozemku u Žláteniční studánky p. Josef Tohoto roku začali naši zemědělci pěstovat trá- Němec z Velkého Tresného neměl námitek, když vy na semeno, jako členové svazu pěstitelů rost- bylo dohodnuto, že vylámaný kámen bude jeho lin v Rožnově pod Radhoštěm. majetkem. K vylámání skály bylo přikročeno ješ- Dodávky: V roce 1943 bylo dodáno: tě na podzim 1942. Byla vylámána chodba 16 Pšenice 266,40 q, žita 1091,20 q, ječmene m dlouhá a v ní studna 4 1/2 m hluboká. Vylá- 281,50 q, ovsa 300,40 q, olejnin 60,17 q, brambor maného kamene bylo přes 20 m3. Vody stále při- 1 837,50 q, sena 85 q, slámy 70 q. Dobytka hově- bývalo, takže dva muži nestačili pumpovat. zího 1 185 q, telecího 1 236 q, vepřového 1 363 q. V říjnu 1943 byla vykonána zkouška vydatnos- Ceny zemědělských plodin za 1q: žito 179 K, ti pramene. Byl vypůjčen benzinový motor pšenice 202 K, ječmen 192 K a oves 162 K. s pumpou od firmy Panáčkovy z Brna. Filiálka hospodářského družstva v Olešnici: Se zkouškou bylo započato dne 30. října o 2 Hospodářské družstvo v Kunštátě mínilo postavi- hod. odp. a bylo bez přestávky čerpáno do 19. li- ti v Olešnici filiální skladiště. Za tím účelem vy- stopadu 22 hod. 15 minut. Za tu dobu bylo na- jednávalo již dříve s naší obcí o koupi obecní lou- čerpáno 59 508 hl vody, tj. za 1 vteřinu až 4 litry. ky naproti Puchárně, kde hodlalo postavit skla- Zemský zdravotní ústav v Brně zjistil, že voda diště. Obecní zastupitelstvo se usneslo louku pramene jest k požívání nezávadná a že také ne- prodat, avšak až po válce za nových poměrů, pro- obsahuje prvky, které leptají železo a nebo ce- tože stavebnímu podnikání byly za války činěny ment. velké obtíže. Dne 14. prosince bylo zadáno vypracování pro- Proto vyjednávalo družstvo s majiteli továrny jektu vodovodu fi. Stratil a Panáček v Brně za 75 na hedvábné zboží, ve které se již po 10 roků ne- 000 K. Tato firma pak stanovila rozpočet na zří- pracovalo, a podařilo se mu najmouti část tovární zení vodovodu na 3 960 000 K. budovy. Byla provedena menší úprava a na pod- Část obce, a to Moravská strana, by měla vodo- zim r. 1943 se započalo s výkupem a uskladňová- vod spádový, pro ostatní části města by byla voda ním obilí. Jest to pro zdejší i okolní rolníky vý- čerpána do vodojemu na poli p. Jaroslava Kaldy hodné, protože mají ušetřenou cestu do Kunštá- na Stráni, odkud by tekla spádem do města. tu. Správcem filiálky jest Jindřich Němec Obce Křtěnov a Crhov se r. 1945 usnesly připo- z Tasovic. jiti se k našemu vodovodu, čímž by vznikl vodo- Záležitost vodovodu na pitnou vodu: V naší ob- vod skupinový, na který jest větší podpora státu. ci jest veliký nedostatek pitné vody.Vodovod od Kuratorium: Aby se naše česká mládež pře- hospodářské školy zastupuje jen malou část ob- vychovala k myšlení pro Říši, založil tehdejší mi- ce. Jinak jsou jen v ulicích obecní studny. Roku nistr školství a nár. osvěty Emanuel Moravec v r. 1942 byly vrtány artézské studny u mlékárny a na 1943 tzv. kuratorium pro výchovu mládeže v Če- zahradě Čápkova velkouzenářství. Vedoucí těch- chách a na Moravě. Účast mládeže v letech to prací navrhoval obci vrtati 3 artézské studny 14-25roků byla povinná. Vedoucí, tzv. pověřen- u Šimkova mlýna pod Lamberkem, odkud by se ci, byli jmenováni z ústředí. V Olešnici byl jme- voda vedla do městečka. Rozpočet na tyto vrty nován pověřencem odb. uč. Evald Vítek a prová- byl 130 000 K. Zemský úřad však tento návrh ne- děním služby pověřen K.Č T. Obci bylo dne 26. schválil a doporučoval vésti vodu z větší vzdále- června 1943 nařízeno, aby pověřencům vycháze- nosti z pramene. Dne 19. srpna 1942 zkoumala la vstříc. Byl vypracován seznam mládeže patřící komise vydatnost našich studánek. Největší pra- podle nařízení do kuratoria. Cvičilo se v Sokolov- men byl zjištěn na Žláteniční studánce u Ostré ně, pojmenované „Dům mládeže“ a na koupelně, horky, 0,7 l za vteřinu, pak studánky Hastrmánka kde uspořádán plavecký kurs. Účast na cvičení

– 85 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 86

byla stále menší a menší, ačkoliv každé zamešká- aby obyvatelstvo protektorátu se celé zapojilo do ní mělo být trestáno. Zaměstnavatelům bylo hro- nových poměrů. zeno pokutou do 100 000 K a nebo vězením do 6 Založení veřejné osvětové služby řídil okresní měsíců, kdo by svého zaměstnance do cvičení ne- úřad, který také jmenoval předsedu. V Olešnici pustil. Podobně měl být trestán každý, kdo by Mir. Kottbauera, ředitele měšťanské školy. mládež přemlouval, aby do cvičení nechodila. Dne 15. března 1944 byla na rozkaz okresního Cvičitelé byli ve velmi nemilé situaci. Nechtěli dě- úřadu uspořádána oslava pátého výročí zřízení lat nikomu nepříjemností a proto hlásili do Bos- protektorátu. Slavnostní schůze byla v sále domu kovic vždy velikou účast při cvičení, čímž se vy- mládeže – Sokolovně. Po přečtení zaslaného pří- dávali v nebezpečí trestního řízení v případě kon- pisu se obecenstvo v tichosti rozešlo. Účast na troly. Výchova v kuratoriu v Olešnici byla spíše schůzi byla velice malá. vlastenecká ve smyslu českém. Poněvadž obecní tajemník i četnické stanice Snaha zbořit pivovar: Roku 1943 byla vyvolá- museli dát o „slavnosti“ zprávu, dohodli se obec- na akce pro zboření staré budovy bývalého pi- ní tajemník Ant. Novotný a vrch. četnické stanice vovaru na olešnickém náměstí. Akce se ujal kat. praporčík Kočan a hlásili stav oba stejně 282 osob. farář P. Leop. Benáček. Katolický farní úřad Dne 26. května 1944 byl uspořádán z příkazu chtěl odkoupit od 44 právovárečných sousedů okresního úřadu v domě mládeže protibolševický jejich podíly, každý po 1 000 K s tou podmín- projev. Z Boskovic došly pozvánky, které obec kou, že budovu zbourá a okolí kostela upraví. musela dát roznést. Každý musel svým podpisem Lednice by zůstala zachována a v majetku prá- potvrdit, že pozvánku obdržel. Povánky byly očí- vovárečníků. Velká většina měšťanů byla s od- slované a měly očíslované útržky, které se na prodejem a zbouráním pivovaru srozuměna, schůzi odevzdaly, takže se lehce zjistilo kdo byl avšak z akce sešlo, neboť památkový úřad v Br- přítomen a kdo ne. ně nedovolil budovu zbourat. Pivovar jest prý Na této schůzi mluvil odborný učitel Reithar typická stavba olešnického náměstí a horní část z Prahy a okresní vedoucí veřejné osvětové služ- tohoto pěkně uzavírá. by v Boskovicích Radim Pluskal. Jejich projevy Pohyb obyvatelstva: Roku 1943 se narodilo 43 nevyvolaly u posluchačů žádný zájem a ohlas. dětí, z toho 26 kat. a 17 evang. Zemřelo 24 osob, Tato přednáška byla poslední činnost veřejné z toho 19 kat a 5 evang. Přirozený přírůstek 19 osvětové služby. osob. Anglická letadla: Dne 24. srpna v poledne jsme poprvé nad Olešnici viděli anglická letadla. Bylo Rok 1944 jich velké množství a tak vysoko, že byly jako mušky a leskly se na slunci. Vracely se tehdá od Obecní rozpočet: Řádný – potřeba 519 498 K, Vídně, kde byl nálet. Od té doby je bylo vidět čas- úhrada 81 176 K, schodek 432 322 K. Mimořádný těji a bylo slyšet detonace až z Vídeňského Nové- – potřeba 2 010 000 K. ho Města. Roku 1944 začali spojenci bombardo- Obecní přirážky činily 200 % k dani činžovní vat i naše města. Brno bylo bombardováno v mě- a 400 % k ostatním. Vynesly 163 119 K. Příspěvek síci srpnu a pak dne 2. listopadu, mnoho lidí z vyrovnávacího fondu činil 170 000 K. přišlo o život a mnoho domů bylo pobořeno. Počasí v zimě a na jaře: Po celý měsíc leden by- Po těchto náletech nastal hromadný útěk lidí lo teplé počasí, takže mnozí hospodáři orali. Až z města na venkov. Každý, kdo mohl, odešel ke v únoru napadl sníh, ale ten se držel dlouho do svým příbuzným nebo známým a nebo tam ode- jara. Ještě koncem března ho bylo tolik, že ne- slal svoje děti. Nařízeno bylo učiniti soupis míst- mohl jezdit autobus. Na vyhazování sněhu naří- ností, kde by se i v případě nového většího nále- zena pracovní povinnost všech mužů od 15 do 60 tu mohli umístit lidé z měst. V Olešnici bylo za- roků. Polní práce započaly až po 15. dubnu, ale jištěno místo pro 694 osob a sice: ve škole, cesty byly ještě ten čas plné sněhu. v domě mládeže – Sokolovně, v katolickém domě Veřejná osvětová služba: Místo bývalých osvě- a na Puchárně. tových komisí zřízeny byly r. 1944 na obcích „ve- Dále se muselo zajistit u místních rolníků asi řejné osvětové služby.“ Tyto měly za úkol hlavně 40 q slámy na upravení lůžek. pořádati přednášky, oslavy apod. a tak působiti, Bohu díky nebylo tomu třeba.

– 86 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 87

Dělníci v říši: Roku 1944 byla již převaha spo- Novotný Rudolf jenců veliká. Němci proto volali do zbraně kaž- čp. 234 – Hamburg dého svého příslušníka, který jen trochu byl Kučírek Jan schopen. čp. 238 – Bremen – Christianstadt Na jejich místa byli dosazování příslušníci Musil Ladislav podmaněných národů, Čechů, Poláků, Francou- čp. 249 – Berlín zů, Italů apod. Konrád Josef V Olešnici byly konány občas tzv. přehlídky čp. 251 – Berlín pracovní schopnosti a prac. výkonu. Všichni ti, Holcner Stanislav kteří nepracovali ve vojensky důležitých podni- čp. 256 – Döberitz u Branibora cích, museli na práci do Říše, nebo do místních Haupt Jan průmyslových podniků v Mostě, Adamově, Kuři- čp. 258 – Olešnice ve Slezsku mi apod. Doskočil Josef Z Olešnice byli na práci tito občané: čp. 262 – Vídeň Novotný Jindřich Peša Bohumír čp. 3 – Hamburk, Štětín, Poznaň čp. 263. Narozen 29. 10. 1921. Nasazen v Kap- Motyčka Miroslav fenbergu, kde zemřel 2. dubna 1944 na zápal čp. 18 – Christianstadt – Norsko plic. Pochován jest v Olešnici. Fiala František Vaněrka Jan čp. 26 – Berlín čp. 276 – Langen Bielau (Dlouhá Bělá) Škárka Emil u stav. Šedivého Havlíček Karel čp. 30 – Berlín čp. 284 – Vídeň, Fadrný Josef Kašpárek Karel čp. 41 – Swinemünde u Balt. moře čp. 318. Narozen roku 1897. Nasazen v Linci, Stejskal Antonín kde zemřel 7. prosince 1942 a tam pochován. čp. 72 – Narvik v Norsku Vrbka Vlad. Schuster Frant. čp. 288 – Berlín čp. 167 – Berlín Synek Robert Glosr Bohuš, kočí u Člupků čp. 309 – Berlín čp. 94 – Narvik v Norsku. Zde zahynul při Černý František aut. nehodě dne 25. července 1943 a v Narvi- čp. 311 – Vídeň ku pochován. Hlaváček Karel ml. Novotný Karel čp. 319 – Kapfenberg čp. 102 – Berlín Slavíček František Moravec Teodor, kočí u Višinků čp. 321 – Vídeňské Nové Město čp. 116 – Narvik v Norsku Čípek Vladimír Pokorný Josef čp. 322 – Lofoty v Norsku čp. 195 – Vídeň Husička (Vladimír) Stanislav Dymáček Anton. čp. 335 – Mnichov čp. 198 – Kapfenberg Bedan Vladimír Fučík Alois čp. 336 – Střelice v Hor. Slezku čp. 204. Narozen 19. dubna 1920. Byl nasazen Kuda Vilém v Mostě. Několikrát opustil práci, za což byl čp. 341 – Sankt Veit /Svatý Vít/ Korutany trestán v táboře Planá. Po opětovném opuštění Svojanovský Lad. práce byl zatčen 13. května 1944 a uvězněn v Par- čp. 348 – Kladsko dubicích. Odtud 16. ledna 1945 odvezen s větší Bukáček Josef skupinou do Buchenwaldu, kde asi zahynul. čp. 362 – Schloss Rott u Zhořelce Kozel František Pavlišta Jindřich čp. 225 – Linec čp. 172. Narozen 15. 7. 1924, nasazen v Pinka- Dvořáček Josef feldu v Burgenlandě, kde zemřel 22. srpna čp. 233 – Kapfenberg a tam pochován.

– 87 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 88

Všechny podniky, které nebyly válečně důleži- faráře a P. Dvořáka, faráře ze Sulíkova. Kázání té, byly zavřeny. V Olešnici to postihlo Františka měl P. Leop. Benáček, místní farář, sborové zpěvy Polacha, obchodníka čp. 19 a Ferd. Mikoláše, dro- řídil P. Jaroslav Kampf, kooperátor. gistu. Jejich živnosti byly dnem 1. prosince 1944 Počasí bylo slavnosti velmi příznivé a proto se zavřeny a majitelé přiděleni do zemědělství. ku slavnosti dostavilo mnoho lidí z celého kraje. Ženy mající dítě do 6 roků stáří a nebo děti do Reliéfy a oprava boží muky stála asi 33 000 K. Ná- 14 roků stáří byly z pracovní povinnosti vyňaty. klad tento hrazen z příjmů kostela. Jinak musely pracovat alespoň částečně denně Tato boží muka byla postavena r. 1944 přesně půl dne buď v průmyslu a nebo v zemědělství. na hranicích katastru olešnického a ústupského. Toto nařízení mělo vliv na zvýšení populace ná- Dřívější boží muka stála na téže trati, ale poně- roda. kud blíže k Olešnici. Byla prý jen maličká, ve vel- V Boskovicích zřízen pracovní úřad a každý mi chatrném stavu a byla postavena asi na pa- zaměstnanec musel míti pracovní knížku. mátku porážky saského vojska v Ústupě a vypá- y Karel Čápek velkouzenář: Dne 13. červen- lení Ústupa roku 1742. Není to pravda. Jest to ce 1944 zemřel ve věku 82 roků velkouzenář Ka- památka na porážku Švédů, asi r. 1643. rel Čápek, čp. 29. Počasí v létě a na podzim: Po celé léto i pod- Narodil se 21. listopadu 1862. Vyučil se řezní- zim bylo veliké sucho. Sklizeň se lehce odbyla, kem a roku 1888 se osamostatnil. S počátku pra- ale hůře bylo s oračkami. Úroda tohoto roku byla coval v domě čp. 18, kde bydlel v nájmu. Svojí prostřední. Se setím ozimů se čekalo až poněkud pracovitostí, šetrností a solidností získal si jak ze- namokne, ale pak přece seto za sucha. Namoklo mědělce, tak i spotřebitele. Zakrátko získal si od- až začátkem října. Koncem října začaly plískani- bytiště pro své výrobky nejen v našem okolí, ale ce, které potrvaly skorem celý listopad. Začátkem i v městech Brně, Praze, Bratislavě, Vídni a j. prosince napadl sníh a země zmrzla. Mnoho polí Roku 1897 zakoupil si dům čp. 21 a výrobu ruč- zůstalo nezoráno a u dvorů zůstaly na polích ní zaměnil za strojovou. Roku 1910 zakoupil od brambory i řepa přes zimu. Filipa Skuteckého tzv. palírnu čp. 29, kterou pře- Partyzáni: Již roku 1943 procházeli naším stavěl a zbudoval zde velký řeznicko-uzenářský krajem tajně uprchlíci se zajateckých táborů podnik, největší v okolí. v Německu, hlavně Rusové. Vyptávali se na ces- Karel Čápek býval také starostou Sokola, čle- tu, nejsou-li v kraji usazeni také Němci. A s veli- nem výboru občanské záložny, čelným funkcio- kým díkem přijali kus chleba. V měsíci červnu nářem společenstva živnostníků a j. 1943 dva z těchto běženců v našem kraji zůstali. Byl také štědrým podporovatelem našich kor- Byli to Sergej a Ivan. Zdržovali se v Tasovicích, ve porací, hlavně naší školy. Ve svém domě čp. 176 mlýně na Valše a pak v Louce ve staré kovárně. po mnoho roků zdarma poskytoval útulek mateř- Koncem roku 1943 přibyl k těmto dvěma ještě Va- ské školce. Dokonce sám dodával sem otop lentin Berezovský, bývalý ruský pilot. Z Louky i hračky. Pohřeb jeho dne 15. července byl mo- byli převedeni do Prosetína, kde u Lad. Jančíka hutným projevem úcty občanů k zemřelému. Zú- přečkali zimu. Na jaře r. 1944 se ubytovali v ze- častnilo se ho sokolstvo, hasiči, řezníci v krojích mljance v Kopaninách, v lese Prvniku pod Olově- se sekerami a mnoho lidu. nou skálou.V červnu 1944 čítala skupina již 12 Svěcení boží muky u Ústupa: Ústupská boží členů. Mimo již známých byl tu ještě Jurka Vol- muka byla v dosti chatrném stavu. Roku 1944 by- kovec, Gena, Míša, Zachar, Nikolaj a ještě několik la opravena a na místo obrazu, který zde velmi tr- neznámých, z nichž jeden vysílením a útrapami pěl nepřízní osudu, zasazeno bylo do boží muky zemřel a byl v lese u Prosetína pochován. Toto pět reliefů od mistra Ant. Berky z Pelhřimova. nebyli ještě praví partyzáni, protože nebyli spoje- Představují: Nejsvětější Trojici Boží, narození, ni s Rudou armádou a nebyli vyzbrojeni. Četní- křest a umučení Páně a poslední soud. kům ve Štěpánově vzali dvě pistole, kdesi v há- Slavnostní posvěcení obnovené boží muky by- jence mysliveckou pušku, ale bez nábojů. Franti- lo v neděli, dne 24. září šek Žíla, klempíř z Olešnice jim dělal ruční o 2 1/2 hod. odpoledne. Svěcení vykonal náš granáty, které donášel Hejtmánek z Louky. V září rodák ThDr. Alois Augustin Neumann, universit- 1944 se s ním setkal v samotě Karlově nad Hodo- ní profesor z Olomouce, za asistence našeho p. nínem Jaroslav Řehůřek z Olešnice čp. 144. Va-

– 88 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 89

lentin jej žádal o zbraně a náboje, aby se mohli nou Horou. Tito partyzáni byli až od Skaličky probojovat na Valašsko, kde tehdy byly již party- u Újezda, vedeni Mihánem Genserkem. zánské boje v plném proudu. Řehůřek zbraně ne- Na Štědrý večer 1944 přišli partyzáni tajně měl, ale nabídl se jim, že zprostředkuje s Valaš- k Řehůřkům. Byly zde partyzánům známé signá- skem spojení. V polovině října 1944 zajel do Jab- ly, na které domácí otevřeli. Chtěli, aby je zavedli lůnky na Vsetínsku ke svému strýci, kde se do grafitárny, kde tehdá byly ukryty asi 3 q dyna- ubytoval. Bratranec Zdeněk Knopek jej zavedl mitu v betonové místnosti; tu se jim nepodařilo mezi partyzány. Schůzka tato byla však Němci otevřít a proto odešli s nepořízenou. rozehnána a Řehůřek jen stěží se zachránil. Ke V lednu 1945 byla zemljanka u Prosetína zni- druhé schůzce již tehdá nedošlo a proto se bez čena a Petrovský se odstěhoval pod Horní les úspěchu navrátil. Asi za čtrnáct dní odjel na Va- u Nyklovic, kde zřízen pěkný kryt. lašsko podruhé. Tehdá odjel do Vsetína, kde byl Mimo skupinu „Jermak“, jíž velel por. Petrov- zaměstnán ve zbrojovce Josef Toncr ze Lhoty. ský, působila v našem kraji ještě skupina „Tyrš“, Ten umožnil Řehůřkovi schůzku s člověkem jíž velel por. Labuňský. Tato skupina byla nasa- z Velkých Karlovic, u kterého byl partyzánský zena kdesi u Tišnova, ale byla úplně rozprášena štáb. Jemu odevzdal dopis od Valentina, který a por. Labuňský jen s několika druhy se zachrá- měl ukrytý v dvojité podrážce boty. Josef Toncr nil. Poněvadž pozbyli i vysílací stanici, zapojili se ze Lhoty zakrátko přijel domů a potom působil do skupiny „Jermak“. Později přibrali mezi sebe jako spojka. české lidi, většinou uprchlíky z říše a nebo osoby Koncem září r. 1944 seskočili z letadla kdesi na stíhané gestapem, a opět se osamostatnili. Štáb Drahanské vysočině ruští parašutisté. Bylo jich Labuňského byl ve Věstínku u stolaře Dobiáše, asi patnáct. Pod velením Nikolaje založili skupi- mužstvo bylo ubytované v zemljance v lesích me- nu Jermak. Zdržovali se v bunkru u Nýrova a pak zi Věstínem a Bolešínem. se jich část přestěhovala k Prosetínu. Zde se spo- Partyzáni oddílu Labuňského vnikli dne 18. jili s prosetínskými partyzány v jeden oddíl pod prosince 1944 o 6 hod. večer do statku Němce vedením parašutisty Nikolaje. Když potom Niko- Haberhauera ve Věstíně a když se jim vzpíral, za- laj padl, stal se velitelem Petrovský. Upravili si no- střelili ho. vou zemljanku ve Vostrejžově lese u Prosetína. Byl pochován 20. prosince na hřbitově v Ro- Byli dobře vyzbrojeni kulomety, oblečeni na zi- večném. mu v teplé dlouhé kožichy a hlavně měli svoji taj- Kromě těchto dvou skupin přicházeli do našich nou vysílačku „severku“, s kterou byli spojeni vesnic, hlavně Veselky, Ústupa a Rozsíčky party- s Rudou armádou. záni, kdesi od Vítějevse, kteří byli ale neukázně- U této vysílací stanice se jim ale spálilo dyna- ní a tropili výtržnosti. mo. Bylo proto v říjnu 1944 dopraveno do Olešni- Obyvatelé našich vesnic byli ve stálém nebez- ce k Frant. Řehůřkovi čp. 367, který za pomoci pečí, neboť Němci trestali smrtí každého, kdo ruského telegrafisty spálené dynamo opravil. Tr- partyzány podporoval. valo to bezmála tři týdny. U Řehůřků čp. 144 by- Kopání zákopů: Když se fronta blížila kva- la později uschována a léčena parašutistka Nata- pem k hranicím protektorátu, bylo nařízeno bu- ša, telefonistka, která si při seskoku z letadla zlo- dovati překážky nepřátelskému vojsku. K této mila nohu. Zraněné poskytl lékařskou pomoc Dr. práci byli určeni zemědělští synkové v době pra- Josef Habanec z Olešnice. covního klidu v zimě. Veřejně navštívili partyzáni Olešnici ponejprv Dne 9. prosince 1944 povoláni byli do Boskovic dne 12. prosince 1944. Vešli do obecní strážnice k odvodu zemědělští synkové narození r. 1921- v čp. 17, hlídka je musela zavést k Vorbachům čp. 22-23. Z Olešnice byli odvedeni Eduard Náhlík 339. Chovali se velmi klidně, provedli sice pro- čp. 97, Frant. Girgle čp. 178, Slávek Hloušek čp. hlídku zbraní po Robertu Vorbachovi, ale protože 33, Jan Vodička čp. 16, a Josef Vach z Lamberka. to byly samé staré kusy, nic si nevzali. Potom je Dne 12. prosince odjeli do Skalice, odkud byl musel Josef Krepl zavést k autodopravci Karlu Jan Vodička propuštěn. Ostatní odjeli k jezeru Krejčímu čp. 35; donutili ho, aby jim odevzdal Neziderskému v Maďarsku. Byli ubytováni ve své osobní auto, v kterém pak ujeli. Auto bylo pak vesnici Mónchhof ve stodolách tamních statků. za několik dní nalezeno opuštěné u Lažan za Čer- Zde zakusili velké zimy. Neměli se kde ohřát

– 89 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 90

a usušit oděv a obuv. Vše přes noc zmrzlo na níci. Dne 14. ledna musela obec pro ně poslat do kost. Do práce jezdili denně 20 km vlakem s roz- Letovic saně. Pozdě večer přijeli. A sice: Meister bitými okny, kde mnohdy bylo hodně sněhu. Ko- Hans Schneider, Haupt. Wachtm. Heinrich Kolar pali ve zmrzlé zemi dlouhé a hluboké příkopy, a Wachtm. Wielhelm Beichter. tzv. lapače tanků. Byli ubytováni na četnické stanici a stravovali Zde byli nasazeni až do 2. března 1945, kdy se se v hostinci na Radnici. Četnická stanice byla ve zdraví vrátili domů. opevněna proti útokům partyzánů. Pohyb obyvatelstva: Roku 1944 se narodilo Podobně jako v Olešnici byli němečtí četníci 39 katolíků, 8 evangel., 47 celkem a zemřelo v Hodoníně, Rovečném a na všech okolních sta- 26 katolíků, 6 evangel. 32 celkem nicích. Dne 18. ledna večer zastřelen byl jeden německý četník při večeři v hostinci v Hodoníně. Rok 1945 Útočník byl partyzán skupiny gen. Lud. Svobody od Černovic. Druhý den byly konány veliké pro- Obecní rozpočet:řádný mimořádný hlídky v Hodoníně a okolních lesích, bez výsled- Spotřeba 519 498 K 2 010 000 K ku. Úhrada 81 176 K Po tomto činu zničili partyzáni skupiny Jermak Schodek 438 322 K svůj bunkr u Prosetína a přemístili se k Nyklovi- Obecní přirážky: 200 % k dani činžovní, 400 % cím a Sulkovci. k daním ostatním Odtud podnikli dne 19. ledna nepromyšlenou Stavba překážek: Rudá armáda se blížila Pol- a nešťastnou výpravu na Němce, továrníka Öhma skem k hranicím Moravy. Němci započali budo- ve Víře, při které partyzán Nykolaj Čuršin, *1920 vat překážky na východní Moravě. Dne 8. ledna v Rostově byl zastřelen a partyzáni Roman a Ko- odjelo z Olešnice záček byli zraněni. 12 chlapců na stavbu těchto překážek. Vrátili Ještě téže noci byli zranění dopraveni na sa- se více než za měsíc. ních do Louky k horním Dufkům. Poněvadž se V měsíci únoru budovány překážky na silni- však jejich rány nehojily, odjeli 28. ledna večer cích i v našich krajích. Poslední byla v Hýví pod partyzáni Zich a Míša do Olešnice pro Dr. Josefa Rozsečí a pak v Horničí na silnici k Rozsíčce. Dá- Habance a po 11. hodině noční ho dovezli na sa- le u tak zvané zemské brány nad Bohuňovem. ních do Louky. Asi za půl hodiny přicházela do Obyvatelstvo z okolních obcí muselo při stavbě Louky po silnici od Rozseče četnická hlídka zdarma pracovat. Naše obec měla dodat na stav- z Olešnice. Byli to: Meister Schneider, bu překážek kámen, ale žádný nebyl nalámaný. Haupt.Wachtm. Kolar a strážm. Antonín Husička. Překážky byly zbudovány ze silných klád a ka- Hlídkující partyzán se domníval, že celá akce mene. Uprostřed byl ponechán jen úzký prů- jest prozrazena a proto vypálil do hlídky celou chod. dávku z automatické pistole. Němec Schneider Němečtí četníci: Naši četníci byli koncem vál- a strážm. Ant. Husička byli těžce zraněni. Druhý ky ve velmi nepříjemném postavení. Museli, ač Němec Kolar, který kráčel při okraji silnice, při neradi, vykonávat nařízení okupantů a proto je první ráně se vrhl do příkopu a tak se zachránil. partyzáni považovali za svoje nepřátele. Ve vesnici zatím nastal shon. Nemocní partyzáni Bylo třeba, aby členové našich četnických sta- byli rychle odvezeni do Tasovic a Dr. Habanec nic vešli s partyzány do styku. Tohoto úkolu se odešel ke starostovi Krejčímu, kam zakrátko podjal Jan Svoboda, mlynář z Valchy. Ten zpro- obecní hlídka dopravila zraněné četníky. Dr. Ha- středkoval ve svém mlýně v lednu 1945 schůzku banec je ošetřil a strážm. Husičku dopravil do ne- vrchního četnické stanice olešnické Mikuláše Ko- mocnice do Brna. Smrtelně zraněný Meister čana a vrchního četnické stanice v Hodoníně No- Schneider dopraven do Olešnice, kde o 1 hod. po votného s partyzány. Zde se dalo naše četnictvo půlnoci dne 29. ledna zemřel. Jeho mrtvola byla do služeb partyzánského hnutí, dostali pokyny, dopravena do Brna, kde byla zpopelněna. jak se chovati na obchůzkách,podávat hlášení Do Louky zatím přijela policie a německé voj- a pod. sko. Lidé byli vyslýcháni, byla obava z velikých Němci nevěřili protektorátnímu četnictvu trestů, ale vše dobře dopadlo. Němci uvěřili, že a proto dosazeni na četnické stanice němečtí čet- Dr. Habanec byl volán k dceři starosty Krejčího

– 90 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 91

Bedřišce, která po udělené injekci se svíjela v ho- a vše zjištěné hlásili gestapu. Lidé nevěděli ně- rečce a proto neshledáno nic podezřelého. kdy, koho mají před sebou. Toto se stalo osud- Jako náhrada za zastřeleného Meistra Hanse ným Josefu Štarhovi z Petrova. Schneidra přišel na stanici Ober. Wachtm. Franz K němu přišli na noc dne 30. ledna čtyři party- Patsch a po něm Wachtm. Karl Krebs. záni. Počínali si velmi neopatrně a tak, že to bu- Dne 17. dubna 1945 byli němečtí četníci se sta- dilo zdání, že to jsou tzv.Vlasovci, zaprodanci nice staženi na velitelství do Kunštátu, kde se Němců. Proto Jos. Štarha je ohlásil německým zdrželi do 8. května. Dne 10. května v časných polním četníkům v Kunštátě. Tito přijeli již 31. hodinách byli zatčeni u Nového Města příslušní- ledna do Petrova, obstoupili ves a zahájili palbu ky Rudé armády. na Štarhův statek. Partyzáni se snažili zachránit Němečtí polní četníci: Když se fronta blížila útěkem. Podařilo se to jen dvěma. Jeden padl, k hranicím Moravy a oddíly stávaly se útočnější- druhý těžce zraněný byl zajat, ale cestou do Kun- mi, byli ve větších obcích jako Bystřice, Letovi- štátu zemřel. Obec petrovská musela dát střelbou cích, Kunštátě a Olešnici dosazeny čety polních poškozený statek opravit. četníků, tzv. Jagdkomanda. Do Olešnice přišli Dne 22. února večer vtrhli partyzáni do Petro- dne 28. ledna. Bylo jich asi 30. Ubytovali se v hos- va, Josefa Štarhu vyvedli ze statku a po krátkém podářské škole, koně a vozy měli umístěné na výslechu jej zastřelili na mostě v dolní části obce. panském domě. Obec jim dala udělati u stolaře Další činnost partyzánů: Dne 18. ledna za- Met. Synka postele. střelen byl partyzány u Bolešína Němec Otto Pas- Polní četníci měli za úkol zneškodňovat party- sek z Brna. Dne 5. března o 5. hod. odpoledne za- zánské hnutí. Byli v Olešnici do 13. března, kdy střelen byl továrník Öhm z Víru u tzv. Andulčina odjeli do Německého. Týž den přišla jiná skupi- kamene pod Žleby. na z Letovic, kteří v Olešnici zůstali do 6. dubna. Partyzánské jednotky se zvětšovaly náborem Oběti: Úkolem partyzánů bylo znepokojovati nového členstva z řad českého lidu, trpěly však Němce a vázati větší německé síly, které by jinak velikým nedostatkem zbraní a nábojů. Tajná mohly býti použity na frontě. Tento úkol partyzá- vysílačka oddílu Tyrš ve Věstíně žádala Rudou ni splnili. armádu o zbraně. Tyto byly shozeny v noci Obyvatelé našich vesnic přinesli však veliké z Bílé soboty na Hod boží velikonoční, ze dne oběti partyzánskému hnutí. Němci totiž trestali 31. března 1. duben. Po celou noc bylo slyšet velmi přísně každého, kdo partyzány podporo- hukot letadel a světelné signály bylo vidět na val. Tito lidé byli ve stálém nebezpečí, ani chvil- Závrší. ku si nebyli jistí životem. Hned této noci vydalo se několik místních po- V Pivonicích byl 19. ledna zatčen partyzán mocníků partyzánů a sice Frant. Polach, Frant. Ivan, který se při mučení přiznal, u koho se zdr- Prosecký, Jar. Řehůřek, Borek Čermák, Oldřich žoval. Proto dne 20. ledna ve 2. hodiny v noci byl Fučík, Antonín Holcner, Ladislav Peša a j. na Zá- zatčen Čeněk Hlaváček z Brťoví a Ladislav Štarha vrší a tyto padáky a pytle se zbraněmi schovávali ze Čtyř Dvorů. Byli uvězněni v Kounicových ko- do bezpečí, aby se nedostaly do rukou Němců. lejích v Brně a potom ve Flosenburku, kde Hlavá- Nálezy padáků byly od Kozin, přes Pochopovu ček zemřel. Kde byl umučen Štarha, se neví. skalu ke Lhotě a do Lamačů. Olešničtí sklidili Dne 8. února zatčen majitel samoty Karlov pod 17 pytlů, v každém bylo 10 pušek a 1000 nábojů. Louckým dvorem Prudil se svou manželkou a 11 Jeden pytel spadl na pole Vlad. Baky u cesty ke letým synem. Byli uvězněni v Letovicích, odkud Lhotě. Tento nebyl uklizen a příští den 1. dubna odesláni prý do Brna, kde všechna stopa po nich ho němečtí vojáci z Olešnice odnesli do školy. mizí. Dne 21. února zatčen tasovický občan Do- Nalezené zbraně dostali partyzáni skupin Jermak stál a celá rodina Škrabalova v Tasovicích. Matka, a Tyrš. U skupiny Jermak zprostředkoval Frant. syn a tři dcery. Tito všichni byli asi umučeni v Le- Polach, u skupiny Tyrš zase Oldřich Fučík. tovicích. Čest budiž jejich památce! Při výslechu Dále byly nějaké zbraně získány z kárného tá- neprozradili nikoho, jinak by celá řada lidí byla bora v Mladkově. Byly uschovány v lese u Sebra- nešťastná. nic, odkud je dne 26. dubna v noci odvezl Boh. Jí- Nejhorší bylo, že gestapo posílalo do vesnic lek s autem fy Karel Čápek. Byly tam 4 těžké ku- svoje náhončí, kteří se vydávali za partyzány lomety, 10 000 nábojů do pušek a bedna granátů.

– 91 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 92

Tyto zbraně obdržel oddíl Jermak a byly složeny vězněn. Pak byl nasazen do továrny v Dubnici ve Lhotě u Olešnice a zbytek v Sulkovci. nad Váhom na Slovensku. V tuhových závodech u Tresného bylo na skla- Odtud se mu podařilo přejít k slovenským par- dě větší množství výbušnin. Těchto se také party- tyzánům, kde se zúčastnil slovenského povstání záni zmocnili a používali jich hlavně k vyhazová- v I. čsl. armádě, I. brigádě generála Goliana. ní mostů a kolejnic vlaků. V prosinci 1944 odešel do Brna k rodičům, kde Po odchodu německého četnictva a jagdko- pracoval dále na osvobození národa pod krycím manda z Olešnice stali se partyzáni mnohem jménem Poruba. Poslední jeho čin – zastřelení SS smělejší. hauptscharfführera Gőlnera před kanceláří gesta- Dne 20. dubna v dopoledních hodinách přijeli pa, byl prozrazen a Vlad. Blažka zatčen dne 22. do Olešnice na nákladním autě členové partyzán- března 1945 zároveň se svým bratrancem Aloi- ské jednotky skupiny Tyrš velitele Labuňského, sem Bauerem, narozeným dne 23. května 1926 přestrojení za německé vojáky. Obsadili vchody v č. 146, jako svým pomocníkem. Oba byli vězně- do městečka a poručili vydat větší množství ben- ni a krutě mučeni v Kounicových kolejích v Brně. zínu z nádrže na náměstí. Lidé chodili volně měs- Ač sami zrazeni, nikoho neprozradili. Odsouzeni tem, každý se domníval, že jsou to příslušníci ně- k smrti zastřelením a rozsudek proveden 14. dub- mecké branné moci. na 1945. V noci přijeli partyzáni opět a vzali si větší Těla bratranců byla po tříměsíčním hledání po- množství sádla od fy Karel Čápek a oděvy od fy chována na čestném místě Ústř. hřbitova v Brně – Aug. Konrád. skup. 25. Oba jmenovaní byli vyznamenáni čsl. Dne 25. dubna v nočních hodinách přijeli par- válečným křížem in memoriam. tyzáni opět nákladním autem fy Engliš a vzali si Hospodářská omezení: Katastrofa německé z prodejny Baťa asi 160 párů botů. Dne 24. dubna říše se blížila. Ničeho nebylo dostatek. o 23. hodině vnikli patryzáni odd. Tyrš do samo- V únoru 1945 nařízena povinná dodávka dře- ty Kreplovy při cestě k Veselce. Vyvolali si ven Jo- va. Klády a tyčkovina určená na stavbu překážek, sefa Krepla a po krátké rozmluvě jej zastřelili. krátké štípané dřevo, tzv. tankové, jako náhrada Stalo prý se to na rozkaz velitele oddílu mj. La- za benzín pro pohon motorů. buňského. Dle jedné verze nechtěl Josef Krepl vy- V Olešnici zřízena sběrna tankového dřeva zradit, kde se ukrývá Olga Vorbachová, dle jiné v továrně na hedvábné zboží. Byly sem přiděleny prý musel Jos. Krepl zemřít, aby nemohl po válce obce od Vítějevse a Bystrého po Kunštát, Touboř svědčit proti různým partyzánům o jejich stycích a Černovice. Kolem 15. února se dřevo sváželo do s Robertem Vorbachem na počátku války. Pocho- sběrny. Byly zde veliké řady povozů od Olešnice ván byl dne 26. dubna na katolickém hřbitově i Křtěnova. Toto dřevo měli Němci připravené pro u sv. Mikuláše. Byl stár 24 roků. případ potřeby, ale odebrali jen 15 m3 a ostatní Již bylo všem jasné, že vláda Němců u nás se zůstalo zachováno pro mírové účely. chýlí ku konci a náš lid se těšil na osvobození. Dále došlo k velikým omezením ve spotřebě Poprava Mirka Blažky a Aloise Bauera: Dne elektrického proudu. Bylo nařízeno, že se smí 14. dubna 1945 byli popraveni v Brně v Kounico- používat elektr. proud v zemědělských podnicích vých kolejích olešničtí rodáci part. poručík Vladi- jen přes den. V domech s číslem sudým ve dnech mír Blažka a jeho bratranec Alois Bauer. sudých a v domech s čísly lichými jen ve dnech li- Vlad. Blažka se narodil v Olešnici 12. prosince chých. 1920 v domě čp. 192. Jako chlapec se odstěhoval Později zakázáno odebírat el. proud v země- s rodiči do Brna. Vyučil se obchodníkem a sou- dělských podnicích od 6 hodin ráno do 9 hodin kromě studoval střední školu. Za okupace byl na- večer. Během dne používaly proudu jen továrny sazen na práci v Berlíně, kde pro sabotáže vězněn a dílny pro válku důležité. ve Spandau – West, potom poslán na přeškolení Dne 17. dubna přestal elektr. proud docházet do Štrasburgu a pak Weinwer – Neudorf Grisfeld. vůbec. V mlékárně se přestalo pracovat 19. dubna Zde organizoval dobrovolníky do Titovy armády a v ten čas i v továrně p. Konráda a všech dílnách v Jugoslávii. Konečně při jedné kulturní cestě do zařízených na elektr. proud. Jugoslávie byl chycen na chorvatských hranicích Od 15.dubna přestal jezdit poštovní autobus, a odvlečen do věznice v Mariboru a tam půl roku pošta ani záložna nebraly peníze. Nedocházely

– 92 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 93

ani noviny, ani žádná korespondence od Brna. a říd. učitel z Louky Jeník. V Olešnici zabavovali Vypnutím elektr. proudu přestalo i vysílání rádia. pro své účely motocykly. Byli u Podlipných, u Pe- Bylo stále jen slyšet výstřely z děl, které se šů čp. 106, u Petrů čp. 285, který byl spojkou me- blížily. Šířily se nepravdivé zprávy, že jsou již zi jednotlivými oddíly partyzánů a měl krycí jmé- Rusové v Černé Hoře a v Tišnově. Nikdo nevě- no Havran. děl, co přinese zítřek, do práce nebylo chuti. Li- Bylo asi 11 hod. v noci. V tu chvíli se ozval od dé kopali ve sklepech úkryty, kam ukrývali svo- náměstí hlasitý německý hovor. Němečtí důstoj- je cenné věci. níci se svými ženami se vraceli z hostince Pivovar Jedině ve filiálce hospod. družstva v Olešnici k hospodářské škole. Byli to 3 důstojníci a 2 ženy. se pilně pracovalo. Z iniciativy správce Jindř. Partyzáni je nemínili nechat klidně odejít. Někte- Němce uklízeno všechno obilí do sklepů a do ci- ří běželi kolem školy Hliníkama, aby je zaskočili. zích domů, kam ukryto 16 vagónů obilí. Odvážel Ostatní partyzáni napadli Němce u Tomanových je svým nákladním autem p. Augustin Konrád č. 109. Jeden důstojník se ženou prchli a zachrá- z Olešnice a p. Kadlec z Rovečného, hlavně ke nili se. Zbylí dva důstojníci a žena se ukryli za Kintrům ve Křtěnově a do Šimkova mlýna. plot Tomanovy zahrady a odtud stříleli po party- Stěhování hodonínského tábora: Jak bylo zánech k domu p. Kadlece čp. 110. Partyzán Míša zde již napsáno, byl r. 1940 zbudován nad Hodo- byl přitom těžce zraněn. Toho využili Němci a pr- nínem směrem k Rozseči kárný tábor pro cikány, chali k hospod. škole. kteří zde pracovali při stavbě silnice Rozseč – Ště- Druhá část partyzánů již zaujala pozice v úvo- pánov. Ti zde z velké části pomřeli. Z počátku by- ze za domem pí Stejskalové čp. 286 a zde očeká- li pochováváni v Černovicích, později zřízen u tá- vala prchající Němce. Když ti doběhli ke scho- bora zvláštní hřbitov. Zbytek zesláblých cikánů dům ku školnímu parku, padlo několik výstřelů, byl r. 1943 odvezen do Osvětimi. S pláčem prý se jeden důstojník a žena byli zastřeleni, druhý dů- loučili s táborem. V opuštěném táboře zřízen byl stojník těžce zraněn. potom lazaret pro zraněné německé vojáky. Po tomto činu partyzáni sedli na motocykly Když se fronta blížila k Brnu, byl tento lazaret a odejeli. Raněný partyzán dlouho stonal a pak odstěhován. Dne 19. dubna 1945 došlo nařízení zemřel v nemocnici v Novém Městě. do všech okolních obcí o koně na přípřež. Z Oleš- V hospodářské škole zatím nastal poplach. By- nice jich mělo být 5 párů. Byl to velmi těžký úkol lo ihned zatelefonováno do Lamberka o pomoc. pro starostu obce určit, kteří hospodáři pojedou, V krátké chvíli již ozbrojení Němci běželi do neboť se nevědělo, kam se pojede a na jak dlou- Olešnice. ho. Mnozí hospodáři dostali včas zprávu a čekali Tuto noc měli obecní hlídku: Bohouš Horáček s koňmi na poli dlouho do noci. Teprve večer by- čp. 127, Vlad. Baka čp. 133, Eduard Petr čp. 153, li určeni na přípřež Jindř. Weis, Frant. Hloušek, Frant. Škorpík, Jar. Skořapa čp. 188 a Frant. Kad- Eduard Petr a dvůr Lamberk s párem, Jos. Říha lec čp. 110. a Met. Chlup po 1 koni. Ti museli ihned večer Asi o půl noci šel si Vlad. Baka domů pro jídlo. s koňmi do Hodonína, kde čekali do rána. Hlouš- Před evangelickým kostelem uslyšel hrozný du- ků kůň se roznemohl a proto ráno ten pár se vrá- pot směrem od Lamberka. Proto nešel již domů, til. Ostatní vezli zařízení lazaretu až do Krucem- ale v rychlosti se navrátil na obecní strážnici v do- burku u Skutče. Odtud se vrátili šťastně domů asi mě čp. 17. Byl ale spatřen a za krátko vtrhli Něm- za 5 dní. ci na obec. strážnici a v domnění, že mají před se- Příjezd vyškovské střelnice: Dne 21. dubna bou partyzány, s rukama zvednutýma nad hlavou před večerem přijeli do Olešnice němečtí vojáci je nutili běžet k hospodářské škole. Pažbami je ze cvičné střelnice u Vyškova. Přijeli asi na 60 vo- poháněli k rychlejšímu běhu. Potom byli posta- zech. Mínili jeti od Rozseče ke Štěpánovu a Byst- veni k vratům domu pí Stejskalové čp. 286 a pro- řici, poněvadž ale partyzáni poškodili most u Ště- hledáni. Nejvíce měli spadeno na Vlad. Baku, kte- pánova, proto změnili směr a jeli přes Olešnici, rého ztloukli pažbou pušky, že omdlel. Po chvíli Rovečné a Vír. Mužstvo s koňmi a vozy umístěno přišli na místo naši četníci a též přivolán byl sta- ve dvoře Lamberku, důstojníci v hospodářské rosta města Vlad. Neumann, ale na jejich slova škole. V noci nato přijela do Olešnice menší sku- nic nebylo dáno. Museli stát s rukama zvednutý- pina partyzánů odd. Tyrš. Vedl je partyzán Míša ma od půlnoci do 3 hod. ráno, kdy německý rad-

– 93 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 94

ní, lékárník Rud. Kselík, vzbuzen pí starostovou ubytovali v hospodářské škole. Nákladní auta Eliškou Neumannovou, dostavil se před hospo- a tanky stály na cvičišti u měšťanské školy, v uli- dářskou školu. ci Hliníky a v cihelně Vorbachově. Starosta Vladi- Teprve jemu Němci uvěřili, že se nejedná mír Neumann a radní Rudolf Kselík marně se při- o partyzány, ale o obecní hlídku. Potom teprve mlouvali, aby tato vozidla byla umístěna dále na byli propuštěni. Od té noci nikdo nechtěl jít na cestě k Veselce. hlídku a tyto zrušeny. Rusové se domnívali, že jest v Olešnici umístě- Příští den chtěli Němci odejet, ale protože za- na větší vojenská jednotka. tím partyzáni vyhodili most přes Svratku ve Víře, V noci toho dne o 11. hod. podniklo ruské leta- byl jejich odjezd odložen o další den. Olešnice dlo na Olešnici útok s fosforovými zápalnými a okolní obce dostaly nařízení vyslat s nimi po bombami. Letadlo letělo od Stráně k hospodářské několika selských chlapcích, kteří by jeli s koňmi, škole. V okamžiku byly v plamenech domy p. aby se němečtí vojáci mohli věnovat případné Jos. Prudkého čp. 63 na Vejpustku, p. Frant. To- obraně. Odejeli dne 23. dubna v ranních hodi- mana čp. 109, p. Frant Weinera čp. 273 a část do- nách přes Prosetín a Čtyři Dvory k Bystřici. mu p. Hynka Peši čp. 274 v Hliníkách. Jedna Zastřelení byli odvezeni již předešlého dne na- bomba padla též na dům p. Karla Hřebíčka čp. jatým autem. Lidé očekávali se strachem, jaké bu- 111. Prorazila střechu a vybuchla, ale protože zde de mít tento případ následky, ale nedošlo k niče- nebylo nic hořlavého, byl zde oheň uhašen. mu. Dále padaly bomby na zahradu a dvůr p. Frant. Fronta se blíží: Koncem dubna se fronta při- Fialy čp. 102, na silnici před Hřebíčkovými až blížila až k Brnu. Dne 26. dubna bylo již celé Br- k domu pí Stejskalové čp. 286. Škola, ani žádný no v rukou Rudé armády až na Řečkovice a část obrněný vůz nebyl zasažen. Králova Pole. V pozicích zde připravených se dr- Hašení požárů bylo velmi obtížné, neboť Něm- želi Němci ještě 10 dní a tím bylo způsobeno, že ci při přemísťování přejeli a zničili hasičům hadi- se fronta nedostala do našeho kraje. ce. Přesto se podařilo hasičům oheň v domě čp. V Olešnici bylo ubytováno přes 200 lidí z Brna, 274 utlumit. Při ohni bylo v Olešnici mnoho lidí kteří žili ve veliké nejistotě a neměli žádných z vesnic. Na evangelické věži bylo vyzváněno na zpráv o osudu svého majetku ve městě. poplach. Bohu díky nedošlo během náletu a ha- Ve dne i v noci bylo slyšet od Brna mohutné šení k žádnému úrazu. Škoda postižených byla detonace a dělostřeleckou palbu. Ruská letadla veliká, poněvadž pojišťovny žádné škody vzniklé objevovala se častěji nad naším krajem. válkou postiženým nehradily. Dne 24. dubna shazovalo ruské letadlo spous- Po tomto náletu rozestavili Němci svoje obrně- tu letáků německou řečí psaných, v nichž se upo- né vozy a tanky do hlubokých úvozů anebo pod zorňovali Němci, aby neubližovali spojeneckým stromy. Obyvatelstvo městečka, hlavně Hliníků, zajatcům. Letáků byla veliká spousta. Bylo naří- obávalo se také dalších náletů, vyváželo větší zeno ihned je odevzdati na Radnici. stroje do polí a na noc se vše stěhovalo i s dobyt- Dne 26. dubna o 2 1/2 hod. odp. byl nad Oleš- kem do jiných částí obce nebo tam, kde měli do- nicí sveden letecký souboj. Tři ruská letadla pro- brý sklep. Někteří chodili spát do Lhoty, na Ve- následovala jedno německé. Střelbou z kulome- selku aj., ba někteří nocovali ve skalách a nebo tu byla poškozena střecha na některých domech v lese. Na štěstí se již nálet neopakoval. Veliký v Hliníkách a na Mor. straně. K úrazu na štěstí rozruch způsobila zpráva, že partyzáni žádali nedošlo. Německé letadlo bylo pak sestřeleno Němce o vydání zbraní. Jistý civilista z Nyklovic nad rovečínským katastrem. Pilot se zachránil přinesl list od partyzánů a vhodil jej na četnickou a šel do Rovečného na poštovní úřad. Spojení se stanici. Vrchní Mikuláš Kočan se dohodl s obec- světem ale bylo přerušeno. Když se potom vra- ním tajemníkem Ant. Novotným, který se staros- cel k letadlu, byli zde již partyzáni, kteří jej za- tou obce Neumannem celou věc vzali na sebe. střelili. List odevzdali veliteli německého vojska a jemu V této době ustupovaly naší obcí stále různé tvrdili, že ho přinesl na radnici nějaký neznámý oddíly německé branné moci. člověk, který ihned po odevzdání odešel. Němci Dne 27. dubna přijela do města správkárna ihned vyhlásili stanné právo. Po 10. hodině večer 10. pancéřového pluku asi s 200 muži, kteří se nesměl nikdo na ulici pod trestem zastřelení. Je-

– 94 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 95

nom vojenské hlídky chodily městem. Lidé se bá- choval. Nežli se rozednilo, byl Tic pochován na li noční střelby a pro jistotu nikdo nespal ve svět- poli před Lajtrovnou. nici s okny do ulice. Nedošlo však k ničemu. Uprchlíci byli potom všichni zabiti sekerou Poslední období války: Dne 30. dubna pře- a pochováni v lese mezi Bolešínem a Lhotou při padli partyzáni v Kamenicích konvoj německého silnici. vojska a 3 auta zničili. Smrt Františka Kupsy: V těchto dnech byla V krátkosti přijela do Olešnice další kolona Olešnice vzrušena zprávou o smrti Františka Němců, kteří u zničených aut zastihli několik Kupsy, úředníka v hospodářské záložně. Tento mladých lidí z Nyklovic. Zatkli je a dopravili do byl rodák z Bořitova a v Olešnici působil od r. Olešnice k výslechu. Přivolaný lékárník Rudolf 1941. Zároveň se Slávkem Žilou z Olešnice čp. 39 Kselík je velmi hájil a proto byli propuštěni, ač vstoupili do partyzánského oddílu „Tyrš“ a byli jim hrozeno trestem smrti za rabování. ubytováni ve Věstínku u Janoušků a když se otep- Každého dne procházely Olešnicí některé vo- lilo, v lesním táboře nad Bolešínem. jenské jednotky směrem na Lamberk a nebo Tr- Odtud podnikli nešťastnou a nepromyšlenou pín. výpravu do Bystřice nad Pernšt., kde mínili od- Dne 29. dubna rota polních četníků a maďar- zbrojit větší německou jednotku, umístěnou ve ské vozatajstvo. škole. Obsadili okolí školy a partyzán zv. Janek se Dne 30. dubna přenocovalo v Olešnici 62 mu- nabídl, že jako vyjednávač vstoupí do budovy žů maďarského vojska. a vyzve Němce ku složení zbraně. Protože ale ne- Dne 3. května přijelo do Olešnice zdravotní od- uměl německy, bylo třeba s sebou vzíti tlumoční- dělení 46. divize a ubytovalo se v měšťanské ško- ka. K tomuto úkolu byl určen Kupsa, který uměl le. Sanitní auta stála na školním hřišti a 40 koní dobře německy. Za krátkou dobu po jejich od- s vozy bylo umístěno ve stodolách našich domů. chodu se z budovy ozvaly výstřely. Na pomoc ne- Raněných bylo ve škole umístěno velké množ- bylo pomyšlení, poněvadž od města se blížila vět- ství. Dva vojáci zde 8. května zemřeli a byli týž ší německá jednotka. Proto partyzáni nasedli do den vojenským knězem pochováni jen ve stano- auta a odejeli. Co se v budově školy dělo, není vých dílcích na kat. hřbitově D. III.-5. přesně známo. Vypráví se, že partyzán Janek po Byli to: Titry Roger, voj. německé armády, (gra- záporné odpovědi Němců sám započal střelbu. nadier) * 18. srpna 1927 v Montenich, okres Me- Kupsa byl střelen na útěku, neboť rána šla do tý- ty. Zranění: průstřel plic. la hlavy. Peter Helmut, voj. německého námořnictva * Pohřben byl v rodné obci Bořitově až po pře- 8.října 1928 v Rochlitz – Saschen. Zranění: roz- vratě dne 7. května za veliké účasti lidu. tříštění obou stehen. Začátkem května byl do naší obce v malém Mezi německými vojáky, kteří s nemocnicí do rozsahu zaveden elektr. proud. Na něj byl zapo- Olešnice přijeli, bylo hodně bývalých ruských za- jen radiový přijímač a přijaté zprávy byly roz- jatců, kteří ze strachu z trýznění a hladu v zaja- množovány tiskem mezi obyvatelstvo. Tato akce teckých táborech raději vstupovali do něm. armá- se prováděla v Čápkově uzenářství a řídil ji Karel dy. Sloužili beze zbraně, jako vozkové u koní. Po- Hamerský, učitel v živnostenské škole. slední dny války mnozí z nich vyměňovali si Tak se již 5. května lidé dozvěděli o hrdinném civilní šaty a prchali od svých jednotek. Mínili povstání pražského lidu a byli naplněni obavami vstoupit u někoho do služby a nebo přejít k par- o osud drahého hlavního města. tyzánům. Ti je však v krátkosti vyřídili. V neděli dne 6. května odpoledne byla vztyče- Tak v Bolešíně u Štěpánků ve sklepě bylo za- na na Hradisku u Louky československá státní střeleno několik těchto uprchlíků. vlajka. Byla zdaleka viditelná. Mnoho lidí ji pozo- Později přivedl Tic z Bolešína k partyzánům do rovalo z Olešnice od lékárny čp. 123. Bolešína 6 těchto utečenců. Dostali rozkaz, aby Kapitulace: Krátce po Hitlerově smrti dne počkali všichni do rána. Tic ze strachu utekl. Par- 7. května 1945 Německo kapitulovalo. tyzáni se obávali, aby je snad neudal a proto par- Tato radostná pro nás zpráva došla do Olešnice tyzán Štefan pustil se na kole za nim. U hostince k večeru týž den. Lidé hned sundávali z domů ně- Lajtrovny jej dohonil a beze slova zastřelil. Potom mecké nápisy a připravovali prapory v českoslo- nařídil hostinskému Janu Kadlecovi, aby ho po- venských barvách. Němečtí vojáci ubytovaní

– 95 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 96

v hosp. škole ještě ten večer odjeli z Olešnice k americké armádě, kde se chtěli dát zajat. Jisté k Bystřici. V noci na 8. květen projížděly městeč- ale jest, že ti všichni byli zajati Rudou armádou kem velké svazy německého vojska. Několik set u Nového Města. pancéřů a tanků projíždělo ve dvou řadách po sil- Několik vozů vezoucích hlavně kovářský mate- nici k Lamberku. Tento veliký útěk trval bez pře- riál zůstalo stát za evangelickým kostelem. Obsah stávky celou noc. vozů složili Němci na hromadu a zapálili. Co zby- V úterý dne 8. května byl již svátek. Nikdo ne- lo, v krátkosti bylo lidmi rozebráno. jel na pole. Na domech zavlály prapory. Lidé ve Odpoledne tohoto dne zničili Němci na silnici sváteční šat oblečeni procházeli městem. před Chroustovými čp. 282 poškozený tank. Na Odpoledne o 5. 3/4 hod. se shromáždilo ob- štěstí nebyla výbuchem způsobena větší škoda. čanstvo na náměstí před vchodem do pivovaru, Podobně zničili Němci tank u Lamberka, u škro- kde pověřenec okr. národního výboru Tesař, bárny a auto u Weinerova křížku, aby se nedo- vrchní čet. stanice v Rovečném, přečetl provolání staly do rukou Rudé armády. Mnohé mosty byly vlády v Košicích a přípis okr. národního výboru pobořeny. v Boskovicích, dle něhož se ruší činnost dosavad- Dosud se děl útěk poražené armády v dosti ního obec. zastupitelstva a ustanoven revoluční mírném tempu. Avšak národní výbor v čele s Dr. Josefem Habancem. po 5. hodině odp., prý na zprávu o blížících se Potom měli menší projevy Dr. Josef Habanec, ve- Rusech, změnil se v zběsilý a šílený útěk. Silnice litel čet. stanice praporčík Mikuláš Kočan. Hol- nemohly stačit pojmout tolik vojska. Vše spěcha- dem pres. Ed. Benešovi byl projev skončen. Večer lo k Bystřici a k Novému Městu. K Trpínu a Po- o 6. hodině byla první schůze nár. výboru na Rad- ličce jich jelo méně. Mnoho vojska jelo přes pole nici. Tento revoluční národní výbor byl ustaven od Rozsíčky přímo k Čechově chrasti k olešnické na schůzce ilegálních pracovníků v Grafitárně. mlékárně a za zahradou hosp. školy přímo Měl tyto členy: Dr. Josef Habanec, lékař, Rudolf k Lamberku. Tento šílený útěk trval 3 hodiny. Ne- Čápek, velkouzenář, Cyril Stejskal, obchodník, přetržitě valily se spousty prchajícího vojska Alois Špinar, řezník, Frant. Řehůřek, zedník, Jos. v rozrušených svazech, vše pomícháno. Jízda, Višinka, rolník, Rudolf Beneš, učitel, Lad. Peša, dělostřelectvo bez děl, pěchota i jednotliví prcha- dělník a Josef Holas, dělník. jící koně. Prchající vojsko odhazovalo všechno Náhradníci: Rudolf Novotný, dělník, Jindř. zatížení, mnohdy i zbraně. Smejkal, dělník, Vincenc Vojta, malorolník, Karel Olešničtí občané přihlíželi tomuto divadlu od Hamerský, učitel. sochy sv. Václava před vchodem do kostela a jin- Po celý tento den projíždělo obcí ustupující ně- de a jinde. Mnoho německých vojáků bylo v Oleš- mecké vojsko. Podobně i přes celou noc. nici zajato. Byli umístěni v katolickém domě. Na Dosud byl to spořádaný ústup armády. Jednot- nádvoří tohoto domu byli shromažďováni chyce- livé útvary postupovaly uceleně se svými důstoj- ní koně. Bylo jich asi 80 a všichni hladoví. níky. Noc na 10. květen již byla klidnější. Jen malé Ve středu 9. května ráno projela auta s němec- skupinky opožděných procházely obcí. Tu noc kými důstojníky. Zdáli se být překvapeni vyvěše- již byli Rusové v Černovicích a táhli od Hodonína nými prapory a zprávou o kapitulaci něm. bran- ku Štěpánovu a Bystřici. né moci. Na náměstí přijel nějaký mladý generál, Po celý německý útěk nepřišel nikdo v Olešni- kterého vojáci za hlučného provolávání slávy no- ci o život. Nebylo tomu tak všude. sili na ramenou. Před domem čp. 95 byla zřízena V Černovicích stříleli ustupující Němci do oken přijímací stanice a po získaných informacích od- domů a smrtelně zranili jednu ženu. táhli k Trpínu. Před odjezdem spálili na Tomano- V Prosetíně chytili ustupující Němci u vesnice vě spálisku různé písemnosti, pušky, peníze, spo- místního občana Ludvíka Lukeše se zbraní v ruce jovací materiál a pod. a odsoudili ho k smrti. Ortel vykonávající voják Tento den již bylo pozorovat v ustupujícím voj- střelil jej z pistole do hlavy. Lukeš zůstal ležet sku chaos a nepořádek. Útvary jezdily pomícha- v krvi na zemi. Když Němci ve spěchu odtáhli, né, každý jel na vlastní pěst. Vojáci vypřahali ko- ohledal Lukeše lékař, který náhodou byl v Prose- ně z děl a vozů a ujížděli na nich směrem k Nyk- tíně koncem války ubytován. Tomuto se podařilo lovicím. Dotazovali se, jak je ještě daleko přivésti Lukaše k vědomí a zachoval ho životu.

– 96 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 97

Ve Čtyřech Dvorech byl zastřelen Němci míst- shromážděným občanstvem. Hlavní proud armá- ní občan Macourek, kterého měli v podezření, že dy gen. Malinovského jel po státní silnici od Brna vypomáhal partyzánům při dělání zásek při silni- ke Svitavům. ci ke Švarcu. Tento den došlo u dvora Lamberka ke střelbě. V Bohuňově byl zastřelen kovář se synem, kte- Několik německých vojínů, opozdilých a neo- ří dělali zvláštní trojnožky, které pohazovali po zbrojených prchalo směrem od trpínské silnice silnici, aby se poškodila kola německých automo- kolem Lamberka k Chrasti. Po silnici jela v tu do- bilů. bu od Olešnice jednotka, prý čsl. armády. Prcha- Ve Svojanově chytili Němci partyzána se zbra- jící Němci byli zastaveni a prohledáni. U jednoho ní v ruce, pocházejícího z Rohozné. Byl po kra- nalezen ruční granát a za trest na místě zastřelen. tičkém soudu oběšen na hrušce uprostřed měs- Zemřel v příkopu silnice mezi Lamberkem a Šim- tečka. kovým mlýnem. Nebylo u něho nic nalezeno, Na křižovatce Trpín – Hlásnice – Hartmanice z čeho by se dalo soudit o jeho totožnosti. Stáří byl zastřelen službu konající důstojník. Němci 35-40 roků. Byl pohřben na kat. hřbitově hrob D. mysleli, že to způsobili občané z Hlásnice, a pro- III. 5. na obecní útraty. to zahájili na obec palbu. Dva domky vyhořely Dne 12. května byl nalezen v Tocháčkově lese a jeden život přišel na zmar. Dvě osoby byly zra- u Křtěnova zastřelený německý voják. Dle osob- něny. Potom vyvedli Němci všechny muže z obce ních záznamů byl to Zappe Willi, desátník ně- k hasičskému skladišti s pohrůžkou, že budou mecké armády *1. 2. 1923 v Morz Kr. Zauch Bel- všichni zastřeleni, jestli dojde k nějaké nepřístoj- zig. Tento asi se sám zastřelil, neboť nalezen s pi- nosti. Bohu díky nic se nestalo a tak byli propuš- stolí v ruce. Byl pohřben na kat. hřbitově těni. olešnickém D. III. 4. Teprve potom zjištěno, že Příjezd Rudé armády: Nadešel den 10. květ- byl náboženství evangelického a že měl být po- na, svátek Nanebevstoupení Páně, na který byl chován na evangelickém hřbitově. ohlášen příjezd prvního oddílu Rudé armády. Na Lhotecku bylo zastřeleno od místních par- Za nádherného počasí čekal národní výbor, tyzánů několik německých běženců a byli porůz- velký zástup občanů a utvořivší se národní stráž, nu jen velmi mělce pohřbeni, mnohdy jen zahá- 40 ozbrojených mužů, před četnickou stanicí. zeni kamením. Po čase nebylo možno pro zápach O 12 hod. 30 minutě přijela první hlídka Rudé v ta místa se přiblížiti. armády na nákladním automobilu. Byl to štábní Mnoho německých vojáků opozdilých raději se kapitán a několik vojínů. Předseda národního vý- nechalo v Olešnici zajmout. Byli umístěni v Kato- boru MUDr. Jos..Habanec v ruském projevu uví- lickém domě a pak v hospodářské škole. Po ně- tal rudoarmějce a vyjádřil dík a radost naši kolika dnech byli dopraveni do Letovic. V Olešni- z osvobození. Jemu odpověděli sovětští důstojní- ci jich zůstalo jen několik, kteří pomáhali při ci, zakončujíce své projevy provoláním slávy ob- stavbě vybombardovaných domů. Vařil jim Frant. novené ČSR presidentu Dr. Edv. Benešovi a mar- Jahoda, cukrář a voj. kuchař v záloze. Vařilo se šálu Stalinovi. Děvčata v národních krojích poda- jim hlavně koňské maso z koní, kterých tehdá la jim chléb a sůl a přivítání bylo ukončeno mnoho muselo být poraženo. tancem na náměstí. Potom odjeli rudoarmějci S Rudou armádou projížděli naším krajem spo- k Trpínu. jenci její. Nedaleko rozcestí k Rovečnému, smě- Za hodinu přijela pak menší jednotka česko- rem k Nyklovicím byli zabiti dva Rumuni odho- slovenské armády. Byli to hlavně Slováci. Vojíni zeným německým granátem. Byli hned na místě byli srdečně přivítáni a pohoštěni jídlem a nápo- pochováni. Rumunské vojsko bylo Rudou armá- ji. S účastí bylo vyslechnuto jejich vypravování dou velmi špatně zásobováno a proto si vypomá- o dosavadních jejich bojích, hlavně o krvavém halo všelijakým způsobem. Z ohrad pod Lamber- boji v Dukelském průsmyku. Vojíni pak odjeli kem vzali Rumuni asi 200 koní pochytaných po k Trpínu. německé armádě. Dále vybrali všechny zásoby ve Další jednotky Olešnicí projíždějící jely přímo mlýně na Valše pod Louckým dvorem. V Lamber- k Lamberku. ku vzali všechny koně, několik krav a vepř. doby- Příští den 11. května pokračoval pochod Rudé tek. Později 20 q ovesného šrotu. Proto byla armády. Jelo hlavně vozatajstvo, srdečně vítáno v příštích dnech dávána do Lamberka hlídka nár.

– 97 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 98

stráže v síle 18 mužů. Tehdá nebylo jisto jeti Z Víru se později odváželo vše do Nového Měs- s pěknými koňmi do světa. Jinak byli Rumuni ta. Dne 10. června tam jelo 10 hospodářů a tato dobří lidé. V Rozseči, ve Víře a jinde, kde byli Ru- přípřež několikráte opakována. Z Olešnice se vy- muni ubytováni, stavěny byly veliké dřevěné kří- jíždělo časně ráno jen s koňmi a váhou a domů se že s rumunským nápisem. přijíždělo až po půl noci. Oslava svobody: V neděli 13. května byly Materiál hodně poškozený, rezavé náboje v obou farních chrámech děkovné bohoslužby za a pod. nemusely se odvážet a zůstaly na místě. osvobození z nacistického jha a obnovení česko- Byla zde stavěna hlídka Nár. stráže, 1 velitel a 3 slovenské republiky. Když zazněly kostelem opět muži. velebné zvuky naší státní hymny, plakali pohnu- Zákeřnou německou zbraní přišlo u nás něko- tím mnozí přítomní. Obou bohoslužeb se zúčast- lik lidí o život. nil celý národní výbor. 6. odpoledne o 4 hodině Při manipulaci s pancéřovou pěstí byl zabit Fr. byla konána na náměstí u pivovaru slavnostní Kleveta z Olešnice. Bylo to 9. května ve Štěpán- schůze našeho občanstva. kově lese za Lamberkem. Zahájil ji proslovem předseda NV Dr. Josef Ha- Dne 31. května navečer hrálo si několik chlap- banec, poukázav na význam posledních událostí. ců z Olešnice za Vorbachovou cihelnou s graná- Hlavní řečník byl říd. učitel v. v. Adolf Kafka. Ten- tem. Úderem na kámen granát explodoval a zabil to ve své nadšené řeči, často bouřlivě aklamova- Jaroslava Vázlera a Frant. Svojanovského. Něko- né, vylíčil utrpení našeho národa za války a žádal lik chlapců ještě lehce zraněno. Místo neštěstí by- přísné potrestání těch, kteří v této době zradili lo označeno křížem. národ přestoupením k Němcům. Potom promlu- Později přišel o život při rozdělávání granátu vil ke školní mládeži uč. Rudolf Beneš a k dělnic- olešnický příslušník Karel Vrbka čp. 1. Stalo se to tvu Jindřich Smejkal. Při slavnosti účinkoval ka- v Ostrém Kameni u Svitav. Byl pochován na hřbi- tolický pěvecký sbor za řízení kooperátora P. Ja- tově v Olešnici. roslava Kampfa. Při neopatrném zacházení se zbraní byl kama- Odklízení válečného materiálu: Cesty, kudy rádem smrtelně zraněn Vilém Neděla ze Lhoty. prchala poražená německá armáda naším kra- Tento zemřel v Olešnici v ordinaci Dr. Výlety. jem, byly značeny velkým množstvím válečného V Trpíně byla z neopatrnosti zastřelena svým bra- materiálu. Trosky ohořelých aut a tanků, převrá- trem 22letá Františka Marečková. cené vozy, opuštěná děla, odhozené kulomety Proto byly národní stráže zrušeny a všechny a pancéřové pěsti, spousty ručních granátů, celé zbraně a náboje bylo nařízeno odevzdat a rezavé bedny nábojů, spojovací materiál, součástky vo- výbušniny zničit. jenského stejnokroje a pod. Tento materiál byl V Olešnici svezeny tyto výbušniny do Jeruzalé- kořistí vítězné Rudé armády. ma, ostatní do Žlíbka za Škrobárnou a zde vy- V pondělí dne 14. května byli zmobilizováni střeleny. V ten čas nesměl nikdo jíti na okolní po- všichni mužové do 60 roků a prohlédnut celý ka- le, neboť části granátů lítaly od Žlíbka až k silnici tastr obce. Materiál byl snášen k cestám a odvá- Trpínské. žen na vozech do Vorbachovy cihelny, kde zříze- Po Němcích zůstalo v obci několik starších vo- na sběrná stanice. Sem vozili vojenský materiál zů, postroje na koně a německé stejnokroje. Pro- i z okolních obcí. Bylo ho zde veliké množství. tože byl veliký nedostatek textilií, chodili chu- Tento sklad prohlédli vojáci Rudé armády dobnější lidé oblečeni v uniformách německého a cenné věci poručili zavést do Víru. vojska. Granáty a pancéřové pěsti se používaly Z Olešnice jelo tam 20 hospodářů dne 19. květ- s velkým zdarem při dobývání pařezů v lesích. na. Těžší věci vozeny do Víru traktory. Mnoho V Hodoníně při tom přišel jeden člověk o život. vozů a vojenského materiálu zůstalo opuštěno Odchod cizích vojsk: Pokud ruské a rumun- v Předměstí pod Svojanovem a na cestě k Hlásni- ské vojsko leželo v našem kraji, museli jim naši ci. Na odvážení tohoto nařídílo velitelství Rudé zemědělci dodávat obilí a dobytek. armády ve Víře přípřeže z celého kraje. Dne 26. května dodáno Rudé armádě 20 kusů Z Olešnice jelo dne 27. května 7 párů koní hov. dobytka a 28. května opět 20 kusů. Tento- a tento materiál odvezen do Víru. Do Předměstí kráte se dobytek musel vést do Louckého dvora. se pak jelo ještě několikráte. Bylo ho zde veliké množství z celého kraje, ale

– 98 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 99

nebyl zde nikdo, kdo by ho převzal. Čekalo se vrátit. Bývalý partyzán Valentyn Berezovský zde do večera, kdy teprve dobytek odebrán. ukrýval se u své milenky na Tišnovsku a dělal Dne 30. května dodáno 8 kusů hov. dobytka do partyzána dál. Byl ale zatčen, uvězněn v Brně Jimramova pro Rudou armádu. a ve Vídni, kde prý byl zastřelen. Dále dodáváno obilí, hlavně oves. Tento ode- Na ruské vojsko mají naši lidé pěkné vzpomín- brán z hosp. družstva. Některému hospodáři vy- ky. Viděli v nich své osvoboditele z nadvlády na- sekli vojáci zelené obilí a nebo jetel pro krmení cistické a dle toho se k nim chovali. Ale když po- koní. Jinak žádné škody nebylo. slední cizí voják opustil náš kraj, všichni si spo- Dne 2. června započal odchod rumunského kojeně oddechli. vojska. Jelo jich přes Olešnici veliké množství od Výslechy Němců a kolaborantů: Při národ- Lamberka k Crhovu. ním výboře v Olešnici byla utvořena vyšetřující Koně, kteří u nás po německé armádě zůstali, komise, která vyslýchala místní Němce, jejich byli rozpůjčováni zemědělcům. Dne 5. června spolupracovníky a bývalé fašisty. Mnozí z nich shromáždili je z celého kraje v Olešnici u mlékár- byli internováni v hospodářské škole. Po krátkém ny a pak je hnali k Brnu. Někteří hospodáři koně čase byli všichni propuštěni, jen lékárník Rudolf vyměnili. Svého odevzdali a vojenského, lepšího Kselík a Olga Vorbachová byli předáni do kárné- si ponechali. Na hnaní koní musela obec dát ho tábora v Mladkově. k dispozici 30 mladých mužů. Byli to Jos. Kopal, Kselík byl později odsouzen pro udavačství na Slávek Doskočil, Slávek Polach, Lad. Vaverka, 20 roků do vězení. Olze Vorbachové se podařilo Lad. Musil, Stan. Husička, Jos. Vítek, Frant. Ost- z tábora prchnout. Přijeli do tábora sovětští dů- rý a j. Měli je hnát do Brna, ale tam je nepustili stojníci, kteří ji vzali do auta a odjeli. Byli prý to a museli jít dále, až do Rajhradu, odtud se jim po- přestrojení Němci, kteří s ní odjeli do Rakouska. dařilo uniknout. Byli na cestě 3 dni. Majetky patřící Němcům byly zabaveny. Mnoho koní se páslo na lukách u Louckého V Olešnici to byl dům a cihelna Roberta Vorbacha dvora. Když tamní louky byly vypaseny, byli ko- čp. 339, dům a polnosti Vencla Kalatcka čp. 260 ně hnáni po loukách ke Křtěnovu a pak k Olešni- a dům a polnosti Richarda Schustera čp. 167. Na ci. Nikdo nesměl svoji louku poséci a sklidit. těchto majetcích určena národní správa. Koně obsluhovalo několik ruských vojínů, kte- Otec Marie Kaláčkové – Antonín Hanskut, bý- ří byli ubytováni v domech podle luk. V Olešnici valý majitel domu čp. 260 spáchal proto sebe- bydleli na Moravské straně v domech čp. 310, vraždu. 165, 107, 33. Byli to lidé dobří a pokojní, většinou Z Olešnice byli v německé armádě tito mu- starší ročníky. Naši lidé si s nimi dobře rozuměli. ži: Robert Vorbach, Václav Kaláček, Frant. Petr, Louky pod Olešnicí byly vypaseny až po Čáp- Jiří Kselík, Adolf Hauk, Bohuš Kaláček, jeho sy- kovo řeznictví. Zdrželi se zde asi 14 dní a dne 25. nové Bořivoj a Jindřich, dále synové Richarda června byli hnáni po silnici k Brnu. Louky nad Schustera: Bedřich, Zdeněk, Jindřich a Eduard. Olešnicí zůstali ušetřeny. Eduard Schuster *17. 11. 1921, zemřel 9. dubna Ten čas začala procházet naším krajem Rudá 1942 v pol. lazaretu na následky zranění na se- armáda maršála Koněva, která byla v Čechách verním úseku vých. fronty. Pochován v Solgolu- a vracela se domů. Jeli od Lamberka k Crhovu. borsku 25 km již. od Schlüoselburku. Dne 27. června projelo městem velké množství Bořivoj Horáček *5. 4. 1924, padl u Nettunu ruského vozatajstva. Tento pochod trval několik v Itálii 29. května 1944. dní. Eduard Hauk přišel o život při kladení min V neděli dne 1. července jelo opět městečkem v řece Dunaji kdesi v Rumunsku. naším veliké množství ruského vojska. Domy by- O Václavu Kaláčkovi není od r. 1944 žádných ly ozdobeny prapory a hudba hrála. Předseda zpráv. Zahynul asi na východní frontě. NV Dr. Jos. Habanec ruskou řečí jim děkoval za Robert Vorbach, Jiří Kselík, Frant. Petr, Bohuš to, že nám přinesli svobodu. Horáček, Jindřich Horáček a Bedřich Schuster se Většina vojska pochodovala od Bystřice přímo nevrátili domů a zůstali v Německu nebo Ra- na Štěpánov a Rozseč. kousku. Jindřich a Zdeněk Schuster se po válce V několika dnech byl náš kraj cizího vojska navrátili do Olešnice. Do armády byli dáni proti prost. Zůstali zde jen ti, kteří se domů obávali své vůli jako nedospělí synové německého otce.

– 99 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 100

Politické strany: Dle košické dohody byly turistů na schůzi dne 12. července 1945 utvořili u nás povoleny jen čtyři pol. strany. A to: komu- „národní tělovýchovný výbor.“ Předsedou zvolen nistická, soc. demokratická, nár. socialistická a li- Jos. Matonoha. Do výboru vyslaly sdružené spol- dová. ky svoje členy. Strany pravicové, t.j. republikánská, živnosten- Usneseno konati tělovýchovná cvičení každý ská, nár. demokratická a fašistická byly zakázány spolek samostatně, veřejná cvičení za úzké spo- a jejich bývalí členové vstoupili do stran povole- lupráce všech spolků. ných. O pouti dne 12. srpna bylo konáno společné V Olešnici byly také všechny povolené strany vystoupení Sokola a Orla. Odpoledne byla slav- založeny. nost na zahradě Sokolovny, večer v sále Katol. do- Komunisté: předseda Jindř. Smejkal, dělník čp. mu. 359, jednatel Vlast. Chroust, řed. živnost. školy Přivítání příslušníků zahraniční armády: čp. 34. V neděli 26. srpna byli uvítáni celým národ. vý- Sociální demokraté: před. Eng. Bidmon, děl. borem olešničtí rodáci, příslušníci zahraniční ar- čp. 211, jed. Josef Holas, dělník čp. 346. mády. Byli to: Stan. Neumann, Zdeněk Škarvada Národní socialisté: před. Rudolf Novotný, děl. a Rud. Pochop. čp. 60, jed. Frant. Fiala, pošt úřed. čp. 26. Stanislav Neumann * 8. 5. 1903 v Olešnici. Byl Lidovci: předseda Vincenc Vojta, zemědělec zaměstnán jako nákupčí kůží pro Baťovy závody čp. 228, jednatel Josef Soukal, zemědělec čp. 103. v Nigerii v západní Africe. Zde jej zastihla válka. Dne 27. června přestal úřadovat revoluční ná- Již 13. ledna 1940 se hlásil v Londýně u čsl. ar- rodní výbor a ujal se moci národní výbor složený mády. Byl zařazen k letectvu. ze zástupců politických stran. Každá strana vy- Rudolf Pochop* 8. 1. V Olešnici čp. 174. slala do národního výboru po šesti členech bez Roku 1942 byl nasazen v pracovní organizaci ohledu na sílu strany. Todtově. Pracoval ve Francii v městě Biaritz, kraj Zástupci komunistů: Jindř. Smejkal, děl. čp. Bayone. 259, Oldřich Fučík, Ve snaze dostati se do zahraniční armády děl. čp. 210, František Řehůřek, děl. čp. 367, opustil své stanoviště. Byl ale chycen německou Josef Kuba, děl. čp. 54, Rudolf Beneš, učitel čp. hlídkou a veden ku zjištění. Před samotnou stráž- 342, Gustav Člupek, rolník čp. 94. nicí se mu podařilo prchnout a za tmavé noci se Zástupci soc. demokratů: Bidmon Engelbert, ukrýt. děl. čp. 211, Němec Josef, Po několik dní se skrýval po lesích, až se mu děl. čp. 366, Mikoláš Ferd., drogista čp. 61, Pro- podařilo přejít do Španělska. Odtud odejel před secký Frant., rolník čp. 17, Pospíchal Jan, dělník Vánocemi r. 1942 přes Gibraltar a Azorské ostro- čp. 370, Žila Metoděj, domkař čp. 170. vy do Anglie. V Londýně se přihlásil do čsl. ar- Zástupci nár. socialistů: Novotný Rudolf, děl- mády a byl zařazen k útočné vozbě. Při invazi ník čp. 60, Matonoha Josef, továrník čp. 6, Hřebí- v druhém sledu se dostal do Francie, kde se zú- ček Karel, svrškař čp. 111, Hamerský Karel, učitel častnil bojů s Němci a v měsíci říjnu 1944 byl těž- na živ. škole čp. 96, Bedan Frant., dělník čp. 336, ce raněn u Dunkergue. Po vyléčení postupoval Fučík František, dělník čp. 337 s armádou gen. Patona přes Německo do Cech. Zástupci lidovců: Neumann Vladimír, koželuh Zdeněk Škarvada * 8. 11. 1917 v Olešnici čp. 81 čp. 23, Kozel Augustin, cementář čp. 177, Vojta Byl letcem v britské armádě. Vincenc, rolník čp. 228, Horáček Ondřej, dělník Ač vícekráte vyzván, nepodal o své činnosti čp. 375, Procházka Josef, rolník čp. 85 a Vojta zprávu. Josef, dělník čp. 43. Karel Pecka * 7. ledna 1905 v Římově u Třebí- Předsedou národního výboru zvolen Rudolf če. Na počátku války se přistěhoval do Olešnice Novotný čp. 60, jeho náměstky Jindř. Smejkal čp. 283. Jeho manželka byla olešnická občanka a Vlad. Neumann. Radními zvoleni: Aug. Kozel, Amalie Špinarová. Gustav Člupek, Josef Němec, Ferd. Mikoláš a Ka- Byl čsl. rotmistrem a za protektorátu byl přidě- rel Hřebíček. len k vládnímu vojsku. S tímto odejel do Itálie. Nár. tělovýchovný výbor: Zástupci těl. jedno- Odtud se mu podařilo prchnout přes Alpy do ty Sokol, jednoty Orel, sportov. klubu a klubu čsl. Francie. Zde vstoupil do I. obrněné čsl. brigády,

– 100 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 101

ale dne 30. listopadu 1944 zemřel po automobilo- cích, odkud odešli všichni bezzemci. Některé vém neštěstí u Casselu. starší chalupy zůstaly neobydleny a byly zboře- Vystěhovalci do pohraničí: Dohodou mezi ny. Na Veselce, v Kněževsi a v Bolešíně přestalo naší vládou a vládami vítězných států bylo nám se vyučovat ve školách pro nedostatek dětí. dovoleno odsunouti Němce z naší republiky do Odešla do pohraničí také všechna zemědělská Německa a jejich majetek zabrat ve prospěch stá- čeleď. Nejhůře bylo v Louckém dvoře a na Lam- tu jako náhradu za škody od Němců nám způso- berku, kde byli úplně bez pracovních sil. Na zdo- bené. Na místo odsunutých Němců stěhovali se lání nutných prací byli zmobilizováni dělníci od naši lidé. Matonohů, Konrádů a pod. Z Olešnice odstěhovali se hlavně do Svitav Později byli na dvory a statky přidělováni a okolí a částečně na Znojemsko. Němci a Maďaři. Tito pracovali svědomitě, ale by- Do Svitav se přestěhoval: Metod Chlup, řezník, li u nás nespokojeni a toužili odejet za svými do Adolf Metelák, řezník, Bedřich Oliva, hodinář, Německa a nebo Maďarska. Někteří zůstali u nás Frant. Pohanka, ladič pian, Bedřich Kratochvíl, 2–3 roky. dělník, Mikuláš Girgle, listonoš, Vladimír Knotek, Změna ve správě školy: Dosavadní ředitel dělník, Frant. Haupt, železničář, Petr Petr, listo- měšťanské školy Miroslav Kottbauer odešel na noš, Jaroslav Vaverka, dělník, Bedřich Žila, děl- počátku školního roku 1945-46 na nové působiš- ník, Jindřich Novotný, dělník, Vlasta Nykodýmo- tě do Boskovic. Na jeho místo byl jmenován ředi- vá, dělnice, Opatřilová, dělnice a Marie Višinko- telem měšťanské školy dosavadní odborný učitel vá, učitelka. Adolf Srstka. Narozen v Malém Tresném 29. 1. Do Grandorfa u Svitav se odstěhoval: Jos. Žli- 1907. Studoval uč. ústav v Čáslavi, kde r. 1926 ma- čař, rolník, Antonín Dymáček, dělník, Frant. Čí- turoval. Jako učitel působil v Rovečném, potom 2 pek, dělník, Frant. Novotný, dělník, Ladislav Ho- roky v Kořenci u Boskovic a 3 roky jako správce ralík, obuvník, Fr. Škorpík, drnomistr. školy ve Študlově. Odtud přišel na měšťanskou Do Lačnova u Svitav: Ladislav Peša, rolník, školu do Olešnice, kde kromě kratšího nasazení Frant. Mach, kovář, Antonín Peterka, sedlář, An- za okupace působí dodnes. tonín Mifek, pekař. Do roku 1945 byla správa školy obecné a měš- Do Muzlova u Svitav: Frant. Novotný, (Pionýr) ťanské spojena a ředitel měšťanské školy byl zá- řezník. roveň správcem školy obecné. Roku 1945 byla Do Březové se odstěhoval: Arnošt Girgle, pro- obecná škola osamostatněna a ředitelem jmeno- vazník a Frant.Novotná, dělnice. ván dosavadní zdejší učitel Arnošt Mareček. Ten- Do Chrastové: Alois Vávra, dělník a Jan Klíma, to narozen 21. 5. 1908 v Kunčině Vsi. Studoval soukromník učitelský ústav v Lučenci na Slovensku. Po vystu- Do Mor. Radiměře přesídlili: Jan Dobeš, děl- dování učil 8 roků v Kalaši u Košic a od r. 1939 na ník, Eduard Horáček, klempíř, Josef Němeček, obecné škole v Olešnici. kovář a Frant. Kuda, obuv. Kromě školy pracuje m.j. jako knihovník Do České Radiměře: Eduard Ondráček, rolník v obecní knihovně. a Josef Vaněrka, rolník. Různé: Úroda r. 1945 byla slabší, nežli léta mi- Do Jedlové se odstěhovali deputátníci z Lam- nulá. Příčinou tohoto bylo veliké sucho a pak ne- berka Alois Vach, Met. Lev a Anton. Roun. dostatek strojených hnojiv. Počasí bylo žním pří- Do Znojma se odebrali: Augustin Krahulec, hodné a proto, ač bylo málo lidí k práci, vše se soukrom. a Jos.Tichý, pokrývač. lehce sklidilo. Do Hrabětic u Znojma: Josef Zelinka, zem. děl- Suché počasí potrvalo i na podzim, že se místy ník, do Jaroslavic u Znojma: Josef Vojta, obuvník nemohlo ani orat. Namoklo až začátkem října. a do Šatova u Znojma: Karel Kadlec, pekař. Kříž na farském poli: Na paměť ukončení Do Šternberka se odstěhoval Jos.Vaverka, dělník, války a znovunabytí svobody byl postaven na vý- do Chomutova Karel Frensl, do Teplic Šanova se běžku farského pole nad koupelnou kamenný odebrala Marie Hřebcová, do Dolní Poustevny Adolf kříž. Slavnost svěcení kříže se konala v neděli 16. Bareš, úředník a do Aše Josef Daněk, obchodník. září odpoledne za veliké účasti lidu. Kříž posvětil Počet obyvatelstva poklesl v našem městečku p. farář P. Leopold Benáček, kázání měl P. Jaro- na 1500. Podobně tomu bylo i v okolních vesni- slav Kampf, kooperátor.

– 101 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 102

Zvonek navrácen: Odebrané zvony r. 1942 byly rozděleny dle svého stáří na dvě skupiny. Rok 1946 Zvony nové byly prý odvezeny do Hamburku k zpracování a zvony starší zůstaly v Praze. Mezi Obecní rozpočet. těmi byl i náš zvonek zv. Umíráček Příjem řádný 140 683 Kčs, mimořádný z r. 1835. Tento zvon byl po válce vyhledán 9 200 000 Kčs. Vydání řádné 1 139 027 Kčs, mi- a dopraven do Olešnice. V neděli 30. září byl vy- mořádné 882 382 Kčs nesen na věž a připevněn. Schodek 998 344 Kčs Návrat zvonku vyvolal velikou radost v měs- Obec. přirážka 179 675 Kčs tečku. Nekrytý schodek 818 669 Kčs Posvěcení sochy svatého Václava: Tentýž Zemský národní výbor přiznal a vyplatil obci den 30. září odpoledne posvětil tehdejší regent příspěvek 500 000 Kčs. alumnátu Dr. Karel Skoupý sochu sv.Václava před kostelem. Za doby německé okupace se svěcení Počasí v zimě a na jaře nemohlo konat. Slavnostní kázání měl ndp. světi- Zima byla velice mírná, sněhu bylo málo. Sani- tel v kostele. ce trvala jen asi dva týdny. Koncem března se již Přemístění továrny na umělé květiny: Roku pracovalo na polích. Po celé jaro bylo počasí veli- 1869 založil místní občan Alois Matonoha v Oleš- ce suché. Dřepčíci sežrali všechnu hlavatici. Ne- nici čp. 6 podnik na výrobu umělých květin. Ten- bylo jí v celém kraji. Proto se selo více krmné ře- to podnik se časem zvětšoval a před II. svět. vál- py, po případě více sázelo brambor. kou bylo v něm zaměstnáno 34 osob. Po převratě r. 1945 dostala firma Matonoha přidělenou býva- Čestné měšťanství lou továrnu na hedvábné zboží při silnici ke Křtě- President republiky Dr. Edvard Beneš a náměs- novu, která byla majiteli – Němci zkonfiskována. tek předsedy vlády Dr. Jan Šrámek byli ve schůzi Byla zde provedena menší adaptace a dnem 1. li- místního národního výboru dne 25. dubna 1946 stopadu 1945 začalo se pracovat zde. Ze staré bu- jmenováni pro svoji zásluhu o obnovení naší sa- dovy tovární zřízeny byty pro dělnictvo. Potom mostatnosti čestnými měšťany naší obce. byla výroba rozšířena a zaměstnáno 76 osob. Oheň u Konrádů: Dne 14. listopadu časně ráno Obsazení biskupského stolce vznikl požár v žehlírně fy August. Konrád, umístě- Po smrti brněnského biskupa Dr. Josefa Kupky né v sousedním domě čp. 90, od špatně uhašené- zůstal stolec biskupský neobsazen. ho ohně pod kotlem. Požár byl na štěstí včas zpo- Konečně dne 3. dubna 1946 jmenoval Svatý zorován a hasiči v krátké době jej uhasili. otec biskupem brněnské diecéze Dr. Karla Skou- Výměna peněz: Naše měna byla velmi zne- pého, dosavadního ředitele bohovědného účeliště hodnocena papírovými penězi, které Němci ve v Brně. Nový ndp. biskup se narodil v Lipůvce velkém počtu tiskli. Aby nenastal veliký pokles u Brna dne 30. prosince peněz a zdražení životních potřeb, zavedeny od r. 1886. Na kněze vysvěcen byl 16. července 1. listopadu 1945 nové peníze. Každá osoba do- 1911 v Brně. Od roku 1923 byl ředitelem boho- stala vyměnit 500 Kč v nových penězích Kčs. vědného účeliště. Ostatní volné peníze se musely uložit v záložně Jest to muž bezúhoného života a apoštolské jako vázaný vklad bez úroků. Ten mohli vybírat horlivosti. Jest také velikým přítelem našeho kra- jen staří, práce neschopní lidé, jinak jen na léče- je. Po mnoho již let rád dojíždí na olešnickou fa- ní nemocných, výbavy nevěstám, výbavičky no- ru, mnohokráte v našem kostele kázal a zvláště vorozeňatům, na pohřeb a pod. Do 15. prosince za těžké doby okupace mezi naším lidem nalézal musel každý na zvláštních tiskopisech ohlásit zotavení. svoje vázané vklady a z větších obnosů zaplatit Olešničtí farníci zaslali mu blahopřání a někte- daň. Neohlášené vklady byly prohlášeny za ne- ří se též zúčastnili svěcení dne 30. června 1946. platné. Pohyb obyvatelstva: Roku 1945 zemřelo dětí Oslava svobody 31, 20 katolíků a 11 evangelíků. Osob 32, 25 kato- Osvětová rada uspořádala dne 9. května oslavu líků a 7 evangelíků. I. výročí znovunabytí svobody.

– 102 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 103

Od továrny vyšel v 9 1/2 hod. velký průvod Hynek Peša, dělník čp. 64, (lidovec) s hudbou na náměstí, kde v 10 hodin zahájen Josef Procházka, rolník čp. 85, (lidovec) u pivovaru veřejný projev. Mluvil zde člen ONV Josef Soukal, rolník čp. 104. (lidovec) Cibulka z Boskovic. Potom následovala veřejná schůze revolučního nár. výboru v sále radnice, Sportovní hřiště kde Dr. Josef Habanec podal referát o průběhu Pod Horkou na farské louce zřídila si jednota historických událostí v Olešnici před rokem. čsl. Orla v Olešnici sportovní hřiště. Večer pak se konala v Katolickém domě velmi Louka byla odvodněna, urovnána a uválcová- zdařilá akademie, kterou nacvičil a řídil P. Jar. na. Postaveny zde dřevěné kabiny a vysázeny Kampf, místní kooperátor. okrasné topoly. Pozemek zůstal i dále majetkem řím. katolické fary, kamž placen každoročně ná- Volby jem. Dne 26. května konány volby do ústavodárné- Slavnostní otevření se konalo 29. června 1946. ho shromáždění. V Olešnici byl výsledek následující: Památník na Hradisku 1.) Komunistická strana čsl. 232 hlasů V neděli 30. června odpoledne byl na Hradisku 2.) Čsl. strana lidová 454 hlasů u Louky za veliké účasti lidu odhalen památník 3.) Čsl. strana soc. dem. 139 hlasů obětem nacistické hrůzovlády z našeho kraje. By- 4.) Čsl. strana nár. social. 211 hlasů la zde čestná rota vojska z Brna, dále Sokoli, Orli V politickém okrese boskovickém byl výsledek a hasiči v krojích. Hlavní projev měl Dr. Jos. Ha- následující: banec, který také památník odhalil. 1.) Komunistická strana čsl. 18 613 hla- Na památníku jest nápis: „Padli, aby národ žil.“ sů Dále jest uvedeno 21 jmen občanů z Olešnice 2.) Čsl. strana lidová 18 178 hlasů a okolí zahynuvších za německé okupace. 3.) Čsl. strana soc. dem. 9 037 hlasů 4.) Čsl. strana nár. social. 12 473 hlasů Úroda Bylo vylepeno hodně plakátů, ale volební boj Rok 1946 byl rokem úrodným. Všeho narostlo byl velmi slušný. dost – obilí i píce. V době sklizně sena dne 13. června byla veliká Nový národní výbor bouřka. Příval vody pobral pole a kalná voda od- Volby do místních národních výborů se neko- nesla posečené seno na hromady. Na neposeče- naly, ale podle volby do národních shromáždění ných lukách byla tráva hodně podkalena. Potom byl stanoven počet zástupců jednotlivých stran trvalo asi 14 dní deštivé počasí a mnoho sena po- v místním národním výboru. hnilo. Při sklizni muselo se často přehazovat, aby V Olešnici bylo složení národního výboru ná- se vyprášilo a mnoho se přece nastlalo pod doby- sledující: tek. čsl. strana lidová 11 zástupců Žně začaly hodně brzy. Na sv. Maří Magdalenu komunistická strana čsl. 5 zástupců 22. července již bylo vidět panáky. Počasí bylo sk- čsl. strana národně socialist 5 zástupců lizni příznivé, takže na naší pouti, dne 11. Srpna, čsl. strana soc. demokratická 3 zástupci byl na polích jen oves. Sklizeň ovsa se však na- Dne 30. června byla provedena volba předsedy stálými dešti protáhla až do konce srpna. Bram- národního výboru a ustanovení rady. Předsedou bor se udařilo dost, též i krmné řepy. Tuřín nebyl NVČ byl zvolen Vladimír Neumann, majitel kože- skorem žádný, neboť hlavatici zničili dřepčíci. lužny čp. 23 (lidovec) Hned po sklizni řepy přišlo několik mrazivých I. náměstkem: Jindř. Smejkal, dělník čp. 359 nocí a hodně brambor na hromadách v poli a ne- (komunista) bo i ve stodolách pomrzlo. II. náměstkem: Rudolf Novotný, dělník čp. 60 (nár. soc.) Nedostatek čeledě Radní: Leopold Hanák, stolař čp. 129, (soc. de- Polní práce byly velmi zdržovány velikým ne- mokrat) dostatkem pracovních sil v zemědělství. Všechna Gustav Člupek, rolník čp. 94, (komunista) čeleď a mnozí bezzemci odešli do Sudet na vlast-

– 103 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 104

ní hospodářství. Na statcích, kde dříve býval kočí Pamětní deska pluk. Čápka a služka, případně i chůva a pastevec, zůstal jen Na dům p. Rudolfa Čápka, velkouzenáře čp. hospodář a hospodyně, kteří ovšem nemohli 29, byla umístěna pamětní deska s poprsím pluk. všechnu práci na poli i ve chlévě udělati. rus. leg. Karla Čápka popraveného okupanty Veškeré dodávky obilí, brambor, dobytka, mlé- dne 30. 9. 1941. Zhotovil ji Julius Pelikán z Olo- ka a vajec předepisovány ne dle stavu dobytka mouce *1886 v Novém Veselí u Žďáru. Slavnost- a drůbeže, ale dle výměry půdy. Přitom nebrán ní odhalení bylo konáno dne 29. září ve 2 hod. ohled na to, že majitelé větších statků musí cho- odpoledne. Slavnost zahájil a desku odhalil před- vati koně, které spotřebují úrodu z mnoha měřic seda svazu bojovníků za svobodu Dr. Jos. Haba- polí a luk. Majitelům větších usedlostí brzdí pl- nec. Pak měl projev zástupce armády, svazu nění dodávek i to, že musí často přijednávati na osvobozených vězňů, svazu národní revoluce a j. výpomoc dělníky a tyto stravovati a vypláceti ne Po slavnosti konáno defilé čestné roty vojska, le- penězi, ale zemědělskými plodinami. gionářů a spolků. Od 4.-5. hodiny odpol. koncer- Drobným zemědělcům se lépe dodávky plnilo, tovala na náměstí 60 členná vojen. hudba. protože měli dost pracovních sil a nechovali ko- Plukovník Čápek byl ve schůzi místního národ. ně. výboru dne 13. září 1946 jmenován čestným měš- Aby se nedostatek pracovních sil v zemědělství ťanem Olešnice in memoriam. zmenšil, byli do dvorů a statků přidělováni Něm- President republiky Dr. Edvard Beneš jmenoval ci a Maďaři. Tito ale nebyli spolehliví, pracovali pluk. Čápka za jeho zásluhy brig. generálem in s nechutí a z práce utíkali. memoriam. V Louckém dvoře způsobili dne 13. července 1946 požár, jemuž padla za oběť stáj nad chlévy Hlášení vkladů s velikou zásobou píce. V měsíci listopadu 1946 byl každý občan po- Na Lamberku byli zaměstnáni Maďaři ze Žit- vinnen ohlásit svůj majetkový přírůstek od 1. 1. ného ostrova. Přijížděl za nimi občas maďarský 1939 do 15. 11.1945. Na radnici zasedala zvláštní katolický kněz. Tito zde byli dosti spokojeni. komise, která přihlášky přebírala. Roku 1947 bylo zaměstnáno u místních rolníků Bez zdanění zůstaly přírůstky 20 000 Kč na hla- asi 5 Rumunů, kteří pracovali dobře. Potíže čini- vu rodiny, 20 000 Kč na jeho manželku a 5 000 Kč lo velmi obtížné dorozumění. na každé dítě. Vyšší přírůstky byly vysoce zdaněny. Zemědělci zakupovali si hojně hospodářské stroje, aby nebyli tolik na dělnictvu závislí. Stavby Zakupovány hlavně pohrabáče a obraceče na Stavební ruch v tomto roku byl velmi malý. No- seno, samovazače, samovázací lisy k mlátičce, vý dům na místě dřevěných chalup postavil An- výfukové řezačky, trhače lnu a j. tonín Klusák čp. 67 na Vejpustku. Jinak byly pro- váděny jen nejnutnější opravy. Bylo velmi málo Evangelická fara uprázděna stavebního materiálu, vše se vozilo na jižní Mora- Olešnický evangelický farář Jiří Nedvěd odejel vu na stavbu zničených domů. dne 16. srpna 1946 na nové působiště do Horních Vilémovic u Třebíče. Olešnická evang. fara zůsta- Cesta ke křížku la uprázdněna a služby Boží zde konal evang. fa- Obecní cesta od mlékárny ke křížku byla stále rář Jan Pokorný z Prosetína. Farář Jiří Nedvěd byl ve velmi špatném stavu, poněvadž jí při dešti tek- rodák plzeňský a v Olešnici byl od roku 1931. Byl la voda z veliké části katastru. Ačkoliv byla kaž- výborným kazatelem a i mezi jinověrci oblíben. doročně opravována, vždy při první jarní bouři odnesl vodní příval všechen štěrk až na skálu. y Srstková Na návrh finanční komise dne 12. dubna 1944 Dne 19. září přecházela 76 letá Filoména Srst- usneslo se obecní zastupitelstvo zříditi novou ce- ková, porodní babička z Olešnice čp. 133, po láv- stu po sousedním pozemku a ze staré cesty udě- ce nad náhonem na bývalý Pospíšilovský mlýn lat svodnici. Novou cestu vyměřil ing. Alexej Sy- pod domem čp. 4. Sklouzla jí noha, spadla do ná- tenko z Kunštátu. honu a utopila se, ač zde teklo vody velmi málo, Dne 1. prosince 1944 sjednána dohoda s maji- asi 10 cm hluboko. telem sousedního pole p. Jar. Jílkem, který pře-

– 104 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 105

nechal obci 669 m2 pole, za což obdržel obecní da Benáčka. Nový vldp. děkan *14.listopadu 1901 pozemek ve výměře 66 m2. v Martínkově u Mor. Budějovic. V Olešnici půso- Kámen na štětování navážen z obecní skály bí od 1. ledna 1925 jako kooperátor do r. 1933 31. v Chrasti již koncem r. 1944 a počátkem r. 1945. 12. Potom jako administrátor, od 2. dubna 1934 je Pro válečné a poválečné události přikročeno ke farářem. Ačkoliv mu bylo nabízeno, aby se odstě- stavbě cesty až r. 1946. Tehdy cesta vyštětována, hoval do Bystřice, zůstal přece i nadále v Olešni- vyštěrkována a na podzim uválcována. Příští rok ci. upravena cesta nad křížkem směrem k Rozsíčce. K děkanství bystřickému patří tyto fary: Bystři- Roku 1948 byla při této cestě od domu čp. 382 až ce s fil.kostelem ve Vítochově, Rozsochy, Lhota dolů k mlékárně pořízena za dozoru náměstka u Bystřice, Dalečín, Jimramov, Sulkovec, Roveč- předsedy MNV Josefa Němce kanalizace. Výkop né, Olešnice a Prosetín. pro položení rour byl značně ztížen v některých Před r. 1914 patřila olešnická fara k děkanství místech skalnatým spodkem zeminy. Na podzim letovickému. roku 1949 bylo podél cesty vysázeno 20 vysoko- kmenů třešní. Náklad na vybudování této cesty Počasí v zimě a na jaře byl velmi značný. Místní zájemci také svépomocí Zima tohoto roku byla velmi tuhá. Mrzlo od vá- vydatně přispěli k tomu, aby cesta byla zbudová- noc kromě několika dní do sv. Josefa. Největší na. Stavbu cesty vedl radní Josef Prudký. mráz byl na Tři krále a to –24 C. V mnohých do- mech zamrzly vodovody a voda se musela pro Pohyb obyvatelstva kuchyni i chlévy donášet. Sněhu bylo dosti, ale Roku 1946 se narodilo 23 kat, 9 evang. celkem poštovní autobus jezdil pravidelně. 32, zemřelo 17 kat, 3 evang., celkem20osob. Sníh ležel skorem až do konce měsíce března Nejstarší zemřelá Františka Strnadová, bývalá a na polích se začalo pracovat v polovině dubna. hospodyně kat. faráře Ant. Nováka v Prosetíně, Ozimy dobře přezimovaly, ale pak nastalo veliké stáří 97 roků, 8 měsíců a 16 dní. sucho a pozdě zaseté ovsy a brambory vzcházely až po deštích, které přišly koncem června. Léta Pánû 1947 Oslavy sv.Vojtěcha Rozpočet Při příležitosti oslav 950. letého výročí mučed- Řádná potřeba 1 158 464 Kč nické smrti svatého Vojtěcha, druhého biskupa Dodávky a přirážky 297 510 Kč pražského, uspořádána tak zvaná „posmrtná visi- Nekrytý schodek 860 954 Kč tace“ jeho býv. diecéze. Ostatky sv. Vojtěcha byly Mimořádné hospodaření: vyzvednuty z hrobky v chrámě sv. Víta v Praze Potřeba 1 920 000 Kč a v slavném průvodu vozeny naší vlastí. Úhrada 675 000 Kč Do našeho kraje přivezeny byly z Nového Měs- Schodek 1 245 000 Kč ta do Bystřice dne 10. června 1947. Příštího dne Na úhradu schodku obdržela obec příspěvek konáno uvítání v Tišnově, dne 12. června v Bos- od zemského nár. výboru v částce 500 000 Kč. kovicích, 13. června v Letovicích. Odtud pokračo- Zbytek byl hrazen vypůjčkou. váno v Jevíčku, Svitavách a Poličce. Na všech zastávkách byly shromážděny veliké Dvouletka zástupy věřících z okolního kraje. Dne 1. ledna 1947 vyhlášen dvouletý plán ob- Farnost olešnická zúčastnila se oslav v Letovi- novy 1947-48. Všechny podniky průmyslové i ze- cích, kam vypraveno větší procesí a dvě auta se mědělské měly stanovené svoje výrobní povin- staršími poutníky. nosti, aby koncem dvouletky byl stát v takovém hospodářském stavu, jako r. 1938. Neúroda Rok 1947 byl rokem velmi neúrodným. Bylo ta- P. Benáček jmenován děkanem kové sucho, že toho nikdo nepamatoval. Od roz- Po zemřelém děkanu P. Josefu Prokopovi tání sněhu nenamoklo, až teprve koncem června. z Bystřice jmenoval Ndp. biskup 1. ledna 1947 Po těchto deštích vzešly teprve pozdě seté ovsy děkanem bystřickým našeho p. faráře P. Leopol- a ječmeny. Potom nastalo opět sucho. Kromě ně-

– 105 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 106

kolika menších deštíčků, které sotva skropily čp. 318. Nikdo z domácích ani sousedů nic nepo- prach, namoklo až v polovině listopadu. zoroval. Až ve 4 hodiny odp. náhodou byla otev- Následky tohoto sucha byly nepříznivé. Obilí, řena půda, kde bylo plno kouře a ohořelé trámy. kromě žita, které si udrželo zimní vláhu, bylo vel- Štěstí bylo, že zde nebylo uskladněno seno. Oheň mi řídké a krátké. Pozdní ovsy místem ani nevy- se proto nerozšířil a v kratičké době byl uhašen. metaly. Brambor bylo také velmi málo, na su- V neděli 3. srpna odpoledne vznítil se panský chých polích sklidilo se mnohdy sotva tolik, kolik les „V kozinách“ nad Lamberkem. Bylo veliké su- se zasadilo. cho a požár se rychle šířil. Štěstí bylo, že vítr hnal Přímo katastrofální byla neúroda pícnin. Sena oheň proti hustému zelenému mlází, kde se za- a jetele bylo málo, otavy skorem žádné. Směska stavil. Přesto vyhořelo asi 1 ha lesa. Bylo tam svo- na zelené krmení dílem nevzešla, dílem byla vel- láno mnoho lidí z Olešnice a Tresného a několik mi špatná. Podobně bylo velmi málo řepy. Bram- hasičských sborů. borová nať byla všechna zkrmena dobytku. Něk- Dne 3. října večer opět troubeno na poplach. teří, i větší hospodáři, na podzim vyháněli doby- Chytlo se stavení pí.Valtrové čp. 181 na Mor.stra- tek na pastvu, tento ale neměl se na čem napásti ně. Na štěstí byl oheň včas zpozorován a sousedy a byl honěn hladový domů. Hospodářům bylo uhašen dříve, nežli hasiči dojeli. Oheň se tehdy dovoleno hrabati v panských lesích stlaní, aby se mohl hodně rozšířit, neboť vlivem velikého sucha veškerá sláma mohla použít na krmení. Hospodá- netekla v Olešnickém potoku žádná voda. ři prodávali část svého dobytka, nikdo neodstavil tele. Zbylý dobytek byl velmi hubený a několik Autobus do Bystřice kusů padlo na lámavku kostí na jaře příštího ro- Dnem 1. září zavedena byla nová autobusová ku. linka: Olešnice – Vír – Bystřice nad Pernšt. Pro S podzimním setím se stále čekalo až namok- autobus, který v Olešnici zůstával přes noc, byla ne, ale začátkem října se selo přece do suché ze- zřízena garáž v budově bývalého pivovaru. Tato mě. Ještě na svátek Všech svatých dne 1. listopa- úprava stála 14 761 Kčs. Od ČSAD nedostala obec du bylo v kostele modlení o déšť. Teprve začát- ani haléře. Za nedlouho byla linka prodloužena kem listopadu začalo pršet a zaseté oziminy do Trpína. vzklíčily. Ale poněvadž bylo již chladno, vzešlo Pfiíjezd a odjezd autobusÛ osení až v polovině listopadu a zůstalo krátké â. lin. hod. pfiíjezd hod. odjezd poznámka a řídké. 1 3.41 z Roveãného 3.47 do Skalice Neúroda měla veliký vliv na plynulé zásobová- 3 4.17 ze Sulkovce 4.23 do Skalice jen v prac. dny ní obyvatelstva. Ve městech byla větší bída než za 2 5.00 do Brna války. Bylo přivezeno větší množství obilí z cizi- 4 6.10 z Trpína 6.15 do Bystfiice ny, hlavně Sovětského svazu. Poněvadž nebylo 2 6.25 z Poliãky 6.27 do Brna ani sladu, chmele a cukru na vývoz, musely být 3 6.30 ze Sulkovce 6.30 do Skalice jen v N a svátek za přivezené obilí do ciziny vozeny stroje, textil 1 8.31 ze Skalice 8.40 do Roveãného a uhlí. Proto i tohoto byl u nás veliký nedostatek. 1 9.35 z Roveãného 9.41 do Skalice jen v prac. dny Aby zemědělci dodávali co nejvíce, zavedena 2 9.40 z Brna jen v N a svátek tzv. milionářská dávka a z výnosu dávány země- 3 10.34 ze Skalice 10.40 do Sulkovce dělcům přídavky k cenám obilí a sice: 3 12.33 ze Sulkovce 12.39 do Skalice cena 1q + přídavek 1 13.11 ze Skalice 13.20 do Roveãného jen v prac. dny Žito 360 Kč 150 Kč 1 14.10 z Roveãného 14.19 do Skalice Pšenice 400Kč 200 Kč 3 17.07 ze Skalice 17.12 do Sulkovce jen v S a prac. dny Ječmen 371Kč 200 Kč 1 17.31 ze Skalice 17.40 do Roveãného kromû soboty Oves 283Kč 150 Kč 2 17.48 z Brna 17.50 do Poliãky Brambory 100Kč 50 Kč 4 18.05 z Bystfiice 18.15 do Trpína 2 18.30 do Brna jen v N a svátek Požáry 1 20.11 ze Skalice 20.20 do Roveãného jen v sobotu V neděli 29. června v odpoledních hodinách 3 20.17 ze Skalice 20.23 do Sulkovce dennû mimo S byla nad Olešnicí veliká bouřka, při které udeřilo 2 20.35 z Brna v prac. dny mimo S do domu p. Josefa Stejskala, autodopravce 2 23.05 z Brna jen v nedûli

– 106 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 107

Kromě těchto autobusů jezdil ještě 2x týdně lidí jídlo a přístřeší. Mnoho krádeží se na ně sved- poštovní autobus nákladní. Sklad u p. Rud. Grub- lo. hofera čp. 113. Dne 26. října přijelo pozdě večer do Olešnice na dvou autech asi 80 čsl. vojáků. Byli ubytováni Zrušení živnostenské školy v Katolickém domě, velitelství měli na četnické Od roku 1940 byla živnostenská škola umístě- stanici, kde stála po celý den stráž. V příštích na v prvním poschodí obecního chudobince čp. dnech konali obchůzky po okolí pátrajíce po ben- 2. Do školy chodili žáci ze vzdálených obcí a pro- derovcích. to bylo nutno zříditi při škole imternát pro žáky. Z Olešnice vojáci odejeli dne 30. října. Obec mínila zříditi dvě místnosti v podkroví chu- dobince, ale nadřízené úřady to uznaly za nedo- Výstavy stačující. Proto vyslána deputace do Prahy na pří- Ve dnech 7.–8. prosince uspořádal tiskový od- slušná ministerstva, kde však si kladli tyto pod- bor kat. akce v přísálí Katolického domu v Oleš- mínky: Obec postaví novou budovu školní nici výstavu knih vhodných jako vánoční dárky. s internátem a příslušným inventářem a bude sa- Výstavu vedl p. Ondřej Horáček, knihovník farní ma hraditi věcné vydání školy a internátu. knihovny. Toto finanční zatížení bylo by pro obec neú- Ve dnech 25.–28. prosince uspořádal svaz ná- nosné a proto nemohla na tyto podmínky při- rodní revoluce v sále Sokolovny „Výstavu II. Od- stoupit. Na základě toho byla živnostenská škola boje.“ Byly zde hlavně fotografie o činnosti party- v Olešnici roku 1947 zrušena a naši učni navště- zánských skupin na Boskovicku. vují živn. školy v Letovicích, Blansku, nebo i v Br- ně, dle druhu řemesel. Svaz bojovníků za svobodu Roku 1947 založena v Olešnici odbočka Svazu Stavby bojovníků za svobodu. Roku 1947 postavila obec nový betonový most V této nové organisaci byly spojeny tyto spol- u Salajny pod Lamberkem na místě starého dře- ky: Jednota čsl. legionářů, Sdružení čsl. partyzá- věného mostu, který byl ve velmi špatném stavu. nů, Svaz národní revoluce a Svaz osvobozených Vydání se stavbou tohoto činilo 10 360 Kč. pol. vězňů. Tento rok také obec obnovila hráz vodního ná- Předsedou nové organisace zvolen Dr. Franti- honu u domu čp. 194 na Moravské straně, kterou šek Čípek, zvěrolékař v Olešnici. protrhla voda při jarním tání. Náklad činil 19 972 Kč. Na toto vydání obdržela obec zemskou pod- Pohyb obyvatelstva poru z akce „Unra“ v částce 11 007 Kč. Roku 1947 se narodilo 33 dětí, z toho 24 kat. Ze soukromých staveb stavěl nový dům na a 9 evangel. místě starého p. Eduard Stodola čp. 82. Velkou Zemřelo 26 osob, z toho 17 kat. a 9 evang. přístavbu provedl Karel Krejčí čp. 36 a Hynek Pe- Viděl 14. 2 .1951 Jos. Husák, kki ša čp. 64. Dvorní křídlo vystavěl Vlad. Podlipný čp. 88. Rok 1948

Benderovci Počasí v zimě Na podzim roku 1947 znepokojovali naše ves- Zima byla velice mírná, mrzlo jen několik dní nice tzv. benderovci. Byli to hlavně bývalí bojov- a ještě málo. Sanice trvala jen asi 4 dny, 21. - 24. níci za svobodu Ukrajiny, kteří bojovali po boku ledna, ale pod sněhem byla zem nezmrzlá. Moh- Němců proti Rusku, s jehož vládou nesouhlasili. lo se orat po celý měsíc leden. Teprve v druhé po- Po ukončení války se tito nesměli vrátiti domů, lovině února začalo mrznout. Největší mráz byl zdržovali se v Polsku, odtud byli vytlačeni na Slo- 18°C dne 23. února. vensko. Přes Slovensko pak postupovali do Ra- kouska k Američanům. Nový národní výbor Menší množství jich též přešlo na Moravu. By- Po 25. únoru 1948 převzala i u nás dělnická tří- li dobře vyzbrojeni samopaly a měli tajné vysílač- da vedení obce. Přípisem okr. nár. výboru v Bos- ky. Podobně jako dříve partyzáni požadovali od kovicích ze dne 11. 3. 1948 č. 364/23 byli všichni

– 107 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 108

členové nár. výborů za stranu lidovou a nár. soci- stvo. Předsedou zvolen Josef Synek čp. 162 a hos- alistickou odvoláni ze svých funkcí. podářem Josef Prudký čp. 63. Jako v jiných obcích byl i v Olešnici utvořen Zakoupen traktor s orným nářadín, vůz na gu- tzv. místní akční výbor národní fronty, který za mových kolech, samovaz a mlátička. předsednictví Josefa Halámka, dělníka čp. 361 Ministerstvo zemědělství věnovalo naší obci el. navrhl za odvolané členy MNV osoby jiné, kteřé pračku. Tato umístěna v domě čp. 327 na Vej- měly kladnější postoj k novému řádu. pustku. Byla zde provedena větší stavební úpra- Rada MNV měla pak toto složení: va, zaveden el. proud a pořízeno samočinné čer- Předseda Vlad. Neumann, zemědělec čp. 23, padlo na vodu. I. náměstek Gustav Člupek, zemědělec čp. 94, II. náměstek Josef Němec, dělník čp. 366 Snaha postavit zotavovnu Radní: Leopold Hanák, stolař čp. 129, Josef Sy- Ženská útulna v Brně - Títova 35, jejíž funkcio- nek, zemědělec, Josef Prudký, zemědělec čp. 63, nářkou byla naše rodačka pí Blažena Kohoutová, Oldřich Fučík, dělník čp. 210 a Jaroslav Havlíček, mínila postavit na Závrší zotavovnu pro matky zemědělec čp. 115. Funkce byly předány 16. břez- početných dětí. na 1948. Obec naše měla věnovat potřebný pozemek. Podobně byla provedena „očista“ ve finanční Zvoleno zvláštní „Kuratorium,“ které mělo celou komisi, osvětové radě, jednotném svazu českých akci na starosti. Byli to p. Josef Šikula, Adolf Kaf- zemědělců, v hospodářském družstvě a v hosp. ka, František Stuchlý, Karel Hřebíček a Leop. Ha- záložně. nák. Dle původního plánu měla být zotavovna po- stavena nad studánkou zv. Hastrmánka na pozem- Sloučení tělovýchovy cích p. Eduarda Petra čp. 153, Jindř. Speráta čp. V měsíci březnu došlo ku sloučení tělovýchovy 184 aj. Poněvdž ale tyto pozemky nemohla obec v ČSR V Olešnici byly tyto tělovýchovné spolky: získat, změněn plán a rozhodnuto zotavovnu sta- Sokol, starosta Jos. Matonoha, továrník, čp. 305, vět výše, na pozemcích manželů Sedlákových čp. Orel, starosta Jakub Havlíček, listonoš čp. 384, 151 a pí Loubalové čp. 152. Manželé Sedlákovi po- Sportovní klub, před. Ferd. Mikoláš, drogista, třebný pozemek č. parc. 482/2, 484/2, 485 a 486 čp. 22 ve výměře 3 ha 16 a obci prodali za 47 406 Kč. Pí Spolek čsl. turistů, před. Jos. Matonoha, továr- Loubalová žádala výměnu za svoje pozemky č. ník čp. 305 parc. 432, 438/4, 438/5 a 438/6 v celkové výměře Zástupci těchto spolků sešli se dne 15. 3. k po- 3 ha 90 a dostala od obce část pole dříve zvané „Na radě do Sokolovny a zde všechny spolky slouče- Dvorství“ nad cestou k Veselce č. parc. 1270, 1271, ny do jednoho spolku zv. Sokol. 1272/1, celková výměra 5 ha 37 a. Na přípravné práce věnovala ženská útulna Výkup pozemků částku 700 000 Kč. Za tyto peníze bylo pracováno Roku 1948 byly státem vykoupeny pozemky, na zachycení pramene v Hastrmánce a byla opra- které byly delší dobu v nájmu. vena cesta zv. Příhony od lhotecké silnice ku sta- V Olešnici se jednalo o pozemky p. Frant. Fi- veništi, aby se po ní mohl vozit stavební materiál. aly čp. 91 a 122, Josefa Reifa čp. 84, Josefa Be- neše čp. 123, Milady Višinkové čp. 24 a od kato- Místní rozhlas lické fary. Styk občanů s obcí byl stále živější a zastaralý Polnosti byly přiděleny ku státnímu statku způsob ohlašování bubnem nestačil. Proto r. 1948 v Domanínku, hospodářství Louka. Část byla pořízen místní rozhlas. Instalaci provedl p. Vilém dále pronajata, ostatní obdělávány z Louckého Šafář, místní elektrikář, zařízení dodala fi.Tesla. dvora. Celkový náklad 121 392 Kč. Hlasatelem ustanoven Leopold Strojní družstvo Penka úředník MNV Nedostatek pracovních sil nutil zemědělce, aby si pořizovali stroje, které by jim práci ulehčily. Po Úprava místností na Radnici roku 1948 dělo se to jen na podkladě družstev- Od přestavby Radnice po ohni r. 1873 byly ním. Také v Olešnici bylo založeno strojní druž- úřední místnosti v I. poschodí nad průjezdem.

– 108 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 109

Tyto ale již nevyhovovaly nynějšímu úřadování. Obec pronajala stavebním podnikům svůj lom Proto rozhodnuto dáti výpověď nájemci hostince, v Chrasti, odkud přivážen na silnici kámen. Drtič který se v přízemí budovy nacházel a dnem 1. zá- na štěrk byl umístěn u Sokolovny. ří 1947 dán hostinec do klidu. Roku 1949 dány k silnici na Moravské Straně, Roku 1948 byly místnosti úřední upraveny pak v ulici Na oboře a Hliníky žulové obrubníky. z býv. hostince. Plán přestavby vypracoval místní Tyto byly přivezeny od Skutče. rodák Josef Ptáček, stavitel z Brna. Oprava stála asi 115 000 Kč. V bývalých místnostech kancelář- Nový českobratr. evang. kněz. ských umístěna veřejná knihovna a obecní ar- Po odchodu evang. faráře Jiřího Nedvěda r. chiv. Ten srovnán dle hesel a roků a uložen le- 1946 byla olešnická ev. fara uprázdněna a du- penkových krabicích. chovní správu zde zastával farář z Prosetína. Knihovníkem jest Arnošt Mareček, ředitel nár. Dne 1. srpna 1948 dosazen do Olešnice nový školy, archivářem Josef Višinka, rolník a pisatel kněz Miloslav Klapuš, narozený 13. ledna 1907 této knihy. v Přelouči v Čechách. Gymnasium studoval v Par- dubicích, bohosloví v Praze 1927–31. Od r. 1937 Sanitní auto působil nejdříve jako vikář a později jako farář Ministersvo zemědělství věnovalo naší obci sa- v Praze XI - Jarov. Roku 1948 odstěhoval se do nitní auto na převoz nemocných do nemocnice. Olešnice, kde instalován 26. září 1948. Obec svěřila auto do správy spolku čsl. červe- Od založení fary byli zde tito faráři: Fr.Illek ného kříže. Slavnostní předání věřejnosti bylo při 1883–94, Frant. Rozbořil 1895–1904, Václav Bureš hasičském veřejném cvičení dne 11. července 1905–20, Josef Dobiáš 1921–31 a Jiří Nedvěd 1948. Auto umístěno v kůlně bývalého pivovaru 1931–46. na náměstí. Olešnická fara náleží k seniorátu v Novém Městě, ku kterému patří fary: Nové Město, Sáza- Úroda a dodávky va, Sněžné, Jimramov, Veselí, Rovečné, Olešnice Počasí po celý rok 1948 bylo zamědělství dosti a Prosetín. příznivé, ale poněvadž příděl strojených hnojiv pro naše neúrodné půdy byl nedostatečný, byla y ThDr.Augustin Neumann úroda podprůměrná. Dne 26. prosince 1948 zemřel v Olomouci Předpisy dodávek byly vysoko stanoveny a vel- olešnický rodák ThDr. P. Alois Augustin Neu- mi těžko plněny. Dle nařízení Okres. nár. výboru mann, člen řádu sv. Augustina na Starém Brně v Boskovicích mělo se chlebové obilí dodat do a profesor Palackého univerzity v Olomouci. 28.října. Proto se musely polní práce nechat stát Narodil se v Olešnici dne 14. června 1891 v čp. a mlátit. Předpis dodávek a jejich plnění byl t. r. 23. Studoval reálku v Novém Městě a dne 23. následující září 1911 vstoupil do řádu sv. Augustina. Po stu- Dodávka pfiedpis splnûno diích bohosloveckých 1912 - 16 byl vysvěcen 5. Îito a pÏenice 991 q 932 q července 1916 na kněze. Potom studoval na uni- Jeãmen 380 q 220 q versitě v Paříži. V letech 1929 - 30 byl profeso- Oves 200 q 178 q rem na diecéznímm ústavě v Hradci Králové. Brambory 4 000 q 2 500 q Dne 10. dubna 1930 byl promován na doktora Maso 711 q 621 q theologie a ustaven profesorem církevních dě- jin na cyrilometodějské fakultě v Olomouci. Ro- Úprava vozovky na Mor. Straně ku 1931 se odebral na studie do vatikánských Cesta po Moravské Straně bývala velmi blátivá. archivů v Římě. Po návratu do vlasti působil dá- Na podzim r. 1946 přikročeno ke kanalizaci této le na universitě v Olomouci. Poslední léta byl části obce. Během příštího roku byla zde kanali- nemocen. zace dokončena a všechna voda odvedena do po- Napsal celou řadu historických prací: Katoličtí toka. Roku 1948 zbudována vozovka od Sokolov- mučedníci doby husitské, Nové prameny k ději- ny ke škrobárně. Stavbu kanalizace i vozovky nám husitství na Moravě, Církevní jmění za doby prováděla fi Panáček z Brna, po r. 1948 přezvaná husitské, Prameny k dějinám duchovenstva doby na Stavební podniky Brno, závod B.N. - 551. husitské, Z dějin bohoslužby doby husitské, M.

– 109 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 110

Jan Hus, Piaristé a český barok, Katolictví a naše V Olešnici konán 2x za měsíc tzv. úřední den obrození, Kněží buditelé aj. pro okolní obce. Obec naše na ně přispívala roč- O našem kraji jednají tyto jeho práce: Z nábo- ně 1 835 Kč. ženských dějin horácka, Olešnice v minulém sto- Okresní národní výbor plánoval v Olešnici vy- letí, Paměti rodu Neumannova z Olešnice. dláždit silnici po náměstí k hospodářské škole. Po Pod pseodonymem Skalský napsal sbírku his- připojení obce naší k Bystřici bylo od toho upuš- toric. povídek zv. Moravské elegie. těno. Dr. August. Neumann jest pochován na Ústřed- ním hřbitově v Brně. Počasí v zimě a na jaře Zima tohoto roku byla velmi mírná. Sníh byl Vánoční strom jen pod mezemi a v úvozech. V únoru bylo úplně Po vzoru jiných měst byl před vánocemi 1948 jarní počasí a u louckého dvora orali. Počátkem postaven a osvětlen vánoční strom. Do poklad- března se však počasí zhoršilo. Napadlo tolik sně- ničky pod stromem umístěné skládány byly přís- hu, že po několik dní nebylo spojení s Trpínem pěvky pro chudé. a Veselkou. K uvolnění cest byla vyhlášena pra- Tento zvyk byl pak opakován před vánocemi covní povinnost. každoročně. Polní práce začaly koncem března, ale počátkem dubna se opět ochladilo a napadlo tolik sněhu, že Rok 1949 ho byly plné cesty a nemohlo se jeti na pole.

Okresní národní výbor v Bystřici. Úprava Tomanova spáleniska Dnem 1. ledna 1949 vešel v platnost zákon Při náletu dne 27. dubna 1945 bylo také zniče- o novém politickém rozdělení státu. Zemské úřa- no stavení p. Frant. Tomana čp. 109 před měšťan- dy byly zrušeny a naše republika rozdělena na 19 skou školou. Již 26. září 1945 byla uvedena na krajů. Náš kraj má sídlo v Brně. Politické strany spálenisko komise okr. nár. výboru. Tento stavbu byly zmenšeny. Z okresu boskovického odlouče- nového domu na tomto místě nepovolil a proto no blanensko, kde zřízen nový okres. Také okres obec spálenisko koupila a zavázala se, že spále- novoměstský byl rozdělen. Pro část západní zří- niště odklidí a zřídí zde park. Materiál byl pone- zen okres ve Žďáře, kam přiděleno i Nové Město. chán p. Tomanovi. Pro část východní zřízen nový okres v Bystřici S bouráním zdí se započalo 21. září 1946. Byla nad Pernštejnem, ku kterému přiděleno 15 obcí vypsána pracovní povinnost všech občanů měs- našeho kraje z býv. okresu boskovického. Jsou tečka, později politické strany svolávaly vždy to: Olešnice, Rovečné, Věstín, Věstínek, Velké v sobotu, kdy dělníci měli volno, svoje členy na Tresné, Malé Tresné, Nyklovice, Sulkovec, Kně- bourání a odvoz kamene a cihel. Roku 1947 za- ževes, Křtěnov, Lhota, Bolešín, Prosetín, Brťoví počalo se s uklízením rumiska. Uloženo bylo do a Čtyři Dvory. Vorbachovy cihelny. Každý majitel koní byl povi- Obec naše vyslala deputaci do Prahy, aby Oleš- nen voziti 1 den zdarma. Roku 1948 byl zbořen nice zůstala i dále při Boskovicích, ale bez vý- a odklizen sklep a vybrány kameny ze základu sledku. Okolní obce Křtěnov, Crhov, Kněževes, domu. Roku 1949 byla úprava prostranství do- Veselka, Ústup, Rozsíčka, Lhota a Louka žádaly, končena. Komunistická strana v Olešnici jako zá- aby zůstaly při Olešnici, kde mají svoje politické vazek k IX. sjezdu strany vyhlásila pracovní po- i hospodářské středisko, ale ani jejich hlasu ne- vinnost pro své členy. Prostranství bylo urovná- bylo dbáno. no, navezeno sem dobré hlíny a oseto trávníkem. Olešnice dostala se tímto na samý okraj okresu a pozbyla svého vůdčího postavení mezi okolní- Snaha postavit hasičský dům mi obcemi; na příklad odvody koní konány v Ro- Snahou olešnického hasičského sboru po mno- večném. ho let jest postavení nové moderní zbrojnice, Musel být změněn obvod SNB, zdravotní ob- v které by kromě garáží pro protipožární výzbroj vod lékaře, obvod hospodářského družstva, byl též byt pro řidiče a strážnice pro mužstvo apod. Pozemkové knihy byly převezeny z Kun- jsoucí na hlídce. Obec tuto snahu podporovala. štátu do Bystřice. Komise krajského nár. výboru prohlédla starou

– 110 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 111

zbrojnici v bývalém pivovaře a uznala ji za nevy- 8 a Karel Boček čp. 159 byly v krátkém čase za- hovující také proto, že jest zde umístěn poštovní vřeny. V obchodě Blanky Šimkové čp. 27 zřízena autobus. prodejna nár. pod. Kovomat. Papírník Miloš Škar- Podařilo se do rozpočtu krajského národního vada čp. 91 stal se prodavačem nár. pod. Narpa výboru pro rok 1950 vložiti větší obnos na stavbu a druhý papírnický obchod Anny Stejskalové čp. has. domu v Olešnici. 98 zrušen. Obec koupila na stavbu pozemek č. parc. Zelinář Boh. Veselský se zapojil do družstva 1457/3 vedle koupelny od pí Věry Mikolášové za Včela a v obchodě šicích strojů a jízdních kol 50 000 Kč. Plán na stavbu vypracoval Ing. Ladyž Frant. Polacha zřízena prodejna nár. pod. Moto- z Kníniček u Brna. Za ten mu bylo vyplaceno 43 techna. V domě čp. 84 otevřena prodejna galan- 350 Kčs. terního zboží nár. pod. Zdar. Soukromý obchod Při hasičském okrskovém cvičení dne 26. červ- tohoto zboží Petra Krističe čp. 28 byl zrušen. Dro- na 1949, konaném na oslavu 75. letého výročí za- gerie v čp. 22 změněna v prodejnu nár. pod. Che- ložení olešnického sboru, byl slavnostně položen modroga a z lékárny prodejna nár. podniku Me- základní kámen ke stavbě. dika. Tento byl přivezen z obecního lomu v Chrasti. V obchodě střižným zbožím Vlad. Podlipného Slavnostní projev měl řídící učitel Jedlička z Bo- čp. 88 zřízena prodejna Oděvního Průmyslu = huňova. Poklepy ozdobným kladívkem učinili zá- OP, v obchodě Eduarda Stodoly čp. 82 zřízena stupci obce, hasičstva, církví, škol a pod. prodejna textilu družstva Včela. Ostatní obchody Sbor dobrovolných hasičů se usnesl, aby každý střižným zbožím byly zrušeny. Byly to fy. Vlad. člen odpracoval na přípravě ku stavbě 10 hodin Oderský čp. 119, Frant Weiner čp. 217, Frant. zdarma. Byla vykopána jáma na vápno a toto uha- Štourač čp. 57 a Frant. Procházka čp. 142. šeno. Zakoupen kámen a písek a započato kopat Hostinec Panský a Katolický dům zapojeny do sklep a základy zdí. Veškerá práce však ustala, komunálního podniku okresu boskovického. když Okresní nár. výbor v Bystřici obnos, který Hostince U Troníčků čp. 278, u Moravské Orlice byl v rozpočtu na rok 1950 na stavbu hasičského čp. 13 a Puchárna čp. 272 byly zrušeny. Do ko- domu zařazen, použil na stavbu budovy okresní- munálních podniků dále vstoupili holiči Rudolf ho nár výboru. Stavba byla odložena na pozdější Prášil čp. 26 a Josef Štourač čp. 81, pokrývač Lud- dobu. vík Jandl čp. 50 a kominík Boh. Onderka čp. 357. Sbor. dobrovol. hasičů měl tento rok 61 členů. Cukrář Frant. Jahoda stal se zaměstnancem druž. Starostou sboru Karel Boček, tov. dělník čp. 159, Včela. Pekaři Frant. Motyčka čp. 18, Josef Řehů- jednatelem Vladimír Neumann, koželuh čp. 23, řek čp. 25 a Eduard Sovák čp. 112 vstoupili do velitel Tomáš Blaha, stolař čp. 179. nár. pod. Středomoravské mlýny. Řezníci Josef Říha čp. 74 a Met. Chlup čp. 160 vzdali se své sa- Národní podniky a družstva mostatnosti. U Říhů zřízena druhá prodejna nár. V únoru r. 1948 nastoupili jsme cestu k socia- pod. Masna a u Chlupů sběrna sádla. lismu. Již r. 1948 byla znárodněna továrna na Zednický a tesařský mistr Brokl čp. 383 vstou- umělé květiny p. Josefa Matonohy a začleněna do pil do okres. stavebního kombinátu v Boskovi- nár. podniku zv. Centroflor. Čápkovo uzenářství cích. zapojeno do nár podniku Masna a Neumannova Někteří řemeslníci vzdali se svých živností a šli koželužna do nár. podniku Dekva. Později zná- raději do výroby. Byli to: Jan Hamerský, fotograf rodněna sodovkárna p. Aug. Konráda a zapojena čp. 226, Hynek Hamerský, obuvník čp. 99, Vilém do nár. podniku Moravské lihovary a octárny, dá- Šafář, elektrikář čp. 18, Bohouš Horáček, klempíř le tkalcovna Jiřího Konráda začleněna do nár. čp. 127, Josef Reif, kožešník čp. 84 a j. podniku Vitka a parní vulkanizace p. Karla Krej- čího do nár. podniku Obnova. Uvolnění životních potřeb. K stávající prodejně „Včela“ u Peterků čp. 36 Od 1. října 1949 byly zrušeny poukazy na mou- přibyla r. 1948 prodejna u Grubhoferů čp. 113 ku a chléb a tyto poživatiny byly volné. a pak u Fialů čp. 122. Ostatní obchody se smíše- Na maso, textil a obuv sice poukazy ponechá- ným zbožím a to Ed. Jurnečka čp. 121, Cyril Stej- ny, ale kromě toho dáno do prodeje toto zboží skal čp. 95, Josef Matal čp. 80, Růžena Jílková čp. i na volném trhu, ovšem za ceny několikráte vyš-

– 111 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 112

ší. Zemědělci hospodařící na větší usedlosti než 2 Matriční úřady ha poukazy na maso nedostali a potřebné maso si Dne 1. ledna 1950 vešel v život zákon o stát- museli vyrobit ve svém hospodářství. Poukazy na ních matrikách. textil obdrželi r. 1949 jen lidé v zaměstnaneckém Do té doby byly vedeny matriky na farách, po poměru a zemědělci do 15 ha půdy, kteří měli spl- případě u okresního nár. výboru pro osoby bez něné dodávky. náboženského vyznání. Nyní zřízeny ve větších obcích matriční úřady pro několik blízkých obcí Drůbežárna za vedení k tomu určeného matrikáře. Rolnické mlékařské družstvo zakoupilo od p. Takový matriční úřad zřízen i v Olešnici a sice Gustava Člupka pozemek v těsné blízkosti mlé- pro obce: Olešnice, Kněževes, Křtěnov, Lhota, kárny a zřídilo zde drůbežárnu. Prosetín, Čtyři Dvory, a Bolešín. Od roku 1951 na Pozemek byl oplocen, postavena větší budova, místě Lhoty, Prosetína, Čtyř Dvorů a Bolešína při- v níž umístěny umělé líhně a umělé kvočny a zá- děleny obce: Veselka, Ústup a Crhov. Matrikářem soba krmiva. Dále postaveno několik menších ustanoven Bohuslav Novotný, insp. finanč. strá- dřevěných kurníků. že. Matriky z našich farních úřadů, a sice katolic- Mlékařské družstvo dále provedlo přístavbu ká matrika založena r. 1663 a evangelická od a nádstavbu mlékárny. r. 1857 vedená, byly odevzdány na matriční úřad a později starší odvezeny do krajského ar- Rok 1950 chivu v Brně. Státem uznané manželství jest od 1. ledna 1950 Změna v obecním hospodaření jedině uzavřené před předsedou místního nár. Rokem 1949 končilo samosprávné hospodaření výboru. Po uzavření manželského sňatku jest po- obcí a veškeré hospodaření zapojeno do hospo- necháno snoubencům na vůli nechati si pože- daření státu. Veškerý obecní příjem kupř. nájem- hnati sňatku v kostele. né z obecních polí, těžba za prodané dřevo, skoč- Nákladem ONV v Bystřici upravena ze zaseda- né z plemenic a pod., jest zasílán do státní po- cí síně radnice tzv. sňatková síň. Na čelnou stra- kladny. Státní správa naproti tomu zase vyplácela nu zavěsen červený závěs se znakem republiky. veškerá vydání obce dle rozpočtu. Současně upraveno schodiště a chodba. Naše obecní dluhy v částce 6 144 127 Kčs byly První sňatek zde byl uzavřen dne 14. ledna převzaty státem, obec naproti tomu odevzdala 1950. Sezdáni byli Josef Juránek, dělník a Ludmi- státu svůj majetek a sice: cenné papíry, vázané la Štěpánková, roz. Bukalová, oba z Olešnice. vklady a hlavně svoje pozemky. Obecní přirážky Ve sňatkové síni nesměly se, kromě schůzí byly zrušeny. místního nár. výboru, konat žádné schůze ani shromáždění občanů. Proto když týž rok zrušena Rozpočet na r.1950 byl tento: byla „Společnost katolického domu v Olešnici“, Potřeba 899 530 Kčs obec se o tento dům zajímala a byl jí přidělen. Ko- úhrada 259 090 Kčs nají se zde schůze KSČ, zemědělců a pod. V sále schodek 640 440 Kčs byl hrazen státem. umístěno po žních obilí hosp. družstva. Dům na- Stát také převzal povinnost podporovat nema- zván „Osvětová beseda“. jetné a práce neschopné občany. Dříve každý příslušník státu měl v některé ob- Sčítání lidu ci své domovské právo, které nabyl rodem, přiv- Dne 1. března bylo konáno v celé republice sčí- dáním za příslušníka obce nebo desetiletým ne- tání lidu. V Olešnici bylo napočteno 1 524 lidí přetržitým pobytem a p. a 378 domů. Od posledního sčítání r. 1930 pokle- Domovská obec byla povinna se starat o svého sl počet obyvatel o 258 osob, hlavně odchodem příslušníka v chudobě či nemoci postaveného. do pohraničí. Od r. 1880, kdy bylo v Olešnici nej- Roku 1950 byly domovské obce zrušeny více lidí, 2268, poklesl počet obyvatel o 736 osob. a o staré a zchudlé občany se stará stát. Příčina toho úpadku jest veliká odlehlost od drá- V obecním chudobinci v Olešnici, dříve starý- hy a měst. Domácí tkalcovský průmysl upadl mi lidmi přeplněném, mohla býti umístěna zubní a žádný větší zde nevznikl, proto lidi museli se ordinace. stěhovat za zaměstnáním.

– 112 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 113

Obec 1618 1657 1672 1772 1790 1834 1890 1900 1910 1921 1930 1950 domů 123 99 201 236 271 280 296 301 301 306 335 378 Olešnice obyvatel 1,119 1,370 1,523 2,176 2,058 2,084 2,084 1,826 1,782 1,524 domů 59 50 80 130 148 157 152 183 225 Kunštát obyvatel 815 877 1,108 1,188 1,310 1,233 1,237 1,640 domů 315 171 193 322 392+židé 610+židé 973 1124 Boskovice obyvatel 1,945 3,617 3,365 5,814 4,855 6,814 6,617 6,884 6,953 domů 132 205 307 378 630 876 Blansko obyvatel 980 1453 2,667 3,339 4,118 4,165 4,956 5,491 domů 189 83 71 224 253 312 409 487 Letovice obyvatel 1,021 1,522 1,660 2,484 3,209 3,134 3,158 4,356 domů 2,786 247 327 Svitávka obyvatel 2,202 2,136 2,268 2,024 domů 47 52 78 157 Adamov obyvatel 225 334 417 728 814 982 1,148 2,090

Úprava studny v Žláteniční studánce bezpečnostní referent: Leopold Hanák, stolař Studně v Ostré horce u Žláteniční studánky pro čp. 129, olešnický vodovod r. 1942 velkým nákladem zbu- kulturní referent: Vlastimil Člupek, kovář čp. 189, dována hrozila zkázou. Dřevěné vzpěry shnily vodovody a cesty: Oldřich Fučík, dělník čp. 210, a byla obava, že se zřítí a celá práce přijde na- obecní budovy: Josef Elis, školník čp. 108. zmar. Na žádost obce bylo povoleno vykopanou Všichni členové komunistické strany. studni vyzdíti. Byl sem dopraven benzínový mo- tor s čerpadlem, jímž voda stále čerpána, aby se Veliké sucho mohlo ve studni pracovat. Studna vyzděna až na Po velmi příznivém jaru nastalo začátkem povrch a dána na ni střecha. května veliké sucho a nepršelo až do konce červ- Je 4 m hluboká. Potom byla prokopána 4 na, kdy se teprve začalo se sázením tuřínu, tzv. m hluboká šachta a položeny odtokové roury pro hlavatice. přebytečnou vodu do nedalekého potoka. Náklad Obilí, hlavně jařiny, zůstaly krátké a řídké. Len 977 749 Kčs včetně projektu budoucí stavby. se vůbec nerozvinul, byl krátký a bez vláken. Ka- tastrofální byla neúroda pícnin, hlavně sena, jete- Nový MNV le a směsek. V měsíci červnu byla u nás provedena, podob- ně jako v jiných obcích, reorganizace místního Společné žně nár. výboru. Dle došlých směrnic mohli být členy Žně začaly dosti brzy. Obilí více uschlo nežli tohoto jen ti, kteří mají kladný poměr k budování uzrálo. Tyto žně byly společné. socialismu na vesnici. Katastr obce byl rozdělen na čtyři úseky, kaž- Na schůzi akčního výboru národní fronty usta- dému úseku přidělen úsekář, pracovní síly a po- novena byla kandidátka, která byla schválena na tahy. veřejné schůzi občanstva dne 18. června 1950 I. úsek: od ústupské cesty po veselskou cestu. v Sokolovně. Z 24 členů MNV bylo 16 komunis- Úsekář Josef Prudký čp. 63. tů a 8 bezpartijiních. Rada MNV ustanovena byla II. úsek: od cesty k Veselce k silnici k Trpínu. následovně: Úsekář Vincenc Vojta čp. 228. Předseda: Milan Srstka, soukromník čp. 80, III. úsek: od silnice trpínské k silnici rovečínské. zemědělský referent: Josef Synek, zemědělec Úsekář Frant. Vázner čp. 192. čp. 162, IV. úsek: za silnici Olešnice – Rovečné. Úsekář finanční referent: Josef Němec, dělník, čp. 366, Metod Žila čp. 170.

– 113 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 114

Dozorcem nad žňovými pracemi se stal dělník Počátkem r. 1953 vstoupilo JZD do III. typu z Gottwaldových závodů v Brně jménem Tuček. a svedlo dobytek do společných stájí. Hovězí do- Tento byl v Olešnici od počátku žní do ukončení bytek v počtu 23 kusů, dále dva koně umístěni vybírání brambor. u Fialů čp. 122, vepřový dobytek na Puchárně Podle prvního plánu měli se každého rána do- a drůbež u Synků čp. 162. staviti pracovníci s potahy u svého úsekáře a dle jeho rozkazu pracovati, kde jest třeba. Přemístění pamětního kamene Potom ale bylo od tohoto způsobu upuštěno. Při veselské cestě, před potůčkem tekoucím ze Sousedé utvořili menší pracovní skupinky a na- širokých luk stál v mezi pamětní kámen. Při urov- vzájem si vypomáhali. Každého večera hlásili návce okolí r. 1950 byl tento skorem celý zasy- hospodáři svému úsekáři, kolik práce se udělalo, pán. kteří pracovníci byli zaměstnání a co se bude dě- Chlapci ze střední školy za pomoci školníka lati další den. Státní strojní stanice dodala do Jos. Elise tento kámen vykopali a dopravili na no- Olešnice dva samovazy a traktor a poněvadž po- vé místo, do rohu parku u koupelny. časí bylo příznivé a úrody poskrovnu, šly žňové Na kameni jest vyryt kříž a tento nápis: Wysta- práce pěkně ku předu. O naší pouti dne 13. srpna wen gest tento kamen pro ... matku zie ... tu zabit byl na poli jen někde oves. Schymon Czermaczek soused oles... Leta 1678. Obilí se mělo svážet ke společným mlátičkám. Dle lánové visitace z r. 1672 pocházel Šimon Zatím ale přišlo několik menších deštíčků a proto Čermáček z domu čp. 117 a převzal pustinu po povoleno zemědělcům, kteří se zavázali, že splní Danielu Polívkovi čp. 122, kde pak hospodařil. dodávky na 100 %, svážet do svých stodol a doma V úmrtní matrice katol. fary v Olešnici jest zápis: vymlátit. Dodávky měly býti splněny do 28. října, L.P.1678... dne 6. augusta pochován byl ku sv. poněvadž ale okres bystřický soutěžil s okresem Vavřinci Šimon Čermáček, soused v městis Oleš- boskovickým, který dříve dodávky splní, působe- nici, věku svého byl 36 let. no bylo na zemědělce, aby nechali práce na poli Příčinu smrti těžko říci. Snad jej zabil blesk či a hned mlátili. Tím bylo dosaženo toho, že již 19. padající fůra. srpna bylo všechno obilí dodáno na 100 %. Mnohým zemědělcům však po splnění dodávek Úmrtí nezbylo žádné obilí na chléb a museli kupovat na Roku 1950 opustili nás dva významní občané. volném trhu. Nezůstalo na sýpce nic pro dobytek. Dne 24. června zemřel Frant. Fiala, obchodník čp. 122, předseda občanské záložny a okrašlova- Jednotné zemědělské družstvo cího spolku, stár 72 roků. Po vzoru kolchozů v Sovětském svazu zakládá- Dne 16. října zemřel Jindřich Weis, rolník čp. na i v našich obcích jednotná zemědělská druž- 93, obecní radní, předseda odvodňovacího druž- stva. První JZD u nás bylo založeno již v r. 1949 stva atd, stár 75 roků. v Prosetíně a v Hlásnici. V Olešnici došlo k zalo- žení JZD roku 1950. Ustavující schůze se konala Léta Pánû 1951 15. května, na níž zvolen předsedou Josef Synek čp. 162 a členy výboru: Rudolf Prášil, Frant. Ab- Reorganizace hasičstva rahám, Vlad. Baka, Frant. Barták, Vilma Novotná Dnem 1. ledna 1951 vešel v platnost zákon a Marie Fučíková. o ochraně před požáry. Strojní družstvo založené u nás r. 1948 likvido- Sbory dobrovolných hasičů byly zrušeny valo a stroje převzalo nově utvořené JZD. Byl to a obrana před požáry svěřena tzv. požárním sbo- traktor, samovaz, pluh, kultivátor, talířové brány rům. Členství v tomto jest povinné. Velitele i čle- a mlátička. Podobně likvidovala družstevní prá- ny jmenuje místní národní výbor. Síla požárního delna. Do JZD vstoupilo 63 členů, z toho 10 ze- sboru se řídí počtem obyvatel v obci. Veškeré ha- mědělců. Členské půdy 13 ha, později pronajato sící zařízení patří obci, která jest však ponvinna 50 ha. přispívati na pořizování výzbroje a výstroje a hra- Obilí a píce uskladněna v domech členů, dále diti jeho vydání. ve stodole a kůlně pí Kláry Fialové čp. 122 a p. Kromě toho založeny ještě tzv. hasičské jedno- Vlad. Oderského čp. 119. ty s členstvím dobrovolným, které mají za úkol

– 114 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 115

vypomáhat požárním sborům v jejich úkolu. Zvláštní komise zjišťovala zásoby píce v jedno- V Olešnici byl sbor dobrovolných hasičů od r. tlivých usedlostech a kdo měl větší zásoby, musel 1874. Za své 77 leté činnosti získal si o naši obec přenechat tomu, kdo měl málo. Místo slámy po- i okolí velkých zásluh.Tento byl tedy zrušen destýlána pod krávy hrabanka z lesa, piliny a ustavena místní jednota čs. hasičstva. Předse- a pod. dou zvolen Karel Boček, soukromník čp. 159 Leč přes všechnu pomoc mnoho hovězího do- a jednatelem Vlad. Neumann, zemědělec čp. 23. bytka padlo na měknutí kostí. Hlavně stelné krá- Požární sbor ustaven o síle 3 obsluh po 9 mu- vy a telata. Mnozí lidé, hlavně bezzemci, krmili žích. Velitelem jmenován Tomáš Blaha, stolař čp. vepře žitnou moukou, která tehdy byla volně na 179, podvelitelem Josef Prudký, zemědělec prodej. Následkem toho byl na jaře 1951 nedosta- čp. 63. tek chleba. Proto zavedeny opět lístky na mouku Hasící zařízení jest následující: a pečivo. automobilový stříkač z r.1930, motorový stří- Zemědělci tyto lístky nedostali. Mnozí však, kač z r.1924, ruční stříkač z r.1874, naviják s ha- aby splnili dodávkový úkol, dodali všechny svoje dicemi, dva posouvací žebře a různé drobné ná- zásoby a chléb si kupovali. Tito byli nyní odkázá- řadí. ni na volný trh za vyšší ceny. Dle obecního rozpočtu činil příspěvěk obce na 1 kg chleba dříve 5 Kčs, nyní 8 K čs, na volném požární sbor r. 1951 Kčs 72 820. trhu 16 Kčs, 1 rohlík dříve 1 Kčs, nyní 2 Kčs, na volném trhu 4 Kčs. Nové autobusové spoje Od 1. ledna 1951 zavedena pravidelná autobu- Počasí v zimě a na jaře sová doprava osob z Olešnice přes Trpín a Bystré Zima byla velmi mírná. Počátkem ledna bylo do Poličky a z Olešnice přes Rozsíčku do Letovic. úplně teplé počasí, že se mohlo pracovat na stav- Oba spoje jsou hojně používané hlavně dělnic- bách. Koncem ledna něco mrzlo a byla asi týden tvem a školními dětmi. sanice. Jinak se po celou zimu jezdilo na vozech. V únoru bylo opět teplé počasí, že jsme v lesích xx x x x pracovali bez kabátů. Řezníci a hostinští potřebo- - 11.15 18.15 Polička 8.30 16.40 vali ledovat, ale led žádný nebyl. Teprve počát- 6.40 12.25 19.25 Trpín 7.15 15.25 kem března bylo několik dní chladněji a něco má- 6.55 12.40 - Olešnice 7.00 15.10 lo ledu se do lednic přivezlo. Jaro se dostavilo dosti pozdě. Počasí bylo ze- xx x x mědělství příznivé a proto byly pěkné vyhlídky 7.15 16.45 Letovice 10.45 18.30 na úrodu. 8.00 17.30 Olešnice 10.00 17.45 Povodeň a krupobití Olešnice v okresu boskovickém K večeru dne 14. července 1951 rozpoutala se Od r. 1949 patřila Olešnice k okresu Bystřice nad naším krajem bouřka s průtrží mračen a kru- nad Pernštejnem. Nebyla však zde spokojena pobitím. Příval vod zaplavil v krátké době koryto a usilovala dostati se opět k Boskovicím. Akce se Olešničky a valil se po Loučkách až 1/2 m vyso- zdařila a 1. dubna 1951 s obcemi Kněževsí a Křtě- ko. Voda ze Závrší tekoucí Daňkovou a Marečko- novem připojena k okresu boskovickému. vou cestou ucpala rošt kanálu a proudila po Mo- ravské straně. Také Veselský potok se rozvodnil, Nedostatek píce zaplnil nádrž koupelny, svalil plot a protože po- Loňský neúrodný rok, povinné dodávky a plá- trubí nestačilo, valil se Vejpustkem dolů. Nikdo nované stavy dobytka byly příčinou, že na jaře se nemohl odvážit přejít silnici. Dřevo postavené 1951 byl veliký nedostatek píce pro dobytek. By- při domech voda odnesla. Před budovou Osvěto- lo přísně zakázáno prodávati seno či slámu do ci- vé besedy po silnici proudila voda. Tato vnikla zí obce. Naši lidé slámu pořezali a jako řezanku kanálem do skladišť masny a způsobila značné v pytlích odváželi do okolních obcí, kde ji vymě- škody. V několika domcích na Vejpustku a Mor. nili obyčejně za dřevo v poměru 1 1/2 q slámy za Straně vnikla voda do sklepů, chlévů i do světnic. 1 m3 dřeva. Byli voláni hasiči, aby pomohli kde bylo nejhůře.

– 115 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 116

Valící se voda vybrala cesty, hlavně na Závrší, Nová čtvrť obce jinde strhla meze a cestu zatarasila. V příštích Roku 1948 koupila obec pozemky od p.Frant. dnech bylo nutno vyhlásiti pracovní povinnost, Fialy, obchodníka čp. 122, rozkládající se na se- aby cesty byly alespoň poněkud sjízdné. verní straně města, nad koupelnou. Za pozemek Při bouřce padaly také kroupy. Postiženy byly ve výměře 17 971 m2 bylo zaplaceno 90 000 Kčs. polnosti na Závrší a v Končinách. Pojišťovna Sousední pozemky a sice bývalá cihelna a část uznala škodu u ječmene 35 %, u žita 30 %, u ov- pole patřící Němci Robertu Vorbachovi byly jako sa 25 %, u pšenice 15 %. Ve skutečnosti byly ško- konfiskát rozhodnutím krajského národního vý- dy ještě mnohem větší. boru ze dne 30. 6. 1951 zestátněny a přiděleny pod správu obce. Žně a dodávky Zde uvažováno postavit novou čtvrť obce. Již r. Na polích postižených krupobitím sypalo obilí 1949 vypracoval ing. Sytenko zastavovací plán, velmi málo. Asi 10 q z 1 ha. Přesto však měly bý- dle něhož tyto pozemky rozděleny na 36 dílů ti všechny dodávky obilí splněné do 2. září na 100 o rozloze asi 600 m2 pro postavení rodinných %. Zemědělci se snažili seč byli, mnozí nenecha- domků. Tyto díly během r. 1951 rozprodány zá- li nic pro dobytek, ale dodávky splněny nebyly. jemcům s podmínkou, že zde do 10 roků postaví Celkový výsledek byl tento: dům. pšenice předpis 26 q dodáno 32 q Za 1 m2 žádáno 8 Kčs. Část pozemků si obec žito 800 q 671 q ponechala pro sebe. ječmen 318 q 257 q Již r. 1950 postaven obecní dvojdomek čp.385 oves 178 q 181 q a 386. Náklad 543 652,80 Kčs hrazen ze státní po- brambor 3 100 q 2 700 q kladny. V měsíci listopadu byly nedodávky obilí posti- Roku 1951 stavěl zde dům Josef Fadrný, Josef ženým krupobitím prominuty a mlecí povolení Novotný, Josef Vašíř, Frant.Šutera, Josef Ingršt vydáváno. a Milan Srstka. Příští rok stavěl Bohuš Jílek a Jo- sef Kinc. Počasí na podzim Část louky ležící za potůčkem tekoucím ze Ši- Na podzim bylo veliké sucho. Od poloviny srp- rokých luk byla odprodána Met. Horáčkovi na po- na nenamoklo. Oralo se velmi těžce a zaseté obi- stavení stolařského závodu. Tento kup však lí špatně vzcházelo a již zůstalo řidší. okresní nár. výbor neschválil. Brambor a řepy následkem sucha narostlo mé- ně. Proto zavedeny opět poukazy na brambory Rok 1952 a sice 50 kg na osobu a rok. Dne 2. listopadu konečně vydatně namoklo. Úprava vázaného trhu Pěkné počasí potrvalo po celý listopad, orati se Počátkem roku 1952 byla provedena rozsáhlá mohlo do půl prosince, kdy půda zamrzla. úprava vázaného trhu.Byly zavedeny dvoje lístky na potraviny i poukazy na oděv. Stavba silnice pod kat. hřbitovem Lístky s více body obdrželi zaměstnanci socia- Ženská útulna v Brně hodlala na Závrší zbudo- listického sektoru, státní zaměstnanci a pod. vat ozdravovnu pro matky četných dětí. Lístky základní s méně body obdrželi zaměst- Roku 1951 vyměřena ku staveništi cesta. Mě- nanci soukromého sektoru, důchodci, živnostní- la vést pod kat. hřbitovem k domku p. Jos. Ha- ci nezaměstnávající pracovní síly a zemědělci do lámka čp. 361, pak vpravo polem a Šikulovou 0,50 ha výměry. loukou k cestě zv. Příhon. Se stavbou se zapo- Rodiny zemědělců s výměrou nad 0,50 ha pů- čalo již roku 1951 pod kat. hřbitovem. Zde po- dy, kteří splnili povinné dodávky a nezaměstná- loženo dříve potrubí kanalizace v délce 130 m. vají pracovní síly byli vedeni jako samozásobitelé Cesta poněkud prokopána a vyštětována. Další moukou, masem, mlékem a vejci, obdrželi jenom práce na stavbě byla zastavena, neboť koncem lístek na cukr a mýdlo. roku 1951 ženská útulna v Brně splynula s ra- Neplniči dodávek, dále zemědělci a živnostníci dou čsl. žen, která neměla na stavbě ozdravov- zaměstnávající pracovní síly, nedostali lístky žád- ny zájmu. né a svoje potřeby museli krýti na volném trhu.

– 116 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 117

Podobně tomu bylo i s šatenkou. Neplniči dodá- po sv.Václavu, ale usušit ji nemohli a vozili ji do- vek šatenku neobdrželi, dostávali však body za mů mokrou a hned krmili. Na svátek Všech sva- odevzdaný len, případně vlnu. Ceny volného tých ještě tu a tam byla otava na lukách, někde zboží byly však velmi vysoké. Ku příkladu: zůstala přes zimu. Sklizeň brambor a řepy byla velmi pracná. Vy- ZboÏí trh vázan˘ trh voln˘ ZboÏí trh vázan˘ trh voln˘ bíralo se stále za deště. Dne 5. listopadu začal po- Kãs Kãs Kãs Kãs padávat sníh a držel asi 10 dní. Na polích však by- Oblek pánsk˘ 1800 6000 1 kg sádla 58 450 lo ještě dosti brambor, řepy, někde rozložen len. plá‰È 2000 6500 1 kg vepfi. masa 46 260 Potom se udělalo ještě několik dní pěkných, kdy dámské ‰aty 1000 3000 1 kg hov. masa 38 260 se vše sklidilo, ale mnoho polí zůstalo nezaora- pánská ko‰ile 250 1000 1 kg salámu 70 500 ných. ‰átek na hlavu 45 350 1 kg mouky 18 38 Dle zprávy meteorologické stanice v Olešnici, pánské polobotky 400 3000 1 kg chleba 8 16 kterou vede p. Josef Vítek, soukromník čp. 297, pracovní obuv 300 1 kg r˘Ïe 70 300 byla nejvyšší teplota v roce 1952 dne 13. srpna 1 kg cukru 15 140 1 rohlík 0,30 0,60 a sice 32,8 st.C a nejnižší teplota dne 29. ledna, 1 kg másla 80 450 1 vajíãko 3,80 10,50 totiž –18 st.C. Bouřek bylo 38, první 31. března, 1 kg umûlého tuku 38 250 1l mléka 4,20 8 poslední 18. září.

y MVDr. Ježek SráÏky dle mûsícÛ. Dne 24. února 1952 zemřel v brněnské nemoc- Mûsíc de‰È. dnÛ mnoÏst. m/m Mûsíc de‰È. dnÛ mnoÏst. m/m nici MVDr.Vladimír Ježek, místní zvěrolékař Leden 21 46,7 âervenec 7 21,7 a majitel domu čp.101 ve věku 64 roků. Únor 23 56,6 Srpen 15 44,6 Pocházel z města Letovic, kde se narodil dne 2. Bfiezen 19 36 Záfií 24 131 listopadu 1887. Do Olešnice přišel v měsíci lednu Duben 9 30,8 ¤íjen 19 51,9 1914. V celém širém kraji byl znám jako zkušený Kvûten 17 56,8 Listopad 23 41,0 zvěrolékař a za 38 let své činnosti získal si veliké âerven 22 100,4 Prosinec 16 41,0 zásluhy o zemědělství našeho kraje. Zasloužil se také o naši obec. Byl po kolik roků celkem 1952 215 686,7 členem obecní rady a v letech 1927 - 1935 též sta- rostou městečka. Později členem okresního za- Různé stupitelstva v Boskovicích. Ovocný sad. Péčí Františka Prudkého, vedoucí- Pohřbu žehem zúčastnilo se mnoho olešnic- ho sodovkárny, byl vysázen ovocný sad na býva- kých občanů. lém Vaněrkově poli nad Skalkama. Bylo zde vy- sázeno 50 švestek a 50 ořechů. Dále při cestě Počasí během roku k Lamberku vysázeno 50 topolů kulovitých a za Zima tohoto roku byla dosti mírná, ale dlouho koupelnou 50 topolů pyramidálních. trvala. Pod mezí a na pokraji lesa ležel sníh do Zrušeno velitelství SNB. Dnem 1. října 1952 poloviny dubna a zde vyležel žito. Jinak obilí zrušeno v Olešnici velitelství sboru národní bez- dobře přezimovalo, i jetel. pečnosti, býv. četnická stanice. Nejbližší tzv.ob- V druhé polovině května udeřily velké mrazy, vodní velitelství veřej. bezpečnosti zřízeno až -2,2 st.C. Pomrzly květy i listí na stromech, je- v Kunštátě. V Olešnici zůstal jen okrskový zmoc- tel i jarní obilí. Dne 21. května padal celý den něnec veřejné bezpečnosti, podobně jako v Ho- sníh. Jaro bylo hodně deštivé. Od začátku května doníně a v Rozseči. Za nedlouho byla funkce okr. do 26. června pršelo velmi často, skorem každý zmocněnce zrušena. Od r. 1981 jest naše velitel- den. Od 26. června nastalo opět sucho a nena- ství SNB v Letovicích. moklo do Zrušena filiálka hosp.družstva. Na jaře 1952 1. září. Seno i jetel se pěkně usušily, žně se leh- bylo zrušeno v Olešnici filiální skladiště hospod. ce odbyly, ale veliké sucho uškodilo bramborům. družstva, které bylo umístěno v továrně. Od počátku září začaly opět deště a pršelo sko- Obilí a brambory ze sklizně 1952 bylo odváže- rem denně přes celé září a říjen. Se sečením otav no do Kunštátu, odkud se také dovážela sadba, čekali mnozí hospodáři, až se vyčasí. Sekali ji až seťové obilí a hnojivo.

– 117 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 118

Povinný nájem pozemků. Všechny pozemky 12. 9. Den horníků. Účinkovaly školní děti. 180 musely býti obdělány a ze všech splněny povinné osob. dodávky. Mnozí majitelé pozemků však pro ne- 24. 9. Den čsl. armády. Účast 120 osob. moc či stáří nemohli na poli pracovat a poněvadž 6. 11. Velká říjnová revoluce. Účast 150 osob. nebylo nikoho, kdo by tyto pozemky pronajal, 11. 12. Zakončení měsíce čsl. - sov.přátelství. byly dány k dispozici místnímu národnímu výbo- ru. Tento je pak přidělil ostatním zemědělcům do Přednášky: Rakovina, Ošetřování úrazů a po- nuceného nájmu na 3 roky. Z těchto polí se ne- pálenin, Státní rozpočet, Živočišná výroba, Míro- platí nájem a dodávky živočišné výroby jsou po- vá politika SSSR. loviční. V Olešnici se jednalo o 1 ha 15 a polí Kurzy: zdravotnický, vedl MUDr. Habanec. obecních a 24 ha 60 a polí soukromých majitelů. Účast 60 osob. Ruské řeči, vedla Jiřina Hanáková, Celkem 25 ha 75 a. Postižení se bránili, ale byli učitelka. 30 osob. donuceni pole převzíti. Dne 24. 12. 1953 viděl Jos. Dudek ref. ONV. Slintavka a kulhavka. Dne 6. prosince 1952 vy- pukla v hospodářství Bohuše Konráda v Olešnici Rok 1953 čp. 275 u hov. dobytka slintavka a kulhavka. Oka- mžitě byl všechen hovězí dobytek v obci očko- Úmrtí J. V. Stalina a Kl. Gottwalda. ván, zakázán všechen styk s obyvateli zamořené- Dne 5. března 1953 zemřel v Moskvě předseda ho domu a podařilo se nemoc omeziti jen na tuto Rady ministrů SSSR, maršál Sovětského svazu Jo- jedinou usedlost. sef Vissarianovič Stalin ve věku 73 roků, 2 měs. a 12 dní. Osvětová činnost r. 1952 Dne 14. března 1953 zemřel na Hradčanech Divadla: president ČSR Klement Gottwald. Narozen 20. 1. Jirásek: Kolébka, hrál div. odbor ROH Tex- 23. listopadu 1896 v Dědicích u Vyškova. Po- til Letovice. Účast 250 osob. hřben dne 19. listopadu o 1 hod. odpoledne v Pa- 30. 3. Lazebník Sevilský, hrálo Krajské oblastní mátníku odboje na vrchu Vítkově v Praze. divadlo v Brně. Účast 350 osob. V Olešnici v obou případech zavlály na veřej- 13.–14.4. Jirásek:Vojnarka, hrál div.odbor ROH ných budovách smuteční prapory, ve výkladech Centroflor Olešnice. Účast 450 o. obchodů a v oknech domů vystaveny obrazy 26.–27.4. Sněhurka, hrálo žactvo nár. školy zemřelých. V den pohřbů shromáždili se občané v Olešnici. Účast 750 osob. na tryzně v Sokolovně, kde uspořádán poslech 28. 6. Moliére: Chudák manžel, hrálo KOD v Br- rozhlasu z pohřbu. ně. Účast 270 osob. 26. 10. Nedbal: Polská krev, hrál div. odbor Textil DSO Jiskra Svitávka. Účast 620 osob. V Olešnici existovala již od 10. března 1952 1. 6. uspořádán zájezd do Brna na operu Rusalka. kromě těl. jed. Sokol též závodní Jednota Sokol Účast 140 osob. při nár. podniku Centroflor. Tato měla asi 40 čle- Koncert symfonického orchestru z Brna – 50 nů. Pěstovala hlavně kopanou na bývalém orel- účinkujících. Účast 290 osob. ském hřišti pod Horkou. Starostou Jednoty byl Josef Krejčí, Kněževes, Sokolský den 15.6. provedly většinou školní děti. jednatelem Marie Marečková, náčelníkem Frant. Polok, náčelnicí Ludmila Vrbková z Olešnice. Výstavy: Dle usnesení strany a vlády ze dne 2. - 10. pro- knih a obrazů 30. 11. Účast asi 300 osob. since 1952 o rozvoji tělesné výchovy a sportu má nábytku 9. 11. Účast asi 250 osob. se veškerá tělovýchova prováděti v dobrovolných sportovních organisacích, které budou zásadně Oslavy: dle pracoviště. V obcích bez průmyslu zůstane 20. 1. výročí Leninovy smrti. Účast 150 osob. zachován název Sokol. Při závodech těžkého prů- 9. 3. Mezinárodní den žen. Účast 200 osob. myslu zakládány DSO Dynamo. Při závodech leh- 1. 5. Svátek práce - průvod. Účast 1 800 osob. kého průmyslu DSO Jiskra. Všude tam, kde jest 8. 5. Den vítězství. Účast 200 osob. několik menších závodů, má býti založena jedna

– 118 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 119

DSO při největším podniku. Proto svolána v Oleš- V neděli 8. února 1953 byli všichni zatčeni, od- nici přípravná schůze obou sokolských jednot za vezeni k výslechu do Olešnice a pak do Brna. Ve účasti zástupců obce a strany, kde usneseno za- dnech 17. - 19. dubna 1953 pak se konal v Olešni- ložiti v Olešnici DSO Jiskra při nár. podniku Cent- ci v sále sokolovny nad nimi soud za účasti širo- roflor. ké veřejnosti. Slavnostní ustavující schůze se konala 26. led- Odsouzeni byli: Josef Matouš a Josef Krejčí na 1953 v Sokolovně. z Kunic k trestu smrti, Josef Janča k trestu odně- Zvoleni byli: tí svobody na doživotí, Frant. Chudoba na 20 ro- předsedou: František Olšán, dělník Kněževes ků, Alois Šafařík na 19 roků, Frant. Šafařík a Lad. místopředsedou: Frant. Sotorník, řed. školy Oleš- Toul na 17 roků, Frant. Kalas a Frant. Huk na 10 nice roků a Pavel Toman na 5 roků. úsekář organisační: Frant. Polok, vedoucí n. p. U Janči, Chudoby, Toula a Šafaříkových vyslo- Centroflor ven zábor majetku a zákaz pobytu na okrese bos- úsekář sportovní: Ing. Socha, profesor hosp. ško- kovickém navždy. ly, Olešnice Za několik dní byla vystěhována rodina Jančo- úsekář zdravotní: MUDr. Jos. Habanec, lékař va, Šafaříkova a Chudobova na státní statky do Olešnice Čech. úsekář hospodářský: Jar.Valenta, řed. spořitelny Několik občanů ze Křtěnova bylo později v Br- v Olešnici ně odsouzeno k menším trestům. Veškerý majetek Těl. jednoty Sokol, též budo- va Sokolovny, předán závodní radě n. p. Centrof- Peněžní reforma lor. Dne 30. května 1953 přijala sněmovna zákon Cvičení mužů řídil Ing. Socha, cvičení žen pí. o peněžní reformě a o zrušení vázaného trhu. učit. Ochranová. Zavedeny tyto sportovní oddíly: Dnem 1. června dány byly do oběhu nové pe- fotbalový, lyžařský turistický a motocyklový. níze, které byly za staré vyměňovány. V Olešnici bylo zřízeno tzv. výměnné středisko v bývalém Soud obchodě p. Jurnečky čp. 121 pro obec Olešnici, Za okupace zdržoval se na Rovečínsku party- Křtěnov, Crhov, Louku, Hodonín, Tasovice, Roz- zán Josef Matouš z Jasinova u Letovic, všeobecně síčku, Sulíkov, Ústup, Veselku a Kněževes. zvaný „Bezzubej Pepek“. Dobře se mu vedlo V pondělí dne 1. června o 8 hod. dopoledne a proto po převratě dělal partyzána dále. Živil se přijelo do Olešnice vojenské nákladní auto s no- krádežemi. Později prohlašoval o sobě, že jest vými penězi. Tyto byly následovně vyměňovány: americký parašutista a že má za úkol provádět peníze na hotovosti 50 starých korun za 1 novou u nás sabotážní činy. Lidé mu uvěřili a skrývali korunu. Občanům bez námezdního poměru vy- ho ve svých domech. měňováno bylo 300 Kčs na 1 osobu v poměru 5:1. Počátkem r. 1952 přišel do bývalého mlýna Tato výhoda byla odepřena ves. boháčům a sa- Františka Chudoby pod Louckým dvorem. Po- mostatným živnostníkům. zději se ukrýval u Josefa Janči, rolníka ve Křtěno- Znehodnocení vkladů uložených ve spořitelně vě a ve mlýně bratří Šafaříkových tamtéž. Frant. bylo odstupňováno dle výšky vkladů. Obnosy Huk, krejčí v Crhově, doporučil Matouše do 5 000 Kčs znehodnoceny v poměru 5:1. Frant.Kalasovi z Ústupa, který jej ubytoval za po- U větších vkladů bylo znehodnocení větší, kupř. moci Pavla Tomana u Ladislava Toula, rolníka vklad přesahující 50 000 Kčs znehodnocen v po- v Ústupě. měru 30:1. Na jaře r. 1952 odešel Josef Matouš z Ústupa do Do 5. června museli obchodníci přijímat také Kunic u Kunštátu, kde na vybídnutí místního rol- staré peníze v poměru 50:1. níka Josefa Krejčího těžce zranil místního před- Kupř. 1kg cukru stál 700 st. Kčs, 1 vejce 75 st. sedu KSČ. Kčs, 1 rohlík 20st. Kčs. Na podzim r. 1952 byl Josef Matouš zatčen Dnem 5. června přestaly staré peníze platit. a při výslechu udal všechny, kteří ho ukrývali Současně zrušen vázaný trh a přestaly lístky a všechny podrobnosti. V úmyslu sobě pomoci a poukazy, které nás po 14 roků provázely. Ceny svaloval všechnu vinu na ně. životních potřeb byly následovně stanoveny:

– 119 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 120

1 kg chleba 2,80 Kãs 1 m pánské látky 200 Kãs dobytek se musela přinášeti od kašny na náměs- 1 rohlík 60gr. 0,40 Kãs 1 m dámské látky 96 Kãs tí. Některým hospodářům pomrzla řepa i bram- 1 kg p‰eniãné mouky 5 Kãs 1 m ko‰iloviny 22 Kãs bory. Sněhu bylo hodně. Na silnicích byl stále 1 kg cukru l4 Kãs pánsk˘ oblek 530 Kãs rozhrnován a proto autobusy mohly jezditi pravi- 1 kg hov. masa 20 Kãs zimník 630 Kãs delně. Byly obavy, že veliké a dlouhotrvající mra- 1 kg vepfi. masa 30 Kãs dámsk˘ plá‰È 620 Kãs zy uškodí ovocnému stromoví, ale nestalo se tak. 1 kg másla 44 Kãs pánská ko‰ile 70 Kãs Též ozimy i jetel dobře přezimovaly. Koncem 1 kg margarinu 24 Kãs pracovní boty 120 Kãs března se počalo pracovat na polích. 1 kg soli 0,92 Kãs zápalky 0,20 Kãs 1 kg brambor 0,80 Kãs benzín 1 l 6 Kãs Volby 1 vejce 1,50 Kãs cement 1 q 100 Kãs Na 16. květen vypsány byly volby do národních 1 l mléka 2,00 Kãs cihla 1 ks 0,70 Kãs výborů. Tyto se konaly dle obvodů. Rozsah obvo- 1 l piva 1,40 Kãs jízdní kolo 560 Kãs dů se řídil počtem obyvatel. Obvod pro volbu do místních národ. výborů čítal asi 100 obyvatel. Ob- Veškeré dluhy, nájmy, platy zaměstnanců kles- vod pro volbu do okresního národ. výboru asi 1 ly na 1/5. Aby nenastal zmatek, bylo možno při 000 obyvatel a pro volbu do krajského národ. vý- jedné návštěvě v obchodě koupiti 3 kg chleba, 10 boru asi 7 000 obyvatel. rohlíků, 2 kg mouky, 1 kg cukru, 1 kg masa, 1 V Olešnici utvořeno pro volbu do místního ná- l mléka rodního výboru 15 obvodů. Pro volbu do okres. ap. Toto nařízení bylo však brzy zrušeno, ne- národního výboru tvořila Olešnice s Crhovem boť lidé nečinili zásob. Během roku byly několi- a Kněževsí dva obvody. Obvod pro volbu do kraj- kráte životní potřeby zlevněny. ského národ. výboru tvořila západní část okresu boskovického po Kunštát a Křetín. Na návrh ko- Počasí a úroda munistické strany a masových organizací neb ná- Počasí na jaře a v létě bylo příznivé a proto, ač rod. podniků byli jmenováni kandidáti, a sice byl příděl strojených hnojiv nedostačující, přece v obvodě jeden kandidát. byla úroda obilí nadprůměrná. Kde se více po- V Osvětové besedě v Olešnici bylo zřízeno hnojilo, bylo obilí polehlé. Toto dosti sypalo tzv.agitační středisko. Konány zde schůze, na ni- a proto po splnění dodávek zbylo zemědělcům chž probírán volební zákon a schvalováni kandi- dosti pro svoji potřebu. Na začátku žní začalo su- dáti. Pořádány přednášky a besedy s voliči, které ché počasí a nenamoklo až do zámrzu. Úroda se zpestřovány zpěvem, hudbou a vypravováním pohodlně sklidila, ale brambor, hlavně pozdních starých pamětníků. Dne 2. května odpoledne do- bylo méně. Orání šlo velmi těžce a pomalu. Ně- konce proveden v akci předvolební agitace se- kolik malých deštíčků stačilo zvlažit naoranou skok tří osob z letadla na polích za kat. hřbito- půdu a proto zasetý ozim pěkně vzešel. vem. Na polích se mohlo pracovat do poloviny pro- Volby se konaly v sále Osvětové besedy v ne- since, kdy teprve půda zamrzla. děli 16. května. Voliči obdrželi kandidátní list se jménem svého kandidáta, který buď přímo vloži- Oheň li do urny, nebo dříve škrtli jméno kandidáta. Vol- Dne 26. října navečer zazněla poplašná siréna. by byly tajné, ale přesto mnoho voličů volilo ve- Z nezjištěné příčiny vznikl požár nedávno posta- řejně. Získal-li kandidát 50 % voličů, byl zvolen. veného domku Ant. Klusáka čp. 67. K požáru Ne-li, musela se v tomto obvodu za týden prová- v krátké době se dostavilo mnoho lidí, dále hasi- dět volba druhá. či z Olešnice a Crhova, jimž se podařilo v krátké V Olešnici bylo oprávněných voličů 1 085. Vo- době požár uhasiti. leb se zúčastnilo 1 047 osob, nezúčastnilo 38 osob. Rok 1954 Výsledek voleb do MNV byl tento: Obvod:pro proti Počasí v zimě č.1 Rud. Prášil, soukromník 29 42 Zima tohoto roku byla tuhá. Skorem všechny č.2 Frant. Elis, šofér 44 26 vodovody zamrzly a voda pro domácnost i pro č.3 Frant. Vorlíček, dělník 48 18

– 120 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 121

č.4 Milosl. Srstka, důchodce 43 9 dobrovolných hasičů. Podnětem k založení byl č.5 Frant. Prudký, ved. np. 48 18 veliký požár v Olešnici dne 21. srpna 1873. O zdo- č.6 Josef Elis, školník 33 22 lání požáru se zasloužili hlavně členové sboru č.7 Arnošt Cupal, ved. prodej. 54 17 dobrovolných hasičů z Bystrého, kteří přijeli č.8 Frant. Mareček, rolník 54 17 k ohni se svojí novou stříkačkou. Olešničtí byli č.9 Ludv. Sedlák, prac. min. výkupu 38 33 bysterským velmi vděčni a příští rok, dne 3. červ- č.10 Alois Holcner, ved. prodej. 58 20 na r. 1874 i v Olešnici sbor dobrovolných hasičů č.11 Tomáš Blaha, stolař 50 17 byl založen. č.12 Boh. Řehůřek, důchodce 60 11 Slavnost 80. letého výročí se konala 11. červen- č.13 Josef Kinc, dělník 48 25 ce 1954 za veliké účasti požárníků i občanstva. č.14 Josef Pochop, rolník 65 11 Byly postaveny slavobrány a domy ozdobeny č.15 Gustav Doskočil, dělník 59 7 prapory. Slavnost zahájená o 6. hod. ráno střel- Poněvadž v obvodu č. 1 nedosáhl kandidát po- bou a slavnostním budíčkem. V 8 hodin odešli třebného počtu hlasů, konala se v tomto obvodu členové, katolíci i evangelíci do svých chrámů na dne 23. května volba druhá. Navržený kandidát bohoslužby. Pak společně navštíveny oba hřbito- Frant. Žíla, klempíř zvolen jednomyslně, získav vy, kde uctěna památka zemřelých bratří, zde od- všech 69 hlasů. počívajících. Odpoledne uspořádána na náměstí Do okresního národ. výboru zvoleni: ukázka vývoje požární ochrany od háků a berlo- hlasů pro proti vek po pěnový přístroj. Členové požárního sboru Dr. Jos. Habanec, lékař 512 194 z Bystrého zúčastnili se slavnosti v starých kro- Josef Soukal, rolník 281 60 jích a se stříkačkou, s kterou byli jejich dědové Do krajského národního výboru zvolen v Olešnici před 8O. roky. Byl jim předán vavříno- Josef Fučík, rolník v Crhově 804 216 vý věnec s nápisem na stuhách: „Na paměť 21. První schůze nově zvoleného místního národ- srpna 1873.“ ního výboru v Olešnici se konala dne 3. června 1954. Umělá hnojiva Na ní zvoleni: předsedou MNV Mil. Srstka čp. Hospodářská družstva přestala obhospodařo- 387, tajemníkem Josef Kinc čp. 392, členy rady: vat umělá hnojiva a věnovala se výhradně výku- Bohuš Řehůřek čp. 368, Frant. Mareček čp.188 pu zemědělských výrobků. Pro nákup umělých a Frant. Prudký čp. 395. Z 15 členů MNV jest 7 hnojiv utvořeny tzv. sklady zemědělského záso- členů KSČ a 8 bezpartajních. bování. Hnojiva nebyla však volně k dispozici, ale Dne 28. listopadu 1954 se konaly volby do ná- jejich odběr byl naplánovaný. Množství čistých rodního shromáždění. Olešnice s okolím byla při- živin v kg byl r. 1954 tento: dělena k obvodu č.199 - Bystřice nad Peršt. Kan- Plodina ãist˘ch Ïivin na 1 ha didátem navržen byl Alois Málek, ministr lehké- NP2O5 K2O ho průmyslu. Narozen r.1893 v Rozsochách Oziminy 6 5 8 u Bystřice nad Peršt. Tento do Olešnice zavítal Jafiiny 5 4 7 dne 13. listopadu t.r. Zde si prohlédl místní Len 12 20 30 průmyslové podniky a měl v Osvětové besedě Brambory 12 15 40 projev. ¤epa 5 8 20 Výsledek volby do národního shromáždění byl Louky 0 0 0 v Olešnici tento: pro kandidáta hlasovalo 957 vo- Hnojiva v Olešnici rozděloval Josef Soukal, ze- ličů tj. 94 %, proti hlasovalo 61 voličů tj. 6 %. Vel- mědělec čp. 104. ká většina volila manifestačně, t.j. veřejně. Za ne- Státní statky a JZD byly zásobeny přímo ze dlouho po volbách navštívil p. min. Alois Málek skladu a obdržely hnojiv větší množství. opět Olešnici a zde vyřizoval různé žádosti a stíž- nosti občanů. Úroda Počasí během jara bylo zemědělství příhodné Slavnost a zdálo se, že bude velká úroda. Zatím ale koncem Roku 1954 vzpomínala jednota požární ochra- června a počátkem července přišly veliké lijáky ny v Olešnici, že před 80. roky založen u nás sbor s větrem, obilí polehlo, nevyzrálo a málo sypalo.

– 121 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 122

Uprostřed žní, dne 22. srpna před večerem, při- delší dobu pronajaté byly r.1948 zestátněny a při- hnala se od jihu prudká bouře s lijavcem, prová- dány k Louckému dvoru. Ostatní byly majitelům zená větrnou smrští. Obilí stojící v panákách od- ponechány. nesl vítr daleko z polí do příkopů. Z pozemků Poněvadž ale zemědělství stalo se málo výnos- nad Skalkami vynesla vichřice snopy do korun né a dělníci obhospodařující polnosti, třebas pro- stromů. Polními cestami nebylo možno pro nahá- najaté, ztráceli různé výhody na platě apod., pro- zené snopy jeti. Sousedé se dohadovali, čí který to nájemci rušili nájmy a majitelé pozemků ne- snop jest. Mnoho starých stromů vichřice polá- mohli tyto obdělávat, dali je k dispozici MNV. mala. Všechny pozemky musely býti obdělané a proto Jinak bylo počasí během žní suché a sklizni přiděloval MNV tyto některým menším zeměděl- příhodné. Sucho mělo však neblahý vliv na cům jako nucený nájem bezplatně se zmenšený- vzrůst brambor. Těchto se urodilo velmi málo, mi dodávkami. Postižení se bránili, ale marně. hlavně pozdních odrůd. Pícnin se urodilo hoj- Polnosti museli přijmouti. Část těchto pozemků nost. Dosti sena se však sklidilo vymoklého převzalo do obdělávání JZD. Roku 1954 obhos- a podkaleného. podařoval místní nár. výbor ve své režii 13 ha po- Povinné dodávky zemědělských plodin nebyly zemků, které nikdo nechtěl obdělávat. splněny. Tento stav však nemohl dlouho trvati a proto působeno na majitele těchto pozemků, aby je Nesplnili hlavně majitelé větších zeměděl- prodali, když sami je nemohou obdělávat. Roku ských usedlostí, tzv. vesničtí boháči, kteří měli 1954 bylo něco těchto pozemků prodáno, ale za nedostatek pracovních sil a každou pomoc muse- velmi nízkou cenu. Kupř.Eduard Stodola čp. 82 li honorovat obilím a jinými produkty a poněvadž prodal 3 ha polí za 1 000 Kčs 1ha. měli nepoměrně veliké dodávky. Dodávkové předpisy r. 1954 počítané z celkové Požár orné půdy kromě pozemků zasetých lnem, byly Dne 2. září odpoledne vznikl od vadného el. tyto: vedení požár ve stodole Rich. Weise čp. 93 a tuto Dodávkové předpisy z 1 ha orné půdy zničil. Rychlému zásahu požárního sboru lze dě- Plodina JZD Jednotlivû hosp. zemûdûlci kovati, že se požár nerozšířil na okolní, již úro- ha 2 3,5 5 10 15 20 20+ dou naplněné stodoly. P‰enice kg 15 10 20 25 60 100 120 Îito kg 120 56 80 105 135 210 270 Památník Jeãmen kg 15 9 10 30 90 Svaz protifašistických bojovníků zbudoval na Oves kg 30 20 36 60 130 140 místě za války vybombardovaného domu Frant. Brambory kg 600 170 430 670 820 870 900 940 Tomana čp. 109 před školou památník obětem I. a II. světové války. Pomník navrhl Ing. Arch. Ev- Podobně byly třídně rozepsány dodávky masa, žen Šteflíček, náčrt reliefu provedl ak. malíř Šenk mléka, vajec atd. Po splnění povinných dodávek z Brna. Práci provedla fi. Kamena, družstvo so- mohli zemědělci dodávati na volný trh za vyšší chařů, závod Blansko. Celkový náklad činil 36 ceny. Kupř. 920 Kčs, kterýžto obnos hradil krajský nár. výbor. Produkt Kãs dodávka volnû Produkt Kãs dodávka volnû Slavnost odhalení památníku se konala dne 17. q Ïita 90 188 kg hovûzí maso 1,80–7,00 12 října 1954 odpoledne za účasti čestné roty vojska, q p‰enice 150 240 kg vepfi. maso 4,10–6,80 15 spolků a četného občanstva. Slavnostním řeční- q jeãmen – krm. 54 – kg drÛbeÏ. maso 6 kem byl jednatel krajského svazu protifašistic- – slad 92 224 kých bojovníků Řehůřek, rodák z Rovečného. Dá- q ovsa 545 – l mléka 0,90–1,30 1,90–2,30 le mluvili zástupci čsl. armády, okresu, obce q brambor 20 50 kg vajec 8,40 24 a korporací. Největší zásluhu o zbudování památ- níku má Mil. Srstka, předseda MNV v Olešnici. Nucené nájmy V Olešnici bylo mnoho pozemků, jež majitelé y Alois Stejskal neobdělávali, ale měli je pronajmuté a sami se ži- Dne 30. června 1954 zemřel v domě čp. 95 vili jiným, výnosnějším zaměstnáním. Pozemky v Olešnici Alois Stejskal, obchodník na odp. ve

– 122 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 123

stáří 77 roků. Zemřelý pocházel z Crhova, odkud vazy, mlátička s el.motorem a lisem, stroj na vy- se do Olešnice přistěhoval r. 1902. Zde se pilně bírání brambor, trhač a odsemeňovač lnu a jiné zúčastňoval veřejného života. Byl členem obecní- stroje.Vedoucím střediska ustanoven Ant. Kubát ho zastupitelstva, obecní rady a starostou měs- z Ústupu. Zřízením střediska STS bylo velmi po- tečka v letech 1923 - 27. Též členem okresního za- moženo hlavně drobným zemědělcům, kteří ne- stupitelstva. Kromě toho stál v čele katolického mají potah. hnutí v kraji. Býval starostou Orla, předsedou Společnosti kat. domu, předsedou Spořitelního Nová protipožární výzbroj spolku, pokladníkem kostel. výboru atd. Místní jednota svazu požární ochrany v Oleš- nici si zakoupila r. 1950 od olešnické mlékárny Rok 1955 bývalý terenní vůz americké armády značky Ford – Canada, který byl věnován republice v akci Un- Zima ra. Zima r. 1954 - 55 byla mírná. Pamětihodné jsou Tento velikým nákladem přebudovala v krytý dvě bouřky uprostřed zimy. První byla 23. pro- autobus na přepravu mužstva k požárům. Vůz since odpoledne, kdy za husté metelice několi- má přední i zadní náhon a osmiválcový motor kráte silně zahřmělo. Druhá bouřka byla 17. led- v síle 95 HP. na. V časných hodinách hřmělo a blýskalo se ja- Okresní inspekce požární ochrany v Boskovi- ko v parném létě. P. Václav Holas, býv. kaplan cích pak přidělila našemu požárnímu sboru mo- v Domažlicích, který po rozpuštění řádu aug. r. torovou stříkačku typ P.S. - 8, uloženou na dvou- 1950 hospodaří na samotě mezi Ústupem a Ve- kolovém přívěsném voze. Výkonnost motoru 30 selkou, šel tehdá veselskou cestou do Olešnice HP, výkonnost čerpadla 800 l za 1 min. sloužit mši sv. Bouře ho zastihla u odbočky cesty Slavnostní předání těchto strojů veřejnosti se k Obecňáku. Tlakem vzduchu byl povalen na konalo dne 24. července za veliké účasti požární- zem a na chvíli ztratil vědomí. ků i obecenstva. Zájem veřejnosti a požární Sněhu bylo málo, jen v úvozech a pod mezemi. ochrany byl dokumentován tím, že MNV v Oleš- Autobusy jezdily pravidelně po celou zimu, ne- nici a Základní organisace Svazarmu v Olešnici boť silnice byly stále prohrnovány. Studené poča- věnovaly stuhy na has. prapor. Stuhy připevnil sí potrvalo však hodně dlouho. Ještě na den sv. předseda MNV Mil. Srstka a předseda Svazarmu Josefa bylo -14 st. C a tolik sněhu, že lyžaři moh- Dr. Frant. Čípek. li jezdit. Na polích se začalo pracovati až v druhé Kromě zmíněných strojů má požární sbor polovině měsíce dubna. k disposici ruční stříkač z r. 1874, motor. stříkač z r. 1924 a automobilový stříkač zn. Tatra z r. Středisko STS 1930. Zemědělcům nebyly přidělovány hosp. stroje, Velitelem P. S. jest Jos. Prudký čp. 63. ale zřizovány tzv.“Strojní traktorové stanice“,vy- bavené dostatečným množstvím hosp. strojů vět- Počasí a úroda ší výkonosti, které zemědělcům námezdně práci Jaro se dostavilo hodně pozdě. Ještě na začát- vykonávaly. ku dubna bylo zcela zimní počasí. Žito špatně Nejbližší středisko STS bylo v Kunštátě. To přezimovalo a mnoho se ho muselo zaorat. Ostat- nám ale nevyhovovalo a proto místní nár. výbor ní zůstala řídká. Setí se započalo koncem měsíce jednal se strojní trakt. stanicí v Boskovicích o zří- dubna. Toto opoždění bylo pak po celý rok patr- zení střediska v Olešnici. no. Byla pozdě senoseč i žně. Tyto začaly až po STS mínila u nás postavit větší skladiště s po- naší pouti. Počasí během žní bylo deštivé a proto třebnými bytovými jednotkami. Krajský nár. vý- dne 15. září, kdy měla býti již dodávka obilí spl- bor naznal jako nejvhodnější staveniště pozemek něna, bylo ho ještě hodně na polích. Úroda, kro- p. Jar. Bartoně při silnici ke Křtěnovu naproti to- mě žita, byla pěkná. Pícnin narostla také hojnost. várně. Poněvadž ale tento pozemek nebyl získán, Brambory, hlavně rané odrůdy, byly následkem byl prozatímně pronajat býv. hostinec zv. Pu- deštivého počasí napadeny plísní bramborovou chárna a zde středisko vybudováno. Přiděleny a hodně hnily. Na podzim bylo veliké pilno, po- sem: 4 traktory s vozy a orným nářadím, 4 samo- něvadž všechna polní práce byla o 14 dní zpož-

– 123 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 124

děna a dále, že počátkem října se konalo u nás od Olešnice, druhý pak od Ústupu na Švandovo, velké vojenské cvičení. Zemědělci se snažili do té přes Široká luka a Končiny k Lamberku. doby skliditi úrodu, aby nebyla poškozena voj- Tomuto cvičení přihlíželo naše obyvatelstvo ze skem. Při sklizni brambor a řepy pomáhali hodně Stráně, z věží kostelů a pod. Mnoho bojácných li- vojáci. Každý den ráno přijeli v autech do Olešni- dí v tento den Olešnici opustilo, méně bojácní by- ce, kde si je zájemci rozebrali. Za práci se jim dá- li schováni ve sklepech. vala strava a kapesné. Vojenská správa žádný Byly způsobeny velké škody, hlavně na lukách. plat za práci vojáků nebrala, ani za odvážení úro- Škody byly nahrazeny, v Olešnici bylo vyplaceno dy vojenskými auty. 115 312 Kčs. Se setím ozimů se čekalo až po ukončení cvi- čení. Požár Dne 20. října 1955 asi o 3 hod. odpoledne vy- Vojenské cvičení pukl požár ve stodole hospodářství p. Josefa Pro- Nejvýznamější událostí tohoto roku bylo veliké cházky v Olešnici čp. 85. Za velikého větru, který vojenské cvičení na katastru naší obce konané. znesnadňoval hašení, vyhořela stodola a kůlnou Již počátkem srpna byla v Olešnici větší vojenská naplněné obilím a lnem a vazba chléva se záso- jednotka, která zkoumala terén a připravovala bou píce. Shořely také všechny hosp. stroje ve plán cvičení. stodole a kůlně uložené. Požár způsobil 9. letý V polovině září přijeli ženisté z posádkové Lad. Juránek z Olešnice. Postižený byl pojištěn služby č. 7 z Komárna. Byli ubytováni ve stanech a podařilo se mu ještě před zimou stodolu i chlé- v lesích u Tasovic, odkud do Olešnice denně při- vy postaviti. jížděli. Tito postavili na Jílkovým kopci č. parc. 1494 nad Skalkami dvoupatrovou rozhlednu. Pří- P. František Kšica zemí rozhledny bylo zaskleno a zřízeno zde veli- Po odsunutí kat. faráře prof. P. Leopolda Be- telství vojenského cvičení. V prvním a druhém náčka, dne 12. září 1950, vedl duchovní správu poschodí byl volný výhled do kraje. K rozhledně v Olešnici jeho kaplan P. František Kšica. Tento byla zbudována cesta pro auta od Podlipného byl jmenován dne 24. dubna 1955 administráto- křížku. rem olešnické fary. Narozen jest v Pivonicích pod Na polích skorem po celém katastru byla zbu- Zubštejnem 21. srpna 1922. Gymnasium studoval dována minová pole. v Tišnově, bohosloví v Brně, kde také 5. 7. 1946 Hlavní cvičení se konalo v pondělí 3. října. Již vysvěcen byl na kněze. V Olešnici působí od 1. v předvečer předcházejícího dne nesměl jíti ni- září 1946. kdo na pole, poněvadž byly kladeny ostré miny Pro svoji milou povahu a vzorné plnění svých a mohlo by dojíti k úrazu. Dále bylo doporučová- kněžských povinností jest u farníků velmi oblí- no otevříti, případně vysaditi okna (263( domů ben a dobře uvázati dobytek ve chlévech. V pondělí 3. října byla silnice od Kunštátu přeplněna vojen- Přemístění mateřské školky skými auty, že poštovní autobus jel velmi nepra- Mateřská škola byla po řadu let umístěna videlně. v budově bývalého chudobince čp. 2. Tato bu- Po ránu přijela do Olešnice generalita, zástup- dova však pro tento účel plně nevyhovovala, ci vlády a zahraniční pozorovatelé a zaujali svoje neboť stojí v živé ulici a v blízkosti není hřiště, místa na pozorovatelně. kde by si děti mohly hrát. Protože obec plánu- Bojový plán byl následující: Olešnice jest obsa- je v této budově umístiti zdravotní středisko, zena modrou armádou a armáda červených ji do- bylo nutno pro školku vyhlédnouti nové umís- nutí k ústupu směrem na sev. západ. tění. Roku 1955 byla školka přemístěna do Vor- V 11 hodin cvičení započalo. Nejprve provedla bachovy vily čp. 339 v bývalé Oderského cihel- postupující armáda tzv. dělostřeleckou přípravu. ně. Tato budova byla dříve nákladem 25 000 Dopady střel znázorňovaly výbuchy min. Potom Kčs opravena a dne 1. listopadu 1955 zde škol- zasáhlo do boje letectvo a pěchota, podporována ka zahájila činnost. útočnou vazbou. Útok se děl dvěma směry. Jeden Dětí školku navštěvujících jest asi 50. Z toho 20 proud postupoval od Křtěnova po polích západně dětí, jejichž matky jsou zaměstnány, jest ve škol-

– 124 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 125

ce celodenně. Školka jest dostatečně zásobena Jméno hospodáfie neplod p. celková pÛda hračkami a různými pomůckami. O děti zde pe- ahaa čují dvě učitelky. Míchal âenûk 7 36 15 Bývalý majitel budovy Robert Vorbach sloužil Náhlík Eduard 14 23 28 v II. světové válce v německé armádě. Po válce se Hlou‰ek Frant - 21 09 domů nenavrátil a žije v Rakousku. Proto jeho âlupek Gustav - 19 24 majetek propadl ve prospěch státu. Vi‰inka Josef 73 18 54 V továrně na umělé květiny Centroflor v Oleš- Weis Richard 2 17 07 nici otevřena také mateřská školka pro děti, jichž Novotn˘ Frant. 18 17 74 matky v závodě pracují. Loubalová Josefa 55 16 52 Peterka Jan 25 14 92 Osvětová činnost Jílek Jaroslav 18 13 82 Z osvětové činnosti třeba zaznamenati: Petr Eduard 3 13 81 koncert „Pěveckého sdružení Janáček“ z Bos- Kadla Jaroslav 42 12 52 kovic dne 29. května na počest 10. výročí našeho Sedlák Bohusl. 2 12 40 osvobození, Proseck˘ Frant. - 12 38 koncert Pěveckého sdružení kat. akademiků Novotn˘ Karel - 12 35 „Moravan“ dne 25. září v Osvět. besedě a vystou- Procházka Josef 42 10 93 pení Armádního uměleckého souboru Víta Ne- Prudk˘ Jaroslav 2 10 04 jedlého v počtu 250 osob na hřišti pod Horkou Vaverka Adolf 56 10 81 dne 2. října 1995. Matou‰ek Josef 26 9 33 Krajské oblastní divadlo bratří Mrštíků z Brna sehrálo u nás čtyři div. představení. Stav zemědělských usedlostí v Olešnici na Mor. roku 1995, dle rozlohy byl tento: Výměra zeměd. usedlostí v Olešnici r. 1955. Rozloha (ha) do 1/2 do 2 do 5 do 10 do 15 do 20 nad 20 Poãet 91 48 52 18 9 4 2

Jméno hosp., ãp. Pole Zahrad Louky Pastvy Zemûd. pÛda Lesy Staveb. p. ha a ha a a ha a ha a ha a ha a ha Míchal âenûk 156 18 65 54 2 86 3 57 25 62 10 31 15 Náhlík Eduard 97 20 86 10 1 57 51 23 04 10 Hlou‰ek Frant. 33 13 74 13 2 39 1 82 18 08 2 93 8 âlupek Gustav, 94 14 65 4 3 43 1 04 19 16 8 Vi‰inka Josef 116 13 40 11 1 68 87 16 06 1 63 12 Weis Richard 93 11 82 6 3 68 1 00 16 56 40 9 Novotn˘ Frant., 161 11 64 23 1 06 76 13 69 3 81 6 Loubalová Josefa, 152 10 41 11 1 50 1 23 13 25 2 63 9 Peterka Jan 36 12 62 10 1 29 57 14 58 9 Jílek Jaroslav 87 11 46 5 1 39 67 13 57 7 Petr Eduard 153 9 02 10 68 57 10 37 3 39 2 Kadla Jaroslav, 83 10 54 5 1 45 41 12 45 - 6 Sedlák Bohusl., 151 3 88 12 2 29 3 94 9 23 3 08 7 Proseck˘ Frant., 17 8 88 27 2 56 60 12 31 7 Novotn˘ Karel, 155 7 51 18 3 09 39 11 17 1 09 9 Procházka Josef, 85 8 54 5 1 45 41 10 45 6 Prudk˘ Jaroslav, 90 8 89 4 66 36 9 95 7 Vaverka Adolf, 11 7 83 14 91 83 9 71 49 5 Matou‰ek Josef, 98 7 40 10 98 52 9 00 7

– 125 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 126

Stavba družstevního vepřína Průmysl Předsedou jednotného zemědělského družstva Podnik Zamûstnanci v Olešnici byl Jos. Synek čp. 162, pak jeho syn Ja- Vedoucí dílensk. domácí celkem Ústfiedí romír a od r. 1954 Rudolf Prášil čp. 42. Kancelář Centroflor, továrna na umûl. kvûtiny, ãp. 305 družstva byla v domě pí Fialové čp. 122, kde byl Jan BydÏovsk˘ 260 140 400 Poustevna také ustájen hovězí dobytek a koně. Vepřový do- Masna, podnik fieznick˘ a uzen., ãp. 29 bytek ustájen v býv. hostinci Puchárna, později Karel Podsedník 62 – 62 Svitavy v býv. koželužně p. Neumanna. Mlékárna, vajíãkárna a drÛbeÏárna, ãp. 376 Roku 1955 přikročeno bylo k budování hospo- Antonín Brychta 41 – 41 âtyfiic. LánÛ u Svit. dářského střediska. Místo na staveniště vyhléd- Vitka, továrna tkalcovská, ãp. 229 nuto na severovýchod od města na pozemcích ·afáfi 43 – 43 Brnûnec zvaných „U Fialové vrby“, patřících státnímu stat- Odûvní druÏstvo, ãp. 251 ku, dříve kat. faře a pí Fialové. Tyto pozemky JZD Bene‰ – 33 33 Letovice snadno získalo. Potom provedena menší aronda- Kras, podnik krejãovsk˘, ãp. 90 ce půdy okolní. Josef Vaverka 24 –- 24 Boskovice JZD získalo ještě pozemky na stranu vých. až Sodovkárna, ãp. 89 po Kudovu cestu. Všichni majitelé vzdali se svých Frant. Prudk˘ 14 – 14 Letovice pozemků bez náhrady, jen Hynek Hamerský čp. 99 žádal půdu náhradní. Tuto obdržel z rolnické Živnostníci zapojení v sektor socialistický usedlosti Richarda Weise čp. 93. Jméno zamûstnání ãp. poãet zamûst. Dvofiáãek Jindfiich kováfi 128 1 Rada MNV dne 6. října 1955 dala JZD do bez- Îíla Franti‰ek klempífi 28 1 platného užívání obecní pole č. parc. 1270/1 ve Bene‰ Josef krejãí 246 6 výměře 4 ha. Mar‰álek Stanislav oprava obuvi 119 3 Roku 1955 započato se stavbou vepřínu. Vyko- Krejãí Karel oprava pneumatik 34 4 pán a vyzděn rozsáhlý sklep a vepřín vystavěn do Motyãka Miroslav pekafi 18 2 výše oken. Další práce stavební přerušil příchod Jahoda Franti‰ek cukráfi 120 1 zimy. V zimních měsících přivezeno veliké ·touraã Josef holiã 22 3 množství cihel, stropnic a jiného stavebního ma- Onderka Bohumil kominík 357 1 teriálu na dostavění vepřínu a stavbu kravínu. Na jaře však již na stavbě pokračováno nebylo pro Živnostníci pracující soukromě svízelnou fin. situaci v JZD. Jméno zamûstnání ãp. poãet zamûst. âápek Franti‰ek zámeãník 21 1 Na pozvání čínské vlády uspořádal „Českoslo- âlupek Bohumír kováfi 189 1 venský státní soubor písní a tanců“ zájezd do Čí- Prudk˘ Josef koláfi 5 1 ny. Tohoto se též zúčastnila olešnická rodačka sl. Horáãek Metodûj stolafi 300 2 Jaroslava Člupková čp. 94. Blaha Tomበstolafi 179 2 Cesta sibiřskou magistrálou trvala 14 dní. V Čí- Synek Karel stolafi 326 1 ně soubor vystoupil v těchto městech: Peking, Dvofiák Franti‰ek sedláfi 12 1 Wu - chan, Kanton, Chang - džou, Šang - haj, Ta- ·tûpánek Vilém sedláfi 140 1 lien a Mukden. Ka‰párek Josef sedláfi 310 1 S cestou trval zájezd 3 měsíce, od 4. 4. do 4. 7. ·vanda Bohumil malífi 358 1 1955. Schuster Emil malífi 167 1 Stejskal Franti‰ek zahradník 273 1 Rok 1956 Novotná Îofie kadefinice 1 Obchody Stav průmyslu a živností v Olešnici na Mor. na Po únoru 1948 zapojovali se naši obchodníci začátku 2. pětiletky. buď do národních podniků, nebo družstev.

– 126 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 127

Na podzim r. 1953 došlo k delimitaci, čili k vy- stupňovaly až 19. listopadu dosáhly -14°C a zem mezení pole působnosti mezi národními podniky zamrzla 40 cm hluboko. Na polích byla ještě řepa, a družstvy. V městech zapojen obchod na nár. jejíž sklizeň byla velmi svízelná. Po rozmrznutí se podniky, na venkově na družstva. V našem okre- musela brzy zkrmiti. Mnoho polí zůstalo nezora- se soustředěn veškeren obchod v Jednotě, spo- ných.V prosinci bylo počasí bezmrazné, ale orati třebním a lidovém družstvě v Boskovicích. se již nedalo, poněvadž země již nerozmrzla. V Olešnici zřízeno „středisko“, které organizova- lo obchod v městečku a okolí. Úprava okolí památníku Sdružení rodičů a přátel školy v Olešnici pro- Prodejny v Olešnici r. 1956 vedlo r. 1956 úpravu okolí památníku odboje. Po- Prodejna Vedoucí ãp. Poãet zamûst. zemek byl urovnán a oplocen. Stfiedisko Ludvík Sedlák 121 8 Výkop pro podezdívku provedly školní děti, Potraviny Rudolf Stejskal 122 2 podezdívku postavili místní zedníci brigádnicky. Potraviny Karel Hfiebíãek 111 1 Železný plot provedl okresní komunální podnik Potraviny Marie Vojtová 159 2 v Letovicích. Na celkový náklad 9 382 Kčs přispě- Masné v˘robky Josef ¤íha 74 1 lo rodičovské sdružení obnosem 3 101 Kčs. Masné v˘robky Zeman 36 1 Ostatní hradil místní nár. výbor. Masné v˘robky Frant. Chlup 160 1 Parkovou výzdobu na jaře 1957 přislíbil pro- Mléãné v˘robky Anna Cibulková 19 1 vésti důchodce p. Vojtěch Kopecký čp. 283. Ovoce a zelenina ·lesingrová 19 1 Celou akci vyvolal a vedl ředitel místní školy Cukroví Marie Jahodová 120 1 František Krejčíř. StfiiÏné zboÏí ZdeÀka Juránková 82 2 Odûvy Vladimír Podlipn˘ 88 2 Rekonstrukce vodovodu Obuv Antonín Kováfi 123 2 Od nepaměti byl v Olešnici vodovod, kterým Îelezo a stavebniny Arno‰t Cupal 27 1 vedena voda do města pro účely hospodářské Nábytek a elektrika Frant. Polach 95 1 a k hašení v případě ohně. Z obecního rybníka šla Papírnictví Milo‰ ·karvada 91 3 voda úvozem k reservátu a odtud vedena dřevě- Galanterie Josef Reif 84 1 nými, od r. 1902 litinovými troubami do města. Pohostinství Franti‰ek Vaverka 120 3 Zde se voda shromažďovala v malém rybníčku. Pohostinství Viktor Stejskal 124 1 Roku 1856 pořízena kamenná kašna, která r. 1891 Pohostinství Marie Srstková 80 2 nahrazena kašnou nynější. Od r. 1912 zaváděny Pohostinství Fuãíková 164 1 vodovodní přípojky do domů. Vodovod tento měl však malý tlak a byl nestá- Počasí a úroda. lý. Náhon se zanášel bahnem a listím, v čase zim- Zima tohoto roku byla tuhá a dlouho trvala. ním pak sněhem a voda místo toho do nádrže Dne 3. února byl největší mráz -28°C. Všechny unikala přes hráz na louku. vodovodní přípojky ve městě zamrzly a voda se Několikráte bylo vysloveno přání náhon zakle- musela od kašny donášet. Jaro přišlo hodně po- nouti či vodovod prodloužiti, ale k uskutečnění zdě, až v polovině dubna a bylo hodně deštivé. nedošlo. Pro mokro se nedalo na pole vstoupit. Se setím se Na schůzce uživatelů vodovodu, kterou svolal začalo až kolem 7. května. Deštivé počasí pak vy- člen rady MNV Oldřich Fučík dne 5. března 1950, střídáno počasím suchým. Od jara nenamoklo až ujednáno položiti do náhonu cementové nebo ka- v měsíci srpnu. Následky sucha se brzy objevily. meninové trouby, aby nedocházelo k zanášení. Krmná řepa špatně vzešla, později pak byla napa- Dne 8. června 1950 konáno vodosprávní řízení dena mšicí makovou. Sena, jetele a směsky bylo za účelem vyšetření právního stavu vodovodu. málo. Obilí bylo sice kratší, ale dosti sypalo, takže Vodosprávní řízení vypracoval ing. Richard Jelí- dodávky se splnily. Uprostřed žní asi týden prše- nek. Dle tohoto mělo býti vodovodní potrubí pro- lo. Obilí na zemi položené porostlo, ale déšť měl dlouženo o 200 m a zbudován nový filtr. blahodárný vliv na vzrůst brambor. Těch narostlo K rekonstrukci vodovodu však došlo až v roce hojně. Na podzim bylo počasí příhodné. Koncem 1955–56 zásluhou člena rady MNV Františka října začaly deště, po 1. listopadu mrazy. Tyto se Prudkého.

– 127 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 128

Roku 1954 se jevil nedostatek užitkové vody stavu vykopali 15 m. Velkospotřebitelé, t.j. sodov- a bylo zjištěno, že příčinou jeho jest nedostateč- kárna zaplatila výkop 25 m a masna 50 m. ný přívod vody do reservátu. Rekonstrukce užitkového vodovodu splnila Na základě uvedeného poznatku byla dne 9. očekávané předpoklady. Vodní sloupec zvednut března 1955 svolána schůze uživatelů vodovodu, o 5 1/2 m a průtočnost vody byla zvětšena k vše- kde byly projednány možnosti zlepšení přítoku obecné spokojenosti. a zvýšení tlaku vodovodu. Dohodnuto akci pro- vésti svépomocí v délce 600 m, t.j. od reservátu Zrušení JZD k obecnímu rybníku, a to ve 3 etapách. Roku 1956 mělo olešnické jednotné zeměd. První etapa byla provedena v měsíci dubnu družstvo jen 7 členů, mezi nimiž nebyl ani jeden 1955 v délce 117 1/2 m od staré nádrže. Roury skutečný zemědělec. Z obhospodařovaných vzaty ze zásob místního národního výboru. Jsou 58,61 ha pozemků bylo jen 4,98 ha půdy členské, to roury litinové, průměr 10 cm. Více se nemohlo ostatní byla pronajata. Tento nezdravý jev byl pří- udělat pro nedostatek rour. činou, že JZD jen živořilo. Členové - bezzemci Druhá etapa provedena r. 1956. V měsíci dub- neměli správný postoj ke družstvu a zodpověd- nu vypracován ing. Jelínkem přívodní řád na dél- nost za jeho chod. ku 500 m, t.j. až k příčné cestě. V měsíci květnu Místní nár. výbor a nadřízené úřady se velmi 1956 vykopáno a položeno 319 1/2 m rour a sice snažily rozšířiti členskou základnu družstva z řad 267 m ocelových o světlosti 10 cm. Dále byly na- skutečných zemědělců a tím toto oživiti, ale bez pojeny na roury litinové - hrdlové o světlosti 12 výsledku. Nikdo do JZD vstoupiti nechtěl. Byla 1/2 cm 52 1/2 m. utvořena „komise pro pomoc JZD“, která se sna- V měsíci září bylo započato se stavbou filtrační žila odstranit vše, co se rozvoji družstva stavělo stanice dle plánu ing. Jelínka před příční cestou. v cestu. Dále byla vybudována vyrovnávací nádrž nad Pracovní morálka v JZD velmi poklesla, když příční cestou, která byla propojena s filtrační sta- následkem velikého vydání se stavbou vepřínu nici ocelovou rourou a opatřena uzavíracím ven- nedostali členové družstva po delší čas proplace- tilem a košem. né zálohy na odpracované jednotky. Proto usne- Dne 22. listopadu bylo provedeno propojení seno bylo povolat zástupce místních průmyslo- nového potrubí s původním vedeným ve staré vých podniků na Radnici a seznámit je s tíživým filtrační stanici na Weisově louce. Toto propojení stavem JZD a vyzvat je, aby zaměstnanci podni- bylo provedeno ocelovými rourami a opatřeno ků učinili závazky pracovat na polích JZD úplně uzavíracím kolem pro uzavření vody v případě zdarma. Tato akce nebyla však pochopena závo- oprav vodovodu ve městě. dem Centroflor a Vitka, jejichž zástupci na schůz- Třetí etapa v rozsahu od příčné cesty k obecní- ce mu rybníku nebyla provedena pro nedostatek dne 8. května oznámili, že dělníci nejsou vodních rour a pro obtížné propojení obec. ryb- ochotni pro JZD zdarma pracovat. níka. Zbyly dvě možnosti. Buď založit nové, většino- Rekonstrukce vodovodu provedena svépomoc- vé JZD z řad skutečných zemědělců, které by pře- nou akcí za přispění MNV částkou 15 000 Kčs, za vzalo také půdu státních statků, a nebo zřídit což koupen materiál a placena odborná práce. v Olešnici státní statek, který by také převzal pol- Materiál, t.j. roury, spojky, cihly a cement obsta- nosti JZD. ral člen rady MNV Fr. Prudký, který zároveň měl Tato záležitost byla projednána na schůzi ze- technický dozor. mědělské komise a na veřejné schůzi zemědělců Práci zámečnickou provedli Oldřich Fučík, Gu- 18. července 1956 v Osvětové besedě, ale roz- stav Fadrný a Frant. Čápek, práci zednickou Bo- hodnutí nikde nepadlo. huš Řehůřek. Proto se sešel dne 19. července místní národní Výkop a zásyp provedli uživatelé vodovodu dle výbor, který tuto záležitost rozhodl. Na návrh návrhu ze schůzky 9. března 1955. Uživatelé vo- Frant. Elise rozhodnuto 9 proti 5 hlasům JZD dovodu, kteří nechovají žádné hospodářské zví- v Olešnici jako životaneschopné zrušiti a jeho řectvo, vykopali 5 m. Chovatelé menšího stavu polnosti přiděliti státnímu statku. Okresní nár. hosp. zvířectva vykopali 10 m, chovatelé většího výbor toto usnesení schválil.

– 128 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 129

Ředitelství Státního statku v Rožínce po splně- nezměnilo. Likvidace i výměny prováděny jen co ní určitých podmínek bylo ochotno hospodářství nájem na 6 roků. Výměna pozemků byla velmi JZD převzíti ku dni 15. ledna 1957. obtížná. Pole blízká a vyhnojená byla na odbyt, Zatím ale pracovní morálka v JZD velmi po- ale pole vzdálená a neúrodná nikdo nechtěl, pro- klesla. Na schůzi MNV dne 6. srpna 1956 prohlá- to je ONV přiděloval výměrem. sil předseda JZD Rudolf Prášil, že za dané situace nesklidí polní úrodu. Proto přistoupeno k likvida- Rok 1957 ci JZD ihned. Rostliná výroba převzata 15. srpna, živočišná výroba dne následujícího. Inventář Státní statek a pokladna převzata 15. srpna. Hovězí dobytek Když v měsíci srpnu 1956 přebíral Státní statek z větší části odvezen do dvora v Drnovicích, kam pozemky býv. JZD v Olešnici, kladl si mimo jiné po několik dní dovážena také zelená píce. Koně podmínku, že bude jim předán též školní statek odvedeny do Louckého dvora, vepřový dobytek Lamberk, aby měl dosti prostoru pro ustájení do- ponechán v Olešnici. Státní statek převzal dále bytka. Ministerstvo školství však se stavělo k této budovy, které užívalo JZD, hlavně dům pí Kláry akci záporně. Poukazovalo na to, že při zdejší Fialové čp.122 do užívání. Tři bývalí členové JZD mistrovské zemědělské škole jest nutně třeba stali se zaměstnanci státního statku. školního statku, aby se mohli žáci nejen teoretic- Vedením pověřen Frant. Štourač z Olešnice čp. ky, ale i prakticky vzdělávat. Jednání se protaho- 393. Družstevní prádelna, která jest umístěna valo, až konečně dne 5. února 1957 docíleno do- v bývalé Neumannově koželužně, převzata do hody v tom smyslu, že zemědělská škola v Oleš- správy MNV. nici bude zachována i bez statku a dvůr Lamberk dnem 1. března 1957 pronajme Státní statek na Arondace půdy dobu 6 roků. Ředitelství statku v Dolní Rožínce Státní statek převzaly hospodářství bývalého zřídilo v Olešnici samostatné oddělení s farmou JZD v Olešnici pod podmínkou, že pozemky bu- Olešnice, Lamberkem a později Ústupem. dou sceleny ve velké celky, aby se mohly obdělá- Správcem oddělení ustanoven Jaroslav Ševčík, vat velkými výkonými stroji. Proto na podzim r. účetním Frant. Štourač. Do té doby byla Olešnice 1956 provedena v Olešnici arondace půdy. jen farmou správcovanou oddělením Loucký Do záboru připadly pozemky zv. Končiny smě- dvůr. rem k Trpínu, část katastru zv. V širokých lukách Na podzim roku 1957 došlo opět k rozšíření směrem ku Kněževsi a polnosti zvané dříve Zad- Státního statku v Olešnici. Zemědělci Gustav Člu- ničky směrem k Veselce. pek čp. 94, Eduard Náhlík čp. 97, Jaroslav Havlí- Dále pozemky vklíněné do polností dvora Lam- ček čp. 115, Josef Višinka čp. 116, Josefa Louba- berka. Odbornou práci při výměně pozemků pro- lová čp. 152, Františka Stejskalová čp. 286 a Josef váděl ing. Oldřich Boleslav, který byl v Olešnici Olšan čp. 289 nesplnili vlivem veliké neúrody po- od 17. září do 23. listopadu. Jemu ku pomoci by- vinné dodávky a proto byla jejich hospodářství li- la utvořena „Komise pro provádění změn“, v níž kvidována ve prospěch Stát. statku. Likvidace obec zastupoval člen rady MNV Frant. Mareček, provedena jen jako nájem na dobu 6 roků. Byla zemědělce Adolf Vaverka a Josef Soukal a státní provedena opět arondace půdy. Do záboru padly statek Ludvík Reitter z Drnovic. Náhradní půda pozemky zv.“Pod skalou „ č. parc. 589/2, zbytek byla přidělována z pozemků obecních neb stát. Končin při silnici k Trpínu, pak pozemky při hra- statku, v jiné části katastru ležících, dále půda nicích ústupských, zv. U božích muk a polnosti pronajatá a konečně pozemky zlikvidovaných kolem Holcovy samoty. Jako náhradu dostali po- rol. usedlostí, jejichž majitelům pro nedostatek stižení půdu zlikvidovaných zemědělců. Někteří pracovních sil nebylo možno plniti vysoké do- náhradní půdu nepřijali a raději svoje hospodář- dávky. Jsou to: Čeněk Michal čp. 156, Eduard Pe- ství zmenšili, případně úplně zlikvidovali. Kupř. tr čp. 153, Frant. Hloušek čp. 33, Jan Peterka čp. Jaroslav Prudký čp. 345 a Josef Sperát 36 a Richard Weis čp. 93. Občané trpínští, vlast- čp. 294. Podobně bylo v Ústupě zlikvidováno nící pozemky na našem katastru, dostali přiděle- pro neplnění dodávek 8 zeměd. usedlostí a na Ve- nou část Končin, občané kněževeští pozemky selce 2 usedlosti. V těchto obcích provedena také zv.“Radlica“ za Jeruzalémem. Majetkově se nic arondace půdy. Konečně do Stát. statku zapojena

– 129 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 130

jedna usedlost v Trpíně. Pozemky Stát. statku, Mezi zvolenými byl také dosavadní předseda oddělení Olešnice jsou scelené a sahají od Kozin MNV Miloslav Srstka, důchodce čp. 387. Tento a Chrastě po Křetínské lesy. Změny v držení ze- však dne 25. května 1957 zemřel, stár 52 roků. mědělské půdy na katastru olešnickém jsou ná- Proto se konala v jeho obvodě volba náhradní. sledující: Z 19 členů MNV jest 16 mužů a 3 ženy, dle polit. DenJZD ·kolní st. Stát. st. Soukrom. Drob. přesvědčeníuÏiv. jest 10 členů KSČ a 9 nestraníků. 15. 12.1955 53 104 62 703 Dle zaměstnání jest 7 dělníků, 1 živnostník, 5 15. 12.1956 - 104 301 517 úředníků, 0 zemědělec a 6 ostatních. 15. 12.1957 - - 548 374 Rada MNV byla utvořena následovně: 15. 12.1958 - - 584 338 Předseda: Frant. Elis, šofér čp. 382 15. 12.1959 - - 727 195 Tajemník: Josef Kinc, dělník čp. 393 15. 12.1960 - - 799 + 54 58 74 Radní: Tomáš Blaha, stolař čp. 81, Ludvík Sed- 15. 12.1964 - - 845 + 54 10 76 lák, úředník čp. 42, Frant. Štourač, úředník čp. 392, Jos. Elis, školník čp. 107 a Vlasta Kitnerová, Zdravotnické středisko v domácnosti čp. 147. Snaha zříditi v Olešnici zdravotnické středisko, kam by dojížděli lékaři - specialisté, se datuje Služby veřejnosti od r. 1954. Podmínkou bylo přidělení vhodné Na základě směrnice min. vnitřního hospodář- budovy. MNV v Olešnici nabídl pro tento účel ství a vybídnutí ONV byly dnem 1. září t.r. zříze- svoji budovu - bývalý chudobinec čp. 2. Okresní ny provozovny MNV v Olešnici, a sice: holičství nár. výbor v Boskovicích uznal tuto budovu za a kadeřnictví v domě čp. 22 a fotoslužba v domě vhodnou. Od 1. ledna 1956 převzal budovu do čp. 62, kteréžto provozovny obec převzala od Slu- majetku okresní ústav národního zdraví v Bosko- žeb města Boskovic. vicích. Krajský nár. výbor v Brně dne 21. června Dnem 1. listopadu obnovena práce v kameno- 1955 přidělil na nejnutnější opravy lomu Horka. Na znovuzahájení výroby obdržela 10 000 Kčs, kterýž obnos byl věnován na poří- obec od ONV peněžní výpomoc 6 000 Kčs. Ve- zení nových oken. Zástupcům obce se podařilo doucím lomu ustanoven Frant. Barták. dostati opravu budovy do akce generálních oprav Počátkem r. 1958 zřízena provozovna zámeč- a v druhé polovině r. 1956 nákladem 130 000 Kčs nická v domě čp. 21 a provozovna stolařská v do- zvenku i uvnitř opraviti. Počátkem roku 1957 by- mě čp. 322. lo středisko vybaveno potřebným nábytkem a lé- kařskými přístroji. V květnu 1957 se započala ve Požární zbrojnice středisku lékařská praxe. Tuto provádí státní ob- Jak již bylo v této knize napsáno, položen byl vodní lékař MUDr. Josef Habanec *17. 3. 1897. dne 26. června 1949 slavnostně základní kámen ku stavbě hasičského domu s lázněmi. Stavební Volby místo u koupelny koupila obec usnesením MNV Roku 1957 prošlo funkční období členů nár. vý- dne 16. prosince 1948 za 50 000 Kčs. borů. Propočtený stavební náklad 1 700 000 Kčs pře- Utvořena volební komise nár. fronty, která na vzal do svého rozpočtu KNV v Brně. návrh strany, masových organisací a průmyslo- Roku 1949 zaplaceny plány a rozpočty s obno- vých závodů jmenovala kandidáty. su 43 000 Kčs. Na stavební práce poukázáno by- Volby se konaly dle obvodů, v každém obvodě lo 400 000 Kčs. ONV v Bystřici však tento obnos kandidoval a byl zvolen jeden člen NV. použil k úpravě svých kanceláří a proto se stav- V Olešnici mělo býti zvoleno 19 členů a proto bou nebylo započato. Stavba pak byla KNV od- obec rozdělena na 19 obvodů. kládána rok po roku. Občané své kandidáty schválili dne 19. května Poněvadž nebylo naděje, že by v dohledné do- 1957 v sále Osvětové besedy. Každému byla dána bě ku stavbě nákladem státu došlo, bylo r. 1954 možnost jíti za plentu a jméno kandidáta škrt- rozhodnuto provésti tuto svépomocí občanů za nout. Tohoto práva použilo jen málo voličů. pomoci státu, v tzv. akci Z. Příspěvky státu se ří- Ostatní volili veřejně. Až na malé výjimky volila dily dle práce zdarma při stavbě odpracované. Olešnice manifestačně. Stavba se musela provésti dle typizovaného pro-

– 130 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 131

jektu min. vnitra. Původně měla býti zbrojnice jen přízemní, teprve během stavby bylo rozhod- Pro zajímavost uvádím, kde za starých časů by- nuto zbudovati v poschodí byt pro strojníka. Plá- lo hasící náčiní uloženo: ny zpracoval stavitel Al. Brokl. do r. 1856 v soukromých domech. Toho roku Na výroční členské schůzi místní jednoty čsl. byla kůlna na hasičské potřeby postavena mezi svazu požární ochrany v Olešnici, konané kostelem a pivovarem. Když roku 1881 přestalo dne 5. 12. 1954 zvolena čtyřčlenná stavební ko- se vařit pivo, zřízeno hasičské skladiště v míst- mise v čele s velitelem br. Jos. Prudkým a odhla- nostech pivovaru. sována pracovní povinnost pro každého požární- ka v r. 1955, a to 20 hodin. Počasí a úroda V rámci oslav 10. výročí osvobození bylo vy- Rok 1957 byl velmi neúrodný. zváno občanstvo, aby přispělo dobrovolnou prací Zima byla mírná, bez sněhu. Na saních se vů- zdarma na stavbě zbrojnice, což se také stalo. bec nejezdilo. Na silnicích bylo stále náledí. Ještě během zimy navezen kámen do základů Jaro bylo velmi suché. V měsíci květnu a čer- podezdívky z lomů „Horka“ a „Chrast,“ částečně vnu skorem nepršelo. Následky tohoto sucha se z „Ostré horky.“ Přivezeno vápno a uhašeno, ská- projevily ve vzrůstu zemědělských plodin. Jetel ceno dřevo v lese p. Čeňka Michala a svezeno ku uschl na stojatě, len zůstal krátký a nevytvořil stavbě. žádné vlákno. Během roku 1955 postaveno přízemí a garáž Z obilí byl nejvíce postížen oves. Ten zůstal zastřešena. u země a předčasně uzrál, zároveň se žitem. Roku 1956 postaveno poschodí a zastřešeno, Když potom přišla vláha, tak podrostl a zazelenal dále provedena kanalizace a instalace el. proudu. se jako na jaře. Potom nastalo deštivé počasí, pře- Roku 1957 budova z venku i uvnitř nahozena, po- zrálý oves vypadal a podrostlý již neuzrál. Pro staveny schody, položeny podlahy a zaveden do stálé deště ve žních mohlo se málo používat vý- domu vodovod. konných strojů a žně se protahovaly. Státní statek Největší zásluhy o stavbu zbrojnice si získal přivezl poslední oves dne 21. září. velitel místní jednoty ČSPO br. Josef Prudký, ze- Otava se sušila na sušácích a sklízela znehod- mědělec č. 63. On měl stavbu na starosti, dovedl nocená až kolem svátku sv. Václava. druhé k práci. Sám vždy v práci první dával dru- Měsíc říjen byl zeměděl. pracím příhodný, pro- hým příklad. to se brambory pohodlně sklidily. Úroda jejich Kromě práce potahové odpracovali občané na byla nadprůměrná. Některé brambory byly napa- stavbě zbrojnice 1 084 hodin zdarma. Když prvé deny nemocí zv. suchá noha a byly hodně chyb- nadšení k práci vyprchalo, byla nádenická práce né. Tento rok se u nás objevila ve větším měřítku prováděna dělníky, které platila místní jednota mandelinka bramborová. čsl. svazu pož. ochrany. Celkový náklad, kromě Řepy bylo dosti a pohodlně se z polí sklidila. práce zdarma vykonané, činil Počátkem prosince pola zamrzla. 151 847,32 Kčs, na který přispěla MJ – ČSPO obnosem 39 647,55 Kčs a MNV 8 525,11 Kčs. Mûsíãní pfiehled prÛmûrné teploty a sráÏek roku 1957 Mûsíc PrÛmûr. teplota [°C] SráÏky [m/m] Slavnostní otevření budovy se konalo za veliké Leden - 3,53 20 účasti požárníků a občanstva 21. července 1957. Únor 0,31 44,93 Slavnost započala o 2. hod. odp. rozloučením se Bfiezen 3,21 90,80 starou zbrojnicí v pivovaře. Proslov měl předseda Duben 6,84 59,30 MJ ČSPO br. Vladimír Neumann. Kvûten 9,18 11,80 Potom následovalo defilé před has. praporem âerven 16,20 40,60 a odchod k novostavbě. Zde po vztyčení státní vlaj- âervenec 16,41 122,10 ky a projevech zástupců okres. výboru ČSPO z Bos- Srpen 13,32 87,30 kovic předal předseda MNV v Olešnici s. Frant. Elis Záfií 9,46 76,30 klíče od zbrojnice br. veliteli Jos. Prudkému, který ¤íjen 6,25 6,00 pak budovu slavnostně otevřel. Potom následovala Listopad 2,86 23,80 prohlídka budovy a volná zábava. Prosinec -1,60 21,80

– 131 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 132

Průměrná teplota roční byla 6,57°C. Stav srá- zování kopané na býv. orelském hřišti „Pod hor- žek za rok 1957 byl 604,70 m/m. Nejvyšší teplota kou“. V sále Sokolovny umístěno skladiště a fil. byla 36,20°C dne 5. července. Nejnižší teplota provozovna nár. podniku Centroflor. Obnovená byla -14,20°C dne 16. ledna. Zprávu o průměrné TJ Sokol převzala budovu i inventář Sokolovny. teplotě a srážkách podal správce meterolog. sta- Dokud nebyla Centroflorem vyklizena, cvičilo se nice p. Josef Vítek. v tělocvičně zdejší 8 leté školy. Zápis od sovětských turistů s podpisy. Televize Dne 27. ledna 1957 byl po několika zkouškách Rok 1958 uskutečněn první příjem televizního vysílání ví- deňské vysílačky u p.Vlad. Podlipného. Během r. 1957 bylo zapojeno několik televizních přijíma- Prodej moravské pastoušky čů. Místní nár. výbor ve své schůzi dne 30. ledna schválil prodej bývalé moravské pastoušky čp. Výstava obrazů 168. Koupil ji Jaroslav Stejskal z Olešnice za 6 100 Sdružení rodičů a přátel školy v Olešnici uspo- Kčs a přilehlou loučku ve výměře 1 070 m2 za řádalo v Osvětové besedě výstavu žákovských 535 Kčs. Tento domek patřil za starých časů prací, spojenou s výstavou obrazů místních malí- sousedům bydlícím na Moravské straně. Městská řů. Byly zde vystaveny obrazy + akad.malíře Ot. pastouška byla v čp. 138. Do r. 1496 byla Morav- Oderského, dále obrazy malířů amatérů: p. Al- ská strana samostatná obec, mající svého rychtá- fonse Čápka, Karla Hamerského,Vlast. Havelky ře. Když však tento rok Vilém z Perštýna koupil a j. Výstava trvala od 7. do 14. února 1957 a těšila Olešnici - část městskou, spojil tím natrvalo Oleš- se veliké pozornosti občanů. nici v jednu obec. Avšak do doby tereziánské mě- la Moravská strana svůj majetek, jehož sousedé Neštěstí na poli sami užívali. Na poli státního statku za Lamberkem došlo Roku 1759 učiněna byla dohoda, v níž sousedé dne 8. května k neštěstí. Při zapřahání byl smr- moravsko-stranští předali obci veškeren svůj ma- telně koněm zraněn zaměstnanec statku 39 letý jetek, totiž les Koziny, pastvisko Ubčina a Rovně. Josef Hájek. Byl ihned zavezen do nemocnice Vymínili si však právo pasení na Rovních. Toto v Poličce a tam operován, ale veškerá pomoc by- právo si sousedé několikráte hájili proti vrchnos- la marná. Zemřel dne 11. května, aniž nabyl vě- ti i proti obci a svoje právo uhájili. Pastýř za svoji domí. Pochován na olešnickém kat. hřbitově dne službu bezplatně obýval pastoušku, dále užíval 11. května. Zanechal vdovu a 2 malé chlapce. kus pole na Rovních. Kromě toho dostával od sousedů menší plat dle počtu dobytka. Před I. Divadelní spolek „Tyl“ světovou válkou pásly se zde ovce, potom jen ko- V Olešnici v posledních letech hrál divadla div. zy. kroužek místní jednoty čsl. svazu pož. ochrany Když r. 1919 vyšel zákon, jímž se rušila tzv. a div. kroužek národ. podniku Centroflor. Roku práva starousedlíků, přišlo k zrušení i právo sou- 1957 tyto kroužky byly zrušeny a založen diva- sedů moravských na pastvu na Rovních. Přesto se delní spolek, který nazván „Tyl“. Předsedou zvo- však zde společně páslo asi do r. 1930. Poslední len Rud. Grubhoffer, režisérem Karel Hamerský. pastýř byl František Haupt. Hraje se v Osvětové besedě. Soukromně někteří sousedé na Rovních pásli do r. 1957, kdy toto pastvisko připadlo do užívání Tělocvičná Jednota Sokol čs. státnímu statku. Na podzim r. 1957 obnovena byla v Olešnici TJ Sokol. Předsedou zvolen Frant. Štourač, úředník, Stavba vodovodu jednatelem Frant. Krejčíř, ředitel školy a náčelní- V letech 1957 - 58 bylo opět pokračováno ve kem Jos. Beneš, krejčí. Od r.1953 provozovala stavbě vodovodu ze Žláteniční studánky pod Ost- u nás tělovýchovu těl. organizace „Jiskra“ při nár. rou horkou. Stavbu prováděla fi. Ingstav, nár. podniku Centroflor, které patřila Sokolovna podnik v Brně. Roku 1957 za pomoci občanů pro- i cvič. nářadí. Její jediná činnost však byla provo- veden byl výkop od studny až po okraj obce. Vý-

– 132 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 133

kop se děl částečně pomocí strojů, ale většinou la hojnost, hlavně třešní a jablek. Časté a dlou- ručně. Práce to byla velmi svízelná. Pod Lamber- hotrvající deště však velmi ztěžovaly sklizeň, tak- kem ji ztěžovala voda a u Škrobárny pak tvrdá že tam, kde se obhospodařují veliké rozlohy po- skála. V prvních měsících r. 1958 proveden byl zemků a jest málo pracovních sil, došlo ke ško- výkop na náměstí od domu čp.123 po dům čp. dám. Brambory sklízeli za deště vojáci. 111. Před Panským domem byla objevena tajná chodba vedoucí ze sklepu Panského domu, asi Rok 1959 památka z války třicetileté. V letních měsících proveden byl výkop v ulici Volba poslance Palackého před evangelickým kostelem. Celková Zástupce našeho kraje v poslanecké sněmov- délka položeného potrubí od studny k domu čp. ně, ministr lehkého průmyslu s. Málek r. 1958 111 jest 3195 m. Průměr potrubí jest 20 cm. Celko- zemřel a proto připravena volba nového poslan- vý náklad v letech 1957 - 58 činil 1 217 478,25 Kčs. ce. Ústřední volební komise pro doplňovací volby Dne 1. září 1958 v odpoledních hodinách popr- do nár. shromáždění zaregistrovala jako poslance ve puštěna do potrubí voda. Ještě na podzim 1958 Jos. Tatíčka, člena JZD v Prosetíně * r. 1911. Ten- zapojena na nový vodovod sodovkárna a několik to byl dne 1. února 1959 zvolen. domů v ulici u evang. kostela. Oslava stého výročí českého divadla Návštěva ze SSSR Tento rok oslavovali jsme sté výročí provozo- Na pozvání místního nár. výboru a spolku čes- vání prvého českého divadelního představení koslovensko - sovětského přátelství v Olešnici v Olešnici a založení Spolku divadelních ochotní- navštívila naši obec dne 28. června 1958 skupina ků. 12 turistů ze Sovětského svazu. Bylo připraveno Před sto lety, dne 20. března 1859 sehráno slavnostní uvítání na náměstí. Poněvadž však ce- v domě Synkově č. 90 div. představení „Lakomec“ lý den hustě pršelo, konal se tento akt v sále od Moliéra. Dříve se hrála u nás div. představení Osvětové besedy. Hosté si pak prohlédli naše ško- jazykem německým. Tohoto jubilea bylo vzpo- ly a místní průmyslové podniky. Večer pak se ko- menuto ve dnech 29. března až 5. dubna 1959 nal v sále Osvětové besedy seznamovací večírek. hrou Jos.Kajetána Tyla „Strakonický dudák“, kte- rou sehrál místní divadelní spolek Tyl za režie p. Nemocnice v Boskovicích Karla Hamerského. Slavnostní projev přednesl p. Okres boskovický neměl žádné nemocnice. Vlad. Neumann. Dále byla uspořádána výstava Těžce nemocní občané hledali uzdravení v ne- činnosti divadelního spolku. K oslavě bylo také mocnici v Brně a v Poličce a po r. 1945 hlavně ve opraveno jeviště v Osvětové besedě a pořízena Svitavách. Tyto nemocnice však byly přeplněny nová opona. Vydání s opravou činilo 18 696,70 a proto postavena byla též nemocnice v Boskovi- Kčs. MNV přispěl obnosem 12 574,50 Kčs, zbytek cích. Slavnost otevření se konala 26. října 1958. uhradil div. spolek Tyl. Naši obec na slavnosti zastupoval předseda MNV a členové rady. Bylo též přítomno mnoho našich Zvětšení kat. hřbitova občanů. Katolický hřbitov v Olešnici byl naposledy roz- Dne 10. srpna 1958 uspořádána v Osvětové be- šířen před sto léty, r. 1859. V pozdějších létech se sedě v Olešnici zdravotnická beseda, na níž se na- značně zvýšila úcta k mrtvým. Hroby nebyly po šim občanům představili vedoucí lékaři nové ne- projití tlecí doby kopány znovu a velká část hro- mocnice. Léčení v nemocnici byl zahájeno počát- bů se stala rodinnými. Proto se nová část hřbito- kem roku 1959. va dosti brzy zaplnila. Když se naskytla příleži- Pro zajímavost zaznamenávám, že od r. 1952 tost, zakoupila katolická hřbitovní správa dne 1. nerodí naše ženy v domácnostech, ale v Ústavě října 1914 od manželů Františka a Anny Cvečko- nár. zdraví v Boskovicích. vých z Olešnice čp. 162 část jejich pole sousedící- ho se hřbitovem ve výměře 19 a 18 m2 za 1000 K. Počasí a úroda Pan Jakub Stejskal z Olešnice daroval ze svého lo- Rok 1958 byl rokem úrodným. Všeho narostlo mu „Za strážama“ asi 50 m3 kamene. Roku 1934 dostadek, jenom brambor bylo méně. I ovoce by- byly nákladem kat. hřbitovní správy základy vy-

– 133 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 134

kopány a vyzděny. K další stavbě došlo až po lé- Jako první byla na nové části hřbitova pohřbe- tech. Ve schůzi hřbitovní správy dne 25. 5. 1957 ná Marie Synková, manželka býv. obec. strážníka usneseno vybídnouti MNV, aby zahájil kroky v Olešnici dne 2. srpna 1960. k rozšíření hřbitova. Na příkaz MNV vypracoval místní stavitel p. Alois Brokl plán stavby a rozpo- Zvětšení státního statku čet materiálu a práce. Navrhl zeď cihelnou na ka- Státní statek každoročně zvětšoval svoji výmě- menné podezdívce, s cementovou plotnou na po- ru. Koncem r. 1958 začleněna byla do statku rol- vrchu. Celkový náklad propočten na 57 211,97 nická usedlost bratří Františka a Karla Novotných Kčs. čp. 155 a několik kovozemědělců předalo svoje ONV v Boskovicích zařadil nato stavbu hřbi- pozemky. Při arondaci stát. půdy konané na pod- tovní zdi do akce Z, t.j. svépomocí občanů, na r. zim 1958 urovnal si stát. statek hranice svých po- 1959. Na stavební náklad přispěl stát 40 %. Zby- zemků, hlavně směrem k Veselce. Koncem roku tek měli občané uhradit svojí prací. 1959 vstoupili do Stát. statku tito zemědělci: Jar. Proto koncem zimy navštíveny všechny do- Jílek čp. 87, Jos. Procházka čp. 85, Jar. Kadla čp. mácnosti v Olešnici i v přifařených obcích a přijí- 83, Frant. Prosecký čp. 17, Adolf Vaverka čp. 11, mány závazky občanů. Tito se postavili k této ak- Vladimír Neumann čp. 23, Jos. Novotný čp. 161 ci kladně. a několik kovozemědělců. Celkem 143 ha. Statek Se stavbou se započalo počátkem května a dílo převzal polnosti u Weinerova křížku při silnici skončeno do poloviny srpna. Stavbu provedli k Trpínu, od boží muky ku Skalkám, louky a po- místní zedeníci i důchodci pod vedením p. Boh. le při hranicích křtěnovských, pozemky na Závr- Řehůřka čp. 368. Zadní bránu provedl p. Frant. ší, kde se plánuje pastvina. Tohoto roku byla za- Čápek čp. 21. Stará zadní zeď byla rozbořena členěna do Státního statku obec Kněževes a při- a kámen použit na štěrkování cesty středem hřbi- dělena k oddělení Veselka. tova. Hodnota vykonaného díla oceněna na 58 Poněvadž Olešnice a většina okolních obcí jest 031,- Kčs, stát přispěl obnosem 23 398,88 Kčs. zapojena na státní statek, stala se strojní trakto- V příštích letech jest ještě třeba poříditi smetník rová stanice v Olešnici bezpředmětná a proto by- a přemístiti umrlčí komoru. la r. 1959 zrušena.

Pomoc občanů při stavbě hřbitovní zdi. Počasí a úroda Zima byla velmi mírná. Největší mráz -15 st. C. Závazek Sníh skorem žádný nebyl. Koncem února bylo již Obec Práce [Hodin] PenûÏ. pomoc [Kãs] zcela jarní počasí. Na jaře a v létě bylo počasí vel- odborná pomocná potaÏní celkem mi příhodné, více deštivé a proto úroda byla vel- Ole‰nice 200 2335 85 2 620 2 513 mi pěkná. Podzim byl suchý. Od poloviny srpna Crhov 65 374 80 519 - nepršelo. Sklizeň obilí, otavy i brambor byla vel- Kfitûnov - 254 80 334 425 mi pohodlná. Nic nepřišlo nazmar. Zato setí ozi- Lhota - 90 - 90 820 min bylo velmi pracné. Dne 6. listopadu napadl Ústup - 48 20 68 655 první sníh. Ten se v brzku rozpustil a zavlažil za- KnûÏeves 16 155 20 191 250 seté obilí, že mohlo vzklíčit. Obilí zaseté časně Celkem 281 3 256 285 3 822 4 663 však v zemi ztrouchnivělo a bylo hodně řídké. Pěkně zelené a urosté obilí nebylo viděti. Splnûno Obec Práce [Hodin] PenûÏ. pomoc [Kãs] Dodávky odborná pomocná potaÏní celkem Druh dodávky Stát. statky, soukromníci Splnûno Ole‰nice 76 1 400 90 1 566 3 553 Zrniny 478 q 100 % Crhov - 25 - 25 - Brambory 1335 q 100 % Kfitûnov - 55 30 85 325 Len - stonky 184 q 95 % Lhota - 35 - 35 990 Hovûzí maso 237 q 100 % Ústup - 20 15 35 755 Vepfiové maso 195 q 82 % KnûÏeves - 65 10 75 515 Mléko 160 000 l 103 % Celkem 76 1 600 145 1 821 6 138 Vajíãka 101 300 ks 110 %

– 134 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 135

Při příležitosti oslav 15. výročí našeho osvobo- celky byly zvětšeny a jejich počet zmenšen. zení podepsaly se lidické ženy, které byly zúčast- Počet krajů stanoven na 10 a sice: Kraj středo- něny na besedě v Olešnici. český se sídlem v Praze, jihočeský – Budějovice, Kohličková Marie v. r. Horníková Anna v. r. západočeský – Plzeň, severočeský – Ústí n. La- bem, východočeský – Hradec Králové, severomo- Pohyb obyvatelstva v Olešnici a okolních ob- ravský – Ostrava, jihomoravský – Brno, západo- cích r. 1959. slovenský – Bratislava, středoslovenský – Báňská Bystrica a východoslovenský – Košice. Obec Narození SÀatky Úmrtí Také území okresů bylo zvětšeno. chlapci dûvãata celkem muÏi Ïeny celkem Okres boskovický spojen s blanenským se síd- Ole‰nice 14 10 24 13 8 5 13 lem v Blansku, okres bystřický byl připojen ku Crhov 3 - 3 2 - 2 2 Žďáru nad Sázavou, okres poličský připojen Kfitûnov 7 2 9 - 1 - 1 k okresu svitavskému a přidělen ku kraji výcho- Ústup - 1 1 2 1 1 2 dočeskému. KnûÏeves 2 1 3 1 1 - 1 Kraj jihomoravský má tyto okresy: Brno – měs- Veselka ------to, Brno – venkov, Blansko, Žďár, Jihlava, Třebíč, Rozsíãka 1 - 1 - - 2 2 Znojmo, Břeclav, Hodonín, Uher. Hradiště, Gott- Louka 2 - 2 - - 2 2 waldov, Kroměříž, Vyškov a Prostějov. Celkem 29 14 43 18 11 12 23 Hranice jednotlivých okresů byly později upra- vovány. Obce ležící při hranicích mohly býti na své přání připojeny k okresu sousednímu. Rok 1960 K okresu blanenskému v našem okolí přiřazena Lhota u Olešnice z okresu Žďár a Jobova Lhota Oslava 15. výročí osvobození z okresu Svitavy. Tohoto roku vzpomínal celý náš národ, že před Menší obce byly spojovány s většími v jeden 15 lety byla naše vlast osvobozena od nacistické celek. Veselka a Jobova Lhota spojeny s Kněžev- poroby. V Olešnici bylo toto jubileum následovně sí, Ústup s Rozsíčkou. oslaveno: V sobotu – 7. května odpoledne slavnostní schůze Volby do NV MNV, večer v Sokolovně tělovýchovná akademie. Dne 12. června 1960 provedeny byly volby do V neděli – 8. května odpoledne na Hradisku mani- národ. shromáždění a do národ. výborů všech festace, kterou provedl Svaz protifašistických bojov- stupňů. níků. Večer v Osvětové besedě div. představení V Olešnici kandidoval do národ. shromáždění „Omyl prof. Somolova“. Provedl div. spolek z Letovic. a byl zvolen Josef Illa, zemědělec v Mezeříčí u Le- V pondělí – 9. května odpoledne na hřišti Pod tovic. Horkou branné vystoupení, které provedl Sva- Do krajského národ. výboru zvolena Anna zarm. Večer konal se průvod od památníku osvo- Soukalová, dělnice z Olešnice č. 104. bození do Osvětové besedy, kde se konala oslav- Do okresního národ. výboru zvoleni Frant. ná schůze občanů, na které m. j. promluvily ženy Elis, řidič auta, č. 382 a Bohuslava Žilová, č. 28. z Lidic. Do místního národ. výboru zvoleno 26 zástup- V rámci oslav bylo vyhlášeno heslo „Naše vlast ců. Předsedou MNV zvolen opět František Elis, ři- ještě krásnější“. Naši občané se zavázali odpraco- dič auta, č. 382, tajemníkem Ludvík Sedlák, úřed- vati 10 322 hodin na okrášlení obce. ník, č. 42. Byl upraven parčík u kašny na náměstí, pak Členové rady MNV jsou: Jan Bydžovský, ve- park před mlékárnou, zkrášleno prostranství ko- doucí n.p. Centroflor, Frant. Štourač, úředník, Ar- lem Centrofloru, upraven vchod do Kovodíla nošt Mareček, učitel, Arnošt Cupal, vedoucí pro- apod. Dále v této akci opraveno mnoho domů. dejny, Josef Fiala, vedoucí prodejny, Engelbert Bidmon, tov. mistr, Gustav Doskočil, důchodce. Nová územní organizace našeho státu Ustaveny byly dále komise při MNV a sice: ko- Počátkem července vešla v platnost nová mise finanční, zemědělská, průmyslová, kultur- územní organizace našeho státu. Veškeré územní ní, bytová, protipožární a j.

– 135 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 136

Ředitelství stát. statku Roku 1960 zřízena sběrna chem. čistírny a po- Státní statky podléhaly dříve pod dozor kraj- krývačství. ským národním výborům. Při nové územní orga- Od 1. července 1960 jest správcem provozoven nizaci přiděleny tyto pod dozor okresním nár. vý- MNV s. Josef Kinc. borům. V důsledku toho muselo býti na každém okrese ředitelství ČSSS. Pro všechna hospodářství Nynější stav provozoven ČSSS v okrese blanenském zřízeno ředitelství Provozovna ã.d. Vedoucí Poãet zamûstn. v Olešnici. Jedná se o tato hospodářství a provo- Holiãství 19 Josef ·touraã 3 zovny: Olešnice, Lamberk, Kněževes a Veselka, Kadefinictví 22 Míla Sedláková 3 Ústup, Loucký Dvůr s Loukou a Hodonínem, Dr- Stolafiství 300 Bohusl. âípek 3 novice a Skalice. Malífiství 62 Bohumil ·vanda 2 Ředitelem jmenován Ludvík Reitter, dosavadní Klempífiství 28 Franti‰ek Îíla 1 správce z Drnovic. Nové ředitelství zahájilo čin- Zednictví 67 Antonín Klusák 2 nost dne 1. července 1960. Dámské krejãovství 24 Vûra ·toudová 1 Kanceláře ředitelství byly upraveny z budovy Kováfiství 132 Jindfi. Dvofiáãek 1 býv. líhňařského závodu u mlékárny. Pokr˘vaãství 50 Ludvík Jandl 1 Sklad rakví 119 Vladimír Odersk˘ 1 Lidová jídelna Sbûrna ãistírny 25 Anna Soukalová 1 Na podzim r. 1959 bylo zrušeno pohostinství Kamenolom Frant. Barták 4 v bývalém Katolickém domě v Olešnici s úmys- lem zříditi zde lidovou jídelnu a bufet. Budova Olešnické noviny byla vhodně přestavěna, poněkud do dvora rozší- Ve schůzi MNV dne 24. března 1960 usneseno řena. Vznikla zde prostorná kuchyně se spížkou bylo vydávat pro naše občany časopis zvaný a dosti rozsáhlá jídelna s bufetem. Byt domovní- Olešnické noviny. Tyto vychází koncem každého ka přenesen do poschodí v býv. Orlovně. měsíce. Tisknou se ručním rozmnožovacím pří- Práce stavební a zařizovací trvaly do konce srp- strojem, asi 300 výtisků. Odpovědný redaktor jest na 1960. Dne příštího, t. j. 1. září 1960 byl v jídel- František Krejčíř, ředitel zdejší 9-ti leté školy. No- ně zahájen provoz. viny informují čtenáře o činnosti MNV a jeho ko- Vedoucím ustanoven Karel Hřebíček č. 111. misí a podávají zprávy, co jest v Olešnici nového. Obědů se vaří v letních měsících asi 400, v zim- ních měsících kolem 200. Nový lékař Stavební a zařizovací práce stály 97 000 Kčs. Zasloužilý olešnický lékař MUDr. Josef Haba- Místní nár. výbor přispěl částkou 20 000 Kčs, nec tohoto roku vážně onemocněl a proto odešel okresní nár. výbor věnoval na tento účel 23 000 po 33-ti leté činnosti v Olešnici na odpočinek. Na Kčs. Ostatní náklad nesla Jednota, lidové spo- jeho místo nastoupil MUDr. Frant. Kotouček, na- třební družstvo v Boskovicích. rozený 6. února 1922 ve Svinošicích u Lipůvky. Zřízením lid. jídelny přispělo se v značné míře hlavně lidem starým a opuštěným, dále těm, kte- Stavba kravína ří jsou plně zaměstnáni. V létech 1959-60 vystavěn na staveništi stát- Pro školní děti se vaří obědy ve škole. ních statků nový kravín pro 100 krav. Na podzim r. 1960 zaveden do kravína v Olešnici vodovod. Provozovny MNV V třetí pětiletce jest zde plánována stavba kravína Po vzoru větších obcí počal též MNV v Olešni- a vepřína. ci již r. 1957 budovat svoje provozovny, do nichž začleňoval místní živnostníky nutné k údržbě. Jak se kde v Olešnici říkávalo Roku 1957 zřízeno holičství, kadeřnictví, ma- V posledních letech se mnoho změnilo na na- lířství a sklad rakví. šich polích. Meze byly rozorány, mnohá louka neb Roku 1958 zbudováno zámečnictví, stolařství, pastvina změněna v pole. Lidé pracují na jiných klempířství a zednictví. polích, nežli dříve a proto jest zcela pochopitelné, Roku 1959 zřízeno kovářství a dám. krejčov- že staré místní názvy se zapomínají. Aby se tak ství. nestalo, zaznamenávám je v této pamětní knize.

– 136 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 137

Některé z těchto názvů se však v nynější době dle tvaru pozemku a majitele. č. parc. 1279-1280. již neužívají. Slyšel jsem je od starých pamětní- Radlice. Pozemky za Jeruzalémem, č. parc. ků, neb našel zapsané v různých listinách ve Stát. 1286, 1299, 1301. Jméno dle tvaru pozemků. archivu v Brně. Kupř. Rustikální fasse 1755, Tere- V Jelinkách. Před Tereziánskou cestou z Vesel- ziánský katastr 1764, Josefinský katastr 1788, a j.. ky ku Kněževsi. č. parc. 1358. Jméno dle býv. ma- Některé názvy jsem nalezl v obecním a farním ar- jitele. chivu v Olešnici. Na dvorství. Bývalé obecní pole. Mezi cestou na Veselku a cestou Kudovou, č. parc. 1272 Názvy částí katastru Na malé roli. Polní trať patřící k domu č. 97, č. U božích muk. Pozemky táhnoucí se od obce parc. 1225, u kravína ČSSS. směrem k Ústupu. Na troubách. Vlevo od cesty k Veselce, při ob- Zadničky. Pozemky ležící před ústupským le- ci, č. parc. 1101/2, 1144/3. Jméno dle potrubí vo- sem. dovodu. Veselské tratě, dříve Příčnice. Část katastru při U pazderny. Pole nyní zastavěné za domem č. hranicích veselských. Tyto tratě nesměřovaly od 202, kde dříve byla obecní pazderna. obce na hranici katastru, ale šly příčně. V Jose- Dolina. Za býv. Oderského cihelnou vpravo od finském katastru tyto pozemky zv. Zadničky. silnice k Trpínu, č. parc. 1105. V širokých lukách. Pozemky směrem ke Kně- Unčovsko. Polní trati patřící původně k pan- ževsi, mezi silnicí k Trpínu a Kudovou cestou. skému domu táhnoucí se podél silnice k Trpínu. Končiny. Pozemky táhnoucí se od městečka Č. parc. 964, 958-60, 952. Jméno prý dle posled- k Trpínu, mezi silnicí trpínskou a rovečínskou. ního olešnického rychtáře Unčovského. U Lamberka. Část katastru patřící dříve ke dvo- Oderskýho kopec. Při silnici k Trpínu za Pija- ru Lamberku, při hranicích obce Velké Tresné. vičným rybníčkem, č. parc. 1072/2. Jméno dle Závrší, též Za vrchama. Tratě táhnoucí se od býv. majitele Vlad. Oderského. obce na západ, mezi cestou Daňkovou a cestou V křemelích. Vpravo od Oderskýho kopce při do Lhoty. hranicích kněževeských, č. parc. 1184, 1208, 1211, 1231. Názvy polí Na svobodným. Na severní straně obce u Kav- Nad Holcovým. Při hranicích crhovských. Jmé- kové vily, č. parc. 897, patřící k domu č. 93. Toto no dle býv. majitele Met. Holce. pole mohlo býti volně od gruntu odprodáno, pro- U kapličky. Za Holcovou cihelnou, vlevo od to jeho jméno. cesty k Ustupu. Číslo parc. 1577. Jméno dle blíz- Končiny. Polnosti od silnice trpínské k Faust- ké boží muky. kově samotě při hranicích trpínských. Vejměnek. U trati Hlouškové, před cestou do U vápenice. Vlevo od silnice k Rovečnému za Rozsíčky. Ostrou horkou, č. parc. 724. Před léty zde byla vá- Na stráni. Nad Vejpustkem, č. parc. 1620, 1628, penka. 1630, 1639, 1641. Na krchově. Vlevo od silnice k Rovečnému kus U spravedlnosti. Nad Skalkama, č. parc.1465. za Lamberkem pod Chrastí, č. parc. 718. Původ V blízkosti bylo popravní místo. Ter. katastr 1764. jména neznám. Zadničky. Za Skalkama k Ústupskému lesu. Na Klimentovým. Vlevo od škrobárny k Rovním, Pruty. Za Obecňákem, č. parc.1430, 1431, 1436. č. parc. 652-657. Jméno dle býv. majitele č. d.144. Jméno jest dle staré polní míry - prut. Nyní se zde U buka. Pole na jih od Rovní a na východ od Ko- říká V Americe. zin, č. parc. 650. Původně patřilo k domu č. 144. Višňové. Patří k domu č. 97, č. parc. 1406. Ny- Pod skalou. Pole pod Daňkovým kopcem, č. ní se zde říká Náhlíků kopec. parc. 589. V době třicetileté války patřilo k Pospí- Svobodná Matouška. Vpravo od cesty k Vesel- šilovu statku. ce, č. parc. 1396. Pole bylo svobodné, t. j. od do- Na sekeře. Při lesu zv. Pajčlupek, č. parc. 604. mu oddělitelné. Jméno dle tvaru pozemku. Maršovo srdce. Vlevo od cesty na Veselku, po Přední kopanina. Dříve polnosti, nyní les ko- překročení Veselského potoka, patřící k domu č. lem Pochopovy skály, č. parc. 536 - 540, 552 - 85. Dnes se zde říká „Nad Švandovým“. Jméno 556, 559 - 563, 612 - 616.

– 137 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 138

Zadní kopanina. Dříve pole, nyní pastvisko při Engelhartka. Při českých hranicích proti Faust- Vašíčkovém chocholíku, č. parc. 464. kově samotě, č. parc. 762. Jméno dle býv. majite- Niva. Pole Za vrchama od domu č. 151-152, č. le. parc. 443, 472. Niva byl pozemek oraný jednou Zubová. Louky na trpínském katastru, za Kon- za několik let. činami. U svatého Jána. Proti továrně na umělé květiny, V mlejniskách. Na české straně olešnického č. parc. 258. V těchto místech stála před dávnými potoka, pod Ostrou horkou. Za starých časů byl lety socha sv. Jana Nepomuckého. zde mlýn. Fabrická louka. Na Závrší mezi lesy, č. parc. Názvy luk 356. Patřila k bývalé továrně, nyní Sokolovna. Na loučkách. Louky mezi městem a Morav- Kyselka. Na Závrší, od domu č. 153, č. parc. skou stranou, č. parc. 71 - 111. 411. Louka jest nyní zorána. Pod Horkou. Při crhovských hranicích, č. parc. Obecník. Vpravo od cesty ke Lhotě, od domu č. 244. 162, č. parc. 270. Bývala čas majetkem obce. Ny- Valentka. Nad Křtěnovem při olešnickém poto- ní zorána. ku, č. parc. 245 - 246, V břehách Pod pastouškou na pravém břehu Obora. Nynější Pešova zahrada, č. parc. 1656. olešnického potoka. Šibrova zmola. Louky, nyní zastavěné, nad mlékárnou. Názvy pastvisek Pastejřka. Pod Obecňákem, č. parc. 1446. Byla Jalovčinky. Dříve pastvisko, nyní pole vlevo od majetkem obecním a užíval ji pastýř. cesty k Ústupu proti Čechové chrasti, Brodek. Při pravém břehu veselského potoka č. parc. 1558, 1564. nad cestou na Veselku, č. parc. 1271. Stráň. Nad Vejpustkem, částečně změněné Rychtářka. Nad Brodkem mezi rybníkem No- v zahrady. vým a Šibeničným, č. parc. 1269. Užíval ji měst- Dobiášů kopec. Nad požární zbrojnicí, č. parc. ský rychtář. 1459. Jméno dle majitele č. domu 90. Pivovárka. Nad Rychtářkou mezi rybníkem Ši- Přední Oulehla, nyní vysázena lesem zv. Skal- beničným a Beránkovým, č. parc. 1269. Tato lou- ky. ka i přilehlé pole patřilo k pivovaru. Zadní Oulehla, pastvisko v pole změněné při Radiměřka. Pod Jeruzalémem nad rybníkem hranicích Ústupských, u boží muky. Beránkovým, č. parc. 1266. Původ jména ne- Ostrá horka. Vpravo od silnice k Nyklovicím za znám. Lamberkem, č. parc. 739. Močidla. Louka před vepřínem ČSSS, č. parc. Rovně. Pastvisko nad Lamberkem, č. parc. 665. 1203. Později se zde říkalo U Fialové vrby. Dle staré pověsti byla zde v dávných dobách ves- U krba. Loučka patřící k domu č. 94, č. parc. nička zv. Rovná. 1114. Daňků kopec. Pastvisko z části zoráno a z čás- Široký luka. Vpravo od silnice trpínské až k Je- ti vysázeno lesem, před Závrším, č. parc. 502. ruzalému, č. parc. 1252, 1230, 1240, 1213, 1208, V pařezách. Pastvisko v pole obrácené za Daň- 1186. Po odvodnění 1925 louky byly rozorány. kovým kopcem, č. parc. 598. Patřilo ke statku Po- Korsika. Loučka u Weinerova křížku, č. parc. spíšilovému. 962. Nyní změněna v pole. Ubčina. Pastvisko vysázené před lety lesem. Za Žlíbek. Vpravo od silnice k Lamberku za škro- vrchama, č. parc. 618. Patřilo obci. bárnou, č. parc. 791, 800, 817, 840. V lázích. Pastvisko porostlé křovinami za Has- Blatiny. Pod Lamberkem při olešnickém potoku. trmánkou, od domu č. 158, č. parc. 320, 322, 326. Korábky. U škrobárny při koupelně, č. parc. 771. Jméno dle majitele mlýna č. 199 Korába. Názvy lesů Nedvídek. Od Lamberka k Pijavičnému rybníč- Horka. Na jihu u městečka, již na katastru cr- ku a k Širokým lukám, č. parc. 796, 903, 912, 982, hovském. Za stara nazýván „Panáčkova chrást- 997 atd. Původ jména neznám. ka“. Patřil totiž olešnickému faráři. U příležitosti Zmolka. Při Nedvídku, loučka vzniklá z opuš- sňatku kor. prince Rudolfa s princeznou Štěpán- těné cesty, č. parc. 887 v trati od domu č. 116. kou nazván les „Štěpánka“. Název se však neujal.

– 138 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 139

Čechova chrast. Na jihovýchod obce na katast- mannův ryb. Poslední 3 rybníky se také nazývají ru crhovském. Jméno od majitele mlýna č. 33. Maršovy. Pucharova bažiska. Les na trati Holcové, od č. Javůrků rybník. Nad Jeruzalémem, č. kat. d. 95, č. kat. 1556. Jméno od bývalého majitele Ig. parc. Jméno snad dle majitele domu č. 114, v XVI. Puchara. století. Skalky. Les severovýchodně obce, dř. pastvina. Veselský rybník. Pod Veselkou směrem k Oleš- Roku 1897 upraven v park a nazván dle národ. nici, č. katastru 1338. mecenáše Bedř. Schnella - „Šnelovka“. Pijaviční rybníček. Při silnici k Trpínu, č. parc. Ústupský les. Za Skalkama, na katastru ústup- 157/2. Všechny jmenované rybníky, kromě Obecňá- ském. ka, patřily vrchnosti a byly vypuštěné poč. XIX. stol. Jeruzalem. Obecní lesík směrem k Veselce. Oderskýho rybníček. Nad Oderského cihel- Končiny. Směrem k Trpínu. Dříve zv. Březinka. nou, č. parc. 1149. Faustkův les. Vpravo od silnice k Rovečnému Náhlíkův rybníček. Před Ústupským lesem, č. za Lamberkem, na katastru trpínském. parc. 1428. Komu patřily a kdy byly vypuštěny se Chrast. Nad Lamberkem, směrem k Velkému neví. Tresnému. Kulatka. Malý lesík za Chrastí k Nyklovicím č. Názvy studánek p. 720. Kostelka. Na louce pod Holcovou cihelnou, již Baba. Za Chrastí směrem k Velkému Tresné- na katastru crhovském, při parc. č. 1581/4. Jmé- mu. Na katastru této obce. no Kostelka měla asi dříve louka, na níž se stu- Koziny. U Rovní, směrem ku grafitárně. Původ- dánka nachází. Později jméno přešlo na studán- ně patřil ku gruntu Klimentovému č. 144, pak ku. panský. Část lesa patřila obci. Krb. U trati od domu č. 94, u Širokých luk smě- U včelína. Les u Kozin. rem k městečku, č. parc. 1114. Pajčlupek. Panský les, č. kat. 607. Jméno vznik- Žláteniční studánka. Pod Ostrou horkou na pra- lo asi z německého jazyka vém břehu olešnického potoka, č. parc. 739. Voda V přejímkách. Les v blízkosti Pajčlupku. ze studánky byla dříve užívána jako léčivá proti Na Pospíšilovým. Les za Pajčlupkem. Jméno žloutence, od čehož dostala studánka jméno. dle majitele po třicetileté válce Václava Pospíšila Zvonková studánka. V lese pod grafitárnou na z Postřelmova. katastru malotresenském, při cestě do Lhoty. Dle Straňák. Směrem ku Lhotě, na katastru této ob- pověsti byl ve studánce ukryt zvonek ze zaniklé ce. vesničky Rovné. Hastrmánka. V lese na Závrší, v trati od domu Názvy rybníků č. 158, č. par. 323. Dle pověsti ve studánce přebý- Dolní Smetaník. Vypuštěný rybníček v zahra- val vodník, či hastrman, od něhož má studánka dě Puchárny. jméno. Horní Smetaník. Nad Puchárnou č. parc. 1584. Třešínková studánka. V Pařezách u Daňkového Jména dle majitele luk Smetany č. d. 95. kopce. Jméno má dle třešní v blízkosti rostoucí. Káčírek. Vpravo od cesty k Ústupu při hrani- cích pozemků olešnických a ústupských, č. parc. Názvy cest 1568. Ke křížku. Od mlékárny k Rozsíčce, č. parc. Obecňák. Rybník pod Skalkama, č. parc. 1444. 1696. Patřil obci a byl zbudován v polovině XVI. stol. Kudova. Začíná u veselské cesty nad koupel- Nový rybník nad cestou k Veselce, č. parc. nou, jde ku kravínu ČSSS, k Jeruzalému a k hra- 1275. nicím kněževeským, č. parc. 1689/1. Jméno dle Šibeničný, též právičný rybník. Druhý rybník býv. majitele č. domu 99. nad cestou k Veselce, č. parc. 1277. Původ tohoto Farskýho. Začíná u koupelny u far. křížka, táh- jména není znám. Nyní se nazývá Jirglů rybník. ne se k vepřínu ČSSS a dále na hranice kněževe- Beránků rybník. Pod Jeruzalémem, č. parc. ské. Nyní jest z větší části rozoraná. 1283. Jméno asi dle majitele okol. luk a domu č. Tereziánská. Spojovací cesta, dř. silnice z Ústu- 85, před třicetiletou válkou. Nyní se zve Neu- pa kolem Veselky a Kněževse na silnici trpínskou,

– 139 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 140

č. parc. 1692. Dříve silnice spojující Čechy s Mo- zimovalo, též jetel. Jaro se dostavilo časně a bylo ravou. Jméno má dle císařovny Marie Terezie, za více suché, takže se jarní práce mohly včas udě- jejíž vlády byla asi opravená. lat. Koncem května začalo deštivé počasí, které Trpínská, nyní zv. Mirovského, č. parc. trvalo asi 3 týdny a sena časně posečená pohnila. 1679/2. Začíná za evang. kostelem a táhne se k Potom opět počasí příznivé, teplé s menšími deš- Trpínu. Před postavením silnice jezdilo se touto ti, takže všeho narostlo dostatek. Žito na lepších cestou do Trpína. polích, případně dusíkem přihnojené, ještě před Příčnica. Spojuje silnici rovečínskou a trpín- květem polehlo a dalo menší výnos. Jinak úroda skou od Lamberka k Pijavičnímu rybníčku. obilí velmi dobrá, beze ztrát sklizená. Z celkové Klimentova. Začíná u Hotárny č. d. 144 a táhne výměry obilnin bylo 2/3 sklizeno a uskladněno se na Rovně, č. parc. 1670. Jméno dle bývalého do stohů. Příhodné počasí potrvalo i na podzim. majitele č. domu 144. Brambor i řepy bylo dostatek, ovoce bylo málo. Daňkova. Začíná mezi domy č. 145 a 188 a táh- Pro veliké sucho začalo se s přípravou půdy na ne se na Závrší a ke grafitárně, č. parc. 1668. setí ozimů až v měsíci říjnu. Orati se mohlo Jméno dle býv. majitele domu č. 183. s menšími přestávkami do poloviny prosince, kdy Fabrická. Začíná za Sokolovnou a jde na Závr- půda zamrzla. ší, č. parc. 1661. Jméno dle továrny č. d. 157, ny- ní Sokolovna, ku které patřila. Stavby ve Stát. statku Příhon. Spojovací cesta, která začíná u silnice Po bývalém JZD Olešnice převzal statek roze- lhotecké, přetíná tratě křtěnovské a moravskost- stavěný vepřín. Tento byl dostavěn r. 1957. V po- ranské a směřuje ku grafitárně, č. parc. 1665. zdějších letech byla v blízkosti vepřína postavena suška na dosušování obilí po kombajnech. V le- Rok 1961 tech 1959-60 postaven kravín pro 100 krav s při- lehlou přípravnou píce. Krávy do nového kravína zavedeny 31. května 1961. Poněvadž voda ze Sčítání lidu studny pod kravínem nebyla čistá, byl do kravína Dne 1. března provedeno na území našeho stá- zaveden vodovod z Olešnice. Roku 1961 postaven tu sčítání lidu, domů a bytů. Rozhodující čas by- nový kravín pro 100 krav, do kterého bude zave- la půlnoc z 28. února na 1. březen. V Olešnici byl den dobytek na jaře příštího roku. Pro zaměst- následující výsledek: nance postaveny v blízkosti kravínů 3 domky o 6 domů obývaných napočteno 385. Z toho bylo bytech. 332 domů rodinných, 26 domů zemědělských, 10 domů činžovních a 17 úředních. Domů neobydle- Úprava u Puchárny ných napočteno 18. Roku 1961 upraveno nákladem MNV v dohodě Bytů bylo zjištěno 405. s majiteli přízemí býv. hostince zv. Puchárna. Sta- Počet obyvatel přihlášených k trvalému pobytu vební náklad činil Kčs 57 000,-. V nově uprave- shledáno 1 608, z toho 778 mužů a 830 žen. K do- ném bytě byl ubytován místní lékař MUDr. Josef časnému pobytu napočteno 91 osob. Průměrně Kotouček. připadá na 1 obyvatele 10 m2 obytné plochy. Úroveň bydlení jest následující: Změna v děkanství 1 % rodin užívá 5 obytných místností kromě Dnem 1. dubna 1961 vešla v platnost nová kuchyně, územní organisace katolické církve v brněnské 4 % rodin užívá 4 obytné místnosti, diecézi. Úřady byly vedeny snahou, aby se hrani- 14 % rodin užívá 3 obytné místnosti, ce okresu a děkanství kryly. V okrese blanen- 30 % rodin užívá 2 obytné místnosti, ském zřízeny 3 děkanství a sice v Blansku, Bos- 47 % rodin užívá 1 obytnou místnost. kovicích a Letovicích. Farnost olešnická byla od roku 1914 u dě- Počasí a úroda kanství bystřického. Nyní přidělena k děkan- Počasí v tomto roce bylo zemědělství příznivé ství letovickému. K tomuto patří tyto farnosti: a úroda polní byla velmi dobrá. Zima byla mírná, Bedřichov, Černovice, Dlouhá Lhota, Křetín, sníh skorem žádný nebyl. Ozimé obilí dobře pře- Kunštát, Letovice, Lomnice, Lysice, Olešnice,

– 140 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 141

Sebranice, Sulíkov a Unín. Dočasně ještě fary Ve školní kuchyni se levně stravuje 309 dětí z okresu svitavského a to: Bohuňov a Bradlné. a 11 dospělých. Vedoucí kuchařkou jest pí Růže- Děkanem byl jmenován farář ve Svitávce P. Ar- na Hřebíčková. nold Zemánek. U církve evangelické tohoto roku k územní Prodej potravin reorganizaci nedošlo. Sbor olešnický, prosetín- Vstupem do Státního statku přestávají naši ze- ský, rovečínský, a veselský patří od r. 1952 mědělci býti samozásobiteli potravinami a proto k seniorátu brněnskému. Dříve jmenované v prodejnách Jednoty se prodej těchto zvýšil. sbory patřily k seniorátu novoměstskému. Roku 1961 bylo v Olešnici prodáno: Chléb 107 000 kg Výstava fotografií Sádlo 600 kg Ve dnech 19.–26. března pořádána v Osvětové Rohlíky 500 000 kusÛ besedě výstava černobílých a barevných fotogra- Mléko 172 000 l fií, která se těšila zájmu obecenstva. Mouka 61 200 kg Smetany 1 100 l Povinná devítiletá docházka školní Cukr 49 000 kg Počátkem roku 1961 zavedena u nás povinná ·lehaãka 340 l devítiletá docházka školní od 6 do 15 let. R˘Ïe 6 700 kg Zavedeno také nové pojmenování školy. Tato Máslo 10 000 kg se nyní nazývá „Základní devítiletá škola.“ Obvod Jedl˘ch tukÛ 5 300 kg olešnické školy tvoří tyto obce: Olešnice, Křtě- Tvaroh 5 000 kg nov, Crhov, Lhota, Louka, Rozsíčka, Ústup, Ve- Jedlého oleje 1 500 kg selka, Kněževes, Jobova Lhota a Trpín. S˘ry 1 700 kg V obcích, kde jest alespoň 20 školních dětí Káva 600 kg v I.–V. školním roku, udržuje se „Základní devíti- ObûdÛ v jídelnû 80 000 porcí letá škola s menším počtem tříd.“ Tak tomu jest Maso 47 000 kg v Trpíně, kde jest dvojtřídka, pak v Kněževsi, Gulá‰Û v jídelnû 4 000 porcí Rozsíčce, Crhově, Louce a Lhotě, kde jsou jedno- Uzeniny 27 000 kg třídky. Škola zrušena ve Veselce, v Jobově Lhotě Polévek v jídelnû 16 000 porcí a Ústupě. Veselka přiškolena do Olešnice, z Jobo- vé Lhoty chodí děti I.–V. roč. do Kněževse Vodovod a z Ústupu do Rozsíčky. V Olešnici byl odedávna nedostatek pitné vody, Na olešnické škole působí 19 učitelů. Ředite- což pociťovaly hlavně průmyslové závody. Aby se lem jest František Krejčíř. tomuto nedostatku odpomohlo, budovala r. 1942 Při škole jest zřízena „Družina mládeže“ pro mlékárna a uzenářství p. Čápka artézské studně. děti od 6 - 11 let. Asi 40 dětí jest zde shromáždě- Vedoucí těchto prací nabídl obci, že vyhloubí no – pí Blažena Prudká. u Salajny pod Lamberkem 3 artézské studně,

Stav žactva v Olešnické škole r. 1961 Obec tfi. 1 2 3 4 5a 5b 6a 6b 7a 7b 8a 8b 8c 9a 9b Celkem Ole‰nice 29 26 26 30 25 17 19 19 15 22 23 16 2 12 12 293 Kfitûnov 3 3 3 1 1 3 1 - 5 - - 7 - - 6 33 Veselka - 1 1 1 - 1 - - 1 - - 2 - - 1 8 Crhov - - - - - 6 1 1 0 6 5 4 - 7 - 30 Lhota ------3 - - - - - 3 1 - 7 Louka ------4 - 7 - - - 2 - 5 18 Rozsíãka ------4 - - 1 - 1 6 - 1 13 Ústup - - 1 - - - 1 3 - 1 - - 4 - - 10 KnûÏeves ------1 - - 5 - - 1 - 3 10 Trpín - - - 1 - - - 11 10 - - - 9 6 - 37 Celkem 32 30 31 33 26 27 34 34 38 35 28 30 27 26 28 459

– 141 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 142

odkud by se voda vedla do města. Rozpočet na Vítkovických železáren. Práci velmi znesnadňo- vrty byl dosti veliký a výsledek nejistý a proto val výkop rýhy pod mostem u transformátoru. obec. zastupitelstvo tuto nabídku nepřijalo. Myš- Náklad na tuto část stavby činil 82 046,14 Kčs. lenka zbudovat vodovod na pitnou vodu však zů- Na toto vydání přispěl Centroflor obnosem stala. 27 761,20 Kčs. Akce se ujal tehdejší starosta obce Vlad. Neu- Roku 1961 zaveden vodovod po Moravské stra- mann. Byly prohlédnuty okolní prameny a změ- ně a na Vejpustku. řena jejich vydatnost. Na pozvání obce přijel do Od zdravotnického střediska kladeno potrubí Olešnice dne 19. 10. přednosta geologického úřa- na Moravskou stranu k Metelovým č. 225, pak ke du z Prahy Dr. Hynie z Prahy. Tento uznal za nej- starému koupališti a druhý směr k Sokolovně a ke lepší pramen studánku zv. Žláteniční pod Ostrou kostelu sv. Mikuláše. horkou. Voda z této studánky byla dříve považo- Dále od mlékárny Vejpustkem k Šešulkovým č. vána za léčivou proti žloutence. 77 a pak na Horní Vejpustek. Stará pověst vypráví, že v Ostré horce jest veli- Výkop strouhy se prováděl strojově - rýpadlem. ké podzemní jezero, které, kdyby se prolomila Na tyto práce věnoval stát 300 000 Kčs. skála, by zatopilo celou obec. Za tyto peníze bylo plánováno položit potrubí Ještě na podzim r. 1942 se zde začalo pracovat. v délce 1 300 m. Občané se však zavázali zdarma Byla ve skále vykopána 16 m dlouhá štola a pak každý před svým domem provésti zásyp vodní studna 4,5 m hluboká. strouhy a úpravu terénu. Proto se mohlo položiti Vody stále přibývalo. V měsíci listopadu 1943 potrubí v délce 1 901,70 m, tedy o 601 m více. Za- byla provedena zkouška vydatnosti pramene. Vo- kopeny trouby ocelové v průměru 10 cm a délce da byla čerpána motorovým čerpadlem po 20 dní 619 m, pak trouby litinové v průměru 10 cm a dél- a nocí. Za tu dobu vyčerpáno bylo 59 508 hl vody, ce 443 m, dále litinové v průměru 8 cm a délce to je 4 l za vteřinu. Vzorek vody byl poslán k pro- 809,70m. hlédnutí Zdravotnímu úřadu v Brně, kde zjištěno, Na podzim r. 1961 zrušen byl tzv. užitkový vo- že voda jest zdravotně nezávadná. dovod od obecního rybníka a do potrubí byla Další pokračování v práci zastavily válečné puštěna voda pitná z nového vodovodu. události. Propojení bylo provedeno mezi domem č. 101 Zatím dřevěné vzpěry ve studních zhnily a by- a 111 dne 7. listopadu. Tím bylo zásobeno pitnou la obava, že vše bude zasypáno a zničeno. Proto vodou asi 60 uživatelů na náměstí a v Hliníkách. r. 1950 byla studna vyzděna a zastřešena. Pak vy- Kašna na náměstí, tzv. „Panna“ z r. 1891, byla kopán 4 m hluboký odpadní kanál do nedalekého odklizena. Pro památku zde zaznamenávám její potoka. podobu. Kašna stála na kamenném stupni, byla V létech 1957 - 58 provedla fi Ingstav z Brna vý- litinová, tvaru komolého jehlanu. Na východní kop vodovodní rýhy do města k domu č. 111 a po- a západní straně byly připojeny mísy, do nichž ze loženo potrubí v délce 3 195 m, průměr 20 cm. lvích tlam proudila voda: Na kašně stála postava Práce na výkopu byla velmi svízelná. Na lukách dívky, nesoucí na pravém rameni lucernu. pod Faustkovou samotou ztěžovala práci voda a u Škrobárny tvrdá skála. Rok 1962 Dne 1. září 1958 v odpoledních hodinách vpuš- těna poprve do potrubí voda. Nové zvony Roku 1959 provedla mlékárna svým nákladem Zásluhou administrátora olešnické fary P. vodovodní vedení od Hřebíčkových č. 111 do mlé- Frant. Kšici byly tohoto roku pořízeny a na věž kárny a národní podnik masna také svým nákla- kat. kostela připevněny dva nové zvony. Tyto uli- dem od Benešových č. 123 k Masně. la fi Kovolit v České u Brna. Do Olešnice byly zvo- Roku 1960 a počátkem r. 1961 vybudován v ak- ny přivezeny dne 11. října odpoledne. Lidé slzeli ci Z vodovod od masny k Centrofloru. Majitelé dojetím, když zvony na evangelickém kostele vy- domů od Danzingerových vykopali vodovodní rý- zváněly svým druhům na uvítanou. Slavnost svě- hu, každý před svým domem. Ostatní úseky vy- cení se konala v neděli 14. října o 2 1/2 hod. od- kopali zaměstnanci Centrofloru. Litinové trouby poledne. Zvony posvětil J. M. kapitulní vikář die- v průměru 125 m/m a v délce 650 m koupeny od cese brněnské, Dr. Jos. Kratochvíl, za účasti 15

– 142 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 143

kněží a velikého množství věřících. Hned po slav- Stavební práce se započaly v prosinci 1960 nosti byly zvony vytaženy na věž, zde připevně- a dokončeny v srpnu 1962. Přestavba kinokabiny ny a ještě týž večer bylo jimi ponejprv zvoněno. stála 66 710,88 Kčs. Rekonstrukce elektrické in- Všem se líbil jejich velebný hlas, když vyzváněly stalace 13 906,09 Kčs. Dále zakoupeny tzv. na paměť našim zemřelým. usměrnovače za 16 494,36 Kčs. Celkový náklad I. zvon 510 kg těžký má na svém plášti obraz 97 111,33 Kčs. Rodičky Boží a nápis: Po Bohu nad Tebe nemáme. Roční nájemné z kinosálu činí 1 800 Kčs. Tím- II. zvon 286 kg těžký jest ozdobený obrazem to obnosem se stavební náklad umořuje. Pěstouna Páně a nápisem: Josefe, svatý dělníku, V prosinci 1962 dodal ONV v Blansku ze závo- dílo naše ochraňuj! du Meopta Přerov dva nové projektory v ceně 54 Celkový náklad i se zařízením zvonění na elek- 462 Kčs. První promítání bylo 2. února 1963. Ve- trický proud byl 110 000 Kčs. Tato částka uhraze- doucím kina jest p. Antonín Holas, důchodce, na ze sbírek mezi farníky činěných. promítači Frant. Schuster a Eduard Náhlík. Jako třetí zvon jest na věži tak zvaný Umíráček z roku 1835. Zrušení honebního společenstva Až do tohoto roku obhospodařovali honitbu Stavba kinokabiny majitelé půdy. Tito tvořili tzv. honební společen- V roce 1924 zakoupila zdejší TJ Sokol promíta- stvo, jemuž v čele stál tzv. honební výbor. Tento cí přístroj zn. „Ehrmann“ z Uhlířských Janovic. pronajímal honitbu myslivecké společnosti a ná- Přístroj tento byl velmi primitivní a poháněl se jemné rozděloval majitelům půdy. Zákonem z r. lidskou sílou - točilo se kolem. Prvním promíta- 1962 byla honební společenstva zrušena. Honit- čem byl František Čápek, zámečník, později Ri- bu pronajímá buď JZD a nebo St. statek, do jichž chard Schuster, stol. dělník. pokladny plyne též nájemné z honitby. Kino promítalo jen němé filmy a proto při pro- mítání hrál gramofon. Změna v zeměd. škole Roku 1933 zakoupila TJ Sokol zvukovou apa- Olešnická škola zemědělská byla oboru pěsti- raturu zv. „Asva“ od fi Ing. Asman a Vališ, čímž telsko – chovatelského. Poněvadž v zemědělské byl dán základ k promítání zvukových filmů. Pří- velkovýrobě jest potřeba pracovníky znalé země- stroj však nevyhovoval a proto r. 1939 zakoupen dělských strojů, byla zdejší škola převedena na velikým nákladem přístroj nový. obor „opravář zemědělských strojů. Škola jest tří- Promítačem byl Jindřich Čápek, Rud. Grubho- letá. Praktickou výuku konají žáci v dílnách fer, Frant. Barták a Jan Kučírek. v Boskovicích a nebo u St. statku v Olešnici. Po převratě byla všechna kina zestátněna a při- Ředitelem školy jmenován Frant. Okáč. dělena do správy MNV. Budova zůstala majet- kem Sokola a MNV platil nájemné. y Dr. Karel Doskočil Vedoucím jmenován p. Jos. Vítek a pak Ant. Dne 4. února zemřel v Praze olešnický rodák Holas. Dr. Karel Doskočil, rada archivní služby, ve věku Roku 1959 byl opraven kinosál nákladem 13 53 roků. Narodil se 16. července 1908. Po krát- 000 Kčs. Promítací přístroj a elektrická instalace kém působení jako středoškolský profesor vstou- byly ponechány bez oprav a byly ve velmi špat- pil do služeb býv. archivu země české, nyní Stát. ném stavu. Bylo nebezpečí buď elektrického úra- ústředního archivu v Praze. zu pro promítače, nebo i možnost požáru. Proto Napsal více historických prací. Ku příkladu krajský filmový podnik dne 17. srpna 1960 ozná- „Berní rula z r. 1654“, „Mistr Dybín, rektor doby mil, že zastavuje půjčování filmů. Tím se kino Karlovy“, „Vývoj cisiojanu u nás“, „Česká jména přestalo hrát. Obec ihned se dala do stavby nové osobní a rodová“ a j. Přispíval též do hist. a vlas- kinokabiny. Dle dohody Sokola s místním nár. vý- tivědných časopisů a pokoušel se i o básně. K vel- borem nesl finanční tíži stavby MNV. Nájemné se ké škodě historické vědy nebylo mu však dopřá- nebude platit až do úplného vyčerpání staveb- no ukončit další chystané práce. Odešel však ních nákladů. předčasně i všem svým přátelům, kteří hluboce V čas opravy se hrálo kino v Osvětové besedě truchlí nad hrobem milého druha a dobrého člo- na provizorním promítači. věka.

– 143 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 144

Chřipka čehož obilí na řadách položené porostlo. V měsíci únoru 1962 řádila u nás epidemie Podzim byl příznivý, brambory a řepa se beze chřipky. Bylo málo lidí, kteří ji neprodělali. Prů- ztrát sklidily a ozimé obilí včas zaseto. běh byl však mírný - úmrtí nebylo. Na polích se mohlo pracovat ještě počátkem Ve školách se 14 dní nevyučovalo. Plesy, kina, prosince a proto se mohla všechna pola zorat veřejné schůze apod. nebyly ve dnech 11. - 18. a pohnojit. února povoleny, aby se rozšíření nepodporovalo. Poněvadž na hospodářství Stát. statku v Oleš- Okresní nár. výbor zakázal také veškeré nábo- nici jest stálý nedostatek pracovních sil, pomáha- ženské pobožnosti v obou naších kostelech. li zde po celé léto vojáci. V neděli 18. února nesloužila se v katolickém kostele oběť mše svaté. Srážky v roce 1963

Plán autobusových spojů na Olešnicku J.V. 12. 5. 1963 Autobusové spoje: 1.) Rovečné - Boskovice, přes Lysice a Skalici 2.) Bystré - Brno, přes Nyklovice 3.) Olešnice - Polička, přes Trpín 4.) Jimramov - Boskovice 5.) Trpín - Bystřice, přes Olešnici a Vír 6.) Olešnice - Letovice, r.1963 prodloužena linka do Lhoty a do Ústupa Generální oprava Radnice 7.) Trpín - Rožínka, přes Prosetín a Štěpánov Dosavadní stav naší Radnice již neodpovídal 8.) Olešnice - Lysice, přes Černovice současným požadavkům místního národ. výbo- 9.) Vír - Brno, přes Olešnici ru. Stavební úpravy r. 1948, kdy byla zrušena po- 10.) Olešnice - Letovice, přes Ústup, od r. 1971. hostinská provozovna v přízemí budovy a zde zřízeny kanceláře, sice dočasně vyřešily naléhavé Rok 1963 problémy, stavebně však neřešily další vývoj. Místní národ. výbor proto nárokoval r. 1959 gene- Počasí a úroda rální opravu Radnice. Plánovala se hlavně rekon- Zima tohoto roku byla velmi tuhá. Mrzlo od strukce obřadní síně, dále schodiště, které bylo konce listopadu do počátku března. Největší tmavé a neschůdné a konečně se měla vyřešit mráz byl -25°C. Sněhu bylo hodně. Do Olešnice otázka sociálních zařízení. dojížděly výpravy lyžařů z Brna. Roku 1962 byl rozpočet na generální opravu Jaro se dostavilo opožděně - na polích se zača- vypracován a obnášel 137 457,17 Kčs. Okresní ná- lo pracovati až po 15. dubnu. Počasí na jaře bylo rod. výbor však se uvolil přispěti jen obnosem 70 více chladné a deštivé, takže se sadba brambor 000 Kčs. Proto se MNV v Olešnici zavázal provés- protáhla do měsíce června. Úroda tohoto roku by- ti část prací brigádnicky - zdarma a některé práce la velmi dobrá. Obilí, brambor, řepy i pícnin na- proplácet z vlastních zdrojů, nebo je vynechat. rostlo hodně. V době senoseče bylo počasí sklizni Na základě toho bylo z rozpočtu vypuštěno 25 příznivé, takže se pícniny hladce a beze ztrát skli- 000 Kčs a ONV zajistil pak zvýšení limitu na 112 dily. Velké sucho však mělo neblahý vliv na obilí, 000 Kčs. hlavně žito a oves. Toto předčasně uzrálo, spíše Se stavebními pracemi bylo započato 2. ledna na stojatě uschlo a proto se nevyvinulo zrno. 1963 a stavebně ukončeno koncem května. Malba Sklizeň na Stát. statku se prováděla kombajny. a nátěry dveří ukončeny koncem července. Ze Buď jako přímá sklízeň, kdy se zrno muselo na dvou tmavých a chladných kanceláří v přízemí sušce dosušovat a nebo se prováděla tzv. dvoufá- byla vybudována důstojná obřadní síň s čekár- zová sklizeň. Obilí se poseklo a nechalo na řa- nou, dále vestibul a vhodné sociální zařízení. Ve dách ležet, aby došlo. Potom se teprve kombajny staré kanceláři s oknem do dvora byl umístěn sbíralo a mlátilo. Však uprostřed žní se dostavily obecní archív, neboť tato místnost jediná v budo- deště a pršelo každodenně asi 14 dní, následkem vě jest klenutá.

– 144 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 145

Staré schodiště bylo vybouráno a postaveno cího podniku ke změně investičního záměru. Pů- nové, široké a pohodlné, osvětlené velkými okny. vodní zařazená oprava fasády budovy ze severní V poschodí došlo k přepažení zasedacího sálu, a západní strany odsunuta na příští léta, poněva- čímž vznikla větší místnost pro knihovnu, která dž na zásah okresního hygienika v Blansku bylo v budoucnu bude použita za zasedací síň a men- nutno přednostně provésti opravu v havarijním ší kancelář. Celkem jsou zde čtyři stavu se nalézajících sociálních zařízení na škole. kanceláře. Dále upraven průjezd domu, kde Dále bylo nutno přednostně provést izolaci zdí. odstraněna nerovná, dřevnicová podlaha a nahra- Během r. 1963 byla provedena výměna prken- zena podlahou betonovou. ných podlah podlahami parketovými ve 3 třídách. Kromě stavebních prací bylo třeba řešit i vlast- V I. poschodí a v přízemí byla provedena výměna ní vybavení budovy, protože v kancelářích byl již dlaždic. Zchátralá okna v počtu 41 byla vyměně- starý, nevhodný nábytek. Současné zařízení ná- na za nová a proveden nátěr všech dveří a oken. rodního výboru jest vhodné a důstojné. Na úhra- Konečně provedena pracná a nákladná isolace du výdajů se stavbou přispěl okresní nár. výbor budovy ze severní strany. částkou 111 993,39 Kčs. Celkový náklad v r. 1963 asi 200 000 Kčs. Místní nár. výbor v Olešnici ze svých zdrojů V roce příštím zbývá dodělat přestavbu komí- přispěl částkou 18 068,28 Kčs na, opravu střechy a dostavět sociální zařízení. Celkem 130 061,67 Kčs. Práce brigádníků od- Úhrnný požadavek asi 90 000 Kčs. hadnuta částkou 180 642,91 Kčs. Hodnota stavby tudíž činí 148 124,58 Kčs. Závodní mateřská škola Roku 1963 byla postavena na poli proti továrně Na vybavení obřadní síně a kanceláří přispěl Centroflor budova závodní mateřské školy pro okresní nár. výbor částkou 15 000 Kčs a místní děti zaměstnanců této továrny. národní výbor v Olešnici 10 039,50 Kčs. Celkem Budova jest poschoďová, s ústředním topením. vybavení stálo 25 039,50 Kčs. V přízemí jest umístěna kotelna, šatny, kuchyně Stavební práce prováděl Okresní stavební pod- s příslušenstvím a byt školníka. V poschodí pak 4 nik v Blansku, dále se na pracích podílely provo- prostorné učebny, skladiště hraček, místnosti pro zovny Komunálních služeb v Olešnici. Stavebním odpočinek dětí. dozorem pověřen tajemník MNV Ludvík Sedlák. Budovu stavěl Okresní stavební podnik v Blan- Během stavebních prací byl provoz MNV udr- sku. Celkový náklad více než 1 000 000 Kčs. Škola žen za ztížených podmínek v jedné kanceláři, do bude odevzdána svému účelu na jaře příštího ro- níž se chodilo po žebříku. Knihovna byla přestě- ku. Počítá se, že zde může býti umístěno 60 dětí. hována v loutkovém sále Sokolovny, schůze MNV Národní podnik Centroflor plánuje provésti r. se konaly buď v Osvětové besedě, či klubovně dů- 1965 velkou výstavbu podniku, při čemž dojde chodců v domě č. 26. ku zboření dvou domků, v nichž bydlí dělníci Jako brigádníci pracovali zaměstnanci MNV, pracující v továrně. Poněvadž v Olešnici jest bytů poslanci MNV, členové Sokola, Svazu české mlá- nedostatek, bylo nutno nejdříve se postarat o by- deže, rybáři a j. ty náhradní. Podnikové ředitelství v Dolní Poustevně přiděli- Generální oprava budovy zákl. devítileté školy lo do Olešnice 8 panelových domků. Panely doda- Po několikaletých jednáních zástupců MNV ly Severočeské dřevařské závody v Liberci. Dom- a ředitele školy Františka Krejčíře s nadřízenými ky byly postaveny v létech 1962 - 1963 na poli pro- úřady dosaženo zařazení více než 50 roků staré ti továrně, patřící do r.1962 místnímu zemědělci budovy základní devítileté školy do generální Jar. Bartoňovi č. d. 165. Stavbu provedli dělníci zá- opravy s přístavbou jídelny a školní kuchyně vodu ve svém volném čase. Domky jsou podskle- v celkovém limitu 420 000 Kčs. peny a v každém jest kuchyně se spížkou, 3 svět- Během r. 1962 rozhodl ONV stavbu kuchyně nice, koupelna a sociální zařízení. Na jaře r. 1964 a jídelny oddálit na léta pozdější, generální opra- budou kolem domků zřízeny okrasné zahrádky. vu školní budovy provést r. 1963. Vedoucími nár. pod. Centroflor v Olešnici byli: Pracovati se započalo v jarních měsících. Bě- Josef Matonoha, František Polok, Jan Bydžovský hem provádění stavby došlo na návrh provádějí- a od r.1962 Jaromír Koubek.

– 145 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 146

Úmrtí funkcionář a tajemníkem Jaroslav Valenta, ve- Roku 1963 zemřeli tito význační olešničtí rodá- doucí Stát. spořitelny č. 188. ci: Dr. František Višinka *9. 9. 1881 v Olešnici Členové rady MNV jsou: Josef Fiala, vedoucí v domě č. 116. Po studiích na gymnáziu v Morav- prodejny č. 203, Josef Proks, vedoucí n. p. Masna ské Třebové a v Brně, potom na Karlově univerzi- č. 176, Arnošt Cupal, vedoucí prodejny č. 27, Emil tě v Praze působil jako profesor na různých střed- Kožnar, expedient n. p. Masna č. 396, František ních školách, až r. 1926 byl jmenován ředitelem Tichý, veter. technik č. 399, Augustin Doskočil, mužského učitelského ústavu v Brně. Zde setrval důchodce č. 80, Engelbert Bidmon, tov. mistr č. do r. 1935, kdy se stal zemským škol. inspekto- 163, Jan Vodička, vedoucí Kovodíla č. 16 a Bohu- rem. V těchto funkcích si získal veliké zásluhy slav Čípek, vedoucí míst. hospodářství č. 322. o učitelstvo na Moravě. Roku 1939 odešel do výslužby, byl jmenován Kup Řehůřkova domu vládním radou. Kromě činnosti školské pracoval Smlouvou ze dne 7. 9. 1964 koupil MNV od Jo- i ve Vlastivědě moravské, jíž byl předsedou, dále sefa Řehůřka, bývalého pekaře v Olešnici, jeho v Českopolském klubu a j. právovárečný dům č. 25 pro místní komunální Miloval velice náš chudý horský kraj a svoji podnik, který má dosud svoje úřední místnosti rodnou obec. Rád se sem vracel a v jeseni svého v přízemí zdravotního střediska a svoje provo- života se sem navrátil trvale. Po více než 20 ti le- zovny v soukromých domech. tém pobytu mezi námi zemřel ve svém rodném Při domě jsou dvě menší zahrady. Ocenění pro- domě dne 18. ledna 1963 stár 81 r. a pochován na vedl odbor výstavby ONV v Blansku přípisem ze našem svatém poli. dne 17. 6. 1964 částkou 28 114,20 Kčs. Tento ob- nos zaplatil okresní nár. výbor v Blansku. Akademik Antonín Hamsík, doktor lékařských V obytné budově jest naplánováno umístiti věd a čestný profesor všeobecného lékařství uni- kanceláře a provozovny holičskou a krejčovskou, verzity Karlovy, narodil se 15. 1. 1878 v Olešnici z hospodářských budov se upraví zámečnické v budově pivovaru, kde byl otec hostinským. Vy- dílny. choval celou řadu našich lékařů, kteří na něho Komunální podnik městyse Olešnice má nyní s láskou vzpomínají. Zemřel v Praze dne 20. října 13 provozoven. Tohoto roku rozšířen o elektroin- 1963 ve věku 85 let. stalaci. Jeho pohřbu v pražském krematoriu zúčastnil se jako zástupce obce jeho žák MUDr. Jos. Haba- Úprava náměstí nec a v čase jeho zpopelnění vzpomenuto bylo na Část olešnického náměstí pod farou se nalézá něho v místním rozhlase. v prudkém svahu a při každé větší bouřce zde do- cházelo k vymílání vozovky. Proto r.1964 byla Metoděj Horáček, stolař v Olešnici, narodil se před domem č. 83 upravena terasovitě, svah mír- zde v domě č. 191 dne 23. 10. 1882. Po vyučení nější, před farou, zpevněn asfaltem, případně svému řemeslu založil stolařskou živnost ve trávníkem. Úprava provedena byla svépomocí, svém domě č. 300. Byl dlouholetým členem obec- v akci „Z.“ Stát přispěl obnosem 10 200 Kčs, hod- ního zastupitelstva, obecním radním a náměst- nota díla činí 39 000 Kčs. kem starosty. Velkých zásluh si získal při regula- ci Olešnického a Veselského potoka jako předse- Roku 1964 byl také v akci „Z“ na poli patřícím da vodního družstva. Zemřel dne 1. března 1963, pí Vaverkové č. 11, ležícím za evang. kostelem, stár 80 roků. postaven sklad topného plynu. Finanční náklad činil 12 000 Kčs a hodnota díla 29 900 Kčs. Rok 1964 Vodovod Nový místní nár. výbor V těchto létech bylo pokračováno v budování Tohoto roku se řízení obce ujal nový MNV, rozvodné sítě našeho vodovodu, hlavně v nové který rozšířen z 26 na 31 členů. Ustavující schůze části obce zv. „V Cihelně.“ se konala dne 30. června, na níž byl zvolen před- Roku 1962 byl v akci „Z“ zaveden vodovod sedou MNV Ludvík Sedlák, č. 42 jako uvolněný z Hliníků do nové části obce. Výkop rýhy byl pro-

– 146 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 147

veden rypadlem Stát. statku v délce 372 m. Obča- 1935–8 Frant. Škarvada. Tento se narodil r. 1876 né pomohli s úpravou rýhy a se zásypem a od- v Potěšíně u Havlíčkova Brodu. Do Olešnice se pracovali zde 3 093 hod. zdarma. přistěhoval r. 1902 a zařídil si zde obchod papí- Roku 1963 bylo, také v akci „Z“, položeno po- rem a škol. potřebami. Získal si velikých zásluh trubí od koupelny do nové části obce. Délka po- o Jednotu sokolskou, jejímž byl prvním náčelní- trubí činila 200 m o průměru 80 m/m, pořizovací kem v době obnovení spolku r. 1908. V pozděj- náklad činil 13 935 Kčs, hodnota díla ších létech byl starostou Jednoty. Roku 1956 se 26 687 Kčs. odstěhoval se synem do Val. Meziříčí. Roku 1964 bylo, opět v akci „Z“, prodlouženo Arnošt Mareček. Narodil se 21. 5. 1908 v Kun- vodovodní potrubí v ulici „Šibrova zmola“ nad čině Vsi. Po vystudování učitelského ústavu v Lu- mlékárnou. Délka zde činila 130 m o průměru čenci vyučoval 8 roků v Kalši u Košic. Od r. 1939 trub 125 mm. Dále byl propojen vodovod na Vej- působil na naší škole, kde zastával místo zástup- pustku od domu č. 327 po dům č. 267 v délce 78 ce ředitele. Kromě školy pracoval v místním nár. m a světlosti trub 80 mm. Finanční náklad tohoto výboře, kde byl přednostou kulturně školské ko- roku činil 10 100 Kčs a hodnota díla 43 300 Kčs. mise a členem rady MNV. Hlavně však pracoval Tím jest budování rozvodné sítě vodovodu v obecní knihovně, které věnoval všechen svůj skončeno. Další rozšiřování jest závislé na vybu- volný čas a která za jeho vedení dosáhla velkého dování přečerpací stanice, plánované na poli p. rozmachu. Zemřel na srdeční infarkt dne 25. Jaroslava Kaldy č. d. 83, u křížka nad mlékárnou. května 1964 a pohřben na zdejším katol. hřbito- vě. Postup socializace zemědělství Na podzim r. 1960 byly již všechny větší země- Rok 1965 dělské usedlosti v Olešnici zapojeny ve Státním statku. Jen 18 středních a drobných zemědělců Oslava 20. výročí osvobození hospodařilo asi na 58 ha. Roku 1961 do Statku Celý národ vzpomínal tohoto roku dvacátého zapojeno hospodářství Jos. Matouška č. 98, Jind- výročí osvobození naší vlasti od německého jha. řicha Speráta č. 184, Aloise Synka č. 173, Viléma Do Olešnice na oslavy zavítali bývalí příslušníci Štěpánka č. 140, Viléma Krepla č. 32 a několika partyzánské skupiny Jermak, kteří se v našem kovozemědělců. kraji zúčastnili bojů s okupanty. Byla to: Ada Ad- Roku 1964 zlikvidována usedlost Josefa Kubí- riana Jevdokinovna, bývalá radistka Nataša, která ka č. 22. Koncem r. 1964 byl stav následující: přijela se svým 11 letým synem. Oba byli hosty Státní statek - hospodářství Olešnice... 845,90 nár. podniku Centroflor v Olešnici. Dále Vasil Ro- ha maněnko a Roman Chlud. První byl hostem obce Státní statek - hospodářství Kněževes Sulkovce a druhý Rovečného. Dále se do Olešnice a Ústup...53,62 ha dostavil býv. velitel partyz. oddílu Jermak Maxim 2 zemědělci nad 0,5,ha...10,25,ha. Fedorovič Petrovský, který byl hostem kraj. nár. Větší množství drobných držitelů půdy, buď ja- výboru. Na slavnostní schůzi konané dne 6. květ- ko zahradu neb záhumek 61,00 ha. Různé orga- na v sále Osvětové besedy byla sovětským hos- nizace, jako Spolek zahrádkářů, Chovatelé drob. tům předána vyznamenání, která jim udělil Svaz zvířectva a pod., 14,80 ha. Celkem zemědělské protifašistických bojovníků. Místním odbojovým půdy 985,57 ha. Drobným uživatelům a organiza- pracovníkům August. Kozlovi č. d. 177, Dr. Frant. cím přiděloval polnosti MNV. Jednalo se o po- Čípkovi č. 24 a Ladislavu Juránkovi č. d. 416 byla zemky, které se nehodily pro zemědělskou velko- předána vyznamenání, která jim udělil prezident výrobu, kupř. Na stráni, Na skalkách, U farského republiky. Dále bylo předáno čestné uznání řadě křížka a pod. občanů za jejich obětavou a dlouholetou práci v uplynulých letech na úseku politickém, hospo- Úmrtí dářském a kulturním. Zástupce ONV v Blansku Roku 1964 zemřeli tito zasloužilí občané oleš- také předal čestné uznání Místnímu nár. výboru ničtí: v Olešnici zároveň s darem 5 000 Kčs. Slavnostní František Škarvada. Dne 31. 1. zemřel ve Valaš- projev na této schůzi pronesl předseda MNV s. ském Meziříčí bývalý olešnický starosta z let Ludvík Sedlák, který vzpoměl našeho osvobození

– 147 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 148

a zhodnotil všechnu práci, která byla za uplynu- Podíly členů z většího bytu 17 800 Kčs, z men- lých 20 roků pro rozkvět naší obce vykonána. šího bytu 13 200 Kčs = 262 200 Kčs Z dalších oslav vzpomínám těchto: Státní subvence 322 800.-, mimořádný státní Dne 2. května odpoledne uspořádal Svaz proti- příspěvek 139 713.-, půjčka, splatná ve 30. letech fašistických bojovníků na Olešnicku sraz na Hra- 473 411.-, Celkové vydání 1 198 124.- disku u Louky, kde u pomníku obětí nacismu po- Půjčka se umořuje tak, že družstevníci platí ložen byl věnec. měsíčně z většího bytu 127 Kčs a z menšího 86 Dne 8. května večer uspořádán lampionový Kčs. průvod od Sokolovny k pomníku osvobození, kde Z těchto peněz se na splátku dluhu přiděluje promluvil pracovník SPB Emil Řehůřek z Brna. 85 %, na fond generálních oprav 6 %, na pojištění Ve dnech 6.–9. května byla v sále Osvětové be- 6 % a na náklady provozní 3 %. sedy uspořádána výstava fotografií z květnových dnů r. 1945 a z uplynulých let od našeho osvobo- Stavby na Státním statku zení. Výstavu uspořádal Karel Hamerský, učitel č. V těchto letech došlo na hospodářství ČSSS d. 92 a fotografie provedl Vl. Člupek, kovář č. d. v Olešnici k několika větším stavbám. Byl posta- 189. ven vepřín, sýpka a dům pro zaměstnance. Do r. V rámci oslav provedla Těl. jednota Sokol dne 1965 byl vepřový dobytek ustájen z části, tzv. 2. 5. v Sokolovně „Tělocvičnou akademii“ a div. předvýkrm, v bývalé koželužně p. Neumanna. spolek Tyl sehrál 9. 5. v Osvětové besedě drama Bylo to místo nevhodné, uprostřed obce, kde se „Hrdinům slzy nesluší“ od Vlastimila Šubrta za těžko udržovala čistota a nedalo se použít strojo- režie K. Hamerského. Konečně při příležitosti vého zařízení. Proto v letech 1963 - 65 byl posta- oslav vydal MNV brožuru „Olešnické pergame- ven v centru hospodářství nový vepřín s přípra- ny“, v nichž péčí okresního archiváře prom. fil. vnou píce. Stavbu provedla stavební četa Stát. Jana Skutila uveřejněny staré městské výsady statku a dobytek zde ustájen 25. března 1965. z obec. archívu. Jest zde shromážděno 1 200 prasat, které obslu- hují 3 pracovníci. Stavba družstevního domu Obilí bylo dříve uskladněno ve dvoře Lamber- V posledních létech se v Olešnici postavilo dos- ku, na vepříně, ale také u soukromníků. Tento ti rodinných domů, ale bytů byl stále nedostatek, stav nevyhovoval a proto bylo postaveno v letech a proto přikročeno k družstevní výstavbě. Stát 1964 - 65 obilní silo. Toto má 4 podlaží o rozmě- družstevní výstavbu podporuje tím, že přispívá rech 27,45 krát 14,10 m. Počítá se, že zde bude subvencí ve výši 20 % plánovaného nákladu a po- možno uložit 80 vagonů obilí. Stavbu provedl skytuje družstevníkům půjčku splatnou v 30 le- Okresní stavební podnik v Blansku, strojové zaří- tech. Stavební družstvo bylo v Olešnici ustaveno zení dodala fi. Závody potravinářských a chladí- již r. 1959. S počátku mělo 8 členů, předsedou byl cích zařízení v Pardubicích. Zdeněk Beneš a pak Emil Kožnar. Konečně byl r.1965 postaven v blízkosti stře- Pozemek na stavbu daroval místní nár. výbor. diska hospodářství, na pozemku koupeném od Poněvadž majitel Stanislav Peša nechtěl svoji za- p. Josefa Řehůřka č. 25, obytný dům pro za- hradu prodati, byla mu tato r. 1962 vyvlastněna. městnance. Tento jest poschoďový o 6 bytových Stavba byla několikráte odložena, až r. 1965 k ní jednotkách, každý byt má dva pokoje s kuchyní konečně došlo. Na stavbě se počalo pracovat po- a s příslušenstvím. Stavbu provedl Okresní sta- čátkem dubna. Byly použity velké a výkonné stro- vební podnik v Blansku. První nájemníci se do je, jako bagry na hloubení sklepů, míchačky malty domu přistěhovali v únoru 1966. a pojízdný jeřáb na zvedání stavebního materiálu. Domu bylo přiděleno popisné číslo 441. Tak se stalo, že do příchodu zimy byl dům do- stavěn a opatřen fasádou. Před vánocemi již se Stavba televizního převaděče členové stěhovali do nového. Dům má 18 byto- Aby se zlepšil obraz našich televizorů, bylo tře- vých jednotek, z toho 6 bytů o 2 1/2 pokojích ba postaviti televizní převaděč. Akce se ujal místní a o rozloze 46 m2, a 12 bytů o 2 pokojích a o roz- národ. výbor. Po vyzkoušení signálu bylo stanove- loze 37 m2. Celkové vydání na stavbu činilo no místo na Bakově kopci, v pravo od cesty ke 1 198 124 Kčs a toto následovně uhrazeno: Lhotě. Podle původních plánů měla být stavba

– 148 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 149

provedena až ve 3. čtvrtletí r. 1966. Majitelé televi- 220 m, v Širokých lukách v délce 220 m, Nad zorů v obci se zavázali, že při výstavbě vypomo- mlékárnou v délce 140 m a u mateřské školky hou. Jejich pomoc byla tak vydatná, že na žádost v délce 50 m. Na tyto úpravy bylo použito 595 m3 MNV byla stavba převaděče provedena již r. 1965. kamene. Do konce září podařilo se postaviti domek pro Roku 1966 bylo na úpravách komunikací po- převaděč, v říjnu bylo pracováno na elektrospoj- kračováno. Bylo přivezeno 220 m3 kamene z tu- ce od Bukáčkových č. d. 362. Dne 18. listopadu hových dolů u Velkého Tresného, kterým bylo byl sem přivezen a vztyčen stožár 24 m vysoký. zpevněno 2 262 m2 vozovek. Dále zakoupeno 62 Počátkem prosince bylo sem dopraveno strojové m3 štěrku. V letních měsících provedeno bylo as- zařízení a dne 9. prosince byl televizní převaděč faltování vozovek v ulicích Obora, Hliníky, Šibro- uveden do provozu. Celkový náklad 66 300 Kčs va zmola a spojka před Družstevním domem. hradila Správa radiokomunikací v Praze. Celková plocha 5 387 m2. Pomoc občanů při těch- Počet televizních koncesionářů v obci jest 202. to našich pracích byla velmi vydatná, přesto čini- ly náklady s asfaltováním 172 483 Kčs a celkem Oplocení prameniště vodovodu na komunikace r. 1966 vynaloženo téměř 182 000 Okolí bývalé Žláteniční studánky, tzv. Ostrá Kčs. Prostředky MNV na toto nestačily a proto horka, kde jest prameniště olešnického vodovo- přikročeno k výpůjčce 25 000 Kčs. du, bylo majetkem Františka a Marie Němečko- Práce MNV na úseku komunikací byla v měsí- vých z Velkého Tresného č. 22.Obec učinila s ni- ci říjnu předmětem zasedání okresní dopravní mi dne 5. července 1965 výměnu pozemků a sta- komise přímo u nás v Olešnici. Pochůzkou po ob- la se tak majitelem prameniště. Toto má rozlohu ci komise zjistila, že se hospodařilo dobře a že 6 469 m2. Aby nedošlo k znečištění, byl pozemek svépomocí občanů se ušetřilo nejméně tolik, ko- tohoto roku oplocen drátěným pletivem, kte- lik činily náklady za práce vykonané navíc. Proto roužto práci provedlo Kovodělné výrobní druž- komise rozhodla, že posílí rozpočet MNV o 30 stvo „Lidokov“ v Olešnici. Oplocení stálo asi 40 000 Kčs. Tím bylo možno vyplatiti dluh a příští 000 Kčs, které hradila Okresní vodohospodářská rok v budování komunikací pokračovati. správa Boskovice. Veřejné osvětlení obce Úmrtí Elektrifikace Olešnice byla provedena v letech Dne 8. listopadu 1965 zemřel zasloužilý občan 1921 - 22. V pozdějších letech byla elektrická síť olešnický Rudolf Novotný, dělník, č. d. 60. Naro- rozšiřována dle výstavby obce. Stav rozvodů však dil se 24. 4. 1896 v Olešnici. Pracoval dlouhá léta byl neuspokojivý. Rozvodná síť byla poddimen- v obec. samosprávě jako člen rady a předseda zována a v mnoha případech překážely elektrické MNV v letech 1945-6. sloupy v dopravě. Veřejné osvětlení mělo 69 svě- telných bodů. Místní nár. výbor uvažoval o re- Telefonní automatická ústředna konstrukci elektrické sítě již delší dobu. Roku Od poloviny listopadu r. 1965 jest u nás v čin- 1964 bylo rozhodnuto tuto provésti. V dalším ro- nosti telefonní automatická ústředna. Tato jest ce pak byla vypracována projektová dokumenta- umístěna v přízemí domu p. Frant. Proseckého č. ce na veřejné osvětlení obce. 17 a jest na ni zapojeno 128 telefonních účastní- V druhé polovině r.1966 nastoupila na uvedené ků z obvodu olešnické pošty. Základní vyvoláva- práce montážní skupina Okresního závodu Jiho- cí číslo jest 920. Pořizovací náklady ústředny bez moravských energetických závodů v Boskovi- kabelizace činily asi 750 000 Kčs a hradila je cích, vedená s. L. Lujkou. Bylo to nemálo potíží Ústřední správa spojů v Praze. s vypínáním elektrického proudu a se zajišťová- ním materiálu, hlavně výbojkových těles. Rok 1966 Úkolem MNV bylo zajistit výkop pro kabeliza- ci rozvodu na náměstí. Naši občané, kteří měli Úprava komunikací své závazky, opravdu k práci nastoupili, takže vý- Stav místních komunikací jest udržován v dob- kop byl během týdne proveden a po položení ka- rém stavu. Již r. 1965 byly zbudovány vozovky belu proveden zához. Vydatná byla i pomoc na- v nových částech obce a sice v Cihelně v délce šich závodů, hlavně mlékárny a masny.

– 149 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 150

Osvětlení obce jest nyní velmi dobré. Jest za- Vyčištění obecního rybníka. Bylo také praco- pojeno 127 světelných bodů, tudíž dvojnásobek váno na tom, aby Obecní rybník, který byl hodně původního stavu. Z toho 33 výbojkových těles ve naplněn bahnem, byl vyčištěn. Práci prováděla středu obce a na křižovatkách a 1 sadové těleso Státní traktorová stanice v Rájci, částečně i své- před kat. farou. Rekonstrukce rozvodné sítě fi- pomocí. Vytěženo bylo 4 400 m3 bahna, které by- nancovaly okresní závody Jihomoravských ener- lo odvezeno na kompost. Byl také opraven stojan getických závodů a její náklad nám není znám. a odtok vody. Celkový náklad činil 36 464 Kčs. Veřejné osvětlení vyžádalo si nákladu 104 000 Kčs z prostředků MNV. Úpravy ve farním kostele sv. Vavřince V tomto roce došlo k výměně dlažby ve farním Pivovar předán státu kostele sv. Vavřince dle návrhu Krajského památ- Budova bývalého pivovaru na olešnickém ná- kového střediska v Brně. Dlažbu zhotovil Jiho- městí náležela od nepaměti ze 1/4 obci a ze 3/4 moravský průmysl kamene v Bílovicích nad Svi- sousedům právovárečným. Těch bylo 44 a sice tavou. Současně přitom bylo položeno pod dlaž- majitelé domů 14-19, 21-26, 82-85, 87-101, 111- bu ústřední teplovodní topení, které zhotovil n. p. 119, 121,123 a 127. Zisk z budovy plynul také Drukov Brno. Kotel umístěn v přízemí farní bu- z 1/4 do obecní pokladny. Pivo se zde vařilo do r. dovy, odkud se teplá voda žene potrubím do 1881. Sousedé si volili předsedu a pokladníka, chrámu a ochlazená čerpá zpět. Všechny pomoc- kteří se o budovu starali a rozdělovali čistý zisk. né práce, jako potřebné výkopy, odvoz hlíny Noví majitelé domů byli obřadně přijímáni za i práce betonářké, byly vykonány obětavostí far- sousedy, za což museli připravit ostatním pohoš- níků zdarma. tění, tzv. příjemnou. V poslední době však nízké Celkový stavební náklad byl veliký a byl uhra- nájemné sotva stačilo na nejnutnější opravy bu- zen sbírkami při bohoslužbách konanými. Příští- dovy, proto sousedé ztratili o budovu zájem a ve ho roku dojde k vymalování kostela. schůzi 15. února 1966 se usnesli věnovati ji státu, Největší zásluhu o tyto úpravy far. kostela má do správy MNV. Bylo jednáno se všemi podílníky místní administrátor P. Frant. Kšica. a docíleno toho, že se všichni vzdali svých podílů na budově bývalého pivovaru ve prospěch státu. Rok 1967 Budova jest nyní následovně pronajata: příze- mí a sklep hlavní budovy má pronajato Jednota, Finanční hospodářství MNV spotřební lid. družstvo, pro pohostinství. Poscho- Pfiíjmy dí slouží za byt vedoucího. V horní garáži jest Rozpoãet 895 200 Kãs Skuteãnost 1 005 404,48 Kãs umístěno auto ČSAD, v prostředním auta komu- V˘daje 895 200 Kãs 937 039,09 Kãs nálních služeb a v dolní jest umístěn poštovní au- ZÛstatek 68 372,39 Kãs tobus. Bývalou lednici mají pronajaty čs. statky Příjem MNV tvoří výnos daně domovní, daně pro uskladnění brambor. Posledním předsedou zemědělské (od soukromníků a záhumenkářů) sousedů právovárečných byl Karel Hřebíček, č. a daně z příjmu obyvatelstva. Dále příspěvek ko- d.111 a pokladníkem Josef Višinka, č. d. 116, pi- munálního podniku a sice 16 % z jeho hrubého satel této pamětní knihy. důchodu, správní poplatky, jako dávka z povole- Soustředěním správy majetku v rukou místního ní domácí zabíjačky, dávka z povolení stavby, národ. výboru jest zajištěno operativní rozhodování dávka ze zábav a pod. Pak zisk z kina a dotace o opravách, změnách, případně odklizení budovy. ONV. Vydání MNV činí opravy vozovek, osvětlo- vání a čištění města, udržování vodovodu a kana- Další práce MNV lizace, sociální záležitosti, Osvětová beseda, kni- Oprava hřbitovní zdi. Zeď u katolického hřbi- hovna, mateřská škola, požární ochrana, vydání tova nad cestou ke Lhotě byla ve špatném stavu. správní a pod. V některém místě hrozila sesutím. Proto na jaře r. 1966 byla tato opravena, postaven zde nový opěr- Finanční hospodaření obce spravuje úředník ný pilíř a zeď nově pokryta. Práci provedli pra- MNV Antonín Novotný nar. 8. 6. 1906. Ve službě covníci komunálního podniku nákladem MNV. obce jest od 1. 1. 1933, z počátku jako obec. stráž- Vydání činilo 16 657,68 Kčs. ník, po odchodu K. Kašpárka 1. 10. 1940 jako

– 150 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 151

obecní tajemník. Od 1. 1. 1952 jest pokladníkem houtci odevzdají na jatky a slepičky převedou do a účetním MNV. hospodářství St. st. Louka. Za ta léta získal si velikých zásluh o obec a pro Telata jsou prozatímně umístěna v soukro- svoji milou povahu jest všeobecně oblíben. mých chlévech. Po 3 měsících se býčci přemístí do hosp. Ústup a jalovičky chovají ve dvoře Lam- Hospodaření Stát. statku berku a v salaši na Závrší, kde se pasou. Státní statek, hospodářství Olešnice, obhospo- Koní se chová na hospodářství 6 párů. Jeden dařuje celkové plochy 843,13 ha. Z toho 625,44 pár jest umístěn na Lamberku, ostatní ve stáji zří- ha orné půdy, 88,18 ha luk, 2,18 ha zahrad, 3,53 zené ze stodoly domu č. 122. ha sadů a 103,30 ha pastvin. Z této výměry jest 13,71 ha na katastru trpínském v okolí Faustkové Stav zaměstnanců hospodářství samoty, 1,53 ha na crhovském a 1ha na rozsíč- Dle práce poãet Dle vûku poãet ském katastru v blízkosti Čechové chrasti. muÏi Ïeny celkem Část katastru olešnického, tzv. Příčnice při hra- do 20 rokÛ 6 - 6 nicích veselských, obdělávají sousední hospodář- Vedoucí 5 21 - 25 rokÛ 6 5 11 ství St. st. a sice, vpravo od veselské cesty hospo- Kuchafiky 2 26 - 30 rokÛ 3 10 13 dářství Ústup 14,79 ha a vlevo od této cesty hos- Kanceláfi 2 31 - 35 rokÛ 5 4 9 podářství Kněževes ve výměře 69,87 ha. Skladníci 3 36 - 40 rokÛ 3 1 4 Vedoucím hospodářství jest Josef Boudník, Traktoristé 16 41 - 45 rokÛ 3 5 8 nar. 28.1.1921 v Jenči u Černé Hory, agronomem Opraváfii 4 46 - 50 rokÛ 7 7 14 Josef Švejda nar. 5. 12. 1932 v Pardubicích a zoo- Vozkové 6 51 - 55 rokÛ 5 5 10 technikem Leopold Venuta nar. 2. 9. 1934 v Taví- Rostlinná v˘roba 29 56 - 60 rokÛ 9 8 17 kovicích u Znojma. Îivoãi‰ná v˘roba 28 61 - 65 rokÛ 2 2 4 Hlídaãi 2 nad 65 rokÛ 1 - 1 Obilí tohoto roku špatně přezimovalo a na jaře Celkem 97 Celkem 50 47 97 se muselo zaorat 38,50 ha žita, 28,50 ha pšenice a 13,50 ha ozimé směsky. Dále 35 ha jetele. Tyto Práce míst. národního výboru plochy byly osety jařinami. Počasí během roku Kanalizace. Již v minulých létech byl zkanali- však bylo zemědělské výrobě velmi příznivé. zován potůček tekoucí ze Širokých luk v délce 50 Vždy včas a vydatně zapršelo, takže všechny plo- m nad cestou k Veselce a údolíčko bylo zavezeno diny se mohly dobře vyvinout a úroda obilí, oko- a urovnáno. Roku 1967 bylo v kanalizaci pokra- panin i pícnin byla dobrá. Poněvadž pak deště ne- čováno. Práce byla provedena svépomocí obča- trvaly dlouho, mohla se sklizeň lehce odbýti a ne- nů, za vydatné pomoci Státního statku, který pro- vznikly žádné ztráty. Podzim byl dlouhý a suchý, vedl mechanizační hloubení i zához a hradil do- takže se veliká úroda brambor nejen sklidila, ale voz potrubí. Délka kanalizace provedené tohoto i přebrala a připravila na prodej. roku činí 180 m, průměr cementových trub činí Obilí se všechno sklízelo kombajny. Buď jako 60 cm. Kontrolní šachty provedla Okresní vodo- dvojfázová sklizeň, kdy se poseklo a pak vyschlé hospodářská správa v Boskovicích. Náklady obce sbíralo a mlátilo a nebo jako přímá sklizeň, kdy činily 15 300 Kčs, hodnota práce St. st. asi 12 000 se však muselo zrno dosušovat. Pro ten účel byly Kčs, hodnota díla 68 000 Kčs. zbudovány při sýpce tři velmi výkonné sušičky. Chodníky v Cihelně. V nové části obce zv. Ci- Během roku bylo prováděno hubení plevele po- helna byly t. r. upraveny chodníky. Také zde prá- střikem chemickými přípravky. ce provedena svépomocí občanů tohoto obvodu. Živočišná výroba jest specializována v rámci Položeny zde obrubníky v délce 600 m a uprave- statku. Počátkem r. 1967 bylo upuštěno na našem na i vozovka. Peněžní náklady MNV činily 12 000 hospodářství od výroby vajec a koncem roku byl Kčs. Obrubníky vyrobila fi. Staviva v Boskovicích. zrušen chov hovězího dobytka na žír. Živočišná Oprava pivovaru. Místnosti pohostinství na pi- výroba jest tudíž zaměřena na výrobu mléka vovaře byly ve špatném stavu a proto MNV, když a vepřového masa a na chov kuřat, telat a jalovic. získal tuto budovu do vlastnictví, přikročil Kuřata několik dní stará se nakupují v líhních k opravě. Stavební náklad činil 18 000 Kčs. Na to- a chovají v drůbežárnách do vzrůstu, kdy se ko- to vydání přispěla Jednota, spotřební družstvo

– 151 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 152

v Boskovicích, která má pohostinství pronajaté, skému, ostatní pracují v zahradě domova a na obnosem 13 000 Kčs, který se bude srážet z ná- hospodářství Stát. statku. Ředitelem domova jest jemného. Toto činí 8 129 Kčs ročně. Václav Černocký. Domek pro cikány. V celostátní akci rozptylu cikánů byl zakoupen domek č. 44 na Vejpustku Rok 1968 od Jindř. Štourače a opraven nákladem 17 524 Kčs. Celkové vydání 22 524 Kčs hradil okresní ná- Socialismus s lidskou tváří rod. výbor. Počátkem r. 1968 byla zde ubytována Na lednové schůzi ústředního výboru komu- cikánská rodina. Otec Evžen Berki pracuje jako nistické strany čsl. převzalo vedení mírnější kříd- pomocník ve stavebnictví. lo této strany a generálním tajemníkem zvolen Z dalších prací ještě poznamenávám: Alexandr Dubček. President republiky Antonín prodloužení vodovodní sítě na Vejpustku v dél- Novotný dne 22. března odstoupil ze svého úřa- ce185 m. Materiál včetně montáže dodala Vodo- du a 30. března zvolen novým presidentem gen. hospodářská správa v Boskovicích, výkop a zá- Ludvík Svoboda. hoz provedli zájemci a úpravu vozovky zaměst- Nové vedení si vzalo za úkol odčiniti všechna nanci MNV. bezpráví a nezákonnosti z minulých let a vybu- dovat u nás socialismus demokratický, socialis- Činnost kulturní mus s lidskou tváří, kde všichni občané, straníci Roku 1967 bylo v Olešnici sehráno 5 divadel- i nestraníci, věřící i nevěřící by měli stejná práva ních představení, z čehož 3 sehrál místní div. spo- i povinnosti. Byl vydán zákon o soudní rehabili- lek Tyl. Dále uspořádáno několik zájezdů na di- taci, zrušena byla cenzura tisku a připravována vadelní představení v Brně. Kino provedlo 285 dohoda církve se státem. Kat. biskupové po 18ti představení a v měsíci září uspořádána přehlídka letém odloučení mohli se vrátiti do svých úřadů. festiv. filmů. Byly uspořádány 4 výstavy a sice: Toto politické uvolnění se projevilo i v naší ob- Výstava drobného zvířectva na prostranství před ci. Dne 22. července byla v Olešnici založena školou, výstava exotického ptactva v poschodí místní organizace čsl. strany lidové, která sdru- budovy Pivovaru, výstava obrazů Kláry Sedláčko- žuje občany křesťanského názoru světového a vy- vé z Crhova a výstava dokumentů z odboje při chovává své členy v duchu křesťansko sociálním. příležitosti 50. výročí Velké říjnové soc. revoluce. Předsedou MO zvolen Frant. Prudký, vedoucí so- Tyto uspořádány v Osvětové besedě za velké dovkárny, č. d. 395. účasti zájemců. Strana lidová jest členem Národní fronty, která V kat. farním kostele byla uspořádána výstava u nás sdružuje kromě strany komunistické a lido- písma svatého a výstavka místních betlémů. vé také naše spolky, školy, závody apod. V místní lidové knihovně došlo ku změně kni- Činnost Národní fronty v Olešnici byla obnove- hovníka. Dosavadní knihovnice pí Olga Svobodo- na a předsedou zvolen Dr. Frant. Čípek, zvěrolé- vá, choť vedoucího mlékárny, vzdala se své funkce kař č. d. 24. a po kratší přestávce ujal se tohoto velmi zaslouži- lého úkolu p. Čeněk Sychra, bývalý ředitel školy Snaha dáti socialismu lidskou tvář potkala se v Benešově u Boskovic, nyní žijící na odpočinku s porozuměním u našeho lidu, velmi nelibě však v Olešnici č. 440. Knihovna má 5 027 svazků. na ni pohlíželi naši „přátelé“ v Sovětském Svazu. Viděli v ní kontrarevoluci a ohrožení socialistic- Zrušení zemědělské školy kého zřízení v naší vlasti. Proto pozvali naše V Olešnici byla zemědělská škola od r. 1922. představitele na schůzku do Varšavy a když tito Vyučovalo se v budově evang. fary, od r. 1926 ve odmítli se zúčastniti, uskutečněna schůzka v Čer- vlastní budově. Roku 1967 byla zrušena. Míst. né nad Tisou a v Bratislavě. nár. výbor zde mínil umístiti některé třídy zá- Poněvadž sovětských příkazů nebylo dbáno, kladní devítileté školy, lidovou knihovnu apod. vtrhla dne 20. srpna, krátce před půlnocí, na úze- Krajský nár. výbor, pod jehož správu budova pat- mí naší republiky vojska armád varšavské smlou- ří, však zde zřídil od 1. 9. domov pro narušenou vy, totiž Sovětského Svazu, Polské lid. republiky, mládež. Jest zde ubytováno asi 48 chlapců, z ni- Německé dem. republiky, Maďarské a Bulharské chž někteří se učí řemeslům zednickému a malíř- lidové republiky. Příštího dne byla obsazena Pra-

– 152 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 153

ha a ostatní význačná města a někteří představi- zde vařily jen polévky pro děti z přiškolených ob- telé naší republiky byli internováni. Zásluhou cí, později celé obědy i pro děti místní, jejichž rozhlasu, který po zabrání vysílacích stanic vysí- matky jsou v zaměstnání. Když strávníků přibý- lal z náhradních stanovišť, byl náš lid informován valo, místnosti nevyhovovaly a proto rozhodnuto o situaci a zůstal jednotný. Okupantům se nepo- provésti stavbu kuchyně. Tato myšlenka byla dařilo ustavit novou, okupantskou vládu. uskutečněna v létech 1967 - 68. Prezident republiky odjel do Moskvy, prosadil Stavbu provedl Okresní stavební podnik uvolnění internovaných a dne 25. srpna byli naši v Blansku, celkový náklad včetně zařízení kuchy- představitelé uznáni ve svých funkcích, předem ně a nábytku v jídelně činil 546 252 Kčs. Tento však museli přijmout požadavky Sovětského Sva- obnos uhrazen ze státní pokladny. zu, hlavně že bude u nás opět zavedena cenzura V suterénu jest prostorná kuchyně vybavená tisku a vedoucí úloha KSČ v naší společnosti bu- moderním zařízením s přilehlou umývárnou ku- de upevněna. Dále že Rudá armáda zůstane, do- chyňského nádobí, v přízemí jest jídelna s umý- kud se poměry neupraví, v naší republice. várnou příborů. V bývalé kuchyni zřízeno skla- V Olešnici, podobně jako v jiných městech, se diště a sociální zařízení pracovnic kuchyně. objevily nápisy hlásající oddanosti lidu k svým Vařiti se zde započalo v září 1968. Počet strávní- představitelům a vyzývající okupanty k odjezdu ků 200. V kuchyni pracují Růžena Hřebíčková, Ma- domů. Žádné cizí vojsko však v Olešnici ani oko- rie Žílová, Marie Bauerová a Františka Matoušková. lí nebylo. Úprava kina Oslavy 50. výročí ČSSR Naše kino bylo v jarních měsících přebudová- Padesát roků již uplynulo od dne, kdy skonče- no na širokoúhlé promítání. na I. světová válka a na troskách mocnářství ra- Bylo zcela nově upraveno hlediště zvýšením kousko-uherského vznikla československá re- stupňů s novou podlahou, strop i stěny byly publika, stát svobodných, bratrských národů Če- akusticky obloženy, byla zakoupena nová, mo- chů a Slováků. Toto významné jubileum bylo derní zvuková aparatura, bylo pořízeno nové oslavováno po celé naší vlasti. stropní osvětlení a vybudován nouzový východ V Olešnici tyto slavnosti organizoval výbor Ná- na montovanou rampu. V upraveném kině budou rodní fronty a pořad jejich byl následující: v so- promítány jak filmy s klasickým formátem, tak botu 26. října se konala ve škole beseda žactva i s rozšířeným obrazem i filmy širokoúhlé. s účastníky I. odboje – našimi legionáři. Při práci s úpravou kina pomáhali občané, ze- V neděli 27. října, v 9.00 dopoledne byla v So- jména mladí filmoví diváci. Rada MNV vyslovila kolovně zahájena výstava fotografií ze staré Oleš- pochvalu Vladimíru Neumannovi ml. za jeho ne- nice, kterou uspořádal Karel Hamerský a fotogra- jen organizátorskou práci, ale i přímou pomoc. fie zvětšili Vlastimil Člupek a Josef Vrbka. Dále V naší obci vznikl pěkný kulturní stánek, který výstava poštovních známek. Odpoledne se kona- ponese název „Kino Panorama Olešnice“. Staveb- lo promítání starých olešnických filmů. ní práce byly vedeny ve vlastní režii obce. Celko- V pondělí 28. října o 4. hod. odpol. prošel obcí vý náklad činil 125 312,45 Kčs a byl hrazen vý- lampionový průvod od Sokolovny k památníku půjčkou u Státní spořitelny v Blansku. Dluh má osvobození, kde po projevu ředitele zdejší školy býti splacen do 5 roků při 6 % úrokování. Na za- Jana Jílka byly zasazeny dvě pamětní lípy. hájenou byl promítán francouzský dobrodružný V 6.00 hod. večer konalo se v Sokolovně slav- film „Černý tulipán“ a sice v sobotu 4. května. Ve- nostní shromáždění občanů, na kterém promluvil doucí kina jest pí Anna Neumannová, pokladní- účastník I. i II. odboje Dr. Josef Habanec, lékař v.v. kem Antonín Holas a uvaděčem Bohuslav Dan- Po jeho projevu byly odevzdány účastníkům I. zinger, důchodci. i II. odboje a občanům zasloužilým o obec pa- mětní medaile. Další akce MNV Koncem roku provedena byla rekonstrukce Stavba kuchyně při ZDŠ míst. rozhlasu nákladem 38 497 Kčs. Tento obnos V naší škole byla kuchyně umístěna v suterénu hradil MNV z vlastních prostředků. Práci proved- budovy, v bývalém bytě školníka. Z počátku se ly Služby městyse Kunštátu.

– 153 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 154

V akci Z byla provedena částečná kanalizace Silážní jáma jest vyhloubená v blízkosti kraví- v horní části obce zv. V cihelně. Bylo zde polože- nů, jest vyzděna panely a odkanalizována. Má ty- no 188 m cement. potrubí, výkop proveden stro- to rozměry: délka 75 m, šířka 6 m a výška 3 m. jem Stát. statku, jinak všechnu práci provedli Obsah asi 1 350 m3. Po obou stranách zřízeny pří- zdarma občané této části obce. Celkový náklad 8 jezdové cesty. Stavební náklad činil 471 000 Kčs. 292 Kčs, hodnota díla 44 700 Kčs. Čerpací nádrž na naftu pozůstává ze dvou ko- Dále též v akci Z byly položeny obrubníky vových cisteren, každá po 5 000 l, uložených u družstevního domu a u mlékárny v délce v hloubce 4 m na betonových základech. Práce 250 m. Náklad činil 6 873 Kčs, hodnota díla 11 montážní provedly adamovské strojírny, ostatní 700 Kčs. práce zaměstnanci Statku. Hodnota díla včetně zbudování příjezdové spojovací cesty od veselské Stavby na Státním statku silnice činí 122 000 Kčs. V posledních létech bylo na hospodářství Stát. V měsíci červnu 1968 byla započata stavba te- statku v Olešnici provedeno několik důležitých letníku pro 220 kusů. Pro nedostatek stavebního staveb. materiálu po srpnových událostech postupovala Roku 1966 byl zbudován v sousedství obilní stavba jen zvolna a do konce roku byly postave- sýpky zastřešený polní mlat. Tento byl příštího ny jen obvodové zdi. Roku 1969 bude provedeno roku rozšířen a pořízena zde tzv. posklizňová lin- dokončení stavby, dále příjezdové cesty, hnojiště ka s čistící stanicí a sušičkou obilí, vytápěnou a močůvková jímka. V půdním prostoru bude zří- naftovým topeništěm. Obilí je dopravováno na zeno dosušování píce. Stavba si vyžádá náklad sýpku vyčištěné a suché, takže deštivé žně ne- asi 1 800 000 Kčs. Pro zajištění potřebného počtu jsou již v Olešnici problémem. Strojní zařízení pracovníků na hospodářství St. statku byly r. provedl Agrostroj Letovice. Celkový náklad činil 1968 postaveny na pozemku koupeném od Jos. 761 000 Kčs, z toho pak strojní zařízení 200 000 Řehůřka dva domy pro zaměstnance. Tyto jsou Kčs. jednoposchoďové, každý o 6 bytech. Vnitřní prá- Do r. 1968 byla voda do stájí Stát. statku odebí- ce a fasáda domů bude provedena příštího roku. rána z městského vodovodu. Na četné stížnosti Stavbu provádí Okresní stavební podnik v Blan- MNV, že Statek odebírá velké množství vody sku, celkový náklad stanoven asi 1 300 000 Kčs. a z toho důvodu že se jeví nedostatek pro místní průmysl a drobné spotřebitele, přikročeno k vy- Nový ředitel školy budování vlastního vodovodu. Koncem r. 1966 Od r. 1953 byl ředitelem naší základní, devítile- byla vyvrtána pod Obecním rybníkem 28 m hlu- té školy Ing. František Krejčíř, rodák z Knínic boká studna a dlouhotrvající zkouškou zjištěna u Boskovic. Nar.1926. Za 15 let jeho působení me- vydatnost pramene 1,30 l za vteřinu. Po tomto po- zi naší mládeží získal si velké zásluhy o naší ško- kusu byla studna obložena perferovanými trou- lu, ale i o celou veřejnost. Kromě školy pracoval bami o průměru 30 cm. Na jaře r. 1967 byl zbu- v Sokolu, byl správcem Osvětové besedy, redak- dován nad střediskem Stát. statku vodojem o ob- torem „Olešnických novin“ atd. Po úmrtí otce sahu 100 m3, do něhož jest voda čerpána pomocí zdědil rodný dům a proto počátkem školního ro- ponorného elektrického čerpadla, umístěného na ku 1968 - 69 odešel z Olešnice. Jeho nástupcem dně studny. Z vodojemu pak teče samospádem na olešnické škole se stal dosavadní učitel v Kun- do celého střediska. Vodovod byl uveden v čin- štátě - Jan Jílek. Tento se narodil v Rovečném 12. nost dne 7. května 1968. Celkový náklad na zbu- února 1926. Po vystudování působil jako učitel dování vodovodu činil 238 000 Kčs. v Olešnici v létech 1946–62. Pak vyučoval ve Vel- Roku 1967 byla na dvoře Lamberku adaptací ze kých Opatovicích a od r. 1963 v Kunštátě. staré stodoly zbudována bramborárna. Tato má 9 oddělených boxů a má kapacitu 50 vagonů. Jsou 100 let evangelického kostela zde zřízeny ventilátory a ohřívání naftovým tope- Tohoto roku vzpomínali naši evangelíci 100. ništěm. Uloženy jsou zde hlavně brambory urče- výročí posvěcení svého chrámu Páně. V rámci né k sadbě. Stavební náklad 335 000 Kčs. oslav konali zde během roku bohoslužby zdejší Z menších staveb provedených r. 1968 připomí- bývalí duchovní správci neb někteří církevní hod- nám stavbu silážní jámy a čerpací nádrž na naftu. nostáři.

– 154 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 155

Hlavní oslava se konala v neděli 8. září, kdy byla kladně přijata. Vypracovaným plánem do- uspořádána byla v kostele výstavka starých do- stala naše obec výhledové řešení na 20 - 30 let. kumentů ze života zdejšího sboru. Olešnice jest charakterizována jako střediskové sídliště I. stupně se smíšeným zemědělsko-prů- Případ faráře P. Benáčka myslovým charakterem, jako kulturní a hospo- Z deformací, které se dotkly naší obce, zazna- dářské středisko obvodu. menávám případ místního kat. faráře P. Leopolda Náměstí jest pokládáno za centrum správní, Benáčka. Tento se narodil v Martínkově u Morav. obchodní i společenské. Památková péče připou- Budějovic 14. listopadu 1901. V Olešnici působil ští nejvýše dvouposchoďové domy. Na Vejpustku, od 1. ledna 1934 jako farář. Dne 1. ledna 1947 kde jsou ulice nerovné, jest plánována přestavba. jmenován děkanem bystřickým. Průmyslová oblast jest v plánu situována v jižní V ranních hodinách dne 12. září r. 1950 byl za- části, prakticky již na křtěnovském katastru. tčen a internován v bývalém klášteře v Želivi Zde se počítá s budoucí výstavbou Kovodíla, u Humpolce a od 5. července 1951 v Hájku Masny a sodovkárny. Individuální výstavba jest si- u Kladna. tuována na severní a severozápadní straně obce. Výnosem ONV v Kladně s odvoláním na para- Hlavní silnice II. třídy má býti v daleké bu- graf 101 trest. zákona č. 88./1950 byl odsouzen doucnosti vedena po Loučkách, po levém břehu k trestu odnětí svobody na 6 měsíců, k zákazu Olešničky. V místech nynějšího smetiště, proti kněžské činnosti navždy a k zákazu pobytu na Puchárně, by měl býti menší autoservis a čerpací okrese bystřickém, kam tehdá Olešnice náležela, stanice pohoných hmot. Evangelický hřbitov má též navždy. Nález ONV v Kladně byl následovně býti zrušen a katolický dle potřeby rozšířen. odůvodněn: Dále tohoto roku byl schválen podrobný dílčí „Na svém působišti působil reakčně, brzdil so- zastavovací plán nových částí obce mezi silnici cializaci vesnice a stavěl se proti snahám pokro- trpínskou a rovečínskou a na Klimentce. Konečně kových občanů“. Uvězněn byl v Kutné Hoře od vypracován plán úpravy středu obce. 10. dubna 1953 do 4. května téhož roku, kdy při Veškerý náklad na pořízení těchto plánů hradil amnestii byl propuštěn. Od 15. května 1953 do ONV. 15. května 1954 pracoval na Stát. statku v Anděl- ce u Frýdlantu jako ošetřovatel prasnic. Pak pra- Práce MNV coval v obchodním domě „Petrov“ v Brně jako Údržba komunikací. Roku 1966 byly asfaltová- skladník a později kvalitář. Od 9. června 1958 pak ny vozovky v ulici Veselské, Oboře, Nad mlékár- jako průvodčí v tramvaji. Dnem 1. července 1963 nou, dále mezi mlékárnou a koupalištěm a prud- odešel do výslužby, nezahálí však, ale působí ký svah před katolickou farou. Náklad činil 191 v Nosislavi jako výpomocný kněz. Za všech těch- 860 Kčs. Roku 1968 byly asfaltovány vozovky na to okolností byl a zůstal farářem olešnickým, vyš- Moravské straně a Vejpustku nákladem 46 000 ší mocí bylo mu jen zabráněno ve výkonu svého Kčs. Tyto práce byly hrazeny z příspěvků okres- úřadu. ního národ. výboru. Roku 1969 byl na tyto vozovky dán udržovací ná- Rok 1969 těr, a sice 10 208 m2, což si vyžádalo nákladu 57 516 Kčs. Na tento obnos věnoval ONV 50 000 Kčs. Směrný územní plán Dále místní národ. výbor hradil asfaltování vo- Po svízelném jednání byl v měsíci únoru t.r. zovky v Cihelně, které bylo provedeno r. 1969 ná- okresním národ. výborem schválen směrný kladem 18 000 Kčs. Zbývá ještě provésti úpravu územní plán naší obce. vozovky v ulici Široká luka nad koupalištěm, kde Potřebu vypracovat tento plán pociťovali před- však nutno dříve dokončiti kanalizaci. stavitelé naší obce již ve čtyřicátých létech, ale po Kanalizace. Za svépomoci občanů byla prove- r.1948 byly práce s plánem zastaveny. dena kanalizace v nové části obce zv. Cihelna. Roku 1964 uznal krajský nár. výbor Olešnici ja- Roku 1969 bylo zde položeno 60 m potrubí.Vy- ko střediskovou obec I. stupně. Tehdy se místní dání činilo 5 661 Kčs, hodnota díla 14 000 Kčs. národní výbor rozhodl požádati znovu o vypra- Pro příští rok zbývá ještě provésti vpustě do hlav- cování směrného územního plánu. Žádost tato ní kanalizace, vedoucí ze Širokých luk.

– 155 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 156

Oprava koupaliště. Roku 1969 byla obnovena nastal v městečku nedostatek vody k účelům pro- zeď bazénu koupaliště ze severní strany, která by- tipožárním. Aby se tomuto alespoň z části čelilo, la ve velmi špatném stavu. Dále bylo provedeno přidělila Okresní inspekce požární ochrany oplocení prostranství plechovými plotnami v dél- v Blansku do Olešnice autocisternu Praga RN. Ta- ce 176 m. Náklad na opravu bazénu a oplocení či- to má obsah 3000 litrů, kteréžto množství vody nil 50 091 Kčs a byl hrazen okresním národ. vý- stačí na první zásah při požáru. borem. Ještě zbývá provésti obnovu dna bazénu. Místní jednota Svazu protipožární ochrany má Opravy v mateřské škole. Za pomoci rodičů nyní následující výzbroj: majících v mateřské škole své děti byla r.1969 Ruční stříkač „Hydrofor“ z r.1874 provedena v budově oprava vodovodu a pořízeno automobilový stříkač „Tatra“ z r.1934 zde ústřední topení. Odbornou práci provedlo dvoukolový agregát P5-8 z r.1955 Kovodílo Olešnice, náklad 16 500 Kčs hradil míst- autocisterna „Praga“ z r.1969 ní národní výbor. autobus „Ford“ pro převoz mužstva z r.1955. V továrně „Centroflor“ a ve dvoře Lamberku Přestavba zdravotního střediska jsou také umístěny dvoukolové agregáty pro prv- Roku 1969 došlo k přestavbě zdravotního stře- ní zásah v případě požáru. diska č. d. 2. Bývalý vchod od silnice byl zrušen a zbudován nový, z jižní strany, směrem k městu Doplněk a pohodlné schodiště do poschodí. V přízemí by- dle usnesení rady MNV v Olešnici ze dne 8. 4. la zbudována lékárna se skladištěm a laboratoří 1971. V zápise obecní kroniky za uplynulý rok je a byt s vlastním vchodem. V poschodí jsou umís- kromě regionálních událostí zaznamenána i poli- těny ošetřovny praktického a zubního lékaře tická otázka v našem státě. Navazujíce na záz- s přilehlými čekárnami, dále pak ošetřovny žen- nam v kronice z r. 1968 je třeba vystihnouti i rok ského a dětského lékaře se společnou čekárnou. 1969. V dubnu dochází ke změnám v politickém V budově zřízeno ústřední topení, zvenku pak a později i ve státním vedení. Teprve po těchto dům opatřen fasádou. změnách je veřejnost postupně seznamována Stavebníkem byl okresní ústav národního zdra- s pravdivým stavem vývoje naší společnosti ví, stavbu prováděl okresní stavební podnik. Cel- v uplynulých létech. Výsledkem lednového zase- kový náklad s přestavbou činil asi 600 000 Kčs. dání ústředního výboru KSČ v roku 1968 mělo Ošetřovny se do nově upravených místností být nezbytné řešení nastalé krize ve společnosti, nastěhovaly 26. března 1970, lékárna 9. dubna odstranění chyb a deformací uplynulých let a roz- 1970. vinutí široké aktivity občanů celé vlasti. Během přestavby byly ošetřovny umístěny Polednové vedení strany bylo nejednotné a sla- v domě Dr. Čípka č. 24, lékárna od svého zřízení bé. Zůstali v něm funkcionáři odpovědní za mi- r. 1928 byla v domě č. 123. nulé deformace a nedostatky, ale přibyli i někteří Olešnický zdravotní obvod činí tyto obce: Oleš- funkcionáři, kteří se později projevili jako před- nice, Crhov, Křtěnov, Lhota, Hodonín, Louka, Roz- stavitelé pravice. Zneužili svého postavení síčka, Ústup, Veselka, Kněževes a Jobova Lhota. a umožnili nástup pravice, v jejíchž rukou byly Obvodním lékařem jest MUDr Jiří Riegl nar. i sdělovací prostředky. Tak se stalo, že záměry 23. 2. 1934 v Hrotovicích okres Třebíč, zubním lednového pléna byly vykládány různě, nejedno- technikem Jos. Smetana, nar. 14. 3. 1914 v Nivni- tně a pod líbivými hesly jako „socialismus s lid- ci okres Uherský Brod a lékárníkem PhMr. Alois skou tváří, vylepšení socialismu, československé Vašků, nar. 6. 2. 1911 v Prostějově. jaro“ a pod., získala si pravice značné množství Odborní lékaři nemocí dětských a ženských poctivých lidí. Lidé naší země uvítali lednové za- dojíždějí do Olešnice pravidelně z boskovické ne- sedání KSČ a z něho plynoucí změny, těšili se, že mocnice. V olešnickém zdravotním středisku pra- budou odstraněny nedostatky a chyby minulých cuje dále 5 zdravotních sester. let, ke kterým se nikdo nechtěl vracet. I naši ob- čané vítali změny ve vedení, při tom však setrvá- Nová protipožární výzbroj vali na pozicích socialismu. Nechtěli se vracet do Zrušením užitkového vodovodu z obecního doby před únorem 1948 ani před lednem 1968. rybníka a odklizením kašny z náměstí se stalo, že Proto v naší obci byl zachován klid, nedošlo

– 156 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 157

k žádnému skandalizování funkcionářů, nedošlo v obci spotřeba vody. V letních měsících byl ná- k narušení socialistického hospodářství, všechny sledkem toho pociťován nedostatek vody v do- orgány v místě pracovaly svým životem a řešily mech výše položených. Aby se tomu odpomohlo, dané problémy. byla r. 1969 zbudována na Člupkově poli nad Po srpnových událostech roku 1968 až do dub- mlékárnou vodovodní nádrž, která se v nočních na 1969 prožívá naše společnost soustavnou kri- hodinách, kdy jest odběr vody minimální, naplní zi, panuje nervozita, napětí a prohlubují se hos- vodou, která jinak jest nevyužita. Nádrž jest kru- podářské těžkosti. Tak tomu bylo i u nás v Oleš- hového půdorysu, jest postavena z železobetono- nici. Teprve po dubnovém zasedání ústředního vých panelů a má obsah 250 m3. Naproti mlékár- výboru KSČ roku 1969 jsou postupně zveřejňová- ně byla zbudována menší nádrž o obsahu 20 m3 ny důkazy z uplynulého období, nastává konsoli- s potřebnou místností. Do této nádrže teče voda dace poměrů, zastavil se růst cen a přibývá zboží samospádem a odtud se dvěma motorovými čer- v prodejnách. Postupně během roku 1969 si ob- padly tlačí do vodojemu na Člupkově poli. Sta- čané na základě zveřejňovaných dokumentů vebníkem byla Okresní vodohospodářská správa z uplynulého období ověřují situaci kritického v Boskovicích. období, zaujímají stanoviska a postupně se pře- Voda do vodojemu byla napuštěna 17. března svědčují, že v srpnu 1968 nešlo o žádnou okupa- 1971. Velký tlak vody však způsobil, že u někte- ci naší země, ale o internacionální pomoc dle Var- rých starších vodovodních přípojek popraskalo šavské smlouvy, protože socialismus v naší vlasti vedení. byl ohrožen. Druhá polovina roku 1969 byla pak věnována Chodníky v klidu a tvořivé práci na přípravu oslav V ulici vedoucí k Trpínu byly tohoto roku dány 25. výročí našeho osvobození. chodníky z cementových dlaždic. Práce provede- na v akci Z. Náklad 20 129 Kčs, hodnota díla 33 Rok 1970 270 Kčs. Dlaždice položili zaměstnanci obce.

Počasí a úroda Meliorace Zima tohoto roku byla poměrně mírná. Paměti- Zemědělské půdy rok po roku ubývá, zatímco hodná byla tím, že dlouho trvala a že bylo hodně zemědělských výrobků jest stále více potřeba. sněhu. Tento napadl na nezmrzlou zem v polovi- Proto se více užívá umělých hnojiv, mořidel a ji- ně listopadu a trval bez přestávky do počátku ných chemických prostředků a přikročuje se dubna. V hlubokých úvozech ležel do poloviny k zúrodňování půdy, hlavně k melioraci pozem- tohoto měsíce. Sněhu bylo tolik, že zajíci volně ků. přelézali přes zaváté ploty do zahrad a udělali vel- Odvodnění provedené na katastru naší obce ké škody na ovocném stromoví. Pod tíhou sněhu v létech 1926–28 bylo již zpustlé. Mnohé pozem- se zbořilo několik starších kůlen a stodol. Cestá- ky, hlavně v Širokých lukách, byly zamokřené, řům dalo hodně práce, aby udrželi silnice sjízdné. dávající jen malou úrodu, většina luk zbahněná, Ozimé obilí špatně přezimovalo a na jaře se na nichž se nedalo použít strojového zařízení muselo z velké části zaorávat. V době senoseče a kde se klidilo málo sena špatné jakosti. a žní bylo počasí deštivé, seno se z části silážova- Menší drenáže, hlavně nad Puchárnou k Samo- lo, obilí se muselo dosušovat. Úroda byla jen pro- tínu, provedlo hospodářství Státního statku střední. Brambor a řepy bylo hodně. Podobně se v Olešnici svým nákladem a svými pracovníky. urodilo hodně ovoce, hlavně jablek, kterými se V létech 1967–68 provedena meliorace v Širo- krmilo drobné hospodářské zvířectvo. kých lukách na výměře asi 40 ha. Skoro všechna Průměrné ceny zemědělských výrobků: 1 q pše- práce, hloubení struh, kladení trubek i zasypání, nice 180 Kčs, žita 155 Kčs, ječmene krmného 140 provedena strojově. Práci řídilo ředitelství Stát. Kčs 1 q, ječmene sladového 175 Kčs, ovsa 135 Kčs. statku, které také hradilo náklad 398 839 Kčs. Provedení meliorace na pozemcích za Lamber- Stavba vodojemu kem, sousedících s katastrem trpínským, mohlo Místní průmyslové podniky, masna, mlékárna se provésti až po provedení regulace Olešničky a sodovkárna zvyšují svoji výrobu a proto stoupá nad Šimkovým mlýnem. Toto se stalo v létě

– 157 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 158

r. 1969 nákladem Správy toků a drenáží vBlan- úbytek obyvatel. Zemědělství jest zmechanizová- sku. Délka toku 3,60 km, náklad asi 620 000 Kčs. no, mladí lidé opouštějí vesnici a odcházejí do Veškerá práce provedena výkonnými stroji. měst, do průmyslu. Proto obce ležící při dráze, V zimě 1968–69 byly vykáceny stromy, hlavně kde jsou průmyslové podniky, velice vzrostly. olše, rostoucí dle potoka. Některé starší chalupy na Veselce, ve Lhotě Roku 1970 byl postaven nový most na cestě ze i v Olešnici, v části obce Vejpustek, jsou neobyd- silnice k Faustkově samotě. leny. Koupili si je občané z Brna, či jiných měst, Odvodnění okolích luk bylo provedeno r. 1969 kteří zde tráví svoje volno a svoji dovolenou. nákladem Stát. statku. Náklad činil 192 589 Kčs. Příští rok byly odvodněny louky Nedvídek a Žlí- Pohyb obyvatel bek v rozloze 21 ha. Obec / Rok 1793 1834 1885 1921 1961 1970 Z odvodněných luk byly pak odstraněny paře- Blansko 980 1 353 2 763 4 165 9 521 11 853 zy, louky zorány a zasety směskou. Některá zů- Adamov 334 759 998 3 139 3 789 stanou polem, jiná po čase budou zaseta trávou. Rájec 660 1 414 1 782 1 768 3 118 Letovice 1 522 1 600 2 668 3 134 3 223 3 457 Stavba márnice Ole‰nice 1 370 1 523 2 268 1 821 1 650 1 705 Stará márnice na katolickém hřbitově byla po- Crhov 253 279 324 311 242 224 stavena r. 1859, uprostřed zadní zdi hřbitova. By- Kfitûnov 212 239 310 308 209 217 la otočena do hřbitova štítem, uprostřed byly dvé- Lhota u Ole‰. 117 172 202 185 131 95 ře a po obou stranách po jednom okně. Za dveř- Louka 223 209 265 285 203 159 mi byla síňka, v levo pak umrlčí komora, v pravo Rozsíãka 205 225 307 296 215 180 byt hrobníků, později skladiště. Dříve při severní Ústup 188 205 228 183 101 81 straně márnice býval malý dvoreček, ohraničený KnûÏeves 115 134 192 159 168 156 deskovým plotem. Veselka 96 161 193 143 63 46 Když r. 1959 byl hřbitov prodloužen ocitla se Jobova Lhota 145 120 59 44 márnice uprostřed hřbitova a překážela průcho- du. Proto r. 1970 byla zbořena a týž rok postave- Nová fasáda na škole ná nová márnice v levém zadním rohu nové části Naše škola slouží svému účelu již 50 roků. Za hřbitova. Stavba provedena svépomocí. Náklad ta léta byla již několikrát uvnitř opravena. Byly 12 247 Kčs hradil místní národ. výbor. vyměněny podlahy ve třídách a okna ze severní a západní strany. Do budovy bylo zavedeno elek- Sčítání lidu trické vedení a zbudováno ústřední topení. Dále Dne 1. prosince 1970 bylo provedeno v celé re- přebudováno sociální zařízení. publice sčítání lidu, domů a bytů.V Olešnici bylo Roku 1970 došlo i k výměně fasády. Stará omít- napočteno 1 705 obyvatel s trvalým pobytem. ka byla otlučena a budova nově nahozena a ost- Z toho 833 mužů a 872 žen. Dle věku jest 438 dě- říknuta. Stavební náklad činil 295 193 Kčs. tí do 15 r., 1 050 občanů od 15 do 60 roků a 307 Práci provedl Okresní stavební podnik v Blansku. lidí starších 60 r. Vedoucí stavby byl Josef Horáček, Olešnice čp. 239. Dle národnosti jest 1 680 Čechů, 10 Slováků, 4 Němci a 11 Maďarů. Poměry náboženské nebyly Oprava vězních hodin sledovány. Hodiny na věži farního katolického kostela by- Obydlených domů jest 410, počet bytů 532. ly majetkem obecním. Vyrobil je Josef Mareš, ho- Z toho počtu jest 2 % bytů o 1 místnosti, 3 1/2 % dinář v Poděbradech r.1882. V posledních létech bytů s kuchyní a 1 místností, zbytek s více míst- šly již nepřesně a jejich každodenní natahování nostmi. činilo obtíže. Proto učiněna dohoda mezi míst- Polovina bytů má ústřední nebo etážové topení. ním národ. výborem a farním úřadem o společ- Elektřinu má 94 % bytů, vodovod 84 % bytů, ply- ném zakoupení nových hodin. Po slyšení odbor- nový, nebo elektrický sporák 36 %, chladničku 55 níka usneseno staré hodiny dáti na opravu, pro- %, televizor 65 %, motocykl 24 %, auto 12 % rodin. tože jejich zařízení jest velmi dobré jakosti. Od posledního sčítání r.1961 v Olešnici přibylo Na jaře r. 1970 byly proto hodiny z věže se- 55 obyv. V okolních vesnicích nastal však citelný jmuty a odeslány k opravě fi. Pragotron Praha.

– 158 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 159

Zpět byly přivezeny až v polovině listopadu. Na velmi ztěžovaly senoseč. Větší část jetele se mu- věž umístěny teprve po zhotovení skříně dne 24. sela zesilážovat. listopadu 1970. Hodiny mají samočinné nataho- Počátkem července však nastalo suché počasí vání a odbíjí hodiny i čtvrtě na zvláštní cimbály. a až do zimy nenamoklo. Žně se pohodlně odby- Oprava hodin stála 35 734 Kčs. Místní národní ly, obilí se sklízelo kombajny na přímou sklizeň výbor přispěl částkou 20 000 Kčs, zbytek hradil a nemuselo se dosušovat. Úroda byla nadprůměr- farní úřad z příspěvků farníků. Jsou majetkem ná a nedocházelo ke ztrátám. Brambory a řepa kostela. však byly následkem sucha drobnější. Teplé počasí pak trvalo až do konce roku. Úprava kluziště Zásluhou členů organizace socialistické mláde- Srážky během roku byly následující: že v Olešnici bylo r. 1970 zbudováno nad silnici Mûsíc m/m Mûsíc m/m Mûsíc m/m Mûsíc m/m k Veselce, u koupelny, kluziště. Toto bylo urov- Leden 22,4 Duben 38,2 âervenec 36,6 ¤íjen 20,6 náno, oploceno prkennou ohradou a osvětleno. Únor 28,9 Kvûten 64,0 Srpen 34,5 Listopad 43,9 Práce byla provedena v akci Z, náklad činil 11 Bfiezen 38,1 âerven 109,5 Záfií 42,0 Prosinec 35,7 932 Kčs, hodnota díla 35 000 Kčs. 50 let KSČ Změna na evang. faře V květnu tohoto roku uplynulo již 50 roků od Na jaře r. 1970 odešel dosavadní evangelický doby, kdy 22 poslanců a 5 senátorů českosloven- farář v Olešnici Miloslav Klapuš po 22 letém zde ské strany sociálně demokratické, levicově orien- působení do Ústí nad Orlicí. tovaných, vystoupilo ze své mateřské strany a za- Novým evang. farářem zde se stal Jiří Širůček, ložilo Komunistickou stranu československa, kte- dosavadní farář v Jimramově. Narozen jest rá v únoru r. 1948 převzala vedoucí úlohu v naší 2.května 1915 v Bílině, okres Teplice v Čechách. vlasti. Působil jako farář v Třeběnicích, okres Litoměři- Tohoto výročí bylo v Olešnici vzpomenuto na ce, a v Horní Krupé, okres Havlíčkův Brod, a pak slavnostní schůzi místního národního výboru, 19 r. v Jimramově. vesnické organizace Komunistické strany a Ná- Jeho instalace se konala za velké účasti věří- rodní fronty, konané dne 13. května r. 1971 cích dne 13.září 1970. v Osvětové besedě. Za poznamenání sluší, že slavnosti se zúčastnil Slavnostní projev měl ředitel školy v. v. Čeněk a nového faráře přivítal i administrátor olešnické Sychra. Schůzi zpestřilo vystoupení dramatické- katolické fary P. Frant. Kšica. ho kroužku při místní základní devítileté škole za řízení učit. Svobodové a hudebního kroužku při Nový ředitel školy. Osvětové besedě za řízení ředitele kůru Mirosla- Počátkem školního roku 1970-71 ujal se správy va Blahy. Při této příležitosti složilo 12 nových pi- místní základní školy dosavadní zdejší učitel Mi- onýrů z naší školy pionýrský slib a obdrželo rudé roslav Slavíček. Tento jest místním rodákem. Na- šátky. Někteří zasloužilí členové KSČ obdrželi od rodil se 19.března 1944. okresního výboru KSČ pamětní medaile. Dosavadní ředitel zdejší školy Jan Jílek byl Předseda MNV Ludvík Sedlák pak podal zprá- jmenován učitelem v Jenči u Černé Hory. vu o plnění závazků uzavřených na počest 50. vý- ročí KSČ. Slavnost byla zakončena Internacioná- Rok 1971 lou.

Počasí a úroda Úpravy v domě č. 117 Rok 1971 byl rokem úrodným. Žita, pšenice, je- Roku 1960 koupil MNV v Olešnici pro potřeby tel i ozimé směsky dobře přezimovaly, nic se ne- veřejnosti od sourozenců Němečkových jejich muselo na jaře zaorávat. dům čp. 117. Kupní cena činila 150 000 Kčs. Na Jaro se dostavilo časně a bylo polním pracem úhradu tohoto obnosu prodal MNV domek čp. příznivé. Proto se setí jařin i sadba brambor a je- 385 Janu Jílkovi za 60 000 Kčs a domek čp. 386 jich ošetřování dobře a včas provedly. V měsíci Vilému Skoumalovi, též za 60 000 Kčs. Scházejí- červnu nastaly však časté a vydatné deště, které cích 30 000 Kčs uhradil okresní národní výbor.

– 159 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 160

Počátkem roku 1971 se započalo s úpravou do- Již v měsíci říjnu jmenoval výbor Národní fron- mu. V přízemí, v bývalém bytě, upraveny byly ty v Olešnici tzv. místní volební komisi, která mě- místnosti pro místní lidovou knihovnu. Byla od- la volby v Olešnici říditi. Předsedou komise jme- straněna příčka mezi místnostmi, dána nová pod- nován Jos. Proks, ředitel Masného průmyslu a ta- laha, nové elektrické osvětlení, místnosti nově jemníkem Čeněk Sychra, ředitel školy v. v. omítnuty a vymalovány. Stavební náklad 23 967 Volební komise po návrhu vesnické organisace Kčs uhradil okresní národní výbor. Knihovna byla komunistické strany československa a místní or- do nových místností přestěhována v červnu t. r. ganisace československé strany lidové, dále růz- Z bývalé prodejny masa zřízena autobusová ných masových organisací a místních podniků, čekárna. Pořízeny sem nové dvéře s oknem sestavila kandidátní listinu pro volby do místního a místnost byla nově omítnuta a vymalována. Če- národ. výboru. Kandidáti byli představeni obča- kárna jest v nočních hodinách osvětlena a opatře- nům na veřejné schůzi, konané 15. listopadu v sá- na dvěma lavicemi. Do provozu byla dána 24. le Osvětové besedy. Schůze se také zúčastnili února t. r. Pořizovací náklad 6 000 kčs uhradil kandidáti do vyšších zastupitelských sborů a ob- ONV. čané byli seznámeni s jejich volebním progra- Místnosti v poschodí domu jsou pronajaty za mem. byty. Později zde budou dle potřeby kanceláře V předvolební kampani byla uspořádána 12. li- MNV. stopadu veřejná schůze mládeže a 13. listopadu Bývalá porážka ve dvoře domu byla upravena zavítal do Olešnice pěvecký soubor Rudé armády, na dílnu pro ruční práce chlapecké při zdejší zá- u nás dočasně ubytované, z Vysokého Mýta. kladní devítileté škole. Naše průmyslové podniky upravily výlohy ob- Bývalou udírnu pronajal Automoto klub při zá- chodů, kde informovaly občany o práci na závo- kladní org. Svazarmu a upravil si zde svoji dílnu. dech a svých plánech do budoucnosti. Bývalou lednici pronajal Spolek chovatelů drob- Společná kandidátka Národní fronty byla ve ného zvířectva pro uskladnění výstavních bud volbách dne 26. a 26. listopadu schválena. a klecí. K volbám bylo zapsáno 1 133 občanů. Společ- Před domy č. 117, 118 a 119 bylo zbudováno r. nou kandidátku volilo asi 99,5 % voličů. 1971 nástupiště autobusů. Byl zde rozšířen chod- Z celkového počtu 29 poslanců MNV jest 22 ník a vozovka byla zpevněna asfaltovým postři- mužů a 7 žen. Dle stáří jest jich 15 do 35 let věku. kem. Práce provedena v akci Z, pořizovací náklad Dle politického přesvědčení jest 17 členů KSČ, 2 činil 5 050 Kčs členové ČSL a 10 bezpartijních. Místnost bývalé knihovny v poschodí Radnice Dle zaměstnání jest 14 dělníků, 8 vedoucích byla upravena v zasedací síň míst. nár. výboru. podniků a 7 úředníků. Byla zde dána nová podlaha a místnost byla vy- Do okresního národního výboru byli za naši malována. Pořizovací náklad 10 184 Kčs. obec zvoleni: Miloš Švanda, stav. technik z Oleš- nice č. 358 a Aloisie Říhová z Veselky. Do veřejného užívání přišel i dům č. 115. Jeho Do krajského národního výboru za naši obec majitel Jaroslav Havlíček zemřel dne kandidovala a byla zvolena Vil. Wetrová z Prostř. 12. listopadu 1969 ve věku 63 let bez dědiců Poříčí. a poslední vůle. Jeho majetek proto připadl jako Do České národní rady zvolen František Roz- odúmrť státu, do správy MNV. Přidělen byl krej- hoň, brusič v Minervě v Boskovicích. čovskému družstvu „Vkus.“ Družstvo vyměnilo Do Sněmovny lidu zvolen Jindřich Zedník, u domu okna, zbudovalo novou instalaci elektr. strojní zámečník z Prostějova. vedení, postavilo sociální zařízení a zřídilo zde Do Sněmovny národů zvolena v naší obci Li- svoji pracovnu a skladiště. Začalo se zde pracovat buše Foretová, dělnice z Velkých Opatovic. 10. února 1972. Volby se konaly v sále Osvětové besedy, sál Volby i předsálí bylo vkusně ozdobeno. Dle vládního usnesení byly r. 1971 vykonány v celé republice volby do sněmoven všech stupňů Dne 17. prosince 1971 se konala v sále Osvěto- národních výborů. vé besedy I. schůze místního národního výboru,

– 160 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 161

na které byl zvolen předsedou MNV Jaroslav Va- dávání pro případ vožení hnoje. Při chalupě byla lenta, ředitel St. spořitelny v Boskovicích, bytem v plotě dvířka, jimiž se vcházelo na náspí a odtud v Olešnici č. 118 a uvolněným tajemníkem Franti- do síňky. Tato byla osvětlena jen malým okén- šek Synek, stavební technik n. p. Ingstav Brno, kem ve dveřích, vydlážděna kamenem a vedly bytem v Olešnici č. 253. z ní dveře do světnice, komory a dřevěné schody Dále byli zvoleni tito členové rady MNV: na půdu. Světnice byla čtvercová místnost s trá- Vladimír Vávra, vedoucí mlékárny, č. d. 376, movým stropem a hliněnou podlahou, zv. zem. Josef Cveček, dělník v Centrofloru, č. d. 267, Byla osvětlena dvěma malými okny do ulice Vladimír Dvořáček, mistr v Kovodíle, č. d.456, a jedním do dvora. Vyhřívána byla kachlovými Alena Bednářová, úřednice v mlékárně, č. d. 130, kamny, v nichž se topilo v kuchyni. Ve světnici ži- Josef Švejda, agronom hosp. St. statku, č. d. 403, la celá rodina. Kromě stolu a malované truhly by- František Žíla, klempíř v míst. hosp., č. d. 28, ly ve světnici dvě postele a pod nimi „šufle“, Jana Pešová, úřednice v masném prům., č. d. 159, v němž spaly děti. Ve světnici stával také tkalcov- Bohuslava Koukolová, dělnice na St. statku, č. d. 441, ský stav, jinak „veřtat“. Byla tedy světnice i pra- František Šutera, dělník v masném prům., č. d. 290. covištěm. Ze světnice vedly dveře do kuchyně. Tato byla jen malá místnost, osvětlená jen malým Při místním národním výboru jsou ustanoveny oknem do sousedova dvora. V kuchyni byl krb 4 komise, totiž: zv.“vandrholec“, později sporák. Za kuchyní komise plánovací a finanční, předseda Vl. Vávra, a síňkou byla komora pro uskladňování brambor komise výstavby, předseda Vlad. Dvořáček, a ukládání jídla a pod. K hlavní budově přiléhal komise veřejného pořádku, předseda Josef Cveček, příčně dřevník a chlévek pro kozy. Na dvorku by- komise kulturní a zdravotní, před. Alena Bednářová lo umístěno hnojiště a při něm dřevěný záchod. dále výbor lidové kontroly, před. Jar. Pokorná Plán chalupy č. 243 na Vejpustku. Měřítko 1:100 a Sbor pro občan. záležitosti, před. Boh. Koukolová Rok 1972 Nová autobusová linka Přáním občanů z Ústupa a Veselky již po mno- Stavba továrny Lidokov ho let bylo domoci se autobusového spojení, aby Roku 1884 postavil olešnický soused František jejich děti mohly pohodlně jeti do školy, oni pak Holc na zahradě svého domu č. 117 tírnu lnu, ji- do zaměstnání, pro nákup a pod. Nejdříve bylo nak zv. pazdernu, s malým bytem a skladištěm. nutno vybudovat potřebné komunikace. Silnice Měla č. 229. Roku 1924 koupil pazdernu Jan Hla- z Ústupa do Sulíkova upravena byla již dříve, sil- vica, krejčí z Brna, který ji velkým nákladem pře- nice z Kněževse na Veselku a do Ústupa v po- stavěl v menší továrnu na výrobu oděvů a prádla. sledních létech. Potom teprve se mohlo žádati ře- Roku 1930 stal se jejím majitelem Augustin ditelství české dopravy autobusové o zavedení Konrád z Olešnice č. 89, který zde zavedl výrobu nové linky. Akce se zdařila a dnem 1. září 1971 bavlněných látek. Pracovalo zde asi 30 tkalců. vešla linka v život. Roku 1952 byla továrna znárodněna a zapojena do nár. podniku Vitka Brněnec. Popis olešnických chalup Roku 1957 převzal provozovnu n. p. Kovodílo V posledních létech bylo u nás zbořeno mnoho Brno. Provedena zde větší adaptace, aby byla starých chalup, aby udělaly místo novým pohodl- uzpůsobena na výrobu menších výrobků slabo- ným domkům a nebude dlouho trvat a zmizí proudé elektrotechniky. Roku 1961 převzalo pod- i chalupa poslední. Proto pokládám za potřebné nik družstvo Lidokov Boskovice, které zde sou- něco o nich napsati. Chalupy stály hlavně na Vej- středilo výrobu několika druhů klíčů a zámků pro pustku. Byly postaveny ze dřeva na kamenné po- elektrické rozvaděče. Dále zde bylo vyráběno dezdívce. Byly nepodsklepené, do ulice obrácené montované etážové a ústřední topení. štítem. Pokryty byly šindelem, lomenici měly Stávající objekty byly pro výrobu nevhodné ozdobenou a opatřenou nápisem, který hlásal, a málo prostorné. Proto výbor družstva Lidokov kdo a kdy chalupu postavil. Při chalupě byla ma- v Boskovicích mínil provozovnu v Olešnici zrušit lá zelinářská zahrádka. Dvorek byl od ulice ohra- a pracovníky přemístit do Kunštátu. Společným ničen prkenným plotem, jehož část byla na vyn- úsilím pracujících se však podařilo, že tento ná-

– 161 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 162

vrh byl odvolán a rozhodnuto v Olešnici zbudo- Na jaře 1972 byl konečně dům opatřen fasá- vat novou, moderní provozovnu, která by vyho- dou. vovala všem požadavkům moderního pracoviště. Stavební projekt vypracovala r. 1965 Krajská Podle situačního plánu obce mají býti průmy- organisace pro technický rozvoj místního hospo- slové podniky pod městečkem, na katastru obce dářství v Brně. Investorem byl místní komunální Křtěnova. Jednání s majitelem pozemku bylo vel- podnik městyse Olešnice, stavebníkem okresní mi svízelné. stavební podnik, vedoucí Josef Horáček čp. 239. Terénní úpravy byly zahájeny na podzim r. Celkový stavební náklad činil 1970. Výstavbu provozovny převzalo družstvo 735 845 Kčs. Na toto vydání přispěl stát obno- Druexpo Brno, dále Montované stavby Brno sem 120 000 Kčs. Místní národní výbor v Olešni- a Meliorační družstvo Jevíčko. Družstvo Lidokov ci přispěl 96 000 Kčs. Dne 1. března 1972 byla Boskovice podílelo se svými subdodávkami ve kancelář komunálního výboru přestěhována výši 1 300 000 Kčs. Při stavbě také vydatně po- z budovy býv. pivovaru do nových místností. Dá- máhal Stát. statek v Olešnici. Pracovníci provo- le byly sem přestěhovány provozovny: dámského zovny v Olešnici odpracovali na brigádách téměř krejčovství, holičství, kadeřnictví, obuvnictví, 26 000 hodin. Výstavba v hodnotě 5 300 000 Kčs sklenářství a sběrna prádla. Mimo budovu zůsta- byla provedena za 18 měsíců. Stavbu řídil Alois ly provozovny: stolařská umístěná v domě č. 300, Brokl, stavitel v Olešnici. klempířská v domě č. 28, opravna aut umístěná Přestěhování celého provozu do nových objek- v domě č. 44 ve Křtěnově a opravna radiových tů bylo provedeno na úkor dovolené pracovníků. přijímačů a televizorů, umístěna v téže vsi, v do- Slavnostní otevření nové provozovny konalo se mě č. 24. Dále komunální podnik obstarává služ- 6. října 1972 za velké účasti pracovníků závodu, bu stavební, dopravu osob a zboží, sklad topného zástupců místního, okresního a krajského národ- plynu a pohřebnictví. ního výboru a představitelů KSČ a družstev. Pří- Dnem 1. ledna 1973 byl komunální podnik tomné uvítal předseda družstva Lidokov v Bosko- městyse Olešnice zapojen do oblastního podniku vicích Eduard Staněk. komunálních služeb v Letovicích jako sdružená Slavnostní otevření provedl předseda krajské- provozovna 6. ho výboru Českého svazu výrobních družstev v Brně Ladislav Vlček. Dvacet pět pracovníků provozovny bylo vyzna- Přístavba školy menáno za zásluhy o rozvoj družstva. V okolních vesnicích došlo v posledních letech Vedoucím provozovny jest Josef Polák z Kun- ku zrušení školy. štátu, mistrem Vladimír Dvořáček z Olešnice čp. Již dříve zrušena škola v Jobově Lhotě a Vesel- 456. V podniku pracuje 82 dělníků. ce. Roku 1962 přestalo se vyučovat v Ústupě, r. Objekt staré provozovny bude vhodně upraven 1964 v Crhově, r. 1963 ve Lhotě a r. 1970 v Kně- na auto - opravárenskou činnost. ževsi. Vyučuje se jen v Louce, Rozsíčce a Trpíně. Tato skutečnost spolu s růstem obyvatelstva Stavba „Domu služeb“ v Olešnici způsobila růst počtu žáků, kteří nav- Místní národní výbor koupil r. 1964 od Josefa štěvují olešnickou školu. Dvanáct učeben nesta- Řehůřka, býv. pekaře, dům na náměstí č. 25. Ce- čilo. Střídavě se v nich vyučovaly ze děti na stanovena 28 114 Kčs, byla zaplacena okres. 16 tříd. Toto ztěžovalo práci učitelů a bylo ne- národním výborem. Dům byl přidělen místnímu vhodné pro žáky, hlavně v zimě, kdy jest den komunálnímu podniku a nazván „Dům služeb.“ krátký a cesty neschůdné. Počátkem r. 1969 došlo k přestavbě domu. By- Sdružení rodičů a přátel školy proto žádalo ly vybourány příčky v domě. krajský národní výbor, aby Výchovný ústav mlá- V zimním období 1969 - 70 byla vazba podlo- deže v Olešnici byl zrušen a budova bývalé ze- žena a nosné zdi zbořeny. Na jaře r. 1970 byly po- mědělské školy byla přidělena pro vyšší ročníky staveny zdi nové. základní devítileté školy. Žádost tato byla zamít- V létě 1971 byla sejmuta vazba domu a tento nuta, byla však povolena nádstavba dvou tříd nad byl zvednut na poschodí a zastřešen. Bylo také školní jídelnou státním nákladem. K nádstavbě provedeno vnitřní zařízení domu. došlo na podzim r. 1971 a do konce roku byla

– 162 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 163

stavba v hrubých zdech dokončena a zastřešena. Neštěstí Počátkem r. 1972 bylo pracováno na vnitřní úpra- Dne 17. května 1972 došlo k neštěstí v domě č. vě a na jaře byla zhotovena fasáda. Při každé tří- 235 v Olešnici. Dvanáctiletý syn majitele domu dě jest kabinet a soc. zařízení. Miloš Paleček hrál si se svým kamarádem Pa- Stavbu provedl Okresní stavební podnik vlem Schusterem z d. č. 279 s nabitou puškou. Při v Blansku a řídil ji Josef Horáček z Olešnice hře vyšla rána, jíž byl Pavel Schuster smrtelně č. 239. zraněn. Stavební náklad činil asi 410 000 Kčs. V nových učebnách se začalo vyučovat 1. září Práce MNV 1972. Dále byla v základní devítileté škole prove- R. 1972 byly provedeny na obci různé práce na dena adaptace elektrického vedení, rozhlasu, to- státní náklad. Buď svépomocí občanů, tzv. akce pení a vody. Položeno bylo 550 m2 parket a všech- Z, aneb bez pomoci, čistě nákladem státu, dle vo- ny místnosti a chodby byly nově vymalovány. Fi- lebního programu. Podařilo se dále, že různé dal- nanční náklad těchto oprav činil 312 437 Kčs ší práce byly zařazeny do rozpočtu okres. národ- a byl hrazen z fondu vládní reservy. ního výboru a zdárně provedeny. Na jaře bylo v akci Z urovnáno náměstí, hlavně u budovy bý- Oprava evangelického kostela valého pivovaru, nákladem 7 952 Kčs. V létě bylo Z podnětu nového českobratrsko-evangelické- náměstí posypáno drtí a vyasfaltováno. Vydání ho faráře v Olešnici Jiřího Širůčka došlo v létech s tímto činilo asi 15 000 Kčs. Podobně byla vyas- 1971–2 k opravě evang. kostela. faltována vozovka na Horním Vejpustku nákla- Původně byl kostel pokryt šindelem, na který dem asi 12 000 Kčs a cesta za oběma stodolama koncem minulého století položena břidlice. a ku Lhotě v délce 1 785 m, což si vyžádalo ná- V posledních létech byla již krytina vadná a pro- kladu 126 000 Kčs. to přikročeno k její výměně. Dále byla provedena v akci Z kanalizace na Roku 1971 byla břidlice se šindelem odstraně- Horním Vejpustku a u Puchárny. Staveb. náklad na, vazba na kostele opravena a tento pokryt ce- činil 20 669 Kčs, hodnota díla 36 731 Kčs. Potůček mentovými taškami, které již v minulém roce tekoucí od Holcovy cihelny byl pod smetištěm zhotovil člen sboru Boh. Prudký z Olešnice č. d. dán do cementových trub, aby mohlo býti sme- 355, stár 68 roků. tiště zvětšeno. Náklad 10 072 Kčs, hodnota díla Práci tesařskou provedli bratři Kovářové z Vel- 19 297 Kčs. V akci Z byly dále zbudovány chod- kého Tresného a práci klempířskou Frant. Žíla níky v Cihelně a upraveny krajnice vozovek. z Olešnice č. 28. Roku 1971 byla také obnovena V podzimních měsících došlo k rozšíření veřej- fasáda kostela z jižní strany. ného osvětlení v nové části městečka, která vzni- Roku 1972 bylo v pracích pokračováno. Byla ká za evangelickým hřbitovem. Bylo zde zbudo- provedena obnova fasády ze severní strany koste- váno 5 moderních osvětlovacích těles nákladem la a věže. Dále bylo provedeno oplechování říms 55 456 Kčs. měděným plechem a nátěr dveří a oken. Konečně Dále byla v těchto místech provedena přeložka byly opraveny věžní hodiny, byl dán nový cifer- VN trafostanice. Nový transformátor byl postaven ník a ručičky. při silnici k Trpínu za domem č. 314. Náklad za Jiří Hlaváček z Olešnice a Jiří Toul z Ústupu přeložku činil 152 000 Kčs. Koncem roku zbudo- zhotovili samočinné natahování hodin. váno bylo ve všech místnostech Radnice ústřední Celkové vydání s opravou kostela činilo více topení. Náklad pořizovací činil 61 000 Kčs. Práci než 70 000 Kčs. Na toto vydání přispěla Jeroný- provedli pracovníci družstva Lidokov v Olešnici. mova jednota, společnost po podporování chu- dobných sborů, obnosem 18 000 Kčs, ostatní hra- 50 r. SSSR zeno z pokladny sborové. Veškerá pomocná prá- Dne 26. října konána veřejná schůze MNV ce provedena členy sboru zdarma. R. 1971 to bylo a MV NF v Osvětové besedě, na níž mluvil před- asi 2000 hodin, r. 1972 asi 2 800 hodin. seda MV NF s. Frant. Okáč o vzniku Sovětského Práci, kromě faráře, řídilo staršovstvo sboru, svazu. které má 12 členů a v jeho čele stojí kurátor Vlas- Dne 5. listopadu v 9 hod odstartovala štafeta timil Člupek, kovář, Olešnice č. 189. přátelství. Zdravici závodů a splněné závazky

– 163 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 164

předal předseda MNV Jaroslav Valenta. Doprovod ve vojenské nemocnici v Praze na Karlově ná- štafety do Crhova tvořili chovanci míst. domova městí. mládeže a žáci zdejší školy. Roku 1927 stal se obvodním lékařem v Olešni- Během prosince uspořádány 4 zájezdy do Pra- ci a od té doby pracoval velmi svědomitě a ne- hy na výstavu „50 roků SSSR.“ zištně mezi naším lidem a získal si o celý náš kraj široké zásluhy. Stanislav Neumann zemřel Za okupace se neohroženě postavil do boje za Dne 28. května 1972 zemřel v městě Eidhoven osvobození vlasti, léčil raněné a nemocné členy v Holandsku olešnický rodák Stanislav Neu- partyzánských skupin a po osvobození se stal mann. Tento se narodil 8. května 1903 v domě čp. předsedou revolučního národního výboru. Za 23. Po vychození zdejší měšťanky navštěvoval svoje zásluhy byl několikráte vyznamenán. Pra- obchodní školu v Brně a pak nastoupil do učení coval také v místní pobočce čsl. Červeného kříže, do továrny na hnací řemeny v Mor. Ostravě a svo- v Těl. jednotě sokolské apod. Byl slavnostním je odborné znalosti si pak prohluboval na státní řečníkem při různých příležitostech, milý společ- koželužské škole ve Vídni a v barvířském závodě ník a člověk zlatého srdce. Proto byl všeobecně v Leverkusen u Kolína n/R. Po krátkém pobytu ctěn a milován všemi. Rozloučení v brněnském v Olešnici, kdy pracoval v koželužně svého otce, krematoriu dne 6. 11. zúčastnilo se mnoho jeho nastoupil r. 1930 práci u fy Baťa ve Zlíně, kde se přátel z Olešnice i širého okolí. stal vedoucím oddělení a později nákupčím kůže v cizině. Roku 1972 zemřelo 21 občanů olešnických, V létech 1935–36 pracoval v Ghaně, v záp. Ni- z toho 15 mužů a 6 žen. 12 občanů zemřelo doma gerii. Roku 1937 nakupoval v Casablance a příš- a 9 v nemocnici v Boskovicích, Letovicích a nebo tího roku opět v Nigerii. v domově důchodců v Černé Hoře. Odtud r. 1939 mínil odjeti do Ameriky, ale 18 zemřelých bylo uloženo na našich hřbito- v Londýně nedostal povolení k další jízdě. Proto vech, 3 zemřelí byli zpopelněni v brněnském kre- přijal místo vedoucího koželužského podniku a r. matoriu. 1943 se přihlásil do čsl. armády, s kterou se r. 1945 navrátil do vlasti. Rok 1973 V létech 1946 - 47 byl vedoucím podniku v Bar- tanagaru na řece Gangu v Indii a pak nájemcem Slintavka koželužny v Najargangu v Pakistánu a po dvou Počátkem roku vypukla v obci Věstíně u mla- létech nastoupil místo vedoucího podniku fy Ba- dého dobytka slintavka. V místním JZD muselo ťa ve Vitartě v Peru, kde pracoval 13 roků. Jeho býti na tuto nakažlivou chorobu poraženo 120 zdraví bylo již otřesené a proto r. 1966 jel do Ho- kusů dobytka, dále všechna družstevní a záhu- landska, kde se stal vedoucím koželužského menková prasata. podniku v Eidhovenu. Zde po čase odešel do dů- Byla nařízena přísná opatření, aby se tato chodu a 28. května 1972 zemřel na mozkovou nemoc nerozšířila do sousedních obcí. Obec mrtvici. Po zpopelnění byla urna s jeho popelem Věstín byla uzavřena. Členové SNB za pomoci dovezena do vlasti a uložena na našem svatém vojska hlídali na okraji obec, aby zabránili ja- poli. kémukoliv vycházení. Silnice z Rovečného do Víru byla uzavřená, autobusy jezdily jinými MUDr. Josef Habanec zemřel směry. V širém kraji byl vydán zákaz shromaž- Dne 28. října t. r. zemřel v boskovické nemoc- ďování kromě schůzí MNV a KSČ. Zastaveno nici bývalý olešnický obvodní lékař MUDr. Jos. bylo školní vyučování, zakázány všechny zá- Habanec. Byl rodákem z Břeclavi, kde se narodil bavné i kulturní podniky, návštěvy hostinců 17. 3. 1897. Během jeho lékařských studií vypuk- a bohoslužeb. la I. světová válka a proto musel tato přerušit Od 18. ledna bylo školní vyučování povoleno, a narukovat. návštěva hostinců omezena, ale bohoslužby byly Po čase dostal se do ruského zajetí a vstoupil povoleny až 6. února. do čs. legií, druhého pluku, kulometné roty. Po Dík těmto opatřením se nemoc dále nerozšířila návratu do vlasti dostudoval a byl pak zaměstnán a 11. února bylo uzavření Věstína zrušeno.

– 164 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 165

Vodovod do mlékárny Roku 1969 byl vypracován projektový úkol re- V olešnické mlékárně nebylo nikdy vody dosti. konstrukce podniku nákladem 2 868 000 Kčs. Proto ředitelství mlékárny vděčně přijalo návrh Přestavba byla rozdělena na 3 etapy. Státního statku, který plánoval zbudovat vodovod V I. etapě, r. 1970 - 71 bylo v domě č. 90 zbu- pro ředitelství statků a část získané vody nabídly dováno sociální zařízení, kanceláře a upraven no- mlékárně. vý vchod do podniku. Stavební náklad činil 400 Roku 1971 provedla fi. „Vodní zdroje Opava“ 000 Kčs. nad Obecním rybníkem vrt studny 26,5 m hlubo- V II. etapě, r. 1971 - 72 byla postavena výrobní ké, kde docíleno 2 1/2 l za 1 vteřinu. Studna jest hala zastřešením dvora domu č. 90 nákladem 230 vyztužena ocelovou rourou o průměru 30 cm 000 Kčs. V obytných místnostech domů a v prů- a opatřena výtlačným čerpadlem zn. Nautila. To- jezdech zřízeny byly skladiště a dílny. hoto roku také provedl Státní statek svými stroji Ve III. etapě, r. 1972 - 73 bylo dodáno a za- i pracovníky výkop rýhy pro položení potrubí od montováno moderní strojové zařízení od fy Stro- studny k vodojemu. jobal Pacov. Toto strojové zařízení má býti r. 1974 Tento byl postaven r. 1972. Jest z panelů a má ještě doplněno výkonným stáčecím strojem o ka- obsah 150 hl. Proveden byl také výkop a položení pacitě 9 000 lahví za hodinu. potrubí od vodojemu k městečku. Potrubí jest Dodavatel „Chotěbořské strojírny“. z umělé hmoty a sleduje ho elektrický kábel k čer- padlu. Roku 1973 dokončeny různé montážní prá- Největší zásluhu o rozkvět sodovkárny má ve- ce a 30. června t. r. předán vodovod do užívání. doucí podniku František Prudký, Olešnice 395. Mlékárna odebírá denně 1 100 hl vody. Narozen r. 1918 v Rozseči. Vedoucím podniku Celkový náklad na stavbu vodovodu činil jest od r. 1951. 751 000 Kčs. Práce MNV Přestavba sodovkárny Kabiny na koupališti byly dřevěné a věkem se- Asi r. 1894 získal místní občan Jan Bachmann šlé. V létech 1972 - 73 byly podezděny a střecha koncesi na výrobu sodové vody a limonád, kterou opravena. Dána zde nová podlaha a vyměněny prováděl ve svém domě č. 89. Výroba byla prová- dveře a okna. Zavedena také elektrická instalace. děna po lékárnicku a denní výstav činil 200 lahví Kromě několika kabin zbudována zde byla větší denně. místnost, kde se bude hostům podávat občerstve- Roku 1914 převzal koncesi Augustin Konrád, ní. Bylo zde také postaveno sociální zařízení. který zvýšil denní výstav na 2 000 lahví denně. Stavba byla provedena v akci Z, vydání činilo 78 Rozvoz do okolních obcí prováděn původně na 011 Kčs, na které ONV věnoval 60 000 Kčs. Za vy- káře nebo trakaři, později koňmi. Potřebná voda konanou práci zaslouží poděkování Jaroslav Dvo- byla původně donášena od pumpičky na náměs- řák, důchodce, čp. 394, r. 1914. tí, později zbudována vlastní studna. Dne 1. ledna 1950 došlo k socializaci podniku. Roku 1973 byla také opravena budova Osvěto- Pořízena přípojka na městský vodovod a zařízení vé besedy. V sále i ostatních místnostech bylo dá- sodovkárny zmodernizováno s denním výstavem no umakartové obložení zdí. V předsálí a přísálí 20 000 lahví. dána nová podlaha PVC. Zdi byly vybíleny a pro- Dnem 1. ledna 1961 převzaly sodovkárnu „Ji- veden nový nátěr oken, dveří a galerie. homoravské pivovary, n. p. Brno.“ Strojní zaříze- Tyto práce provedl domovník OB Gustav Dosko- ní bylo vyměněno za poloautomatické s vyšší ka- čil. Na budově byly vyměněny okapové žlaby pacitou, takže denní výstav činil 50 000 lahví. a roury. Celkový náklad na všechny tyto práce činil Uvedený národní podnik, kromě domu č. 89, 65.789 Kčs. Okresní národní výbor poskytl na toto v němž byla umístěna sodovkárna, získal i dům vydání mimořádnou dotaci v obnosu 60.000 Kčs. sousední, č. 90, kde dříve byla provozovna krej- V lidové jídelně č.80 bylo postaveno sociální čovského podniku Kras Boskovice, která je pře- zařízení nákladem 47.167 Kčs. Tento bude splácet místěna do domu č. 129. Jednota, lid. spotřební družstvo v Boskovicích. Tím byly dány předpoklady k přestavbě a mo- V letních měsících r.1973 byla v akci Z prove- dernizaci sodovkárny. dena kanalizace na Moravské straně před domy

– 165 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 166

č. 175 - 321. Délka potrubí asi 200 m, stavební ná- velmi dobrá, avšak deštivé počasí ztěžovalo skli- klad 37.780 Kčs, hodnota díla 67.000 Kčs. Výkop zeň. Senoseč se protáhla do poloviny srpna, žně i zásyp byl proveden výkonnými stroji Státního započaly až po naší pouti. Všechno obilí se mu- statku. selo dosušovat a sláma z větší části zůstala na po- lích. Deštivé počasí potrvalo i na podzim. Pozem- Místní národní výbor dále pořídil novou ky, hlavně na jílovitých polích, byly rozbředlé ústřednu místního rozhlasu nákladem 30.849 Kčs a těžké stroje se bořily do bláta. Velikým úsilím a koupil nový malotraktor pro potřeby MNV za zemědělců za pomoci vojska a četných brigádní- 43.848 Kčs. Obě tato vydání hradil ONV. Byla ta- ků se podařilo brambory a řepu sklidit, mnoho ké provedena generální oprava promítacího pří- slámy a lnu však zůstalo na polích přes zimu. stroje v místním kině. Náklad 23.615 Kčs byl uhrazen z rozpočtu kina. Slavnost stého výročí založení hasičského sboru Změna v doručování pošty Dne 3. června 1974 uplynulo již 100 roků od za- Poštovní úřad v Olešnici vznikl počátkem let ložení Sboru dobrovolných hasičů v Olešnici. Zá- šedesátých min. století. Jeho obvod byl zpočátku kladní organisace Svazu požární ochrany v Oleš- mnohem rozsáhlejší. nici vzpoměla tohoto jubilea velkou a zdařilou Denně, za každého počasí, roznášeli listonoši slavností ve dnech 15. a 16. června t. r. V sobotu do přidělených vesnic došlou korespondenci. Pro 15. 6. o 3. hod. odpoledne uctěna památka pad- poštovní zásilky si lidé z vesnic museli do Olešni- lých a umučených občanů olešnických položením ce docházet, případně tam balík donést. věnce k památníku osvobození. Dále vzpomenuto Roku 1973 nastala změna. Poštovnímu úřadu zemřelých členů spolku návštěvou obou našich byl přidělen autobus zn. Avia v síle 80 HP, jimiž hřbitovů a položením věnců. O 5. hod. odpoledne se korespondence i pošt. zásilky do vesnic dová- byla zahájena v sále Osvětové besedy slavnostní ží. schůze za účasti zástupců místního národního vý- boru, okresního výboru SPO v Blansku, delegací Jízdní řád jest následující: okolních základních organizací SPO a četného Ole‰nice 8.10 Ole‰nice 13.25 obecenstva. Po pozdravných projevech a podané Lhota 8.20, 8.40 KnûÏeves 13.20, 12.55 historii spolku obdrželi nejstarší členové věrnost- Kfitûnov 8.50, 9.20 Jobová Lhota 12.50, 12.30 ní medaili. Předseda MNV Jaroslav Valenta deko- Louck˘ dvÛr 9.25, 9.40 Veselka 12.20, 12.00 roval spolkový prapor stuhou věnovanou MNV Louka 9.45, 10.05 Ústup 11.55, 11.35 v Olešnici a předseda ZO SPO v Olešnici Josef Crhov 10.15, 10.45 Rozsíãka 11.25, 10.55 Prudký připevnil stuhu na prapor ZO SPO v Byst- Příjezd autobusu, který udržuje spojení naší rém, mateřské to naší organizaci. pošty se střediskem ve Skalici jest v 6 a 15 hodin. Od 4. hod odp. koncertovala na náměstí de- Aby bylo doručování poštovnin zrychleno, by- chová hudba Lidové školy umění z Letovic, která la od 1.1. 1973 zavedena v celém státě tzv. „Poš- také zpestřovala pořad slavnostní schůze. Příští- tovní směrovací čísla“ ho dne, v neděli 16. 6. za krásného počasí kon- Směrovací číslo naší pošty jest 679 74. certovala od 10 hodin na náměstí dechová hudba z Boskovic. Rok 1974 O 1. hod. odpol. vyšel průvod staré a nové pro- tipožární techniky od kostela sv. Mikuláše na ná- Počasí a úroda městí, kde od 2. do 4. hodiny podán četnému Zima tohoto roku byla velmi mírná. Sněhu by- obecenstvu vývoj protipožární techniky. Přehlíd- lo málo, více náledí a námrazy, která v měsíci led- ku zahájili příslušníci řemeslnických cechů ve nu udělala velké škody na lesním porostu a elek- starodávných oděvech se sekerami, háky, putna- trickém vedení. Několik dní nešel elektrický mi a ručními stříkači. Pak následovala ukázka ha- proud. V únoru bylo již jarní počasí a počátkem šení vozovým stříkačem, do něhož se musela vo- března začalo se u nás se setbou jařin. Počátkem da donášet. Dále novějšími stříkači se savicemi dubna se již ječmeny zelenaly a v polovině dub- a hadicemi, pak parní a automobilovou stříkač- na kvetly třešně. Úroda polní byla tohoto roku kou a cisternami.

– 166 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 167

Přehlídka byla ukončena ukázkou hašení po- Roku 1972 byla stará dřevěná chalupa podlože- žárů moderními stroji s výsuvným žebřem. Dále na, dřevěné zpuchřelé trámy odstraněny a domek proveden seskok do plachty z oken pivovaru podezděn. Zde bude míti spolek zahrádkářů svo- a spouštění osob po laně z věže. ji klubovnu. Kromě práce zdarma učiněné činilo Po 4. hod. proveden nástup zúčastněných po- vydání za domek, stavební materiál, práce řeme- žárníků a po slavnostní přehlídce byl odchod na slnické a zařízení moštárny hřiště u Sokolovny na taneční veselici. 43 990 Kčs. Ministerstvo zemědělství poskytlo Ve dnech 8. - 16. června byla v Osvětové bese- spolku na toto vydání nenávratnou půjčku v ob- dě výstava z historie požární ochrany. nosu 20 000 Kčs.

Nový tajemník MNV Spolky v Olešnici Dosavadní tajemník MNV František Synek V této době existují a činnost vyvíjí u nás tyto vzdal se svého úřadu a proto v doplňovacích vol- spolky. bách 9. června 1974 zvolen na jeho místo Miloš 1. Základní organizace svazu požární ochrany Srstka, č. d. 387, *3. července 1950. Založena roku 1874, počet členů 79. Předsedou V létech 1973–1974 byla provedena rekonstruk- Josef Prudký, důchodce, č. 63, velitel Stanislav ce obřadní síně v přízemí Radnice dle návrhu ing. Blaha, dělník, č. 81, jednatel Vítězslav Kuda , Huška z Blanska. Celkový náklad 117 994 Kčs úředník, č. 341, pokladník Josef Višinka, důchod- hradil ONV. ce, č. 116. 2. Tělocvičná Jednota Sokol Dům pro státní zaměstnance Založena r. 1908, počet členů 107. Předseda La- V poslední době vzniká nová část obce mezi sil- dislav Dufek, dělník, č. 362, jednatel Draha Šen- nicí rovečínskou a trpínskou. V létech 1969–70 po- kýřová, úřednice, č. 440, pokladník Josefa Blaho- staven zde první družstevní dům o 4 bytových jed- vá, úřednice, č. 81, náčelník Josef Krejčí, technik, notkách č. 472. V dalších létech postaveny zde dal- č. 385, náčelnice Ludmila Palendalová, učitelka, ší družstevní domy č. 473 a 470. Mlékárna zde č. 473. postavila dům pro své zaměstnance č. 474 a Masný 3. Základní organizace Čsl. červeného kříže průmysl č. 471. V létech 1973 - 74 byl zde postaven Založena asi roku 1920, počet členů 170. Před- dům pro státní zaměstnance č. 475. Tento postavil seda MUDr. Jiří Riegl, lékař, č. 334, jednatel Vlad. okresní stavební podnik nákladem 938 000 Kčs, Neumann, důchodce, č. 23, pokladník Miloš Mo- který zcela hradil okresní národní výbor. Dům jest ravec, hostinský, č. 120. Spolek se stará o lidi bez ve správě MNV. Má 6 bytových jednotek a 3 z nich pomoci a školí své členy ve zdravotnictví. jsou rezervovány učitelům zdejší základní školy. 4. Odbočka Svazu protifašistických bojovníků Založena roku 1948, členů 19, z toho 4 legio- Moštárna náři, 1 příslušník Svobodovy armády, 4 partyzáni Místní organizace Svazu zahrádkářů v Olešni- a 9 pomocníků partyzánů z Olešnice a okolí. ci si vzala za úkol vybudovati moštárnu, aby vad- Předseda Dr. František Čípek, zvěrolékař, č.24, ná jablka nepřicházela ku zkáze a mohla býti jednatel Jaroslav Žila, důchodce, č. 443, poklad- zpracována na chutný nealkoholický nápoj. Za ník Ivan Kis, vedoucí prodejny, č. 329. Od r.1920 tím účelem spolek v měsíci březnu zakoupil r. byla v Olešnici odbočka Čsl. obce legionářské 1969 chalupu č. 72 od Josefa a Marie Stejskalo- a od r.1945 Sdružení čsl. partyzánů, které se r. vých. Odhlasována pracovní povinnost všech čle- 1948 spojily. nů a přikročeno k přestavbě. 5. Základní organizace Čs. - Sovětského přátelství Již r. 1960 byla bývalá zámečnická dílna zvět- Založena r. 1945, počet členů 165. Pobočky šena o přilehlý chlév, zvýšen zde strop, dána no- v Centrofloru, mlékárně, Stát. statku, Základní 9. vá podlaha, pořízena kanalizace a vodovodní leté škole a Výchovném ústavu mládeže. Předse- a elektrická instalace. Dále vyměněna okna. Příš- da Ludvík Slavíček, úředník, č. 352, jednatel Věra tího roku zakoupil spolek od Kopřivy z Velkých Kintrová, úřednice, č. 227. Opatovic drtič ovoce s elektromotorem, hydrau- 6. Základní organizace Svazu spolupráce s armádou. lický lis a různá drobná zařízení a koncem r. 1970 Založena r. 1952. Počet členů 76. Předseda: La- zahájena výroba moštu. dislav Pospíchal, dělník, č. 324, jednatel ing. Ra-

– 167 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 168

dim Višinka, plánovač č. 116, pokladník Alex. 15. Hudební soubor při Osvětové besedě Dvořák, vedoucí jídelny č. 394. Při ZO jest auto- Založen r. 1945, počet členů 11. Vedoucí Fran- motoklub a střelecký kroužek. tišek Bílek, dělník, č. 182. 7. Základní organizace Českého svazu včelařů 16. Místní organizace Českého svazu žen Založena r.1907, počet členů 73 z Olešnice Založena r. 1968, počet členek 36. Předsedkyně a okolí. Předseda: Ludvík Sedlák, úředník, č. 42, Marie Kubíčková, úřednice, č. 84, jednatelka Mil. jednatel Karel Peterka z Rozseče, pokladník St. Ševčíková, úřed., č. 63, pokladní Alena Bednářo- Hlaváček, šofér, č. 162. Obhospodařují asi 500 vá, č. 130. včelstev. 17. Základní org. Svazu české socialistické 8. Základní organizace Českého svazu rybářů mládeže Založena r. 1952, členů 45 z Olešnice a okolí. Založena r. 1971, počet členů 30. Předseda: Jo- Předseda: Vladimír Vávra, vedoucí mlékárny, č. sef Valenta, automechanik, č. 118, jednatel Maru- 474, jednatel: Frant. Kolba, člen SNB č. 473, po- na Keprtová, č.212, pokladní Ludmila Bílková, kladník Jar. Ševčík, agronom, č. 63. Obhospoda- studující, č. 182. řují Olešnický, Veselský a Crhovský potok a 4 18. Pionýrská organizace Svazu soc. mládeže rybníky. Založena r. 1950, počet členů 196. Činnost: 9. Myslivecké sdružení udržují čistotu v okolí školy, pátrají po památ- Založeno r. 1946, počet členů 18. Předseda: kách v okolí a pomáhají slabším žákům. Frant. Tichý, veterinář, č. 399, jednatel Emil Kož- 19. Hudební kroužek mládeže při ZDŠ nar, technik, č. 442, pokladník Vlast. Kukla, šofér, Založen r. 1972, počet 8 členů. Vede Frant. Bí- č. 177. Spolek provozuje honitbu na katastru oleš- lek, dělník, v Olešnici č. 182. nickém, kromě Veselských tratí. 10. Místní organizace Českého svazu ovocná- Soustředění zemědělské výroby řů a zahrádkářů V současné době probíhá u nás proces kon- Založena 16. 3. 1963, počet členů 78. Předseda: centrace a specializace zemědělské výroby a zvy- Jar. Kubíček, učitel, č. 83, jednatel Ludvík Slaví- šování produktivity práce. Ve snaze o lepší využi- ček, úředník, č. 352, pokladník Jan Jež, školník, tí výkonných zemědělských strojů v rostlinné č. 107. Spolek buduje a spravuje moštárnu. i živočišné výrobě dochází k vytváření větších 11. Základ. org. Čs. svazu chovatelů drob. zví- ekonomických celků. Děje se to na Státním stat- řectva I. ku i Jednotných zeměd. družstvech. Stav koncem Založena r. 1940, počet členů 39. Předseda: roku 1974 jest následující. Vincenc Horáček, kožešník, č. 299, jednatel Josef Název Sídlo Pfiidûlené obce Soukal ml., elektrikář, č. 104, pokladník Ondřej Hosp. St. st. Ole‰nice Ole‰nice Horáček, č. 375. Spolek sdružuje chovatele koz, Hosp. St. statku Veselka Ústup Veselka, KnûÏeves, Jobova Lhota králíků, drůbeže a holubů. Hosp. St. statku Louka Louck˘ dvÛr Louka, Hodonín 12. Základ. org. Čs. svazu chovatelů drob. JZD Mír Rozsíãka Lhota u Ole‰., Kfitûnov, Crhov, zvířectva II Rozseã, Makov, Petrov, Sulíkov, Založena 23. 2. 1969, počet členů 45. Předseda Vfiesice. Frant. Blaha, Letovice, jednatel Vladimír Vrbka, JZD Podhofií na Kfietínce Kfietín Horní, Prostfiední a Dolní Pofiíãí, dělník, č. 332, pokladník František Mistr, poštov- Lazinov, Vranová ní doručovatel, č. 119. Spolek sdružuje chovatele JZD âs.-sovût. pfiátelství N˘rov Rudka, Ofiechov, Jásinov, cizokrajného ptactva z Olešnice a okolí. Zábludov, KnûÏevísko 13. Kroužek filmových amatérů JZD Kun‰tát Kun‰tát Sychotín, Toubofi, Újezd, Zbraslavec Založen r. 1973, počet členů 12. Vedoucí krouž- JZD âernovice âernovice Tasovice, Hluboké, Brumov, Osiky ku Vlastimil Člupek, kovář, č.189. JZD Prosetín Prosetín âtyfii Dvory, BrÈoví 14. Klub filatelistů JZD Roveãné Roveãné Velké a Malé Tresné, Vûstín, Založen 20. 6. 1965, počet členů 8. Předseda Vûstínek, Bole‰ín Jar. Skořapa, dělník, č. 59, jednatel Ondřej Horá- JZD Pfiehrada Vír Chlum, KorouÏné, ·vafiec, Kobylnice ček, důchodce, č. 375, pokladník Miloš Švanda, JZD Sulkovec Sulkovec Nyklovice, Polom, Ubu‰ínek stavební technik, č. 358. Spolek sdružuje sběrate- JZD Bystré Bystré Hartmanice, Nedvûzí le čsl. i zahraničních pošt. známek. JZD Vysoãina Trpín Hlásnice

– 168 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 169

JZD Vítûjeves Vítûjeves Studenec, Pfiedmûstí, Svojanov, ček olešnické školy, které připravila učitelka Bo- St. Svojanov, Hutû, Dolní Lhota, žena Svobodová. BohuÀov Stavba okrajové prodejny Státní statek a Jednotná zemědělská družstva V poslední době se Olešnice rozrůstá na západ v našem kraji [mapa] od Moravské strany a vzniká zde nová část obce, V okrese blanenském utvořeno 5 tzv. koope- lidově zv. „Klimentka“, dle jména dávného maji- račních obvodů. V obvodu 2 jest St.statek oleš- tele pozemku. Snahou míst. národního výboru nický, totiž hospodářství Olešnice, Veselka, Lou- bylo zbudovat v blízkosti prodejnu potravin, aby ka, Drnovice, Skalice, Svitávka a Míchov. Dále občané této části obce neměli daleko za náku- JZD Mír se sídlem v Rozsíčce, JZD Čs. - sovět. pem. Bylo rozhodnuto postavit prodejnu typu přátelství se sídlem v Nýrově, JZD Kunštát, Se- „Okal“, montovanou a sice svépomocí, v akci Z. branice a Černovice. Místní národní výbor se uvolil stavbu provést za finanční podpory okres. národního výboru. Po Rok 1975 dokončení stavby koupí prodejnu „Jednota“, li- dové spotřební družstvo v Blansku. Pozemek na Nový předseda MNV stavbu zakoupen od p. Jar. Unčovského č. d. 145. Dosavadní předseda místního národního výbo- Místní stavitel Alois Brokl vypracoval plán osaze- ru Jaroslav Valenta požádal ze zdravotních dů- ní budovy do terénu a zavázal se provádět při vodů o uvolnění ze své funkce ve schůzi MNV stavbě dozor. S prací se započalo na jaře r. 1974. dne 6. května 1975. Po předběžné poradě ve stra- Úprava pozemku byla velmi svízelná. Bylo nutno nické skupině členů MNV zvolen byl jednomysl- odvézt mnoho skalnaté zeminy, aby zde vznikla ně předsedou Vladimír Vávra, ředitel místní mlé- cesta potřebná pro dovoz zboží. Potom teprve kárny, který již předsedu od pol. ledna zastupo- mohlo dojít ke stavbě suterénu včetně betonové val. Nový předseda pochází z Bystřice nad desky, kterážto práce dokončena byla v I. polole- Pernštejnem, kde se narodil 4. listopadu 1929. tí r. 1974 nákladem 150 705 Kčs. Stavbu vlastní V Olešnici působí od r. 1963. prodejny provedly „Rudné doly“ nár. podnik Je- seník, závod Rýmařov, okres Bruntál. Mělo k to- Oslava 30 let ČSSR mu dojíti ve III. čtvrtině Občané našeho městečka vzpoměli 30. výročí r. 1974, ale vlivem velmi deštivého podzimu to- osvobození naší vlasti při oslavě I. máje v Kun- hoto roku došlo ku stavbě až v lednu roku příští- štátě, dále při slavnostní schůzi míst. národního ho. Práce byla zahájena dne 22. ledna 1975. Mon- výboru v sále Osvětové besedy dne 3. května táž trvala 7 dní za použití velmi výkonného jeřá- 1975. Zástupce okres. národního výboru zde bu. Účtováno za ni 229 916 Kčs. Během zimy byla zhodnotil 30 roků práce na zvelebení naší vlasti položena v prodejně i skladištích dlažba a prove- a jedenadvaceti zasloužilým občanům byly pře- dena elektroinstalace. Na jaře byly omítnuty skle- dány pamětní medaile a čestná uznání. Kulturní py a pořízeno vnitřní zařízení. Celkové vydání se vložku zajistil dramatický kroužek při zdejší zá- stavbou činilo asi 428 000 Kčs, hodnota díla 512 kladní devítileté škole za řízení učitelky Boženy 000 Kčs. Prodejna byla předána veřejnosti 9. květ- Svobodové. V předvečer svátku osvobození dne na r. 1975. Vedoucí prodejny jest Hermína Šlesin- 8. května byl uspořádán lampionový průvod od gerová, Olešnice č. 71. Sokolovny k památníku osvobození. Dne 9. květ- na projela Olešnicí delegace „Svazu protifašistic- Další práce MNV kých bojovníků“ po stopách bojů za osvobození V akci Z bylo r. 1975 provedeno několik akcí. naší vlasti. Ačkoliv hustě pršelo, zúčastnilo se Za dozoru poslance MNV Arnošta Koubka byla uvítání delegace u podniku Masny hodně obča- provedena úprava náměstíčka v Cihelně. Kolem nů. Projev měl předseda MNV Vladimír Vávra. náměstí byla zbudována vozovka, uprostřed po- Delegace pak položila věnec k bustě gen. Karla nechán ostrůvek zeleně. Vyhloubení terénu pro Čápka. Někteří naši občané se také zúčastnili čs. uložení štětu provedly Rudné doly v Tresném, spartakiády, která se konala v rámci oslav ve odvoz zeminy Státní statek v Olešnici. Kolem vo- dnech 28. - 29. června v Praze. Zde cvičilo 18 ža- zovky byly osazeny obrubníky, na štět byl nave-

– 169 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 170

zen štěrk a vozovka byla uválcována. Ruční práci již za potokem, na katastru trpínském, dva hloub- provedli sousedé, částečně zdarma. Dále byl pro- kové vrty. Tyto provedl nár. podnik“Vodní zdro- veden poslední úsek kanalizace v Cihelně. Voda je“, závod Holešov. První vrt jest 49 m hluboký, byla svedena zahradou domu č. 410 a do městské bohužel má souvislost se stávající studnou, II. vrt kanalizace byla zapojena mezi domy č. 202 a 300 jest 42 m hluboký a dává 4 l vody za vteřinu. Vy- v Hliníkách. Práci měl na starosti člen rady MNV dání činilo 490 000 Kčs. V příštích létech se plá- František Šutera. Za dozoru poslance MNV Jose- nuje zavést sem elektrický proud a vybudovat fa Štoudy byla také provedena kanalizace za ka- zde čerpací stanici. tolickým hřbitovem od domků č. 361 a 362 při cestě do Lhoty. Délka potrubí asi 160 m. V obou Oprava kostela sv. Mikuláše případech provedl výkop rýhy pracovník Rud- Při své poslední větší opravě r. 1852 byl kostel ných dolů v Tresném, též i zásyp. Sousedé pro- sv. Mikuláše na Moravské straně pokryt břidlicí vedli úpravu dna rýhy, položení potrubí a úklid místo původního šindele. Od té doby uplynulo z větší části zdarma. V akci Z byla také provede- mnoho let, střecha vzala zkázu a do kostela zaté- na oprava vodní nádrže na Moravské straně proti kalo. Následkem toho spadla velká část omítky z bývalé škrobárně. Dozor zde měl člen rady MNV klenby i zdí kostela. Proto přikročeno ku generál- Vladimír Dvořáček. Z nádrže byl zbudován od- ní opravě chrámu. padní kanál 50 m dlouhý do potoka. Na všechny Roku 1971 po dohodě se státní památkovou pé- práce obdržela obec od okresu 43 000 Kčs, hod- čí byla odstraněna stará břidlicová krytina a kos- nota díla jest mnohem větší. tel pokryt byl křidlicí - bobrovkou a věžička mě- Z podnětu místního lékaře MUDr. Jiřího Riegla děným plechem. Roku 1972 byla dána na kostel bylo zbudováno nad kluzištěm na býv. Fialově nová fasáda a okapové žlaby. Roku 1973 bylo při- louce tenisové hřiště. Odbor kultury ONV na kročeno k vnitřní opravě. Stará omítka byla od- stavbu uvolnil 60 000 Kčs a v akci Z bylo při ní vy- straněna a zdi i klenba znovu omítnuty. Roku čerpáno 52 195,80 Kčs. Plán a rozpočet vypraco- 1974 byl vnitřek kostela vybílen a provedena ka- val stavitel Alois Brokl, stavbu řídil Dr. Jiří Riegl. nalizace okolí kostela. Před hlavní vchod a kolem Pracovník Rudných dolů z Tresného provedl vý- obvodových zdí byla položena dlažba, aby dešťo- kop rýhy pro drenáž a urovnání terénu. Po zpev- vá voda netekla ku zdem a tyto nepodmáčela. Ro- nění vrstvou štěrku bylo hřiště upraveno antukou ku 1975 byly opraveny a vyčištěny oltáře a kaza- a oploceno. Dále zavedeno sem vodovodní potru- telna, částečně i lavice. Hřbitovní zeď vlevo od bí a postavena plechová kabina. Mnoho práce by- vchodu byla velmi nakloněna rostoucí lípou lo provedeno zájemci zdarma. Koncem července a hrozila spadnutím. Proto byla zbořena a nově 75 bylo hřiště předáno veřejnosti. postavena. Brána na hřbitov byla rozšířena , aby sem mohla jezdit i větší auta. Veškerá práce byla Vodovod provedena farníky zdarma, případně zaplacena Okresní vodohospodářská správa v Blansku, z darů na opravu kostela věnovaných. Letošního jejímž ředitelem jest místní občan Frant. Synek, roku již uplynulo 250 roků, co tento chrám Páně provedla na podzim r. 1975 výměnu vodovodního byl postaven. Tohoto jubilea bylo vzpomenuto potrubí na náměstí od domu č. 80 k domu 101 při bohoslužbách zde konaných v neděli 23. li- v délce asi 280 m. Potrubí má průměr 8 cm a jest stopadu 1975. vyrobeno z polyetylenu. Hodnota díla 40 000 Kčs. Dále provedla novou vodovodní přípojku pod Obecní archiv odvezen zdravotním střediskem k býv. Pospíšilovskému V Olešnici byl velmi pěkný obecní archiv. mlýnu č. 10 v délce 100 m, průměr 5 cm. Hod- Uspořádal ho v létech šedesátých minulého stole- nota díla 12 000 Kčs. V obou případech byl výkop tí tehdejší starosta městečka Hynek Puchar, č. rýhy a zásyp proveden strojem. d.95, *1819 +1887. V poslední době pak pisatel Potřeba vody se stále zvyšuje a proto MNV již této kroniky. Byl umístěn v suché, světlé a klenu- před léty zahájil kroky k posílení prameniště té místnosti v přízemí Radnice. Dle zákona o ar- u Ostré horky. Na základní průzkum, který pro- chivnictví z r. 1954 mají se všechny staré obecní vedl ing. Piskač, provedla okresní vodohospodář- písemnosti soustředit v okresních archivech, ne- ská správa již r. 1973 v blízkosti prameniště, ale boť na obcích není zaručena jejich bezpečnost.

– 170 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 171

Místní nár. výbor v Olešnici se snažil uchovat hlavně jablek, jimiž lidé krmili králíky. Suché po- svůj archiv i nadále v naší obci. Bylo dohodnuto, časí potrvalo i na podzim. Sklizeň okopanin byla že archiv po uspořádání dle moderních pravidel pohodlná a orati se mohlo do poloviny prosince. bude opět navrácen do Olešnice a uložen jako po- Stav srážek během roku v mm/m byl tento:

bočka okresního archivu, neboť v okres. archivu 90,0 81,0 jest málo místa. Roku 1969 byl obecní archiv od- 80,0 74,7 63,6 vezen do pobočky okres. archivu v Boskovicích. 70,0 60,6 60,0 54,2 51,1 Uspořádání jeho bylo však odkládáno a práce 50,0 40,6 skončena vydáním podrobného inventáře až r. 40,0 29,3 31,0 30,0 18,8 19,8 1965. Zatím však při úpravě obřadní síně v oleš- 20,0 16,3 nické Radnici byla z místnosti bývalého archivu 10,0 upravena čekárna. Náhradní místnost v bývalé 0,0 věznici v suterénu budovy na dvoře Radnice ne- vyhovuje pro velkou vlhkost a proto od zřízení Bourání domu č. 91 pobočky okresního archivu v Olešnici bylo upuš- Dle dlouhodobého plánu má býti v Olešnici těno. Fond městečka Olešnice obsahuje 16 perga- vybudován obchodní dům v proluce, která vznik- menů od králů českých a majitelů panství, nej- ne po zboření Panského domu č. 120 a domu sou- starší z roku 1477, 10 knih gruntovních od r. 1759, sedního č. 121. Poněvadž ale po zboření Panské- dále parcelní protokoly, knihy zápisů ze schůzí ho domu by v Olešnici nebylo většího pohostin- obecního výboru, knihy pokladní, trestní chudin- ství, bylo rozhodnuto postaviti nejdříve na místě ské seznamy příslušníků obce, registra cechovní, domu č. 91 hotel a potom teprve stavět centrální knihy sousedů pravovárečných a jiné. Konečně obchodní středisko. Dům č. 91 byla poschoďová velké množství spisů, roztříděných dle hesel budova, patřící od dávných dob rodině Fialově. a uložené v 41 kartonech, sahajících k velkému Říkalo se zde „U Kameníků“. Od r. 1961 náležel požáru Olešnice r. 1827. Jednotě, spotřební družstvo v Boskovicích. V do- mě byla drogerie a tři menší byty. Dne 15. dubna Rok 1976 1975 bylo zrušeno pohostinství „Na pivovaře“ a v měsíci září byla drogerie sem přestěhována. Počasí a úroda Během podzimu byly i byty vyprázdněny. V mě- Rok 1976 byl pamětihodný delším úsekem mi- síci prosinci r. 1975 vydal odbor výstavby ONV mořádně suchého a teplého počasí. Toto období, povolení k zboření domu a 6. ledna 1976 bylo trvající od února do konce července, způsobilo s bouráním započato. Byly vytrhány podlahy, vy- našemu zemědělství značné škody. Nejhorší situ- sazeny dveře a okna a shozena a odklizena stře- ace byla v měsíci dubnu a červnu se 40 % srážko- cha domu. Dne 12. ledna bylo započato s bourá- vými normály. Od raného jara do konce července ním zdí. Tuto práci i odvoz do Daňkovy cesty za jen 2x napršelo na hloubku brázdy. Vyvrchole- dům č. 147 a 188 provedl Státní statek. Dohled při ním byla tropická vedra v červnu a červenci. Se- práci měl stavitel Alois Brokl a polír Josef Horá- na narostlo méně než obvykle, ale sklizeň byla ček. Zima v měsíci lednu byla mírná a proto do beze ztrát. Otava však žádná nevyrostla. Obilí, konce tohoto měsíce byl dům zbořen a staveniště hlavně na lehčích půdách, zasychalo. Nejvíce su- urovnáno, při čemž objeveny zde chodby pochá- cho uškodilo řepě, která byla napadena mšicemi zející z třicetileté války. Náklad na zboření činil a živořila. V Crhově mělo JZD zasetou řepu 36 660,90 Kčs. v blízkosti rybníka a místní požárníci ji zavlažo- vali svojí stříkačkou. Přes nepřízeň počasí urodi- Odvodnění pozemků lo se obilí nad očekávání dosti. Dodávkové úkoly Zabezpečení dostatečného množství potravin byly splněny, i když někde na úkor samozásobi- pro všechno obyvatelstvo státu patří dnes k nej- telských dávek. Raných bramborů bylo velmi má- závažnějším ekonomickým i politickým problé- lo. Pozdní brambory začaly růsti až po červenco- mům. Za této situace jest přirozené, že se Státní vých deštích, vyrostlo jich dost, ale sklízely se ne- statek snaží pozemky s malou úrodností zúrod- vyzrálé, se slabou slupkou a hodně se kazily. nit. Při Veselském potoku i při jeho přítocích, to- Řepy bylo málo, urodilo se však hodně ovoce, tiž při potůčku tekoucím od Holasovy samoty

– 171 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 172

a při potůčku tekoucím od Ústupského lesa, byly agronom JZD Mír, č. d. 85 močálovité louky, které se nedaly séci traktorem Předseda komise pro výstavbu: Jaroslav Ostrý, a zůstaly neposečené. Také pole s těmito lukami dělník, č. d. 52 sousedící byla vlhká a dávala malou úrodu. Proto Předseda komise zdravotní a sociální: Miroslav r. 1975 a r. 1976 byly tyto pozemky odvodněny Blaha, vedoucí provozovny stolařské, č.d. 198. a potůčky dány do cement. rour. Veškerá práce Předsedkyně komise školní a kulturní: Marie Ci- provedena strojem. Odvodněno bylo 25 ha luk bulková, dělnice, č. d. 436 a 22 ha polí. Investorem byl Státní statek. Práci Předseda komise pro ochranu pořádku: Josef provedlo „Meliorační družstvo v Boskovicích“ Štouda, dělník, č. d. 361 a „Zemědělské stavby Brněnské Ivanovice“. Tyto Předsedkyně Sboru pro občanské záležitosti: Ale- pozemky patří do katastru olešnického, ale z vět- na Bednářová, úřednice, č. d. 130 ší části je obhospodařuje hospodářství St. statku Člen rady MNV: Arnošt Koubek, dělník, č. d. 450. Veselka. V příštím roce se plánuje obnoviti 2 tzv. Ve Křtěnově a Lhotě byly ustaveny tzv. občan- Maršovy rybníky nad cestou k Veselce za účelem ské výbory, jejichž předsedou se ve Lhotě stal Ja- zavlažování okolních pastvin. roslav Jakubů, člen JZD, Lhota č. 11 a ve Křtěno- vě František Báča, šofér Křtěnov. Předsedové ob- Volby čanských výborů jsou členy rady MNV. Roku 1976 prošlo funkční období všech zastu- Na MNV jest zaměstnána Miluše Ševčíková ja- pitelských orgánů v našem státě a proto byly vy- ko matrikářka a vedoucí evidence a Hana Slavíč- hlášeny na 22. a 23. října 1976 volby. Místní ná- ková jako účetní. Na polovinu úvazku jest za- rodní výbor ustavil volební komisi a rozhodl městnána Marie Kubíčková co pokladní. Jako bri- utvořit pro volby tři okrsky a sice v Olešnici, Křtě- gádník jest zaměstnán Emanuel Lepka ze Lhoty, nově a Lhotě. V posledně jmenovaných obcích který má na starosti obstarávání materiálu na byl totiž zrušen MNV a tyto připojeny k Olešnici. stavby MNV. Politické strany a organizace zastoupené v Ná- rodní frontě navrhly svoje nejlepší členy jako své Plynovod zástupce do MNV. Volební komise pak sestavila Z podnětu místního závodu Jihomoravského z těchto navržených jednotnou kandidátku NF, masného průmyslu byla r. 1974 uzavřena dohoda aby odpovídala politické a sociální situaci v naší mezi našimi závody na vybudování vysokotlaké republice. Složení všech zastupitelských sborů přípojky zemního plynu. muselo býti v souladu s třídní a politickou pod- Finanční příspěvky byly dohodnuty takto: statou státu. Kandidáti do MNV byli představeni 1. Jihomoravský masný průmysl 423 000 Kčs občanům na slavnostní schůzi konané v Osvěto- 2. Lacrum Brno (mlékárny) 423 000 Kčs vé besedě dne 6. října a schváleni při volbách 22. 3. Centroflor 213 000 Kčs a 23. října konaných. Nový místní národní výbor 4. Jihomoravské pivovary a sodovk. 174 000 Kčs má 31 členů a sice z Olešnice 26, ze Křtěnova 3 5. Rudné doly Jeseník (V.Tresné) 100 000 Kčs a ze Lhoty 2. Dle pohlaví jest 20 mužů a 11 žen, 6. Lidokov Boskovice 94 000 Kčs dle zaměstnání: 15 dělníků, 4 členové JZD, a 12 7. Výchovný ústav Olešnice 77 000 Kčs úředníků, dle politického zaměření: 18 členů 8. Jednota Boskovice 19 300 Kčs KSČ, 2 členové ČSL a 11 bezpartijních. Byl vyhlá- Celkem:1 523 300 Kčs šen volební program na léta 1976 - 81, totiž plán různých stavebních akcí v Olešnici, Křtěnově V měsíci dubnu r. 1975 byl schválen projekt a Lhotě. Do okresního národního výboru byli plynovodu od hlavního vedení „Na brodkách“ zvoleni Pavel Žíla, zootechnik, č. d. 327 a Jaro- v hodnotě 1 300 000 Kčs. slava Dvořáková, vedoucí lid. jídelny č. d. 394. Koncem srpna 1975 se začalo s montováním Volba předsedy MNV a ustavení rady MNV se ko- trub a výkopem rýhy, kteréžto práce provedl Ing- nala 12. listopadu. Složení jest následující: stav. Práce tato byla dokončena v letních měsí- Předseda MNV: František Žíla, vedoucí provozov- cích roku příštího. Potrubí vede od Brodku po ny klempířské, č. d. 28 pravé straně silnice Loucký dvůr - Olešnice. U bý- Uvolněný tajemník: Miloš Srstka, č. d. 387 valého Šafaříkova mlýna překračuje Olešničku Předseda komise finanční: Jindřich Procházka, a po jejím pravém břehu spěje k Olešnici. Zbývá

– 172 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 173

ještě postaviti transformační stanici, odkud pak Nový evangelický kněz budou provedeny přípojky do jednotlivých pod- V neděli 3. srpna 1976 byl za veliké účasti věří- niků. cích, okolního kněžstva i místního katolického Vydání se stavbou činilo: duchovního slavnostně uveden v úřad nový r. 1975 617 316,84 Kčs evang. farář Zdeněk Jokl. Narozen 28. 2. 1921 r. 1976 358 539,60 Kčs v Praze. Do Olešnice přišel z Losic na Chrudim- celkem:975 856,44 Kčs sku. Od 18. března 1977 topí se plynem pod kotlem v n. p. Masna. Rok 1977

Nová provozovna Zrušen Státní statek Roku 1973 byla postavena provozovna Lidokov V Olešnici začal Státní statek obhospodařovat při silnici ke Křtěnovu a staré budovy č. 229 za zemědělskou půdu r. 1956. Původně to byla far- stodolama zůstaly nevyužité. Bylo zde plánováno ma náležející k Louckému dvoru, roku příštího zříditi autoopravnu, později slévárnu barevných zde vzniklo hospodářství, patřící pod ředitelství kovů. Tyto návrhy však nebyly uskutečněny. St. statku v Dolní Rožínce. Při územní reorgani- Teprve r. 1976 bylo rozhodnuto zde zříditi novou zaci r. 1960 zřízeno v Olešnici ředitelství, ku kte- provozovnu Lidokov 5 se zaměřením na služby rému přidělena všechna hospodářství St. statku obyvatelstvu. Hlavním výrobním programem jest na okrese blanenském. Roku 1976 to byla tato montáž ústředních topení. Byla provedena rekon- hospodářství: Olešnice, Veselka s Kněževsí, Ústu- strukce budov, aby vyhovovaly novým podmín- pem a Job.Lhotou, Louka s Hodonínem, Drnovi- kám. Upraveny zde skladiště a montáž, dále při- ce, Svitávka se Skalicí, Mladkovem a Zboňkem stavěna barevna. Na provozu jest zaměstnáno 43 a Míchov s Vískami a Podolím. osob, z toho 7 techniků. Vedoucím jest Miroslav Půdní fond ředitelství St. statku byl tento: Kala, bytem v Boskovicích. V budoucnu se plá- Hospodáfiství Pole Zahrady Sady Louky Pastviny Celkem nuje s rozšířením výroby topení a se zavedením ha vodoinstalačních služeb. Nová provozovna má Ole‰nice 614,46 1,54 3,12 79,53 114,69 813,34 číslo 5. Veselka 442,50 1,20 1,37 68,21 35,72 549,00 Další provozovny Lidokovu jsou: č. 1 Boskovi- Louka 362,98 1,50 0,90 74,35 75,18 514,91 ce, č. 2 Sloup, č. 3 Kunštát, č. 4 Němčice, č. 6 Drnovice 303,31 4,05 4,81 31,99 10,68 354,84 Boskovice a č. 8 Olešnice Svitávka 728,54 2,03 19,13 91,13 124,15 964,98 Míchov 374,57 3,13 7,42 42,02 40,29 467,43 Průmysl v Olešnici Celkem 2 826,36 13,45 36,75 387,23 400,71 3 6674,50 viz. tabulka dole Z Olešnice dojíždí větší počet dělníků do Grafi- Ředitelem St. statku byl Ludvík Reitter, Stani- tárny ve Velkém Tresném, dále do Uranových do- slav Fiala a poslední čas ing. Miloš Havránek. lů v Dolní Rožínce a do Brusky v Kunštátě. Men- V rámci slučování zemědělských podniků bylo ší počet do Letostroje a Tylexu v Letovicích, do dnem 1. ledna 1977 ředitelství St. statku v Olešni- Krasu v Boskovicích a do JZD Mír v Rozsíčce. ci zrušeno a jeho hospodářství byla přičleněna

Závod Poãet. zamûst. ¤editel Podnikové fieditelství Továrna na umûlé kvûtiny Centroflor 402 Michal Kolafiík Dolní Poustevna Masna 105 Josef Proks Jihomoravsk˘ masn˘ prÛmysl – Brno Mlékárna 50 Vladimír Vávra Lacrum – Brno

Provozovna Poãet zamûst. Vedoucí Závodní fieditelství Lidokov 8 61 Josef Polák Ústfiedí druÏstva Lidokov Bosk. Lidokov 5 43 Miroslav Kala Ústfiedí druÏstva Lidokov – Boskovice Sodovkárna 40 Franti‰ek Prudk˘ Jihomoravské pivovary – Brno Krejãovská dílna v ã. d. 129 12 Josef Vaverka Národní podnik Kras – Boskovice Krejãovská dílna v ã. d. 115 6 Franti‰ka Kudová DruÏstvo Vkus – Boskovice

– 173 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 174

k sousedním jednotným zeměděl. družstvům. Celková plocha obhospodařované půdy činí Hospodářství Olešnice a Veselka byla přičleněna 3 557,53 ha. Výstavba jest následující: polní mla- k JZD Mír v Rozsíčce. Hospodářství Louka bylo ty jsou v Olešnici, Rozseči a Sulíkově, obilní silo rozděleno. Katastr obce Louky připadl do JZD se sušičkou v Olešnici a bramborárna v Rozsíčce. Mír a katastr obce Hodonína k JZD Černovice. Kravíny jsou 2 v Olešnici, po 1 v Crhově, Lhotě, Hospodářství Drnovice přidáno k JZD Lysice. Louce, Rozseči, Rozsíčce, Sulíkově a Petrově. Te- Hospod. Svitávka bylo rozděleno tak, že Mladkov letník v Olešnici, odchovny mladého dobytka ve přičleněn k JZD Kunštát, Svitávka se Zboňkem Křtěnově, Ústupě a Rozseči. Výkrm býků v Ma- k JZD Letovice. K tomuto připadlo též celé hos- kově a salaš pro jalovice na Závrší u Olešnice. podářství Míchov. Pro upomínku zaznamenávám Vepříny jsou 2 v Olešnici a 2 v Louce. vedoucí pracovníky řed. St. statku před jeho zru- Opravny zemědělských strojů jsou v Olešnici šením: ředitel: ing. Miloš Havránek, agronom: Ja- a Sulíkově, údržbářské dílny v Louce, Křtěnově, roslav Ševčík, zootechnik ing. Petr Lopour a me- Rozseči a ve dvoře Lamberku. Stav dobytka je ná- chanizátor ing. Stanislav Miluška.Vedoucím hos- sledující: 920 dojnic, 240 kusů výkrmu, 640 jalo- podářství Olešnice byl Jos. Boudník, agronomem vic, 400 telat, 2 230 prasat a 12 koní. JZD má při- Jos. Švejda, zootechnikem Oldřich Lapeš a me- druženou výrobu. V Rozsíčce se dělají drátěné chanizátorem Zdeněk Koukol. zásuvky pro n. p. Jitona Soběslav, závěsy pro traktory, pro n. p. Liaz Jablonec a trakt. kabiny JZD Mír pro n. p. Zetor Brno - Líšeň. Ženy šijí, hlavně ve Před r.1973 hospodařilo v našem kraji Jednotné Křtěnově, ochranné obaly pro n. p. Jitona, Sobě- zemědělské družstvo „Vysočina“, v němž byly slav. spojeny obce Crhov, Křtěnov a Lhota, pak JZD Rozsíčka a JZD Sulíkov, ku kterému patřila ještě Přístavba školy Vřesice, Petrov a Makov. Dnem 1. ledna r. 1973 se Budova naší základní devítileté školy nestačila tato družstva spojila v JZD Mír se sídlem v Roz- vzrůstajícímu počtu žáků. V některých třídách se síčce. Předsedou se stal Antonín Hanzl z Olešni- muselo směnovat. Proto místní národní výbor ce. Příštího roku se připojilo JZD Rozseč. jednal na krajském národním výboru o přístavbě Při likvidaci Stát. statku připadly dne 1. ledna západního křídla školní budovy. Docíleno bylo 1977 k JZD Mír obce: Olešnice, Kněževes, Jobova toho, že již v měsíci srpnu 1976 započato se stav- Lhota, Veselka, Ústup a Louka a vedení přešlo do bou a to dodavatelsky, bez pomoci občanů. Fi- Olešnice do budovy bývalého ředitelství Stát. nanční náklad vypočten statku. na 1 500 000 Kčs. Stavbu převzal Okresní sta- Předsedou jest Antonín Hanzl, Olešnice č. 78. vební podnik v Blansku. Základy stávající školní Výrobním náměstkem Jindř. Procházka, Olešnice č. budovy jsou velmi mělké a proto byla budova za- 85. Ekonomem ing. Miloš Havránek Letovice. Agro- jištěna betonovou podpěrou. Byly vyhloubeny nomem Jaroslav Ševčík, Olešnice č. 63. Zootechni- a vybetonovány sklepy a okolní terén urovnán. kem ing. Petr Lopour Olešnice č. 415. Mechanizáto- Na stavbě se pracovalo po celou zimu a 16. úno- rem ing. Stanislav Miluška, Olešnice č. 448. ra 1977 bylo docíleno roviny zdi. V polovině břez- JZD Mír má 4 hospodářská střediska: na začali tesaři táhnout vazbu a v polovině dubna 1. Olešnice s Kněževsí, Job.Lhotou, Veselkou byla přístavba zakryta. V červenci a v srpnu byly a Ústupem omítány místnosti a na podzim venkovní zdi. Po- 2. Louka s Crhovem, Křtěnovem a Lhotou. tom teprve došlo na podlahy, montáž elektrické 3. Sulíkov s Rozsíčkou,Vřesicemi a Petrovem. instalace, zabudování tří kotlů ústředního topení 4. Rozseč s Makovem. a jeho rozvod. V nových třídách se začalo vyučo- Vedoucím hospodářského střediska Olešnice vat dne 3. ledna 1978. jest Josef Boudník z Olešnice, rodem z Jenče u Černé Hory. Agronomem StanislavToman, Stavba hotelu Ústup. Na podzim r. 1976 byla na místě zbořeného do- Zootechnikem Josef Švejda z Olešnice. Mecha- mu Fialova č. 91 zahájena práce na stavbě hotelu nizátorem Vincenc Toman, Ústup. JZD Mír má a sice v akci „Z“, tj. svépomocí občanů. Byla pro- 676 členů. vedena větší část zemních prací a vyhloubeny

– 174 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 175

a vybetonovány základy pro montáž nosné kon- příštího byla dána v garáži betonová dlažba strukce. Prostavěno bylo 178 000 Kčs. Na jaře r. a místnost omítnuta. Nato v měsíci květnu zde 1977 bylo v této práci pokračováno. Vyzděny by- pracovníci Lidokovu pořídili etážové topení. ly okrajové zdi budovy, hlavně od domu č. 92. V červnu byla provedena venkovní omítka a dány Nejobtížnější práce byla v měsíci červnu a čer- okapové žlaby. Při té příležitosti byla provedena venci, kdy byla v tvrdé skále vyhloubena kotelna obnova fasády celého dom, přeloženy střešní taš- a uhelna a tyto zabetonovány. Dne 8. srpna zapo- ky a na celý dům dány nové okapové žlaby. Stav- čali pracovníci podniku „Montované stavby Br- ba byla provedena v akci „údržby“ a stavební ná- no“ s výkonným jeřábem montáž nosné kon- klad činil bezmála 110 000 Kčs. Členové ZO - SPO strukce domu z železobetonových tvárnic. Tato odpracovali na stavbě práce byla skončena 8. září a zaplaceno za ni 357 1 335 hod. zdarma. Roku 1978 přidělena do 000 Kčs. Potom bylo pracováno na stavbě scho- Olešnice výkonná autocisterna Zil AC40/131. Ta- dišťové zdi, na výstavbě příček v suterénu a do- to jest vybavena 8 válcovým motorem o výkonu končení stropu. V sobotu 15. října byla dána na 170 koní. Má nádrž na vodu o obsahu předek domu vazba a 11. listopadu byl tento za- 2 400 l a krytou, celokovovou kabinu pro 7 kryt taškami. Příchodem zimy byla práce přeru- osob. šena. Roku 1977 bylo prostavěno 1 400 000 Kčs. Na této úspěšné práci se podílela nejen stálá pra- Přístavba Osvětové besedy covní četa, složená vesměs z důchodců, ale V létech 1975 - 77 došlo v Osvětové besedě i ostatní občané Olešnice, kteří se zúčastňovali k přístavbě sociálního zařízení a domovnického sobotních brigád. Nemalou měrou pomáhaly i or- bytu. Stavba byla provedena v akci Z dle plánu ganizace NF na počest 60. výročí VŘSR. Celkem stavitele Brokla. Na místě starých záchodů, z ni- bylo odpracováno občany 9 400 hod. a organiza- chž použita byla jímka, byly na podzim r. 1975 cemi NF 3 720 hodin zdarma. Nutno také zazna- vystavěny okrajové zdi rozsáhlejší budovy do vý- menat zásluh všech členů MNV v čele s předse- še stropu. Staré záchody byly zbořeny až na jaře dou Františkem Žílou a tajemníkem Milošem r. 1976 a zde zařízeno moderní a hygienické zaří- Srstkou, kteří měli o stavbu velikou péči a oběta- zení. Potom bylo postaveno poschodí, kde umís- vě a neúnavně obstarávali pracovníky na sobotní těn byt domovníka. Na podzim r. 1976 byla stav- brigády. Dále zásluhu pracovníka MNV Eman. ba zastřešena. Počátkem r. 1977 byl domovnický Lepky, který obstarával stavební materiál. Pak byt omítnut, provedena elektroinstalace, rozvod místního stavitele Aloise Brokla,který pracoval ja- vody a ústřední topení. Vydání se stavbou činilo ko technický poradce a měl stavební dozor. Ko- 162 420 Kčs. Část práce provedli občané zdar- nečně zednického políra Josefa Horáčka jako ve- ma. Členové místní organizace ČSL odpracovali doucího stavby. zdarma 717 hodin. Domovníkem zde byl ustano- ven Jos. Štourač. Zbývá ještě provésti venkovní Přístavba požární zbrojnice omítku. Také vnitřek Osvětové besedy vyžadoval Snaha našich požárníků bylo získat do Olešni- opravu. ONV koncem října poskytl finanční pro- ce větší moderní autocisternu, neboť u nás jest středky ve výši 150 000 Kčs a do konce roku byla nedostatek vody k hašení požárů a stará autocis- provedena rekonstrukce elektr. vedení v celé bu- terna zn. Erena již nevyhovuje. Okresní inspekce dově, výměna podlahy v přísálí a vymalování požární ochrany v Blansku si však kladla pod- všech místností. mínku, aby k stávající požární zbrojnici byla při- stavěna nová, prostornější garáž, kde by se mohla Další práce MNV autocisterna umístit a zříditi zde etážové topení, aby voda v ní nezamrzala. Základní organizace Kanalizace potoka svazu požární ochrany proto vyhlásila pracovní Veselský potok byl r. 1935 od koupaliště až po povinnost, MNV přislíbil pomoc a na jaře r. 1976 dům č. 39 na Vejpustku zaklenut do cemento- byly stavební práce zahájeny. Během léta byly vých rour. Od domu č. 39 k mostu na silnici k Cr- postaveny zdi a položen strop. Na podzim byla hovu byl potok jen regulován, jeho boky vyzděny přístavba zastřešena a osazena vrata, která vyro- a opatřeny zábradlím. Po obou stranách byla úz- bilo družstvo Lidokov v Olešnici. Na jaře roku ká silnice. Protože zde voda zahnívala a zapácha-

– 175 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 176

la, usnesl se MNV tuto část potoka zkanalizovat. Přemístění hraničního kamene Bylo to r.1976. Tato akce byla dodatečně schvále- Nedaleko obce Veselky na hranicích katastru na v říjnu tohoto roku. Velikou pílí MNV se poda- olešnického, ústupského a veselského, jinak na řilo do konce roku zakoupiti a přivézti cemento- hranicích panství kunštátského, drnovického vé roury průměru 100 cm a tyto uložiti. Roku a křetínského, stával velmi pěkný hraniční kámen. 1977 byly zhotoveny přípojky od domů a roury Při arondaci půdy byl však vyvrácen a pohozen. zahrnuty. Majitelé sousedních domů při práci po- Péčí kronikáře byl tento mezník usazen při staré máhali. Roku 1976 činilo vydání 57 000 Kčs a ro- cestě zv.Tereziánské u Korbářovy samoty č. domu ku 1977 15 000 Kčs. Příštího roku ještě dojde 289 nedaleko Veselky. Na jedné straně kamene k vnější úpravě. jest vyryt znak majitelů panství kunštátského, pá- nů z Lamberka, písmena JAGL (Johan Arnošt Graf Opravy Radnice Lamberk) a letopočet 1729. Na druhé straně sádu Na jaře r. 1977 byl opraven domovnický byt ve jest znak majitelů panství drnovického, hraběcí ro- dvoře budovy MNV. Byly zde vyměněny podlahy, diny Serenji, letopočet 1729 a písmeno D. pořízena nová elektrická instalace, etážové tope- ní a místnosti vymalovány. V suterénu budovy, 60 výročí VŘSR v bývalém vězení, upraven sklad CO. Vydání 41 Šedesáté výročí Velké říjnové revoluce bylo 000 Kčs. Na podzim tohoto roku byl upraven v Olešnici následovně oslaveno: vchod do budovy Radnice. Byla dodána nová V neděli 22. října 1977 uspořádaly ZO Svazu vkusná dlažba, obklady zdí a moderní elektrické socialistické mládeže n. p. Centroflor a ZO Svazu osvětlení. Byla také pořízena nová vrata a na čel- pionýrů při naší škole I. pochod po partyzánské ném místě zavěšen znak Olešnice. Pan Fr.Žíla st. stezce. Pochod byl zahájen u památníku osvobo- č. d. 28 zhotovil a obci daroval krásný lustr, který zení v Olešnici, kde k účastníkům promluvil řed. byl na klenbu průjezdu zavěšen. Celek působí školy Mir. Slavíček. Na pochodu byly 3 zastávky. milým dojmem. Úprava byla provedena v akci 1. U památníku obětem nacistické zvůle na Hradisku. „údržby“ a vydání činilo 30 000 Kčs. V létě r. 1977 2. U památníku partyz. skupiny Jermak u Dol.Čepí. byl také opraven Němečků dům č. 117, který od r. 3. U partyzánského bunkru v lesích u Prosetína. 1970 náleží obci. Byla natřena plechová střecha Ukončení pochodu bylo v továrně Centroflor. a obnovena fasáda. Náklad na opravu činil 36 738 Na zastávkách byla provedena kontrola a podáno Kčs. Ve Křtěnově byly v II. etapě zvelebení život- občerstvení. Délka tratě asi 30 km, pochodu se ního prostředí dány v akci „Z“ chodníky podél vo- zúčastnilo 122 osob. Pochod organizoval Vrat. zovky a postavena požární zbrojnice, která bude Sedlák, učitel zdejší školy, vydání hradil závodní také sloužiti jako prodejní stánek při výletě. Dále výbor n. p. Centroflor. bylo v akci „údržby“ provedeno oplocení prame- Ve středu 25. října se konala v Osvětové besedě niště vodovodu nákladem 12 000 Kčs. Ve Lhotě veřejná schůze VO KSČ, na které bylo vzpomenu- byla v akci „Z“ provedna přístavba kulturního do- to 60. výročí VŘSR a jejího významu pro naši mu, bývalé školy, nákladem 56 000 Kčs a v akci vlast i celý svět. „údržby“ výměna oken v KD nákladem 15 000 V pátek 28. října uspořádán v OB koncert pě- Kčs. Dále provedena penetrace vozovek v obci veckého sdružení „Dalibor“ ze Svitav. V neděli 6. nákladem 30 000 Kčs. listopadu večer byl uspořádán lampionový prů- vod od Sokolovny k památníku osvobození, kde Požár stohu po státních hymnách promluvil do místního roz- Před půlnocí dne 8. září 1977 při velké bouři hlasu předseda MNV Fr. Žíla. V rámci oslav VŘSR uhodil blesk do stohu krmné slámy za kravíny uspořádán v OB 13. listopadu hudební koncert Li- hospodářství JZD Mír Olešnice, který shořel. dové školy umění z Letovic a 27. listopadu před- K požáru se dostavily kromě místního požárního vedeno pásmo operetních melodií od brněnských sboru též sbory z Trpína, Crhova a Kunštátu, kte- operetních zpěváků. ré jen chránily nedaleké kravíny. Na štěstí vál teh- dy vítr od kravínů a tak k dalším škodám nedošlo. Úmrtí Dle zprávy vedoucího hospodářství bylo na stohu Dne 13. listopadu 1977 zemřel bývalý vedoucí asi 3 900 q slámy a škoda činí 75 000 Kčs. místní pobočky Státní spořitelny, později ředitel

– 176 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 177

Okresní St. SP. v Blansku, Jaroslav Valenta č .d. rodní fronty, jinak zde pracovala stálá pracovní 118. Tento se narodil 16. října 1921 v Knínicích četa, složená z důchodců. Byla provedena stavba u Boskovic. V létech 1964 - 1971 zastával funkci vnitřních zdí, zasklena okna a na podzim byl vy- tajemníka MNV a v létech 1971 - 1975 byl jeho hlouben a vybetonován septik. Pracovníci „Vodo- předsedou. Škoda, že pro onemocnění musel hospodářských staveb v Brně“ provedli v budově svou činnost předčasně ukončiti. elektroinstalaci, rozvod vody a ústředního tope- Dne 25. března 1977 zemřel ve věku 82 let po- ní. Železárny n. p. Bohumín dodaly 2 kotle VSB slední příslušník zahraničního odboje za I. světo- IV., které byly zainstalovány. Až do konce roku vé války v našem kraji Rudolf Čápek. Jako majitel prováděla stavební četa JZD Mír ve vytopených velkouzenářského podniku č. d. 29 získal si veli- místnostech omítku zdí. Roku 1978 činilo vydání ké zásluhy o naši obec. se stavbou hotelu obnos 1 029.103 Kčs. Občané Dne 16. července 1977 zemřel P. Leopold Bená- odpracovali zdarma 4 365 hod. a členové organi- ček, kat.farář zdejší. Narodil se 14. listopadu 1901 zací 1 685 hodin. v Martínkově u Mor. Budějovic. V Olešnici půso- bil od r. 1925 jako kaplan a od r. 1934 jako farář. Stavba komunikace Pracoval také v obecní samosprávě. Byl členem Mezi silnicí trpínskou a rovečínskou vzniklo obecní rady a okresního výboru. Od r. 1950 žil v posledních letech sídliště s družstevními a ro- mimo naši obec a zemřel v Nosislavi. dinnými domy. Spojovací cestu zde tvořil hlu- boký úvoz za evangelickým hřbitovem a továr- Rok 1978 nou Lidokov. Tento úvoz byl rozšířen a urov- nán. Roku 1978 nechal MNV po krajích vozovky usadit betonové obrubníky a vozovku Činnost MNV navézt štěrkem. Práce byla provedena v akci „Z“, to jest svépomocí. Finanční náklad činil 69 Kup domu č. 21 000 Kčs. Příštího roku zbývá ještě vozovku Koncem roku 1977 koupil místní národní vý- zpevnit asfaltovým polevem. bor dům č. 21 sousedící s Radnicí pro účely MNV. Majitel domu ing. Karel Čápek z Brna žá- Úprava na Vejpustku dal za tento 140 000 Kčs. Okresní národní vý- V akci „údržby“ byla také provedena úprava bor kup domu schválil, ale mohl poskytnout fi- prostranství na Vejpustku proti domům č. 36, 37 nanční pomoc jen do výše 100 000 Kčs. Proto a 38 po provedené kanalizaci Veselského potoka. došlo k dohodě, dle níž MNV koupil jen obyt- Finanční náklad činil 15 000 Kčs. nou budovu za 96 000 Kčs. Zámečnická dílna a skladiště, stojící na nádvoří budovy, zůstanou Stavba inženýrských sítí majetkem ing. Čápka a MNV je odkoupí v příš- Na severozápadní straně Moravské strany tích létech. Podobně také provede úpravu do- vzniká nová část obce. Vzniká na pozemcích býv. mu. statku Klimentova, č. d. 144 a proto se zve Kli- mentka. V létech 1977 - 78 zde byly provedeny Oprava Radnice přístupové komunikace, vodovodní přípoje, ka- Roku 1978 byla provedena výměna krytiny na nalizace a elektroinstalace. Zemní práce byly pro- budově Radnice a dány nové okapové žlaby váděny velmi výkonnými stroji a hlína byla voze- a svody. Obnovena byla také fasáda domu a dána na do Daňkovy cesty za domem č. 147. Byla za- okna ze strany dvora. Stavební náklad na tyto koupena transformační stanice o výkonu 400 kW. práce činil 56 000 Kčs. Byl také opraven dům pro Investorem byl místní národní výbor, ale veškeré domovníka, stojící na dvoře Radnice, nákladem vydání hradil okresní národní výbor v Blansku. asi 20 000 Kčs. V obci Lhotě Stavba hotelu byla v akci Z za vedení Emana Lepky provede- Během roku bylo pokračováno na stavbě hote- na přístavba zastřešeného tanečního parketu při lu, podobně jako léta minulá. Na soboty byly plá- kulturním domě, bývalé škole. Finanční náklad novány brigády občanů a členů organizací Ná- činil 15 000 Kčs.

– 177 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 178

Oprava školy 24. února k 3. výročí převzetí moci Roku 1978 bylo pokračováno v modernizaci 12. března k Mezinárodnímu dni žen naší školy. Byla provedena výměna oken na celé 28. března ku Dni učitelů budově a dána nová fasáda. Tato akce si vyžáda- 12 .listopadu k 61.výročí Velké říjnové soc. re- la finanční náklad 802 918 Kčs. Prováděl ji Okres- voluce. ní stavební podnik v Boskovicích. Tento však měl Konaly se 3 výstavy a sice:15. - 23. února výsta- málo pracovních sil a proto požadoval od správy va květin n. p. Centroflor k 30. výročí pod- školy zajištění brigádnické pomoci. Proto ředitel niku. Výstavu zahájil okres. tajemník KSČ školy svolal rodiče žáků, s nimiž uzavřel závaz- Dr. Opletal. ky na pomoc při stavbě. Celá akce byla díky ředi- 20. - 28. března výstava obrazů akad. malířky telství školy a výboru „Sdružení rodičů a přátel Kláry Sedláčkové. Výstavu zahájila učitelka školy“ řádně připravena a provedena. Brigád se Lud. Palendalová. zúčastnilo 180 osob, které odpracovaly 1 500 7. - 11. listopadu výstava nábytku. hod. Podařilo se vykonat velké dílo a vyučování Sdružený klub pracujících v Letovicích sehrál bylo minimálně narušeno. Olešnická základní u nás 29. dubna div. představení „Omyl pro- škola má nyní 16 tříd, I. stupeň - totiž 1. až 5. roč- fesora Somola“. Konečně uspořádáno 8 ník, 8 tříd a II. stupeň - 6. až 9. ročník, také 8 tříd. vzdělávacích přednášek. Oba dva stupně navštěvují děti z těchto obcí: 30. ledna Dr. Lhotský - Ženské choroby Olešnice, Crhov, Křtěnov, Louka, Lhota, a Vesel- 27. února Máša Soukopová - Ženy a Vítězný ka. Jen II. stupeň navštěvují ještě děti z Rozsíčky, únor Ústupu, Kněževse, Jobovy Lhoty a Trpína. Malo- 17. března Dr. Ivan Klempa - S jachtou kolem třídní školy v našem obvodě jsou v Rozsíčce, kam světa dochází děti z Ústupa a v Trpíně, kam chodí též 30. března Dr. Ventrubová - Dvě generace pod děti z Kněževse. Celkem navštěvuje naši školu jednou střechou 397 dětí, z toho 199 chlapců a 198 dívek. Na zdej- 29. října Dr. Ventrubová - Úskalí mladého man- ší základní devítileté škole působí 24 pedagogic- želství kých pracovníků. Ředitelem jest Miroslav Slaví- 24. října pplk. Nesrsta - Současná mezinárodní ček, jeho zástupcem Antonín Vévoda. Kromě 16 situace třídních a 3 beztřídních učitelů pečují o děti 2 vy- 13. listopadu Dr. Horal - Politika KSČ a nábo- chovatelky družiny mládeže a 1 skupinový ve- ženství. doucí pionýrské organizace. Sbor pro občanské záležitosti uspořádal 3x vítání občánků a 1x besedu se starými ob- Činnost kulturní čany spojenou s občerstvením. Počátkem roku 1978 přijal MNV do svých slu- Některé naše spolky pořádají zájezdy do diva- žeb kulturní pracovnici, kterou se stala Iva Hav- dla v Brně a na památná místa v naší vlasti i v ci- ránková z Letovic. Tato převzala řízení osvětové zině. Na výstavu „Doba Karla IV.“, uspořádanou a zábavně vzdělávací činnosti v obci. Stala se v Praze na paměť 600. výročí smrti tohoto panov- správkyní Osvětové besedy a redaktorkou „Oleš- níka, bylo z Olešnice vypraveno 6 autobusových nického zpravodaje“, který začal počátkem roku zájezdů. vycházet. Byl povolen Odborem kultury ONV č. 326/78. Tiskne jej n. p.Tisk, provoz Blansko. Vy- Hospodaření JZD Mír chází 1x měsíčně, počet výtisků 1 200. Na jeho Chladné počasí tohoto roku s častými chladný- vydání přispívají místní podniky a občanům se mi přeháňkami prodloužilo vegetační dobu všech dává zdarma. V Olešnici také působí „Stálé vzdě- zemědělských plodin i ovocného stromoví ne- lávací středisko“, které působí jako komise při jméně o 20 dní. Žně v JZD Mír začaly teprve 24. Osvětové besedě a jehož vedoucím jest zástupce srpna a byly ještě zdržovány častými dešti, takže ředitele školy Ant. Vévoda. Činnost přednáško- dožínek byl až 16. září. Všechno obilí se muselo vou zajišťuje a proplácí Okres. kulturní středisko dosušovat a sláma se svážela vlhká. Úroda však v Blansku. byla velmi dobrá a výnosy byly následující: Roku 1978 byly uspořádány 4 slavnostní viz tabulka schůze:

– 178 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 179

Také výsledky hospodaření v živočišné výrobě byly velmi dobré a jeví se následovně:

Velký úspěch v hospodaření JZD byl výsled- Rozjezdová a přistávací plocha jest za Širokými kem velké péče vedoucích pracovníků družstva lukami u Kněževeských hranic. Letadlo dodává o správné ošetřování rostlin a krmení dobytka „Agrochemický podnik Boskovice“. Při řízení a v neposlední řadě také ve snaze o zúrodnění práce používá JZD bezdrátovou dispečerskou půdy. Všechny zavlhčené pozemky, které posky- službu, kterou vyrobila Tesla n. p. Pardubice. Zá- tovaly malou úrodu a nedaly se obdělat těžkými kladnová radiostanice jest v ústřední budově stroji, byly v posledních létech odvodněny v Olešnici. Na radiové síti jest napojeno 10 pře- a urovnány. Menší potůčky byly zkanalizovány nosných radiostanic, které mají při sobě vedoucí do cementových rour. Odvodňování provedlo pracovníci po celém obvodě JZD. „Meliorační družstvo v Boskovicích „. Poněvadž Aby se zemědělství stalo přijatelnější pro mlá- u těchto investic jest brzká návratnost, poskytuje dež, založen byl r. 1978 při JZD Mír v Olešnici na ni stát 50 % subvencí. Pozemky suché jest jezdecký oddíl. Tento má 9 členů a vedoucím však třeba zavlažovat. V posledních dvou létech jest Pavel Žíla, zootechnik z Olešnice č. 327. Ma- byly nad cestou k Veselce na potoku od Veselky jí k dispozici 6 jezdeckých koní, kteří jsou ustáje- tekoucím nákladem JZD vybudovány 2 velké ni v konírně JZD v domě č. 122. Členové spolku vodní nádrže , v nichž v době jarního tání neb za cvičí se v ošetřování koní, strojení a předvádění, velkých dešťů se zadrží voda, která v době sucha dále v jízdě a v běhu přes překážky. Jízdárna jest se použije na závlahu okolních pastvin. Dříve za bývalou Oderského cihelnou. Koně opatruje v těchto místech byly 3 rybníky zv. Maršovy, kte- a krmí Josef Procházka, důchodce č. 85. ré byly v I. polovině minulého století vypuštěny a proměněny v louky. Závlahové zařízení vyrobi- Pečovatelská služba la fi. Zikmund, n. p. Lutín. Čerpadlo stálo 125 000 O staré, osamělé a nemocné občany se starají Kčs a 6 závlahových jednotek 270 000 Kčs. K na- členové spolku Čsl. červeného kříže. Od 1. břez- montování tohoto zařízení dojde až na jaře 1979. na 1978 byla při našem zdravotnickém středisku K hospodaření JZD Mír dodávám, že hnojení ustanovena pracovnice, která tento úkol převzala. a postřik chemikáliemi se koná většinou letecky. Stala se jí geriatrická sestra Jarmila Trávníčková,

– 179 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 180

roz. Novotná z Olešnice č. 389. Jejím úkolem jest navrhla na jeho místo s.Václava Doskočila, dělní- pečovati o osoby starší 60 roků, tyto navštěvovati ka z Olešnice č. 465, narozeného r. 1939, pro je- a sledovati jejich zdravotní a sociální stav. U osob ho pracovní úspěchy a politické uvědomění. Ten- opuštěných a bezmocných sjednati nápravu a po- to byl jako kandidát představen občanům na ve- moc. Dále jest její povinností svým svěřencům řejné schůzi, konané převazovat rány, dávati injekce, měřiti tlak krve, dne 25. října 1979 a zvolen poslancem MNV donášeti léky a p. Obvod její působnosti tvoří ob- v doplňovacích volbách dne 11. listopadu t.r. Ta- ce patřící k olešnickému zdravotnickému středis- jemníkem byl zvolen ve schůzi místního národní- ku. Tj.: Olešnice, Crhov, Křtěnov, Lhota, Louka, ho výboru dne 15. listopadu. Funkce tajemníka Hodonín, Rozsíčka, Ústup, Veselka, Kněževes jest jeho zaměstnáním, jest uvolněným pracovní- a Jobova Lhota. V těchto obcích žije 598 osob kem. Podobně i předseda MNV František Žíla jest starších 60 roků a z toho 40 osob nemocných uvolněným pracovníkem. a osamělých. Pět nemocných osob má pečovate- le, které odměňuje Okresní ústav sociálních slu- Stavba hotelu Závrší žeb. V domě důchodců v Černé Hoře žije 9 oleš- Během r. 1979 bylo usilovně pracováno na do- nických občanů, v Boskovicích 1 osoba. Členky stavbě hotelu. Jako v předcházejícím roku pracova- „Základní organizace čsl. svazu žen“ v Olešnici je lo na stavbě denně asi 6 důchodců, jinak organizo- každoročně na Štědrý den navštěvují a obdarová- vány brigády hlavně na soboty. Tyto svolávali po- vají. slanci MNV ve svých obvodech. Roku 1979 bylo Jest však bohužel dosti mladých lidí, v jejichž občany zdarma odpracováno 10 966 hodin a orga- domácnostech by staří rodiče mohli dožít, ale da- nizacemi místní Národní fronty 5 536 hodin bez ná- jí je do domova důchodců a ani je nenavštěvují. roku na odměnu. Během zimních měsíců bylo ve vyhřátých místnostech pracováno na omítce zdí Lyžařský vlek a stropů. Na jaře byl dokončen septik a postavena Z podnětu místního obvodního lékaře MUDr. opěrná zeď od Vejpustka. V budově byly položeny Jiřího Riegla a jeho zásluhou byl r. 1978 vybudo- keramické dlažby a obklady a dokončeny elektroin- ván na Závrší lyžařský vlek. Nejobtížnější byl vý- stalace a vodoinstalace. Provedena dále montáž kop strouhy 80 cm hluboké od domu č. 147 na vzduchotechnického zařízení a zařízení chladíren. Moravské straně na Hanákovu louku, pod příkrý Do budovy zaveden telefon a zařízena televize. Ko- svah Závrší. Zde byla zabetonována strojovna vle- nečně byla na podzim provedena venkovní omítka ku s elektrickým motorem a na kopci zakotvena budovy a úprava okolí domu. Vydání se stavbou r. vratná kladka. Délka vleku činí 450 m, délka 1979 činilo 1 578 622 Kčs. Během celé stavby činil elektrického kabelu od domu č. 147 činí 600 m. náklad 5 328 000 Kčs, bez vnitřního zařízení. Na Strojovna jest umístěna v plechové boudě, kterou návrh MNV byl dům nazván Hotel Závrší. Kolauda- vyrobili pracovníci „Grafitárny“ Velké Tresné. Od ce domu se konala 20. listopadu 1979 za účasti zá- „Ingstavu“ Boskovice získána zateplená kabina stupců okresního národního výboru, družstva Jed- pro obsluhu vleku. Finanční náklad na tuto akci noty, Státní banky, Požární inspekce a místního činil asi 50 000 Kčs a byl získán z příspěvků nár. výboru. V kolaudačním protokolu jest oceněna místních podniků a korporací. Přispěl i místní ná- velká aktivita MNV v Olešnici. Práce stavební byly rodní výbor, který daroval 30 q cementu. Při stav- provedeny kvalitně, za což patří uznání staviteli bě odpracovali zájemci, hlavně z řad Svazu soci- Aloisu Broklovi z Olešnice č. 412, který stavbu řídil alistické mládeže 600 hodin. Pomohli i chlapci a zaměstnanci MNV Emanu Lepkovi ze Lhoty č. 41, z Domova mládeže. Vlek jest majetkem MNV který měl na starosti přísun materiálu. Místní ná- a v péči ho mají členové SSM. rodní výbor získal r. 1977 úvěr u pobočky Stát. ban- ky v Blansku, z něhož bylo všechno vydání vyplá- Rok 1979 ceno. Při kolaudaci 27. 11. 1979 převzala Jednota nový hotel do majetku a tento úvěr také převzala. Nový tajemník MNV Dosavadní tajemník místního národního výbo- Otevření hotelu Závrší ru s. Miloš Srstka na vlastní žádost odstoupil ze Slavnostní otevření hotelu se konalo v odpo- své funkce. Základní organiace KSČ v Olešnici ledních hodinách v sobotu 22. prosince 1979 za

– 180 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 181

velké účasti občanů. Slavnost zahájil předseda kladu 5 000 Kčs. Oplocení vodovodu bylo natře- Národní fronty Miroslav Slavíček, ředitel zdejší no a 1. října 1979 byl vodovod předán Okresní vo- základní školy. Předseda MNV František Žíla ve dohospodářské správě. Tyto akce řídil Eman Lep- svém projevu ocenil obětavou pomoc občanů ka ze Lhoty č. 41. olešnických, bez rozdílu politického přesvědčení, při stavbě hotelu, bez níž by se tato akce neusku- Ve Křtěnově tečnila. Vzpoměl také velké pomoci všech organi- byla tohoto roku provedena v obecním domě zací NF a všem, kteří pomohli zdolat tento úkol, nová elektroinstalace nákladem 20 000 Kčs. srdečně poděkoval. Dále promluvil místopředse- Rada okresního národního výboru v Blansku da okresního národ. výboru Jaroslav Hrazdira vysoce ocenila dobré hospodářské a kulturní vý- a předseda Jednoty, nákupního a prodejního sledky hospodaření Místního národního výboru družstva, Dobroslav Richter, který mimo jiné po- v Olešnici. V soutěži národních výborů za rok přál zaměstnancům hotelu hodně úspěchů v prá- 1979 získal MNV v Olešnici I. místo v kategorii ci. V závěru slavnosti byl vyznamenán Místní ná- střediskových obcí v okresu Blansko. V soutěži rod. výbor v Olešnici, jeho předseda a občané, občanských výborů z 53 zúčastněných obcí zís- kteří se při stavbě hotelu nejvíce zasloužili. Po- kal Křtěnov 12. a Lhota 19. místo. hostinství „Panský dům“ bylo dáno do klidu a je- ho zaměstnanci přešli do provozu hotelu Závrší. Stavby v n. p. Centroflor Vedoucím zde jmenován Jindřich Juránek a jeho Od r. 1976 jest do Olešnice zaveden přívod sví- zástupcem Miloš Moravec. tiplynu. Národní podnik Centroflor přispěl tehdy na tuto akci částkou 213 000 Kčs. Teprve roku Stavba zdi před školou 1978 v měsíci srpnu pořízena přípojka do podni- Zeď v ulici zvané Obora před základní školou ku a zahájena stavba kotelny. Na stavbě bylo po- byla vystavěna ze sbíraného kamene, jen na hlí- kračováno i roku 1979 a na nu, před mnoha léty. Byla proto ve špatném sta- podzim t. r. byla stavba skončena. Práce sta- vu. Místní národní výbor po dohodě s nadřízený- vební provedl Okresní stavební podnik v Blan- mi orgány přikročil r. 1979 k její přestavbě. V mě- sku, práce odborné provedly „Plynárny Brno“. síci červnu občané v ulici bydlící starou zeď Přívod potrubí s dvojitým uzávěrem byl veden rozebrali a pomohli při stavbě zdi nové. Tato by- nejkratším směrem kolmo na hlavní vedení. Tři la postavena z tesaných kvádrů, které byly dove- kotle dodány ze Slatiny u Brna. První zatopení zeny ze Skutče. Nová zeď byla posunuta poně- pod kotlem bylo uskutečněno 8. prosince 1979. kud dozadu, takže při ní vznikl úzký chodník. Vydání se stavbou činilo asi Zároveň v té době byla asfaltem urovnána cesta 1 500 000 Kčs. Roku 1979 bylo ještě zbudová- do školy a zbudována vozovka od Hliníků pro no v závodě sociální zařízení, které stálo asi převoz uhlí do školní budovy. Finanční náklad na 250 000 Kčs a upraveno okolí mateřské školy stavbu zdi i na tyto komunikace činil 331 165 Kčs. v hodnotě zhruba 90 000 Kčs. Plán výroby za r. V měsíci srpnu bylo za spolupráce Okresní 1979 byl splněn na 100,02 %. Vyrábí se zde asi správy silnic provedeno zpevnění místních ko- 150 druhů umělých květin, které se posílají do 25 munikací, hlavně v nové části obce zv. Kliment- států. Závod v Olešnici zaměstnává asi 300 pra- ka, za evangelickým hřbitovem a před požární covníků, provozovna ve Žďáře nad Sáz. asi 100 zbrojnicí. pracovníků. Ředitelem jest Michal Kolařík rodem z Černé Hory, který stojí v čele podniku od r. V obci Lhotě 1973. Vedoucím výroby jest Josef Krejčí z Kně- byla r.1979 dokončena přístavba kulturního ževse, ekonomka závodu Eva Koblerová, rozená domu, vymalovány místnosti nákladem 5 000 Fučíková z Olešnice č. 210 a mechanikem závodu Kčs. Dále provedeno zakrytí požární nádrže František Olšán z Kněževse. v horní části obce železobetonovými panely ná- kladem 20 000 Kčs. Pod vodní nádrží v dolní čás- Hospodaření JZD Mír ti obce byl potůček zde tekoucí sveden do ce- JZD Mír v Olešnici dosáhlo r. 1979 nejvyššího mentových trub v délce 20m. Toto místo se bude výnosu obilnin na okrese Blansko. Přesto však zasypávat a urovnávat. Tato akce si vyžádala ná- plán nebyl splněn, poněvadž r. 1979 byl na obilí

– 181 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 182

méně úrodný. Na plánovaný hektarový výnos 43 Knihovna má 430 čtenářů, z toho 125 dětí, 70 q bylo splněno jen 42,10q = 97,9 %. mladistvých a 231 dospělých. Roku 1979 bylo za- Úroda brambor byla velmi dobrá. Na plánova- koupeno 145 knih a vyřazeno 31 knih starých ný hektarový výnos 212 q bylo docíleno 213 q = a velmi poškozených. Celkový počet knih činí 7 108,9 %. 976, z toho 6 156 pro dospělé a 1 820 pro děti. Na- učné literatury jest 2 198 svazků, krásné literatu- Kam naši občané dojíždějí za prací ry 5 778 svazků. Ole‰nice Kfitûnov Lhota Knihovna odebírá také 19 různých časopisů. Grafitárna - Velké Tresné 38 2 2 Ve spolupráci s Ředitelstvím zdejší školy bylo za- Uranové doly - Dolní RoÏínka 15 - 1 jištěno 6 přednášek pro dospělé a 11 besed pro Bruska - Kun‰tát 18 2 - děti. Dále byly uspořádány 2 výstavky knih s pro- Kras - Boskovice 12 2 - dejem. Minerva - Boskovice 3 - - Brněnští sportovní parašutisté provedli dne 9. Tylex - Letovice 12 - 1 května propagační seskok z letadla na pozemky Letostroj - Letovice 10 - - obce Křtěnova nedaleko Centrofloru. Tento pod- âKD - Letovice 9 - - nik tuto akci objednal a zaplatil. Letadlo AN2 se âSD - Skalice n/Svit. 3 - - objevilo nad Olešnicí v 13.55 hod. Parašutisté âSAD ãs. autob. doprava 16 4 - v počtu 10 seskočili bez nehody z výšky 1 000 m. Mezi nimi byl i olešnický rodák Josef Fadrný Činnost kulturní nar.1935, č. d. 331. Po seskoku byli pohoštěni Roku 1979 byly v Osvětové besedě uspořádány a setrvali se zájemci v družné zábavě. 3 výstavy a sice: 6.–16. května „Výstava obrazů“ amatérských ma- Neštěstí lířů z Nového Města. Ve žních pomáhali našemu JZD kombajnéři 11.–12. srpna „Výstava exotů“, kterou uspořádal z Tuřan u Brna. Byli ubytováni v Rozsíčce. Dne 5. Spolek chovatelů drobného zvířectva II. srpna 1979 pršelo a nemohlo se pracovat. Proto si 8. prosince „Výstava poštovních známek“, kterou zašli do místního hostince a odtud v podrouše- uspořádal Spolek filatelistů. ném stavu jeli osobním autem do Olešnice. Zde, Dále sehrána 3 divadelní představení. před Chroustovými č. d. 34, najeli v plné rychlos- 24. března div. „Když kapela začne hrát“, sehrál ti do nákladního auta, které jelo z Olešnice. V au- Sdružený klub pracujících v Letovicích. tě sedělo 5 cestujících, z nichž 4 byli těžce zraně- 21. dubna div. „Ženský boj“, sehrál divadelní sou- ni a jeden z nich 12. srpna zemřel v boskovické bor z Bystrého. nemocnici. Jmenoval se Josef Marek, bytem v Br- 23. května balet „Šípková Růženka“, který před- něnských Ivanovicích. vedli žáci Lidové školy umění ve Svitávce. Přes velkou snahu kulturní pracovnice Ivy Stavební ruch Havránkové se nepodařilo v Olešnici ustaviti di- Roku 1979 byl v Olešnici poměrně čilý staveb- vadelní kroužek. ní ruch. Bylo postaveno 18 domů. Z toho 6 samo- Zásluhou Zdeňka Koláře, vedoucího prodejny, statných, domy č. 503 - 508 a 12 domů v tzv. řa- v Olešnici č. 455 byl však založen u nás kroužek dové výstavbě, totiž domy č. 509 - 520 na Kli- loutkářů. Tento má 12 členů z řad mládeže a r. mentce. 1979 sehrál na loutkové scéně v Sokolovně 15 představení pro naše nejmladší. Sehráli také Vladimír Neumann zemřel zvláštní představení pro děti z mateřské školy ve Dne 22. listopadu 1979 v ranních hodinách Velkém Tresném a při mírové slavnosti v Rájci. zemřel zasloužilý občan olešnický Vladimír Neu- Během letního klidu opravili členové kroužku mann, bývalý majitel koželužny a domu č. 23. Do- loutky a obleky. Vlastimil Člupek opravil elektric- žil se 83 roků. Od svého mládí pracoval v obecní ké vedení a Mirek Oliva ozdobil hlediště pěknými samosprávě. Byl dlouhá léta členem obecního za- obrazy. stupitelstva za Čsl. stranu lidovou, v létech 1938 - Velmi pěknou činnost vyvíjela místní lidová 45 byl starostou našeho městečka a v létech 1946 knihovna za vedení učitelky Lud. Palendalové. - 50 předsedou MNV. Stál v čele obce v nejtěžší

– 182 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 183

době německé okupace a jeho zásluhou byla obec r. 1980. Byla zcela přestavěna přední opěrná zeď ušetřena mnohých nepříjemností a škod. a provedena betonáž dna. Na budově koupaliště Pracoval také nadšeně, bez nároku na odmě- byly dále natřeny dveře a okna. nu, v požární ochraně, Čsl. červeném kříži a ve Na této akci bylo zdarma odpracováno asi 2 spolku divadelním. 500 brigádnických hodin. Stavební náklad činil Čest budiž jeho památce!!! 120 634 Kčs.

Rok 1980 Úprava místností na Radnici Koncem r. 1980 byla v budově Radnice zrušena Stavba mateřské školy zasedací síň a dřevěnými přepážkami rozdělena Ve volebním programu r. 1976 byla naplánová- na dvě kanceláře a spisovnu. Příčky zhotovili pra- na v Olešnici stavba mateřské školy. Ku stavbě covníci místního stolařského podniku při OP KS. došlo r. 1980 a sice opět v akci Z, tj. svépomocí Práce provedena v akci „údržby“, finanční náklad a za finanční pomoci našich podniků. Na stavbu asi 10 000 Kčs. přispěly Kčs Schůze MNV se prozatím konají v Osvětové be- JZD Mír 900 000 Lidokov 100 000 sedě, ale v dohledné době se zasedací síň upraví Centroflor 500 000 Okr. podnik komunal. sl. 200 000 v sousedním domě č. 21. Masn˘ prÛmysl 500 000 Sodovkárna 150 000 Rudné doly Tresné 500 000 âSAD 200 000 Přemístění lidové knihovny Lacrum 400 000 Vkus - krejã.druÏstvo 100 000 Místní lidová knihovna byla od r. 1971 umístě- Jednota 100 000 Celkem 3 650 000 na v bývalém domě Němečkově, č. 117. Během r. 1980 byla přestěhována do Osvětové besedy Již minulého roku byl pozemek vpravo od ces- a koncem roku do poschodí bývalého domu Fia- ty na Veselku ležící odkoupen a koncem roku lova č. 122. Byly zde provedeny menší stavební urovnán a úrodná hlína odvezena. Jakmile na ja- úpravy, které si vyžádaly nákladu ře země rozmrzla, bylo přikročeno ku stavbě a to 14 768 Kčs. osvědčeným způsobem. Během týdne zde praco- valo asi 8 pracovníků, většinou důchodců, za mz- Opravy v kině „Panorama“ du. V sobotu, případně i odpoledne během týdne Roku 1980 bylo také přestavěno sociální zaří- zde pracovali občané zdarma. zení v našem kině. Toto se bude moci používat Během měsíce března byla na staveništi vy- i při výletech a jiných slavnostech na hřišti za So- hloubena kotelna a základy domu. V dubnu byla kolovnou konaných. položena kabelová přípojka elektrického proudu MNV na stavbu přispěl částkou asi 10 000 Kčs. od transformátoru výrobního střediska JZD a v květnu přikročeno ku stavbě. Koncem září Ve Křtěnově se provádí vnitřní oprava obecní- stavba dokončena a zbudována betonová kon- ho domu, hlavně nová elektroinstalace a nové strukce střechy. Později v budově vyzděny příčky podlahy. a pracováno na přívodu vody a na kanalizaci. Dále byl vyčištěn odpad vody potůčku prame- Vykonalo se veliké dílo. Jest třeba vyzvednou- nícího nad hospodou. ti zásluhu poslanců místního národ. výboru, Ve Lhotě byla zakryta požární nádrž nad obcí kteří každý týden obcházeli svoje volební ob- a v kulturním domě, bývalé škole, proveden nátěr vody a zajišťovali pracovníky na brigádu, a záslu- dveří a oken. hu stavitele Aloise Brokla, č. d. 412, který měl sta- Potůček pod koupalištěm byl zkanalizován vební dozor a stavbu velmi obětavě řídil. v délce asi 30 m. Finanční náklad na stavbu činil 1 532 898 Kčs. Komunikace na Klimentce Jiné práce MNV Místní národ. výbor se také podílel na dokon- čení úpravy vozovek na novém sídlišti zv. Kli- Oprava koupaliště mentka a opravě vozovek na Moravské straně. Koupaliště, zbudované r. 1934, potřebovalo Díky pochopení většiny občanů zde bydlících opravu. Tato byla provedena v akci „údržby“ se tato akce zdárně provedla. Občané zde odpra-

– 183 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 184

covali 1 300 hodin zdarma. Finanční náklad hra- 250 kusů. Hodnota díla jest 2 000 000 Kčs. V mě- dil Okresní národ. výbor v Blansku. síci říjnu byl sem dobytek sveden jednak z výbě- hů, jednak ze soukromých chlévů. Při vedení Krajský národ. výbor v Brně ocenil dobrou prá- družstva v Olešnici bylo r. 1978 - 80 postaveno ci MNV v Olešnici a při soutěži MNV udělil mu ústřední opravářské středisko, jehož hodnota díla čestné uznání II. stupně. činí 1 600 000 Kčs. Toto vyznamenání obdržel předseda MNV s. Stavba bude dokončena do jara 1981. František Žíla při slavnostní schůzi na počest 35. výročí osvobození dne 8. května 1980. Rokem 1980 byl ukončen 6. pětiletý plán. Ve výrobě obilí dosáhlo JZD Mír I. místo na okrese. Stavební práce našich podniků Spartakiáda Přístavba mlékárny Na oslavu 35. výročí našeho osvobození byla S přístavbou mlékárny se začalo r. 1977. Byl uspořádána v Praze ve dnech 26. 6. - 29. 6. velko- zrušen byt ředitele, umístěný v provozní budově lepá celostátní spartakiáda. a tato část budovy byla zvednuta na 3 podlaží. Po celé naší vlasti se již rok předem konaly pří- Zde zřízeny laboratoře, pasterační stanice a dílna pravy a pilně cvičilo. Tak tomu bylo i v Olešnici. zakysaných výrobků. Dále bylo v podniku zříze- Chlapce cvičil učitel Stan. Neubauer, dívky uči- no nové, výkonnější chlazení mléka a pořízen telka Pavla Stejskalová a nejmladší cvičence uči- automat na plnění mléka do nevratných sáčků. telka Libuše Loubalová. Roku 1979 byly před mlékárnou postaveny tři Místní spartakiáda v Olešnici se konala v nedě- velké sklady na materiál a obaly. li 1.června 1980. Ve 2 hodiny odpoledne vyšel Roku 1980 postavili pracovníci Stavebního průvod ze základní školy na hřiště u Sokolovny, podniku v Blansku při mlékárně rozsáhlou más- kde kromě olešnických cvičenců účinkovaly žač- lárnu. Montáž strojního zařízení provádí „Chotě- ky ze ZDŠ v Kunštátě a žačky gymnázia v Bos- bořské závody“ Chotěboř. Jedná se o výrobu kovicích. másla s hodinovou kapacitou 2 000 kg másla. Olešničtí cvičenci se zúčastnili místní spartaki- Dovoz smetany bude rozšířen z mlékárny Oti- ády v Kunštátě a v Boskovicích, a okresních Spar- noves, Velké Opatovice a Bystřice n./Pernšt. Stro- takiád v Blansku a v Ústí n/Orlicí. jové zařízení bude dokončeno v polovině r. 1980. K ředitelství mlékárny v Olešnici náleží provo- Tělovýchovná jednota Sokol zovny ve Velkých Opatovicích a v Otinovsi a zra- Sdružuje v Olešnici všechnu tělovýchovu cí sklepy v jeskyni Míchálka v Moravském krasu. a sport. Tato má 85 členů. Předsedou jest Ing. Ředitelem závodu jest Vladimír Vávra, rodem František Trávníček, č. d. 389. Jednota má 2 od- z Bystřice n/P., nar.r.1929. díly a sice: oddíl kopané, vedoucí Jar. Stejskal č. d. 168 a oddíl stolního tenisu, vedoucí Jindřich Masný průmysl Fadrný, č. d. 41. v Olešnici plánuje v dohledné době větší pří- Zásluhou předsedy Jednoty Ing. Frant. Tráv- stavbu podniku. níčka byly v posledních létech provedeny velké Již před léty bylo získáno od sourozenců Pe- opravy na budově Sokolovny. terkových č. d. 36 v sousedství provozovny sta- Roku 1978 byla provedena nová elektroinstala- vební místo, které však tvořila vlhká louka, jíž ce budovy. Roku 1979 bylo v Sokolovně zbudová- protékal Veselský potok. Bylo proto nutno nej- no ústřední topení, postavena kotelna a nový ko- dříve toto stavební místo upraviti. mín nákladem 145 000 Kčs kromě práce členů. V létech 1979 a 1980 byl potok zaklenut do be- Roku 1980 dán nový nástřešní žlab, opravena tonových trub a staveniště navezeno asi 1 m vy- fasáda domu a natřena okna. soko kamenem a zeminou. Také byla provedena kompletní přestavba soci- álního zařízení v celé budově. Stavební náklad to- JZD Mír hoto roku činil 90 000 Kčs. Všechen finanční ná- zbudovalo v letech 1978–80 ve výrobním stře- klad hradil okresní výbor čsl. tělesné výchovy disku v Olešnici odchovnu mladého dobytka pro v Blansku.

– 184 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 185

Oddíl kopané byl v Olešnici obnoven r. 1952 pondělí. Popelem se zaváží opuštěná panská ci- a později přičleněn k Těl. jednotě Sokol. Počet helna u Louckého dvora. členů jest 47, totiž 4 členové výboru, 24 členů Poplatek z jedné popelnice ročně činí 48 Kčs. mužstva a 19 dorostenců. Kopaná se provozuje na hřišti Pod Horkou. Letní čas Oddíl stolního tenisu byl založen r. 1972. Ro- Podobně jako roku minulého byl také počát- ku 1976 se přihlásil do okresní soutěže a během kem dubna r. 1980 zaveden v ČSSR tzv. letní čas dvou let postoupil do I. přeboru. Má 15 členů, a rafiky hodin byly posunuty o hodinu vpřed, let- z toho 9 školních dětí. Cvičí v sále Sokolovny. ní čas trval do konce září.

Sčítání lidu Činnost kulturní Z usnesení vlády ČSSR bylo v celém státě dne Roku 1980 se v Olešnici konalo 5 plesů, větši- 1. listopadu 1980 provedeno sčítání lidu, domů nou v Osvětové besedě. a bytů. Péčí kulturní pracovnice Ivy Havránkové se to- U nás byl výsledek následující: hoto roku konaly 4 koncerty a 9 výstav a výsta- Ole‰nice Kfitûnov Lhota Celkem vek. Vzpomínám hlavně výstavu obrazů olešnic- Poãet obyvatel s trval˘m pobytem 1 785 179 68 2 032 kého malíře Karla Hamerského při příležitosti s doãasn˘m pobytem 55 1 - 56 10. výročí jeho úmrtí, konanou v Osvětové be- Poãet domÛ trvale obydlen˘ch 436 40 22 498 sedě 12.–19. října. rekreaci slouÏících 23 3 12 38 Dále výstavu výrobků n. p. Centroflor v Olešni- neobydlen˘ch 15 4 - 19 ci při oslavě 35. výročí vzniku tohoto národního chat 6 6 podniku v salonku hotelu Závrší ve dnech 18.–25. Poãet bytÛ trvale obydlen˘ch 591 47 24 662 května tohoto roku. neobydlen˘ch 38 7 12 57 JZD Mír má družbu ve městě Žydowo u Hnězd- Od posledního sčítání před 10 lety se jeví na v Polsku. Děti zaměstnanců statku byly na re- v Olešnici mírný vzestup. V Olešnici přibylo 80 kreaci v Čepím u Štěpánova. JZD a ZDŠ uspořá- obyvatel, počet domů se zvýšil o 26 a bytů o 59. daly pro ně 8. 8. v OB besedu, kde účinkovaly V Křtěnově však ubylo 38 a ve Lhotě 27 obyvatel. české i polské děti. V mnoha domech bydlí jen staří rodiče, zatímco mladí lidé odcházejí do měst, kde mají více pra- „Rekrea“, družstevní kancelář v Brně, zpro- covních možností a levnější studium jejich dětí. středkovala do hotelu Závrší v Olešnici od 15. Neobydlené domky si kupují obyvatelé z Brna června do 25. srpna 1980 rekreace polských dětí. a užívají jich k rekreaci. MNV se snaží tomuto je- Tyto rekreace byly 14 denní a bylo zde 5 turnusů vu brániti a v Olešnici tyto kupy neschvaluje. po 40 dětech. S dětmi byly konány zájezdy do Brna, na Ma- Odvoz popela cochu, na Pernštejn, na Vírskou přehradu apod. V Olešnici byla od r. 1936 skládka popela pod městečkem, vpravo od silnice k Crhovu a z části Neštěstí ve Křtěnově na katastru této obce. Popel a jiné drobné, nehoř- Dne 2. září připevňoval 29. letý Karel Procház- lavé předměty sem občané vozili ve středu a v so- ka, zaměstnanec závodu Lidokov, bytem ve Křtě- botu odpoledne, kdy zde býval dozor z MNV. nově 25, okapový žlab na domě č. 49 ve Křtěno- Když byla skládka zaplněna, byl odtud popel od- vě. Vadné lešení bylo příčinou, že spadl a smrtel- vážen do opuštěných lomů na crhovském katast- ně se zranil. Zemřel v boskovické nemocnici 26. ru. Občané přispívali MNV částkou 30 Kčs na rok září t. r. a jednu rodinu. Dnem 3. listopadu 1980 byla tato skládka zru- Úmrtí šena a odvoz popela a kuchyňských odpadků za- Tohoto roku zemřeli dva učitelé na naší zá- jišťuje Okresní technický podnik v Blansku k to- kladní devítileté školy. mu účelu zbudovanými auty. Děje se to v době Dne 9. ledna zesnul bývalý učitel a ředitel ško- zimní každé pondělí, v době letní každé druhé ly Adolf Srstka. Narozen byl v Malém Tresném

– 185 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 186

29. 1. 1907. V Olešnici působil od r. 1930 jako od- Při MNV jsou ustaveny tyto komise: borný učitel a od 1. 9. 1945 jako ředitel školy. Ro- 1. Sociálně zdravotní ku 1950 se pro nemoc vzdal svého úřadu a léčil se 2. Školská a kulturní v plicní ozdravovně v Jablonci, kde pak až do dů- 3. Finanční chodu pracoval. V důchodě bydlel v Rovečném, 4. Mládeže a tělesné výchovy ale do r. 1979 vypomáhal jako učitel na naší ško- 5. Veřejného pořádku le a jeho bývalí žáci z Olešnice jej donesli ku hro- 6. Lidové kontroly bu. Zesnulý byl výborným hudebníkem a několik 7. Výstavby mladíků naučil tomuto umění. Dne 30. září t. ro- Dále byl ustaven Sbor pro občanské záležitosti ku opustil nás navždy další náš učitel a zástupce a aktiv pro ochranu životního prostředí. ředitele Vlastimil Havelka. Tento se narodil V orgánech MNV pracuje 36 poslanců a 40 ak- v Kunštátě 31. 1. 1911. tivistů. V Olešnici působil od r. 1936 do důchodu r. V přidělených obcích byly ustaveny tzv. ob- 1971. Bydlel v domě č. 309 čanské výbory. Ve Křtěnově jest předsedou Mir. Doskočil č. 15, ve Lhotě Eman Lepka, č. 42. Rok 1981 Výměna domů Volby Dům č. 122 v Olešnici, zvaný Fialů, vlastnil od Tohoto roku se skončilo volební období všech r. 1962 Státní statek a od r. 1977 JZD Mír v Oleš- našich zastupitelských orgánů a vyšlo nařízení nici. Bylo zde umístěno vedení hospodářství a by- provésti volby. V Olešnici zahájila činnost tzv. vo- ty zaměstnanců. Přízemí od domu č. 122, má pro- lební komise v čele s předsedou Milošem Srstkou najato Jednota, lid. spotřební družstvo, pro pro- č. d. 387. Organizace Národní fronty a naše zá- dejnu potravin. vody navrhly svoje zástupce, dle nichž byla usta- JZD mínilo tento dům přestavěti a umístiti zde vena jednotná kandidátka pro volby do místního vedení družstva. MNV však v těchto místech plá- národního výboru. nuje stavbu velkého nákupního střediska a proto Tito kandidáti byli představeni občanům na ve- navrhl výměnu domů. Nabídl JZD dům řejné schůzi, konané v Osvětové besedě dne 28. č. 117, zv. Němečků který získal kupní smlou- dubna 1981 a jednomyslně schváleni. Podobně vu ze dne 7. dubna 1970. Vedení JZD Mír nabíd- i kandidáti do Okresního a Krajského národního ku tuto přijalo a dům č. 117 za dům č. 122 vy- výboru. měnilo. Cena jednoho i druhého domu odhadnu- Do MNV bylo navrženo 36 občanů, z toho ze ta na 80 000 Kčs. Směnná smlouva byla uzavřena Křtěnova 3, ze Lhoty 1 a ostatní z Olešnice. Dle 1. 12. 1980. pohlaví 11 žen a 25 mužů. Do ONV byli navrženi z Olešnice: Pavel Žíla, č. Stavba mateřské školy d. 327 a Jaroslava Dvořáková, č. d. 394. Do vo- Během r. 1981 se za veliké účasti občanů a kor- lebních seznamů bylo zapsáno 1 372 voličů a pro porací pokračovalo na stavbě školy. Před jarem se kandidáty Národní fronty se rozhodlo 1 364 voli- prováděly omítky vnitřních zdí, betonové podkla- čů, tj. 99,93 %. Volby se konaly 5. a 6. června dy pod podlahu a elektroinstalace. Místní provo- 1981. V Olešnici v Osvětové besedě, ve Křtěnově zovna „Lidokov“ provedla montáž ústředního to- v obecním a ve Lhotě v kulturním domě. pení. Během léta bylo postaveno kolem budovy Na ustavujícím plenárním zasedání dne 2. čer- lešení, provedena fasáda domu, klempířské a po- vence byl zvolen předsedou MNV František Žíla, krývačské práce. V září došlo k vymalování všech č. d. 28, místopředsedou Alena Bednářová, č. d. místností, položena podlahovina a provedeny ná- 130 a tajemníkem Václav Doskočil, těry oken a zárubní. Na podzim proveden úklid č. d. 465. Předseda i tajemník jsou uvolnění uvnitř budovy a kompletace vodo a elektro insta- pracovníci. lace. Konečně bylo upraveno okolí budovy, hlav- Členové rady jsou: Miroslav Blaha, Jindř. Pro- ně vstupní prostory. Kolaudace budovy se konala cházka, Pavel Šutera, Zdeněk Jílek, Zdeněk Ha- 15. prosince t.r. Skutečnost, že mateřská škola by- las, Marie Cibulková, Naděžda Slavíčková a Věra la 20 měsíců od zahájení stavby kolaudována, Kintrová. svědčí o velikém úsilí MNV při organizování a za-

– 186 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 187

jišťování dobrovolných pracovníků při této akci. Josef Toman, rodem z Ústupa, slavnostně přestři- Roku 1981 činilo vydání 1 323 141 Kčs. hl pásku v hlavních dveřích budovy a tuto otevřel. Celková stavba stála 2 107 403 Kčs. Do večera si pak občané novostavbu prohlíželi. Ředitelkou školy byla jmenována Božena Suchán- Plynofikace ková. Mateřskou školu navštěvuje 83 dětí, které Poněvadž nebyla zajištěna palivová základna, jsou rozděleny do 3 skupin. O provoz školy peču- hlavně koks, rozhodl se MNV mateřskou školu je 6 pedagogických a 6 správních zaměstnanců. plynofikovat. Původně se uvažovalo napojit vede- ní u mlékárny. Jelikož závod Lacrum nemohl ak- Další práce MNV ci z důvodů finančních realizovat, byl MNV nu- Silnice vedoucí z Hliníků k novostavbě mateř- cen provésti přívod plynu od n. p. Masna a vésti ské školy jest hodně používána, hlavně vozidly ho v dolním zástodolí k památníku osvobození, JZD Mír. Proto byla tohoto roku silnice rozšířena kolem základní školy a Hliníkama k novostavbě a zbudován chodník. Další úprava vozovky se školy. U základní školy byla zbudována regulační plánuje v příštím roce. stanice na nízkotlak, takže občané severní části Ve spolupráci s JZD Mír byla také provedena obce budou postupně napojováni na plyn. Byl za- rekonstrukce silnice od mlékárny k vedení JZD. koupen plynový kotel a za pomoci ONV a oleš- Tato jest při velkých deštích hodně poškozována. nických závodů mohla se akce uskutečniti. Ply- Byla proto odkanalizována, opatřena obrubníky nofikace byla zahájena v měsíci květnu. Výkop a zpevněna asfaltem. a pokládání potrubí zajišťoval MNV za velké po- Dále byla zbudována tvrdá, bezprašná cesta moci Rudných dolů Velké Tresné a JZD Mír k novým domům za evangelickým kostelem a ke v Olešnici. Odborné práce provedli zaměstnanci skladu topného plynu. Podobně zpevněna byla Inženýrsko-průmyslových staveb Brno. příjezdová cesta k novým domům v blízkosti ma- Na požádání MNV povolily Jihomoravské ply- teřské školy nár. pod. Centroflor. nárny zapojení na plynový řád těchto částí obce: Cesta vedoucí katol. hřbitovem bývala při vět- Hliníky, Cihelna a družstevní výstavba vlevo od ších deštích hodně vybraná. Proto byla zájemci silnice k Trpínu. Do zimy byl do těchto míst pří- opravena, vozovka byla rozšířena, vyčištěna a na vod plynu zaveden. náklad MNV zpevněna asfaltovým nátěrem. Vydání s plynofikací činilo 688 454 Kčs. ONV v Blansku poskytl obci na údržbu komu- nikací pomoc v částce 60 000 Kčs. Další postup plynofikace bude pokračovat za- pojením základní školy a po vyjasnění situace na Stavební činnost našich spolků ministerstvu paliv a energetiky budou postupně Základní organizace Svazu chovatelů okrasného napojování maloodběratelé. ptactva v Olešnici si buduje od r. 1978 svoji klubo- vnu s připojeným skladištěm krmiv a výstavního Otevření mateřské školy zařízení. Stavební pozemek v Cihelně daroval jí Slavnostní otevření mateřské školy konalo se MNV. Stavební materiál získán z bouraček domů dne 28. prosince 1981 ve 2 hod. odpoledne za vel- v Boskovicích. Očištění cihel a všechnu práci při ké účasti občanů. Slavnost zahájil a řídil předse- stavbě provedli členové spolku zdarma, ve svém da Národní fronty Mir. Slavíček, ředitel místní Zá- volnu. Peníze na dovoz materiálu, na cement, pí- kladní školy. Předseda MNV František Žíla ve sek, nosníky a jiné potřeby získány z výtěžku vý- svém projevu poděkoval všem, kteří se o stavbu stav a z tanečních zábav spolkem pořádaných. této školy zasloužili, že mohla býti v tak krátké Ještě jest třeba provésti venkovní omítku a dá- době postavena. Celou akci stavby pak zhodnotil ti do klubovny podlahu. místopředseda ONV v Blansku Miloš Bacík, který Zásluhu o stavby má předseda spolku Franti- po svém projevu předal předsedovi MNV Františ- šek Šutera č. d. 290 a hlavně Vladimír Vrbka, ku Žílovi čestnou medaili „Za socialistické Bla- č. d.332. nensko“. Tím ocenil veliké úsilí MNV při organi- Základní organizace Svazu zahrádkářů v Oleš- zování a zajišťování stavebních prací. Dále byla nici koupila r. 1969 starou chalupu č. 72 na Vej- vyznamenána řada zasloužilých občanů, členů pustku a r. 1972 zřídila z bývalé zámečnické díl- MNV i stavební čety, načež místopředseda KNV ny a přilehlého chléva moštárnu. Obytná budova

– 187 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 188

byla dřevěná s šindelovou střechou, již velmi se- dině Komunální podnik Letovice prodává své vý- šlá věkem. Roku 1972 členové spolku střechu robky přímo, v domě č. 25. podložili, trámové stěny zbořili a střechu pode- V okolních obcích jsou prodejny potravin zdili cihlami. V místnosti si pak zbudovali klubo- a spotřebního zboží ve Křtěnově, Crhově, Louce, vnu. Zatím střecha docela sešla a bylo nutno dáti Hodoníně, Rozseči, Rozsíčce a Kněževsi. novou. Na návrh Emila Schustera, č. d. 167, bylo Pohostinství jest v Crhově, Rozsíčce a Rozseči. rozhodnuto zvednouti domek na poschodí a dá- Do menších obcí, jako do Lhoty u Olešnice, Ústu- ti rovnou, plechovou střechu. pu, Veselky a Jobovy Lhoty dojíždí pravidelně po- V letních měsících r. 1981 to bylo provedeno. jízdná prodejna, jejímž vedoucím jest Josef Kintr Členové spolku odpracovali mnoho hodin ve z Olešnice č. d. 227. svém volnu zdarma. Pomohli také chovanci Vý- Nábytek a jiné bytové zařízení si občané obsta- chovného ústavu mládeže. rávají ve speciálních městských prodejnách, ce- Svaz zahrádkářů podpořil místní organizaci ment, cihly a jiný stavební materiál ve skladu sta- udělením subvence ve výši 30 000 Kčs. Jinak by- viva v Boskovicích. lo vydání se stavbou hrazeno ze sběru starého že- leza. Roku 1981 bylo sebráno více než 200 q sta- Výchovný ústav mládeže rého železa, za což se získalo 12 000 Kčs. Dosavadní ředitel tohoto ústavu Jaromír Kabá- O stavbu se přičinil předseda spolku Jar. Kubí- tek odešel do důchodu a na jeho místo byl jmeno- ček, č. d. 84 a hlavně již zmíněný Emil Schuster, ván Josef Fadrný z Vranové, narozený 1. září 1939. č. d. 167. Vnitřní zařízení domu i jeho fasáda Na návrh odboru školství KNV v Brně byla zbývá provésti příštího roku. v ústavu od 1. září 1981 zahájena výuka země- dělské výroby se zaměřením pro rostlinnou výro- Nová prodejna bu. Teorie se získává ve škole, praxe na polích Do Křtěnova dojížděla pravidelně pojízdná JZD Mír. Výuka jest tříletá. prodejna, jinak si občané obstarávali svoje potře- JZD Mír přidělilo k tomuto účelu Ing. Františka by v Olešnici. Roku 1981 nechal MNV upraviti Trávníčka z Olešnice č. d. 389, který jest pověřen vhodnou místnost v obecním domě ve Křtěnově vedením odborného učebního oboru. Dále zde a 5. prosince byla zde prodejna otevřena. Vedou- vyučuje ředitel ústavu Josef Fadrný a učitelka cí jest Vlasta Procházková ze Křtěnova. Františka Čermáková. Této výuce se věnuje 11 chovanců. Stav prodejen v Ole‰nici. Jiná skupina chovanců pracuje na zahradě při Prodejna ã.d. Vedoucí Poãet zamûst. ústavu pod vedením zahradníka Bedřicha Lep- Samoobsluha 122 Marie Vojtová 4 ky, další skupina jest zaměstnána ve stolařské Okrajová prodejna Eva Jílková 2 dílně pod dohledem stolaře Bohumila Čípka. Mléko a mléãné v˘robky 19 Magda Valentová 2 Opět další skupina, obor zedník, pracuje v n. p. Zelenina 121 RÛÏena Jílková 1 Letostroj v Letovicích, kam denně dojíždí. Ty Cukrárna 120 Libu‰e Kohoutová 1 vede mistr Václav Čakrt. Konečně 12 chovanců Maso a masné v˘robky 36 Stanislav Hlou‰ek 2 jest v pracovně výchovné skupině Žďárských Maso a masné v˘robky 74 Stanislav ¤íha 2 strojíren, kde jsou také ubytováni. Lidová jídelna 80 Alexandr Dvofiák 5 V Olešnici jest ubytováno 38 chovanců ve věku Hotel Závr‰í 92 Milo‰ Moravec 16 16–18 roků, většinou cikánského původu. Drogerie 124 Ivan Kis 2 Chovanci ve svém volnu pomáhají starým ob- Elektrické spotfiebiãe 95 Blanka Koláfiová 2 čanům při úklidu uhlí a podobných domácích Papírnictví 84 Naìa PetrÏelková 1 pracích. Zúčastňují se také na akcích MNV. Textil 82 Blanka Fialová 3 V současné době se v ústavu provádí generální Konfekce 88 Vladimír Podlipn˘ 2 oprava elektrické instalace, vodovodu a sociální- Obuv 123 Marie Motyãková 1 ho zařízení. Kovomat 27 Arno‰t Cupal 1 Činnost kulturní Veškerý nákup i prodej zprostředkuje „Jedno- Roku 1981 bylo uspořádáno 8 plesů a dětský ta“, lidové spotřební družstvo v Boskovicích. Je- karneval.

– 188 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 189

Sdružený klub pracujících ve Svitavách sehrál Tento rok také opravil František Girgle z Oleš- u nás divadelní představení „Pozdní láska“. nice č. 178 boží muku na hranicích ústupských. Pěvecký spolek „Dalibor“ ze Svitav uspořádal v Olešnici koncert písní našich i cizích skladatelů. Rok 1982 Divadelní spolek v Lysicích předvedl v Osvětové besedě estrádní pásmo „Veselý večer“. Počasí a úroda Obnoviti divadelní kroužek při OB v Olešnici Během roku bylo počasí teplejší než jiná léta se nepodařilo. a zemědělství velmi příhodné. Deštivých dní by- Pro děti bylo sehráno 15 loutkových divadel. lo málo, takže se všechna polní práce mohla včas Dále bylo uspořádáno 9 výstav a výstavek a před- a beze ztrát vykonat. Přitom vždy včas napršelo, nesena řada přednášek, které organizovala Osvě- že osivo vzešlo a plodiny netrpěly suchem. Proto tová beseda a nebo různé organizace pro své čle- můžeme rok 1982 připočísti k rokům velmi úrod- ny, či různé podniky pro své zaměstnance. ným. Obilí se urodilo hojně, podobně i brambor. ZO Svazu pro spolupráci s armádou vedla kurs Tyto však byly napadeny plísní a hodně hnily. řidičů motorových vozidel a ZO Svazu žen kurs Také ovoce se hodně urodilo, hlavně jablek šití oděvů, který vedla Hana Štouračová z Olešni- a švestek, až se větve ohýbaly a lámaly. Teplé po- ce č. 517. časí se udrželo dlouho do podzimu, proto ovoce Konečně uspořádány 3 zájezdy do Brna na di- bylo dobře vyzrálé a chutné. Protože pro tak vel- vadlo a několik zájezdů po krásách naší vlasti. ké množství ovoce nebylo odbytu, byly švestky 60 let KSČ bylo vzpomenuto na slavnostní zpracovány na slivovici a jablka na mošt. V moš- schůzi, konané dne 12. května 1981 v Osvětové tárně základní organizace Svazu zahrádkářů č. d. besedě, na níž promluvil zástupce ředitele zdejší 72, bylo vyrobeno více než základní školy Antonín Vévoda. Tohoto jubilea 40 000 l moštu. Poplatek za 1 l činil pro členy také vzpomenuto na besedě se zakládajícím čle- 80 hal., pro nečleny 1 Kčs. Do konce roku nena- nem KSČ Adolfem Lepoldem ze Křtěnova č. d. 12. moklo a ve studních bylo málo vody. Na počest tohoto jubilea uspořádala ZO Svazu soc. mládeže závodu Centroflor dálkový pochod Úprava domu č. 21 po stopách partyzánského oddílu, který v II. svě- Činnost místního národního výboru se stále tové válce u nás působil, pod názvem „Pochod ví- rozšiřuje a budova naší Radnice již na tyto úkoly tězství“. Trasa měřila 37 km a zúčastnilo se jej nestačí. Proto již r. 1977 koupil MNV od Ing. Kar- dosti velký počet zájemců, starších i mladších, la Čápka dům č. 21, sousedící s Radnicí a upravil kterým po návratu dáno ZV Centroflor pohoštění. ho pro svoje účely. V rámci oslav „60. r. KSČ“ byl také proveden 14. S úpravami bylo započato r. 1981. Bylo zde pra- června v 16 hodin seskok z letadel, který proved- cováno hlavně v zimní době, kdy práce venku ne- la skupina brněnských sportovních parašutistů byla možná. V poschodí budovy byl shozen strop u Weinerova křížku. Zúčastnilo se ho 13 účastní- a odstraněny příčky mezi světnicemi. Také bylo ků, mezi nimi Josef Fadrný z Olešnice 331. Výška zrušeno schodiště. Počátkem r. 1982 bylo v úpravě letadla 1 200 m. Seskok byl uskutečněn zásluhou domu pokračováno. Dle plánu, který vypracoval závodu Lacrum a JZD Mír v Olešnici a přihlíželo Ing. arch. Mlejnek ze Stavoprojektu v Brně, byla mu mnoho diváků. zbudována zasedací síň MNV, místnost pro schů- ze Rady MNV a dvě kanceláře. Do těchto místnos- Naši evangelíci vzpoměli „Sborovými dny“ 12. tí byl pak otevřen vchod z poschodí Radnice. a 20. září 1981 dvoustého výročí vydání toleranč- V letních měsících r. 1982 byla dána do celé bu- ního patentu r. 1781, jímž bylo povoleno nekato- dovy nová okna a dána nová fasáda. Práci pro- líkům veřejně vyznávati svoji víru a stého výročí vedla pracovní četa důchodců za vedení Josefa založení zdejšího českobratrského sboru r. 1881. Horáčka č. d. 239. Koncem roku zde pracovali zaměstnanci sto- Opravy božích muk lařské dílny Komunálního podniku na úpravě Zásluhou manželů Václava a Ludmily Štěpán- místností za vedení Mir. Blahy č. d. 198. kových z Olešnice č. 51 byla r. 1981 opravena bo- První schůze MNV v nové zasedací síni se ko- ží muka v Samotíně, jinak v Holcové cihelně. nala 17. února 1983.

– 189 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 190

Přístavba školy dalekého střediska živočišné výroby. Stavební ná- Olešnická základní škola byla v nedávné době klad činil asi 90 000 Kčs. zvětšena o 5 tříd, ale dosud nepostačuje velkému Z dalších prací uvádím parkovou úpravu počtu žactva. Chybí ji odborné učebny, šatny u zdravotnického střediska, kolem mateřské ško- a kabinety. ly a na horní části náměstí v místech bývalé ben- Proto MNV po dohodě s ředitelstvím školy za- zinové čerpací stanice. Tato byla zrušena 30. září hájil jednání s odborem školství ONV v Blansku 1979. Při parkové úpravě pomáhali studenti a KNV v Brně a hledány možnosti řešení. Velkým o prázdninách a vyžádaly si tyto práce nákladu úsilím MNV se podařilo zajistit generálního do- cca 160 000 Kčs. davatele na přístavbu základní školy systémem „Kord“, a to Okresní stavební podnik Brno - ven- V přidělené obci Lhotě, zásluhou předsedy kov, Školské stavby Vracov. MNV se však musel tamnějšího občanského výboru Emanuela Lepky, zavázat provésti zemní práce, betonáž základo- bylo r. 1982 vyčištěno koupaliště a betonové stěny vých patek a terénní úpravy. byly natřeny modrou emailovou barvou. V akci Práce byly započaty v polovině dubna. Staveb- „sadové úpravy“ bylo zde vysázeno 150 různých ní skupinu, složenou z důchodců a dvou chovan- okrasných keřů. Dále před budovu občanského ců Výchovného ústavu mládeže v Olešnici vede výboru, bývalou školou, byl upraven chodník. Jos. Horáček č. d. 239. S výkopem základů po- mohli také rodiče školních dětí. 370 brigádníků V obci Křtěnově byla tohoto roku provedena odpracovalo 2 010 hodin zdarma. výměna elektrického vedení po obci a výměna Po provedení těchto prací počátkem června pouličného osvětlení. nastoupili pracovníci „Ocelových staveb Rud- ných dolů Jeseník“ na montáž ocelového nosní- Školní zahrada ku, tzv. skeletu. Ve školním roce 1976 - 77 byla na naší škole za- Pak následovala betonáž podlaží, zastřešení hájena postupná výuka podle nových učebních a opláštění skeletu, čímž byla podzimní práce se plánů. Tím vyvstal pro ředitelství školy mimo ji- zdarem skončena. Během zimy se bude provádět né úkol vybudovat novou školní zahradu, jako stavba příček a kladení podlah v jednotlivých předpoklad pro zabezpečení výuky pěstitelských místnostech. Jest předpoklad, že stavba v hodno- prací. Vyhovující zahrada totiž chyběla. Úkolem tě 5 mil. Kčs bude dokončena koncem r. 1983. řízení a zabezpečení této akce byl pověřen zá- stupce ředitele školy s. Ant. Vévoda. Za pochope- V budově bývalé mateřské školy v Cihelně by- ní ekonomického oddělení odboru školství ONV, la umístěna klubovna „Pionýrské organizace“ při který akci finančně zabezpečil a MNV, bylo za- olešnické škole a „Družina mládeže“. Provoz zde počato s úpravou zahrady na býv. Fialově louce, byl zahájen 5. dubna 1982. č. parc. 1196 nad tenisovým hřištěm, která ležela V Družině tráví svůj volný čas žáci 1. - 4. třídy, ladem.V měsíci březnu r. 1981 byla za pomoci žá- jejichž matky jsou zaměstnány a žáci přespolní ků vyšších tříd zahrada zřízena. Oplocení zahra- do odjezdu autobusů. Počet dětí zde umístěných dy provedl Lidokov - Kunštát. jest asi 70. Dohlíží na ně vychovatelky Jiřina Hal- Roku 1982 práce pokračovaly. Postaven byl sty- vová z Olešnice a Marie Tenorová z Crhova. lový srub s pláštěm z jehličnaté půlkulatiny, ve kterém jsou skladiště a šatny. Zbudován byl skle- Další práce MNV ník a na vyvýšeném místě umístěna na betono- V nové části obce, na Bartoňově poli proti Cent- vém podstavci ocelová nádrž na vodu. Celkový rofloru byla r. 1982 provedena částečná rekon- náklad na vybudování zahrady včetně vybavení strukce a část nových inženýrských sítí nákladem potřebným nářadím činil r. 1981 – 60 000 Kčs a r. 250 000 Kčs. Položen zde vodovod, kanalizace 1982 – 100 000 Kčs. a zbudována bezprašná vozovka. Velký kus práce zde vykonali občané bydlící v této části obce. Činnost našich podniků Dále byla tohoto roku rozšířena a asfaltem JZD Mír. V Olešnici vzniklo středisko živočiš- zpevněna vozovka od koupaliště k mateřské ško- né výroby a v posledních létech provedlo zde JZD le. Tato jest hodně používaná povozy JZD do ne- tyto stavby:

– 190 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 191

V létech 1980–82 byla postavena druhá od- V poslední době došlo ke snížení zájmu o umě- chovna mladého dobytka pro 400 kusů. Hodnota lé květiny. Při pohřbech a kremacích se nyní díla jest asi 2 miliony Kčs. i v zimní době užívá květin rostlých. Proto byla V těch samých létech zbudovalo JZD ve stře- výroba umělých květin v podniku omezena a za- disku centrální míchárnu objemných krmiv. Ze- vedena výroba umělých vánočních stromků. dnickou práci provedla stavební četa JZD, strojo- vé zařízení vyrobil n. p. Agra Přelouč a sestavila Provozovna oděvního družstva Vkus je Strojní traktorová stanice v Boskovicích. V Olešnici byly dvě malé krejčovské provozov- Před míchárnou byly vyhloubeny a vybetono- ny. Totiž provozovna krejč. družstva Vkus v Brně, vány dvě rozsáhlé silážní jámy. Vykopanou hlí- která byla umístěna v domě č. 115 na náměstí nou bylo zaváženo údolíčko nad Pijavičným ryb- a provozovna nár. podniku Kras v Boskovicích, níčkem vpravo od silnice k Trpínu. Hodnota díla umístěná v domě č. 129 v ulici k evangel. kostelu. těchto dvou staveb činí 4 miliony Kčs. Dále zbu- Tento dům byl majetkem pracovníků provozov- dovalo JZD různé komunikace na svoje pozemky ny. Roku 1982 národ. podnik Kras provozovnu a koncem r. 1982 přívod topného plynu do stře- v Olešnici zrušil. diska živočišné výroby. Budovu č. 129 koupilo krejčovské družstvo Vkus a zřídilo zde svoji provozovnu. Pracuje zde Hospodaření JZD Mír r. 1982 bylo úspěšné. 7 zaměstnanců, vedoucí jest Ludmila Ježková Obilniny vyseté na rozloze 1 425 ha docílily 47,10 z Kunštátu. q hektarový výnos a tím se dostalo JZD Mír na I. místo na okrese Blansko. V závodě Masného průmyslu došlo ke změně Také v živočišné výrobě byly plány překroče- ředitele. Stal se jím Zdeněk Proks. ny. Mlékárna. Zvýšená výroba másla a jiných Činnost společenských organizací mléč. výrobků v olešnické mlékárně přinesla ne- Jezdecký kroužek při JZD Mír uspořádal v ne- blahý jev, že přibylo mnoho odpadních vod, kte- děli 18. července 1982 na hřišti Pod Horkou jez- ré působily zhoubně na chov ryb v naších tocích. decký den za účasti 35 jezdců z celého jihomo- Proto podnikové ředitelství koncer. podniku Lac- ravského kraje. Po slavnostním nástupu následo- rum v Brně nařídilo vybudovat zde čističku od- vala soutěž ve skoku přes překážky a soutěž padních vod. vozatajstva. S prací se započalo na jaře r. 1982. Výkop jámy Základní organisace Svazu chovatelů drobného provedl okresní stavební podnik, který také dodal zvířectva v Olešnici uspořádala ve dnech potřebný stavební materiál. Práce zednické pro- 7. a 8. srpna v Cihelně výstavu králíků, drůbe- vedli pracovníci závodu. Čerpadla objednána v n. že a cizokrajného ptactva. Výstava byla velmi p. Sigma Lutín u Olomouce a zapojení na místní pečlivě připravená, ale pro deštivé počasí málo kanalizaci provedl n. p. Vodovody a kanalizace navštívena. v Boskovicích. Stavbu řídil Frant. Synek, stavební ZO Svazu včelařů v Olešnici uspořádala na pa- technik v Olešnici č. 469. měť 75. výročí založení organizace výstavu vče- Na jaře r. 1983 bude čistička uvedena do pro- lařských potřeb a medového počasí a sice 25. vozu. a 26. září 1982 v Osvětové besedě.

Závodu Centroflor v Olešnici byl na slavnostní Z činnosti kulturní uvádím následující: dne 21. schůzi dne 14. května 1982 předán titul „Závod března divadelní představení „Silvestr“, sehrál di- socialistické práce“, který mu byl propůjčen mi- vadelní kroužek z Letovic. nistrem průmyslu ČSR za úspěšné plnění pracov- Dne 4. prosince div. představení „Tři kostky ních úkolů. Titul do rukou ředitele závodu Mi- cukru“, sehrál divadelní kroužek při OB z Vel- chala Kolaříka předal generální ředitel Koncernu kých Opatovic. jabloneckého závodu bižuterie Ignác Křivánek. Dne 23. října pěvecký koncert, předvedlo pě- Na slavnosti byla zhodnocena činnost závodu vecké sdružení „Dalibor“ ze Svitav. za období 6. a 7. pětiletky a vyhodnoceni nejlepší Během roku bylo sehráno 18 loutkových před- pracovníci závodu. stavení.

– 191 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 192

V Olešnici také pracuje t.z.v. Místní rada mi- Slavnost otevření přístavby školy moškolské výchovy, kterou řídí Antonín Vévoda, Roku 1983 bylo pokračováno ve stavbě samo- zást. ředitele na Základní škole. Tato připravuje statného pavilonu naší základní školy. Bylo pra- přednášky, hovory s mládeží a podobně. cováno hlavně na vnitřní úpravě budovy a jejím Dále při MNV působí Sbor pro občanské záleži- okolí. Byly položeny podlahy, zavedeny elektric- tosti. Činnost tohoto tvoří: slavnostní vítání novo- ké instalace a přívod vody. Velkým úsilím poslan- rozeňat, odevzdání občanských průkazů mladým ců MNV i občanů podařilo se stavbu v hodnotě 5 lidem, předání povolávacích rozkazů brancům, milionů Kčs dokončiti o 7 měsíců dříve než bylo pořádání schůzek důchodců a vzpomínky při plánováno. Slavnostní otevření této budovy se úmrtí zasloužilých občanů v místním rozhlase. konalo 30. srpna 1983 ve 14.30 hodin za účasti zástupců krajského a okresního národního výbo- Neštěstí u mlékárny ru a četného obecenstva. Slavnost zahájila decho- Dne 22. prosince 1982 v dopoledních hodinách vá hudba Lidové školy umění z Letovic. Ředitel přivezla osádka nákladního auta z Otinovsi do školy, jinak předseda Národní fronty Miroslav Olešnické mlékárny cisternu se smetanou. Po Slavíček, přivítal přítomné a ve svém projevu po- otevření bočnice se cisterna na ložné ploše dala děkoval MNV za jeho veliké úsilí při zaopatřová- do pohybu. Osádka vozidla se ji snažila zadržet, ní potřebného materiálu a řízení stavebních pra- což se jí však nepodařilo a cisterna přimáčkla 24 cí. Předseda MNV Frant. Žíla zhodnotil ve svém letého závozníka, který zranění na místě podlehl. vystoupení celý průběh stavby a poděkoval všem, kteří se o zdárný výsledek zasloužili. Předseda Rok 1983 Okresního výboru v Blansku Jos. Přibyl ocenil dobrou práci MNV pro zvelebení obce, načež by- Počasí a úroda li vyznamenáni pracovníci, kteří se nejvíce za- Rok tento jest pamětihodný svým velmi teplým sloužili. Slavnost byla zakončena prohlídkou bu- létem a dlouhotrvajícím suchem. Měsíc červenec dovy. Nový školní rok 1983 - 84 byl zahájen 1. zá- byl nejteplejším za posledních 150 let, pokud se ří v 8 hodin již v nových prostorách. Hlavní vchod počasí zaznamenává. Po několik dní bylo 30 st. C, do budovy školy jest ze severu, z Hliníků, přes i více. Dne 27. července vystoupila rtuť teploměru centrální šatny. V přízemí jest kancelář vedoucí na 36 st. C. Od posledního většího deště dne 26. školního stravování, pak družina mládeže a 2 června nenamoklo do hloubky brázdy do zámrzu. učebny. V poschodí jsou odborné učebny a kabi- Bylo zakázáno pitnou vodou zalévat zahrádky, nety. umývat auta apod. V hospodářství JZD Mír Občané bydlící před novým vchodem do školy v Olešnici nebyla voda pro napájení dobytka a ta- si upravili chodníky před svými domy. MNV vě- to se musela denně dovážet až do podzimu. Úro- noval materiál, občané provedli práci zdarma, ve da obilí, hlavně ozimého, byla velmi dobrá a obi- svém volnu. Úpravou chodníků získala tato ulice lí se nemuselo dosušovat. Hektarové výnosy na vzhledu a byla zvýšená bezpečnost žáků tudy u JZD Mír byly následující: pšenice 53,20 q, žito do školy chodících. 46,70 q, ječmen 49,30 q, oves 48,20 q. Horší to by- Přístavbou školy se velmi zmenšilo školní lo s bramborami. Těm sucho velmi uškodilo a by- hříště. Proto MNV přikročil již roku 1982 k vy- ly drobné. Sucho také uškodilo pícninám. Kukuři- budování nového hřiště v areálu koupaliště. ce plánovaná na siláž se zkrmila na zeleno. Byl proveden velký výkop svahu a hlína odve- Srážky během r. 1983 v mm/m. zena na pozemky JZD. Získané prostranství bylo odvodněno, urovnáno, navezeno drob- ným štěrkem a uválcováno. Koncem roku zde byla zbudována běžecká dráha. Hodnota díla r. 1983 vykonaná činí asi 170 000 Kčs. Velmi vy- pomohlo JZD Mír se svými výkonnými stroji. Příštího roku bude hřiště zpevněno asfaltem, bude zbudováno zařízení pro skok vysoký a daleký a vrh koulí. Dále se zde plánuje hřiš- tě pro házenou a odbíjenou. Po dobudování

– 192 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 193

budou moci hřiště užívat i děti z nedaleké ma- dou. Až do příchodu tvrdé zimy pracovali na sta- teřské školy. veništi občané na vyzdění základů a betonování Přístavbou se také uvolnily místnosti v bývalé nosných patek. Hodnota vykonaného díla činí mateřské škole v Cihelně. Ve schůzi MNV konané 500 000 Kčs. Investorem jest MNV v Olešnici 18. srpna 1983 bylo usneseno zde umístiti lido- a stavební plány vypracoval generální projektant vou knihovnu a sice od 1. dubna 1984. V zimních - obchodní projekt v Brně, vedoucí ing. arch. Zde- měsících byla provedena vnitřní oprava domu. něk Sklepek. Byly zde dány nové podlahy a místnosti vymalo- V připojených obcích bylo provedeno následu- vány. Do budovy byl také zaveden plyn. Dosa- jící: vadní knihovnici, učitelku Ludmilu Palendalovu, Ve Křtěnově byla provedena rekonstrukce míst- nahradila v její funkci profesionální knihovnice ního rozhlasu s napojením na olešnický rozhlas Zdena Pavlová z Drnovic. Tato knihy půjčuje a obnovení venkovního osvětlení po celé obci. každý čtvrtek od 8 do 20 hod. Ve Lhotě byla provedena údržba víceúčelové nádrže a jejího okolí. Stavba nákupního střediska Do volebního programu Národní fronty byla Stavební úřad také zařazena stavba nákupního střediska v hod- Dnem 1. července 1983 byl při MNV v Olešnici notě 5 milionů Kčs a sice v proluce po zboření ustaven stavební úřad I. stupně. Tímto dnem pře- Panského domu č. 120, domu Jurnečkova č. 121 šla pravomoc odboru výstavby ONV v Blansku na a domu Fialova č. 122. Po dohodě se zástupci Jed- úseku výstavby na stavební úřad v Olešnici. Týká noty, lidového spotřebního družstva v Boskovi- se to těchto obcí: Olešnice, Crhov, Křtěnov, Lhota cích, bylo rozhodnuto stavbu provésti svépomocí u Olešnice, Louka, Rozsíčka, Ústup, Veselka, a sice ve dvou etapách. V etapě prvé zbořiti Pan- Kněževes a Jobova Lhota. Stavební úřad vydává ský dům a dům Jurnečků a zde postaviti prodej- územní rozhodnutí a stavební povolení na všech- nu potravin. Teprve potom přikročiti k demolici ny stavby, provádí kolaudační řízení, povoluje domu Fialova a zde postavit průmyslový prodej. projektovou činnost a provádí všechna jednání Panský dům byla rozsáhlá poschoďová budova . související se soukromou i podnikovou výstav- V přízemí bylo pohostinství, obchod a průjezd, bou. Vedoucí stavebního úřadu jest ing. Helena v poschodí dva byty. Ve dvoře stály konírny Lopourová. a sklad likérů. Za ním menší zahrada. Dle pověs- ti stávala v těchto místech olešnická zákupní Stavba správní budovy JZD rychta. Před rokem 1678 zabrala dům vrchnost Při reorganisaci zemědělských závodů roku a vlastnila ho do roku 1790. Od roku 1849 patřil 1977 převzalo Jednotné zemědělské družstvo Mír dům rodině Piskačově a r. 1960 získala ho Jedno- také budovy býv. ředitelství Stát. statku stojící ta. Sousední dům Jurnečků byla také poschoďová nad mlékárnou a umístilo zde vedení družstva. budova. V přízemí byl obchod a v poschodí byt. Budova však nevyhovovala a proto JZD přikroči- Ve dvoře stály chlévy a vzadu menší stodola. Ten- lo ku stavbě správní budovy v místech bývalého to dům koupila Jednota roku 1974. K demolici domu Němečkova č. 117 na náměstí. Tento dům těchto domů došlo koncem roku 1982. Bourání získalo výměnou za dům Fialů výkonnými stroji prováděl Okresní stavební pod- č. 122. Dům č. 117 byla poschoďová budova. nik Blansko a materiál byl odvážen pod bývalé tu- V přízemí byla autobusová čekárna, dříve prodej- hové doly ve Velkém Tresném. Dřevo, cihly a lo- na masa, průjezd a byt. Později zde byla umístě- mový kámen si rozebrali místní zájemci na stav- na obecní knihovna. V poschodí byl větší byt. Ve bu kůlen, garáží apod. Do jara byly obě budovy dvoře stály chlévy, porážka a udírna. Dvůr byl zbořeny a prostranství bylo urovnáno. Tyto práce uzavřen velkou stodolou, ve které byla lednice. platila Jednota. Práce stavební započaly v měsíci Tato budova, která byla dle pamětního kamene září 1983 po skončení prací na škole. Okresní sta- na domě umístěném postavena r. 1824, byla bě- vební podnik provedl výkop sklepů a kotelny, ob- hem r. 1982 zbořena a r. 1983 postavena budova čané svépomocí provedli ruční výkop základů bu- nová dle plánu, který vypracoval R. Jiříček ze Sta- dovy. Hlínou z výkopů bylo zaváženo údolíčko vebního podniku města Brna. Roku 1984 budou za bývalou Oderského cihelnou nad školní zahra- prováděny vnitřní práce a fasáda.

– 193 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 194

Opravy kostelů byl slavnostní nástup, skok přes překážky, voza- Na hřbitovní kostel svatého Mikuláše byla r. tajské soutěže a jiné. 1983 dána nová střecha z měděného plechu. Tu- to práci provedli zaměstnanci „Lidokovu“ z Kun- Ceny potravin štátu. Na budovu byl dán také nový okapový žlab Cukr 1 kg 7,30 Kãs a svody a obnovena fasáda. Také farní chrám sva- SÛl 1 kg 1,50 Kãs tého Vavřince byl opraven. Byla vyspravena po- Mouka p‰eniãná škozená fasáda a pořízen okapový žlab a svody hladká 1 kg 3,20 Kãs a nově oplechován portál chrámu. Měděný plech polohrubá 1 kg 3,50 Kãs a práce klempířské stály bezmála 300 000 Kčs. hrubá 1 kg 3,80 Kãs Práce tesařské, totiž stavba lešení kolem obou Krupice 1 kg 4,25 Kãs chrámů i práce zednické, provedli farníci zdarma. R˘Ïe 1 kg 10 Kãs Zásluhu o tuto velkou akci má duchovní správce Chléb 1 kus 2,80 Kãs farnosti P. František Kšica a František Hanák, dů- Rohlík 1 kus 0,40 Kãs chodce č. 379. Filiální kostel sv. Mikuláše byl po- Kakao 1 kg 70 Kãs staven v létech 1724–25 ve slohu barokním, farní Mléko kostel sv. Vavřince v létech 1831 - 39 ve slohu zv. plnotuãné 1 l 3,20 Kãs klasicismus, neb empír. polotuãné 1 l 2 Kãs Smetana 1 l 5,60 Kãs Činnost kulturní Podmáslí 1 l 1 Kãs Rok 1983 byl nazýván rokem českého divadla. Máslo 1 kg 40 Kãs V Olešnici byl tohoto roku po 16-ti leté přestáv- Tvaroh 1 kg 8 Kãs ce obnoven „Divadelní kroužek“ při Osvětové Tvrd˘ s˘r 1 kg 25 Kãs besedě. Zásluhu o to mají manželé Zdeněk Káva 10 dkg 24 Kãs a Blanka Kolářovi z Olešnice č. d. 455. Mladí di- Umûl˘ tuk 1 kg 24 Kãs vadelníci sehráli 3 představení a sice: 26. února Vajíãko 1 kus 1,20 Kãs hru „Pohádka o Honzovi a víle Verunce“, 4. červ- Maso hovûzí na hru „Loupežnické koření“ a 18. prosince hru pfiední 1 kg 22 Kãs „Vodník Mařenka“. Dále u nás dvakráte hostoval zadní 1 kg 55 Kãs „Divadelní soubor“ z Velkých Opatovic hrou „Lé- svíãková 1 kg 95 Kãs tající snoubenky“ a „Naši furianti“. Podobně Di- Maso vepfiové vadelní kroužek z Letovic sehrál divadelní před- k˘ta 1 kg 60 Kãs stavení „U nás doma“. Během roku bylo uspořá- kotlety 1 kg 45 Kãs dáno 9 výstav, z kterých vzpomínám: výstavu plec 1 kg 35 Kãs obrazů olešnického malíře Karla Hamerského ve bok 1 kg 20 Kãs dnech 3.–7. dubna jako vzpomínku na jeho 75. Klobásy 1 kg 40 Kãs nedožité narozeniny, dále již tradiční výstavu Uzenky 1 kg 30 Kãs drobného zvířectva a cizokrajného ptactva, pořá- danou o olešnické pouti 14. srpna ve výstavním Pohyb obyvatelstva areálu, který si spolek při své klubovně v Cihel- Roku 1983 se narodilo z Olešnice: 12 chlapců ně tohoto roku zbudoval. Z činnosti našich orga- a 16 dívek, celkem 28 dětí. Ze Křtěnova 5 chlap- nizací uvádím následující: v sobotu 7. května ců, 0 dívek, celkem 5 dětí. Ze Lhoty 1chlapec, 0 proběhlo na hřišti „Pod Horkou“ závěrečné kolo dívek celkem 1 dítě. Okresní soutěže mladých požárníků, tzv. „Hra Dohromady 18 chlapců a 16 dívek, celkem 34 plamen“. Soutěže se zúčastnilo 47 družstev dětí. z okresu Blansko. Olešničtí získali 6. místo. Tohoto roku zemřelo z Olešnice: 14 mužů a 14 V neděli 17. července uspořádal Jezdecký klub žen, celkem 28 osob. Ze Křtěnova 2 muži, 0 žen, při JZD Mír ve spolupráci s Okresním výborem celkem 2 osoby. Ze Lhoty 1 muž, 1 žena, celkem družstevních rolníků na hřišti „Pod Horkou“ vel- 2 osoby. mi zdařilý Jezdecký den. Zúčastnilo se ho 47 Dohromady 17 mužů a 15 žen, celkem 32 oso- jezdců z celého Jihomoravského kraje. Proveden by.

– 194 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 195

Z tohoto počtu zemřelých bylo 17 pohřbeno na trubí v délce 700 m v ulici Crhovské a Rovečínské našich hřbitovech a 15 zpopelněno v brněnském a přilehlé části náměstí. Větší výkopové práce krematoriu. provedl zde „Okresní stavební podnik“, výkop zbylých částí majitelé před svými domky. Ti také Rok 1984 provedli i zasypání strouhy po skončení prací. Svařování a ukládání potrubí provedli zaměst- Po celý rok se projevoval nedostatek spodní nanci „Inženýrsko průmyslových staveb Brno“, vláhy, čehož příčinou byla poslední dvě suchá lé- v práci se pokračovalo dlouho do zimy. Z jara ro- ta. Sněhu napadlo méně, jaro bylo chladné, a tak ku 1984 bylo položeno potrubí kolem náměstí, se nástup do jarních prací hodně opozdil. Nejtep- v ulici Na oboře, ulici Trpínské, v družstevní zá- leji bylo v první polovině června. V červenci stavbě vlevo od ulice Trpínské, k budově Vý- a srpnu bylo povětšinou zataženo. Žně započaly chovného ústavu mládeže a ke středisku JZD Mír. až 27. srpna. Přestože počasí příliš nepřálo, úro- Koncem roku byl zaveden plyn i k závodu Lacrum da byla pěkná. Hektarové výnosy v JZD Mír byly a do správní budovy JZD. Přípojky do domů pro- následující: pšenice 46,9 q, žito 47,4 q, ječmen vádí pracovník „Jihomoravských plynáren“, roz- 45,6 q, oves 44,9 q, celkově výnosy obilí patřily vod po bytě provádí pracovníci „Lidokovu“ Oleš- v družstvu mezi nejlepší. Úroda brambor byla nice. Do konce roku 1984 byl plyn zaveden asi do v roce 1984 největší vůbec s průměrem 251q po 30 dnů. hektaru. Také ovoce bylo mnoho, chybělo mu však sluníčko a bylo nekvalitní. Rekonstrukce silnic Na žádost MNV provedla „Okresní správa sil- Stavba nákupního střediska nic“ r. 1984 obnovu silnic v průtahu městyse Příchodem jara byla opět obnovena práce na Olešnice. MNV pro tyto práce zajišťoval brigádní- této stavbě. Pracovalo zde 5–7 pracovníků, a to ky. Bylo totiž třeba zvýšit obrubníky, kanálové buď důchodců nebo chovanců z Výchovného vpustě, vodovodní a plynové uzávěry apod. Tyto ústavu mládeže pod vedením Josefa Horáčka práce byly provedeny nákladem MNV. Občané č. 239. Na soboty byly svolávány brigády orga- bydlící v Cihelně zvýšili obrubníky vedoucí při nizací Národní fronty. Všechny práce řídil MNV vozovce v této ulici rovněž brigádnicky, a to zdar- Olešnice. Postupně byly vystavěny základy domu ma. Potom byly odborně položeny tři vrstvy ži- a vybetonovány mohutné patky, na něž v měsíci vičného koberce nejen na silnici procházející ob- červnu postavili pracovníci „Vodohospodářských cí, ale i na místních komunikacích v Cihelně, staveb Brno“ železobetonové sloupy nosné kon- v Hliníkách a části náměstí. Zvýšením se stav sil- strukce domu, tzv. skelet. Brigádnicky bylo pro- nic velmi zlepšil, ale někde, hlavně v ulici Trpín- vedeno obezdění skeletu, dále stavba komínu ské, se okolní domy utopily. V ulici na Oboře pro- a výtahu. V polovině roku byla zahájena betonáž vedli pracovníci „Jihomoravských vodovodů podlah v suterénu a celá stavba napojena na vo- a kanalizací“ v Boskovicích generální opravu vo- dovodní a odpadní řád obce. Dle plánu měla býti dovodního řadu. Bylo provedeno vybagrování ce- v polovině září provedena montáž skeletu druhé- lého podkladu vozovky a navezen sem štěrk. Tu- ho podlaží, ale pro poškození jeřábu byla tato to akci financoval MNV ze sdružených finanč- stavba provedena až koncem října. Tak byl po- ních prostředků našich závodů. Závod Lacrum stup dalších prací zpomalen. Časný příchod zimy v Olešnici přispěl na tyto práce obnosem pak přivodil, že stavba zůstala přes zimu neza- 150 000 Kčs. Před příchodem zimy byla tato střešena. Během roku bylo zde odpracováno bri- ulice zprůjezdněna. gádníky asi 9 700 hodin a hodnota díla činí 1 275 000 Kčs. Školní a sportovní areál V roce 1984 byla dokončena hrubá stavba hřiš- Plynofikace tě u koupaliště nákladem „Školského odboru Druhá etapa plynofikace zahájena na podzim r. ONV v Blansku“. Byly zde vytvořeny základy pro 1983 a sice jako mimovolební program v akci Z. běžeckou dráhu, skok daleký a vysoký. Dokon- Bylo použito příspěvků ze sdružených finanč- čeno bylo hřiště pro házenou a odbíjenou polo- ních prostředků našich závodů. Položilo se po- žením živičného povrchu.

– 195 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 196

Další činnost MNV Rekreační středisko ve Lhotě Schůze místního národního výboru se konají V obci byla r. 1963 po bezmála 50 letém tr- za účasti občanů, kteří jsou na nich informováni vání zrušena místní jednotřídní škola, a tak o práci MNV a mohou vysloviti svoje přání, které lhotecké děti musely navštěvovat školu v Oleš- se pak MNV snaží splnit. Na základě připomínek nici. Školní budova byla pak dosti velkým ná- občanů požádal MNV Státní notářství v Blansku kladem přestavěna na Kulturní dům. Protože o zavedení pravidelných dnů Státního notářství však obec Lhota je velmi malá, byla tato budo- v Olešnici. Akce se zdařila a od června se konají va nevyužitá. Protože náklady na její údržbu úřední dny každý druhý pátek v měsíci a občané byly vysoké, rozhodl se MNV Olešnice budovu z Olešnice a okolních obcí nemusí dojíždět do nabídnouti JZD Mír pro ubytování sezonních Blanska nebo Kunštátu. Podobně také Česká stát- brigádníků. JZD budovu odkoupilo a později se ní pojišťovna zavedla od července na MNV úřed- rozhodlo vybudovat zde rekreační zařízení. By- ní dny a sice každou poslední středu v měsíci od lo přistoupeno k odkoupení sousedních po- 14–17 hod. zemků od p. Lad. Cvečka. Na jaře r. 1984 byly zahájeny stavební práce dle návrhu stavitele Nový lékař JZD Miroslava Konečného. Ve staré školní bu- Zdejší obvodní lékař MUDr. Jiří Riegl pracoval dově byl zbudován byt správce zařízení, dále v Olešnici obětavě více než 21 roků, oblíben ob- kuchyně a jídelna. Za školou ve stráni bylo po- čany. Koncem září 1984 odešel na nové působiš- staveno 12 dřevěných chatek, které dodal n. p. tě do lázeňského města Jeseníku. MNV v Olešni- Turany na Slovensku. V každé chatce jsou 4 ci jednal v této záležitosti s ředitelem Okresního lůžka a elektrická kamna na vyhřívání. Dále ústavu národního zdraví v Boskovicích. Do Oleš- zde byla postavena budova hotelového typu, ve nice byl dočasně přidělen lékař z interního oddě- které budou v přízemí dvě místnosti s vlastním lení. Nemocnice v Boskovicích MUDr. Břetislav vchodem pro potřeby občanského výboru ve Zatloukal. Bydlí v Brně a denně do Olešnice do- Lhotě, potom bufet a sociální zařízení. V po- jíždí. schodí bude 11 pokojů s 23 lůžky. Celkový ná- MNV v Olešnici je nadřízenými úřady hodno- klad na tuto stavbu činí asi 1 600 000 Kčs. Od cen velmi kladně. V soutěži MNV okresu Blansko 1. čevence 1984 prošlo tímto zařízením několik získal druhé místo z dvaceti soutěžících MNV. turnusů, hlavně mládeže Zemědělského podni- ku v Žydovu v Polsku, se kterým naše JZD Mír JZD Mír Olešnice spolupracuje. Od nás bylo v Polsku na rekreaci Během celého roku pokračovalo JZD Mír na 40 dětí a 20 dospělých. stavbě správní budovy č. 117. Jednalo se hlavně o omítky. V zimě se pracovalo uvnitř ve vytápě- Přidružená výroba v JZD ných místnostech, v létě byla provedena fasáda V zemědělství se během roku střídají období domu. Dále byla provedena vodovodní a elek- pracovního vypětí a období poměrného klidu. trická instalace, přívod topného plynu a kanali- Aby se členům JZD zajistila stálá práce, byla při zace. JZD dále zbudovalo spojovací cestu z hos- JZD Mír zavedena již před léty tak zvaná přidru- podářského střediska do dvora Lamberka, aby žená výroba. V Rozsíčce se vyrábí dřevěné oko- těžké a objemné povozy JZD nemusely projíž- vané bedny, tzv. palety, potřebné pro uskladnění děti a znečišťovati městečko nebo překážeti na brambor na zimu, dále drátěné zásuvky do skříní silnicích. Nová cesta vede k bývalému Pijaviční- pro n. p. Jitona Soběslav, závod Klatovy, dále po- mu rybníčku a Nedvídkem. Úrodná půda byla tom drátěné odkapací rošty na nádobí pro kuchy- odhrnuta a navezena vrstva štěrku, která byla ně určené n. p. UP Prostějov, závod Krnov. Ve zpevněna asfaltem. Koncem roku 1984 byl ve Křtěnově, v bývalém Šafaříkově mlýně, dále středisku JZD postaven prostorný seník. Sta- v Rozseči a Sulíkově se šijí textilní obaly na náby- vební plocha byla urovnána a na mohutné beto- tek pro n. p. Jitona Soběslav, závod Líšov u Čes- nové patky byla postavena železná konstrukce, kých Budějovic. Součástí přidružené výroby je ta- kterou dodaly „Rudné doly Jeseník“. Do přícho- ké sušárna brambor v Louckém dvoře a kameno- du zimy byla tato konstrukce zastřešena a ople- lom v Šiberáku. V zimních měsících se pracuje chována. v sušárně, v letních měsících v kamenolomu. Při

– 196 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 197

pilných pracích v zemědělství nastoupí pracovní- a práce neschopných občanů, dále na práce na ci přidružené výroby na pole. úklid bahna z veřejných komunikací hlavně v okolí okrajové prodejny na Moravské straně. Nová protipožární výzbroj Bylo odpracováno asi 2 000 hodin. Na úklido- Okresní inspekce požární ochrany v Blansku vých pracích pomáhalo také JZD nakladačem přidělila do Olešnice novou automobilovou cis- bahna a další technikou. Zprávu o této události ternu zn. CAS-25. Nádrž obsahuje 2,5 m3 vody hlásil také Čs. rozhlas. a 200 l pěnidla.Motor má značku Trambus RTO. Další pohroma byla velká vichřice dne 23. li- Čerpadlo má výkon 24 000 l vody za minutu. stopadu, která napáchala mnoho škod hlavně na Stroj v ceně 242 000 Kčs převzali zástupci organi- lesních porostech. Naší obci se naštěstí téměř vy- sace Svazu požární ochrany dne 19. ledna 1984 hnula. Velké škody napáchala v okolí nedalekého ve Vysokém Mýtě. Stará autocisterna zn. ZIL by- Hodonína. la přidělena do Benešova u Boskovic. Kromě no- vé autocisterny jsou v požární zbrojnici tyto stro- Činnost kulturní je: Avia 30 - přepravní vůz pro mužstvo s požár- Ve dnech 16. a 17. června 1984 vzpomínali ní stříkačkou PS 12 o výkonu 8 l za vteřinu. Dle a oslavovali naši požárníci 110. výročí založení poplachového plánu poskytují olešničtí požárníci hasičského sboru v Olešnici. V sobotu 16. června pomoc při požárech v těchto obcích: večer se konala v Osvětové besedě vzpomínková I. stupeň - Olešnice, Kněževes, Jobova Lhota, schůze, v neděli 17. června požární cvičení a ve- Veselka, Ústup, Rozsíčka, Tasovice, Černovice, selice v zahradě Sokolovny. Předsedou MO SPO Hodonín, Louka, Crhov, Křtěnov a Lhota u Oleš- jest Václav Tůma, dělník č.251, velitelem Stani- nice. slav Blaha, dělník č. 480. Organizace má 63 čle- II. stupeň - Rozseč, Sulíkov, Vřesice, Prosetín, nů. Čtyři Dvory, Brťoví, Bolešín, Rovečné, Velké Roku 1984 se konalo v Olešnici 6 plesů. Diva- a Malé Tresné, Věstín a Věstínek. delní představení byly tři: „Blázinec v I. poscho- Dalším obcím jen na požádání velitele zásahu. dí“ sehráli herci z Jihlavy, „Nazdar tati“ sehráli herci z Letovic, „Sůl nad zlato“ sehráli členové di- Živelní pohroma vadelního kroužku Olešnice za režie paní Člup- V noci ze dne 12. na 13. července probudila kové č. 189. naše občany divoká bouře, spojená s prudkým Dále se uskutečnil velmi zadřilý koncert man- větrem a průtrží mračen. Příval vody z našich želů Blažkových z Lysic. Členové Recitačního polí se v krátkosti přihnal do městečka a vnikl kroužku z Velkých Opatovic předvedli u nás „Ve- do sklepů i do bytů domů nízko položených. čer poezie zv. Jeřabiny rudnou“. Dále byly uspo- Během 2 hodin, co pohroma trvala, napršelo řádány Hovory s mládeží na téma „Společenská 55,6 mm vody. Elektrický proud byl přerušen. výchova“ a téma „Spartakiáda r. 1985.“ Výstav V některých bytech bylo až 1m vody, která po- a výstavek bylo uspořádáno několik. Vzpomínám škodila nábytek a podlahy a zanechala množ- výstavu obrazů akademické malířky Kláry Sed- ství bahna.O něco méně škody napáchal vodní láčkové, rodem z Crhova, k jejímu životnímu ju- živel na Vejpustku. I tam se silnice změnila bileu 75 let. Dne 1. července 1984 uspořádal Jez- v řeku hlubokou 30 cm. Voda odnesla dokonce decký klub při JZD Mír spolu s OV svazu druž- osobní automobil, který se naštěstí zachytil stevních rolníků na hřišti „Pod horkou“ Jezdecký o překážku. Velká škoda vznikla v závodě JP den za účasti 50 koní. Ceny pro vítěze soutěží vě- masný Olešnice. Voda zaplavila dílny, udírnu, novalo vedle OV SDR také JZD Kunštát, Rovečné, expedici masa a uzenin i chladírnu masa. Po- Olešnice a MNV Olešnice. Během roku bylo žárníci od 2 do 9 hodin čerpali vodu z těchto uskutečněno několik zájezdů na divadlo do Brna prostor a pak splachovali bahno. Velká škoda a na koncert do Bystřice nad Pernštejnem k ukon- vznikla ve školní zahradě, na hřišti a komuni- čení Roku české hudby. kacích. Nenahraditelná škoda vznikla na na- šich kamenitých polích, z nichž voda odnesla Pohyb obyvatel nejúrodnější půdu. MNV vyhlásil brigádu na Roku 1984 se narodilo z Olešnice 9 chlapců, 16 odstranění bahna z bytů starých, opuštěných dívek, celkem 25 dětí. Ze Křtěnova 2 chlapci, 2

– 197 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 198

dívky, celkem 4 děti. Ze Lhoty se nenarodilo žád- se vracely osádky kombajnů z výpomoci v jižních né dítě, dohromady se narodilo celkem 11 chlap- oblastech. Deštivé počasí závěr žní protáhlo až do ců, 18 dívek, celkem 29 dětí. 12. září. 40 ha obilí muselo býti sklizeno náhradní Tohoto roku zemřelo z Olešnice 10 mužů a 8 technologií. Hektarové výnosy v JZD Mír byly ná- žen, celkem 18 osob. Ze Křtěnova 1 muž a 1 že- sledující: pšenice 4,73 t, žito 4,06 t, ječmen 4,15 na, celkem 2 osoby. Ze Lhoty rovněž 1 muž a 1 t a oves 4,58 tun, celkově průměrné výnosy 4,65 tu- žena, celkem 2 osoby, dohromady zemřelo 12 ny obilí. Družstevníci snížili spotřebu umělých mužů a 10 žen, celkem 22 osob. hnojiv. Množstvím 286 kg na 1 ha se dostali na nej- K trvalému pobytu se přihlásilo v Olešnici 41 nižší úroveň za posledních 5 let. Ovoce bylo málo osob, v obci Křtěnově a ve Lhotě nikdo. Z trvalé- a v horší kvalitě, švestky se neurodily vůbec, okur- ho pobytu se odhlásilo v Olešnici 28 osob, ve ky byly všude napadeny plísní a uschly dříve, než Křtěnově 9 osob a ve Lhotě 1 osoba, celkem se začaly rodit. První sníh napadl již 13. listopadu odhlásilo 38 osob. a udržel se až do začátku prosince.

Rok 1985 Úmrtí kronikáře Josefa Višinky Dlouholetý kronikář obce pan Josef Višinka Počasí a úroda zemřel náhle po krátké nemoci 23. února 1985 ve Rok 1985 byl celkově chladný, velmi bohatý na věku 74 let. Narodil se 8. července 1911 v rodině dešťové srážky. Pro zemědělce byl mimořádně rolníka Josefa Višinky z Olešnice č. 116 jako nej- náročný až do podzimu. Dne 1. ledna nás pře- starší z pěti sourozenců. Od mládí měl velký zá- kvapilo - 12 °C a nikdo nevěřil, že teplota vystou- jem o poznání dějin Olešnice a celého okolí. Se pí nad nulu až 31. ledna. Od 4. do 11. ledna byla zájmem studoval veškerou dostupnou literaturu, i přes den teplota nižší než - 10 °C a od 7. do 9. archivní dokumenty, staré matriky a zápisy. ledna sestoupila na - 25 °C. Po 15. lednu byla pů- Dlouholetým zájmem se vypracoval na opravdo- da promrzlá na 90 až 120 cm do hloubky. Únor vého znalce místních poměrů a historie. V roce začal nejdříve teplotami kolem nuly, potom od 7. 1933 sepsal stručné dějiny okolních hradů, zám- až do 23. února stále mrzlo, teplota dosahovala ků a zřícenin. Pověsti o nich získal z vyprávění až - 20 °C, sněhová přikrývka byla 10 - 15 cm. Sil- starých olešnických občanů. Své poznatky z 30 né mrazy způsobily velké škody na celém území leté soustavné a systematické práce shrnul do státu. Na jihu pomrzly celé vinohrady, u nás strojem psaných „Dějin Olešnice“, které dokončil mnoho ovocných stromů, hlavně ořešáků. V JZD v roce 1961. bylo zaoráno 5 ha a poseto 7 ha víceletých pícnin, Dějiny podrobně pojednávají o historii naší ob- zaoráno 10 ha jílku na semeno. Zima byla srov- ce až do konce 19. století. Výtah z této knihy vy- návána množstvím škod s rokem 1929. šel potom po autorově zpracování na pokračová- Březen byl mírnější, bohatý na srážky, s teplota- ní ve Zpravodaji obce pod názvem „Stručné ději- mi do + 10°C. Zem byla dlouho promrzlá. Ani po- ny Olešnice“. Práce byla kronikářem neustále zději se počasí neustálilo. Ještě 30. dubna napadlo doplňována novými údaji a v roce 1971 byly pře- 4 cm sněhu. Od poloviny května nastalo teplejší psány a věnovány MNV Olešnice. V roce 1976 do- počasí. Setí začalo 5. dubna, sázení brambor od 15. končil „Kroniku rodu Višinkova.“ Jeho neustálá dubna. Letos JZD Mír osázelo na pokusné ploše práce přinesla další poznatky a informace, které poprvé sadbu brambor druh Rézy ozářenou lase- shrnul do spisu „Dodatky k dějinám Olešnice“, rem. Stejným způsobem bylo ošetřeno 20 ha osiva které sepsal r.1982. V roce 1982 rovněž dokončil kukuřice. Pěkné počasí bylo v druhé polovině čer- i další práci s názvem „Olešnické pověsti“. Pro vence. Sklizeň brambor - raných odrůd začala 18. lepší znalost obce zpracoval chronologický se- srpna, pokročila díky pěknému počasí v druhé po- znam všech majitelů jednotlivých domů v Olešni- lovině září a byla ukončena do 18. října. Bylo do- ci. Vše shrnul v nové kronice obce s názvem „Ma- saženo v historii nejvyšších výnosů 25,2 1 tun jitelé domů v Olešnici na Moravě“. Josef Višinka z hektaru. Družstevníci však museli 7krát provádět vykonával funkci kronikáře obce plných 45 let. postřiky porostu brambor proti plísni. Občané do- Do funkce kronikáře byl ustanoven dne 3. dubna ma na zahrádkách sklidili vlivem vlhkého počasí 1940 na schůzi tehdejšího obecního zastupitel- malou úrodu brambor. Žně započaly 21. srpna, kdy stva. Získal si velkou oblibu u spoluobčanů i žá-

– 198 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 199

ků školy, kam často docházel na besedy. Mnoho rodního výboru František Žíla. Zhodnotil uplynu- let byl rovněž dopisovatelem Národopisné spo- lé pětileté budovatelské úsilí v obci i jejích okol- lečnosti při ČSAV. Za svoji práci obdržel „Čestné ních obcích. Dále bylo hovořeno o plánech další- uznání.“ Měl velkou zásluhu na utříbení nejstar- ho rozvoje našeho kraje. ších dějin obce. Na základě jeho podkladů pro- vedl zápis do kroniky obce za rok 1984 Vratislav Oslavy 40. výročí osvobození Sedlák, který byl radou MNV ustaven do funkce V letošním roce jsme vzpomínali 40 roků od kronikáře od 1. ledna 1985. osvobození obce a okolí Sovětskou armádou od fašistické okupace. Obec se na oslavy dobře při- Společný národní výbor se sídlem v Olešnici pravila. Počasí se nevydařilo na tradiční pálení Ve čtvrtek dne 10. října 1985 bylo uskutečněno ohňů v poslední dubnový večer na okolních kop- ustavující plenární zasedání společného národní- cích. Druhý den 1. května byly připraveny auto- ho výboru se sídlem v Olešnici pro obce Křtěnov, busy pro občany k dopravě na májový průvod do Lhota u Olešnice, Kněževes, Veselka, Jobova Lho- Kunštátu. Mírová manifestace měla pěknou úro- ta, Rozsíčka, Ústup, Crhov, Louka a Olešnice. Pro veň i přes chladnější počasí, které ji provázelo. zlepšení práce národních výborů byl přijat v roce Dne 5. května se uskutečnila tradiční pietní vzpo- 1969 zákon, který byl dále upravován. V roce mínková slavnost za umučené a padlé spoluobča- 1982 byl přijat nový zákon č. 49 o působnosti ny z II. světové války na Hradisku u Louky. Této místních národních výborů ve střediskových ob- slavnosti se v posledních letech zúčastňuje stále cích. Tento zákon sledoval, aby byla posílena úlo- více občanů. Vyvrcholením oslav bylo slavnostní ha národních výborů, a to zejména ve vztahu shromáždění na počest 40. výročí osvobození ob- k orgánům a organizacím řízeným národními vý- ce pořádané 7. května v sále Sokolovny. Pro ob- bory. Tak byl v roce 1983 zřízen v obci stavební čany byla v přísálí připravena výstava fotografií úřad 1. stupně s pravomocí pro Olešnici, integro- z osvobození obce i 40 mírových let jejího budo- vané a spádové obce. Dne 29. 6. 1984 byla zříze- vání. Nezapomnělo se ani na práci místních zá- na Rada ředitelů závodů jako poradní orgán vodů a úspěšnou činnost některých zájmových MNV. Krajský národní výbor v Brně rozhodl dne organizací. 25. 9. 1984 o zařazení MNV Olešnice mezi národ- Slavnostní shromáždění zahájil předseda ZO ní výbory s rozšířenou působností s účinností od KSČ s. Miloš Srstka. Přivítal mnoho vzácných 1. ledna 1985. V srpnu 1985 bylo potom schvále- hostů, zástupců ONV v Blansku, OV SPB, i OV no vytvoření hospodářsko správního odboru KSČ, zejména pak sovětského občana Romana MNV. Konečně 26. září 1985 schválilo plenární Chluda, člena partyzánského výsadku Jermak, zasedání ONV Blansko vytvoření společného ná- který v okolí obce po dobu války bojoval. Slav- rodního výboru pro zmíněné obce. nostní projev pronesl s. Jaromír Kabátek, člen Na ustavujícím plenárním zasedání 10. října OV SPB. Ve svém pěkném vystoupení vzpome- byli přítomni hosté: poslanec Jihomoravského nul na odbojovou činnost proti fašismu na Pro- KNV ing. Bělehrádek a tajemník ONV v Blansku setínsku, Kunštátsku a Olešnicku. Velmi citlivě s. Soldán, dále pak poslanci ONV za naši obec s. připomněl především mladé generaci hrůzy vál- Dvořáková a s. Žíla Pavel, nechyběli ani zástupci ky, které jsou pro nás poučením. Po slavnostním všech národních výborů uvedených obcí. Ve vy- projevu byly uděleny na návrh společenských stoupení bylo hovořeno o významu nových změn organizací Národní fronty medaile a čestná pro život v našem kraji a o poslání společného uznání mnoha občanům naší obce. Na závěr vy- národního výboru. Potom bylo přikročeno k vol- stoupil sovětský host Roman Chlud. V ruském ja- bě předsedy MNV. Zvolen byl jednomyslně s. Ží- zyce pozdravil naše občany a vzpomenul událos- la František, dosavadní předseda MNV. Potom tí z boje proti fašismu. Slavnostní shromáždění bylo hlasováno o vytvoření 6 komisí národního pokračovalo koncertem žáků Lidové školy umě- výboru, 2 správních komisí a výboru lidové kon- ní z Letovic a lampionovým průvodem občanů troly, dále pak o jejich složení. Plenární schůze k Památníku u školy. také rozhodla o složení poradních orgánů a akti- Dne 13. května projížděl našim krajem meziná- vů národního výboru. Po provedené volbě vy- rodní cyklistický Závod míru po silnici od Bystřice stoupil nově zvolený předseda společného ná- přes Hodonín a Rozseč směrem na Boskovice. Té-

– 199 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 200

to sportovní události se zúčastnilo mnoho občanů. vyhovovaly již svému účelu. Občané si museli Škola jela přivítat závodníky na kolách i se svými připravit dokumenty týkající se vlastnictví nemo- učiteli na křižovatku nad obcí Louka. Zájem na- vitostí. Práce však postupovaly velmi pomalu, šich dětí a občanů o tuto soutěž ocenil i Čs. roz- protože někteří sousedé již neuznali hranice hlas. Dne 18. května uskutečnila ZO SSM závodu svých pozemků, mnoho sádů bylo nevědomky Centroflor tradiční již 9. ročník dálkového pocho- odstraněno nebo se obtížně hledalo. Nalezené du „Vítězství“ v délce 37 km. Putovalo se od závo- hranice se výrazně označovaly a zaměřovaly, aby du přes Prosetín a Hrachovce na hrad Zubštejn byly připravené pro letecké snímkování. Pro pří- a údolím Lamačů přes Lhotu zpět do Olešnice. chod sněhu musely být práce v listopadu přeru- šeny. Československá spartakiáda V říjnu roku 1984 začaly v celé naší vlasti pří- Lyžařský vlek pravy nácviku skladeb na 6. celostátní spartakiá- Je tomu již 7 roků od doby, kdy byl v Olešnici du. Také cvičenci naší obce nezůstali stranou. na Závrší na Sedlákové louce uveden do provozu K nácviku se přihlásily dvě skupiny mladších žá- první lyžařský vlek. Byl vyroben díky nadšení kyň naší ZŠ, které vystupovaly pod vedením s. olešnických lyžařů svépomocí. Při stavbě pomo- uč. Čermákové z Letovic v pěkným zelených su- hl závod Rudné doly Velké Tresné, při terénních kýnkách, dále skupina mladších žáků pod vede- úpravách svahu spojených s melioracemi místní ním s. uč. Štěrbáčka Bořivoje s tenisovými rake- JZD. Tento vlek již v posledních letech rostoucí- tami a skupina starších žáků pod vedením s. uč. mu zájmu lyžařů nestačil. Proto TJ Sokol Olešni- Neubauera Stanislava ve cvičení s dlouhými lany. ce spolu s MNV Olešnice rozhodli o nákupu no- Mimo žáky základní školy nacvičovalo svoji vého typizovaného lyžařského vleku EVP. S pře- skladbu také 24 dětí z mateřské školy v Olešnici. stavbou vleku bylo započato v měsíci dubnu. Pod vedením s. uč. Čuhelové Marcely nacvičova- Provedla se demontáž starého vleku, nezbytné te- ly děti pěknou skladbu na motivy televizních ve- rénní úpravy, elektroinstalace, výstavba strojov- černíčků. Do nácviku se tradičně zapojily i ženy. ny a další práce. Díky pomoci MNV, JZD Mír Nacvičovalo jich 14 pod vedením s. Synkové He- Olešnice, k. p. Sigma Velké Tresné a finančního leny. Skladbu mužů nacvičovalo 10 mužů pod ve- zabezpečení odborem obchodu a cestovního ru- dením s. uč. Zemacha. Naši sportovci se zúčast- chu ONV a dále obětavé pomoci členů lyžařského nili mnoha vystoupení v Lysicích, Rájci - Jestřebí, oddílu a dalších občanů byl vlek před začátkem Boskovicích, Blansku, Ústí nad Orlicí a družstva sezóny připraven ke zkušebnímu provozu. Svojí žen a mužů cvičila dokonce na Strahovském sta- délkou 500 metrů je nejdelším vlekem na okrese. dionu v Praze. Cena jízdného byla stanovena pro děti 1 Kčs V neděli dne 9. června se potom konala slav- a dospělé 1,50 Kč za jednu jízdu, 7 Kč a 12 Kč pro nostní místní spartakiáda na hřišti Pod horkou. děti a dospělé za 10 jízd. Sportovci již od rána zkoušeli svá vystoupení, kuchařky ve škole jim uvařily oběd a odpoledne Stavební úsilí závodů s mnoha pozvanými sportovci z okolí pochodo- JZD Mír Olešnice dokončilo v letošním roce vali ve slavnostním průvodu obcí přes náměstí na výstavbu velkokapacitního seníku na středisku hřiště. Zde proběhlo pěkné sportovní odpoledne v Olešnici s kapacitou 7 000 m3 uskladněného se- za účasti mnoha diváků ze širokého okolí. Ús- na a dosoušecí linkou na píci. Hodnota díla je 3 pěch spartakiádních vystoupení nemohl pokazit 700 000 Kčs. JZD Mír dokončilo rovněž výstavbu ani mokrý rozbahněný povrch hřiště z vytrvalých nové správní budovy na náměstí. Budova v hod- dešťů minulých dní. notě díla 4 663 000 Kčs citlivě zapadá do celkové- ho vzhledu náměstí. Mapování obce Také závod Lacrum Olešnice pokračoval v roz- Geodézie Brno, národní podnik, středisko ma- sáhlých přestavbách závodu, které si dnešní po- pování, provádělo v průběhu celého roku měření třeby vynucují. Původní závod byl plánován na hranic domů, zahrad a přilehlých polností obča- zpracování 5 - 10 tisíc litrů mléka. Dnes však mu- nů pro zhotovení nových map na katastrálním sí zpracovávat 100 000 litrů mléka. Úpravy v zá- území Olešnice. Dosavadní mapy byly staré a ne- vodě si proto v posledních 10 letech vyžádaly ná-

– 200 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 201

kladu 25 mil. Kčs na stavební úpravy. Vedle stav- Ze sdružených podniků MNV, závodů Sodov- by nové čistírny odpadních vod bylo pro další kárny, Lacrum a Jednoty SD Boskovice byla pro- zlepšení životního prostředí přistoupeno k vý- vedena oprava komunikací v Cihelně, obou zá- stavbě nové kotelny. Stará kotelna na tuhá paliva stodolích, na Oboře a před závodem Lacrum ná- byla za plného provozu přebudována na novou kladem 762 000 Kčs. Rovněž ve Křtěnově a Lhotě zařízenou na spalování plynu. Koncem roku byly u Olešnice byla provedena oprava komunikací, před závodem vztyčeny tři nádrže na sběr mléka, a to z prostředků Okresní správy silnic. Dodava- každá s kapacitou 60 000 litrů mléka. Současně telsky byla zajištěna oprava chodníků na náměs- byla postavena budova příjmu mléka od země- tí, na Oboře, v Hliníkách a v Rovečínské ulici ná- dělských závodů. kladem 302 000 Kčs. Dále byly provedeny opra- V závodě Centroflor byla provedena rozsáhlá vy parků na náměstí od Sodovkárny až ke škole oprava krytiny budov a fasáda na administrativní nákladem 57 290 Kčs, odpracováno zde bylo budově. Dále bylo rozšířeno ústřední vytápění do 2 310 hodin. Aby nedocházelo k záplavám, byla skladových prostorů. Závod se ve výrobě zaměřil prodloužena kanalizace za školním pozemkem na nové materiály - kůži a ulavin, z nichž vyráběl a zbudována opěrná zeď u lapače povrchových ozdobné předměty. Podnik obdržel za velmi dob- vod, vše v nákladu 112 000 Kčs péčí organizace ré výsledky Rudý prapor z rukou ministra prů- chovatelů. myslu. O prázdninách byla zahájena úprava nového Závod masného průmyslu v Olešnici se zamě- vchodu do kina. Nákladem 49 000 Kčs byla zde řil na údržbářské práce. Denně expeduje asi položena kanalizace, zbořen nepoužívaný pří- 100 q masa a 60 q uzenin. Byla provedena výmě- stavek u kina a provedeny nutné terénní úpra- na krytiny na celé hlavní budově. Koncem roku vy. byla zastavena porážka hovězího dobytku, nyní se poráží pouze vepři a ovce. Oprava budovy požární zbrojnice V tomto roce byly provedeny rozsáhlé opravy Budovatelské úsilí MNV celé budovy zbrojnice. Byla vybudována plynová Pozornost národního výboru byla věnována přípojka a provedena plynofikace celého objek- především výstavbě nákupního střediska. Byly tu. Další práce byly zaměřeny na generální opra- dokončeny obezdívky obvodového zdiva, dokon- vu rozvodu elektřiny a současně na opravu roz- čilo se vyzdívání příček a stavba byla zastřešena. vodu vody. Ve všech místnostech byly položeny Byly zahájeny topenářské, elektrikářské a vodo- nové podlahy a provedeny obklady. Většinu těch- instalační práce, které byly zadány podnikům. to prací prováděli sami členové požárního sboru, Vše bylo dokončeno tak, aby mohly být během kteří na opravách odpracovali 296 brigádnických zimy provedeny vnitřní omítky. Občané na stav- hodin. Výměnu elektroinstalace provedl Okresní bě odpracovali spolu se společenskými organiza- stavební podnik, opravu rozvodu vody JZD Mír cemi místo plánovaných 19 000 hodin 20 193 bri- Olešnice. gádnických hodin, proinvestováno bylo téměř 1 200 000 Kčs. Kulturní život v obci Další akcí národního výboru byla údržba a mo- Od listopadu roku 1984 pracuje v obci výtvar- dernizace zařízení MNV. V rámci modernizace ný kroužek, jehož členy jsou děti ZŠ i starší do- byla dokončena přestavba budovy Osvětové bese- spívající mládež. Své práce poprvé zveřejnili při dy na tělocvičnu. Celou tuto akci zajišťoval MNV, olešnické pouti. Se zájmem si je místní občané stavební práce provedla stavební skupina národ- prohlédli. Členové kroužku zaslali své práce i do ního výboru, řemesla prováděli dodavatelé. Při okresních a vyšších soutěží. Vedoucí kroužku rekonstrukci budovy bylo rozmontováno jeviště Leoš Boček z Louky spolu s Karlem Věstinským a rozšířen tak sál tělocvičny. Při těchto pracích získali v kategorii kresby a grafiky 1. cenu v kraj- byla nalezena bývalá opona z olešnického diva- ském kole soutěže ve Vyškově a postoupili do ce- dla, která byla vypnuta v rámu za jevištěm. Cel- lostátního kola Trienále - kresba a grafika v Li- kový náklad na rekonstrukci budovy činil berci. Jolana Škrabalová získala v celostátní sou- 598 000 Kčs a byl hrazen z prostředků MNV Oleš- těži Zenit 85 v oboru společenské a vycházkové nice a OV ČSTV. oděvy pěkné 20. místo. Leoš Boček získal v sou-

– 201 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 202

těži AMO Šumperk 1. místo v okresním a kraj- lo stále velmi málo. Březen byl mírnější s vytrva- ském kole a čestné uznání v národním kole. lými nočními mrazíky. Půda rozmrzla začátkem Velkých úspěchů dosáhl také kroužek filmařů. dubna, 8. dubna vystoupila teplota až na V okresní soutěži byly oceněny tři filmy. Film 22°C a celý měsíc bylo teplé počasí. V polovině Vlastimila Člupka „Loucká reminiscence“ získal dubna započaly plným proudem práce na poli. 3. cenu, cenu za kameru obdržel Miloš Šešulka Koncem měsíce se začalo projevovat sucho. Třeš- za film „Podzim“. Největšího ocenění získal film ně rozkvetly již 29. dubna. Pěkné teplé počasí o chovu včelích matek autora Miloše Šešulky s denními teplotami kolem 20°C se udržely a komentáře Ludvíka Sedláka. Film má název i v květnu. Šeříky po mnoha letech rozkvetly již „Kmene Peschet.“ 9. května. První vydatné deštíky přišly až kon- Získal 1. cenu v okresní soutěži, postoupil do cem měsíce a začátkem června. První senoseč za- krajské soutěže ve Velkém Meziříčí, kde získal 2. čala kolem 10. června. Rovněž červenec byl velmi místo. V celostátním kole v Nových Zámcích, teplý a suchý. Vydatných dešťových srážek jsme kam rovněž postoupil, byl oceněn čestným uzná- se dočkali až ve druhé polovině srpna. Žně byly ním a diplomem pro autora filmu. v JZD Mír započaty již 10. srpna. Byly však pro- Vedoucí střediskového kulturního zařízení s. vázeny deštivým počasím, a tak byly ukončeny Havránková Iva, pracovnice MNV, obdržela za až 3. září. Výnosy obilí snížilo krupobití 18. srp- výrazné úspěchy v dosavadní činnosti čestné na k večeru. Škody však u nás nebyly tak veliké, uznání, které osobně převzala v Praze z rukou jako v jiných krajích. Na místo plánovaného vý- ministra kultury s. Klusáka. Dále převzala meda- nosu 4,55 t obilí dosáhlo JZD Mír Olešnice výno- ili básníka Františka Halase. su 4,90 t obilí z hektaru. Spolu s JZD Benešov spl- nilo naše družstvo jako jediné na okrese Blansko Pohyb obyvatel plánované úkoly ve výrobě obilí. Rovněž výnosy V roce 1985 se narodilo: z Olešnice11 chlapců, brambor byly velmi dobré, byly 26,36 t z hektaru. 12 dívek, celkem 23 dětí. Ze Křtěnova 1 chlapec, Na podzim byla velmi dobrá úroda ovoce i zele- 1 dívka, celkem 2 děti. Ze Lhoty se nenarodilo niny. Ovoce bylo vyzrálé a sladké. Švestky dozrá- žádné dítě ly v kvalitě, jakou sousedé dlouho nepamatují. Tohoto roku zemřelo: z Olešnice 13 mužů, 11 Včelaři dosáhli rekordních výsledků ve výnosu žen, 1 dítě, celkem 25 osob. Ze Křtěnova 2 muži, medu od včelstva. Podzim byl mírný a stále su- 1 žena, celkem 3 osoby. Ze Lhoty 1 žena, celkem chý, na orbu byla půda tvrdá a slehlá. Mrazy za- 1 osoba. čaly v polovině prosince. Od 18. prosince se udr- Z tohoto počtu bylo 8 zpopelněno v krematoriu žel ještě sníh. Byly překrásné Vánoce se 30 cm a 21 pohřbeno na místních hřbitovech. sněhu. Ten však roztál poslední dva dny v roce. K trvalému pobytu se přihlásilo: v Olešnici 7 mužů, 10 žen a 8 dětí, celkem 25 osob. Ve Křtě- XVII. sjezd KSČ nově 1 muž, 1 žena, celkem 2 osoby. Ve Lhotě 1 Rok 1986 byl rokem významných společen- muž, celkem 1 osoba. ských událostí. K těm hlavním bezesporu patřily Z trvalého pobytu se odhlásilo: z Olešnice 14 okresní a krajské konference KSČ, které zhodno- mužů, 18 žen, 12 dětí, celkem 44 osob. Ze Křtě- tily dosažené úspěchy ve vývoji naší společnosti nova a Lhoty se neodhlásila žádná osoba. a stanovily úkoly nové. Na 24. března 1986 byl svolán XVII. sjezd KSČ. Na počest jeho konání Rok 1986 uzavřeli pracující všech místních závodů hodnot- né socialistické závazky ve výrobě zboží. Celá Počasí a úroda naše vlast žila přípravami XVII. sjezdu, naše obec Rok 1986 byl celkově velmi pěkný, teplý, úrod- byla slavnostně vyzdobena. Náš okres na sjezd ný, na dešťové srážky však velmi chudý. Začát- vyslal 13 soudruhů a soudružek. Oblast Kunštát- kem ledna bylo stále mrazivo s teplotami do - ska, Lysicka, Letovicka a Olešnicka zastupoval 15°C. Sníh napadl až 12. ledna, několikrát přišla olešnický občan soudruh Antonín Hanzl, člen obleva a sněhová vrstva nebyla větší než předsednictva Okresního výboru KSČ a předseda 15–20 cm. Únor byl velmi chladný, mrazy kon- JZD Mír Olešnice. JZD Mír Olešnice dosahovalo cem měsíce dosahovaly až - 25°C, sněhu však by- v posledních letech dobrých výsledků, s nimiž

– 202 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 203

úspěšně konkurovalo družstvům, která v okrese 38, Kněževsi 156, Křtěnově 117, v Crhově 113 vo- hospodařila v nesrovnatelně lepších podmín- ličů. Voleb se zúčastnilo celkem 1 869 občanů, tj. kách. Se soudruhem Hanzlem byl v 11. čísle 99,7 %, odevzdáno bylo 1 868 platných hlasova- okresního týdeníku Nový život dne 19. března cích lístků, tj. 99,95 %. Zvoleni byli všichni navr- 1986 uskutečněn rozhovor a uveřejněna fotogra- žení a zaregistrovaní poslanci do národních vý- fie. Soudruh Hanzl uskutečnil po návratu z jed- borů. nání v Praze několik besed s občany na schůzích Do sněmovny lidu Federálního shromáždění KSČ i v JZD, kde vyprávěl o neopakovatelné at- byla zvolena ing. Marie Tajovská, agronomka JZD mosféře sjezdu a výsledcích jeho jednání. Malá Haná Knínice, do Sněmovny národů Věra Šuterová, krejčová družstva Vkus Brno, provozov- Volby do zastupitelských sborů na Olešnice, bytem z Rozseče, do JmKNV ing.Sta- Ve dnech 23.–24. května 1986 se uskutečnily nislav Bělehrádek rovněž z Rozseče, do ONV sou- v celé naší vlasti volby do zastupitelských sborů druh Pavel Žíla, zootechnik JZD Mír Olešnice, dá- všech stupňů. Naše obec se na volby dobře při- le MUDr. Kateřina Bednaříková, dětská lékařka pravila. Občané byli podrobně prostřednictvím v Olešnici. Do MNV bylo zvoleno 56 poslanců. Olešnického zpravodaje informováni o tom, jaká Dne 26. června 1986 se konalo v sále Soko- jsou jejich práva a povinnosti související se sa- lovny ustavující zasedání MNV Olešnice. Pří- motným volební aktem. Ve všech obcích byly při- tomna byla soudružka Věra Šuterová, poslanky- praveny předvolební slavnostní schůze, na které ně FS a soudruh Dr. Kachlík, člen rady MěNV byli občané pozváni. V obcích Křtěnově, Louce, Blansko. Jednání, které řídila soudružka Marie Rozsíčce, Crhově a Kněževsi se uskutečnily 2. Cibulková, potvrdilo výsledky voleb. Zvolilo května v 19,30 hodin, v obci Olešnice pak 29. jednomyslně do funkce předsedy společného dubna v 19.00 hodin v sále Sokolovny. Při této MNV s. Žílu Františka, který poděkoval přítom- příležitosti bylo otevřeno stálé agitační středisko ným za důvěru. Do funkcí místopředsedů byli v přízemí budovy v loutkovém sále. Na předvo- zvoleni soudruzi Zdeněk Jílek a Marie Mareč- lebních schůzích byli občané seznámeni s návrhy ková, do funkce uvolněného tajemníka soudruh kandidátů na poslance do národních výborů. Sa- Václav Doskočil. Plenární zasedání dále zvolilo motné volby se potom uskutečnily ve všech vo- novou radu MNV, 8 komisí, výbor lidové kon- lebních slavnostně vyzdobených okrscích dne troly, 2 správní komise, spotřebitelskou radu 23. května od 14.00 hodin do 22.00 hodin a dne a vzalo na vědomí složení Sboru pro občanské 24. května od 7.00 do 14.00 hodin. Oba volební záležitosti. Všichni poslanci složili ústavou pře- okrsky, na které byla naše obec rozdělena, měly depsaný slib. společnou volební místnost v sále Sokolovny. Již Členy rady společného NV byli zvoleni po- ve 14.00 hodin prvního dne voleb přicházely vel- slanci: Miroslav Blaha, Marie Cibulková, Robert ké skupiny našich občanů do volební místnosti, Holas, Věra Kintrová, Jaroslava Kolářová, Pavel většinou celé rodiny i s malými dětmi, aby uplat- Šutera a Václav Vilím. nily své volební právo. Občané si s velkým zá- Komise pro výstavbu a plánování – předseda jmem prohlédli výstavu budování naší obce od Pavel Šutera, místopředseda Miroslav Konopáč, druhé světové války. Mimořádnému zájmu se tě- tajemník ing. Helena Lopourová, členové Lubo- šila také výstava Olešnických pergamenů, která mír Bednář, František Mareček, Josef Štaud ml., byla ve spolupráci s okresním archívem v Blan- Jiří Žáček, Petr Brázda, Vítězslav Kuda, Jiří Horá- sku a za velké obětavosti zejména ředitelky ar- ček a Josef Halámek. chivu s. Dr. Kapcárové uspořádána v přilehlé Komise finanční – předseda Věra Kintrová, mí- místnosti. Vystavena k nahlédnutí občanům byla stopředseda Jaroslav Hloušek, tajemník Dagmar i kronika obce. Kolem 17.00 hodiny bylo ve vo- Gregorová, členové: Vladimír Pokorný, Alexandra lební místnosti tolik voličů, že volební komise Doskočilová, Marie Lžičařová, Marie Musilová. měly plné ruce práce, aby nápor občanů zvládly. Komise pro ochranu veřejného pořádku - před- Drtivá většina občanů tak odvolila již v první seda ing.Radim Višinka, místopředseda Ladislav den.Celkem bylo do voličských seznamů zapsá- Stejskal, tajemník ing. Marie Šafaříková, členové: no1 873 občanů, z toho v naší obci 1 204 občanů, Ján Gajdoš, Hynek Boček, Josef Fučík ml., Jiří v Rozsíčce 143, v Louce 102, ve Lhotě u Olešnice Danzinger, Stanislav Blaha, Josef Sedlák ml.

– 203 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 204

Komise kulturní a školská – předseda Marie V okolních obcích proběhla veřejná shromáže- Cibulková, místopředseda Alena Kohoutová, ta- dění v měsíci září. Na těchto schůzích byly zvo- jemník Iva Havránková, členové: Noemi Girgleo- leny občanské výbory. V obcích Crhov, Jobova vá, Vítězslav Neděla ml., Ludmila Unčovská, Eva Lhota a Kněževes se schůze uskutečnily 5. září, Vraspírová, Alena Bednářová, František Bednář. v Louce 8. září, v Rozsíčce 10. září, ve Křtěnově Komise sociální a zdravotní – předseda Jind- a Ústupu 12. září, ve Lhotě u Olešnice a na Vesel- řich Procházka, místopředseda František No- ce potom 13. září. Těchto schůzí se zúčastnilo votný, tajemník Marie Kohoutová, členové: 235 občanů, tj. 21,3 % z celkového počtu trvale František Hamerský, Milan Říha, Marie Janíčko- bydlících obyvatel obcí. Z celkového počtu 80 čle- vá, MUDr. Jiří Bednařík, Zdena Fadrná, Vojtěch nů, poslanců bylo zvoleno 17 žen, 30 mladých Halva. poslanců, 28 členů KSČ, 4 členové ČSL, 25 dělní- Komise obchodu a cestovního ruchu - předse- ků a 34 členů JZD. da Jindřich Juránek, místopředseda Marie Bedná- Volební program stanovil na nové pětileté ob- řová, tajemník Věra Procházková, členové: Bohu- dobí náročné úkoly. Patří mezi ně dokončení pro- slav Fučík, Marcela Jančová, Věra Krejčí, Lenka jekce a výstavba inženýrských sítí pro bytovou Ježová, ing. František Trávníček. výstavbu za Puchárnou, v roce 1989 zahájení vý- Komise místního a bytového hospodářství stavby II. etapy nákupního střediska, a to pavilo- a dopravy - předseda Jindřich Procházka, místop- nu průmyslového zboží, dále rozsáhlá rekon- ředseda František Šutera, tajemník Bohuslav Sed- strukce Sokolovny na střediskové kulturní zaříze- lák, členové: Josef Stejskal, Pavel Kis, Helmut ní, rekonstrukce televizního převaděče Pelz, Vlastimil Kukla st. s rozšířením příjmu signálu i na II. televizní pro- Komise pro mládež a tělesnou výchovy - před- gram pro obec a okolí, výstavba centrálního skla- seda Zdeněk Halas, místopředseda Anna Bílková, du materiálu společného NV, posílení prameniště tajemník Jiřina Halvová, členové: Helena Koneč- vodovodu obce, opravy vozovek v integrovaných ná, Rostislav Sedláček, Milan Kuda, Helena Syn- obcích a další. ková, František Novotný ml., ing. Jiří Krejčí. Výbor lidové kontroly - předseda Jindřiška Nákupní středisko Moravan Dufková, místopředseda Tomáš Vašíček, tajem- Výstavba nákupního střediska byla nejdůleži- ník Věra Hofmannová, členové: Josef Horáček, tějším úkolem volebního programu Národní Miroslav Škrabal, Zdeněk Pivoňka, František fronty. Jeho stavba byla zahájena v roce 1983 Prudký, Josef Stejskal. a byla středem pozornosti budovatelského úsilí Správní komise pro projednávání přestupků - občanů i společenských organizací po celou do- předseda Zdeněk Jílek, tajemník Marie Tomáško- bu výstavby. Odpracováno bylo 60 000 brigád- vá, členové: Vincenc Procházka, Jiří Sedláček, nických hodin zdarma a 40 000 hodin placených ing. Helena Lopourová, Pavel Háb. v celkové hodnotě díla 5 680 000 Kčs. Konečně Správní komise pro rodinu a dítě - předseda nadešel den otevření. 26. listopadu 1986 se ko- Marie Marečková, tajemník Marie Tomášková, nalo na náměstí slavnostní shromáždění, na členové: Anna Kroupová, Magda Kintrová, Bože- němž byli přítomni vedoucí tajemník OV KSČ na Králová, Vratislav Sedlák, Jaroslava Kovářová. soudruh Krátký, předseda ONV s. Přibyl, mí- Aktiv KŠK komise pro ochranu životního pro- stopředseda Českého statistického úřadu s. To- středí - předseda Stanislav Neubauer, členové: Jo- man, tajemník OV NF s. Konrád, poslanec sef Vašíř, Jiří Sedláček. JmKNV s. Bělehrádek, předseda SD Jednoty Sbor pro občanské záležitosti - předseda Mar- Boskovice s. Šikula a mnoho místních občanů. cela Čuhelová, místopředseda Marie Krahulcová, Shromáždění bylo zahájeno koncertem Lidové tajemník Hana Slavíčková, členové: Alena Miluš- školy umění z Letovic. Úvodní slovo přednesl ková, Jindřiška Kintrová, Bohuslava Koukolová, předseda MV NF s. Slavíček, po něm vystoupil Alena Sadílková, Anna Novotná, MUDr. Pavla v hlavním projevu předseda MNV s. Žíla. Ocenil Gheorgheová, Zdeněk Slezák, Jarmila Střížová, pomoc všech občanů při výstavbě tohoto díla, Marie Sedláková, Anežka Sedláková, Alena Štěr- poděkoval za pomoc místním závodům a orga- báčková, František Abraham, Zdena Procházko- nizacím. Za ONV vystoupil jeho předseda s. Při- vá, Jaroslava Pokorná. byl, který pochválil aktivitu našich občanů za

– 204 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 205

posledních 10 let. Poté následovalo ocenění prá- částka 100 000 Kčs byla věnována na údržbu ve- ce nejlepších budovatelů obce. Vyznamenání řejných prostranství v obci a na výsadbu zeleně. „Za socialistické Blanensko“ udělila Rada MNV O parčíky se v obci obětavě starali Miroslav a Ma- s. Václavu Doskočilovi a s. Františku Kadlecovi. rie Motyčkovi. Na jaře roku 1986 bylo přikročeno Čestná uznání rady ONV obdrželi Pavel Šutera, k rozsáhlé opravě kostelní věže katolického kos- Žíla František ml., Václav Čakrt, Arnošt Cupal, tela na náměstí. Z věže již opadávaly části omít- středisko dopravy JZD Mír Olešnice a Výchovný ky, bylo třeba provést i opravu věžních hodin. ústav mládeže v Olešnici. Čestný odznak SD Před rekonstrukcí bylo již na podzim roku 1985 Jednoty Boskovice obdržel Josef Horáček, čest- přikročeno k demolici sklepů bývalého pivovaru né uznání SD Jednota s. ing. Lopourová Helena, navazujících na kostelní věž. Na jaře pak bylo ko- Bohumil Král, Zdeněk Jílek, ZO SSM Olešnice, lem věže postaveno lešení a provedena celková ZO svazu rybářů, ZO svazu žen. Čestné uznání oprava fasády včetně opravy ciferníku hodin. rady MNV Olešnice převzali s. Karel Kubíček, Ani v integrovaných obcích aktivita občanů ne- Metoděj Horáček, Ladislav Janků, Emanuel Lep- ustávala. V Kněževsi byla provedena generální ka, Rudolf Kinc, František Hanák, Lidokov - pro- oprava střechy a fasády kulturního domu. V bu- vozovna 05 a 08 Olešnice, provozovna 03 Kun- dově byly provedeny nové nátěry oken a dveří. štát, ZO svazu chovatelů I a Miroslav Blaha, dě- Obec společně s Jobovou Lhotou dokončila povr- kovný dopis MNV Olešnice obdrželi Josef Štaud, chové úpravy po předešlé výstavbě vodovodu. František Fadrný, Ladislav Stejskal, Augustin V obci Rozsíčka byly provedeny dokončovací Doskočil, František Žíla st., Vladimír Čípek, Mi- práce vnitřní části budovy občanského výboru. loš Přeslička, Imrich Bodis, Miroslav Motyčka, V obci Ústup se přistoupilo k rekonstrukci bu- Marie Motyčková, František Štěpánek a Alois dovy bývalé školy na víceúčelovou budovu ob- Hlaváček. čanského výboru. Byla provedena demolice při- Poté vedoucí tajemník OV KSČ s. Krátký pře- lehlé stodoly. střihl symbolickou pásku a předal tak nákupní V obci Crhov byla zabezpečena úprava pro- středisko do užívání. Radost občanů byla veliká. stranství a opravy fasády na budově občanského Mnoho z nich se vrhlo s nákupními taškami ke výboru. vchodu do budovy, aby se na ně dostalo s man- Na Veselce byla provedena téměř celá rekon- darinkami a banány, které byly během roku vel- strukce bývalé školy na víceúčelovou budovu ob- mi málo na trhu. Většina kupujících však muse- čanského výboru. la čekat venku, neboť se dovnitř vpouštělo jen po V obci Louka byla zahájena rekonstrukce bu- menších skupinkách. Fronty před obchodním dovy bývalé školy na prodejnu. domem během 14 dní pominuly a nákupní stře- Na všech těchto akcích bylo prostavěno disko začalo sloužit ku spokojenosti našich ob- 398 000 Kčs. čanů. Na zlepšení veřejných prostranství a výsadbě zeleně bylo celkově odpracováno 101 467 brigád- Budovatelské úsilí v obci nických hodin občany. Obcí bylo vysazeno 340 Vedle dokončování výstavby nákupního stře- nových okrasných stromů a keřů, ošetřováno 19 diska, kde bylo v roce 1986 odpracováno 16 560 780 m2 zelených ploch péčí MNV a společen- brigádnických hodin a náklady činily 1 368 000 ských organizací. Velké starosti působily obci Kčs, se úsilí MNV soustředilo i na další akce. By- takzvané divoké skládky veškerého domovního la zpracována projektová dokumentace na pře- odpadu, které nezodpovědní občané založili stavbu Sokolovny na střediskové kulturní zaříze- v okolí naší obce v době posledních několika let, ní. V rámci příprav uvedené rekonstrukce bylo kdy je zabezpečován odvoz popela ve sběrných nezbytné vyřešit vybudování nového samostatné- nádobách Oblastním podnikem KS Boskovice. ho vchodu do kina. Tyto náročné práce byly pro- Služby odmítají odvážet občanům jiné odpadky vedeny vchodem vedle budovy uličkou v celkové mimo popel, a tak je někteří občané vyváželi vol- hodnotě díla 168 000 Kčs. Dílo bylo dokončeno ně do okolí obce. MNV musel proti jejich jednání k 1. prosinci 1986 a předáno do užívání. přísně zakročit a stanovit opatření, aby byly od- Za koupalištěm byla vybudována nová opěrná pady z domácností vyváženy pouze na skládku zeď proti nenadálým přívalům vod z polí. Velká za Puchárnou.

– 205 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 206

Voda, voda ... mimo úterý, kdy ošetřuje v nové ordinaci chrup V průběhu poměrně suchého roku se v naší našich dětí přímo ve škole. Ve zdravotním stře- obci projevily velké problémy se zabezpečová- disku je rovněž ordinace gynekologického od- ním pitné vody pro naše občany. MNV se snažil dělení a sice každé úterý. Službu zde konají lé- již v minulých letech řešit otázku posílení pra- kaři dojíždějící z nemocnice v Boskovicích. Lé- meniště pitné vody na Ostré horce formou in- kárna je umístěna v přízemí budovy. PhMr. vestiční akce. Protože na tyto práce nebyly fi- Pavla Šmerdová dojíždí do práce z Letovic. Lé- nanční prostředky a obec byla vázána výstavbou kárna zabezpečuje i míchané léky, a proto jiných důležitých staveb a nemohla proto při- k nám přijíždějí pro léky občané i z okolí Kun- stoupit k posílení prameniště stavbou svépomo- štátu, Bystrého a Rovečného. V průběhu léta cí, bylo od řešení otázky prozatímně ustoupeno. byla v celé budově provedena rekonstrukce Nyní však došlo ke značnému zhoršení situace ústředního vytápění, které bylo převedeno na provázenému navíc poruchami vodovodního řá- plynové topení. du po obci. Pracovníci JmVaK Boskovice v prů- běhu podzimu několikrát odstraňovali závady Odešla Klára Sedláčková na vodovodním řádu, zastavovali vodu v někte- Akademická malířka Klára Sedláčková se na- rých částech obce, aby byly závady nalezeny. rodila v Crhově dne 13. května 1909. Studovala Práci jim ztěžovalo i nešťastné umístění vodoje- obchodní školu v Bratislavě a výtvarný obor na mu na kopci nad Mlékárnou, do něhož je voda Pedagogické fakultě v Olomouci. Vyučovala vý- přiváděna přes celou obec. V kritické době tvarnou výchovu na středních školách a výbor- v průběhu měsíce prosince muselo být přistou- ných výsledků dosáhla i při rozvíjení výtvarné peno k posílení vodovodního zdroje z vodovodu výchovy u dětí předškolního věku. Výtvarnou Trpína a provedení nouzového napojení vodo- výchovu studovala dále u profesora Eduarda Mi- vodu na vrty, které byly připraveny pro budoucí léna a profesora Františka Hlavici. Uskutečnila posílení prameniště. MNV rozhodl otázku nalé- 15 samostatných výstav a 68 kolektivních vý- havě řešit za pomoci místních závodů. V ostat- stav. Absolvovala studijní pobyt do 16 zemí Ev- ních integrovaných obcích je zásobování pitnou ropy. Z Itálie, města Monzy přivezla zlatou me- vodou zajištěno. daili za grafiku. Nezapomínala ani na rodný kraj. Výstavy jejích děl v Olešnici se těšily vel- Názvy ulic kému zájmu občanů. Zemřela 20. září 1986 a je V průběhu léta dostaly všechny ulice v obci ná- pochována na místním hřbitově. Její výtvarné zvy. Jejich názvy byly dány občanům k posouze- práce jsou zastoupeny ve sbírkách Muzea města ní a začátkem prosince byly ulice vyznačeny Brna i Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě. umístěním plechových tabulek s názvy. Pohyb obyvatelstva Zdravotní péče o občany V roce 1986 se narodilo: z Olešnice 7 chlapců, Obec dlouhá léta usilovala o zlepšení zdra- 13 dívek, celkem 20dětí, ze Křtěnova 1 chlapec, 2 votní péče. Ve zdravotním středisku je zřízena dívky, celkem 3 děti, ze Lhoty u Olešnice se ne- ordinace obvodního lékaře MUDr. Jiřího Bed- narodilo žádné dítě. naříka. Po stavebních úpravách v roce 1986 by- Tohoto roku zemřelo: z Olešnice 8 mužů, 11 la zřízena v přízemí budovy samostatná ordi- žen, celkem 19 osob, ze Křtěnova 1 žena, celkem nace dětského lékaře MUDr. Kateřiny Bednaří- 1 osoba, ze Lhoty 1 muž, 1 žena, celkem 2 osoby. kové s ordinačními hodinami v pondělí, ve Z tohoto počtu bylo 9 zpopelněno v krematoriu středu a v pátek. Od 1. října byla v obci zřízena a 13 pohřbeno na místních hřbitovech. ordinace druhého lékaře MUDr. Jiřího Riegla, K trvalému pobytu se přihlásilo: z Olešnice 14 který má ordinační dny závodního lékaře pro mužů, 14 žen, 8 dětí, celkem 36 osob. Ve Křtěno- závod Centroflor Olešnice a JZD Mír Olešnice vě a Lhotě se nepřihlásila žádná osoba. na polovinu svého úvazku, dále potom vykoná- Z trvalého pobytu se odhlásilo: z Olešnice 19 vá funkci posudkového lékaře v Letovicích. Na mužů, 19 žen, 4 děti, celkem 42 osob. Ze Křtěno- zubním oddělení pracuje MUDr. Pavla Gheorg- va 2 muži, 1 žena, 1 dítě, celkem 4 osoby, ze Lho- heová, ordinační hodiny jsou zde každý den ty 1 muž, 1 žena, celkem 2 osoby.

– 206 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 207

Budovatelské úsilí MNV Rok 1987 Také v letošním roce pokračovala náročná přestavba Sokolovny na střediskové kulturní za- Počasí a úroda řízení. Celou akci sice dodavatelsky zajišťoval S nástupem prvních dní roku 1987 začala Okresní stavební podnik Blansko, ale hlavní tíha u nás tuhá zima. Celý leden byl mrazivý a nadíl- spočívala na MNV, který je hlavním investorem ka sněhu byla skutečně bohatá s vrstvou místy a zajišťuje veškeré zednické a pomocné práce na až 50 centimetrů. Nejsilnější mrazy -23st.C byly stavbě. Velký kus práce zde odvedly společen- mezi 12. a 15. lednem, později mrazy povolily, ské organizace NF, které splnily své závazky ale sněhová pokrývka se udržela bez přerušení ještě v zimním období. Jen za 1. pololetí se pro- až do prvního dubnového týdne. Radost ze zimy stavělo za 500 000 Kčs. Během roku byly prove- měly především děti, které si sněhu užily skuteč- deny všechny hrubé zednické práce, elektroin- ně dost. Ještě 6. dubna byla zem promrzlá do stalace a vodoinstalace, dále topení v celé budo- hloubky 15 centimetrů. Pak nastalo velké oteple- vě a omítky. ní, a tak jarní práce na polích mohly započít již ve druhé polovině dubna. Květen byl celkově ne- Národní výbor se rozhodl vybudovat v zájmu vlídný a vlhký. V noci na 22. května začal padat zlepšení péče o stavební materiál pro všechny sníh, kterého bylo do rána 10 cm velká vrstva. spádové obce nový sklad MNV na bývalé skládce Také červen byl hodně vlhký a deštivý. Po 20. domovních odpadů za Puchárnou. Materiál byl červnu zůstávala již voda na polích a nevsakova- zatím skladován ve starých kůlnách na náměstí la se. Senoseč byla bohatá, sousedé však měli vedle pivovaru. Tyto objekty však byly velmi sta- problémy se sušením sena. Oteplení přišlo až po ré a vlhké a celkově zhoršovaly prostředí náměs- 27. červnu, kdy byly i noční teploty vyšší než 10 tí. Proto bylo rozhodnuto o jejich asanaci. Stavba st.C. Začátek srpna byl velmi chladný. V noci na nového skladu byla zahájena jako investiční akce 7. srpen naměřili v Protivanově na Drahanské vr- Z v červenci nákladem chovině několik stupňů mrazu a u nás byla tep- 148 000 Kčs a již v listopadu byla dokončena. lota na nule. Druhá polovina srpna byla teplejší. V průběhu prosince tak mohly být staré kůlny na Úroda byla celkově slabá. Ovoce se nesklidilo vů- náměstí vyklizeny. S jejich bouráním bylo zapo- bec žádné. Občané měli velmi špatnou úrodu čato v posledních dnech roku 1987 s tím, že bu- brambor, protože neměli žádné postřiky proti dova pivovaru, ve které je dočasně umístěna dro- plísňovým onemocněním brambor. JZD sázelo gerie, bude ponechána a o její budoucnosti bude brambory 26. dubna, se sklizní započalo 17. srp- rozhodnuto později. na a vlivem nestálého počasí ji ukončilo až 20. Největší neinvestiční akcí Z byla výstavba října. Výnosy brambor byly 22,1 tun po hektaru. úpravny vody na koupališti. Akce byla zahájena Bylo to méně než v jiných létech, úroda však by- koncem měsíce dubna a uvedena do provozu za- la vysoká vzhledem k jiným oblastem. Setí obilí čátkem prosince. Zbudována byla nákladem 240 bylo započato 18. dubna, žně 23. srpna, ale pro- 000 Kčs. Brigádnicky byly provedeny všechny vý- táhly se rovněž do 13. září. Výnosy obilí byly kopy pro položení potrubí a byla provedena cel- pěkné. Pšenice se urodilo 5,7 t po hektaru, žita ková oprava budovy na koupališti. Samotnou 4,23 t , ječmene 4,74 t a ovsa 4,38 t. Celkovým úpravnu vody dodala organizace Brno Sport, zá- výnosem obilí 4,79 t po hektaru se JZD Mír Oleš- vod Prostějov. nice zařadilo na 2. místo v okrese za JZD Kníni- Pokračováno bylo dále s generální opravou po- ce. Neúroda ovoce byla způsobena odkvětem žární zbrojnice v obci. Byla vyměněna střešní stromů za špatného počasí. Třešně rozkvetly po krytina a vchodové dveře. Provedeny byly nátěry 6. květnu, jabloně po 20. květnu a šeřík po 27. oken a dveří, opravena fasáda domu, vše v hod- květnu. Černý bez kvetl až první červencové notě 50 000 Kčs. dny. Pěkného stálého počasí se zemědělci do- Také v okolních obcích pokračovaly práce na čkali až na podzim, který byl příznivý pro pod- zvelebování prostředí. V Crhově bylo opraveno sta- zimní práce. V prosinci přišly mírné mrazy do - vidlo na potoku, provedeny nátěry plechových 10 st. C, ale do konce roku jsme se sněhu nedo- střech na budovách Občanského výboru. Také čkali. v Jobové Lhotě byly zajištěny nátěry střechy a oka-

– 207 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 208

pových žlabů na budově kulturního domu a svodi- speciálním stroji s upraveným rakouským moto- del podél silnice do Hutí, dále potom provedeno rem značky Rotax. Letošní 7. závod motokár se jel oplocení vyrovnávací nádrže u vodovodu. Ve Křtě- po stejné trati, která byla dále zdokonalena. Byly nově vedle dokončovacích prací na budově OV by- postaveny tribuny pro časoměřiče a ředitelství lo zbudováno 70 metrů kanalizace v horní části ob- závodu ve Veselské ulici. Na startovní listině se ce. Dále zde byla rekonstruována cesta k Samotám. objevilo 15 závodníků třídy Pionýr, 29 závodníků V Kněževsi se občané zaměřili na zlepšení ce- třídy C a dokonce 34 třídy Pohár z celého Jiho- lého vnitřního vybavení kulturního domu. V Lou- moravského kraje. Jsou předpoklady pro úspěšné ce se přistoupilo k osázení volných ploch stromy. organizování soutěže i v dalších letech díky fan- Zlepšilo se tak prostředí v obci. V průběhu roku dovství členů Svazarmu, ale i pomoci MNV, zá- byly dokončeny všechny stavební práce na pře- vodu JMPM Olešnice, Lidokovu Olešnice, JZD budování bývalé školy na prodejnu. Ve Lhotě Mír, závodu Lacrum, Sodovkárny, Centrofloru, u Olešnice byly provedeny údržbářské práce na organizací SPO Olešnice, TJ Sokol, ČČK a SSM, víceúčelové nádrži a jejím oplocení. V Rozsíčce kteří se podíleli na náročné pořadatelské službě byla provedena fasáda budovy OV, stejně tak při závodech. v Ústupu a na Veselce bylo pokračováno v rekon- strukci budov OV. 80. let včelařského spolku V roce 1987 byla na všech uvedených akcích Včelařská organizace v Olešnici vzpomenula na prostavěna částka 2 184 000 Kčs a naši občané výroční členské schůzi dne 11. prosince 1987 již odpracovali 26 570 brigádnických hodin. Dále na 80. výročí svého založení. V roce 1907 vznikla me- údržbě a úklidu veřejných prostranství, veřejné zi místními včelaři myšlenka „k organizačnímu se- zeleně, údržbě veřejných budov a bytového fon- mknutí včelařů za účelem vzdělání odborného, du bylo odpracováno 90 624 brigádnických ho- získání hospodářských výhod, společného nákupu din. a prodeje medu, zvelebení pastvy.“ Od myšlenky k činům nebylo daleko. Vznikl spolek pod názvem 7. závod motokár „Včelařský spolek pro Olešnici a okolí“, který sdru- Místní organizace Svazarmu uspořádala žoval 28 včelařů. Prvním předsedou byl řídící uči- v Olešnici 28. června 7. závod motokár, přebor Ji- tel Werner z Crhova. Mezi další významné funkci- homoravského kraje. Svazarmovská organizace onáře spolku patřili Metoděj Synek (až do své smr- uskutečnila podobné soutěže již v minulých le- ti v roce 1954) a řídící učitel v Louce Adolf Kafka tech. V roce 1970 zvítězil Loup Jan, v roce 1971 (až do své smrti v roce 1959). Spolek již od začát- Petráček Josef, v roce 1972 Burian Antonín. V ro- ku rozvíjel významnou činnost. Již v roce 1909 se ce 1974 zvítězili Matoušek Jan ve třídě do 50 cm3 zúčastnil výstavy v Blansku, v roce 1912 podobné a Loup Jan ve třídě do 125 cm3 v soutěži, která se akce v Boskovicích. V roce 1929 vybudoval oplozo- jela jako krajský přebor. V následujícím roce zví- vací stanici včel „U Hastrmánky“, pořádal kurzy tězili ve stejných kategoriích Pacek a Lanát. V dal- chovu matek pro včelaře širokého okolí, odborné ších letech se již podobné soutěže nekonaly z dů- přednášky, vybudoval společná zařízení na výrobu vodů nevyhovujícího stavu vozovky i z důvodů mezistěn, vyráběl medovinu na prodej. V roce problémů při zajišťování soutěží. V roce 1986 by- 1933 založil dokonce vlastní odbornou knihovnu. lo naší organizaci nabídnuto uspořádání soutěže, V této době měl již 111 členů, byl členem Zemské- a ta se nové příležitosti chopila. Závody měly re- ho ústředí spolků včelařských pro Moravu. V roce kordní účast jezdců i diváků a organizace byla 1940 měl spolek již 144 členů ze 29 obcí širokého vzorná. Trať vedla Veselskou ulicí, kde byl start okolí. V té době pořádal dokonce i kurzy mikro- a cíl soutěže, Trpínskou ulicí, dále na Oboru až skopického vyšetření včelstev. Druhá světová válka před závod Lacrum a odtud na zimní stadion, kde další aktivní práci spolku zastavila. V roce 1942 se bylo seřadiště závodu. Závod se jel jako krajský konala poslední valná hromada členů, a to až po přebor. Ve třídě Pionýr do vleklých jednání a povoleních okresním úřadem. 50 cm3 zvítězil Petr Krátký z Hodonína, ve tří- Po válce se organizace pozvolna obnovila, neboť se dě Pohár (seriově vyráběné motory do 125 cm3) řešily jiné náročnější úkoly. Bývalé slávy však již Dušan Peterka z Rovečného a třídě C, (upravené nedosáhla. Některé obce byly začleněny pod Zem- motory do 125cm3) jezdec Hrdlička z Brna na ské ústředí v Praze, a tak počet členů v roce 1950

– 208 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 209

klesá na 122. V roce 1952 je ustaven spolek v Leto- asi za 3 hodiny. Škody byly velké, neboť mnoho vicích, čímž počet členů poklesl na 69. V roce 1955 občanů spalo a nemohlo se povodni bránit. Od- přechází včelaři z Prosetína pod okres Bystřici straňování naplavenin stálo mnoho úsilí občanů a počet členů se opět snižuje na 54 členů. V sou- i samotného MNV. Další povodeň přišla bezpro- časné době má organizace 75 členů. Funkci před- středně poté 19. června. Její průběh již nebyl tak sedy vykonává od roku 1969 Sedlák Ludvík. Orga- hrozný. Přívaly vod přišly kolem 23. hodiny večer nizace pořádá pravidelné kurzy pečení medového a obec vzbudila všechny občany zapnutím sirény. pečiva spojené s prodejem pečiva a medoviny před Nedivme se, že sousedé byli od té doby ve střehu Mikulášem. V roce 1980 zastihlo i naše včelařské a svědomitě sledovali stav vody při deštích v po- chovy nebezpečné onemocnění varroázy včel. Oh- toku, někteří v níže položených domcích vybudo- nisko nemoci bylo u včel kastelána hradu Svoja- vali zábrany pro případ dalších povodní. Využili nov. Včelstva v širokém okolí, u nás v Kněževsi, je při poslední povodni 18. srpna ve 21 hodin ve- musela být likvidována. Celkem to bylo 77 včel- čer. Na odstraňování nánosů bahna bylo odpra- stev. U příležitosti 80. výročí byla v bývalé prodej- cováno mnoho brigádnických hodin. Podíleli se ně samoobsluhy na náměstí pro širokou veřejnost na nich nejen občané, MNV ale i JZD Mír Olešni- uspořádána výstava včelaření z minulosti i moder- ce, které ochotně zapůjčilo potřebnou techniku. ních včelařských potřeb. Prodávala se i medovina Po záplavách byla svolána jednání mezi MNV a medové pečivo. Po oba dny 28. a 29. listopadu se a JZD na předcházení povodním. JZD zbudovalo těšila velkému zájmu občanů. OV NF v Blansku lapače vody na Klimentce za účelem zachycení udělil naší organizaci Čestné uznání za plnění ce- vody z polí, dále přislíbilo, že nebude sázet bram- lospolečenských úkolů. bory a pěstovat kukuřici na pozemcích svažují- cích se k obci. Pro další léta zadalo vypracování Hrnečku dost! „Projektu souhrnné pozemkové úpravy“, jehož Jestli měla obce v roce 1986 málo vody a pře- realizace by zabránila splavování zeminy z polí konávala velké útrapy při zajišťování pitné vody a do značné míry zabránila dalším pohromám. pro občany, pak v roce 1987 měli naši sousedé vo- dy až běda. Již pěkná zima se sněhem hodně sli- Kulturní život v obci bovala, ale skutečnost předčila očekávání. Kon- Naše obec měla velmi omezené možnosti po- cem června stála po deštích voda na poli často řádání kulturních akcí, neboť Sokolovna se na- i několik dní. Dne 7. června po vydatném dešti cházela ve stavu rozsáhlé rekonstrukce a jiné vel- v odpoledních hodinách nestačila přívaly vod ze ké prostory na pořádání akcí pro občany chybě- Širokých luk pobrat kanalizace a voda vystoupila jí. Tak se muselo i slavnostní plenární zasedání na povrch. Před bytovkou čp. 440 zaplavila park MNV konat v náhradních prostorách, které ochot- 30 cm vysoká hladina vody. Voda vnikla do při- ně zapůjčil OV Kněževes ve svém kulturním do- lehlých domů, kde způsobila velké škody. U Věs- mě. Připravený autobus odvážel účastníky schů- tinských čp. 356 dosáhla na dvorku za domkem ze ze všech obcí společného NV. hloubky 50 cm. S rychlou pomocí našich požární- ZO SSM realizovala společně s komisí pro mlá- ků se podařilo škody zmírnit. Další povodně na dež a tělovýchovu 2 besedy s mládeží v salónku sebe nenechaly dlouho čekat. V noci ze 14. na 15. hotelu Závrší. První na téma Horolezectví dne 27. června se spustil velmi hustý déšť, který neustá- března uváděl lektor Budiš, druhou o putování val. O půl čtvrté ráno se již obcí hnaly proudy vo- po SSSR dne 23. října v rámci oslav 70. výročí dy. Moravská strana byla jedna řeka. Voda dosa- VŘSR lektor Jokeš. hovala na křižovatce u Komárkových čp. na silni- ci do výšky rovného 1 m. Způsobila značné škody Olešnická kytka ve většině domů, kam přinesla nánosy bahna ze Dne 6. června 1987 se uskutečnil 2. ročník této Závrší. Nejhorší situace byla snad u Danzingero- soutěže trampských písní na zahradě Sokolovny. vých čp.154. Na Dolním Vejpustku se hnala po sil- Pořadatelem byla ZO SSM v obci společně se stře- nici řeka hluboká 30 cm. Přelila se přes hlavní sil- diskovým kulturním zařízením pod patronací zá- nici u závodu JMPM na Loučka. Při povodni byly vodů JZD Mír Olešnice, JMPM Olešnice a Cent- cesty velmi nebezpečné. Voda totiž tlakem odne- roflor Olešnice, dále potom ZO ČSŽ v obci. První sla litinové kryty kanalizace. Přívaly vod poklesly ročník soutěže proběhl v říjnu 1986. Bylo na něj

– 209 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 210

pozváno několik trampských skupin. Druhý roč- ské práce, Benešová Ludmila, Olešnice 246 pro ník již vzbudil takový zájem hudebníků, že pořa- krejčovství, Blaha Miroslav, Olešnice 198 pro sto- datelé museli provést výběr. Účinkovaly skupiny lařské práce, Cveček František, Olešnice 486 pro „Letokruhy“ z Brna, „Vysočina“ z Havlíčkova Bro- zednické práce, Cvečková Marie, Olešnice 105 du, „Chrpa“ z Chrudimi, „Jacksongs“ z Brna, pro krejčovství, Čípek Vladimír, Olešnice 369 pro „Kiks“ z Brna, „Pohoda“ z Chrudimi, „Trampoty“ stolařské práce, Dufek Josef, Olešnice 515 pro zá- z Červených Peček a „Kamelot“ z Brna. Jako mečnické práce, Elis Miloš, Olešnice 268 pro hosté na soutěži dále vystupovaly skupiny drobné opravy automobilů, Filip Jindřich, Olešni- „Uhlák“ z Telče a „Hráči“ z Brna. ce 478 pro tesařské práce, Kovařík Věroslav, Oleš- Atmosféra soutěže, která trvala od 14.00 do nice 457 pro malířské práce, Mistrová Marie, 23.30, byla velmi pěkná. První cena - putovní ke- Olešnice 473 pro krejčovství, Krejčí František, ramická „Olešnická kytka“ se stala kořistí skupi- Petrov 24 pro malířské práce, Moravec Ladislav, ny „Kamelot“ z Brna. Druhou cenu - květinovou Olešnice 166 pro tesařské práce, Nevrlík Jiří, vázu získala skupina „Pohoda“ z Chrudimi a tře- Olešnice 440 pro drobné opravy automobilů, Pe- tí cenu - květinovou kazetu z Centrofloru získala terka Alois, Olešnice 477 pro opravárenskou čin- skupina „Vysočina“ z Havlíčkova Brodu. Tato nost, Synková Božena, Olešnice 469 pro krejčov- skupina získala rovněž zvláštní cenu - vepřovou ství, Sedláček Rostislav , Rozsíčka 62 pro drobné hlavu ze závodu JMP masný Olešnice. Celá sou- opravy automobilů a Skoumal Zdeněk, Olešnice těž byla organizačně velmi dobře zajištěna. O ob- 386 pro zámečnické práce. čerstvení pro diváky i soutěžící se postaraly ženy ze ZO ČSŽ. O soutěži proběhla pochvalná zpráva Pohyb obyvatelstva i v rozhlasovém vysílání stanice Vltava, zpráva V roce 1987 se narodilo: v Olešnici 11 chlapců, byla otištěna i v časopise Mladý svět. Je na ško- 13 dívek, celkem 24 dětí, ve Křtěnově 2 chlapci, 1 du, že se druhý ročník setkal s malým zájmem dívka, celkem 3 děti, ve Lhotě se nenarodilo žád- naší veřejnosti a byl stejně jako první ročník nav- né dítě. štíven cizími diváky. Toho roku zemřelo: v Olešnici 12 mužů, 10 žen, celkem 22 osob, ve Křtěnově 1 muž, celkem Promenádní koncert 1 osoba, ve Lhotě nezemřela žádná osoba. Na počest 44. výročí Slovenského národního Z tohoto počtu bylo 10 osob zpopelněno a 13 povstání zorganizovalo SKZ MNV Olešnice na ná- osob pohřbeno a místních hřbitovech. městí v obci dne 28. srpna večer koncert, na K trvalému pobytu se přihlásilo: v Olešnici 10 němž společně vystupovali členové mládežnické- mužů, 5 žen, 5 dětí, celkem 20 osob, ve Křtěnově ho dechového orchestru Lidových škol umění 1 žena, celkem 1 osoba, ve Lhotě se nepřihlásila z Letovic a Lipska. Mladí hudebníci stáli rozděle- žádná osoba. ni po skupinách na celém náměstí mezi poslu- Z trvalého pobytu se odhlásilo: v Olešnici 12 chači a připravili všem přítomným občanům vel- mužů, 16 žen a 7 dětí, celkem 35 osob, ve Křtě- mi pěkný kulturní zážitek. A protože bylo hudeb- nově 1 muž, 1 žena, celkem 2 osoby, ve Lhotě níků celkově na 140, bylo je také, jak se patří, 1 muž, celkem 1 osoba. slyšet. Je škoda, že si je nepřišlo poslechnout ví- ce našich občanů. Počty obyvatel v obcích k 1. lednu: 1983 1984 1985 1986 1987 1988 Služby pro občany Ole‰nice 1 808 1 807 1 826 1 808 1 802 1 787 V zájmu zkvalitnění služeb pro občany v naší Kfitûnov 188 191 184 185 181 182 obci i okolí přijal MNV celou řadu opatření. Ved- Lhota u Ole‰nice 54 53 50 49 45 45 le Domu služeb OPKS, který zajišťuje některé Crhov 181 181 181 služby pro naše občany, vystavil MNV povolení Rozsíãka 184 181 177 k poskytování služeb obyvatelstvu podle zákona Ústup 44 45 46 č. 154/82 Sb. těmto občanům: KnûÏeves 149 147 148 Baka Jaroslav, Olešnice 483 pro zednické prá- Veselka 43 38 42 ce, Bedan František, Olešnice 390 pro klempířské Jobova Lhota 35 36 32 práce, Bednář František, Olešnice 440 pro malíř- Louka 149 149 151

– 210 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 211

to v okrese. Také úroda ovoce byla dobrá. Ovoce Rok 1988 dozrálo ve výborné kvalitě včetně švestek. Prud- ká změna počasí nastala po 25. říjnu, kdy přišly Počasí a úroda náhlé mrazy kolem -10° C a napadla velká vrstva Rok 1988 byl celkově teplý, suchý a velmi úrod- sněhu. Tento ráz počasí s častým mrholením vy- ný. V měsících lednu a únoru bylo abnormálně držel až do poloviny prosince. Nejvíce sněhu na- teplé počasí jen s občasnými nepatrnými nočními padlo 21. listopadu, kdy ho bylo celkově přes 10 mrazíky a menšími srážkami. Lyžaři marně čeka- cm. Když jeho poslední zbytky těsně před Váno- li na sníh. Zima se dostavila až 18. února, kdy na- cemi zmizely, ještě nikdo netušil, že se této zimy padlo prvních asi 5 cm sněhu. V dalších dnech ho jiného sněhu nedočkáme. však neustále přibývalo. Nebýt toho, že země ne- byla promrzlá a sníh odspodu odtával, měli jsme Budovatelské úsilí v obci ho nakonec rekordní nadílku. I tak se ho 20 cm Místní národní výbor navázal ve svém budova- vrstva udržela až do 23. března. Lyžařský vlek byl telském úsilí na dobré výsledky minulých let. v provozu až do 23. března. Začátkem měsíce S pomocí občanů sdružených v NF a s pomocí dubna již začaly polní práce. JZD Mír Olešnice místních závodů splnil úkoly výstavby v roce začalo 6. dubna se setím obilí a v polovině dubna 1988. Z nejdůležitějších akcí roku byla mimo vo- byly již zasázeny i brambory. Duben byl celkově lební program NF zahájena výstavba posílení vo- velmi teplý a suchý. Ojedinělé mrazy 24. a 25. dovodního zdroje u Ostré horky za Lamberkem. dubna v našem kraji způsobily jen nepatrné ško- V průběhu roku zde byly vybudovány 2 vodoje- dy, pomrzly petrklíče. Na jihu však byly značné my, každý s objemem 250 m3 vody, vodovodní řa- škody zejména na kvetoucích ovocných stro- dy, kabelizace a armaturní komora. To vše nákla- mech. Také květen byl teplý s teplotami přes den dem 1 300 000 Kčs. Nebýt nečekaného příchodu až 25°C. Začalo velké sucho, které bylo příčinou zimy mohlo být celé dílo do konce roku zcela do- zaorávání nevzrostlé řepy a máku na jihu. U nás končeno. Druhou významnou stavební akcí v ob- všechny ovocné stromy pěkně odkvetly. Vydat- ci bylo dokončení rekonstrukce Sokolovny na nějších dešťových srážek jsme se dočkali až 6.–8. střediskové kulturní zařízení. Zde bylo v průběhu června. Celé léto bylo teplé, ideální na koupání roku proinvestováno 1 900 000 Kčs. Byly prove- a rekreaci. Vždyť u nás od 15. června až do 23. deny venkovní omítky na celé budově, opraveny srpna ani noční teploty nepoklesly pod 10°C. Nej- střešní konstrukce, zbudována nová elektroinsta- teplejšími týdny byl přitom třetí červencový lace, vodoinstalace, nové sociální zařízení a pro- a druhý srpnový týden s trvalými i nočními tep- vedena generální oprava celé vnitřní části budo- lotami nad 15°C. Vzácností nebyla denní 30° vy. Ve dvorním traktu byly započaty práce na C vedra. Zemědělci však naříkali na velká sucha. loutkovém divadle. Občané se pustili i do opravy Žně u nás začaly již 7. srpna a ukončeny byly 19. zahradní části za domem, aby celý objekt mohl srpna s velmi pěknou úrodou. Výnosy pšenice sloužit naší veřejnosti. Příchod zimy způsobil byly 5,35 tun po hektaru, žita 4,32 t, ječmene 5,11 přerušení těchto prací stejně jako vnějších obkla- t, ovsa 4,1 t po hektaru. Takovou úrodu nikdo ne- dů budovy. V podzimních měsících se postupně čekal. S výsledky žní se JZD zařadilo na 6. místo začal ztrácet další ze starých domů na náměstí, v okrese. Na výnosu ječmene jako jediné překro- a to dům bývalé samoobsluhy. MNV povolil ob- čilo hranici 5 t po ha. Za velmi pěkné výsledky čanům - stavebníkům jeho postupné rozebrání byla udělena okresní a krajská vyznamenání čle- na stavby rodinných domků. nům JZD – traktoristovi Antonínu Tomanovi Také občané v okolních obcích nezaháleli. a Vincenci Tomanovi, vedoucímu střediska Oleš- Konference občanských výborů, která se uskuteč- nice, oba bytem z Ústupu. Změna počasí nastala nila 26. února, zhodnotila jejich práci. Byl stano- se začátkem měsíce září, kdy jen v prvním týdnu ven program dalšího rozvoje všech integrovaných napadlo 70 mm dešťových srážek. Poměrně teplé obcí. V Kněževsi byly v průběhu roku brigádnic- počasí vydrželo až do posledního říjnového týd- ky opraveny chodníky v celé obci, na Veselce pro- ne. Bylo velmi příhodné pro podzimní práce na vedena fasáda na budově občanského výboru, poli. Sklizeň brambor u JZD byla dobrá. S výno- v Ústupu pokračovali v generální opravě bývalé sem 254,5 q po hektaru se zařadili na první mís- školy na víceúčelové zařízení, v Rozsíčce byla do-

– 211 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 212

končena budova občanského výboru a započato továrna se 200 zaměstnanci; měla již tehdy po- s rekonstrukcí rybníka na požární nádrž. měrně značné obchodní styky jak v tuzemsku, V Crhově byl vymalován kulturní dům a prove- tak i v zahraničí. Znárodněný podnik navázal na dena penetrace všech místních komunikací.V Jo- tyto tradice a postupně rozšířil svoji výrobu bově Lhotě zbudovali svodidla u vozovky do Hu- v podvýrobách v Bystrém, Budislavi a Březové tí a opravili vozovku do Kněževse. tak, že počet zaměstnanců dosáhl až 560 lidí. Za Ve Lhotě u Olešnice bylo upraveno okolí kou- uplynulých 40 let závod prošel poměrně rozsáh- paliště, ve Křtěnově byla zbudována nová silnice lou přestavbou jak co do vyráběného sortimentu, v horní části obce včetně chodníků a v Louce by- tak i co do svého vzhledu. Byla provedena rozsá- la dokončena výstavba prodejny z budovy bývalé hlá rekonstrukce samotné výrobní budovy, ná- školy. Občané Louky také provedli generální dvoří, sociálního zařízení, skladových prostor, opravu kulturního domu v obci. Dne 9. prosince byla postavena závodní mateřská škola, 8 rodin- se pak stali hostiteli plenárního zasedání MNV ných domků pro zaměstnance, svobodárna, ply- Olešnice. Mezi hosty byli přivítáni poslanec KNV nová kotelna, opravena celá administrativní bu- ing. Stanislav Bělehrádek a poslanec ONV Pavel dova. Modernizováno bylo výrobní zařízení ve Žíla. výrobě jiřin, ve vysekávárně a dalších provozech. Před 20 lety byl vybudován nový provoz ve Žďá- Kulturní život v obci ru nad Sázavou, mající nyní 100 zaměstnanců. Sbor pro občanské záležitosti MNV spolu se Závod dnes vyrábí vedle tradičních květin z papí- SRPŠ Mateřské školy I. připravil na neděli 27. ru a textilu také moderní šatové ozdoby z kůže, března „odpoledne s dětskou módou“ v kavárně bytové přízdoby z kůže a textilu, vánoční stro- hotelu Závrší. Maminky dětí MŠ ušily pro tuto mečky, ozdoby ze žinilky, dekorační květiny, růz- příležitost svým malým ratolestem vkusné ob- né figurky a atrapy. Výrobky mají stále dobrý lečky, a ty je potom samy předváděly na módní zvuk ve světě. Z plánu výroby 27 mil. Kčs posílá přehlídce. Akce se setkala s velkým zájmem ob- závod na export zboží za 6,5 mil. Kčs. Celý závod čanů. Psal o ní i okresní tisk. je nositelem titulu Závod socialistické práce. Rok Svaz chovatelů II uskutečnil v měsíci březnu 1988 byl jeho prvním rokem ve státním podniku v novém areálu této organizace v Olešnici „Dis- Jablonecká bižuterie. Jubilejní rok oslavili pracu- kotéku pro mládež“. Zúčastnilo se jí celkem 15 jící vzornými výsledky. V rámci podniku získali osob včetně pořadatelů. Připraveno bylo totiž jen 1. místo v soutěži „Vzorný exportní závod“, sou- nealkoholické občerstvení, a to je asi pro naši ve- těži intenzifikačního rozvoje a soutěži zlepšova- selou mládež málo. V prosinci se pořadatelé roz- telského hnutí. Závod nezapomněl ani na své bý- hodli taneční zábavu opakovat, tentokrát již žád- valé zaměstnance - důchodce. Dne 20. května pro ný druh nechyběl a kapacita sálu byla naplněna. ně uskutečnil setkání spojené s prohlídkou mo- V letních měsících proběhly v obci tradiční kul- derního závodu, besedou s mladými zaměstnan- turní akce - pěvecká soutěž trampských písní ci a posezením v kulturním domě v Kněževsi. „Olešnická kytka“ a Jezdecký den jezdeckého klubu při JZD Mír Olešnice. Zejména druhá sou- Vyhlášení platnosti nové evidence těž byla bohatě navštívena příznivci jezdeckého nemovitostí sportu z dalekého okolí. Základní organizace Sva- V roce 1987 byly pracovníky Krajské geodetic- zarmu Olešnice uskutečnila v neděli 26. června ké a kartografické správy proměřovány hranice v pořadí již 8. závod motokár na tradiční trati pozemků a evidence nemovitostí. Na základě to- v obci jako přebor Jihomoravského kraje. Závody hoto šetření byly práce na Základní mapě ČSR byly stejně jako v minulých letech zdařile připra- velkého měřítka dokončeny a obnoveny letos veny a hojně diváky navštíveny. operáty evidence nemovitostí v katastrálních úze- mích Olešnice. Na jaře byli na MNV Olešnice zvá- 40. výročí vzniku n. p. Centroflor ni občané, kteří v předchozích období postavili V květnu uplynulo 40 let od vzniku národního různé stavby, které nebyly úředně dokladovány. podniku Centroflor. Olešnický závod vznikl zná- Ve věcech byl sjednán pořádek a od 1. července rodněním soukromé firmy Matonoha, která byla stanovena platnost obnovených operátů evi- v Olešnici vyráběla květiny již roku 1866. Byla to dence nemovitostí. Socialistické organizace a ob-

– 212 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 213

čané mají za povinnost od tohoto data pečlivě obecní lednice, kam se v zimně vozily zásoby le- hlásit do du z rybníku Obecňák či Crhovského rybníka. 15 dnů na MNV každou změnu uživatele, dru- V roce 1909 zakoupil Karel Čápek budovu bývalé hu pozemku, způsobu užívání a hranice pozem- palírny č. 29, kterou nechal celou přestavět dle ků. MNV pak tyto změny ohlásí příslušnému plánů stavitele Karla Veselého z Poličky na mo- středisku geodézie. derní závod. Ten slouží s postupnými úpravami svému účelu dodnes. V rohu budovy na křižovat- 110. výročí narození akademika Antonína ce byl původně krám se dvěma vchody z obou Hamsíka ulic. Stroje v závodě byly již poháněny benzíno- 15. ledna tohoto roku uplynulo právě 110 let od vým motorem, který občas sloužil i později po za- narození rodáka naší obce akademika Antonína vedení elektrického proudu 30. března 1922. Zá- Hamsíka. Po studiích na českém klasickém gym- jem o výrobky firmy byl vysoký. Vozily se do ši- náziu v Brně a lékařské fakultě se stal asistentem rokého okolí, ale i do Brna, Olomouce, Prahy na lékařské fakultě v Brně. Na podzim roku 1883 a dokonce do Vídně. Rozvoz z počátku zabezpe- byl povolán jakožto profesor lékařské chemie do čovali 3 koně majitele firmy, později od roku Prahy na Karlovu universitu. V letech 1933–34 1924 nákladní automobil Praga Export. Ve třicá- působil zde ve funkci děkana lékařské fakulty. tých letech se vyráběly: paštiky játrové, z husích Vybudoval nejdříve v Brně a později i v Praze jater, lanýžové, lanýže francouzské značky „Peri- ústav lékařské chemie, který úspěšně vedl. Vydal cord“, sardelové, různé druhy gulášů a domácí velmi rozsáhlé dílo ve svém oboru lékařské che- uzené se zelím. Tyto výrobky se zavíraly do kon- mii - biochemii. Z nejznámějších prací je nutno zerv strojem firmy Heike z Berlína. Dále se vyrá- jmenovat alespoň „Biochemii“. Tato rozsáhlá 5-ti běly: salám játrový, játrovky, anglická a papriko- svazková práce je dodnes považována za základ- vá slanina, lovecký salám, turistický, trvanlivý, ní literaturu v oboru ve světě vůbec a je přelože- moravské uzené, záviny, mortadella a párky do na a studována v mnoha světových jazycích. Za konzerv. Zakladatel firmy Karel Čápek zemřel ve své vědecké dílo, celou řadu původních prací, věku 82 let v roce 1944. Firmu po něm převzal které získaly věhlas po celém světě, byl profesor syn Rudolf Čápek. V roce 1949 byl závod znárod- Antonín Hamsík v roce 1954 jmenován akademi- něn a začleněn do národního podniku Masna Br- kem ČSAV a poctěn mnoha vyznamenáními, mi- no. Výrobní zařízení se postupně modernizovalo mo jiné i nejvyšším lékařským vyznamenáním - a mnohonásobně se zvyšovala výroba. Několikrát Purkyňovou medailí. Narozený 15. ledna 1878, se navrhovalo, aby bylo přikročeno k výstavbě zemřel 20. října 1963. Protože akademik Antonín nového závodu, vedení závodu však nepřikročilo Hamsík žil od mládí v Brně a v Praze a se svou k těmto možnostem nikdy dost rázně. Koncem rodnou obcí neudržoval v pozdějším věku kon- roku 1985 byla zastavena porážka hovězího do- takt, není ve své rodné obci téměř znám. Zapo- bytka z důvodu malých a hygienicky nevyhovují- menut však nebyl péčí rodáka obce profesora Bo- cích prostor. Rok 1988 byl ve znamení velkých rise Habance a historického kroužku v obci, kteří dohadů, zda bude celý závod zavřen či nikoli. shromáždili dokumenty o jeho významné práci Podnikové ředitelství nemělo již na jeho další exi- a životě. stenci zájem z důvodu rozšířené kapacity v Brně a výstavby nového masokombinátu v Poličce. 100 let masného průmyslu v obci ONV v Blansku rovněž v minulosti příliš moder- V letošním roce vzpomenuli zaměstnanci míst- nizaci závodu nepřál. V letošním roce však vyvi- ního závodu JM závodu masného sté výročí zalo- nul velké úsilí na jeho záchranu. Zástupci naší žení výroby v Olešnici. Zakladatelem živnosti obce se dokonce vypravili do Prahy na jednání za řeznicko-uzenářské v roce 1888 byl Karel Čápek záchranu našeho závodu. Závod byl nakonec pře- v najatém krámě v domě č. p. 18. Karel Čápek veden na provoz od 1. dubna 1989 s tím, že se bu- v roce 1897 zakoupil vlastní dům č. p.21 na ná- de ve výrobě zaměřovat na speciality masných městí vedle radnice, který přestavěl, aby lépe vy- výrobků. Samotná oslava 100 let vzniku závodu hovoval zvýšené výrobě. Pro pohon strojů zde se uskutečnila v objektu rekreačního zařízení byl instalován parní stroj. Maso se však muselo JZD Mír Olešnice ve Lhotě u Olešnice. Pozváni přenášet na uskladnění do sklepů přes silnici do byli i důchodci - bývalí zaměstnanci závodu.

– 213 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 214

Spolkový život v obci služné práce především na úseku ideově výchov- Svaz zahrádkářů patří v obci mezi velmi aktiv- ném. V roce 1987 uskutečnili 55 besed a předná- ní ogranizace NF. Stále rozšiřuje okruh svých čle- šek, z toho 34 pro mládež nejen v Olešnici, ale nů, kteří se zapojují nejen do práce na svých za- i v širokém okolí. Organizace má uzavřeny hrádkách, ale i do modernizace své klubovny smlouvy o spolupráci s MNV, JZD Mír Olešnice a moštárny. Pro členy získali vedle zemědělské a ZŠ Olešnice. Pomáhá zejména mladým osvětlo- půdy na Stráni a zahrádkářské kolonie pod Skal- vat nebezpečí války a fašizmu a seznamuje s his- kami i nové kolonie zahrádek nad Rovečínskou torií protifašistického odboje v našem okolí. ulicí (Motyčkovo pole). Nyní budují kolonii za- hrádek na Rovních. Členové organizace uskuteč- Pohyb obyvatelstva ňují každým rokem sběr železného šrotu po obci V roce 1988 se narodilo: v Olešnici 8 chlapců, a nyní získávají sousedy pro soutěž „Rozkvetlé 11 dívek, celkem 19 dětí, ve Křtěnově 1 chlapec, 2 ulice“. dívky, celkem 3 děti, ve Lhotě se nenarodilo žád- né dítě. Svaz chovatelů v Olešnici má dvě organizace. Tohoto roku zemřelo: v Olešnici 13 mužů, 7 Členové ZO č. I chovají drůbež hrabavou, vodní, žen, celkem 20 osob, ve Křtěnově 1 muž, 2 ženy, perličky, krůty, králíky, holuby, dále pak kožeši- celkem 3 osoby, ve Lhotě u Olešnice zemřel nová zvířata jako lišky, pesce, norky, ovce a kozy. 1 muž. Jen za rok 1987 dodali na trh 9 358 ks vajec, 1 673 Z tohoto počtu mělo 16 církevní pohřeb a 8 by- králíčích kůží, 687 kg králičího masa, 12 kg an- lo zpopelněno. gorské srsti, 54 kozích kůží, 140 kg ovčí vlny. Cel- K trvalému pobytu se přihlásilo: v Olešnici 11 ková hodnota těchto odpadních surovin činila mužů, 11 žen, 11 dětí, celkem 33 osoby, ve Křtě- 152 824 Kčs. Chovatelé vystavovali svá domácí nově 3 muži, 2 ženy, 2 děti, celkem 7 osob, ve zvířata na šestnácti různých výstavách. Jedna ta- Lhotě u Olešnice 1 muž, 1 žena, 1 dítě, celkem ková výstava hospodářských zvířat se uskutečni- 3 osoby. la i v Olešnici o naší pouti. Organizace byla Z trvalého pobytu se odhlásilo: z Olešnice 12 v okrese vyhodnocena za rok 1987 jako nejlepší. mužů, 17 žen, 15 dětí, celkem 44 osob, ze Křtě- Také organizace chovatelů č. II dosahuje ve své nova 1 muž, ze Lhoty u Olešnice se odhlásily 2 práci výborných výsledků. Její členové se zabý- ženy. vají chovem cizokrajného ptactva a kanárů, akva- rijních rybek a terarijních zvířat. Ve své činnosti Rok 1989 mnoho času věnují mládeži. Ve dnech 10. - 15. června uskutečnili ve svém chovatelském areálu Počasí a úroda velmi zdařilou výstavu cizokrajného zvířectva, Zima roku 1988–89 zklamala především děti. kterou s velkým zájmem shlédla především škol- Sněhu napadlo 7. ledna asi 6 cm a během dvou ní mládež. dní zase roztál. Celý leden bylo mlhavo a sychra- vo s teplotami kolem nuly. S jarními pracemi na Organizace rybářů patří rovněž mezi aktivní polích setím obilí začalo JZD již 29. března. V po- společenské organizace. V rámci našeho kraje by- sledních březnových dnech pracovali na zahrád- la za minulý rok vyhodnocena na 3. místě. Vzor- kách i sousedé. Jaro se uspíšilo, třešně rozkvetly ně se stará i o 25 členů rybářského kroužku z řad již 15. dubna. Konec dubna a začátek května byl dětí základní školy. Rybáři ulovili za rok 1987 cel- velmi chladný, deštivý i se sněhovými přeháňka- kem 2 506 kusů ryb o váze 1 322 kg. Jen na oleš- mi. Také červen byl bohatý na dešťové srážky, nických vodách, které obhospodařují, bylo ulove- a to zejména ve své druhé polovině. Vše nasvěd- no 454 kaprů a 628 pstruhů. Takové výsledky sa- čovalo tomu, že i letos nám velká voda obec pro- mozřejmě žádají velké pracovní úsilí. Za rok 1987 pláchne. Skutečně se tak stalo 22. června v 16.50 to bylo 2 350 brigádnických hodin. hod. V krátké době spadlo 23 mm vody, která se hrnula po polích od starého vodojemu k závodu Svaz protifašistických bojovníků není početná Lacrum a druhou cestou přes pole Kopalovu organizace, která má navíc vysoký věkový prů- zmolu na Dolní Vejpustek, kde způsobila povo- měr. I přesto její členové vykonávají mnoho zá- deň. Voda s bahnem a kamením z polí se hnala

– 214 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 215

po ulici a zastavila se až o boční vrata závodu JP října jsme v Olešnici uvítali známou zpěvačku masný. V závodě způsobila nemalé škody a za- Lenku Filipovou s hudební skupinou Domino stavila provoz na silnici. Červenec a částečně sr- z Prahy. Program vystoupení nesl název „Částeč- pen byly teplé měsíce, ale déšť také nechyběl. Sk- né zatmění srdce“. lizeň brambor a obilí začala v polovině srpna. Vý- Kulturní dům se také proměnil ve dnech 26. li- nosy obilí byly nižší, neboť obilí dostalo plíseň stopadu až 4. prosince ve výstavní síň obrazů Ja- z vlhkého počasí a potřebných postřiků se nedo- roslava Pavliše, redaktora brněnského večerníku. stávalo. Výnosy byly u pšenice 5,4 t po hektaru, Na 28. prosince připravilo Střediskové kulturní žita 4,25 t, ječmene 4,62 t a ovsa 4,35 t. Zato skli- zařízení „Vánoční koncert“ v podání pěveckého zeň pícnin byla bohatá. Výnosy brambor byly vel- sboru SKP Letovice pod vedením sbormistra M. mi dobré. Celkově 25,77 tuny po hektaru. Druž- Krejsy. stvo naplnilo zcela obě bramborárny a to bylo dobře, neboť se celkově projevil nedostatek Budovatelské úsilí MNV brambor. Většina JZD na jihu letos omezila pě- Vedle dokončení výstavby kulturního domu, stování této plodiny a musela je potom od nás ku- které představovalo náklady 2 500 000 Kčs, se povat. Úroda ovoce byla celkově velmi dobrá MNV zaměřil i na dokončení další stavby, a to a ovoce bylo kvalitní. Podzimní měsíce byly mír- posílení vodovodního zdroje. Do provozu byly né, velice příznivé na polní práce, na děšťové uvedeny dva vodojemy u Ostré horky, každý na srážky byly chudé. Mírnější mrazy přišly ve 2. 250 m3 vody. Nastaly však komplikace, neboť polovině listopadu, kdy také napadla i slabá vrst- voda z nádrží po jejich naplnění prosakovala. va sněhu. Obec musela práce pozdržet. Informací u ji- ných budovatelů obdobných staveb bylo zjiště- Máme kulturní dům no, že netěsnost vodojemů je běžný jev způso- V letošním roce pokračovaly práce na dokon- bený pravděpodobně špatně zpracovanou tech- čení kulturního domu budovaného přestavbou nologií stavby. Musely být proto provedeny staré Sokolovny. Brigádnická výpomoc občanů dodatečné speciální vnitřní nátěry stěn tme- nebyla již tak častá, neboť se prováděly vnitřní lem. Potom byl objekt uveden do provozu. Ob- obkladové práce. Veřejnost s velkou zvědavostí čané v obci sledovali své vodovodní přípojky, očekávala, jak bude celé dílo vypadat. Dokončo- neboť se změnila tlaková pásma vodovodu. Na valy se venkovní obklady a terénní úpravy. některých místech došlo k prasknutí starého Konečně nadešel dlouho očekávaný den - ve vodovodního řádu. Tyto poruchy odstraňoval čtvrtek 22. června byl kulturní dům slavnostně Jm VaK Boskovice. otevřen. V nové budově se konala slavnostní Dne 1. května byla zahájena II. etapa výstavby schůze, na kterou byli vedle poslanců a členů ko- nákupního střediska. misí MNV pozváni i nejlepší brigádníci, zástupci Předcházely jí asanace starých objektů, pře- patronátních závodů, JZD, VÚM, školy a složek devším bývalé samoobsluhy. Drobným staveb- NF. Přítomni byli i hosté, které vedl předseda níkům byla dána v předchozím roce možnost ONV JUDr. Vladimír Komárek. Zástupci okresu rozebrat si z tohoto domu potřebný stavební vysoce hodnotili tuto stavbu, nešetřili slovy chvá- materiál, zbytek zbořeniska pak byl v jarních ly nad jejím interiérem. měsících odvezen. Do konce roku se podařilo Předseda MNV s. František Žíla ve slavnostním smontovat železobetonový skelet domu, část projevu poděkoval všem zúčastněným za jejich opěrných zdí postavit, schodiště usadit a vybu- obětavou pomoc. Neopomněl ani na projektanta dovat část kanalizace, vše v celkové částce stavby Ing. arch. Krejzu, který s velkou péčí stav- 1 854 000 Kčs. bu projektoval, ale jejího dokončení se nedožil, Také občané okolních obcí nezaháleli. zemřel v roce 1988 po těžké nemoci. Naší veřej- V Louce byla dokončena oprava kulturního do- nosti bylo předáno dílo v hodnotě 5 500 000 Kčs. mu a zbudován parčík vedle prodejny.V Kně- Ještě ve druhé polovině roku se v nové budově ževsi byla vyčištěna vodní nádrž a provedena uskutečnilo mnoho pěkných kulturních progra- celková oprava stavidla a hráze, dále výměna mů. Dne 3. září zde vystoupilo Horácké divadlo 60 m vodovodního potrubí a oprava dvorní čás- z Jihlavy s veselohrou „Nelži, miláčku“. Dne 18. ti kulturního domu. Ve Křtěnově byla zbourá-

– 215 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 216

na stará požární zbrojnice, zbudována klubov- a léčivé rostliny v hodnotě 3 616,90 Kčs. Odpra- na a hřiště pro mládež. V Jobově Lhotě občané covali v tomto roce 1 589 brigádnických hodin. očistili místní komunikace, opravili kapličku U příležitosti 40. výročí založení PO SSM bylo a zbudovali opěrnou zeď. Crhovští se pustili do za přítomnosti hostů uskutečněno na hřišti budování dětského hřiště, které jim přineslo u školy slavnostní skupinové shromáždění, po nemálo starostí především se zabezpečením kterém byl pro pionýry připraven velmi zajíma- těžké mechanizace. Hřiště bylo téměř dokonče- vý program na hřišti Pod horkou. Proběhla tam no. V Rozsíčce se pokračovalo v budování více- ukázka výcviku strážních psů z VNZ Kuřim, účelové nádrže. Na dno byly po vybagrování ukázka práce jezdeckého oddílu JZD Mír Oleš- položeny panely. Ve Lhotě u Olešnice byla pro- nice, oddílu Bikrosu a ukázka bojového útoku vedena oprava vypouštěcího zařízení víceúče- jednotky ZM spojeného se střelbou ze samopa- lové nádrže. Na Veselce byly zpevněny místní lů. V závěru roku byla PS spolu se ZŠ pořadate- komunikace a v Ústupu se pokračovalo v re- lem sportovní olympiády žáků, která se usku- konstrukci budovy občanského výboru. Jako tečnila ve středu 21. června. Všechny sportovní aktivnější byli hodnoceni občané v Kněževsi soutěže měly velmi dobrou úroveň. Vždyť 42 a v Louce. žáků obdrželo diplom testu FJT 90 za splnění náročných kriterií soutěže zdatnosti. 40. let PO SSM V letošním roce oslavila PO SSM 40 let od 50 let závodu Lacrum svého založení v roce 1949. Ve své práci navá- Olešnický závod oslavil letos 50 .výročí svého zala na některé tradice dětského hnutí za obdo- vzniku. V roce 1937 podalo rolnické mlékařské bí před II. světovou válkou. Na naší škole byla družstvo žádost na odkoupení „Šibrovy zmoly“ PO založena 23. února 1951. Tehdy se přihlási- s výměrou 1 100 m2. Pozemek odkoupilo za 2 Kč lo 72 žáků, kteří byli zařazeni do 4 oddílů. Prv- za 1 m2 s podmínkou, že stavba bude během 1 ními vedoucími byly učitelky Slávka Slámová roku provedena. Stavební plány byly předloženy a Marie Macháčková. První pionýrský slib pro- 22. června 1937 a ihned se začalo stavět. Do zi- běhl 20. ledna 1952, druhá skupina pionýrů slo- my byla hrubá stavba hotova. V roce 1938 bylo žila slib 26. dubna 1952. Hlavními úkoly pio- dokončeno vnitřní vybavení a vodovod z obecní- nýrů bylo pomáhat slabším spolužákům, sbírat ho pozemku, kde družstvo vybudovalo podzem- byliny a starý papír. Později se pionýři zaměřili ní rezervoár na vodu. V roce 1939 se v mlékárně i na zájmovou činnost. Pracovaly oddíly včela- začalo zpracovávat mléko v množství 2 - 5 000 řů, rybářů, chovatelů, motoristů, modelářů, litrů. Na stavbě se finančně podíleli místní zdravotníků, požárníků a další. Ve funkci sku- a okolní rolníci. V roce 1949 Rolnické mlékařské pinových vedoucích se vystřídali učitelé zdejší družstvo koupilo další pozemek od p. Gustava školy Olga Sedláková, Miroslava Staňková, Jind- Člupka, na němž byla zbudována drůbežárna řiška Pokorná, Marie Kintrová, Vratislav Sedlák, s umělými líhněmi pro kuřata, sběrna vajec i tří- Miloslava Sýkorová, Milan Kala, Marie Horba- dírna. Po roce 1948 přešla mlékárna pod národní sová, Alena Orlická a nyní Jaroslava Peterková. správu a stala se součástí mlékárenského podni- V letech 1968–1970 byla její činnost zastavena. ku v Bystřici nad Pernštejnem, později součástí V té době pracovala na škole organizace Juná- podniku ve Svitavách a od roku 1960 natrvalo ka. Po roce 1971 uzavřela organizace patronátní součástí podniku Lacrum Brno. Za 50 let trvání smlouvu s jednotkou Lidových milicí v obci prošel závod několika přestavbami. V letech a organizací SPB. Pionýři za léta své existence 1949 - 1950 se přistavělo poschodí budovy a zvý- dosáhli celé řady úspěchů v okresních soutě- šila se výroba na 10 - 15 000 litrů mléka. V roce žích. Od roku 1980 se o prázdninách pravidelně 1960 byla zrušena líheň, sběrna vajec a samotný setkávali na táboře v Karpouně u Kunžaku, ve závod byl svým vybavením tak špatný, že hrozi- Vísce u Jevíčka či Uhřínově u Velkého Meziříčí. lo jeho zrušení. Výroba měla být převedena do V roce 1985 převzali čestný název „Pionýrská Bystřice n. Pern. V letech 1963 - 65 se podařilo je- skupina Miloše Prudila“, který získali dlouhole- ho zařízení zrekonstruovat. Postupně se začalo tou dobrou spoluprací s SPB. Pionýři jen za rok s rozšiřováním závodu. V 70. letech již zde zpra- 1988 odevzdali 41 742 kg odpadových surovin covávali denně 40 000 litrů mléka a za pochodu

– 216 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 217

se prováděly další úpravy. Dnes závod dokonču- tu v obci chybí. Jeho odvoz a sběr zabezpečují je třetí etapu své modernizace, která představuje občas organizace ČSL a Zahrádkářský svaz, v po- náklady 40 milionů Kčs. Po dokončení bude jed- slední době i Ochránci přírody, kteří si výtěžky ním z nejmodernějších v republice. Nyní denně těchto akcí přivydělávají na svoji činnost. Občané zpracovává 100 000 litrů a je připraven zvýšit obce bývají místním rozhlasem předem vyzváni, denní příjem mléka až 160 000 litrů. Má moder- aby si starý nepotřebný železný šrot nachystali ní máslárnu, stáčírnu tekutých výrobků, výrobu před své domy. baleného minimásla a staví velké sklady. V pro- vozu má i čistírnu odpadních vod, která přispívá 17. listopad 1989 ke zlepšení kvality odpadních vod. Její zařízení Ti z našich občanů, kteří sledovali v pátek 17. je však s nelibostí přijímáno občany bydlícími listopadu večer televizní program, byli překvape- v okolí, neboť je ruší hlukem a nadměrným zá- ni náhlým neplánovaným přerušením vysílání, pachem. místo něhož sledovali neklidné vystoupení před- sedy České vlády soudruha Pidry. Nabádal nás, Drobná provozovna MNV sám znatelně rozrušen, ke klidu, rozvaze a po- MNV provedl v polovině roku rozbor služeb řádku. Teprve následující dny jsme se postupně a obchodu v obci v rámci rozpracování závěrů dovídali, jak v Praze probíhaly a skončily oslavy XVII. sjezdu KSČ a závěrů 6. zasedání ÚV KSČ dne studentstva. V Praze byly k tomuto dni uspo- o obchodu a službách. S rozborem byli seznáme- řádány tentokrát oslavy s netradičním průběhem. ni poslanci a další občané dne Studenti po oficiální části na historickém Vyše- 18. května 1989 na 2. plenární schůzi. Zjištěno hradě pokračovali v manifestaci průvodem do bylo, že OPKS Olešnice zabezpečuje pro občany města, kde byli na Národní třídě obklíčeni pře- tyto služby: holičství a kadeřnictví, pedikúru, dem připravenými zásahovými jednotkami a su- sběrnu prádelny, čistírny a oprav obuvi, sklenář- rově zbiti. Celý následující týden studenti stávko- ství a sklad propan - butanu. Při provozovně pra- vali po celé republice. Žádali vyšetření hrubých cuje rovněž sběrna Sputnik, která zprostředková- zásahů proti nim, kdy nechybělo ani nasazení vá některé další drobné opravy věcí. V otázce au- těžké bojové techniky. Studenti žádali záruky, todopravy a vyvážení jímek a septiků se mohou aby se podobné činy neopakovaly. Sousedé občané obracet v nejnutnějším na JZD Mír Oleš- v těchto dnech vytrvale sledovali televizi a tisk. nice. Provozovna Lidokov Olešnice dobře zabez- V jejich názorech převládalo stanovisko sice ne- pečuje topenářské služby a v omezené míře rov- souhlasné k zásahu bezpečnostních jednotek, ale něž klempířské práce. V Olešnici tedy zcela chy- také zdrženlivé ke studentům, o kterých říkali, že bí služby stolařské, zednické, pokrývačské, by se raději měli vrátit do škol a učit se, protože autoopravárenské, zámečnické a tesařské. Někte- toho sami ještě mnoho nedokázali. Když se ale ré z nich jsou poskytovány občany za úplatu bez dozvídali postupně o událostech více a zjistili, že řádného povolení formou tak zavaného melou- se studenty jdou i umělci a dokonce po několika chu. Z těchto důvodů se MNV rozhodl po dohodě dnech i dělníci závodů v Praze, začali naši obča- s OPKS zřídit v Olešnici drobnou provozovnu né chápat vážnost celé situace. Do tisku se dosta- MNV převzetím majetku i pracovníků, aby se lo 12 bodů požadavků studentů, které se týkaly služby pro občany obce mohly zlepšit podle na- změny vlády a monopolu jediné politické strany šich potřeb. Provozovna začala jen zatím s uve- KSČ. V průběhu týdne od 20. do 26. listopadu se denými službami pracovat od září. Přes všechnu v obci objevily první plakáty žádající změnu vlá- snahu se však služby do konce roku rozšířit ne- dy. Plakáty byly některými občany strhávány, ji- podařilo. MNV také řešil v obci citelně chybějící nými znovu vylepovány na výkladní skříně ob- sklad sběrny odpadových surovin, který by chodů, sloupy, vrata, většinou na náměstí. V za- umožňoval alespoň výkup starého a tříděného lepených výkladech nebylo často ani vidět papíru. Dosavadní užívaný prostor - stará plecho- dovnitř na zboží. V neděli 26. listopadu večer by- vá garáž před závodem Lacrum již těmto účelům lo na hotelu Závrší založeno Občanské fórum, nevyhovuje a bude odstraněna. Zatím se zde vy- které chtělo jako první akci zabezpečit v obci or- kupuje starý netříděný papír první a třetí středu ganizaci celostátně vyhlášené generální stávky v měsíci od 13 do 15 hodin. Výkup železného šro- 27. listopadu ve 12 hodin. Generální stávka se ta-

– 217 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 218

ké následujícího dne v naší obci uskutečnila. Zú- Události začaly nabírat rychlejší spád. Občané častnilo se jí asi 300 občanů. Proběhla na náměs- sledovali dění v zemi s nebývalou aktivitou. Za- tí před prodejnou Elektro, kam přišli dělníci tím co k 1. říjnu 1989 občané ještě hromadně od- z místních závodů. Za tribunu posloužila obyčej- hlašovali tisk, protože se předplatné zdražovalo ná židle, na kterou se postavili a promluvili řeč- o 100 %, v prosinci nastal rychlý obrat. O tisk byl níci. Program uváděli MUDr. Jiří Bednařík, z dal- nebývalý zájem a na poštu docházely i stížnosti, ších řečníků vystoupili předseda MNV František že se občanům noviny ze schránek ztrácejí. Za- Žíla, dále p. učitel Stanislav Neubauer, dva stu- čali jsme si postupně zvykat na nové oslovování denti filosofické fakulty z Brna a další. Vystoupe- pane místo soudruhu. ní řečníků se sice lišila cílem i obsahem od sebe, ale potlesk přítomných sklidili všichni. Velmi za- Pohyb obyvatelstva jímavé bylo přitom i sledování televize postavené V roce 1989 se narodilo: v Olešnici 10 chlapců, před obchodem, protože uváděla autentické zá- 12 dívek, celkem 22 dětí, ve Křtěnově 1 chlapec, běry z manifestace a zásahu bezpečnosti v Praze. 2 dívky, celkem 3 děti, ve Lhotě u Olešnice 1 chla- Záběry přivezli studenti nahrané na videokazetě pec. a mnozí občané je viděli poprvé. Naše televize je Toho roku zemřelo: v Olešnici 8 mužů, 5 žen totiž v těchto dnech odmítla odvysílat. Ke stávce a 1 dítě, celkem 14 osob, ve Křtěnově 1 muž, ve v obci dlužno dodat, že mnoho dalších občanů Lhotě u Olešnice toho roku nikdo nezemřel. a nejen členů KSČ na náměstí nepřišlo především Z toho počtu mělo 12 církevní pohřeb a 3 byli proto, že se obávali možných následků. Závěrem zpopelněni. akce, která trvala asi hodinu, všichni přítomní K trvalému pobytu se přihlásilo: v Olešnici 12 podpořili požadavky studentů. Kroužek olešnic- mužů, 9 žen, celkem 21 osob, ve Křtěnově 1 muž, kých filmařů velmi pohotově natočil celou stávku ve Lhotě u Olešnice 1 muž. na film, za který autoři Pavel Mareček a Vlastimil Z trvalého pobytu se odhlásilo: z Olešnice 12 Člupek získali v okresní přehlídce filmů v Blan- mužů, 9 žen, celkem 21 osob, z Křtenova 2 muži sku 1. cenu. Film nazvali „Takhle to začalo v Oleš- a 4 ženy, celkem 6 osob, ze Lhoty u Olešnice se nici“. neodhlásil nikdo. V obci se postupně začal rozbíhat politický boj Obec měla k 1. lednu 1990 celkem 1 754 oby- v duchu nových myšlenek. Byl zvolen nový míst- vatel. ní výbor Národní fronty zastoupený všemi poli- tickými stranami. Neměl však dlouhého trvání, Rok 1990 a jeho činnost postupně ustala. Zato 7. prosince byla do kulturního domu svolána první schůze Počasí a úroda Občanského fóra. Těšilo se na ni předem mnoho Ani zima roku 1989–90 nepřinesla změnu pro- občanů v očekávání nových změn, jiní ze zvěda- ti předcházejícím rokům. Leden byl velmi mírný. vosti, další s odhodláním bojovat proti myšlen- Sníh se udržel jen čtyři dny v únoru a začátkem kám OF. V sále bylo nabito. Přišlo na 600 občanů března. Dešťových srážek bylo málo. Dne 9. břez- a byli mezi nimi i takoví, kteří se léta do občan- na se krajem přehnala silná vichřice, která způ- ského života nezapojovali. sobila škody na střechách domů a v okolních le- Jednání řídil MUDr. Jiří Bednařík a p. učitel sích. Přinesla nám teplé počasí. Ve druhé polovi- Stanislav Neubauer. Vystoupilo na něm mnoho ně března byly denní teploty až 20 °C, a protože řečníků, vedle zástupců OF obce p. Miroslava Ko- bylo sucho, začalo se běžně od poloviny měsíce nečného i předseda MNV s. Žíla František, zá- s pracemi na zahrádkách a setím na polích. Bram- stupce KSČ v obci s. Hanzl Antonín a další obča- bory se sázely v polovině dubna, který přinesl né. Z hostů potom Antonín Jelínek a Milan Gry- trochu srážek. I květen byl velmi teplý s denními gar ze souboru Státního divadla v Brně. Hovořilo teplotami až 25 °C. Příroda se brzy probudila - se o nutnosti vypsání nových voleb a demokratic- sněženky rozkvetly 21. února, petrklíče kém zastoupení politických stran ve vládě. Za- 30. března, pampelišky 26. dubna, třešně 1. zněla i kritika práce MNV v obci a tvrdé výstupy května a hlohy 20. května. Dne 29. května přišel proti vedoucí úloze KSČ v zemi. Jednání se pro- nečekaný ranní mráz, který hodně poškodil již táhlo dlouho do noci. vyšší bramborovou nať. Také červen byl velmi

– 218 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 219

teplý, ale již deštivý. Trávy bylo hodně, problé- tého stolu. Na plenárním zasedání MNV 1. břez- mem se stalo její sušení. Celé léto bylo teplé na byl do této funkce navržen a schválen spo- a pěkné. Děti užily hodně koupání. Noční teploty lečný kandidát za ČSL a OF p. Miroslav Blaha až do poloviny září málo kdy klesaly pod 10 °C. (za ČSL). Současně zde i s. František Žíla (za Z teplého léta neměli již takovou radost zeměděl- KSČ) oznámil, že v červnu chce odstoupit ci. Bylo příliš velké sucho. Od 10. července do 14. z funkce předsedy MNV. Toto rozhodnutí však srpna nespadla ani kapka vody. Obilí začalo kon- jmenovaný po krátkém čase změnil a pracoval cem července předčasně dozrávat, všechen plevel dále ve funkci až do komunálních voleb. na polích uschl, začátkem srpna zvadla i řepa. Začátkem března se v jednáních u kulatého Půda byla jako popelisko. stolu řešil problém výměny poslanců MNV s cí- Úroda brambor byla celkově velmi malá, odha- lem dosáhnout i v naší obci rovnoměrného za- dovala se na 60 %. V obchodech brambory chy- stoupení politických stran. Protože jednání ne- běly za oficiální cenu 2,60 Kčs za 1 kilogram. Vol- byla úspěšná, uskutečnilo se nové jednání 20. ně se však prodávaly 4,- až 10,- Kčs za kilogram. března za přítomnosti nadřízeného orgánu, a to Úroda obilí byla překvapivě vysoká. Výnosy předsedy ONV Blansko JUDr. Komárka (KSČ), z obilí v JZD Olešnice byly v historii jeho hospo- tajemníka ONV ing. Slámy (OF), tajemníka OV daření rekordní - přesahovaly 60 q po hektaru. ČSS p. Maliňáka, zástupce Koordinačního cent- Sucho trvalo až do konce října. Teprve listopad ra OF okresu ing. Nechuty a redaktora okres- byl s dešťovými srážkami nadprůměrný. V pro- ních novin p. Bezděka. Na jejich jednotné do- sinci několikrát padal sníh, déle než 1 - 2 dny se poručení vedení MNV souhlasilo s návrhem neudržel. Vánoce byly téměř bez sněhu s teplota- ostatních politických stran na poměrné zastou- mi kolem nuly. pení poslanců. Předseda MNV s. Žíla František pak 23. března na schůzi MV Národní Fronty Změny ve vedení obce přednesl návrhy na konkrétní odvolání někte- Na základě změn po listopadové revoluci 1989 rých poslanců, aby bylo doplněním zajištěno a zrušení vedoucí úlohy KSČ ve státě došlo ke poměrné zastoupení politických stran. Za nové změnám dosud nerovnoměrného zastoupení ob- poslance byli potom na plenárním zasedání čanů v zastupitelských orgánech ve Federálním MNV dne 29. 3. 1990 zvoleni MUDr. Jiří Bedna- shromáždění a níže. V okrese musela KSČ rovněž řík č. p. 475, Bartoň Jaroslav č. p. 348, Kroupo- nabídnout veškerá „svá“ poslanecká místa i ji- vá Anna č. p.222, Kolářová Blanka č. p. 455, ným politickým stranám. Tak došlo ke změně za- Horníček František č. p. 505, Bednář Pavel č. p. stoupení i naší obce. Ve funkcích poslanců okres- 477, Kubíček Karel č. p. 496, Člupek Vlastimil č. ního národního výboru nás zastupovali MUDr. p.189, ing. Trávníček František č. p. 389, Mo- Kateřina Bednaříková za bezpartijní a s. Pavel Ží- tyčková Jana č. p. 18, Kisová Marie č. p. 487, la za KSČ. Zbývající poslanec Josef Hejtmánek Cveček František č. p. 486, Král Bohumil č. p. byl odvolán a na jeho místo doplněn p. Vladimír 237, ing. Skoumal Vilém č. p.. 386, Neubauer Neumann za ČSL. Stanislav č. p. 490, a Šafařík Viktor ze Lhoty Rovněž v obci došlo ke snahám změnit za- u Olešnice č. p. 8. stoupení politických stran ve vedení obce. Na Za členy rady MNV byli schváleni ing. Františk řešení těchto otázek se scházela jednání politic- Trávníček, MUDr. Jiří Bednařík, Bohumil Král kých stran „u kulatého stolu“. Opoziční strany a ing. Radim Višinka. Splněno tak bylo po dlou- měly zpočátku výhrady k vedení MNV Olešni- hých a složitých jednáních usnesení od kulatého ce, neboť mělo zastoupení jen členů KSČ. Na- stolu, že KSČ bude mít 20 poslanců (včetně inte- konec mu však navrhli vyslovit podporu a dů- grovaných obcí), lidová a socialistická strana kaž- věru na druhém velkém shromáždění občanů dá po 6 poslancích a Občanské fórum 12 poslan- v Kulturním domě v Olešnici dne 16. ledna ců, kteří budou hájit zájmy svých stran. Odvolá- 1990, svolaném OF v obci. Hlasováním byla ta- no bylo 18 poslanců, z toho počtu KSČ odvolala 6 to podpora schválena. Později se však rozpory bývalých členů KSČ a 2 členy KSČ, kteří se sami v jednáních „u kulatého stolu“ prohlubovaly. vzdali mandátu. Zbývajících 10 poslanců z 18 od- V únoru oznámil tajemník MNV s. Václav Do- volaných bylo bezpartijních (z celkového počtu skočil (za KSČ) svoji abdikaci na jednání kula- 11 bezpartijních).

– 219 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 220

ČSS 1990 nizace. Při svém založení měla 10 členů, předse- Jako v minulosti každý pátý rok byl i rok dou se stal MUDr. Jiří Bednařík. 1990 rokem nácviku Československé spartakiá- dy. Skladby byly připraveny, ale nácvik skladeb Změny ve vedení kina Panorama vázl, neboť se všude naráželo na zrušené fi- V měsíci červnu zemřel po těžké nemoci dlou- nanční dotace, které dříve politické vedení za- holetý vedoucí kina Panorama Olešnice p. Jind- jišťovalo. Druhým důvodem bylo, že dříve byla řich Fadrný č. p. 41. Své práci se, pokud mu to část cvičenců politicky do nácviku nucena. Ny- zdraví dovolovalo, obětavě věnoval. V posledním ní se cvičilo skutečně jen ze zájmu o tělesnou roce musela většinu práce za něho vykonávat výchovu. Ve škole se nácviku věnovalo druž- manželka. Rada MNV pověřila vedením kina od stvo starších chlapců pod vedením p. uč. Stani- 1. února 1990 p. Lenku Ježovou č. p. 47 slava Neubauera, družstvo starších dívek vede- né p. uč. Drahomírou Bednářovou a družstvo Změny ve zdravotní péči o občany mladších žáků vedené p. uč. Zdeňkem Pešou Obvodní zdravotní lékař MUDr. Jiří Bednařík a nejmladšího žactva vedeného p. uč. Janou nastoupil od 1. 8. 1990 do funkce ředitele OÚNZ Novákovou. Žáci se svými skladbami vystoupili Blansko na základě konkurzu, který byl za tímto na veřejnosti při oslavě MDŽ v Kulturním do- účelem vypsán. Ve zdravotním středisku na jeho mě. místo nastoupila MUDr. Hana Konopáčová, která dojíždí z Kunštátu. Od 1. září 1990 došlo ke vzni- Oslava MDŽ a Dne matek ku dvou územních zdravotních obvodů místo za- Před letošními oslavami svátku žen se v celém tím jednoho. Občané byli do těchto obvodů roz- státě rozpoutala diskuse nad problémem, který děleni podle svého bydliště. Obvod č. 1 MUDr. Ri- svátek slavit. Zda MDŽ 8. března, který byl chápán egla zahrnuje všechny domy od ulice Rovečínské jako svátek vytvořený komunisty či Svátek matek na Východ - tedy náměstí, Cihelnu, Vejpustek druhou květnovou neděli. Ve sdělovacích pro- a další ulice. K nim závody JZD, Lacrum, VÚM, středcích se zejména mladší občané dozvěděli, že Sodovkárnu, Lidokov 05. Obvod č. 2 MUDr. Ko- před druhou světovou válkou se slavil druhý svá- nopáčová zahrnuje zbývající část obce - tedy Ro- tek. Ani v naší obci nebyli občané ve svém stano- večínskou ulici a ulici gen. Čápka a Moravskou visku na tuto otázku jednotní. Nakonec jsme osla- stranu. K tomu potom závody JP masný, Lidokov vili svátky dva. Program prvního z nich MDŽ při- 08, a Centroflor. pravili žáci ze Základní školy v Olešnici na neděli 11. března v kulturním domě v Olešnici a hlavním Změny ve vedení ZŠ Olešnice organizátorem byl MNV. Vedle kulturního progra- Od 1. září nastoupil do funkce ředitele ZŠ Oleš- mu byly předvedeny také spartakiádní skladby. nice p. Jan Jílek z Rovečného. Obstál v konkurzu, Svátek matek se slavil v neděli 13. května rovněž který byl na místa ředitelů všech škol v okrese vy- v kulturním domě v Olešnici. Jeho organizace by- psán. V naší škole působil s přestávkami od roku la spíše pod taktovkou opozičních politických 1946. Naposledy zde pracoval ve funkci ředitele stran (mimo KSČ), což bylo zřetelné i na složení školy od roku 1970, kdy byl z funkce odvolán účastníků akce. Program zajistily děti Mateřské z politických důvodů. Zástupkyní ředitele se sta- školy v Olešnici. Po nich vystoupili umělci brněn- la p. Alena Kohoutová. ských divadel. V závěru oslavu navštívil a přítom- né pozdravil vzácný host – místopředseda Federál- Změny ve vedení JZD Olešnice ní vlády ČSFR Dr. Josef Hromádka. Také v JZD Mír Olešnice byl vypsán konkurz na místo předsedy družstva, ten sledovala obec Založení ČSS nejvíce, neboť probíhal přímo v obci. V družstvu V minulých letech v naší obci nepracovala Čes- se již začátkem ledna ozývaly hlasy některých koslovenská strana socialistická, protože členy členů, že předseda s. Hanzl (KSČ), donedávna této politické strany byli pouze 2 občané obce – čelný funkcionář KSČ v okrese, by měl ze své Lžičař Miroslav a Janča František. Po listopado- funkce odstoupit. Většina členů však podle míně- vých událostech členů přibývalo, a tak se mohla ní občanů stála za ním, neboť výsledky hospoda- 19. března konat ustavující schůze základní orga- ření byly dlouhodobě v družstvu výborné, a tak

– 220 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 221

tyto hlasy nikdo nebral příliš vážně. Ale předseda v naší obci. Politické strany si rozdělily úkoly při spolu s představenstvem družstva se rozhodli zji- zajištění celé akce, kterou nebyl kdysi tradiční stit, na čem jsou. Nechali svolat mimořádnou průvod obcí, ale odpolední posezení s kulturním schůzi a v její napjaté atmosféře, kdy se hlasova- programem na zahradě kulturního domu. Slav- lo o vyslovení důvěry, nakonec dvěma hlasy ne- nostní projev přednesl předseda MNV Žíla Franti- prošli. Vedením družstva byl na přechodnou do- šek, na obsahu vystoupení se podílely i ostatní bu pověřen ing. Jiří Šenkýř. Byl vypsán konkurz, politické strany. Potom vystoupily žákyně školy do něhož se přihlásili čtyři kandidáti. Na výroční s nacvičenou spartakiádní skladbou. Následovalo schůzi byl z nich zvolen za předsedu ing. Jiří Du- posezení při dechové hudbě. Účast občanů byla fek ze Štěpánova, do nedávné doby v družstvu malá, nepřekročila počet 150. V dalších letech se pracující jako ekonom. oslava již nepořádala.

Komise životního prostředí Setkání tří okresů Jako jedna z prvních v okrese byla v naší obci V rámci předvolební aktivity se v sobotu 13. zřízena komise ochrany životního prostředí. Kva- května uskutečnilo v Rovečném setkání tří okre- lita ovzduší je v obci sice stále ještě dobrá, proto- sů. Z iniciativy rovečínského evangelického fará- že všechny místní závody jsou plynofikovány. ře se toho dne v podvečer sešlo na náměstíčku Velmi špatné je to zato s kvalitou odpadních vod. obce mnoho členů místních, z Olešnice, Bystrého Staří rybáři pamatují, jací pstruzi plavali v pade- a okolních obcí všech tří okresů. Hosty byli mí- sátých létech v potoce pod obcí. stopředseda FV ČSFR Dr. Josef Hromádka, člen I dnes v potoce ledasco plave, ale pstruzi už to předsednictva ČNR p. Vratislav Štěpánek a nej- nejsou. Do šedesátých let byl život v potoce od vyšší představitelé všech tří okresů. Okres Blan- „Karlova“ do Hodonína a níže, dnes je potok mrt- sko zastupoval místopředseda ONV p. Josef Pal- vý až do Hodonína a dále. Rovněž kvalita pitné me. Setkání se neslo ve velmi pěkné atmosféře, vody se výrazně zhoršila vinou přílišného hnoje- vystoupilo mnoho řečníků za různá hnutí a poli- ní umělými hnojivy. Bylo rozhodnuto pravidelně tické strany včetně KSČ a žádné z nich se vzá- zjišťovat obsah dusičnanů v pitné vodě. Naměře- jemně ostře nenapadaly. Na tribunu zasedli ny byly tyto hodnoty: i představitelé MNV uvedených obcí. Je velikou 25. 5. 1965 dusičnany nezjištěny škodou, že zástupci MNV naší obce tuto akci pře- 2. 9. 1970 13mg/l vody hlédli a setkání se nezúčastnili. Místopředsedu 1. 12. 1975 17mg/l vody federální vlády Dr. Hromádku velmi mrzelo, že se 26. 5. 1980 22mg/l vody nemohl pozdravit se zástupci obce ani následují- 12. 8. 1986 25mg/ l vody cí den, kdy vystupoval v našem kulturním domě. 28. 2. 1990 28mg/ l vody Setkání v Rovečném velmi dobře zapadlo do březen 1990 40mg/ l vody předvolební aktivity.

V dalších měsících se hodnoty pohybovaly pod Parlamentní volby v obci hranicí 50 mg na litr. Při měřeních v okolních ob- Federální shromáždění rozhodlo o konání no- cích byly zjištěny hodnoty: Křtěnov 52,4 mg/l, vých parlamentních voleb do FS a ČNR ve dnech Lhota u Olešnice dokonce 58 mg/l. Nejméně du- 8. a 9. června. V naší obci proběhly předvolební sičnanů vykazoval pramen Hastrmánka – 10,5 schůze KSČ, ČSL, a společná schůze OF a ČSS. mg/l. Komise jednala v JZD o ochraně obce před V Olešnickém zpravodaji byly zveřejněny voleb- povodněmi – změnou v obdělávání polí svažují- ní programy KSČ, ČSL, OF vydalo svůj volební cích se k obci. Velkým problémem je také hlídání program prostřednictvím svého cyklostylované- řízených skládek domovních odpadů i takzva- ho časopisu Okénko OF, jehož vyšlo v průběhu ných divokých skládek, kam někteří občané bez roku 7 čísel. Společnost pro Moravu a Slezsko se povolení vyváží odpadky a ničí tak přírodu. zdála mít v obci také mnoho příznivců, měla však problémy se založením vlastní organizace. Oslava 1. máje opět v Olešnici Do předvolebního boje proto zasáhla méně vý- Po mnoha letech bylo rozhodnuto v jednání razně jen rozhlasovým zpravodajstvím v míst- u kulatého stolu znovu uspořádat oslavu 1. máje ním rozhlase. Předvolební akce byly podle záko-

– 221 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 222

na zakončeny 48 hodin před volbami zajímavým lipný Vladimír, p. Blaha Miroslav a ze Lhoty setkáním soupeřících politických stran a jejich u Olešnice p. Šafařík Viktor. Čedok, který celou příznivců na náměstí ve středu 6. června v podve- akci organizoval, zajistil i ubytování v Římě. čer. Hrála muzika, vystoupili řečníci pořádajících Ostatní občané sledovali slavnost doma u televi- stran ČSS, OF, ČSL a přítomní občané se přede- zorů v přímém přenosu. vším vrhli do fronty na pivo před hotelem Závrší, Velkým církevním svátkem byla rovněž i ná- neboť se točilo zdarma. Děti dostávaly zdarma vštěva papeže Jana Pavla II. v České a Slovenské zmrzlinu, a tak k úplné spokojenosti chyběl snad federativní republice ve dnech 21. - 22. dubna jen předvolební guláš. Akce byla zdařilá. 1990. Průběh návštěvy prvního dne v Praze jsme MNV vyhlásil dobu a místo konání voleb takto: sledovali u televizorů. Následujícího dne zavítal pátek 8. června od 14 do 20 hodin, sobota 9. červ- představitel katolické církve k hlavnímu cíli své na od 7 do 14 hodin. Volební místnosti byly pro cesty na Velehrad, kde byla sloužena slavnostní MNV otevřeny v Kulturním domě v Olešnici, Cr- mše. Této slavnosti se zúčastnilo více našich ob- hově, Louce a Ústupu. Volby byly nové i tím, že čanů. Z našeho okolí bylo vypraveno do Velehra- občané dostali předem domů volební lístky, které du několik autobusů. mohli v klidu doma upravit předem. Volby pro- běhly klidně. Oddělení obcí V˘sledky voleb byly následující: Již začátkem ledna bylo patrné na názorech 1. OF zisk 1 098 hlasÛ, t. j. 30,95 % občanů některých obcí, že nejsou spokojeni s je- 2. KDU (vãetnû âSL) 901 hlasÛ, t. j. 25,40 % jich připojením k MNV Olešnice. Na základě je- 3. HDS SMS 772 hlasÛ, t. j. 21,76 % jich žádostí, jednání ONVa KNV došlo s účinnos- 4. KSâ 423 hlasÛ, t. j. 11,92 % tí od 1. července 1990 k vyčlenění obcí Křtěnov 5. Spojení zemûdûlcÛ a venkova 140 hlasÛ, t. j. 3,94 % a Lhota u Olešnice z obce Olešnice. Vznikly tak 6. âSS 68 hlasÛ, t. j. 1,91 % samostatné obce Křtěnov a Lhota u Olešnice. Dá- 7. Strana zelen˘ch 41 hlasÛ, t. j. 1,15 % le byla vyčleněna obec Ústup z obce Rozsíčka 8. Sociální demokracie 39 hlasÛ, t. j. 1,10 % a přičleněna k Olešnici. Olešnice má tak od 1. čer- 9. Vol. seskupení zájmov˘ch svazÛ 27 hlasÛ, t. j. 0,76 % vence části Crhov, Louka, Olešnice a Ústup. 10. V‰el. dem. str. republikánská 21 hlasÛ, t. j. 0,59 % Správní řízení obcí bylo schváleno takto: byl zru- 11. Svobodn˘ blok 8 hlasÛ, t. j. 0,22 % šen MNV Olešnice pro obec Rozsíčku a zřízen 12. Strana pfiátel piva 6 hlasÛ, t. j. 0,17 % MNV Rozsíčka, dále zrušen MNV Olešnice pro 13. Hnutí za obãanskou svobodu 2 hlasy, t. j. 0,056 % obec Kněževes, Křtěnov a Lhota u Olešnice a zří- 14. Hnutí ãsl. porozumûní 1 hlas, t. j. 0,028 % zeny tam MNV, v Kněževsi přitom pro části Kně- ževes, Veselka a Jobova Lhota. Mimo Olešnici zvítězilo OF ještě ve Křtěnově. Ve Lhotě u Olešnice, Louce Rozsíčce, Crhově Obecní volby a Kněževsi zvítězila KDU, v níž byla sdružena Před obecními volbami se opět zaktivizovaly i Lidová strana. Výsledky voleb slavnostně vyhlá- politické strany v obci. Rada MNV rozhodla 14. sila volební komise složená ze zástupců politic- září 1990 o tom, že ve volbách 24. listopadu se kých stran v neděli dne 10. června 1990. bude v Olešnici volit 15 členů nového obecního zastupitelstva, ve Křtěnově 9 členů, ve Lhotě 7 Cesta do Vatikánu a na Velehrad členů a v Kněževsi 9 členů. V minulém roce 1989 došlo k výrazné aktivi- Politické strany HSD SMS, ČSL, OF, KSČ a ČSS zaci církevního hnutí u nás. Nemalou zásluhou si vytvořily vlastní kandidátní listiny do obecního na tom měl primas katolické církve p. kardinál zastupitelstva, ty zůstaly až do doby povinného Tomášek. Když potom Vatikán rozhodl o svato- zveřejnění utajeny. Nakonec postavily ČSL a OF řečení Anežky České, bylo umožněno určitému po 15, KSČ - 14, ČSS - 10, a SMS - 7 kandidátů. počtu věřících zúčastnit se této velmi pěkné Vedle nich kandidovalo ještě 6 nezávislých kan- slavnosti plánované na 12. listopad 1989 přímo didátů, tedy celkem 67 uchazečů o 15 křesel v Římě v bazilice sv. Petra a Pavla. Z Brna byl vy- obecního zastupitelstva. Občané dostali předem praven zvláštní vlak pro věřící, mezi nimiž byli kandidátní listiny domů, aby je mohli upravit. Sa- i 4 občané naší obce: p. Vojtová Marie, p. Pod- motné volby proběhly klidně.

– 222 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 223

Zvoleni byli: sodová voda se vyráběla téměř lékárnickým způ- za ČSL – Miroslav Blaha č. p. 198, Vladimír Neu- sobem v množství asi 200 lahví denní výroby. mann č. p. 23, ing. Radim Višinka č. p. 116, V roce 1914 se stal majitelem výrobní koncese Josef Soukal č. p. 104 a Josef Horáček č. p. pan A. Konrád, který sodovkárnu zvelebil a zajis- 459 – celkem 5 členů til zvýšení výroby až na 200 000 lahví limonády za OF – Stanislav Neubauer č. p. 490, ing. Miloš a sodové vody. V roce 1950 byla provedena soci- Boček Crhov č. p. 32, MUDr. Jiří Riegl č. p. alizace podniku, který byl začleněn do Morav- 334 – celkem 3 místa ských lihovarů n. p. Brno. Závod se zmodernizo- za KSČ – Žíla František č. p. 28, Doskočil Václav val na kapacitu 600 000 lahví produkce. V roce č. p. 465, Žíla Pavel č. p. 327 - celkem 3 místa 1961 byla sodovkárna začleněna do Jm pivovarů za SMS – Kubíček Karel č. p. 496, Sedláček Jiří č. n. p. Brno. Provoz byl rozšířen o dům č. p. 90. p. 203 – 2 místa Tak bylo možno přistoupit k budování sociálního za ČSS - ing. Trávníček František č. p. 389, Josef zařízení, výstavbě nové výrobní haly, instalací Věstínský č. p. 491 – 2 místa nové výrobní linky s roční kapacitou 10 mil. lah- Z nezávislých kandidátů nebyl zvolen nikdo. ví a dalším úpravám. V roce 1989 bylo přistoupe- Na prvním řádném zasedání bylo zvoleno 5 členů no k další modernizaci. V roce 1990 jsou postup- rady obecního zastupitelstva. Starostou byl zvo- ně instalovány nové stroje. Linka „Koma 18“ má len p. Vladimír Neumann, zástupcem starosty kapacitu 20 mil. lahví limonády. Byla dána do ing. Trávníček František a členy rady Kubíček Ka- provozu nová plynová kotelna, která vyřešila ne- rel, Neubauer Stanislav, Soukal Josef. jen problém nedostatku páry na technologii vý- Při obecním úřadu byly vytvořeny 4 pracovní roby, ale také přispěla ke zlepšení životního pro- komise. středí v obci. Dnešní výrobní zařízení patří k ne- Komise finanční: předseda Soukal Josef, 4 sub- jmodernějším v celé republice. komise – výstavby, životního prostředí, vodohos- podářství a privatizace. Kulturní život Komise školská a zdravotní: předseda Neubau- Výstava akvarijních rybek v areálu chovatelů er Stanislav, 2 subkomise – zdravotní a sociální, ČSCh2 proběhla v době od 19. do 27. června, vý- školská a kulturní, stavu navštívilo přes 1 000 osob. Komise přestupková: předseda ing. Lopourová Výstava: Zvířata s námi doma - uspořádána Helena chovateli ČSCh1 v době 11.–12. srpna v době Komise pro občanské záležitosti: předseda Ki- místní pouti. Vystavovalo se ptactvo, ryby, holu- sová Marie bi, domácí zvířata. Divadlo „Dva tucty rudých růží“ uskutečněno Centroflor – Moraviaflor dne 30. září 1990. V celé zemi probíhaly velké změny v organiza- Koncert Hany a Petra Ulrychových, kteří přije- ci závodů. Závod Centroflor byl od února 1948 li z Brna 19. října 1990 se svojí známou kapelou začleněn do podnikového ředitelství v Dolní Javory. Poustevně. V nedávné minulosti byl začleněn do Výstava keramiky a modrotisku ve dnech koncernového podniku Jablonecká bižutérie Jab- 22.–27. listopadu byla prodejní výstavou kerami- lonec. Od 1. února 1990 se opět podnikové ředi- ky p.Vichty z Drnovic a modrotisku pana Dan- telství od Jablonce oddělilo. I to se však koncem zingera z Olešnice. roku rozpadlo a jeho závody se osamostatnily. Koncert „Otvírání studánek“ - vystoupení pěvec- Olešnický se od 1. prosince 1970 jmenuje Moravi- kého sboru Rastislav z Blanska dne 30. listopadu. aflor a bývalý podnik mu nyní pomáhá pouze Výstava umělecké batiky a drobné keramiky s odbytem jeho výrobků na zahraniční trhy. Zá- v době od 1. - 7. prosince. Batiku vystavoval p. Ri- vod vyrábí tradiční květiny, ozdobné figurky chard Klauda a keramiku p. Kocmanová. a ozdoby na obuv a pro konfekční průmysl. Estráda „Pantůčci stokrát stejně aneb těžce přestavěná estráda“ - vystoupení známé dvojice 100 let sodovkárny bratrů Pantůčků 7. 12. 1990. Byla založena v roce 1890 panem Bachmanem Vánoční koncert 28. prosince – vystoupil Ko- v domě č. 89, kde je dosud stále v provozu. První morní orchestr z Blanska.

– 223 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 224

Pohyb obyvatelstva poprašek sněhu, 18. prosince připadlo dalších V roce 1990 se narodilo: v Olešnici 12 chlapců, 10 cm. Na Štědrý den padalo znovu, a tak by- 11 dívek, celkem 23 dětí, ve Křtěnově nikdo, ve lo 20 - 25 cm sněhu, který se do konce roku Lhotě u Olešnice 1 chlapec, 1 dívka, celkem dvě udržel. Byly pěkné vánoce a 29. prosince byla děti. vidět i polární záře. Toho roku zemřelo: v Olešnici 11 mužů, 7 žen, celkem 18 osob, ve Křtěnově 2 muži a 1 žena, cel- Liberalizace cen kem 3 osoby, ve Lhotě u Olešnice 1 žena. Po listopadové revoluci bylo od začátku nové Z tohoto počtu mělo 15 osob církevní pohřeb vlády jasné, že ekonomika musí přejít na tržní a 7 bylo zpopelněno. hospodaření. Vědělo se, že ceny potravin a dal- K trvalému pobytu se přihlásilo: v Olešnici 19 šího zboží neodpovídají skutečným nákladům mužů a 27 žen, celkem 46 osob, ve Křtěnově 10 na jejich výrobu. Sousedé kupovali chléb za mužů a 4 ženy, celkem 14 osob, ve Lhotě u Oleš- 6,50 Kčs stále čerstvý a starým krmili králíky, nice 1 muž. také mléko za 2,- Kčs se často zkrmovalo. Dluž- Z trvalého pobytu se odhlásilo: v Olešnici 23 no říci, že kvalita potravin někdy této ceně od- mužů a 23 žen, celkem 46 osob, ve Křtěnově 5 povídala. mužů a 5 žen, celkem 10 osob, ze Lhoty u Oleš- První zdražení přišlo už před revolucí v říjnu nice 1 žena. 1989, kdy byly zvednuty ceny tisku z 0,50 Kčs Obec Olešnice měla k 1. lednu 1991 celkem na 1 Kčs v průměru. Tehdy lidé hromadně tisk 1 759 obyvatel. odhlašovali, aby ho pak díky rušným listopado- vým dnům přihlásili. Koncem května 1990 byly podraženy tabákové výrobky o 25 % a zlevněna Rok 1991 elektronika. Od 1. července došlo ke zdražení potravin o 20 - 25 % a současně k vyplácení Počasí a úroda příspěvku na osobu 140,- Kčs. Cena rohlíku Zima začátku roku 1991 byla podobná těm z 0,40 Kčs na 0,50 Kčs, mouky ze 4,20 na 4,90, předcházejícím. V lednu jsme se sněhu vůbec másla z 10,- Kčs na 16,80 Kčs atd. Opatření by- nedočkali a dokonce noční mrazíky byly spíše lo orientováno zejména na cizince, pro něž by- vzácností. Pořádné mrazy byly v první polovi- ly potraviny u nás mimořádně levné. Dne 18. ně února, sníh se udržel jen týden a vodních července 1990 byly zvýšeny ceny benzínu z 8,- srážek bylo velmi málo. Koncem března na- na 12,- Kčs a potom od 1. října benzínu z 12,- stalo oteplení a trvalo až do druhé poloviny na 16,- Kčs a nafty z 9,- na 13,- Kčs za litr. Před měsíce dubna. Sousedé v polovině měsíce těmito daty se pochopitelně u čerpadel tvořily dubna již pracovali na zahrádkách, bylo zase- velké fronty a motoristé nakupovali do zásoby. to, také brambory se většinou stihly zasázet. Dne 14. října byla vyhlášena devalvace koruny Koncem dubna přišlo chladné počasí a pře- vůči západním měnám, která byla tak výrazná, háňky, které způsobily opoždění vegetace že omezila na určitou dobu nákupy našich ob- o celé tři týdny. Ovocné stromy rozkvétaly až čanů v Rakousku a v Německu. Zvedly se tím ve druhé polovině května a ten byl také chlad- i ceny potravin a ovoce z ciziny. Přesto nebyla ný. I na horách se dočkali sněhu až v lednu, za mezi sousedy bída, a protože se k 1. lednu 1991 to se tam lyžovalo ještě v květnu. Tráva se počítalo s plnou liberalizací cen, byly provádě- sekla a sušila koncem června, ale příroda ny v závěru roku 1990 nákupy zboží do „záso- všechno dohnala. Červenec byl teplý a toto by“. Kupovaly se potraviny, ale zejména zboží pěkné počasí se udrželo až téměř do konce zá- dlouhodobé spotřeby - látky, obuv, koberce, že- ří. Žně začaly v polovině srpna, úroda obilí lezářské zboží, nábytek. byla nižší, ale brambor bylo dost. I švestky K 1. lednu 1991 byly zvýšeny ceny tisku pěkně dozrály. Ovoce bylo méně a kazilo se. o 100 %, denní tisk většinou z 1,- Kčs na 2,- Kčs Všechny polní práce byly za pěkného počasí a ceny potravin vzrostly o 31 % oproti konci ro- skončeny do poloviny října. To bylo dobré, ku 1990. Aby bylo obyvatelstvo chráněno, byly protože zima přišla brzy. V polovině listopadu zpočátku stanoveny maximální ceny u hlav- byly mrazy - 15 oC. Od 6. prosince se udržel ních druhů potravin – mouky 6,40 Kčs, cukru

– 224 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 225

14,20 Kčs, vepřové pečeně 60,- Kčs, kýty 72,- Od počátku bylo jasné, že peníze budou chy- Kčs, vajec 1,80 Kčs, mléka polotučného 5,40 bět i na zabezpečení řádného provozu zařízení, Kčs. Zdraženo bylo i průmyslové zboží, služby, která obec spravuje. Proto byl zaveden přede- paliva. Objevili se první nezaměstnaní, kterým vším maximálně úsporný režim ve spotřebě byla Úřadem práce poskytnuta podpora v neza- plynu a elektrické energie. V kulturním domě městnanosti. Místní JZD se zvýšení cen bráni- byly odstraněny závady - zazděny průduchy ze lo, protože se vůbec nepromítlo do jejich příj- sálu ven a provedena částečná rekonstrukce mů a naopak klesla spotřeba mléka a masa (ze- rozvodů topení v zájmu zlepšení úspor energie. jména hovězího). Proto se rozhodlo, že bude Přikročeno bylo k přestěhování místní lidové prodávat samo. A tak se začalo masově chodit knihovny z Forbachovy vily, která musela být v podvečer na kopec s konvičkami pro mléko. celá vytápěna, do upravených prostor kulturní- Nalévalo se zchlazené přímo z lahví na Středis- ho domu v přízemí. Touto změnou dokonce ku JZD u kravínů. Prodej byl po čase zakázán obec získala finance za pronájem prázdné bu- z toho důvodu, že mléko nebylo řádně pasteri- dovy od 1. září Rodinné škole v sumě 27 tisíc zováno. Družstvo se rozhodlo, že vybuduje Kčs. V budovách OÚ a ve škole byly vyměněny vlastní porážku a prostory na zpracování masa staré nefunkční kohouty ústředního topení. a bude samo prodávat. Jednáno bylo s p. Říhou Obecní úřad nabídl k pronájmu vlastní prosto- Stanislavem o možnosti úpravy hospodářské ry v domě č. p. 21 k podnikatelské činnosti. Dá- části jeho domu pro tyto účely. le rozhodl, že bude postupně, podle zájmu V obci se začaly otevírat první soukromé ob- podnikatelů, pronajímat části budovy Domu chody a byl nejvyšší čas, neboť jednota SD Bos- služeb. Dnem 23. října bylo přistoupeno také kovice z úsporných důvodů končila provoz jed- k vypínání veřejného osvětlení v noci od 24 né prodejny za druhou. V těch, které zbyly, zá- hod do 3,30 hodin. kazníků postupně ubývalo. Sousedé si začali V průběhu jara bylo nutno řešit i problém zvykat na konkurenční prodej a začali se učit mateřské školy závodu Moraviaflor. Počet dětí počítat, ve kterém obchodě nakoupí levněji. navštěvujících tuto MŠ se snížil natolik, že ná- klady na jedno dítě a den činily 45 Kč, zatímco Rozpočtové provizorium 1991 v obecní MŠ nepřekročily 30 Kč. Vedení MŠ Rok 1991 byl pro obecní úřad velmi obtížný. a obec jednali s rodiči dětí a MŠ Moraviaflor by- Finančních prostředků z okresu se nedostáva- la k 1. září 1991 uzavřena. Náklady na dítě se lo, nový daňový systém se měl spustit až za převedením všech dětí do obecní MŠ přitom dva roky, a tak muselo být přistoupeno k ma- nezvýšily z 30 Kč. Učitelky zrušené MŠ byly za- ximálním úsporám. Hned první zasedání obec- městnány na jiných škol. pracovištích okresu, ního zastupitelstva 25. února přijalo usnesení kuchařka odešla do důchodu a uklízečka na o tom, že rozpočtové provizorium pro rok 1991 částečný úvazek byla propuštěna. stanovené OÚ Blansko je pro obec nepostaču- jící.

Přehled rozpočtu v tisících Kčs

rok Vlastní pfiíjmy rozpoãet rozpoãtové opatfiení celkem AZ (FRR) AZ (SP) AZ (úvûr) 1987 654 2 533 1 233 3 766 539 - - 1988 667 2 562 1 845 4 407 185 1 200 - 1989 690 3 383 521 3 904 1 329 470 1 854 1990 673 2 589 1 050 3 639 140 95 1 100 1991 759 1 926 - 1 926 - - 2 266

Legenda: vlastní pfiíjmy – pfiíjmy od obyvatelstva nebo organizací (danû, poplatky, nájemné z bytÛ, hrobÛ, stravné), rozpoãet – pfiidûlené finance od ONV, pozdûji OÚ Blansko, rozpoãt. opatfiení – pfiidûlené finance OÚ nad rámec rozpoãtu bûhem roku, posílení rozpoãtu, FRR – fond rozvoje a rezerv - finance na hra- zení mimofiádn˘ch akcí Z – neinvestiãních, SP – sdruÏené prostfiedky - peníze sdruÏené na urãitou akci Z, úvûr – peníze poskytnuté Investiãní bankou na v˘stavbu II. etapy nákupního stfiediska

– 225 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 226

Budovatelské úsilí Obec nechala zpracovat projekt plynofikace Přesto, že bylo málo financí, budovat a zvele- Vejpustku a Moravské strany, která by se měla re- bovat obec se nepřestalo. Největším oříškem ob- alizovat současně s novou kanalizací pro čistírnu ce bylo v roce 1991 vyřešení dostavby II. etapy odpadních vod. Projekt přišel na 59 tisíc Kčs. nákupního střediska. Tento objekt byl rozestavěn Obec zajistila rovněž rekonstrukci vytápění ki- za prostředky získané úvěrem u banky s tím, že na Panorama z důvodu úspor paliv v hodnotě dí- bude po dokončení (dle smlouvy) v roce 1993 la 27 000 Kčs a zabezpečila nové oplocení zahra- prodán Jednotě SD Boskovice se všemi úvěry dy kulturního domu za 5 000 Kčs. u banky. Takovou praxi užívaly v předlistopado- Péčí organizace ČSL byla provedena oprava vém období všechny obce, pokud se vůbec chtě- historické památky - kříže na náměstí. Náš kříž je ly k nějakým stavbám dopracovat. Jiná věc je po- vzácná památka proto, že je celý vytesán z jed- tom móda výstaveb nákupních středisek, která noho kusu kamene. ČSL rovněž aktivně udržova- dělala z městeček vesnice s jedním velkým ob- la lesopark „Skalky“ ve vzorném stavu. Opraveny chodem. Naše obec měla už značnou částku úvě- byly lavičky, upraveny cestičky a studánky. ru na výstavbu vyčerpanou, když se začátkem ro- V Crhově byl rovněž péčí občanů opraven kříž ku 1991 zvýšila úroková sazba u úvěru z 5 % na na návsi, v Ústupu bylo pokračováno v pracích na 21 %. Pokračovat ve výstavbě přesně podle har- víceúčelové budově KD, v Louce byl upraven ta- monogramu do října by znamenalo pro obec jen neční parket u KD, dále bylo pokračováno ve úrok ve výši 3 milionů Kčs. Navíc se proslýchalo, stavbě kanalizace. že Jednota nebude mít na odkoupení objektu pe- níze. Obecní úřad rozhodl, že bude třeba na jed- Puchárno - kam s ním? né straně jednat s bankou o snížení úroku a na Když jsme chodili do školy, četli jsme Nerudův druhé straně že bude třeba stavbu v každém pří- fejeton „Kam s ním“. Smáli jsme se problémům, padě dokončit, a to pokud možno co nejdříve. které měli obyvatelé Prahy v minulém století První úkol se částečně zdařil - banka od 1. dubna s uklízením odpadků. Dlouho, dlouho trvalo, než snížila úrok na 16 %, na druhém se začalo inten- jsme se také dočkali. Olešnickým sousedům ne- zivně pracovat. Byla dokončena hrubá stavba, činilo problémy naložit popel a nepotřebné ha- rozvod vody a elektroinstalace, v létě provedeny rampádí na vozík a odvést to všechno pěkně za veškeré omítky, v srpnu obkladačské práce, do- Puchárnu. Hlavně o sobotách bylo na ulici gen. končena fasáda. Na podzim již bylo jasné, že se Čápka živo, i děti se na káře občas svezly, souse- stavbu podaří do konce roku dokončit a termín dé se zastavili, povykládali spolu. Na smetisku - výstavby tak zkrátit o celé 2 roky. Méně jasné tam bylo věcí, tam se děti vyřádily. Po roce 1974 ovšem bylo, komu objekt předat. si občané místo velkých barelů na popel začali Stavební náklady na této akci představovaly kupovat popelnice, neboť obec zajistila od roku jen v tomto roce částku 2,4 miliónu Kčs a Jedno- 1978 organizovaný odvoz popela. Na to můžeme ta SD se začala bránit jejímu převzetí. už jen vzpomínat, neboť v roce 1980 byla skládka V průběhu celého roku probíhala náročná pří- plná a dnem 3. listopadu 1980 byla skládka ofici- prava jednání k zahájení výstavby čistírny odpad- álně uzavřena. Byl nejvyšší čas, pohled přijíždějí- ních vod. Na konci roku bylo jasné, že čistička se cích návštěvníků do naší obce na doutnající sme- pro obec stavět bude. Zpracování projektu stálo tiště a vlající papír nedělal nám vůbec pěknou re- 500 tisíc Kčs, byla uzavřena hospodářská smlou- klamu. Odvoz popela zajišťoval Okresní podnik va na její částečné financování - přislíbena dotace služeb, odpady byly odváženy na novou skládku 9 mil. Kčs. do opuštěné panské cihelny u Louckého dvora. V průběhu celého roku pokračovaly práce na Za odvoz se platilo 48,- Kčs ročně. Do popelnic se opravě fasády školní budovy, rýn a okapových ale nedalo odklidit všechno z domácího hospoda- svodů v hodnotě díla 270 tisíc Kčs, za provozu by- ření a zvyk je zvyk. Nepotřebné věci se ještě ně- la provedena rekonstrukce sociálního zařízení kolik roků odvážely za Puchárnu či na jiná místa v celé školní budově za a vznikaly více než dříve různé „černé skládky“. 90 tisíc Kčs, byla vyprojektována nová plynová Obec proti tomu mnohokrát zakročovala a vyna- kotelna ZŠ a zakoupeny 4 kotle plynového topení kládala nemalé prostředky na odstranění sklá- v hodnotě díla 320 tisíc Kčs. dek. Od 1. srpna 1991 platí nová vyhláška o od-

– 226 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 227

padech, která umožňuje nekompromisně finanč- začala v 9.30 hodin, v 10.00 začala pontifikální ně postihovat všechny černé skládky odpadu. mše svatá a odpoledne ve 14.00 se uskutečnilo V průběhu roku se navíc zjistilo, že ani skládka slavnostní odhalení pamětní desky na rodném odpadů u Louky není legální a že nebyla projed- domě č. p. 23. Následoval kulturní program s vy- nána s majiteli pozemku. Ti trvají na tom, aby by- stoupením pěveckého sboru z Letovic. la do konce roku 1991 uzavřena a celkově upra- vena. Na první pololetí roku 1992 je přislíbeno Nové členství SD Jednota vozit popel na skládku do Kunštátu. Obec vstou- Mnoho našich sousedů bývalo členy SD Jedno- pila do Sdružení měst a obcí okresu Blansko pro ta. V minulosti to byla jediná organisace, která za- likvidaci odpadů. Ty se budou vozit do vytěžené- jišťovala prodávání zboží různého sortimentu ho lomu v Březině u Velkých Opatovic. v obci. Na výročních schůzích býval volen z je- jich řad Dohlížecí výbor SD, který měl právo kon- Prof. ThDr. Augustin Alois Neumann troly kvality prodeje, cen zboží, ochoty prodava- V neděli 9. června vzpomenula obec 100. výro- čů a navrhování případné nápravy. Představen- čí narození olešnického rodáka univ. prof. ThDr. stvo SD rozhodlo, že členové, kteří kdysi složili Augustina Neumanna, zakladatele systematic- svůj členský podíl v družstvu 100,- Kčs, musí svůj kých českých církevních dějin. Narodil se 14. podíl zvýšit v době od 1. 12. 1990 do 30. 6. 1991 června 1891 v Olešnici č. p. 23 v rodině majitele doplacením 400,- na 500,- Kčs, případně i více. koželužny. Mladý Alois studoval na 1. české reál- Dohlížecí výbor byl přeměněn v Členskou radu. ce v Brně. Po maturitě vstoupil do řádu augusti- Dne 16. října se potom uskutečnila mimořádná niánů v klášteře na Starém Brně, kde dostal řádo- členská schůze pro nové členy na hotelu Závrší. vé jméno Augustin. Po absolovování bohoslovec- kých studií byl v roce 1916 vysvěcen na kněze. MUDr. Karel Kašpárek čestným občanem Začal se věnovat studiu historie, byl přijat na Kar- Rada obecního úřadu na svém zasedání dne lovu Univerzitu v Praze, kde studoval církevní dě- 15. května schválila návrh udělit našemu rodáko- jiny. V roce 1930 byl povolán na Theologickou fa- vi panu MUDr. Karlu Kašpárkovi Čestné občan- kultu do Olomouce, kde také habilitoval a v roce ství naší obce. Obecní zastupitelstvo tento návrh 1931 byl jmenován docentem československých projednalo dne 29. května 1991 a schválilo. církevních dějin. V září 1934 se stal mimořádným MUDr. Karel Kašpárek poděkoval představitelům a 15. února 1938 řádným profesorem. Ve válce po obce za toto ocenění a pozval celé obecní zastu- uzavření vysokých škol působil ve Studijní kni- pitelstvo na hotel Závrší na pohoštění. Zde vyprá- hovně v Olomouci. Po osvobození se na krátký věl o svém životu v exilu od roku 1948. čas vrátil na fakultu, byl však již nemocen a 26. prosince 1948 zemřel. Pohřben byl v řádové hrob- Registrace pacientů ce na Ústředním hřbitově v Brně. Zanechal po so- V rámci zavádění reformy péče o zdraví obča- bě více než 30 badatelských prací, mnoho studií nů rozhodlo ředitelství OÚNZ Blansko o tom, že a článků. Dvakrát byl poctěn cenou Křesťanské všichni občané mají svobodnou volbu lékaře. Ob- akademie v Praze, v roce 1981 bylo jeho jméno čané byli upozorněni, že v době od 1. února 1991 zařazeno mezi významné osobnosti v kalendáři do 31. března bude prováděna registrace pacien- mezinárodní organizace Unesco. I pro naši obec tů u lékařů. Každý občan přijde s občanským napsal knihy „K šedesátinám spolku divadelních průkazem a zaplatí 20 Kčs. Po tomto datu tedy již ochotníků v Olešnici“, „Olešnice v minulém sto- neplatilo nedávné rozdělení občanů na I. a II. ob- letí“, „Z pamětí rodiny Neumannových“. vod podle silnice Rovečínské a gen. Čápka. Slavnosti 9. června se zúčastnilo mnoho lidí s dalekého okolí. Hosty byli moravský metropoli- Kulturní život ta, excelence arcibiskup ThDr.František Vaňák, Leden začal plesovou sezónu. Plesy pořádali: doc. ThDr. Vojtěch Tkadlčík, děkan olomoucké Myslivecké sdružení, ČSL, Centroflor, Rodičov- theol. fakulty, oba žáci prof. Neumanna, generál- ské sdružení ZŠ, SPO, Lidokov. ní vikář z Brna P. Karel Satoria v zastoupení ne- Koncert Věry Martinové, známé zpěvačky se mocného biskupa, opat Starobrněnského kláštera skupinou GRAM 22. března s programem „Dál P.Vojtěch Tomáš Martinec a další hosté. Slavnost jen vejdi“.

– 227 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 228

Výstava dřevěných hraček Zdeňka Bukáčka, ní teploty do 20 °C, Olešnický potok v průběhu dřevěné galanterie Ladislava Rejenta a keramiky léta téměř vyschl, mezi kameny tekl jen nepatrný Anny Helštýnové od 8. do 14. 4. 91. potůček. Ovoce bylo málo, bylo scvrklé, nedobré, Opereta „Polská krev“ v podání brněnských švestky suchem opadaly. Podzim byl mírný a stá- umělců dne 26. dubna. le suchý. Orat se nedalo, protože se půda sypala Činohra „Šest žen“ autorů Jiřího Suchého a Ji- a nepřevracela. Ozimy nevzcházely. Sníh napadl řího Šlitra v podání Státního divadla v Brně dne 6. prosince o vrstvě 10 cm, ale neudržel se. Po- 26. září. řádná zima začala na Štědrý den s nočními mra- „Večer za strahovskou branou s K.Hašlerem“ - zy -10 °C. hudební vystoupení A. Julínka a dalších sólistů Celkově to byl za posledních 150 let vůbec nej- Hudebního divadla v Brně dne 13. prosince. teplejší rok. Vlivem sucha byla sklizeň obilí o 15 % nižší a okopanin dokonce o 20–30 % nižší. Pohyb obyvatelstva V roce 1991 se narodilo: v Olešnici 14 chlapců, Volby do ČNR a FS 5. a 6. června 11 dívek, celkem 25 dětí. Na dny 5. a 6. června byly stanoveny volby do Toho roku zemřelo: v Olešnici 7 mužů, 18 žen, zákonodárných sborů - České národní rady a Fe- celkem 25 osob. derálního shromáždění. Od 6. května byly na K trvalému pobytu se přihlásilo: v Olešnici 20 obecním úřadě vyloženy seznamy voličů. Od to- mužů, 21 žen, celkem 41 osob. hoto dne byly také vydávány voličské průkazy Z trvalého pobytu se odhlásilo: z Olešnice 9 pro ty občany, kteří chtěli volit jinde. Koncem mužů, 23 žen, celkem 32 osob. května dostali všichni občané hlasovací lístky a informační letáky. Samotné volby proběhly klidně. V pátek 5. června byla otevřena volební Rok 1992 místnost v kulturním domě od 14 hodin. Ve stej- nou dobu byly otevřeny volební místnosti i v ob- Počasí a úroda cích, které byly přičleněny – v Louce, Crhově Začátkem ledna roztál sníh, teploty byly mírné, a Ústupu. mrazů s teplotami nižšími než -5 °C jsme se už Výsledky byly následující: nedočkali. Zima jakoby Novým rokem skončila. zapsaných voličů: Sněhu sice občas trošku napadlo, ale nikdy se ne- do SL - 1 255, do SN - 1 254, do ČNR - 1 254 udržel a roztál. S jarními pracemi se začalo již 10. obálku u voleb dostalo: dubna, půda byla suchá a tvrdá, velmi chyběly do SL - 1 151, do SN - 1 150, do ČNR - 1 150 zimní srážky. Květen byl teplý, jaro přišlo brzy, obálku u voleb odevzdalo: ovocné stromy rozkvetly již v jeho prvních do SL-1 148, do SN - 1 147, do ČNR - 1 147 dnech. Denní teploty často přesáhly i 20 °C. Ří- počet platných hlasů: kalo se, že v červnu přijde ochlazení. Mimořádně do SL - 1 125, do SN - 1 122, do ČNR - 1 117 teplé jaro však přešlo v tropické léto až hlava bo- lela. V červnu neklesala teplota ani v noci pod 10 Hlasování dopadlo následovnû: °C a v červenci a v srpnu bylo mnoho tropických SL SN âNR dnů s nočními teplotami nad 15 °C. Denní teplo- KDU-âeskoslovenská strana lidová 239 236 265 ty přesahovaly 30 °C. Voda byla tak teplá, že ani KDS-Obãanská demokratická strana 222 237 216 koupání moc neosvěžovalo. Ale sucho, hrozné Koalice lev˘ blok - DL,KSâM 152 165 154 sucho postihlo náš kraj. Tráva se začátkem červ- HSD - Spol. pro Moravu a Slezsko 124 146 165 na ještě usušila, ale otavy vůbec nevyrostly. Meze âsl. strana sociálnû demokratická 108 49 37 byly od sluníčka úplně spálené. Obilí začalo zrát Liberálnû sociální unie 56 57 57 koncem července, řepa suchem podeschla, bram- Republikánská strana 46 53 50 bory se pomalu v zemi uvařily. Při vysokých tep- Strana ÏivnostníkÛ, podnik. rolníkÛ 32 29 31 lotách od 8. července až do do 22. srpna vůbec Hnutí dÛchodcÛ za Ïivotní jistoty 28 35 26 nepršelo. Brambory se kupodivu urodily, souse- Obãan. demokratická aliance 51 21 27 dé je však měli strach vybrat teplé ze země a ulo- Obãanské hnutí 10 26 14 žit do sklepů, aby se nezapařily. I v září byly den- Nezávislá iniciativa 15 15 24

– 228 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 229

Klub angaÏovan˘ch nestraníkÛ 17 17 20 Teprve v roce 1985, kdy MNV přistoupil ke gene- Hnutí za sociální spravedlnost 9 11 9 rální rekonstrukci a přestavbě této budovy na tě- Strana pfiátel piva 4 16 7 locvičnu T. J. Sokol, byla přítomnými zedníky při Strana rep. a nár. demokr. jednoty 4 3 4 demoličních pracích nalezena. Objev nebyl přijat Demokraté 92 za spoleãn˘ stát 3 3 6 s nadšením. Vytrhli ji z rámu a přikryli s ní hro- Nár. soc. strana-âs. strana nár. soc. 4 3 5 madu čerstvě vybouraných cihel na přilehlé za- Strana práce a istoty 1 - - hradě. Naštěstí si toho všiml p. učitel Abraham Josef č. p. 156 a podal o tom zprávu na veřejné Celostátně zvítězila ODS v koalici s KDS, na schůzi KSČ večer v Sokolovně. Zástupci MNV slí- Slovensku potom Hnutí za demokratické Sloven- bili, že věc vyřeší. Opona byla nabídnuta Morav- sko, vítězné strany v republikách se výrazně liši- skému muzeu v Brně. V té době však byla nadše- ly svým programem. Zcela zajedno byly v jediné nými občany obce odnesena a uschována na 7 let otázce - rozhodně neopakovat vleklá a neplodná na půdě jednoho občana. Opona se hledala, ale jednání o vyřešení Č - S vztahů. Po několika ne- nakonec se na věc zapomnělo. V roce 1992 bylo úspěšných setkání předsedů vlád obou republik díky péči a ochotě obecního úřadu zajištěno její p. Mečiara Vladimíra a Klause Václava bylo jasné, restaurování. Nelehkého úkolu se ujal místní ob- že k dohodě nedojde. Naše státy se začaly připra- čan pan František Bednář č. p. 440. Plátno, na vovat na rozdělení, což si sousedé v létě ještě vů- němž byla namalována, bylo značně poškozeno, bec nedovedli představit. zejména při okrajích. Muselo být zpevněno, všechny barvy oživeny. Těžkosti byly již s umís- Svatby před oltářem těním celého díla o rozměrech 2,5 m krát 6 met- Dne 1. července vstoupil v platnost nový zákon rů. Nakonec oprava probíhala v průjezdě domku č. 234/92 Sb., kterým se mění a doplňuje dosud č. p. 262 p. Doskočilové Františky, opravy trvaly platný zákon o rodině. Kromě jiných je v tomto 4 měsíce - od června do konce září. Náklady čini- zákoně ustanovení, které umožňuje uzavírání ly 20 000 Kčs. Opona byla potom umístěna na čel- manželství církevní formou. Dosud platilo, že ná- ní stěnu Katolického domu, aby nám připomína- boženské obřady mohly být uskutečněny až po la již jedinou památku na Olešnické divadlo. uzavření manželství před obecním nebo měst- ským úřadem pověřeným vedením matrik. Učíme se podnikat Vstoupilo v platnost dnem 1. ledna 1950. Tenkrát Když nastoupila v únoru 1948 nová vláda KSČ, byl první sňatek 14. ledna 1950 na obecním úřa- považovala za jeden z prvních úkolů zničit všech- dě v Olešnici. Zpočátku bývaly svatby na radnici ny soukromé živnosti v zemi, a to i přes své sliby, v úřední dny a „hlavní“ svatba potom v sobotu že je bude podporovat. Soukromí zemědělci v kostele. V šedesátých létech se již obě svatby a živnostníci byli nuceni kupovat potraviny bez odbývaly v sobotu s veškerou parádou- z radnice potravinových lístků (mnohem dražší než potra- přímo do kostela, nebo pouze občanský sňatek. viny na lístky) a tak postupně živnosti zanikaly. Změnou zákona o rodině dochází k zrovnopráv- Lidé na vesnici tak ztráceli jediné služby, které nění obou forem sňatků. První církevní sňatek měli, téměř bez náhrady. Obchodní ruch doslova v místním kostele sv. Vavřince měli 25. července vymíral. Listopad 1989 přinesl zpět možnosti snoubenci Marian Filip, U Lamberka č. p. 478 podnikání. Ve městech to bylo hned poznat. Na- a Ludmila Nedělová ze Lhoty u Olešnice č. p. 7. še obec zatím ještě spala. Pamětníci starých dob již sami neměli síly nebo již nežili mezi námi. Divadelní opona Mladým k tomu chyběla někdy odvaha, někdy Když byla stará divadelní budova 27. června peníze a zkušenosti. Mezi první živnosti patřilo 1938 nabídnuta ke zbourání Josefu Konrádovi otevření hospody p. Dufka Josefa v pronajatých z Olešnice, byl divadelní archív zčásti prodán ob- prostorách koupaliště Olešnice v květnu 1990. ci, šatna rozdělena mezi spolky „Sokol“ a „Orel“. Restaurace se těšila celkem oblibě i přes stísněné Opona, malovaná v letech 1878 - 1879 malířem poměry a nevyřešené sociální zařízení, i když ji Antonínem Bohdanským z Poličky, byla napnuta někteří občané přezdívali „Žumpa“. Pro malé do rámu a uložena v Katolickém domě. Vydržela zkušenosti podnikatele s hospodařením a po těž- otočena obrazem ke stěně na jevišti téměř 50 let. kostech s placením nájmu OÚ a faktur dodavate-

– 229 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 230

lům byla po roce provozu uzavřena. Po zaplacení vozovny Lidokov 05 č. p. 229. Zaměstnává 13 děl- dluhů a provedení nezbytných stavebních úprav níků, zboží dodává firmě Houdek Praha, Neu- bylo zařízení pod názvem „U lucerny“ znovu mann Odolena Voda a Orgip Letovice. v roce 1992 otevřeno p. Noskovou, bývalou ser- Autoopravna Kintr Luboš - podnikatel odešel vírkou tohoto zařízení. Ani té se však nejlépe ne- 1. března 1991 z opravny v Kunštátě a k témuž dařilo. Občané bydlící v okolí si stěžovali na ru- dni zřídil ve svém domě ve Křtěnově autoopra- šení nočního klidu. Podnik byl na jaře 1993 uza- vnu pro všechny druhy osobních vozidel. V úno- vřen. ru 1993 zřídil novou opravnu v Domě služeb OÚ Boutique Patricie byl otevřen v září roku 1990 č. p. 25 ve dvoře. Od 1. července 1993 zde pracu- v domě p.Vodičky Jana č. p.16 jeho zetěm z Brna jí 2 zaměstnanci. Provádějí veškeré opravy mimo p. Doležalem. Nabízel velký sortiment svetrů, po- lakýrnických prací a prodávají i náhradí díly. zději i elektroniky a spotřebního zboží. V roce Jurate - rodina Kintrova č. p. 227 otevřela 16. 1991 byl obchod majitelem uzavřený. dubna 1991 v pronajatých prostorách ZD Olešni- Krejčovství Gabriel Berki - mladý chlapec zre- ce č. p. 117 v přízemí bufet. Zabezpečovala prodej novoval přízemní místnosti domu č. p.26 p. Ma- obědů a potravin. Později byla otevřena druhá rie Fialové a zřídil zde zakázkové dámské a pán- prodejna potravin 6. října 1992 v pronájmu u Hře- ské krejčovství. Otevřeno bylo 20. srpna 1990, na bíčků č. p. 111. zakázkách pracoval sám. Provozovna JEKA č. p. Modrotisk Danzingerovi č. p. 175. Výroba mod- 129 byla založena dne 1 .listopadu 1990 paní rotisku v tomto domě má tradici již z minulého Ludmilou Ježkovou z Kunštátu. Provozovna Vku- století. Výroba byla násilím přerušena v 50tých su Brno - výrobního družstva měla být likvidová- letech. P. Danzinger musel dojíždět do textilní to- na. Majitelka si provozovnu proto pronajala i s 9 várny ve Víru. Po přijetí zákona o lidové výrobě z 11 zaměstnanců. V listopadu 1991 zařízení od- v roce 1960 se ke své výrobě vrátil a modrotisk koupila a zřídila vlastní prodejnu Jeka na náměs- dělal pod Ústředím umělecké lidové výroby Uh. tí v domě p. Tichého č. p.123. Od 1. ledna 1993 Hradiště. Tato firma rozhodla, že výrobu k 1. čer- dostává podnik nový název „Linda“. vnu 1991 zruší. Od tohoto dne manželé Danzin- Uzeniny - Šutera František č. p. 290 zbudoval gerovi již pracují samostatně. Zakázkové šití - po svém odchodu ze závodu JP masný Olešnice Procházková Ludmila a Kselíková Iveta otevřely 1. ledna 1990 za provozu ve svém domě udírny dne 1. června 1991 v domě č. p. 85 u Procházků a porážku vepřového a hovězího dobytka. Zamě- šití zakázkových pánských i dámských oděvů. řil se na výrobu uzenin, na Žďársko, Blansko, Svi- Zakázkovou výrobu ukončily k 1.lednu 1993, kdy tavsko, a do Brna dodává 45 druhů výrobků. Pra- přešly na šití oděvů větších sérií pro firmu Mik- cují zde 4 zaměstnanci. V prosinci 1992 byla zří- Vik Brno. zena prodejna masných výrobků v mobilní buňce Agrobanka – pobočka podniku Agrobanky Br- na zahrádce domu. no byla původně zřízena ve správní budově ZD V roce 1991 pociťovala obec výrazně nedosta- Olešnice v č. p. 117 pro potřeby družstva. Ustave- tek konkurenčních prodejen hlavně potravin, ne- na byla 1. července 1991. Postupně začali jejích boť docházelo k velkému nárůstu cen a mono- služeb využívat i soukromí zemědělci a ostatní polním prodejcem byla stále SD Jednota Boskovi- podnikatelé. Pracuje zde 1 zaměstnanec. ce s nákupním střediskem Moravan č. p. 120 - Truhlářství Bělehrad - Bělehrad Jiří zřídil ve 121. Na změnu poměrů museli sousedé ještě rok svém domku č. p. 183 od 1. října 1991 truhlářskou počkat. V roce 1991 vznikly tyto prodejny a fir- dílnu, ve které provádí veškeré truhlářské práce my: Pneuservis Krejčí - Krejčí Josef zrenovoval po pro zákazníky. Vyrábí rovněž objímky na sluneč- rodičích provozovnu v domě č. p. 35 získanou níky určené na vývoz do Německa. Od října 1992 v restituci. Zařízení dílny, kterou užíval podnik s ním pracuje i bratr Jaroslav Bělehrad, provádě- Pneuservis Brno, bylo hodně poškozené, provoz jící zámečnické práce. potřeboval velké opravy. Otevřeno bylo 4. února Zednické práce - od 1. října 1991 začal Jaroslav 1991. V průběhu roku 1991 rozšířila firma pro- Baka samostatně provádět veškeré zednické a ob- gram i na výrobu drátěných košíků a různých do- kladačské práce. Zaměstnává 2 pracovníky. plňků a pronajala si k tomu prostory Domu slu- Běla - paní Bělehrádková Eliška z Rozseče žeb od OÚ a od 1. ledna 1993 prostory bývalé pro- otevřela dne 22. října 1991 v přízemních prosto-

– 230 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 231

rách Domu služeb č. p. 25 prodejnu metrového robky prodávali prodejně. Postupně se zde obrat textilu, textilní galanterie, obuvi a některého dro- snižoval a vinou konkurence upadl a provoz byl gistického zboží. zastaven. Truhlářství – p. Blaha Miroslav otevřel ve svém Maso – uzeniny Králová Anna – dne 1. března domě č. p. 81 truhlářství. Zařízeno bylo v prosto- převzala prodejnu masa p. Anna Králová v proná- rách, které již dříve sloužily svému účelu. Vyrábí jmu u p. Říhy. Prodává masné výrobky řezníka p. nábytek a další práce se dřevem na zakázku. Štěpánka Pavla z Trpína. Ve druhé polovině roku 1991 začala Jednota Maso uzeniny JP masný Olešnice - dne 24. SD Boskovice rušit u nás prodejny přinášející května 1991 byla otevřena prodejna masa a uze- menší zisky. Postihlo to hlavně železářství č. p. nin v závodě JMP masný Olešnice č. p. 29 z pro- 27, kam Jednota přestala dodávat nové zboží, stor bývalého skladu se vchodem z ulice Křtě- koncem roku proběhl výprodej se slevou novská. Prodejna se od začátku provozu stala vý- a v březnu 1992 byla prodejna bez náhrady uza- raznou konkurencí družstevní prodejně u Říhů, vřena. ale také donedávna jediné prodejně masa v sute- Papírnictví stejný osud již nepotkal. Prodejna rénu obchodního domu Moravan SD Jednota byla sice 30. října 1991 uzavřena. Prodavačka pa- Boskovice. ní Petrželková Naďa již 4. listopadu 1991 otevře- Klempířství - pan Žíla František otevřel 1. ledna la ve stejných prostorách vlastní obchod s plným 1992 ve svém domě č. p. 28 dílnu pro klempířské sortimentem papírnictví. práce v renovovaných prostorách sloužících dříve Potraviny KKH - na podzim roku 1991 začaly témuž účelu. Výrobky především stavebního úpravy přízemních prostor OÚ č. p. 21, bývalé klempířství jsou dodávány do širokého okolí. Čápkovo, kde nedávno ještě bývala klubovna Obědy pro občany – Základní škola se rovněž SSM, na obchod s potravinářským zbožím. Otev- přihlásila k podnikání. Od 6. ledna 1992 se zača- řeno bylo 16. prosince 1991. Tímto dnem začala ly vařit obědy pro občany, zejména důchodce. vážná konkurence prodejně potravin v nákupním Vyřešil se tak problém se zaměstnáním všech ku- středisku Moravan. Rodina Kolářova č. p. 455, chařek, neboť počet strávníků - školních dětí po- provozující tuto prodejnu, otevřela 2. února 1992 klesl z důvodu zdražení obědů ze 3,- Kčs (mlad- v místě zrušené prodejny Elektro v domě u Stej- ší) a 3,20 Kčs (starší žáci) na 6,- Kčs (mladší) skalů (pronájem) č. p. 95 druhou prodejnu sorti- a 6,50 Kčs (starší žáci). Cena obědů pro důchod- mentu elektro, částečně kovo a domácích potřeb. ce stanovena na 13,- Kčs. Dne 8. března 1993 otevřeli hostinec „Na poště“, Pekařství – po obci se hodně mluvilo o tom, že který byl v restituci vrácen Společnosti Katolické- i Motyčkovi se „chystají“. Byl tu problém, se sta- ho domu. Kolářovi jej provozují v pronájmu. Před rou pecí to už nešlo, musela se v zimě budovat restitucí zde byl bufet SD Jednota Boskovice. rychle nová. Dne10. února 1992 jsme se dočkali V roce 1992 vznikla celá řada nových firem pěkného voňavého chleba a rohlíků. Vždyť se ne- a prodeje, které konkurovaly nejen Jednotě, ale peklo od roku 1986, kdy p. Motyčka Miroslav st. brzy i samy sobě. č. p. 18 odešel do důchodu. Sám vzpomíná, že je- Maso uzeniny u Říhů - 1. ledna 1991 otevřelo ho babička byla schovankou u Frolichů č. p. 123, ZD Olešnice vlastní prodejnu masa u Říhů č. p. 74 kde se peklo od roku 1913. Tam se péci naučil i je- na Vejpustku. Snahou družstev v roce 1990 bylo ho otec. Ten zakoupil později dům č. p. 18 a zbu- zbudovat vlastní prodejny masa, ale i porážky doval zde pekárnu. Soukromě se peklo do roku a výrobny, neboť masokombináty vykupovaly 1950. Pak se pokračovalo pod pekárnou Bystřice, (včetně Olešnické JP Masna) jateční dobytek pod později Blansko. Dnes peče se synem a vnukem cenou výrobní. Naše družstvo se souhlasem pana Miroslavem. O zboží je velký zájem, prodejci po- Říhy Stanislava využilo zachovalou prodejnu ma- mocí Motyčkovic pečiva získávají zákazníky. Pro- sa v jeho domě. V přilehlých prostorách zbudo- tože Jednota v Moravanu jeho výrobky moc při- valo na svůj náklad porážku pro vepřový i hovězí dražovala, přestalo se tam jeho zboží po měsíci dobytek ve druhé polovině roku 1990 a začátkem dodávat. roku 1991. V prodejně a na porážce bylo zaměst- Obuv - ing. Lopour Petr č. p. 415 otevřel dne náno 5 lidí. Od září 1992 pracovali již řezníci sa- 22. února 1992 v pronajatých prostorách (bývalá mostatně - od družstva dobytek kupovali a vý- síň tradic) správní budovy ZD č. p. 117 ve dvoře

– 231 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 232

prodejnu obuvi a galanterního zboží. Zaměstnává chod se smíšeným zbožím ve vlastním domě po zde 1 prodavačku. prarodičích č. p. 151. Rodina provedla veškeré ře- Contex Olešnice - paní Jitka Ostrá č. p. 75 otev- meslné práce svépomocí. řela 21. dubna 1992 ve svém domě prodejnu fir- Smíšené zboží - p. Rounová Vladimíra otevřela my Contex Letovice. Sama zde prodává, firma je obchod 17. listopadu 1992 ve vlastním domku č. v pronájmu. Po listopadu 1989 se u nás rozšířily p. 568. Prodává potravinářské zboží, ovoce a ze- obchody s oblečením „z druhé ruky“, dovezeným leninu v suterénní části domku určené původně ze západní Evropy. Naši sousedé za tímto levným pro garáž. zbožím museli cestovat jinam, hlavně do vyhlá- Firma Blaha - rozvíjela obchodní činnost pře- šené prodejny Letedo v Kunštátě. Od dubna má- devším v Boskovicích, Lysicích a jinde. Pan Blaha me tedy výběr i doma. Oldřich z Crhova otevřel i v Olešnici na náměstí Pemiko - p. Konečný Miroslav založil svoji fir- v pronájmu u Náhlíků č. p. 92 obchod elektro 1. mu Pemiko a otevřel 26. dubna 1992 obchod tex- prosince 1992 s elektrotechnickým a kuchyň- tilu, drogistického zboží a bižuterie v pronajatých ským zbožím. Druhý obchod se železářským prostorách bývalého obchodu oděvy u Podlip- zbožím a koberci otevřel dne ných č. p. 88 na náměstí. Vnitřní úpravy provedl 19. prosince 1992 v pronájmu domu pana Jose- svépomocí. Současně byly prováděny práce na fa Fučíka č. p. 164 v místnostech bývalé hospody přestavbě domu u Pešů č. p. 274 na další obchod. zvané „Na Habeši“. Po přerušení prací v důsledku nesrovnalostí se Gloria Viktoria – OÚ po celoročním shánění zá- stavebním úřadem zde byl otevřen obchod s po- jemců o Nákupní středisko – druhou část sepsal travinami 1. července 1992 a v prosinci další ob- s firmou Gloria Viktoria spol. s r. o. z Brna 23. říj- chod se zaměřením na zdravou výživu. Firma za- na 1992 kupní smlouvu. Tato firma zahájila pro- ložila i stavební skupinu, která v počtu 6 zaměst- dej šité konfekce a dalšího spotřebního zboží dne nanců prováděla různé adaptace domů, stavbu 5. prosince 1992 v 8.00 hod. Zahájena byla také čistírny Sodovkárny Olešnice, restaurace u Ond- výroba šité konfekce na zakázku. Zájem o zboží riků, úpravy zdravotního střediska a další. však nebyl, bylo příliš drahé. Navíc se ukázalo, že Večerka - dne 23. května 1992 otevřela v býva- podnikatelky nejsou ochotny zaplatit za uvedené lé garáži vlastního domku č. p. 487 p. Kisová Ma- objekty. Začalo dlouhé a těžké jednání OÚ „s vy- rie prodejnu smíšeného zboží, drogerie, domá- kutálenými“ podnikatelkami, které skončilo je- cích potřeb, ovoce a zeleniny. Pro zákazníky byla jich soudní výpovědí z objektu. Nakonec objekt prodloužena otevírací doba i o sobotách a nedě- samy vyklidily den před 11. prosincem 1993, kdy lích. bylo stanoveno soudní vystěhování. Masna Karel Čápek a syn - na základě vypraco- D - klub - s velkou zvědavostí čekali sousedé na vaného privatizačního projektu byla bývalá Mas- otevření hospody, kterou ve svém rodinném na vrácena zpět původnímu majiteli ke dni 1. srp- domku č. p. 336 budoval p. Ondřej Ondrik. Na na 1992. Pan Karel Čápek převzal celý závod č. p. rozdíl od prvního podnikatele v tomto oboru 29 a č. p. 176 se všemi 96 zaměstnanci a všemi v obci měli manželé Ondrikovi dlouholeté zkuše- pohledávkami a dluhy podniku. Byla to podmín- nosti s vedením restaurací v Šebetově, Hodoníně ka, kterou kladl Fond národního majetku. (motorest) a Štěpánově (hotel). V den otevření Majitel ihned přistoupil k přístavbě nových 26. prosince 1992 hosty překvapily pěkné interié- udíren a narážkárny a ty vybavil novým techno- ry stylové restaurace a kvalitní jídla, která se zde logickým zařízením. Nyní buduje novou bourár- připravují. Zaměstnány jsou i obě děti vyučené nu hovězího a velkou bourárnu vepřového dobyt- v oboru. ka. Pneuservis autoopravna - p. Karel Gheorghe Autoklempířství - pan Schuster Pavel otevřel otevřel dne 1. ledna 1993 novou dílnu pneuservi- v zakoupeném domě u Vrbků č. p. 288 autoklem- su, autoklempířských a údržbářských prací v no- pířskou dílnu 10. srpna 1992. Provádí zde veške- vé dílně postavené na Matonohově zahradě za ré opravy automobilů, autoklempířské práce evangel. hřbitovem. V roce 1991 byly hotovy zá- a hlavně lakýrnické práce na osobní automobily. klady a následující rok stavba dokončena. Smíšenka Lenka - paní Lenka Sedláková otev- Kovomont - pan Slavíček Josef č. p. 546 otevřel řela s pomocí svých rodičů 11. listopadu 1992 ob- dne 1. února 1993 novou prodejnu Kovomont

– 232 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 233

v části pronajatých prostor provoz. Lidokov - ma- Restituční oříšek jitele p. Konráda Jiřího č. p. 229. Vedl velký výběr Že olešnická TJ Sokol užívala ke své činnosti hutního materiálu, zámečnického, železářského Sokolovnu, starou obrovskou budovu, na jejíž a topenářského zboží. Protože podnikatel naku- údržbu neřkuli nutnou opravu neměli ani sil ani poval zboží s daní, byly ceny vysoké a zákazníků peněz, bylo všem občanům dobře známo. Že jim málo: prodejna ukončila provoz již v létě roku MNV vyšel vstříc přestavěním Osvětové besedy 1993. na menší tělocvičnu s méně náročnou údržbou Kadeřnictví – po zrušení domu služeb jako a provozem bylo známo také. Vítáno bylo i roz- drobné provozovny OÚ otevřela kadeřnice p. hodnutí zbudovat krásný kulturní dům v obci ze Lenka Mudrychová dne 1. ledna 1993 v 1. po- Sokolovny, když na to bylo možno sehnat státní schodí domu služeb kadeřnictví v pronajatých dotaci. Nedořešilo se však vlastnictví těchto ob- prostorách OÚ. Zajišťuje služby pánského a dám- jektů a nikdo nepředpokládal, že přijde listopad ského kadeřnictví. roku 1989. Společnost katolického domu volala Biokosmetika - paní Dvořáková Ivana z Bystré- po vrácení neprávem zabraného majetku domu č. ho si pronajala 2 místnosti domu služeb v příze- p. 80 změněného na Osvětovou besedu a posléze mí od OÚ k provozování služeb kosmetických tělocvičnu. TJ Sokol volala po své tělocvičně masáží, líčení a dalších služeb včetně nabídky a obec byla nešťastná z vlastnictví Kulturního do- značkové kosmetiky „Avon“. mu č. p. 157 býv. Sokolovny, neboť státní dotace Služby zajišťuje ve středu, ostatní dny potom na kulturu nestačila ani na pokrytí provozu této v Bystrém. Otevřeno 1. 9. 1993. budovy. Od roku 1990 probíhala vleklá jednání Levný textil - p. Simajchl Petr z Bystrého otev- mezi všemi třemi stranami. Plenární zasedání řel 1. listopadu 1993 v Olešnici druhý obchod Obecního zastupitelstva drobného sortimentu v pronajatých prostorách 26. února 1992 zrušilo smlouvy uzavřené mezi ZD Olešnice. Tento podnikatel však nepracuje MNV a TJ Sokol z 15. října 1985 o převzetí - vý- pod jinou firmou. Zboží si sám zajišťuje z Ostra- měně budov Sokolovny a Osvětové besedy mezi vy, Prahy či přímo z Německa. TJ a MNV. Skutečností ovšem zůstalo, že vlast- Hotel Závrší - Jednota SD Boskovice rozhodla nictví budov jako takových se tímto aktem nezru- i o prodeji hotelu Závrší na náměstí č. p. 91. Sta- šilo. Společnost katolického domu byla založena lo se tak 9. března 1993 v 9.00 hodin, kdy byli . V restituci jí byl vrácen domek č. p. 207, který všichni zaměstnanci propuštěni, hotel prodán obývá pan Leopold Penka a č. p. 464 - bufet. Jed- a všichni zaměstnáni novým majitelem - firmou nání o vrácení domu č. p. 80 pokračovala. Zú- B.M.K. Ivančice, společností s ručením omeze- častněné strany později v jednáních pokračovaly ným. Dne 1. června 1993 hotel odkoupil od této prostřednictvím právních zástupců a majetkové společnosti jeden z jejích společníků p. Šlapan- spory nejsou dosud vyřešeny. Obec se snažila ský. Hotel po určitých potížích 1. listopadu 1993 kulturní dům předat zpět TJ, odmítla jej předat opět převzala společnost B.M.K. České obci sokolské. TJ budovu č. p. 157 po jed- Sodovkárna Olešnice - patřila Jihomor. pivo- náních odmítla převzít z důvodů, že ji po úpra- varům a sodovkárnám Brno a. s., odštěpnému vách nelze užívat k tělovýchovné činnosti a navíc závodu Pivovar Černá Hora jako provozovna nemá prostředky na její provoz. 044. Dne 1. 7. 1993 přešla do soukromých ru- kou. Byty č. p. 89 a č. p. 90 byly vráceny v resti- Nový ředitel ZŠ tuci a zbytek odkoupen a založena společnost Své působení na ZŠ Olešnice ukončil 30. červ- Olli Olešnické limonády spol. s r. o. Jednateli na 1992 p. ředitel Jílek Jan v souvislosti s odcho- společnosti jsou ing. Tomáš Hawerland a MVDr. dem do důchodu. V konkurzu na uvolněné místo Petr Hawerland z Brna. Zaměstnáno je 27 lidí. ředitele zvítězil pan Vladimír Hél, mladý učitel V roce 1993 byla přistavěna regenerační stanice z Letovic, který působil na místní škole jeden rok louhu. ve funkci zástupce ředitele. Novou zástupkyní ře- Provaznictví - paní Matylda Komoňová otevře- ditele pověřena od 1. září 1992 p. učitelka Kohou- la 1. listopadu 1993 provaznictví v domě č. p. 287. tová Alena působící na škole 4 roky. Vyrábí zboží dle přání zákazníků. Tradice výroby II. festival ZUČ výchovných ústavů v Olešnici tohoto zboží jsou v domě č. p. 287 dlouhé. Ve čtvrtek dne 14. května 1992 byl uskutečněn

– 233 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 234

v našem kulturním domě Festival zájmové umě- ší jednání za účelem vydání povolení stavby. Pří- lecké činnosti výchovných ústavů České republi- tomni byli zástupci obecního úřadu, dodavatelé ky. Uspořádal jej VÚM Olešnice z pověření stavby a všechny zainteresované strany a občané. MŠMT ČR Praha za spolupráce ŠÚ Blansko a sa- Dne 1. června 1992 nastoupila firma Ekoingstav mozřejmě i pomoci Obecního úřadu Olešnice. I. na přípravné práce. Byla zbudována příjezdová ročník proběhl v minulém roce ve Velkém Mezi- komunikace, zatlučeny larzenové stěny, postave- říčí. Celodenní program byl pracovníky VÚM pod na provozní budova a vyhloubena jáma čistírny. vedením ředitele PhDr. Jana Fadrného pečlivě Dále byla hloubena rýha pro uložení trub kanali- připraven. Vystoupily v něm soubory z mnoha začního sběrače od Masny Olešnice. Celkem bylo koutů naší vlasti - Podbořan, Liberce, Velkého proinvestováno 8,6 mil. Kčs. Meziříčí, Boskovic, Višňového, Chrastavy, Brna, Plynofikace obce - obecní úřad činil četné kro- Vrchlabí, Bystřice p. Hostýnem a samozřejmě ky k tomu, aby byly zajištěny finanční prostředky i z Olešnice. Po dopoledním a odpoledním pro- na dokončení plynofikace obce současně při jed- gramu proběhla pro účastníky diskotéka a vyhlá- nom kopání kanalizace na novou ČOV. Byla sna- šení nejlepších spojené s předáním cen. Součástí ha dosáhnout začlenění obce s okolím do ChKO festivalu byla i výstava výtvarných a ručních pra- Žďárské vrchy či chráněné oblasti Halasovo Kun- cí dětí. štátsko, což by pomohlo k získání dotací na ply- nofikaci. Jednání však nebyla úspěšná. Budovatelské úsilí v obci - Obecní úřad musel převzít do majetku kino Možnosti budování byly pro obecní úřad znač- Panorama, aby jej udržel v provozu, neboť okres- ně omezené vlivem snížených dotací z okresu. ní správa kin byla zrušena. Ty byly občanům přiděleny „na hlavu“ - každé - Plynové vytápění ZŠ - již koncem roku 1991 obci podle počtu obyvatel. Peníze „ubyly“ větším byly zakoupeny kotle pro plynové vytápění školy. obcím, které provozovaly kulturní domy, kina, Na jaře se započalo s výstavbou plynové kotelny školy atd. Naše obec dostala místo původně navr- na půdě školy. Práce byly ukončeny 26. srpna. hovaných 3,245 mil. Kčs pouze 2,646 Kč. Přes ty- - Obec úřad dal vyčistit koryto jalového potoka, to potíže byla maximální snaha i v roce 1992 rea- který v minulosti zásoboval vodou koželužnu lizovat plánované akce. Do konce září byly ukon- a Hlouškův mlýn. čeny všechny práce na opravě fasády školy - Byla opravena zeď naproti nákupnímu stře- a výměnách okapových žlabů. Opraven a vyčiš- disku, aby se i vzhled náměstí zlepšil. těn byl i septik. - Obecní úřad převzal do svého vlastnictví bý- Čistírna odpadních vod valé obecní lesy v celkové výměře 104 ha. Bylo Snahou obce bylo konečně zahájit výstavbu rozhodnuto vstoupit do Sdružení pro hospodaře- čistírny odpadních vod. V minulých letech pro- ní s lesy. Uvedené sdružení bylo založeno na val- běhlo na toto téma mnoho jednání, do závěru se né hromadě v Kunštátě dne 23. března 1992, tam však nepodařilo dovést. Nyní, kdy se všude ubí- bude mít rovněž svoje sídlo. Starosta naší obce rají peníze, mnoho lidí úspěchu tohoto snažení byl zvolen do dozorčí rady této společnosti s. r. o. nevěřilo. Péčí OÚ a konkrétně starosty obce p. Neumanna se nakonec podařilo po jednáních Pohyb obyvatelstva v Brně a v Praze přímo u ministra získat potřeb- V roce 1992 se narodilo 9 chlapců, 12 děvčat, né finanční prostředky. Dne 22. dubna proběhlo celkem 21 dětí. Toho roku zemřelo 7 mužů, 5 na OÚ jednání o sdružení finančních prostředků žen, celkem 12 osob. K pobytu se přihlásilo 15 na její výstavbu olešnickými podniky ve výši 18 mužů, 14 žen, celkem 29 osob. Z trvalého pobytu 264 mil. Kčs, zbytek uhradí stát. Zahájení stavby se odhlásilo 11 mužů, 9 žen, celkem 20 osob. se však na poslední chvíli zkomplikovalo tím, že p. Kintr ze Křtěnova odmítl povolit zřízení příjez- Rok 1993 dové komunikace na stavbu přes své pole. Začala vleklá jednání s majitelem pozemku, uvažovalo Jsme Česká republika se i o budování příjezdové komunikace lesem Zápis roku 1993 musíme začínat oslavami Sil- Horka. Nakonec byla jednání s p. Kintrem úspěš- vestra a příchodu Nového roku 1993. Většina ná a OÚ si oddechl. Dne 26. května proběhlo dal- z nás slavila tuto událost doma s rodinou při sle-

– 234 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 235

dování programu televize. Byl to vstup do Nové- zemědělci měli obavy z velikého sucha, bídy, pro- ho roku se dvěma novými státy Českou republi- tože dešťových srážek bylo velmi málo.Výsledek kou a Slovenskou republikou. Celá Evropa sledo- byl pro mnohé velkým překvapením. Úroda byla vala s obavami, jak rozdělení nakonec dopadne. nadprůměrná jak u obilí a u ovsa, tak i u bram- Vždyť v nedaleké Jugoslávii se bojuje již několi- bor, kde vycházely dokonce rekordní výnosy 350 kátý rok. Tu noc bylo většině občanů, zejména q po hektaru. Bramborárna v Rozsíčce byla napl- těch starších spíše úzko. Sledovali v televizi pří- něna k prasknutí. Uskladněno bylo celkem 10 560 mé přenosy obrovského nadšení bývalých spolu- t vypěstovaných brambor. Toho roku byla bram- občanů ze Slovenska, jejich nadšení ze samostat- borárna plně využita naposledy. Aby byla výroba nosti a některých i ze svobody po více jak 70 le- brambor rentabilní, musely se prodávat nejméně tech. za 2,70 Kč. Při nadúrodě byly prodejné pouze za Probudili jsme se v novém menším státě a za- 1,20 Kč až 1,70 Kč. Zbylých 1 500 tun se v dubnu čali si zvykat na označení peněz Kč místo Kčs. a květnu následujícího roku prodávalo za 0,15 V únoru se všechny bankovky používané v České Kč, jen aby se vyprázdnily sklady. republice musely označit kolky z důvodů odliše- Teprve 26. září přišla opět náhlá a trvalá změ- ní od bankovek slovenských. Nové české bankov- na počasí. Jestliže se v polovině září ještě mohlo ky byly velmi rychle připraveny do oběhu, jejich pracovat na zahrádce v tričku, poslední zářijové vydání se však stejně protáhlo až do měsíce září. dny už byly vytrvalé ranní mrazíky. Říjen byl vel- Od ledna byla zavedena nová daň z přidané hod- mi deštivý, ale vláhový deficit zdaleka nevyrov- noty a došlo k růstu cen o 21% a inflace o 20,3%. nal. Dne 11. listopadu napadl první sníh a konec Naše spoluobčany silně postihlo plošné zrušení listopadu byl s teplotami kolem -10 °C. V prosin- všech slev na jízdné do zaměstnání. V této době ci napadl nový sníh, který před vánocemi roztál. jich ještě mnoho (asi 380 občanů) dojíždělo za V západní Evropě byly v té době katastrofální po- prací do Kunštátu, Letovic, Boskovic, Velkého vodně, které postihly mnoho měst. Tresného a jinam. V Olešnici se poprvé začíná objevovat problém nezaměstnanosti. Však byla Olešnické kino a knihovna toho roku nejvyšší z celého okresu. Družstvo Li- Z rozhodnutí okresního úřadu byla v roce 1992 dokov zrušilo svoji provozovnu na Křtěnovské ukončena činnost okresních kulturních zařízení. ulici a nástupnická firma Agroplast měla zájem Do jejich péče spadaly všechny lidové knihovny jen o práci necelé poloviny zaměstnanců. Mnoho a kina. Okresní kulturní středisko zabezpečovalo zaměstnanců bylo propuštěno ze zemědělského odborné školení vedoucích těchto zařízení, tech- družstva, které procházelo rozsáhlou transforma- nickou i metodickou pomoc pracovníků kin a kni- cí, Sodovkárna Olešnice pracovala mimo letní se- hoven. Obec Olešnice ihned požádala o jejich zónu pouze 2 - 3 dny v týdnu. převzetí do majetku obce a na svém zasedání obecního zastupitelstva 17. prosince 1992 roz- Počasí a úroda hodla, že se pokusí udržet jejich provoz v ne- Nový rok začal pořádnou zimou. V prvním led- ztenčené míře, třebaže bude ztrátový. Provoz ki- novém týdnu bylo poctivých -15 °C. V druhé po- na byl realizován bez jakéhokoli přerušení. Ceny lovině ledna přišlo oteplení s táním sněhu. Další vstupného byly 15,- Kč až 18,- Kč. Byly podstatně zima přišla v polovině února, napadlo 20 cm sně- nižší než ve velkých městech, aby se udržela kli- hu a k nim začátkem března dalších 10 cm sněhu. entela diváků. Promítá se pravidelně každou stře- V polovině března roztál a všem se zdálo, že je zi- du a pátek. V létě se navíc realizuje tradiční letní ma za námi. V posledních březnových dnech kino na zahradě kulturního domu. Letní kino však udeřila nová v pořadí již šestá zima s novým proběhlo od 23. do 27. července. Plátno a potřeb- sněhem, který se udržel až do 14. dubna. né zařízení si na tuto dobu obec zapůjčuje, hned Po tomto dni nastalo prudké oteplení, krásné po promítání jej musí obětaví pracovníci našeho jaro, které umožnilo ještě dubnové práce na za- kina složit a vrátit. hrádkách. V květnu bylo hezké teplé počasí bez Místní knihovna byla slavnostně otevřena v re- velkých teplotních rozdílů. To se udrželo s výjim- žii obce 17. května 1993. Je otevřena vždy v pon- kou dvou posledních červencových týdnů až do dělí a úterý odpoledne a každý poslední pátek 26. září. Děti si užily koupání a sluníčka dost. Jen v měsíci. Půjčovné bylo obcí stanoveno pouhou

– 235 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 236

1,- Kč za knihu pro děti a důchodce a 2,- Kč pro ský karneval a sezóna byla zakončena plesem dospělé. Dětí a dospělých však dochází do kni- Klubu křesťanské mládeže. hovny čím dál méně. Více sledují televizní pořa- 27. března se v kulturním domě uskutečnil dy a věnují se jiné zábavě než četbě knih. koncert Swing Bandu Josefa Břenka. V neděli 16. května proběhla oslava svátku matek s kulturním Daňová přiznání programem dětí místní mateřské a základní školy V roce 1992 byl přijat nový zákon č. 338/92 Sb. a mládeže zdejšího výchovného ústavu pro mlá- Upravoval zcela nově daně občanů z nemovitostí, dež. Na 19. prosince připravila KDU ČSL v Oleš- staveb a z pozemků. Nabyl účinnosti od 1. ledna nici vánoční koncert. V pěkném programu vy- 1993 a dotkl se doslova nás všech. Stanovil po- stoupili členové kapely Koroužanka. vinnost každému vlastníku bytu či domku, stav- by a pozemků nahlásit výměru užívané obytné Rok 1994 plochy či pole. Tiskopisy k tomuto účelu vydané finančními úřady byly dost složité. Proto byli na Počasí a úroda každý vyškoleni pracovníci, kteří měli s vyplňo- Také tento rok patřil k suchým a teplým. Le- váním dokladů pomáhat, aby mohly být odevz- den byl téměř bez sněhu, noční mrazíky nepře- dány do 15. května 1993 a na základě toho zapla- kročily -8 °C a přes den bylo vždy nad nulou. ceny daně do 31. května 1993. Vše se většinou po- Mrazů kolem -10 °C jsme se dočkali až koncem dařilo stihnout, žádné problémy se nevyskytly. února. V té době napadlo asi 7 cm sněhu, který V dalších létech měli občané povinnost ze zákona se několik dní udržel a roztál - toť vše, tím celá hlásit finančním úřadům jen případné změny zima skončila. Březen byl mírný, téměř beze srá- vlastnictví nemovitostí či pozemků. Tak rozsáhlá žek. Začátkem měsíce vykvetly bledule, koncem daňová přiznání se podávala naposledy před ro- i jíva. Jaro tak přišlo brzy. Začátkem dubna se již kem 1948. pracovalo na zahrádkách a na polích. V polovině dubna přišly vydatné deště, vše již bylo zaseto Budovatelské úsilí a zdálo se, že máme úrodný rok. Koncem dubna Od měsíce dubna se naplno rozběhly práce na rozkvetly petrklíče a třešně. Příroda se rychle hlavní akci - čistírně odpadních vod. Z jámy pro rozvíjela. I květen byl teplý a bohatý na vodu hlavní nádrže byla vyčerpána voda a začaly sta- (51mm). Senoseč začala mimořádně rychle - již vební práce. Současně bylo položeno v celé délce začátkem června. Dobře se sušilo, za celý měsíc přívodní potrubí na odpadní vodu až k samotné napršelo jen velmi málo a teplo bylo až běda. obci. Proinvestováno bylo asi 17 mil. Kč. Koncem června se začalo projevovat mimořádné Přistoupeno bylo i k vyčištění potoka na Mo- sucho způsobené vláhovým deficitem ze zim- ravské straně, úpravě chodníků od Nákupního ních měsíců. Kdo trávu neposekl včas, neměl střediska po křižovatku u Kroupových a zbudo- koncem měsíce už co sklízet. Půda byla tak vy- vána veřejná telefonní stanice na náměstí. Od prahlá, že se zemědělci báli proorávat brambory. června začala obec hospodařit ve svých lesích, Posledních 5 červnových dní bylo přímo tropic- které jí byly vráceny Státními lesy Kuřim v celko- kých s teplotami nad 30 °C. Pohled do kraje ne- vé výměře 104 ha a které byly historickým majet- byl radostný, meze byly od sluníčka vypálené kem obce. Protože byly v nemalé míře napadeny dohněda. Ráz tohoto počasí pokračoval i v čer- kůrovcem, bylo zadáno Lesnímu závodu Tišnov venci, v jehož závěru jsme zaznamenali hned 9 vytěžení napadeného porostu, kterého bylo 600 tropických dní za sebou. V roce 1994 jsme se tak m3 dřeva. Na těchto pracích pomáhali i neza- po mnoha letech dočkali zahájení žní v červenci. městnaní, které obec přijala na pomocné práce. Kombajny vyjely do polí dne 28. července. Déšť Kulturní život přišel na vyprahlá pole přesně po 40 dnech - dne Plesová sezóna byla v kulturním domě tradič- 16. července a hned pořádnou bouřkou a dávkou ně zahájena plesem Mysliveckého sdružení, ná- 69 mm srážek. Většina se do půdy ani nevsákla, sledovaly plesy Rodičovského sdružení, Sboru a udělala škody na porostech. Bramborám již dobrovolných hasičů, Československé strany li- vláha nepomohla, byly podeschlé a napadené sil- dové, TJ Sokol, závodu Moraviaflor. Rodičovské ně mandelinkou. Vybraly se v polovině srpna sdružení základní školy uspořádalo pro děti dět- a byly drobné. Celostátně jich byl velký nedosta-

– 236 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 237

tek. Navíc byly sázeny na mnohem menších plo- Podnikatelé nechali vyrobit pěkné prodejní chách, protože jich byl v předchozím roce nad- stánky, které se občanům líbily již na prodejní vý- bytek a nešly na odbyt. Koncem srpna bylo 94 stavce podnikatelů při olešnické pouti. mm a v září 82 mm srážek. Přitom pokračovalo velmi teplé počasí. V té době se většina z nás stě- Ukradená máj hovala do okolních lesů. Takové množství hub, Na neděli 1. máje 1994 byli všichni sousedé po- a to i jedlých, co v lesích rostlo, málo kdo pama- zváni na náměstí obce, kde podnikatelé připravi- toval. S orbou se muselo počkat až do října, ne- li slavnost stavění máje. Na akci se vedle nich po- boť nová vláha byla jen do hloubky 10 cm. Pod- díleli i hasiči, fotbalisté a obecní úřad. Připraven zimních plískanic jsme se nedočkali, podzim byl byl slavnostní průvod od zdravotního střediska, mírný a spíše suchý. S vyjímkou 7 říjnových dní, vystoupení křesťanské mládeže v krojích, dále kdy byly drobné noční mrazíky, byly až do pro- vystoupení mažoretek a dechové hudby z Leto- since teploty nad nulou. Dne 22. prosince na- vic. Po vztyčení krásné máje na náměstí se kona- padlo asi 8 cm sněhu, vánoční svátky byly hezké lo na zahradě kulturního domu májové posezení bílé, sníh však ještě do konce roku roztál a po s hudbou a tancem. Taneční večer pořádali fotba- několik dní pršelo. listé již také v pátek a v sobotu před touto slav- ností. Další veselka - kácení máje byla ohlášena Olešnice opět sama na neděli 29. května, a to bylo moc daleko. Bylo Dlouhé trvání neměly nedávné integrační sna- na pořadatelích, aby vyřešili náročný úkol hlídání hy spojovat obce do větších celků. Ani u nás se máje před zloději. Však byl zpracován podrobný dlouho neudržel společný národní výbor a po- rozpis hlídek, které měly pečlivě na lavičce u má- zději obecní úřad. Postupně se zpět osamostatni- je po celou noc službu. Po 14 dnech pozornost ly obce Rozsíčka, Kněževes s Veselkou, Křtěnov hlídačů přece polevila. Službu konající hlídka se a Lhota u Olešnice. Ve zbylých obcích Crhově, šla schovat za prosklené dveře správní budovy Louce a Ústupu proběhlo v minulém roce refe- ZD Olešnice č. p. 117 přímo proti máji na náměs- rendum, v němž se zjišťovala vůle občanů. Ta vy- tí. Toho okamžiku využili mladí lupiči z Crhova, zněla pro samostatnost obcí. Na základě jejich kteří asi již dlouho čekali na svoji příležitost. Bě- žádosti na Ministerstvu vnitra České republiky hem okamžiku zatarasili hlavní dveře s hlídkou jim byla od 1. ledna 1994 přiznána samostatnost. uvnitř, máj skáceli a odvezli do Crhova. V násle- Volby obecních zastupitelstev se shodně uskuteč- dujících dnech proběhla několikerá jednání s cr- nily v sobotu 9. dubna 1994. hovskými o vykoupení máje. Crhovští stále trvali na neúměrně vysokém výkupném, které bylo za Aktivita sdružení podnikatelů obce hranicí legrace a obyčejů. Nakonec si olešničtí V lednu roku 1994 stmelili nové snahy noví před slavností kácení máje dovezli a postavili máj podnikatelé v obci. Již na podzim roku 1993 se z Lamberka. několikrát sešli na společných schůzích. V zájmu Na slavnosti kácení máje došlo mnoho občanů. oživení společenského života obce založili nada- Měli upřímnou radost ze snahy obnovit staré tra- ci podnikatelů. S její pomocí se chtěli finančně dice. Slavnost zahájil starosta obce p. Vladimír podílet na podpoře kultury, školství a snad i zdra- Neumann, pokračoval bohatý kulturní program. votnictví. V pátek 4. února uspořádali I. podnika- Hojná byla rovněž účast crhovských, kteří dovez- telský ples, který měl velký úspěch. V průběhu lé- li sebou i ukradenou máj. Tu však již nikdo ne- ta uskutečnili několik dalších úspěšných akcí. chtěl a na jejich pokřiky při slavnosti nikdo nere- V neděli 25. září připravili na náměstí 1. hospo- agoval. dářskomasný trh, na který se sešli řemeslníci a prodejci ze širého okolí. Vystaveny byly výrob- Olešnický pivovar ky všech místních podnikatelů. K prodeji byl Budova olešnického pivovaru na náměstí byla i burčák. Žízeň občanů však byla tak veliká, že již několik roků opuštěná. Byla sice stará, zchát- „malé olešnické vinobraní“ skončilo předčasně. ralá, stála však na velmi dobrém místě uprostřed Odpoledne zhlédli návštěvníci trhu vystoupení náměstí. Obecní úřad dostal postupně 5 žádostí krojovaných skupin, nástup mažoretek z Letovic různých podnikatelů na odprodej tohoto objektu. a další program. Ani jedné obec z různých důvodů nevyhověla. Až

– 237 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 238

17. května 1994 přišla žádost šestá - od České spo- hudba Dr. Chalupníka. Odpolední program byl řitelny, na kterou zareagovala rada OÚ okamžitě. zahájen ve 14,00 hodin slavnostními fanfárami Již 25. 5. ji doporučila zastupitelstvu ke schvále- z věže kostela. Za hojné účasti diváků i hasič- ní a 31. května projednala s ČS otázku demolice ských sborů z širokého okolí bylo předvedeno budovy, aby na tomto místě mohla zmíněná fir- cvičení staré a nové hasící techniky. Po cvičení ma postavit budovu novou. Obec vypracovala a slavnostním nástupu všech sborů se konal ha- i leták s návrhem řešení nové budovy banky. Ob- sičský výlet na zahradě kulturního domu. Při čané obce se také živě zajímali o způsob řešení oslavách měli diváci možnost shlédnout i histo- úpravy svého náměstí. Aktivně do věci vstoupil rické dokumenty, kroniky a fotografie sboru na Římskokatolický farní úřad, který přišel 14. červ- výstavce v kulturním domě. Oslavy měly důstoj- na s písemnou žádostí o odkoupení budovy pi- ný ráz a setkaly se s velkým zájmem našich ob- vovaru za účelem jeho demolice a následného vy- čanů. užití vzniklého prostoru na rozšíření parku u kos- tela. Dne 22. června bylo svoláno mimořádné Stavební úsilí v obci zasedání obecního zastupitelstva, kde se na téma Nejsledovanější akcí bylo pokračování výstav- „pivovar“ dlouho diskutovalo a nakonec hlasová- by čistírny odpadních vod. V roce 1994 došlo na ním 11 hlasů ze 13 rozhodlo podpořit obecní ra- nejkomplikovanější práce. Muselo se položit od- du a přece prodat objekt ČS. Ani po tomto roz- padní potrubí na Moravské straně a Vejpustku hodnutí nebyl klid. Dne 15. července se uskuteč- a svést do něj potrubí s odpadní vodou ze všech nilo jednání, kterého se zúčastnil zástupce okruhů. To doposud končilo jednoduše v míst- Okresního úřadu, Památkového úřadu v Brně, ních potocích. Protože se podařily získat finance farního úřadu v obci, brněnského biskupství, le- i na plynofikaci Vejpustku, změnila se tato část tovického děkanství, ČS a obecního úřadu. Jejich obce doslova na velké staveniště, kde si řemeslní- stanoviska se však nesblížila. Obecní rada se na- ci podávali ruce. Dohoda o provedení těchto pra- dále řídila rozhodnutím svého zastupitelstva cí byla sepsána s firmou ing. Hrozek z Kunštátu. a bylo přistoupeno k demolici pivovaru. Po od- Následná plynofikace Vejpustku si vyžádala ná- stranění objektu zůstala část zbořeniska oploce- kladu 1,3 milionu Kč a Moravské strany nákladu na, neboť hrozilo nebezpečí propadu do podzem- 1,5 milionu Kč. ních chodeb, které byly ze sklepa vybudovány Podnik Telecom odkoupil budovu bývalé ko- v době 30 leté války. Zbořenisko čekalo na zklid- nírny za nákupním střediskem s cílem celou bu- nění situace a možná i na výsledky podzimních dovu přestavět na novou digitální ústřednu v ob- voleb. ci s kapacitou 1 000 účastníků. Současně tento podnik zpracoval projekt na položení kabelové Oslavy 120 let založení hasičského spolku sítě po celé obci. Sbor dobrovolných hasičů v Olešnici oslavoval Obec v tomto roce převzala od JM Vodáren 120 let od svého založení v roce 1874. Sbor za tu- a kanalizací k vlastnímu provozování vodovod to dlouhou dobu prošel mnoha změnami. Celá lé- v Olešnici. Odečty vodoměrů prováděla tato firma ta své existence ale vždy byl v prvních řadách naposledy. Obecní úřad stanovil nyní poprvé sám skupin usilujících o kulturní a společenský roz- cenu vodného 8,- Kč a stočného 6,- Kč za litr vo- voj obce. Založil dobrou tradici, která se dědila dy. Bylo rozhodnuto, že tyto ceny se nebudou z generace na generaci. Samotné oslavy začaly měnit a že bude zavedena sazba 15,- Kč měsíčně v pátek 15. července 1994 hasičskou zábavou na za nájem vodoměru. Vodoměry jsou majetkem zahradě kulturního domu. V sobotu se uskuteč- obce, ta je také musí nakupovat v případě poruch nilo setkání všech členů sboru u hasičské zbroj- a nové stojí asi 650,- Kč. nice, v kulturním domě pak proběhla slavnostní schůze za přítomnosti hostů, byly promítnuty fil- Závod OP Prostějov my z historie sboru a předány diplomy a vyzna- Dlouho řešila naše obec otázku, jak vhodně vy- menání zasloužilým členům. užít nové prostory II. části „nákupního středis- V neděli 17. července začaly hlavní oslavy ráno ka“. Od začátku roku se vedla jednání s oděvním v 7.00 hodin budíčkem a slavnostní bohoslužbou závodem OP Prostějov o zavedení oděvní výroby v kostele sv. Vavřince. Na náměstí hrála dechová v těchto prostorách. Konečně dne 21. dubna 1994

– 238 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 239

byla podepsána smlouva s podnikem OP o zave- Vyhlášení voleb nikoho z nás nepřekvapilo. Sou- dení výroby. V krátké době byly upraveny prosto- sedé od léta cítili v různých veřejných vystoupe- ry domu a podnik OP zahájil nábor švadlen z na- ních, že volby budou a že zrovna v naší obci bude ší obce a okolí k zapracování na novou výrobu. o místa v novém zastupitelstvu pořádná tlačenice. Závod byl slavnostně otevřen 15. července 1994 Velmi aktivně vystupovalo sdružení podnikatelů, za přítomnosti generálního ředitele OP, řady hos- které mělo podporu obce, to také vydalo nejvý- tů a zástupců sdělovacích prostředků. Během pravnější informační brožuru s volebním progra- prvního měsíce pracovalo v závodě 60 pracovnic, mem. Na kandidátní listinu postavili 15 nezávis- jejich počet se do konce roku zvýšil na 76. Nový lých kandidátů pod názvem Sdružení nezávislých závod byl pro naši obec velkým přínosem pro kandidátů. ČSL a KSČM se rozhodly navrhnout na zvýšení počtu pracovních míst. své kandidátní listiny své členy. ODS v obci vybra- la na svou kandidátní listinu pouze 7 kandidátů Pamětní deska obětem soudního procesu z patnácti možných míst. Odpovídalo to také reali- Péčí vlastivědného kroužku a jmenovitě jeho tě, neboť tato politická strana výraznou aktivitu předsedy pana Josefa Novotného ze Křtěnova by- v naší obci nikdy neprojevovala. la v říjnu 1994 odhalena na budově kulturního Politická uskupení mezi sebou vyvolala drobné domu v obci pamětní deska obětem soudního předvolební šarvátky, to ale asi k demokratickým procesu konaného v roce 1953. Vlastivědný krou- volbám patří. O to s větším zájmem byly občany žek zpracoval podrobně historii tohoto soudního očekávány výsledky voleb. Žádné ze čtyř uskupe- procesu a vyvinul nemalé úsilí ve snaze o rehabi- ní nezískalo ve volbách nadpoloviční většinu, litaci osob odsouzených v tomto procesu. a tak muselo dojít k dohodě alespoň mezi někte- rými z nich. Očekávalo se vítězství Sdružení ne- 1. setkání olešnických rodáků závislých kandidátů a také to byla pravda, i když Sdružení místních podnikatelů spolu s obec- s trochu jiným složením zástupců. ním úřadem a místní základní školou a dalšími Výsledky: spolky v obci zorganizovali 1.setkání rodáků na Sdružení NK získalo 7míst dny 28., 29. a 30. října 1994 - na dny Památky ze- ČSL získalo 4 místa snulých, kdy tradičně přijíždí do obce na hroby KSČM získala 3 místa svých blízkých. V Kulturním domě byla pro ně ODS získala 1 místo v zastupitelstvu připravena velká výstava výrobků a řemesel v ob- Velmi bouřlivá jednání mezi volebními usku- ci, putovní výstava VÚM Olešnice a Odborné ško- peními o místo v radě držela občany v napětí až ly Olešnice, výstava fotografií a dokumentů z his- do 5. prosince, kdy se v 18.00 hodin konala usta- torie z obecního fotoarchívu. Základní škola zor- vující schůze (v našem okrese prakticky posled- ganizovala setkání bývalých i současných učitelů. ní) obecního zastupitelstva. Zde byl za starostu Všechny třídy byly krásně vyzdobeny a celá ško- obce zvolen PaedDr. Zdeněk Peša (SNK), za mís- la byla otevřena pro širokou veřejnost. Na návště- tostarostu ing. Radim Višinka (KDU ČSL) a radní- vu do školy přišlo mnoho bývalých žáků zavzpo- mi Václav Doskočil (KSČM), Horáček Josef (KDU mínat. Všechny akce se setkaly s velkým zájmem ČSL) a Soukal Josef (SNK). Jako zástupce obce občanů. do okresního shromáždění byl zvolen Dr. Peša Zdeněk. Nové obecní zastupitelstvo se pak sešlo Obecní volby v Olešnici ještě 19. 12. 1994 na mimořádném zasedání, kte- Také obecní zastupitelstvo Olešnice projednalo ré řešilo neodkladné záležitosti termínované do (11. října) rozhodnutí prezidenta republiky č. konce kalendářního roku. 166/94 Sb. a zákon 152/94 Sb. o volbách do zastu- pitelstva v obcích. Volby byly zákonem stanoveny Kulturní činnost na 18. listopadu 1994 od 14.00 hodin do 22.00 ho- Dary obci. Na rozvoj kultury věnoval obci ro- din a 19. 11. 1994 od 7.00 hodin do 14.00 hodin dák a zakladatel vlastivědného kroužku v Olešni- v Kulturním domě Olešnice. Občané byli upozor- ci pan JUDr.Jan Kober z Brna dar ve výši 20 000 něni na povinnost předložit při volbách občanský Kč. Vyslovil přání, aby byly peníze užity přede- průkaz. Mnozí sousedé museli ve svých průka- vším na nákup křesťanské literatury do Místní li- zech honem nechat opravit nové státní občanství. dové knihovny.

– 239 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 240

Na rozvoj kultury věnoval peněžní dar 5 000 domy, protože z provozu byly vyřazeny plynové Kč také p. Josef Krejčí – podnikatel v Olešnici kotle.Veliké škody vznikly zejména v potravinář- a závod Moraviaflor rovněž částku 5 000 Kč. ských závodech. Koncem ledna nastala obleva Letní kino v Olešnici. Správa kina pracující pod a celý únor byl bez mrazu a místo sněhu často pr- Obecním úřadem Olešnice otevřela tradiční letní šelo. To byla pro olešnické občany dost nepří- kino v obci na zahradě kulturního domu v týdnu jemná situace. Obec byla celá rozkopaná od pod- od 18. 7. do 26. 7. 1994. Každý večer byly promí- zimu po budování kanalizace, plynofikace a všu- tány filmy na přenosné plátno. Účast občanů by- de byla spousta bláta. Březen byl chladnější, ale la dobrá. opět bohatý na dešťové srážky. Toto počasí se Moravský ultramaraton. V pátek 19. srpna uví- udrželo až do posledního dubnového týdne. Jar- tali podnikatelé obce spolu se starostou a dobrou ní práce se proto opozdily, začaly vlastně až účastí občanů účastníky již 3. ročníku „Morav- v prvních květnových dnech a provázel je častý ského ultramaratonu“ - náročného 10ti etapového déšť. Ovocné stromy odkvetly bez opylení, a tak běhu na celkem 422 km. Šestá etapa letos vedla se ovoce vůbec neurodilo. Léto začalo a bylo ve z Poličky do Olešnice. Závodníci doběhli značně druhé polovině května. A jak červen ? Plných unaveni se slovy, že kopec do Jobovy Lhoty dlou- 21dní vytrvale pršelo. Spadlo poctivých 134 mm ho nezapomenou. Vítězem etapy se stal ameri- dešťových srážek. Na polích bylo příliš mokro, čan Tom Possert, mistr USA, který jako hlavní ce- rostla tráva i plevel, špatně se sušila píce a do po- nu obdržel větrnou elektrárnu věnovanou výrob- lí se vůbec s technikou nemohlo vjet na ošetření cem Agroplast Olešnice. Další účastníci dostali porostů. Dne 3. července přišla prudká bouřka ceny věnované místními podnikateli. Etapa měři- s krupobitím a notnou dávkou vody. Na Vejpust- la 50 km a patřila k těm nejnáročnějším. ku se přihnala potopa. Výkopem vozovky se valil Vystoupení Pavly Břínkové. Olešničtí měli pří- proud vody o hloubce 30 cm. U Kněževse a Sulí- ležitost shlédnout představení první dámy naší kova způsobilo krupobití velké škody na země- operety spolu s jejím partnerem p. Janem Jež- dělských plodinách. Jinak byl červenec teplý kem. Tuto akci vzorně připravili místní podnika- a suchý. Žně začaly 7. srpna a od poloviny srpna telé na 17. září 1994. byly narušeny novou vlnou dešťů, která se udr- Výstava prací žáků. Speciální rodinná škola žela ještě po celé září, kdy spadlo 137 mm srážek. Olešnice a Odborné učiliště Olešnice připravili Těžko se zajišťovala i sklizeň brambor a zeleniny pro veřejnost ve dnech 13. až 15. prosince pěk- ze zahrádek. Takové vlhké počasí přešlo do před- nou výstavu svých prací. Výstava byla v prosto- časné zimy. Dne 4. listopadu se objevily sněhové rách Kulturního domu. přeháňky a od 18. listopadu se již udrželo 10 cm Vánoční koncert. KDU ČSL uspořádala tradiční sněhu. Dne 12. prosince napadl další sníh a byla Vánoční koncert pro naše občany. Letos proběhl kalamita na silnicích. Dne 21. prosince byla opět 18. prosince a byl pěkným příspěvkem k navoze- velmi silná jinovatka, která způsobila mnoho ní vánoční atmosféry. škod, zejména na lesních porostech. Na Vánoce byla sice 2 dny obleva, ale ještě v posledních Rok 1995 dnech starého roku přišly mrazy až - 18 °C. Byl to špatný rok, pro zemědělce příliš mokrý, bylo Počasí a úroda pozdě jaro. Ovoce nebylo prakticky žádné, výno- Lednová zima byla vcelku mírná, teplota klesa- sy obilí i brambor nízké a dokonce ani řepa se la pod -10 °C jen vyjímečně. Sněhu napadlo asi 10 neurodila. cm a v půlce měsíce dalších 10 cm připadlo. Hustá mlha 20. ledna a následující den způsobila Obecní úřad abnormální námrazu, která se 22. ledna ještě Začátkem roku 1995 se ukázalo jako nutnost zvětšila. Mnoho ovocných stromů se pod tíhou doplnit pravomoci a organizační strukturu obec- ledu rozlámalo. Odpoledne se poškodilo i elek- ního úřadu. Obec totiž čekaly velmi náročné, ze- trické vedení a celá obec byla až do následujícího jména stavební úkoly. Jejich přípravě a organiza- dne 23. ledna do 17.00 hodin bez elektrického ci bylo třeba věnovat nezměrné úsilí. V březnu proudu. Výpadek energie způsobil přerušení pro- byla výběrovým řízením obsazena funkce tajem- vozu místních závodů. Občané nemohli vytápět nice obecního úřadu. Stala se jí paní ing. Marie

– 240 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 241

Šafaříková, kterou ve funkci potvrdil přednosta pronesl slavnostní kázání náš rodák ThDr. Ladi- okresního úřadu. Ustaveny byly současně dva od- slav Tichý, děkan Cyrilo-Metodějské bohoslovec- bory - odbor hospodářskosprávní a odbor staveb- ké fakulty v Olomouci. Odpoledne se uskutečnil ní. slavnostní průvod všech zúčastněných i s prapo- Složení obecního úřadu je následující: ry z náměstí do kulturního domu, kde se konal Starosta je PaedDr. Zdeněk Peša, zástupce sta- tradiční hasičský výlet. rosty ing. Radim Višinka, tajemnicí ing. Marie Ša- faříková Snaha o zlepšení pořádku v obci Stavební odbor - vedoucí je p. Miloš Švanda, Obecní úřad přijal v roce 1995 celou řadu opat- referentkou paní Radoslava Čuhlová. ření k zlepšení čistoty a pořádku v obci, abychom Hospodářskosprávní odbor - vedoucí je paní se alespoň trochu přiblížili novým standardům Dagmar Gregorová, referentka paní Ludmila Hejt- v naší zemi a ostatním. Po změně vlády v naší re- mánková. Funkci matrikářky vykonává paní Ha- publice v roce 1989 se i u našich občanů výrazně na Slavíčková. změnil zájem o cesty do zahraničí. Díky otevře- Obecní rada je ve složení: starosta, místosta- nosti hranic a velkým nabídkám cestovních kan- rosta, p. Josef Horáček, p. Josef Soukal a p.Václav celáří mnoho z nás cestovalo na tak zvaný „zá- Doskočil. pad“. Tato skutečnost měla výrazný vliv na postoj Obecní zastupitelstvo má 15 zvolených zástup- ke stylu života lidí. Můžeme s trochou nadsázky ců. Vedle 5ti členů rady jej tvoří členové: p.Vladi- říci, že zatímco dříve se většina z nás orientovala mír Neumann, p.Vlastimil Jež, p. František Fiala, na „sehnání“ co nejlepší stěny do obýváku, ko- p. MVDr. Jaroslav Slavíček, p. ing. František Tráv- berce a vybavení domku a bytu a venkovní pro- níček, p. Mgr. Stanislav Neubauer, p. Pavel Žíla, středí okolo domu nás tolik nezajímalo, nyní po p. František Trmač a p. Miroslav Blaha. Při obec- vzoru krásných upravených vesniček a měst v ci- ním úřadě pracují dále komise finanční a staveb- zině nám začalo vadit pobíhání slepic a psů po ní, komise sociální, zdravotní a kulturně školská, obci, divoké skládky odpadků a nečistota. komise kontrolní a revizní a komise přestupková. Obecní úřad několikrát v průběhu roku 1995 řešil otázku zabezpečování odvozu tuhých ko- 100 let posvěcení hasičského praporu munálních odpadů jak ve směru k Technickým Hasičský sbor v Olešnici připravil na neděli 25. službám Boskovice, tak i občanům obce. Obecní června 1995 oslavy u příležitosti 100. výročí od úřad začal velmi důsledně potírat tak zvané divo- posvěcení hasičského praporu. V roce 1894 při ké skládky odpadků. oslavách 20-ti letého výročí založení místního ha- Obecní úřad vypsal konkurz na obsazení místa sičského sboru přijeli na pozvání také hasiči obecního strážníka, který bude dbát na udržová- z Bystřice nad Pernštejnem a měli krásný nový ní pořádku. Byla vydána vyhláška obecního za- prapor sboru. Našim hasičům se velmi zalíbil, stupitelstva o Obecní policii. V souvislosti se stá- chtěli ho hned také. Nejvíce pochopení získal lým nárůstem počtu motorových vozidel byla u olešnických žen, které mezi sebou uskutečnily v květnu přijata další vyhláška o stání a parková- sbírku. Vynesla 133 zlatých a 80 krejcarů. Celý ní vozidel v obci. náklad na pořízení praporu činil 250 zlatých, ale Občané byli upozorněni na způsoby sběru od- hasičům to nevadilo, chybějící částku rádi dopla- padových plastových lahví - problém, který jsme tili. Svěcení praporu se pak odehrálo 21. července dříve neznali. 1895 za velké slávy. Městečko bylo tenkrát vy- V roce 1995 byla vydána i vyhláška o vytváření zdobeno 187 stožáry s prapory v národních bar- a ochraně životních podmínek v územním obvo- vách. Matkou praporu byla paní Kristýna Šimko- du Olešnice. vá z Olešnice č. p. 27 a kmotrou paní Tereza Du- kátová z č. p. 111, prvním praporečníkem pak pan Světový běh míru Metoděj Neumann. Na počest 50. výročí konce II. světové války Oslavy 100. výročí byly zahájeny v 8.00 hodin a výročí našeho osvobození proběhla naší obcí otevřením výstavy historických praporů hasič- jedna z etap „Světového běhu míru 1995“. Etapa ských sborů z celé Moravy a Čech. V chrámu vedla z Letovic do Nového Města na Moravě. Žá- sv.Vavřince byla slavnostní mše svatá, při které ci olešnické základní školy se k štafetě připojili

– 241 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 242

v Crhově a v běhu se střídali až do Rovečného. Na Značně rušivým prvkem při stavbách byla pochodeň, kterou žáci nesli, připevnil zástupce firma SPT Telecom, která druhým rokem reali- starosty ing. Višinka stuhu naší obce z modrotis- zovala položení sítě kabelů pro rozvod telefo- ku s nápisem Peace run - Olešnice 1995. nů a jejich připojení na novou digitální ústřed- nu. Obecní úřad po špatných zkušenostech Publikační činnost z minulého roku již v lednu tuto firmu infor- Péčí ing. Radima Višinky ml. byly v průběhu moval, že do konce června plánuje dokončení roku připraveny dříve k tisku obsáhlé „Dějiny vozovek a tedy žádá, aby do té doby byly i prá- Olešnice“ napsané jeho dědečkem panem Jose- ce na pokládání telefonních kabelů v určených fem Višinkou. Knižní vydání této práce nebylo částech hotovy. Vše marně - firma překotně po- možné pro příliš přísné a náročné schvalovací ří- kládala kabely na Vejpustku na poslední chvíli zení a nespočet různých potvrzení. Autor je pře- prostřednictvím mnoha svých subdodavatelů psal za pomoci pana Novotného (bývalého účet- prací. Dnes leží kabely v zemi nepropojené ního na radnici t.č. důchodce) na psacím stroji a telefony zavedeny občanům raději na slou- 3x přes kopírovací papíry. Přání vydat tuto knihu pech, kterých ještě přibylo, místo aby byly od- splnili až jeho potomci. Knižně práce vyšla u pří- straněny. Asi nikdo nespočítá, kolik jednání se ležitosti 11. výročí úmrtí autora v únoru roku s touto firmou vedlo všude, kde začala kopat, 1996. Dílo je velmi cenným přínosem k objasně- nemluvě o uvedení chodníků a terénu do pů- ní historie naší obce a okolí. vodního stavu. Obecní úřady Olešnice, Lysice a Měst. Kunštát V červnu se obyvatelé Vejpustka dočkali velmi vydaly panoramatickou mapu regionu „Kunštát- pěkné vozovky. Hned se pustili do úpravy chod- sko, Olešnicko, Lysicko“. níků a osetí trávníků. Od začátku července se Okresní úřad Blansko vydal publikaci „Okres rozběhla další investiční akce. Bylo zahájeno bu- Blansko“ s fotografiemi a textem zahrnující pou- dování kanalizace a vodovodu na ulici Generála tavé informace o částech okresu včetně Olešnic- Čápka. V této části od závodu Karel Čápek a syn ka. po Puchárnu inženýrské sítě chyběly. Skutečné Pan Josef Novotný ze Křtěnova vydal vlastním řešení se po mnoho let odkládalo pro jeho velkou nákladem publikaci Olešnické memento popisu- náročnost. Komunikace musela být v uvedeném jící padesátá léta na Olešnicku a soudní proces úseku uzavřena pro veškerý provoz s výjimkou roku 1953. linkových autobusů. Náročné výkopy ve vozovce do poměrně velké hloubky (musely být zpevňo- Budovatelské úsilí v obci vány stěny výkopu proti sesuvu) a následné po- Rok 1995 byl velmi náročný na stavební práce ložení potrubí prováděla firma ing. Hrozek. V mě- v obci. Samotná stavba čistírny odpadních vod síci srpnu se tak podařilo i tuto část obce napojit byla sice hotova, bylo však třeba provést generál- na obecní vodovod a kanalizaci na čistírnu od- ní opravu komunikací po výkopových pracích. padních vod. Všude to vypadalo jako po boji. Zejména na Vej- Také na Moravské straně probíhal čilý stavební pustku, kde byla radikálně stržena vozovka, ruch. V průběhu léta budovali občané přípojky přesněji jen zbytky vozovky, které po výkopo- plynu nedávno zavedeného, budovány byly i pří- vých pracích zůstaly. Uloženy byly kanalizační, pojky na kanalizaci, které dosud, jak jinak, ves- plynové a telefonní sítě. Občané byli vyzváni, aby měs ústily do našeho olešnického potoka. I zde si včas zajistili dokončení plynových přípojek byly práce včas ukončeny. Na podzim už praco- k svým rodinným domkům. Hlavní práce na valy jen firmy sjednané SPT Telecom a nutily úpravě vozovek byly zadány firmě ing. Hrozek obecní úřad být neustále ve střehu. V obci a oko- z Kunštátu. Tato firma již v předcházejícím roce lí se položilo cca 17 km telefonních kabelů, aby realizovala pokládky potrubí. Položení obrubní- mohly být všechny i z okolních obcí svedeny do ků a asfaltového koberce bylo zadáno firmě Silni- nové ústředny v Zástodolí. ce Litomyšl. Nutno obě firmy pochválit, že se Obec nechala také zbudovat nové osvětlení v maximální míře snažily svoji práci podřídit po- v ulici Družstevní. Práce byly zadány místní fir- žadavkům obce jak co do kvality, tak i termínů mě Jiří Smutný a byly hotovy včas dle požadav- dokončení výstavby. ků.

– 242 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 243

Velkou starostí bylo i dokončení rekultivace Předvánoční koncert - v neděli 17. 12. pod ve- skládky odpadů v Louckém Dvoře. Celá musela dením ředitele p. Petra Halamky vystoupili žáci být zakryta vrstvou jílu, na který přišla zemina, ZUŠ Letovice. a ta byla oseta travou a osázena stromy. Vánoční koncert - ve středu 20. 12. připravil Obecní úřad zajistil i rozsáhlou opravu oken ve dětský pěvecký sbor žáků Základní školy Olešni- staré části školní budovy a jejich nátěry. ce velmi pěkné vystoupení pro veřejnost.

Kulturní činnost Rok 1996 Začátek sezóny byl ve znamení plesů. Proběh- ly v pořadí: 7. 1. Myslivecký, 14. 1. závodu Mora- Počasí a úroda viaflor, 21. 1. Rodičovský, 28. 1. Hasičský, 4. 2. Zima byla jak se patří. Sněhu sice kolem 10 cm, Sportovní, 11. 2. Hasičský (tentokrát okrsku Oleš- ale mrazy do -15 °C. V únoru ještě přituhlo, sně- nice), 18. 2. Sdružení podnikatelů, 23. 2. Mládež hu až 25 cm a mrazy také i -20 °C. V první polo- farnosti Olešnice, 11. března sezóna zakončena vině měsíce zamrzly i řeky: Labe až do Hambur- Country bálem pořádaným místními příznivci to- ku a Svratka rovněž. Březen byl sice mírnější, ale hoto žánru sdruženými ve skupině Zmijáci. sněhu bylo až 50 cm. S příchodem dubna začalo Velikonoční koncert - v neděli 16. 4. uspořáda- tání a 20. dubna zmizel úplně. Skončeno a podtr- li fotbalisté Olešnice koncert dechové hudby spo- ženo - měli jsme nejdelší zimu tohoto století (tr- jený s lidovým vyprávěním. vání 5,5 měsíce). Způsobila velký úhyn zvěře, Jakub a jeho pán - Divadelní ochotníci z Rájce opoždění jara a poškození ozimých porostů. Na Jestřebí vystoupili 29. 4. u nás v Kulturním domě jižní Moravě upustili od sadby ranných brambor s nastudovanou hrou Milana Kundery „Jakub - bylo na ně pozdě, zem byla příliš dlouho pro- a jeho pán“. mrzlá. Ani květen nepřinesl mnoho tepla, spíše vody - 16 dní propršelo. Dne 5. května přetekl Cr- Oslavy 50. výročí osvobození hovský rybník, v noci ze 13. na 14. května po vy- V pátek 5. 5. se na Hradisku u Louky uskutečni- datné bouřce byla na Vejpustku povodeň. Škody la tradiční pietní vzpomínka na oběti I. a II. světové mnoho nezpůsobila. Díky nové silnici hned od- války. V neděli 7. května vystoupila ve 14.30 v obci tekla. Hasiči sousedům čerpali vodu ze sklepů. LŠU Letovice se slavnostním koncertem dechové Jarní práce byly obtížné. Zasázené pole nebylo hudby. V 15.00 se konalo slavnostní shromáždění možné proorávat, bylo rozbahněné. Tepla přišla u památníku obětem války u školy v obci, položeny až ve druhé polovině června asi na 8 dní. Kdo v té věnce k památníku a přednesen slavnostní projev. době neposekl a nenasušil seno, už to nedokázal. Průvod účastníků se potom přesunul do kulturního Poslední červnový týden pršelo každý den domu, kde se uskutečnilo slavnostní shromáždění. a v červenci bylo jen 6 slunečních dní. Dne 21. Vystoupili s programem žáci základní školy a LŠU července byl dokonce noční mrazík. V srpnu pr- Letovice. K bustě generála Čápka byl položen věnec šelo plných 16 dní. Žně začaly až 23. srpna a vi- k uctění jeho památky. V kulturním domě byla in- nou špatného počasí se protáhly dlouho do měsí- stalována výstava dokumentů a fotografií z období ce září. Ve vyšších polohách končily dokonce obou světových válek a meziválečného období. i v říjnu.V září propršelo rovných 20 dní. Bram- Olešnická kytka - obecní úřad spolu se skupi- bory se sbíraly v rozbahněné půdě a zbytky ne- nou Zmijáci uspořádali 3. 6. na zahradě Kulturní- vybraných se v říjnu zaorávaly. Ovoce bylo špat- ho domu již ně uzrálé a švestky se trhaly v dešti. V říjnu deš- X. ročník přehlídky trampských písní. Vystou- tě ustaly a koncem měsíce byly první noční pilo celkem 11 hudebních skupin z celé Moravy. mrazíky. V listopadu bylo i ve dne stále kolem 0 Letní kino - letos bylo realizováno od 15. 7. do °C a v prosinci jsme se dočkali pořádné zimy 22. 7. Zájem veřejnosti o představení byl velký. s teplotami až -23 °C. V ČR v této době umrzlo 5 Zpívá Josef Zíma – v neděli 24. září vystoupil lidí, mrazem praskaly koleje a zamrzly řeky. známý zpěvák spolu se skupinou Dr. Jiřího Sládka. Libor Pantůček - v neděli 19. 11. vystoupil zná- Volby 1996 mý imitátor se zábavným pořadem a hudebním V letošním roce jsme mohli volit hned dvakrát. programem. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

– 243 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 244

se uskutečnily 31. 5. a 1. 6. 1996. Předcházela jim la obcí k hospodářskému povzbuzení místního 14 denní volební kampaň a nutno říci, že ona kraje. Jejím ředitelem byl místní farář a buditel P. i volby samotné proběhly bez problémů a klidně. Jan Pleskač. Sám vyučoval přírodopis, kaplan Ig- U nás se voleb zúčastnilo 1 052 občanů ze 1 357 nác Konečný zeměpis, nadučitel František Slaví- zapsaných osob do voličských seznamů. Plat- ček psaní pro hospodářství důležitých listin, ných hlasů bylo 1 048, neplatné hlasy 4. podučitel Josef Vlk počty, MUDr. Václav Felkl Voliči hlasovali takto: hlasů pro zdravovědu, soused Jakub Weiner štěpařství ČSSD bylo 258, t. j. 24,6 % a soused František Venclovský včelařství. Vyučo- KDU ČSL 234 22,32 % valo se vždy v neděli od 2.00 hodin odpoledne, ODS 209 19,94 % kdy měla mládež volno. Školu zpočátku navště- KSČM 125 11,92 % vovalo 70 chlapců a dívek, později jen někdo, ODA 73 6,94 % a na jaře už nechodil téměř nikdo. Republikáni 49 4,67 % Otázka výstavby hospodářské školy vyvstala DŽJ 26 2,48 % v obci po I. světové válce. Po pádu Rakousko - HSD SMS 24 2,29 % uherské monarchie, vzniku ČSR, byla vyhlášena Účast voličů byla celkem vysoká. 1. pozemková reforma, v jejímž rámci byl řešen i pozemkový majetek při Kunštátském panství. Volby do Senátu proběhly v Olešnici 15. a 16. Do reformy byla zařazena i část jeho majetku - 11. 1996. Z celkového počtu 1 343 zapsaných vo- právě dvůr Lamberk s polnostmi. V Olešnici byla ličů volilo pouze 492 občanů. Platných hlasů by- k této otázce svolána jednání 19. 3. 1920. Zde vel- lo z toho odevzdáno 482, 10 hlasů bylo tedy ne- kostatek Lamberk jako součást panství zastupo- platných. Účast na volbách činila pouze 36,63 %. val Josef Štefl. Jednalo se o celkem 107,8 ha polí, Neúčast mnoha občanů pramenila z jejich stano- 25,3 ha luk, celkem tedy 133,1 ha půdy, která mě- viska, že si ustavení Senátu prostě nepřejí. la být rozdělena v rámci reformy bezzemkům. Výsledky voleb: Hlásilo se ihned 117 olešnických k přídělu. Nic se Prof. Ing. J. Hromas (KDU ČSL) 134 hlasů však nevyřešilo. Dne 18. 4. 1920 proběhla na rad- ing. L. Pavlů (ČSSD) 92 hlasů nici nová schůze, na níž vystoupil ředitel Hospo- ing. J. Bedar (KSČM) 71 hlasů dářské školy v Bystřici s přednáškou o významu L. Frantel (ODS) 86 hlasů hospodářských škol. Schůze se zúčastnili zástup- Druhého kola voleb do senátu 22. - 23. 11. se ci celého hospodářského spolku Kunštátského zúčastnilo ještě méně lidí - jen 420, platných hla- okresu. Tam padl návrh na výstavbu Hospodář- sů bylo 417, neplatné 3, účast 31,27 %. Výsledky: ské školy a využití Lamberka a polností pro její ing.Pavlů (ČSSD 216 hlasů) a L. Frantel (ODS 201 účely. Boj za stavbu školy významě vedl starosta hlasů). obce p. Josef Matonoha. Velkou pomocí přispěl i zemský hejtman z Brna. Dne 3. 11. 1923 bylo Neštěstí o stavbě školy rozhodnuto. Dne 8. listopadu 1923 V neděli 11. srpna museli vyjet hasiči už ke ko- se konalo první ohledání vhodného místa na likátému požáru. Nyní to byl nebezpečný lesní stavbu budovy školy. 16. 11. 1923 bylo starostou požár u Velkého Tresného. Zásluhou včasného oznámeno, že v roce 1924 bude stavba školy za- zásahu mnoha hasičských sborů z Kunštátu, Žďá- hájena. Zemské hejtmanství dalo obci dotaci 300 ru n. Sázavou, Letovic, Lysic, Bystrého, Víru, Jim- 000,- Kč, stát dalších 300 000,- Kč a obci bylo sta- ramova a našich se jej podařilo lokalizovat a za- noveno koupit pozemek s 8 mírami pole na za- bránit obrovským škodám. hradu, bezzemkům mělo být rozděleno jen nepa- V úterý 13. srpna byla nahlášena otrava Oleš- trné množství okrajových polností a vše ostatní nického potoka velkým množstvím močůvky. By- dvora Lamberk mělo připadnout škole. Ale ouha, lo zjištěno, že k otravě došlo na horním toku po- komu měla obec pole na stavbu vzít? Každý by toka mimo náš okres. dal pole, ale nikdo to své. Po velkých třenicích vy- typovala obec 3 místa - svobodná pole nad Škro- 70. výročí otevření Hospodářské školy bárnou, pole F. Tichého nebo pole pod Skalkou Již v roce 1861 byla 27. prosince v Olešnici u Lamberka. Zemský architekt Vašíček vše zamí- otevřena první Hospodářská a hospodyňská ško- tl jako nevhodné, nedůstojné stavbě. Sám se pro-

– 244 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 245

šel po obci a rozhodl o dnešním místě nad obcí - Školní statek Lamberk proslul ve své době vy- tehdá pozemcích Anastázie Sperátové, Josefa Pe- spělou zemědělskou technikou. Jako jeden z má- ši, a Jindřicha Weise. la ve střední Evropě zavedl již strojové dojení Problém bylo sehnat pro ně náhradní pozemky skotu a další el. vybavení. Na zajištění provozu a peníze na náhrady. těchto zařízení se pyšnil lokomobilou - el. agre- Dne 20. 7. 1924 byl slavnostně položen základ- gátem, který vyráběl potřebnou elektřinu. Toto ní kámen a začalo se stavět podle plánu brněn- zařízení uváděl do provozu na dobu dojení a sví- ského stavitele Vašíčka. Stavbu řídil stavitel Jan cení ve stájích ukrajinský emigrant, který bydlel Šedivý. v Šimkově mlýně. Po něm se stal strojníkem pan Škola byla otevřena 12. září 1926 za obrovské Boček z Louky - sám absolvent této školy. Ob- účasti občanstva. Při otevření byla uspořádána zvláště vysoké úrovně dosahoval statek za ředite- výstava ovoce a obilí. Slavnostní řeč měl zemský le ing. Emanuela Sahánka, který měl velké zku- poslanec Marcha, dále zemský přísedící Viktor šenosti z hospodaření v Argentině. On zavedl po Stoupal z Brna a mnoho dalších hodnostářů. Pří- svém příchodu koncem 20. let moderní metody tomno bylo na 4 000 lidí, obecní tajemník vydal moření obilí - statek zásoboval osivem velmi širo- během dne 4 500 vstupenek po 1,- Kč. Večer byl ké okolí. zakončen veselicí v „Sokolovně“. S výukou v Hos- Také školní zahrada za školou měla dobrý podářské škole se však začalo dříve - v roce 1922. zvuk. Prvním zahradníkem byl pan Pavlík. Stu- Škola byla zimní, vyučovalo se od 1. listopadu do denti se učili pokrokové metody pěstování ovoce 30. dubna, a byla dvouletá. Zájem na co nejrych- a zeleniny. Věhlasu si škola získala metodami lejším zahájení výuky mělo zemské hejtmanství, roubování stromků. I ze vzdálených oblastí při- které se muselo starat prostřednictvím šafářů jížděli zemědělci nakupovat nové odrůdy strom- o provoz statku Lamberk a všechny pozemky za- ků jabloní a dalšího ovoce. Ve II. světové válce brané a nerozdělené podle reformy. Prvním ředi- budovu školy obsadila německá armáda. Po válce telem školy byl Karel Cáblík, který bydlel v Ho- zde byla zřízena i Lidová hospodářská škola pro doníně a do Olešnice dojížděl na olešnickou děvčata. Zlom nastal v roce 1956, a to zásadní evangelickou faru. Tam výuka probíhala, fara by- změnou mimo školu. V tom roce ztroskotalo la v té době neobsazena. Karel Cáblík se také po- místní zemědělské družstvo. Vrátit půdu zpět rol- dílel na odborném dohledu při výstavbě školy. níkům a statkářům po jeho rozpadu bylo politic- Samotný Lamberk byl oficiálně od reformy ve ky naprosto nemožné. Byl proto požádán Státní správě a řízení „Vrchní správy Zemského brněn- statek Dolní Rožínka, aby polnosti převzal a sta- ského výboru“. Ten na velkostatku ustanovoval ša- ral se o ně v Olešnici jako své pobočce. Ředitel fáře, který řídil všechny práce na polích i ve statku. Státního statku si však kladl nekompromisní pod- Šafářovi byly k ruce 4 rodiny deputátníků, které na mínku, že převezme polnosti a hospodaření, ale velkostatku bydlely. Byly to rodiny: Zelinkovi, pouze včetně Školního statku Lamberk. Spor byl Rounovi, Levovi a Vachovi. Šafářem byl pan Abra- vyřešen špatným kompromisem. Hospodářská hám, jeho rodina bydlela v I. poschodí zámečku, škola získala Lamberk pouze do pronájmu na 6 kde byla okrasná empírová kamna. V přízemí zá- let počínaje 1. 3. 1957. V praxi se ale význam Lam- mečku byl druhý byt, vpravo ze dvora další 2 byty berka jako školního statku rychle vytrácel. Krás- a vlevo 1 byt. Všichni se starali asi o 115 ha polí ná budova ve tvaru pravidelného šestiúhelníku, z původních 133,1 ha, protože asi 18 ha bylo roz- dobře udržovaná s potůčkem a rybníčkem děleno mezi bezzemky - sousedy většinou z Mo- uvnitř dvora, kde mohli návštěvníci pod bříz- ravské strany. V roce 1925 už statek přišel pod „bu- kami vidět kapry se prohánět - to už byla jen mi- doucí“ hospodářskou školu. Dostal název „Školní nulost. Škola byla od roku 1956 přejmenována na statek Lamberk“ a jeho čele stanul ředitel p. Sko- „Mistrovskou zemědělskou školu“. Její význam pal, který řídil praktickou výuku. Šafář od té doby se bez dvora Lamberk a vinou konkurence neda- řídil polní práce, sklady, sháněl lidi na pole, na po- lekých škol obdobného zaměření v Bystřici a Bos- klid dobytka. Tyto práce zajišťovali hlavně depu- kovicích snižoval. V roce 1967 byla zrušena, o vý- tátníci a v době výuky studenti na praxi. Po otevře- uku v Olešnici byl malý zájem. ní Hospodářské školy řídil ředitel jak Lamberk, tak Po zrušení školy žádal MNV v obci o využití školní zahradu, řemesla i výuku ve škole. budovy pro potřeby I. stupně základní školy. Ta-

– 245 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 246

to žádost byla obci KNV Brno, v jehož správě ško- v parku. Většinu z toho vykonaly včas a v dobré la byla, zamítnuta. Olešnici bylo nabídnuto zříze- kvalitě místní firmy. Slavnostní otevření koupališ- ní pobočky SVPŠ Brno. Než mohla započít kon- tě bylo 7. července za účasti veřejnosti a sdělova- krétní jednání mezi KNV a MNV Olešnice, doho- cích prostředků. Hřiště na koupališti je určeno dl bývalý vedoucí vychovatel hospodářské školy k užívání školy, koupaliště pro veřejnost. Letos umístění do objektu zařízení pro narušenou mlá- počasí návštěvníkům nepřálo. Snad příští rok. dež a protože tato zařízení měla jednoznačnou V květnu byly zahájeny zemní práce na vý- prioritu, varianta ihned zvítězila. V olešnickém stavbě hřiště pro veřejnost v prostoru bývalého podvědomí nezískala samozřejmě oblibu. Vý- kluziště. Po vybudování by mělo sloužit v zimně chovný ústav pro mládež pracuje dodnes s růz- na bruslení a v létě míčovým hrám. nými obměnami. Zdaleka však nemá původní za- Byly provedeny úpravy parku u Mlékárny. Sta- měření, vedle něho při škole máme dnes dyna- ré přerostlé stromy bylo nutno vykácet a nahradit micky rozvíjející se učiliště. nižšími dřevinami. V roce 1940 byla v Olešnici zřízena Živnosten- V březnu provedla firma Energorozvody v uli- ská škola. Umístěna byla v 1. patře budovy míst- cích gen. Čápka a Rovečínské rekonstrukci osvět- ního chudobince, dnes zdravotního střediska. lení. Současně bylo řešeno osvětlení v parku za Učila se zde různá řemesla a o školu byl zájem. kulturním domem pro letní zábavy. Uvedená fir- Pro dojíždějící bylo nutno zřídit internát. Obecní ma osvítila i dominanty obce - oba kostely a věže, úřad jej chtěl vybudovat na půdě, ale nebylo to což výrazně zlepšilo vzhled obce. Práce stihla povoleno. Poněvadž se jiné ubytování nepodařilo těsně před olešnickou poutí dokončit, jak se za- zajistit, bylo v roce 1946 žádáno dopisem do Pra- vázala. hy povolení a finanční krytí stavby internátu no- Obec se přihlásila do programu obnovy venko- vého. Stavba nebyla povolena a škola v roce 1947 va, který schválil Parlament spolu s uvolněním zrušena. dotace 300 mil. Kč na jeho realizaci. V zájmu zlepšení kvality prodeje ve stáncích Budování v obci bylo přistoupeno k zbudování dřevěných stánků Po celou první polovinu roku pokračovaly ješ- v proluce u obchodního domu na náměstí. Do- tě práce na položení telefonních kabelů v obci, končeny byly rovněž před poutí, čímž se velmi které měly končit již před rokem. Starosta obce vhodně vyřešilo toto méně vzhledné zákoutí ná- alespoň provádějící firmu donutil k písemnému městí. závazku, že práce SPT Telecom ukončí do 31. 7. V srpnu a září byla provedena celková vnější 1996. Nakonec se tak stalo po řešení reklamací na oprava budovy hasičské zbrojnice, provedena no- úpravy chodníků po pokládce kabelů až v srpnu vá fasáda, nátěry oken. 1996. V listopadu byl před mostem u Pneuservisu Největší investiční akcí byla generální oprava otevřen zatrubněný potok a zbudováno zábradlí inženýrských sítí na Moravské straně od Sokolov- okolo. Opatření slouží pro odtok případných po- ny po křižovatku u Komárkových a dále ulice Na vodňových vod na Vejpustku. špitále. Musely zde být provedeny opravy kanali- Byla zbudována nová parkoviště u Zdravotního zace rodinných domků, opravy vodovodních pří- střediska, u firmy K. Čápek a syn a u Mlékárny pojek, z nichž některé v minulé zimě prokázaly Olešnice. Obě firmy se podílely na budování par- špatný stav. Firma Silnice Litomyšl i v této části kovišť. Byly rovněž upraveny vjezdy na katolický obce nakonec položila obrubníky a nádhernou a evangelický hřbitov. vozovku. P. František Kšica zemřel Další významnou akcí bylo hřiště na koupališ- V březnu jsme se rozloučili s olešnickým fará- ti. Byly zejména opraveny svahy okolo běžecké řem P. Františkem Kšicou, který zemřel ve věku dráhy, zcela opraveno sociální zařízení a zbudo- nedožitých 74 let po dlouhé těžké nemoci. Neza- ván přístavek na sportovní nářadí. Současně byla pomenutelně se zapsal do života našeho městeč- provedena celková oprava koupaliště - položeny ka, kde působil neuvěřitelných 50 roků. Narodil nové chodníky, rekonstruována střecha a fasáda se 21. srpna 1922 v Pivonicích pod Zubštejnem. budovy, oplocení, zbudována nová skluzavka Gymnázium vystudoval v Tišnově, bohosloví a můstek, provedeny sadové a zahradnické práce v Brně. Tam také byl 5. července 1946 vysvěcen

– 246 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 247

na kněze. V Olešnici působil od 1. září 1946. 1997 bylo dokonce odkoupeno výhodně pojízdné Když byl dne letní kino s kompletním vybavením včetně plátna 12. září 1950 z Olešnice odsunut katolický fa- za 66 000 ,- Kč, jakmile vešlo ve známost, že je rář profesor P. Leopold Benáček, musel se du- i s maringotkou na prodej. Nákladem obce byly chovní správy ve farnosti ujmout tehdy ještě jako vyrobeny lavice pro diváky. kaplan právě František Kšica. Administrátorem Rovněž většina knihoven byla zrušena. Naše olešnické fary byl jmenován až 24. dubna 1955. pracuje. V majetku obce je 13 761 titulů jejích sbí- V posledních letech se již cítil slabý, byl ne- rek, z nichž je mocný. Pomocí v jeho službě mu byl Petr Holý, 3 812 naučné literatury pro dospělé a 758 pro který byl ustanoven k jáhenské službě v Olešnici děti, 6 359 krásné literatury pro dospělé a 2 832 pod vedením pátera Kšici 1. října 1995. pro děti. Ročně knihovnu navštěvuje asi 900 čte- P. František Kšica byl pohřben na místním nářů, kteří si mohou vybrat i ze 13 různých časo- hřbitově. Posledního rozloučení se zúčastnilo ob- pisů, které jsou pravidelně odebírány. Díky JUDr. rovské množství lidí nejen z Olešnice, ale i širo- Janu Koberovi získala knihovna 13 485,- Kč na kého okolí, kteří mu tak vzdali poděkování za je- nákup nových knih. ho lásku a útěchu, kterou rozdával všem. Na po- hřbu bylo přítomno i mnoho kněží a církevních Kulturní život v obci hodnostářů z brněnské diecéze. Plesová sezóna byla zahájena plesem Mysli- Pro svoji milou povahu byl P. František Kšica veckým, následoval závod Moraviaflor, Sportov- uznáván. Jeho klidný, vstřícný přístup a vzorné ní, Hasičský, Podnikatelský, Mládeže farnosti plnění kněžských povinností mu přinesly velkou Olešnice, Dětský karneval, Country bál a Ostat- oblibu a uznání nejen u farníků, ale i ostatních kový věneček (v Katolickém domě). občanů. 17. března vystoupila v KD „Velkopopovická kozlovka“, velmi známá dechová hudba vystupu- Autobusová doprava jící často na televizní obrazovce. „Něco o Ameri- Rozhodnutí ministerstva dopravy, že nebude ce“ - 27. dubna vystoupil známý country zpěvák státem napříště dotována doprava vyjma dojíždě- Pavel Dobeš s pěkným koncertem a doprovodem. ní žáků do školy, znamenalo nastartování hašte- Olešnická kytka - 11. ročník tradiční soutěže, ření obcí kdo a kolik bude přispívat na zajištění letos s 10 kapelami proběhl 1. června. Navštívilo autobusových linek, aby nebyly obce odříznuty ji během 3 dní 1 500 diváků. od světa. ČSAD Blansko vyhlásilo, že zachová Ultramaraton – 5. ročník soutěže přivítal 27. všechny autobusové linky, když dostane od obcí července 31 mužů a 7 žen . Na ceny pro vítěze dotaci 700 000 Kč. ČSAD Boskovice dokonce žá- opět přispěly místní firmy. dalo 5,5 mil. Kč. Naše obec musela přislíbit také Olešnická pouť - každým rokem před ní od pát- příspěvky na dopravu, a to ročně takto: ČSAD Br- ku pořádají fotbalisté předpouťové zábavy. Český no 70 000 Kč, ČSAD BUS Ústí 45 000 Kč, Zdar svaz chovatelů tradičně pořádá v době pouti vý- Žďár 105 000 Kč, ČSAD Blansko 2 000 Kč a ČSAD stavy hospodářského a okrasného zvířectva. Le- Boskovice 250 000 Kč. tos svaz vzpomněl 55. výročí založení, jeho za- Paradoxem zůstává, že cílová města. kam se za kladateli byli p.Vrbka Vladimír, Pochop Josef prací dojíždí, platit nechtějí nic, protože je pro- a Bartoň Jaroslav. blém netíží. Ministerstvo vyřešilo věci hned. Obce 12. října proběhlo v lese pod Skalkami okresní se na výši dotací radily víc jak 3 měsíce. Inu kou- kolo hry „Plamen“ mladých hasičů. Zúčastnilo se káš-li dolů, nedohlédneš, říká lidová moudrost. 400 soutěžících. 11. října se uskutečnil v KD I. ročník festivalu Kino a knihovna dětských pěveckých sborů pod názvem „Zpíváme Kino vykazovalo v roce 1995 a 1996 ztrátu ze pro radost“. Z místních vystoupil sbor „Skřivá- svého provozu. Ve všech střediskových a men- nek“ pod vedením pana Slavíčka. ších obcích v roce 1996 zaniklo. Olešnice jediná 18. října vystoupila v KD kapela „Moravěnka“, spolu s městy Blansko, Boskovice a Letovice slovem ji doprovázel Libor Pantůček. Sál byl zce- a Adamov jej dále provozují. Obecní zastupitel- la zaplněn i díky cestovní kanceláři K+M tour, stvo má zájem na jeho provozu i nadále. V roce která svezla diváky na představení z okolí.

– 247 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 248

Mikulášská besídka - 8. prosince ji připravila zadu. Od dubna se rychle měnily staré a špatné mládež farnosti Olešnice pro menší děti. vodovodní přípojky do domů, prováděly se re- „Vánoční tajemství“ - žáci ZŠ Olešnice a ZUŠ konstrukce kanalizačních přípojek. Od 1. dubna Letovice nacvičili a 26. prosince předvedli muzi- již musela být celá ulice uzavřena. Hromady ka- kál v kostele sv. Vavřince. mení a výkopů připomínaly záběry z válečných „Dalibor“ - v neděli 29. prosince hostovalo filmů, ale občané to nesli statečně. V květnu prá- u nás pěvecké sdružení Dalibor ze Svitav s vá- ce probíhaly často i dlouho do noci, aby bylo vše nočním koncertem. hotovo do pokládky koberce vozovky firmou PRODUS. Cílem bylo vše dokončit opět do oleš- Rok 1997 nické pouti. Vše se stihlo. Pracovníci zmíněné fir- my velmi spěchali, protože jejich pomoc byla na- Počasí a úroda léhavě potřeba v oblastech postižených záplava- Do nového roku jsme vstoupili s pokračováním mi. pořádné zimy z prosince. Sněhu bylo až 30 cm a udržel se do poloviny února. Dne 20. ledna se Protipovodňové stavby objevila silná námraza, která poškodila elektrické Obecní úřad si po dokončení vozovek neod- vedení. Obec byla 2 dny bez el. proudu. Obcho- dechl ani na chvíli. Ještě na podzim bylo po dy zůstaly v pondělí 23. ledna zavřeny. Škody na- dlouhých a náročných jednáních na minister- staly v místních závodech, kde byla ochromena stvech a okresním úřadě započato s výstavbou 3 výroba. Z důvodu absence vytápění musela být suchých poldrů nad areálem chovatelů V lukách, uzavřena i škola. Nutno dodat, že školní děti by- dále na Veselském potoce pod „Obecňákem“ ly jediné, u nichž se kalamita setkala s mimořád- a čištěním rybníku samotného. Nejdříve bylo za- ným pochopením. Konec února byl mírný. Bře- počato s výstavbou betonové hráze u areálu cho- zen mimořádně teplý, že se mohlo začít se setím vatelů. Práce zadány firmě EKOINGSTAV. Pokra- a dalšími pracemi na poli. Bylo teplé jaro s do- čováno bylo budováním sypané hráze v lokalitě statkem dešťových srážek. Červen byl velmi tep- Farská pole. Obojí bylo úspěšně dokončeno kon- lý, dobře se sušilo seno a všude bylo cítit pěkné cem roku díky dobré práci firmy i příznivému po- léto. Když začal první liják 6. července, kdy rá- časí. Začaly přípravné práce na výstavbě hrází zem spadlo 63 mm vody, bylo zaděláno na další a opravě rybníka. kalamitu s počasím. Po tomto dni pršelo vytrvale a hustě. V červenci bylo 19 deštivých dní, během Sbírka na postižené povodněmi měsíce spadlo 399 mm vody a byly oblasti, kde Povodně, které od 7. července pustošily (mo- spadlo vody mnohem více. V pondělí ravské řeky) krajinu a města v povodí řeky Mo- 7. července začaly povodně na severní Moravě ravy a dalších řek silně vnímali naši sousedé. a ustoupily prakticky až 17. července na jižní Mo- I u nás jsme si něco podobného zažili, pravda ravě. Způsobily nesmírné materiální škody, byla v mnohem mírnější podobě. Starosta obce Pa- zaplavena města v povodí řeky Moravy, zahynulo edDr. Zdeněk Peša vyzval občany a místní pod- 51 lidí. V naší obci tentokrát záplavy nebyly tak niky ke sbírce potravin a šatstva na pomoc po- velké. Potok na Moravské straně se jen místy vy- stiženým oblastem. Výzva se setkala s okamži- lil z břehů a zatopil několik přilehlých domů. tou odezvou. Již ve čtvrtek 10. července odjela Měsíc srpen byl teplý, pršelo jen 3 dny. Žně za- Avie s materiální pomocí do Vizovic, kde byl do čaly 10. srpna a byly velké výnosy obilí. Ovoce se skladu civilní obrany předán náklad přikrývek, urodilo méně, zato švestek bylo mimořádně. Pále- oblečení a potravin pro postižené. Dopravu nice v Kunštátě musela zavést provoz na 3 směny, zdarma zajistil dopravce pan Jaroslav Bartoň aby uspokojila všechny labužníky, kteří se chtěli z Olešnice č. p. 348. Následujícího dne 11. čer- zásobit slivovicí na zimu. Žádná do konce roku vence byla odeslána první část finanční částky - nepřišla. Podzim byl mírný se slabými srážkami. 100 000,- Kč. Celkem bylo sbírkou získáno na pomoc 133 300,- Kč. Sbírky se konaly i v obou Komunikace Moravská strana místních kostelích. Někteří občané ani nečekali Na léto byla naplánována oprava vozovky na na výzvy a sami peníze posílali. Mlékárna Oleš- Moravské straně od křižovatky pod Špitálem do- nice vedle materiální pomoci sama poslala 40

– 248 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 249

000,- Kč. Rozvodněná byla i řeka Svitava, která 67 členů, kteří se starají o 553 včelstev. Předse- způsobila zaplavení náměstí v Letovicích, kde dou je Ing. Karel Tenora z Crhova. byla 50 cm hloubka vody na náměstí. Zátopy byly ve Svitávce a nižších částech Blanska. Nový obvodní lékař Místní hasičský sbor pomáhal na odstraňování Dne 1. května 1997 ukončil svoji práci ve zdra- škod, čerpání vody ze sklepů a odklízení bahna votním středisku obvodní lékař MUDr. Jiří Riegl. v Blansku a Spešově a obdržel za obětavou po- V Olešnici pracoval s menšími přestávkami více moc poděkování okresního požárního rady než 30 roků. Dlouhá léta pracoval ve zdravotní (plk. Pernica). Vláda byla nucena přes rozsáh- komisi MNV, působil i jako poslanec a člen za- lé sbírky i pomoc ze zahraničí vypsat státní ob- stupitelstva našeho městečka. Do naší obce „při- ligace na odstranění nesmírných materiálních nesl“ tenis a sjezdové lyžování. Měl významný škod v naší zemi. vliv na budování tenisových kurtů a instalaci prv- ního lyžařského vleku na Závrší. V posledních le- Je libo telefon? tech již přesluhoval důchod. Obecní zastupitel- V srpnu 1996 firma SPT Telecom prostřednic- stvo mu vyslovilo poděkování za jeho celoživotní tvím firmy Michlovský konečně předala obci ve- práci, kdy se staral o naše zdravíčko. Bezesporu řejná prostranství po pokládce kabelových rozvo- se zapsal do historie městečka. Na jeho místo na- dů. To byla chvíle, na kterou sousedé chtiví tele- stoupil mladý lékař MUDr. Jan Nechuta pocháze- fonních přípojek čekali. Nové tel. stanice však jící z Kunštátu. zřízeny nebyly s odůvodněním, že není ještě spuštěna digitální ústředna. A ta nebyla spuštěna Máme olešnický prapor proto, že nebyla kvalitně zbudována dodavatel- Tak jako jiné obce i Olešnice rozhodla o získá- skou firmou. Teprve na přímé naléhání starosty ní vlastní vlajky na jednání OZ 29. února 1996. obce bylo koncem října započato s připojováním Grafickou podobu praporu navrhl heraldik p. nových účastníků. Jen v říjnu to bylo 50 nových Keprt z Brna. Vlajku nejdříve musela schválit he- přípojek. Na ostatní došla řada v listopadu a do raldická subkomise při poslanecké sněmovně konce roku byly pokryty všechny žádosti o tele- Parlamentu ČR. S její podobou pak bylo sezná- fon. meno zastupitelstvo obce dne 9. 10. 1997. Prapor samotný převzal starosta obce PaedDr. Zdeněk Včelaři slaví 90. výročí založení Peša z rukou předsedy Parlamentu ČR v prosinci V letošním roce si připomínají včelaři 90. vý- roku 1997. ročí založení své organizace. Na olešnickou pouť připravili v prostoru tržnice na náměstí Obecní pozemky velkou včelařskou výstavu. Ke zhlédnutí byly Obec schválila dne 26. 6. 1997 směrnici o ná- staré včelařské úly, výrobky z medového perní- jmu obecních pozemků. Ty byly v minulosti ži- ku a nechyběla ani dobrá medovina. Při svém velně a často i dosti nepřehledně využívány míst- založení měl spolek v roce 1907 28 členů a svo- ními obyvateli a některé naopak ponechány la- ji činnost utěšeně rozvíjel v širokém okolí. Spol- dem. Obec touto vyhláškou chtěla dosáhnout, ková práce neustala ani za světových válek. Po aby uživatelé obecních pozemků o nájem požá- I. světové válce byla zbudována oplozovací sta- dali a tím zlegalizovali jejich užívání často jen za nice pro včelí matky u Hastrmánky. Spolek po- nepatrné nájemné. Pravda, některým sousedům řádal kurzy k chovu matek pro své členy. V ro- se to zpočátku moc nelíbilo, ale většinou pocho- ce 1935 sdružoval mimo olešnických členy pili smysl opatření, které jim na druhé straně dá- z dalších 25 obcí širokého okolí. Ve druhé svě- valo záruku a slib dalšího užívání pozemků. tové válce bylo nesmírně obtížné zajišťovat cukr pro včely. Ještě v roce 1946 měl spolek 117 Modernizace televizního převaděče členů. Potom došlo k osamostatnění včelař- Obecní úřad projednal s Českými radiokomu- ských organizací ze vzdálených obcí. Velkého nikacemi modernizaci televizního převaděče pro rozmachu dosáhla organizace v 80. letech, kdy I. program a současně zřízení vysílače pro II. pro- spolupracovala s renomovanými šlechtitelský- gram. Jednání byla úspěšná, ale nebylo to zadar- mi ústavy při chovu matek. Nyní má organizace mo. Muselo být složeno 50 000,- Kč, což obecní

– 249 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 250

zastupitelstvo akceptovalo s podmínkou, že bude Oslava svátku matek - velmi pěkný program vše hotovo do konce roku 1997. Současně zaháje- dětí MŠ a ZŠ na oslavě v KD v neděli 18. května na jednání s TV Prima o možnosti příjmu signálu 1997. této stanice. České radiokomunikace úkol splnily „Čochtan vypravuje“ - 29. 5. 1997 hostoval do konce června. Občanům bylo dáno ve zná- v obci známý herec Josef Dvořák most, že na 41. kanále mohou směle naladit ČT2. Olešnická kytka - první červnový víkend pro- Kdo mohl, ten ladil. Jen nadšení nepřicházelo. běhla známá přehlídka trampských souborů. Le- Koncem roku jsme se osmělili a řekli, že to s ČT2 tos vystoupila i skupina Spirituál kvintet. moc nejde. Po reklamaci přijeli pracovníci Čes- Dětský den - 31. května připravili fotbalisté kých radiokomunikací s měřícím vozem a potvr- a mládež farnosti Olešnice soutěžní a sportovní dili, že nám byl ČT2 omylem naladěn na stejném program na hřišti pod Horkou pro děti MŠ a ZŠ. kanále jako mnohem silnější vysílač TV Prima ve Týž den děti zhlédly i pohádku „Zpívající strašid- Svitavách, který to ruší. la“ nacvičenou ochotnickým souborem Petrklíč Takové omyly nesvědčí o dobré práci Českého z Kunštátu. radiokomunikačního úřadu. Nápravy chyby se V době olešnické pouti byly otevřeny výstavy obec dočkala až po několikerých urgencích v ná- včelařské a tradiční chovatelské v areálu chova- sledujícím roce. telů. „Malá mořská víla“ - divadelní představení Péče o sport v kulturním domě dne 17. října . Obecní úřad přes mnoho náročných investič- Dne 24.října se uskutečnil II. ročník přehlídky ních akcí připravil na rok 1997 i stavby a opra- dětských pěveckých souborů. Pořadateli byli uči- vy sportovišť. V měsíci dubnu byly provedeny telé a žáci ZŠ, obecní úřad a ZUŠ Letovice. zemní práce na bývalém zimním stadionu, kte- Pod heslem „Zpíváme si pro radost“ vystoupilo rý byl upraven na víceúčelové hřiště a v zimě na 8 sborů a zazpívalo 320 dětí z okresu Blansko kluziště. Ze dřeva z obecních lesů nechala obec a Žďár nad Sázavou. Program zahájil úvodním vyrobit dřevěné mantinely a celý areál nechala slovem starosta obce PaedDr. Zdeněk Peša. Ke oplotit z důvodu nebezpečí rozbití oken blíz- zdaru pěkné akce přispěly sponzorskými dary kých rodinných domků. Od března se započalo i místní podniky. i s budováním hřiště pro děti mateřské školy, „Večer při dechovce“ - zorganizovala cestovní která je v provozu od roku 1981. Díky obětavos- kancelář K+M tour dne 21. listopadu. Vystoupily ti především starosty obce se podařilo sehnat 4 dechové hudby. peníze a vybudovat krásné prostředí pro malé 20. prosince vystoupila v obci známá hudební děti po 16 letech provozu MŠ. Stavba byla svě- skupina Kamelot. řena firmě SUZA a slavnostní otevření areálu se konalo 24. 9. 1997. V podzimních měsících bylo Rok 1998 ještě zbudováno pěkné volejbalové hřiště vedle tenisových kurtů. Od začátku se těšilo velkému Počasí a úroda zájmu sportovců. Zima byla velmi mírná, prakticky bez sněhu. Místní lyžařský oddíl pečlivě připravil lyžařský Kulturní život v obci vlek na novou sezónu. Marně, sníh sice 20. ledna Plesovou sezónu zahájili plesem myslivci, ná- napadl, ale na lyžování to nebylo. Dne 31.1.1998 sledoval Hasičský ples, fotbalisté, zmijáci, mlá- byl vlek puštěn na 2 dny. Sníh 10. dne hned roz- dež olešnické farnosti, dětský karneval, podnika- tál. Trochu padalo v polovině března, a to byla ce- telé a ostatkový věneček. Všechny plesy byly pěk- lá zima. V prvním dubnovém týdnu už se začalo né, veselé, ale většina z nás už musela zvažovat, s pracemi na polích. Byla radost sledovat, jak do který ples navštíví. Peněz na výplatách nepřibylo polí vyjely různé podomácku vyrobené traktory, a životní náklady se zvyšují. Účast na všech ple- traktůrky a samohyby, které svědčí o novodobé sech znatelně poklesla. technické tvořivosti občanů. Všechny stromy Dáda Patrasová - Rodičovské sdružení spolu odkvetly, včely měly z jara pěknou snůšku. Jen s cestovní kanceláří K+M tour připravili pro děti dešťových srážek bylo málo. Za celý květen spad- vystoupení D. Patrasové z Prahy 25. 4. 1997. lo jen 22 mm vody. Bylo 15 pěkných slunečných

– 250 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 251

dnů.Začátkem června přišla dokonce tropická ve- zdi přízemí. Takový oheň obec zažila naposledy dra. V druhé polovině června vydatné deště, kte- před 40 lety a tehdy hořela jen hospodářská část ré nahradily vláhový deficit z jara. Spadlo 107 domu. mm srážek. Červenec byl pěkný a teplý s 19 slu- Druhý požár zaznamenala obec 19. prosince, nečnými dny. Seno se sušilo samo. Koncem mě- kdy v Družstevní ulici před domem č. p. 545 za- síce přišly deště, které způsobily záplavy. Nás to- čalo hořet zaparkované osobní auto. Protože byla to nebezpečí minulo. Hezké počasí vydrželo až na telefonní linku 158 určenou k hlášení požáru do 21. srpna. Úroda obilí byla nadprůměrná a žně podána nepřesná informace, že hoří bytový dům, se stihly ukončit za pěkného počasí. Horší to by- sjelo se rychle do obce mnoho požární techniky lo s okopaninami. Přišel mimořádně deštivý pod- profesionálního sboru Boskovice, který opomněl zim. V září spadlo 144 mm vody a sluníčko svíti- o věci informovat náš požární sbor. Ten z uvede- lo jen 6 dní. Sklízelo se za deště. Kdo otálel do říj- ného důvodu přijel na místo poslední, ale spěchat na, byl na tom ještě hůř - po 19 dní vytrvale stejně nemusel. Škoda na autě nebyla veliká. Mr- pršelo, půda byla tak rozbahněná, že nebylo zelo je rychlé předání informace o požáru a za to možné ani set ozimy. Brambor bylo dost, řepy ta- naši udatní hasiči rozhodně nebyli na vině. ké, ale kdy sklízet. Hned od začátku listopadu přišly první mrazíky a po 6. listopadu mrazy až - Likvidace komunálního odpadu 10 °C. V některých oblastech zůstala úroda V květnu proběhl v naší obci dlouho předem na polích a koncem listopadu ji zakryl první sníh. ohlašovaný bezplatný sběr starých el. přístrojů Dne 5. prosince ho bylo 20 cm. Teprve ve druhé pro domácnost, pneumatik a dalších věcí. Po ob- polovině prosince byla zima mírnější. Celkově ci byly na určených místech připraveny kontejne- byl rok dobrý, nechybělo sluníčko, vláha byla, ry a výsledek byl překvapující. Odevzdáno bylo 2 dobrá úroda obilí i brambor a letos i ovoce. Jen 442 kg televizorů, 2 213 kg starých akumulátorů, švestky opadaly ještě malé. 123 pneumatik, 8 ledniček, 160 kg plechovic od barev a mnoho dalšího nepotřebného odpadu. Rozhodně se vyplatilo akci dotovat a pro občany Požáry v obci sběr uskutečnit zdarma. Raději ani nedomýšlet, Dne 2. února 1998 vypukl po 13. hodině požár kolik věcí se mohlo ocitnout zapomenutých v domku Koubkových č. p. 498. Vznikl v půdním v okolních lesích. prostoru a rychle se rozšířil na celý domek, který S odpady je to stále složitější. Společnost zvy- byl z větší části postaven z montovaných dřevě- šuje tlak na ochranu přírody, a fejeton Jana Neru- ných dílů. Sousedy byl oheň nahlášen ve 13.40 dy „Kam s ním“ je dnes aktuální pro každou ves- hod. a již za 13 minut byl na místě náš hasičský nici. Od ledna 1998 už musí každá domácnost po- sbor s technikou a o minutu později i profesio- řídit popelnici a za odvoz zaplatit nebo musí nální sbor hasičů z Kunštátu, později i z Boskovic dokázat, že odpady likviduje prokazatelným způ- a Bystrého. Díky jejich bleskovému zásahu se po- sobem dle zákona č. 195/1997 sbírky. A co my dařilo za hodinu požár lokalizovat. Podařilo se olešničtí na to? Kromě 13 domácností máme zachránit veškerý majetek ve spodní části domu. všichni v obci již popelnice. Postupně si zvykáme Na výzvu olešnického rozhlasu přišlo mnoho na to, abychom měli útulno nejen doma, ale olešnických občanů pomoci s odklízením násled- i v obci a okolí. ných trosek ohořelých trámů apod., dále pomoh- li se zajištěním zbytku stavby. Obecní zastupitel- Změna na olešnické faře stvo vyslovilo poděkování jak hasičům, tak i ob- V měsíci srpnu hned po naší pouti odešel z ka- čanům, kteří přišli pomoci. tolické fary kaplan p. Petr Holý. Narodil se 15. Celá událost silně zapůsobila na naše městeč- června 1971 v Brně, kde také vystudoval gymná- ko. Kromě 2 ne vážných zranění hasičů nedošlo zium. Po jeho ukončení v roce 1989 byl přijat ke k dalšímu poranění postižených obyvatel domku studiu bohosloví na Litoměřickou fakultu. Po li- a okolí, ale moc nechybělo a všechno mohlo stopadu 1989 využil možnosti přestupu na fakul- skončit mnohem hůř. Materiální škody byly znač- tu do Olomouce. Studium bohosloví úspěšně né. Zcela shořelo první poschodí a po zvážení ukončil v roce 1995, kdy byl vysvěcen na jáhna. statiky musely být strženy jediné zbylé obvodové Jeho prvním působištěm bylo město Hodonín na

– 251 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 252

jižní Moravě a již po 3 měsících byl ustanoven k já- ma byla vybrána ze 6-ti uchazečů. Práce byly za- henské službě v Olešnici pod vedením pátera Kši- hájeny s velkým nasazením techniky a lidí, aby ci. Dne 22. června 1996 byl v Brně vysvěcen na byla co nejméně narušena nejfrekventovanější kněze a ustanoven kaplanem i nadále v Olešnici část obce. Projekt náměstí zpracoval s připomín- pod vedením otce Matušiny, faráře z Prosetína. K 1. kami obce Dr. Rambousek. Počítal s úpravou te- srpnu 1998 odchází na další působiště do Velkého rénu po zbořené budově Pivovaru, výstavbou ko- Meziříčí. Za krátkou dobu svého působení v obci munikací, chodníků, novým rozvodem el. ener- prokázal velkou aktivitu, která často sahala i nad gie v zemi, novým osvětlením a parkovou rámec kněžských povinností. Blízkou cestu si na- úpravou u kostela. Vše bylo zahrnuto již do „Pro- šel zejména k naší mládeži, výrazně aktivizoval gramu obnovy venkova“ na začátku volebního Sdružení křesťanské mládeže, vedl pravidelně ho- období. rolezecký oddíl a oddíl basketbalu žáků základní Přestavba probíhala skutečně rychlým tem- školy. Byl aktivním členem hudební skupiny „Me- pem. V květnu byly hotovy chodníky s novou chovci“, která hrála hlavně pro děti na dětských zámkovou dlažbou, do země byly položeny elek- soutěžích a karnevalech. Od konce měsíce srpna je trické kabely, v červnu se již na celé ploše poklá- na faře ustanoven nový kněz P. Stanislav Tvarůžek, dal krásný živičný povrch. Pak se budovala pěk- který dosud působil na faře v Hrušovanech n. J. ná litinová kašna, kterou dodala firma Remis Br- no. Žulové opracované kvádry si nechala tato Nezapomínáme na sport firma dovézt až z Thajska. Upraven a nově oset V obci působí TJ Sokol a Orel, které organizují trávou byl park u kostela. Věřící brigádnici opra- pravidelná cvičení pro dospělé a mládež. Dlouho- vili omítky katolického kostela a věže, aby lépe době jsou aktivní naši fotbalisté, kteří díky obec- doplnil krásnou dominantu náměstí. nímu úřadu dostali velký dárek - travnatý povrch Vše bylo včas hotovo, a tak mohlo být náměstí na své hřiště. Tato přestavba si vyžádala rozšíře- slavnostně v sobotu 8. srpna 1998 před olešnic- ní hřiště, zemní úpravy, oddrenážování celé plo- kou poutí předáno k užívání. Na slavnostní otev- chy a mimo tyto dodavatelské práce především ření přišlo mnoho hostů, ministr Stanislav Běle- mnoho brigádnických hodin samotných fotbalis- hrádek, přednosta okresu ing. Jiří Crha, a také tů po celé léto. Obecní úřad vedl úspěšná jednání naši sousedé a někteří i se džbánkem. Po proje- se Společností katolického domu, aby mohla být vech a vystoupení starosty obce PaedDr. Zdeňka budova Katolického domu využívána jako těloc- Peši se totiž otevírala i naše nová kašna. A jak sta- vična pro ZŠ a ZOU. Obec provedla v sále opravy rosta obce slíbil, teklo v kašně skutečně pivo jako omítek, malování stěn, lakování podlahy, rekon- vzpomínka na pivovar, který na tomto místě stá- strukci osvětlení a opravu sociálního zařízení tak, val. Aby se lidi u kašny nepoprali, asistovali při aby tyto prostory od 1. září 1998 vyhovovaly ne- čepování naši hasiči. Tlačenice byla veliká a na jen potřebám majitele, ale i požadavkům výuky všechny se dostalo. Když se dva sudy vypily a ko- tělesné výchovy. Protislužbou pak byla smlouva houtky se přepojily na vodu, už se nikdo netlačil. na užívání prostor pro školy na 10 roků. Velkou Po ukončení slavnosti na náměstí se všichni oblibu si získala plocha kluziště, která byla v led- přesunuli k rybníku Obecňák pod Skalkama. nu a únoru využívána k bruslení. V jarních a let- Tam byla otevřena stavba velkého poldru, rybní- ních měsících byla plocha využívána k malé ko- ku a okolí. Hosty očekávali naši rybáři, kteří zde pané. Dne 25. července zde dokonce proběhl tur- uspořádali rybářské závody pro všechny zájem- naj okolních obcí v této hře. Vyhráli naši. ce. Starosta obce měl slavnostní řeč, ocenil práci Také volejbalové hřiště letos sloužilo dobře všech firem a dobrovolníků na zkrášlení tohoto svému účelu. Díky pěknému počasí se poprvé na- kouta Olešnice. Na závěr oficiálně předal rybník plno využilo nádherně opravené koupaliště. Kaž- našim rybářům do bezplatného užívání na dobu dý den bylo v parných letních dnech doslova ob- 99 let, a to je co říci. Za užívání vodních ploch leženo dětmi, ale i turisty a návštěvníky obce. v okolních lokalitách musí rybáři platit nemalé částky. Rybáři starostovi PaedDr. Pešovi poděko- Máme nové náměstí vali, předali mu ručně malovanou čestnou povo- V polovině dubna zahájila firma IPS Brno sta- lenku k rybolovu a všechny pozvali k občerstve- vební práce na rekonstrukci našeho náměstí. Fir- ní a závodům v rybolovu. Výstavba 2 suchých

– 252 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 253

poldrů si vyžádala mnohem více času, než ná- Volební hody městí. V letošním roce byla firmou Ekoingstav Kdo rád chodí volit, letos si přišel na své. Voli- dokončována. Díky příznivému počasí se na vý- li jsme poslance, senátory i naše zástupce do ve- stavbě pracovalo letos i v lednu. Hlavní práce by- dení obcí. ly už jen pod Skalkama. Byl zcela rekonstruován Volby do Poslanecké sněmovny byly vyhlášeny mostek a bylo přistoupeno k náročnému těžení na 19. - 20. 6. 1998. U nás proběhly tradičně v kul- bahna z rybníku. Současně se upravoval les Skal- turním domě. Televize, rozhlas i tisk těmto vol- ky na lesopark. Byly opraveny chodníky, zbudo- bám věnovali mimořádnou pozornost. Čekal se vány lavičky pro návštěvníky. Díky aktivní roli tvrdý boj hlavních politických stran - pravicové obecní rady a starosty obce se podařilo získat na ODS a levicové ČSSD o vítězství a také o vládu to všechno plnou dotaci ministerstva životního v této zemi. V obci bylo 1 395 oprávněných voli- prostředí, která pokryla 80 % finančních pro- čů, z nichž volilo 1 051 občanů, což je 75,34 % středků nutných na vybudování celého díla. hlasů, z tohoto počtu bylo 6 občanů, kteří hlaso- vali neplatným způsobem. Lékařská péče Výsledky v naší obci byly tyto: Občané obce měli v posledních dvou létech 1. ČSSD 311 hlasů 29,76 % starosti o zajištění lékařské péče v době své ne- 2. KDU ČSL 244 hlasů 23,34 % moci. Byli zde sice dva lékaři, lékařskou péči pra- 3. ODS 190 hlasů 18,18 % videlně poskytoval jen jeden z nich. MUDr. Jiří 4. KSČM 132 hlasů 12,63 % Riegl, kterého po jeho odchodu do důchodu na- 5. US 79 hlasů 7,56 % hradil MUDr. Jan Nechuta. Druhý lékař MUDr. Ji- Ve dnech 13.–14. listopadu se uskutečnily vol- ří Bednařík měl sice také smlouvu se zdravotní by do obecního zastupitelstva a současně volby pojišťovnou na zajišťování zdravotní péče, byl do Senátu Parlamentu ČR. Kandidátní listinu do však stále častěji sám nemocen. Několikrát byl komunálních voleb podaly: KSČM, KDU ČSL, hospitalizován a zdravotní pojišťovna stále váha- Sdružení nezávislých kandidátů - celkem 45 ná- la s řešením situace. Nakonec byl problém vyře- vrhů na 15 míst v obecním zastupitelstvu. Bylo šen tím, že zdravotní pojišťovna v obci otevřela tedy z čeho vybírat. Ze 1 394 oprávněných voličů třetí obvod. Obec Olešnice uvítala zájem MUDr. přišlo k volbám 837 voličů což je 60,04 % hlasů. Břetislava Zatloukala CSc. o otevření jeho privát- Na celé čáře vyhráli nezávislí kandidáti ziskem 8 ní praxe. Protože byla snaha co nejdříve instalaci míst v zastupitelstvu naší obce. Zbylá místa ob- urychlit, provedla obec nutné opravy dlouho ne- držela KDU ČSL 4 a KSČM 3 mandáty. Starostou užívané ordinace lékaře v 1. poschodí. Od října obce byl zvolen PaedDr. Zdeněk Peša (SNK) ve tak mohl Dr. Zatloukal zahájit svoji privátní praxi druhém volebním období za sebou, když získal v obci. MUDr. Bednařík v té době sám ukončil své nejvíce hlasů ze všech kandidátů ve volbách. Mís- působení v obci. Jeho pacienti se tak mohli hned tostarostou zvolen ing. Radim Višinka (KDU ČSL) přeregistrovat k novému lékaři. Koncem roku již a radními Vlastimil Jež (SNK), Josef Soukal byla péče o občany zajišťována pravidelně dvěma (SNK), a Václav Doskočil (KSČM). Do zastupitel- praktickými lékaři pro dospělé, praktickou lékař- stva byli mimo členů rady zvoleni: MVDr. Jaro- kou pro děti, zubní lékařkou a fungující lékár- slav Slavíček, Jan Haupt, Hana Slavíčková, Franti- nou. šek Žíla, Josef Horáček, ing. Josef Novotný, Pavel Horáček, MUDr. Jan Nechuta, ing. František Ma- Přijetí poutníků v Římě reček a František Fiala Věřící naší farnosti ve dnech 19. až 24. dubna Mnohem slabší byl zájem občanů o volby do jeli na zájezd do Říma. Zúčastnili se bohoslužeb senátu Parlamentu ČR. Zájem byl ovlivněn pře- na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Jaké bylo svědčením sousedů o nepotřebnosti této institu- jejich překvapení, když je papež Jan Pavel II. me- ce. Do volební místnosti sice přišlo 837 z nás, jen zi jinými pozdravil i česky. Řekl doslova před vě- 640 projevilo zájem volit zástupce do Senátu, a to řícími z celého světa „Srdečně vítám poutníky ze ještě 55 z nich vhodilo do urny prázdnou obálku Starého Hrozenkova, z Olešnice na Moravě a čle- bez hlasovacích lístků. Vybírali ze 4 kandidátů: ny vozíčkářů Petýrkova z Prahy“. Stanislav Frantel (ODS) získal 74, Jiří Drápela (ČSSD) 81, Jiří Bedar (KSČM) 90 a Stanislav Běle-

– 253 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 254

hrádek z Rozseče (KDU ČSL) 340 hlasů. O týden ZŠ, MŠ, OU Olešnice pěkné vystoupení v kultur- později ve dnech 20. - 21. 11. 1998 se muselo ko- ním domě maminkám. nat druhé kolo voleb do Senátu. K těmto volbám Olešnická kytka - v sobotu 6. 6. 1998 se usku- přišlo jen 234 občanů. V nich obdržel ing. Stani- tečnil již XIII. ročník soutěže trampských hudeb- slav Bělehrádek 207 a Jiří Drápela 26 hlasů, je- ních skupin. den hlas byl neplatný. Za celý náš volební obvod Letní kino - letos zahájilo provoz již 30. června, byl tedy do Senátu zvolen ing. Stanislav Bělehrá- tentokrát v areálu koupaliště. dek z Rozseče. V pátek 27. 11. 1998 se uskutečnilo v kulturním domě divadelní představení „Pták ohnivák a liška Pitná voda Ryška“, které sehrál opět divadelní soubor Mladá Letošní rok nepatřil zrovna k těm nejsušším. scéna z Ústí nad Labem. Poznali jsme však, že nám nebude zdroj pitné vo- dy na Ostré horce stačit. Situace v zásobování pit- Rok 1999 nou vodou nebyla sice letos kritická, obecní úřad se však musel zabývat otázkou posílení olešnic- Počasí a úroda kých pramenů. Měsíc leden byl mírný, bez sněhu. Teprve 28. ledna napadl první sníh a pak už se jen sypalo. Zemřel P. Josef Matušina Dne 30. ledna se již lyžovalo a kolem 15. února Dne 16. 3. 1998 zemřel P. Josef Matušina, fa- byla vrstva sněhu až 50 cm. Na horách v té době rář v Prosetíně a krátce i v Olešnici. Narodil se byla sněhová kalamita - běžná byla souvislá vrst- 16. 8. 1919 v Dubňanech, vysvěcen byl 5. 7.1948 va 2 m sněhu, časté bylo vyhlašování lavinového v Brně. Působil v Bořitově, Mikulčicích, Prušán- nebezpečí. U nás byla po 2 dny neprůjezdná sil- kách, Žďárné, Prosetíně a krátce v Olešnici. Pat- nice ke Kněževsi. Zima byla jak se patří. Velmi řil mezi mimořádně skromné, vzdělané, sečtělé rychle skončila. V prvních březnových dnech a laskavé kněze. V době před listopadem 1989 všechen sníh roztál. Celý březen byl velmi dešti- poskytoval duchovní útěchu mnoha lidem, kteří vý a poměrně teplý. Denní teploty v jeho druhé si přáli, aby jejich náboženská orientace nebyla polovině vystupovaly až na 15 °C. S koncem veřejně známa, a tak vzdáleně patřil i k nám března se započaly jarní práce na polích - letos olešnickým. velmi brzo.Také duben byl teplý a bohatý na de- šťové srážky. Příroda se brzy probudila. Již 26. 130. výročí evangelického kostela dubna odkvétaly petrklíče a třešně. Kolem 9. Farní sbor Českobratrské církve evangelické května začala kvést řepka na polích a teplota v ce- v Olešnici vzpomněl v neděli 13. září 1998 již 130. lém měsíci květnu nezřídka vystoupila až na 28 výročí posvěcení kostela. Za účasti náměstka sy- °C s nočními teplotami i nad 15 °C. Příroda byla nodního seniora faráře V. Ženatého z Nového podle pamětníků snad o 1 měsíc napřed. Také Města na Moravě a účasti seniorátního pěvecké- v červnu bylo pěkně a teplo. V červenci bylo i na ho sboru z Chrudimi proběhly v olešnickém tento měsíc v našich zeměpisných šířkách nezvy- evangelickém chrámu slavnostní bohoslužby. kle teplo. Za celý měsíc byly průměrné noční tep- loty vyšší než 14 °C a ve dnech 4. až 6. července Kulturní život v obci v noci dokonce 20 °C. A vláhy také bylo dost. Žně Počátkem roku proběhla tradiční plesová se- u nás začaly 8. srpna a o 14 dní později i sběr zóna. brambor. Srpen byl mírný a hodně deštivý. Pěkné „Mauglí“ - v úterý 10. 2. 1998 hostovala v obci počasí se opět vrátilo v září. Ani jediný den ne- mladá scéna z Ústí nad Labem s divadelním před- klesla teplota pod 11 °C. Úroda byla pěkná a pod- stavením mínky pro polní práce mimořádně příznivé. Abeceda humoru - v sobotu 21. března 1998 Ochlazení nastalo až po 15. listopadu, kdy uhodi- hostoval v obci známý herec Jiří Sovák s vyprá- ly první mrazy a ty se udržely až do prosince. věním o divadle a filmu. Dne 20. prosince napadl sníh a už se udržel. Vá- Spirituál kvintet - 24. dubna vystoupila se svým noce byly pěkné na sněhu. Dne 28. 12. připadlo hudebním programem velmi známá skupina 15 cm, a tak Silvestr na Nový rok s radostí vítali Den matek - v neděli 10. 5. 1998 připravily děti vyznavači zimních sportů.

– 254 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 255

Jsme městem a to byla naše přihláška do soutěže. V náročném Dne 3. prosince 1999 podepsal předseda Posla- programu jsme plnili postupně tyto hlavní úkoly. necké sněmovny prof. Václav Klaus Rozhodnutí V roce 1995 č. 42. Tímto podpisem se stala Olešnice městem. - vybudování nových inženýrských sítí a násled- Událost je to nesmírně významná pro naše „měs- ně komunikací na Horním a Dolním Vejpustku tečko“. Naplnila se toho dne našich olešnických v hodnotě 2 200 000,- Kč občanů přání i úsilí trvající po mnoho desetiletí, - budování vodovodu a kanalizace ulicí gen. Čáp- ba možno říci i století. Patřila ke starobylým ob- ka v hodnotě 1 900 000,- Kč cím s prvním písemným záznamem z roku 1073. - veřejné osvětlení v ulici Družstevní 220 000,- Kč Po roce 1250 měla již charakter městečka, do ně- V roce 1996 hož se soustřeďovaly trhy i řemesla. Nebývalého - inženýrské sítě a komunikace ve druhé části rozkvětu dosáhla obec v polovině 19. století, kdy Mor. Strany v hodnotě 2 000 000,- Kč se o národní probuzení a kulturním životě obce - rekonstrukce kluziště 190 000,- Kč mluvilo po celé Moravě. V té době byla co do po- - rekonstrukce koupaliště 1 150 000,- Kč čtu obyvatel na 2. místě za Boskovicemi. Menší- - vybudování místní tržnice 250 000,- Kč mi obcemi byly Letovice, Bystřice, Rájec, ba - osvětlení historických památek 200 000,- Kč i Blansko. Stavbou železnice došlo ke koncentra- - úpravy hřbitovů 210 000,- Kč ci průmyslu podél dráhy a naše obec začala být V roce 1997 stranou zájmu. Nadějný projekt výstavby želez- - dokončení komunikací na Moravské Straně nice ze Skalice nad Svitavou v roce 1905 překazi- v hodnotě 1 700 000,- Kč li sami olešničtí sousedé svou nejednotností, no- - vybudování dětského hřiště MŠ 280 000,- Kč vý velmi nadějný pokus v roce 1914 pak I. světo- - dokončení rekonstrukce kluziště 700 000,- Kč vá válka. - výměna osvětlení v obci 250 000,- Kč Po změně vlády v listopadu 1989 nastala nová - parkoviště u Mlékárny RMD 70 000,- Kč příležitost pro naši obec požádat o udělení statu- - odstavné plochy a parkoviště v obci 300 000,- Kč tu města, o což obec v minulosti mnohokrát usi- V roce 1998 lovala. Žádost s olešnickými do Prahy podaly - rekonstrukce náměstí 5 900 000,- Kč i obce Kunštát a Bystré. Jim bylo vyhověno a oleš- - vodovod a plynofikace za hřbitovem 300 000,- Kč nickým bylo sděleno, že splňují pouze 6 ze 7 kri- - rybník „Obecňák“, suché poldry a rekonstrukce térií. Začátkem roku 1999 obec požádala znovu. lesoparku „Skalky“ 4 600 000,- Kč. Znovu musela žádost projít všemi schvalovacími procedurami, ale tentokrát úspěšně. A co více - Obec dokázala na realizaci těchto, na naše po- dočkali jsme se koncem roku tolika ocenění měry grandiozních akcí, operativně zajistit po- a uznání, že ani velcí optimisté tolik nečekali. Ale třebné finanční prostředky. Z nich bylo až 30 % pojďme si slavné události konce roku 1999 připo- získáno formou státních dotací. Cenné bylo, že menout pěkně od začátku. byla vždy včas připravena projektová dokumen- V roce 1991 vznikl v naší zemi Spolek pro ob- tace a vždy byly vyváženě skloubeny cíle progra- novu venkova. Sdružil obce a subjekty, které se mu s potřebami většiny občanů obce. Zásluhy ve- snažily obnovit tradice, úpravu a vzhled obcí dení obce a především starosty PaedDr. Zdeňka a povznést celkový život na venkově. Podnětem Peši zde byly velmi významné. pro tuto aktivitu byly obdobné snahy v Západní Po volbách do Obecního zastupitelstva v li- Evropě o udržení malebného venkova a jeho zá- stopadu 1998 byl vybudován další Program ob- chranu před odlivem obyvatelstva do měst. Ze- novy obce do roku 2002. V letošním roce bylo jména v sousedním Rakousku vznikla v kontextu tak vybudováno nádherné hřiště „Pod Horkou“ těchto snah soutěž vyhlašování Vesnice roku. včetně kabin a sociálního zařízení, dokončena Měla mimořádný vliv na zkrášlování obcí a jejich elektroinstalace osvětlení a rekonstrukce ná- zviditelnění. Brzy soutěž přerostla hranice země městí včetně komunikací, chodníků a zeleně, a získala zájemce v cizině. rekonstrukce vozovky za hřbitovem, rekon- Naše obec se přihlásila k tomuto programu strukce zdravotního střediska. Naše obec nám v roce 1995. Toho roku schválilo naše Obecní za- před očima rostla do krásy. Všichni návštěvníci stupitelstvo náš Místní program obnovy venkova, a turisté s obdivem hodnotili, jak se obec za po-

– 255 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 256

sledních několik málo let výrazně změnila zvěděla, že Vesnicí roku 1999 se stala naše Oleš- k lepšímu. nice na Moravě. Mnoho lidí se toho dne možná S těmito výsledky jsme byli připraveni na sou- poprvé dozvědělo z televize, tisku i rozhlasu, že těž Vesnice roku 1999. Přihlášeno bylo letos na naše obec existuje a že také něco dokázala. V růz- 4 000 obcí z celé naší republiky. Byly ustaveny ných časopisech i novinách se o naší obci psaly speciální hodnotící komise, které prováděly výbě- pochvalné články a byly uveřejňované fotografie. ry ze soutěžících do regionálních kol. Naše obec Radost spoluobčanů neznala konce. Chystaly byla na základě hodnocení vybrána jako nejlepší se velké oslavy. Všichni občané byli pozváni na z přihlášených obcí v regionu oblasti okresů 10. prosince 1999 do Kulturního domu v Olešnici Blansko a Žďár nad Sázavou. Postoupila do „regi- na oslavy vyhlášení Vesnice roku. Ten den se sta- onálního“ kraje tvořeného 10 okresy jižní Mora- la naše obec hostitelkou významných představi- vy. Mezi všemi regiony republiky byl náš jihomo- telů našeho státu. Přijeli k nám vybraní starosto- ravský nejsilnější s celkem 63 vybranými obcemi. vé obcí z celé země, vedoucí představitelé okre- Regionální komise nakonec vybrala 2 nejlepší ob- su, poslanci a senátoři, vedení brněnské ce - naši Olešnici a obec Bošovice na Vyškovsku diecéze, zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, jako vítěze do celostátního kola mezi 10 nejús- zástupci Prezidentské kanceláře a zástupci vede- pěšnějších obcí v republice. Slavnostní vyhlášení ní Programu obnovy venkova. Na slavnostním postupujících se tradičně odehrává ve vítězných shromáždění před všemi hosty předal ministr pro obcích.Olešnice tak hostila dne 8. října v sále na- místní rozvoj pan Jaromír Císař ceny nejlepším šeho Kulturního domu zástupce - představitele obcím v republice a hlavní cenu Vesnice roku všech soutěžících obcí regionu, zástupce okresní- 1999 do rukou starosty naší obce pana PaedDr. ho úřadu, ministerstev, poslance a senátory naše- Zdeňka Peši. Předání bylo provázeno dlouhotrva- ho obvodu. Sláva to byla veliká. Do Olešnice při- jícím potleskem přítomných. jela i Česká televize, Český rozhlas, redaktoři tis- V průběhu slavnosti byla poprvé promítnuta ku Mladé fronty dnes, Práva, Rovnosti, Zemských videokazeta „Olešnice“, která byla v průběhu ro- novin, Týdne u nás a Regionálních novin. Staros- ku natočena. Slavnost byla ukončena zábavou ta obce před všemi přítomnými přijal z rukou s tancem. Spoluobčané mohli na vstupenky, kte- předsedy regionální komise významné ocenění ré obdrželi zdarma, také čerpat zdarma občer- pro naši obec. Náš starosta PaedDr. Zdeněk Peša stvení do částky 30,- Kč. Videokazetu „Olešnice“ spolu s Bošovickým starostou velmi pěkně celou nechal obecní úřad zpracovat profesionálním fil- slavnost uváděli. mařem panem Břetislavem Petrem z Blanska. Pan Následující den 9. října odjeli Olešničtí na po- Petr pracoval na zakázce celý rok. Vytvořil velmi zvání do Bošovic, kde se konala méně oficiální, působivý záznam z historie i současného života ale velmi srdečná oslava vítězství obou obcí v re- obce. Obec vydala před koncem roku i hrací kar- gionálním kole. Během oslav byla v Bošovicích ty kvarteta s motivy naší obce a hru pexeso. sehrána 2 fotbalová utkání mužstev obou obcí - Na slavnostním shromáždění dne 10. prosince starších pánů a žáků. Oslavy byly zakončeny po- se také naši občané poprvé dozvěděli ještě, že na- sezením v Bošovické tvrzi při burčáku. še obec je městem a my jsme měšťané. Dne 22. října navštívila Olešnici celostátní ko- Asi prvním, kdo naši obec nazval městem mise složená ze zástupců ministerstev, Spolku a předpověděl nám tuto budoucnost - byl v roce pro obnovu venkova, Svazu měst a obcí a zástup- 1988 pan Karpíšek, důchodce a jeden z vyhláše- ců vítězných obcí minulých let - naši obec navští- ných knihařů již za 1 .republiky v Brně. Když to- vili jako poslední z vybraných obcí republiky. Ko- ho roku na přání kronikáře zhotovil pod hlavič- mise přísně posuzovala všechna stanovená krite- kou Služeb města Brna tento III. díl kroniky obce ria. Naši sousedé moc nevěřili, že bychom mohli (tenkrát ne za zrovna malou cenu 3.125,-Kč), by- uspět mezi nejlepšími obcemi republiky. Za mi- li jsme nešťastní, že na její desky nadepsal Kroni- mořádný úspěch byl považován úspěch postupu ka města Olešnice. Dnes jsme jeho počinu rádi. mezi nejlepší. Dne 7. listopadu 1999 proběhlo slavnostní celo- Zrušení OP Prostějov státní vyhlášení Vesnice roku 1999 na historickém Po několika letech výroby v objektu původně Velehradě. Celá naše republika se toho dne do- postaveném pro Nákupní středisko na náměstí

– 256 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 257

oznámil podnik OP Prostějov, že z důvodu snižo- zda je OSA dále skutečně předá skutečným auto- vání odbytu oděvů bude nucen v Olešnici zrušit rům zpěvu a hudby. Všechna hlášení jsou nyní provoz. Toto rozhodnutí znamenalo, že o práci v našem rozhlase uváděna naší vlastní znělkou. přijde 70 švadlen oděvní výroby. Při současném Jejím autorem je ředitel LŠU v Letovicích pan Ha- stavu 6,9 % nezaměstnanosti v našem regionu to lamka. znamená výrazný nárůst počtu lidí bez práce. Obec vybírá poplatky ze psů - činí 70,- Kč. Je-li Provoz byl uzavřen ke dni 30. 6. 1999. Kvalifiko- chován v bytovém domě, pak 120,- Kč. Za každé- vaným švadlenám podnik nabídl možnost za- ho dalšího pejska se platí 100,- Kč. Za kočičku se městnání v Krasu v Boskovicích. neplatí nic, ta chodí po střechách. Obecní úřad zbudoval v měsíci únoru ve dvorní části Obecní- Snahy o úsporu nákladů domácností ho úřadu psí hotel, kam budou zavíráni všichni Životní náklady občanů v porovnání s jejich chycení volně pobíhající psi, jejichž majitelé je příjmy se stále zvyšují a již pro mnoho domác- ponechají bez dozoru. ností začínají být velkým problémem. Obec se proto snaží pomáhat sousedům. Provoz vodovo- Půjčky na opravu rodinných domků du i kanalizace je veden s co nejnižšími náklady, Obec udělala mnoho pro zlepšení vzhledu ob- aby nemusela být zvyšována cena vodného ce. Jak ale zlepšit fasády a vzhled rodinných a stočného. Nyní je účtováno vodné a domků, které jsou v soukromém vlastnictví 10,- Kč/m3 a stočné 6,- Kč/m3 odebrané vody. a zrovna nyní nemají sousedé peněz navíc na je- Jsou to ceny zhruba poloviční oproti průměru jich opravy? I tady se řešení našlo. Vedení obce v republice. Pracovníci obce chodí zapisovat ode- vypátralo možnost získání bezúročné půjčky na čty odebrané vody na vodoměrech v domácnos- Ministerstvu pro místní rozvoj splatnou po 10 le- tech 2x ročně, občané potom chodí odebranou tech. Využilo této možnosti a založilo „Fond roz- vodu platit na Obecní úřad. voje bydlení v obci Olešnice“. Obec sama do fon- Také za odvoz komunálního odpadu, který du přispěla 50% vkladem z peněz získaných pro- obec zajišťuje, je snaha zajistit co nejnižší po- dejem obecní bytovky. Fond poskytuje občanům platky. Za odvoz odpadu popelnice, kterou si ob- půjčky za přesně vymezených podmínek čerpání čané pořizují na vlastní náklady, je účtováno při peněz s minimálním úrokem 3 % na 8 let. Peníze svozu 1x za 14 dní 384,-Kč za každé pololetí, při mohou být užity pouze na opravy fasád domů, svozu 1x za týden potom 400,-Kč za pololetí. střech, izolace domů, zateplení, půdní nástavby, Úhrada se provádí opět na OÚ. Ke svozu je v ob- domovní instalace, sociální zařízení, výměny ci přihlášeno 523 rodin, z toho 103 na pravidelný oken a dveří a opravy inženýrských sítí. Obec si svoz, 416 na čtrnácti denní svoz. Pět rodin žádá přitom vyhrazuje právo na výběrové řízení na po- tzv. letní svoz, určený pro rekreanty z měst, kteří skytování půjček žadatelům v jednotlivých le- u nás vlastní rekreační chalupy. Pět rodin není tech. Již koncem roku bylo vidět, že mnoho ob- vůbec přihlášeno ke svozu odpadů, ti musejí do- čanů půjčky začalo využívat. V tomto roce bylo ložit, kam odpad ze svých domácností ukládají. vyčerpáno celkem 530 000,- Kč půjček. Od roku 1949 je v naší obci zaveden místní roz- hlas ke spokojenosti všech občanů. V roce 1996 Evidence obyvatel byla naše obec vyzvána organizací Ochranný K 1. dubnu čítá naše obec 1 791 obyvatel. Z to- svaz autorský - OSA, aby byly všechny veřejné hoto počtu je 909 žen a 882 mužů. Obecní úřad přehrávky písniček a hudby v obecním rozhlase vydal velmi zajímavou statistiku četnosti různých zpoplatňovány a aby obec pomohla s dohledáním jmen a příjmení v obci. všech veřejných přehrávek hudby. Obecní úřad přijal opatření, aby od 1. března 125. leté výročí Hasičského sboru nebyla pouštěna reprodukovaná hudba v míst- SHD vzpomněl 18. července 125. výročí zalo- ním rozhlase, protože požadavek platit 4 920,- Kč žení sboru v obci. Ustavující schůze se při zaklá- za její pouštění, t. j. 120,- Kč za každý reproduk- dání sboru konala v hostinci Puchárna. Za členy tor po obci (údajně v průměru na 50 občanů) se se ihned přihlásilo 105 mužů z obce. Oslavy vý- nám zdál neúměrný. Tím je odbouráno placení ročí sboru proběhly v neděli 18. července 1999. dalších poplatků, u kterých je navíc velmi sporné, Zahájeny byly mší svatou za živé i mrtvé členy

– 257 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 258

sboru v kostele sv.Vavřince. Ve 13.00 hodin byl spolu s přivaděči mezi velmi náročné investiční vyhlášen poplach pro členy sboru. Po nástupu akce. Její zařízení je v provozu od roku 1995. Ka- vyhrávala kapela na náměstí, vystoupily s pocho- pacitně byla projektována na 6 000 obyvatel, ne- dem mažoretky z Letovic a ve 14.15 nastoupily pokryje však zvýšené nároky místních závodů. jednotky SHD s ukázkami hašení požáru jak mo- Proto byl zpracován projekt na instalaci výkoněj- derními hasícími přístroji, tak i historickou tech- ší technologie čištění odpadních vod. V dubnu nikou. Program pokračoval od 16.00 hod. hasič- proběhlo výběrové řízení na dodavatele rekon- ským výletem na zahradě KD. strukce. Firma Hydrotech Brno, jako vítěz řízení, provedla v červenci příslušné práce a v polovině Ústředí orelský den sportu srpna byl zahájen roční zkušební provoz čistírny Tělovýchovná jednota Orel Olešnice v rámci odpadních vod. 90. výročí založení orla vypravila družstvo spor- Vodovod - Také problém pitné vody musela tovců na „Ústřední den sportu“ do Vyškova dne obec v minulých letech několikrát řešit. V průbě- 11. září 1999. Dne sportu se celkem zúčastnilo 1 hu roku byly odstraněny dvě zásadní poruchy na 700 sportovců, kteří soutěžili v 10 disciplínách. vodovodním řadu na ulici Horní Vejpustek a na Olešničtí reprezentovali Blanenský okres a Župu přivaděči k vodojemu u Ostré Horky. Obec od- Krekovu. Dosáhli velmi pěkných sportovních vý- koupila za Lamberkem vrt od ZD Olešnice s tím, sledků. Jan Soukal se umístil v první desítce v pě- že bude napojen na stávající vodovod. tiboji a naše družstvo florbalu bylo dokonce na 1. Náměstí - Na náměstí proběhla II. etapa re- místě, když ve finále porazilo celek Českých Bu- konstrukce. Do země byl uložen rozvod el. ener- dějovic. Získalo Svatováclavský věnec a věcné ce- gie a následně na chodnících položena zámková ny. Delegaci našich sportovců vedl starosta Orla dlažba. pan Miroslav Blaha. Hřbitov - Obecní úřad provedl také opravy na katolickém hřbitově. Byla opravena brána, upra- Budovatelské úsilí veno stromořadí, opravena zadní zeď a márnice. Zdravotní středisko - Obecní úřad převzal po- Obec provedla také dláždění okolo kříže a rozší- čátkem 90. let do svého vlastnictví historický ma- ření osvětlení na hřbitově. Na hřbitov byl dále za- jetek - Zdravotní středisko. Stav této budovy byl veden vodovod se třemi výtoky na zalévání hro- v té době neradostný. Zejména elektroinstalace bů. a venkovní omítky byly ve velmi špatném stavu. Letos se konečně i tato budova dočkala oprav. Kulturní život. V minulém století sloužila jako zemský sirotčinec Plesová sezóna proběhla od 2. ledna.Uskuteč- a chudobinec, ve II. svět. válce jako živnostenská nily se plesy: Hasičský, Myslivecký, Country bál, škola, později jako mateřská škola a od 60. let ja- FC Olešnice, Moraviaflor, Dětský karneval, CK ko zdravotní středisko. Péčí obce byla po opravě K+M tour, Mládež farnosti Olešnice. znovu otevřena několik let prázdná ordinace ob- Uskutečněny byly kulturní akce: vodního lékaře pro II. obvod, provedena nová „O líném Honzovi“ - 17. února pohádka na mo- elektroinstalace a následovně generální rekon- tivy J. Lady určená pro nejmenší diváky. strukce fasády celé budovy. „Don Quiote de la Ancha“ - 19. února u nás ho- Fotbalové hřiště - Obecní úřad realizoval dle stovalo divadlo Klaunika, studiová scéna Divadla schválených plánů výstavbu kabin, sociálního za- Bolka Polívky z Brna. řízení pro sportovce a přístupové komunikace na Oslava svátku matek - 7. května vystoupily fotbalovém hřišti v Olešnici. Již od loňského roku s hudebním programem děti ZŠ Olešnice ZUŠ Le- mají naši hráči nádherné travnaté hřiště. Hrubá tovice, akce byla spojena s výstavkou výtvarných stavba kabin byla zahájena počátkem měsíce prací dětí. května a byla dokončena v rekordním čase za vý- „Olešnická kytka“ - 5. června proběhl již XIV. razné aktivity místního fotbalového oddílu. Cílem ročník trampských hudebních soutěžních písní. bylo vše dokončit do Olešnické pouti a je potřeba Soutěžilo 10 hudebních souborů a 2 hostovaly. vyslovit pochvalu za to, že se vše stihlo včas včet- Moravský ultramaraton - 16. a 17. července se ně krásné příjezdové komunikace. v obci uskutečnil cíl a start 7. etapy této soutěže. Čistírna odpadních vod - Její výstavba patřila Přímý přenos snímala Ostravská televize. Zúčast-

– 258 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 259

nili se běžci z ČR, Německa, Slovenska, USA, Bě- všechny ovocné stromy byly obsypány ovocem, loruska, Maďarska, Francie. Účast našich diváků že se ani všechno netrhalo. Takovou úrodu už byla slabá. mnoho let nikdo nepamatuje. Nejeden strom se „Setkání harmonikářů“ – 6. listopadu se v KD pod tíhou ovoce rozlomil. Jen švestky, většinou uskutečnilo setkání harmonikářů z celé Moravy ještě zelené, předčasně opadaly. Počasí bylo pěk- a Čech. né a příznivé i pro podzimní práce. V říjnu přišly „Budvarka“ – 24. listopadu u nás vystoupila plískanice a deště. Sychravé počasí vydrželo až známá dechová kapela pro příznivce tohoto žán- do konce roku. Sníh napadl až den před koncem ru. roku, a to ještě jen velmi málo. Mikulášská besídka – 4. prosince zorganizova- la Mládež farnosti Olešnice pro děti i jejich rodi- Přijetí starosty města na Pražském hradě če kulturní odpoledne. Dne 2. března 2000 přijal prezident republiky „Kamelot“ – 18. prosince v obci opět hostovala Václav Havel na Pražském hradě starosty obcí, známá trampská kapela, kulturní akci zajišťovala které se staly vítězi regionálních kol soutěže Ves- T. O. Zmijáci. nice roku. V doprovodu manželek byli starostové „Vánoční zpívání“ – 19. prosince pořádala dět- přijati v soukromých prostorách Pražského hra- ská skupina Skřivánek pod vedením pana Slavíč- du, kde jim prezident poděkoval za aktivitu obcí ka kulturní vystoupení pod patronací KDU ČSL v soutěži; ocenil význam této soutěže. v Olešnici. Je ctí pro celé naše město, že náš starosta Pa- edDr. Zdeněk Peša mohl za všechny přítomné vy- Rok 2000 stoupit a poděkovat prezidentu republiky jmé- nem všech za zájem o život na vesnici, záštitu Počasí a úroda nad touto soutěží. Náš starosta při této příležitos- Po celý měsíc leden byla krajina přikryta po- ti pozval prezidentský pár na návštěvu k nám do řádnou vrstvou sněhu. Přitom mrazy nebyly pří- Olešnice. Manželce prezidenta předal jako dárek liš velké – maximálně do –13 °C. V polovině mě- modrotiskové výrobky a tiskové materiály propa- síce bylo dokonce 50 cm sněhu a po nadílce 20. gující Olešnici. ledna přišla kalamita. Sněhu bylo asi 70 cm a ně- které obce byly po silnici zcela nepřístupné. Fond rozvoje obce Teprve poslední lednové dny se oteplilo a sníh za- Město Olešnice nabídlo i v letošním roce mož- čal ustupovat. Kolem 10. února zmizel úplně. Ce- nost výhodných půjček na opravy a údržbu ro- lý únor byl mírný s teplotami kolem 0 °C. Nová dinných domků. Pro tyto účely byla vyčleněna zima začala 1. března, kdy zejména na horách na- částka 1 200 000,- Kč. Zájem byl pochopitelně padlo mnoho sněhu. U nás příliš problémů ne- hlavně o půjčky na opravy fasád domů. K měsíci způsobil. Ve druhé polovině března již tálo a by- březnu bylo evidováno již 14 žádostí - obec všem lo teplé počasí. Polní práce začaly na přelomu vyhověla a uvolnila částku 700 000,- Kč. Protože dubna. Celý duben byl mírný a ve druhé polovině však pouze 1 zájemce žádal o půjčku právě na fa- velmi teplý. Nezvykle vysoké byly noční teploty sádu, rozhodlo město, že půjčky na fasády pro a denní v posledním týdnu přesahovaly 24 oC. občany zvýhodní tak, že každý stavebník obdrží Tím bylo vlastně bouřlivě nastartováno přímo lé- účelově v případě opravy fasády nenávratnou to. Již 4. května kvetla řepka na polích a koncem půjčku 5 000,- Kč z prostředků města. dubna se na polích začalo projevovat sucho. Su- cho bylo i v květnu. Řepa na Jižní Moravě vůbec Boje o mobilní sítě nad městem nevzešla a kdo u nás nezasázel brambory do 20. Není to tak dlouho, co se o naši dušičku stara- dubna, sázel je později doslova do prachu. la společnost SPT Telecom, když nám křížem Všechny ovocné stromy nádherně odkvetly již krážem rozkopala město a položila všude telefon- v prvních květnových dnech, celá příroda byla asi ní kabely. Učinila tak důsledně i v okolních ob- o měsíc napřed. Teprve 18. května přišly první cích, kde ke každé chalupě přivedla dráty, kdyby deště, aby zachránily úrodu. A nebyla nakonec náhodou bylo přáním některé babičky pořídit si špatná. Výnosy brambor byly velmi dobré, i obilí telefon. Nyní přišla nová nabídka od konkurence. se urodilo. Rekordní byla úroda ovoce. Snad Společnost Radiomobil postavila v červnu 1999

– 259 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 260

na Závrší 53 m vysoký stožár sítě Paegas, aby- těny do nové věžičky radnice na památku pro chom mohli používat mobilní telefony od této budoucí generace. společnosti. Než společnost stačila vysílač uvést do plného provozu, už postavila konkurence Eu- Soutěž Evropské unie rotel obdobný vysílač na katastru Prosetína s do- Evropská unie letos vyhodnocovala soutěž brým pokrytím našeho města, aby si sousedé Vesnice Evropy 2000. Celkem byl přihlášeno mohli vybrat. Aby byla konkurence na našem 32 ze zemí Evropské unie a dále Polska, Ma- městském teritoriu dokonalá, zahájila společnost ďarska, Slovinska, Slovenska, a České republi- Ericsson v listopadu výstavbu třetího vysílače na ky. Z naší republiky byla přihlášena Olešnice Peterkově kopci pro síť Oskar. Někteří občané ne- jako vítěz roku 1999 a Jiřetín pod Jedlovou - ví- přijímali tyto stožárové stavby s nadšením, ale těz Vesnice roku 1998. pokroku se bránit nedá. Spojení se světem musí- Podkladové materiály, fotografie a další naše me mít, snad jen těch železných věží nemuselo obec odeslala do Vídně do začátku března. být tolik. Dne 15. května naše město navštívila tří- Olešnice má také napojení na internet. Samot- členná mezinárodní komise Evropské agentu- ný městský úřad má od roku 1999 vlastní „webo- ry pod vedením Charlese Koumena z Lucem- vou“ stránku www.Olesnice.cz, která je velmi burska. Komise si prohlédla obec a zajímala se dobře zpracovaná. Obsahuje informace o historii o činnost spolků a aktivity občanů. Na závěr i současnosti města, průmyslu a životě obyvatel. poděkovala za naši práci a vyslovila všem Prostřednictvím této stránky se o nás mohou do- uznání. Závěrem června obdržela naše obec vídat lidé na celém světě. faxovou zprávu, že Evropskou cenu získalo sdružení obcí Kirchlinten v Dolní Sasku v Ně- Propagační materiály o našem městě mecku. Olešnice obdržela zvláštní cenu v jed- V souvislosti s výraznými úspěchy našeho notlivých oblastech. Představitelé obce byli města vyšlo mnoho článků a informací ve sdě- pozváni na slavnostní vyhlášení výsledků Ev- lovacích prostředcích. Ty přispěly ke zlepšení ropské soutěže a převzetí ocenění 12. října do propagace našeho města i naší okolní přírody. německého Kaiserslauternu. Starosta města Mimo to byly vydány: PaedDr. Zdeněk Peša tam za nás vyzvedl cenu Inforočenka mikroregion Olešnicka - vydala za obnovu venkova pro mimořádné výkony, za firma CHAS Moravská Třebová. Brožurka ob- aktivity posilující identitu vesnice, snahu o za- sahuje důležitá telefonní čísla obecních úřadů bezpečení pracovních míst v zemědělství stej- a přehledy nabízených služeb občanům. ně jako výrazné úsilí o budování infrastruktu- Turistická mapa Křetínsko - Svratecký trojú- ry ohleduplné k životnímu prostředí. helník - která vznikla ve spolupráci 17 měst Na předání cen do Německa nejel náš sta- a obcí našeho regionu, rosta osamocen. Z našeho města byl vypraven Videokazeta Olešnice očima filmařů - obsa- celý autobus Cestovní kanceláře K+M tour na- huje reprodukce starých amatérských filmů, šich občanů, zastupitelů obce i jejich rodin- které natočil v minulosti v obci filmový krou- ných příslušníků, ale i zástupců dalších obcí žek. Kvalita nahrávky není sice veliká, ale his- přihlášených do soutěže. torická hodnota je pro naše město nesmírná. Ocenění bylo velkým úspěchem nejen naše- Videokazeta Olešnice 2000 – Rada obecního ho města, ale celé republiky, neboť se nám jej úřadu zadala panu Břetislavu Petrovi zakázku dostalo v konkurenci velmi náročné. Zejména zachytit na videozáznam současný život obce. německé a rakouské obce mají mnohem delší Pověsti městečka Olešnice – kniha byla dána tradice ve zlepšování životního prostředí své- do prodeje v době konání Olešnické pouti. Se- ho okolí, více zkušeností a nesporně i lepší stavil ji PaedDr.Peša Zdeněk na základě po- ekonomické zázemí. známek a částečně autentických pověstí pana Josefa Višinky, bývalého kronikáře obce. Ob- Volby do krajského zastupitelstva čané si ji mohli zakoupit na výstavě fotografií Po rozhodnutí parlamentu o zřízení vyšších v průjezdu radnice o pouti. Na výstavě mohli správních celků v naší zemi byly vyhlášeny občané i podepsat listiny, které pak byly umís- 12. listopadu volby do krajských zastupitel-

– 260 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 261

stev. Všeobecně se očekávalo, že bude malá Zlatou plaketu obdrželi: generál v. v. Zdeněk účast voličů, kteří si voleb v posledních letech Škarvada, letec R.A.F. za jeho aktivní odpor užili až dost a nové úřady si navíc už ani ne- proti okupaci země v době druhé světové vál- přáli. ky a Ivan Kis za prokázanou odvahu v jednot- V naší obci se poprvé volilo nikoli v Kultur- kách Československé armády ve druhé světové ním domě, ale v obřadní síni naší radnice. Za- válce psaných voličů jsme měli 1 390. Voleb se u nás Stříbrnou plaketu převzali: František Žíla, zúčastnilo 666 voličů, což bylo 47,91 %. V po- Zdeněk Pospíšil, Marie Fialová, Stanislav Bla- rovnání s jinými jsme měli účast voličů dob- ha, Jaroslav Stejskal a Vlastimil Člupek. rou. Však jsme také měli „želízko v ohni“. Na Bronzovou plaketu převzali: Jan Haupt, kandidátní listině Nestraníků pro Moravu byl František Bílek, Zdeněk Halas, MVDr. Jaroslav zapsán starosta naší obce. Získal 329 prefe- Slavíček a T.O.Zmijáci. renčních hlasů. Jinak výsledky hlasování byly následující: Sport v našem městě Nestraníci pro Moravu získali 379 hlasů Za hlavní sportovní akci roku můžeme roz- Čtyřkoalice 145 hlasů hodně vyhlásit boj našich fotbalistů o postup KSČM 59 hlasů do 1. B třídy meziokresního přeboru. Naše ČSSD 31 hlasů mužstvo rozhodně ani v minulých letech ne- ODS 26 hlasů patřilo mezi slabé týmy. To, že se jim město Starosta našeho města PaedDr.Zdeněk Peša postaralo o krásné hřiště, však na ně působilo byl zvolen do Krajského zastupitelstva. velmi silně. Sami o hřiště pečovali a jeho vý- stavbě a údržbě věnovali bezpočet brigádnic- Udělování ocenění „Plaketa města“ kých hodin. Hráči také zintenzivnili trénink Městská rada rozhodla, že v našem městě a výsledky se brzy dostavily. Celou jarní polo- budou každoročně udělovány zlaté, stříbrné vinu sezóny se hráči drželi na předních mís- a bronzové plakety občanům, kteří se význam- tech okresního přeboru. Poslední utkání sou- ně zasloužili o její rozkvět. Návrhy na ocenění těže sehráli doma v Olešnici s druhým kandi- budou moci podat všichni občané, samospráva dátem na postup do vyšší třídy - Skalicí nad či spolky, a to ve lhůtě do 30. června. Návrhy Svitavou. Diváků přišlo povzbuzovat nebývalé pak projedná Kulturní a školská komise a pře- množství, asi 800, hráči byli dobře připraveni dá je obecní radě, která nejlepší navrhne obec- i prasátko se na ohni opékalo a pivo v bečce se nímu zastupitelstvu ke schválení. chladilo. Přes velkou snahu našich hráčů První návrhy na udělení 2 zlatých, 6 stříbr- skončilo utkání 1:1 a postupujícím mužstvem ných a 5 bronzových plaket schválilo naše za- byla Skalice. Hráči i diváci byli zklamáni, ale stupitelstvo 9. listopadu. Bylo rozhodnuto, že každá rána přebolí a na podzim se začíná sou- předání vyznamenaných proběhne vždy v den těž znovu. výročí udělení statutu města. Dne 1. prosince 2000 se u nás uskutečnila Běh Terryho Foxe první oslava. Letos byla spojena navíc s 90. Olešnice se přihlásila k organizaci běhu Terry- výročím otevření stávající olešnické školy. Ši- ho Foxe. Proběhl 20. června v lesoparku Skalky. roká olešnická veřejnost, naši rodáci a učitelé Zúčastnilo se 298 soutěžících, kteří svou účastí byli pozváni v 15.00 hodin na prohlídku naší a zápisem na startu věnovali 11 185,50 Kč na kon- krásně vyzdobené školy. Ve všech třídách by- to výzkumu rakoviny. ly výstavy prací dětí, přítomno bylo mnoho učitelů současných i těch, kteří ve škole půso- Atletické přebory žáků ZŠ o pohár starosty bili před desítkami let. Od 18.00 hodin se ko- města nalo v Kulturním domě slavnostní shromáždě- Uskutečnily se 5.–6. června 2000 na atletickém ní, na němž vystoupili s kulturním progra- areálu na koupališti a na kluzišti. Za masové mem žáci naší ZŠ, byla promítnuta nová účasti žáků školy se soutěžilo v mnoha disciplí- videokazeta Olešnice roku 2000 a předáno 13 nách. Rozdalo se 78 sad medailí. plaket města.

– 261 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 262

Pochod Olešnice - Štěpánov tací plochu letního kina. Promítací plochu vybu- Pochod v celkové délce asi 15 km pořádala dovala firma Agroplast Olešnice. T.O.Zmijáci za účasti asi 70 turistů. V srpnu a září bylo vybudováno nové dětské hřiště u tenisových kurtů zastavěním části školní Jednota Orel Olešnice zahrady. Škola tak přišla zhruba o polovinu škol- Dne 27. května pořádala Jednota Orel orelské ního pozemku. Dlužno však říci, že školní poze- celostátní závody v běhu. Zúčastnilo se 145 zá- mek byl svou rozlohou neúměrně velký pro škol- vodníků ze 16 Jednot Orla. Olešničtí si vedli zna- ní výuku a bylo velmi obtížné jej s dětmi udržo- menitě. Obsadili 2x 1. místo, 1x 2. místo a 4x 3. vat. místo v jednotlivých kategoriích. Soutěž přispěla Město chtělo výstavbou nového hřiště nahradit k propagaci sportu i našeho města. dětem z Družstevní ulice jejich dosavadní neudr- žované hřiště, na němž byla plánována výstavba Cyklostezky mikroregionu Domu pečovatelské péče. Řešení narazilo na ne- Město Olešnice podalo po dohodě se spádový- souhlas obyvatel v této části bydlících. Když byli mi obcemi žádost o přidělení dotací k značení vyzváni, aby se písemně vyjádřili k návrhu měs- cyklostezek našeho mikroregionu. V srpnu byla ta, jejich stanovisko již nebylo jednoznačné. Ro- tato dotace schválena a stezky pro cyklisty v ná- zumná dohoda pomůže často řešit velké věci. sledujícím období vyznačeny. V měsíci září byla provedena oprava živičného povrchu vozovky v ulici generála Čápka, ulici Župní turnaj ve florbalu značně zatížené provozem. Oprava byla nutná po V sobotu 11. listopadu uspořádala Jednota Orel 5ti letech provozu od generální opravy inženýr- v Olešnici župní turnaj ve florbalu – „sálovém po- ských sítí a vybudování kanalizace. zemním hokeji“. Zvítězilo v něm družstvo star- Městský úřad nechal zpracovat projekt „Re- ších žáků z Olešnice. konstrukce zeleně v lesoparku Skalky“. V souvis- losti s tím bylo požádáno Ministerstvo životního Suchý slalom na Závrší prostředí o přidělení dotace na výsadbu stromů Dne 21. října pořádala místní TJ Sokol tradiční a keřů v této lokalitě. V průběhu října se práce na 4. ročník závodu v „suchém slalomu“ na Závrší. zlepšení lesoparku Skalky rozběhly naplno. Soutěž připomíná lyžařský slalom pouze tím, že Z přidělených dotací se podařilo krýt závodníci mají lyžařské hole, ale jinak běží s kop- 70 % nákladů. Jen aby zejména mládež nově ce po trávě mezi brankami. Závodilo 30 sportov- upravené a vysázené plochy neponičila. ců. V listopadu byla kompletně dokončena posled- ní část rekonstrukce osvětlení města. Můžeme ří- Budovatelské úsilí ci, že je tak kompletně zmodernizováno osvětle- Město získalo na základě výsledků soutěže ní celé obce. Vesnice roku dotaci 1 000 000 Kč, která přispěla Město v průběhu roku 2000 připravovalo sta- na finanční krytí Programu obnovy našeho měs- veniště Domu pečovatelské péče. Byl dokončen ta. projekt, vytyčeno celé staveniště, zajištěny fi- Květen, díky příhodnému počasí, byl měsíc za- nanční prostředky pro výstavbu formou čerpání hájení rekonstrukce celé střechy a krovů na dotací od Ministerstva pro místní rozvoj. Posled- Obecním úřadě. Při té příležitosti byl zpracován ní nejdůležitější věc byla nejobtížnější. Schválení projekt na vybudování věžičky na střeše radnice - a tedy i dotace na výstavbu proběhly na samý ko- podobné historické, která naši radnici zdobila do nec roku, a tak byly provedeny alespoň zemní požáru v roce 1827. Po opravách byla na radnici a betonářské práce na základech stavby. vyměněna okna a opravena fasáda budovy. Další mimořádně náročnou akcí byla plánova- Na místním koupališti byl instalován nový roz- ná výstavba suchého poldru se stálou zvodní - li- vod vody z nerezu k čističce a instalovány nové dově rybníka na louce pod Lamberkem. Bezpočet vodotrysky. Pro napouštění koupaliště byl využit příprav a jednání okolo výstavby nakonec vázl na zdroj vody od obecního úřadu, který dosud byl schválení, a tedy i získání dotací na toto dílo. Prv- nevyužit sveden do místní kanalizace. Město ne- ní varianta velkého rybníka schválena nebyla. chalo zbudovat v areálu koupaliště stálou promí- Město obratem připravilo druhou variantu s men-

– 262 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 263

ší zvodní. Také tyto práce byly povoleny na samý připravila CK K+M tour vyprávění s hudbou o ví- konec roku. Z důvodu nepříznivého počasí se do ně a Již. Moravě. konce roku s pracemi prakticky nezačalo. „Vánoční koncert s Koroužankou“ - 17. prosin- ce pořádala KDU ČSL koncert dechové hudby Dr. Kulturní život v obci Chalupníka, proběhla i výstava fotografií. Plesová sezóna byla zahájena dne 8. ledna „Kamelot“ - 16. prosince v našem městě vy- Mysliveckým plesem, následoval Moraviaflor, stoupila známá skupina, současně s ní vystoupila Country bál, CK K+M tour, Dětský karneval, FC i předskupina místních hudebníků „Kormorán“ Olešnice, Sdružení podnikatelů, Hasičský, Hasiči Koncert dechové hudby - 20. prosince pořádal okrsku Olešnice, Mládež farnosti Olešnice místní závod Mlékárna koncert pro olešnickou a Ostatkový věneček. veřejnost a zákazníky podnikové prodejny „Byl jednou jeden drak“ - divadelní představe- Ochotnické divadlo - místní mládež sehrála pro ní souboru ze Znojma dne 23. února v Kulturním veřejnost již druhé divadlo v areálu chovatelů. domě „Rybářské závody“ - již tradiční závody v lovu KONEC ryb udicí u rybníka Obecňák pro veřejnost (6. května) „Oslava svátku matek“ - 9. května připravily děti MŠ Olešnice s učitelkami kulturní pásmo „Zelňačka“ - 13. května hostoval u nás ochot- nický spolek z Rájce Jestřebí. „Olešnická kytka“ - 3. června proběhl XV. roč- ník přehlídky i soutěží hudebních skupin na za- hradě za Kulturním domem. „Městské pivní slavnosti“ - na zahradě Kultur- ního domu připravily místní spolky spolu s měs- tem 1. pivní slavnosti dne 8. července „Moravský ultramaraton“ - dne 5. července se město stalo cílem páté etapy IX. ročníku této sou- těže, na koupališti byl sváteční podvečer s hud- bou. Letní kino Olešnice promítalo po celý srpen na novou promítací plochu, bylo celkem 14 film. představení. Včelařská výstava a Výstava drobného zvířec- tva - obě akce proběhly velmi úspěšně v době olešnické pouti. Festival dětských pěveckých sborů - 20. října pořádala ZŠ již 5. ročník setkání pěveckých ta- lentů. Lampionový průvod - 25. října pořádala Kul- turní a školská komise spolu se Střediskem vol- ného času při ZŠ lampionový průvod ukončený ohňostrojem u školy. Setkání harmonikářů - 11. listopadu pořádala ve městě cestovní kancelář K+M tour tradiční set- kání harmonikářů. „Sněhová královna“ - 17. listopadu shlédli ob- čané divadelní představení, s nímž hostoval sou- bor Mladá scéna z Ústí nad Labem „Vánoční zpívání u cimbálu“ - na 10. prosince

– 263 – Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 264

Pamětní kniha obce městečko Olešnice založená roku 1859

Poděkování všem kronikářům, kteří zapsali historii města jako odkaz budoucím generacím a všem, kdo se podíleli na knižním vydání kroniky. Za zastupitelstvo města PaedDr. Zdeněk Peša, starosta

Vydalo Město Olešnice v roce 2004, nákladem 70 ks © foto: archivy Městského úřadu a občanů města Olešnice © CHAS Moravská Třebová I. vydání Výřez z mapy Moravy J. A. Komenského

– I – Olešnice kolem roku 1752

Stavení čp. 167 v roce 1873

Škola a kostel před rokem 1882 (akad. malíř Otakar Oderský)

– II – Radnice před rokem 1873

Olešnické náměstí na přelomu 19. a 20. století

– III – Olešnické náměstí a přilehlé ulice na přelomu 19. a 20. století

– IV – Přelom 19. a 20. století

– V – Stavby školy v r. 1908

Otevření školy v r. 1910

– VI – Evangelický kostel

– VII – Ochotnické divadlo v Olešnici

– VIII – Bourání divadla v r. 1938

– IX – Katolický farní kostel

– X – – XI – Jednota Orel

Pozemek pro Orlovnu

Výstavba Orlovny r. 1926

– XII – Členové jednoty Orel v r. 1920

Členové jednoty Orel v r. 1925

– XIII – Členové jednoty Orel v r. 1926

– XIV – Členové Orla

Rekonstrukce Orlovny v r. 1985

– XV – Sokolovna v r. 1927

– XVI – Šibřinky v r. 1948

– XVII – Stavba koupaliště v r. 1935

Stavba zdi před kostelem v r. 1940

– XVIII – Stavba zdi (r. 1940)

Socha sv. Václava před kostelem (r. 1941)

– XIX – Statek čp. 156

Dům čp. 268

Dům čp. 80

– XX – Čuhlova cihelna

Textilní továrna

– XXI – Panoráma Olešnice v r. 1940

Rok 1950 Firma Matonoha v r. 1940

Centroflor r. 1960

Výstava zahrádkářů v Orlovně r. 1964

– XXII – – XXIII – Fotbalové hřiště po rekonstrukci r. 1999 Určení Olešnice městem předsedou PS PČR (1999)

Olešnice zvolena Vesnicí roku 1999

Převzetí Ceny obnovy venkova (2000)

– XXIV –