Rozvoj St ředního Povltaví

strategie pro iniciativu LEADER

Zpracovatel: MAS St řední Povltaví Centrum pro komunitní práci jižní Čechy

Obsah:

1. Úvod...... 3 2. Popis partnerství ...... 5 3. Situa ční analýza...... 8 3.1. Základní popis území ...... 9 3.2. Region a jeho vztahy...... 10 3.3. Obyvatelstvo...... 12 3.4. Obce regionu ...... 21 3.5. Životní prost ředí...... 30 3.6. Ekonomická základna ...... 33 3.7. Zem ědělství ...... 37 3.8. Trh práce v regionu ...... 42 3.9. Sociální služby ...... 46 3.10. Cestovní ruch a rekreace ...... 48 4. SWOT analýza...... 49 5. Strategie a plánované aktivity...... 52 5.1. Zlepšení podmínek pro podnikání na venkov ě ...... 55 5.2. Podpora alternativních p říjm ů zem ědělc ů...... 60 5.3. Zlepšení životního prost ředí...... 64 5.4. Podpora návšt ěvnosti regionu ...... 68

2

1. Úvod

Téma strategie Podpora alternativních p říjm ů zem ědělc ů zejména v oblasti zlepšování životního prost ředí (rozvoj podnikání a vznik nových pracovních míst).

Podklady pro zpracování strategie: Při zpracování strategie LEADER – St řední Povltaví se vycházelo z t ěchto dokument ů a podklad ů: - Národní rozvojový plán ČR - Program území kraje pro území Jiho českého kraje - Program sociálního a ekonomického rozvoje Milevska - POV, územní studie a plány obcí regionu Milevsko - analýza regionu Milevsko zpracovaná pro program LEADER - výstupy SWOT analýzy regionu - projektové fiše (nám ěty na projekty od místních zem ědělc ů, podnikatel ů, obcí, neziskových organizací) - výstupy z jednání MAS - výstupy z konzultací s odborníky

Zpracováno pro území: Strategie Rozvoj St ředního Povltaví je zpracovaná pro mikroregion Milevsko. Milevsko je geograficky, ekonomicky a sociáln ě homogenní území a jeho 31 obcí je sdruženo ve Svazku obcí Milevsko. Region se rozkládá na ploše 422 km², v roce 2003 zde žilo 20 tis. obyvatel. Pr ůměrná hustota zalidn ění činila 47 obyvatel na km² (v porovnání s pr ůměrem ČR jde cca o třetinovou hodnotu). Všechny obce s výjimkou Milevska mají mén ě než 2 000 obyvatel. Specifickým znakem regionu je velký úbytek obyvatel. Podrobné informace o regionu jsou v kapitolách: 4. Situa ční analýza 5. SWOT analýza

3

Postup zpracování strategie: Strategie Rozvoj St ředního Povltaví vznikala postupn ě od podzimu 2004 do podzimu 2005. Pracoval na ní p řípravný výbor (skupina dobrovolník ů, která byla iniciátorem vzniku MAS St řední Povltaví), pozd ěji na p říprav ě strategie spolupracovali odborníci z CpKP jižní Čechy. Podkladem pro strategii byly národní, krajské a regionální rozvojové plány (zejména Program sociálního a ekonomického rozvoje Milevska), nám ěty na projekty od místních zem ědělc ů, podnikatel ů, obcí a neziskových organizací, výstupy z jednání MAS a výstupy z jednání s odborníky (CpKP jižní Čechy, agrární komora, MZE, odbor životního prost ředí, podnikatelé, starostové obcí a pracovníci obecních ú řad ů, ú řad práce, MAS z jiných region ů). K předložení nám ětů na projekty byly vyzvány všechny subjekty v regionu prost řednictvím místního tisku. Speciáln ě pak byly znovu osloveny všechny obce (prost řednictvím Svazku obcí Milevsko), v ětšina soukromých zem ědělc ů (prost řednictvím písecké pobo čky MZE a člen ů MAS), v ětšina podnikatel ů (osloveni p řes milevskou pobo čku Jiho české hospodá řské komory), všichni podnikatelé zam ěř ení na poskytování služeb turist ům (oslovil Milevský kraj o.p.s.) a v ětšina neziskových organizací. V rámci výzvy k p ředkládání nám ětů na projekty a jejich sb ěru byl kladen d ůraz na osobní kontakt ze strany člen ů MAS s oslovenými subjekty – vysv ětlování programu LEDER, pomoc se psaním fiší, sb ěr dalších poznatk ů a nám ětů pro strategii. Na základ ě všech výše uvedených podklad ů MAS zformulovala kone čné téma strategie „Podpora alternativních p říjm ů zem ědělc ů zejména v oblasti zlepšování životního prost ředí (rozvoj podnikání a vznik nových pracovních míst)“. Téma bylo rozpracováno do čty ř cíl ů, které jsou navzájem úzce propojeny. Cíle se dále člení na specifické cíle, k napln ění každého z nich sm ěř uje n ěkolik aktivit, v ětšina z nich je již podrobn ě popsaná v zásobníku nám ětů na projekty (sesbírané fiše). Strategie sm ěř uje k rozvoji podnikání na venkov ě, zejména k podpo ře alternativních příjm ů zem ědělc ů. To bude mít dopad na zlepšení životního prost ředí. Kvalitní životní prost ředí je jednou z podmínek pro p řilákání turist ů, zvýšení návšt ěvnosti regionu bude mít zp ětn ě dopad na rozvoj drobného podnikání a vznik nových pracovních míst. Napln ění strategie Rozvoj St ředního Povltaví je cesta, jak zastavit prudký úbytek obyvatel regionu a jak oživit jeho ekonomický a sociální potenciál.

4

2. Popis partnerství

5

Popis realizace partnerství Vznik MAS St řední Povltaví je vyúst ěním snahy obyvatel regionu řešit spole čné problémy a posílit rozvoj venkova v mikroregionu Milevsko. Činnost MAS navázala na práci Svazku obcí Milevska, který sdružuje 30 obcí a disponuje od června roku 2000 vlastním Programem sociálního a ekonomického rozvoje. V roce 2004 vznikla neformální místní ak ční skupina, kterou tvo řilo n ěkolik aktér ů – zástupc ů Svazku obcí Milevsko, drobných podnikatel ů a soukromých zem ědělc ů. Cílem skupiny bylo vytvo řit v regionu partnerství, které by sdružovalo zástupce ve řejné správy, podnikatele, neziskové organizace a všechny aktivní obyvatele a které by pomohlo zlepšit a udržet kvalitní životní podmínky ve venkovských oblastech mikroregionu. Neformální MAS se scházela na pravidelných jednáních a postupn ě se jí poda řilo oslovit všechny obce, neziskové organizace a v ětšinu podnikatelských subjekt ů. Pomocí informa ční kampan ě byla ke spolupráci p řizvána i široká ve řejnost a tak se do činnosti p řípravné skupiny mohl zapojit každý z obyvatel regionu. Přípravné skupina se zam ěř ila na zmapování pot řeb místního venkova a na zjiš ťování možností jeho rozvoje. Na ja ře 2005 se za čala p řipravovat na založení ob čanského sdružení (vypracování stanov) a na využití program ů LEADER. P řipravila také analýzu regionu (ve spolupráci s CpKP jižní Čechy), zpracovala SWOT analýzu, zahájila sb ěr fiší a za čala připravovat strategii regionu. Do všech t ěchto aktivit byla zapojena široká ve řejnost. 5.zá ří 2005 se v hosp ůdce Na Radnici v Ková řov ě konala zakládající sch ůze ob čanského sdružení MAS St řední Povltaví. Zakladatelskou listinu podepsalo 20 člen ů – 7 starost ů obcí z mikroregionu (delegováni Svazkem obcí Milevsko), zástupci neziskových organizací, podnikatelé. Členové MAS schválili stanovy, ve kterých jsou definovány tyto cíle MAS: 1) Uvést v život spole čnou strategii. 2) Pe čovat o kulturní a hospodá řský rozvoj regionu. 3) Vytvá řet podmínky pro nejširší spolupráci p ři obnov ě a rozvoji mikroregionu. 4) Propagovat obnovu venkova a získávat ji vážnost ve spole čnosti 5) Účastnit se evropské spolupráce p ři obnov ě venkova. Členská sch ůze rovn ěž schválila návrh zam ěř ení strategie: „Podpora alternativních p říjm ů zem ědělc ů zejména v oblasti zlepšování životního prost ředí“. Po založení MAS St řední Povltaví se její výbor schází na pravidelných jednáních, pracovní náplní zatím bylo dopracování specifických cíl ů strategie, návrhy aktivit na další období a zpracování projektu Podpora partnerství ve St ředním Povltaví.

6

Seznam partner ů, kte ří jsou členy MAS:

Název subjektu – ve řejný sektor Zástupce v MAS

Svazek obcí Milevsko Pavel Hroch – starosta Ková řov Svazek obcí Milevsko Pavel Souhrada – starosta Bernartice Svazek obcí Milevsko Stanislav Kameník Mvdr.– starosta Zho ř Svazek obcí Milevsko Stanislav Sedlá ček – starosta Svazek obcí Milevsko Miroslav Maksa Ing. – starosta Chyšky Svazek obcí Milevsko Ivana Stráská Mgr.– starosta Milevsko Svazek obcí Milevsko Miroslav Zíka – starosta P řešt ěnice

Název subjektu – NNO Zástupce v MAS

JUNÁK – st ředisko Milevsko Zden ěk Herout – v ůdce st řediska Jiho český folklórní soubor Ková řovan Milan Škoch – p ředseda

Název subjektu – soukromý sektor Zástupce v MAS

Tollinger v.o.s. Jind řich Tollinger – podnikatel HZT Technik s.r.o. Václav Košatka – podnikatel Zem ědělské družstvo Chyšky Bohumil Málek Ing. – p ředseda ZD Zem ědělské družstvo Ková řov Stanislav Dvo řák Ing. – p ředseda ZD Zem ědělské družstvo Bernartice Pavel Rozho ň Ing.– místop ředseda ZD Pavel Červenka Pavel Červenka – soukromý zem ědělec Ji ří Št ěpánek Ji ří Št ěpánek – soukromý zem ědělec Karel Hácha Karel Hácha – soukromý zem ědělec František Tomášek František Tomášek – soukromý zemědělec Miroslav Čunát Miroslav Čunát Ing. – soukromý zem ědělec Ludmila Kolá řová Kolá řová Ludmila Bc. – živnostník

7

3. Situa ční analýza

8 3.1. Základní popis území

Mikroregion Milevsko je geograficky, ekonomicky a sociáln ě homogenní území a jeho 30 obcí je sdruženo ve Svazku obcí Milevsko. Region se rozkládá na ploše 422 km², v roce 2003 zde žilo 20 tis. obyvatel. Pr ůměrná hustota zalidn ění činila 47 obyvatel na km² (v porovnání s pr ůměrem ČR jde cca o t řetinovou hodnotu). Všechny obce s výjimkou Milevska mají mén ě než 2 000 obyvatel.

Svazek obcí Milevsko je tvo řen 26-ti obcemi ze správního obvodu Milevsko (na map ě vpravo vyzna čeny tmav ě), dále do n ěj pat ří obce Olešná, Křenovice, Podolí 1a Slab čice.

Region leží na severovýchodním okraji Jiho českého kraje, je vzdálen vzdušnou čarou cca 80 km od Prahy, 60 km od Č. Bud ějovic, 25 km od Písku a 20 km od Tábora. Z hlediska nad řazené sídelní struktury se tento region nachází v jistém „vakuu“, a to vzhledem k relativn ě velké vzdálenosti vyšších center osídlení od svého území. Proto se o nadregionální vliv na dané území do jisté míry d ělí Písek s Táborem a sou časn ě se zna čně zvýrazňuje centrální úloha m ěsta Milevska. Krajina je kopcovitá, výše položená, podnebí je mírn ě teplé a mírn ě vlhké s drsn ější zimou. Více než polovina území byla v pr ůběhu vývoje p řem ěněna na zem ědělskou p ůdu.

Region Milevsko v roce 2003 - rozloha, obyvatelé (m ěsto Milevsko a dalších 30 obcí pat řících do svazku obcí Milevska) vým ěra (v ha) po čet obyvatel

Milevsko 4243 9404

ostatní obce 38047 10618

celkem 42290 20022

Podklady: Statistický pr ůvodce obcemi jižních Čech 2003 ( ČSÚ, 2003

9 3.2. Region a jeho vztahy

Region Milevsko ve vn ějších vztazích Do širších územních vztah ů vstupuje region Milevska jako: - pr ůmyslové st ředisko - st ředisko cestovního ruchu - st ředisko zem ědělské výroby Jde vesm ěs o vztahy, které navazují na existující tradice, založené v období uplynulých 30 let. P ři „tržním ov ěř ování“ postavení obcí regionu Milevska v nadregionální d ělb ě práce a spole čenských vztazích, k němuž dochází v posledních letech, jsou sice z řetelné jisté problémy (ústup zem ědělství, pokles pr ůmyslové zam ěstnanosti apod.), nicmén ě základní tendence stabilizované intenzity vn ějších vztah ů a zachování jejich kvality nelze hodnotit jinak než pozitivn ě. Region Milevska je jedním z mála p říklad ů (v rámci celé ČR) relativn ě úsp ěšné a životaschopné moderní ekonomické základny. P řesto nelze chápat sou časnou situaci regionu jako „trvale zako řen ěnou“ a tedy bezproblémovou. Naopak všechny t ři její složky z ůstávají relativn ě zranitelné: v případ ě pr ůmyslu jde o p říliš úzkou spjatost s jediným oborem (resp. firmou), v případ ě cestovního ruchu jde o nízkou kvalitu jeho materiáln ě - technické základny a „konkurenci“ sousedních regionů, v případ ě zem ědělství hrozí vysoká citlivost na státní regulaci. S těmito riziky souvisí i riziko „uzavírání“ se regionu do sebe. Tato latentní tendence je nebezpe čná pro trvale udržitelný ekonomický a sociální rozvoj regionu. V každém p řípad ě se zdá, že zna čná část zdroj ů, které by jinak mohly být v ěnovány na ú činn ější profilaci regionu v územní d ělb ě práce, je nevyužívaná. Negativním p říkladem je saldo pracovní dojíž ďky a vyjíž ďky, kde nap ř. v roce 1991 region (31 obcí) ztrácel 1309 osob, to bylo tak řka 12% veškerého ekonomicky aktivního obyvatelstva. Nep říjemným signálem jsou také migra ční ztráty regionu.

Podklady: Program sociálního a ekonom. rozvoje regionu Milevska (ing. Jan P řikryl, CSc., PROODOS Praha, 1999)

Region Milevsko a jeho vnit řní vztahy Vnit řní vztahy daného území jsou podmín ěny komplexem vazeb vyplývajících z historického vývoje struktury osídlení a sou časného fungování sociáln ě ekonomické sféry. Jejich výsledkem je velikostní a funk ční hierarchie sídel a uspo řádání vzájemných vztah ů, které jsou m ěř itelné zejména pohyby obyvatelstva za prací, službami, vzd ěláním a rekreací, ale také podobou dopravní a technické infrastruktury, postavením v rámci výkonu státní správy a kulturními a politickými vazbami mezi obyvateli regionu. Z rozboru všech t ěchto vazeb v území vyplývá, že sledovaný region z hlediska uvedených vztah ů tvo ří relativn ě homogenní, uzav řený celek, by ť část obcí je svými vztahy z části orientována i sm ěrem mimo řešené území (viz tabulka a graf na p ředchozích stranách). V prvé řad ě to platí o Jet ěticích, Podolí a Slab čicích (silná p řevaha pracovní vyjíž ďky na Písecko). V řad ě jiných ohled ů (dojíž ďka za službami, kulturou, spole čenské a politické vazby i dopravní obslužnost) ovšem i tyto obce p řevážn ě spádují k Milevsku. Zbývající obce jsou pak do té míry dost ředn ě orientovány na své centrální m ěsto, že vzniká dojem sociáln ě - ekonomicky velmi kompaktního celku. Jinými slovy p ředstavuje Milevsko skute čný urbanistický, ekonomický a sociální výraz svého regionu a odtrhovat je z tohoto kontextu je teoreticky chybné a prakticky neú čelné. Fakticky velmi silná, v ědom ě prožívaná spolupat řičnost m ěsta a regionu p ředstavuje pro Milevsko i region Milevska neocenitelnou „stabilizační kotvu“ v rušném transforma čním

10 období. P řestože tato spolupat řičnost vyr ůstá z pevných objektivních základ ů (poloha, obdobná sociální struktura atd.), nelze ji dlouhodob ě považovat za zcela automatickou.

Naprostá část obslužných a výrobních funkcí v regionu je koncentrována do 8 obcí (řazeno dle regionálního významu): Milevska (s dominantním významem), Bernartic, Ková řova, Chyšek, Sepekova, Veselí čka, P řešt ěnic a Branic. Ostatní obce v této struktu ře plní převážn ě obytné funkce (s dopln ěním v zem ědělské výrob ě a základní vybavenosti) a vesm ěs vykazují vysoký podíl vyjížd ějícího ekonomicky aktivního obyvatelstva. V letní sezón ě se vedle obytných funkcí zejména v západní části území uplat ňují rekrea ční funkce, které krátkodob ě posilují postavení zejména obcí Jet ětice a Slab čice.

Charakteristické pro region je to, že velká část zdejších obcí sama o sob ě p ředstavuje jakési „malé aglomerace“, skládající se i z více než 10 místních částí.

St řediskové obce a jejich úlohy Milevsko je nejv ětším sídlem oblasti a jejím p řirozeným centrem. Vzhledem k absenci konkurence jiných m ěstských st ředisek v regionu jsou st řediskové funkce Milevska citeln ě větší, než by odpovídalo velikosti m ěsta. Ve m ěst ě je koncentrována více než polovina všech pracovních p říležitostí v regionu, dominantní roli má i v terciálním sektoru (základní a st řední školy, poliklinika, domov d ůchodc ů, zimní stadión a další sportovní za řízení, d ům kultury atd.). Milevsko p ředstavuje pro široké zázemí rovn ěž obchodní st ředisko. Je spjato s regionem intenzivní dojíž ďkou. M ěsto je krom ě toho spjato se svým zázemím silnými migra čními proudy. Odhaduje se, že cca 50% ob čan ů, kte ří se st ěhují do Milevska, pochází z regionu Milevska a naopak 30% t ěch, kte ří z Milevska odcházejí, mí ří do regionu Milevska.

Bernartice jsou sice až čtvrtou nejv ětší obcí regionu, vzhledem ke své poloze ale obsluhují významnou část jihu řešeného regionu. Postavení na trhu práce je pr ůměrné, ob čanské vybavení odpovídá velikosti obce.

Ková řov je druhou nejv ětší obcí regionu, vzhledem k mimo řádn ě silné sídelní rozt říšt ěnosti (17 místních částí) plní p ředevším st řediskovou funkci pro své vlastní území, sám je však pod vlivem Milevska. Tomu odpovídá jak slabší nabídka pracovních p říležitostí v míst ě, tak standardní ob čanská vybavenost, kterou obec disponuje.

Chyšky p ředstavují ve sídelní struktu ře obdobný solitér jako Ková řov.

Sepekov t ěží z pozice na hlavní komunikaci mezi Milevskem a Táborem. St řediskové funkce jsou st ředn ě rozvinuty.

V blízké perspektiv ě nelze o čekávat zásadn ější zm ěny ve struktu ře osídlení ani ve funkci jednotlivých sídel. Souvisí to se staletou stabilitou sídelní sít ě i s tím, že celá oblast po čtem obyvatel stagnuje a nedochází k výrazn ějšímu rozvoji podnikatelských aktivit.

Podklady: Program sociálního a ekonom. rozvoje regionu Milevska (ing. Jan P řikryl, CSc., PROODOS Praha, 1999)

11 3.3. Obyvatelstvo

Vývoj osídlení a sídelní struktury Krajina Milevska byla osídlena relativn ě pozd ě. Nejstarší místní doklady p řítomnosti lidí pocházejí z pozdní doby kamenné (p řelom 4. a 3.tisíciletí p ř.n.l.). První v ětší osidlovací vlna dostihla region až v dob ě bronzové (pol. 2. tisíciletí p ř.n.l.). Z té doby pocházejí četné mohyly – nejznám ější jsou z okolí vrchu Burkováku, který byl z řejm ě významným kultovním místem lidu halštatské mohylové kultury. Z o n ěco pozd ější doby pochází hradišt ě u Slab čic. S výjimkou vltavských b řeh ů však z ůstávala v ětšina území regionu liduprázdná.To platí i o příchodu Slovan ů (hradišt ě u Slab čic). Teprve od 11. stol. n.l. dochází pé čí českých knížat k pozvolné kolonizaci území, a to p řid ělováním dosud neobd ělávané p ůdy knížecím družiníkům a klášter ům. Rozhodujícím datem ve vývoji osvojení si kraje bylo založení premonstrátského kláštera v Milevsku (1184). Jeho význam ve st ředov ěké historii regionu je zcela dominantní.

Obce regionu Milevsko (s p řehledem o jejich doložitelném stá ří): název obce první písemná zmínka název obce první písemná zmínka Bernartice 1251 Milevsko 1183 Borovany 1219 Okrouhlá 1488 Božetice 1291 Olešná 1379 Branice 1488 1488 1216 Podolí 1368 Hrazany 1373 Přeborov 1488 Chyšky 1291 Přešt ěnice 1379 Jet ětice 1463 Sepekov 1243 1220 Slab čice 1379 Kostelec 1318 1488 Ková řov 1220 Veselí čko 1488 Křenovice 1379 1291 Křižanov 1488 Zbelítov 1379 Ku čeř 1488 Zb ěši čky 1215 Kv ětov 1460 Zho ř 1392

Dynamickým rozvojem osídlení prošlo Milevsko ve 14. a 15. stol. V 15. stol. se kraj stal významným d ějišt ěm husitského hnutí, v r.1420 byl husity vyvrácen dosud prosperující milevský klášter. Po skon čení husitských válek p řipadá klášterní panství Rožmberk ům a po nich Švamberk ům. I v jiných částech regionu dochází v pr ůběhu 15. a 16. stol. ke koncentraci půdy v rukou panské šlechty. Zlom v pom ěrn ě p říznivém sociálním a ekonomickém vývoji regionu p řinesla t řicetiletá válka. V jejím d ůsledku došlo ke zna čnému úbytku obyvatelstva (v p řípad ě Milevska se odhaduje až o polovinu) a ke stagnaci ve vývoji ekonomické struktury regionu. Do 19. stol. tak region vstupoval jako jeden z nejchudších kraj ů Čech, pro který byla typická málo produktivní zem ědělská výroba, slabá řemeslná tradice a obtížná dopravní dostupnost území. Tomuto stavu odpovídalo po celé 9. stol. masové vyst ěhovalectví z regionu, zejména do USA. V tomto období p řesto docházelo i k oživení místní pr ůmyslové malovýroby (soukenictví, tkalcovství, špi čka řství, hrn čířství) a k rozvoji dopravní sít ě (1889 železnice Tábor – Písek). Od r. 1868 spadala v ětšina dnešního regionu pod milevský okres, který byl zrušen v rámci územn ě správní reformy r.1960. Ke konci 19. stol. dochází v kraji k oživení národního kulturního d ění a spolkové činnosti.

12 Období I. sv ětové války p řineslo v kraji citelné lidské ztráty. Po vzniku republiky se stala významným zlomem v hospodá řském život ě regionu pozemková reforma parcelující bývalé (zejména klášterní ) velkostatky. V souvislosti s tím docházelo ke zproduktivn ění zem ědělství. Za čal se elektrifikovat kraj (m ěsto Milevsko r. 1921) a došlo k rozvoji živnostenského podnikání. Vývoj byl zbržd ěn událostmi II. sv ětové války, v jejímž pr ůběhu byla prakticky vyhlazena dosud po četn ě zastoupená židovská menšina. Bernartice se staly jednou z obcí s nejv ětšími ztrátami na životech v rámci celých Čech. Persekucemi byl provázen i nástup komunistického režimu („rozkula čení“, útlak církve apod.). Sou časn ě s tím došlo k rozhodnutí o „industrializaci regionu“. V roce 1948 byl položen základní kámen k výstavb ě ZVVZ Milevsko, které zahájily provoz v roce 1950 a od 60–tých let již byly nejv ětším výrobcem t ěžké vzduchotechniky v rámci celé ČSSR. Vedle toho byla zásadn ě rozší řena textilní (Jitex) a potraviná řská (Madeta) výroba. Díky t ěmto zm ěnám se od 60–tých let zm ěnil hospodá řský charakter kraje (p řevažujícím odv ětvím se stal pr ůmysl), zm ěnila se i sídelní struktura, kde kontrastoval rychlý nár ůst m ěsta Milevska s vylid ňováním venkova. Ústup zem ědělství se poda řilo zastavit až v 70-tých letech. V návaznosti na pr ůmyslový rozvoj došlo i k posílení místního školství (Gymnasium a St řední integrovaná škola v Milevsku) a k rozší ření nabídky kulturních akcí. Od 60-tých let se region také stává jedním z center tuzemského cestovního ruchu (Povltaví).

Podklady: Program sociálního a ekonom. rozvoje regionu Milevska (ing. Jan P řikryl, CSc., PROODOS Praha, 1999)

Obyvatelstvo - demografický vývoj Ve vývoji po čtu obyvatel regionu jako celku i m ěsta Milevska existují 3 relativn ě ost ře rozhrani čené etapy: 1. období cca do I.sv ět války se stagnací po čtu obyvatel Milevska a s mírným poklesem v úhrnu ostatních obcí, 2. období I.republiky až cca do pol. 50–tých let s pozvolným vylid ňováním jak Milevska, tak regionu Milevska jako celku a to bez výjimky všech jeho obcí, 3. období od pol. 50-tých let do po čátku let 90–tých s dynamickým r ůstem Milevska. Naproti tomu vývoj po čtu obyvatel v ostatních obcích m ěl v téže dob ě jednozna čnou a nep řerušenou tendenci k trvalému poklesu lidnatosti (výjimku ješt ě p ředstavovali Branice, Sepekov a Zbelítov).

Vcelku lze konstatovat, že se dlouhodobý demografický vývoj ubíral cestou selektivní koncentrace, kde získávalo výhradn ě regionální centrum, jak to dokládá tabulka s procentními podíly populace Milevska na úhrnu regionu: rok 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 1998 podíl populace 13,8% 14,5% 16,4% 19,0% 26,6% 33,7% 41,3% 45,6% 47,0%

Celkový po čet obyvatel regionu Milevska za posledních 30 let klesl o více než t řetinu výchozího stavu. V ětší po čet obyvatel m ělo v r. 2003 ve srovnání s rokem 1869 pouze Milevsko (jehož podíl na populaci regionu p řed 130 činil jen 13%, tedy tém ěř čty řikrát mén ě než v sou časné dob ě), Branice a Zbelítov. Více než polovinu stavu populace z roku 1869 vykazují tyto obce: Božetice, Podolí, P řešt ěnice a Sepekov. Ostatní obce (24) zaznamenaly ješt ě razantn ější úbytky – není ovšem výjimkou situace, kdy stav populace klesl na mén ě než jednu p ětinu (Jickovice, Kv ětov, Olešná). Na konci 90–tých let již bylo z řejmé, že v ěková struktura regionu v sob ě skrývá riziko stárnutí. Zatímco v r. 1991 se podíl mladé generace po četn ě rovnal podílu starší generace

13 (index v ěkové struktury 100), v r.1998 už starší generace početn ě p řevyšovala generaci mladší a pr ůměrný v ěk v regionu byl znateln ě vyšší než pr ůměrný v ěk v republice. D ůvodem bylo snížení porodnosti a rozsáhlé migra ční ztráty mladších ro čník ů.

Obyvatelstvo podle obcí, pohlaví a v ěku (31 obcí pat řících do Svazku obcí Milevska, rok 2003) Věk 65 a Obec Po čet obyvatel Muži Ženy Věk 0 - 14 Věk 15 - 64 více Bernartice 1236 610 626 189 803 244 Branice 299 146 153 48 207 34 Borovany 232 115 117 35 152 45 Božetice 396 198 198 81 261 54 Hrazany 277 148 129 48 180 49 Hrejkovice 431 217 214 48 294 89 Chyšky 1084 546 538 200 737 147 Jet ětice 289 135 154 43 189 57 Jickovice 103 54 49 11 68 24 Kostelec n.V. 423 195 228 69 269 85 Ková řov 1442 702 740 228 981 233 Křenovice 142 71 71 21 87 34 Křižanov 91 45 46 8 58 25 Ku čeř 167 85 82 8 131 28 Kv ětov 113 60 53 13 74 26 Milevsko 9404 4579 4825 1379 6708 1317 Okrouhlá 66 26 40 14 39 13 Olešná 87 45 42 9 63 15 Osek 129 65 64 23 82 24 Podolí I 349 177 172 49 256 44 Přeborov 143 73 70 24 97 22 Přešt ěnice 294 146 148 63 199 32 Sepekov 1341 671 670 196 948 197 Slab čice 323 159 164 37 204 82 Stehlovice 97 51 46 10 60 27 Veselí čko 204 105 99 33 137 34 Vlksice 140 64 76 19 102 19 Zbelítov 337 160 177 45 250 42 Zb ěši čky 123 60 63 11 90 22 Zho ř 285 152 133 60 177 48 Celkem 20047 9860 10187 3022 13903 3122

V roce 2003 byl celkový po čet trvale bydlícího obyvatelstva ve 30 obcích milevského regionu 20 047 osob. Z toho po čtu tém ěř polovina lidí (9404) žila v Milevsku, čtvrtina obyvatel regionu bydlela v dalších čty řech významn ějších st řediscích – v Ková řov ě, Sepekov ě, Bernarticích a Chyškách. V ostatních 25 obcích žilo jen málo p řes čtvrtinu z úhrnného po čtu obyvatel.

Pokud jde o v ěkovou strukturu obyvatelstva, tak v r.2003 činil podíl obyvatelstva mladšího 14 let v regionu 15 % (v roce 1991 byla hodnoty p řes 20%, v r 1998 p řes 17%). Podíl obyvatelstva staršího než 65 let byl rovn ěž 15%.

14

Obyvatelstvo podle v ěku – m ěsto Milevsko (r.2001)

věk po čet obyvatel věk po čet obyvatel

0 – 4 365 50 - 54 743 5 - 9 513 55 - 59 600 10 - 14 602 60 - 64 513 15 - 19 658 65 - 69 457 20 - 24 804 70 - 74 338 25 - 29 784 75 - 79 276 30 - 34 560 80 - 84 90 35 - 39 667 85 - 89 57 40 – 44 660 90 - 94 22 45 - 49 777 95 - 99 -

Věkové složení regionu Milevsko ve srovnání s ostatními regiony Jiho českého kraje (rok 2001)

Některé správní obvody Jiho českého kraje se svým v ěkovým složením výrazn ě liší. Nejvyšší zastoupení dětské složky v obyvatelstvu vykázal v roce 2001 správní obvod Týn nad Vltavou (19,6 %) jako d ůsledek p ředcházející vysoké porodnosti. Podobně tomu bylo v obvod ě Kaplice (18,1 %) a Český Krumlov (17,9 %). Nejnižší podíly d ětí vykazují vnitrozemské správní obvody Blatná (15,8 %), Milevsko (16,0 %) a Písek (16,1 %). Ve v ěková skupin ě zahrnující obyvatelstvo ve v ěku 15-59 let jsou rozdíly mezi jednotlivými obvody malé. Zastoupení této skupiny obyvatel v Milevsku je v pom ěru k ostatním obcím Jiho českého kraje pr ůměrné. Nejv ětší rozdíly mezi správními obvody jsou u podíl ů obyvatelstva ve v ěku 60 a více let . Na jedné stran ě jsou obvody s vysokými podíly jako Blatná (20,3 %), Milevsko (20,0 %) nebo Písek (19,8 %), na druhé stran ě obvody s nízkými ukazateli jako Kaplice (13,6 %), Český Krumlov (15,4 %) nebo Prachatice (15,7 %). Ukazatel “index mládí” byl v roce 2001 nejp řízniv ější ve správním obvodu Kaplice (133,0), ale také v obvodu Český Krumlov (116,6) a Týn nad Vltavou (113,6) a vyjad řoval tak p říznivý vztah nejmladší a nejstarší v ěkové složky obyvatelstva p říslušných správních obvod ů. Proti nim stojí obvody, jejichž ukazatel “index mládí” sv ědčí o starých populacích, nebo ť mají nízké ukazatele jako je tomu u obvodu Blatná (77,7), Milevsko (80,1) nebo Písek (81,1).

Ze 17 obvod ů jiho českého kraje je Milevsko na p ředposledním míst ě v příznivosti v ěkového složení obyvatelstva. Má druhé nejnižší zastoupení d ětské složky a druhý nejvyšší podíl obyvatel ve v ěku 60 a více let. Mén ě p říznivé ukazatele má pouze Blatná.

15 Vývoj indexu mládí v letech 1970 - 2001 (Index mládí vyjad řuje po čet d ětí ve v ěku 0 – 14 let na 100 obyvatel starších 60 let)

140 120 100 Č 80 eská republika Jiho český kraj 60 Milevsko 40 20 0 rok 1970 rok 1991 rok 2001

Z grafu je z řejmé, že populace v obvodu Milevsko stárne rychleji než v Jiho českém kraji a v ČR. V roce 1970 byl index mládí (po čet d ětí ve v ěku 0-14 let na 100 obyvatel starších 60 let) v České republice (115,7), v Jiho českém kraji (111,9) a v obvodu Milevsko (116,2) vyrovnaný. V roce 1991 byl v Milevsku mén ě p říznivý než v republice a kraji. V roce roce 2001 byl index Milevska (80,1) výrazn ě nižší než hodnota kraje (91,8) a republiky (89,7). Prameny: Obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti 2001 ( Český statistický ú řad, 2003) Státní správa, ro čník XV, č.14 (týdeník vlády ČR, vydavatel MV ČR) Statistický pr ůvodce obcemi jižních Čech 2003 ( ČSÚ, 2003)

Pohyb obyvatelstva

Pohyb obyvatelstva v regionu Milevsko (1.1.1991 - 31.12.2002) po čet naro- zemřelí přirozený přist ě- vyst ě- migra ční přír ůstek po čet obyvatel k zení přírůstek hovalí hovalí saldo (úbytek) obyvatel k 1.1.1991 (úbytek) celkem 31.12.2002

20090 2180 2592 -412 3523 4248 -725 -1137 19146

V letech 1999 – 2002 klesl po čet obyvatel regionu o 5,66 %. Ro čně se po čet obyvatel snižuje asi o sto lidí a tato situace bude podle prognóz pokra čovat i v příštích letech. P říčinou této situace je p řirozený úbytek obyvatelstva (nízká míra porodnosti vzhledem k mí ře úmrtnosti) a velmi nízké migra ční saldo (po čet vyst ěhovaných ob čan ů je výrazn ě vyšší než po čet p řist ěhovaných). Následující tabulka porovnává pohyb obyvatelstva ve stejném časovém období s republikovým a krajským pr ůměrem, další tabulka porovnává pohyb obyvatelstva regionu Milevsko s ostatními regiony Jiho českého kraje.

16 Pohyb obyvatelstva v regionu Milevsko ve srovnání s obcemi ČR a obcemi Jiho českého kraje (na 1000 obyvatel ro čně) oblast míra míra přirozený míra míra migra ční celkový porodnosti úmrtnosti přír ůstek přist ěho- vyst ěho- saldo přír ůstek (úbytek) valectví valectví (úbytek)

ČR 9,80 11,07 -1,28 19,29 18,56 0,74 -0,54

Jiho český kraj 10,00 10,70 -0,70 22,20 21,09 1,11 0,41 správní obvod 9,35 11,12 -1,77 15,11 18,22 -3,11 -4,88 Milevsko

Pohyb obyvatelstva 1991 – 2002 podle správních obvod ů obcí Jiho českého kraje Správní obvod míra míra přirozený míra míra migra ční přír ůstek obce s rozší řenou porodnost úmrtnost přír ůstek přist ěhova vyst ěhova saldo (úbytek) působností i i (úbytek) lectví lectví celkem Milevsko 9,35 11,12 -1,77 15,11 18,22 -3,11 -4,88 Blatná 9,02 12,37 -3,35 19,30 20,04 -0,74 -4,10 Strakonice 9,48 11,75 -2,27 19,18 20,00 -0,82 -3,09 Da čice 10,51 11,91 -1,40 22,14 22,19 -0,04 -1,44 Písek 9,81 12,02 -2,21 19,24 18,25 0,99 -1,22 Tábor 9,45 10,70 -1,25 21,54 21,34 0,20 -1,05 Vod ňany 10,31 13,11 -2,79 23,83 22,07 1,75 -1,04 Třebo ň 9,87 11,36 -1,49 22,53 21,95 0,59 -0,90 Sob ěslav 9,66 12,60 -2,95 22,79 20,37 2,42 -0,53 Celkem 10,00 10,70 -0,70 22,20 21,09 1,11 0,41 Prachatice 10,83 9,69 1,15 23,11 23,61 -0,50 0,65 Vimperk 10,51 11,70 -1,19 26,33 24,45 1,89 0,70 Jind řich ův Hradec 10,55 10,30 0,25 23,73 22,28 1,45 1,69 České Bud ějovice 9,63 9,80 -0,17 21,16 18,73 2,44 2,27 Trhové Sviny 9,89 12,20 -2,32 25,99 21,26 4,73 2,41 Český Krumlov 11,32 9,25 2,06 25,50 24,87 0,63 2,69 Kaplice 11,05 7,95 3,10 30,34 29,00 1,35 4,45 Týn nad Vltavou 11,59 10,21 1,38 30,72 25,13 5,59 6,97

Ze 17 správních obvod ů jiho českého kraje má správní obvod Milevsko druhou nejnižší porodnost a má nejnižší migra ční saldo, procento vyst ěhovávajících se obyvatel je výrazn ě vyšší než procento p řist ěhovaných. Vzhledem k těmto dv ěma faktor ům má správní obvod Milevsko nejv ětší úbytek obyvatelstva v Jiho českém kraji.

Prameny: Obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti 2001 ( Český statistický ú řad, 2003) Státní správa, ro čník XV, č.14 (týdeník vlády ČR, vydavatel MV ČR) Statistický pr ůvodce obcemi jižních Čech 2003 ( ČSÚ, 2003)

17 Hodnocení obcí podle demografického rozvoje

Pro hodnocení charakteru demografického rozvoje jednotlivých obcí regionu v období 1991 - 1998, a tím i pro ur čení aktuálního demografického potenciálu obcí pro nadcházející období, byly zvoleny vybrané ukazatele a následné rozt říd ění obcí:

Vývoj Přirozená Saldo Podíl Podíl Demografický Obec obyvatel měna migrace předpro- poprodukt. potenciál 1991-1998 1991-1998 1991-1998 dukt. v ěk věk Bernartice B C C B B mén ě p říznivý Borovany C B C C B nep říznivý Božetice A A C A B velmi p říznivý Branice C B C B B mén ě p říznivý Hrejkovice C B C B C mén ě p říznivý Hrazany C C C B C mén ě p říznivý Chyšky B B C B B příznivý Jet ětice B C B C C mén ě p říznivý Jickovice D C C C C nep říznivý Kostelec n.V. C C C B B nep říznivý Ková řov B B B C B mén ě p říznivý Křenovice B B C C C mén ě p říznivý Křižanov C B C C C mén ě p říznivý Ku čeř D D B B D nep říznivý Kv ětov A B A C B příznivý Milevsko B A B A B velmi p říznivý Okrouhlá C B C C C mén ě p říznivý Olešná C C B C C mén ě p říznivý Osek C C C C C mén ě p říznivý Podolí I C C C C B mén ě p říznivý Přeborov B B C B B příznivý Přešt ěnice C C C B B mén ě p říznivý Sepekov A A B A B velmi p říznivý Slab čice C B C B C nep říznivý Stehlovice C B C B C mén ě p říznivý Veselí čko C C B B C mén ě p říznivý Vlksice B B B B B příznivý Zbelítov A A B A B velmi p říznivý Zb ěši čky A A B A B velmi p říznivý Zho ř A A B A B velmi p říznivý

A) obce s regionáln ě nejvíce p říznivými trendy vývoje obyvatelstva: s převážn ě kladným saldem migrace a s nejvyšším podílem obyvatelstva v předproduktivním v ěku a naopak nejnižším podílem obyvatelstva ve v ěku poproduktivním; B) obce s mírn ě nadpr ůměrným za řazením v rámci daného klasifika čního schématu; C) obce s mírn ě podpr ůměrným za řazením v rámci daného klasifika čního schématu; D) obce s nejmén ě p říznivými trendy vývoje obyvatelstva;

18

Podklady : Program sociálního a ekonom. rozvoje regionu Milevska (ing. Jan P řikryl, CSc., PROODOS Praha, 2001) Statistický pr ůvodce obcemi jižních Čech 2003 ( ČSÚ, 2003)

Obyvatelstvo podle národnosti

Město Milevsko (r.2001) Národnost Obyvatelé Národnost Po čet obyvatel po čet % po čet % česká 9117 96,1 bulharská 3 0,0 moravská 10 0,1 rumunská 1 0,0 slezská - - řecká - - slovenská 68 0,7 vietnamská 14 0,1 polská 4 0,0 albánská - - německá 9 0,1 chorvatská 1 0,0 romská 23 0,2 srbská - - ma ďarská - - jiná 35 0,4 ukrajinská 16 0,2 dvojí 2 0,0 ruská 8 0,1 nezjišt ěno 174 1,8 rusínská 1 0,0

19 Obyvatelstvo podle vzd ělání

Vzd ělanost obyvatelstva je stále čast ěji hodnocena nejen jako kulturní charakteristika populace, ale také jako ekonomický faktor. V České republice byla zjiš ťována již v roce 1910, 1921 a 1930, a to jako znalost čtení a psaní nebo alespo ň znalost čtení, a to už ve školním věku. Od roku 1950 je však zjiš ťována jako dosažený stupe ň školního vzd ělání obyvatel starších 15 let a jako takový je pak hodnocena. Měř ení hladiny vzd ělání se provádí řadou ukazatel ů, z nichž prakticky nejužívan ější je podíl obyvatel starších 15 let s r ůzn ě dosaženými stupni vzd ělání, nebo jako agregovaný stupe ň “index vzd ělání” , což je po čet obyvatel s úplným st ředoškolským a úplným vysokoškolským vzd ěláním p řipadajícím na 100 obyvatel starších 25 let. V regionu Milevsko z ůstávají od konce 90–tých let p říslušné podíly pod republikovým pr ůměrem, u vysokoškolsky vzd ělané populace dokonce hluboko pod tímto pr ůměrem. Situace vznikla tím, že lidé se po ukon čení studia p řestali vracet do regionu, protože se snížila poptávka po kvalifikovaných odbornících.

Vzd ělanost – správní obvod Milevsko (obyvatelstvo starší 15 let, r.2001)

základní st řední odborné úplné st řední vysokoškolské nezjišt ěno

3983 6751 4319 903 158 (24,7%) (41,9%) (26,8%) (5,6%) (1%)

Vzd ělanost – správní obvod Milevsko ve srovnání s ČR a krajem (obyvatelstvo starší 15 let, r.2001)

základní st řední úplné vysoko- index odborné st řední školské vzd ělání

ČR 23,5 38,0 28,4 8,9 45,3

Jiho český kraj 23,6 38,9 28,5 7,8 44,2

obvod Milevsko 24,7 41,9 26,8 5,6 39,2

Podklady: Státní správa, ro čník XV, č.14 (týdeník vlády ČR, vydavatel MV ČR)

20 3.4. Obce regionu

Charakteristika obcí, kulturní a p řírodní zajímavosti

Bernartice Poloha: 10 km jižn ě od Milevska Místní části: Bilinka, Bojenice, Jest řebice, Kolišov, Rakov, Srlín, Svatkovice, Zb ěšice Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: První písemná zmínka o Bernarticích je z roku 1251. Krutý osud postihl m ěste čko za nacistické okupace. Kostel sv. Martina byl vybudován na základech starší stavby ve 14. století, pozd ěji byl barokn ě p řestav ěn. Kamenná kašna byla na nám ěstí p řenesena z nedalekého hradu Dobronic v roce 1776. V Srlín ě a Svatkovicích se nacházejí lidová roubená i zd ěná stavení.

Borovany Poloha: 12 km jižn ě od Milevska Místní části: Hvíž ďalky Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Nejstarší zmínka o vsi je ze 13. století. Vesnice byla zna čně postižena t řicetiletou válkou a tém ěř se vylidnila. Památný dub uprost řed vsi je datovaný do 80. let 19. století, kaple se zvonicí je ze století 18. Severn ě od vsi stojí barokní poutní kaple sv. Rozálie, postavená jezuity po moru r. 1628. V okolních lesích jsou poz ůstatky mohyl z doby bronzové. Rozsáhlé lesní komplexy východn ě od obce poskytují mnoho p říležitostí pro dlouhé vycházky.

Božetice Poloha: 6 km východn ě od Milevska Místní části: Radihoš ť Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: První zmínky o vsi jsou z 2. poloviny 13. století. Kapli čka ve vsi z roku 1852 je zasv ěcená Nejsv ětější Trojici. Kamenný železni ční most u nedalekého Kv ěchovského Mlýna je z 80. let 19. století. Jihovýchodn ě od obce jsou nevelká nalezišt ě kaolínu a grafitu. Božetice jsou proslulé místními sportovními sout ěžemi.

Branice Poloha: 5 km jižn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Historie vsi sahá do 14. století, kdy pat řila milevskému klášteru. Kaple ve vsi (z roku 1881) byla v roce1931 upravena jako pomník padlým v 1. sv ětové válce a v okolí jako park. Na ostrov ě v Ostrovském rybníce ležela tvrz. Část jejích základ ů je dodnes patrná. Zdejší sportovní areál t ělovýchovné jednoty je hojn ě využíván místními i p řespolními sportovci.

Hrazany Po čet obyvatel: 280 Poloha : 9 km severn ě od Milevska Místní části: Dobrošov, Hrazánky, Klisinec Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: První písemné zmínky o vsi jsou ze 13. století. V obci se nachází n ěkolik lidových roubených staveb. Kostelík sv. Ducha je z roku 1926. V obci je n ěkolik památných strom ů: tyto lípy byly vysázeny na po čest jubilejní zemské výstavy roku 1891. Severn ě od vsi v lokalit ě Kn ěz je chrán ěná p řírodní památka – kamenné mo ře. P ůvabná p říroda na Hrazánecku je vhodným místem pro p ěší turistiku.

21 Hrejkovice Poloha: 6 km severozápadn ě od Milevska Místní části: Chlumek, Níkovice, Pechova Lhota Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Ves se poprvé p řipomíná na po čátku 13. století, o mnohem starším osídlení oblasti však sv ědčí nález pozdn ě halštatského nebo snad ran ě laténského sídlišt ě (asi 500 let p ř. Kr.) Kaple sv. Jana K řtitele na návsi je z roku 1866. Hrejkovický rybník v těsném sousedství obce má plochu p řes 20 hektar ů a je s oblibou využíván pro koupání. Protéká jím Hrejkovický potok, jeden z nejv ětších vodních tok ů oblasti s délkou zhruba 20 km.

Chyšky Poloha: 10 km severovýchodn ě od Milevska Místní části : Branišov, Branišovice, Hn ěvanice, Hrachov, Kvaš ťov, Kv ětuš, Mezný, Nálesí, Nosetín, Nová Ves, Podchýšská Lhota, Radikovy, Ratibo ř, Ratibo řec, Rohozov, R ůžená, Vilín, Vod ěrady, Zaluží Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: O p ůvodu vsi se nedochovaly zprávy. Podle pov ěsti se zde m ělo rýžovat zlato. Kostel sv. Prokopa byl již r. 1365 farní. P ůvodn ě románský chrám byl zni čen husity a v 18. století dvakrát vyho řel. Ve vsi i v okolních osadách je řada roubených lidových staveb. V lokalit ě Hodkov asi 3 km severn ě od obce je chrán ěn bukový les s hojným výskytem jalovce. P ůvabná a členitá krajina Chyšecka poskytuje velké možnosti vyznava čů m mírn ě náro čnější p ěší turistiky i vyjížd ěk na kole.

Jet ětice Poloha : 12 km jihozápadn ě od Milevska Místní části: Červená nad Vltavou, Jet ětické samoty Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Okolí obce bylo osídleno již v prav ěku, jak dokládají archeologické nálezy. V parku uprost řed vsi stojí kaple Panny Marie. Ocelový železni ční most p řes Vltavu nedaleko Červené byl dostav ěn roku 1889. Jako první železni ční most u nás byl stav ěn bez lešení metodou tzv. letmé montáže a je 253 m dlouhý. Jet ětice jsou výchozím místem pro výlety okolo pravého břehu Orlické p řehradní nádrže.

Jickovice Poloha: 12 km západn ě od Milevska Místní části: Na Číhadlech, Varta Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti : Na míst ě dnešní obce se v r. 1241 p řipomínána myslivna. Jižn ě od dnešní osady Varta se nacházela strážní hláska hradu Zvíkova. Od Varty vedou z řetelné poz ůstatky silnice z doby 1. republiky; tehdy vedla k přívozu, dnes kon čí v jeze ře. Od Varty je krásný výhled na Zvíkov a soutok Vltavy s Otavou.

Kostelec nad Vltavou Poloha: 12 km severozápadn ě od Milevska Místní části: P řílepov, Sob ědraž, Zahrádka Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: První zmínky o vsi jsou z poloviny 14. století. Od roku 1762 zde byl špitál sloužící jako útulek pro práce neschopné a chudé. P ůvodn ě ran ě gotický kostel byl postaven v letech 1290 – 1270. Nedaleko Sob ědraže je v chrán ěném území Sob ědražský prales dochován p řestárlý porost buk ů a dub ů. Kuriozitou je chrán ěné území Bachma č (rašeliništ ě vrchovištního typu). Podle osady Ž ďákov (1 km západn ě od Kostelce), zatopené po napušt ění Orlické p řehrady, dostal jméno most z let 1957 – 1965.

22 Ková řov Poloha: 10 km severozápadn ě od Milevska Místní části : B řezí, Dobrá Voda, Hostín, Chrást, Kotý řina, Lašovice, P ředbo řice, Radvánov, Řenkov, Vepice, Vesec, Vlady čín, Zaho řany, Záluží, Zlu čín, Žebrákov Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Ves se poprvé p řipomíná po čátkem 13. století. Většina památek je z 18. století. V Lašovicích je ran ě gotický kostel, vystav ěný v létech 1260 – 1270. Ran ě gotický kostel je i v Předbo řicích. V Předbo řicích, Řenkov ě a Vlady čín ě se zachovala řada lidových roubených staveb. Zajímavé lokality Ková řovska spojuje nau čná stezka. Množství stavebních památek a hustá sí ť silnic a cest činí Ková řovsko ideálním místem pro cykloturistiku.

Křenovice Poloha: 9 km jižn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Po v ětšinu své historie byla ves v majetku pražského arcibiskupství. V obci stojí kapli čka Panny Marie a pomník padlým v 1. sv ětové válce s reliéfem T. G. Masaryka.

Ku čeř Poloha: 10 km západn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Zdejší krajina byla osídlena již v dávných dobách. Ves pat řila milevskému klášteru, pak ke zvíkovskému panství a nakonec Schwarzenberg ům. Novorománská kaple sv. Václava na návsi je vyzdobena malbami a slouží zárove ň jako pomník padlým v 1. sv ětové válce. Pro mohutné lesy, blízkost Orlické p řehrady a klid je Ku čeř hojn ě vyhledávaná turisty a houba ři.

Křižanov Poloha: 7 km jižn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti : Ves, p ůvodn ě v majetku milevského kláštera, vyst řídala v pr ůběhu let n ěkolik majitel ů. Nedaleko obce je na b řehu Velkého prachovského rybníka oblíbený autokempink.

Kv ětov Poloha: 7 km jihozápadn ě od Milevska Místní části: V ůsí Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti : Nejstarší zmínka o vsi je z roku 1460. Na návsi jsou tři domy se štíty ve stylu jiho českého selského baroka. Na návrší severn ě od obce stojí kostel sv. Jana K řtitele.Východn ě od obce se rozkládá na ploše 830 ha Kv ětovská (též Rukáve čská) obora pro chov černé zv ěř e. Uvnit ř obory je chrán ěný p ůvodní bukový porost. Jihozápadn ě od Vůsí se nacházela osada Červená. Dnes je zatopena vodou Orlické p řehradní nádrže. Románský kostel byl v roce 1960 p řenesen ze zátopové oblasti a tak zachrán ěn.

Milevsko Poloha: 29 km severovýchodn ě od Písku a 25 km západn ě od Tábora Místní části: Dmýštice, Klisín, N ěžovice, Rukáve č, Velká, Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: První písemná zmínka o Milevsku je z r. 1184. Vývoj m ěste čka byl po dlouhou dobu t ěsn ě spojen s životem kláštera . Nejstaršími památkami jsou p ůvodn ě románská klášterní bazilika Navštívení Panny Marie a kostel sv. Jiljí. Dalšími památkami jsou nap říklad barokní stará radnice, stará fara z po čátku 18. století, kostel sv. Bartolom ěje, budova nové radnice (1901).

23 Okrouhlá Poloha: 3 km jižn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Okrouhlá pat ří k nejmenším obcím regionu. Vesnice byla p ůvodn ě v majetku milevského kláštera. Kapli čka na návsi je z roku 1887.

Olešná Poloha: 13 km jižn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: V obci se zachovalo n ěkolik staveb ve stylu venkovské lidové architektury. Kaple ve vsi pochází z poloviny 19. století.

Osek Poloha : 4 km západn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Vesnice p ůvodn ě pat řila milevskému klášteru. Kapli čka na návsi je z 2. poloviny 18. století. Ze stejné doby pocházejí i boží muka.

Podolí I Poloha: 12 km jižn ě od Milevska Místní části: Podolsko, Rastory Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Nejstarší zpráva o vsi je z 11. století. U nedalekého Podolska je doložen p řívoz p řes Vltavu již v roce 1493. Dnes je Podolsko vyhledávanou rekrea ční oblastí na b řehu Orlické p řehrady. Je známé také díky železobetonovému mostu, který byl ve své dob ě jedním z nejv ětších most ů svého druhu v Evrop ě.

Přeborov Poloha: 3 km severn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti : Vesnice p ůvodn ě pat řila milevským premonstrát ům, v 16. století se dostala do majetku Švamberk ů a pozd ěji p řipadla ke zvíkovskému panství. Návesní kaple je z 19. století.

Přešt ěnice Poloha : 5 km severovýchodn ě od Milevska Místní části: Držkrajov, Ml čkov, Týnice, Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Vesnice pat řila p ůvodn ě k panství hradu P říb ěnice (leží na Lužnici), pak se její majitelé m ěnili. Návesní kaple je z roku 1882.

Sepekov Poloha: 3 km jihovýchodn ě od Milevska Místní části: Líšnice, Zálší Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Od 16. století pat řil Sepekov k milevskému panství. Barokní kostel Panny Marie je z let 1730 – 1733 a je známým poutním místem. Vedle n ěj stojí barokní fara z 18. století. Na potoce Smutná východn ě od obce leží chrán ěná p řírodní oblast Smutný, kde žijí chrán ěné druhy živo čich ů a rostlin.

Slab čice Poloha: 15 km jižn ě od Milevska Místní části: B řezí, Nem ějice, Písecká Smole č Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Nález žárového hrobu z halštatské doby (asi 850 – 400 let p ř. Kr.) dokazuje velmi staré osídlení oblasti. Nedaleko Písecké Smol če se nacházejí stopy po slovanském hradišti z 8. až 9. století. Nedaleko Nem ějic se zdvíhá vrch Burkovák, známý jako Tábor. V prav ěku byl z řejm ě kultovním místem.

24

Stehlovice Poloha: 7 km jižn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Stehlovice pat ří k nejmenším obcím regionu. První zmínka o nich je z roku 1306. Čtvercová kaplička ve vsi je z 1. poloviny 19. století.

Veselí čko Poloha: 6 km jižn ě od Milevska Místní části: Bilina Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Vesnice pat řila p ůvodn ě k panství milevského kláštera. Od 15. století se v jejím držení vyst řídalo n ěkolik majitel ů; jeden z nich zde vystav ěl v 17. století barokní zámek. U toho byl pozd ěji založen anglický park. Zámek prošel ve 20. století zna čnými p řestavbami, v ětšinou velmi necitlivými, takže zcela ztratil svoji p ůvodní podobu. Kostel sv. Anny byl dokon čen v roce 1854.

Vlksice Poloha: 8 km severovýchodn ě od Milevska Místní části: Dob řemilice, Kloko čov, St řítež, Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Vesnice se poprvé p řipomíná v roce 1291. Zdejší tvrz byla vystav ěna v 16. století.

Zbelítov Poloha: 2 km západn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: Nález prav ěkého sídlišt ě z mladší doby římské. nedaleko dnešní obce dosv ědčuje velmi staré osídlení. Kaple na návsi je z 1. poloviny 18. století.

Zb ěši čky Poloha: 10 km jihovýchodn ě od Milevska Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: První zmínka o vesnici je z roku 1215. Zb ěši čky bývaly p řevážn ě židovskou obcí. Ke zdejšímu velkostatku pat řil záme ček, který dnes slouží jako ústav sociální pé če.

Zho ř Po čet obyvatel: 280 Poloha: 6 km severn ě od Milevska Místní části: Blehov, B řezí, Osletín, Zbislav Historie, kulturní a p řírodní zajímavosti: První zmínka o Zho ři je z roku 1392. Ve vsi jsou památkov ě chrán ěné lidové roubené stavby. Návesní kaple sv. Víta pochází z roku 1907. Východn ě od obce leží na ploše 6 hektar ů chrán ěné území – p řírodní památka Rohozovská. Žijí zde r ůzné druhy chrán ěných živo čich ů. Okolí Zho ře je vhodné pro p ěší turistiku.

Podklady: Svazek obcí Milevsko

25

Vybavenost venkovských obcí

Školy, zdravotnická za řízení a služby v obcích

mate ř. zákl. zdrav. restau- obec pošta prodejny škola škola pé če race Bernartice ano ano ano ano ano potraviny, spot řeb. zboží Branice ano - - - ano potraviny Borovany - - - - ano potraviny Božetice ano - - - ano potraviny Hrazany - - - - ano spot řební zboží Hrejkovice - - - ano ano potraviny Chyšky ano ano ano ano ano potraviny, smíšené zboží Jet ětice - - - ano ano potraviny Jickovice - - - - ano potraviny Kostelec n.V. ano - - ano ano potraviny Ková řov ano ano ano ano ano potraviny, spot řeb. zboží Křenovice - - - - ano - Křižanov - - - - ano potraviny Ku čeř - - - ano ano potraviny Kv ětov - - - - - potraviny Okrouhlá ------Olešná ------Osek ------Podolí I ------Přeborov - - - - ano - Přešt ěnice - - - - ano potraviny Sepekov ano ano ano - ano potraviny Slab čice - - - ano ano potraviny, spot řeb. zboží Stehlovice ------Veselí čko - - - - ano potraviny Vlksice - - - ano ano potraviny Zbelítov ano - ano potraviny Zb ěši čky - - - - ano potraviny Zho ř - - - - ano potraviny

Tržní specializované služby v obcích Bernartice - bankovnictví, spo řitelny, projek ční činnosti Hrejkovice - finan ční poradenství, pojiš ťovnictví, spol řitelna Chyšky - pojiš ťovnictví, spo řitelna, projek ční činnosti Ková řov - finan ční poradenství, pojiš ťovnictví, spo řitelna, realitní agentury, projek ční činnosti Ku čeř – spo řitelna, právní poradenství, projek ční činnosti Přeborov - finan ční poradenství, projek ční činnosti, da ňové poradenství, vedení ú četnictví Sepekov - finan ční poradenství, pojiš ťovnictví, spo řitelna, právní poradenství, projek ční činnosti

26

Doprava a technická vybavenost obcí

obec doprava osob elekt řina vodovod kanalizace plyn

Bernartice autobus ano částe čně částe čně ano Branice autobus, vlak ano částe čně ano - Borovany autobus ano - částe čně - Božetice autobus ano částe čně částe čně - Hrazany autobus ano - částe čně - Hrejkovice autobus ano ano částe čně - Chyšky autobus ano ano ano - Jet ětice autobus, vlak ano ano ano - Jickovice autobus ano - částe čně - Kostelec n.V. autobus ano ano - - Ková řov autobus ano ano ano - Křenovice - ano - - - Křižanov - ano - - - Ku čeř autobus ano - částe čně - Kv ětov autobus ano - ano - Okrouhlá ano - - - Olešná - ano - - - Osek - ano - - - Podolí I - ano - - - Přeborov - ano - ano - Přešt ěnice autobus ano částe čně částe čně - Sepekov autobus ano ano částe čně ano Slab čice autobus, vlak ano - - Stehlovice - ano - částe čně - Veselí čko autobus, vlak ano - - ano Vlksice autobus ano - ano - Zbelítov autobus ano částe čně částe čně - Zb ěši čky autobus ano ano ano ano Zho ř autobus částe čně částe čně částe čně - autobus

Komunální služby v obcích Bernartice - kade řnictví, kosmetika, prádelna a čistírna, poh řebnictví Božetice - kade řnictví, zahradnictví, sedlářství, truhlá řství Hrazany - kade řnictví Hrejkovice - kade řnictví, kosmetika, prádelna, zahradnictví, pedikura, manik ůra, masáže Chyšky - kade řnictví, poh řebnictví – poh řebnictví Ková řov - kade řnictví, prádelna a čistírna, poh řebnictví, zahradnictví Kv ětov - poh řebnictví Sepekov - kade řnictví, kosmetika, prádelna a čistírna, poh řebnictví, zahradnictví, opravna obuvi, sklená řství, truhlá řtví, záme čnictví, lesnické služby

27

Kulturní a t ělovýchovná za řízení v obcích

Ubytovací Tělovýchovná Obec Kulturní za řízení za řízení pro za řízení turisty Bernartice kulturní d ům-sál, knihovna, kino hřišt ě, t ělocvi čna penzion kostel Branice kulturní d ům-sál, knihovna hřišt ě chatová osada Borovany kulturní d ům, sál, knihovna, kaple hřišt ě, t ělocvi čna Božetice kulturní d ům-sál, knihovna hřišt ě Hrazany kulturní d ům-sál, knihovna, kaple hřišt ě Hrejkovice kulturní d ům-sál, knihovna hřišt ě Chyšky kulturní d ům-sál, knihovna, kostel hřišt ě, t ělocvi čna privát Jet ětice kulturní d ům-sál, knihovna hřišt ě, t ělocvi čna hotel Jickovice knihovna, kino hřišt ě, t ělocvi čna chatová osada Kostelec n.V. kulturní d ům-sál, knihovna, kostel hřišt ě, t ělocvi čna Ková řov kulturní d ům-sál, knihovna, kino, hřišt ě, t ělocvi čna hotel, kemp, kostel penzion Křenovice - - Křižanov - hřišt ě tábo řišt ě Ku čeř knihovna, sál hřišt ě chatová osada Kv ětov knihovna, kostel - privát Okrouhlá - - Olešná - - hotel Osek - - Podolí I - - chatová osada, kemp Přeborov knihovna hřišt ě Přešt ěnice kulturní d ům-sál, knihovna - penzion Sepekov knihovna, kostel hřišt ě, t ělocvi čna Slab čice kostel - chatová osada, privát Stehlovice - - Veselí čko kostel hřišt ě Vlksice knihovna - Zbelítov kulturní d ům-sál, knihovna hřišt ě Zb ěši čky kulturní d ům-sál - Zho ř kulturní d ům-sál, knihovna hřišt ě

Domovní a bytový fond regionu Milevsko V roce 2001 bylo ve správním obvodu Milevsko 5852 dom ů, z nich bylo 3995 trvale obydlených a 1855 neobydlených. V rámci Jiho českého kraje pat ří Milevsko mezi regiony s nejvyšším podílem neobydlených dom ů (31,7%). Skute čností je, že řada stavebních objekt ů p ůvodn ě kolaudovaných pro bydlení ztratila schopnost tuto funkci plnit a že část bytového fondu je bez technických d ůvod ů užívaná k jiným než bytovým ú čel ům (individuální rekreace, podnikání).

28 Předpoklady rozvoje obcí

Pozemky nebo objekty vhodné k podnikání

Zapojení do Zapojení do Schválený Obec KPSS POV územní v majetku regionu v majetku plán jiných Milevsko obce subjekt ů

Bernartice ano ano ne ano Branice ano - ano ano ne Borovany ano ano ano ano ano Božetice ano ano ano ano ne Hrazany ano - ano - - Hrejkovice ano ano ano ne ano Chyšky ano ano ano ne ano Jet ětice ano - ano ne ano Jickovice ano ano ano - - Kostelec n.V. ano ano ano ano ano Ková řov ano - ano ano ano Křenovice - - ano - - Křižanov ano ano ano ano ano Ku čeř ano - ano - - Kv ětov ano ano ano ne ano Okrouhlá - - ano - - Olešná - - ano - - Osek - - ano - - Podolí I - - ano - - Přeborov ano ano ano ne ano Přešt ěnice ano ano ano - - Sepekov ano ano ano ne ano Slab čice - - ano - - Stehlovice ano ano ano ano ano Veselí čko ano ano ano - - Vlksice ano ano ano ne ano Zbelítov ano ano ano - - Zb ěši čky ano ano ano ne ano Zho ř ano - ano ano ano

POV = Program obnovy venkova KPSS = Komunitní plán sociálních služeb regionu Milevsko

Podlady: Milevský kraj o.p.s Svazek obcí Milevsko

29

3.5. Životní prost ředí

Celková charakteristika V historickém vývoji si krajina regionu Milevska dlouho uchovávala své p řírodní hodnoty a podmín ěně lze tak hovo řit o harmonické krajin ě, kde byly lidské aktivity v ur čité rovnováze s p řírodou. V druhé polovin ě minulého století byla tato rovnováha v souvislosti s rozvojem zem ědělské velkovýroby, t ěžby d řeva, nerost ů a kamene a s industrializací m ěst v mnohém porušena. P řisp ěl k tomu relativn ě nevysoký stupe ň ekologické stability této krajiny, t.j. menší schopnosti odolávat prost řednictvím autoregula čních proces ů rušivým vliv ům antropogenního (lidského) i p řírodního p ůvodu. Plošn ě nejrozsáhlejší zásahy do krajiny i celého životního prost ředí jdou na vrub zem ědělství. Struktura zem ědělské výroby je p řizp ůsobena jejímu prioritnímu zam ěř ení na živo čišnou výrobu. Ta je zam ěř ena na produkci mléka, hov ězího a vep řového masa. Pouze menší část kapacit souvisejících s touto produkcí je stavebn ě - technicky či svou polohou ekologicky vyhovující. Snížení hrozby kontaminace půdy a vody zem ědělským odpadem tak jde na vrub nikoli modernizace technologií, ale opušt ěním nadbyte čných kapacit v d ůsledku omezování výroby. Probíhající proces transformace zem ědělské výroby má krom ě svých pozitivních ekologických ú čink ů i dopady negativní. V této souvislosti jde p ředevším o zvyšování rozlohy neobd ělávané zem ědělské p ůdy, trpící nálety d řevin a plevele.

Přírodní památky Na správním území ORP Milevsko je vyhlášeno sedm maloplošných, zvlášt ě chrán ěných území, a to v kategorii „P řírodní památka“ ( PP) : - PP „Bachma č“ - PP „Boukal“ - PP „Dehetník“ - PP „Kn ěz u Hrazan“ - PP „Rukáve čská obora“ - PP „ Smutný“ - PP „Sob ědražský prales“

Nedaleko Sob ědraže je v chrán ěném území dochován p řestárlý porost buk ů a dub ů. Chrán ěné území Bachma č je kuriozitou Sob ědražského pralesa: p řestože leží v mělké bezodtokové pánvi, jde o typickou sla ť - rašeliništ ě vrchovištního typu, jaká se vyskytují ve vyšších nadmo řských výškách. U lesního rybníku Boukal se vyskytuje sedm zvlášt ě chrán ěných živo čišných druh ů. V lokalit ě Kn ěz u Hrazan je balvanové mo ře, které vzniklo zv ětráním a rozpadem žuly. Kameny dosahují délky osmi a výšky až čty ř metr ů. Část toku říčky u Senekova je chrán ěna pod názvem Smutný. V přirozených meandrech říčky žijí vydry říční. Na podmá čené kv ětnaté louce Dehetník nedaleko Milevska roste vachta trojlistá.

Lesy Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (dále jen lesní p ůda) ve správním obvodu M ěÚ Milevsko se nacházejí dle zpracovaných oblastních plán ů rozvoje les ů p řevážn ě v přírodní lesní oblasti 10 – St ředo česká pahorkatina, pouze do severovýchodní části tohoto území (na cca 10 % celkové plochy území) zasahuje PLO 16 – Českomoravská vrchovina. Charakteristickým pro tuto oblast je mírn ě zvln ěný pahorkatinný reliéf s hluboce za říznutým údolím řeky Vltavy a jejích p řítok ů v severozápadní části území, jihovýchodní část tvo ří pozvoln ější p řítoky řeky Lužnice.

30 Zastoupení lesních vegeta čních stup ňů , které vyjad řují složení p řirozené d řevinné složky v návaznosti na vztah klimatu a biocenózy je v této oblasti tvo řeno p řevážn ě 2. až 4. LVS, s převahou stupn ě 3. – dubobukového, jehož název zna čí optimální p řirozené zastoupení t ěchto d řevin.

Přehled držby lesní p ůdy ve správním obvodu M ěÚ Milevsko k 31.12. 2003: Vlastník ha % Stát – Lesy České republiky 2424 20,8 + 50 ha - obce 775 6,6 + 50 ha - fyzické a práv. osoby 5116 43,8 - 50 ha - obce, ost. drobní vlastníci 3365 28,8 Celkem 11 680 100

Ovzduší, voda Pokud jde o další složky životního prost ředí (ovzduší, voda), tak situaci nelze ozna čit za zcela uspokojivou. I relativn ě nep říliš vysoká zát ěž životního prost ředí je totiž konfrontována s oslabenou rezisten ční schopností prost ředí (z části podmín ěno p řírodními podmínkami, z části zap říčin ěno nevhodným využíváním okolní krajiny a organizace sídelního prostoru v minulosti). Kvalita ovzduší je negativn ě ovliv ňována p ředevším emisemi z bodových zdroj ů na území a z části i z liniových zdroj ů (automobilová doprava). Naproti tomu vliv regionálního p řenosu ne čistot je - vzhledem k odlehlé poloze regionu Milevska v ůč i pr ůmyslovým st ředisk ům st ředních Čech - v podstat ě zanedbatelný. Stav povrchových vod je na území Regionu Milevska v zásad ě uspokojivý. Územím protéká pouze menší toky (s výjimkou Vltavy na západním okraji regionu),což činí celý systém povrchových vod velmi citlivým na kalamitní zne čišt ění. Pokud jde o podzemní vody, i zde je plošn ě stav z hlediska jejich čistoty uspokojivý. I zde ovšem existuje - vzhledem k malým rozm ěrům rozptýlených zdroj ů - vysoká citlivost i na drobné zne čišt ění.

Odpadní vody Ve správním obvodu M ěstského ú řadu Milevsko vypouští odpadní vody p řes ČOV pouze město Milevsko, obec Bernartice, obec Sepekov a obec Zb ěši čky. Ostatní obce vypouští ne čišt ěné odpadní vody, kde ukazatele jakosti p řevyšují hodnoty udané na řízením vlády. Toto vypoušt ění je povoleno pouze do časn ě. Obce jsou povinny vybudovat za řízení k čišt ění odpadních vod.

Napojení obyvatel ve správním obvodu M ěÚ Milevsko na ve řejnou kanalizaci

4725 Napojeno na kanalizaci

Nenapojeno na kanalizaci 14401

31

Čišt ění odpadních vod ve správním obvodu M ěÚ Milevsko (26 obcí)

4

Čistí odpadní vody Ne čistí odpadní vody

22

Porovnání úrovn ě zne čišt ění ovzduší oblasti celé ČR ke správnímu obvodu ORP Milevsko : Úrove ň zne čišt ění ovzduší - hmotnostní koncentrace zne čiš ťujících látek v ovzduší na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času

TE SO 2 NO X CO VOC NH 3 ČR 0,0989 0,0917 0,0618 0,1378 0,0595 0,2352 ORP 0,0361 0,0231 0,0091 0,0476 0,0244 0,2611

Hlavní zne čiš ťující látky : TE - tuhé zne čiš ťující látky SO 2 - oxid si řičitý NO X - oxidy dusíku CO - oxid uhelnatý VOC - t ěkavé organické látky NH 3 - amoniak

Podklady: Odbor životního prost ředí MÚ Milevsko Program sociálního a ekonom. rozvoje regionu Milevska (ing. Jan P řikryl, CSc., PROODOS Praha, 1999) Milevský kraj o.p.s

32 3.6. Ekonomická základna

Vývoj ekonomické základny V období od roku 1990 došlo v regionu k velmi výrazným pohyb ům v ekonomické základn ě. V p řípad ě Milevska ovšem i p ředešlé období bylo poznamenáno znatelnými vývojovými zm ěnami. Jednou z nich bylo, že d říve (do padesátých let) p řevládající zem ědělská výroba (spolu s lesnictvím) byla postupn ě dopl ňována o nové obory, zejména pr ůmyslová odv ětví, a to p ředevším strojírenstvím a textilním pr ůmyslem. N ěkteré obory, které se v regionu Milevsko objevovalaly ješt ě v prvé polovin ě tohoto století, se postupn ě výrazn ě omezily, nebo zcela zanikly pro minimální odbyt (výroba ku řáckých špi ček /tzv. špi čka řství/ zpracovávající n ěkteré exotické materiály, perle ťařství, kamenictví a hrn čířství, z nichž dva posledn ě jmenované obory se opíraly o místní zdroje surovin. Zásadní zm ěny, probíhající od roku 1990, postihují jednotlivé složky hospodá řské struktury diferencovan ě. Tyto diference se mohou projevovat rozdílným snížením rozsahu výroby, po četností “zasažených“ pracovník ů, časovým pr ůběhem nebo svojí celkovou intenzitou a sociáln ě-ekonomickými d ůsledky. Transforma ční proces, který doposud prob ěhl, zasáhl jak vlastnické vztahy, tak i velikostní a organiza ční skladbu privatizované produk ční základny. Restrukturalizace však probíhá i v sou časnosti, kdy reaguje na n ěkteré zm ěněné makroekonomické, ale i subjektivní faktory. V n ěkterých nep říznivých tendencích sou časnosti se odrážejí n ěkteré již zmín ěné aspekty historického vývoje. Sem pat ří mj. nadm ěrná monopolizace pracovních p říležitostí v několika podnicích (p ředevším ZVVZ Milevsko). Restrukturaliza ční operace v t ěchto firmách pak vede k dosti silným vliv ům na sociáln ě-ekonomickou sféru. Ukazuje se také, že hospodá řský rozvoj realizovaný v minulosti nebyl doprovázen vždy adekvátním rozvojem infrastruktury, zejména v oblasti dopravy. Zdá se, že nebyla p řekonána ur čitá geografická bariéra a jistá izolovanost části prostoru mikroregionu p řetrvává Na druhé stran ě n ěkteré výrazn ější aktivity privátní sféry, které se odrazily ve vzniku velmi dob ře prosperujících firem a stabilita vývoje řady dalších by mohly být základem příznivé budoucnosti regionu.

Sou časná situace Dochází k odv ětvové konverzi s výrazným poklesem podílu zem ědělství a n ěkterých obor ů pr ůmyslu, zejména t ěch, které jsou zajiš ťovány velkými podniky. Výrazn ě klesá pr ůmyslová zam ěstnanost zásluhou rychlého snižování po čtu pracovník ů ZVVZ Milevsko jako bezkonkuren čně nejv ětšího zam ěstnavatele mikroregionu /a to jak celé firmy, tak i provoz ů na území samotného Milevska - pokles o cca 1,5 tisíc pracovník ů/. Na druhé stran ě se výrazn ě rozvíjí terciární sektor, zejména obchodní sí ť a škála služeb zajiš ťovaných jak pro obyvatele, tak zejména pro podniky. Přesto lze zaznamenat v posledním období /rok 1997 a dále/ akceleraci ur čitých problém ů. To je evidentní zejména v rychlejším nár ůstu nezam ěstnanosti, i když jeho tempo nep řekra čuje celostátní pr ůměr. Zdá se, že firmy nesta čí vždy reagovat na n ěkteré makroekonomické tendence a doposud fungující dobrá flexibilita, která se projevovala i ve vzniku nových firem a jejich schopnost p řijímat bez velkých problém ů uvol ňovanou pracovní sílu, p řestává fungovat.

Pr ůmysl Pr ůmysl si udržuje postavení rozhodujícího činitele ekonomické základny regionu. Jedná se vesm ěs o soukromé firmy vzešlé z privatizace nebo vzniklé individuální privátní iniciativou. Jak v rámci skupiny velkých organizací nad 25 pracovník ů, tak v rámci celkové zam ěstnanosti p řekra čuje podíl pr ůmyslové zam ěstnanosti jednu t řetinu.

33 Ve v ětšin ě podnik ů došlo k pozitivní obm ěně technologického vybavení a zlepšení organizace, což na jedné stran ě znamenalo zvýšení konkurenceschopnosti. Na druhé stran ě tento proces, spolu s n ěkterými závažnými odbytovými problémy znamenal citelné snížení po čtu pracovník ů. Tento vývoj postihl ve velkém rozsahu práv ě nejv ětší pr ůmyslový podnik regionu (i okresu) - ZVVZ Milevsko, který do zna čné míry ovlivnil jak celou ekonomickou základnu mikroregionu, tak strukturu a problémovost trhu práce. V roce 2005 byla zastavena výroba v milevském Jitexu, který byl po ZVVZ nejv ětším zam ěstnavatelem v regionu.

Popis ZVVZ Milevsko, a.s.: ZVVZ a.s. je tradi čním výrobn ě-dodavatelským podnikem v oboru vzduchotechniky. Vlastní komplexní know-how pr ůmyslové vzduchotechniky, které je na vysoké úrovni a je pr ůběžn ě inovováno. Prioritou p ři podnikatelské činnosti je zajiš ťování kompletních dodávek formou engineeringu. Předm ět podnikání: Vývoj, projekce, výroba, montáž, kompletace, m ěř ení, prodej, servis a opravy výrobk ů za řízení pro ekologii, zejména pro čišt ění vzduchu a jiných plynných medií, pro likvidaci plynných škodlivin, vzduchotechnických výrobk ů a za řízení pro v ětrání a klimatizaci pr ůmyslových a jiných provoz ů, výrobk ů a za řízení pro pneumatickou dopravu včetn ě p řepravník ů sypkých hmot, kontejner ů a tlakových nádob. Budoucí vývoj: dle názoru p ředstavitel ů podniku provedené zm ěny, vedoucí mj. k výraznému zvýšení produktivity práce a konkurenceschopnosti, vytvá řejí p ředpoklady stálého upev ňování pozice významného výrobce a dodavatele v evropském i sv ětovém m ěř ítku.

Stavebnictví, obchod, služby Ve stavebnictví byl dosavadní vývoj poznamenán pouze díl čími problémy. Restrukturalizace se projevila jak vznikem menších firem, tak také v r ůstu jejich flexibility a také zvýšením produktivity práce. P řesto i toto odv ětví (v okresním i mikroregionálním měř ítku) postihují v posledním období všeobecné poptávkové potíže, do kterých se promítá snížený rozsah investování ve všech sférách národního hospodá řství . Tento stav postihuje nejen malé stavební firmy (a jejich subdodavatele), ale i podniky tvo řící osu tohoto odv ětví. Za závažný lze považovat názor n ěkterých stavebních podnik ů, že není na pot řebné úrovni kooperace mezi místní správou a stavebními firmami, která by vedla k odpovídající preferenci (tržn ě-konformní !) místních dodavatelských kapacit.

Výrazn ější rozvoj obchodní sít ě a provozoven služeb pro obyvatele i podniky se na Milevsku realizoval v prvé polovin ě 90. let. Vcelku p říznivý trend rozši řování obchodních jednotek byl patrný ve v ětšin ě obcí mikroregionu, nejv ětší rozvoj se však uskute čnil především v samotném m ěst ě Milevsko. Další období však m ůžeme ozna čit za stagnaci a postupn ě dochází dokonce k díl čímu omezování po čtu maloobchodních kapacit a poklesu konkurence v této sfé ře. D ůvodem je zejména p řetrvávající nízká kupní síly obyvatel. Ztráty v objemu tržeb nejsou v dostate čném rozsahu nahrazovány tržbami od osob do mikroregionu přijížd ějících (turistika, uživatelé individuálních rekrea čních objekt ů, apod.).

Podklady: Program sociálního a ekonom. rozvoje regionu Milevska (ing. Jan P řikryl, CSc., PROODOS Praha, 1999)

34

Složení podnikatelské sféry

Vzorkem podnikatelské sféry v mikroregionu Milevsko jsou podnikatelé, kte ří jsou členy Hospodá řské komory. Pouze jedna z těchto organizací má statut „velký podnik“ (více než 1000 zam ěstnanc ů) a t ři subjekty jsou „ st ředním podnikem“ (více než 25 zam ěstnanc ů). Všechny ostatní firmy jsou malými podniky.

Členové Oblastní Hospodá řské komory Milevsko

Název Právní forma Obor

AURA a.s. Právnická osoba Strojírenství - ostatní Autodílny D+K Fyzická osoba - podnikatel Služby - opravy Bělánek Pavel Fyzická osoba - podnikatel BERN AUTOMOTIVE spol. s r.o. Právnická osoba Potravinářství - cukrářství BMO s.r.o. Právnická osoba Potravinářství - pekařství Doprava - ostatní Služby - opravy BONAS spol. s r.o. Právnická osoba Služby - údržba a úklid Maloobchod - ostatní Burian Václav - BOMA Fyzická osoba - podnikatel Služby - montáže, istalace Maloobchod - ostatní Calta Karel Fyzická osoba - podnikatel Výroba ostatních zařízení Maloobchod - smíšené zboží CZECH HUSKY s.r.o. Právnická osoba Oděvní průmysl Maloobchod - ostatní Česká Dražební - C. Z. spol. s r.o. Právnická osoba Služby - ostatní poradenství Maloobchod - ostatní Stavebnictví - ostatní Ekoklima a.s. Právnická osoba Velkoobchod - ostatní Doprava - ostatní Kovovýroba - ostatní Ferromont s.r.o. Právnická osoba Kovovýroba - zámečníci Fischer elektronik součástkový distributor s.r.o. Právnická osoba Maloobchod - smíšené zboží Maloobchod - smíšené zboží Zemědělství - rostlinná František Špeta Fyzická osoba - podnikatel výroba Fuka Luděk Fyzická osoba - podnikatel Maloobchod - ostatní

35 Maloobchod - smíšené zboží Stavebnictví - ostatní Hejna Vladimír Fyzická osoba - podnikatel Stavebnictví - ostatní Cestovní ruch - pohostinství, občerstvení Maloobchod - ostatní Hejný Václav Fyzická osoba - podnikatel Maloobchod - smíšené zboží JAHLA v.o.s. Právnická osoba Maloobchod - smíšené zboží Jana Schorníková Fyzická osoba - podnikatel účetní Josef Křížek Fyzická osoba - podnikatel tesa řství Josef Trkovský Fyzická osoba - podnikatel záme čnictví, kovovýroba KLIMAKOR s.r.o. Právnická osoba vzduchotechnika Kompas Milevsko s.r.o. Právnická osoba PC., telekominunikace Krause Martin Makra - Keramstudio Fyzická osoba - podnikatel keramika Laguna L.S. s.r.o. Právnická osoba spisová služba Maksová Jaroslava Fyzická osoba - podnikatel maloobchod Mareli spol. s r.o. Právnická osoba Maloobchod - papírnictví Oděvní průmysl Milada Schweigerová - Schweiger Fyzická osoba - podnikatel Služby - prádelny, čistírny Maloobchod - ostatní Služby - telekomunikace, IS, Milevský software s.r.o. Právnická osoba PC, web Miroslava Radostová Fyzická osoba - podnikatel účetní Petra Radostová Fyzická osoba - podnikatel účetní Dřevozpracující průmysl - truhláři Dřevozpracující průmysl- tesaři Pokrývačství Vladimír Kuchta Fyzická osoba - podnikatel Lesnictví Cestovní ruch - pohostinství, občerstvení Pouzarová Václava Fyzická osoba - podnikatel Maloobchod - smíšené zboží Dřevozpracující průmysl- výroba pilařská Radomil Zdeněk - Pila Sepekov Fyzická osoba - podnikatel Lesnictví Rentková Miluše Fyzická osoba - podnikatel Maloobchod - smíšené zboží Kovovýroba - ostatní Řezáč Josef Kovo PZM Fyzická osoba - podnikatel Kovovýroba - zámečníci Služby města Milevska s.r.o. Právnická osoba Služby - komunální služby

36 Služby - montáže, istalace Služby - odstraňování odpadu Stavebnictví - ostatní Stejskal Zdeněk Fyzická osoba - podnikatel Velkoobchod - stavebnictví Dřevozpracující průmysl - truhláři Dřevozpracující průmysl- Süd Lufttechnik CZ s.r.o. Právnická osoba tesaři SWISS-METALL a.s. Právnická osoba Dřevozpracující průmysl - truhláři Dřevozpracující průmysl- Štván Ladislav Fyzická osoba - podnikatel tesaři TOLLINGER, v.o.s Právnická osoba Autodoprava , TOLLMI Milevsko spol. s r.o. Právnická osoba Autodoprava , TURIST, s.r.o. Právnická osoba hotel, Mozolov Věra Borkovcová Fyzická osoba - podnikatel účetní Kovovýroba - zámečníci Stavebnictví - ostatní Strojírenství - výroba ZVVZ a.s. Právnická osoba kovových konstrukcí

Podklady: Oblastní Hospodá řská komora Milevsko

3.7. Zem ědělství

Základní charakteristika Zem ědělství v regionu Milevsko dosahuje ve srovnání s charakterov ě obdobnými oblastmi dlouhodob ě dobrých výsledk ů. Je pavd ěpodobné, že k tomuto výsledku p řisp ěl i relativn ě zna čný rozvoj drobného soukromého zem ědělského sektoru. Perspektiva je dle názoru zem ědělc ů dána jednozna čně a v rozhodující mí ře zem ědělskou politikou státu a příslušnými ochrannými opat řeními. Nadmo řská výška, p ůdní podmínky i charakter podnebí determinují skladbu zem ědělské činnosti. V rostlinné výrob ě p řevažuje p ěstování obilovin a pícnin, časté je p ěstování brambor a také řepky. Živo čišná výroba je zam ěř ena na chov skotu, rozhodující je výroba mléka a hov ězího masa. Zastoupen je rovn ěž chov prasat a dr ůbeže.

Zem ědělská p ůda Mikroregion Milevsko spadá p řevážn ě do klimatického regionu 7-mírn ě teplý, mírn ě vlhký. Pr ůměrná ro ční teplota činí 7-8 °C, ro ční úhrn srážek je 650-750 mm. Území spadá do výrobního typu bramborá řsko-ovesného, který je mén ě vhodný pro p ěstování zem ědělských plodin. Celková vým ěra zem ědělské p ůdy ve správním obvodu M ěÚ Milevsko je 22 867 ha.

37 Z toho 16 601 ha tvo ří orná p ůda, což je 72,6 % celkové vým ěry zem ědělské p ůdy. Travní porosty pokrývají 5 692 ha, to je 24,9 % zem ědělské p ůdy. Podíl zem ědělské p ůdy ve správním obvodu M ěÚ Milevsko je 59,4 % z celkové plochy území, to je zhruba o 5 % více než je celostátní pr ůměr.

Podíl zem ědělské p ůdy v Podíl zem ědělské p ůdy v ČR obvoduMilevsko

ostatní ostatní 10% 12%

zem ědělsk lesy zem ěd. á p ůda 30% lesy půda celkem 34% celkem 54% 60%

Podíl jednotlivých zem ědělských kultur ve správním obvodu Milevsko ha % orná p ůda 16 601 72,6 louky 5 692 24,9 zahrady + sady 574 2,5

Podklady: Odbor životního prost ředí MÚ Milevsko Analýza zem ědělství v regionu Milevsko Pozemkový ú řad ministerstva zem ědělství provedl v roce 2005 dotazníkové šet ření mezi zem ědělskými subjekty, které p ůsobí na území bývalého okresu Písek. Z údaj ů z dotazníkové akce byl mimo jiné zpracovaná analýza zem ědělství v regionu Milevsko:

ZA a PÚ MZe: P Í S E K - Milevsko

Půda za rok 2005 v ha Po čet právních forem organizací Zem ědělská p ůda dle LPIS 22327 státní

Vlastní Pronajatá 20977 družstevní 9

TTP 6542 Orná p ůda 15852 akciové spole čnosti

Ov. sady Vinice spol. s ru čením omezeným 1

38 louky Chmelnice trvalé 4476 ostatní obchodní spole čnosti pastviny 2066 les.p ůda 114 samost. rolník zaps. v OR 85

samost. rolník nezapsaný v rybníky 3 ost. P ůda 154 OR 9

ostatní

Rostlinná výroba předpokl. Živo čišná výroba osev. předp. Plodina plocha: výnos ks výroba Pšenice ozimá 4458 4,2 Jalovice 3256 654

Pšenice jarní 109 4 Skot ve výkrmu 1277 396

Žito 180 3,8 Krávy s TPM 4123 5650

Přid ělená kvóta v Je čmen ozimý 1400 4,2 l 20360606

Je čmen jarní 1291 4 Krávy BTPM 551 468

Přid ělená kvóta v Oves 250 3,2 ks 433

SKOT Kuku řice 265 7 CELKEM 9407 1050

Triticale 918 4,5 Prasnice 3672 69768

Prasata ve Řepka 1823 2,8 výkrmu 13375 2685

Ostatní obiloviny Prasata celkem 18456

Luskoviny 118 2 Bahnice 380

Konzumní brambory 267 30 Berani 15

Přid ělená kvóta v Cukrovka ks 306

Krmné okopaniny Ovce celkem 395

Mák Kozy celkem 22

Sója Přid ělená kvóta v

39 ks

Ostatní olejniny 55 1,5 Kon ě 70

Zelenina na poli

Zelenina pod sklem Slepice 150 39

Pícniny na orné Dr ůbež ve půdě 3697 6,3 výkrmu 241050 302000

Energetické plodiny Dr ůbež celkem 241200

Školky

Ostatní plodiny 148

Vyhotovil ing. Vladimír Šolín Zpracováno dne 1.8.2005

TTP = trvalé travní porosty OR = obchodní rejst řík TPM = tržní produkce mléka BTPM = bez tržní produkce mléka

Podklady: Ministerstvo zem ědělství, Pozemkový ú řad Písek

Zem ědělské subjekty v regionu Milevsko

Právnické osoby název subjektu zem ědělská p ůda v ha

Zem ědělské družstvo Bernartice 2998

Zem ědělské družstvo Chyšky 1887

Zem ědělské družstvo Hrejkovice 2229

Zem ědělské družstvo Ková řov 3218

Zem ědělské družstvo Milevsko 1969

Zem ědělské družstvo Nem ějice 1577

Zem ědělské družstvo P řešt ěnice 1638

40

Zem ědělské obchodní družstvo Branice 1227

Zem ědělské obchodní družstvo Sepekov 2133

VETO Veselí čko 426

Tyto subjekty obhospoda řují cca 85 % zem ědělské p ůdy v regionu Milevsko. Všechny jsou členy Agrární komory Písek.

Fyzické osoby V roce 2005 je v regionu Milevsko 94 soukromých zemědělc ů. Hospoda ří ve všech obcích regionu a celkem obd ělávají cca 15 % zem ědělské p ůdy. Zam ěř ují se p ředevším na chov skotu a na rostlinnou výrobu. P ět soukromých zem ědělc ů je členem Agrární komory.

Podklady: Agrární komora Písek

41

3.8. Trh práce v regionu Milevsko

Ekonomická aktivita obyvatel v regionu Milevsko (k 1.3.2001) (zde se regionem rozumí správní obvod Milevsko, to je m ěsto Milevsko a 25 okolních obcí) vyjíždějící za prací správní obvod ekonom. aktivní zam ěstnaní nezam ěstnaní v % z po čtu celkem celkem zam ěstnaných

Milevsko 8820 732 9552 4171 47,3

Ekonomicky aktivní = obyvatelstvo je sou čet zam ěstnaných a nezam ěstnaných osob

Ekonomická aktivita obyvatel regionu ve srovnání s ČR a krajem (k 1.3.2001)

po čet ekonom. aktivních na 100 vyjížd ějící za prací mimo obec oblast obyvatel ve v ěku 15-59 let trvalého pobytu

ČR 78,6 % 39,3 %

Jiho český kraj 78,5% 42,6 %

správní obvod Milevsko 77,5% 47,3%

Z uvedených tabulek vyplývá, že po čet ekonomicky aktivních osob na 100 obyvatel v produk čním v ěku je v regionu Milevsko nižší než je republikový a krajský pr ůměr. Tém ěř polovina zam ěstnaných obyvatel z regionu Milevsko za prací vyjíždí mimo místo svého bydlišt ě. Nejvíce lidí vyjíždí za prací z obcí Okrouhlá, Stehlovice a Zbelítov (okolo 90%). Nejmenší vyjíž ďkovost je z Milevska, z okolních obcí vyjíždí nejmén ě lidí z Chyšek, Ková řova a Veselí čka. V Jiho českém kraji vyjíždí za prací nejvíce lidí ve správním obvodu Trhové Sviny (58%), nejmenší vyjíž ďkovost je v obvodu České Bud ějovice (36,2 %).

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v regionu Milevsko podle hlavních odv ětví (1.3.2001) zem ědělství, lesnictví pr ůmysl stavebnictví ostatní odv ětví nezjišt ěné a rybolov odv ětví

11,8 % 33,8 % 10,1% 39,8% 4,4%

Podklady. Státní správa, ro čník XV, č.14 (týdeník vlády ČR, vydavatel MV ČR)

42

Nezam ěstnanost podle jednotlivých obcí v regionu Milevsko (k 30.4.2004)

po čet po čet ek. po čet míra po čet ZPS a název obce obyvatel aktivních nezam ěst. nezam ěst. ČID Bernartice 1227 565 63 11,2% 11 Branice 285 153 11 7,2% 10 Borovany 216 96 8 8,3% 1 Božetice 394 189 8 4,2% 1 Hrazany 264 121 14 11,6% 0 Hrejkovice 461 219 17 7,8% 0 Chyšky 1081 512 64 12,5% 12 Jet ětice 278 140 9 6,4% 1 Jickovice 97 48 4 8,3% 0 Kostelec n.Vlt. 408 188 21 11,2% 2 Ková řov 1462 679 54 8,0% 6 Křenovice 145 63 3 4,8% 0 Křižanov 87 39 1 2,6% 0 Ku čeř 171 95 1 1,1% 1 Kv ětov 109 46 6 13,0% 0 Milevsko 9482 4922 388 7,9% 45 Okrouhlá 64 25 1 4,0% 0 Olešná 86 43 6 14,0% 0 Osek 132 62 6 9,7% 1 Podolí I 357 178 23 12,9% 0 Přeborov 142 68 6 8,8% 1 Přešt ěnice 300 145 8 5,5% 0 Sepekov 1372 672 52 7,7% 11 Stehlovice 94 42 3 7,1% 0 Veselí čko 208 98 13 13,3% 0 Vlksice 133 76 6 7,9% 2 Zbelítov 346 189 11 5,8% 1 Zb ěši čky 137 37 4 10,8% 1 Zho ř 291 126 14 11,1% 0 celkem obvod Milevsko 19829 9836 825 8,5% 96

Nejvyšší procento nezam ěstnaných je v Olešné (14%), ve Veselí čku (13,3%) a v Kv ětov ě (13%). Naopak nejnižší nezam ěstnanost vykazují obce Ku čeř (1,1%), K řižanov (2,6%) a Okrouhlá (4,0%). V Branicích je 10 nezam ěstnaných se zm ěněnou pracovní schopností, což je 91% ze všech nezam ěstnaných obce. Oproti p ředchozímu roku se výrazn ě snížila nezam ěstnanost v Okrouhlé (ze 16% na 4%), v Ku čeři (z 11,6% na 1,1%) a v Jickovicích (ze 14,6% na 8,3%). V žádné obci není stoprocentní zam ěstnanost (v roce 2003 byla v Křižanov ě). Vysoký nár ůst nezam ěstnanosti je ve Zb ěši čkách (z 2,7% na 10,8%) a v Olešné (ze 4,65% na 14%). Celkov ě stoupla nezam ěstnanost v regionu z 8,17% na 8,5% (r.2003 – 2004). Ke 30.4. 2004 evidoval Ú řad práce v Písku 7,7% nezam ěstnaných, v Jiho českém kraji byla v té dob ě nezam ěstnanost 6,9%, v České republice 10,2 %. (Okres Písek je zahrnuje správní obvod Písek a správní obvod Milevsko, ÚP Písek je spole čný pro toto území).

43

Porovnání vývoje nezam ěstnanosti v okrese Písek vzhledem k republice a kraji:

Nezam ěstnanost v letech 1999 – 2003 rok 1999 rok 2000 rok 2001 rok 2002 rok 2003 okres Písek 7,9 7,6 7,6 8,4 8,4 Jiho český kraj 6,5 5,8 6 6,7 7 Česká republika 9,4 8,8 8,9 9,8 10,3

12

10

8 okres Písek 6 Jiho český kraj Č 4 eská republika

2

0 rok 1999 rok 2000 rok 2001 rok 2002 rok 2003

Nezam ěstnanost ve správním obvodu Milevsko byla vyšší než v okresu Písek, z 9711 ekonomicky aktivních lidí jich bylo 825 nezam ěstnaných, to je 8,5 %. Tém ěř 12% nezam ěstnaných z regionu Milevsko m ělo zm ěněnou pracovní schopnost (celorepublikov ě je to 13,7%). Ke konci dubna registrovaly ú řady práce v ČR 269 964 žen, což tvo ří 50,5 % nezam ěstnaných. V okrese Písek bylo 1202 nezam ěstnaných žen, to je 55%.

Nezam ěstnaní v České republice Nezam ěstnaní v okresu Písek

Muži Muži Ženy Ženy

44 Z hlediska v ěku je v okresu Písek nejvíce nezam ěstnaných ve v ěku 20 – 29 let, ve věkových skupinách 30-39let, 40-49let a 50-59 let se procento lidí bez práce výrazn ě neliší (p řes 20 %). Nezam ěstnaných ve v ěku do 19 let je 3,9% (103 lidí).

Struktura nezam ěstnaných podle v ěku k 30. 4. 2004

20 -29 let do 19 let 29,2% 3,9% nad 60 let 1,0%

50-59 let 21,1%

30-39 let 23,9%

40-49 let 20,9%

Z hlediska vzd ělání jsou v okresu Písek nejpo četn ější skupinou nezam ěstnaných lidé vyu čení (42%), silnou skupinu tvo ří také lidé se základním vzd ěláním (25,2%).

Struktura nezam ěstnaných podle vzd ělání k 30. 4. 2004 VŠ 3,7% bez vzd ěl. ÚSO 0,1% nižší st řední odborné 17,8% zákl.vzd ěl. 1,4% 25,2% ÚSV 3,3% vyu č.s mat. 4,7% vyšší 0,6% st ředošk.bez mat. ř ě 0,9% nižší st ední vzd l. 0,2% vyu čen 42,0%

Podklady: Ú řad práce Písek, Ministerstvio práce a sociálních v ěcí, Statistická ro čenka

45 3.9. Sociální služby

V mikroregionu Milevsko dob ře fungují sociální služby. Jejich další optimální rozvoj je nasm ěrován zpracovaným Komunitním plánem sociálních služeb regionu Milevsko.

Poskytovatelé sociálních služeb:

ARKÁDA sociáln ě – psychologické centrum Adresa: Nám.E.Beneše 123, 39901 Milevsko Právní forma: ob čanské sdružení Poskytované služby: Krizové centrum, kontaktní centrum, rodinná poradna,linka d ůvěry, preventivní aktivity, program P ět P

Centrum pro zdravotn ě postižené Jiho českého kraje, pracovišt ě Písek, detašované pracovišt ě Milevsko Adresa: D ům s pe čovatelskou službou, Libušina 1401, 399 01 Milevsko Právní forma: sdružení právnických osob Poskytované služby: Kontaktní sociální práce, poskytování všeobecných informací, základní sociáln ě právní poradenství, odborné právní poradenství, tiskoviny pro zdravotn ě postižené, akce soc. rehabilitace pro jednotlivé skupiny zdravotního postižení, prodej drobných rehabilita čních a kompenza čních pom ůcek, zprost ředkování informací a r ůzné druhy pomoci pro zdravotn ě postižené osoby.

Český sirotek o.s. Adresa: Ratibo řec 7, 399 01 Milevsko Právní forma: ob čanské sdružení Poskytované služby: Podpora p ěstounských rodin, podpora rodin všeobecn ě, podpora dětských domov ů, pomoc p ři uvedení d ětí do života v dosp ělosti, zdravotní osv ěta. Klienti: Rodiny s dětmi, p ěstounské rodiny, d ěti opoušt ějící d ětské domovy.

HUMANIKA, sdružení pro výstavbu a provoz zdravotn ě sociálního za řízení Adresa: Jarlochova 1371, 399 01 Milevsko Právní forma: ob čanské sdružení Poskytované služby: Sociální – bezplatné p ůjčování kompenza čních pom ůcek (v četn ě polohovacích postelí), poradenství v oblasti geriatrie a gerontopsychiatrie, osv ětová přednášková činnost.

Farní charita Milevsko Adresa: Klášterní 562, 399 01 Milevsko Právní forma: organiza ční jednotka Diecézní charity České Bud ějovice s vlastní právní subjektivitou Poskytované služby: pe čovatelská služba, osobní asistence, humanitární pomoc

Farní charita Veselí čko – Domov sv. Alžb ěty pro matku a dít ě Adresa: 398 42 Veselí čko, č.p.22 Právní forma: ú čelové za řízení katolické církve Poskytované služby: pomoc matkám s dětmi v momentální životní tísni, azylové ubytování, poradenství sociáln ě právní, možnost poskytnutí krátkodobého azylu v případ ě akutní krize, volno časové aktivity.

46 Obec Bernartice Adresa: Obecní ú řad Bernartice, Nám.svobody 33, 398 43 Bernartice Právní forma: obec Poskytované služby: D ům s pe čovatelskou službou (byty zvláštního ur čení pro seniory a zdravotn ě postižené ob čany). Pe čovatelskou službu zajiš ťují Sociální služby M ěsta Milevska..

Obec Hrejkovice Adresa: Obecní ú řad Hrejkovice 88, Hrejkovice 398 59 Právní forma: obec Poskytované služby : stavba chrán ěného bydlení pro seniory (obecní nájemní byty), předpokládaná doba nast ěhování klient ů jaro 2005. Související služby – pe čovatelská služba.

Obec Kostelec nad Vltavou Adresa: Obecní ú řad Kostelec nad Vltavou 104, 398 58 Kostelec nad Vltavou Právní forma: obec Poskytované služby : pe čovatelská služba pro seniory – dovoz ob ědů ze školní jídelny v Ková řov ě, dovoz a doprovod senior ů k léka ři, návšt ěvy (dohled, poradenství) u senior ů, kte ří žijí sami.

Obec Ková řov Adresa: Obecní ú řad Ková řov, 398 55 Ková řov 63 Právní forma: obec Poskytované služby: pe čovatelská služba - využívají jí obyvatelé DPS, terénní pe čovatelská služba je ur čena pro Ková řov a 16 osad, které pat ří pod Obecní ú řad Ková řov. Provoz domu s pe čovatelskou službou - za řízení ur čeno pro seniory a zdravotn ě postižené ob čany z Ková řova a okolí.

Obec Sepekov Adresa: Obecní ú řad Sepekov 174, 398 51 Sepekov Právní forma: obec Poskytované služby: D ům s pe čovatelskou službou (byty zvláštního ur čení pro seniory a zdravotn ě postižené ob čany). Pe čovatelskou službu zajiš ťují Sociální služby M ěsta Milevska.

Sociální služby M ěsta Milevska Adresa: 5.kv ětna 1510, 399 01 Milevsko Právní forma: p řísp ěvková organizace Poskytované služby: terénní pe čovatelská služba a Domy s pe čovatelskou službou (DPS): pe čovatelská služba, domov d ůchodc ů, kluby d ůchodc ů.

Ústav sociální pé če Zb ěši čky Adresa: Zb ěši čky 23, 398 53 Bernartice Právní forma: p řísp ěvková organizace Poskytované služby: náhradní životní a rodinné prost ředí pro klienty s mentálním postižením, výchovn ě vzd ělávací pé če, zdravotní a ošet řovatelská pé če, ergoterapeutické dílny (keramika, malování, tkaní), kulturní činnosti (vlastní divadelní a p ěvecký soubor), sportovní akce, rekreace.

Podklady: Sociální služby v regionu Milevsko (CpKP jižní Čechy, 2005)

47 3.10. Cestovní ruch a rekreace

Analýza Převážná část milevského regionu má velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, i když vesm ěs se jedná o podmínky umož ňující výhradn ě sezónní využití. Nosným bodem cestovního ruchu jsou výjime čné podmínky dané řekou Vltavou a vodní nádrží Orlík, zde ovšem existují výrazn ě diferencované možnosti „p řístupu k vod ě“ na jednotlivých katastrech obcí, které pak ovliv ňují nap ř. množství rekrea čních objekt ů. P řesto tuto regionální atraktivitu p řírodního prost ředí jako celku potvrzuje velký po čet individuálních rekrea čních objekt ů (chalupy, chaty) i existence objekt ů a areál ů umíst ěných p římo u vodních ploch, z nichž n ěkteré jsou ve vlastnictví velkých podnik ů a institucí. Kladem regionu je skute čnost, že tém ěř všechna zajímavá místa jsou dosažitelná po dob ře zna čených turistických zna čkách. Regionem vede také šest cyklotras. Analýza sou časného stavu však ukazuje, že hmotné podmínky nejsou pln ě využity. Několik nov ě vytvo řených menších kapacit agroturistiky, možnosti turistických vyjížd ěk na koních, pobytových - školících za řízení, apod. jsou celkov ě zcela nedostate čné. Rozvoj je pak jednozna čně podvázán nedostatkem ubytovacích kapacit ve form ě penzion ů, ubytoven, rodinných hotel ů, atd.

Možnosti ubytování

druh ubytování název obec hotel STADION Milevsko hotel SPORT Milevsko pension BURDA Sepekov pension MAVL Přešt ěnice pension U NÁS Vlady čín pension MIKEŠOVÁ Líšnice privát MAREK JI ŘÍ Sepekov kemp U KUNC Ů Křižanov kemp VÁŠ ŮV MLÝN Milevsko

Podklady: Milevský kraj o.p.s. Program sociálního a ekonom. rozvoje regionu Milevska (ing. Jan P řikryl, CSc., PROODOS Praha, 1999)

48

4. SWOT analýza

49

P ŘEDNOSTI 1. atraktivní krajina 2. památky - Milevský klášter 3. blízkost Orlíka a Zvíkova 4. zajímavá venkovská architektura 5. image zdravého prost ředí 6. lesy, rybníky, blízkost řek 7. rozvinutý spolkový život 8. spolupráce obcí v rámci mikroregionu 9. dobrá základna školství 10. sportovní zázemí v Milevsku 11. dostate čná kapacita a kvalita za řízení sociální pé če 12. slavnosti, lidové tradice 13. infocentrum regionu 14. dobré turistické zna čení, cyklostezky 15. pov ěř ený ú řad v Milevsku

ZÁPORY 1. úbytek po čtu obyvatel mikroregionu migrací (zejména mladých) 2. věková struktura s vyšším podílem starších generací 3. nedostate čná infrastruktura cestovního ruchu 4. labilní ekonomická struktura mikroregionu (nadm ěrná spjatost mikroregionu s ZVVZ) 5. nízké mzdy 6. nízká koup ěschopná poptávka obyvatel 7. nedostatek cenov ě dostupných byt ů (zejména pro mladé) 8. nedostate čná úrove ň ve řejné dopravy 9. málo služeb pro turisty 10. nedostate čně udržovaná ve řejná prostranství v obcích 11. zanedbanost části venkovských stavení 12. špatný stav silnic 13. neudržování okolí silnic, zaplevelování pozemk ů 14. chybí ve řejné koupališt ě 15. nevyhovující kanalizace v n ěkterých obcích

50

PŘÍLEŽITOSTI 1. dotace z EU 2. podpora vzniku nových pracovních míst 3. podpora podnikání 4. rozvoj drobného zem ědělství 5. zlepšení vzhledu obcí 6. revitalizace venkovských budov a stavení 7. zachování tradi čních řemesel 8. zpracování místních plodin 9. rozvoj d řeva řské výroby 10. podpora prodeje produkt ů venkova 11. využití ploch a proluk – aleje, h řišt ě, jezdecká sportovišt ě, tábo řišt ě 12. propojení vesnic 13. propagace regionu, p řilákání turist ů 14. zajišt ění ubytovacích a stravovacích kapacit 15. agrotrustika 16. nové programy pro turisty

HROZBY 1. velký úbytek obyvatel 2. stárnutí obyvatel 3. vylid ňování malých obcí 4. morální a materiální devastace venkova 5. zvyšování nezam ěstnanosti 6. konkurence okolních m ěst (Písek , Tábor) 7. nízký zájem investor ů 8. výkyvy cen v zem ědělství 9. úbytek turist ů 10. málo p říležitostí pro kvalitní využití volného času 11. nedostatek finanací na údržbu krajiny 12. nedostatek prost ředk ů na obm ěnu mechanizace

51

5. Strategie a plánované aktivity

52

Téma strategie Podpora alternativních p říjm ů zem ědělc ů zejména v oblasti zlepšování životního prost ředí (rozvoj podnikání a vznik nových pracovních míst).

Hlavní cíle strategie Zlepšení podmínek pro podnikání Podpora alternativních p říjm ů zem ědělc ů Podpora návšt ěvnosti regionu Ochrana životního prost ředí

Specifické cíle Revitalizace zem ědělských budov a stavení Podpora zachování tradi čních řemesel Sezónní práce Informa ční centrum venkova Zpracování místních plodin Zpracování d řeva a d řevního odpadu Pěstování energetických zem ědělských surovin Podpora prodeje produkt ů venkova Zlepšení vzhledu obcí Využití ploch Propojení vesnic Likvidace černých skládek Propagace regionu Zajišt ění ubytovacích a stravovacích kapacit Agroturistika Ukázka venkova

53

Rozvoj St ředního Povltaví

„Podpora alternativních p říjm ů zem ědělc ů zejména v oblasti zlepšování životního prost ředí (rozvoj podnikání a vznik nových pracovních míst)“.

↓↓↓ ↓↓↓ ↓↓↓ ↓↓↓ 1 2 3 4 Zlepšení podmínek pro Podpora alternativních p říjm ů Zlepšení životního prost ředí Podpora návšt ěvnosti regionu podnikání na venkov ě zem ědělc ů

Specifické cíle:

Revitalizace nevyužívaných Zpracování místních plodin Zlepšení vzhledu obcí Propagace regionu budov a stavení

Podpora zachování tradi čních Zpracování d řeva a d řevního Zhodnocení nevyužitých ploch a Zajišt ění ubytovacích a řemesel odpadu proluk stravovacích kapacit

Mimosezónní zam ěstnanost Pěstování energetických Propojení vesnic Agroturistika zem ědělských surovin

Informa ční centrum venkova Podpora prodeje produkt ů venkova Likvidace černých skládek Ukázka života na venkov ě

54

HLAVNÍ CÍL:

5.1. Zlepšení podmínek pro podnikání na venkov ě

SPECIFICKÝ CÍL: 5.1.1. Revitalizace nevyužívaných budov a stavení

STRU ČNÝ POPIS: Na území mikroregionu jsou zanedbané a nevyužívané budovy a hospodá řská stavení. Jejich oprava p řisp ěje k zlepšení vzhledu vesnic, budovy bude možné využít pro podnikání – pro výrobu a služby. Obytné objekty budou využity jako ubytovací kapacity pro návšt ěvníky regionu.

PLÁNOVANÉ AKTIVITY: • Oprava nevyužívaných budov a stavení (nap ř. bývalé školy v Rukáv či a Oseku, Husova kaple v Bernarticích, zem ědělské budovy) • Podpora zem ědělc ů a drobných podnikatel ů p ři zpracování projekt ů na využití budov

VÝSTUPY, DOPADY: • Vytvo ření nových prostor pro zem ědělskou výrobu • Vytvo ření nových prostor pro drobné podnikatele – pro výrobu, služby (nap ř. ubytování pro turisty) • Zlepšení vzhledu vesnic

CÍLOVÉ SKUPINY: • Obce • Podnikatelské subjekty

55

HLAVNÍ CÍL:

5.1. Zlepšení podmínek pro podnikání na venkov ě

SPECIFICKÝ CÍL: 5.1.2. Podpora zachování tradi čních řemesel

STRU ČNÝ POPIS: Podpora řemesel, která svojí tradicí pat ří k regionu. Zachování stávajících řemesel a obnovení řemesel zaniklých pom ůže ke vzniku nových pracovních míst. Trh bude obohacen o zboží a služby, které využijí místní obyvatelé a které bude zajímavé pro návšt ěvníky regionu. Podpora reklamy na místní řemeslnické výrobky (na propaga čních materiálech regionu, v infocentrech atd.). PLÁNOVANÉ AKTIVITY: • Zachování stávajících řemesel (ková řství, košíká řství) • Obnova zaniklých řemesel (výroba šindel ů) • Podpora prodeje řemeslnického zboží (služeb)

VÝSTUPY, DOPADY: • Vznik nových pracovních míst • Obohacení trhu o výrobky a služby • Zvýšení atraktivity území pro turisty

CÍLOVÉ SKUPINY: • Drobné podnikatelské subjekty • Obyvatelé regionu

56

HLAVNÍ CÍL:

5.1. Zlepšení podmínek pro podnikání na venkov ě

SPECIFICKÝ CÍL: 5.1.3. Podpor a zachování tradi čních řemesel

STRU ČNÝ POPIS: Podpora řemesel, která svojí tradicí pat ří k regionu. Zachování stávajících řemesel a obnovení řemesel zaniklých pom ůže ke vzniku nových pracovních míst. Trh bude obohacen o zboží a služby, které využijí místní obyvatelé a které bude zajímavé pro návšt ěvníky regionu. Podpora reklamy na místní řemeslnické výrobky (na propaga čních materiálech regionu, v infocentrech atd.). PLÁNOVANÉ AKTIVITY: • Zachování stávajících řemesel (ková řství, košíká řství) • Obnova zaniklých řemesel (výroba šindel ů) • Podpora prodeje řemeslnického zboží (služeb)

VÝSTUPY, DOPADY: • Vznik nových pracovních míst • Obohacení trhu o výrobky a služby • Zvýšení atraktivity území pro turisty

CÍLOVÉ SKUPINY: • Drobné podnikatelské subjekty • Obyvatelé regionu

57

HLAVNÍ CÍL:

5.1. Zlepšení podmínek pro podnikání na venkov ě

SPECIFICKÝ CÍL: 5.1.4. Mimosezónní zam ěstnanost

STRU ČNÝ POPIS: V letní sezón ě je v regionu dostatek pracovních p říležitostí (zem ědělství, stavební práce). Mimo sezónu je práce málo, to vede k trvalému odlivu obyvatel z venkova do velkých m ěst. Je pot řeba najít činnosti, které zam ěstnají ekonomicky aktivní obyvatele v zimních m ěsících. Jako vhodná možnost zam ěstnání v zimních m ěsících je zpracování odpadového d řeva ve Zb ěši čkách (výroba št ěpk ů a d řev ěných briket). Další vhodnou prací je údržba komunikací a ve řejných prostranství (úklid sn ěhu, pro řezávání d řevin).

PLÁNOVANÉ AKTIVITY: • Zpracování odpadového d řeva ve Zb ěši čkách • Údržba komunikací a ve řejných prostranství v zimních m ěsících

VÝSTUPY, DOPADY: • Zajišt ění mimosezónních prací • Vznik do časných pracovních míst – využití volných pracovních kapacit

CÍLOVÉ SKUPINY: • Zem ědělci, obce • Studenti, d ůchodci, klienti ú řadu práce

58

HLAVNÍ CÍL:

5.1. Zlepšení podmínek pro podnikání na venkov ě

SPECIFICKÝ CÍL: 5.1.4. Informa ční centrum venkova

STRU ČNÝ POPIS: Vytvo ření centra, které by sloužilo jako informa ční a poradenské centrum pro soukromé zem ědělce a drobné podnikatele z venkova. Sídlo centra p římo v některé st řediskové obci, která je v c regionu (Ková řov, Bernartice). Informace o možnostech dotací ze SR a EU, o možnostech využití nebytových prostor pro drobné a za čínající podnikatele, pomoc p ři zpracování projekt ů a p ři podávání žádostí o dotace. Podpora komunikace a spolupráce soukromých zem ědělc ů, drobných podnikatel ů, obcí atd.

PLÁNOVANÉ AKTIVITY: • Vytvo ření informa čního centra • Vyškolení pracovníka

VÝSTUPY, DOPADY: • Zlepšení informovanosti podnikatele • Poradenství zam ěř ené na dota ční problematiku • Poradenství zam ěř eného na ú četní a da ňovou problematiku • Podpora spolupráce zem ědělc ů, živnostník ů, obcí • Zprost ředkování kontakt ů

CÍLOVÉ SKUPINY: • Podnikatelské subjekty

59

HLAVNÍ CÍL:

5.2. Podpora alternativních p říjm ů zem ědělc ů

SPECIFICKÝ CÍL: 5.2.1. Zhodnocení místních plodin

STRU ČNÝ POPIS: Kraj je bohatý na plody, které rostou voln ě v přírod ě nebo je p ěstují zem ědělci a zahrádká ři. V sou časné dob ě není v regionu žádná výkupna ovoce, jeho p řebytky proto každoro čně znehodnoceny. Řešením je zachování a podpora prodeje zahrádká řských p řebytk ů na místním trhu zřízení výkupny ovoce a vybudování zpracovatelského podniku (velkokapacitní mrazírny). Možnost prodeje ovoce bude pro místní obyvatele podn ětem pro výsadbu s trom ů a ke řů , tím dojde ke zhodnocení krajiny a zlepšení životního prost ředí.

PLÁNOVANÉ AKTIVITY: • Podpora místních trh ů se zahrádká řskými p řebytky • Zřízení výkupny ovoce • Vybudování mrazírny ve Svatkovicích

VÝSTUPY, DOPADY: • Zhodnocení místních p řírodních produkt ů • Vznik nových pracovních míst • Zlepšení životního prost ředí

CÍLOVÉ SKUPINY: • Zem ědělci, zahrádká ři • Podnikatelé

60

HLAVNÍ CÍL:

5.2. Podpora alternativních p říjm ů zem ědělc ů

SPECIFICKÝ CÍL: 5.2.2. Zpracování d řeva a d řevního odpadu

STRU ČNÝ POPIS: Stavba d řev ěných ekologických domk ů – region nabízí dostatek materiálu, stavba domk ů je rychlá, finan čně nenáro čná. Domky spl ňují všechny nároky na moderní, pohodlné a levné bydlení. Jsou hodné nap ř. jako startovací bydlení pro mladé rodiny na venkov ě. Podpora klasické truhlá řské výroby. Zpracování odpadového d řeva – jednorázové palety, lesní oplocenky. D řevo se ve form ě oplocenek vrací zp ět do p řírody, kde je využito pro ochranu životního prost ředí. Zhodnocení d řevního odpadu, který z ůstává po t ěžb ě d řeva (v ětve, k ůra) – sb ěr odpadu, zpracování, výroba d řev ěných ekologických briket.

PLÁNOVANÉ AKTIVITY: • Stavba d řev ěných ekologických domk ů • Podpora klasické truhlá řské výroby • Zpracování odpadového d řeva • Zpracování odpadu z těžby d řeva

VÝSTUPY, DOPADY: • Zhodnocení místní produkce • Nabídka ekologického bydlení – domky, za řízení (nábytek) • Nová pracovní místa • Ochrana životního prost ředí - čist ění les ů, ekologické vytáp ění objekt ů

CÍLOVÉ SKUPINY: • Podnikatelé • Obyvatelé regionu

61

HLAVNÍ CÍL:

5.2. Podpora alternativních p říjm ů zem ědělc ů

SPECIFICKÝ CÍL: 5.2.3. P ěstování energetických zem ědělských surovin

STRU ČNÝ POPIS: Podpora p ěstování energetických zem ědělských surovin je projekt, který řeší využití stávají cích přebytk ů energetických surovin (obilná sláma, d řevní odpad, odpad ze zelen ě atd.), tak speciáln ě pro tento ú čel p ěstovaných plodin, a to v t ěchto krocích : - surovinová bilance - ekonomická rozvaha - zhodnocení v četn ě posouzení perspektivy možnosti získání dotací - posouzení možnosti realizace obcemi nebo nabídka podnikatelským subjekt ům - návrh technického řešení, projekt - realizace pilotního projektu vytáp ění jedné obce - celková realizace investice

PLÁNOVANÉ AKTIVITY: • Zpracování projektu • Získání finan čních prost ředk ů • Realizace pilotního projektu • Celková realizace investice

VÝSTUPY, DOPADY: • Zhodnocení stávajících p řebytk ů energetických surovin • Pěstování nových energetických surovin • Zlepšení životního prost ředí • Vytvo ření nových pracovních míst

CÍLOVÉ SKUPINY: Podnikatelé, obce, obyvatelé regionu

62

HLAVNÍ CÍL:

5.2. Podpora alternativních p říjm ů zem ědělc ů

SPECIFICKÝ CÍL: 5.2.4. Podpora prodeje produkt ů venkova

STRU ČNÝ POPIS: Podpora prodeje produkt ů místních zem ědělc ů a živnostník ů. Sou částí propagace regionu a MAS také reklama na místní produkty. Vhodná motivace místních obyvatel k jejich spot řeb ě, vytvo ření zajímavé nabídky pro turisty. Podpora prodeje v obchodech, na místních trzích, v restauracích, motivace potraviná řských výroben k odb ěru surovin vyprodukovaných v regionu. Surovina od místních zem ědělc ů je zpracovaná v místní výrob ě a prodávaná v místních obchodech. Z ozna čení zboží je z řejmé, že pochází z regionu a že jde o místní specialitu..

PLÁNOVANÉ AKTIVITY: • Podpora živnostník ů, kte ří vyráb ějí potravinu typickou pro region • Podpora živnostník ů, kte ří prost řednictvím trhu nabízejí potravinu typickou pro region • Reklama na místní potraviná řské výrobky - na propaga čních materiálech o regionu, nau čné programy pro turisty (nap ř. exkurze do venkovské pekárny atd.). • Prodej domácích produkt ů „ze dvora“

VÝSTUPY, DOPADY: • Zhodnocení produkt ů místních zem ědělc ů • Rozvoj místní potraviná řské výroby • Obohacení trhu (obchody, trhy a jarmarky, nabídka v restauracích) • Nová pracovní místa

CÍLOVÉ SKUPINY: • Zem ědělci • Živnostníci (peka ři, obchodníci, provozovatelé restaurací atd)

63

HLAVNÍ CÍL:

5.3. Zlepšení životního prost ředí

SPECIFICKÝ CÍL: 5.3.1. Zlepšení vzhledu obcí

STRU ČNÝ POPIS: Údržba vzhledu obcí p řisp ěje ke zlepšení životního prost ředí, zp říjemní život místním obyvatel ům, přiláká návšt ěvníky venkova. Projekt je zam ěř en na opravu fasád, úpravu ve řejných prostranství , údržbu zelen ě, vy čišt ění požárních nádrží, obnovu h řiš ť. Podmínkou zajišt ění údržby zelen ě (trávníky, ozdobné i divoké k řoviny) je nákup techniky, kterou budou využívat místní obce spole čně. Místní sout ěže – vyhlášení nejupraven ější vesnice roku apod.

PLÁNOVANÉ AKTIVITY: • Vy čišt ění požárních nádrží (ve všech obcích regionu) • Údržba zelen ě • Nákup techniky na údržbu zelen ě (k řovino řez, seka čka, mul čova č) • Údržba fasád, plot ů • Obnova a údržba h řiš ť, dobudování jejich technického zázemí

VÝSTUPY, DOPADY: • Zlepšení vzhledu obcí • Celkové zlepšení životního prost ředí • Zatraktivn ění regionu pro turisty

CÍLOVÉ SKUPINY: • Podnikatelé, obce • Obyvatelé regionu • Návšt ěvníci regionu

64

HLAVNÍ CÍL: 5.3. Zlepšení životního prost ředí

SPECIFICKÝ CÍL: 5.3.2 . Zhodnocení nevyužitých ploch a proluk

STRU ČNÝ POPIS: Vhodné využití a zkulturn ění ploch mezi jednotlivými obcemi. Mezi zem ědělskými plochami jsou místa, která je pot řeba udržovat a vhodn ě využít. Plochy budou využity tímto zp ůsobem: - výsadba alejí a znovuosázení mezí v celém regionu - vybudování jezdeckého sportovišt ě na míst ě vyt ěžené pískovny u P řešt ěnice - výstavba tenisových kurt ů v Ková řov ě - vybudování ekologického tábo řišt ě pro místní skauty (bude využíváno i dalšími organizacemi z regionu i mimo n ěj) - rozší ření pastevního odchovu skotu a da ňků, stavba ohrad a zimovišt ě zví řata (mezi Milevskem a Ková řovem, na Chyšecku) Všechny tyto projekty p řisp ějí ke zlepšení životního prost ředí a vhodným zp ůsobem doplní vzhled venkovské krajiny. PLÁNOVANÉ AKTIVITY: • Výsadba alejí a znovuosázení mezí • Vybudování jezdeckého sportovišt ě na míst ě vyt ěžené pískovny • Výstavba tenisových kurt ů, golfového h řišt ě • Vybudování ekologického tábořišt ě • Rozší ření pastevního odchovu skotu a da ňků

VÝSTUPY, DOPADY: • Zlepšení životního prost ředí • Zlepšení vzhledu krajiny • Zatraktivn ění místního prost ředí pro turistický ruch • Vytvo ření prostoru pro aktivní odpo činek • Vytvo ření nových pracovních míst

CÍLOVÉ SKUPINY: • Obyvatelé regionu • Návšt ěvníci regionu

65

HLAVNÍ CÍL:

5.3. Zlepšení životního prost ředí

SPECIFICKÝ CÍL: 5.3.3. Propojení vesnic

STRU ČNÝ POPIS: Stav komunikací v oblasti St ředního Povltaví je častým ter čem kritiky místních ob čan ů i návšt ěvník ů regionu. Uvedení veškeré sít ě do dobrého stavu je zna čně nákladnou a dlouhodobou záležitosti. Proto je t řeba zpracovat komplexní program oprav a údržby, z něhož by vyplynuly časové priority jednotlivých akcí, a prost řednictvím kterého by byly racionáln ě organizovány výdaje z místních rozpo čtů v této oblasti – v četn ě využití dota čních možností. Propojení vesnic je záležitostí nejenom opravy asfaltových silnic, ale i obnovy a údržby polních cest a stezek, které jsou využívány místními ob čany i turisty. Údržba cest a stezek souvisí s kultivováním mezí – význam pro ochranu p řírody.

PLÁNOVANÉ AKTIVITY: • Zpracování programu údržby komunikací • Obnova a zpr ůjezdn ění polních cest • Udržování stezek pro chodce, cyklisty, kon ě

VÝSTUPY, DOPADY: • Zlepšení životního prost ředí • Zlepšení vzhledu krajiny • Pohodln ější cestování mezi vesnicemi (pro místní obyvatele, pro turisty) • Zatraktivn ění regionu pro návšt ěvníky

CÍLOVÉ SKUPINY: • Místní obyvatelé • Návšt ěvníci regionu

66

HLAVNÍ CÍL:

5.3. Zlepšení životního prost ředí

SPECIFICKÝ CÍL: 5.3.4. Likvidace černých skládek

STRU ČNÝ POPIS: Existence „ černých skládek“ (zejména tuhého komunálního odpadu) významn ě snižuje atraktivitu obytného prost ředí řady obcí regionu a je jedním z nej čast ějších p ředm ětů kritiky jejich obyvatel. Představuje vážné riziko pro kontaminaci životního prost ředí a snižuje pohodu návšt ěvnického pobytu v regionu. P řitom je skládkování v regionu v relativn ě dlouhém časovém horizontu uspokojiv ě zajišt ěno jak po technické, tak po ekonomické stránce. Smyslem projektu je zmapovat a odstranit v sou časnosti existující černé skládky a následn ě pomocí propagace, prevence a d ůsledné kontroly nep řipustit vznik skládek nových.

PLÁNOVANÉ AKTIVITY: • Zmapování černých skládek • Odstran ění skládek • Prevence vzniku nových skládek – propagace, kontrola

VÝSTUPY, DOPADY: • Zlepšení životního prost ředí • Zlepšení vzhledu obcí a ploch mezi obcemi

CÍLOVÉ SKUPINY: • Obyvatelé regionu • Návšt ěvníci regionu

67

HLAVNÍ CÍL:

5.4. Podpora návšt ěvnosti regionu

SPECIFICKÝ CÍL: 5.4.1. Propagace regionu

STRU ČNÝ POPIS: Region je v sou časné dob ě turisticky propagován zejména ze strany spole čnosti Milevský kraj o.p.s. Propagace je zam ěř ena zejména na zviditeln ění historických objekt ů a p řírodních krás. Je pot řeba vytvo řit nabídku ucelených turistických program ů – nabídky pro jednotlivce, skupiny, rodiny. Z nabídky se návšt ěvníci dozv ědí, kde mohou bydlet (r ůzné typy ubytování – od náro čnějších k levným), kde se mohou stravovat, jak mohou využít čas (sportovní vyžití, kultura a poznávací programy), co mohou vid ět a poznat. Sou částí nabídky je i propagace místních výrobk ů a specialit a propagace akcí – jarmarky, pout ě a posvícení, maškary, masové i drobné turistické pochody (Pochod Praha – Pr čice, Novoro ční hrejkovický pochod) .

PLÁNOVANÉ AKTIVITY: • Vytvo ření nabídky ucelených turistických program ů • Propagace (tišt ěné materiály, média)

VÝSTUPY, DOPADY: • P řilákání turist ů do regionu • P říležitosti pro rozvoj podnikání, vznik nových pracovních míst

CÍLOVÉ SKUPINY: • Návšt ěvníci regionu • Drobní podnikatelé, živnostníci

68

HLAVNÍ CÍL:

5.4. Podpora návšt ěvnosti regionu

SPECIFICKÝ CÍL: 5.4.2. Zajišt ění ubytovacích a stravovacích kapacit

STRU ČNÝ POPIS: Sou časná nabídka ubytovacích míst neodpovídá ostatním možnostem (p řírodní krásy, kulturní památky), které m ůže region nabídnout turist ům. Je pot řeba zajistit ubytovací kapacity r ůzné náro čnosti – od komfortního bydlení v penzionech, p řes finan čně st ředn ě náro čné bydlení v penzionech a hotelech, k možnosti levného p řespání v ubytovnách, sportovních za řízeních rodinách (nap ř. pro ú častníky turistických pochod ů, cykloturisty atd.).

PLÁNOVANÉ AKTIVITY: • Zmapování možností vytvo ření ubytovacích míst r ůzné náro čnosti • Vytvo ření ubytovacích míst i na malých vesnicích • Propagace možností ubytování

VÝSTUPY, DOPADY: • Zviditeln ění regionu • Přilákání turist ů • Rozvoj drobného podnikání • Vytvo ření pracovních míst

CÍLOVÉ SKUPINY: • Návšt ěvníci regionu • Místní podnikatelé

69

HLAVNÍ CÍL:

5.4. Podpora návšt ěvnosti regionu

SPECIFICKÝ CÍL: 5.4.3. Agroturistika

STRU ČNÝ POPIS: Smyslem projektu je podpora vybudování soukromých center s chovem hospodá řských zví řat, s výukou jízdy na koních, po řádáním projížd ěk. Podpora spo čívá ve spolupráci MAS s provozovateli při tvorb ě ucelených produkt ů cestovního ruchu a p ři jejich propagaci. Jako vhodné pro umíst ění těchto center se jeví P řešt ěnice a Chyšecko.

PLÁNOVANÉ AKTIVITY: • Vybudování soukromých center s chovem koní (Chyšky) • Vybudování stezek pro vyjíž ďky • Propagace

VÝSTUPY, DOPADY: • Zatraktivn ění regionu pro turisty • Rozvoj podnikání, nová pracovní místa • Vhodné využití volného času pro obyvatele regionu

CÍLOVÉ SKUPINY: • Obyvatele regionu • Návšt ěvníci regionu

70

HLAVNÍ CÍL:

5.4. Podpora návšt ěvnosti regionu

SPECIFICKÝ CÍL: 5.4.4. Ukázka života na venkov ě

STRU ČNÝ POPIS: Vytvo ření nau čných a zábavných program ů pro turisty (zejména rodiny s dětmi) – v souvislosti s akcemi, které mají v regionu svojí tradici: - jarmarky, pout ě, posvícení – vedle možnosti „vid ět a zažít“ se turist ům nabízí i poznání významu událostí, jejich historie atd. - kultura – turista je zván na r ůzné kulturní programy - vernisáže místních um ělc ů, koncerty místních skupin, divadlo ochotník ů atd. - poznávací programy typu „ domácí zabija čka“, „jak se pe če chleba“, „odkud máme mléko“ - možnost poznání každodenního života na venkov ě – seznámení se s chodem prací na statku, v rámci ubytování i pozvání k rodinnému stolu – ochutnání jiho české domácí kuchyn ě atd. - programy vypracovány pro r ůzná ro ční období – turista navštíví stejné místo na ja ře, v lét ě, na podzim, v zim ě – turista z velkého m ěsta poznává „rok na vsi“

PLÁNOVANÉ AKTIVITY: • Vytvo ření poznávacích a zábavných program ů pro turisty (rodiny s dětmi) • Propagace program ů

VÝSTUPY, DOPADY: • Zatraktivn ění regionu pro turisty • Rozvoj podnikání, nová pracovní místa

CÍLOVÉ SKUPINY: • Návšt ěvníci regionu

71

CpKP jižní Čechy 2