Možnosti Rozvoje Obce Petrůvka Z Dotačních Zdrojů

Možnosti rozvoje obce Petrůvka z dotačních zdrojů

Martina Marcoňová

Bakalářská práce 2009

ABSTRAKT

Tématem bakalá řské práce jsou možnosti rozvoje obce Petr ůvka z dota čních zdroj ů. Teore- tická část obsahuje cíle a metody práce, dále základní pojmy spojené s obcí, rozpo čtem legislativou a dotacemi. V praktické části je na základ ě socioekonomické analýzy provedena SWOT analýza a vybrány oblasti rozvoje. Záv ěr práce je zam ěř en na jednotlivé projekty, p ředevším na d ětské h řišt ě, pro které jsou vypracovány konkrétní projekty s žádostí o dotace.

Klí čová slova: obec, rozpo čet obce, SWOT analýza, dotace, projekt

ABSTRACT

The bachelor´s thesis describes the development possibilities of municipality Petruvka from dotation titles. The theoretic part inludes aims and methods of work, fundamental terms about municipality, budget, legislature and dotation. In practical part is performed the SWOT analyse on the basis of socioeconomic analysis. After then are choosen the areas of development. In conclusion are described individual projects , mainly children sport- ground. There are presented the concrete projects with request of dotation.

Keywords: municipality, budget, SWOT analyse, dotation, project Ráda bych zde pod ěkovala vedoucímu mé bakalá řské práce RNDr. Old řichu Hájkovi Ph.D., za jeho odborné vedení, p řipomínky a nám ěty, které mi byly poskytnuty p ři zpraco- vání této práce.

Sou časn ě bych cht ěla také pod ěkovat místostarostce obce Petr ůvka, Ing. Pet ře Poláškové za její čas, cenné rady a poskytnuté informace. OBSAH

ÚVOD...... 8 I TEORETICKÁ ČÁST ...... 9 1 CÍLE A METODY ...... 10 1.1 ANALÝZA ...... 10 1.1.1 SWOT analýza ...... 10 1.1.2 Komparativní metoda...... 11 1.1.3 Terénní výzkum - rozhovor...... 11 2 ZÁKLADNÍ POJMY ...... 12 2.1 OBECNÍ Z ŘÍZENÍ ...... 12

2.2 OBEC ...... 12 2.2.1 Úloha obcí ve spole čnosti ...... 13 2.3 ROZVOJ OBCE ...... 14 3 ROZPO ČET A ROZPO ČTOVÝ VÝHLED...... 15 3.1 ROZPO ČET ...... 15 3.1.1 Rozpo čtový proces ...... 15 3.1.2 Rozpo čtová skladba ...... 16 4 DOTACE...... 17 4.1 LEGISLATIVA ...... 17

4.2 DOTACE Z KRAJ Ů...... 18

4.3 DOTACE Z NADACÍ ...... 18

4.4 DOTACE Z FOND Ů EU...... 18 4.4.1 Priority Spole čenství v letech 2007 – 2013...... 19 4.4.2 Podpora rozvoje venkova v období 2007 – 2013...... 20 II PRAKTICKÁ ČÁST...... 22 5 POLOHA A VN ĚJŠÍ VZTAHY ...... 23 6 ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE ...... 26 6.1 GEOLOGIE ...... 26

6.2 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U PETR ŮVKY ...... 26 6.2.1 Flóra ...... 27 6.2.2 Fauna...... 27 6.3 OVZDUŠÍ ...... 27

6.4 VODSTVO ...... 28

6.5 KLIMA ...... 28 7 HISTORIE A VÝVOJ OBCE ...... 29 8 OBYVATELSTVO...... 30 9 BYDLENÍ...... 33 10 KULTURA, PAMÁTKY A SPORT ...... 35 10.1 KULTURA ...... 35

10.2 PAMÁTKY ...... 35

10.3 SPORT ...... 35

10.4 SPOLKY A ORGANIZACE ...... 36 11 INFRASTRUKTURA ...... 37 11.1 OBČANSKÉ VYBAVENÍ ...... 37

11.2 VEŘEJNÁ SPRÁVA ...... 38

11.3 TECHNICKÉ VYBAVENÍ ...... 38 11.3.1 Zásobování plynem ...... 38 11.3.2 Slaboproudá za řízení...... 38 11.3.3 Elektrifikace ...... 39 11.3.4 Odpadové hospodá řství...... 39 11.3.5 Kanalizace...... 40 11.3.6 Vodovod...... 40 11.4 DOPRAVA ...... 41 12 TRH PRÁCE, NEZAM ĚSTNANOST ...... 42 13 ZEM ĚDĚLSTVÍ A PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY...... 44 14 CESTOVNÍ RUCH A REKREACE...... 46 15 FINANCOVÁNÍ ...... 47 16 SWOT ANALÝZY ...... 51 16.1 OBLASTI ROZVOJE ...... 53 17 PROJEKT D ĚTSKÉ H ŘIŠT Ě...... 56 17.1 MÁME SI KDE HRÁT - MMR ...... 57

17.2 ORANŽOVÉ H ŘIŠT Ě ...... 58

17.3 GRANT SPORTOVNÍ ...... 58 18 OSTATNÍ PROJEKTY ...... 60 ZÁV ĚR ...... 62 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...... 64 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL Ů A ZKRATEK ...... 67 SEZNAM OBRÁZK Ů ...... 68 SEZNAM TABULEK...... 69 SEZNAM P ŘÍLOH...... 70 UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 8

ÚVOD

Jako téma pro vypracování bakalá řské práce jsem si zvolila Možnosti rozvoje obce Petr ův- ka z dota čních zdroj ů. Toto téma jsem si vybrala i p řesto, že v obci Petr ůvka nebydlím, ale obec a její okolí dob ře znám. Také m ě zajímá, jak malá obec (do 500 obyvatel), která hospoda ří oproti ostatním obcím s menším rozpo čtem, získává peníze na spolufinancování svých projekt ů.

Hlavním cílem práce bude nalézt vhodné dota ční zdroje pro vybrané projekty, které povedou k rozvoji obce. K tomuto cíli dosp ěji na základ ě díl čích cíl ů, které jsou obsaženy jak v teoretické, tak i praktické části.

V teoretické části se p ředevším zam ěř ím na vysv ětlení základních pojm ů souvisejících s obcí, rozpo čtem, legislativou, která s danou problematikou úzce souvisí. Dále ur čím možné dota ční tituly, které by mohla obec využit. Pokusím se najít vhodné finan ční zdroje, které nabízí EU v programovacím období 2007 – 2013, zárove ň však bude snahou vyhledat i další finan ční prost ředky, kterou poslouží k realizaci plánovaných projekt ů.

V praktické části budu vycházet z poznatk ů získaných v teoretické části. Nejd říve zmapuji sou časnou situaci v obci pomocí socioekonomické analýzy. V jejím záv ěru se podívám na hospoda ření obce, kde zanalyzuji p říjmy a výdaje od roku 2006. Silné a slabé stránky, p ří- ležitost a ohrožení shrne SWOT analýza. Na jejímž základ ě budou vybrány oblasti, na kte- ré by se m ěla obec zam ěř it p ři odstra ňování slabých stránek a vytvá ření kvalitních podmí- nek pro spokojený život ob čan ů v obci.

Záv ěr práce bude v ěnován projekt ům, pro n ěž vyberu vhodné dota ční zdroje. U jednoho z projekt ů bych cht ěla vytvo řit konkrétní žádosti o získání dotací.

Věř ím, že práce p řinese nové znalosti nejen mn ě, ale bude p řínosem i pro obec Petr ůvku. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 9

I. TEORETICKÁ ČÁST

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 10

1 CÍLE A METODY

Globálním cílem práce bude nalézt vhodné dota ční prost ředky pro vybrané projekty zam ě- řené na rozvoj obce Petr ůvka.

Tento cíl bude navazovat na jednotlivé díl čí cíle – 1. bude popsána sou časná socioekono- mická situace obce, která bude zahrnovat rozbor rozpo čtu za roky 2006-2008, který bude vypovídat o finan čním stavu v obci. 2. na základ ě sou časného socioekonomického stavu obce bude vypracována SWOT analýza, z níž budou vybrány oblasti, na které budou zpra- covány projekty pro rozvoj dané oblasti. 3. na tyto projekty budou v práci hledány vhodné dota ční zdroje.

1.1 Analýza

V práci bude využita metoda analýzy. Co to vlastn ě analýza je? Analýza znamená rozbor, rozklad daného celku na jednotlivé prvky. Používá se v mnoha vědách, ve filosofii i v b ěž- ném život ě, pokud chceme dosp ět k jistým výsledk ům na základ ě detailního poznání podrobností. Cílem analýzy je tedy identifikovat podstatné a nutné vlastnosti elementárních částí celku, poznat jejich podstatu a zákonitosti. [7]

Metody, který budou využity v práci: SWOT analýza, komparativní metoda (porovnání rozpo čtu za poslední 3 roky), metoda terénního výzkumu (rozhovor).

1.1.1 SWOT analýza

Moderní metoda, nej čast ěji používaná v oblasti ve řejné správy, která obsahuje základní složky, od nichž se odvíjí celkové řešení rozvoje hodnoceného subjektu.

SWOT analýza, což je zkratka z anglických slov:

STRENGHTS = silná stránka

WEAK = slabá stránka

OPPORTUNITIES = p říležitosti

THREATS = hrozby

Podstatou této metody je odhalení a sou časn ě vzájemné porovnání vnit řních silných a sla- bých stránek zkoumaného objektu a možností a hrozeb, které na n ěj p ůsobí zven čí. Smysl UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 11

SWOT analýzy spo čívá v akceptování silných stránek a odstra ňování stránek slabých, čímž se zvyšuje pravd ěpodobnost budoucí realizace p říhodných možností a naopak se omezuje dopad takto pojmenovaných hrozeb.

Formula čně se jedná o jednoduše stylizované, p řesné a pokud možno objektivní, pojmeno- vání vlastních p ředností a slabin a z nich vyplývajících pozitivních a negativních výsledk ů ur čitého vývojového procesu, tj. možností a hrozeb budoucího vývoje. Její úkol je tak jed- noduchý – analyzovat sou časnou a o čekávanou budoucí situaci, ur čit sm ěr rozvoje a najít prost ředky pro dosažení stanoveného cíle. [1]

1.1.2 Komparativní metoda

Studuje odlišnosti i podobnosti r ůzných jev ů, rys ů a proces ů. Z toho se dá usoudit minulý sou časný i budoucí sm ěr vývoje. [7]

V práci se bude srovnávat rozpo čet za poslední 3 roky, a na základ ě p ředpokládaného vý- voje se ur čí, jaké akce si m ůže obec financovat sama, a na které bude žádat dotace.

Komparativní metoda bude také použita p ři srovnání úsp ěšnosti x neúsp ěšnosti při podává- ní žádostí o dotace na projekty, které byly realizované x nerealizované v posledních letech.

1.1.3 Terénní výzkum - rozhovor

Kvalitativní metoda, která zahrnuje sb ěr dat. Není p ři ní rozhodující velikost vzorku. [7]

Metoda rozhovoru (interview) je založena na p římém dotazování, tedy na verbální komu- nikaci výzkumného pracovníka s respondentem nebo s více respondenty. Zp ůsoby užití této metody rozlišujeme podle n ěkolika kriterií. Podle po čtu osob, které se rozhovoru ú častní, rozlišujeme rozhovory individuální (výzkumný pracovník pracuje jenom s jednou osobou) a rozhovory skupinové (nap ř. besedy), kdy se ú častníci vzájemn ě inspirují, dopl ňují, vyja- dřují analogické zkušenosti nebo rozdílné názory, z nichž se často dozvíme více, než p ři rozhovorech individuálních. Získané poznatky je však t ěžší zpracovat, protože n ěkdy mluví více lidí najednou, ská čou si do řeči apod. Základním požadavkem je formulovat otázky tak, aby ovliv ňovaly hypotézu výzkumu - nejde o pouhé sbírání faktů nebo názor ů lidí na ur čité jevy. [10] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 12

2 ZÁKLADNÍ POJMY

2.1 Obecní z řízení

Obec je základní územní samosprávný celek a je vždy sou částí vyššího územního samo- správného celku. Právní základ je vymezen v Ústav ě České republiky - hlava VII. Územní samospráva. Právní postavení obcí upravuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním zřízení), v platném zn ění. [6]

Obec je základní územn ě samosprávné spole čenství ob čan ů. Znaky ur čujícími obec, jakož- to samosprávné spole čenství jsou: územní základ, osobní základ, výkon samosprávy (orgá- ny obce), majetek a hospoda ření s vlastním majetkem . Obce tvo ří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obcemi p řitom z ůstávají ty územní samosprávné celky, které byly obcemi ke dni nabytí ú činnosti zák. č. 128/2000 Sb. Zákon p řiznává obci postavení ve řejnoprávní korporace, která má vlastní majetek, jakož i právní subjektivitu, v právních vztazích m ůže tedy vystupovat vlastním jménem a nést odpov ědnost z nich plynoucí. [1]

2.2 Obec

Obec je ve řejnoprávní korporací, což znamená, že je právnickou osobou, která je zp ůsobilá nabývat práva a povinnosti. Je založená na členství jednotlivých ob čan ů. Obec plní svou činností ve řejné úkoly, hájí ve řejné zájmy definované jejími ob čany. Aby obec mohla své území spravovat a rozvíjet, musí mít k dispozici určité prost ředky. Tedy majetek a pen ěžní prost ředky, které jsou soust řed ěny v jejím rozpo čtu. [6]

Podle zákona má obec právo na samosprávu - úkoly, které sem náleží, tvo ří oblast tzv. samostatné p ůsobnosti. Zasahovat do ní mohou státní orgány a orgány kraj ů, pouze vyža- duje-li to ochrana zákona a zp ůsobem stanoveným zákonem. Samostatná p ůsobnost p řed- stavuje decentralizaci ve řejné správy (trvalé p řenesení na jiný subjekt než stát). [1]

V rámci své samostatnéné p ůsobnosti obec:

1 rozhoduje o zásadních otázkách rozvoje

2 hospoda ří podle vlastního rozpo čtu

3 schvaluje obecn ě závazné vyhlášky vydávané v samostatné p ůsobnosti

4 hospoda ří s vlastním majetkem UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 13

5 zřizuje právnické osoby, organiza ční složky nebo p řísp ěvkové organizace

6 vytvá ří svazky obcí, vstupuje do obchodních spole čností, nadací apod. [11]

Obce mohou p ři výkonu své samostatné p ůsobnosti vzájemn ě spolupracovat. Spolupráce mezi obcemi se uskute čň uje a) na základ ě smlouvy uzav řené ke spln ění konkrétního úkolu, b) na základ ě smlouvy o vytvo ření dobrovolného svazku obcí, c) zakládání právnických osob podle zvláštního zákona dv ěma nebo více obcemi, d) obce mohou spolupracovat s obcemi v jiných státech. [11]

Mimo to m ůže být zákonem sv ěř en obci také výkon státní správy. Pro výkon této tzv. p ů- sobnosti p řenesené platí, že území obce je správním obvodem. Přenesená p ůsobnost je vý- razem dekoncentrace (stát vykonává správu jinými subjekty než orgány státní správy). Ob- ce vydávají v rámci p řenesené p ůsobnosti na řízení obce. [1]

2.2.1 Úloha obcí ve spole čnosti

Obce se utvá řely dlouhodobým vývojem, p řirozenou cestou, jako spole čenství lidí žijících ve stejné oblasti a sdílejících řadu spole čných zájm ů, problém ů a p říležitostí. Obec je nej- nižší územní správní jednotka, v níž se jednotliví ob čané sdružují, a jejím cílem je pe čovat o rozvoj svého území a uspokojovat pot řeby a zájmy obyvatelstva. Aby obce mohly toto své poslání plnit, je nutné vytvo řit jim proto p ředpoklady jednak ve sfé ře legislativní, tzn. přijmout zákony, které zaru čují jejích autonomii a vymezují pravidla pro jejich existenci, ale i ve sfé ře ekonomické, které jim zaru čí autonomii v jejich hospoda ření a umožní jim jejich poslání skute čně realizovat.

Základem demokraticky uspo řádané spole čnosti jsou jednotlivci - ob čané, kte ří mají práv- ním řádem zaru čeny stejná práva a povinnosti. P ři realizaci n ěkterých našich práv a povin- ností je pro nás výhodné vzdát se části svých svobod a delegovat je na vyšší celky (obce, kraje, zem ě, státy, nadnárodní uskupení), které je dokáží realizovat efektivn ěji, než sám jednotlivec. Každá spole čnost si pak vymezuje správní úrovn ě, na n ěž jsou tato práva a povinnosti delegovány. Tyto správní úrovn ě vznikaly na základ ě ur čitého historického vý- voje a stále se toto uspo řádání vyvíjí podle pot řeb dané spole čnosti. [6] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 14

2.3 Rozvoj obce

Obce, aby se mohly rozvíjet a mohly využívat r ůzné dota ční tituly a fondy ČR a EU, musí vypracovávat programy rozvoje v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb. (zákon o obcích) jako dokument st ředn ědobé i dlouhodobé koordinace ve řejných a soukromých aktivit de- mografického, ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území obce. Hlavním smyslem programu je organizace všeobecného rozvoje obce na bázi sla ďo- vání jednotlivých zájm ů tak, aby obec jako celek prosperovala. [1]

Zjednodušen ě se dá říci, že program zahrnuje část analytickou a na ní navazující část stra- tegickou. V analytické části se zpracuje sou časná socioekonomická situace obce, která je zakon čena SWOT analýzou. Následn ě se ve strategické části zpracuje souhrnná vize – cíle- opat ření, které povedou k rozvoji obce. Zakon čí se katalogem konkrétních projekt ů. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 15

3 ROZPO ČET A ROZPO ČTOVÝ VÝHLED

Pro finan ční řízení obcí a m ěst jsou využívány zejména rozpo čtový výhled obce a rozpočet obce. Tyto nástroje jsou užívány zejména proto, aby zajistily efektivnost hospoda ření obce a její dlouhodobé vyrovnané hospoda ření. Pomocí t ěchto nástroj ů jsou jednotlivé činnosti obce plánovány. Jsou jasn ě ur čeny cíle, jichž má být činností obce dosaženo a jejich priority. Těmto činnostem jsou pak p řiřazeny prost ředky k jejich dosažení, je ur čen subjekt, který za jejich dosažení zodpovídá. Pomocí t ěchto nástroj ů jsou jednotlivé cíle napl ňovány a na základ ě informací v nich obsažených je provád ěna pr ůběžná i následná kontrola činnosti obce. Nástroje finan čního řízení mají zajistit transparentnost nakládání s finan čními prost ředky a zachytit dopady činnosti obce na její finan ční pozici. [6]

3.1 Rozpo čet

Územní rozpo čet obce upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpo čtových pravidlech územ- ních rozpo čtů.

Územní rozpo čet je: a) finan ční plán

b) rozpo čtové obdodí je shodné s kalendá řním rokem

c) vychází z rozpo čtového výhledu (st ředn ědobý finan ční plán, zpra- vidla sestavován na 2 – 5 let)

d) m ůže být sestavován jako vyrovnaný, p řebytkový nebo deficitní [8]

3.1.1 Rozpo čtový proces

Státem stanovená činnost finan ční soustavy, spojená se sestavením návrhu ve řejného rozpo čtu, s jeho realizací, pr ůběžnou a následnou kontrolou.

4 fáze rozpo čtového procesu:

1. návrh rozpo čtu

2. schvalování rozpo čtu

3. pln ění rozpo čtu

4. kontrola [8] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 16

3.1.2 Rozpo čtová skladba

Jednotné t říd ění p říjm ů a výdaj ů, které se uplat ňuje v rozpo čtech organiza čních složek stá- tu, p ři sledování pln ění státního rozpo čtu, v rozpo čtech státních fond ů, obcí, kraj ů a dobro- volných svazk ů obcí

Hlediska t říd ění p říjm ů a výdaj ů

[1] odpov ědnostní

[2] druhové

[3] odv ětvové

[4] konsolida ční

Povinné pro všechny rozpo čty ve celé rozpo čtové soustav ě je hledisko druhové. Z tohoto hlediska se t řídí všechny p říjmy a výdaje podle p říjmových a výdajových druh ů do 8 t říd. Třídí jednotlivé operace do 3 základních okruh ů: příjmy, výdaje, financování

(1) třída – da ňové p říjmy

(2) třída – neda ňové p říjmy P ŘÍJMY

(3) třída – kapitálové p říjmy

(4) třída – p řijaté dotace

(5) třída – b ěžné výdaje

(6) třída – kapitálové výdaje VÝDAJE

(7) třída – ostatní výdaje

(8) třída – financování (má zvláštní postavení, zahrnuje návratné p říjmy a výdaje) [8]

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 17

4 DOTACE

Obecn ě se dotací rozumí poskytování pen ěžních prost ředk ů, obvykle bez právního d ůvodu. V užším slova smyslu chápeme dotaci jako poskytnutí prost ředk ů z jednoho ve řejného rozpo čtu do jiného - nižšího ve řejného rozpo čtu (nap ř. ze státního rozpo čtu do rozpo čtu kraje nebo obce), do fond ů, ale též dotace právnickým a fyzickým osobám.

Dotace:

- neú čelové = p říjemce s nimi m ůže voln ě disponovat

- účelové = poskytovatel je ú čelov ě vázán

Správu dotací vykonávají územní finan ční orgány ; správou dotací se zde rozumí pouze kontrola použití ú čelových dotací, dále i návratných finan čních výpomocí, p ůjček a p ří- sp ěvk ů poskytovaných ze státního rozpo čtu České republiky a ze státních fond ů České republiky, a dále výkon správy odvod ů za porušení rozpo čtové kázn ě. Správu dotací v prvé instanci vykonávají finan ční ú řady , avšak pouze ty, jejichž sídlo je v sídle okresu (v hlav- ním m ěstě Praze všechny finan ční ú řady). Při správ ě odvod ů za porušení rozpo čtové kázn ě se postupuje podle zákona o správ ě daní a poplatk ů. [8], [2]

4.1 Legislativa

Nejvýznamn ějším zákonem v oblasti regionální politiky v ČR je zákon č. 248/2000 Sb., o podpo ře regionálního rozvoje, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, který vstoupil v platnost od 1. ledna 2001. Tento zákon stanovuje podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje, s tím související p ů- sobnost správních ú řad ů, kraj ů a obcí a vytvá ří podmínky pro koordinaci a realizaci hospo- dá řské a sociální soudržnosti. [2]

Z hlediska řešení finan čních tok ů v rámci realizace opera čních program ů a jednotných pro- gramových dokument ů bylo usnesením vlády ČR č. 102/2002 ze dne 23. ledna 2002 rozhodnuto o umíst ění platebního orgánu (PA). Ministerstvo financí bylo ur čeno jako jediný platební orgán pro všechny opera ční programy (strukturální fondy) i Fond soudržnosti. Podrobnosti týkající se finan čních tok ů ze strukturálních fond ů byly stanoveny usnesením vlády ČR č. 822/2002 ze dne 28. srpna 2002, k metodice finan čních tok ů a kontroly struk- turálních fond ů a Fondu soudržnosti. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 18

Některé funkce a aktivity však jsou PA delegovány na tzv. platební jednotky z řízené na ministerstvech, která jsou řídícími orgány pro jednotlivé opera ční programy (v p řípad ě OP Rozvoj venkova a multifunk ční zem ědělství platební agentura). Platební jednotky jsou organiza čně odd ěleny od jednotek vykonávajících funkci řídícího orgánu tak, aby byla dostate čně prokázána jejich funk ční nezávislost. [2]

4.2 Dotace z kraj ů

Kraje poskytují dotace obcím na základ ě p ředložených projekt ů k jednotlivým výzvám, které kraje vyhlašují v ur čitých obdobích.

Aktuáln ě vyhlášené výzvy jsou zve řejn ěny na stránkách kraje.

4.3 Dotace z nadací

Obce mohou p ři získávaní pen ěz z dota čních titul ů využívat také peníze z nadací. Nadace vypisují grantový plán, který obsahuje oblasti pomoci, na které se granty vztahují. Podmín- kou pro podání žádosti je, aby obec spl ňovala grantová pravidla, která si nadace ur čí. U takto vypsaných grant ů není vždy podmínkou spolufinancování projektu. Grant m ůže po- krývat celou částku, která bude na danou akci pot řeba.

4.4 Dotace z fond ů EU

Česká republika se řadí mezi chudší státy Evropské unie a v období 2007-2013 m ůže ke zlepšení životní úrovn ě svých obyvatel čerpat z fond ů EU p řibližn ě 26,7 miliard € (cca 775 mld. K č ze strukturálních fond ů EU, v četn ě národního spolufinancování cca 850 mld. Kč. Dalších cca 100 mld. K č je možné čerpat v rámci Spole čné zem ědělské politiky). Pro srovnání: výše rozpo čtu ČR pro rok 2007 je 1 040,8 miliard K č. Podpora z fond ů EU, kterou m ůže Česká republika v období 2007-2013 čerpat, tak odpovídá 74 % státního rozpo čtu ČR roku 2007.

Fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodá řské a sociální soudržnosti Evrop- ské unie, která má za cíl snižování rozdíl ů mezi úrovní rozvoje region ů a členských stát ů EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodn ěných region ů. [9]

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 19

Hlavní podporované oblasti:

P I Doprava a dopravní infrastruktura

P II Regionální rozvoj

P III Životní prost ředí

P IV Pr ůmysl a podnikání

P V Rozvoj lidských zdroj ů a vzd ělávání

P VI Sociální integrace

P VII Cestovní ruch [9]

4.4.1 Priority Spole čenství v letech 2007 – 2013

Cíl 1: Konvergence = podpora r ůstu a tvorby pracovních míst v nejmén ě rozvinutých členských zemích a oblastech

Financován z : Fond soudržnosti, ERDF, ESF

Cíl 2: Regionální konkurenceschopnost a zam ěstnanost = podpora regionálních program ů pro regiony a orgány regionální správy podporující ekonomické zm ěny v pr ůmyslových, m ěstských a venkovských oblastech

Financován z: ERDF, ESF

Cíl 3: Evropská územní spolupráce = podpora harmonického a vyváženého rozvoje na území Unie

Financován z: ERDF [2]

Pro získání pen ěz z jednotlivých fond ů je nutné p ředložit projekty, které mohou p ředkládat obce, kraje, ministerstva, podnikatelé, vlastníci dopravní infrastruktury, neziskové organizace, školy, výzkumná centra a další. Projekty spolufinancované z fond ů EU jsou realizo- vány prost řednictvím tematických a regionálních opera čních program ů. Regionální opera ční programy nepodporují obce do 500 obyvatel.

Centrálním koordinátorem pro využívání fond ů EU v České republice je ministerstvo pro místní rozvoj. [9], [13] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 20

4.4.2 Podpora rozvoje venkova v období 2007 – 2013

Podpora rozvoje venkova není v programovacím období 2007 – 2013 sou částí strukturál- ních fond ů.

V oblasti zem ědělství a venkova fungují 3 fondy, které spravuje ministerstvo zem ědělství:

1. Evropský zem ědělský garan ční fond (EAGF)

2. Evropský zem ědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD)

3. Evropský rybá řský fond (EFF)

Na pomezí venkova a zem ědělství, za jejich hranicemi i nadále p ůsobí nástroje politiky hospodá řské a sociální soudržnosti EU, tj. strukturální fondy. [2]

Na řízení Rady zavedlo dvoustup ňové programování a vykazování, na úrovní strategie rozvoje venkova a programu rozvoje venkova, a také náro čné pr ůběžné hodnocení dopadů programu (strukturální fondy). Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (NSPRV) vychází z hlavních strategických priorit Evropské unie pro léta 2007 - 2013 s důrazem na zvyšování ekonomického r ůstu, vytvá ření nových pracovních p říležitostí a udržitelný eko- nomický rozvoj. NSPRV je realizován prost řednictvím Programu rozvoje venkova (PRV). [12]

V souladu s požadavky EK o maximálním zamezení p řekryv ů mezi jednotlivými programy se Program rozvoje venkova zam ěř uje na podporu malých obcí do 500 obyvatel (výjimkou je podpora vodohospodá řské infrastruktury, kde mohou být p říjemci pomoci obce, resp. konglomerace obcí do 2000 obyvatel). Rozvoj obcí s velikostí nad 500 obyvatel bude zajiš- těn v rámci p říslušných regionálních opera čních program ů. [13]

NSPRV pro obchodí 2007 – 2013 obsahuje následující interven ční osy:

Tab. 1. Alokace finan čních zdroj ů [9]

pr ům. částka pr ům. částka podíl v OSA na rok v mil. na rok v mil. % EURO Kč OSA I 22,39 106,88 3046,08 OSA II 55,20 247,43 7051,76 OSA III 16,93 80,82 2303,37 OSA IV 5,00 22,38 637,83 CELKEM 457,51 13039,04

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 21

1. Osa I: Zlepšení konkurenceschopnosti zem ědělství a lesnictví

Cíl: Vytvo řit silné a dynamické zem ědělsko-potraviná řské odv ětví

Priority: - modernizace, inovace a kvalita

- p řenos znalostí

2. Osa II: Zlepšování životního prost ředí a krajiny

Cíl : Vytvo řit multifunk ční zem ědělské a lesnické systémy prosp ěšné životnímu

prost ředí, p řírod ě a krajin ě

Priority: - biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zem ědělských a lesnických

systém ů s vysokou p řírodní hodnotou a tradi čních zem ědělských krajin

- ochrana vody a p ůdy

- zmír ňování klimatických zm ěn

1. Osa III: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodá řství

venkova

Cíl : Vytvo řit r ůznorodé pracovní p říležitosti a pror ůstové podmínky pro atraktivní

život na venkov ě

Priority: - tvorba pracovních p říležitostí

- podmínky r ůstu a kvalita života na venkov ě

- vzd ělávání a informace

1. Osa IV: Leader

Cíl : Iniciovat vytvá ření a rozvoj místních partnerství a podporovat využití vnit řního

rozvojového potenciálu venkova.

Priority: - zlepšení řízení a mobilizace p řirozeného vnit řního rozvojového

potenciálu venkovských oblastí [9]

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 22

II. PRAKTICKÁ ČÁST

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 23

5 POLOHA A VN ĚJŠÍ VZTAHY

Samostatná katastrální obec Petr ůvka leží mezi m ěsty Slavi čín a Luha čovice v chrán ěné krajinné oblasti Bílé Karpaty v nadmo řské výšce okolo 484 metr ů. Nadmo řská výška nej- vyššího místa je 518 m.

Bílé Karpaty zahrnují zhruba území o rozloze 715 km2. Jde zejména o lesy listnatých po- rost ů. Rozsáhlé jsou i louky s rozptýlenou zelení a bohatstvím rostlinných i živo čišných druhů. Bílé Karpaty tvo ří ve slovensko - moravské oblasti p řirozenou hranici mezi Českou a Slovenskou republikou.

Na západ ě se rozkládá Luha čovické Zálesí s četnými minerálními prameny a nejv ětšími moravskými lázn ěmi Luha čovice. Zálesí leží spolu s láze ňským m ěstem v lesnatém údolí Horní Olšavy (dnes Š ťávnice), na n ěmž je vybudována Luha čovská p řehrada.

Námaha turist ů či jiných návšt ěvník ů, kte ří se do obce dostanou od Luha čovic p řes strmý kopec, horu Ob ětovou, či od Slavi čína p řes Drahanec, je odm ěněna p řekrásnými výhledy na moravsko-slovenské poho ří s vrcholy jako jsou Velká Javo řina (970 m) a Velký Lope- ník (912 m). Rovn ěž severní strana umožní hezký pohled na za čínající poho ří Vizovických vrch ů. [14]

Po čet obyvatel : 334

Katastrální vým ěra : 702 ha

Stát: Česká republika ů Sídlo: Petrůvka Petr vka

Okres: Zlín

Obr. 1. Mapa ČR [16]

Kraj: Zlínský kraj

NUTS II : St řední Morava

NUTS III : Zlínský kraj

Obec s rozší řenou p ůsobností : Luha čovice

Obec s pov ěř eným obecním ú řadem: Slavi čín UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 24

Mikroregion: Mikroregion Jižní Valašsko (Bohuslavice nad Vlá ří, Brumov-Bylnice, Dr- novice, Haluzice, Jest řabí, K řekov, La čnov, Lipová, Lou čka, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Petr ůvka, Pote č, Rokytnice, Rudimov, Slavi čín, Šanov, Štítná nad Vlá ří - Popov, Študlov, Tichov, Újezd, Valašské Klobouky, Valašské P říkazy, Vlachova Lhota, Vlachovi- ce, Vysoké Pole).

Mikroregion Jižní Valašsko je situován v p říhrani ční východní části České republiky. Spa- dá sem celkem 24 obcí z okresu Zlín a 3 obce z okresu Vsetín. Rozprostírá se ve Zlínském kraji, zaujímá rozlohu 352 km 2, na které žije 34 200 obyvatel.

Územní celek sousedí na severozápad ě s vizovickým mikroregionem, v západní části s mikroregionem Luha čovské Zálesí, na jihozápad ě a jihu s uherskobrodskými mikroregiony, na severu s obcemi vsetínského mikroregionu a na východní stran ě a jihovýchod ě se slo- venskými obcemi Tren čínského kraje. Celá státní hranice mezi ČR a SR v okrese Zlín spa- dá do území mikroregionu Jižní Valašsko. Hrani ční čára probíhající mezi katastry obcí Šanov a Študlov je dlouhá p řes 30 km.

Hlavními st ředisky osídlení a zárove ň p řirozenými spádovými centry okolních obcí jsou města Brumov - Bylnice, Slavi čín a Valašské Klobouky. Ostatní sídla jsou menšího vý- znamu.

Mikroregion : Mikroregion Luha čovické Zálesí (Biskupce, B řez ůvky, Dobrkovice, Dolní Lhota, Doubravy, Horní Lhota, H řivín ův Újezd, Ka ňovice, Kelníky, Ludkovice, Luha čovi- ce, Petr ůkva, Podhradí, Pozlovice, Provodov, Sehradice, Slavi čín, Slopné, Velký O řechov). [15]

Území Luha čovského Zálesí se nachází na jihovýchod ě České republiky a je sou částí Zlín- ského kraje. Můžeme ho definovat jako etnografický subregion, ležící na hranicích Valaš- ska, Slovácka a Hané. Luha čovské Zálesí je tak typickou p řechodovou oblastí, ve které se st řetávaly prvky lidové kultury horského typu (Valašsko) s vlivy nížinných oblastí Slovác- ka a Hané. Výsledkem je vznik pozoruhodné lidové kultury s osobitými rysy, která odlišuje Luha čovské Zálesí od jiných etnografických oblastí a která také regionu vtiskla jeho neza- pomenutelný charakter.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 25

Obr. 2. Mapa Luha čovického Zálesí [16]

Mikroregion Luha čovské Zálesí vznikl v roce 1999 a k dnešku zahrnuje celkem 20 obcí. Rozkládá se na území 208 km 2. Populace mikroregionu dosahuje více než 22 tisíc obyvatel, což vytvá ří pr ůměrnou hustotou osídlení 106 obyvatel na km 2. Přirozeným spádovým st řediskem Luha čovské Zálesí jsou Luha čovice.

Euroregion Bílé Karpaty: mikroregiony Luha čovické Zálesí a mikroregion Jižní Valaš- sko jsou členy tohoto euroregionu, který zajiš ťuje p řeshrani ční spolupráci. Všestranný rozvoj p řeshrani čního regionu zahrnující území p ůsobení sdružení Región Biele Karpaty se- sídlem v Tren čín ě a území p ůsobení sdružení Region Bílé Karpaty se sídlem ve Zlín ě. [15], [16], [17], [18]

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 26

6 ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE

Celé katastrální území obce je sou částí Chrán ěné krajinné oblasti Bílé Karpaty.

Oblast životního prost ředí má na starosti odbor ŽP a správy majetku M ěstského ú řadu Sla- vi čín, který je pov ěř eným ú řadem pro obec Petr ůvka. Působí jako orgán státní správy ochrany ŽP.

Obec leží v bezprost řední blízkosti lázní Luha čovic, kde vyv ěrá řada minerálních pramen ů. Ochranné pásmo p řírodních lé čivých zdroj ů lázeňského m ěsta Luha čovice II. stupn ě IIB zasahuje i severozápadní část katastrálního území obce Petr ůvka.

Katastrální území obce Petr ůvka je ve smyslu tzv. „Maltské konvence“ člen ěno na území s archeologickými nálezy.

Na území obce se vyskytuje n ěkolik lokalit aktivních i ostatních sesuv ů vlivem erozi půd vázaných na flyšové horniny. Lokality jsou evidovány v Registru sesuv ů a jiných nebezpe čných svahových deformací.

Na katastrálním území obce Petr ůvka není vymezena žádná lokalita v soustav ě Natura 2000 (pta čí oblasti či evropsky významné lokality). [14], [29]

6.1 Geologie

Území náleží po stránce geologické do Bílých Karpat. Ty pat ří k alpsko-karpatské sousta- vě, tvo ří sou část flyšového pásma Západních Karpat. Geologický podklad je tvo řen zlín- ským souvrstvím ra čanské jednotky magurského flyše. St řídají se zde slínovce a vápnité, převážn ě glaukonitické pískovce vsetínských vrstev (svrchní eocén). P ůdním typem je kambizem typická, na podmá čených místech kambizem pseudoglejová. V p ůdním fondu převládá nezemědělská p ůda nad zem ědělskou. [19]

6.2 Přírodní památka U Petr ůvky

Přírodní památka se nachází v horní části údolního svahu na levém b řehu levostranného přítoku potoka Horní Olšava, asi 0,5 km severn ě od obce Petr ůvka mezi Luha čovicemi a Slavi čínem. Leží v nadmo řské výšce 360 až 400 m, v CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno v r. 1982 jako p řírodní památka. Vým ěra 2,27 ha. Bývalé pastviny s rozptýlenou zelení jsou na severní stran ě ohrani čeny lesem, na východní stran ě b řehovým porostem. Na západní a UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 27

jižní stran ě navazují další louky, v sou časné dob ě v ětšinou neudržované. Jedná se o kraji- ná řsky hodnotné členité a svažité území s výskytem chrán ěných orchidejí "vstava če kuka č- ky" (Orchis morio), zvaný vstava č mužský.

V minulosti bylo území rezervace využito jako obecní pastvina. Na velké části chrán ěného území se vzhledem ke zp ůsobu obhospoda řování v minulých letech vyskytují spole čenstva hnojených luk. Na místech s výskytem orchidejí se zachovala vegetace p řepásaných luk. Přestože botanický pr ůzkum Bílých Karpat za čal již v minulém století, z ůstala oblast Va- lašskokloboucka a Luha čovicka mimo centrum pozornosti v ětšiny botanik ů.

V chrán ěném území U Petr ůvky je zapsáno 196 druh ů. Vyskytující se zde siln ě ohrožené druhy kv ěteny České republiky. [19], [14]

6.2.1 Flóra

V mezofilní lu ční vegetaci se nacházejí roztroušené ke ře jalovce obecného (Juniperus communis), r ůže šípkové (Rosa canina), hlohu obecného (Crataegus laevigata) a javoru babyky (Acer campestre). Vedle b ěžn ějších lu čních druh ů se zde dochovala bohatá populace vstava če obecného (Orchis morio) a hlavinky horské (Traunsteinera globosa). [19]

6.2.2 Fauna

Soustavný pr ůzkum dosud nebyl proveden. I zde však byly zjišt ěny typické lu ční druhy motýl ů Bílých Karpat, tedy modrásek nejmenší (Cupido minimus), soumra čník čáre čkova- ný (Thymelicus lineolus) a b ělásek hrachorový (Leptidea sinapis). Nedaleko p řírodní pa- mátky byl zjišt ěn vzácný čmelák klamavý (Bombus confusus) a dále velice vzácná samo- tá řská v čela Megachile ligniseca. [19]

6.3 Ovzduší

V obci se nenachází v ětší zdroj zne čiš ťování ovzduší. Vytáp ění objekt ů je ekologické - především d řevo, d řevoplyn, el. energie. Vhodné je i využití obnovitelných zdroj ů energií nebo alespo ň jejich kombinace s klasickými zdroji.

Obec má stanoveno, kdy je možné spalovat suché rostlinné materiály. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 28

6.4 Vodstvo

Území je chudé na podzemní vody vzhledem k tém ěř nepropustným horninám karpatského flyše. Pro zdroje lé čivých p řírodních vod vyv ěrajících na sousedních katastrálních územích jsou stanovena ochranná pásma. Do severozápadní části katastrálního území obce Petr ůvka zasahuje ochranné pásmo p řírodních lé čivých zdroj ů Luha čovice II. stupn ě B.

Chrán ěné území U Petr ůvky p ředstavuje horní část údolního svahu až údolního uzáv ěru levého p řítoku Luha čovického potoka s expozicí severovýchod. Chrán ěné území je odvod- ňováno pravostranným p řítokem Š ťávnice, který protéká pod chrán ěným územím. [14], [29]

6.5 Klima

Území spadá do mírn ě teplé oblasti, která je charakterizována pr ůměrnou teplotou v čer- venci 16 až 18 °C, v lednu –2 až –4 °C, s po čtem 30 – 50 letních dn ů. Pr ůměrná ro ční tep- lota činí 7 až 8 °C a pr ůměrný úhrn deš ťových srážek od 550 do 750 mm. [17] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 29

7 HISTORIE A VÝVOJ OBCE

Název obce se pravd ěpodobn ě vytvo řil z p ůvodního Petrova Ves vynecháním dopl ňujícího slova a postupným zdrobn ěním Petrova na Petr ůvku. Vyskytuje se postupn ě n ěkolik variant vzniklých neustálenými pravopisnými kombinacemi psaných vlastních jmen (1523 na vsi Petrouvce, 1551 ves Petrouwku, 1598 Petruwka, 1720 Petrowka, 1846 Petrufka, Petr ůvka). Absence n ěmeckého ekvivalentu sv ědčí o trvale českém charakteru obce.

V písemných pramenech se jméno Petr ůvky poprvé objevuje v souvislosti s jistým panem z Lil če, který se v r. 1449 tituloval také na Petr ůvce. Pravd ěpodobn ě byl jeho potomkem Jan Petrovský z Lil če p řipomínaný v letech 1497-1503 jako zástavní držitel Francovy Lhoty na brumovském panství. Již r. 1511 byl bez majetku, kdo tehdy držel Petr ůvku není z písem- ných pramen ů známo.

Její další osudy m ůžeme sledovat teprve okolo r. 1519, kdy majitel Brumova Michal z Podmanína postoupil d ědi čná práva k držb ě Petr ůvky a pustého Mi řína Burjanovi z Vl čno- va, který je p řipojil k Novému Sv ětlovu. S tímto panstvím sdílela vesnice spole čné osudy až do smrti Ference Šeréniho (asi r. 1621), kdy Nový Sv ětlov p řipadl jeho čty řem synům: Michalovi, Emerichovi, Pavlovi a Gabrielovi. Dva mladší se po smrti Michala a Emericha r. 1633 o d ědictví rozd ělili. Gabriel si ponechal panství Nový Sv ětlov, od kterého Pavel odd ělil a k Luha čovicím natrvalo p řičlenil 9 vesnic: Pozlovice, Řetechov, Pradliska, Pro- vodov, Podhradí, Petr ůvku, Žilín, Kladnou a P řečkovice. Od r. 1633 pat ří Petr ůvka k pan- ství luha čovskému.

Podle lánového rejst říku z let 1669-1671 pat řila Petr ůvka s 16 usedlostmi v rámci luha čov- ského panství ke st ředn ě velkým vesnicím. Do roku 1750 se rozrostla na 27 usedlostí. Zá- rove ň zde fungoval panský dv ůr s vým ěrou 113 m ěř ic; ze šesti dvor ů na luha čovském pan- ství byl druhým nejmenším. V Petr ůvce žilo celkem 202 obyvatel. S luha čovským vel- kostatkem z ůstaly osudy Petr ůvky svázány až do zrušení poddanství v roce 1848. [14] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 30

8 OBYVATELSTVO

Tab. 2. Historický vývoj po čtu obyvatel [14]

ROK 1750 1834 1850 1880 1900 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 PO ČET OBYVATEL 200 327 334 381 376 366 376 331 376 367 358 380

Vývoj po čtu obyvatel

450 400 350 300 po čet obyvatel 250 200 Lineární (po čet 150 obyvatel) 100 50 0

0 4 0 0 0 0 0 1 0 0 1 3 5 0 5 8 97 175 18 18 188 19 1921 193 19 196 1 19 199

Obr. 3. Vývoj po čtu obyvatel 1750 – 1991 [14]

Na základ ě historického vývoje po čtu obyvatel v obci Petr ůvka vyplývá, že od s čítání lidu v roce 1834 se pr ůměrný po čet obyvatel žijících v obci pohybuje kolem 361. Tento pr ůměr je brán z vybraných let od roku 1834 do roku 1991. Výrazn ější pokles obyvatelstva nebyl zaznamenán ani v povále čných letech, protože obec nebyla výrazn ě postižena vále čnými událostmi. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 31

Tab. 3. Ukazatele obyvatelstva [20] rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 muži 175 172 168 165 162 160 165 164 165 ženy 187 182 174 170 165 166 168 170 166 po čet obyvatel 362 354 342 335 327 326 333 334 331 celkem živ ě narozené 1 0 1 0 2 2 2 2 děti po čet zem řelých 2 1 7 1 4 7 0 3 přirozený p ří- -1 -1 -6 -1 -2 -5 2 -1 růstek/úbytek po čet p řist ěho- 1 0 0 0 3 8 11 5 vaných po čet vyst ěho- x 7 9 6 9 4 6 3 vaných migrace -1 -7 -9 -6 -6 4 5 2 celkový p řír ůs- -2 -8 -15 -7 -8 -1 7 1 tek/úbytek po čet s ňatk ů 1 2 2 0 1 2 2 po čet rozvod ů 0 0 0 0 0 0 0 po čet potrat ů 0 0 0 0 0 0 0

po čet obyvatel 1999 - 2007

370

360

350

340 po čet obyvatel 330 Lineární (po čet obyvatel)

320

310

300 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Obr. 4. Vývoj po čtu obyvatel 1999 – 2007 [20]

Z lineární trendové funkce vyplývá, že po čet obyvatel v obci klesá, ale tento ukazatel je zkreslený, nebo ť v roce 2001 byl celkový úbytek obyvatel žijících v obci 15, od té doby však už k tak výrazným pokles ům nedocházelo a v letech 2005, 2006 naopak obyvatel žijí- UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 32

cích v obci přibylo. Z toho se dá usuzovat, že po čet obyvatel bude stagnovat, nebude vý- razn ě kolísat, ba naopak m ůže i r ůst, pokud se bude zvyšovat prestiž lázní Luha čovice a lidé nebudou chtít bydlet p římo v centru, ale rad ěji dají p řednost klidnému bydlení v okolí láze ňského m ěsta. D ůležitým faktorem pro udržení stabilního po čtu obyvatel bude také vytvá ření pracovních míst v obci (p ředevším malé podniky, nebo samostatní živnostníci), zdokonalení technické infrastruktury a p řipravit nové lokality pro výstavbu rodinních dom ů s dobrými inženýrskými sít ěmi.

Tab. 4. Hlavní v ěkové skupiny obyvatelstva [15]

ě Index Stav k V ková skupina Pr ůměrný Pohlaví stá ří věk 31.12.2007 0 - 14 15 - 64 65+ (65+/0-14) Muži 165 10 134 21 41,6 2,1 Ženy 166 13 114 39 45,5 3 Celkem 331 23 248 60 43,6 2,6

Index stá ří, který má hodnotu 2,6, udává, že na 100 osob mladších 15 let p řipadá tém ěř 260 obyvatel starších 65 let. V obci žije více lidí v poproduktivním v ěku než p ředprotuktivním věku. Také pr ůměrný v ěk 43,6 let je vysoký. Obec se řadí do republikového pr ůměru, kdy dochází ke stárnutí populace. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 33

9 BYDLENÍ

Zp ůsob života obyvatel a jejich zam ěstnání bylo podmín ěno p ředevším p řírodními pod- mínkami. Hlavním stavebním materiálem bylo d řevo, stav ělo se však také z nabíjené hlíny. V 19. století se za čaly rozši řovat zd ěné stavby z nepálených cihel a doškovou st řešní kryti- nu za čal nahrazovat šindel. Pro tradi ční architekturu na Luha čovickém Zálesí jsou charak- teristické zejména patrové komory s pavla čí, které stávaly odd ělen ě od obydlí. [16]

Tab. 5. Vývoj po čtu dom ů [14]

rok 1670 1750 1834 1921 1961 1970 1991 1999 po čet domů 25 35 52 56 78 88 94 106

S r ůstem po čtu obyvatel se zvyšoval také po čet dom ů v obci. V sou časnosti je nutné na základ ě urbanistického řešení zajistit proporcionální rozvoj obce jako celku.

Tab. 6. Domovní fond [20]

Domy úhrnem 103 z toho domy obydlené 94 rodinné domy 91 bytové domy 2 domy soukromých osob 88 z úhrnu podle obce, státu 4 obydlených vlastnictví SBD 1 ů dom do 1919 2 domy 1920-1945 9 postavené 1946-1980 52 1981-2001 31

Tab. 7. Velikost a vybavenost byt ů [20]

Domy úhrnem 94 1.II 92 z toho podle pod- 3.IV 1 laží 5+ 0 přípojkou na kanaliza ční sí ť 57 po čet dom ů vyba- vodovodem 94 vených plynem 0 úst ředním topením 82 průměrný po čet 2,97 osob na byt

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 34

Na základ ě údaj ů ze SLDB 2001 vyplývá, že obec není plynofikovaná, a je nutné vybudo- vat kvalitní infrastrukturu. Je však také nutné respektovat, že obec pat ří do CHKO Bílé Karpaty, a proto je zapot řebí situovat zástavbu na základ ě územního plánu, který vychází z platné legislativy a nebude narušovat chráněné území.

Až na dva vícebytové domy je bytový fond obce tvo řen zástavbou rodinných dom ů. Ze sčítání je patrná pom ěrn ě vysoká stabilita obyvatel v území a bohat ě dimenzovaná velikost jednotlivých byt ů. Blízkost Luha čovic, obtížné terénní podmínky pro výstavbu v tomto láze ňském m ěst ě vyvolávají neuspokojenou poptávku po výstavb ě RD. Tato situace m ůže za ur čitých podmínek zp ůsobit zájem o výstavbu RD i v Petr ůvce. Bude tomu tak, ale pouze za p ředpokladu, že jednotlivé lokality v obci budou územn ě i inženýrsky p řipraveny tuto výstavbu p řijmout.

Informace o katastru obce

Katastrální plocha: 702 ha Po čet katastr ů: 1 Po čet částí obce: 1 Stavební ú řad: Městský ú řad Slavi čín Katastrální ú řad pro Zlínský kraj: Katastrální pracovišt ě Zlín [15] . UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 35

10 KULTURA, PAMÁTKY A SPORT

Přírodní krásu chrán ěné krajinné oblasti Bílé Karpaty, ve které obec leží, umoc ňuje vliv významných lidových kultur blízkého Slovácka a Valašska, na jejichž hranici se Petr ůvka nachází. V obci se dodržují tradice - nap říklad fašanková obch ůzka s pochováváním basy, listopadová hodová veselice a prosincové rozsv ěcování váno čního stromu.

10.1 Kultura

V obci se nachází kulturní areál, kde se po řádají místní spole čenské akce. Ob čan ům je k dispozici ve řejná knihovna. Za dalším kulturním vyžitím vyjížd ějí ob čané do Slavi čína, Luha čovic, p řípadn ě Zlína, protože v obci není divadlo ani kino

10.2 Památky

Na území obce se nachází nemovité kulturní památky, které jsou zapsány v Úst ředním se- znamu nemovitých kulturních památek MK ČR:

Socha sv. Floriána: zrustikalizovaná socha řská práce dokládající rozší ření ikonografického typu v 19. století

Socha Immaculaty – P.Marie: kvalitní kamenická práce z roku 1872

Kříž na návsi: dřev ěný k říž, typická ukázka řezbá řské lidové práce [17]

10.3 Sport

Fotbalové h řišt ě – na kterém hraje fotbalový oddíl TJ Sokol Petr ůvka od roku 1970.

Tenisový kurt - V roce 1988 došlo k rozší ření malého h řišt ě, které získalo v ětší rozm ěry pro hrací plochu na tenis a nohejbal. V zimních m ěsících je h řišt ě využíváno také pro brus- lení. Je zde instalováno i osv ětlení, které umož ňuje sportovat i v no čních hodinách.

Lyža řský vlek - Lyža řský vlek se budoval od roku 1985. Jelikož se nachází uprost řed chrá- něného p řírodního útvaru “U Petr ůvky”, musel být pozd ěji p řemíst ěn o n ěkolik stovek met- rů dále. V roce 2000 byla dokon čena stavba lyža řské chaty, ve které mohou návšt ěvníci nalézt p říjemné posezení u krbu s ob čerstvením. Lyža řský vlek je dlouhý p řibližn ě 250 m. Na svahu je instalováno um ělé osv ětlení, takže v p řípad ě zájmu je možné i no ční lyžování. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 36

St řelnice - St řelnice se nachází v blízkosti areálu lyža řského vleku. Obvykle dvakrát za rok se zde konají st řelby, na kterých si m ůžou zájemci vyzkoušet své st řelecké dovednosti. [29]

10.4 Spolky a organizace

Singulární spole čnost - Spole čnost vznikala pravd ěpodobn ě v 50 letech minulého století. Singularisté byli v podstat ě majitelé spole čného zaknihovaného práva na pozemky (lesy), které vrchnost po zrušení roboty r. 1850 p řipsala jednotlivc ům (singularis), nikoli celé obci. Spole čnost p ůsobila až do roku 1958, kdy po založení JZD byla její činnost zásahem státu ukon čena. V roce 1992 bylo rozhodnuto o obnov ě činnosti singulární spole čnosti. Byl ustaven p řípravný výbor. V sou časné dob ě již singulární spole čnost vyvíjí svou pravidel- nou činnost, která spo čívá p ředevším v pé či o lesní hospodá řství.

Sbor dobrovolných hasi čů - Sbor dobrovolných hasi čů p ůsobí v obci od roku 1898. Téhož roku byl sbor řádn ě p řihlášen do Zemské jednoty hasi čské župy v Bojkovicích. Myslivecké sdružení – založené v roce 1951. MS Petr ůvka, které si ponechalo název Su- dinka, v sou časné dob ě hospoda ří a provádí výkon práva myslivosti v pronajaté honitb ě od Honebního spole čenstva Petr ůvka a Les ů České republiky. Tato honitba má vým ěru cca 700 ha a hospoda ří na ní 11 člen ů MS Petr ůvka.

Český svaz žen – členky svazu žen se podílejí a zapojují do činnosti Sboru pro ob čanské záležitosti p ři organizování kulturních a sociálních akcí pro d ěti, mládež a p řestárlé ob čany. Organizují oslavy Dne matek, d ětských dn ů, karneval ů, váno čních ve čírk ů, táborák ů. Pra- videln ě provádí tzv. "zatrhání" p ři svatbách, finan ční prost ředky, které získají, v ěnují d ě- tem na ob čerstvení p ři akcích. Ty, které pracují ve SOZ, se podílejí na blahop řání p ři vý- znamných životních jubileích, organizaci a p říprav ě zlatých svateb a vítání ob čánk ů do života.

Sokol – T ělovýchovná organizace byla založena v roce 1970. [14] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 37

11 INFRASTRUKTURA

11.1 Ob čanské vybavení

I když je obec Petr ůvka malou obcí poskytuje svým obyvatel ům část základní ob čanské vybavenosti. Za ostatními službami musejí ob čané dojížd ět a navšt ěvovat za řízení v blíz- kých obcích.

Základní a mate řská škola se v obci nenachází, obyvatele dojíždí do Slavi čína a Luha čovic. Vyššího vzd ělání se jim pak dostává ve Zlín ě, Uherském Brod ě, Uherském Hradišti a v dalších m ěstech po celé ČR.

Tab. 8. Obyvatelstvo podle stupn ě vzd ělání [20]

Obyvatelstvo 15leté a starší 298 bez vzd ělání 0 základní v č. neukon čeného 86 vyu čení a st ř. odborné bez mat. 127 v tom podle úplné st řední s maturitou 61 stupn ě vzd ělání vyšší odborné a nástavbové 10 vysokoškolské 14 nezjišt ěné vzd ělání 0

Na základ ě údaj ů ze SLDB 2001 vyplývá, že v obci má každý člov ěk ur čitou výši vzd ělání. Převažují lidé s výu čním listem 42,3 %. Dá se však p ředpokládat, že p ři p říštím s čítání bude p řevažovat po čet lidí s maturitou.

Jak již bylo zmín ěno v předchozí kapitole, v obci se nachází místní knihovna, pro kulturní účely slouží Obecní d ům Petr ůvka, pro sport – tenisový kurt, fotbalové h řišt ě, lyža řský vlek. Ostatní kulturní, sportovní, léka řské, sociální a ostatní služby nabízejí okolní obce, především Luha čovice - největší lázn ě na Morav ě.

Prodej smíšeného zboží poskytuje obchod Petrovjanka. V obci je pohostinství EMA.

Poštovní a finan ční služby zajiš ťuje ob čan ům obec Slavi čín – Česká Pošta Slavi čín 763 21.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 38

11.2 Ve řejná správa

Oficiální název: Obecní ú řad Petr ůvka

Kontaktní spojení: Petr ůvka 90, 76321 Slavi čín

IČ: 68731957

Telefon : 577 341 289

Úřední hodiny: St ředa 17 – 18 hod, pátek 17 – 19 hod

Webová stránka: www.obecpetruvka.cz

E-mail: [email protected]

Starosta obce: Pu čalík Josef , Ing.

Místostarosta : Polášková Petra , Ing.

ř Ve ejná správa: Stavební ú řad Městský ú řad Slavi čín Finan ční ú řad Finan ční ú řad Luha čovice Matri ční ú řad Městský ú řad Slavi čín Úřad práce Úřad práce Zlín Katastrální ú řad Katastrální pracovišt ě Zlín OSSZ OSSZ Zlín Živnostenský ú řad Městský ú řad Luha čovice ě Soud a státní zastupitelství Okresní soud ve Zlín Hygienická stanice KHS Zlínského kraje se sídlem ve Zlín ě

[14],[11]

11.3 Technické vybavení

11.3.1 Zásobování plynem

Obec není plynofikována a v katastrálním území není situováno žádné plynárenské za říze- ní.

11.3.2 Slaboproudá za řízení

Telefonizace obce je zajiš ťována p řipojením na ATU Slavi čín. P řipojené vedení je v sou- časné dob ě provedeno zemním kabelem 50p a kapacita je tém ěř vy čerpána. Rozvodná sí ť v UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 39

obci je provedena z ú čast. rozvad ěčů nadzemním vedením záv ěsnými kabely, pouze v mi- nimální mí ře zemními kabely. Telekomunika ční služby (kabelová televize, internet, mobilní telefony) jsou zajiš ťovány operátory (Telefonica O2, T-Mobile, Vodafone, U:fon atd.). V sou časné dob ě z toho d ůvo- du dochází ke zm ěně v po čtu pevných telefonních linek. TV signál: p říjem TV signálu je v obci zajiš ťován p římo z TV vysíla če Valašské Klobou- ky. Program TV Nova p řevad ěč em Slavi čín na druhém kanálu. Je zde též možnost p říjmu digitálního satelitního vysílání individuálními anténami. [29]

11.3.3 Elektrifikace

Veškerá spot řeba el. energie je zajiš ťována z rozvodné soustavy VN 22 kV, napájené z R110/22 kV Slavi čín. Vedení je provedeno na betonových stožárech, resp. na d řev ěných patkových stožárech. V obvodu obce je vedení 22kV provedeno vzdušným vedením k tra- fostanicím. Technický stav odpovídá stá ří vedení a je pr ůběžn ě obnovována rekonstrukce- mi v souladu s požadavky nových odb ěratel ů a rozvoje obce a oblasti. Nad řazené sít ě a za řízení VVN v obci ani v okolí v sou časné dob ě nejsou. Na katastru Petr ůvky je nutno respektovat koridor pro navrhované venkovní vedení VVN 2x110kV Slavi čín – Slušovice. V sou časné dob ě jsou v obci 3 trafostanice, stožárové betonové ve vyhovujícím stavu. U trafostanic je možno zvýšit kapacitu bu ď vým ěnou transformátoru, resp. rekonstrukcí celé trafostanice. Dv ě trafostanice jsou v majetku E.on, jedna je cizí. V obci je k dispozici 900kVA transformovaného výkonu, po navrhované rekonstrukci možno zvýšit až na 1890kVA. Dle urbanistického návrhu rozvoje obce jsou navrženy 2 nové trafostanice. [29]

11.3.4 Odpadové hospodá řství

V obci je provád ěn sb ěr komunálního odpadu v souladu s obecn ě závaznou vyhláškou č.1/2003 o nakládání s komunálním odpadem. Sb ěr komunálního odpadu se provádí do popelnicových nádob 110 l, svoz je zajiš ťován Technickými službami Luhačovice, p.o. na řízenou skládku. Samostatn ě probíhá sb ěr t říd ěného odpadu - plastu, skla, kovu, velko- objemového odpadu a mobilní sb ěr nebezpe čného odpadu. [29] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 40

11.3.5 Kanalizace

Prakticky v celém rozsahu zástavby obce je vybudována sí ť jednotné kanalizace s vyúst ě- ním do místních vodote čí. Jsou do ní zaúst ěny deš ťové vody z vozovek a nemovitostí, splaškové odpadní vody po p řed čišt ění v septicích p ř. žumpách.

Obec se nachází na rozhraní dvou povodí – jednak potoka Kladenka a bezejmenného le- vostranného p řítoku Luha čovického potoka, který je hlavním p řítokem Luha čovické nádr- že.

Technický stav jednotné kanalizace je vcelku vyhovující, nutno však po čítat s opravami a dopln ěním šachet a uli čních vpustí.

Areál bývalého státního statku má vlastní kanalizaci a likvidaci odpadních vod.

V lokalitách p řipravované výstavby bude oddílná kanalizace.

Údaje o kanalizaci

· délka kanalizace je cca 2320 m DN300 – DN500

· 70 % obyvatel je napojeno na ve řejnou kanalizaci [29]

11.3.6 Vodovod

Obec Petr ůvka je zásobena pitnou vodou z ve řejné vodovodní sít ě, která je v majetku a správ ě VaK Zlín a.s. Vodovod má dva zdroje vody:

Místní zdroj Petr ůvka – ležící asi 1 km jižn ě od obce.

Jímací zá řez je sveden do sb ěrné studny u čerpací stanice – 2,5 l.s -1. Toto prameništ ě bylo posíleno vybudováním vrtu hloubky 30 m. Celková vydatnost jímacího území je 0,65 l.s -1. Z ČS je voda čerpána výtla čným řadem do zemního VDJ Petr ůvka 70 m 3 (504,20 –502,20).

Zásobení ze SV Stanovnice (Vlára) – obec je napojena na skupinový vodovod odbo čkou z propoje SV Stanovnice: Slavi čín – Luha čovice. Voda je dopravena do stávající ČS u pra- meništ ě a dále výtlakem do vodojemu 70 m 3.

Vlastní zdroj Petr ůvka je v sou časné dob ě mimo provoz a zásobení obce je řešeno pouze ze skupinového vodovodu Stanovnice. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 41

Rozvodná vodovodní sí ť je zhotovena z litiny DN 80 – 100 dl. 2050 m a pokrývá celé území obce. Pro zásobování výše položených nemovitostí však nevyhovuje výškové umís- tění stávajícího zemního VDJ. P řívodní řad do VDJ má délku 1850 m. [29]

11.4 Doprava

Silni ční doprava: Územím obce prochází silnice II/493 Luha čovice - Petr ůvka – Slavičín. Údržbu silnice provádí Správa a údržba silnic Zlínska, s.r.o.

Autobusová doprava: Hromadná p řeprava osob na území obce je zabezpe čena autobuso- vými linkami. Obec obsluhují autobusové linky ČSAD Vsetín, a.s, které projíždí po silnici II/493 a mají na ní své zastávky. Zastávka Paseky – bez jakéhokoliv vybavení - je situova- ná u zástavby mimo obec. Zastávka v centru obce, s docházkovými vzdálenostmi 300 a 500 m, tj. cca 5-10 minut docházky, které pokrývají celé zastavené území. Zastávka je vybave- na samostatnými pruhy, navazuje na chodníky a má čekárnu.

Železni ční doprava: v obci není železnice, lidé mohou využít železnice v Luha čovicích a Slavi čín ě.

Cyklistická doprava: Obec má vzhledem k terénním konfiguracím vhodné podmínky pouze k provozování místní cyklistické dopravy. Návaznost na Luha čovice respektive na Sla- vi čín je výškov ě zna čně náro čná. Je zpracovaná dokumentace na vybudování cyklotrasy Slavi čín – Nevšová – Petr ůvka – vodní nádrž Luha čovice.

Pěší doprava : kolem cesty v obci se budují chodníky. Spojení s ostatními obcemi chodní- kem, či cyklostezkou není vytvo řeno. Turist ům slouží červená turistická zna čka, která vede do Luhačovic. [14], [29] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 42

12 TRH PRÁCE, NEZAM ĚSTNANOST

Tab. 9. Nezam ěstnanost v daných oblastech za 5 let [26]

% míra nezam ěstnanosti na konci roku: 2004 2005 2006 2007 2008 Luha čovice 10,5 7,5 5,9 4,8 4,1 Petr ůvka 7,1 5,4 6,5 7,7 6 Slavi čín 10,8 8,3 7,6 6 6,1

Tab. 10. Nezam ěstnanost na po čátku roku 2009 [26]

% míra nezam ěstnanosti v roce 2009

leden únor březen Luha čovice 4,6 5 5,2 Petr ůvka 7,7 9,5 10,1 Slavi čín 7,2 8 8,6

Tabulky 9,10 se vztahují k vývoji nezam ěstnanosti. Nezam ěstnanost za p ředešlých 5 let (Tab. 9) v obcích Luha čovice, Petr ůvka a Slavi čín. Obec Petr ůvka je srovnávána v mí ře nezam ěstnanosti s okolními obcemi, které jsou pro tuto oblast významn ější a jsou také po- skytovatelem pracovních míst. Od roku 2004 nezam ěstnanost klesala nejvíce v Luha čovicích. Obec Petr ůvka kolísala v procentu nezam ěstnanosti od 7,7 do 5,4. Dá se říci, že obec Petr ůvka nemá p řiliš vysokou nezam ěstnanost, a neodchyluje se od celorepub- likového pr ůměru.

Avšak krize posledních m ěsíc ů, která zasáhla v podstat ě celý sv ět, zpomaluje r ůst ekonomiky, menší i n ěkteré v ětší firmy propoušt ějí a dochází k nár ůstu nezam ěstnanosti, což můžeme sledovat v měsících leden, únor a b řezen letošního roku (Tab. 10). UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 43

Tab. 11. Ekonomicky aktivní dle odv ětví [20]

Obyvatelstvo celkem 350 Ekonomicky aktivní celkem 168 Zem ědělství, lesnictví, rybolov 7 pr ůmysl 71 z toho stavebnictví 21 podle od- obchod,opravy motor. vozidel 6 větví doprava, pošty a telekomunikace 8 ve řejná správa, obrana, soc. zabez. 9 školství, zdravot., veter. a soc. činn. 15

Z Tab. 11, která vychází ze SLDB 2001 vyplývá, že nejvíce lidí obce pracuje v pr ůmyslu, výrazný podíl pracujících je také ve stavebnictví.

Za prací vyjíždí p řevážná část obyvatel, v obci jsou jen drobní podnikatelé, kte ří podnikají sami nebo zam ěstnávají jen malý po čet zam ěstnanc ů. Lidé za prací vyjížd ějí p řevážn ě v rámci okresu. Po vstupu do Evropské unie se zde naskýtají nové pracovní p říležitosti v zahrani čí, p ředevším pro mladé lidi, kte ří často vyjížd ějí strávit n ějaký čas mimo hranice zem ě, za ú čelem získání nových zkušeností, zdokonalení jazyka a možnosti vyššího výd ěl- ku než v naší zemi.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 44

13 ZEM ĚDĚLSTVÍ A PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY

Tab. 12. Skladba pozemk ů [15]

Celková vým ěra pozemku (ha) 702 Lesní p ůda (ha) 360 Louky (ha) 0 Orná p ůda (ha) 54 Ostatní plochy (ha) 72 Ovocné sady (ha) 0 Vinice (ha) 0 Vodní plochy (ha) 3 Zahrady (ha) 6 Zastav ěné plochy (ha) 7 Zem ědělská p ůda (ha) 260 Trvalé travní porosty (ha) 201

složení pozemk ů

Lesní p ůda (ha) Louky (ha) Orná p ůda (ha) Ostatní plochy (ha) Ovocné sady (ha) Vinice (ha) Vodní plochy (ha) Zahrady (ha) Zastav ěné plochy (ha) Zem ědělská p ůda (ha) Trvalé travní porosty (ha)

Obr. 5. Druhy pozemk ů [15]

V obci se nenachází zem ědělské družstvo. Ve skladb ě pozemk ů p řevažuje lesní půda, jde převážn ě o smíšené lesy. Významný podíl má také zem ědělská p ůda. Plochy zem ědělské se obvykle samostatn ě vymezují za ú čelem zajišt ění podmínek pro p řevažující zem ědělské využití. Zem ědělské pozemky zahrnují oblasti zem ědělského p ůdního fondu, pozemky sta- veb, za řízení a jiných opat ření pro zem ědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. P ředpokládá se využití n ěkterých částí zem ědělské p ůdy k výstavb ě RD, ale musí být dodržen ÚSES, a výstavba musí být situována ve vzdálenosti 50 m od lesa.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 45

Jelikož se jedná o malou obec, nenachází se zde velký podnikatelský subjekt. Mezi drobné podnikatele pat ří:

Petrovjanka – prodejna smíšeného zboží

Čalounictví Čak – výroba, opravy a prodej čaloun ěného nábytku

Trafika Luna – noviny, tabák a drobné zboží

Elzamm – prodej, instalace, servis výpo četní, telekomunika ční, mobilní a zabezpe čovací techniky a služeb

DP – Truhlá řství a výroba nábytku – obývací st ěny, kancelá řský nábytek, kuchyn ě, d ět- ské a bytové dopl ňky

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 46

14 CESTOVNÍ RUCH A REKREACE

Z hlediska cestovního ruchu je možné na Petr ůvce navštívit n ěkteré lokality.

Památky obce:

- Socha sv. Floriána

- Socha Immaculaty – P. Marie

- Kříž na návsi

Sportovní za řízení

- Fotbalové h řišt ě

- Tenisový kurt

- Lyža řský vlek

- St řelnice

Přírodní památka

„U Petr ůvky“ s výskytem chrán ěných orchidejí "vstava če kuka čky" (Orchis morio), zvaný vstava č mužský.

Akce v obci

V obci se dodržují místní tradice jako fašanky, rozsv ěcování váno čního stromu, hody.

Územím obce neprochází žádná cyklostezka, v lese je vyzna čená červená turistická zna čka, která vede do Luha čovic. Obec má vzhledem k terénním podmínkám vhodné podmínky pouze k provozování místní cyklistické dopravy. Návaznost na Luha čovice respektive na Slavi čín je výškov ě zna čně náro čná. Další turistické a cykloturistické stezky se nacházejí v blízkém okolí obce, zde lidé mohou využít možnosti ubytování a zhlédnutí dalších pamá- tek. [29] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 47

15 FINANCOVÁNÍ

Tab. 13. Rozpo čet 2006 [30]

da ňové p říjmy 2 163 232 neda ňové p říjmy 426 826 kapitálové p říjmy 0 přijaté dotace 400 254 příjmy celkem 2 990 312 běžné výdaje 2 318 881 kapitálové výdaje 506 210 výdaje celkem 2 825 091 rozdíl 165 221

Tab. 14. Rozpo čet 2007 [30]

da ňové p říjmy 2 359 907 neda ňové p říjmy 46 530 kapitálové p říjmy 5 682 přijaté dotace 144 819 financování 40 000 příjmy celkem 2 596 938 běžné výdaje 1 961 757 kapitálové výdaje 159 090 výdaje celkem 2 120 847 rozdíl 476 091

V roce 2006 a 2007 obec hospoda řila s přebytkem (v r. 2006 165 221, a v r. 2007 476 091,- ). Nejv ětší položku z příjm ů tvo ří da ňové p říjmy, ve kterých je nejvyšším p říjmem DPH, které zaujímá p řibližn ě 35% da ňových p říjm ů v těchto dvou letech. Zna čnou část da ňových příjm ů tvo ří da ň z příjm ů právnických osob a da ň z příjm ů fyzických osob ze závislé čin- nosti.

Neda ňové p říjmy v roce 2006 tvo řily 14 % z celkových p říjm ů – byly to především p říjmy za poskytování služeb a výrobk ů v lesním hospodá řství. Avšak v roce 2007 zaujímaly v příjmech jen nepatrnou část a to se o čekává i v následujících letech.

Kapitálové p říjmy obec v roce 2006 nem ěla, v roce 2007 byly malé, z toho vyplývá, že obec neprodává sv ůj majetek, nep řijímá úv ěrů a dlouhodobé p ůjčky, nevydává obligace, neobchoduje s akciemi.

Přijaté transfery – jedná se p ředevším o neinvesti ční dotace z kraje. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 48

Z hlediska výdaj ů má obec p ředevším b ěžné výdaje. Vysoký podíl výdaj ů p ředstavuje čin- nost místní správy, je to tém ěř 50 % všech výdaj ů. Ostatní výdaje tvo ří p ředevším výstavba chodník ů, komunální hospodá řství.

Tab. 15. Schválený rozpo čet 2008 [30]

da ňové p říjmy 2 758 000 neda ňové p říjmy 78 000 kapitálové p říjmy 8 000 přijaté dotace 8 000 financování 428 000 příjmy celkem 3 280 000 výdaje celkem 3 280 000 rozdíl 0

Záv ěre čný ú čet za rok 2008 bude vyhotoven na konci kv ětna roku 2009. Vychází se proto ze schváleného rozpo čtu. P říjmy jsou obdobné jako v předchozích letech, kdy nejv ětší část tvo řily da ňové p říjmy (z toho nejvíce DPH). Zbylé položky p říjm ů se výrazn ě neliší od předchozího roku. Jen v položce financování se po čítá s hospoda řením s prost ředky, které vznikly jako p řebytky v letech 2006 a 2007. Ve výdajích se po čítá hlavn ě s rozši řováním chodník ů, rekonstrukcí soch, výdaji na územní rozvoj.

V pr ůběhu roku 2008 došlo k několika zm ěnám v rozpo čtu a to p ředevším z pohledu p řija- tých dotací, což ovlivnilo výši p říjm ů a také výši výdaj ů. V obci se vystavily nové chodní- ky, opravil se dopravní automobil a nakoupily se ochranné pom ůcky pro SDH Petr ůvka, restaurovaly se sochy. Na tyto akce dostala obec dotace z kraje (p řibližn ě 400 000,- na chodníky a pro SDH) a z ministerstva kultury (45 000,- na restaurování soch) z programu podpory obnovy nemovitých kulturních památek.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 49

Tab. 16. Schválený rozpo čet 2009 [30]

da ńové p říjmy 2 855 000 neda ňové p říjmy 187 000 kapitálové p říjmy 8 000 přijaté dotace 2 655 000 financování -1 738 000 příjmy celkem 3 967 000 výdaje celkem 3 967 000 rozdíl 0

Rozpo čet v roce 2009 ovlivní p ředevším p ředpokládané investice do d ětského h řišt ě, oprava p řilehlých chodník ů a další drobné akce. Aby mohla obec tyto projekty realizovat, bude pot řebovat finan ční spoluú čast. V roce 2009 budou p říjmem do rozpo čtu také dotace od MZE ze Státního zem ědělského interven čního fondu z Programu obnovy venkova, který činí p řibližn ě 2,2 mil K č - v roce 2007 byla podána žádost na regeneraci centra – ta obsa- hovala opravu a vybudování chodník ů, 1 zastávky, mobiliá ře (4 lave čky, 2 informa ční ta- bule, 2 ve řejné sv ětla), asfaltovou plochu (mimo parkovišt ě), opravu zídek u silnice. V roce 2008 byla žádost schválena a realizován projekt, který byl následn ě zkontrolován. Dotace byla fyzicky p řijata v únoru 2009.

Výdaje obce Petr ůvka v letech 2006 až 2009

4,50 4,00 ]

č 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 suma[milion K 0,50 0,00 2006 2007 2008 2009 rok

Obr. 6. Výdaje obce Petr ůvka 2006- 2009 [30]

Při pohledu na výši výdaj ů, vyplývá, že nejvyšší výdaje by m ěly být v letošním roce tedy 2009 (to je však na základ ě schváleného rozpo čtu, velkou roli bude hrát výše dotací, které obec obdrží na své zamýšlené zám ěry, od toho se pak bude vyvozovat skute čná výše výda- UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 50

jů). Nejnižší výdaje m ěla obec v roce 2007, kdy se neuskute čnila v obci žádná v ětší investice. V roce 2008 obec investovala do výstavby chodník ů, vybavení sboru dobrovolných hasičů a také se podílela na restauraci soch ( část pen ěz získala z fond ů EU).

Obec vynakládá prost ředky p ředevším ze svých zdroj ů, protože se jedná o malou obec, pro kterou je složité získávat zdroje jak z fond ů EU, tak i s úv ěry od bank, protože pat ří k rizikovým klient ům, co se tý če splátky úv ěru. P ři získávání pen ěz z fond ů EU je pro malé obce do 500 obyvatel nejzajímav ější Program rozvoje venkova, který řídí Ministerstvo ze- mědělství, jenž je financován z Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) - nepat ří mezi strukturální fondy. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 51

16 SWOT ANALÝZY

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

výhodná poloha z pohledu vzdálenosti k izolace celého regionu od vnitrostátní a láze ňskému m ěstu Luha čovice mezinárodní dálni ční sít ě území obce náleží do CHKO Bílé Karpaty s nelze realizovat vybrané projekty vlivem přírodní památkou „U Petr ůvky“ CHKO Bílé Karpaty geografická poloha k centr ům turismu nár ůst vytáp ění lokálními topidly v rodin- (Uherský Brod, Luhačovice, Zlín, Uherské ných domech neekologickými palivy Hradiště, Tren čín)

vzájemná spolupráce a pomoc s obcemi erozní ohrožení zem ědělského p ůdního v rámci mikroregionu Jižní Valašsko a Lu- fondu vlivem melorizace v minulých letech ha čovické Zálesí vysoká spot řeba elektrické energie p ři vytá- sou část mikroregionu Luha čovické Zálesí, pění domácností vlivem chyb ějící plynofi- Jižní Valašsko a euroregionu Bílé Karpaty kace dochované bohaté kulturní tradice neuspokojivé ob čanské vybavení

fungující spolky chybí místo pro volno časové aktivity d ětí

obtížný p řístup k finan čním zdroj ům a fi- zapojování ob čan ů do sportovních a kultur- nan čním zárukám s nízkými úrokovými ních aktivit sazbami

nabídka volno časových aktivit (lyža řský snížení schopnosti spolufinancování projek- vlek, h řišt ě, tenisový kurt, spole čenský tů z program ů EU dům)

získávání finan čních prost ředk ů z fond ů není vybudována plynofika ční sí ť v obci Evropské unie v rámci mikroregion ů.

volné plochy pro výstavbu nových rodin- nedostate čné zabezpe čení čišt ění odpadních ných dom ů vod

nový územní plán obec není napojena na ČOV dostate čné telekomunika ční zabezpe čení, dobré pokrytí signálem, bezdrátové pokrytí nár ůst produkce komunálního odpadu internetem

nevyhovující stav části stávajících vodo- přehledné internetové stránky obce vodní sít ě

zásobování pitnou vodou z ve řejného vodo- část chodník ů je v nevyhovujícím stavu vodu UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 52

jednotná kanaliza ční sí ť nevyužitý potenciál cestovního ruchu přítomnost železni ční trati ve Slavi čín ě a Luha čovicích s možností osobní i nákladní nedostatek autobusových spoj ů o víkendech přepravy se zajišt ěním spojení se Sloven- a svátcích skou republikou

využití krajiny a lesního území pro turistiku vyšší podíl obyvatelstva v poproduktivním a rekreaci věku než obyvatel v předproduktivním v ěku

blízkost hranice se Slovenskou republikou stárnoucí bytový fond omezené interní finan ční zdroje obce pro zajišt ěn sb ěr a t říd ěn odpad ů realizaci v ětších projekt ů drobní podnikatelé

čisté životní prost ředí

příjemné a klidné místo pro bydlení

PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ

nabídka nových pracovních míst v oblasti nemožnost realizovat n ěkteré projekty terciéru s rozvojem láze ňských služeb z důvodu CHKO Bílé Karpaty st řety zájm ů hospodá řského rozvoje a přeshrani ční spolupráce ochrany životního prost ředí podpora cestovního ruchu a rekreace v ob- omezení intenzivního zp ůsobu obd ělávání lasti turistiky, cykloturistiky a agroturistiky zem ědělské p ůdy přítomnost nejv ětších moravských lázní s snižování podílu p ředproduktivní složky kompletní láze ňskou a ubytovací infrastruk- obyvatelstva a nar ůstající složka obyvatel- turou stva v poproduktivním v ěku

vytvo ření podmínek pro místní malé podni- odliv vzd ělaného obyvatelstva za lepšími ky pracovními podmínkami možnosti venkovské turistiky ve vazb ě na chybí napojení na významn ější dopravní sí ť územn ě specifické atraktivity nedostatek kvalitní infrastruktury pro drob- využití krajiny pro turistiku a rekreaci né a malé podnikání

využívání obnovitelných zdroj ů energie respektování ochranných pásem

dobudování a modernizace vodovodní, ka- neekologické nakládání s odpady naliza ční a plynofika ční sít ě

údržba a modernizace stávající technické stárnutí domovního a bytového fondu infrastruktury UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 53

existence zdroj ů surovin, p ředevším sta- nár ůst vytáp ění lokálními topidly v rodin- vebních hmot (d řeva) ných domech neekologickými palivy získávání dota čních zdroj ů nedostate čná pé če o ve řejnou zele ň napojení obce na sí ť cyklostezek vyjíž ďka obyvatel za prací zkvalitn ění nabídky volno časových aktivit

Přestože je obec Petr ůvka malou obci, disponuje n ěkolika silnými stránkami. Mezi nejd ů- ležit ější ur čit ě pat ří poloha obce, která je situována nedaleko významného láze ňského m ěs- ta Luha čovice. Významné je pro obec také to, že spadá do CHKO Bílé Karpaty, to však na druhou stranu m ůže p ředstavovat také slabou stánku, jelikož obec nem ůže zrealizovat všechny projekty, a musí respektovat ochranu p řírody a jednat na základ ě dané legislativy. To je také jednou z překážek, pro č obec není plynofikovaná. Realizace tohoto projektu by byla velmi nákladná, protože trasa pro plynofikaci by musela mít hodn ě „kli ček“, aby neza- sahovala do CHKO. K dalším slabinám pat ří také chyb ějící d ětské h řišt ě pro volno časové aktivity.

Z příležitostí, které se obci nabízejí, to jsou p ředevším možnosti pro využití krajiny jako potenciálu pro turistiku a rekreaci, s tím je také spojena možnost napojení obce na sí ť cyklostezek a zahrani ční spolupráci. K ohrožení pat ří, jak už bylo zmi ňováno ve slabých strán- kách CHKO, které omezuje obec p ři vytvá ření projekt ů, a také chyb ějící napojení na vý- znamnou silni ční sí ť, což m ůže v budoucnu znamenat odliv obyvatelstva, p ředevším za lepšími pracovními podmínkami.

16.1 Oblasti rozvoje

Obec Petr ůvka má vymezeny pro období 2007 – 2013 z vlastního „programu obnovy vesnice“ 3 okruhy, na které by se cht ěla zam ěř it

a) Akce k zachování, obnov ě a udržování venkovské zástavby, ve řejných prostranství, zkvalitn ění ob čanské vybavenosti a technické infrastruktury

b) Akce kulturní a sportovní

c) Akce zam ěř ené na zvýšení po čtu obyvatel

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 54

a) Akce k zachování, obnov ě a udržování venkovské zástavby, ve řejných prostranství, zkvalitn ění ob čanské vybavenosti a technické infrastruktury:

- p říprava studie na snížení náklad ů na provoz obecních dom ů č.p. 39 a 90

- výstavba nové autobusové čekárny na návsi

- p říprava a zpracování konceptu Územního plánu obce Petr ůkva

- regenerace centra obce Petr ůvka (chodníky, ve řejné osv ětlení, zele ň)

- postupná rekonstrukce chodník ů v ro čních etapách

- postupná rekonstrukce místních komunikací

- vybudování místní komunikace (chodníku) k místní části zvané „Paseky“

- čišt ění kanaliza čních stok

- p říprava studie na systém odkanalizování b) Akce kulturní a sportovní:

- údržba nemovitých kulturních památek

- podpora kulturních aktivit a akcí v obci

- p říprava technické studie k rekonstrukci lyža řského vleku

- rekonstrukce víceú čelového h řišt ě

- výstavba d ětského h řišt ě

- využití budovy č. 39 k dalším kulturním a sportovním aktivitám

- údržba stávajícího kulturn ě-sportovního areálu

- pokra čování ve spolupráci s místními ob čanskými sdruženími a spolky c) Akce zam ěř ené na zvýšení po čtu obyvatel:

- poskytování p řísp ěvk ů p ři narození dít ěte

- dialog s majiteli stavebních pozemk ů a možnosti jejich prodeje k výstavb ě nových dom ů

- hledání investor ů pro další výstavbu rodinných dom ů v obci UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 55

Tab. 17. Žádosti o datace od roku 2006 v obci Petr ůvka [30]

Výše žádosti o Celkový rozpo čet Souhrn dotaci (= p řid ě- akce lené dotace) celkový po čet žádostí o dotaci 14 celkový po čet schválených dotací 8 nerozhodnuto 3 % úsp ěšnosti 72,73% celková výše projekt ů realizovaných s 4 273 229 K č pomocí dotace celková výše p řid ělených dotací 3 381 752 K č

Celkový p řehled dotací od roku 2006 viz PŘÍLOHA P I

Obec Petr ůvka podala od roku 2006 celkem 14 žádostí o dotaci, z úsp ěšnosti tém ěř 73 %. Jednotlivé projekty obec spolufinancuje (minimální částka, kterou obec musí p řisp ět je vždy stanovena v aktuáln ě vyhlášené výzv ě). Obec Petr ůvka je malou obcí, proto nem ůže žádat o dotace z regionálních opera čních program ů – žádosti mohou podávat jen obce s po čtem obyvatel 500 a více. Obec Petr ůvka proto podává žádosti p ředevším na Zlínský kraj - obdržela dotace na územní plán 218 tis. K č, na chodníky 330 tis. K č na opravu hasi č- ského auta a nákup ochranných pom ůcek pro sbor dobrovolných hasi čů 138 tis. K č. Obec podávala žádosti o dotace také na jednotlivá ministerstva. P ři restaurování soch to bylo MK, které poskytlo částku 50,5 tis. K č (v rámci programu Obnova kulturních památek prost řednictvím obcí s rozšířenou p ůsobností), na regeneraci centra byla p řijata dotace od MZE 2,6 mil. K č. (v rámci programu Podpora rozvoje venkova). Při hledání dota čních zdroj ů je možné vyu- žít také nadace, proto v roce 2008 byla podána žádost v rámci projektu Oranžové h řišt ě k Nadaci ČEZ, projekt ale nebyl schválen. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 56

17 PROJEKT D ĚTSKÉ H ŘIŠT Ě

Pro rok 2009 je prioritní pro obec Petr ůvka, vybudování d ětského h řišt ě. Myšlenky a ná- vrhy d ětí na stavbu d ětského h řišt ě byly s rodi či projednány na pravidelném setkání s ob čany obce konaném dne 18. 7. 2008. Na tomto setkání byl diskutován p ředevším zá- měr, nutnosti výstavby d ětského h řišt ě a místo, kde by m ělo d ětské h řišt ě být umíst ěno .

Na tento projekt byly poslány 3 žádosti na MMR, Nadaci D ěti – kultura- sport, a Nadaci ČEZ.

Každá žádost (projekt) má své specifika. Liší se částkou, o kterou obec žádá v jednotlivých projektech, dále jsou to jednotlivé požadavky, které si poskytovatelé dotací vyžadují. Co je však spole čné je - cíl projektu, cílová skupina a umíst ění h řišt ě.

Cíle projektu

• zajišt ění možnosti každodenní rekreace s maximálním vyžitím pro obyvatele a d ěti obce, návšt ěvníky, turisty

• zlepšení neuspokojivé nabídky ob čanské vybavenosti pro rodiny s dětmi

• zlepšení podmínek pro volno časové aktivity d ětí

• zajišt ění bezpe čnosti, tak aby nedošlo k úraz ům a poškození zdraví hrajících si d ětí, hrací prvky podle ČSN EN 1176

• zapojení d ětí do p řípravy a realizace d ětského h řišt ě, pomoc p ři výb ěru jednotlivých prvk ů v areálu a také pomoc p ři lokaci h řišt ě, pomoc rodi čů p ři výb ěru prvk ů

• vytvo ření kompaktního areálu pro d ěti a mládež, který bude p ůsobit jako sociáln ě preventivní produkt a bude v souladu s bezpe čnostními standardy a bude poskyto- vat prost ředí pro obcí vítané a žádoucí aktivity (nové d ětské h řišt ě by sousedilo s fotbalovým travnatým h řištěm, nedaleko h řišt ě se nachází rovn ěž spole čensko- kulturní areál)

Cílová skupina

Zám ěrem je vybudování d ětského h řišt ě, které bude využitelné pro d ěti r ůzných v ěkových skupin od nejmenších až po mládež. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 57

Pro pokrytí tohoto v ěkového rozp ětí budou pro stavbu d ětského h řišt ě navrženy herní prvky, které jsou ur čeny pro nejmenší d ěti od 3 let a zárove ň také herní prvky ur čené pro starší děti od 5 do 12 let.

Umíst ění h řišt ě

Pro stavbu nového d ětského h řišt ě se nabízelo jen málo volných ploch v obci. O kone čném výb ěru plochy se diskutovalo i s ob čany, rodi či d ětí.

Nakonec pro výstavbu d ětského h řišt ě byla vytipována část zahrady obecního domu č.p. 90, který je v sou časné dob ě sídlem obecního ú řadu. Tato budova v minulosti sloužila jako budova mate řské školy a na vytipovaném prostoru zahrady se d ětské h řišt ě již nachá- zelo. Po zániku mate řské školy však toto h řišt ě nebylo dále udržováno, nespl ňovalo poža- dované normy (prvky byly nebezpe čné a nevhodné) a proto nebylo možné je využít. V lo ňském roce došlo k odstran ění zastaralých prvk ů z dané plochy. V sou časné dob ě je plocha volná a je p řipravena pro p řípadnou budoucí výstavbu nového d ětského h řišt ě. Daná lokalita leží v t ěsné blízkosti fotbalového h řišt ě a tak by mohlo dojít k vzájemnému propo- jení t ěchto h řiš ť. To by bylo výhodné zejména p ři fotbalových utkáních, jež jsou pravideln ě navšt ěvována hojným po čtem maminek s malými d ětmi a které by tak m ěly možnost využít dětského h řišt ě.

3 projekty pro stavbu d ětského h řišt ě:

17.1 Máme si kde hrát - MMR

Žádost o dotaci v rámci programu Podpora obnovy venkova, realizované Ministerstvem pro místní rozvoj.

Dota ční titul č. 2 - Podpora zapojení d ětí a mládež do komunitního života v obci (podpora je poskytována obcím do 3 tis. obyvatel až do výše 70 % skute čně vynaložených ná- klad ů, dolní limit dotace 50 tis. – horní limit dotace 300 tis.

Název akce: Máme si kde hrát

Náklady akce celkem: 391.000,-

Požadovaná dotace: 273.000,-

Vlastní zdroje: 118.000,- UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 58

17.2 Oranžové h řišt ě

Žádost o dotaci v rámci projektu Oranžové h řišt ě, s podprogramem d ětské h řišt ě, realizo- vané Nadací ČEZ.

Nadace poskytuje nada ční p řísp ěvky v souladu s obecn ě prosp ěšným ú čelem, k n ěmuž byla zřízena zejména v oblastech rozvoje duchovních hodnot, v ědy, vzd ělání, sportu, ochrany lidského zdraví, lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrany kulturních pa- mátek a životního prost ředí. Nada ční p řísp ěvek je ur čen právnickým osobám a o jeho ud ě- lení rozhoduje správní rada nadace na základ ě posouzení žádostí.

Název akce: Oranžové h řišt ě

Náklady akce celkem: 380.000,-

Požadovaná dotace: 300.000,-

Vlastní zdroje: 80.000,-

17.3 Grant sportovní

Žádost o dotaci v rámci projektu Sportovní grant, realizované Nadací D ěti – kultura – sport.

Posláním Nadace D ěti - kultura - sport je podpora projekt ů, které p řispívají ke zdravému vývoji d ětí a mládeže a k jejich lepšímu duševnímu i t ělesnému rozvoji. Nadace D ěti - kultura - sport rovn ěž podporuje projekty vedoucí p římo nebo nep římo ke zlepšení r ůzných druh ů komunikace u t ěch skupin d ětí a mládeže, které mohou být ve spole čnosti jakýmko- liv zp ůsobem znevýhodn ěny.

Žádost o sportovní grant m ůže p ředložit: sportovní organizace, sportovní oddíly, sportovní jednoty, neziskové organizace, p řísp ěvkové organizace, ob čanská p řípadn ě jiná sdružení, fyzické osoby, m ěstské a obecní ú řady v celém Zlínském kraji.

Jednotlivé projekty posuzuje odborná komise.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 59

Název akce: Oranžové h řišt ě

Náklady akce celkem: 50.000,-

Požadovaná dotace: 50.000,-

Vlastní zdroje: -

Ukázka projektu viz PŘÍLOHA P II

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 60

18 OSTATNÍ PROJEKTY

Větší projekty, které obec p ředpokládá realizovat do konce programového období 2013.

Název projektu : Předlažba chodník ů v obci a oprava p řilehlých prostranství

Charakteristika : V obci se pravideln ě obnovují chodníky ve špatném stavu a budují nové tak, aby byla zajišt ěna bezpe čnost ob čan ů p řed silni ční dopravou.

Zadavatel: Obec Petr ůvka

Termín: 2009 - 2010

Předpokládané náklady: 600.000,-

Financování: obec Petr ůvka, Zlínský kraj

Cílová skupina: ob čané obce, turisté

Název projektu : Vybudování multifunk čního sportovního h řišt ě

Charakteristika : Vybudování multifunk čního sportovního h řišt ě p řestavbou stávajícího betonového h řišt ě (ur čeno na tenis, v zim ě možnost bruslení). Nové multifunk ční h řišt ě by m ělo nabídnout sportovní využití pro r ůzné sportovní aktivity.

Zadavatel: Obec Petr ůvka

Termín: 2010 - 2013

Předpokládané náklady: 1.900.000,-

Financování: obec Petr ůvka, Zlínský kraj, Nadace,

MZE – v rámci Programu rozvoje venkova Osa III.

Cílová skupina: ob čané obce

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 61

Název projektu : Rekonstrukce a zateplení kulturn ě-spole čenské budovy č.p. 39

Charakteristika : Rekonstrukce, zateplení, vým ěna oken budovy č. p. 39, která slouží činnosti místního obecního ú řadu, a činnosti knihovy. V minulosti byl objekt využit jako mate řská škola. Po rekonstrukci je možnost využít budovu k více ú čel ům.

Zadavatel: Obec Petr ůvka

Termín: 2010 - 2013

Předpokládané náklady: 3.500.000,-

Financování: obec Petr ůvka, Zlínský kraj, MMR – Podpora regionálního

rozvoje, MZE – Program rozvoje venkova, MŽP - SFŽP

Cílová skupina: ob čané obce

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 62

ZÁV ĚR

V bakalá řské práci jsem se zabývala možnostmi získání dotací pro projekty realizované v obci Petr ůvka. Zam ěř ila jsem se p ředevším na 1 projekt – vybudování d ětského h řišt ě, pro které jsem zpracovala ve spolupráci s místostarostkou obce Petr ůvka, Petrou Poláško- vou, konkrétní žádosti o dotace, které byly následně podány na místa jejich určení. Dále jsem vybrala 3 projekty a navrhla varianty, kde by bylo možné žádat o dotace.

K tomu, abych vypracovala dané projekty, jsem se musela nejd říve seznámit se základními pojmy a danou problematikou, kterou jsem popsala v teoretické části. V teoretické části jsem se tak zabývala pojmy – obec, legislativa, rozpo čet, dotace. U dotací jsem rozebrala programovací období EU 2007 – 2013. EU má pro toto období stanoveny 3 cíle (1. cíl – Konvergence, 2. cíl – Regionální konkurenceschopnost a zam ěstnanost, 3. cíl – Evropská územní spolupráce). K napln ění t ěchto cíl ů jsou zapot řebí finan ční zdroje, které poskytuje Evropský soci- ální fond (ESF) a Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF). K dosažení cíl ů se vytvá ří regio- nální opera ční programy, které poskytují podporu pro jednotlivé oblasti a mají snižovat rozdíly mezi regiony. Regionální opera ční programy jsou ur čeny pro obce nad 500 obyvatel.

Pro obce do 500 obyvatel, k získávání pen ěz z fond ů EU, je nejvýhodn ější Program rozvoje venkova řízený MZE a financovaný evropským zem ědělským fondem pro rozvoj venkova, který nepa- tří mezi strukturální fondy. K získání finan čních prost ředk ů lze využít i jiné zdroje. Dotace lze získat z kraje a od nadací. Vždy je d ůležité sledovat, jaké výzvy jsou pro daný rok vyhlášeny, a do kdy se žádost o dotaci musí podat. Po podání žádosti, obec čeká, komu p říslušné instituce dotace přid ělí a komu ne. Po kladném rozhodnutí m ůže obec sv ůj projekt realizovat.

Na teoretickou část jsem navázala praktickou částí, kde jsem provedla socioekonomickou analýzu obce, kde jsem zjistila p řednosti a slabiny, které jsem následn ě shrnula do SWOT analýzy.

Nejd ůležit ější body zjišt ěné ze SWOT analýzy, které mohou mít vliv na budoucí vývoj obce, bych shrnula pár v ětami. Obec m ůže t ěžit p ředevším z výhodné polohy, která je situována v blízkosti láze ňského m ěsta Luha čovice. Dalším p řínosem je to, že obec pat ří do CHKO Bílé Karpaty s přírodní památkou U Petr ůvky. Nedochází k výrazným zm ěnám v po čtu obyvatel a je možné, že po čet obyvatel m ůže i r ůst, pokud bude vzr ůstat význam Luha čovic. S tím souvisí i navýšení zájmu o bydlení v obci. Obec nabízí lokality pro výstavbu nových dom ů. Nová výstavbu je situována tak, aby respektovala CHKO. S novým bydlením je nutné mít kvalitní infrastrukturu. Stav vodovodní a kanaliza ční sít ě i elektrifikace je vyhovující. V budoucnu se po čítá s vybudováním ČOV a p řidá- ním trafostanic. Negativnou stránku v infrastruktu ře je, že obec není plynofikována, ale pro finan ční náro čnost a složitém napojení díky CHKO, obec neplánuje plyn zavést. Co se týká ob čan- UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 63

ské vybavenosti, odpovídá možnostem obce. Důležitým prvkem, který v obci není, a samotní ob ča- né si ho p řejí je d ětské h řišt ě. Proto je hlavním cílem pro tento rok vybudování hřišt ě pro d ěti. Vzhledem ke svým finan čním možnostem by obec nebyla schopna celý projekt financovat sama, proto jsme hledali spole čně prost ředky, které by k realizaci výrazn ě p řisp ěly. Jelikož obec neprefe- ruje úv ěrovou politiku, zam ěř ili jsme se na dota ční tituly. Inspirací pro to, kde hledat finan ční prost ředky, byly podané žádosti o dotace z předešlých let. Vypracovali jsme žádosti o dotace u MMR (projekt Máme si kde hrát), Nadace ČEZ (projekt Oranžové h říšt ě), Nadace D ěti – kultura – sport (v rámci projektu Grant sportovní – Máme si kde hrát). Následn ě jsme žádosti podali a budeme čekat na jejich schválení/neschválení a poté prob ěhne realizace projektu – tedy stavba d ětského hřišt ě.

Doufám, že tato práce p řinese úsp ěch m ě i obci Petr ůvka. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 64

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

[1] KOLEKTIV AUTOR Ů. Úvod do regionálních v ěd a ve řejné správy . 1. vyd. Plze ň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čen ěk, 2004. 447 s. ISBN 80-86473-80-5.

[2] WOKOUN, R. Strukturální fondy a obce I. 1. vyd. Praha: ASPI, 2006. 146 s. ISBN 80-7357-138-2.

[3] VILAMOVÁ, Š. Čerpáme finan ční zdroje Evropské unie . 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 200 s. ISBN 80-247-1194-X.

[4] KOUDELKA, Z. Samospráva . 1. vyd. Praha: Linde Praha, 2007. 399 s. ISBN 978- 80-7201-665-5.

[5] PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování m ěst, obcí a region ů. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 280 s. ISBN 978-80-247-2097-5.

[6] HRABALOVÁ, S. Teorie a praxe rozvoje m ěst a obcí . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brn ě, 2004. 99 s. ISBN 80-210-3356-8.

[7] NOVOSÁK, J. Socioekonomická a správní geografie. Přednášky, UTB, 2006.

[8] PASTUSZKOVÁ, E. Ve řejné finance. Přednášky, UTB, 2008.

[9] Fondy Evropské unie [online]. 2009 [2009-03-13]. Dostupný z WWW: .

[10] iReferáty.cz [online]. 2008 [2009-03-13]. Dostupný z WWW: .

[11] Portál ve řejné správy ČR. Zákony ČR. [online]. 2009 [2009-03-13]. Dotsupný z WWW: .

[12] Deník ve řejné správy [online]. 2006 [2009-03-13]. Dostupný z WWW: .

[13] Struktuárlní fondy EU [online]. 2009 [2009-03-13]. Dostupný z WWW: . UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 65

[14] Obec petr ůvka [online]. 2009 [2009-03-13]. Dostupný z WWW: .

[15] Regionální informa ční servis [online]. 2009 [2009-03-15]. Dostupný z WWW: .

[16] Luha čovické Zálesí [online]. 2009 [2009-03-15]. Dostupný z WWW: .

[17] Mikroregion Jižní Valašsko [online]. 2009 [2009-03-15]. Dostupný z WWW: .

[18] Euroregión Bílé – Biele Karpaty [online]. 2009 [2009-03-15]. Dostupný z WWW: .

[19] Chrán ěná území Zlínského kraje [online]. 2008 [2009-03-15]. Dostupný z WWW: .

[20] Český statistický ú řad – Zlín [online]. 2009 [2009-03-15]. Dostupný z WWW: .

[21] Ministerstvo pro místní rozvoj. Programy a dotace [online]. 2009 [2009-04-05].

Dostupný z WWW: .

[22] Ministerstvo zem ědělství. Podpora z EU národní dotace [online]. 2009 [2009-04-05].

Dostupný z WWW. .

[23] Státní fond životního prost ředí [online]. 2009 [2009-04-05]. Dostupný z WWW: < http://www.sfzp.cz/ >.

[24] Ministerstvo kultury. Granty a dotace [online]. 2009 [2009-04-15]. Dostupný z

WWW: .

[25] Informa ční portál Zlínského kraje . Dotace a granty [online]. 2009 [2009-04-15].

Dostupný z WWW: .

[26] Integrovaný portál MPSV. Zam ěstnanost [online]. 2009 [2009-04-15]. Dostupný z

WWW: .

[27] Nadace ČEZ. [online]. 2009 [2009-04-15]. Dostupný z WWW:

< http://www.nadacecez.cz/cs/projekty/oranzove-hriste.html>. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 66

[28] Nadace D ěti – kultura – sport [online]. 2009 [2009-04-15]. Dostupný z WWW: < http://www.nadacedks.cz/>.

[29] Územní plán obce Petr ůvka 2009

[30] Obecní dokumenty

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 67

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL Ů A ZKRATEK

EK Evropská komise

ERDF Evropský fond regionálního rozvoje

ESF Evropský sociální fond

MK Ministerstvo kultury

MMR Ministerstvo pro místní rozvoj

MZE Ministerstvo zem ědělství

MŽP Ministerstvo životního prost ředí

NSPRV Národní strategický plán rozvoje venkova

PA Platební jednotka

PRV Program rozvoje venkova

SFŽP Státní fond životního prost ředí

SLDB Sčítání lidu, dom ů a byt ů

ÚSES Územní systém ekologické stability

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 68

SEZNAM OBRÁZK Ů

Obr. 1. Mapa ČR [16] ...... 23 Obr. 2. Mapa Luha čovického Zálesí [16] ...... 25 Obr. 3. Vývoj po čtu obyvatel 1750 – 1991 [14] ...... 30 Obr. 4. Vývoj po čtu obyvatel 1999 – 2007 [20] ...... 31 Obr. 5. Druhy pozemk ů [15] ...... 44 Obr. 6. Výdaje obce Petr ůvka 2006- 2009 [30] ...... 49

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 69

SEZNAM TABULEK

Tab. 1. Alokace finan čních zdroj ů [9] ...... 20 Tab. 2. Historický vývoj po čtu obyvatel [14] ...... 30 Tab. 3. Ukazatele obyvatelstva [20] ...... 31 Tab. 4. Hlavní v ěkové skupiny obyvatelstva [15] ...... 32 Tab. 5. Vývoj po čtu dom ů [14] ...... 33 Tab. 6. Domovní fond [20] ...... 33 Tab. 7. Velikost a vybavenost byt ů [20] ...... 33 Tab. 8. Obyvatelstvo podle stupn ě vzd ělání [20] ...... 37 Tab. 9. Nezam ěstnanost v daných oblastech za 5 let [26] ...... 42 Tab. 10. Nezam ěstnanost na po čátku roku 2009 [26] ...... 42 Tab. 11. Ekonomicky aktivní dle odv ětví [20] ...... 43 Tab. 12. Skladba pozemk ů [15] ...... 44 Tab. 13. Rozpo čet 2006 [30] ...... 47 Tab. 14. Rozpo čet 2007 [30] ...... 47 Tab. 15. Schválený rozpo čet 2008 [30] ...... 48 Tab. 16. Schválený rozpo čet 2009 [30] ...... 49 Tab. 17. Žádosti o datace od roku 2006 v obci Petr ůvka [30] ...... 55

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 70

SEZNAM P ŘÍLOH

PŘÍLOHA P I : Název p řílohy

Výše žá- Rok dosti o Rozpo čet Poskyt- podání Typ dotace - dotaci (= Poskytovatel Účel celkový v nutá žá- Program přidělené Kč dotace dosti dotace) v Kč Program ob- územní plán - roz- 2006 novy a venko- Zlínský kraj 188 000 118 000 Ano bory va_Zlín SZIF - EU, Program roz- 2007 Ministerstvo regenerace centra 2 950 274 2 645 252 Ano voje venkova zem ědělství Pozn. 2007 podána žádost, 2008 schválena žádost, realizace projektu a kontrola, dotace fyzicky přijata v roce 2009 Program ob- 2007 novy a venko- Zlínský kraj chodníky 237 000 94 000 Ano va_Zlín Oranžové h řiš- 2008 Nadace ČEZ dětské h řišt ě 690 000 650 000 Ne tě Program ob- 2008 novy a venko- Zlínský kraj chodníky 393 387 236 000 Ano va_Zlín Obnova kul- turních pamá- tek prost řed- Ministerstvo 2008 restaurování soch 30 000 27 000 Ano nictvím obcí s kultury rozší řenou působností Obnova kul- turních pamá- tek prost řed- Ministerstvo 2008 restaurování soch 29 500 23 500 Ano nictvím obcí s kultury rozší řenou působností oprava hasi čského Podpora SDH auta, nákup 2008 ve Zlínském Zlínský kraj 196 068 138 000 Ano ochranných pro- kraji st ředk ů Program ob- územní plán - 2008 novy a venko- Zlínský kraj 249 000 100 000 Ano návrh va_Zlín SZIF - EU, Program roz- oprava víceú čelo- 2008 Ministerstvo 5 871 496 4 697 197 Ne voje venkova vé obecní budovy zem ědělství Doposud Oranžové h řiš- 2009 Nadace ČEZ dětské h řišt ě 380 000 300 000 neroz- tě hodnuto UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 71

Doposud Program ob- 2009 MMR dětské h řišt ě 391 000 273 000 neroz- novy venkova hodnuto Doposud Nadace d ěti- Nadace Ivo 2009 dětské h řišt ě 50 000 50 000 neroz- kultura-sport Valenty hodnuto Program ob- 2009 novy a venko- Zlínský kraj chodníky 628 000 376 000 Ne va_Zlín

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 72

PŘÍLOHA P II

Žádost o poskytnutí grantu

Název projektu: Máme si kde hrát

Žadatel: Obec Petr ůvka

Požadavek od nadace: 50 000 K č

1. Projekt

Název projektu: Máme si kde hrát

Místo realizace: Petr ůvka

Cíl projektu: Postupné vybudování d ětského h řišt ě v naší obci. Dětská h řišt ě pat ří neodmys- liteln ě k ve řejným prostranstvím našich m ěst a obcí a bezesporu zlepšují kvalitu života obyvatel. Mimo samotné d ěti, slouží h řišt ě i jejich maminkám jako místo vzájemného setkávání. Mezi hlavní cíle rovn ěž pat ří: • zajišt ění možnosti každodenní rekreace s maximálním vyžitím pro obyvatele a d ěti obce, návšt ěvníky, turisty • zlepšení neuspokojivé nabídky ob čanské vybavenosti pro rodiny s dětmi UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 73

• zlepšení podmínek pro volno časové aktivity d ětí • zajišt ění bezpe čnosti, tak aby nedošlo k úraz ům a poškození zdraví hrajících si d ětí, hrací prvky podle ČSN EN 1176 • zapojení d ětí do p řípravy a realizace d ětského h řišt ě, pomoc p ři výb ěru jednotlivých prvk ů v areálu a také pomoc p ři lokaci h řišt ě, pomoc rodi čů p ři výb ěru prvk ů • vytvo ření kompaktního areálu pro d ěti a mládež, který bude p ůsobit jako sociáln ě preventivní produkt a bude v souladu s bezpe čnostními standardy a bude poskyto- vat prost ředí pro obcí vítané a žádoucí aktivity (nové d ětské h řišt ě by sousedilo s fotbalovým travnatým h řišt ěm, nedaleko h řišt ě se nachází rovn ěž spole čensko- kulturní areál)

Zd ůvodn ění (pro č je projekt dobré realizovat, jaké pot řeby řeší): Obec Petr ůvka malou obcí (334 obyvatel) ležící ve Zlínském kraji. V posledních letech došlo k postupnému úbytku po čtu obyvatel obce. Základní prioritou nyn ějšího Zastupitel- stva obce je zastavení tohoto trendu a to p ředevším tím, že dojde k zatraktivn ění obce pro mladé lidi a rodiny s dětmi. V minulosti existovalo v obci Petr ůvka d ětské h řišt ě. V roce 2007 h řiště nespl ňovala požadované normy a muselo být uzav řeno a následn ě v roce 2008 bylo tém ěř celé zrušeno (z ůstala jen 1 houpa čka). V sou časné dob ě d ěti v předškolním a školním v ěku nemají v obci žádnou možnost sportovního vyžití. Myšlenky a návrhy na vybudování d ětského h řišt ě byly projednávány s rodi či na pravidelném setkání s ob čany obce dne 18. 7. 2008. Na tomto setkání byl diskutován p ředevším zám ěr nutnosti vybudo- vání d ětského h řiště, pro využití volno časových aktivit d ětí. Vybudování kompletního d ětského h řišt ě s různými prvky pro d ěti r ůzného v ěku má p řed- běžný rozpo čet 350 000 K č. V sou časné dob ě, z hlediska finan čního, nelze zrealizovat celý projekt jen z obecného rozpo čtu a tak musíme rozložit výstavbu do více let a snažit se zá- rove ň získat finan ční p řísp ěvky od r ůzných organizací, nadací na postupný nákup herních prvků.

Působnost projektu (ozna čte) : okresní - regionální - celostátní - mezinárodní

Jakému po čtu lidí projekt poslouží: UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 74

Dětské h řišt ě je ur čeno p ředevším pro d ěti r ůzných v ěkových skupin. Pro stavbu d ětského hřišt ě byly navrženy herní prvky, které jsou ur čeny pro nejmenší d ěti od 3 let a zárove ň také hrací prvky ur čené pro starší d ěti od 5 do 12 let. Také dosp ělí budou moci h řišt ě využít jako místo odpo činku.

Harmonogram realizace projektu: 5/2009 - výb ěr dodavatele

5/2009 – 6/2009 - realizace akce ( nákup prvku d ětského h řišt ě, montáž a instalace prvku dětského h řišt ě )

Jak je možné v projektu po jeho skon čení pokra čovat (návaznost na další projekty): Postupn ě (v dalších m ěsících či letech) budou nakupovány z rozpo čtu obce a p říp. p řísp ěv- ků další herní prvky pro naše d ěti. Koupí tohoto herního prvku by se zapo čala postupná akce, vybudování d ětského h řišt ě. Koup ě a vybudování celého h řišt ě není v sou časné dob ě z finan čního zatížení obce reálné. Zárove ň by se postupn ě upravovala zele ň v okolí herních prvk ů.

Trvalá udržitelnost (jak bude zaru čeno, že výsledky projektu budou mít dlouhodobý dopad a bude zajišt ěno jejich další financování): Po ukon čení akce bude údržba všech prvk ů zajišt ěna na náklady obce i s dobrovolným přisp ěním obyvatel obce. 2. Rozpo čet projektu

(Všechny ceny uvád ějte v četn ě DPH)

Celkové náklady projektu

Položka: v hodnot ě (K č):

Herní sestava – 1 ks 45 000,-

Montáž a doprava herních prvk ů 5 000,-

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 75

Celkem: 50 000,-

Požadavek od nadace: 50 000 Kč

Prohlášení o tom, zda jsou požadovány nebo zajišt ěny na tentýž ú čel prost ředky z vlastních či jiných zdroj ů a v jaké hodnot ě (musí být vypln ěno i v případ ě, že nebu- dete mít žádnou spoluú čast):

Zdroje krytí (spoluú čast na projektu) : v hodnot ě (K č):

Bez spoluú časti 0 K č

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 76

3. Žadatel

1. Základní údaje

Název organizace: Obec Petr ůvka

Organiza ční forma (forma právní subjektivity): obec Adresa:

Obec: Petr ůvka PS Č: 76321

Ulice, č.p.: Petr ůvka 90 E-mail: [email protected]

Telefon: Mobil: +420724651033

www: www.obecpetruvka.cz

Kontaktní adresa pro poštovní styk: (viz adresa výše).

IČO: 68731957 DI Č:

Číslo a datum registrace u MV:

(ob čanské sdružení)

Oddíl a vložka v obchodním rejst říku:

(o.p.s., s.r.o.)

Číslo ú čtu (v četn ě kódu) : 27-769280267/0100

Statutární orgán (statutární zástupci organizace):

Titul, jméno, p říjmení: Ing. Josef Pu čalík

Funkce: starosta obce Mobil: +420724651033

Kontaktní adresa: Petr ůvka 90, 76321 Slavi čín

Telefon: E-mail: [email protected]

Rok založení: …1999…………

Hlavní nápl ň činnosti žadatele: samospráva UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 77

Předkladatel svým podpisem potvrzuje správnost uvedených údaj ů. P ředkladatel je povinen v žádosti vyplnit všechny údaje, a to i v případ ě, že dle pot řeby rozvede kterýkoliv bod ve zvláštní p říloze.

------razítko podpis statutárního zástupce

Datum ------